POPULARITY
Tvrz ve Velké Bystřici je zmíněna poprvé v roce 1381. Zmíněny jsou dokonce dvě.
Krakovec je dnes součást Laškova. Vydáváme se tedy do kopců, které se zdvíhají od Náměště na Hané směrem ke Konici. Zmínka o tvrzi pochází z roku 1397.
Jižní část řeky Moravy v Olomouckém kraji doplnily nové cedule pro vodáky. Informují je o nástupních a výstupních místech, na jakém kilometru řeky se právě nachází nebo jestli jedou stále správně.
První zmínka o tvrzi v Laškově pochází z roku 1490, Laškov je zmíněn v roce 1350. Po renesančních úpravách v 16. století byla tvrz přestavěna na zámek ke konci 17. století.
Kde stávala ludéřovská tvrz? Po tom pátral tým na katedře historie Univerzity Palackého pod vedením profesora Davida Papajíka. Stavitelem původní tvrze mohl být ve 14. století Ludéř z Ludéřova.
Turistickou atrakcí Náměště na Hané je zámek na návrší obklopený kruhovou zahradou. Pozůstatky hradu na skalním ostrohu jsme navštívili minule. Teď se vydáme k dolnímu zámku.
V Mikulčicích na Hodonínsku u řeky Moravy se kdysi rozkládalo velkomoravské hradiště. Díky práci archeologů je dnes možné poznat historii tohoto místa, které ve své době představovalo významné mocenské a církevní centrum. A kde možná působili slovanští věrozvěsti Konstantin a Metoděj. Slovanským hradištěm se můžete projít i v rámci komentovaných prohlídek.
V Mikulčicích na Hodonínsku u řeky Moravy se kdysi rozkládalo velkomoravské hradiště. Díky práci archeologů je dnes možné poznat historii tohoto místa, které ve své době představovalo významné mocenské a církevní centrum. A kde možná působili slovanští věrozvěsti Konstantin a Metoděj. Slovanským hradištěm se můžete projít i v rámci komentovaných prohlídek.
V Mikulčicích na Hodonínsku u řeky Moravy se kdysi rozkládalo velkomoravské hradiště. Díky práci archeologů je dnes možné poznat historii tohoto místa, které ve své době představovalo významné mocenské a církevní centrum. A kde možná působili slovanští věrozvěsti Konstantin a Metoděj. Slovanským hradištěm se můžete projít i v rámci komentovaných prohlídek.
V Mikulčicích na Hodonínsku u řeky Moravy se kdysi rozkládalo velkomoravské hradiště. Díky práci archeologů je dnes možné poznat historii tohoto místa, které ve své době představovalo významné mocenské a církevní centrum. A kde možná působili slovanští věrozvěsti Konstantin a Metoděj. Slovanským hradištěm se můžete projít i v rámci komentovaných prohlídek.
V Mikulčicích na Hodonínsku u řeky Moravy se kdysi rozkládalo velkomoravské hradiště. Díky práci archeologů je dnes možné poznat historii tohoto místa, které ve své době představovalo významné mocenské a církevní centrum. A kde možná působili slovanští věrozvěsti Konstantin a Metoděj. Slovanským hradištěm se můžete projít i v rámci komentovaných prohlídek.
V Mikulčicích na Hodonínsku u řeky Moravy se kdysi rozkládalo velkomoravské hradiště. Díky práci archeologů je dnes možné poznat historii tohoto místa, které ve své době představovalo významné mocenské a církevní centrum. A kde možná působili slovanští věrozvěsti Konstantin a Metoděj. Slovanským hradištěm se můžete projít i v rámci komentovaných prohlídek.
V Mikulčicích na Hodonínsku u řeky Moravy se kdysi rozkládalo velkomoravské hradiště. Díky práci archeologů je dnes možné poznat historii tohoto místa, které ve své době představovalo významné mocenské a církevní centrum. A kde možná působili slovanští věrozvěsti Konstantin a Metoděj. Slovanským hradištěm se můžete projít i v rámci komentovaných prohlídek.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V Mikulčicích na Hodonínsku u řeky Moravy se kdysi rozkládalo velkomoravské hradiště. Díky práci archeologů je dnes možné poznat historii tohoto místa, které ve své době představovalo významné mocenské a církevní centrum. A kde možná působili slovanští věrozvěsti Konstantin a Metoděj. Slovanským hradištěm se můžete projít i v rámci komentovaných prohlídek.
Pochádza z Moravy, ale už viac ako desaťročie žije v Partizánskom. Práve tam sa potom, ako jej diagnostikovali Parkinsonovu chorobu, rozhodla vytvoriť komunitu ľudí, ktorí sa dokážu navzájom podporovať a pomáhať si. Založila preto občianske združenie Pro Parkinson SK, tvorí podcasty a venuje sa osvete ochorenia, ktoré nie je len chorobu starších ľudí. Pri príležitosti Svetového dňa Parkinsonovej choroby upozorní na podujatie, ktoré pripravujú a povie aj o mýtoch, ktoré panujú pri chorobe, ktorá patrí medzi najrýchlejšie rastúce neurologické ochorenia na svete. | Hostka: Jana Zubčáková. | Moderuje: Miroslav Čief. | Talkshow Hosť Rádia Regina Západ pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Regina Západ, RRZ.
Hostem podcastu Fotroviny je Dušan Ferby, zemědělec z jižní Moravy, manžel a otec 9 dětí. V této epizodě otevíráme témata velká rodina, rodičovství, otcovství, výchova dětí, manželství, rodinný život, sourozenci, děti a práce, život na statku a život na venkově. Jak funguje rodina s 9 dětmi? Jak se manželé domluví na tom mít 10 dětí? Co obnáší výchova dětí ve velké rodině? Dušan Ferby mluví otevřeně o tom, proč jsou podle něj nejtěžší první tři děti, proč rodiče udělají nejvíc chyb na prvních dvou dětech a jak se děti ve velké rodině učí pomáhat si navzájem. V epizodě řešíme také rodinné hodnoty, sourozenecké vztahy, pomoc dětí doma, partnerství, manželství a život s mnoha dětmi.
O novém areálu už město podle starosty jednalo s Povodím Moravy. Vedení města ho chce vybudovat v bezpečnější lokalitě. Na místě bývalých kurtů a fotbalového hřiště by mohla vzniknout klidová zóna.
„Je možné přihlásit jakoukoliv stavbu, soubor staveb, park,“ říká pro Český rozhlas Plzeň předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Libor Honzák.
Žloutenková epidemie v Brně a na jihu Moravy je horší než ta poslední před zhruba deseti lety. Nemoc špinavých rukou se šíří mezi lidmi bez domova i ve školách. Jak? Zjišťovala Brněnská jedenáctka. Ta se věnuje i trestům pro agresivní řidiče, kyberútoku na městský úřad nebo tomu, jak se celníkům nejen z Brna podařilo odhalit mezinárodní drogový syndikát. Poradíme vám taky, ve kterém divadle vám nově pohlídají děti, abyste si mohli užít představení.
Žloutenková epidemie v Brně a na jihu Moravy je horší než ta poslední před zhruba deseti lety. Nemoc špinavých rukou se šíří mezi lidmi bez domova i ve školách. Jak? Zjišťovala Brněnská jedenáctka. Ta se věnuje i trestům pro agresivní řidiče, kyberútoku na městský úřad nebo tomu, jak se celníkům nejen z Brna podařilo odhalit mezinárodní drogový syndikát. Poradíme vám taky, ve kterém divadle vám nově pohlídají děti, abyste si mohli užít představení.
Jižní část Moravy je v povědomí širší veřejnosti zafixována coby území převážně zemědělské – region, kde se daří nejen běžným agroplodinám, ale též vinohradům dotvářejícím kolorit řady obcí. O to více mohou návštěvníky Slovácka překvapit kyvadlové těžební stroje, které se nachází ve volné krajině. Naleziště ropy nejsou na Moravě sice rozsáhlá, ovšem význam mají třeba už proto, že skýtají surovinu nadprůměrné kvality.
Minulý rok jsme vám nabídli sérii rozhovorů s českými historičkami nejen o jejich práci, ale také o postavení žen v současné české historiografii. A protože se seriál setkal se slušným ohlasem a protože žen historiček je u nás spousta, rozhodli jsme se pokračovat. Začínáme v Brně s Hanou Krutílkovou, autorkou studií o ženách z Moravy v politice a veřejném prostoru konce 19. a počátku 20. století.
Nejstarší dějiny osídlení Moravy i celé Evropy můžete objevovat v brněnském Pavilonu Anthropos. Expozice vznikla díky nejnovějším poznatkům odborníků z oblasti archeologie, antropologie, genetiky a dalších oborů. Výstavě dominuje mamut v životní velikosti. Pro veřejnost je otevřeno od středy do neděle.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nejstarší dějiny osídlení Moravy i celé Evropy můžete objevovat v brněnském Pavilonu Anthropos. Expozice vznikla díky nejnovějším poznatkům odborníků z oblasti archeologie, antropologie, genetiky a dalších oborů. Výstavě dominuje mamut v životní velikosti. Pro veřejnost je otevřeno od středy do neděle.
Nejstarší dějiny osídlení Moravy i celé Evropy můžete objevovat v brněnském Pavilonu Anthropos. Expozice vznikla díky nejnovějším poznatkům odborníků z oblasti archeologie, antropologie, genetiky a dalších oborů. Výstavě dominuje mamut v životní velikosti. Pro veřejnost je otevřeno od středy do neděle.
Černá věž v Drahanovicích je jednou z mála dochovaných staveb tvrzí v Olomouckém kraji. Kdy vznikla, není známo. První zmínka o tvrzi pochází z poloviny 14. století. Zničena byla za husitských válek a ve 2. polovině 15. století byla obnovena.
Během dne několikrát přejíždí zemskou hranici, když třeba sváží balíky sena. Spolek ČSOP Arion si na pomezí Čech a Moravy hýčká opravdový přírodní klenot.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Během dne několikrát přejíždí zemskou hranici, když třeba sváží balíky sena. Spolek ČSOP Arion si na pomezí Čech a Moravy hýčká opravdový přírodní klenot.
Archeológ a predseda výboru Slovenského archeologického a historického inštitútu. Orientuje sa na archeológiu starovekého blízkeho východu a obdobie časného stredoveku na území strednej Európy. Vyštudoval históriu - filozofiu na UK v Bratislave, archeológiu na UK v Bratislave, doktorát má na tému časnostredoveké hradiská na území Veľkej Moravy, tiež na UK. Pochádza zo Starej Bošáce, narodil sa v Trenčíne. Aktuálne stavia archeopark v Bošáckej doline. Je ženatý, má dvoch synov. Manželka je archeologička, venuje sa archeológii Blízkeho východu, synovia (13 a 7) sa tiež zaujímajú o archeológiu. Má rád staré umenie, starých majstrov, antické umenie. Mimochodom je zanietený psíčkár. | Hosť: Drahoslav Hulínek (archeológ a predseda výboru Slovenského archeologického a historického inštitútu). | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.
O včelách, včelaření a medu jsme mluviili s Václavem Sciskalou, předsedou Včelařského spolku Moravy a Slezska.Všechny díly podcastu Poradna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
O včelách, včelaření a medu jsme mluviili s Václavem Sciskalou, předsedou Včelařského spolku Moravy a Slezska.
Slovania sa po veľkom sťahovaní národov usídlili okrem iného aj na území dnešného Slovenska. Čakali ich však neľahké časy, keď si nárok na ich územie robili Avari spolu s Frankami. Samova ríša, Nitrianske kniežatstvo, Moravské kniežatstvo či Veľká Morava sa im niekoľko storočí pokúšali vzdorovať a v mnohých prípadoch veľmi úspešne. V tejto časti Schooltagu sa budeme venovať obdobiu po veľkom sťahovaní národov až do zániku Veľkej Moravy. Ak sa o počiatkoch slovenských dejín chceš dozvedieť viac, si tu na správnom mieste! Kľúčové slová: dejepis, maturita, Slovensko, Veľká Morava, počiatky slovenských dejín, Nitrianske kniežatstvo, Moravské kniežatstvo, stredovek Tento podcast ti prináša 4ka. Jediná štvorka, ktorá ťa nebude v škole mrzieť.
Malebná ves Svébohov na Zábřežsku získala své jméno podle pověsti díky uhlířům, kteří ve zdejších horách pálili uhlí a vzývali jiného Boha, než všichni v okolí. Přestože tato pověst sahá až do počátku křesťanství u nás i v době mnohem mladší to tady lidé s vírou neměli lehké. Snad i proto má dnes malá obec svůj katolický kostel a také evangelický sborový dům – nejstarší v tomto koutě Moravy.
Sundat, vyndat, zandat – moravismy, nebo spisovná čeština? A co mají společného se slovy onde, uondat či zaonačit? Vydejte se s námi na jazykovou cestu z Moravy do Čech.
Prezidentský shitstorm byl horší než švýcarské nájezdy, které jsme prohráli. Milán je pulsující město, kam se rozhodně chci vrátit, je plný gastra, barů a piva. Mimochodem vyrostla tam skvělá kavárenská scéna. Ale probereme i inspekce z jižní Moravy. Českou žranici, ze které jsme nakonec museli i něco vystříhat, protože finále bylo opravdu české.
Malá obec u hranic s Polskem ukazuje, proč není dobré spojovat školství a lokální politiku. Starostka Hnojníku se rozhodla dosadit do ředitelské funkce místní základky svého favorita. Výsledkem jsou protesty rodičů i dětí.„Tak kvalifikovaného ředitele, jako jsem já - neberte to jako chválu -, nemá 95 procent škol v tomto státě, ani v Evropě. Ať to máme ujasněno.“Takto se sám prezentuje nový ředitel základní školy v Hnojníku Pavel Olšovský. Z jeho slov by se tedy mohlo zdát, že v malé obci na severovýchodě Moravy mají obrovské štěstí, že tamní základku vede právě tento pedagog a zastupitel Pardubického kraje za ANO.Jenže je to naopak: jmenování Olšovského vyvolalo v obci vlnu protestů, bouří se rodiče i žáci. Vadí jim netransparetnost jednání obce coby zřizovatele školy a také fakt, že starostka Dagmar Malíková (Nezávislí) ignorovala výsledek výběrového řízení a do ředitelny na příštích šest let dosadila svého favorita, který se v konkurzu nedostal skoro ani do druhého kola.Na zvláštní dění okolo jmenování ředitele základní školy upozornil pořad Ve stínu Adam Gallus. Tento dětmi oblíbený učitel přírodních věd výběrové řízení s přehledem vyhrál, ředitelem se ale nestal. Teď přemýšlí, že ze školy v Hnojníku odejde.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz
Libor Kukal mluvil s rusko-americkým filmovým režisérem Michaelem Lokšinem o jeho filmu Mistr a Markétka, který v Rusku vyvolal politický skandál, a momentálně se hraje v českých kinech. Jana Šustová zavítala na první Forum mladých zástupců národnostních menšin, kde se zabývala výzvami v oblasti duševního zdraví u vietnamské menšiny. Moderuje: Tomáš Pilát Připravila: Tajana Mančalová
Zabavení majetku, uvěznění funkcionářů, možné rozpuštění. To vše hrozí Komunistické straně Čech a Moravy už od 1. ledna příštího roku podle právní analýzy, kterou si nechalo vypracovat její vedení. Represe mohou komunisty údajně postihnout kvůli novele trestního zákoníku. Podle právního dobrozdání se tomu v podstatě mohou vyhnout jen dvěma kroky: rozpuštěním strany, nebo jejím sloučením s jiným politickým subjektem. Dilema pro delegáty sjezdu, který je naplánovaný na 13. prosince.Host: Martin Štorkán - investigativní reportér RadiožurnáluČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Památník Velké Moravy se nachází ve Starém Městě u Uherského Hradiště ve Zlínském kraji. Na místě, kde byly v roce 1949 objeveny základy nejstaršího známého velkomoravského kostela z 9. století. Nad tímto unikátním archeologickým nalezištěm byla postavena budova, která dnes patří mezi národní kulturní památky České republiky.
Památník Velké Moravy se nachází ve Starém Městě u Uherského Hradiště ve Zlínském kraji. Na místě, kde byly v roce 1949 objeveny základy nejstaršího známého velkomoravského kostela z 9. století. Nad tímto unikátním archeologickým nalezištěm byla postavena budova, která dnes patří mezi národní kulturní památky České republiky.
Jak pravidelní posluchači už asi vědí, brněnské nakladatelství Větrné mlýny oslovilo 12 současných německých spisovatelů. Každý z nich strávil nebo stráví měsíc v některém z regionálních měst Čech nebo Moravy, kromě Prahy.
Vítaným průvodcem krásami jižní Moravy je síť cyklotras pod názvem Vinařská stezka Podluží. Nabízí několik okruhů v celkové délce 130 kilometrů a prochází převážně rovinatými vinařskými oblastmi Břeclavska a Hodonínska. Na své si přijdou nejen cyklisté, ale také pěší výletníci a milovníci vína i krásné přírody.
Představte si, že pozemek pod cestou k vašemu domu je státní. Nájemné roste, žádost o odkup se protahuje. Co se může stát, když chcete uspořádat vlastnictví okolo nemovitosti, ale v záznamech je chaos, rozplétá pořad Ve stínu.Majitelka obyčejného rodinného domu v Horních Věstonicích, obci na jihu Moravy, je přesvědčena, že jí úřady bezdůvodně znepříjemňují život.Předmětem sporu je pozemek pod příjezdovou cestou, který vlastní stát a žena si ho dlouhodobě pronajímá. Jenže cena pronájmu stále roste, a tak se majitelka domu snaží pozemek odkoupit a problém se zvyšujícím nájmem jednou provždy vyřešit.Žena nechce vystupovat se svou identitou (redakci ji ale zná), a proto ji v následujícím vyprávění označujeme jako paní Martu.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz
Slaný chlebíček s olivami, bílé víno z Moravy a povzbuzení k lenošení místo joggingu. Připijte si s Jiřinkou a Alenkou na příchod podzimu a den, kdy světlo i tma trvají stejně.
Obora Soutok se rozprostírá se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území takzvaného Dyjského trojúhelníku a je vklíněna mezi Rakousko a Slovensko. Obora nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkán vodními kanály, slepými rameny a tůněmi a roste tam řada cenných mohutných stromů.
Po vytrvalých deštích i v Ostravě vysvitlo slunce, řeky se zklidnily, zavládl optimismus. V části města ale voda začala rychle stoupat a nikdo nevěděl proč. Co před rokem způsobilo nečekanou katastrofu, rozplétá pořad Ve stínu.Je to přesně rok, co se severem Moravy a Slezskem přehnala ničivá povodeň. V Ostravě nastala největší krize v místě soutoku řek Odry a Opavy. Hráz tu nevydržela nápor extrémního množství vody - a nová řeka zaplavila i části města, kam by se živel jinak nedostal.Přírodní pohroma způsobila enormní škody. Jen oprava čistírny odpadních vod stála skoro 600 milionů korun. Další desítky milionů byly potřeba na opravy infrastruktury, ale i domů a bytů.Proč hráz u soutoku dvou řek, vybudovaná po povodních z roku 1997, neustála ani velkou vodu z roku 2024? Její pevnost zpochybňují místní obyvatelé i politici---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz
5. díl pro sezónu 2025/2026
V hluboké vodě se to nevyplatí. Co na nich zkoumají čeští vědci? - S magazínem Experiment se vydáme do Panonie - horké a suché oblasti mezi severem Chorvatska a jihem Moravy. Rostou tam odolné rostliny, které by se mohly přidávat do městských trávníků. - Bude letošní předvolební kampaň dutá, jak píší někteří komentátoři, vzhledem k tomu, že své programy strany zveřejní až v září - a teď se komunikace odehrává ve velkém hlavně na sociálních sítích? Na co se máme připravit - z psychologického hlediska? Moderuje Lucie Vopálenská.
Ruina stredovekého pohraničného hradu s bohatou históriou. Dôležitá archeologická lokalita, kontinuálne osídlená už od kamennej doby . Chránená prírodná pamiatka s unikátnymi výhľadmi na sútok Dunaja a Moravy. Cieľ turistických výletov pre ľudí zo Slovenska i z celého sveta. To všetko predstavuje Devín. No nielen to. Devín je aj symbolickým miestom a najmä v pohnutom 20. storočí ho s obľubou využívali najrôznejšie politické režimy na svoju sebaprezentáciu. Zaštíť sa Devínom ako miestom legendárnej schôdzky štúrovcov alebo v duchu cyrilo-metodskej tradície a jeho veľkomoravskej minulosti, alebo ako dôležitým symbolickým hraničným bodom sa predsa vyplatí a túto možnosť radi využívali politici minulí, ale tiež súčasní. V nasledujúcej diskusii, ktorá odznela v rámci nedávneho festivalu Sútok, sme sa preto naopak snažili zbaviť Devín mýtov a ideologických nánosov. Takéto odklínanie Devína nám čo to povie o nie takej vzdialenej minulosti i o nás samých. Počúvate Dejiny, pravidelný podcast denníka SME a Historickej revue. Moje meno je Jaro Valent a na Devíne a o Devíne som sa rozprával s historičkou Danielou Kodajovou a historikom Adamom Hudekom z Historického ústavu SAV a s publicistom a prozaikom Petrom Gettingom z denníka SME. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na jaroslav.valent@petitpress.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.
Tesla's Vice President of Engineering Lars Moravy joins me for a candid conversation spanning a wide-ranging number of topics, from the new Model Y to his memories of pivotal moments in Tesla history to the next-gen Roadster and even the upcoming more-affordable cars. Enjoy! Timecodes: 6:39 Interview begins 7:36 Lars on when he first got into cars 9:42 Remembering his first job in the auto industry, at Honda, and what led him to Tesla 14:01 Early days at Tesla 15:19 He knew the Model S was going to be a special car 17:22 Engineering the falcon-wing doors of the Model X 19:34 The charger snake prototype and its “hubris” 20:21 The Cybercab will be road trip capable 23:26 The most satisfying vehicle project he's worked on 26:07 Why Tesla doesn't have any plans to build any more HFS vehicles 26:43 The Cybercab isn't “painted” in the traditional sense 28:44 Remembering Model 3's “production hell” 31:20 Tesla fully expected the Model Y to become the world's best-selling vehicle 33:50 Building the next-gen Roadster prototype 35:36 Status update on the next-gen Roadster 40:55 Learnings from the Model 3 refresh that have been applied to the new Model Y 43:25 Balancing between pushing the envelope and playing it safe on the new Model Y 45:42 The reason the new Model Y doesn't have steer by wire 47:25 Why the new Model Y doesn't have a 48v architecture 48:54 The status of the Model S and Model X 50:45 What Lars daily drives 51:50 Why the new Model 3 doesn't use gigacastings 52:38 Lars's favorite piece of engineering on any of the cars 54:58 Will the front bumper camera come to the S, X, and 3? 55:09 Will the turn signal stalk return to any of the other vehicles besides Model Y? 55:38 A teaser for the upcoming more-affordable vehicles If you enjoy the podcast and would like to support my efforts, please check out my Patreon at https://www.patreon.com/teslapodcast and consider a monthly pledge. Every little bit helps and there are stacking bonuses in it for you at each pledge level, like early access to each episode at the $5 tier and the weekly Lightning Round bonus mini-episode (AND the early access!) at the $10 tier! And NO ADS at every tier! FOR FIRST-TIME TESLA BUYERS: The referral program is back and it's the best one in a while! You can get $2500 off of your Model 3 or $500 off your classic Model Y purchase (or $1000 off of Cybertruck, Model S, or Model X) by ordering through my referral link. Clicking this will take you to the Tesla website where you can order with the discount applied: https://ts.la/ryan73014 And don't forget to leave a message on the Ride the Lightning hotline anytime with a question, comment, or discussion topic for next week's show! The toll-free number to call or Skype is 1-888-989-8752. LAST CALL: Win the custom-configured Tesla of your dreams in the 9th annual Climate XChange raffle! The taxes are paid if you win, and either way, the money goes to a great nonprofit cause. To get your tickets, go to https://carbonraffle.org/RTL Engineering innovation doesn't just build great electric cars. It builds the foundation for an entire automotive ecosystem. And being a part of that means ensuring your Tesla is protected long after its original warranty expires. Get XCare, the first extended warranty built exclusively for EVs. Last chance to use our special anniversary code RTLOVE for $200 off our “One-time Payment” option! Go to www.xcelerateauto.com/xcare to find the extended warranty policy that's right for you and your Tesla. P.S. Get 15% off your first order of awesome aftermarket Tesla accessories at AbstractOcean.com by using the code RTLpodcast at checkout. Grab the SnapPlate front license plate bracket for any Tesla at https://everyamp.com/RTL/ (don't forget the coupon code RTL too!).