Podcasty HN

Ranní brífink Martina Ehla: Slovinsko je pro Čechy hlavně země vysokých hor a dobrého vína. V posledních letech se tu ale velmi zajímavě rozvíjejí malé pivovary, jak vysvětluje tamní milovnice piva a turistická průvodkyně Ksenija Mravlja. Ona sama lásku k pivu objevila před lety při studiích v Brně. 

Je to BIG BEAUTIFUL BILL!, volal podle svědectví Martiny Machové ministr sportu za Motoristy Boris Šťastný, když byl představován zákon o zrušení televizních a rozhlasových poplatků. V podcastu Podpásovka vysvětlujeme, proč je to ve skutečnosti legislativní paskvil, jehož jediným smyslem je poničit veřejnou službu v Česku. Ministr kultury Klempíř se také při představování zákona vymlouval na kde co a kde koho. Důkladně jeho „hrdinství“ popíšeme!Věnujeme se také zdánlivě nesexy tématu: KDU-ČSL. Ovšem je to opravdu jen zdání. Lidovci mají za týden sjezd, kde si zvolí předsedou Jana Grolicha, od kterého si slibují opakování bělobrádkovského zázraku z roku 2013 v podobě vzkříšení preferencí. Rozebíráme stranu a barvité historky z jejích sjezdů, kde už u vchodu praští návštěvníka do nosu slivovice, jakož i brutální zhubnutí Mariana Jurečky a jeho oznámení, že mu maminka nakazovala držet ruce na peřině.Probíráme i atmostéru v poslaneckém klubu ODS, konkrétně pozici „slušňáka“ Martina Kupky a jeho upřímnou snahu používat hubaté výrazy, aby se dostal do titulků. A podivujeme se, co dělá filmová producentka Kamila Zlatušková na místě kandidátky ODS na primátorku Brna. Může se jí povést rozbít image stranické buňky vyjádřený výrazy „Don Pablo – byty – koks“?A samozřejmě vyhlásíme Podpásovku týdne – tentokrát se nejlepší povedla prezidentu Petru Pavlovi. Poslechněte si!

Ranní brífink Jana T. Beránka: Na pátek 17. dubna připadá světový den veřejné dopravy - a v Česku pro ni přináší dneska hned dvě dobré zprávy. Jednak se v Praze otvírá most přes Vltavu, který bude přístupný vlastně pro všechny druhy dopravních prostředků, vyjma běžných osobních aut. A pak je tu druhá zpráva: vyhlídky Česka na financování sítě vysokorychlostní železnice se zlepšují. Šéf Správy železnic Tomáš Tóth vysvětluje, jak se vyvíjí jednání o stovkách miliard, které by český projekt mohly podpořit. A taky to, proč sen o jednohodinové jízdní době z Prahy do Brna zase ve hře.

Třináctý díl autorského podcastu Michaela Mareše a Pavla P. Novotného se opět dívá za kulisy českého byznysu. Tentokrát jdeme za kasu rychlého občerstvení, popisujeme, kdo ovládá hlavní hráče tuzemského fastfoodu a jaký je za tím příběh. Také rozebíráme, kde je nejvýdělečnější “mekáč” v zemi, proč je Česko unikátní na počet poboček KFC, jak si to proklaté kuře zkazilo s prošlým masem, jak frčí Popeyes a jak se rozjeli Five Guys. A co český fenomén, tedy Bageterie Boulevard? Poslechněte si novou Mouchu na zdi.

Menopauza je spojována hlavně s ženami po padesátce, jenže tělo se na její nástup připravuje už zhruba od čtyřicítky, někdy i dříve. A právě v té době je ideální, aby se ženy začaly na změny chystat. „Do padesáti let nás před civilizačními chorobami chrání hormony, ale po padesátce tato ochrana končí a nemoci se rychle projeví. Pokud se tedy žena preventivně nepřipravuje,“ říká v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin lékařka Marie Skalská. Snížit riziko pomůže vhodná strava i pohyb. Skalská vysvětluje, jaký jídelníček a druh sportu fungují nejlépe. „Tři roky před menopauzou se zároveň zhoršuje kvalita kostní hmoty. I tady mohou pomoci vhodný pohyb, jídlo i doplňky. A hlavně přestat kouřit,“ dodává Skalská a vysvětluje, jaké jsou možnosti léčby i to, kdy mohou pomoci bylinky.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Česko má poprvé konkrétní mapu takzvaných akceleračních zón, kde by mělo být možné rychleji stavět větrné a solární elektrárny. Vláda tím plní evropský závazek a zároveň hraje o miliardy z Bruselu, přestože část politiků obnovitelné zdroje dlouhodobě kritizuje. Jak velké zrychlení to skutečně přinese, co návrh znamená pro obce i investory a proč kolem větrníků dál koluje řada mýtů, vysvětluje v ranním brífinku HN redaktor Viktor Votruba.

V posledních letech přibývá případů, kdy ženy odcházejí z exponovaných pozic kvůli toxickému prostředí, které ovlivňuje jejich zdraví a rodinu. Jejich ženskost je terčem nenávistných reakcí, ponižování nebo i výhružek a sexualizovaných poznámek. Pomoci jim má nově vznikající projekt Nadace Bakala Foundation, který ženám poskytne psychologickou a komunikační podporu, ale také právní ochranu a veřejnou osvětu ohledně tohoto problému. Ve studiu Hospodářských novin ho představily Michaela Bakala, Klára Šimáčková Laurenčíková a Jitka Adamčíková.

Je podezřelé, že Čechy čím dál více zajímají články, které řeší, jak se udržet na pracovním trhu s příchodem umělé inteligence. Většinou takový zájem značí, že se jich daná věc konkrétně dotýká. David a Martin se proto ponořili do dat z českého trhu a podívali se, v čem se AI přeceňuje, kde se naopak nedoceňuje a co se to vůbec v ekonomice děje. Že neustále roste nezaměstnanost, je fakt a otázkou je, kdy a za jakých podmínek se zastaví. Také se začínají ozývat hlasy, že by bylo dobré sledovat, co to znamená pro hypoteční trh. Podcast MoneyPenny proto dodává i rešerši, jaký vliv mají technologie na nemovitostní trh.Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Patrika Saláta: V Evropě mají vzniknout první modulární reaktory. Stavět je bude britská společnost Rolls Royce SMR, kde má podíl také energetická společnost ČEZ. Může jít o začátek nové jaderné éry?  Téma probereme už po krátkém přehledu ekonomického dění.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je úterý 14. dubna, začínají přijímací zkoušky na víceletá gymnázia, před pěti lety vyšlo najevo, že za výbuchem muničního areálu ve Vrtěbicích bylo Rusko a statistický úřad dnes zveřejní inflaci za březen. My se vrátíme k maďarským volbám, které pro nás okomentoval přímo z Budapešti analytik HN Martin Ehl.

České firmy se mohou podílet na budování evropské obrany pomocí výroby technologií pro vesmírný průmysl. Podle zástupců firem a institucí, kteří o tom diskutovali u kulatého stolu Hospodářských novin, mají české firmy na tomto poli velký potenciál a jsou na vysoké odborné úrovni, což potvrzuje i zájem zahraničních společností o spolupráci. Chybí k tomu ale státní finanční podpora, která je aktuálně největší brzdou rozvoje tohoto sektoru, spolu se složitou evropskou legislativou a nedostatkem specialistů na vesmírné technologie.

Pro koho je život na ulici těžší – pro mladší, nebo pro starší lidi? A kdo má větší šanci se z průšvihu vyhrabat? Nejen tyhle otázky pokládáme v novém dílu Generačního konfliktu šéfové katedry sociální práce FF UK Melanii Zajacové, která do Česka přinesla neobvyklý výzkumný projekt: Dejme lidem bez domova bez jakýchkoli podmínek sto tisíc korun a počkejme, co se stane. Jak uslyšíte, děly se věci věru nečekané. Jak to vlastně s bezdomovectvím v Česku je, jak se dá nejlépe lidem v průšvihu pomoci a jak moc o to vlastně dotyční stojí? Poslechněte si!

Orbán dojel na korupci a klesající životní úroveň v Maďarsku. Jeho prohra je i velkou prohrou Putina a Trumpa. Ale za Orbána jsme se v EU taky často schovávali. Sloužil jako výmluva, proč nemůžeme udělat kroky, které jsou přitom nezbytné. Jak se to změní s novou maďarskou vládou? Vysvětlujeme taky, kdo na ministerstvu obrany škodí české muniční iniciativě. A proč by si měli Danuše Nerudová a Filip Turek padnout kolem krku?

Ranní brífink Ondřeje Housky: Donald Trump opět zpochybňuje smysl NATO. Právě Severoatlantická aliance je přitom zárukou bezpečnosti Česka a dalších evropských zemí. Co s tím? Zeptáme se v dnešním Ranním brífinku.

Ano, přiznáváme: V Podpásovce se až příliš často věnujeme Petru Macinkovi. Ale není zbytí. Jeho chování vůči prezidentu Petru Pavlovi ve stylu „doma bude, už se narajzoval dost“ nám nedalo jinou možnost než rozebrat všechny okolnosti sporu o to, kdo má reprezentovat Česko na summitu NATO. Je to spor tak bizarní, že si ho začínají všímat i v zahraničí s nevyslovenou otázkou, jestli čeští vládní představitelé nejsou padlí na hlavu, když chtějí znemožnit účast prezidentovi, který má s NATO zkušenosti jako nikdo jiný. Odpovíme jak jim, tak i na otázku, kdo nyní tahá za delší konec provazu. Zvláštní pozornost si v této Podpásovce vysloužil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. A to proto, že se pokouší citacemi z ústavy doložit, že prezident nemá dělat to, co má podle ústavy dělat, a pak odmítá – míněno Tejc – vysvětlit, proč takový nesmysl dělá. Zavzpomínáme na politické začátky tohoto velmi chytrého a velmi gumového politika, který od Bohuslava Sobotky dodriftoval přes Miloše Zemana až k Andreji Babišovi a je schopen hájit v podstatě cokoli.

Jak se investuje do start-upů a jak nastartovat český startupový ekosystém? Do nového dílu podcastu MoneyPenny si Matouš s Tomášem pozvali dva hosty, kteří český startupový ekosystém formují zevnitř: Václava Pavlečku, managing partnera investičního fondu United Founders, a Aleše Bělohradského, spoluzakladatele Spinoffy a Centra veřejných financí. V rozhovoru se zaměřili na to, jak funguje výběr start-upů nebo jak se vyhledávají příležitosti v akademické sféře. Řešili také, jaké překážky brzdí české zakladatele a co se musí v Česku změnit. Probrat nezapomněli ani boom okolo umělé inteligence. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/. 

Ranní brífink Julie Hrstkové: Státní rozpočet má letos skončit se schodkem 310 miliard korun. Aktuální situace na Blízkém východě a rychlý růst cen ropy vedl vládu ke snížení spotřební daně z nafty. I když je toto snížení zatím dočasné, je dost pravděpodobné, že klesnou příjmy rozpočtu a zvýší se tlak na růst deficitu. V deficitu není jen státní rozpočet. Po dlouhé době se se schodku ocitlo i hospodaření obcí. Jak k tomu došlo a zda to ovlivní státní rozpočet, tak o tom víc s Lubošem Komárkem, členem Národní rozpočtové rady.

Kouření i alkohol jsou prokázané karcinogeny, tedy látky, které zvyšují riziko nádorových onemocnění. Patří mezi ně ale i životní styl, tedy nedostatek pohybu, chronický stres a svým způsobem i nadmíra cukru. „Snižuje množství přirozených zabijáků, kteří dělají v těle imunitní dohled. Nádory se pak v těle mohou lépe šířit nebo metastazovat,“ říká přední český internista a pneumolog z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiří Votruba. Podle něj cesta ke zdraví vede mimo jiné skrze hormezi, tedy trénování pozitivního stresu. Sem patří například otužování nebo sport. „Víme, že lidé, kteří umí dobře střídat vysokou a nízkou tepovou frekvenci, mají mnohem lepší přežití než lidé, kteří umí držet jen jednolitou tepovou frekvenci,“ dodává Votruba. V novém díle Longevity podcastu rozebíráme všechny různé „zabijáky“ lidského zdraví a zvláštní pozornost věnujeme cukru.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Právě dnes vychází nové číslo investičního speciálu Hospodářských novin Rentiér, tentokrát s podtitulem Jak vydělat dost peněz v éře Trumpa a rozbouřených trhů. K dostání bude u všech dobrých prodejců tisku, poznáte ho podle výrazné růžovo-červené obálky, objednat si ho můžete také přes náš web HN.cz. Atraktivní samozřejmě není pouze jeho obálka, ale také obsah – o něm už si více řekneme s hlavním autorem a šéfem investiční rubriky Hospodářek Davidem Bustou. 

Díky úpravě energetické legislativy se v Česku otevřela možnost budovat samostatně stojící velkokapacitní baterie. Mnoho technicky zaměřených investorů je vnímá jako cestu k rychlému zhodnocení investice. Jaká očekávání však baterie reálně naplňují? „Trh je vnímá pozitivně. Už pátým rokem říkáme, že baterie jsou cesta pro flexibilitu v rámci podniků. Zájem o baterie je, řešíme to napříč trhem, od malých po velké baterie, od baterií v podnicích po ty na zelené louce,“ řekl koncem března v diskusi Hospodářských novin Ruben Marada, jednatel a spoluzakladatel společnosti Electree. „Novela energetického zákona označovaná jako Lex OZE III. otevřela dveře razantnímu nárůstu samostatně stojících bateriových úložišť a dnes je v této části alokován největší kapitál a největší investorský zájem. Investorská očekávání se asi naplňují, uvidíme časem. Cena baterií za posledních 15 let klesla o 93 procent. To je neuvěřitelné číslo, které nemá v energetice srovnání,“ podotkl Václav Příhoda, jednatel společnosti Energo Group Development. Spolu s nimi diskutoval o velkokapacitních bateriích i Patrik Pinkoš, vedoucí obchodu pro EU společnosti Wattstor. Podle něho se zájem investorů dne soustřeďuje na obchodní flexibilitu. „Trh s technickou flexibilitou je omezený, kdežto obchodní flexibility je velké množství. Je to reakce na obchodní příležitost na trhu. Jak se energetický trh mění z hodiny na hodinu, bateriová úložiště jsou schopná na to reagovat. A to, které bude nejvíce optimalizované, bude poskytovat největší výnosy.“

Tenhle díl podcastu Generačního konfliktu je zcela neplánovaně katastrofický. Původně jsme chtěli mluvit s podnikatelem, filantropem a předsedou kolegia Paměti národa Janem Dobrovským o mezigeneračním předávání historické paměti. A dostali jsme se k hodně temným předpovědím budoucnosti, ve které může být generační konflikt podružný, protože se zhroutí úplně všechno. Ale na historickou paměť samozřejmě také došlo, jakož i na to, kdo vlastně může za mírně řečeno mdlé historické povědomí mladé generace. Jsou to jenom školy, kde se děti dozví úplně všechno o Věstonické venuši, ale o moderních dějinách méně než málo? Jan Dobrovský odpovídá hodně překvapivě. Dojde samozřejmě i na generační slovníčky, v tomto případě doplněné úvahou o tom, jak jazyk ničí anglicismy ve formě zkratek. Poslechněte si!

Ranní brífink Petra Honzejka: Probudili jsme se do dne, kdy začala platit cenová regulace nafty a benzínu. Maximální cena nafty na čerpacích stanicích v Česku bude dnes 49,59 koruny za litr, litr benzinu by pak měl stát nejvýše 43,15 koruny. Cenovou regulaci, její smysluplnost dopady probereme s naší analytičkou Julií Hrstkovou. A dotkneme se i zásadní otázky – nejsme na pokraji velké ekonomické krize?

Realitní investoři si často neumí představit, že by ceny českých nemovitostí mohly v následujících letech přestat růst, nebo dokonce klesat. Historie a zkušenosti z jiných zemí ukazují, že to většinou značí spíše nedostatek představivosti než dobrou predikci. David a Martin přináší vysvětlení, jak fungují komplexní systémy, jako jsou realitní nebo finanční trhy. Často přichází na trzích totiž průšvih, když si všichni myslí to samé. Příkladem může být Španělsko, Japonsko nebo nejčerstvěji Čína, kde všichni věřili v růst cen, než přišel kolaps. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Oblíbenost Multisport karty v Česku roste. Každým rokem ji má o 20 procent uživatelů více. V současné době je držitelů této karty už lehce přes 330 tisíc, což je jako počet obyvatel Opavy a Ostravy dohromady. „Lidé si i kvůli covidové pauze uvědomili, že je potřeba se o sebe starat, a tento trend ve společnosti sílí,“ řekl v diskuzi HN Miroslav Rech, generální ředitel MultiSport Benefit.Upřesnil dále, že Multisport kromě Česka funguje plnohodnotně také v Polsku, na Slovensku, v Bulharsku, Chorvatsku a Turecku. Není tedy problém navštívit s kartami z Česka i partnerská sportoviště v jiných zemích a naopak. Multisport karty jsou i oblíbeným firemním benefitem, který má v důsledku i pozitivní dopad na fungování zaměstnanců. „Statistiky nemocnosti ve firmách, kde je tento benefit dostupný, ukazují, že lidé s kartou marodí až o 27 procent méně než zbytek,“ poukázal Rech.

Ranní brífink Martina Ehla: Kdyby válka v Íránu pokračovala šest měsíců, tak se ruský rozpočet dostane do přebytku, říká Filip Scherf, zahraničně politický analytik a autor knihy o moderním Rusku. Roste ale rozdělení uvnitř ruské společnosti, jejíž většina je válkou unavena a nemá z ní žádný profit - na rozdíl od elit, které jsou na ní závislé víc než kdy dřív. “Elita je závislá na tom, aby válka skončila vítězstvím v maximalistické verzi, jak ho definuje Putin,” říká Scherf. A případná revoluce zdola v Rusku nemusí znamenat nic pozitivního.

Pozvali jsme si dva muže, kteří znají názory „velkých kluků a holek“ jako nikdo jiný. Jak smýšlí a o co usilují Křetínský, Tykač, Kellnerová nebo Strnad? Kam by podle nich mělo Česko směřovat a co pro to aktivně dělají? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci

Často se mluví o nedostupnosti bydlení pro mladou generaci. Málokdo se ale zeptá přímo jí, jak trh s nemovitostmi vnímá. Tomáš a Radek proto v novém dílu investičního podcastu MoneyPenny řeší, jak se sami chtějí dostat k vlastnímu bydlení. Diskutují také, jak vypadá realitní trh, kde na něm vidí největší překážky a proč v Česku berou lidé nájemní bydlení na rozdíl od západních zemí spíše jako nouzové řešení. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/. 

Teflon a látky používané na výrobu membrán, které odpuzují vodu, se řadí mezi takzvané polyfluorované látky (PFAS) neboli věčné chemikálie. O jejich škodlivosti na zdraví i planetu se ví už dlouho, a proto v tomto roce dochází k jejich evropskému zákazu. Neznamená to ale, že se oblečení bez PFAS stává najednou zcela nezávadným. Obsahuje řadu dalších chemikálií, které škodí přírodě, ale i lidskému zdraví. Od barviv po mikroplasty, které se uvolňují do vody při praní i do vzduchu při sušení. Ze kterých materiálů se uvolňují nejsnadněji? Jaké textilie jsou nejškodlivější? A které naopak nejvhodnější? Na to odpovídá v novém díle Longevity podcastu profesor Jakub Wiener z Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci, kde se specializuje na materiálové inženýrství, nanotechnologie v textilní chemii i barvení. „Nevypraná textilie obsahuje velké množství chemikálií z výroby a přepravy.  Měli bychom ji považovat za jedovatou. Teprve při prvním praní ji zbavíme většiny problematických chemikálií, jako jsou barviva navázaná na vlákna,“ říká Wiener a vysvětluje, proč bychom oděvy s PFAS měli označovat jako nebezpečný odpad.

Popularita Donalda Trumpa mezi Američany padá. Dlouhodobý pokles ještě zrychlil po začátku války s Íránem. Tři velké průzkumy, které vyšly tento týden se shodly na tom, že jeho příznivci tvoří už jen lehce přes třetinu americké populace. Přitom jde o průzkumy z obou stran spektra: 41 ku 59 vyšel výzkum pro republikánům velmi nakloněnou televizi Fox News, 35 ku 64 procentům ukázal průzkum pro relativně neutrální CNN a ve výzkumu Massachusettské univerzity dokonce vyslovilo důvěru prezidentovi jen 33 procent voličů. A aby nešlo jen o průzkumy – náladu mezi voliči naposledy dokreslily i dvoje doplňovací volby do senátu stádu Florida, které vyhráli kandidáti Demokratů, kteří uspěli i v republikánských baštách.

Dvanáctý díl autorského podcastu Michaela Mareše a Pavla P. Novotného se opět dívá za kulisy českého byznysu. Tentokrát připomíná desetileté výročí od největší přehlídky česko-čínského kapitalismu, kdy na fórum s oběma prezidenty dorazil vedle řady dalších miliardářů i jinak neviditelný Petr Kellner. Přinášíme historku, jak z akce mizel zadním vchodem přes kuchyň, co z invaze čínského kapitálu do Česka zbylo, co zlomilo vaz šéfovi skupiny CEFC Jie Ťien-mingovi a co tady zástupci CITIC Europe chystají - mají zde ještě pivovarskou skupinu Lobkowicz, hotely, Florentinum či někdejší budovu Živnobanky v centru Prahy.

Měla to být jen drobná změna parametrů při výpočtu důchodů. Jenže reforma, kterou schválila předchozí garnitura, bude mít na výši penzí budoucích důchodců zásadní dopad. David s Martinem spočítali, o kolik korun je každý měsíc připraví. V podcastu nastiňují, jak velké portfolio si musí sami vybudovat, aby dopady reformy zvládli. Krok za krokem vysvětlují postup výpočtu státního důchodu a popisují, co vše se bere v úvahu. Věnovali se také demografické prognóze OECD, podle níž bude stárnutí populace v příštích 25 letech postupovat dvakrát rychleji než dosud.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Ekonomika českého zemědělství prochází změnou, která výrazně dopadá na strukturu celého sektoru. Nejnovější data ukazují zhoršující se výsledky zejména u středně velkých farem, což Zemědělský svaz spojuje s úpravou systému dotací. V rozhovoru pro ranní brífink HN jeho předseda Martin Pýcha popisuje, jak funguje redistributivní platba a proč podle něj současné nastavení mění rozložení podpory mezi jednotlivými typy podniků. Zároveň upozorňuje, že dlouhodobou výzvou zůstává snížení závislosti zemědělství na dotacích a posílení produkce s vyšší přidanou hodnotou.

Ranní brífink Patrika Saláta: Teď nebo Nikdy - předvolební heslo maďarské opoziční strany Tisza burcuje maďarské voliče, aby se přiklonili na její stranu v blížících se parlamentních volbách. Dokáže ale skutečně porazit vládnoucí stranu Fidesz Viktora Orbána? A jaká teď panuje v Maďarsku atmosféra? 

Za vlády Orbána spadla maďarská životní úroveň na chvost zemí EU, Orbán teď hrozí válkou. Co se v Maďarsku změní, pokud nadcházející volby vyhraje opozice? Vysvětlujeme taky, proč docházejí peníze v české muniční iniciativě, proč je Giorgia Meloniová víc zklamáním než vzorem a jak by mohla Evropa využít amerického útoku na Írán. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci

Tenhle díl podcastu Generační konflikt je netradiční. Naproti Veronice Capákové totiž nesedí boomer Petr Honzejk, ale zahraniční reportér Pavel "Pawlusha" Novotný. Ten se už desítky let zabývá pracovně Blízkým východem a pozoruje v těchto zemích i generační změny. V případě Íránu jsou ty změny brutální.Zhruba polovina Íránců totiž nikdy nezažila jiného lídra než duchovního se slabostí pro tabák a poezii Alího Chameneího. Poté co USA a Izrael vojensky zaútočily na Írán a Chameneí, který vládl islámské republice od roku 1989, byl zabit, se s prvním březnovým dnem se Íránci probudili do nové reality. Jaká je realita generace Z v Íránu a existuje šance na změnu režimu?Celá verze podcastu je k dispozici na platformách Herohero nebo Opinio. Nejnovější díly ve zkrácené verzi a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

V novém podcastu Hospodářských novin rozebírá Milan Tesař, obchodní ředitel společnosti Infoconsulting, klíčovou roli ERP systémů v moderním průmyslu. ERP označuje za „nervovou soustavu“ podniku, kde každá akce v jednom oddělení okamžitě ovlivňuje procesy jinde – od nákupu materiálu přes plánování až po finální cenotvorbu. Zajímavé přitom je, že mnoho tuzemských firem stále funguje na systémech starších 20 let, což je v době digitální transformace neudržitelné. I pro společnosti typu InfoConsulting to vytváří ideální byznysovou příležitost. Modernizace či zavádění ERP systémů podniky sice stojí nižší desítky milionů korun. Při správném nastavení ale nabízí návratnost v horizontu jednoho roku až tří let. Podle Tesaře se jedná o zásadní strategickou investici, nikoliv jen "další IT projekt". I proto by měla mít podporu vedení celé firmy. Diskuse se stočila i k budoucnosti a využití umělé inteligence v ERP systémech. Ani zde se ovšem nejde o jedno spásné „magické tlačítko“, jako spíše o praktické nástroje pro prediktivní modely, automatické vytěžování dokumentů či autonomní agenty, kteří dokážou samostatně reagovat na výpadky v dodavatelském řetězci. Úspěch celého implementačního projektu pak podle Tesaře nezávisí jen na softwaru, ale především na tom, jak nové funkcionality dokážou používat sami pracovníci firmy a jak ochotní jsou učit se novým věcem.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Přijímací zkoušky na střední školy nejsou jen testem znalostí, ale i psychiky. Jak velkou roli hraje stres, čeho se děti nejvíc obávají a jak jim mohou rodiče skutečně pomoci? V ranním brífinku HN o tom mluví redaktorka Markéta Hronová. Vysvětluje, proč je důležité být dětem oporou, netlačit na výkon a třeba jim ani nevolat mezi jednotlivými testy.

Filip Turek na promítání filmu „Jak nehajlovat“? To si reportérka Martina Machová nemohla nechat ujít, neb se dalo předpokládat, že se to poněkud zvrhne. A taky že ano. V politickém podcastu Podpásovka se Martina svěří se svým jedinečným zážitkem a popíše i Turkovo vysvětlení, jak má správné hajlování vypadat. Rozebíráme také hlavní téma týdne, tedy Okamurův brutální útok na veřejnoprávní média. Co skutečně bylo za jeho návrhem Českou televizi a Český rozhlas finančně zlikvidovat už k prvnímu červenci a proč od něj nakonec naštvaně couvla i vládní koalice? A co bude dál? A položíme si i otázku, jestli může dojít k návratu Petra Fialy, tohoto hobita české politiky. Součástí je sebekritika autorů podcastu, kteří mu v minulosti příliš nedůvěřovali a on je převezl. Takže co se stane teď?

Jak se zrodí úspěšné IPO na pražské burze a proč některé tituly po prvotním nadšení ztrácejí dech? Do nového dílu podcastu Money Penny si Martin s Tomášem přizvali poradce burzovních emisí Františka Bostla a Přemysla Pappa ze skupiny Starteepo. V rozhovoru se zaměřili na zákulisí trhu START a otevřeně popsali modus operandi celého procesu, od krocení přehnaných očekávání majitelů až po nutnost mít ve firmě kompetentního finančního ředitele. Došlo i na analýzu konkrétních titulů v čele s Karo Leather, jejíž hodnota od vstupu na burzu vzrostla téměř desetinásobně. Podíl si v ní koupila i skupina Goldman Sachs. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Pokud vás dnes čeká cesta na dálnici okolo Brna, tak zvlášť ve směru ze západu na východ se určitě připravte na tradiční páteční kolony. V posledních měsících k pomalému provozu v tomto úseku přispívá také rekonstrukce dálniční křižovatky mezi D1 a D2, nejnovější výstupy z pravidelného sčítání dopravy ale potvrdily, že vinu na horší průjezdnosti má také stále větší počet aut na silnicích. Nejen o tom, kde v posledních letech aut přibylo nejvíc, mluví v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Jan Beránek.

Přispívá ke kardiovaskulárním chorobám, rakovině, diabetu, ale i depresím či poruchám imunitního systému. Chronický zánět může v těle probíhat roky a nemusí mít extra viditelné projevy. Je spojen s dlouhodobě zvýšenou hladinou prozánětlivých látek, jako jsou cytokiny, což může vést ke vzniku vážných nemocí. „Signály chronického zánětu nicméně bývají velmi nespecifické, jako je třeba únava nebo bolest kloubů. Často postihuje lidi obézní, protože tuková tkáň sama o sobě dokáže produkovat prozánětlivé látky,“ říká nutriční specialistka Andrea Jakešová. Ta v novém díle Longevity podcastu popisuje také to, které potraviny zánět podporují a které ho naopak potlačují. Dotýká se i tématu potravinových intolerancí.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Cena ropy v posledních týdnech na světových trzích kolísá v pásmu 85 – 115 dolary za barel a její další vývoj bude záležet na tom, jak rychle se uklidní situace na Blízkém východě. Dopad se projevil i v Česku, na rozdíl od cen ropy ovšem ceny pohonných hmot u čerpacích stanic míří pouze vzhůru. Jaký vývoj se dá očekávat v dalších dnech a co s tím může dělat ministerstvo financí? Víc v rozhovoru v Ranním brífinku s předsedou představenstva Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivanem Indráčkem.

V Česku i celém světě hrozí, že přijde další inflační šok. David a Martin proto v novém díle investičního podcastu MoneyPenny ukazují, jak se mu s předstihem bránit. Také na datech ukazují, kolik inflace při odhrnutí inflační mlhy skutečně vydělávají a že třeba u nemovitostí budou lidé docela překvapeni. Také prošli data sledující chování a přemýšlení českých domácností a vysvětlují, proč se Češi dělí do pěti tříd a co dělá správně ta poslední, která je proti inflaci nejen odolná, ale dokonce na ní vydělá.Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/. 

Ranní brífink Ondřeje Housky: Spojené státy trumfují zbytek světa v růstu produktivity. Právě ta zásadně přispěla k tomu, že americká ekonomika v posledních letech velmi rychle roste. Jenže prezident Donald Trump dělá kroky, které růst poznamenají negativně. Víc o tom uslyšíte v Ranním brífinku. 

Ranní brífink Julie Hrstkové: Konflikt na Blízkém východě se stále více promítá do cen pohonných hmot. Rostou obavy z inflace, mezinárodní energetická agentura vyzvala k úsporám energií. Vysoké ceny pohonných hmot se pormítnou i do rozpočtu – na jedné straně díky vyšším příjmům z daní, na druhé straně pokud prudce poroste inflace a dojde ke zpomalení ekonomiky, zvýší se tlak na rozpočtové výdaje a s tím i na růst deficitu. Jaký prostor má vláda ke zvládání rozpočtu, když na letošek naplánovala deficit 310 miliard korun? O dopadech stávající situace jsme se v Ranním brífinku bavili s Členem Rady Národní rozpočtové rady Petr Musilem.

Větší příjmy nemusí automaticky znamenat větší zmatek. Pokud váš růst doprovází nekonečné řetězce e-mailů a nepřehledné excelové tabulky, pravděpodobně jste chytli do růstové pasti. V podcastu Hospodářských novin jsme se zaměřili na to, jak tuto fázi překonat a digitalizovat firmu tak, aby šlapala a dokázala být do budoucna nadále konkurenceschopná.

V tomhle dílu Generačního konfliktu si všímáme zajímavého trendu: Roste závislost nejstarší generace na mobilních telefonech. Co to způsobuje a jaké mohou být důsledky? Věnujeme se i problémům, které mají lidé z generace boomerů v zaměstnání s kolegy z generace Z. Proč se mladí baví jen mezi sebou a odmítají telefonovat, i když by se tak spousta věcí rychle vyřešila? Zaznamenáváme také trend pití za bílého dne. Generace Z sice pije alkohol méně, ale zato má tendenci si dát drink už brzy odpoledne. A samozřejmě nechybí ani tradiční generační slovníčky.

Ukrajina je přitom na české iniciativě závislá, loni přes ni dostala skoro polovinu veškeré munice. Vysvětlujeme taky, čeho Andrej Babiš dosáhl v Bruselu ohledně zlevnění cen energií, není toho málo. Zato s Robertem Ficem je stále větší zábava: jde o milenky i Trumpa. A proč se angličtině Filipa Turka směje někdo, kdo tento jazyk umí ještě mnohem hůř? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Zatímco před třemi týdny, při vypuknutí vojenské operace proti Íránu, řešili turisté z celého světa, jak se dostat ze zasažené oblasti, případně jak odcestovat do své vytoužené destinace, nyní stojí před cestovním ruchem další otázka: kam se poptávka turistů přemístí, aby se vyhnuli problematickým regionům. Zároveň také zůstává nejasný další vývoj cen letenek – pokud ale dojde k uklidnění situace, můžeme se dočkat i výrazného zlevnění, říká v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Ondřej Charvát.

Andrej Babiš vypálil, že na klíčový summit NATO nepojede tradičně prezident, ale že českou delegaci povede sám. V podcastu Podpásovka vysvětlujeme, proč to prezidentovi neoznámil osobně, ale vzkázal mu to přes televizi. A hlavně objasňujeme, co je v pozadí eskalace sporu mezi Hradem a Strakovou akademií.Věnujeme se i návratu bývalého předsedy ČSSD a ministra vnitra Jana Hamáčka do Poslanecké sněmovny, tentokrát v pozici lobbisty zbrojařského koncernu CSG.A odpovídáme na otázku, proč se letos rozjela kampaň před komunálními volbami tak brzo a čím bude specifická.Vyhlásíme samozřejmě i podpásovku týdne, kterýžto titul si odnese dnes už bývalá poslankyně SPD Markéta Šichtařová. Poslechněte si proč!

Andrej Babiš vypálil, že na klíčový summit NATO nepojede tradičně prezident, ale že českou delegaci povede sám. V podcastu Podpásovka vysvětlujeme, proč to prezidentovi neoznámil osobně, ale vzkázal mu to přes televizi. A hlavně objasňujeme, co je v pozadí eskalace sporu mezi Hradem a Strakovou akademií. Věnujeme se i návratu bývalého předsedy ČSSD a ministra vnitra Jana Hamáčka do Poslanecké sněmovny, tentokrát v pozici lobbisty zbrojařského koncernu CSG. A odpovídáme na otázku, proč se letos rozjela kampaň před komunálními volbami tak brzo a čím bude specifická. Vyhlásíme samozřejmě i podpásovku týdne, kterýžto titul si odnese dnes už bývalá poslankyně SPD Markéta Šichtařová. Poslechněte si proč!