Podcasty HN

Co to znamená být dospělý? Starší generace v tom má jasno. Je to zodpovědnost, stabilita, práce, schopnost postarat se o rodinu a tak dále. Jenže generace Z v tom tápe a cítí spíš dospěLOST. Proč? Je s ní něco špatně? Do Generačního konfliktu jsme pozvali psychologa Dalibora Špoka a ten přišel se zajímavým vysvětlením. Špatně není nic, jen je vše jiné, než bylo. K nejistotě a nestabilitě současného světa delší hledání nutně patří. Jak se svět dospělosti mění, jak to ovlivňuje vztahy a životy? A v čem budou mít tápající mladí nakonec proti „stabilním“ boomerům výhodu? Poslechněte si!

Ranní brífink Julie Hrstkové: Petr Pavel je tři roky ve funkci. Aktuálně se těší podpoře 57 procent občanů. Nejvíc Pavlovi věří mladí lidé a podpora stoupá také s vyšším dosaženým vzděláním. Přesto ale v posledním roce narostl dojem, že až příliš zasahuje do vnitropolitického dění. Vyplývá to z dat analytického ústavu STEM. Jaký je prezident Petr Pavel? O tom se bavíme v Ranním brífinku HN s hlavním politickým analytikem Hospodářských novin a zástupcem šéfredaktora Petrem Honzejkem.

Andrej Babiš nám dal zavzpomínat na dobu covidu a opět rozjel svůj typický mikromanagement. Tentokrát začal osobně shánět „sloty“ pro letadla evakuující české občany v oblasti Blízkého východu. V podpásovce jsme se tedy podívali na to, co ve stejnou dobu dělal člověk, který by v podmínkách normální vlády měl mít s dopravou Čechů z válečné oblasti společného nejvíc – ministr dopravy z SPD Ivan Bednárik. A přehled jeho týdenních aktivit je docela zábavný.Věnujeme se ale i ministru zahraničí Petru Macinkovi, kterému přišlo jako dobrý nápad trable Čechů uvízlých v zahraničí zlehčovat. Měl totiž jiné starosti: Musel neúspěšně trollit prezidenta Petra Pavla Rudým právem a vykládat Xaveru Veselému, jak mu ukradl z lednice párky.

Ranní brífink Patrika Saláta: Konflikt na Blízkém východě pokračuje a cena ropy roste. Mohlo by se kvůli tomu vyplnit jedno velké přání amerického prezidenta Donalda Trumpa? Detaily přidáme už po krátkém přehledu agenturních zpráv.

Jako první přijde na řadu energie. Je jí nápadný nedostatek a tělo se nedobije ani po relativně dlouhém spánku. Jako by nezvládalo běžné tempo. Pak se přidá hormonální bouře, která se podepisuje na psychice i na horším soustředění, a kvůli oslabené imunitě často přicházejí dlouhé a opakující se nemoci.  To vše má na svědomí RED-S:  syndrom relativní energetické nedostatečnosti ve sportu. I když se v názvu objevuje slovo sport, stejnou měrou postihuje i nesportovce. Je to stav, kdy člověk nepřijímá dostatek energie pro běžné fyziologické funkce. „Tělo má energii na udržení životaschopnosti, ale nezbývá mu energie pro sekundární záležitosti. Jenže i tyto sekundární záležitosti jsou velmi důležité, jde o hormonální stabilitu, schopnost regenerace a další klíčové procesy,“ říká nutriční terapeutka Markéta Gajdošová, která vystudovala klinickou výživu na lékařské univerzitě v Miami. Podle ní tento syndrom dnes trápí velkou část populace, málokdo o něm ale ví. V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin se dozvíte také to, jak tělo ovlivňuje vláknina, co je proteinová kvalita a jaký vliv má nekvalitní strava na psychiku.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je čtvrtek pátého března, Česká národní banka bude jednat o finanční stabilitě, proběhne Summit dostupného bydlení a stavebního rozvoje, což není vtip, ale něco, co Česko opravdu potřebuje a Petr Pavel vystoupí na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, jejímž generálním partnerem je letos skupina CSG Michala Strnada. My budeme hovořit o těch nejlepších podnikatelích.

Desátý díl autorského podcastu Michaela Mareše a Pavla P. Novotného rozebírá skoro až filmové parametry případu zkrachovalého e-shopu Mamut. Vznikla při něm škoda přes čtyři miliardy korun a ztratilo se zhruba sto tisíc iPhonů a ještě víc sluchátek Air Pod. Jakou roli v tom sehráli dodavatelé z T-Mobilu a skupiny J&T? A na koho policie ukazuje prstem?

Je až s podivem, jaký virální rozměr může získat jedna investiční analýza k vlivu umělé inteligence na ekonomiku a investory. Martin a David v novém vydání podcastu Money Penny vysvětlují, co přesně akciové i realitní investory děsí podstatně více než válka na Blízkém východě a jak relevantní předkládaný černý scénář vůbec je. Kdo se podívá na americký nemovitostní trh, pracovní trh nebo spotřebu, mohl by dojít skutečně k závěru, že scénář s důsledky připomínajícími finanční krizi může přijít. Jenže to by znamenalo podlehnout nepatřičně emocím a zapomenout na historická fakta. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Hostem ranního brífinku HN byl hlavní analytik Martin Ehl, se kterým jsme rozebrali, co skutečně stojí za útokem Spojených států na Írán. Podle něj nejde o jeden motiv, ale o kombinaci faktorů – od snahy Donalda Trumpa ukázat sílu až po přesvědčení, že si Washington může podobné zásahy dovolit bez větších následků. Írán naopak reaguje promyšleně: útoky rozšiřuje na další státy v regionu, aby konflikt prodražil a zatáhl do něj co nejvíc aktérů, čímž zvyšuje tlak na jeho ukončení. Ehl zároveň upozorňuje, že Spojené státy zatím nemají jasný plán, co bude následovat, a situace tak může připomínat chaos po invazi do Iráku. Pro Evropu z toho podle něj plynou nejen ekonomické dopady, ale i jasná bezpečnostní lekce – posílit vlastní obranu a snížit závislost na USA.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Vojenská operace proti Íránu výrazně ovlivnila také leteckou dopravu. Dopravci, kteří sídlí na Arabském poloostrově, totiž mají významný podíl na spojení mezi Evropou a Asií – letiště v Dubaji, Dauhá nebo Abú Dhabí jsou významnými tranzitními uzly, navíc je teď silná sezona letů do exotických destinací. Někteří turisté tak uvízli na přestupu, jiní do své destinace, nebo naopak domů, vůbec neodletěli. To je i případ šéfa názorové rubriky Hospodářských novin Petra Honzejka, který o svých zkušenostech mluví v dnešním Ranním brífinku.

Andrej Babiš na čtyřech stranách rozepisuje návrhy, které podle něj zásadně posílí ekonomiku států EU. Kde má šanci ostatní země přesvědčit, s čím narazí a na na co úplně zapomněl? Vysvětlujeme taky, co sledovat v současné válce v Íránu. My Evropané tam máme jeden zásadní zájem. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci

Mladá generace se do rodičovství nežene a Česko vymírá rychlostí, která překvapuje i demografy. Loni se na našem území narodilo nejméně dětí od momentu, kdy se začaly pořizovat statistiky, tedy od doby panování Marie Terezie. Do Generačního konfliktu jsme pozvali přední demografku Jiřinu Kocourkovou z Univerzity Karlovy, aby nám vysvětlila všechny rozměry populačního průšvihu. Je jich víc, než jsme čekali, a netýkají se jen toho, že brzy nebude mít kdo vydělávat na zasloužené důchody seniorů. Zabýváme se samozřejmě i možnostmi, jak problém, se kterým se potýká celý vyspělý svět, řešit. Návrhy se kterými Jiřina Kocourková přichází, jsou opravdu revoluční.

Investown je crowdfundingová platforma, která dokázala za několik let získat přes 130 tisíc investorů, kteří měsíčně zainvestují stovky milionů korun. Letos start-up také dosáhl milníku, když vyplatil na výnosech první miliardu korun. Firma láká na úvěry zajištěné nemovitostmi a aktuálně nabízí v průměru výnos přes devět procent ročně. Ředitel a spoluzakladatel Investownu Alan Pock v rozhovoru vysvětluje, jak přesně investice na platformě fungují nebo jakým procesem schvalování prochází úvěry developerům. V rozhovoru dojde i na otázky, jak platforma ošetřuje rizika a co plánuje do budoucna.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Od tohoto víkendu na zkouší prorazit v sousedním Polsku další český vlakový dopravce. Do Varšavy začíná jezdit i LeoExpress, už loni v září tam expandoval i RegioJet. Co tam české dopravce láká? A jak zjistí, jestli uspěli? Vysvětluje Peter Köhler, CEO LeoExpressu.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Můžeme si dál namlouvat, že naši obranu zvládne zajistit profesionální armáda, ale realita je jinde. Bude potřeba obnovit vojenskou službu, ať už povinnou, nebo v nějaké jiné formě. To říká expert v dnešním Ranním brífinku. Podle něj ale půjde o úplně jinou vojnu než za socialismu.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dobrý den z Hospodářek, je čtvrtek 26. února. Dnes se podíváme na překvapivé projevy ministra zahraničí Petra Macinky z Motoristů v OSN. Chválí ho za ně asi vůbec poprvé i jeho kritici a mají proč.

Střevní mikrobiom je soubor bilionů mikroorganismů v trávicím traktu. Kvůli obrovskému vlivu na celé zdraví, imunitu, psychiku i chování je označován jako druhý mozek lidstva. Klíčové studie naznačují, že jeho zdraví souvisí s vegetariánskou nebo veganskou stravou. Proč? Důvodů je více, ale některé studie označují za stěžejní rozmanitost stravy. „Ukazují, že je klíčové, aby člověk měl třicet různých rostlinných potravin týdně, pak je jedno, jestli je vegetarián nebo jí třeba středomořskou stravu,“ vysvětluje v novém díle Longevity podcastu mikrobiolog z Fakultní nemocnice Motol Jakub Hurych. Ten detailně popisuje, jak na tělo působí veganská strava a jaké problémy při ní mohou nastat. Zároveň varuje před komerčním testováním mikrobiomu. „Stojí poměrně hodně peněz, ale má řadu překážek. Testuje se z jednoho malého vzorku, který toho příliš neřekne, a navíc vůbec nevíme, jak výsledky interpretovat. Nevíme, co je zdravý mikrobiom,“ dodává Hurych a popisuje, co s ním dělají antibiotika.

Mezi českými občany přibývá těch, kteří chtějí mít zálohu pro případ, že by se v Česku něco pokazilo. Je jedno, jestli má člověk obavy z Ruska, rozpadu demokracie, přibývajících regulací nebo že mu zdaní majetek, plán B je pojistkou proti všemu zmíněnému. David a Martin si proto do podcastu pozvali Jana Kohouta z kanálu Kryptoplebs, jenž vysvětluje, jak zařídit zahraniční účty, rezidenci, občanství nebo nemovitost. Také mluví o tom, proč Češi dělají při budování plánu B nebo koupi bytu v zahraničí tolik fatálních chyb. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Martina Ehla: Česko má dobrý průmysl, spoustu chytrých hlav, ale chybí mu systém, jak tohle přetavit v ekonomický úspěch a obecně v odolnost celé země a společnosti. Poradenská firma KPMG zpracovala velkou studii, jak by se tohle dalo během pěti let změnit, aby Česko bylo připraveno na větší krize v budoucnosti. “Máme příklady jako programy dostupné bydlení, které ukázaly, že se daří překonat tradiční resortismus,” říká spoluautor studie David Slánský. “Investice do obrany jsou investice do rozvoje republiky,” zdůrazňuje s tím, že stovky miliard jsou obrovská částka, jejíž utracení je potřeba dobře uřídit, aby to pomohlo infrastruktuře, českému průmyslu i výzkumu a vývoji.

Od listopadu loňského roku platí v Česku novelizovaný zákon o kybernetické bezpečnosti, takzvaný NIS2. Některé firmy ale pořád neví, že i na ně se vztahuje povinná registrace a plnění bezpečnostních opatření. Experti na kybernetickou bezpečnost se sešli ve studiu HN, aby poradili firmám, jak v rámci nových předpisů postupovat, aby opatření nebyla jen zbytečnou investicí, ale pomáhala firmě fungovat a růst.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Co jste dělali 11. září? A co 24. února? Dějiny 21. století nemají tolik historických momentů, které si pamatujeme. 24. únor 2022 do dějin určitě patřit bude. Dneska si povíme, jak si ho Česko připomíná a kam si ho vlastně zasadit do kontextu vlastního vnímání historie. I svojí role v ní.

V Generačním konfliktu se po čase opět věnujeme výchově. Jak to udělat, aby z dětí nerostly sněhové vločky, které se ze všeho zhroutí? Je to jednoduché, stačí je vystavovat situacím, ve kterých si musí poradit samy a bez mobilu, říká novinářka Markéta Hronová, která se trendy ve výchově dlouhodobě zabývá. Jak se to dá udělat doma? Jak třeba ve škole? A jak najít správnou „hranici nepohody“? O tom všem a mnohém dalším se bavíme v aktuálním dílu podcastu Hospodářek Generační konflikt. Nechybí samozřejmě ani generační slovníčky, tentokrát se týkají dětí a výchovy.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Dvacet pět společností se loni rozhodlo investovat v Česku prostřednictvím státní agentury CzechInvest. Celkový objem přislíbených investic přesáhl 26 miliard. Už dávno ale neplatí, že příspěvek od státu znamená výstavbu velkých montoven, které pak často složitě hledají množství nekvalifikovaných pracovníků. Kam se podpora investic v Česku za poslední roky posunula, nejen o tom mluví v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Jan Prokeš.

Kde se vzal nový ministr životního prostředí Igor Červený? Kdo to je? A proč si právě jeho Motoristé vybrali jako toho, kdo bude dělat „co na očích vidí“ Filipu Turkovi? Na to odpovídáme v politickém podcastu Hospodářek Podpásovka. A dopředu prozradíme, že minulost věčně vysmátého Igora Červeného je hodně pestrá. Figuruje v ní kromě diplomky v humanitním oboru, označovaném Motoristy za zbytečný, i práce pro sociální demokraty, což je u politika strany, která s oblibou vše levicové nálepkuje jako „neomarxismus“, pozoruhodné. Řešíme i to, jak teď bude vypadat práce ministerstva životního prostředí, kde chce Filip Turek se „svým ministrem“ Červeným přejmenovat Zelenou úsporám, aby nebyla tak provokativně zelená.Řeč bude i o nové hvězdě MAGA hnutí, českém ministru životního prostředí Petru Macinkovi. K čemu nám bude, že ho Donald Trump pochválil za hejt na Hillary Clintonovou? A pomůže to Andreji Babišovi do Bílého domu?A stranou jsme nemohli nechat produkci poslankyně ANO Heleny Válkové, která je ochotná obhajovat zachování imunity pro Andreje Babiše takovým způsobem, že si vysloužila trofej Podpásovka týdne. V tomto konkrétním případě jde o dokonalou podpásovku na právní vědomí Čechů.

Ranní brífink Patrika Saláta: Zimní olympiáda v Itálii se chýlí ke svému konci. Sport nás ale jen tak neopustí. V létě přijde další velká akce - Mistrovství světa ve fotbale. Dneska se proto podíváme na globální sportovní ekonomiku. Dá se na ní z pohledu investora vydělat? A do čeho je možné v souvislosti se sportem investovat? Téma probereme po krátkém přehledu agenturních zpráv.  

Podstatou pevného zdraví je silná imunita, která dokáže odolávat patogenům zvenčí a poradí si i s vnitřními hrozbami organismu. Jejím základem je vyvážená strava s nízkým procentem ultrazpracovaných potravin, sport, odpočinek, otužování i psychika. Obranyschopnost těla dokáží zvýšit i některé prvky ve formě doplňků. Lidé se často spoléhají například na vitamín C, ten ale sám na budování dlouhodobé imunity nestačí. Jeho důležitá role přichází, když se objeví nemoc. „V tu chvíli spotřeba vitamínu C v těle extrémně roste a člověk to již není schopný ujíst,“ vysvětluje lékařka Kristina Pitrová, která své zkušenosti z ORL ambulance sdílí i na sociálních sítích. Pro dlouhodobou podporu imunity radí svým pacientům také zinek a selen. „Jsou to dva minerály hodně důležité pro imunitu. Jak pro to dlouhodobé budování, tak zinek umí akutně podpořit imunitní systém ve chvíli, kdy přichází nějaká nemoc,“ dodává Pitrová. Při prvních příznacích nemoci doporučuje také zázvor, který umí prohřát organismus. I on má určitá úskalí, o kterých lidé nevědí. Jaká to jsou? A jaké konkrétní kroky lékařka doporučuje při prvních příznacích přicházející nemoci? Dozvíte se v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.

Ranní brífink Petra Honzejka: Ministryně financí Alena Schillerová představila projekt elektronické evidence tržeb verze II. Má začít fungovat od příštího roku, má platit pro všechny včetně řemeslníků a dalších služeb a nebude nutné vydávat účtenku, vše má probíhat elektronicky. Co na to říkají živnostníci? Zeptáme se prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy. Já jsem Petr Honzejk a rozhovor nabídnu hned po několika převážně byznysových zprávách.

Nově narozených dětí je čím dál méně, zaskočení nejsou jen demografové v Česku, ale prakticky po celém vyspělém světě. Na českého investora může mít takový vývoj ve výsledku mnohem větší dopad než třeba umělá inteligence, byť té se dává větší pozornost. Jedním z důvodů je, že typický Čech investuje do cihly a ta je demografickými vlivy nejzranitelnější. David a Martin v podcastu Money Penny představují data a studie, které umí říct, na co se do budoucna připravit a s čím počítat. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Motoristé ještě nedávno trvali na tom, že Filip Turek zůstává jejich kandidátem na ministra životního prostředí. V zákulisí se ale mezitím hromadily problémy. Podle novinářky a vedoucí domácího oddělení HN, Michaely Ryšavé, sehrály roli klesající preference, rostoucí únava poslanců z toho, že se celá agenda strany zúžila na jedno jméno, i stále otevřenější tlak premiéra Andreje Babiše, kterému situace začala politicky překážet. K tomu se přidaly stížnosti z úřadů, že ministerstvo bez plnohodnotného vedení fakticky nefunguje. V ranním brífinku HN tak rozebíráme, proč Motoristé nakonec ustoupili, co víme o novém kandidátovi Igoru Červeném a zda jeho případné jmenování přinese stabilizaci resortu, nebo jen jinou formu vlivu Filipa Turka.

Zájem o životní pojištění mezi Čechy roste. Ročně za něj zaplatí zhruba 60 miliard korun, zatímco ještě před deseti lety to bylo 45 miliard. „Mění se struktura životního pojištění. Dříve se lidé pojišťovali k vytváření rezerv, tedy se spořením. Rezervy tvořily tři čtvrtiny pojistného. Dnes se to přetočilo a více než polovina veškerého pojistného jde na rizika,“ říká Michal Korejs, ředitel produktu a úpisu rizika NN Životní pojišťovny. Lidé si uvědomili, že v případě smrti nebo invalidity se jen na státní příspěvky nemohou spoléhat.

Je platforma OnlyFans jen luxusnější forma pornografie? Co tam muži hledají a jak jim to poskytují „tvůrkyně“? Do Generačního konfliktu jsme pozvali dokumentaristku Barboru Chalupovou, která o fenoménu OnlyFans natočila film Virtuální přítelkyně. Ten ukazuje, jak složité je prorazit ve světě, kde funguje „transakční láska“. Kolik se dá na OnlyFans vydělat a za jak málo jsou některé ženy ochotné tento byznys provozovat? Jak bizarně jsou schopni chovat se ve virtuálním světě muži, kteří touží po lásce a uznání, které ve skutečném světě nedokážou získat? Je na novodobé variantě prostituce něco pozitivního? O tom všem v aktuálním dílu Generačního konfliktu. Nechybí samozřejmě ani generační slovníčky, tentokrát týkající se nejstaršího řemesla. Řekli byste, že generace Z netuší, co to byl „hampejz“?

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je úterý 17. února, Karla Havlíček je další ze současné vlády, kdo se jel inspirovat na Slovensko, tak snad těch nápadů příliš nepřiveze a bude se držet své hospodářské strategie. EY vyhlásí podnikatele roku Jihočeského kraje, dozvíme se inflaci v Německu za leden a Alena Schillerová je v Bruselu na zasedání unijních ministrů financí. Jaká bude letošní konference Top ženy Česka? Dozvíte se v dnešním Ranním brífinku. 

To, co jste si mohli přečíst v médiích ohledně budoucnosti emisních povolenek do velké míry není pravda: jde o zásadní nepochopení. Co se tedy s povolenkami stane? A úplně zapadlo, že se Andrej Babiš s několika dalšími zeměmi postavil za zásadní urychlení výstavby obnovitelných zdrojů. Proč? Blíží se taky vícerychlostní Evropa, a to ve dvou ekonomicky zásadních oblastech. Přidá se Česko? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktathttps://bruselskydiktat.opinio.cz/https://www.forendors.cz/bruselsky_diktatLink na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat Hybernie 9.3. Bruselský diktát & Insider & Nový svět. Lístky zde: https://www.datarun.cz/mashup

Ranní brífink Ondřeje Housky: Filip Turek, Petr Macinka, Richard Chlad nebo snad Pavel Tykač? Anebo někdo úplně jiný? Kdo je nejmocnější postavou strany Motoristé sobě, která se stala součástí vládní koalice a její představitelé dnes plní titulky médií, mimo jiné i ostrými spory s prezidentem Petrem Pavlem? A nehrozí Motoristům rozkol? O tom bude dnešní Ranní brífink.

Komu fandí většina Čechů ve sporu prezidenta Petra Pavla a Motoristů o jmenování/nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí? Po tomto týdnu je to dost jasné a Petr Macinka ze zjištění radost věru mít nebude. V podcastu Podpásovka rozebíráme výsledky průzkumu důvěryhodnosti politiků, ve kterém prezident suverénně zvítězil a na opačném konci pole se nachází hádejte kdo? Správně! Dozvíte se i něco o tom, co se děje uvnitř strany Motoristů, kteří z vývoje nejsou zrovna šťastní. Věnujeme se také boji o budoucnost veřejnoprávních médií. Jak to opravdu je s peticí televizních a rozhlasových zaměstnanců? A co bude reálně dělat ministr kultury Oto Klempíř, který původně média hájil a teď má za úkol je zestátnit a tedy oslabit? No a věnujeme se i sněmovnímu bizáru. SPD v zoufalství z poklesu preferencí začala řešit kočku v sušičce. O co šlo a co si od toho okamuristé slibují? S příběhem souvisí i Podpásovka týdne, kterou samozřejmě také vyhlásíme.

Martin a Tomáš v novém dílu podcastu MoneyPenny řeší nominaci Kevina Warshe na post předsedy amerického Fedu. Tato personální změna by totiž mohla mít na budoucí směřování měnové politiky Fedu, a tedy i akciového nebo dluhopisového trhu značný vliv. Stejně tak je Fed rozhodující v tom, jak se bude vyvíjet situace kolem dolaru, jenž oproti světovým měnám v posledních měsících výrazně oslabil. O stavu americké ekonomiky diskutovali analytik Jan Čermák z ČSOB a hlavní ekonom Portu Jan Berka, jenž zároveň přednáší na Metropolitní univerzitě Praha. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na Mnichovskou bezpečnostní konferenci, která právě začíná. Loni na ní nadzvedl celou Evropu americký viceprezident J.D. Vance, který kritizoval Evropu za údajně nedemokratické praktiky a údajné omezování svobody slova. Co čekat letos a jakou roli bude hrát Česko , o tom si popovídáme s naším hlavním analytikem Martinem Ehlem, který je na místě. Já jsem Petr Honzejk a rozhovor nabídnu hned po několika byznysových zprávách.

Základní hodnotou všech longevity nadšenců se v posledních letech stalo VO2 max, které prozrazuje celkovou zdatnost člověka. Jenže změřit ho na chytrých hodinkách je v podstatě nemožné. Proto je lepší sledovat jinou hodnotu, která o zdraví a aktuální fyzičce prozradí mnohem více. „Naprosto zásadní a přelomová věc je kontinuální měření variability srdečního tepu, tedy takzvané HRV. Je to geniální věc z pohledu nejen sportu, ale i z pohledu monitorování zdravotního stavu nebo životního stylu,“ říká lékař a trenér Ondřej Vojtěchovský a odpovídá i na otázky, co přesně tato hodnota ukazuje a proč je tak klíčová. V novém díle Longevity podcastu se také dozvíte, jak se buduje vytrvalost, co organismu dává nebo jaká je „zdravá“ týdenní dávka běhu pro hobby sportovce. A dostanete i vysvětlení známé poučky: kdo neumí běhat pomalu, nemůže běhat rychle.

Ranní brífink Martina Ehla: Rozvojová pomoc dává smysl jen tehdy, když se dělá dlouhodobě. Její škrty poškodí pověst Česka a oslabí i ekonomickou diplomacii, kterou prosazuje vláda. “V konkrétních místech lidé třeba kvůli tomu přijdou o přístup k pitné vodě,” vysvětluje Katarína Král z organizace Care Česká republika. Podle ní se v Evropě škrá v pomoci všude, ale ne tak brutálně jako v Česku. “Nizozemci po úvodních škrtech peníze vracejí zpět do programů, stejně jako Američané po zrušení USAID,” říká šéfka strategie a fundraisingu české pobočky nadnárodní humanitární organizace. Plošné škrtnutí programu pro Ukrajinu znamená podle ní poškození vztahů s Kyjevem, většina šla do zdravotnické pomoci - a peníze z Česka tam doplňovali další dárci.

Devátý díl autorského podcastu Michaela Mareše a Pavla P. Novotného rozebírá vazby tuzemských byznysmenů na Motoristy sobě. Sympatie miliardářů, miliony od úspěšných podnikatelů starého i nového střihu a dokonce jsou tam i tací, kteří se navlékli do dresu vládní strany. Řešíme jejich motivaci i finanční propojky k Borisi Šťastnému, předsedovi parlamentního klubu a reálnému držiteli otěží Motoristů. Zavolali jsme i Richardu Chladovi, duchovnímu otci strany, který popisuje, že Motoristé vrací do politiky zpátky pracovní atmosféru, a který věří, že se teď otevřou komunikační kanály mezi vládou a byznysmeny. Motoristé tu podle Chlada budou ještě dlouho. "Je to projekt ODS v roce 2000, Motoristé si ještě sáhnou na mnohem lepší volební výsledek, taková strana tu chyběla."

Už potřetí se Martin a David v podcastu MoneyPenny vrací k tomu, jak mít připravený plán B. S nejistotou ve světě i politickým vývojem v Česku a v blízkých zemích se k myšlence obrací stále více lidí. V podcastu proto řeší, jak mít robustní portfolio, jak se řeší cizí rezidentura, zahraniční účty nebo jak si přichystat možnost, kdy by člověk mohl začít zcela žít mimo současný finanční systém. Ač může téma znít apokalypticky, opak je pravdou. Lidé pracující na plánu B totiž často dojdou k tomu, že nejlepší součástí tohoto plánu je snažit se, aby na něj nikdy nemuselo dojít. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Ranní brífink Jana T. Beránka: Když se u vrcholového manažera státní firmy najde doma odložených 80 milionů korun, vysvětlovat to dědictvím nebo rodinným chovem nutrií není zrovna nejpřesvědčivější. I proto má Správa železnic od začátku února šéfa nového, tedy Tomáše Tótha. Ten teď vysvětluje, s čím se musí železnice pod jeho vedením potýkat, na čem bude šetřit a jak chce snížit třeba ceny ve výběrových řízeních. Ale přiznává i to, že zmíněná kauza jeho předchůdce Jiřího Svobody důvěru v železnici u politiků poškodila.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Průmyslové svazy, technologické firmy a výzkumné organizace ze střední a východní Evropy se poprvé spojují, aby společně ovlivňovaly evropská pravidla pro umělou inteligenci. Nově zřizují pozici regionálního ambasadora, který má v Bruselu hájit zájmy firem, tlačit na méně byrokracie a podporu inovací i velkých infrastrukturních projektů, jako jsou AI Factory nebo gigafactory. Do role nastupuje bývalý vládní zmocněnec Jan Kavalírek, který má koordinovat společný postup zemí CEE vůči Evropské komisi i europoslancům.

Máme záznam z jednání, které vyčísluje, o kolik peněz Česko přijde, pokud Motoristé na ministerstvu životního prostředí prosadí své nápady. Konečný účet by přitom byl daleko vyšší. A navíc by ohrozil energetickou bezpečnost Česka. Vysvětlujeme taky, kdo u nás šíří lži o větrných elektrárnách –„ezoblázni“ placení ze zahraničí. Ale jsou tu i dobré zprávy: za dopravu a bydlení dost možná zaplatíme míň a Ukrajina je na tom mnohem líp než tvrdí Putin nebo Trump. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Když někdo z mladších lidí použije výraz boomer, je to zpravidla míněno jako urážka. Dobře je to vidět na známé hlášce generace Z: „O. K., boomer!“ Na pomezí despektu a otevřeného pohrdání, tak mladí lidé vyjadřují přesvědčení, že starší už o jejich světě nic nevědí, definitivně jim ujel vlak a ještě by je chtěli poučovat. Jenže není boomer jako boomer. Pozvali jsme Miloše Pokorného, zpěváka, herce, moderátora, podcastera, polovičku dua Těžkej Pokondr, ročník 1964. Má skvělou teorii, že existují dva druhy boomerů. Boomeři minus, tedy ti, kteří to už jaksi zabalili a stali se z nich „starci, kteří křičí na mraky“. A pak boomeři plus, mezi které se počítá sám. Jak se dají definovat? Co je pro ně nejdůležitější? A nedalo by se něco z toho náhodou přenést i na mladé? O tom všem v aktuální dílu podcastu Generační konflikt. A samozřejmě generační slovníčky. Jak si boomer plus povede při luštění výrazů generace Z?

Ranní brífink Patrika Saláta: Je stavební trh v Česku přepálený a může za velký růst cen nemovitostí? A změní na tom něco další novela stavebního zákona? To probereme už za chvíli po krátkém přehledu agenturních zpráv. 

V politickém podcastu Hospodářek Podpásovka se podíváme do sněmovny, kde se odehrálo první letošní peklo zvané jednání o nedůvěře vládě. Rozebereme vývoj kolem Filipa Turka, který si po tomto týdnu může být jistý, že nebude ministrem vůbec ničeho. A podíváme se na Martina Kubu, který představil své hnutí naše Česko. Jakpak si asi povede a může být za čtyři roky premiérem, jak tom sní? No a samozřejmě vyhlásíme podpásovku týdne, která bude spojená s drobnou pychoanalýzou šéfa Motoristů Petra Macinky, což je odpověď na jeho pokus o psychologickou analýzu motivací prezidenta Petra Pavla.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je pátek 6. února, ani víkendová předpověď nedává nad Českem šanci, že bychom mohli vidět více slunce a právě proto se dnes budeme bavit o depresi nejen v práci. Loňské výsledky zveřejní Komerční banka, statistická úřad ukáže aktuální údaje o průmyslu a stavebnictví a Andrej Babiš spolu s Adamem Vojtěchem, jakoby snad znali témata dnešního Ranního brífinku, navštíví psychiatrickou nemocnici Bohnice.

Alfou a omegou dlouhého života je zdravá strava. Jenže i ta podléhá řadě trendů a byznysových zájmů. Tím největším problémem jsou průmyslově zpracované potraviny, které experti označují za globální hrozbu lidstva. „Výrobci nejsou hloupí, umí vyrobit potravinu, která se tváří nutričně vhodně, ale obsahuje různé zvýrazňovače chuti, útočí na chuťový aparát, nervový systém, oblbne mozek a vzniká na ní závislost, klasická potravina tento souboj nemůže vyhrát,“ říká výživový expert Martin Jelínek a radí, jak z takového kolotoče ven. V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin dává i konkrétní typy na to, jak ultrazpracované potraviny v jídelníčku nahradit.   Jelínek varuje i před dalším velkým trendem poslední doby: proteinovou mánií. Ta totiž může v lidském těle způsobit řadu problémů, mimo jiné negativně ovlivňuje lidský mikrobiom, který je pro celkové zdravý nezbytný. A v neposlední řadě vyzdvihuje „opravnou“ roli půstů a radí, pro koho jsou vhodné. 

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Zajistit lepší podmínky a konkurenceschopnost pro železniční nákladní dopravu – k tomu by mohl přispět krok, který zvažuje nový ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Na jeho úřadě se totiž rodí plán, který by rozšířil placení mýtného i na jiné komunikace, než jsou dálnice a vybrané silnice prvních tříd. Na výnosy z mýta by si tak mohly sáhnout i kraje, které mají (často děravé) okresky na starost. „Bude záležet na tom, jak se nastaví sazby, celkově bych to ale viděl na výnosy maximálně v řádech stovek milionů,“ říká v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Jan Beránek.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Zítra poprvé v letošním roce  jednaji radní centrálni banky o nastavení úrokových sazeb. K dispozici budou mít nejnovější údaj o inflaci i dosavadní čísla o vývoji tuzemské ekonomiky. Co se dá očekavat a sníží už konečně základní úrokovou sazbu pod 3,5 procenta? Tak, aby ti, co si půjčují v české koruně na nákup bytu na hypotéku, ale i třeba  potřebují úvěr pro firmu, nebyli tak moc znevýhodnění oproti těm, kteří těží z eura a dvouprocentních úroků, které drží Evropská centrální banka? Nejen o tom s hlavním ekonomem investiční společnosti Investika Vítem Hradilem.