Podcasty HN

Tenhle díl Generačního konfliktu je o zásadní generační zkušenosti českých boomerů – životě v době reálného socialismu. Pozvali jsme novináře a spisovatele Lukáše Havlase, autora nové knihy „K práci a obraně připraven“, abychom zjistili, jestli je zkušenost s dobou nesvobody, nedostatku, absurdity a pokrytectví alespoň trochu přenositelná na mladou generaci. A došli jsme ke zjištění, že by paměť potřebovali osvěžit hlavně někteří z těch, kdo tuto dobu zažili a nyní si ji idealizují. Vedle mrazivě legračních historek a jejich zobecnění nechybí samozřejmě ani slovníček socialistických reálií v konfrontaci se slovníkem dnešní generace Z.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Karel Pražák prodal část své Synthesia miliardáři a zbrojaři Renému Holečkovi, majoritnímu vlastníkovi Coltu alias České Zbrojovky. Největší byznysový deal letošního roku přišel do studia okomentovat expert HN Pavel P. Novotný.

Je tady už 30. díl politického podcastu HN Podpásovka, v němž se komentátor Petr Honzejk a reportér Ondřej Leinert rozjeli natolik, že sami sebe odbourali. Teď jsou zvědaví, jestli odbourají i vás. Všemu notně napomohli Motoristé sobě v Plzni a jejich politický principál Oto Klempíř, kteří společně přišli s teorií o motoristech zalezlých celý rok v garážích. Nezměřitelných žádným volebním průzkumem, ale přesto ve volbách rozhodujících o politické budoucnosti Česka.Dojde ale také na premiéra Petra Fialu s kandidátem na premiéra Vítem Rakušanem u piva v Malostranské Besedě. A nebo na hádanku, která politická formace se chce dostat do sněmovny s programem, v němž kandidáti mluví o „vůni nasekaného dřeva, praskání v plamenech a tátových sladkých palačinkách“ či o „kravičkách, co se v ohradách líně otáčejí za dětmi“. Volby budou už za pět týdnů a tvořivost politických marketérů nabírá na takových obrátkách, že je z čeho vybírat.

Využívání umělé inteligence je dnes pro firmy konkurenční výhodou a za pár let to bude nutností, shodli se experti tří AI společností na debatě Hospodářských novin. Otázkou však není, zda firma umělou inteligenci využívá, ale jak. Prvotní fázi zkoušení chatovacích nástrojů už by podniky měly mít za sebou a postupnými kroky se dostat k práci s asistenty, agenty a multiagenty. Co jim v tom brání a proč je to pro 70 procent českých firem stále ještě neprobádané území? Ve studiu HN o tom diskutovali Vojtěch Komenda (AI Excellence), Jiří Fiala (Indigi Labs) a Richard Vrba (Textie AI).

Finanční influenceři dokážou dnes v Česku oslovit jistě stovky tisíc lidí a převážně mladí se jimi hojně inspirují. David a Radek se v novém díle podcastu Money Penny podívali, co nabízí nejznámější finflunceři a jestli to stojí za to. Probrali také varování, která nedávno vydala Česká národní banka právě v souvislosti s finfluencery. Další díly podcastu najdete také na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Ranní brífink Ondřeje Housky: Podle průzkumu ústavu STEM si většina Čechů přeje, aby naše země byla jakýmsi Švýcarskem, tedy stála mezi Západem a Východem, spolupracovala s oběma. Vzhledem k naší poloze je to úplný nesmysl. Zeptáme se jednoho významného zahraničního diplomata, který Česko detailně zná, co si o tom myslí.

Stížnosti na bolesti kloubů jsou už takovým evegreenem. S věkem přibývají a postupně se objevují u drtivé většiny lidí. Ze všeho nejvíce jim škodí obezita, každý kilogram navíc znamená pro klouby další zátěž. Mnohdy stačí zhubnout pár kilo a člověk se bolesti zbaví. Ale to není jediná příčina nemocných kloubů. Ubližovat jim může i nevhodný sport.  „Katastroficky dopadá také, když se člověk vrhne bezhlavě do sportování, rozhodne se, že bude trhat rekordy,“ říká ortoped Jiří Beznoska a upozorňuje, že sporty jako florbal přivádějí do ordinací už malé děti. „Chodí za námi už dvanáctileté děti, které mají problémy s klouby, protože jsou přetěžovány prudkým zastavením, rychlou změnou směru,“ dodává. V dalším díle Longevity podcastu vysvětluje také, kdy by se neměla používat ortéza, i to, jaké zkušenosti má s vychvalovanou kurkumou. 

Ranní brífink Julie Hrstkové: Volební kampan nabírá na síle a je těžké se jí vyhnout. Dnes  začíná ostrá fáze kampaně hnutí Starostové a nezávislí.Na konkrétní program hnutí ANO si ješte pár dní počkáme, jasněji má být v září. Spolu představilo program minulý týden, který je plný vágních slibů a těžko se tam hledá něco speciálnho. V zásadě se můžeme spolehnout na jediné: politici všech stran a uskupení nám slibují, že s nimi bude líp.

Koruna je pro české investory občas tak trochu neštěstí. Přináší do jejich portfolií měnové riziko. Koruna také znamená dražší hypotéky než třeba v eurozóně. David a Martin se proto v novém dílu podcastu podívali na to, co lze s měnovým rizikem dělat. Také rozebírají, proč prudce roste zájem o eurové hypotéky nebo proč mají bohatí lidé rádi lombardní úvěry a jak jim mohou pomoci k rozšíření realitního portfolia nebo řešení měnového rizika. Celý podcast najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Ranní brífink Štěpána Svobody: Investoři jako Karel Pražák už se na fotbal nedívají jen jako na černou díru na peníze. Vstup do FK Pardubice je podle redaktora HN Pavla Novotného pragmatickým tahem. Pražák má ve městě byznys i zájem o větší lokální vliv. V dnešním brífinku mluvíme o tom, proč se čeští miliardáři znovu dívají na fotbal, co čekat od příchodu Kaprainu a jak může zaujmout velkého investora i klub na posledním místě v tabulce.

Ranní brífink Petra Honzejka: Do momentu, kdy budeme znát výsledky voleb, zbývá 40 dnů, kampaň se rozjíždí na plný výkon. Může se ale ještě něco stát, aby se příští premiér nejmenoval Andrej Babiš? O tom si popovídám po několika byznysových zprávách s Martinem Buchtíkem, šéfem agentury STEM. A rozebereme i to, proč se ke korespondenční volbě ze zahraničí přihlásilo jen 24 tisíc lidí, což je mnohem méně, než se čekalo.

Podle vládních stran teď jde o všechno a volby rozhodnou o tom, jestli se Česko neobrátí na Východ. Jedním z hlavních témat jejich kampaně pak je údajná česká pomoc Ukrajině. Jenže čísla ukazují něco úplně jiného: v pomoci se krčíme na chvostu, za státy, u kterých byste to fakt nečekali. A jak by se český přístup k Ukrajině změnil, pokud by volby vyhrála současná opozice? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na předprodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Vy si berete práci i na dovolenou, proč to proboha děláte?! Tuhle otázku slýchají často boomeři od lidí z generace Z. V tomhle dílu Generačního konfliktu se Petr Honzejk pokusil Veronice Capákové vysvětlit, proč to jeho generace dělá. Má to podle něj něco společného se základní generační zkušeností přechodu ze socialismu, kde lidé předstírali, že pracují, a stát předstíral, že je za to platí, ke společnosti, kde práce začala dávat smysl a dalo se skrze ni dobrat majetku, postavení i pocitu naplnění.Generační debata o práci a odpočinku, se kterým mají upřímně řečeno problém i mladí, a to proto, že nedokážou slézt ze sociálních sítí, je docela ostrá. Data k ní dodává Kristýna Matějková, která pracovní návyky a všechno, co s nimi souvisí, odborně sleduje. Nechybí samozřejmě ani tradiční generační slovníčky. Víte třeba, vy starší, co znamená v jazyce generace Z „post-holiday blues“?

Takzvané informační modelování budov, ve stavebnictví dobře známé pod zkratkou BIM, se díky nedávno přijaté legislativě dostává v Česku stále více do popředí. Jde o velkou digitální databázi všech důležitých informací o stavbě. Letos schválený zákon zavádí povinnost využívat BIM při velkých veřejných zakázkách, a to nejen u samotných staveb, ale i v jejich okolí. V režimu BIM se budou muset realizovat všechny stavební projekty nad 135 milionů korun. Očekává se zkrácení přípravy projektů, úspora nákladů a lepší spolupráce všech účastníků.

Ranní brífink Martina Ehla: Friedricha Merze si Němci zvolili, aby stabilizoval ekonomiku, zastavil příliv migrantů a zasadil se o mír na Ukrajině. Z těchto hlavních priorit se kancléři daří zatím jen s migranty, kontroly na hranicích ale jen tak neskončí, říká český velvyslanec v Německu Jiří Čistecký.

Letošní volební kampaň přináší prvky, které jsou i pro zkušeného politického komentátora Petra Honzejka a reportéra Ondřeje Leinerta zcela nové. V nejnovějším už 29. dílu politického podcastu HN Podpásovka si o nich povíme víc. V kolik hodin tweetuje Pavel Blažek, lze skutečně sbalit (Filipa) Turka na Tinderu a založí si Jana Maláčová účet na OnlyFans? I takové otázky se nabízejí při sledování toho, co teď politici produkují. Dojde ale také na serióznější témata jako je volební program Spolu, časová osa ministryně spravedlnosti Evy Decroix. A rozebereme, nakolik je reálné, aby se v Česku konalo fotbalové Euro, o kterém premiér Petr Fiala tvrdí, že to ale vůbec není populistický nápad.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Příští léto už nemusí spousta resturací a hospod vůbec otevřít. Naznačují to informace od provozovatelů, kteří hlásí propad tržeb v řádu desítek procent. Ustojí domácí gastronomie léto, které k výletům moc nelákalo? Hostem Ranního Brífinku je jedna z restauratérek, která teď řeší mimořádně citelný propad tržeb.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Zemědělci, politici i veřejnost míří tento týden do Českých Budějovic, kde dnes začal další ročník výstavy Země živitelka. Největší zemědělská akce v Česku letos reflektuje změny v oboru. Mezi hlavními tématy je automatizace a tlak na ekologii. Na výstavě se představují desítky firem s moderní zemědělskou technikou, včetně robotů, dronů nebo energeticky soběstačných provozů. Dorazit má i premiér Petr Fiala nebo eurokomisař pro zemědělství. Co všechno se na akci ukazuje a co to vypovídá o českém zemědělství v roce 2025? Ptali jsme se mluvčí Výstaviště České Budějovice, Michaely Čeňkové.

Únikový plán B není jen pro miliardáře. Záložní řešení pro případ krize by měl mít každý, jen v jiné podobě. David s Martinem v aktuálním díle podcastu Money Penny rozebírají, co znamená být připraven podle toho, v jaké finanční situaci se právě nacházíte. Od lidí, kteří si teprve budují základní rezervu, až po ty, kteří už řeší druhé občanství či rodinný krizový plán. Dozvíte se, jak nejlépe ochránit rodinu, jak co nejvhodněji rozložit portfolio a jaké dokumenty či účty mít připravené. S přípravou plánu B je nejvhodnější začít hned teď, nevyžaduje to moc času ani peněz. Celý podcast najdete na platformách Herohero https://herohero.co/moneypenny nebo Opinio https://moneypenny.opinio.cz. Jednotlivé epizody lze díky RSS poslouchat také ve vašich oblíbených podcastových aplikacích. Kompletní přehled všech dílů podcastu, analýz, srovnání a kalkulaček je k dispozici ve speciálním přehledu.

Ranní brífink Patrika Saláta: Na akciových trzích se objevuje podobná iracionalita, jako v letech 2020 a 2021. Může spekulantům pomoci svými kroky i americká centrální banka? Na to se zaměříme už po krátkém přehledu byznysových zpráv. 

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je úterý 19. srpna, léto jde to finále, svět žije Trumpem a válkou na Ukrajině a prezident Petr Pavel se sejde s mladými českými inovátory. 

Tenhle díl Generačního konfliktu je o smrti. Bojí se umírání a smrti víc mladí, nebo starší lidé? Jak se mění v Česku vnímání vlastního konce? Jaké jsou „trendy“ v truchlení a co k tomu říká umělá inteligence? A k čemu je černý humor? O tom všem si povídáme s Anastazií Kriušenko, influencerkou, která o smrti píše a tvoří na instagramu a facebooku. Ani tentokrát nechybí generaní slovníčky. Napadlo by vás starší, že mladí vůbec netuší, co to je krchov?

Jednání Trumpa s Putinem přineslo několik špatných zpráv a jednu naději. Vysvětlujeme vše, co je známo o tom, co si oba muži řekli. Putin do hry zároveň vrátil požadavek, jehož naplnění by pro Česko mělo naprosto zhoubné následky. A může Ukrajina přistoupit na plán, který americký a ruský prezident podle všeho mají? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na předprodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Jednání o dalším vývoji války na Ukrajině – to bylo hlavní téma uplynulého víkendu a stejná agenda ovládne také pondělní zpravodajství. Chystá se totiž setkání ukrajinského prezidenta společně s řadou evropských lídrů s Donaldem Trumpem ve Washingtonu. S jakými očekáváními ho sledovat a nakolik je reálné, že by konflikt na Ukrajině mohl směřovat k brzkému ukončení, nejen na to v Ranním brífinku odpovídá hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl. 

V Podpásovce jsme se původně chtěli podívat za oponu případu poslankyně hnutí ANO Margity Balaštíkové, které přišlo jako dobrý nápad nechat zastřelit psa přítelkyně exmanžela. Ovšem předvolební události se řítí zběsilým tempem a policejní kovbojové vtrhli do domu bitcoinového „dobrodince“ Tomáše Jiřikovského a exministr spravedlnosti Pavel Blažek, který si od něj miliardu v bitcoinech nechal nadělit, začal šířit pohádky, že to celé byl rafinovaný plán. A tak jsme začali bitcoinovou štrapácí ODS a důkazy, že si z nás dělá exministr srandu. Ovšem nakonec došlo i na „psí mámu“ Balaštíkovou a hlavně na to, co si bez této osoby s vyřídilkou socialistické domovnice Andrej Babiš počne. A ve finále jsme se podívali na to, jak začíná na mítincích divočit i sám Babiš.

Zelená obec roku – to je soutěž, ve které odborná porota tradičně oceňuje obce a města za jejich přístup k udržitelnosti a odpovědnému rozvoji. V letošním ročníku zvítězil v kategorii nejmenších vesnic Rudíkov na Třebíčsku, mezi obcemi s více než tisícovkou obyvatel triumfovala Ratiboř na Vsetínsku a nejzelenějším větším městem se stal Havlíčkův Brod. Soutěž pořádá ČSOB a jejím mediálním partnerem jsou Hospodářské noviny. Nejen o tom, jaké úspěšné projekty v letošním ročníku zúčastněné obce prezentovaly, ale také o udržitelnosti na úrovni obcí i celé ekonomiky nebo o vývoji tuzemského hospodářství mluví v podcastu věnovaném této soutěži Marek Loula, člen představenstva a vrchní ředitel ČSOB s odpovědností za oblast Řízení úvěrů a udržitelnosti. „Nejvíc mě zaujalo, jak jsme se za ty dva roky posunuli, většina obcí dnes už měla svoji dlouhodobou koncepci, nějakou vizi, se kterou přišla,“ hodnotí Loula přihlášené projekty. Samotný pojem zelená obec pak vnímá jako „místo, které je udržitelné, příjemné k životu, má čisté prostředí a nabízí svým občanům přiměřeně komfortní život“.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Poptávka po nemovitostecb zažívá rozmach a jejich ceny rostou. A s tím i objem hypoték.Jak vyplyva z nejnovejsich statistik České bankovní asociace Hypomonitor, banky a stavební spořitelny v ČR poskytly v červenci hypotéky za 37,8 miliardy korun, což je proti červnu nárůst o dvě procenta. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o tři procenta na 30 miliard korun.

Namísto objemných gelů nebo krabic s pracím práškem se na poličkách v českých koupelnách čím dál častěji objevuje malá obálka s pracími papírky společnosti EcoHaus. Byznys, který původně odstartoval jako studentský projekt, teď počítá roční tržby v nižších desítkách milionů korun. Sama majitelka a zakladatelka firmy EcoHaus Petra Doubková přiznává, že motivem k nápadu byla původně lenost a láska k módě. Ta nakonec šetří nejen planetu, ale taky peněženky českých domácností. I proto se mladá podnikatelka umístila v letošním výběru Inovátorů roku a cenou za Udržitelné inovace ji ohodnotila i ČSOB. „Teď nás čeká další krok. Máme vytipované brownfieldy blízko Liberce. Ráda bych tam ze staré textilky vybudovala místo, kde budeme mít zázemí,“ popisuje Doubková nadcházející plány. Kapitál plánuje získat podobně jako u své dřívější úspěšné crowdfundingové kampaně. Kromě plánů na rozšíření sídla zázemí firmy ji teď čeká i další krok – míří na stáž na Harvard, kde bude studovat enkapsulaci. „Je to takový baťovský přístup. I když mám vlastní firmu, půjdu se učit do jiné,“ vysvětluje Doubková. Ta v současnosti působí taky jako mentorka a koučka začínajících podnikatelů.

Ještě nikdy v historii nebyl střevní mikrobiom v takovém centru pozornosti jako dnes. Ukazuje se, že miliardy bakterií v našich střevech nehrají jen klíčovou roli při trávení, ale ovlivňují i imunitu, psychiku, kvalitu pokožky i detoxikaci těla. Nejnovější výzkumy poškozený mikrobiom spojují také s rakovinou střeva, která stále častěji postihuje mladé lidi. Jeho kvalitu přitom výrazně ovlivňuje to, co člověk jí. Existují potraviny, které „hodné“ bakterie zabíjí a pomáhají žít těm patogenním. „Překvapila mě zelenina, ten obrovský rozdíl mezi zeleninou ze zahrádky a ze supermarketu. Nebo colové nápoje, ty vám probiotické bakterie zlikvidují velmi rychle a velmi spolehlivě,“ říká mikrobiolog a expert na mikrobiom Petr Ryšávka. V dalším díle Longevity podcastu HN se dozvíte i to, jak může způsob porodu ovlivnit zdraví střevní mikroflóry, nebo to, jaké potíže jeho nerovnováha působí.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Už za necelé tři týdny se vrátí žáci a studenti do škol. Letošní prázdniny jsou pro řadu rodičů náročné, trvají totiž devět týdnů, což s sebou nese také nutnost skloubit pracovní povinnosti a vymýšlení programu pro děti. Je to také téma, které důkladně rozebíráme v pátečním Víkendu Hospodářských novin. A nejen o hlídání, ale také o změnách, které čekají celé české školství, mluví v Ranním brífinku reportérka HN Markéta Hronová.

Pro investora je zcela klíčové dobře pracovat s dluhem, který umí výrazně pomoci v jeho cestě za finanční svobodou. Je ovšem nutné dodržovat několik podmínek, jinak se z dluhu stane zlý pán. David a Martin se podívali, jak dluh posuzují profesionální investoři a jak si třeba spočítat, jestli má smysl mimořádně splácet hypotéku nebo si prodloužit splátky. Celý podcast najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes máme v Hospodářkách to, čemu se říkalo dřív sólokapr. Zprávu, kterou nikdo jiný nemá. Je to zpráva byznysová, týká se nejbohatšího Čecha a má bizarní konsekvence. Počkejte si po několika převážně byznysových zprávách a dozvíte se víc od našeho analytika Michaela Mareše. 

O míru na Ukrajině se v pátek na Aljašce jednat nebude, maximálně o dočasném klidu zbraní, říká Jan Šír, odborník na postsovětský prostor z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Putin bude mít na summitu příležitost vnést další rozkol do vztahů USA a Evropy a pro něj bude dobrý výsledek, až Američané přejmou další část ruských argumentů ohledně klidu zbraní na Ukrajině.

Na Východ rozhodně nechceme, nepřejí si to ani všichni voliči Stačilo! Ale Češi se rozhodně nehrnou ani na Západ. Analýzy veřejného mínění ukazují, že máme úplně zcestnou představu ohledně toho, jaká by měla být budoucnost naší země. Rozebíráme to se špičkovým sociologem Martinem Buchtíkem, který vysvětluje i to, proč říjnové parlamentní volby dopadnou jinak, než ukazují současné průzkumy, nebo jak by Češi hlasovali v referendu o vystoupení z EU. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

Tenhle díl Generačního konfliktu je řekněme vzdělávací. Probíráme aktuální trendy ve „smajlících“, či lépe řečeno emoji. Věděli jste třeba, že když pošlete na konci věty standardní emoji :), vyjadřujete tím podle mladých utrpení? Víte, co znamená kukuřice, třešně či tři kapky (ano, všechno je lehce košilaté)? Nebo víte, že ve světě generace Z je v podstatě nemožné napsat za větou tečku, protože jde de facto o urážku či agresi? Všechno vám plasticky vysvětlí Veronika Capáková. V druhé části probereme vážnější téma: Je hnutí ANO opravdu stranou pro důchodce? Jak reagují mladí lidé na mítincích na Andreje Babiše? Vše na základě osobních zkušenosti! Nechybí samozřejmě ani generační slovníčky. Napadlo by třeba vás starší, že mladí už netuší, co to byl Artěk?

Ranní brífink Jana T. Beránka: Připomíná to tu scénu z legendárního filmu Miloše Formana Hoří, má panenko. Jindřichohradecké úzkokolejky se pomalu probouzejí k novému životu pod novým majitelem. Jen se jim mezitím stala taková nepříjemná věc: někdo jim sebral několik artefaktů. Cedule s názvy stanic, odlévaná čísla z lokomotiv nebo takzvané hektametrovníky - kameny s vyrytou kilometráží.

Komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk je na dovolené v jedné z nejpříhodnějších zemí, kterou si lze představit. Ale ani to mu nebrání, aby s kolegou z redakce Ondřejem Leinertem vydali nejnovější díl politického podcastu HN Podpásovka. Navzdory letním prázdninám se toho totiž děje v politice opravdu dost. Ani po týdnu neutichly vášně kolem hudebníka Oto Klempíře, který tak hloupě oznámil svoji volební kandidaturu za Motoristy sobě, až byl za to vyhozen z kapely J.A.R. Z kapely, kterou před mnoha lety zakládal. Autoři Podpásovky na to mají jasný názor, stejně jako na současné počínání Motoristů. V nejnovějším dílu podcastu také zazní, která média dnes tvoří mainstream. A proč jsou nářky mnohých politiků, že nemají prostor, zcela mimo mísu. K tomu se pobavíme nad stranou, která vážně mluví o tom, že v letošních volbách získá až 50 procent hlasů.

Ranní brífink Patrika Saláta: Tradiční české pořekadlo říká, že kdo si počká, ten se dočká. Pokud čekáte na levnější hypotéky, možná si budete muset počkat ještě hodně dlouho.

Ranní brífink Patrika Saláta: Na začátku roku se zdálo, že Indie bude jednou ze zemí, která nejvíce vydělá na přepisování map světového obchodu, do kterých se pustil americký prezident Donald Trump. O pár měsíců později je ale všechno jinak. Podíváme se na to hned po krátkém přehledu zpráv.

Nový díl investičního podcastu Money Penny se tentokrat podíval na evropský realitní i akciový trh ze široka. David a Martin řešili, jak je to ve skutečnosti s domy za euro v Itálii nebo dalších zemích. Zkusili také spočítat, jak těžké bylo stát se rentiérem v jednotlivých evropských zemích, a proč to v Česku nebylo tak jednoduché, jak by si občas mohl člověk myslet, když vidí a slyší plno úspěšných příběhů.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je středa 6. srpna, zítra vychází další díl slavné české hry Mafia, která uspěla po celém světě, recenzi od našeho Oty Schöna můžete čekat už o víkendu a ČSU dnes zveřejní výsledky průmyslu a obchodu za červen. Taky se dozvíte, jaké jsou v Polsku ceny, silnice a zajímavá města. 

Ačkoliv řada menších firem má o digitalizaci zájem, v jejím zavádění za většími podniky stále zaostávají. "Největší překážkou je mindset a nedostatek času jejich majitelů, ale také obava z velkých nákladů," říká obchodní ředitel společnosti T-Mobile David Rozenský. Vyšší efektivity a chytřejšího provozu podniku lze však dosáhnout i při počátečních nákladech v řádu stovek korun měsíčně. Díky digitalizaci tak mohou i menší podnikatelé posílit svou konkurenceschopnost a navíc výrazně ušetřit náklady na zaměstnance nebo energie. "Firma může být efektivnější, máte méně ruční práce, komunikace je rychlejší a šetříte čas zaměstnanců," dodává Rozenský.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Na zahájení letních olympijských her v Paříži jsem se v televizi nedíval, ale najednou mi večer začali chodit zprávy, jestli jsem to viděl a slyšel. Během slavnostního zahájení vystoupila metalová kapela Gojira, spolu s operní pěvkyní zahrála a zazpívala slavnou francouzskou revoluční píseň. Pro běžného posluchače extrémní hudba se tak dostala k miliardám lidí. Teď Gojira míří do Česka na zajímavou akci, o níž bude řeč v dnešním Ranním brífinku.

V českých médiích vznikla panika ohledně toho, jak chce Evropská komise v příštích letech použít biliony ze společného rozpočtu EU. Ve skutečnosti je to jinak, ale v návrhu rozpočtu pár nesmyslů i tak najdeme. Za jiné věci naopak Brusel pochvalu zaslouží. O co jde? A vydrží Donaldu Trumpovi jeho současné velké naštvání na Vladimira Putina? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

Tenhle díl Generačního konfliktu je o práci. Tedy o tom, jak na sebe ve firmách narážejí různé zájmy generací, protože, ač je to divné, každá z generací chce od práce něco jiného. Pozvali jsme experta, šéfa společnosti Randstat Česká republika, která se specializuje na HR poradenství, Martina Jánského. Jeho firma provedla průzkum, kterého se zúčastnilo přes 4000 zaměstnanců. Odhalil zásadní rozdíl mezi generací Z a staršími. Generace Z podle něj klade větší důraz na příjemnou pracovní atmosféru než na výši mzdy. Co to je ta „příjemná atmosféra“? Nelžou mladí trochu? Co mají úplně jinak než boomeři? Jak to udělat, aby spolu generace ve firmách vyšly? V podcastu samozřejmě ani tentokrát nechybí generační slovníček. Víte třeba, vy mladší, co to znamená „hákovat“ a co jsou „háky“?

Ranní brífink Julie Hrstkové: Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci července deficitem ve výši 168,2 mld. Kč. Příjmy stouply o 6 procent, příliv peněz z daní a pojistného rostl dokonce o téměř 9 %. Celkové výdaje překročily loňskou úroveň jen o 3,3 % a to i přes navýšení investičních výdajů o 13,7 %. Co tato čísla vypovídají o hospodaření státu a nakolik jsou udržitelná? Tak o tom jsme se v Ranním brífinku bavili s členem rady národní rozpočtové rady, ekonomem Janem Pavlem.

Když Češi staví dům, jeden z nejčastějších omylů je, že si jej najdou na internetu a očekávají, že ve finále bude stát tolik, kolik je uvedeno na webových stránkách projekčních kanceláří. „Když se pak dozvědí, kolik ten dům bude reálně stát, přichází probuzení. Stavba se pak musí zmenšit či jinak upravit podle rozpočtu,“ řekl Petr Krátký, jednatel stavební společnosti Brevis stav, v diskusi, která se uskutečnila v sídle Hospodářských novin v Praze. Jejím hlavním tématem byla stavba rodinného bydlení. Spolu s Krátkým debatovali Michal Janáč, jednatel architektonického ateliéru Master Design, a Lukáš Donné, ředitel 1. jihomoravské stavební.

Zuří vrcholné léto a podle toho vypadá situace na politickém kolbišti. SPD Tomia Okamury představila jeden z nejbizarnějších klipů historie a ministryně spravedlnosti za ODS Eva Dexroix se chová v bitcoinové kauze zmateně jako lesní včela. Nejen tyto letní úkazy rozebírají v politickém podcastu Hospodářek Podpásovka Petr Honzejk a Ondrej Leinert. Dojde i na to, jestli ministr kultury Martin Baxa náhodou neprozradil o povolebních záměrech své strany víc, než chtěl.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Zatímco před několika lety měla klimatická politika v Evropě velmi vysokou podporu, v poslední době se to začíná měnit. Co je tedy potřeba udělat jinak? Zeptáme se v dnešním Ranním brífinku.

Jaké tituly jsou hlavními hnacími motory pražské burzy? Jak si zatím vedou klíčové finanční tituly jako Komerční banka, Erste nebo Moneta Money Bank. Mohla by Moneta v blízké době akvírovat nějakou jinou banku? A jaké nové příležitosti nabízí dynamický trh Start a chystají se další IPO? Do podcastu MoneyPenny přijal pozvání Jan Tománek, analytik kapitálových trhů pražské burzy, který mluvil o tom, jak na ní lze vydělat. Celý podcast najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Z běhání se v posledních letech stal doslova fenomén, životní styl. Jenže mnohým už nestačí výběh po práci, své síly chtějí měřit s dalšími nadšenci a zkoušejí jeden závod za druhým. Jak se na něj tedy připravit a zlepšovat své výkony? „Neměli bychom na to tlačit. Každý, kdo začíná, by měl několik měsíců jen klusat. Když někdo začíná na dvaceti kilometrech, další týden zvedne na třicet kilometrů, pak čtyřicet,“ radí běžecká legenda Pavel Novák, jehož maratonský rekord je pod dvě hodiny a dvacet minut. Vrchol své závodní kariéry zvládal při náročné práci záchranáře, dnes už maratony neběhá, u trénování ale zůstal. V dalším dílu Longevity podcastu radí, v čem pomáhá běhání do kopců, jak mají vypadat intervalové tréninky a kde dělají běžci nejčastější chyby.