Podcasty HN

V Česku i celém světě hrozí, že přijde další inflační šok. David a Martin proto v novém díle investičního podcastu MoneyPenny ukazují, jak se mu s předstihem bránit. Také na datech ukazují, kolik inflace při odhrnutí inflační mlhy skutečně vydělávají a že třeba u nemovitostí budou lidé docela překvapeni. Také prošli data sledující chování a přemýšlení českých domácností a vysvětlují, proč se Češi dělí do pěti tříd a co dělá správně ta poslední, která je proti inflaci nejen odolná, ale dokonce na ní vydělá.Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/. 

Ranní brífink Ondřeje Housky: Spojené státy trumfují zbytek světa v růstu produktivity. Právě ta zásadně přispěla k tomu, že americká ekonomika v posledních letech velmi rychle roste. Jenže prezident Donald Trump dělá kroky, které růst poznamenají negativně. Víc o tom uslyšíte v Ranním brífinku. 

Ranní brífink Julie Hrstkové: Konflikt na Blízkém východě se stále více promítá do cen pohonných hmot. Rostou obavy z inflace, mezinárodní energetická agentura vyzvala k úsporám energií. Vysoké ceny pohonných hmot se pormítnou i do rozpočtu – na jedné straně díky vyšším příjmům z daní, na druhé straně pokud prudce poroste inflace a dojde ke zpomalení ekonomiky, zvýší se tlak na rozpočtové výdaje a s tím i na růst deficitu. Jaký prostor má vláda ke zvládání rozpočtu, když na letošek naplánovala deficit 310 miliard korun? O dopadech stávající situace jsme se v Ranním brífinku bavili s Členem Rady Národní rozpočtové rady Petr Musilem.

Větší příjmy nemusí automaticky znamenat větší zmatek. Pokud váš růst doprovází nekonečné řetězce e-mailů a nepřehledné excelové tabulky, pravděpodobně jste chytli do růstové pasti. V podcastu Hospodářských novin jsme se zaměřili na to, jak tuto fázi překonat a digitalizovat firmu tak, aby šlapala a dokázala být do budoucna nadále konkurenceschopná.

V tomhle dílu Generačního konfliktu si všímáme zajímavého trendu: Roste závislost nejstarší generace na mobilních telefonech. Co to způsobuje a jaké mohou být důsledky? Věnujeme se i problémům, které mají lidé z generace boomerů v zaměstnání s kolegy z generace Z. Proč se mladí baví jen mezi sebou a odmítají telefonovat, i když by se tak spousta věcí rychle vyřešila? Zaznamenáváme také trend pití za bílého dne. Generace Z sice pije alkohol méně, ale zato má tendenci si dát drink už brzy odpoledne. A samozřejmě nechybí ani tradiční generační slovníčky.

Ukrajina je přitom na české iniciativě závislá, loni přes ni dostala skoro polovinu veškeré munice. Vysvětlujeme taky, čeho Andrej Babiš dosáhl v Bruselu ohledně zlevnění cen energií, není toho málo. Zato s Robertem Ficem je stále větší zábava: jde o milenky i Trumpa. A proč se angličtině Filipa Turka směje někdo, kdo tento jazyk umí ještě mnohem hůř? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Zatímco před třemi týdny, při vypuknutí vojenské operace proti Íránu, řešili turisté z celého světa, jak se dostat ze zasažené oblasti, případně jak odcestovat do své vytoužené destinace, nyní stojí před cestovním ruchem další otázka: kam se poptávka turistů přemístí, aby se vyhnuli problematickým regionům. Zároveň také zůstává nejasný další vývoj cen letenek – pokud ale dojde k uklidnění situace, můžeme se dočkat i výrazného zlevnění, říká v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Ondřej Charvát.

Andrej Babiš vypálil, že na klíčový summit NATO nepojede tradičně prezident, ale že českou delegaci povede sám. V podcastu Podpásovka vysvětlujeme, proč to prezidentovi neoznámil osobně, ale vzkázal mu to přes televizi. A hlavně objasňujeme, co je v pozadí eskalace sporu mezi Hradem a Strakovou akademií.Věnujeme se i návratu bývalého předsedy ČSSD a ministra vnitra Jana Hamáčka do Poslanecké sněmovny, tentokrát v pozici lobbisty zbrojařského koncernu CSG.A odpovídáme na otázku, proč se letos rozjela kampaň před komunálními volbami tak brzo a čím bude specifická.Vyhlásíme samozřejmě i podpásovku týdne, kterýžto titul si odnese dnes už bývalá poslankyně SPD Markéta Šichtařová. Poslechněte si proč!

Andrej Babiš vypálil, že na klíčový summit NATO nepojede tradičně prezident, ale že českou delegaci povede sám. V podcastu Podpásovka vysvětlujeme, proč to prezidentovi neoznámil osobně, ale vzkázal mu to přes televizi. A hlavně objasňujeme, co je v pozadí eskalace sporu mezi Hradem a Strakovou akademií. Věnujeme se i návratu bývalého předsedy ČSSD a ministra vnitra Jana Hamáčka do Poslanecké sněmovny, tentokrát v pozici lobbisty zbrojařského koncernu CSG. A odpovídáme na otázku, proč se letos rozjela kampaň před komunálními volbami tak brzo a čím bude specifická. Vyhlásíme samozřejmě i podpásovku týdne, kterýžto titul si odnese dnes už bývalá poslankyně SPD Markéta Šichtařová. Poslechněte si proč!

Tomáš a Martin si do nového dílu podcastu MoneyPenny pozvali zakladatele investiční platformy Fondee, Jana a Evu Hlavsovy. Mluvili s nimi o jejich cestě z finančního světa v Londýně zpět do Prahy, kde nakonec vzniklo Fondee. Řeč přišla i na to, jak dnes po prodeji firmy skupině Direct přemýšlejí o vlastních penězích a investicích. Eva a Jan zmiňují hlavně pozemky a veřejně obchodované trhy, ale připouštějí, že je láká i možnost pustit se do dalšího projektu.Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Moderní ERP systémy jsou centrální mozky podniků. Obsahují veškerá firemní data – z účetnictví, ale i z výrobního a logistického systému. Zpracovávají je v reálném čase a online jsou k dispozici například údaje o ziskovosti, marži, stavu zásob a podobně. „Sbírají data ze všech koutů firmy. A nyní si dokážeme představit již i predikování. Stabilní data se budou vyhodnocovat a systémy budou dávat doporučení, budou člověka posouvat tam, kam firma potřebuje,“ řekl Tomáš Janeček, vedoucí partner společnosti RSM Technology, v diskusi, která se konala v polovině března v sídle mediálního domu Economia. Spolu s ním o ERP debatovali Luboš Fryc, zakladatel společnosti Skill Bill, a Vojtěch Jukl, jednatel společnosti 42 Consultants.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Nervozita na trhu s energiemi graduje. Důvod? Hlavně válka s Íránem, kterou rozpoutal z ne úplně srozumitelných důvodů Donald Trump. Redakční kolega Jan Brož nám dneska vysvětlí, co se dá čekat v dalších dnech v ekonomické rovině – kdy se rostoucí ceny energií začnou přelévat i do našich faktur i to, jak se tomu vyhnout. Vyplatí se honem fixovat ještě teď?

Jedenáctý díl autorského podcastu Michaela Mareše a Pavla P. Novotného rozebírá košatou kauzy okolo franšízové skupiny Twist, pod kterou patří známé značky Kytky od Pepy, Trdlokafe, Kofi Kofi, Oxo a Bubblify. Tlak na skupinu Twist, která je známá rozsáhlou sítí franšízantů, se stupňuje. Zatímco se brání insolvenci, známá obchodní centra jí vypovídají nájemní smlouvy. Kdo na ni útočí a proč? Jak si skupina buduje obrannou linii? A jak s tím vším souvisí naivní hokejista-investor Jakub Voráček?

Jsou globální hrozbou. Způsobují řadu nemocí. Mohou stát za nárůstem rakoviny tlustého střeva u mladých. Řeč je o ultrazpracovaných potravinách, jejichž konzumace by se podle některých doporučení měla snižovat na minimum. Jenže jak se v tom vyznat? Škodí všechny zpracované potraviny? Které látky tělu nevadí a jaké již prokazatelně ano? Kterých aditiv se bát? „Je to jejich kombinace, jednotlivě nemusí nic znamenat, ale tím, že je kombinujeme, můžeme si problémy způsobit. Jedním z těch, které je třeba kontrolovat, jsou barviva,“ říká technoložka potravin a mikrobioložka Eva Svobodová. Vysvětluje, která barviva jsou přírodní a která jsou vytvořená zcela uměle. A Svobodová v novém díle Longevity podcastu odpovídá na otázky, které se ve společnosti kolem stravy dlouhodobě zvedají: rakovinotvorné akrylamidy při výrobě chipsů, nebezpečné látky v pytlících popcornu nebo škodlivost nenáviděného aspartamu. A vyvrací i nejčastější mýty, se kterými se sama setkává. 

Ranní brífink Jaroslava Maška: Hlavním hostem dnešního Ranního brífinku je šéfka domácího oddělení Hospodářských novin Michaela Ryšavá, která v posledních dnech popisuje propouštění na ministerstvech pod novou vládou, především pan situaci na MMR. Proč se vláda zbavuje IT expertů?

Vysoké ceny bytů nejsou hlavním problémem. Větší obavy u Čechů vyvolává jejich správa, která zásadně mění investiční chování v celé zemi. V novém díle investičního podcastu Money Penny rozebírají David s Martinem exkluzivní data z rozsáhlého průzkumu STEM/MARK pro Salutem Group. Vysvětlují, proč se Češi do „cihel“ nehrnou tak, jak se často tvrdí, a proč čtvrtina domácností na konci měsíce neušetří ani korunu. Věnují se také otázce, kdy dává smysl opustit předraženou Prahu, a odhalují, která tuzemská města vynikají kvalitou života i investičním potenciálem a co všechno brát při investici do úvahy. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Patrika Saláta: Tentokrát se podíváme na zdražování plynu kvůli krizi na Blízkém východě. Měli by lidé reagovat rychle a fixovat cenu plynu u svého dodavatele?

Práce na vlastní farmě láká stále více mladých lidí, kteří do zemědělství často přicházejí bez rodinné tradice. Budují malé podniky, zásobují restaurace i místní komunity a hledají nové modely hospodaření. Největší překážkou zůstávají vysoké vstupní investice a složitý dotační systém.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je úterý 17. března, v Česku je premiér spolkové země Sasko-Anhaltsko a s Andrejem Babišem chce mluvit také o jeho německé chemičce SKW Piesteritz. Ta je bud zlatým vejcem nebo balvanem v říši Agrofertu, podle toho, jak zrovna jsou vysoké ceny zemního plynu. Na semináři Platformová práce v Česku jako příležitost, což se týká především kurýrů, promluví Tomáš Prouza, který k tomu do Hospodářek také napsal svůj objemný komentář. Prezident Pavel bude jednat s premiérem o rozpočtu a my probereme Karla Havlíčka. 

Pokud Hormuzský průliv vydrží zavřený, zamíří Česko i celá EU do recese. Jaké konkrétní dopady na naši ekonomiku se dají čekat? Máme taky novinky o působení Motoristů na ministerstvu životního prostředí. A provádíme fact-checking jednoho zásadního výroku Ursuly von der Leyenové. Verdikt: nepravda. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci

Tenhle díl Generačního konfliktu pochází z různých konců světa. Veronika Capáková pobyla studijně v Guatemale a má spoustu poznatků o situaci tamních mladých lidí. A nejsou to věru moc veselé příběhy, o to jsou ale zajímavější. Petr Honzejk zase vyrazil do Vietnamu a prozradí třeba, co se stane s vlasy každé mladé nevěsty z etnika Černých Thajců a jak to souvisí s tamním motocyklovým provozem. Nechybí samozřejmě ani slovník generačních trendů a výrazů.

Ranní brífink Martina Ehla: Za necelý měsíc mají maďarští voliči šanci ukončit šestnáctiletou vládu premiéra Viktora Orbána a strany Fidesz. Nedělní demonstrace u příležitosti státního svátku, z nichž přinášíme reportáž, ukázaly, jak velká je touha po změně. A jaká témata jsou pro Maďary nejdůležitější a jak se nyní cítí maďarský malý byznys vysvětluje Márta Demjén, podnikatelka a předsedkyně Sdružení pilišských Slováků v Maďarsku.

Výrobu biometanu se v Česku dosud nedařilo rozjet, pro vlastníky bioplynových stanic nebyla spolehlivě rentabilní. Teď stát přichází s novou formou podpory prostřednictvím aukcí, které vítězům zaručí vysoutěženou cenu na patnáct let dopředu. Podaří se tím konečně výrobu biometanu nastartovat tak, aby se do roku 2030 zvýšila současná produkce na téměř třicetinásobek, jak si to Česká republika naplánovala? Ve studiu Hospodářských novin o tom diskutovali zástupci výrobních a technologických firem i Energetického regulačního úřadu.

V politickém podcastu Podpásovka se tentokrát podíváme na příběh Markéty Šichtařové – historicky první poslankyně, která odmítala pracovat a jejíž první projev ve sněmovně byl zároveň jejím posledním. Sněmovna jako kulisy pro natáčení investičních videí, to tu ještě opravdu nebylo. A nebyl tu ani sponzoring od spolku na záchranu kočiček. Probereme také sněmovního nástupce Šichtařové – předsedu pražské buňky SPD Josefa Nerušila, muže, který dokázal zradikalizovat Dominika Duku a kterého kvůli čachrům při hlasování nemá rád ani Tomio Okamura. Slovo ztratíme i o neuvěřitelném příběhu, kdy parta Ukrajinců z chomutovské ubytovny oficiálně zasponzorovala protiukrajinskou partaj PRO Jindřicha Rajchla. Na případ přišla spoluautorka podcastu Martina Machová, a jak uslyšíte, je to story jak vystřižená z divokého severu devadesátých let. No a dojde i na stínové vlády ODS a STAN. Jaké figury a figurky se do nich dostaly a mají takové akce vůbec u čtrnáctiprocentních stran smysl? Na závěr tradičně vyhlásíme politickou podpásovku týdne. Tedy rovnou tři podpásovky, neb se urodilo, takže budete mít na výběr!

Ranní brífink Julie Hrstkové: Stavebnictví loni podle statistiků zažilo jeden z nejúspěšnějších roků za posledních 25 let. Postupně také dochází k oživení bytové výstavby a vláda má ve své hospodářské strategii spoustu plánů, jak zlepšit dostupnost bytů. Co se dá očekávat na trhu realit, kam půjdou ceny a co bude mít největší vliv, o tom víc s bývalým guvernérem centrální banky a spoluzakladatelem a předsedou dozorčí rady fondu kvalifikovaných investorů DIAGRAM Zdeňkem Tůmou.

Otázka není jestli, ale kdy. Tak hovoří fyzioterapeuti o výhřezu ploténky u dospělých. Velké metastudie totiž ukazují, že přes 85 procent lidí starších pětadvaceti let už mají degeneraci páteře, která často vede k výhřezu ploténky. Signály, že se k fatálnímu problému tělo blíží, se přitom objevují roky. Začínají bolestí při kýchnutí, pokračují brněním v noze i vystřelujícími bolestmi a končí naprostým vyřazením z provozu. Následuje v lepším případě rehabilitace, v tom horším operace. Přitom předejít takovému stavu lze poměrně snadno. „Dnešní doba je sedavá a špatný sed je hlavní příčinou bederního výhřezu. Je to velmi častá obtíž, která se dá snadno řešit,“ popisuje fyzioterapeut Milan Martínek v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin. Ten se kromě svých klientů stará také o olympioniky, učí studenty a věnuje se výzkumu. Dozvíte se také, jaké jsou trendy ve fyzioterapii: proč už nedoporučují experti mít počítač v úrovni očí nebo v čem jsou tak prospěšné rollery. A jako bonus zjistíte, co přesně je zlaté třicetisekundové pravidlo při strečinku.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Koncern Volkswagen zveřejnil hospodářské výsledky a není to hezký pohled. Tedy pokud mluvíme o firmě jako celku – Škoda Auto naopak může slavit. Víc o tom uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.

Když lidé řeší investování, berou ohled na svůj věk. Obecné poučky říkají, že čím starší člověk je, tím konzervativnější by měl mít portfolio. Jenže realita ukazuje, že o věk až tolik nejde, o správném rozložení portfolia by měly rozhodovat jiné parametry. Martin a David v novém díle podcastu MoneyPenny řeší, jak skutečně investovat, když teprve člověk buduje kapitál nebo když jej už chce vybírat. A navíc rozebírají rentiérské portfolio reálného investora. O podobných portfoliích se totiž hodně mluví, ale málokdo je skutečně viděl. Pokud vás Money Penny baví, můžete si ho teď vyzkoušet na 7 dní zdarma: https://herohero.co/moneypenny/invites/PEHCMFZVAW

Ranní brífink Julie Hrstkové: Válka na Blízkém východě pokračuje, cena ropy Brent se poté, vystřelila ke 110 dolarům za barel zase umírnila a aktuálně se obchoduje pod úrovní 85 dolarů za barel. Další vývoj je nicméně nejistý a bude záviset na tom, jak dlouho bude trvat konflikt mezi Iránem, Izraelem a Spojenými státy. Významné zdražení ropy by se ale každopádně promítlo do tuzemské inflace. Zatím ceny v Česku rostou stále pomaleji, index spotřebitelských cen v únoru vykázal meziměsíční pokles o 0,1 %, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni 1,4 %. Hlavním důvodem bylo snížení cen potravin.Jaký může mít dopad válka na Blízkém východě na ceny, úrkové sazby a hospodářský růst? A jak by dopadl rozpočet. Víc v Ranním brífinku s  hlavním ekonomem investiční společnosti Investika Vítem Hradilem.

Ranní brífink Martina Ehla: Chce to trochu plánovat, ale splnil jsem si představu, že do Alp se dá dojet a dobře si zalyžovat bez auta a za rozumnou cenu, říká Tomáš Procházka, editor HN a šotouš, který se z v pondělí vrátil z netradiční cesty na lyže.

USA a Izrael nyní zřejmě preferují takový konec útoků na Írán, který zásadně ohrozí zájmy a bezpečnost nás v Evropě. O co jde? Máme i detaily o tom, jak česká vláda přesunula miliardy původně určené na nákup zbraní na něco jiného. A rýsuje se roztržka s Washingtonem poté, co americký velvyslanec v Praze českým politikům veřejně doslova umyl hlavu? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci

Co to znamená být dospělý? Starší generace v tom má jasno. Je to zodpovědnost, stabilita, práce, schopnost postarat se o rodinu a tak dále. Jenže generace Z v tom tápe a cítí spíš dospěLOST. Proč? Je s ní něco špatně? Do Generačního konfliktu jsme pozvali psychologa Dalibora Špoka a ten přišel se zajímavým vysvětlením. Špatně není nic, jen je vše jiné, než bylo. K nejistotě a nestabilitě současného světa delší hledání nutně patří. Jak se svět dospělosti mění, jak to ovlivňuje vztahy a životy? A v čem budou mít tápající mladí nakonec proti „stabilním“ boomerům výhodu? Poslechněte si!

Ranní brífink Julie Hrstkové: Petr Pavel je tři roky ve funkci. Aktuálně se těší podpoře 57 procent občanů. Nejvíc Pavlovi věří mladí lidé a podpora stoupá také s vyšším dosaženým vzděláním. Přesto ale v posledním roce narostl dojem, že až příliš zasahuje do vnitropolitického dění. Vyplývá to z dat analytického ústavu STEM. Jaký je prezident Petr Pavel? O tom se bavíme v Ranním brífinku HN s hlavním politickým analytikem Hospodářských novin a zástupcem šéfredaktora Petrem Honzejkem.

Andrej Babiš nám dal zavzpomínat na dobu covidu a opět rozjel svůj typický mikromanagement. Tentokrát začal osobně shánět „sloty“ pro letadla evakuující české občany v oblasti Blízkého východu. V podpásovce jsme se tedy podívali na to, co ve stejnou dobu dělal člověk, který by v podmínkách normální vlády měl mít s dopravou Čechů z válečné oblasti společného nejvíc – ministr dopravy z SPD Ivan Bednárik. A přehled jeho týdenních aktivit je docela zábavný.Věnujeme se ale i ministru zahraničí Petru Macinkovi, kterému přišlo jako dobrý nápad trable Čechů uvízlých v zahraničí zlehčovat. Měl totiž jiné starosti: Musel neúspěšně trollit prezidenta Petra Pavla Rudým právem a vykládat Xaveru Veselému, jak mu ukradl z lednice párky.

Ranní brífink Patrika Saláta: Konflikt na Blízkém východě pokračuje a cena ropy roste. Mohlo by se kvůli tomu vyplnit jedno velké přání amerického prezidenta Donalda Trumpa? Detaily přidáme už po krátkém přehledu agenturních zpráv.

Jako první přijde na řadu energie. Je jí nápadný nedostatek a tělo se nedobije ani po relativně dlouhém spánku. Jako by nezvládalo běžné tempo. Pak se přidá hormonální bouře, která se podepisuje na psychice i na horším soustředění, a kvůli oslabené imunitě často přicházejí dlouhé a opakující se nemoci.  To vše má na svědomí RED-S:  syndrom relativní energetické nedostatečnosti ve sportu. I když se v názvu objevuje slovo sport, stejnou měrou postihuje i nesportovce. Je to stav, kdy člověk nepřijímá dostatek energie pro běžné fyziologické funkce. „Tělo má energii na udržení životaschopnosti, ale nezbývá mu energie pro sekundární záležitosti. Jenže i tyto sekundární záležitosti jsou velmi důležité, jde o hormonální stabilitu, schopnost regenerace a další klíčové procesy,“ říká nutriční terapeutka Markéta Gajdošová, která vystudovala klinickou výživu na lékařské univerzitě v Miami. Podle ní tento syndrom dnes trápí velkou část populace, málokdo o něm ale ví. V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin se dozvíte také to, jak tělo ovlivňuje vláknina, co je proteinová kvalita a jaký vliv má nekvalitní strava na psychiku.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je čtvrtek pátého března, Česká národní banka bude jednat o finanční stabilitě, proběhne Summit dostupného bydlení a stavebního rozvoje, což není vtip, ale něco, co Česko opravdu potřebuje a Petr Pavel vystoupí na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, jejímž generálním partnerem je letos skupina CSG Michala Strnada. My budeme hovořit o těch nejlepších podnikatelích.

Desátý díl autorského podcastu Michaela Mareše a Pavla P. Novotného rozebírá skoro až filmové parametry případu zkrachovalého e-shopu Mamut. Vznikla při něm škoda přes čtyři miliardy korun a ztratilo se zhruba sto tisíc iPhonů a ještě víc sluchátek Air Pod. Jakou roli v tom sehráli dodavatelé z T-Mobilu a skupiny J&T? A na koho policie ukazuje prstem?

Je až s podivem, jaký virální rozměr může získat jedna investiční analýza k vlivu umělé inteligence na ekonomiku a investory. Martin a David v novém vydání podcastu Money Penny vysvětlují, co přesně akciové i realitní investory děsí podstatně více než válka na Blízkém východě a jak relevantní předkládaný černý scénář vůbec je. Kdo se podívá na americký nemovitostní trh, pracovní trh nebo spotřebu, mohl by dojít skutečně k závěru, že scénář s důsledky připomínajícími finanční krizi může přijít. Jenže to by znamenalo podlehnout nepatřičně emocím a zapomenout na historická fakta. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Hostem ranního brífinku HN byl hlavní analytik Martin Ehl, se kterým jsme rozebrali, co skutečně stojí za útokem Spojených států na Írán. Podle něj nejde o jeden motiv, ale o kombinaci faktorů – od snahy Donalda Trumpa ukázat sílu až po přesvědčení, že si Washington může podobné zásahy dovolit bez větších následků. Írán naopak reaguje promyšleně: útoky rozšiřuje na další státy v regionu, aby konflikt prodražil a zatáhl do něj co nejvíc aktérů, čímž zvyšuje tlak na jeho ukončení. Ehl zároveň upozorňuje, že Spojené státy zatím nemají jasný plán, co bude následovat, a situace tak může připomínat chaos po invazi do Iráku. Pro Evropu z toho podle něj plynou nejen ekonomické dopady, ale i jasná bezpečnostní lekce – posílit vlastní obranu a snížit závislost na USA.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Vojenská operace proti Íránu výrazně ovlivnila také leteckou dopravu. Dopravci, kteří sídlí na Arabském poloostrově, totiž mají významný podíl na spojení mezi Evropou a Asií – letiště v Dubaji, Dauhá nebo Abú Dhabí jsou významnými tranzitními uzly, navíc je teď silná sezona letů do exotických destinací. Někteří turisté tak uvízli na přestupu, jiní do své destinace, nebo naopak domů, vůbec neodletěli. To je i případ šéfa názorové rubriky Hospodářských novin Petra Honzejka, který o svých zkušenostech mluví v dnešním Ranním brífinku.

Andrej Babiš na čtyřech stranách rozepisuje návrhy, které podle něj zásadně posílí ekonomiku států EU. Kde má šanci ostatní země přesvědčit, s čím narazí a na na co úplně zapomněl? Vysvětlujeme taky, co sledovat v současné válce v Íránu. My Evropané tam máme jeden zásadní zájem. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci

Mladá generace se do rodičovství nežene a Česko vymírá rychlostí, která překvapuje i demografy. Loni se na našem území narodilo nejméně dětí od momentu, kdy se začaly pořizovat statistiky, tedy od doby panování Marie Terezie. Do Generačního konfliktu jsme pozvali přední demografku Jiřinu Kocourkovou z Univerzity Karlovy, aby nám vysvětlila všechny rozměry populačního průšvihu. Je jich víc, než jsme čekali, a netýkají se jen toho, že brzy nebude mít kdo vydělávat na zasloužené důchody seniorů. Zabýváme se samozřejmě i možnostmi, jak problém, se kterým se potýká celý vyspělý svět, řešit. Návrhy se kterými Jiřina Kocourková přichází, jsou opravdu revoluční.

Investown je crowdfundingová platforma, která dokázala za několik let získat přes 130 tisíc investorů, kteří měsíčně zainvestují stovky milionů korun. Letos start-up také dosáhl milníku, když vyplatil na výnosech první miliardu korun. Firma láká na úvěry zajištěné nemovitostmi a aktuálně nabízí v průměru výnos přes devět procent ročně. Ředitel a spoluzakladatel Investownu Alan Pock v rozhovoru vysvětluje, jak přesně investice na platformě fungují nebo jakým procesem schvalování prochází úvěry developerům. V rozhovoru dojde i na otázky, jak platforma ošetřuje rizika a co plánuje do budoucna.

V dnešní digitální éře čelí firmy stále sofistikovanějším kybernetickým útokům, které pohání rychlý rozvoj umělé inteligence. Jakub Ludvík a Zdeněk Grmela ze společnosti T-Mobile v podcastu upozorňují, že nejčastějšími hrozbami zůstávají DDoS útoky a ransomware, tedy vyděračské zašifrování dat. „Právě díky AI se kyberútoky neustále zdokonalují,“ vysvětluje Ludvík, jež je v T-Mobile ředitelem korporátní bezpečnosti. Podle něj jsou phishingové zprávy dnes díky bezchybné grafice a gramatice téměř nerozeznatelné od legitimní komunikace. Útočníci se čím dál častěji zaměřují na identitu zaměstnanců prostřednictvím sociálního inženýrství, a to i na platformách jako LinkedIn.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Od tohoto víkendu na zkouší prorazit v sousedním Polsku další český vlakový dopravce. Do Varšavy začíná jezdit i LeoExpress, už loni v září tam expandoval i RegioJet. Co tam české dopravce láká? A jak zjistí, jestli uspěli? Vysvětluje Peter Köhler, CEO LeoExpressu.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Můžeme si dál namlouvat, že naši obranu zvládne zajistit profesionální armáda, ale realita je jinde. Bude potřeba obnovit vojenskou službu, ať už povinnou, nebo v nějaké jiné formě. To říká expert v dnešním Ranním brífinku. Podle něj ale půjde o úplně jinou vojnu než za socialismu.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dobrý den z Hospodářek, je čtvrtek 26. února. Dnes se podíváme na překvapivé projevy ministra zahraničí Petra Macinky z Motoristů v OSN. Chválí ho za ně asi vůbec poprvé i jeho kritici a mají proč.

Střevní mikrobiom je soubor bilionů mikroorganismů v trávicím traktu. Kvůli obrovskému vlivu na celé zdraví, imunitu, psychiku i chování je označován jako druhý mozek lidstva. Klíčové studie naznačují, že jeho zdraví souvisí s vegetariánskou nebo veganskou stravou. Proč? Důvodů je více, ale některé studie označují za stěžejní rozmanitost stravy. „Ukazují, že je klíčové, aby člověk měl třicet různých rostlinných potravin týdně, pak je jedno, jestli je vegetarián nebo jí třeba středomořskou stravu,“ vysvětluje v novém díle Longevity podcastu mikrobiolog z Fakultní nemocnice Motol Jakub Hurych. Ten detailně popisuje, jak na tělo působí veganská strava a jaké problémy při ní mohou nastat. Zároveň varuje před komerčním testováním mikrobiomu. „Stojí poměrně hodně peněz, ale má řadu překážek. Testuje se z jednoho malého vzorku, který toho příliš neřekne, a navíc vůbec nevíme, jak výsledky interpretovat. Nevíme, co je zdravý mikrobiom,“ dodává Hurych a popisuje, co s ním dělají antibiotika.

Mezi českými občany přibývá těch, kteří chtějí mít zálohu pro případ, že by se v Česku něco pokazilo. Je jedno, jestli má člověk obavy z Ruska, rozpadu demokracie, přibývajících regulací nebo že mu zdaní majetek, plán B je pojistkou proti všemu zmíněnému. David a Martin si proto do podcastu pozvali Jana Kohouta z kanálu Kryptoplebs, jenž vysvětluje, jak zařídit zahraniční účty, rezidenci, občanství nebo nemovitost. Také mluví o tom, proč Češi dělají při budování plánu B nebo koupi bytu v zahraničí tolik fatálních chyb. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Martina Ehla: Česko má dobrý průmysl, spoustu chytrých hlav, ale chybí mu systém, jak tohle přetavit v ekonomický úspěch a obecně v odolnost celé země a společnosti. Poradenská firma KPMG zpracovala velkou studii, jak by se tohle dalo během pěti let změnit, aby Česko bylo připraveno na větší krize v budoucnosti. “Máme příklady jako programy dostupné bydlení, které ukázaly, že se daří překonat tradiční resortismus,” říká spoluautor studie David Slánský. “Investice do obrany jsou investice do rozvoje republiky,” zdůrazňuje s tím, že stovky miliard jsou obrovská částka, jejíž utracení je potřeba dobře uřídit, aby to pomohlo infrastruktuře, českému průmyslu i výzkumu a vývoji.