Podcasty HN

Ranní brífink Martina Ehla: Protivzdušná obrana je nyn populární téma a nikoli proto, že to chce premiér Andrej Babiš. Země v Evropě i jinde si při pohledu na Ukrajinu uvědomují, co všechno potřebují proti dronům nebo proti raketám. Z toho mohou těžit české firmy jako pardubická Retia z koncernu CSG. “Klíčové je nyní zajistit si dodavatelský řetězec nezávislý na státech mimo Evropu,” říká Jan Mikulecký, ředitel společnosti Retia.

Pozor! Motoristé dosáhli snížení schodku rozpočtu o jednotky miliard! Smějete se? My taky. V Podpásovce nemůžeme minout komediální aspekty vládnutí, kdy „rozpočtově odpovědní“ Motoristé vydávají za úspěch miniaturní změnu gigantického, původně třistadevětaosmdesátimiliardového deficitu. A aby v tom nebyli macinkovci sami, povšimneme si, jak Tomio Okamura při „šetření“ soustavně zesměšňuje nebohého ministra obrany za svou stranu Jaromíra Zůnu.Disciplína „děláme si legraci z vlastích voličů“ je tentokrát skvěle obsazena hnutím ANO. Připravili jsme přehled momentů, ve kterých už nyní ANO popírá vlastní volební program, jakož i programové prohlášení vlády. A vůbec nejde jen o závazek „Tato vláda nikdy nezvedne žádné daně“. V čem je rozdíl mezi porušováním závazků u Babišovy a Fialovy vlády? Vysvětlíme.Vše samozřejmě souvisí s nastavením mysli Andreje Babiše. Ukážeme, jak si zjevně nepamatuje, pro co kdy hlasoval, ztrácí přehled o tom, jak fungují jednotlivé resorty, vystřeluje nesmyslné nápady, které pak blokují politiku na dlouhé týdny. Co nám to říká o nevýhodách autokratického modelu vlády?A samozřejmě nechybí předvolební subrubrika „Volební direkt“. Popíšeme, jak si SPD spletla Liberec s Jabloncem nad Nisou. A pozastavíme se nad tím, zda je rozumné volit heslo „Praha bude zase makat“, když si pamatujeme, že když naposledy Prahu vedlo hnutí ANO, to nejvýznamnější, co se stalo, bylo zřícení lávky v Troji. Na pozadí tohoto a dalších ne zrovna chytrých volebních hesel vymýšlíme pražským politikům varianty.Podpásovka tentokrát patří jistému ministrovi, který ve strachu z Andreje Babiše popřel sám sebe a pomáhá likvidovat to, co pomáhal prosadit a ještě na jaře to chválil. Kterýpak to je? Poslechněte si!

Velkých kyberútoků v Česku přibývá. Například v srpnovém útoku na finanční skupinu Partners hackeři získali citlivá data tisíců jejích klientů. Jak jsou na tom s ochranou před kyberútoky malé a střední firmy, řešili diskutující v debatě Hospodářských novin, která se konala na začátku září.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Kolem tratí z Německa do Prahy bylo už ve čtvrtek večer rušno. Desítky, nebo spíš stovky lidí se přišly podívat na příjezd vlaků na Festival parních lokomotiv, který dneska začíná v Benešově. Akce, která svým rozsahem hodně převyšuje dosavadní české zvyklosti, i rozpočet se pohybuje v milionech. Letos je to ale zřejmě naposledy, vzkazuje organizátor Radek Panchartek. Proč? Jak s tím souvisí drahý zabezpečovač ETCS? A co si myslí o politicích, kteří ho nechali zavést – a přitom se právě na jeho festival jezdili ukazovat?

Střevní mikrobiom ovlivňuje mnohem víc než jen trávení. Vědci zkoumají jeho vztah k imunitě, metabolismu, stárnutí i některým závažným nemocem. Výzkumnice Monika Cahová z IKEM v Longevity podcastu HN vysvětluje, čím své střevní bakterie „krmit“, proč je důležitá vláknina a pestrost jídelníčku a co víme o fermentovaných potravinách, sladidlech nebo půstech.Řeč přijde i na překvapivou souvislost s Parkinsonovou chorobou. „Je to pořád na úrovni hypotézy, ale velice silné hypotézy. Parkinsonova choroba začíná ve střevě,“ popisuje Cahová a vysvětluje, jaké příznaky se objevují už deset let předtím, než choroba skutečně propukne. Předplatitelé se dozvědí i to, proč nemá smysl mikrobiom čistit a jaký je rozdíl mezi zdravým a nezdravým mikrobiomem.

Moucha na zdi #24: Z východočeské vesničky Sloupno do velkého světa private equity s těžištěm v Londýně. Petr Rieger je nejmladším investičním ředitelem nadnárodní skupiny Carlyle Group, která patří mezi největší správce kapitálu na světě. A v posledních letech je o ní hodně slyšet i v Česku - koupila zde firmy Phrase, Tescan, Meopta a Adastra. Je to především práce Petra Riegera. Proč Carlyle disproporčně investuje právě u nás? V čem je Česko investičně přitažlivé? A nesoutěží se svými vrstevníky a souputníky z CVC či MidEuropy? Poslechněte si výjimečný podcastový rozhovor s mužem, který jinak veřejně prakticky nevystupuje. Celý díl najdete na HeroHero a Opinio. https://herohero.co/mouchanazdi https://mouchanazdi.opinio.cz

Ranní brífink Štěpána Svobody: Evropa řeší, jak reagovat na drony, sabotáže a kybernetické útoky, které nepředstavují otevřenou válku, ale přesto ohrožují její bezpečnost. Ursula von der Leyenová proto volá po společném evropském postupu. Podle šéfanalytika HN Martina Ehla ale Evropská komise v obraně mnoho pravomocí nemá a klíčová zůstává spolupráce jednotlivých států a NATO. Jak by mohla vypadat odveta za hybridní útok a kdy už by měla být výrazně tvrdší?

Máme k dispozici rozsáhlý průzkum mezi více než 2 500 Čechy a díváme se pod povrch českého spoření a investování. Kdo pravidelně buduje kapitál, kdo nechává peníze na spořicím účtu a proč se může rozdíl mezi těmito skupinami s každým dalším rokem násobit? Řešíme také, jestli je finanční nezávislost skutečný plán, nebo zatím spíš přání, a co odhalily odpovědi o investičních bytech, demografii a dědictví. Celý díl najdete na https://herohero.co/moneypenny a https://moneypenny.opinio.cz

Ranní brífink Patrika Saláta: Výprodej na globálních dluhopisových trzích pokračuje. Výnosy klíčového amerického desetiletého dluhopisu v úterý vyletěly nejvýše od roku 2007. Co tento prudký růst žene nahoru a co to znamená pro akcie v portfoliích investorů? To probereme hned po rychlém přehledu zpráv z ekonomiky a byznysu. 

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Železniční dopravce Leo Express letos na jaře s velkou slávou nasadil do provozu tři desítky let staré španělské soupravy Talgo. Kvůli velkému množství poruch je ale po pár týdnech stáhl a místo nich nasadil soupravy složené z klasických starších vagonů. Před týdnem se jedno Talgo vrátilo do provozu, ale teď podle informací Hospodářských novin už opět nejezdí. Proč se tyto vlaky potýkají s tolika problémy a jak to může dopadnout na byznys dopravce, nejen o tom mluví v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Jan T. Beránek.

Kdo z Evropanů letěl s Donaldem Trumpem v prezidentském letounu Air Force One? Jedině Maroš Šefčovič, slovenský eurokomisař pro mezinárodní obchod. Právě on dostal za úkol dohodnout se s USA na tom vůbec nejobtížnějším, tedy aby za pomoci vysokých cel nezlikvidovaly evropský byznys. Jak to dokázal a jací jsou Trumpovi nejbližší lidé, kteří na Šefčoviče zpočátku chrlili urážky? A jak se jednání s Američany liší od těch s Čínou, která Šefčovič vede právě teď? Mobil si v Pekingu opravdu nezapíná…Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska

V soutěži Zelená obec roku, kterou pořádá ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami, se kromě klasických ocenění vyhlašuje také vítěz v kategorii Sociální počin roku. A v posledních dvou ročnících tato cena zamířila do okolí Brna. Zatímco loni uspěly Ostopovice, letošním vítězem se staly Šlapanice, osmitisícové město, které přiléhá k Brnu na jeho jihovýchodním okraji. Porota obec ocenila za systematický přístup k rozvoji sociálních služeb a vytváření zázemí pro různé skupiny obyvatel. „Snažíme se například vytvořit a podporovat systém, který pomůže rodinám v tom, aby co nejdéle mohly udržet své seniory v rodinném prostředí,“ popisuje v podcastu starostka Michaela Trněná. Konkrétně to znamená co nejširší zdravotní péči, podporu pečovatelské služby či nabídku nejrůznějších aktivit během dne. Šlapanice stejně jako další obce v zázemí velkých měst jsou také atraktivní lokalitou pro nové obyvatele, což dokazuje i postupný nárůst jejich počtu. „Máme rádi nové obyvatele, rádi je přivítáme, ale zásadní také je, aby na to byla připravená infrastruktura,“ říká starostka. Problémem města je hlavně chybějící obchvat a stále sílící místní doprava. „Dřív jsme byli do 15 minut v centru Brna, to se teď změnilo klidně na hodinu.“ Co se týče přírůstku obyvatel, tak jej chce město držet v rozumných mezích. „Abychom stihli nové lidi integrovat do života města. Na tom nám stále záleží, protože ještě nejsme tak velcí. A chceme, aby občané cítili sounáležitost i té obci, aby to nebyla jen noclehárna, kam přijedou, ale aby tady trávili svůj život a aby se tady cítili dobře,“ dodává Michaela Trněná.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Poslanci minulý týden přehlasovali senát a schválili novelu stavebního zákona, která přináší největší změnu fungování veřejné správy od vzniku krajů. Vláda si od toho slibuje zrychlení stavebního řízení a celkově lepší dostupnost bytů. Opozice, odpůrci zákona z řad obcí, památkářů, stavebníků i členů komory autorizovaných inženýrů varuje před zhoršením kvality nové výstavby, oslabení veřejné kontroly a chaosem na úřadech. Co se dá od nové legislativy očekávat a nakolik může splnit očekávání? Víc v Ranním brífinku Hospodářských novin se  stavebním advokátem Radkem Motzkem.

V Podpásovce se zapřísaháme, že už nechceme mluvit o Motoristech, ale nejde to. Nezbylo nám než zrekonstruovat, jak vzniklo bizarní tvrzení Filipa Turka, že na Šumavě uniká yperit a jakou roli v tom hrál ministr životního prostředí Igor Červený. A samozřejmě: komu o jaké peníze šlo a proč mu to nevyšlo.Mimochodem víte, kolik je v Česku podobných míst s ekologickou zátěží po armádě? Prozradíme. Ale dopředu vězte, že kdyby je Motoristé řešili se stejnou vervou, jako lokalitu na Šumavě, tak by nic jiného nedělali dobrých pár desítek let.Probíráme i brblání menších koaličních stran proti astronomickému schodku rozpočtu a snahu lidovců vyslovit nedůvěru vládě. Kdo je v tomto případě směšnější, těžko říci. Odhadujeme nicméně, jak to celé dopadne.Naše dočasná subrubrika „Volební direkt“ se tentokrát zaměřuje na volební hesla, skrze která se strany pokoušejí předvědčit voliče, že v daném městě vůbec čtyři roky nevládly a že teď to tedy opravdu rozjedou. V této paradoxní disciplíně vyniká zejména ODS v Praze a ANO v Liberci, ale příkladů je mnohem víc.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je pátek 11. září, pokud jste dost dospělí, tak si vzpomenete, co jste tehdy dělali, s pětadvacátým výročím bude těch příležitostí plno. U nás na webu si můžete přečíst o tom, že situace ve světové energetice nyní připomíná socialistické zelinářství, což pro dříve narozené znamená, že fronta na dodavatele se táhne až za roh a hatí se tak plány stavět energetickou infrastrukturu včetně Česka. Do dnešního Ranního brífinku zavítali zkušení novináři Michael Mareš a Pavel P. Novotný představit novinky podcastu Moucha na zdi. 

Natržený sval, podvrtnutý kotník, bolavá achilovka – klasická rada zní „dej tomu klid". Podle ortopeda Miloše Barny, který roky pečoval o české atlety, hokejisty Sparty i fotbalisty Slavie, je to ale často ta nejhorší volba. V rozhovoru pro Longevity podcast Hospodářských novin vysvětluje, proč přílišný klid brzdí hojení, jak vznikají chronická zranění, která se vrací roky po prvním úrazu, a proč si myslí, že 10 až 20 procent ortopedických operací je zbytečných. Řeč přijde i na fascie, strečink, správné sezení na kole a na to, proč by podle Barny měli i důchodci povinně chodit na tělesnou výchovu. Pozvánka: 20. října organizují Hospodářské noviny celodenní konferenci Health & Longevity Summit, kam vás srdečně zveme. Více na www.healthsummit.cz. S kódem "LONGEVITYLIVE" získáte exkluzivní slevu 20% na vstupenky.

Moucha na zdi #23. Nemá fotku, nedává rozhovory a s novináři se nepotkává. Z žebříčku nejbohatších Čechů patří Jaromír Tesař do první desítky a je prvním, kdo nemá veřejnou tvář. Jeho firma Energo-Pro je přitom v mnoha zemích Evropy i jinde po světě dominantním hráčem vodní energetiky. Jeho elektrárny vyrábějí elektřinu od Turecka po Kolumbii a má je i na největší české řece. Kdo je sedlák ze Svitav, který si z vody a z ticha udělal miliardový byznys – a proč v poslední době čím dál víc promlouvá do půdy, betonu a medu?

Ranní brífink Ondřeje Housky: Donald Trump prohlásil, že clo je jeho oblíbené slovo a podle toho se taky chová. Momentálně své obchodní války rozjel hlavně proti Kanadě, ale jeho administrativa spustila i vyšetřování týkající se Česka a dalších zemí Evropské unie. Co bude dál? Zeptáme se v dnešním RB. Já jsem OH a přeju vám příjemný poslech.

Reforma třetího důchodového pilíře, kterou koncem srpna schválila vláda, zavádí strategii životního cyklu, zvýhodňuje mladé lidi, postupně ukončuje transformované fondy a stanovuje půlprocentní poplatkový strop. Přinesou tyto změny skutečné výhody občanům i české ekonomice? U kulatého stolu Hospodářských novin o tom diskutovali ekonomové se zástupcem českých penzijních společností.

Co by se stalo, kdybychom místo nákupu indexu kopírovali tipy známých českých investorů? Martin a David  v novém díle Money Penny porovnávají dohledatelné investiční signály Michala Semotana, Jána Hájka, Jana Barty a Pale Fire Capital, Daniela Gladiše i Ondřeje Tomka. Přidávají také výběr tipů populárního finfluencera Ondřeje Koběrského. Z výsledků vzešlo překvapení, na těchto veřejných tipech bylo totiž možné vydělat miliony. V podcastu rozebíráme, jak to, že výsledky dopadly úplně jinak, než by člověk čekal a zda je teda čas odejít od pasivního investování jinam. Celou epizodu najdete na: https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Ranní brífink Petra Honzejka: Česko zřejmě čeká druhé hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše, tentokrát kvůli astronomickému schodku rozpočtu. Navrhují ho lidovci, a tak hned po několika byznysových zprávách zavolám jejich ekonomickému expertovi Benjaminu Činčilovi.

Předpovědi o okamžitém pádu softwarových firem kvůli AI se nenaplnily. Revoluce přesto probíhá: byznys modely se zásadně mění, vývojové týmy transformují svou práci a firmy bez schopnosti adaptace riskují rychlý konec. Jak přesně AI mění fungování tech společností zevnitř a co čeká vývojáře v nejbližších letech? Do hloubky to v podcastu Hospodářských novin rozebírá spoluzakladatel a CEO společnosti Apify Jan Čurn.

Ranní brífink Martina Ehla: Kabinet Andreje Babiše hledá peníze do rozpočtu, kde se dá. Jedním ze zdrojů by mohlo být zpřísnění trestů pro ty, kteří využívají nelegální práci, jež stojí podle odhadů 40 miliard ročně. Redaktorka HN Jitka Vlková vysvětluje souvislosti a detaily nového návrhu.

Alternativa pro Německo získala v Sasku-Anhaltsku dokonce víc hlasů než kdysi Hitler. Jaké má plány, dokáže vládnout a proč ji lidé tak masově volí? A když jde o Německo, česká vláda se jasně postavila za Berlín v ruské hybridní válce: k nelibosti Institutu Václava Klause. Mezitím v Česku někteří velmi vlivní a bohatí lidé šíří lež, že nám EU chce sebrat úspory. O co jde? Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktathttps://bruselskydiktat.opinio.cz/https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska

Kdy firmě přestane stačit řízení „z hlavy“ a nastane čas pro digitální systém? A jak vybrat nástroj, který skutečně pomůže, místo aby jen přidal další administrativu? V debatě Hospodářských novin se zástupci softwarových firem věnovali tomu, jak digitalizaci nastavit podle potřeb firmy, které činnosti má smysl automatizovat a proč by data měl pokud možno přepisovat software, nikoli zaměstnanci.Řeč přišla také na umělou inteligenci a její místo ve firmách. Automatizace podle účastníků nemusí jen šetřit čas, ale může také hlídat procesy, omezovat chybovost a zlepšovat zákaznickou zkušenost. Zároveň je ale třeba řešit bezpečnost dat, náklady na AI nástroje a především zapojení zaměstnanců. Jak tedy digitalizaci a AI zavádět tak, aby firmu skutečně posouvaly?

Milí posluchači! Dva a půl roku pro vás Veronika Capáková a Petr Honzejk připravovali podcast Generační konflikt. Projekt, který snad přispěl k většímu generačnímu porozumění, se tímto dílem uzavírá. Na co autoři přišli? To si můžete nyní přečíst v jejich knížce Generační konflikt, která mimo jiné obsahuje i slovníky jednotlivých generací – gen Z a boomerů. Můžete si ji objednat zde. Autoři vás srdečně zdraví a zvou k poslechu dalších podcastů HN! Najdete je na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Česko dlouhodobě patří k evropským podprůměrům v adopci elektromobility, ukazuje to i pohled dovnitř flotily 44 tisíc vozidel leasingové společnosti Arval. Její generální ředitel Aleš Polák ale v rozhovoru naznačuje, že podle zájmu klientů se situace začíná pomalu měnit.  Daleko víc teď klienti řeší, kde levněji dobíjet. Přesvědčuje je i fakt, že baterie stárnou pomaleji, než se čekalo. V rozhovoru se Polák věnuje rostoucímu vlivu čínských značek, které by mohly za pět let ovládnout dle jeho odhadů přes desetinu českého trhu.

Investování do úvěrů nabízí pravidelný výnos bez výkyvů. Zároveň ale nejde o bezrizikovou investici. Co přesně investor kupuje, odkud se jeho výnos bere a co se stane ve chvíli, kdy dlužník přestane splácet? Hostem podcastu Hospodářských novin je Martin Stibor, CEO investiční platformy Bondster. V rozhovoru vysvětluje princip P2B investování, tedy modelu, který propojuje investory s poskytovateli úvěrů. Podrobněji se věnuje především úvěrům zajištěným nemovitostmi, které platforma prezentuje jako konzervativnější část nabídky. U těch podle něj hraje klíčovou roli hodnota zástavy a poměr LTV, tedy poměr výše úvěru k hodnotě nemovitosti. Řeč je ale také o rizikovějších úvěrech, u nichž zástava není a ochranu investora představuje garance zpětného odkupu ze strany poskytovatele. Jak velký je v takovém případě rozdíl v riziku? Co znamená default a proč automaticky nemusí znamenat ztrátu peněz investora? A jak dlouho může trvat, než se v případě problémů podaří realizovat nemovitostní zástavu? Stibor popisuje také to, jak platforma posuzuje poskytovatele úvěrů, jak sleduje jejich finanční situaci a proč se v posledních letech zaměřuje především na poskytovatele z Evropské unie.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Už před víkendem se ceny ropy zase přiblížily stodolarové hranici – a do nedělního večera bylo znát i na českých pumpách, že se zdražuje. Vývoj cen ropy se teď těžko odhaduje, pokud se zrovna neznáte s americkým prezidentem, to návazné ale ano. S Tomášem Lysoňkem rozebíráme, jaký bude další vývoj cen a proč je tlak na ropu pořád tak silný.

Podpásovka je po malé prázdninové pauzičce zpět. A nedá se nic dělat, hlavním tématem je opět bizarní vystupování politiků strany Motoristé sobě. Probereme, kterak se dal Petr Macinka napálit skupinkou, která si říká detektivní parta, a bez ochranky si sedl do sklepní místnosti k rozhovoru s maskovaným mužem vydávajícím se za tajemného Thomase Pauknera. Ohrozil tentokrát nejen svou důstojnost, ale prokázal, že ve funkci je nebezpečný nejen zahraniční politice země, ale i sám sobě. Odhadneme, jaký může mít ztrapnění Petra Macinky vliv na preference Motoristů. Zvláštní pozornost si zaslouží další kousek motopartaje. Jejich ministr kultury Oto Klempíř představil svoji kulturní koncepci, která si drastičností oprávněně vysloužila přezdívku „kulturní revoluce“ v neblahém odkazu na Mao Ce-Tunga. Prozradíme, kdo měl na dokument zřejmě větší vliv než samotný Klempíř a jak dotyčný, pardon dotyčná, vládne ministerstvu kultury podobně jako Tünde Bartha na Babišově Úřadu vlády. Probereme samozřejmě sestavování rozpočtu, ze kterého „fiskální jestřábi“ Motoristé vyšli poněkud oškubaně. Máme připravenu i sezonní rubriku, pracovně nazvanou „Předvolení direkt“. Podíváme se na prapodivné starty kampaní opozičních stran a posoudíme úlohu nanuků a zmrzliny v české politice. Nechybí samozřejmě ocenění Podpásovka týdne, tentokrát je vítěz jasný.

Evropský autoprůmysl podle Martina Jahna prochází „perfect storm“: najednou na něj tlačí čínská konkurence, drahé energie, regulace, elektromobilita i software. Člen představenstva Škoda Auto pro prodej a marketing, který má od října zamířit do vedení značky Volkswagen, v MoneyPenny vysvětluje, proč čínské automobilky rostou nejrychleji tam, kde lidé nemají silný vztah k domácím značkám, proč se spalovací auta budou na silnicích držet ještě desítky let a proč Škoda už dávno není nejlevnějším autem v Evropě. Mluví také o produktové strategii Škody, investicích v Mladé Boleslavi, vztahu ke koncernu Volkswagen, expanzi do Indie a Vietnamu i o tom, proč může transformace český autoprůmysl nakonec spíš posílit.

Firmy se upnuly na ChatGPT a přehlížejí technologie, na kterých se dá vydělat rychleji, říká Zelenka by Hospodářské noviny

Kartička velikosti bankovky, která bez laboratoře, elektřiny i lékaře dokáže během čtvrt hodiny odhalit HIV nebo jiné infekce. Chytré hodinky, které dřív odhalí problém se štítnou žlázou než krevní test. A diagnostika ledvin, která umí varovat roky předtím, než selžou. Biochemik a odborník na diagnostiku Michal Pohludka v Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje jaké jsou trendy v diagnostice a proč jsme nyní na počátku úplně nové éry prevence.

Ranní brífink Patrika Saláta: Tři sta osmdesát devět miliard korun. Přesně takový schodek naplánovalo ministerstvo financí na příští rok. Hrozí Česku kvůli druhému největšímu deficitu v historii problém, nebo nám naopak může větší zadlužování v budoucnu přinést blahobyt? Probereme za malý moment. Ještě předtím je tu rychlý přehled zpráv z byznysu a ekonomiky.

Z manažerů amerického korporátu se stali majitelé firmy. Teď s ní míří na pražskou burzu. Hosty podcastu MoneyPenny jsou CEO Pavel Šatný a CFO Lubomír Břoušek ze společnosti DOORNITE, největšího českého výrobce interiérových dveří a zárubní, který ročně vyrábí stovky tisíc kusů. V rozhovoru popisují zákulisí manažerského odkupu od americké skupiny Masonite v roce 2021, chystané IPO na trhu START i to, kam chtějí nový kapitál nasměrovat. Mluví o investicích do výroby, akvizicích, expanzi na Balkán, produktovém portfoliu i o tom, proč má 100 procent peněz z emise zůstat ve firmě. Jak chce DOORNITE vyrůst k miliardovému obratu?

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je středa 2. září, manželé Jan a Pavla Sadilovi včera otevřeli novou budovu své pražské základní školy Edisona a my jsme zase připravili ke startu podzimní sezóny 2026 nový newsletter. O tom dnes bude řeč.

Je to jeden z nejnapínavějších příběhů českého byznysu za dlouhou dobu. Zdeněk Radil vybudoval velkou pivovarskou skupinu, pak ho ale honili věřitelé, žaloby i kriminalisté. Zmizel do Gruzie, hledal ho Interpol, skončil ve vazbě a poté jako odsouzený (zatím nepravomocně) za pokus o podvod. Teď je venku, má hlídací náramek na noze a snaží se nastartovat novou životní etapu. Jak se mu to daří? Jak žije? Kdo mu v byznysovém prostředí věří? Pro koho pracuje? Jak se změnil po fyzické stránce? A jak se z něho stal student Katolické teologické fakulty? Poslechněte si 22. díl autorského podcastu Moucha na zdi, v němž redaktoři Hospodářských novin Michael Mareš a Pavel P. Novotný zkoumají zákulisí českého byznysu.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Po devíti týdnech se zhruba jeden a půl milionu žáků a studentů vrací do školních lavic. S novým školním rokem přicházejí také některé změny ve výuce, které v Ranním brífinku podrobněji probereme s Markétou Hronovou, jež se v Hospodářkách specializuje právě na školství. Řeč bude také o vzdělávacích tématech, která se řešila o prázdninách. Nakolik je reálné, že by skutečně došlo ke zrušení devátých tříd nebo ke změnám v termínu a délce letních prázdnin? Také to uslyšíte v Ranním brífinku.

Několik desítek lidí s velkým vlivem se spojilo a chtějí u politiků prosadit kroky, které evropská ekonomika rozhodně potřebuje. Zajímavé je, že součástí jsou i tři elitní média. EU mezitím dostala facku v islandském referendu – proč jí Islanďané dali košem? Vysvětlujeme taky novou obchodní válku Donalda Trumpa a vzpomínáme na jednoho skvělého chlapa. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska

Ranní brífink Julie Hrstkové: Lidé bez práce si pohorší. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje výrazné sníženi podpory v nezaměstnanosti. Připomeňme že od letošního roku dostávají nezaměstnaní první dva měsíce 80 procent mzdy, max však 38,5 tis korun. Před tím podpora činila 65 procent původního výdělku. Důvodem aktuálně navrhované změny je podle ministra mpsv Aleše Juchelky fakt, že pracovní trh je stabilizovaný a nezaměstnanost je dlouhodobě nízká.  Co snížení podpory znamená pro ekonomiku a rozpočet? Víc v Ranním brífinku s Filipem Pertoldem, ekonomem a Zástupcem výkonného ředitele think tanku IDEA. 

Ranní brífink Ondřeje Housky: V neděli 6. září získá Alternativa pro Německo dost možná absolutní většinu ve volbách v jedné z německých spolkových zemí. Co je AfD za stranu? Pokud by se dostala k moci na celoněmecké úrovni, jaký přístup by měla vůči Česku nebo třeba Rusku? Odpovíme v dnešním Ranním brífinku. 

Když administrativa Donalda Trumpa loni omezila financování humanitární pomoci, agentura OSN pro uprchlíky přišla podle Jana Hejtmánka z Deloitte o tisíce zaměstnanců. Část jejich práce dnes zastávají AI agenti. Původně měly být jen čtyři, nyní jich běží 54 napříč 137 zeměmi a pomáhají s prací odpovídající kapacitě zhruba dvou tisíc lidí. Díky tomu zaměstnanci místo papírování mohou dál pracovat přímo s uprchlíky. Ještě radikálnější proměna probíhá ve francouzské farmaceutické skupině Sanofi. Tam má AI místo složitého nákupního procesu třeba jednoduše objednat vědcům zkumavky a díky tomu firmě uspořit 1,3 miliardy eur. Jak AI agenti mění fungování obřích organizací a proč jejich nasazení stojí méně na technologii a více na lidech? Poslechněte si nový podcast Hospodářských novin s Janem Hejtmánkem expertem na AI z Deloitte.

Motání hlavy, pocit nejistoty při chůzi nebo strach z otevřených prostranství – potíže s rovnováhou trápí podle odhadů až desetinu populace a netýkají se rozhodně jen seniorů. I když s věkem jejich výskyt prudce roste, problémy se objevují běžně už kolem čtyřicítky. A právě to je věk, kdy by člověk měl zařadit mezi denní rituály i několik základních cviků, které posilují tak zvaný vestibulární systém. Neurolog Lukáš Martinkovič z Fakultní nemocnice Motol v Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje, jaké cviky opravdu fungují nebo proč se závratě často špatně diagnostikují jako problém s krční páteří. Předplatitelé podcastu se dozvědí i to, proč se o cíleném tréninku vestibulárního systému stále častěji mluví i ve sportu nebo kdy může být závrať důsledkem stresu. První Longevity podcast live. 3 hosté. 3 témata. 1 večer o tom, jak žít déle a lépe. Registrace zdarma zde: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLScJ5mMRIbyRNiUaOaYKxVQweN2Td9vw_K_WV7HLXhFu0JOICQ/viewform?usp=dialog

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na nový rozruch v Evropské unii. Mario Draghi, bývalý šéf evropské centrální banky, který nedávno vydal výbušnou zprávu o zaostávání unie, přišel s novou iniciativou. Ze špiček politiky a velkého byznysu vytvořil Rýnskou skupinu, která si dává za cíl unii pozvednout. Problém? Zapomněl nejen na Česko, ale na celou střední a východní Evropu. Co to znamená? Odpoví nám europoslanec Luděk Niedermayer. 

Vojtěch Zavřel začal programovat už na střední škole a k finanční nezávislosti se dostal přes vysokou míru úspor, splacené bydlení a portfolio, které podle něj nemusí být obří, pokud člověk drží na uzdě životní náklady. V MoneyPenny mluví o prvních investičních chybách, pákovém tradingu, P2P půjčkách, korporátních dluhopisech i bitcoinu, který kdysi prodal za šest dolarů. A vysvětluje, proč dnes místo rentiérského klidu pracuje víc než kdy dřív: rozjíždí AI start-up, který má zlevnit chytré domy.

Ranní brífink Martina Ehla: Horké léto dalo evropské energetice docela zabrat a nezvládla se dobře připravit na zimní sezónu. Chybět bude hlavně plyn z německých plynových úložišť, říká Jan Brož, reportér HN, který se zabývá energetikou.

Všichni dnes mluví o umělé inteligenci, ale jen málokdo ji umí ve firemním prostředí reálně a smysluplně využít. Jak bezpečně poznat procesy, které jsou už dnes zralé na předání strojům? Vojtěch Jukl, zakladatel společnosti 42 Consultants, v rozhovoru pro HN ukazuje, že samotná implementace moderních technologií bez pevných základů nic nezmůže. Mimo jiné rozebírá i to, kde leží hranice autonomie AI agentů nebo jaké konkrétní kroky přinesou firmám okamžitý efekt. „Umělá inteligence za vás nevyřeší špatně nastavené procesy. Pokud máte ve firmě chaos, AI ten chaos jen zrychlí. Klíčem k úspěchu není koupit si chytrou technologii, ale přesně vědět, jakou práci a jakou míru rozhodování jí vlastně chcete předat,“ říká Jukl. Poslechněte si, jak se připravit na radikální proměnu pracovního trhu, a objevte tři konkrétní oblasti, kde vám zapojení AI přinese ty nejrychlejší výsledky.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Na českých dálnicích se toho teď děje hodně – dodělávají se prázdninové opravy, aby teď o posledním prázdninovém víkendu byly hlavní tahy co nejlíp průjezdné. Před několika dny kvůli tomu silničáři testovali opravovaný historický most Šmejkalka na D1. V zátěžových zkouškách obstál – a to znamená, že bude brzo další úplná uzavírka dálnice. Tak, aby se mohlo začít dělat na druhé polovině. Šéf komunikace Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl vysvětluje, co přesně se bude dít a jak to poznají řidiči.

Pro nové posluchače Bruselský diktát na týden zdarma: https://herohero.co/bruselskydiktat/subscribe Už od 1. ledna mají v USA stát nové léky jen tolik, za kolik jsou k mání v Evropě. Na našem kontinentu za ně přitom platíme asi desetkrát méně. Důsledky jsou jasné: tyto léky v Evropě buď několikanásobně zdraží, nebo nebudou vůbec. Odborníci upozorňují, že jde o neodkladný problém. Co s ním? Chystají politici nějaké řešení, nebo tápou? Rozebíráme s Davidem Kolářem, ředitelem Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska

Čeští pacienti čekají na nově vyvinuté léky v průměru rok a deset měsíců. Tak dlouho trvá, než nový přípravek projde schvalovacím kolečkem a dostane se k lékařům, kteří jej mohou předepisovat a podávat. Přitom v Rakousku nebo i Maďarsku je tato doba výrazně kratší. Vyplývá to z aktuální analýzy Patients W.A.I.T. Indicator.„Tento čas schvalování se bohužel prodlužuje, jsme za evropským průměrem, byť několik let zpátky byla Česká republika na pozitivní trajektorii. Když lék vstupuje do země, musí splnit celou řadu podmínek. Systém jej zhodnotí po medicínské stránce, jestli je dostatečně bezpečný, a samozřejmě jsou tam i ekonomické parametry, tedy kolik za ten lék naše zdravotní pojišťovny zaplatí,“ říká v podcastu HN David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Výrobci léku musí o novém přípravku předložit různá data. „Český schvalovací systém je však v rámci Evropy tak trochu džungle. Byť inovativní léky umíme dostat do země v relativně krátkém čase, nastavujeme jim různá preskripční omezení. Stanovíme přesně nějakou skupinu pacientů, kteří lék dostanou a budou jej mít hrazený ze zdravotního pojištění, nebo nastavujeme podmínky pro lékaře, kteří mohou ten lék předepisovat,“ vysvětluje Kolář.V praxi to znamená, že téměř všechny nové, moderní léky, které se do Česka dostanou, jsou až na výjimky dostupné pouze ve specializovaných centrech, tedy nemohou je předepisovat běžní praktičtí lékaři. I proto je David Kolář rád, že současná vláda uvolnila 1200 léků z preskripčního omezení, tedy nově je budou moci předepisovat i obvodní lékaři. Jedná se například o moderní Glifloziny, které se používají k léčbě cukrovky, nebo o léky na astma či HIV. Podle Koláře toto rozvolnění uleví zdravotnickému systému a moderní přípravky se zároveň rychleji dostanou k většímu množství pacientů.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Nová evropská pravidla pro obaly budí mezi firmami obavy z další byrokracie a nákladů. Podle jednatele obalářské společnosti THIMM Martina Hejla ale nejde o revoluci, spíš o pokračování změn, kterými obor prochází už roky. Výrobci postupně zmenšují obaly, šetří materiál a zvyšují jejich recyklovatelnost. Větší potíže tak podle něj čekají hlavně firmy, které přípravu nechaly na poslední chvíli. V Ranním brífinku Hejl popisuje, co nová pravidla změní pro firmy i zákazníky, zda povedou k menšímu množství odpadu a proč současné problémy malých e-shopů považuje spíš za počáteční komplikace nové regulace.