Podcasty HN

Mezi českými občany přibývá těch, kteří chtějí mít zálohu pro případ, že by se v Česku něco pokazilo. Je jedno, jestli má člověk obavy z Ruska, rozpadu demokracie, přibývajících regulací nebo že mu zdaní majetek, plán B je pojistkou proti všemu zmíněnému. David a Martin si proto do podcastu pozvali Jana Kohouta z kanálu Kryptoplebs, jenž vysvětluje, jak zařídit zahraniční účty, rezidenci, občanství nebo nemovitost. Také mluví o tom, proč Češi dělají při budování plánu B nebo koupi bytu v zahraničí tolik fatálních chyb. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Martina Ehla: Česko má dobrý průmysl, spoustu chytrých hlav, ale chybí mu systém, jak tohle přetavit v ekonomický úspěch a obecně v odolnost celé země a společnosti. Poradenská firma KPMG zpracovala velkou studii, jak by se tohle dalo během pěti let změnit, aby Česko bylo připraveno na větší krize v budoucnosti. “Máme příklady jako programy dostupné bydlení, které ukázaly, že se daří překonat tradiční resortismus,” říká spoluautor studie David Slánský. “Investice do obrany jsou investice do rozvoje republiky,” zdůrazňuje s tím, že stovky miliard jsou obrovská částka, jejíž utracení je potřeba dobře uřídit, aby to pomohlo infrastruktuře, českému průmyslu i výzkumu a vývoji.

Od listopadu loňského roku platí v Česku novelizovaný zákon o kybernetické bezpečnosti, takzvaný NIS2. Některé firmy ale pořád neví, že i na ně se vztahuje povinná registrace a plnění bezpečnostních opatření. Experti na kybernetickou bezpečnost se sešli ve studiu HN, aby poradili firmám, jak v rámci nových předpisů postupovat, aby opatření nebyla jen zbytečnou investicí, ale pomáhala firmě fungovat a růst.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Co jste dělali 11. září? A co 24. února? Dějiny 21. století nemají tolik historických momentů, které si pamatujeme. 24. únor 2022 do dějin určitě patřit bude. Dneska si povíme, jak si ho Česko připomíná a kam si ho vlastně zasadit do kontextu vlastního vnímání historie. I svojí role v ní.

V Generačním konfliktu se po čase opět věnujeme výchově. Jak to udělat, aby z dětí nerostly sněhové vločky, které se ze všeho zhroutí? Je to jednoduché, stačí je vystavovat situacím, ve kterých si musí poradit samy a bez mobilu, říká novinářka Markéta Hronová, která se trendy ve výchově dlouhodobě zabývá. Jak se to dá udělat doma? Jak třeba ve škole? A jak najít správnou „hranici nepohody“? O tom všem a mnohém dalším se bavíme v aktuálním dílu podcastu Hospodářek Generační konflikt. Nechybí samozřejmě ani generační slovníčky, tentokrát se týkají dětí a výchovy.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Dvacet pět společností se loni rozhodlo investovat v Česku prostřednictvím státní agentury CzechInvest. Celkový objem přislíbených investic přesáhl 26 miliard. Už dávno ale neplatí, že příspěvek od státu znamená výstavbu velkých montoven, které pak často složitě hledají množství nekvalifikovaných pracovníků. Kam se podpora investic v Česku za poslední roky posunula, nejen o tom mluví v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Jan Prokeš.

Kde se vzal nový ministr životního prostředí Igor Červený? Kdo to je? A proč si právě jeho Motoristé vybrali jako toho, kdo bude dělat „co na očích vidí“ Filipu Turkovi? Na to odpovídáme v politickém podcastu Hospodářek Podpásovka. A dopředu prozradíme, že minulost věčně vysmátého Igora Červeného je hodně pestrá. Figuruje v ní kromě diplomky v humanitním oboru, označovaném Motoristy za zbytečný, i práce pro sociální demokraty, což je u politika strany, která s oblibou vše levicové nálepkuje jako „neomarxismus“, pozoruhodné. Řešíme i to, jak teď bude vypadat práce ministerstva životního prostředí, kde chce Filip Turek se „svým ministrem“ Červeným přejmenovat Zelenou úsporám, aby nebyla tak provokativně zelená.Řeč bude i o nové hvězdě MAGA hnutí, českém ministru životního prostředí Petru Macinkovi. K čemu nám bude, že ho Donald Trump pochválil za hejt na Hillary Clintonovou? A pomůže to Andreji Babišovi do Bílého domu?A stranou jsme nemohli nechat produkci poslankyně ANO Heleny Válkové, která je ochotná obhajovat zachování imunity pro Andreje Babiše takovým způsobem, že si vysloužila trofej Podpásovka týdne. V tomto konkrétním případě jde o dokonalou podpásovku na právní vědomí Čechů.

Ranní brífink Patrika Saláta: Zimní olympiáda v Itálii se chýlí ke svému konci. Sport nás ale jen tak neopustí. V létě přijde další velká akce - Mistrovství světa ve fotbale. Dneska se proto podíváme na globální sportovní ekonomiku. Dá se na ní z pohledu investora vydělat? A do čeho je možné v souvislosti se sportem investovat? Téma probereme po krátkém přehledu agenturních zpráv.  

Podstatou pevného zdraví je silná imunita, která dokáže odolávat patogenům zvenčí a poradí si i s vnitřními hrozbami organismu. Jejím základem je vyvážená strava s nízkým procentem ultrazpracovaných potravin, sport, odpočinek, otužování i psychika. Obranyschopnost těla dokáží zvýšit i některé prvky ve formě doplňků. Lidé se často spoléhají například na vitamín C, ten ale sám na budování dlouhodobé imunity nestačí. Jeho důležitá role přichází, když se objeví nemoc. „V tu chvíli spotřeba vitamínu C v těle extrémně roste a člověk to již není schopný ujíst,“ vysvětluje lékařka Kristina Pitrová, která své zkušenosti z ORL ambulance sdílí i na sociálních sítích. Pro dlouhodobou podporu imunity radí svým pacientům také zinek a selen. „Jsou to dva minerály hodně důležité pro imunitu. Jak pro to dlouhodobé budování, tak zinek umí akutně podpořit imunitní systém ve chvíli, kdy přichází nějaká nemoc,“ dodává Pitrová. Při prvních příznacích nemoci doporučuje také zázvor, který umí prohřát organismus. I on má určitá úskalí, o kterých lidé nevědí. Jaká to jsou? A jaké konkrétní kroky lékařka doporučuje při prvních příznacích přicházející nemoci? Dozvíte se v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.

Ranní brífink Petra Honzejka: Ministryně financí Alena Schillerová představila projekt elektronické evidence tržeb verze II. Má začít fungovat od příštího roku, má platit pro všechny včetně řemeslníků a dalších služeb a nebude nutné vydávat účtenku, vše má probíhat elektronicky. Co na to říkají živnostníci? Zeptáme se prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy. Já jsem Petr Honzejk a rozhovor nabídnu hned po několika převážně byznysových zprávách.

Nově narozených dětí je čím dál méně, zaskočení nejsou jen demografové v Česku, ale prakticky po celém vyspělém světě. Na českého investora může mít takový vývoj ve výsledku mnohem větší dopad než třeba umělá inteligence, byť té se dává větší pozornost. Jedním z důvodů je, že typický Čech investuje do cihly a ta je demografickými vlivy nejzranitelnější. David a Martin v podcastu Money Penny představují data a studie, které umí říct, na co se do budoucna připravit a s čím počítat. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Motoristé ještě nedávno trvali na tom, že Filip Turek zůstává jejich kandidátem na ministra životního prostředí. V zákulisí se ale mezitím hromadily problémy. Podle novinářky a vedoucí domácího oddělení HN, Michaely Ryšavé, sehrály roli klesající preference, rostoucí únava poslanců z toho, že se celá agenda strany zúžila na jedno jméno, i stále otevřenější tlak premiéra Andreje Babiše, kterému situace začala politicky překážet. K tomu se přidaly stížnosti z úřadů, že ministerstvo bez plnohodnotného vedení fakticky nefunguje. V ranním brífinku HN tak rozebíráme, proč Motoristé nakonec ustoupili, co víme o novém kandidátovi Igoru Červeném a zda jeho případné jmenování přinese stabilizaci resortu, nebo jen jinou formu vlivu Filipa Turka.

Zájem o životní pojištění mezi Čechy roste. Ročně za něj zaplatí zhruba 60 miliard korun, zatímco ještě před deseti lety to bylo 45 miliard. „Mění se struktura životního pojištění. Dříve se lidé pojišťovali k vytváření rezerv, tedy se spořením. Rezervy tvořily tři čtvrtiny pojistného. Dnes se to přetočilo a více než polovina veškerého pojistného jde na rizika,“ říká Michal Korejs, ředitel produktu a úpisu rizika NN Životní pojišťovny. Lidé si uvědomili, že v případě smrti nebo invalidity se jen na státní příspěvky nemohou spoléhat.

Je platforma OnlyFans jen luxusnější forma pornografie? Co tam muži hledají a jak jim to poskytují „tvůrkyně“? Do Generačního konfliktu jsme pozvali dokumentaristku Barboru Chalupovou, která o fenoménu OnlyFans natočila film Virtuální přítelkyně. Ten ukazuje, jak složité je prorazit ve světě, kde funguje „transakční láska“. Kolik se dá na OnlyFans vydělat a za jak málo jsou některé ženy ochotné tento byznys provozovat? Jak bizarně jsou schopni chovat se ve virtuálním světě muži, kteří touží po lásce a uznání, které ve skutečném světě nedokážou získat? Je na novodobé variantě prostituce něco pozitivního? O tom všem v aktuálním dílu Generačního konfliktu. Nechybí samozřejmě ani generační slovníčky, tentokrát týkající se nejstaršího řemesla. Řekli byste, že generace Z netuší, co to byl „hampejz“?

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je úterý 17. února, Karla Havlíček je další ze současné vlády, kdo se jel inspirovat na Slovensko, tak snad těch nápadů příliš nepřiveze a bude se držet své hospodářské strategie. EY vyhlásí podnikatele roku Jihočeského kraje, dozvíme se inflaci v Německu za leden a Alena Schillerová je v Bruselu na zasedání unijních ministrů financí. Jaká bude letošní konference Top ženy Česka? Dozvíte se v dnešním Ranním brífinku. 

To, co jste si mohli přečíst v médiích ohledně budoucnosti emisních povolenek do velké míry není pravda: jde o zásadní nepochopení. Co se tedy s povolenkami stane? A úplně zapadlo, že se Andrej Babiš s několika dalšími zeměmi postavil za zásadní urychlení výstavby obnovitelných zdrojů. Proč? Blíží se taky vícerychlostní Evropa, a to ve dvou ekonomicky zásadních oblastech. Přidá se Česko? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktathttps://bruselskydiktat.opinio.cz/https://www.forendors.cz/bruselsky_diktatLink na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat Hybernie 9.3. Bruselský diktát & Insider & Nový svět. Lístky zde: https://www.datarun.cz/mashup

Ranní brífink Ondřeje Housky: Filip Turek, Petr Macinka, Richard Chlad nebo snad Pavel Tykač? Anebo někdo úplně jiný? Kdo je nejmocnější postavou strany Motoristé sobě, která se stala součástí vládní koalice a její představitelé dnes plní titulky médií, mimo jiné i ostrými spory s prezidentem Petrem Pavlem? A nehrozí Motoristům rozkol? O tom bude dnešní Ranní brífink.

Komu fandí většina Čechů ve sporu prezidenta Petra Pavla a Motoristů o jmenování/nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí? Po tomto týdnu je to dost jasné a Petr Macinka ze zjištění radost věru mít nebude. V podcastu Podpásovka rozebíráme výsledky průzkumu důvěryhodnosti politiků, ve kterém prezident suverénně zvítězil a na opačném konci pole se nachází hádejte kdo? Správně! Dozvíte se i něco o tom, co se děje uvnitř strany Motoristů, kteří z vývoje nejsou zrovna šťastní. Věnujeme se také boji o budoucnost veřejnoprávních médií. Jak to opravdu je s peticí televizních a rozhlasových zaměstnanců? A co bude reálně dělat ministr kultury Oto Klempíř, který původně média hájil a teď má za úkol je zestátnit a tedy oslabit? No a věnujeme se i sněmovnímu bizáru. SPD v zoufalství z poklesu preferencí začala řešit kočku v sušičce. O co šlo a co si od toho okamuristé slibují? S příběhem souvisí i Podpásovka týdne, kterou samozřejmě také vyhlásíme.

Martin a Tomáš v novém dílu podcastu MoneyPenny řeší nominaci Kevina Warshe na post předsedy amerického Fedu. Tato personální změna by totiž mohla mít na budoucí směřování měnové politiky Fedu, a tedy i akciového nebo dluhopisového trhu značný vliv. Stejně tak je Fed rozhodující v tom, jak se bude vyvíjet situace kolem dolaru, jenž oproti světovým měnám v posledních měsících výrazně oslabil. O stavu americké ekonomiky diskutovali analytik Jan Čermák z ČSOB a hlavní ekonom Portu Jan Berka, jenž zároveň přednáší na Metropolitní univerzitě Praha. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na Mnichovskou bezpečnostní konferenci, která právě začíná. Loni na ní nadzvedl celou Evropu americký viceprezident J.D. Vance, který kritizoval Evropu za údajně nedemokratické praktiky a údajné omezování svobody slova. Co čekat letos a jakou roli bude hrát Česko , o tom si popovídáme s naším hlavním analytikem Martinem Ehlem, který je na místě. Já jsem Petr Honzejk a rozhovor nabídnu hned po několika byznysových zprávách.

Základní hodnotou všech longevity nadšenců se v posledních letech stalo VO2 max, které prozrazuje celkovou zdatnost člověka. Jenže změřit ho na chytrých hodinkách je v podstatě nemožné. Proto je lepší sledovat jinou hodnotu, která o zdraví a aktuální fyzičce prozradí mnohem více. „Naprosto zásadní a přelomová věc je kontinuální měření variability srdečního tepu, tedy takzvané HRV. Je to geniální věc z pohledu nejen sportu, ale i z pohledu monitorování zdravotního stavu nebo životního stylu,“ říká lékař a trenér Ondřej Vojtěchovský a odpovídá i na otázky, co přesně tato hodnota ukazuje a proč je tak klíčová. V novém díle Longevity podcastu se také dozvíte, jak se buduje vytrvalost, co organismu dává nebo jaká je „zdravá“ týdenní dávka běhu pro hobby sportovce. A dostanete i vysvětlení známé poučky: kdo neumí běhat pomalu, nemůže běhat rychle.

Ranní brífink Martina Ehla: Rozvojová pomoc dává smysl jen tehdy, když se dělá dlouhodobě. Její škrty poškodí pověst Česka a oslabí i ekonomickou diplomacii, kterou prosazuje vláda. “V konkrétních místech lidé třeba kvůli tomu přijdou o přístup k pitné vodě,” vysvětluje Katarína Král z organizace Care Česká republika. Podle ní se v Evropě škrá v pomoci všude, ale ne tak brutálně jako v Česku. “Nizozemci po úvodních škrtech peníze vracejí zpět do programů, stejně jako Američané po zrušení USAID,” říká šéfka strategie a fundraisingu české pobočky nadnárodní humanitární organizace. Plošné škrtnutí programu pro Ukrajinu znamená podle ní poškození vztahů s Kyjevem, většina šla do zdravotnické pomoci - a peníze z Česka tam doplňovali další dárci.

Devátý díl autorského podcastu Michaela Mareše a Pavla P. Novotného rozebírá vazby tuzemských byznysmenů na Motoristy sobě. Sympatie miliardářů, miliony od úspěšných podnikatelů starého i nového střihu a dokonce jsou tam i tací, kteří se navlékli do dresu vládní strany. Řešíme jejich motivaci i finanční propojky k Borisi Šťastnému, předsedovi parlamentního klubu a reálnému držiteli otěží Motoristů. Zavolali jsme i Richardu Chladovi, duchovnímu otci strany, který popisuje, že Motoristé vrací do politiky zpátky pracovní atmosféru, a který věří, že se teď otevřou komunikační kanály mezi vládou a byznysmeny. Motoristé tu podle Chlada budou ještě dlouho. "Je to projekt ODS v roce 2000, Motoristé si ještě sáhnou na mnohem lepší volební výsledek, taková strana tu chyběla."

Už potřetí se Martin a David v podcastu MoneyPenny vrací k tomu, jak mít připravený plán B. S nejistotou ve světě i politickým vývojem v Česku a v blízkých zemích se k myšlence obrací stále více lidí. V podcastu proto řeší, jak mít robustní portfolio, jak se řeší cizí rezidentura, zahraniční účty nebo jak si přichystat možnost, kdy by člověk mohl začít zcela žít mimo současný finanční systém. Ač může téma znít apokalypticky, opak je pravdou. Lidé pracující na plánu B totiž často dojdou k tomu, že nejlepší součástí tohoto plánu je snažit se, aby na něj nikdy nemuselo dojít. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Ranní brífink Jana T. Beránka: Když se u vrcholového manažera státní firmy najde doma odložených 80 milionů korun, vysvětlovat to dědictvím nebo rodinným chovem nutrií není zrovna nejpřesvědčivější. I proto má Správa železnic od začátku února šéfa nového, tedy Tomáše Tótha. Ten teď vysvětluje, s čím se musí železnice pod jeho vedením potýkat, na čem bude šetřit a jak chce snížit třeba ceny ve výběrových řízeních. Ale přiznává i to, že zmíněná kauza jeho předchůdce Jiřího Svobody důvěru v železnici u politiků poškodila.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Průmyslové svazy, technologické firmy a výzkumné organizace ze střední a východní Evropy se poprvé spojují, aby společně ovlivňovaly evropská pravidla pro umělou inteligenci. Nově zřizují pozici regionálního ambasadora, který má v Bruselu hájit zájmy firem, tlačit na méně byrokracie a podporu inovací i velkých infrastrukturních projektů, jako jsou AI Factory nebo gigafactory. Do role nastupuje bývalý vládní zmocněnec Jan Kavalírek, který má koordinovat společný postup zemí CEE vůči Evropské komisi i europoslancům.

Máme záznam z jednání, které vyčísluje, o kolik peněz Česko přijde, pokud Motoristé na ministerstvu životního prostředí prosadí své nápady. Konečný účet by přitom byl daleko vyšší. A navíc by ohrozil energetickou bezpečnost Česka. Vysvětlujeme taky, kdo u nás šíří lži o větrných elektrárnách –„ezoblázni“ placení ze zahraničí. Ale jsou tu i dobré zprávy: za dopravu a bydlení dost možná zaplatíme míň a Ukrajina je na tom mnohem líp než tvrdí Putin nebo Trump. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Když někdo z mladších lidí použije výraz boomer, je to zpravidla míněno jako urážka. Dobře je to vidět na známé hlášce generace Z: „O. K., boomer!“ Na pomezí despektu a otevřeného pohrdání, tak mladí lidé vyjadřují přesvědčení, že starší už o jejich světě nic nevědí, definitivně jim ujel vlak a ještě by je chtěli poučovat. Jenže není boomer jako boomer. Pozvali jsme Miloše Pokorného, zpěváka, herce, moderátora, podcastera, polovičku dua Těžkej Pokondr, ročník 1964. Má skvělou teorii, že existují dva druhy boomerů. Boomeři minus, tedy ti, kteří to už jaksi zabalili a stali se z nich „starci, kteří křičí na mraky“. A pak boomeři plus, mezi které se počítá sám. Jak se dají definovat? Co je pro ně nejdůležitější? A nedalo by se něco z toho náhodou přenést i na mladé? O tom všem v aktuální dílu podcastu Generační konflikt. A samozřejmě generační slovníčky. Jak si boomer plus povede při luštění výrazů generace Z?

Ranní brífink Patrika Saláta: Je stavební trh v Česku přepálený a může za velký růst cen nemovitostí? A změní na tom něco další novela stavebního zákona? To probereme už za chvíli po krátkém přehledu agenturních zpráv. 

V politickém podcastu Hospodářek Podpásovka se podíváme do sněmovny, kde se odehrálo první letošní peklo zvané jednání o nedůvěře vládě. Rozebereme vývoj kolem Filipa Turka, který si po tomto týdnu může být jistý, že nebude ministrem vůbec ničeho. A podíváme se na Martina Kubu, který představil své hnutí naše Česko. Jakpak si asi povede a může být za čtyři roky premiérem, jak tom sní? No a samozřejmě vyhlásíme podpásovku týdne, která bude spojená s drobnou pychoanalýzou šéfa Motoristů Petra Macinky, což je odpověď na jeho pokus o psychologickou analýzu motivací prezidenta Petra Pavla.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je pátek 6. února, ani víkendová předpověď nedává nad Českem šanci, že bychom mohli vidět více slunce a právě proto se dnes budeme bavit o depresi nejen v práci. Loňské výsledky zveřejní Komerční banka, statistická úřad ukáže aktuální údaje o průmyslu a stavebnictví a Andrej Babiš spolu s Adamem Vojtěchem, jakoby snad znali témata dnešního Ranního brífinku, navštíví psychiatrickou nemocnici Bohnice.

Alfou a omegou dlouhého života je zdravá strava. Jenže i ta podléhá řadě trendů a byznysových zájmů. Tím největším problémem jsou průmyslově zpracované potraviny, které experti označují za globální hrozbu lidstva. „Výrobci nejsou hloupí, umí vyrobit potravinu, která se tváří nutričně vhodně, ale obsahuje různé zvýrazňovače chuti, útočí na chuťový aparát, nervový systém, oblbne mozek a vzniká na ní závislost, klasická potravina tento souboj nemůže vyhrát,“ říká výživový expert Martin Jelínek a radí, jak z takového kolotoče ven. V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin dává i konkrétní typy na to, jak ultrazpracované potraviny v jídelníčku nahradit.   Jelínek varuje i před dalším velkým trendem poslední doby: proteinovou mánií. Ta totiž může v lidském těle způsobit řadu problémů, mimo jiné negativně ovlivňuje lidský mikrobiom, který je pro celkové zdravý nezbytný. A v neposlední řadě vyzdvihuje „opravnou“ roli půstů a radí, pro koho jsou vhodné. 

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Zajistit lepší podmínky a konkurenceschopnost pro železniční nákladní dopravu – k tomu by mohl přispět krok, který zvažuje nový ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Na jeho úřadě se totiž rodí plán, který by rozšířil placení mýtného i na jiné komunikace, než jsou dálnice a vybrané silnice prvních tříd. Na výnosy z mýta by si tak mohly sáhnout i kraje, které mají (často děravé) okresky na starost. „Bude záležet na tom, jak se nastaví sazby, celkově bych to ale viděl na výnosy maximálně v řádech stovek milionů,“ říká v Ranním brífinku reportér Hospodářských novin Jan Beránek.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Zítra poprvé v letošním roce  jednaji radní centrálni banky o nastavení úrokových sazeb. K dispozici budou mít nejnovější údaj o inflaci i dosavadní čísla o vývoji tuzemské ekonomiky. Co se dá očekavat a sníží už konečně základní úrokovou sazbu pod 3,5 procenta? Tak, aby ti, co si půjčují v české koruně na nákup bytu na hypotéku, ale i třeba  potřebují úvěr pro firmu, nebyli tak moc znevýhodnění oproti těm, kteří těží z eura a dvouprocentních úroků, které drží Evropská centrální banka? Nejen o tom s hlavním ekonomem investiční společnosti Investika Vítem Hradilem.

Je málo témat, u kterých mezi investory panuje větší zmatek. A není popravdě divu, neboť český zákon upravující daně je zastaralý, a tak závislý na výkladu daňových poradců, jejichž názory se ale někdy zásadně liší. Jak je to s daněním frakčních akcií, co jsou to vůbec kryptoaktiva a opravdu lze uplatnit hodnotový nebo časový test na akcie a krypto zvlášť, jak se poslední dobou šíří po internetu? Investiční podcast MoneyPenny proto tentokrát navštívil daňový poradce Lukáš Eisenwort, zakládající partner společnosti EKP Advisory.Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/ 

Investice do nemovitostí jsou v Česku oblíbeným způsobem, jak dlouhodobě chránit a zhodnocovat kapitál. Výzvy a příležitosti pro investory přišli do debaty Hospodářských novin popsat zástupci dvou stěžejních segmentů: rezidenčního a logistického developmentu.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Už v dubnu čekají Maďarsko volby a dlouholetý premiér Viktor Orbán v průzkumech ztrácí. Proč? A jak by se Maďarsko změnilo, pokud by zvítězila opozice? O tom je dnešní Ranní brífink. 

Voliči nové vlády by koukali: do muniční iniciativy pro Ukrajinu má přijít dokonce víc peněz než nyní. Má to ale háček, který Česko v Evropě postaví do opravdu zvláštního světla. Premiér Babiš taky poslal do Bruselu dopis, v němž navrhuje, jak „nakopnout“ ekonomiku. Některé nápady hodně ovlivnili lobbisti – a to ty lepší. Kdo může stát za myšlenkami, které naopak smysl nedávají? A proč premiér na summit NATO dost možná jet nechce, i když ho do toho tlačí Petr Macinka? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Kdo dosáhne padesátky, jako by se ocitl v zakleté pavučině „kmetství“. Potvrzují to poslední údaje o nezaměstnanosti, kdy 46,5 procenta uchazečů ve věku více než padesát let zůstává v evidenci pracovních úřadů déle než rok. Pro srovnání, z řad mladých do 29 let je to jen 19 procent uchazečů. Čím to, že se padesátníci zdají zaměstnavatelům nepoužitelní? Co to znamená v době, kdy populace stárne a časem se, přes všechny proklamace současné vlády, věk odchodu do důchodu bude posouvat? Jak neudržitelnou situaci změnit? A hlavně – co by pro to mohli udělat sami padesátníci a padesátnice? O tom všem v novém dílu podcastu Generační konflikt mluvíme s analytičkou Julií Hrstkovou. A jak zjistíte, je pořádně ostrá.

Ranní brífink Petra Honzejka: V neděli odpoledne proběhla v Praze a dalších městech série demonstrací na podporu prezidenta Petra Pavla ve sporu s vládou o jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Protest organizovaný spolkem Milion chvilek pro demokracii zhodnotíme společně s reportérem Aktuálně.cz Radkem Bartoníčkem. Budeme se zajímat o to, zda demonstrantům nejde o víc než jen o Turka, zanalyzujeme možnou reakci vlády a pravděpodobnost pokračování protestů.

V liberalizaci energetiky a otevřenosti energetického trhu je Česko daleko, v těsném závěsu za Německem či Nizozemskem. Ale co se týče dat o fungování elektrické sítě, má ještě co zlepšovat. „Chybí nám nainstalovat chytré elektroměry, abychom věděli, co se v síti děje, a také dívat se na síť jako celek. V určitém okamžiku přijde problém: energie sice bude dostatek, ale nebude na tom správném místě, protože časový rámec, v němž se daří stavět nové zdroje jako fotovoltaiky, baterie a podobně, je úplně jiný než u liniových staveb, tedy třeba rozvodů elektrizační soustavy. Již dnes vidíme, že soustava opravdu naráží na limity,“ řekl Jan Krišpín, generální ředitel společnosti ORGREZ, v diskusi Hospodářských novin, která se konala na začátku ledna. Spolu s ním o digitalizaci energetiky debatovali Lukáš Dobeš, ředitel společnosti Tedom Esco, a Daniel Szántai, zakladatel společnosti Terraverse.

Ranní brífink Martina Ehla: Jak může Evropa v dnešní nejisté době uspět v globální soutěži? Jan Pleskač, ředitel úspěšného startupu Tropic Square na to má jasný názor, podpořený úspěšným vývojem speciálního čipu, který právě uvádí na trh.

Politický podcast Hospodářek Podpásovka má tentokrát dvě zásadní témata. Samozřejmě noční esemesky ministra zahraničí Petra Macinky poradci prezidenta Petru Kolářovi, které prezident vyhodnotil jako pokus o vydírání. Martina Machová barvitě popisuje, co se dělo v Poslanecké sněmovně bezprostředně poté, co tahle politická bomba první třídy vybuchla. Analyzujeme motivace Petra Macinky a možné důsledky aféry. Stal se prezident opravdu neodvolatelně lídrem opozice a padl definitivně český mýtus nadstranického prezidenta? A co to všechno znamená pro šance Petra Pavla v dalších prezidentských volbách? Na pozadí aféry nočních esemesek se chtě nechtě zabýváme i úlohou alkoholu ve vysoké politice. A aby si Petr Macinka a Filip Turek nemysleli, že se svět točí jen kolem nich, rozebereme i zajímavé dění v KDU-ČSL. Jihomoravský hejtman Jan Grolich, který má ve svém kraji fenomenální výsledky i popularitu, bude kandidovat na předsedu strany. Zabýváme se jeho osobností a docházíme k závěru, že v jednom detailu je podobný i Filipu Turkovi. Jaké mají lidovci šance a vstanou podruhé (skoro) z mrtvých, jako se jim to už jednou povedlo? A jak se v novém vedení projeví duch legendárního Josefa Luxe? A samozřejmě vyhlásíme podpásovku týdne – tentokrát je to jasné. Tak si poslechněte!

Jak efektivně tělo pracuje s živinami, na který pohyb nejlépe reaguje, jaké onemocnění mu hrozí nebo kolik spánku potřebuje pro opravdovou regeneraci. I tyto informace dokáže moderní genetická analýza odhalit. Pomůže tak nejen předcházet vážným nemocem dříve, než se objeví první příznaky, ale umí i vyladit životní styl do naprosté dokonalosti. Zjistí třeba i to, z jakých potravin se v těle ukládá méně tuků nebo kolik hodin potřebuje člověk spát, aby si organismus skutečně odpočinul. V novém díle Longevity podcastu téma rozebírá genetička a mikrobioložka Martina Borčinová. Popisuje také principy toho, jak lze nežádoucí geny vypínat nebo zapínat. „Významnou roli v tom hraje pohyb, výživa i bioaktivní látky obsažené v potravinách, například v brokolici či kurkumě,“ dodává Borčinová.

Pojišťovny začaly nabízet pojištění na nemohoucnost ve stáří. Pokud starší člověk potřebuje dlouhodobou péči, začne mu pojišťovna vyplácet měsíční rentu od dvou až do padesáti tisíc korun měsíčně. Člověk si tak může například zaplatit služby ošetřovatele nebo pobyt v domově pro seniory. Takzvané pojištění dlouhodobé péče si může klient založit až do poměrně vysokého věku, čím dříve začne, tím nižší měsíční částku zaplatí. Od roku 2024 se dá toto pojistné odečíst z daní. „Zajímavé je, že o to mají zájem spíše mladší lidé,“ říká Jan Troníček, expert na životní pojištění v Allianz, kde již půl roku tuto pojistku nabízejí. Pojistný trh tak reaguje na trend stárnutí populace, kdy je jisté, že veřejné zdravotnictví bude mít problém zvládnout péči o tak vysoké množství seniorů. Setrvalý je také zájem lidí o životní pojištění. Při něm se zjišťuje mimo jiné zdravotní stav klienta. „Lidé s nadváhou či kuřáci jsou samozřejmě rizikoví a mají pojistné dražší až o 50 %,“ podotýká Troníček. Pokud by se někdo snažil před pojišťovnou například zatajit, že je kuřák, pojišťovna na to přijde při ověřování zdravotnické dokumentace. 

Ranní brífink Jana T. Beránka: Čeští rodiče velmi často chybují v tom, jak směřují svoje děti na střední školy. V dnešním dílu Brífinku s Markétou Hronovou, která se u nás v HN systematicky věnuje vzdělávání a její texty o školách i přijímačkách patří k těm, které čtenáři hodně oceňují. Jak se těch chyb vyvarovat - a co pro vás k tomu chystáme?

Kdo chce dosáhnout finanční nezávislosti nebo se prostě mít jen dobře, potřebuje vydělávat hezké peníze. David a Martin proto přináší unikátní analýzu, která mapuje, kolik kdo vydělává podle vzdělání, věku, oboru, funkce nebo regionu. Každý si tak může spočítat, jestli se mu vyplatí zvýšit vzdělání, změnit obor nebo se třeba přestěhovat. Investiční podcast MoneyPenny tak nabízí návod, jak vydělat víc peněz. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Ranní brífink Štěpána Svobody: Stát se rozhodl udržet v provozu část uhelné Elektrárny Chvaletice ze skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Podle provozovatele přenosové soustavy ČEPS jsou dva ze čtyř bloků této elektrárny nezbytné pro zachování stability české elektrické sítě – konkrétně kvůli regulaci napětí a schopnosti „startu ze tmy“ v případě blackoutu. Ostatní Tykačovy elektrárny, Počerady i teplárna Kladno, může Sev.en bez ohrožení systému zavřít. Co to znamená pro energetickou politiku, kdo z toho může těžit a jakou roli v tom může hrát ČEZ nebo Sokolovská uhelná? V podcastu HN Ranní brífink to vysvětluje redaktor Hospodářských novin Jan Brož.

Ranní brífink Patrika Saláta: Pokud vás lednové počasí unavuje a chcete uniknout někam do teplých krajin, máte jedinečnou šanci. Letenky do těchto destinací jsou stále dostupnější. Tématu se budeme v dnešním Ranní brífinku věnovat hned po krátkém přehledu agenturních zpráv.

Výměna nejdůležitějších lidí kolem premiéra se hodně dotkne i české pozice v EU a NATO. Tam přitom nyní Babiš narazil – spojenci mu vytkli jeho postoj ke Grónsku a Trumpovi. A vysvětlujeme taky velký nesmysl, který zplodil Evropský parlament ohledně obchodní dohody EU-Mercosur. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat https://shelfie.cz/domu/803-bruselsky-diktat-predplatne-a-zalozka.html

Unikátní společný projekt několika výzkumných agentur odhalil, že politické sympatie se v Česku radikálně lidí podle věku voličů. Čím starší člověk, tím větší je pravděpodobnost, že bude volit buď ANO, nebo SPD. Naopak, čím mladší, tím je pravděpodobnější, že bude volit strany současné opozice Spolu, STAN a zejména Piráty. Čím to je? Dostáváme se do doby, kdy pravolevý spor bude v politice definitivně nahrazen generačním konfliktem? Existují z tohoto trendu nějaké podstatné výjimky? A jak bude vypadat nejen česká politika v budoucnu? O tom všem se bavíme se šéfem agentury STEM, sociologem Martinem Buchtíkem. Přibalena je tentokrát i notná dávka sarkasmu, bez kterého nové trendy těžko přežít.