Podcasty HN

Ranní brífink Martina Ehla: Do Prahy přijela slovinská gastronomická hvězda Ana Roš, jejíž restaurace má tři michelinské hvězdy. Ochutnávka jejího menu byla příležitost se podívat na to, jak jsme na tom s gastroturistikou v Česku a co bude znamenat vydání prvního českého michelinského průvodce. Hostem podcastu je Tereza Hofmanová z agentury Czech Tourism.

V sektoru logistiky je automatizace nutností, alespoň částečně s ní v následujících letech počítají téměř všechny logistické firmy, ať už plánují nasadit autonomní manipulační techniku, mobilní roboty nebo začít pracovat s umělou inteligencí. Potvrdil to letošní průzkum Trendy v české logistice, který zpracovala agentura Ipsos pro Spolek kompetentních logistiků a dodavatelů (SKLAD). Zástupci tohoto spolku i jeden z jejich zákazníků se v září sešli u kulatého stolu Hospodářských novin, aby novinky na trhu automatizace logistiky představili.

S akciovými trhy na historických maximech se opět vrací myšlenka, jestli jsme v bublině, nebo dokonce všebublině. David a Martin se podívali, před čím varují velcí hráči a jak lze bublinu poznat. Probrali, jak vypadaly bubliny v minulosti, kdo na nich vydělal a jaké chování je nejlepší, když taková situace přijde. Další díly podcastu najdete také na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/ 

Způsob, jakým by jejich obor měl být v Evropské unii financován po dobu blížícího se sedmiletého období, vyvolal mezi zemědělci velké pobouření. Na návrhu rozpočtu na roky 2028 až 2034, který byl zveřejněn v červenci, jim vadí, že na společnou zemědělskou politiku má být vyčleněno 300 miliard eur, bezmála o 90 miliard méně než v současném sedmiletém období. Část peněz doposud určených jen pro zemědělce se navíc přesune pod jinou rozpočtovou položku, nikoli výhradně agrární. Evropští farmáři tak mají jistých daleko méně peněz. Jaký by to mělo vliv na české i evropské zemědělství, se diskutovalo na setkání agrárních expertů, které uspořádal týdeník Ekonom.

Ranní brífink Jana T. Beránka: e to jeden z paradoxů končící vlády: železnice je sice na jejím konci o něco modernější, rychlejší a korporátnější, ale taky závisí čím dál víc na veřejných dotacích. A tahle poznámka umí i zkušeného rétora a ministra dopravy Martina Kupku (ODS) trochu vyvést z míry. Proč to podle něj bylo potřeba?

Vysvětlujeme, jak si jednotlivé strany představují naši budoucnost. Některé programy jsou opravdu hrůza, a to i u zavedených partají. Jiné jsou naopak překvapivě podrobné a odvážné. Jak se tedy ohledně voleb rozhodnout? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Historik Jaromír Mrňka vyučuje na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy zajímavý předmět. Jmenuje se Okay Boomer – koncept generací a zlomové okamžiky dějin 20. století. Pozvali jsme ho do Generačního konfliktu, aby vysvětlil, jak vůbec vznikají generace. Ono totiž nejde jen o věk, ale hlavně o společnou zkušenost. I proto je český boomer o něco mladší než boomer americký a definuje ho ze všeho nejvíc zkušenost revoluce v roce 1989. V podcastu probíráme také stále rychlejší proměny zkušeností související s technologiemi, a tedy i stále rychlejší střídání generací. Jaký to má vliv na společnost? Nerozpadne se zcela nutně na kusy? Dojde i na koncept „generační pomsty“ a samozřejmě nechybí ani generační slovníčky. Celá verze podcastu je k dispozici na platformách Herohero nebo Opinio. Nejnovější díly ve zkrácené verzi a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Ranní brífink Štěpána Svobody: České automobilky po slabším začátku roku v létě zvýšily výrobu a rostl i podíl elektromobilů. Přesto sektor čelí hrozbě odstávek kvůli nízkému odbytu v Evropě, novým clům při exportu do USA i sílícímu tlaku čínských značek. O stavu a budoucnosti odvětví jsme v ranním brífinku Hospodářských novin mluvili s výkonným ředitelem Sdružení automobilového průmyslu Zdeňkem Petzlem.

Strany vládní koalice se roztleskávají posledním vývojem preferencí. ANO jde podle STEM pod třicet procent, Spolu roste na jednadvacet procent, prý tedy není všechno ztraceno. Starostové sní na základě vlastních výzkumů o sedmnácti procentech. V Podpásovce vracíme jejich naděje na zem. Vysvětlujeme, jak STAN stráží soudní jednání v kauze Dozimetr, kde padají neuvěřitelně drsné výroky o korupci. A také rozebíráme, že i kdyby zázrakem neprošly do sněmovny strany Stačilo a Motoristé a pro Spolu, STAN a Piráty hlasovalo v součtu víc lidí než pro ANO a SPD, stejně by to na většinu ve sněmovně pravděpodobně nestačilo. Ano, může za to volební systém. Řeč je samozřejmě i o nálezu Ústavního soudu, podle kterého skryté koalice SPD–Trikolora–Pro–Svobodní a KSČM–ČSSD nejsou skryté koalice. Proč je verdikt odporující zdravému rozumu vlastně moudrý? Nejnovější díl a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Biotechnologie jsou jedním z nejsložitějších investičních odvětví. Proč některé firmy rostou o stovky procent, zatímco jiné krachují? A kde hledat příležitosti? Matouš a Radek s Eliškou Zlámalovou probrali, jak se investuje do biotechnologií a proč Pale Fire Capital sází na psychedelická léčiva. Další díly podcastu najdete také na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Ranní brífink Patrika Saláta: krajinci vytrhli po roce 2022 českému trhu práce trn z paty. A podle posledních dat z jejich příchodu po začátku ruské invaze těží také český státní rozpočet. Přesto se je vláda rozhodla hodit přes palubu.

Zemědělci budou muset do pěti let výrazně změnit způsob hospodaření na polích. Podle aktuálně platných požadavků Green Dealu mají snížit množství použitých pesticidů o polovinu a spotřebu hnojiv o 20 procent. „Do obdělávané půdy se však musí dostávat řada živin, především dusík a fosfor, které jsou pro zemědělskou půdu velmi důležité. Farmáři budou muset najít způsob, jak hnojiva aplikovat nikoli plošně, ale cíleně tam, kde jsou potřeba,“ říká Pavla Bryxová, produktová a marketingová ředitelka ze společnosti Timac Agro, výrobce produktů pro zemědělce. Díky technologiím spočívajícím ve vyšším využití živin, se živiny z polí nebudou odpařovat ani je nespláchne déšť, ale dostanou se skutečně až k plodinám. Díky tomu bude možné spotřebu hnojiv snížit.

Způsobuje rakovinu žaludku, přispívá ke vzniku infarktu. Mýty o kávě se v české společnosti budovaly desítky let. I lékaři ji vnímali jako rizikový faktor. To se ale postupně měnilo a káva je dnes už považována za přínos stejně jako konzumace ovoce nebo zeleniny. Studie totiž dokázaly, že působí protizánětlivě i jako prevence rakoviny, vyvráceny jsou už i informace o tom, že způsobuje infarkt. Existuje jen hrstka lidí, kterým ji lékaři nedoporučují, případně v omezeném množství. Jednou z těchto skupin jsou ti, kteří trpí úzkostí. Jinak lze konzumovat až šest šálků denně bez obav. Jaký je nejzdravější způsob přípravy? A může se káva s mlékem? Kolik vody po šálku kávy vypít? I na to odpovídá v dalším díle Longevity podcastu internista Pavel Kohout. „Důležité je nepít kávu, když jste dehydratovaní, to pak káva uspává, jako stimulant působí, když máte dostatek tekutin. Délku působení ovlivní i to, s čím ji pijete,“ říká Kohout. Vysvětluje také, jak káva ovlivňuje střevní mikrobiom, i to, co přesně se střevní mikrobiotou dělají cukry.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je osm dní do voleb a právě proto je dnes ve studiu náš kolega a hlavní editor Tomáš Lysoněk, který představí náš předvolební speciál. Než se do toho dáme, projdeme si několik byznysových zpráv.

Minulý týden proběhl další ročník konference FIRE 2025, na kterou se sjeli investoři z celé republiky, aby probrali, jak se přiblížit finanční nezávislosti a inspirovali se u těch, kterým se to už podařilo. David a Martin rozebírají v podcastu zajímavé poznatky z konference a analyzují je více do detailu. Řeší, jak budovat portfolio, jak z něj čerpat peníze a jaké překážky na celé cestě jsou. Další díly podcastu najdete také na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/ Záznam: https://hn.cz/event/67789080-fire-2025

Ranní brífink Patrika Saláta: Zlato v letošním roce dobývá stále nová a nová historická maxima. Bojí se investoři, že přijde ekonomická krize nebo přestávají věřit státním měnám? Na to se podíváme už po krátkém přehledu ekonomických zpráv. 

Ranní brífink Petra Honzejka: OSN si v New Yorku i za účasti českého prezidenta Petra Pavla připomíná 80. výročí existence. Ale je to taková oslava neoslava, protože světová organizace je v nejvážnější krizi za celou dobu existence. Proč tomu tak je a přežije vůbec? O tom si popovídám s naším analytikem Martinem Ehlem.

Politici pořád mluví o osekání byrokracie. Prý za to budou bojovat doma v Česku i v EU. Ale jaká je realita? Když s politiky mluví zástupci podnikatelů, někdy se nestačí divit. Proto sami vypracovali návrhy, které by měly byznysu ulevit. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Studentské volby přinesly několik šokujících zjištění. Mladí lidé od 15 let na zúčastněných školách volili úplně opačně, než bude nejspíše za necelé dva týdny volit celek populace. Suverénně u nich vyhrály strany současné vládní koalice. S výsledky kolem dvaceti procent se za sebou seřadilo Spolu, Piráti a STAN. Dvanáct procent získali Motoristé. Naopak strany, které za dva týdny patrně vytvoří vítězný blok a ovládnou Česko, zcela propadly. Babišovo ANO bylo pod deseti procenty a SPD se Stačilo! nedosáhly ani na tři procenta.V podcastu Generační konflikt rozebíráme, proč si studenti o politice myslí to, co si myslí, a proč u nich populisté zcela propadají. Zabýváme se ale také tím, co je důvodem totálně rozdílných politických postojů gymnazistů a učňů a jakou budoucnost mladí lidé vlastně chtějí. To vše se šéfem projektu Jeden svět na školách Karlem Strachotou a studentkou Adinou Frantzen, která organizovala studentské volby na pražském Gymnáziu Jana Patočky.

Výroba oceli je v celé Evropě v krizi, ale zároveň si evropští politici uvědomují, že se bez něho neobejdou. Co je potřeba k tomu, aby přežilo v Česku? Může ocelářům pomoci současná vlna zbrojení? Jak se z této krize dostat ven, vysvětluje v podcastu HN Roman Heide, generální ředitel skupiny Třinecké železárny a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy a Ocelářské unie.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Evropská unie v Česku rozhodně není populární, zároveň ale celkem podstatně klesl podíl lidí, kteří by z ní chtěli vystoupit. Proč a jak se to může změnit po volbách? Zeptáme se v dnešním Ranním brífinku.

Velká část malých a středních podniků v Česku zaostává v digitalizaci. Nejčastěji proto, že si zvykly si na své zaběhané postupy, obávají se vysokých nákladů nebo jsou tak pohlceny svou činností, že na nic jiného nemají energii a čas. O tom, jak efektivně digitalizovat firmu a na co si při tom dát pozor, přišli do studia HN diskutovat zástupci tří společností, které firmám s digitální transformací pomáhají.

Je čtrnáct dní do voleb a i roky rozvážní politici teď působí jako na steroidech. Ondřej Leinert a Petr Honzejk ale přijali hozenou rukavici a nejnovější díl politického podcastu Podpásovka rozjeli v podobně zběsilém freestylu, jako je aktuálně gradující volební kampaň. Dojde na všechno – protože teď jde o všechno: Profesora politologie na kratomu, odstrčené Piráty a STAN, komunisty, kteří zase jednou převezli sociální demokraty. A s nejmocnější ženou SOCDEM Janou Maláčovou zametají na mítincích tak, že zachránit ji nemusí ani Andrej Babiš vybavený dvěma Pražskými jezulátky nebo Radek Vondráček s lahví poctivé hanácké pálenky. A že se letos urodilo.

Byla to jedna z těch zpráv, které vzbudily začátkem září poměrně velkou pozornost. Ve vedení RegioJetu Radima Jančury proběhly poměrně velké personální změny, rozložené do posledních několika měsíců. Skončila třeba CEO Jana Skalická a manažeři provozu vlaků Jakub Svoboda a Jiří Jahelka. Sami říkají, že odešli z vlastní vůle, další zdroje z firmy mluví o daleko větším tlaku ze strany Jančury. Druhý největší osobní vlakový dopravce v Česku každopádně mění kurz i to, jak bude fungovat. Zakladatel firmy Radim Jančura teď v rozhovoru pro HN vysvětluje, z jakých důvodů ke změnám sáhl i proč to podle něj souvisí s globální krizí mužství.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme do USA na to, co dělá tamní centrální banka, jak to ovlivňuje globální ekonomiku, ale třeba i investice statisíců Čechů. A když už jsme u toho, probereme i konflikt amerického prezidenta Donalda Trumpa s Fedem a to, jak to může ovlivnit celý koncept nezávislosti centrálních bank, na kterém stojí světový měnový systém. 

Ranní brífink Martina Ehla: Slovenská vláda dotuje ceny energií, zároveň pomocí energetiky vydírá zbytek EU, protože je energeticky asi nejzranitelnějším státem unie. Jakou roli hrají ceny energií v politice a v konsolidačním balíčku a jak by se dala energetická krize na Slovensku řešit popisuje Andrej Nosko, expert z Univerzity Mateje Bela v Banské Bystrici.

Blíží se volby a každého investora jistě zajímá, co po nich může čekat. David a Martin se proto ponořili do programů politických stran i jejich veřejných vyjádření a dali dohromady seznam opatření, která by na investory měla dopad. Zaměřili se přitom na největší strašáky investorů, a to je zdanění investičních nemovitostí. Dále se podívali také na plány na zestátnění ČEZ nebo překvapivě vysokou shodu na vzniku státního penzijního fondu. Další díly podcastu najdete také na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/ Vstupenky: https://healthsummit.cz/

Ranní brífink Jana T. Beránka: V zákulisí se to už několik týdnů čekalo, ale stejně to v úterý ovládlo titulky zpráv: ocelový most pod Vyšehradem se nebude bourat, ale opraví se. Hlavně kvůli stanovisku UNESCO, které plány na jeho zbourání kritizovalo. Rozhodnutí ministra Martina Kupky vlastně vrací přípravy na začátek a potrvá minimálně dva roky, než se začne stavět aspoň provizorium. Je tedy vůbec záruka, že příští nebo přespříští ministr rozhodnutí zase nezmění? Hostem Ranního brífinku je šéf Správy železnic Jiří Svoboda.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Cena elektřiny závisí na mnoha faktorech, nicméně ta silová by v celém regionu, v němž leží Česko, měla do budoucna zlevňovat. Proč a jak to udělat, aby zlevnily i ceny pro spotřebitele? Zeptáme se v dnešním Ranním brífinku.

Francie se propadá do politického chaosu, což už je vidět i na finančních trzích. Na rozdíl od mnoha médií nestrašíme, ale na číslech ukazujeme, jak na tom Francie skutečně je. Pro Česko to může mít hned několik velmi nepříjemných důsledků. Zhoubný je pro nás i nejnovější nápad Donalda Trumpa na ukončení války na Ukrajině. A když uslyšíte jedno jediné číslo, už se nenecháte obelhat českými zemědělci. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Tenhle díl Generačního konfliktu je o válce uvnitř mladé generace. O válce chlapců proti dívkám. Co přitahuje mladé chlapce k takovým vzorům, jako je Andrew Tate, které hlásají nenávist k ženám? Jak se na tom projevuje to, že jednoduše nemohou sehnat partnerku a jsou ještě dlouho po dvacítce panici? Jak je vlastně možné, že v mladé generaci je sexu ve srovnání s generacemi předešlými tak málo? A co z toho všeho pojde? Na tyto otázky se pokoušíme odpovědět společně s autorem knihy „O hvězdách víš hovno“ Petrem Hanelem, který se tématem manosféry, incelů a vším, co to tomu patří, zabývá.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Pondělní ranní dopravní špička bývá v rámci týdne často ta nejhorší, k pravidelně dojíždějícím se přidávají opozdilí navrátilci z víkendu a také nastává mohutný přesun kamionů z Polska, Pobaltí a Balkánu směrem na západ. Mnoho z nich samozřejmě volí svou trasu přes Českou republiku. Není proto divu, že pondělní home office patří spolu s tím pátečním k nejoblíbenějším. Tato zaměstnanecká výhoda, která se u řady profesí během pandemie covidu stala standardem, se ale stává čím dál vzácnější. Proč tomu tak je, na to v Ranním brífinku odpovídá reportérka Hospodářských novin Kristýna Matějková, která se specializuje právě na pracovní trh.

Do Polska přiletěly ruské drony a česká politická scéna se začala vybarvovat. Zvláště se to týká koalic Stačilo! a SPD a také některých kandidátů na ministry z hnutí ANO. V podcastu Podpásovka si proto Petr Honzejk a Ondřej Leinert kladou zásadní otázky: Dá se mítink Stačilo!, kde Lubomír Zaorálek tvrdí, že drony mohly být ukrajinské, přežít bez endiaronu a živočišného uhlí? A co mají v hlavě Martin Kolovratník a Jana Mračková Vildumetzová, kteří zblble retweetují parodický účet, ve kterém falešný Andrej Babiš vyzývá Poláky, aby „jednali o míru“? V otázce, zda může obnovený důraz na dění na východ od našich hranic ještě pohnout s volebními preferencemi ve prospěch vládních stran, se autoři podcastu neshodnou, ale nabízejí argumenty pro obě varianty. Zabývají se také tím, jak vede koalice Spolu kampaň (nic moc), a řeší záhadu, jak to může Filip Turek z Motoristů sobě myslet, když na billboardech nesmyslně tvrdí, že „snižuje daně“. Nejnovější díl a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Hostem našeho podcastu je Martin Cmíral, zakladatel společnosti Leef Technologies, který spolu s Hospodářskými novinami pořádá letos již poosmé Fórum elektromobilita. Hlavními hosty budou mezinárodní expert Michael Dunne a šéf designu značky Volkswagen Andreas Mindt. Fórum se koná 1. a 2. října v Praze ve Fóru Karlín. 

Nic jiného je nezajímá. Zanedbávají rodinu, přátele, když nepracují, mají úzkostný pocity viny. Podle posledních dat na sobě nezdravý vztah k práci pozoruje skoro 75 procent lidí do čtyřiceti let. Takové číslo ještě Česko nezažilo a nezdá se, že by mělo klesat. Kdo je k závislosti na práci nejvíce náchylný? Jaké zdravotní problémy s workoholismem přicházejí? A jaké další závislosti se s ním pojí? „Velmi často jde ruku v ruce se syndromem vyhoření, úzkostmi či depresemi. Často tito lidé zajídají své emoce, takže souvisí také s přejídáním. A u vysoce postavených manažerů zase zaznamenáváme při workoholismu používání kokainu jako povzbuzovače nebo alkoholu jako vypínače,“ říká adiktoložka a náměstkyně podřízených organizací Zdravotnických zařízení Ministerstva spravedlnosti Markéta Kořínková v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Růst cen v Česku opět zpomalil. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu meziročně o 2,5 procenta, ve srovnání s předchozím měsícem pak inflace dosáhla jedné desetiny procenta. Vývoj ale rozhodně není stejný u všech sledovaných položek. Zatímco třeba energie meziročně zlevňují, potraviny stále zdražují v průměru rychleji, než činí inflace, a podobná je situace také ve službách. Podrobněji téma v Ranním brífinku HN rozebíráme s ekonomem Patria Finance Janem Burešem.

Nedostupnost bydlení v nových domech ovlivňuje nejen ceny novostaveb, ale přelévá se i do sekundárního trhu s nemovitostmi, což jsou starší byty a domy. Čím méně je nových bytů, tím více podražují i ty staré. „Stalo se z toho velké téma, je to politika, což zároveň ubližuje i řešení. Dostali jsme se do začarovaného kruhu,“ řekl Zdeněk Soudný, generální sekretář Asociace developerů, v debatě Hospodářských novin, která se konala na začátku září. Věnovala se investicím do nemovitostí a dostupnosti bydlení.

Od začátku září mají v Ratiboři na Vsetínsku bioklimatickou zastávku autobusu. První taková stavba v Česku by měla pomoct zlepšit mikroklima v přehřátém centru obce. „Zastávka kombinuje zeleň, kterou bude porostlá, má také zelenou střechu, zároveň tam ale jsou adiabatické panely, kterými protéká voda a prouděním vzduchu se klima dál ochlazuje,“ popisuje v podcastu novinku starosta Ratiboře Martin Žabčík. Unikátní zastávka je přitom jen jedním z řady projektů, kterými se Ratiboř zaměřuje na udržitelnost a zpříjemnění života svým občanům. Také proto uspěla v letošním ročníku soutěže Zelená obec roku, kterou pořádá ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami, a zvítězila v kategorii sídel s více než tisícovkou obyvatel. Důkladnou péči věnují v Ratiboři také odpadovému hospodářství. Nejen že díky svozu odpadu přímo od domů a finanční motivaci se jim daří v třídění, obec má také svůj vlastní popelářský vůz. „To byl takový můj sen. Nemohl jsem se totiž smířit s tím, že platíme za tyto služby velké peníze a byl jsem přesvědčený o tom, že to dokážeme dělat sami rozumněji a efektivněji,“ říká Žabčík. Plánem do budoucna je pak založení vlastní svozové společnosti i s dalšími obcemi z mikroregionu Střední Valašsko, který sdružuje sídla v blízkosti Vsetínské Bečvy a Hostýnských vrchů.

Mnoho rodičů si dnes už uvědomuje, že je důležité tvořit dítěti finanční kapitál, protože bez něj bude mít poměrně velký handicap na prahu dospělosti. David a Martin se proto podívali, jaké možnosti rodiče mají. Také se zaměřili na principy, které vštěpují svým dětem rentiéři a obecně lidé, kteří to s penězi umí. A také se v podcastu Money Penny probírá, jak dobrý nápad je koupit dětem investiční nemovitost. Další díly podcastu najdete také na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Ranní brífink Martina Ehla: V Bělorusku začíná ruské vojenské cvičení Západ 2025. Když se konalo naposledy v roce 2021, tak ruští vojáci už v Bělorusku zůstali a podnikli tam odsud invazi na Ukrajinu. Co se bude dít letos? A proč se v poslední době dramaticky zhoršily vztahy mezi Poláky a Ukrajinci? Popíšeme s analytikem Michalem Lebduškou z Asociace pro mezinárodní otázky.

Evropská unie v rámci navrhované reformy Společné zemědělské politiky chce zjednodušit administrativu a cílit na podporu malých a středních farem. „Malé farmy mají méně síly vykonávat administrativní úkony oproti velkým podnikům, které pro tyto účely mají své zaměstnance. I proto je důležité podporovat malé a střední podniky. Otázkou je, jak vše nastavit tak, aby se nevytvářely nepříjemné důsledky,“ říká Alžběta Procházková ze Světového fondu na ochranu přírody WWF Česko.

Ranní brífink Petra Honzejka: Volby jsou ani ne za měsíc a vládní a opoziční strany nám servírují naprosto odlišné obrazy Česka. Na jednom – vládním – vidíme prosperující bezpečnou zemi, která překonala problémy a směřuje ke skvělé budoucnosti. Na druhém – opozičním – vidíme zchudlou zemi v rozvalinách, ve které nic nefunguje, a pokud nedojde ke změně vlády, všichni (s lehkou nadsázkou) zhynou bídnou smrtí. Dá se v tom vyznat a uvést exaltované předvolební výkřiky na pravou míru? Zkusíme to s hlavním ekonomem Deloitte Davidem Markem!

Evropa včetně Česka finišuje způsob, jakým chce po skončení současné války pomoci bránit Ukrajinu. Je to ale opravdu reálné? Nastává taky pohyb ohledně ETS2, tedy plánovaného zpoplatnění emisí z budov a aut. Co se chystá? A vysvětlujeme i vývoj ohledně toho, o kolik budeme muset snížit emise k roku 2040. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na předprodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Ekonom, filosof a šéf knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček je proslulý originálním pohledem na svět. Nezklamal ani když jsme ho pozvali do Generačního konfliktu. Vyslovit teorii, že za snahou mnoha mladých lidí změnit si pohlaví může být pokus o společenský protest, navrhl, abychom v Praze postavili sochu velkému NIC a prohlásil, že proti popularitě misogyna Andrew Tatea lze postavit jako atraktivní a pozitivní vzor osobnost Václava Havla. Bylo toho samozřejmě mnohem víc, třeba zamyšlení, proč se pořád všechny generace, ať už pozitivně nebo negativně vztahují k "devadesátkám", zatímco po "nultých" a "desátých" letech neštěkne ani pes. Nebo spor o to, jestli za historickou ignoranci mladých lidí může generace boomerů, nebo jejich vlastní nezájem. Samozřejmě nechybí ani tradiční generační slovníčky, které Tomáš Sedláček originálně glosuje. Víte třeba, co ve světě mladých znamená zkratka IRL?

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Za čtyři týdny už budou jasné konečné výsledky sněmovních voleb a naplno poběží vyjednávání o nové vládě. Programy stran a koalic, které patří k favoritům voleb, už známe, v dnešním Ranním brífinku se ale zaměříme na to, co nabízí mladým voličům a jaký obecně má generace Z o politiku zájem. A nelze mít povolanějšího hosta než reportérku Hospodářských novin a moderátorku podcastu Generanční konflikt Veroniku Capákovou.

Hnutí ANO představilo podrobný volební program, což si autoři podcastu Podpásovka Ondřej Leinert a Petr Honzejk nemohli nechat ujít. Nabízejí rozbor Babišova plánu na opulentní rozdávání všeho všem, včetně rychlého výpočtu, kolik peněz ve skutečnosti na realizaci takového plánu chybí. Je to vlastně maličkost – pár set miliard korun. Rozebíráme také, jak je to ve skutečnosti s tím „zkušeným týmem“, který ANO voličům nabízí, a heslem „Volte lepší život“. Fakt se dá „lepší život“ odhlasovat? Podíváme se ale i na kampaň SPD. Politujeme Tomia Okamuru, kterému nezbývá, než vždy nabídnout o něco větší nesmysl než Andrej Babiš, což v mnoha případech už skoro ani nejde. Zatím na jarmarcích nabízí voličům dotovanou zeleninu a buřty a leje do nich pivo za 15 korun s tím, že za jeho vlády to tak bude pořád. Takže si klademe zásadní otázku: Co se vlastně dá komu v kampani věřit?

Ranní brífink Julie Hrstkové: Mnisterstvo financí představilo návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 286 miliard . Stačilo pár dní a jednotlivé resorty už požadují peníze navíc. Ukazuje se, že v rozpočtu chybí prostředky na řadu věcí, počínaje výstavbou infrastruktury až po navýšení platů ve veřejné správě. O tom, nakolik je rozpočet udržitelný a kde jsou jeho největší slabiny, o tom jsme se v Ranním brífinku bavili s hlavním ekonomem UniCredit Bank Pavlem Sobíškem.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Ve velkých městech je o ně tak velký boj, že často nestačí zapsat se do pořadníku ani hned po narození. O oddíly nejmenších skautů, takzvaných benjamínků, je obrovský zájem. Skauti se s nimi trefili do věku, kdy ještě nabídka volnočasových aktivit není moc velká. A má to výsledky - děti pak v oddílech pokračují a český Junák má už přes 78 tisíc registrovaných členů. Proč to tak je a jak dítě do oddílu dostat? A bude míst pro nejmenší přibývat? Hostem Ranního Brífinku je náčelník Junáka Ondřej Vokál.

Dlouhá léta v Česku platilo, že se rodí kolem sta tisíc dětí ročně. Poslední roky se ale tento údaj dramaticky mění, porodnost v Česku klesá, loni se dokonce narodilo jen 83 311 dětí, nejméně od roku 1785, od kdy se tato data evidují.

V poslední době nejen mezi českými investory rezonuje kniha Die with Zero, v níž autor Bill Perkins nabízí trochu odlišný pohled na finanční svobodu. Podle něj je důležité využívat peníze naplno tak, aby se proměnily v zážitky. Perkins je tak často dáván do protikladu s Robertem Kiyosakim a jeho knihou Bohatý táta, chudý táta. David a Martin se proto na oba pohledy podívali a zjistili, jak se mohou vzájemně doplnit a především, jak jejich myšlenky převést do praxe, a to v našem českém prostředí. Další díly podcastu najdete také na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/  Informace o Investománii: https://investomanie.the-econet.com/

Ranní brífink Patrika Saláta: Francie a Německo mají velmi odlišné energetické strategie. Francie sází na jádro, Německo se snaží budovat obnovitelné zdroje. Teď se ale zdá, že se obě země dokázali posunout k větší kooperaci. V čem by měla spočívat?