Podcasts about nejsou

Nejsou emise jako emise. Se kterými EU vlastně bojuje? Jak je zkrotit v letecké a lodní dopravě, o které se tolik jako o té silniční nemluví? A kdy by se mohly stát bezemisní lodě a letadla realitou? V podcastu Evropa zblízka odpovídá Michal Vojtíšek z Českého vysokého učení technického v Praze._____Všechny podcasty najdete také na euractiv.cz/tag/evropa-zblizka/. Vaše poznámky, pochvaly či kritiku k podcastu nám můžete zasílat na zichova@euractiv.cz. Děkujeme, že nás posloucháte. Financování: euractiv.cz/komunikacni-partnerstvi-inzerce/.

Na demonstracích se odehrávají neobvyklá setkání zastánců tvrdé linie zleva i zprava, které spojují emoce strachu a bezmoci vyvolané konfliktem na Ukrajině. Rozbouřenou náladu v evropských metropolích mapuje britský deník The Financial Times. „Prosíme, neprovokujte policii. Upozorňujeme, že ruské vlajky nebo nápisy vyjadřující podporu ruským ozbrojeným silám nejsou vítány," znělo varování jednoho z organizátorů demonstrace v Lipsku. Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Kataru pokračuje MS ve fotbale. Na pořadatele se snáší kritika nejen kvůli lidskoprávním otázkám v zemi. Šéf Mezinárodní fotbalové federace Gianni Infantino ale evropské kritiky označil za pokrytce. „Kritika je zapotřebí. To, co se dělo v přípravách šampionátu i stav lidských práv tam není dobrý,“ míní ředitelka české pobočky Amnesty International Linda Sokačová. „Kritika mi zní pokrytecky, ale z jiných důvodů než šéfovi FIFA,“ říká analytik Hospodářských novin Martin Ehl. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

V poslední epizodě mini-série mezigeneračních rozhovorů Odraz 89 řešíme školství. Jak se výuka vyrovnala s náhlou svobodou v osnovách? Učí se na školách soudobé dějiny? Jak si rozumí mladí učitelé a „staré školy?“ Dnes spolu ve studiu sedí dvě generace učitelů. Hana Vellánová začala učit v osmdesátých letech, po revoluci ve své profesi pokračovala dál a stala se ředitelkou. Je tak v ideální pozici komentovat přerod českého školství z předrevoluční rigidity do svobodného přístupu k informacím. Daniel Pražák začal učit před deseti lety, nasednul do rozjetého vlaku a skrz své mediální výstupy a projekty se snaží popularizovat učitelství v České republice. Proč všichni známe Kopčema s Veverčákem a každého husitu, ale když se zeptám svých vrstevníků, tak se prakticky nikdo neučil dějepis po roce 1945?Daniel Pražák: Nevím jestli nikdo, ale z dat České školní inspekce vyplývá, že většina škol „dobrala“ soudobé dějiny až do roku 1989. Ale v prostoru prostě víc táhnou příklady, kde děti skončí v první, maximálně na začátku druhé světové války. Možná je to prostě protože jde o nějaké dědictví předrevoluční doby. Nejsou dostatečné materiály pro výuku soudobých dějin, protože se s nimi nese nános, že se v devadesátých letech nevědlo jak o revoluci učit.Hana Vellánová: Je pravda, že hodně učitelů má, obzvlášť s dějepisem problém. Protože spoustu z nich v té fázi, kdy se probírají současné dějiny, tak trochu nese kůži na trh. Nemyslím si, že by vůbec nebyly materiály, ale znamená to se jimi zabývat, nebo si něco nastudovat. Více se do toho tématu ponořit a nepoužít jen učebnici. Kdežto takový pravěk se učí jak pohádkové vyprávění. Myslím si, že děti opravdu nemají moc velký přehled, kam jednotlivá období zařadit na časové ose.Daniel Pražák: Ty jsi řekla úplně výbornou věc, která podle mě neplatí jen o soudobých dějinách, ale univerzálně. My máme spoustu materiál, a dnešní učitel když něčemu věnuje čas a energii, kterých teda moc nemá, tak s nimi může pracovat jak chce. Můžu promítat svědectví pamětníků, v biologii můžu promítat 3D model srdce a podobně. Ale nemůžu se spokojit jen s tím, že si vezmu učebnici a s tou přijdu před třídu. Musím udělat práci navíc, což jsou hodiny a hodiny práce. Mě by zajímalo, jestli za vás platilo pravidlo, že si jednou uděláš přípravu a po zbytek života učíš podle toho?Hana Vellánová: No Dane, pokud se vrátím do svých učitelských začátků, tak to vlastně platilo. Měli jsme jednu učebnici na každý předmět, k tomu byla metodická příručka a v ní bylo napsáno co máš říct na začátku hodiny a na konci hodiny. A pokud byl učitel alespoň trochu přemýšlivý, a nechtěl to tak dělat, mohl si to zkusit troufnout dělat trochu jinak. Ale v té době zase na přípravy nebylo tolik zdrojů. Jak jsi hovořil o tom, že si učitel může dělat co chce, tak si vybavuju, že například v dějepise někteří rodiče nemohli zkousnout, že nemůžou zkoušet svoje děti z letopočtů, datumů nebo jmen panovníků. Přišlo jim to hrozně divný a někteří se proti tomu i bouřily, když učitěl pracoval trochu jinak.Takže jsou tu dvě roviny - jednak je to pro učitele náročnější, ale víc ho to baví a udržuje ho to ve svěžestí, jenže si to musí být schopný obhájit jednak před rodiči a jednak před vedením školy, proč to tak dělá.Daniel Pražák: No a jak jste to dělali za vás?Hana Vellánová: Vždycky jsme se snažili rodičům představit co učíme, proč to učíme a jak to děláme. Dělali jsme pro ně setkávání, nebo jsme je pouštěli do hodin aby viděli jak naše výuka funguje.Daniel Pražák: Jakože byli v rolích žáků?Hana Vellánová: Byli v rolích žáků jednou ročně. Na těch setkáních jsme jim například museli vysvětlovat Hejného matematiku. Museli jsme organizovat dílny pro rodiče, aby tomu systému porozuměli a necítili se ohrožení, až domů přijde dítě s Dědou Lesoněm, a rodič neví o co jde. Rodiče to hrozně vyvádělo z míry a vytvářelo to nejistotu. Součástí naší práce je holt kultivovat nějakou debatu a vzdělávat i rodiče a zároveň se snažit získat jejich důvěru. Což často není jednoduché.Jak tyto dvě generace nahlíží na současný stav ve školách? Jaké jsou rozdíly v učebních metodách mezi jednotlivými generacemi? A co je největší chyba, kterou dělají všichni ministři školství? Celý rozhovor si můžete poslechnout v úvodu článku, v mobilní aplikaci Seznamu, na Podcasty.cz a nebo ve vaší nejoblíbenější podcastové appce.

30. října proběhlo 2. kolo prezidentských voleb v Brazílii. Luiz Inácio Lula da Silva v nich těsně vyhrál nad na Jair Bolsonarem. Zajímavé na tomhle politickém klání byl mimo jiné i souboj o Amazonii. Zatímco Lula během svého minulého úřadování unikátní deštný prales před nájezdníky chránil, Bolsonaro v předchozím volebním období naopak podporoval kolonizaci tropického biotopu a jeho přeměnu na pastviny pro skot. V čem spočívá boj o Amazonii?Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jména všech uchazečů o křeslo českého prezidenta už známe a žádná další nepřibydou. Debata se většinou redukuje na dva z nich, Babiše a Pavla, přičemž jejich příznivci chápou střet antagonisticky. Nejsou si ale oba kandidáti překvapivě podobní?

Na jihu Francie právě v těchto dnech sklízejí olivy. Někteří farmáři si stěžují na špatnou úrodu, za kterou mohlo i velké sucho. Nedaleko Středozemního moře jsou ale olivové zahrady, kde si naopak letošní úrodu pochvalují. Třeba v olivovém háji na Azurovém pobřeží. Rozvíjejí tam staré techniky pěstování i zpracovávání oleje a předávají je dětem.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Praze v rámci českého předsednictví Radě EU probíhá třídenní mezinárodní konference nazvaná Výzvy současné evropské památkové péče. Jednou z výzev je i aktuální energetická krize. Jak se staví památkáři k instalaci fotovoltaiky na památkově chráněné stavby? Nejsou ochránci kulturního dědictví příliš rigidní? Vladimír Kroc se zeptal generální ředitelky Národního památkového ústavu Naděždy Goryczkové.

V Praze v rámci českého předsednictví Radě EU probíhá třídenní mezinárodní konference nazvaná Výzvy současné evropské památkové péče. Jednou z výzev je i aktuální energetická krize. Jak se staví památkáři k instalaci fotovoltaiky na památkově chráněné stavby? Nejsou ochránci kulturního dědictví příliš rigidní? Vladimír Kroc se zeptal generální ředitelky Národního památkového ústavu Naděždy Goryczkové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava není jen o kinematografii. Letos podruhé porota na festivalu vybrala i nejlepší dokumentární knihu. Cenu si odnesla dětská zdravotní sestra Jitka Kosíková, která společně s novinářem a záchranářem Markem Uhlířem dala dohromady své deníkové zápisy z misí Lékařů bez hranic a praxe v paliativní péči. Vyšly pod názvem Břehy nejsou na dohled a porotu oslnily především osobním vhledem do uprchlické krize z roku 2015.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se řekne Zakázané město, většině z nás se vybaví čínský Peking a předlouhá tradice takzvaných Dračích císařů. Jenže Zakázané město a s ním spojené císařské hrobky najdete i ve Vietnamu, v někdejším hlavním městě Hué. Nejsou sice tak honosné, jako ty čínské, navíc je hodně poničila americko-vietnamská válka, ale v posledních deseti letech doslova vstávají z popela. A nabízejí mnohem klidnější, příjemnější atmosféru, než ty čínské, které jim byly předlohou.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Satinské vodopády jsou přírodní památka poblíž Malenovic na Frýdecko-Místecku. Nacházejí se sice na turistické stezce, přesto jsou tak trochu ukryté v hluboké skalní rokli. Vodopády na horském potoku jménem Satina sice nejsou nijak velké, ale za výlet rozhodně stojí. Ostatně oblíbeným výletním místem byly prý už v 19. století.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cukání v oku, záškuby svalů nebo škytavku někdy zažil asi každý z nás. Jaký je rozdíl mezi tiky a záškuby, dají se léčit a mohou být příznaky vážných nemocí?Všechny díly podcastu Hubněte zdravě s Kateřinou Cajthamlovou můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kde se s problematikou psychedelik seznámil? Čím jej v praxi oslovila? Proč si myslí, že může být při práci s klienty přínosná? Jak hovoří o holotropním dýchání v souvislosti s psychedeliky? Jaká psychedelika jsou legální? Co je bad trip? Psycholog a psychoterapeut Michael Vančura, jenž je zakladatelem centra Diabasis, hovořil ve třetím dílu podcastu o integraci psychedelické zkušenosti.

Zuzana Fuksová a Ivana Veselková v aktuálním díle podcastu Mikrovlnky vybírají ty nejchutnější hrášky ze zpravodajského záhonku. Jako obvykle se zaměřily na těžko pochopitelné zprávy jak ze světa, tak z regionů.Všechny díly podcastu Mikrovlnky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„My v expediční ScioŠkole bouráme hranice,“ říká zástupce ředitelky Michal Švarný. „Vycházíme z toho, že není potřeba naučit děti obrovské kvantum znalostí, nabiflovat se různá data, ale pro život v 21. století jsou důležitější kompetence, dovednosti. Například jak se učit, jak se vyznat v informačních zdrojích nebo jak budovat vztahy a udržovat je,“ dodává.

„My v expediční ScioŠkole bouráme hranice,“ říká zástupce ředitelky Michal Švarný. „Vycházíme z toho, že není potřeba naučit děti obrovské kvantum znalostí, nabiflovat se různá data, ale pro život v 21. století jsou důležitější kompetence, dovednosti. Například jak se učit, jak se vyznat v informačních zdrojích nebo jak budovat vztahy a udržovat je,“ dodává.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předseda lidovců Marian Jurečka trvá na nominaci Petra Hladíka na post ministra životního prostředí. Podle něj není možné z politického a veřejného života odstranit člověka jen proto, že byl předvolán k podání vysvětlení na policii. Je zpochybňování kandidatury Hladíka na místě? „Neměla by se zpochybňovat, je to příliš brzo,“ míní autor projektu Hlídač státu Michal Bláha. „Je to důvod, abych jako investigativní novinář zpozorněl,“ říká Lukáš Valášek z Aktuálně.cz. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nezaspalo Česko vývoj názoru na některá narkotika? Minulý týden poslal soud mladý polský manželský pár na 8 let do vězení za to, že pořádal ceremonie s ayahuascou. Je tato látka opravdu tak škodlivá, jak mnozí tvrdí? Vladimír Kroc se ptal Viktora Mravčíka, lékaře a poradce národního protidrogového koordinátora.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S diagnózou parafilie se můžou v naší zemi podle dostupných dat potýkat desetitisíce lidí. Preventivní program Parafilik nabízí pomoc lidem se sklony k sexuální agresivitě, fetišismu a dalším druhům parafilií. O programu i neobvyklých sexuálních preferencích hovoří ve Studiu Leonardo vedoucí Centra pro sexuální zdraví a prevenci Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) sexuoložka Kateřina Klapilová.Všechny díly podcastu Studio Leonardo můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruská armáda během útoků na kritickou infrastrukturu na Ukrajině vyřadila z provozu více než třetinu elektráren a poškodila rozvodnou síť. Obyvatelé tak musejí počítat s výpadky, které ovlivňují i dodávky vody a telekomunikační sítě. Kromě výpadků jsou města u fronty stále ohrožena raketovými útoky. Jak se Ukrajinci s podmínkami vypořádávají a jak se připravují na zimu?

Mám pro vás další týdenní zamyšlení. Tentokrát na téma: 4 důvody proč lidi nedělají rozhodnutí. Rozhodnutí nás pohybují v životě dopředu. Nejsou to naše podmínky, ale naše rozhodnutí, co tvaruje náš život. O tom je dnešní týdenní zamyšlení. Mějte se skvěle! Video můžete vidět na mém YouTube kanále. Více na https://www.vladimirekart.cz/ --- Send in a voice message: https://anchor.fm/vladimr-ekart/message

Odbory nejsou zdaleka pro každého. Dokonce ani pro většinu lidí nespokojených s prací současné vlády. Soudě alespoň podle výsledku víkendového protestu v Praze. Na Václavské náměstí nedorazily desítky tisíc občanů tak jako v září.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odbory nejsou zdaleka pro každého. Dokonce ani pro většinu lidí nespokojených s prací současné vlády. Soudě alespoň podle výsledku víkendového protestu v Praze. Na Václavské náměstí nedorazily desítky tisíc občanů tak jako v září.

Deskové hry dnes neznamenají pouze „Člověče, nezlob se“. Vybírat můžete z nepřeberného množství her podle počtu i věku hráčů, podle témat, herní strategie, doby hraní a podobně.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Deskové hry dnes neznamenají pouze „Člověče, nezlob se“. Vybírat můžete z nepřeberného množství her podle počtu i věku hráčů, podle témat, herní strategie, doby hraní a podobně.

V Česku běží druhé kolo akce Milostivé léto. Mnohokrát bylo popsáno, že pomáhá zbavit dluhů ty, kteří jsou v exekuci a jejich věřitelem je stát, obec nebo jiné veřejnoprávní subjekty či některé soukromé banky. Některým to pomůže, jenže lidí v exekuci a insolvenci je mnohem víc. „Celkově mluvíme o víc než 800 tisících těch, kteří nejsou schopni své dluhy splácet,“ říká socioložka Lucie Trlifajová.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Česku běží druhé kolo akce Milostivé léto. Mnohokrát bylo popsáno, že pomáhá zbavit dluhů ty, kteří jsou v exekuci a jejich věřitelem je stát, obec nebo jiné veřejnoprávní subjekty či některé soukromé banky. Některým to pomůže, jenže lidí v exekuci a insolvenci je mnohem víc. „Celkově mluvíme o víc než 800 tisících těch, kteří nejsou schopni své dluhy splácet,“ říká socioložka Lucie Trlifajová.

Deklarovaně protivládní demonstrace v den státního svátku na Václavském náměstí byla opět masová, z některých projevů na tribuně i v davu šel opět strach. Přesto poslední akce zorganizovaná proruskými aktivisty a politiky nese z pohledu prozápadního demokrata dvě pozitivní zprávy. A také jedno poučení.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Deklarovaně protivládní demonstrace v den státního svátku na Václavském náměstí byla opět masová, z některých projevů na tribuně i v davu šel opět strach. Přesto poslední akce zorganizovaná proruskými aktivisty a politiky nese z pohledu prozápadního demokrata dvě pozitivní zprávy. A také jedno poučení.

Většina obyvatel České republiky se shodne na tom, že klima je třeba chránit. Plány Evropské unie, jak přejít na nízkouhlíkovou ekonomiku, zná ale podle průzkumu agentury STEM málokdo. Proč si lidé pod Green Dealem představují jenom zákazy? Ekolog David Storch v audiozáznamu ještě přiblíží vývoj v požárem poničeném Českém Švýcarsku a vysvětlí, jak se bránit světelnému znečištění.

Většina obyvatel České republiky se shodne na tom, že klima je třeba chránit. Plány Evropské unie, jak přejít na nízkouhlíkovou ekonomiku, zná ale podle průzkumu agentury STEM málokdo. Proč si lidé pod Green Dealem představují jenom zákazy? Ekolog David Storch v audiozáznamu ještě přiblíží vývoj v požárem poničeném Českém Švýcarsku a vysvětlí, jak se bránit světelnému znečištění.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Většina obyvatel České republiky se shodne na tom, že klima je třeba chránit. Plány Evropské unie, jak přejít na nízkouhlíkovou ekonomiku, zná ale podle průzkumu agentury STEM málokdo. Proč si lidé pod Green Dealem představují jenom zákazy? Ekolog David Storch v audiozáznamu ještě přiblíží vývoj v požárem poničeném Českém Švýcarsku a vysvětlí, jak se bránit světelnému znečištění.

Plzeň opravila za více než 21,5 milionu korun objekt bývalé ubytovny v Plachého ulici a vybudovala v něm 14 bytů. Nejsou ale určené pro každého. Nárok na ně mají především mladé rodiny nebo samoživitelé.

Už o víkendu voliči rozhodnou o tom, kdo usedne do primátorského křesla a povede příští čtyři roky Prahu. Kdo to bude a kam by měl hlavní město směrovat? A proč je práce pražského primátora tou nejtěžší v české politice? Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z Kasáren Karlín byli spolu s primátorem hlavního města Prahy Zdeňkem Hřibem (Piráti) a poslancem a lídrem SPOLU pro Prahu Bohuslavem Svobodou (ODS) exprimátor Prahy Pavel Bém a politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.O post primátora svede souboj koalice Spolu v čele s Bohuslavem Svobodou a současná koalice v čele s Piráty a primátorem Zdeňkem Hřibem. Ti za svou čtyřletou vládu odstartovali desítky let očekávanou stavbu metra D, pustili se do oprav mostů, nebo řešení bytové situace i klimatického plánu. Jejich éru ale poznamenala pandemie covidu-19, uprchlická krize v souvislosti s válkou na Ukrajině a zejména korupční kauza Dozimetr kolem pražského dopravního podniku. Kritici Pirátům také vyčítají, že se jim kromě zahájení metra D nepodařilo uskutečnit v Praze žádnou větší, průlomovou vizi jako byl třeba tunel Blanka.Právě díky Blance je často označován za jednoho z nejúspěšnějších a nejvýraznějších polistopadových primátorů Pavel Bém. O projektu se sice rozhodlo už v polovině 90. let za jeho předchůdců, za Bémovy vlády se ale podařilo obří dopravní stavbu konečně rozjet. Kvůli dalším velikášským vizím jako byla olympiáda v Praze nebo karta Opencard, které úspěšné nebyly a stály hlavní město stamiliony, někteří Béma naopak dodnes považují za mafiána. „Politikovi, který nic nedělá, se taková věc nemůže stát. Politik, který něco dělá, něco prosazuje, má nějakou fantazii a přichází s nějakými projekty, tomu se to prostě a jednoduše stane. Je to hrozně bolestné, ale beru to jako něco, s čím nemůžu nic dělat,“ řekl v debatě Bém.Jak upozornil politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo, k úspěchu Pavla Béma výrazně přispělo, že měl jako jediný možnost vládnout osm let. „Pavel Bém svou urputností Blanku tlačil přes zastupitelstvo. V roce 2010 skončil a trvalo to ještě pět let, než se dostavěla. A jedna z prvních zpráv, kterou primátor Svoboda vydal po svém nástupu do funkce byla, že to najednou bude mnohem dražší. A pak se jeho nástupci báli ledacos vůbec rozhodovat. To je ta výhoda a zároveň nevýhoda těch dlouhých osmi let, které tady nikdo jiný nedostal. Něco po sobě zanechal, ale zároveň to mělo zásadní vliv i na všechny jeho nástupce,“ uvedl Šídlo.Bém měl jako primátor Prahy podle Šídla i jiných komentátorů také štěstí v další důležité věci, kterou už nikdo z jeho nástupců nepoznal. Za jeho éry v politice dominovala jeho ODS na všech úrovních. Podle Pavla Béma je ale třeba hledat příčiny jinde: „Prahu lze řídit efektivně. Potíž je, že ji chtějí řídit lidé, kteří k tomu nemají žádné dispozice. Kvality, schopnosti, znalosti a často ani vzdělání. Nejsou ani skutečnými politiky, ani projektovými manažery, ani charismatickými lídry. Pak opravdu nemohou uspět.“Co by měl lídr největšího českého města všechno zvládnout? Může zároveň vykonávat funkci primátora i poslance? A chtějí od něj voliči spíše velké vize, nebo řešení každodenních problémů?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Rusko dál využívá plyn jako hlavní zbraň proti Západu a škrtí jeho dodávky Evropě. Jak si zajistit dostatek energií pro nadcházející zimu a zároveň neprohlubovat závislost na ruských surovinách? Bude někdy Evropa soběstačná? A proč nás čeká boj o Afriku? Ekonomka Jana Matesová v audiozáznamu ještě shrne vývoj poválečného mocenského uspořádání sil a prozradí, zda hrozí recese.

Rusko dál využívá plyn jako hlavní zbraň proti Západu a škrtí jeho dodávky Evropě. Jak si zajistit dostatek energií pro nadcházející zimu a zároveň neprohlubovat závislost na ruských surovinách? Bude někdy Evropa soběstačná? A proč nás čeká boj o Afriku? Ekonomka Jana Matesová v audiozáznamu ještě shrne vývoj poválečného mocenského uspořádání sil a prozradí, zda hrozí recese.

Rusko dál využívá plyn jako hlavní zbraň proti Západu a škrtí jeho dodávky Evropě. Jak si zajistit dostatek energií pro nadcházející zimu a zároveň neprohlubovat závislost na ruských surovinách? Bude někdy Evropa soběstačná? A proč nás čeká boj o Afriku? Ekonomka Jana Matesová v audiozáznamu ještě shrne vývoj poválečného mocenského uspořádání sil a prozradí, zda hrozí recese.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruskou odvetou na evropské sankce jsou přiškrcené dodávky plynu a energií. Výhodu tak mají ty obce, které se připravovaly. „Přitom jsme při našich projektech naráželi – a narážíme – na úplně zbytečné komplikace, které plynou jednak z energetického monopolu distributorů a výrobců elektřiny a s tím související legislativu,“ říká architekt Dalibor Borák (kandiduje jako nezávislý na kandidátce ČSSD), který se dlouhodobě věnuje tématu rekonstrukce obecních budov.

Válka na Ukrajině trvá už půl roku. Nejsou jí už Ukrajinci unaveni? Jak se změnila za tu dobu situace na západě země, kam zamířily statisíce uprchlíků, přiblížil v podcastu Zbytečná válka generální konzul ve Lvově David Nový, který hovořil s redaktorem Novinek Alexem Švamberkem.

Postoj Maďarska k ruské agresi na Ukrajině otřásl jednotou Visegrádské čtyřky. Je tato platforma spolupráce ohrožena? „Visegrádská čtyřka má zcela jistě budoucnost, jen si nejsme jisti jakou,“ věří bývalý ředitel Visegrádského fondu Petr Mareš. Bývalá diplomatka Magda Vášáryová připomíná, že vše je podmíněno geograficky. „Jiné sousedy mít nebudeme a musíme s nimi udržovat dialog.“Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do redakce přijel náš exkolega Vláďa, se kterým stručně shrneme nejzajímavější události končícího týdne. Pak už ale hurá do Londýna, kde Samsung ukázal nové hodinky Galaxy Watch5 a také mobily Z Fold4 a Z Flip4. Kuba Michlovský z Computeru a Martin Chroust z Mobilmanie se pochlubí prvními zkušenostmi přímo z místa.00:00 – Úvod a NZF00:40 – Raspberry Pi není00:50 – Prusa XL není01:35 – Google s widgety02:51 – Meta dala zprávy policii05:00 – Problémy s bezpečností IT firem06:15 – Ruské zbraně plné západních čipů07:41 – Čipy nejsou 08:27 – Hodinky Watch5 a Watch5 Pro12:41 – Sluchátka Galaxy Buds2 Pro15:22 – Telefony Galaxy Z Flip4 a Fold4Týden Živě je diskuzní pořad redaktorů webů Živě.cz a MobilMania.cz, ve kterých rozebírají zajímavá témata týkající se počítačů, internetu, mobilních a jiných technologií. Sledovat ho můžete také jako video. Vychází každý týden.

Víme, jaké to je ocitnout se v beznadějné situaci a zůstat v ní osamoceni, je proto logické nechtít historickou zkušenost opakovat. V současnosti sice Česká republika ve válce není, ale konflikt na Ukrajině se může snadno přenést dál. Pokud tomu nechceme nečinně přihlížet, je potřeba investovat do obranyschopnosti, i za cenu toho, že výdaje státu na modernizaci armády bude kompenzovat mimořádná daň, o které se mluví jako o válečné. „Pevně věřím, že jsme se všichni probudili, slezli z růžového obláčku zpátky na zem a uvědomili si, že obrana a bezpečnost není zadarmo,“ říká ministryně obrany Jana Černochová s tím, že poptávka žene ceny komodit výš a mezi spojenci probíhají závody ve zbrojení.

V posledních dnech se znovu objevila debata o smysluplnosti i udržitelnosti víceletých gymnázií. České školství obecně trpí poměrně vysokou mírou nerovnosti. „Třetina dětí chodí do velice podprůměrných škol a třetina dětí do vysoce nadprůměrných škol,“ popisuje situaci Daniel Hůle z Člověka v tísni. Mají na nerovnosti podíl i víceletá gymnázia? Proč se čas od času znovu objevuje volání, aby se systém víceletých gymnázií zrušil? A je jejich existence opodstatněná?

Když jsem Michaelu Steinhauser viděl v roce 2015 poprvé, byly ponožkoboty jen nápad. A existovaly v několika prototypech. Ale protože to bylo ve finále soutěže Nápad roku, bylo to naprosto v pořádku.V následujících letech se jí a jejímu tehdejšímu životnímu i pracovnímu partnerovi povedly velké věci: češtinu obohatili o nové slovo a na trh uvedli inovativní produkt, který se dnes prodává jak v Česku, tak v cizině. Loni prodali přes 240 tisíc párů ponožkobot.Když počátkem roku 2020 ochromila svět pandemie, firmě Skinners to paradoxně spíš pomohlo, protože lidé v té době začali víc sportovat a zajímat se o své zdraví, a to se promítlo do vyšších prodejů. Ale firmu zároveň čekala jiná těžká zkouška: Michaela a Petr Procházka se rozešli jako životní partneři, a řešili, jak dál s pracovními vztahy.Nakonec tuhle krizi překonali, firma Skinners nejenže existuje, ale právě uvádí na trh nový produkt, kterým je již klasická tzv. barefootová bota. Na crowdfundingovém serveru HitHit.cz v těchto dnech úspěšně dobíhá kampaň.Michaela Steinhauser je ženou činu, takže nezahálela ani v osobním životě. Od začátku pandemie se stačila znovu zamilovat, provdat se a s manželem mají nyní devítiměsíčního syna. Zároveň se stala spolumajitelkou další firmy. Jak říká s nadsázkou: až jednou bude bilancovat, chtěla by vědět, že pomohla na svět stejnému počtu úspěšných firem i dětí. Kolik jich nakonec přesně bude, zatím neví. Tedy kromě jednoho: že by dětí chtěla mít sudý počet. V podcastu vám vysvětlí proč.O tom všem jsme se bavili: a taky proč kdysi nedostala vysněnou práci kvůli vzhledu, k čemu je dobrý doktorát z psychologie a proč je v Česku stále tabu, když má žena ke svému dítěti chůvu.Přeji vám příjemný poslech.

Celá léta hledáme správný lék správnému pacientovi a stále více se blížíme této metě, říká ve Studiu Leonardo předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a také přednostka Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Motol. Ptá se Martin Srb.

Počty lidí pozitivně testovaných na koronavirus stoupají a někteří odborníci už mluví o začátku nové vlny epidemie. Podobné je to i v jiných evropských zemích, které například už doporučují nosit respirátory v MHD. Podle virologa Libora Grubhoffera by se roušky měly opět začít nosit v místech s větší koncentrací lidí a ve zdravotnických zařízeních. „Měli bychom se na to připravovat, protože nás to s největší pravděpodobností nemine,“ uvádí.

Režisérka a scenáristka Alice Nellis připravila pro Národní divadlo nové zpracování opery Prodaná nevěsta, píše seriál a připravuje film. Jak přistupuje k modernizaci oper? „Ve chvíli, kdy by se měla udělat v plzeňských krojích, tak se nemusí dělat znova,“ myslí si režisérka, jejíž nastudování klasického díla vzbudila velký poprask. S Lucií Výbornou si povídala o strachu ze smrti, způsobu tvorby i o tématu nového seriálu. Poslechněte si celý rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.