Podcasty HN

Klíčem k dlouhému zdraví bez nemocí jsou správně fungující hormony, které řídí v podstatě chod celého organismu. Ovlivňují pocity štěstí, hladinu stresu, hubnutí, kvalitu spánku nebo libido a pohlavní funkce. Jenže někdy je jich málo, jindy zase moc. A to přináší obrovské zdravotní komplikace: od cukrovky po rakovinu nebo deprese.Nedostatek některých hormonů výrazně ovlivňuje i takzvaný index stárnutí, který se opírá o hladinu stresového hormonu kortizolu. „Tento index se počítá z poměru kortizolu a ještě hormonu jakési pohody, pokud nejsou v nerovnováze, tento index to negativně ovlivní,“ říká endokrinoložka Hana Jandíková.První část podcastu je přístupná všem; v té druhé se předplatitelé Longevity podcastu dozvědí i to, jaký sport ovlivňuje hladiny testosteronu a který zase produkci ženského pohlavního hormonu. Jandíková  také vysvětlí, která důležitá potravina dokáže hormony rovnat a jak souvisí spánkový hormon s hubnutím či rozvojem rakoviny. Na HeroHero, kde je celá epizoda k dispozici, najdou předplatitelé také klíčové studie k tématu.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Zaměstnanci se mohou od příštího roku zeptat, kolik v průměru berou jejich kolegové. Pravidla o transparentním odměňování ovšem nejsou jedinou výzvou pro firmy. Tou je především nástup umělé inteligence, která zatím nahrazuje ty nejnižší pozice tzv. bílých límečků. Jaký je její potenciál a kdo se musí bát o svoji budoucnost? Tak o tom se v Ranním brífinku bavíme s komentátorem hospodářských novin Luďkem Vainertem.

Nový díl investičního podcastu Money Penny je věnovaný investování ve vyšším věku. David a Martin společně se skutečným rentiérem Tiborem Nyitrayem řeší, k čemu jsou dobré a jak výhodné jsou Dluhopisy republiky, které nově nabídl stát. Provedli výpočty, kdy jsou které typy výhodné a nabízí vhled rentiéra, jenž měl ty minulé v portfoliu. V novém díle dojde také na otázky, jak se vůbec přepnout do rentiérské fáze a změnit své myšlení. Koho zajímá, jak investovat ve vyšším věku a jak být rentiérem, může si poslechnout celou epizodu dostupnou na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Evropská unie by teoreticky měla být jedním velkým trhem, na němž by se firmy mohly dostat k zákazníkům stejně jednoduše, jako kdyby šlo o podnikání jen v rámci jednoho státu. Realita je ale jiná. Co s tím? Zeptáme se v Ranním brífinku.

Lidé nad padesát to mají na trhu práce těžké. Firmy si zhusta myslí, že jsou kolektivně vyhořelí, pomalí, nepružní, neschopní se orientovat v informačních technologiích. „Je to samozřejmě nesmysl, ale stereotypy jsou nesmrtelné,“ říká zakladatelka agentury My Heroes Zuzana Paulová. Pozvali jsme ji do Generačního konfliktu, aby nám vysvětlila, jak se dají stereotypy „prokopnout“. A ona přišla s naprosto konkrétními tipy, které, ač mohou působit až brutálně, perfektně fungují. Co třeba poslat životopis vyvedený v programu „Malování“? Řeč je i o tom, co vadí v práci mladým na starších a naopak. Probíráme samozřejmě i generační slovníky týkající se práce.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na jeden z největších průšvihů Česka. Systém přijímacích zkoušek a nedostatečná kapacita škol, hlavně v Praze a středních Čechách, ničí budoucnost tisíců dětí. Opět se to prokázalo letos, kdy se na maturitní obory nedostalo množství dětí, které na studium objektivně mají. Kdo za to může? A proč dotyčné nedokážeme donutit, aby přijali zodpovědnost?

Žádná velká demokracie světa nezažila v posledních letech tak prudký propad růstu životní úrovně jako Británie. Vrátí se do EU a bylo by to řešení? Z Ukrajiny naopak proudí dobré zprávy, Rusku se vůbec nedaří. Situace kolem Filipa Turka je ještě komičtější než jste si mysleli. A jedna česká europoslankyně chystá zajímavý přestup. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej rozšířeného vydání naší knihy: https://shelfie.cz/knihy/897-bruselsky-diktat-houska-pur-2-vydani

Patnáctý díl autorského podcastu Michaela Mareše a Pavla P. Novotného se opět dívá za kulisy českého byznysu.  Tentokrát na fenomén Petr Dědek: začínal jako elektrikář ve Vrchlabí, dnes patří do Top 50 v žebříčku nejbohatších Čechů. Změnil hokejové Pardubice k nepoznání, plánuje tam postavit největší hokejovou halu na světě a město okolo něho našlapuje po špičkách. Je to válečník, který si znepřátelil řadu dalších miliardářů, co vlastní hokejové kluby. S kým má vypjaté vztahy? Proč je jeho největší rival i největším spojencem? Kdo ho přirovnává k Janu Pernerovi? Z čeho zaplatí mega arénu? A co když tam nakonec vzniknou byty? Poslechněte si novou Mouchu na zdi.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na vládní zmocněnce, kterých valem přibývá. A často dělají pravý opak toho, co mají v názvu. Co nám tím vláda Andreje Babiše dává najevo? 

Autoři Podpásovky jsou oba Sudeťáci. Petr Honzejk je z Jablonce (Gablonz), Martina Machová z Liberce (Reichenberg). Takže mají co říci k antisudetskému běsnění, které rozpoutala vládní koalice, když ve sněmovně prosadila usnesení proti konání Sudetoněmeckých dnů v Brně. Aktivita vlády, která se tváří, jako kdyby do Brna mířily obrněné kolony wehrmachtu, je podle nich kombinací trapnosti, ignorování fakt a prvoplánové vypočítavosti. A nabízejí spoustu postřehů, detailů a souvislostí, které to dokazují. V Podpásovce se věnujeme také nešťastníkovi Aleši Juchelkovi, kterému se rozpadá ministerstvo práce a sociálních věcí pod nemohoucíma rukama, a přinášíme svědectví, jak ho Andrej Babiš péruje už i na veřejnosti. A doplňujeme neuvěřitelnou skečí z mediálního výboru sněmovny, kam dorazil náměstek Oty Klempíře, který trval na tom, aby se mu říkalo „GODY“, a na důkaz své kompetence si na závěr narazil na hlavu čepici Make America Great Again. Motoristé jedou!

Jedním z největších kyberútoků z loňského roku byl ten na společnost Jaguar Land Rover v Británii. Na měsíc došlo k ochromení výroby aut a ztráta činila v přepočtu více než padesát miliard korun. „Zajímavé je, že vůbec nevíme, co se vlastně stalo. Jaguar Landrover nevydal žádnou oficiální zprávu, s kým bojovali a proč se to stalo. Navíc chvíli před útokem uzavřeli smlouvu s Tata Consultancy Services za 800 milionů liber, jejíž součástí bylo i cyber security – takže udělali všechno pro to, aby se jim něco takového nestalo,“ podotkl Marian Kulhavý, obchodní ředitel společnosti GAPP System, v diskusi o kyberbezpečnosti, kterou HN uspořádaly na začátku května.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Do Česka to zatím moc nedoléhá, ale v americké politice je velmi rušno. Naplno se tam rozjel takzvaný gerrymandering – tendence politiků upravovat volební obvody tak, aby jejich strana dostala co nejvíc hlasů. Může to ještě zvrátit prohru, ke které podle průzkumů směřovali vládnoucí republikáni? A v jakém stavu jsou teď demokrati, kteří by je mohli porazit?

Český startup Minds & Models vyvíjí technologii, která dokáže v kamenném obchodě během několika vteřin analyzovat zákazníka a nabídnout mu relevantní produkt v reálném čase. Kamera sleduje stovky vizuálních atributů — od oblečení přes předměty v ruce až po nákupní kontext — aniž by přitom identifikovala konkrétní lidi. V podcastu Hospodářských novin spoluzakladatel Ondřej Šantora popisuje, proč je dnešní retail „slepý“ oproti e-commerce, jak funguje personalizace bez sběru osobních dat a proč se podle něj budoucnost obchodů nebude točit jen kolem zboží, ale hlavně kolem zážitku.

Odborníci už ji označují jako civilizační epidemii, která vyřazuje z života část společnosti. Alergie trápí třetinu populace a do několika let postihne téměř 40 procent všech lidí. Objevuje se klidně na prahu čtyřicítky nebo padesátky, a to často zcela bez varování. Jindy příznaky upozorňují na problém dlouho, ale dotyčný netuší, že jde o alergii, a navštíví lékaře s únavovým syndromem. „Některé alergie bývají těžko rozpoznatelné. Lidé bývají ráno zahleněni, v průběhu dne mají ucpaný nos, jsou unaveni, mají poruchy koncentrace, poruchy spánku, je to takové trvalé, podprahové dráždění,“ popisuje alergoložka Irena Krčmová a vysvětluje, že za vzestupem stojí měnící se klima, stres, příliš hygieny i změny v mikrobiomu lidí. V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin vysvětluje také, proč se alergie může objevit až v pozdějším věku, doporučuje fígle, které mohou alergikům zabrat, a varuje před nákupem marketingových hloupostí.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Agrofertu se po letech trápení znovu daří. Chemickou divizi holdingu podržely vyšší ceny hnojiv, omezení dovozu z Ruska i nečekané dopady konfliktu na Blízkém východě. V novém dílu Ranního brífinku HN rozebíráme, proč se situace otočila, jakou roli hraje evropské uhlíkové clo CBAM a proč Agrofert plánuje velké investice mimo Evropu. Řeč přijde i na návrat zemědělských dotací pro holding Andreje Babiše.   

O finanční nezávislosti se hodně píše a mluví, ale málokdo si dá tu práci, aby zjistil, jaké to je se na tuto cestu vydat. Martin s Davidem to v novém díle investičního podcastu Money Penny udělali a přináší unikátní vhled do myšlení lidí jdoucími za finanční svobodou v Česku i v zahraničí. Hnutí FIRE totiž čelí novým výzvám, kam patří drahé bydlení, nástup umělé inteligence nebo nárůst nepředvídatelnosti. Kdo chce znát pravdu o FIRE, může si poslechnout celou epizodu dostupnou na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Patrika Saláta: Akciové trhy rostou, jako by neměly strop. Přitom ještě před několika týdny byla nálada pod bodem mrazu. Co tuhle jízdu pohání a jak v této době investovat? Odpovědi nabídneme po stručném přehledu agenturních zpráv z ekonomiky a byznysu.

Jsou sudetští Němci provokujícím tématem jen pro starší generaci, nebo v tom „jedou“ i mladší Češi? Do Generačního konfliktu jsme pozvali Davida Macka, zakladatele meetingu Brno, kterého napadlo zorganizovat Sudetoněmecký sněm vůbec poprvé na české území. Svěřuje se s hejty a výhružkami, které dostává, hodnotí postoj české vlády, která neváhá rozněcovat staré vášně, a vysvětluje, proč je přesto dobré o další kroky v historickém smíření podnikat. Generační slovníčky se tentokrát týkají hlavně německých výrazů, které zdomácněly v češtině. Ví ještě mladá generace, co je to vercajk nebo mantl?

Více než desítka sídel už získala ocenění v soutěži Zelená obec roku, kterou pořádá ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami. Která další města a vesnice se na vítězný seznam připojí, se dozvíme už 4. června při slavnostním vyhlášení v Kampusu ČSOB v Praze. Nejen o zelených projektech, ale třeba také o hospodaření obcí a jejich investicích budeme v tomto podcastu mluvit s Jánem Lučanem, členem představenstva ČSOB zodpovědným za oblast vztahového bankovnictví a také členem poroty, která vybírá vítězné obce.

Česká krajina není připravená popasovat se s dopady klimatické změny, jako je sucho nebo extrémní počasí. V podcastu Hospodářských novin na to upozornil Martin Rexa, specialista na zemědělství a krajinu z organizace Beleco. Mluvil také o potřebě pestré a rozmanité krajiny, o rozporuplné funkci zemědělských dotací i o tom, jak by se k plánům na udržitelné hospodaření s půdou měla postavit česká vláda nebo velké agrární podniky.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Je úterý 12. května, statistický úřad zveřejní nezaměstnanost za duben, bude spuštěn nový web České bankovní asociace Monitor s rychlým přehledem informací o vývoji ekonomiky a bankovního sektoru a dozvíme se výsledky ankety o nejlepšího zaměstnavatele podle agentury Randstad.

Finský prezident Alexander Stubb má mnohem větší vliv, než by odpovídalo velikosti jeho země. S Trumpem si píše esemesky, několikrát se setkal i s Putinem. Právě Stubba se Trump hodně ptá třeba na válku na Ukrajině. Jak Trump zareaguje, až na summitu NATO uvidí číslo s českými nízkými výdaji na obranu? Proč Putin rozhodně není blázen a jak přemýšlí o světě? A proč můžeme my Evropané před sebou mít mnohem úspěšnější budoucnost, než si nejspíš myslíme? Alexander Stubb ale v Bruselském diktátu mluví i o dvou způsobech, jakým politici odbourávají stres. A vzpomíná na Andreje Babiše. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat htps://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej rozšířeného vydání naší knihy: https://shelfie.cz/knihy/897-bruselsky-diktat-houska-pur-2-vydani

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Možný nedostatek leteckého paliva kvůli uzavřenému Hormuzskému průlivu – to je téma, které před hlavní dovolenkovou sezonou řeší evropské aerolinky a také řada cestovatelů. Hlavním dodavatelem do Evropy je totiž Kuvajt, ten ale kvůli zmíněné blokádě nemá kudy potřebný objem kerosinu vyvážet. Pomoct by do Evropy mohla dorazit z Nigérie – tamní obří rafinerie Dangote totiž částečně dokáže vykrýt evropskou spotřebu. Detaily v Ranním brífinku probereme s byznysovým reportérem Hospodářek Petrem Zenknerem. 

Je zestátnění skupiny ČEZ strategickou chybou, nebo retailoví investoři blokují projekty s dlouhými časovými horizonty? Proč se současná vláda k této situaci postavila lépe než předchozí? Do nového dílu MoneyPenny si Matouš a Radek přizvali minoritního akcionáře skupiny ČEZ, investora a energetického experta Michala Šnobra. V rozhovoru se zaměřili na evropskou energetiku a její budoucnost. Mluvili i o osobních investicích Michala Šnobra. Kompletní epizody jsou dostupné na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Přilákat zahraniční investice Česko potřebuje – a především takové, které přinášejí nové technologie a vysokou přidanou hodnotu. „Česká republika má na to, aby se prezentovala jako sebevědomý, silný aktér. Máme devátou nejvyspělejší ekonomiku ze států EU. Často také slýchám, že jsme malá země. Česko vůbec není malá země, minimálně ne v evropském kontextu. A má hodně co nabídnout,“ řekl Jan Michal, generální ředitel agentury CzechInvest, v diskusi Hospodářských novin s názvem Unikátní Česko, která se konala koncem dubna. Podle Martina Vohánky, generálního ředitele společnosti Eurowag, která poskytuje služby a řešení pro nákladní dopravce, Česku v očích investorů nepomáhá institucionální dluh. „Státní instituce mnohdy nefungují tak, jak by měly. Proslulé jsou stavební povolení a obecně povolovací procesy. Druhá věc je věda a výzkum. Máme obrovské množství talentů, ale naše vysoké školství to nedokáže převést do spin‑offů, patentů, zkrátka něčeho, z čeho by tato země mohla žít ve smyslu daní, růstu, zaměstnanosti a podobně,“ podotkl Vohánka. Dodal, že podle průzkumu Eurowagu v rámci projektu Brand Česka nás v zahraničí vnímají jako mnohem méně rozvinutou zemi, než tomu ve skutečnosti je. To se pak odráží v konkrétních omezeních – když si například světový talent vybírá, kde bude žít, nebo když si investor vybírá zemi, kde chce investovat, ale také v turismu. I podle třetí diskutující, Hany Součkové, generální ředitelky softwarové společnosti SAP ČR, je velmi důležité, aby Česko umělo získat nejen lokální talenty, ale také ty zahraniční. „Tlak světa je tak velký, že se tady nemůžeme uzavírat. Myslíme si, že stačí, když budeme dost dobří tady doma. Ale ambice musíme mít mnohem větší,“ řekla kromě jiného v diskuzi Součková.

Ta studie vzbudila ve světě obrovský ohlas. Vědci nedávno propojili místa v Peru, kde se hodně používají pesticidy, s vyšším výskytem některých druhů rakoviny. A otevřeli debatu, jak by taková analýza dopadla jinde ve světě. I když má Evropa přísnější pravidla pro pesticidy, mnohá v Peru používaná nejsou na našem území povolená, i tak se Česko potýká s řadou problémů.Na tuzemský trh se běžně dostávají neregistrované a zakázané pesticidy a ty jsou pak objeveny v potravinách. A zájem o takzvaný koktejlový efekt pesticidů je minimální. „Vidíme, že jeden ze čtyř nebo pěti testovaných produktů obsahuje více pesticidů, tedy jakýsi koktejl. A je otázka, zda je to ještě bezpečné,“ říká lékař Miroslav Šuta v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.Upozorňuje, že sice nejsou jasné dopady tohoto mixu na lidské zdraví, ale pochybnosti jsou stále větší. Navíc na evropské úrovni se rozjíždí snaha výrobců o to, aby se užívání pesticidů ještě rozvolnilo. 

Ranní brífink Julie Hrstkové: Přes veškeré vládní zásahy a regulace ceny postupně rostou. Jestliže ceny v březnu ještě ve srovnání s minulým rokem rostly o necelá dvě procenta, v dubnu to podle předběžného odhadu ČSÚ bylo o 2,5 procenta. Samotné pohonné hmoty i přes regulaci zdražily podstatně víc – benzín o deset procent za měsíc, a nafta o 15 procent. O inflaci a vládní regulaci s v Ranním Brífinku bavíme s hlavním ekonomem společnosti Investika Vítem Hradilem. 

Když se člověk blíží penzi nebo je rentiér, řeší trochu jiné věci než mladí lidé, kteří teprve začínají investovat. Proto David a Martin spustili novou investiční sérii podcastu MoneyPenny, ve které si povídají o investování se skutečným rentiérem Tiborem Nyitrayem. Ve druhém díle série Investování 50+ se zaměřili na penzijko, předdůchod a předčasný důchod. Všechny tři nástroje jsou velmi zajímavé a umí ušetřit hodně peněz, byť to tak nemusí z pohledu mladších generací vypadat.Kompletní epizody jsou dostupné na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/. 

Ranní brífink Ondřeje Housky: Češi moc nemají rádi Evropskou unii, to je známý fakt, který vyplývá z průzkumů. Máme tu ale hodně lidí, kteří mluví do médií a v nich se nad postoji Čechů k unii pohoršují. Aniž by sami něco moc dělali pro to, aby se to změnilo. My na to jdeme jinak – nechceme poučovat, ale vysvětlovat. Nechť si každý udělá názor sám, ale na základě faktů. Třeba pak dojde k závěru, že Evropská unie je to nejlepší, co se Česku a celé Evropě mohlo stát – i když má spoustu chyb a potřebuje velké změny. Tak ji tedy pojďme měnit my. O co jde? To uslyšíte v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na kauzu Čapí hnízdo. Spolupracovnice Andreje Babiše Jana Nagyová byla za dotační podvod odsouzena k tříleté podmínce. Případ ale nekončí. Co bude dál a jaká je pravděpodobnost finálního odsouzení premiéra Andreje Babiše?

Máme čísla, kterými chce česká vláda uklidnit NATO – jde ale o výdaje vycucané z prstu, s kterými u spojenců narazí. Nový průzkum ukazuje, jak vysoké výdaje na obranu si přejí Češi. Jak se liší voliči jednotlivých stran? Vysvětlujeme taky, jak pokračuje zbrojení Německa, jestli bychom se ho měli bát, a proč se německá ekonomika pořád nemůže odrazit ode dna. Nápověda: ceny energií hlavním důvodem zdaleka nejsou.Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí.Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors:https://herohero.co/bruselskydiktathttps://bruselskydiktat.opinio.cz/https://www.forendors.cz/bruselsky_diktatLink na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci

Dřevěnou, zděnou nebo montovanou? Kdo se rozhodne postavit si garáž, má tyto tři možnosti. Dřevěné garáže jsou na pohled hezké, vyžadují ale údržbu a mají nižší životnost. Zděná garáž bývá nejnákladnější a její výstavba vyžaduje více času. „Montovaná garáž je cenově výhodná, její cena začíná na 120 tisících korunách. Postavená je za čtyři až šest hodin,“ říká v podcastu Hospodářských novin Marek Choleva, spolumajitel slovenské rodinné firmy Gardeon, která se výstavbou montovaných garáží zabývá již od 90. let. Choleva dodává, že montované garáže v řadovém uspořádání jsou spojené jen střední vnitřní příčkou, takže je lze podle potřeby za krátký čas přistavět či zvětšit a zvýšit tak počet parkovacích míst. Montované jejich stavby jsou sestavené z ocelových panelů, které se dají izolovat proti přehřívání či naopak zateplit. „Tyto garáže je možné vyrobit ve stejných barvách a designu jako rodinný dům, takže vypadají jako zmenšeniny domu, u kterého stojí,“ doplňuje Choleva. Jsou navíc impregnované hotovou omítkou, takže z vnější strany vypadají jako zděné a rovněž bývají odvětrávané, tím pádem v nich cirkuluje vzduch a uvnitř se netvoří plíseň.

Povedlo se mu během pár dní dostat před školy a náměstí desetitisíce vysokoškoláků a středoškoláků. Důvod? Obava o osud veřejnoprávních médií, která chce Babišova vláda fakticky zestátnit. Do podcastu Generační konflikt jsme pozvali organizátora iniciativy Média nedáme – studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Tomáše Stráníka, a ptali jsme se ho, co mladé lidi do ulic žene a jak budou protesty pokračovat.Proč vlastně mladým lidem tak záleží na veřejnoprávních médiích, když klasické kontinuální vysílání televize a rozhlasu sledují jen minimálně? Jak vlastně velká média „konzumují“ a jakou roli v tom hrají sociální sítě? Dozvíte se!Mluvčí iniciativy Média nedáme má i jeden razantní vzkaz pro opoziční politiky, kteří se snaží na studentských demonstracích přiživovat.A generační slovníčky se tentokrát týkají médií veřejné služby. Vzpomenete si třeba, jak se jmenovala rozhlasová stanice, ze které se vyvinul Radiožurnál za socialismu?

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Od května platí nová pravidla pro způsob, jakým ministerstvo financí vypočítává maximální povolené ceny pohonných hmot. Nově už nezohledňuje pouze aktuální velkoobchodní ceny, ale jejich průměr za poslední tři dny, zvýšila se také maximální povolená marže, a to o padesát haléřů na tři koruny za litr. Ceny na pumpách jdou ale v posledních dnech nahoru, minulý týden totiž cena ropy Brent vystoupala na své čtyřleté maximum. O byznysu s palivy budeme v Ranním brífinku mluvit s Ivanem Indráčkem, předsedou Unie nezávislých petrolejářů.

TOP 09 zahájila kampaň pro komunální a senátní volby, což je dobrá příležitost podívat se na stav a budoucnost téhle kdysi nadějné liberální strany. Rozebíráme osobnost současného předsedy Matěje Ondřeje Havla, který je jistě výborný učitel, zasloužilý skaut a milovník jemného anglického humoru, ale politická razance ho poněkud míjí. Prozradíme, jak se mu říká v Poslanecké sněmovně a proč je to pro nynější TOP 09 symptomatické. Nechybí ani řada topáckých historek včetně jedné superaktuální. Na základě rozhovorů s šéfy výzkumných agentur pak zanalyzujeme, kdo jsou stálí voliči TOP 09, a předpovíme, jak pravděpodobné je, že strana ještě osloví někoho jiného než jádro čítající přibližně tři a půl procenta celkového elektorátu. V další části se zaměříme na ministra obrany Jaromíra Zůnu, který podnikl něco, co mělo být mediální ofenzivou, ale vyšlo mu z toho jen vaření mlhy. Jak dlouho vydrží ve funkci? A titul Podpásovka týdne patří předsedovi Svobodných Liboru Vondráčkovi. Jeho úvaha, že Německo pro nás představuje vojenskou hrozbu, je podpásovkou nejen na zdravý rozum, ale i na samotou realitu.

Jedny jsou nejlepší na měření zdravotních funkcí, další mají vychytané trenéry, jiné nabízejí funkce, které mohou sportování posunout na vyšší úroveň. Výběr chytrých hodinek je nekonečná anabáze, protože na trhu je jich tolik, že se málokdo dokáže vyznat v nejlepších materiálech, funkcích nebo kvalitě měření. Nový díl Longevity podcastu Hospodářských novin přináší kompletní návod k výběru sportovních hodinek. Vysvětlí, které funkce jsou nejlepší na Garminech, Polarech, Apple watch nebo méně známé značce Coros. Přidá i informace o tom, jaké nejlépe měří VO2 max, které zase tlak či tep. A hosté Dominik Hok a Filip Debrecenyi z firmy Hodinky 365, kteří se dlouhodobě věnují recenzím a testování chytrých hodinek, vysvětlí, kdo má sledovat kadenci a proč se zaměřit při tréninku na watty.

Ranní brífink Jana T. beránka: Postavit v ucpané Praze nový most a nepustit na něj osobní auta? Emotivní a výbušné rozhodnutí. Před necelými dvěma týdny se v Praze otevřel takzvaný Dvorecký most, který je jen pro MHD a cyklisty, což část politického spektra nesla velmi nelibě. Proč je to tak emotivní a proč se zrovna z mostu stalo bojiště kulturní války? Hostem Ranního brífinku je pražský radní pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti). Co si z dnů, které následovaly po otevření mostu vedení města odnáší? A zopakuje tenhle vzorec - tedy spojení obou břehu s vyloučením osobních aut – ještě někde? Něco se zřejmě začíná rýsovat.

Čtrnáctý díl autorského podcastu Michaela Mareše a Pavla P. Novotného se opět dívá za kulisy českého byznysu. Vstup na burzu je třešnička byznysového příběhu, ale v Česku se děje pramálo. Letos je ovšem mimořádný rok, máme za sebou dva velké vstupy na burzu významných českých firem - skupin CSG a Allwyn. Co a jak k tomu miliardáře Michala Strnada a Karla Komárka vedlo? Co to znamenalo pro jejich firmy a lidi v nich? Co mají oba příběhy společného? Poslechněte si novou Mouchu na zdi.

Zákon o kybernetické bezpečnosti, účinný od loňského listopadu, se dotkl tisícovek domácích firem. O tom, jaké konkrétní změny legislativa přináší, jaké povinnosti z ní pro dotčené firmy vyplývají a jak jsou na to tyto podniky připraveny, se diskutovalo na setkání expertů na kyberbezpečnost, které uspořádal týdeník Ekonom.

Všichni mluví o umělé inteligenci, ale málokdo ví, co se řeší za zavřenými dveřmi. David a Martin v novém díle investičního podcastu mluví o tom, co se probíralo na uzavřeném setkání pro investory zaměřeném na AI. Zároveň mají k dispozici podrobné odpovědi 525 firem, které skutečně ukazují, jak to s AI v byznysu a na trhu práce vypadá v Česku. Identifikovat lze přitom pět typů firem, co se týče přístupu. Autoři podcastu se ale také podívali na nemovitostní fondy, výhodnost Revolutu nebo nacenění akcií CSG.Kompletní epizody jsou dostupné na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/. 

Ranní brífink Štěpána Svobody: Plán na proměnu skupiny ČEZ znovu rozvířil debatu o roli státu v energetice. Vláda spolu s vedením firmy představily relativně přímočarý scénář, jak získat plnou kontrolu nad výrobní částí podniku – přes vyčlenění nevýrobních aktivit, prodej části nové firmy a následný výkup minoritních akcionářů. I když návrh působí přehledněji než dřívější pokusy, zůstává kolem něj řada otazníků. Není jasné, kolik peněz operace přinese, kdo do nové struktury vstoupí ani zda se celý proces podaří stihnout v rámci jednoho volebního období. Paralelně ČEZ posouvá i své jaderné plány – podpis dohody s Rolls-Royce SMR spouští přípravy na malý modulární reaktor v Temelíně. Ten by mohl Česko zařadit mezi první země s touto technologií, zároveň ale nese obvyklá rizika spojená s projekty, které zatím nemají v Evropě reálný precedent.

Zdaleka nejoblíbenějším sportem Čechů je turistika. Jak ukazují výsledky loňského průzkumu MultiSport Index 2025, procházky a výšlapy do hor má rádo 48 % dotázaných, přibližně 70 % z nich se této aktivitě věnuje alespoň jednou týdně. Následuje cyklistika a plavání. Na fakt, že Češi milují turistiku, navázala MultiSport Benefit i novinku, kterou chystá spustit už během letošního léta. Kromě hradů, zámků či půjčovny kajaků chce do sítě partnerských sportovišť zařadit také lanovky. „Jednáme o tom, že by MultiSport karta platila na jízdy lanovou dráhou,“ říká Miroslav Rech, CEO MultiSport Benefit v ČR, v podcastu Hospodářských novin. Netýkalo by se to však lyžování na sjezdovkách, ale pouze turistického využití lanovek.

Ranní brífink Patrika Saláta: Čeká nás důležitý týden pro světové finance. O úrokových sazbách budou rozhodovat centrální banky v USA, Japonsku i eurozóně a už příští čtvrtek se k nim přidá i naše ČNB. Proč by vás to mělo zajímat? Protože sazby přímo určují, kolik zaplatíte za svou půjčku a zprostředkovaně hýbou i trhem s hypotékami. Jak ale do těchto kalkulací promlouvá konflikt na Blízkém východě?

Andrej Babiš veřejně i na uzavřených jednáních vyhlásil, co chce prosadit. Ukázal neznalost, která je udivující. Zásadně by tím poškodil českou obranu i ekonomiku. Premiér taky chystá svou první schůzku s Volodymyrem Zelenským i Péterem Magyarem. O čem budou? Nová čísla ukázala, jak Trumpův útok na Írán pomohl elektromobilům a „zelené“ ekonomice vůbec. Vyhraje Čína? A na závěr máme i dvě dobré zprávy. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci

Lidovci na svém sjezdu v Ostravě vytáhli do boje o přežití a Podpásovka byla u toho. V bonusovém díle se dozvíte, jak chtějí obyčejní lidovci přispět k ambicióznímu stranickému cíli, tedy dostat právě zvoleného předsedu Jana Grolicha po dalších volbách do Strakovy akademie a obsadit premiérský post. Zaznamenali jsme jednu z prvních ekonomických rad novopečeného prvního místopředsedy Benjamina Činčily, který si vzal na starost vybudování ekonomické kompetence, po které lidovci usilovně volají. A trochu si popíšeme co je ta “tlustá černá čára”, která má oddělit lidovce od “nových lidovců". Rozebíráme kdo a co tentokrát chybělo nám nebo delegátům, Petr se zamýšlí, jestli mají “noví lidovci” šanci na úspěch a na závěr se dozvíte, kdo by se už mohl ženit, přestože prohrál soutěž v přebalování miminek. Poslechněte si!

V tomhle dílu Generačního konfliktu se jasně ukazuje, že je potřeba spustit alarm. Vliv umělé inteligence na nejmladší generaci alfa začíná nabývat netušených rozměrů. Pro děti jsou chatboty naprosto samozřejmými komunikačními partnery, a to nejen pokud jde o informace, ale i v oblasti emocí. Pozvali jsme výkonnou ředitelku výzkumu agentury Ipsos Evu Veisovou, která nabízí šokující data a konkrétní výpovědi dětí i rodičů. Je možné ve výchově zvítězit nad světem agresivních algoritmů? Co nejvíc trápí ostatní generace, tedy „zetka“, mileniály a generaci X? A proč je nakonec právě generace X tou, která je nejvíc bitá? Poslechněte si!

Ranní brífink Jaroslava Maška: Nejvyšší kontrolní úřad zveřejní výsledky kontroly efektivního vynaložení peněz na vysokorychlostní tratě a pokud byste chtěli začít týden opravdovým bizárem, navštivte seminář Miroslava Ševčíka na téma Moudrost, mravnost a racionalita. 

Dokonalé zákony předkládá jen Bůh, pravil Oto Klempíř. Výrok ministra kultury, který zřejmě měl být vysvětlením, proč on sám předložil zákon úplně pitomý, se stal hezkým základem pro tento díl podcastu Podpásovka. Rozebíráme neuvěřitelně zmatené dění kolem zestátňování Českého rozhlasu a České televize a všemožné podpásovky, které vymýšlejí na média veřejné služby vládní politici. Komu o co jde, co kdo navrhuje, jak se brání zaměstnanci a managementy ČRo a ČT a veřejnost? Vysvětlíme!Miloš Vystrčil zařídil přímou leteckou linku z Prahy na Tchaj-wan a nyní ji bude muset využít. Proč Babišova vláda sebrala předsedovi Senátu letecký speciál, kterým chtěl odvézt na Tchaj-wan desítky českých byznysmenů? A proč Babiš a spol. při argumentaci tak nestydatě lžou? Probereme, jak je to ve skutečnosti s tchajwanskými a čínskými investicemi v Česku i řadou historických reminiscencí, včetně vzpomínky na Miloše Zemana šaškujícího v čínské státní televizi s Krtečkem, aby z toho nakonec nebyla ani ta slíbená panda pro pražskou ZOO.Podpásovka týdne je jasná. Titul získává Filip Turek za výrok, který je mimořádně hnusný i na jeho poměry. Poslechněte si!

Čeká nás solidní růst české ekonomiky i přes nejistou situaci na Blízkém východě a co se to děje v české ekonomice? Do nového dílu MoneyPenny si Martin a Radek přizvali hlavní ekonomku Raiffeisenbank Helenu Horskou a hlavního ekonoma XTB Pavla Peterku. V rozhovoru se zaměřili na ekonomickou situaci České republiky, trh práce a na rozpočtovou i měnovou politiku. Bavili se o zadlužování státu a došlo i na diskusi ohledně emisí protiinflačních dluhopisů. Kompletní epizody jsou dostupné na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Ranní brífink Martina Ehla: Větrné elektrárny mohou pokrýt velkou část spotřeby v Česku. Jen se jich lidé bojí, čemuž přispívají i dezinformace, které popisuje Viktor Votruba, redaktor HN specializující se na obnovitelné zdroje energie. Podle něj většina fake news je dávno vyvrácena studiemi v zahraničí, ale do Česka přicházejí ze Slovenska a pomáhají jim i Motoristé v čele ministerstva životního prostředí.

Češi jsou sice přeborníci v nakupování doplňků stravy, jenže často je užívají špatně a v nízkých dávkách. Například takový vitamin D – toho má velká část populace nedostatek, přestože zodpovídá za správný chod imunity, rozvoj svalové síly i celkové zdraví. „Denní doporučená dávka vitaminu D je velmi malá, my víme, že bychom měli konzumovat tisíc až dva tisíce jednotek. To nám potvrzují různé studie a ukazují, že to ovlivňuje i zkracování telomer,“ říká biochemička a expertka na výživu Michaela Bebová. Ta zároveň vysvětluje, jak souvisí dostatek déčka s množstvím hořčíku nebo vápníku či jaký typ tohoto vitaminu si v obchodě vybrat. V novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin se dozvíte i to, co je vápníkový paradox, které látky podporují psychickou odolnost nebo jaké signály dává tělo, jemuž vitaminy chybí.