Podcasty HN

Všichni mluví o konfliktu generace Z a generace boomerů. Ale co ti, kdo jsou mezi nimi? Tedy čtyřicátníci, kteří trochu rozumí oběma znesvářeným stranám, ale nepatří ani k jedné z nich? Pozvali jsme moderátorku Ivanu Veselkovou, známou například z podcastu Buchty na Radiu Wave, která rozjela projekt Klub 40, kde zpovídá osobnosti právě z této generace. Co dnes znamená krize středního věku? Jak ji řešit? Mají to komplikovanější čtyřicátníci, nebo čtyřicátnice? O tom všem mluvíme v aktuálním dílu Generačního konfliktu. Závěr? Kdy jindy než ve čtyřiceti začít být skutečně svůj – nejen finančně, ale i celkovým životním postojem! Nechybí ani slovníky generací, samozřejmě se zvláštním přihlédnutím ke čtyřicátníkům.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Pondělní výstražná stávka zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu podle komentátora Hospodářských novin Petra Honzejka vládní plány nejspíš nezvrátí. Přesto ji nepovažuje za zbytečnou. V Ranním brífinku HN vysvětluje, proč považuje převod financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet za zásadní riziko, v čem vidí paralely se Slovenskem a Maďarskem a proč podle něj Andrej Babiš od svého záměru neustoupí ani pod silným veřejným tlakem.

V Podpásovce jsme už dlouho měli v plánu věnovat se volbám v Praze. A teď to uzrálo! Jsme totiž v bodě, kdy se Andrej Babiš probudil a zjistil, že budou volby, ve kterých se volí pražský primátor, a že by bylo fajn postavit do čela nějakou hvězdu. Ovšem má trochu problém, protože se mu hlásí jen pražský politik ANO Ondřej Prokop. Ten je sice prvotřídní šplhoun (vysvětlíme, jak se to projevuje), ale nepatří zrovna mezi přední myslitele (také vysvětlíme). A hlavně se z něj přes noc stal majitel asi šesti bytů. (To „asi“ píšeme proto, že se pořád nějak nemůže dopočítat.) Vše podrobně rozebereme, včetně možnosti, že by se kandidátem ANO na primátora mohl stát třeba ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, na jehož místo už od voleb pomýšlí člen Motoristů Boris Šťastný, kterého by zase mohl nahradit v pozici ministra sportu a chůze do schodů Patrik Nacher, který už jednou, aby to nebylo málo komplikované, kandidátem na pražského primátora byl a už jím být nechce. Podíváme se i do táborů dalších politických stran, které zbrojí na pražské volby. Jak to, že Spolu v Praze není tím, čím se zdá být celorepublikově? Jak se stalo, že se lidovci zase začínají kamarádit s Janem Čižinským, který se od nich odtrhl? Bude zase primátorem někdo, kdo vůbec není Pražák? Vyhlásíme samozřejmě i Podpásovku týdne, o kterou se tentokrát podělí hned několik vládních politiků za neuvěřitelně podpásové řeči o veřejnoprávních médiích.

Ranní brífink Patrika Saláta: Praha udělala zásadní krok pro svůj budoucí rozvoj. Na konci května zastupitelé schválili nový Metropolitní plán, který teoreticky umožňuje postavit domov pro stovky tisíc lidí. Jenže teorie je jedna věc. Důležitější otázka je, jak to bude vypadat v praxi. Kvůli tomu jsme si do podcastu Ranní brífink tentokrát pozvali obchodního ředitele developerské společnosti Neocity Michala Šillera. 

Sedmnáctý díl autorského podcastu Michaela Mareše a Pavla P. Novotného se opět dívá za kulisy českého byznysu. Tentokrát se zaměřil na rekordní realitní transakci, která navždy změní podobu centrální části Prahy. Jde o prodej Bubnů, rozsáhlého území na pomezí Holešovic a Letné, kde má vzniknout nová čtvrť pro 25 tisíc obyvatel. Aktuální obchod je vyústěním 30 let dlouhého a pořádně zapeklitého příběhu, ve kterém figurují přední tuzemští miliardáři a developerské skupiny, ale také strategické zájmy pražského magistrátu. Proč se právě teď věci daly do pohybu? A jaké je skutečné pozadí prodeje pozemků od skupiny CPI Radovana Vítka do rukou finančníků z J&T? A u koho nakonec lukrativní území skončí, co na něm vyroste a kdo zde bude skutečně stavět? Zájemců je mnoho. Poslechněte novou Mouchu na zdi.

Michal Vrátný alias Radar, zakladatel sítě tělocvičen Železná koule, strávil patnáct let tím, že učí lidi zvedat těžké věci – a ví, proč to stojí za to. V novém dílu Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje, proč současné studie v souvislosti s dlouhověkostí zmiňují hlavně „stiffness“, jaké přednosti má silový trénink před kardiem a proč je elasticita svalů jedním z klíčových ukazatelů zdravého života. „Výzkumy ukazují, že lidé, kteří mají v pokročilém věku elastičtější svaly a silnější stisk ruky, se obecně dožívají vyššího věku v lepší kondici,“ říká Vrátný a popisuje cvik, který je podle něj úplným základem. Předplatitelé se také dozvědí, co si pořídit domů, aby elasticitu a dynamiku mohli nejlépe trénovat. Zjistí, jak často by v posilovně měli být a která denní rutina jejich život dokáže prodloužit. Na platformách Herohero a Opinio, kde je celá epizoda k dispozici, najdete také klíčové studie k tématu, které byly v podcastu zmíněny.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je čtvrtek 18. června, Česká národní banka rozhodne o nastavení úrokových sazeb, začíná devátý sjezd odborového svazu Kovo za silné účasti nejvyšších politiků a zdravotní pojišťovny jdou  do finále při jednání o úhradách zdravotní péče na příští rok. V Ranním brífinku vítáme reportérku Markétu Hronovou, která v posledních dnech slavila úspěch s článkem o hodnocení českých vysokých škol. 

V Česku je velmi výjimečné, když se někdo rozhodne veřejně sdílet svou cestu k finanční nezávislosti. Dalibor Bláha razí koncept radikální otevřenosti, a tak mluví v podcastu MoneyPenny o tom, kolik za co utrácí, jak velký má majetek, do čeho investuje a kdy dosáhne finanční nezávislosti. Zároveň v podcastu ukazuje i své nástroje, které používá k řízení financí nebo realitního portfolia na svých číslech. Celou tuto epizodu a další díly série věnované finanční nezávislosti si můžete poslechnout na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Už více než rok, konkrétně od loňského května, drží Česká národní banka základní úrokovou sazbu na třech a půl procentech. Před čtvrtečním zasedáním ale stále častěji zaznívají hlasy, že by mohly úrokové sazby jít o čtvrt procentního bodu nahoru. Minulý týden to v rozhovoru pro agenturu Bloomberg naznačil i guvernér centrální banky Aleš Michl, konkrétně uvedl, že „argumenty pro zvýšení úrokových sazeb zesílily a že úprava sazeb na červnovém zasedání je reálnou možností“. Naopak premiér Andrej Babiš bankovní radu na konci května vyzval, aby šla s úroky dolů. Jak by to ve čtvrtek mohlo dopadnout, nejen o tom v Ranním brífinku mluví ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na Blízký východ. Hormuzským průlivem by měly opět začít proudit tankery s ropou, válka mezi USA a Íránem možná opravdu končí. Nebo má jen pauzu? Nebo je to celé ještě komplikovanější? Co se dá nyní reálně čekat, probereme s expertem HN Pavlem Novotným.

Trump je v Evropě rekordně nepopulární, a to i u voličů Motoristů. Distancují se od něj jeho někdejší velcí zastánci od Německa přes Francii. Ne tak Petr Macinka nebo Filip Turek. Místo toho, aby řešili, kolik budeme platit za emise z dopravy a bydlení, nebo jestli přežijí auta se spalovacím motorem – to jsou zásadní témata na půdě EU. Motoristé ale mají na ministerstvu životního prostředí jiné starosti. Přitom jiný ministerský rezort si počíná výrazně lépe. Vysvětlujeme i to, proč by nás měl znepokojovat osud projektu FCAS, tedy neúspěšná snaha vyvinout v Evropě supermoderní bojový letoun. A jak omezovat dopady vysokých cen ropy inteligentně, nikoliv plošně? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na Herohero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska?utm_source=bruselsky-diktat&utm_medium=platformy&utm_campaign=strujci-predprodej

Trh s realitami se mění. Zatímco dříve se prodalo téměř vše, nyní se kupující začínají specializovat. Dnes již například mladí lidé nekupují byt na celý život, ale z nemovitostí se stává obrátkové zboží na určitou životní etapu. „Kupují to, co jim momentálně vyhovuje. Po čase pak dosavadní byt pustí nebo se přestěhují,“ řekl Kamil Dunaj, ředitel developmentu ve společnosti BICZ, v debatě HN na začátku června. Spolu s ním o realitách a developmentu debatovali Filip Mestek z AK Sedláček Vaca & spol. a Ondřej Šaier, jednatel a finanční ředitel skupiny WIV group.

Mladí lidé se v práci cítí hůř, než se dosud myslelo. O hodně hůř. Rozsáhlý průzkum Deloitte o generaci Z a mileniálech zjistil, že 34 procent z nich se cítí většinu času úzkostně nebo pod stresem, a dokonce kolem 40 procent se cítí vyhořelých. V Generačním konfliktu data z průzkumu důkladně probíráme s Andreou Černou z Deloitte. Co je důvodem enormního stresu mladé generace? Jak s tím souvisí obavy o bydlení? Jakou roli v tom hraje digitální únava, tedy neustálý tlak notifikací z nejrůznějších komunikačních platforem? A čeho se reálně mladá generace nejvíce bojí a čím jsou v tomto směru specifičtí mladí Češi? Ani v tomto dílu samozřejmě nechybí generační polemika a generační slovníčky.

Ranné brífink Martina Ehla: Každá firma, co s námi na Tchaj-wanu byla, si něco odvezla, říká Alice Rezková, ředitelka Česko-tchajwanské obchodní komory, o nedávné cestě s Milošem Vystrčilem, která vzbudila v Česku velkou pozornost. Tchaj-wan není jen o investicích do Česka, ale i o vývozu tam, který od roku 2020 vzrostl šestkrát. Zatímco v Česku se mluvilo o letadle nebo o batůžku, podnikatelé domlouvali byznys v leteckém průmyslu, zdravotnictví nebo v ICT. “Divokou kartou této mise byla třeba firma vyrábějící karbonové palety - a byli jsme překvapeni, jak velký zájem o ní byl,” řekla Rezková.

Komunisté říkali: „Není člověk, není problém.“ Jejich způsob uvažování se nám, byť v poněkud mírnější podobě, oklikou vrací. Vládní koalice se pokouší zcela vykostit zákon o střetu zájmů. Samozřejmě proto, aby mohl Andrej Babiš v poklidu čerpat dotace pro svůj byznys. Strategie je jasná: „Není zákon, není problém.“ My v tom celém ale problém vidíme a v Podpásovce podrobně rozebíráme proč. Zaslouženou pozornost věnujeme i novým motoristickým kádrům na ministerstvech životního prostředí, kultury a zahraničí. Nevzdělanost si skrze ně podává ruku s nezkušeností. Konstatujeme, že se oklikou vracíme do osmdesátých let, kdy při obsazování postů nerozhodovala kvalifikace, ale stranická knížka, známosti a rodinné vazby.

Denně vycházejí zprávy o výstavbě nových velkokapacitních baterií v Česku. „Co nás ale před výstavbou baterie nenapadlo, bylo posouzení únosnosti příjezdové cesty. Tedy zda jsme vůbec schopni na lokalitu dostat potřebné množství technologií. Bavíme se o stovkách tun, které bylo třeba dovézt na dané místo,“ řekl v debatě HN Ivo Drábek, vedoucí oddělení rozvoje a energetiky společnosti Buildsys. Ta nedávno u Břeclavi postavila pro společnost MND největší bateriové úložiště v Česku v režimu stand‑alone, tedy bez energetického zdroje.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Společnost Paq Research společně s Centrem veřejných financí nedávno publikovala studii, v níž se autoři snažili vypočítat detailní dopady ETS2 na různé druhy domácností. O tom, co přesně systém povolenek ETS2 přinese a zda je poslední dohoda skutečně úlevou pro domácnosti, se budeme bavit s Kristinou Zindulkovou, Analytičkou Centra veřejných financí a AMO (Asociace pro mezinárodní otázky).

Ležet u televize nebo brouzdat na telefonu – pro většinu lidí nejlepší způsob odpočinku, pro mozek jen další zátěž. Moderní doba totiž přináší víc podnětů než kdykoli předtím a mozek je za celý den přestimulovaný. Jediné, co potřebuje, je opravdový odpočinek. Jenže ten dostává málokdy. Klinická psycholožka Veronika Víchová v novém díle Longevity podcastu popisuje, jaké metody pomohou vrátit mozku soustředění, zlepší paměť i kreativitu. „Do kurzů se mi hlásí architekti, notáři, IT manažeři, policisté. Techniku se naučí všichni,“ říká. Vysvětluje také, proč moderní člověk ztrácí schopnost relaxovat, co chronický stres dělá s tělem i mozkem a jak už pět minut denně může změnit kvalitu spánku i celého života.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Právě dnes vychází letošní druhé číslo investičního speciálu Hospodářských novin Rentiér, s tradičním podtitulem Jak vydělat víc peněz. Jeho hlavním tématem je budoucnost práce – jak ji ovlivní nástup umělé inteligence a na jaké dovednosti se zaměřit, aby se pro vás AI stala nástrojem a pomocníkem, nikoliv tím, co vás nahradí. Magazín se tradičně věnuje také investicím do nemovitostí a hlavně jejich financování, připomíná v podcastu Ranní brífink vedoucí investiční rubriky HN David Busta.

Způsob, jakým se v Česku navrhují, plánují a realizují stavby, bude muset v následujících dekádách projít zásadní změnou. Stavební sektor se promění vlivem automatizace a digitalizace, ale třeba i umělé inteligence. O tom, jaká by mohla být podoba stavebnictví v polovině tohoto století, se diskutovalo na setkání expertů pořádaném týdeníkem Ekonom.

Když je člověku 20 nebo 30, může být jednoduchá poučka o pravidelném nákupu nějakého indexu v pohodě. Jenže ve chvíli, kdy už má portfolio živit svého majitele, začíná úplně jiná hra. Investor Tibor Nyitray v podcastu MoneyPenny vysvětluje, proč rentu nejde spustit ze dne na den, jak se bránit propadům trhu, proč může být prodej akcií ve špatné chvíli devastující a proč je vedle výnosu stejně důležitý i klidný spánek. Martin a David se také ptají, jak funguje a vypadá jeho portfolio se sedmiprocentní dividendou. Celou tuto epizodu a další díly unikátního projektu se skutečným rentiérem si můžete poslechnout na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Pražským arcibiskupem je od konce dubna Stanislav Přibyl. Hlavně za éry Dominika Duky se pražské arcibiskupství hodně angažovalo i v politice a mělo blízko hlavně k národoveckým stranám. Je nový arcibiskup potvrzením, že tohle skončilo? A kam vlastně bude směřovat českou římskokatolickou církev? Rozebíráme s Dušanem Šulcem, redaktorem ČT a znalcem církevního prostředí.

Ranní brífink Patrika Saláta: Už za pár dní se na americké burze začnou obchodovat akcie společnosti SpaceX a ocenění na první pohled vypadá jako z jiné planety. Přesto investoři stojí v zástupech. Je šéf firmy Elon Musk nejgeniálnější podnikatel století nebo jen nejlepší vypravěč? Podíváme se na to už po krátkém přehledu agenturních zpráv. 

Srovnání zemí EU ukazuje, že Česko se pustilo do zavádění migračního paktu se skutečným nadšením. Jak by ne, když jde o výrazné zpřísnění migrační politiky. A další ostré zpřísnění se ještě chystá. Před volbami ovšem politici slibovali pravý opak. Přinášíme i čísla o přínosu Ukrajinců v Česku: šokující je, že česká ekonomika roste prakticky jen díky nim. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors:https://herohero.co/bruselskydiktathttps://bruselskydiktat.opinio.cz/https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na registraci na křest knih v rámci GT Clubu: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfw0Jl127BxNVo_oefIKg-p1wBAQrBRfjRnK4dgwa62j82MGQ/viewform Link na předprodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska?utm_source=bruselsky-diktat&utm_medium=platformy&utm_campaign=strujci-predprodej

Co dnes znamená být mužem? Jakou roli hraje síla? Citlivost? Hudebník a kreativní ředitel Václav Rouček o tom napsal knihu s názvem „Pro muže“. Je to série rozhovorů s výraznými osobnostmi o dnešní mužské identitě. A tak jsme ho pozvali do Generačního konfliktu, aby vysvětlil, na co přišel a proč si myslí, že s dnešní mužskou identitou je to složitější než dříve. Jak třeba být skutečným otcem, a ne jenom biologickým rodičem? A samozřejmě padla i otázka, jestli je i jiné řešení mužské krize středního věku než známá triáda „maraton, milenka, motorka“.

Ranní brífink Jaroslava Maška: V Ranním brífinku vyzpovídáme reportéra HN Štěpána Svobodu, který dlouhodobě sleduje zemědělství a zároveň zvraty kolem nároků skupiny Agrofert na evropské dotace. Mimo jiné přišel jako první se zjištěním, že Státní zemědělství a intervenční fond rozhodl, že Andrej Babiš svůj střet zájmů vyřešil v souladu s českým i evropským právem.

Autory Podpásovky zaujalo, že ministr Oto Klempíř začal používat v rozhovorech ne zcela obvyklé výrazy a zabrušuje do vyšších sfér. Dotázali jsme se ho proto, odkud čerpá intelektuální inspiraci. Odpověděl, že z knihy, která se zove Angelologie dějin, periodicita a synchronicita v dějinách. Je to pozoruhodná publikace, za kterou pozoruhodný slovenský autor Emil Páleš obdržel od českého spolku skeptiků cenu Bludný balvan. Konkrétně to bylo „za objev andělů, nad nímž odborní oponenti ztratili dech a církev je v rozpacích“. Inspirační zdroj ministra kultury jsme si dovolili trochu rozebrat a došli k závěru, že se jím mnoho z jeho dnešního působení vysvětluje. Věnujeme se také rozsudku nad SPD v kauze „chirurgové z dovozu“, u jejíhož zrodu byla spoluautorka Podpásovky Martina Machová. Víte třeba, že jeden z poslanců SPD chtěl skutečně lékaře z arabských zemí do Česka dovážet, a až když mu „domluvil“ Tomia Okamura, začal volat, že svůj nápad kdykoli popře? A podpásovka týdne patří Tünde Bartha, která v rámci likvidace agend na Úřadu vlády nezáměrně prozradila, že vláda Andreje Babiše má minimálně jednoho úplně zbytečného ministra. Jak se to stalo a kdo myslíte, že to je? Poslechněte si!

Šestnáctý díl autorského podcastu Michaela Mareše a Pavla P. Novotného, který se dívá za kulisy českého byznysu, je speciální. Tentokrát jsme nenatáčeli ve studiu, ale využili jsme příležitosti, že se na konferenci Revize Česka, kterou Hospodářské noviny pořádají společně s iniciativou Druhá ekonomická transformace, sešli top zástupci tuzemského byznysu: miliardáři, politici, vrcholní manažeři... A my jsme s nimi mluvili a natočili zatím nejdelší díl Mouchy na zdi. Hlavním speakerem na Revizi Česka byl vedle prezidenta republiky Petra Pavla byl zakladatel KKCG Karel Komárek, který běžně na konferencích nevystupuje. Tohle bylo v blahé paměti jeho první veřejné vystoupení. I jeho jsme na chvíli zastavili ke krátkému rozhovoru, jinak jsme se špičkami českého byznysu probrali jak ozvěny Revize Česka, tak pracovní i osobní plány. Čím žije český byznys? A kým vším jsme se bavili? (chronologicky) Marek Dospiva (Penta) & Štěpán Ašer (J&T) Petr Dvořák (bývalý ředitel České televize) & Miloš Petana (někdejší majitel Supraphonu) Karel Komárek (KKCG) Pavel Napala (Renomia) Libor Winkler (RSJ) & Tomáš Vala (SIKO) Leopold Bareš (Sipral) Vít Kutnar (DEK) Michal Nýdrle (někdejší majitel Kindred) & Michal Šmída (Rockaway) Olda Bajer (bývalý spolumajitel Centrum.cz, Zoot, dnes Omnicado a festival Rock for People) Martin Šmídlová (Šmídl Holding), Michal Aron (Arx Equity Partners), Ondřej Benáček (CEIP) Martin Vohánka (Eurowag) Tomáš Salomon (Česká spořitelna) Petr Borkovec (Partners)

Ranní brífink Štěpána Svobody: Technologie, která byla ještě nedávno považována za slepou uličku, se vrací do hry. Sodíkové baterie slibují levnější elektromobily, menší závislost na lithiu i novou příležitost pro evropský průmysl. V ranním brífinku vysvětlujeme, proč na ně sázejí Volkswagen i Čína, jakou roli v celém příběhu hraje kolínská Draslovka a proč by mohlo jít o jednu z nejzajímavějších technologických novinek letošního roku.

Čeho ses přepil, toho se napij. Oblíbené české přísloví se často používá v souvislosti s takzvaným vyprošťovákem. Tedy dávkou alkoholu, která má tělu pomoci dostat se z kocoviny. Jenže ve skutečnosti to jen ještě více zatíží organismus a prodlužuje dobu, kdy se zbavuje toxinů. Není to jediný mýtus, který je s alkoholem spojen. Lékař a odborník na výživu i biochemii Matej Kohutiar je v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin jeden po druhém vyvrací. Předplatitelé se zároveň dozvědí, co alkohol skutečně dělá s lidským tělem, jak působí dlouhodobé i nárazové pití a jaká je souvislost s nádorovým onemocněním. Celý díl najdete na platformě HeroHero a Opinio, kromě přístupu ke všem podstatným informacím tam jsou také odkazy na studie, které se v podcastu probíraly.

Maďarsko bylo po Česku a Slovinsku třetí nejbohatší zemí střední a východní Evropy. Po letech vlády Viktora Orbána kleslo na sedmé místo, přičemž v některých statistikách patří k nejhorším zemím v celé Evropské unii. Víc o tom uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.

Tentokrát jsme v Generačním konfliktu vybrali téma, které jsme pracovně nazvali „ničení budoucnosti českých dětí“. Po přijímacích zkouškách na střední školy zůstaly stovky dětí takřka bez šance na vzdělání, na které objektivně mají schopnosti. Pozvali jsme naši kolegyni Markétu Hronovou, která ví o přijímačkách úplně všechno, a probrali jsme, kdo za to může, ale i co se nyní dá dělat. Nechybí ani reminiscence na přijímací zkoušky za socialismu, kdy vedle prospěchu a testů hrál klíčovou roli kádrový posudek. Plus, v rámci generačních slovníčků, pár výrazů ze starého i nového studentského slangu.

Co udělá s českými nemovitostmi svět, ve kterém ubývá lidí a přibývá seniorů? David a Martin v novém dílu podcastu Money Penny rozebírají rozsáhlou datovou analýzu českých měst a obcí. Ukazují, jak může demografický vývoj proměnit realitní trh, kde z něj mohou těžit a kde naopak nejspíš narazí na problémy. Posvítili si také na navrhované parametry penzijního spoření, propočítali jeho skutečný přínos a zamysleli se nad tím, co bude v příštích letech formovat Česko. Celou epizodu si můžete poslechnout na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Hospodaření státu za prvních pět měsíců roku skončilo v minusu 170,2 miliardy korun. Deficit rozpočtu vystřelil jen během května o 64 miliard. Jaký lze očekávat další vývoj a co dlouhodobé ztrátové státní finance znamenají pro každého z nás, o tom jsme v Ranním brífinku mluvili s Danielem Bártou, ekonomem Národní rozpočtové rady.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Vládní i opoziční politici zdůrazňují, že zásadním problémem pro byznys jsou drahé energie. Je to ale skutečně ta nejdůležitější překážka, kterou musí firmy řešit? To uslyšíte v dnešním Ranním brífinku. 

Tohle je opravdu absurdní – podle Andreje Babiše ničí cena emisní povolenky průmysl a neúměrně zdražuje energie. Evropská komise i většina politiků kromě Zelených to chtěli změnit. Jenže k Zeleným se přidali i Babišovi europoslanci a návrh zamázli. A teď řeší, jestli je ještě možné škody napravit. Vysvětlujeme ale i to, kdo by měl za Evropu vyjednávat s Vladimirem Putinem a na co si dát pozor. A jak to dopadne s další hrozbou cel, kterou vytasil Donald Trump? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na registraci na křest knih v rámci GT Clubu: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfw0Jl127BxNVo_oefIKg-p1wBAQrBRfjRnK4dgwa62j82MGQ/viewform Link na předprodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska?utm_source=bruselsky-diktat&utm_medium=platformy&utm_campaign=strujci-predprodej

Osmdesát miliard korun investuje skupina ČEZ do modernizace teplárenství, do roku 2030 chce přejít na nízkoemisní zdroje v teplárnách po celé České republice. Nejvíc teplárenských lokalit má ČEZ v Ústeckém kraji. Reaguje tím na konec spalování uhlí v Česku a připravuje své provozy na nadcházející éru, kdy má sektoru teplárenství dominovat plyn, obnovitelné zdroje a později také nové modulární reaktory. „Je to druhá největší investiční cenovka skupiny ČEZ po výstavbě jádra,“ připomněl generální ředitel společnosti ČEZ ESCO Kamil Čermák v debatě Hospodářských novin, které se zúčastnili také čelní představitelé některých měst na Ústecku, aby probíhající změnu a její dopady zhodnotili.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na českou politiku - konkrétně na její levý okraj. Komunisté měli sjezd, na kterém to s odpuštěním zabalila Kateřína Konečná a zvolili si nové vedení. Je proto dobré si položit otázku, jestli se rudá strana, které nestačilo ke vstupu do sněmovny ani vytvoření skryté koalice Stačilo!, ještě můžou zvednout.

Co dělají s lidskou psychikou digitální technologie a sociální sítě? Je reálným fenoménem takzvaný „brainrot“, v překladu cosi jako „hnití mozku“, o kterém mluví hlavně mladší generace?Psycholožka Natalie Bergmann, která je výzkumnicí v Národním ústavu duševního zdraví, tvrdí, že nesporně ano. V podcastu Generační konflikt to ukazuje na konkrétních případech. A překvapivě se netýkají jen mladých.Jaký je v mechanismu „brairotu“ generační rozdíl, jaké reálné problémy v lidských životech přináší a jak se s ním dá bojovat? A jaký vliv na psychiku bude mít ve finále umělá inteligence? Poslechněte si!

To se tak občas stane, že syn političky vyhraje výběrové řízení na pohodový post na ministerstvu, které vede jiná politička téže strany. Tentokrát se takové štěstí přihodilo Kevinu Dostálovi, synovi europoslankyně ANO Kláry Dostálové. Ten uspěl v soutěži o post, který ještě nedávno neexistoval a vznikl na ministerstvu pro místní rozvoj vedeném Zuzanou Mrázovou. V Podpásovce tenhle nádherný příklad nepotismu (zvýhodňování rodinných příslušníků) rozebíráme, včetně zábavného faktu, že dotyčný Kevin má o problematice, kterou se má zabývat (stavební zákon), jen velmi mlhavé ponětí.Věnujeme se i pokračujícímu řádění Tünde Barthy. Pravá ruka Andreje Babiše dosáhla mety, kterou zatím v Česku nikdo ani netečoval: svým rozhodnutím rozprášit agendy na Úřadu vlády vyvolala výstražnou stávku pracovníků v adiktologických zařízeních. Gratulujeme!  Samozřejmě rozebereme, co za úpornou snahou této vlády zničit drogovou a lidskoprávní agendu je.Zvláštní hrdinkou týdne se stala poslankyně SPD Marie, řečená Majka, Pošárová. Opřela se do Andreje Babiše kvůli záměru prodat továrnu na výrobu výbušnin Explosia do zahraničí. Pravila, že by premiér měl nosit klobouček, protože má patrně úpal. Způsobila tím samozřejmě menší koaliční poprask, který moc nepřispěl k už tak napruženým vztahům mezi ANO a SPD. Paní poslankyni představíme a připomeneme její další slovní perly.A vyhlásíme samozřejmě podpásovku týdne. Tentokrát patří poslanci ANO Martinu Kolovratníkovi. Poslechněte si za co!

Ranní brífink Martina Ehla: Akcelerátor NATO Diana v Praze představil nápady, které startupy z aliančních zemí v posledních měsících rozvíjely nejen pro armády, ale pro bezpečnost nás všech. 

Telefon podržíme jednu minutu před obličejem a necháme aplikaci, aby provedla analýzu našeho zdravotního stavu. Za minutu telefon z čelní kamery pořídí 1800 fotek tváře, které pak vyhodnotí umělá inteligence. Měří se dynamika průtoku krve obličejem, z níž se pak dají odvodit údaje nejen o krevním tlaku, ale i o glykovaném hemoglobinu, takzvaném dlouhém cukru, což je průměr množství cukru v krvi za poslední tři měsíce. Stejně tak aplikace zhodnotí i srdeční tep a dýchání. „Podobně jako vám tepe krev v rukou, tepe i v obličeji. Vypočítáme přesně, jak vysoký máte krevní tlak, protože jsme předtím za pomocí AI ten přístroj deset let trénovali,“ říká v podcastu Hospodářských novin Jiří Pecina.

Regenerace není jen odpočinek po sportu. Každou noc tělo opravuje to, co se přes den poškodilo, a snaží se tak udržet tělo zdravé, silné, bez nemocí a únavy. Aby regenerace fungovala správně, potřebuje několik základních podmínek. Kvalitní jídlo, stravu přizpůsobenou denním rytmům, a hlavně noční třináctihodinové lačnění. „Na stabilitu ve spánku i jídle reagují velmi dobře všechny systémy v těle: od hormonálního po imunitní. Studie ukazují, že tento řád má i velký protinádorový účinek,“ říká lékař Tomáš Soukup.V novém díle Longevity podcastu také vysvětluje, proč alkohol a trénink ve stejný den regeneraci nezničí jen na jednu noc, ale klidně na pět dalších dní. Na platformě Herohero a Opinio, kde je celá epizoda k dispozici, najdou předplatitelé také klíčové studie, které byly v podcastu zmíněny. 

Ranní brífink Jana T. Beránka: Nakupovat pořád nové vlaky za desítky miliard zřejmě nepůjde donekonečna. Ceny za jeden kilometr jízdy vystřelily do řádu stokorun a je spíš jen otázka času, kdy s tím dojde krajským samosprávám trpělivost. „Problém české železnice byl, že s penězi nebyl problém. A to se dostalo do její DNA,“ popisuje v rozhovoru pro HN ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Šlape proto už na brzdu? Jak se to projeví? A proč byly tak masivní investice potřeba? 

V Česku se šíří myšlenka finanční nezávislosti, kterou si lidé většinou představují jako možnost od určitého věku nepracovat. David a Martin se proto rozhodli vyhledat lidi, kteří po této cestě jdou, nebo už na její konec došli. Ptají se na jejich motivace, strategie a cíle. Nová série podcastu MoneyPenny tak nabízí unikátní vhled do rodinných rozpočtů lidí, kteří umí se svými penězi efektivně hospodařit. Prvním hostem nové série je Dennis Vymer, jenž v 16 odešel z domova a od té doby stojí na vlastních nohách. Pracoval v polovodičích, dnes v kyberbezpečnosti. Je mu 27 let a chybí mu už jen pár let do rentiérství. Až jej dosáhne, chce se stát učitelem matematiky nebo fyziky. Už si to totiž bude moci dovolit.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Pardubická Explosia patří mezi několik málo evropských výrobců střelných prachů a dalších strategických komponentů pro munici. Přesto vláda Andreje Babiše připouští její možný prodej. Na první pohled absurdní nápad má ale i svoji ekonomickou logiku: firma nikdy výrazně nevydělávala státu, současná poptávka po munici žene její hodnotu nahoru a případný kupec by musel investovat miliardy do modernizace výroby. V ranním brífinku HN rozebíráme, proč debata o Explosii není zdaleka tak černobílá, jak se může zdát.

Tenhle díl Generačního konfliktu je bonusový. Původně jsme chtěli konsenzuálně představit naši stejnojmennou knížku, která vyjde 11. června. Ale dopadlo to jako vždycky. Absolvovali jsme přestřelku o základní témata, jako je přístup generací k partnerství a sexu, ke komunikaci či genderovým rolím.O tom všem je ale ostatně i knížka, kterou si už teď můžete se slevou objednat na https://www.albatrosmedia.cz/tituly/100871253/generacni-konflikt/.Obsahuje i obsáhlé slovníky výrazů generace Z a generace boomerů. Jeden příklad: Víte, vy mladší, čemu se říkalo „bakeliťák“ či „splašený vysavač“? A tušíte, vy starší, co to je „aura farming“? Takových výrazů užitečných pro vzájemné porozumění najdete s vysvětlivkami v naší knížce desítky.Knížku pokřtíme 11. 6. v kavárně Stará škola v Praze na Smíchově. Moderátorkou křtu, který bude obsahovat i překvapení, bude Zuzana Tvarůžková.Standardní díl podcastu Generační konflikt tentokrát vyjde mimořádně ve čtvrtek.Celá verze podcastu je k dispozici na platformách Herohero nebo Opinio. Nejnovější díly ve zkrácené verzi a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Ranní brífink Patrika Saláta: Už 12. června by se mohla přepisovat burzovní historie. Na americkém parketu Nasdaq by se totiž mohla pode Reuters objevit společnost SpaceX Elona Muska. Deník Financial Times k tomu už dříve uvedl, že vesmírná firma chce od investorů získat až 75 miliard dolarů při ocenění 1,75 bilionu dolarů. Šlo by tak o největší IPO historie. Může se to Muskovi skutečně podařit? Téma jsme probrali s komentátorem Hospodářských novin Luďkem Vainertem. 

Některé věci Češi o EU chápou dokonale. A uvědomují si, že jim politici často neříkají pravdu. Vyplývá to z velkého průzkumu agentury Ipsos exkluzivně pro Bruselský diktát. Přinášíme spoustu dat a čísel, která ale odhalují i některé „díry“ v našem chápání EU: většina lidí nechce euro, ale chtěla by být v eurozóně… A který politik jako jediný pochopil, že o evropských tématech se Češi běžně baví doma nebo v hospodě?Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors:https://herohero.co/bruselskydiktathttps://bruselskydiktat.opinio.cz/https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na registraci na křest knih v rámci GT Clubu: https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfw0Jl127BxNVo_oefIKg-p1wBAQrBRfjRnK4dgwa62j82MGQ/viewform?usp=preview Link na předprodej knihy Ondřeje Housky Strůjci apokalypsy: https://shelfie.cz/knihy/899-strujci-apokalypsy-ondrej-houska?utm_source=bruselsky-diktat&utm_medium=platformy&utm_campaign=strujci-predprodej

Původní slib zněl lákavě a jednoduše: přesuňte své IT do cloudu, ušetříte a zbavíte se starostí. Realita dnešního byznysu je ale mnohem složitější. Trh čelí bezprecedentnímu zdražování hardwaru, firmy střízliví z neřízených migrací a objevují se fenomény jako cloudová kocovina. Do toho všeho razantně vstupuje AI, která extrémně zvyšuje nároky na výkon infrastruktury a zpřísňující se legislativa nutí firmy řešit digitální suverenitu a hrozby ransomwaru. Jak tedy správně nastavit IT infrastrukturu, nenarazit na past vendor lock‑inu a udělat z technologií skutečnou konkurenční výhodu? Také to se stalo tématem debaty Hospodářských novin.

Podle některých průzkumů psychické potíže zažilo nebo zažívá až osm z deseti Čechů. Odbornou pomoc vyhledá zhruba čtvrtina lidí, zbytek se snaží potíže zvládnout sám. Dělají ale často několik zásadních chyb. Tou první je přesvědčení, že to přejde samo. „Nepřejde, nejde to zvládnout vůlí, nejde zatnout zuby a snažit se to hrozné období překonat. Hlava potřebuje odpočinek,“ říká peer terapeut Jakub Herzán z Psychiatrické nemocnice Bohnice. Ten je zároveň spojený s festivalem Mezi ploty, kde se téma psychické odolnosti a sebepéče také otevírá. Vystoupí na něm i konzultanti, kteří mají s různými psychickými problémy vlastní zkušenosti a dnes radí lidem, jak tyto těžkosti překonat.