Podcasts about moravy

Extrémní teplo a sucho drtí Evropu. V Česku vysychají řeky i přehrady, voda dochází ve studnách. S měnícím se klimatem navíc bude sucho stále kritičtější, jihu Moravy i Polabí hrozí desertifikace. Můžeme tomu ještě zabránit? Hostem Ptám se já byl Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Letošní rok v Česku zatím patří k těm nejsušším od roku 1961 a z hlediska spadlých srážek se vyvíjí ještě hůře než loňský. Jak tento týden upozornil Český hydrometeorologický ústav, zatímco první polovina loňského roku byla z hlediska srážek vůbec nejsušší od roku 1961, v červenci 2025 se velký deficit srážek alespoň trochu zmírnil. Letos se naopak meteorologické sucho dál prohlubuje. Od začátku roku chybí podle meteorologů na území České republiky v průměru přibližně 34 procent srážek oproti normálu. Zhoršující se situaci potvrzují i vodohospodáři. Například v Povodí Moravy už je sucho na polovině měřicích míst, některá jsou dokonce na nule. Mimořádné sucho zasáhlo také přes 50 procent území ve správě státního podniku Povodí Labe. Snižování průtoků se začíná obávat i Povodí Odry. Rekordně brzy v Česku letos končí i žně. Výnosy zemědělců kvůli suchu klesly někde až o 20 procent. „Je to zážitek, který se moc nepodobá čemukoliv, co jsme ve svých životech zatím viděli. Na druhou stranu, my jsme to vlastně věděli předem. To, že klima se bude posouvat tímto směrem a že to bude mít takové dopady, jsme měli od klimatologů spočítáno už před 20, 30 lety. Teď jenom docházíme do momentu, kdy se to stává praktickou každodenní realitou našich skutečných životů,“ komentoval situaci v Ptám se já Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí UK. Česko podle něj bude v dalších letech patřit k zemím více zasažených suchem: „Ve srovnání se státy, které jsou na tom klimaticky zhruba podobně jako my, se zdá, že musíme očekávat možná spíše horší rozměr dopadů. Česká krajina patří k těm opravdu méně připraveným, protože se historicky změnila a například hospodaření s půdou tady několik desítek let probíhalo způsobem, který ta rizika ještě zvětšil.“ Podle evropských odborníků se vysychání a degradace půdy v Evropě v současnosti netýká jen Středomoří, ale začíná se projevovat právě i v Česku. Společné výzkumné centrum Evropské komise JRC aktuálně informovalo, že do roku 2040 se u nás rozšíří oblasti ohrožené desertifikací, zejména na jižní Moravě nebo v Polabí. Co můžeme se suchem a vedry dělat? A na co se musíme v příštích letech připravit? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Studie společného výzkumného centra Evropské komise varuje, že část starého kontinentu může být do roku 2040 suchá a neúrodná. V Česku patří k ohroženým oblastem kromě jižní Moravy také Polabí. „Srážky jsou přibližně stejné jako před lety, ale spousta vody odteče. Část navíc přichází v přívalových deštích, které ta půda není schopná zachytit,“ vysvětluje v Interview Plus sedlák a lesník Daniel Pitek.

Studie společného výzkumného centra Evropské komise varuje, že část starého kontinentu může být do roku 2040 suchá a neúrodná. V Česku patří k ohroženým oblastem kromě jižní Moravy také Polabí. „Srážky jsou přibližně stejné jako před lety, ale spousta vody odteče. Část navíc přichází v přívalových deštích, které ta půda není schopná zachytit,“ vysvětluje v Interview Plus sedlák a lesník Daniel Pitek.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

František Ondraš byl vyhlášeným zlodějem. Četníci ho dlouho nemohli polapit. Bez obav se celé roky pěšky pohyboval po velké části jižní Moravy. Kradl všechno, na co přišel. Nikdy ale nepoužíval násilí. Až v osudný den 7. března 1933 v dřevěné chatce na Hubertce u Velehradu. Díky telefonnímu hlášení šli četníci téměř najisto… Mrazivé léto na Dvojce vám přináší případ vraha četníků, který začal chybami, poprvé při něm byl využit rozhlas a rozluštěn byl díky neodeslanému dopisu.

Do pořadu Buchty tentokrát přišel tester softwaru Lubor, který si rozhodně neříká Lubko a který se rád učí jazyky. Lubor vyprávěl o tom, že je ze Slovácka - z jihovýchodní Moravy, konkrétně z Rohatce a z části této obce, které se říká Kolonie. Lubor pak vyprávěl o homonymech a o tom, jak je těžké najít si frajera v městě Brně, kde každý zná každého. Všichni se shodli na tom, že každý další požadavek na partnera je problém.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do pořadu Buchty tentokrát přišel tester softwaru Lubor, který si rozhodně neříká Lubko a který se rád učí jazyky. Lubor vyprávěl o tom, že je ze Slovácka - z jihovýchodní Moravy, konkrétně z Rohatce a z části této obce, které se říká Kolonie. Lubor pak vyprávěl o homonymech a o tom, jak je těžké najít si frajera v městě Brně, kde každý zná každého. Všichni se shodli na tom, že každý další požadavek na partnera je problém.

Tématem je dovolená a co a jak můžeme v souvislosti s dovolenou reklamovat. Detailněji se zaměříme také na prokazování totožnosti při online rezervaci. Je bezpečné posílat fotografii pasu či občanského průkazu? Poradí právnička Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska Renata Horáková.Všechny díly podcastu Poradna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mimořádně zachovaný komplex barokní i zahradní architektury a také místo, kde se odehrávaly příběhy ze známých knih zdejšího kastelána Evžena Bočka. To je zámek Milotice, který bývá nazýván Perlou jihovýchodní Moravy. Přibližuje každodenní život posledního majitele Ladislava Seilerna a jeho rodiny v první polovině 20. století. Díky zámecké kostymérně se navíc můžete obléknout do dobových šatů a odnést si nevšední zážitek.

Mimořádně zachovaný komplex barokní i zahradní architektury a také místo, kde se odehrávaly příběhy ze známých knih zdejšího kastelána Evžena Bočka. To je zámek Milotice, který bývá nazýván Perlou jihovýchodní Moravy. Přibližuje každodenní život posledního majitele Ladislava Seilerna a jeho rodiny v první polovině 20. století. Díky zámecké kostymérně se navíc můžete obléknout do dobových šatů a odnést si nevšední zážitek.

Mimořádně zachovaný komplex barokní i zahradní architektury a také místo, kde se odehrávaly příběhy ze známých knih zdejšího kastelána Evžena Bočka. To je zámek Milotice, který bývá nazýván Perlou jihovýchodní Moravy. Přibližuje každodenní život posledního majitele Ladislava Seilerna a jeho rodiny v první polovině 20. století. Díky zámecké kostymérně se navíc můžete obléknout do dobových šatů a odnést si nevšední zážitek.

Mimořádně zachovaný komplex barokní i zahradní architektury a také místo, kde se odehrávaly příběhy ze známých knih zdejšího kastelána Evžena Bočka. To je zámek Milotice, který bývá nazýván Perlou jihovýchodní Moravy. Přibližuje každodenní život posledního majitele Ladislava Seilerna a jeho rodiny v první polovině 20. století. Díky zámecké kostymérně se navíc můžete obléknout do dobových šatů a odnést si nevšední zážitek.

Mimořádně zachovaný komplex barokní i zahradní architektury a také místo, kde se odehrávaly příběhy ze známých knih zdejšího kastelána Evžena Bočka. To je zámek Milotice, který bývá nazýván Perlou jihovýchodní Moravy. Přibližuje každodenní život posledního majitele Ladislava Seilerna a jeho rodiny v první polovině 20. století. Díky zámecké kostymérně se navíc můžete obléknout do dobových šatů a odnést si nevšední zážitek.

Mimořádně zachovaný komplex barokní i zahradní architektury a také místo, kde se odehrávaly příběhy ze známých knih zdejšího kastelána Evžena Bočka. To je zámek Milotice, který bývá nazýván Perlou jihovýchodní Moravy. Přibližuje každodenní život posledního majitele Ladislava Seilerna a jeho rodiny v první polovině 20. století. Díky zámecké kostymérně se navíc můžete obléknout do dobových šatů a odnést si nevšední zážitek.

Mimořádně zachovaný komplex barokní i zahradní architektury a také místo, kde se odehrávaly příběhy ze známých knih zdejšího kastelána Evžena Bočka. To je zámek Milotice, který bývá nazýván Perlou jihovýchodní Moravy. Přibližuje každodenní život posledního majitele Ladislava Seilerna a jeho rodiny v první polovině 20. století. Díky zámecké kostymérně se navíc můžete obléknout do dobových šatů a odnést si nevšední zážitek.

Mimořádně zachovaný komplex barokní i zahradní architektury a také místo, kde se odehrávaly příběhy ze známých knih zdejšího kastelána Evžena Bočka. To je zámek Milotice, který bývá nazýván Perlou jihovýchodní Moravy. Přibližuje každodenní život posledního majitele Ladislava Seilerna a jeho rodiny v první polovině 20. století. Díky zámecké kostymérně se navíc můžete obléknout do dobových šatů a odnést si nevšední zážitek.

Mimořádně zachovaný komplex barokní i zahradní architektury a také místo, kde se odehrávaly příběhy ze známých knih zdejšího kastelána Evžena Bočka. To je zámek Milotice, který bývá nazýván Perlou jihovýchodní Moravy. Přibližuje každodenní život posledního majitele Ladislava Seilerna a jeho rodiny v první polovině 20. století. Díky zámecké kostymérně se navíc můžete obléknout do dobových šatů a odnést si nevšední zážitek.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mimořádně zachovaný komplex barokní i zahradní architektury a také místo, kde se odehrávaly příběhy ze známých knih zdejšího kastelána Evžena Bočka. To je zámek Milotice, který bývá nazýván Perlou jihovýchodní Moravy. Přibližuje každodenní život posledního majitele Ladislava Seilerna a jeho rodiny v první polovině 20. století. Díky zámecké kostymérně se navíc můžete obléknout do dobových šatů a odnést si nevšední zážitek.

Mimořádně zachovaný komplex barokní i zahradní architektury a také místo, kde se odehrávaly příběhy ze známých knih zdejšího kastelána Evžena Bočka. To je zámek Milotice, který bývá nazýván Perlou jihovýchodní Moravy. Přibližuje každodenní život posledního majitele Ladislava Seilerna a jeho rodiny v první polovině 20. století. Díky zámecké kostymérně se navíc můžete obléknout do dobových šatů a odnést si nevšední zážitek.

Mimořádně zachovaný komplex barokní i zahradní architektury a také místo, kde se odehrávaly příběhy ze známých knih zdejšího kastelána Evžena Bočka. To je zámek Milotice, který bývá nazýván Perlou jihovýchodní Moravy. Přibližuje každodenní život posledního majitele Ladislava Seilerna a jeho rodiny v první polovině 20. století. Díky zámecké kostymérně se navíc můžete obléknout do dobových šatů a odnést si nevšední zážitek.

Jana Šustová nahlédla do života druhé generace Vietnamců v rámci vietnamských večerek. Oleksandra Simochko si povídala s Ilnarou Dudash, předsedkyní organizace Ukrajinská iniciativa Jižní Moravy a ředitelkou Ukrajinského centra v Brně. Lidija Stevanović natočila rozhovor s Vladimirem Tepavčevićem, který se před více než 30-ti lety kvůli válce v Jugoslávii přestěhoval do Česka. Moderuje: Tatiana Čabáková. Připravila: Tajana Mančalová.

Jana Šustová nahlédla do života druhé generace Vietnamců v rámci vietnamských večerek. Oleksandra Simochko si povídala s Ilnarou Dudash, předsedkyní organizace Ukrajinská iniciativa Jižní Moravy a ředitelkou Ukrajinského centra v Brně. Lidija Stevanović natočila rozhovor s Vladimirem Tepavčevićem, který se před více než 30-ti lety kvůli válce v Jugoslávii přestěhoval do Česka. Moderuje: Tatiana Čabáková. Připravila: Tajana Mančalová.Všechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na nejvyšší horu Moravy a českého Slezska opět jednou týdně jezdí speciální nízkopodlažní autobus pro seniory a lidi se zdravotním postižením. Z Karlovy Studánky je vyveze až k vysílači.

První zmínka pochází z roku 1398. V roce 1492 je označena jako pustá. Na počátku 16. století byla obnovena a v roce 1680 byla opět pustá. Za pár let je však znovu užívána.

Co současným lidem říká příběh Cyrila a Metoděje, kteří přinesli na území Čech a Moravy křesťanství. A jak je oslovuje odvaha Mistra Jana Husa, který za své přesvědčení položil život. Poslechněte si reprízu debaty Vertikály, o odkazu velkých postav českých dějin mluví historička Eva Doležalová a biskup Církve československé husitské Juraj Jordán Dovala. (Debatu vysíláme v repríze.)Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čeští fotbalisté odjeli z mistrovství světa v Mexiku s ostudou. Ve skupině získali pouhý jeden bod a sklidili kritiku fanoušků. „A lepší to nebude, obávám se,“ říká k tomu sportovní novinář Luděk Mádl, který se specializuje právě na fotbal. „Na fotbalové asociaci se už dvacet let nedělá sport. Přestala se rozvíjet metodika, přestali se starat o mládež, vzdělávání trenérů se zaseklo,“ vypočítává neduhy českého fotbalu šéfkomentátor časopisu Hattrick Luděk Mádl, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Je tady obrovská díra Národní tým se dostal na šampionát po dvaceti letech. Ani přes příznivý los ale nedokázal postoupit ze skupiny. Češi si tak odváží z mistrovství pouhý jeden bod za remízu s týmem Jihoafrické republiky. „Je tady obrovská díra, kdy se opravdovému fotbalu na Strahově nikdo nevěnoval. Nešly do toho peníze, fotbalová asociace tady má obrovský dluh. Fotbal tady prostě je s prominutím 100 let za opicemi,“ pokračuje ve své analýze Mádl, který se psaní o fotbale a fotbalové novinařině věnuje už 32 let. „Už se teda začalo hovořit o tom, že by se nějaké věci měly v tomhle duchu rozjíždět, ale zatím se o tom jenom hovoří.“ Zlepšení úrovně českého fotbalu bude navíc práce na dlouho. „Děti začínají s fotbalem zhruba v šesti letech. A zlepšení bude tak 15 až 20 let od momentu, kdy se postaví nějaký systém práce s mládeží, metodika, vzdělávání trenérů, financování trenérů. To tak prostě je,“ vzkazuje zklamaným fanouškům fotbalový novinář. Výjimka v klubech Na jiné úrovni je český fotbal, pokud jde o klubové výsledky. Tam se totiž tuzemským týmům daří, někdy dokonce velmi dobře. „To je dané tím, že na několika málo adresách se naučili pracovat s tím, co bylo k dispozici úplně s absolutně maximální efektivitou a objevily se tam i peníze. Teď mluvím zejména o Slávii a bude to platit i o Plzni. Nějakým způsobem komplikovanější situace byla v tom ohledu dlouhodobě na Spartě. Ale co je důležité, ty kluby můžou dolepovat sestavy cizinci, což je zejména v posledních letech úplně zásadní jev,“ pokračuje v hodnocení stavu současného českého fotbalu Mádl. Luděk Mádl se jako jeden z mála sportovních novinářů důsledně věnuje i politice kolem sportu a sportovnímu zákulisí. V roce 2005 dostal cenu Novinářská křepelka za odhalení a popsání asi nejslavnější úplatkářské aféry v českém fotbale okolo Ivana Horníka. „Já si pamatuju ještě 90. léta, což byl brutální divoký východ. Různí podnikatelé najednou vnesli do českého fotbalu násobně násobně vyšší sumy, než co se tam točily předtím. Rozhodčí měli v té době opravdu žně. Víceméně ta Horníkovská aféra z toho tak jako vyplynula,“ vypráví Mádl a pokračuje: „V té době byl naprostý standard zápasy ovlivňovat. Navázalo to na léta 80., ale bylo zvykem ošetřovat každý zápas. Tehdy vystoupil majitel Benešova, pan Švarc a mluvil otevřeně o tom, že rozhodčí minimálně takzvaně za rovinu, aby neškodil, bral 100 tisíc korun. Jenom že kluci přijedou, tak aby dostali na svačinu. A když to chtěl někdo vylepšit, tak 500 tisíc, milion.“ Matchfixing aneb poslední skandál fotbalu Takové skandály má ale už český fotbal za sebou. Hlavní rozdíl je podle Mádla v tom, že vyšetřování nejnovější aféry s ovlivňováním zápasů kvůli sázkám, takzvaný matchfixing, spustilo samo vedení Fotbalové asociace České republiky (FAČR). Dříve to bylo naopak. „Tady právě došlo k zásadní změně, a sice v tom, že se fotbalová asociace poprvé v historii ocitla na správné straně barikády. Když to srovnám s časy Romana Berbra, tak Strahov v podstatě ze strachu fungoval jako centrála organizovaného zločinu. Odsud se manipulovaly zápasy a určovalo se, kdo má vyhrát, prohrát podle toho, jestli je s panem místopředsedou spřátelený, nebo ne, a jestli je z Čech nebo z Moravy,“ popisuje Mádl divoké časy fotbalu, které mimo jiné národní tým přivedly do současného stavu a také stojí za nelichotivou pověstí českého fotbalu. „Když je ve fotbale nějaká aféra, tak to má obrovskou mediální penetraci a lidi mají pocit, že fotbal je nejzkaženější součástka ve vesmíru. Aniž bych se chtěl fotbalu nějak extra zastávat, tak si myslím, že je na tom podobně jako zbytek společnosti,“ myslí si Mádl. Ostatně podobně jsou na tom podle něj i jiné sporty. Jaké týmy sleduje na mistrovství světa? Proč byla předchozí mistrovství v Kataru a v Rusku? A jak složité je dělat sportovní novinařinu a u toho psát o korupci a skandálech funkcionářů? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Tvrz ve Velké Bystřici je zmíněna poprvé v roce 1381. Zmíněny jsou dokonce dvě.

Krakovec je dnes součást Laškova. Vydáváme se tedy do kopců, které se zdvíhají od Náměště na Hané směrem ke Konici. Zmínka o tvrzi pochází z roku 1397.

Jižní část řeky Moravy v Olomouckém kraji doplnily nové cedule pro vodáky. Informují je o nástupních a výstupních místech, na jakém kilometru řeky se právě nachází nebo jestli jedou stále správně.

První zmínka o tvrzi v Laškově pochází z roku 1490, Laškov je zmíněn v roce 1350. Po renesančních úpravách v 16. století byla tvrz přestavěna na zámek ke konci 17. století.

Kde stávala ludéřovská tvrz? Po tom pátral tým na katedře historie Univerzity Palackého pod vedením profesora Davida Papajíka. Stavitelem původní tvrze mohl být ve 14. století Ludéř z Ludéřova.

Turistickou atrakcí Náměště na Hané je zámek na návrší obklopený kruhovou zahradou. Pozůstatky hradu na skalním ostrohu jsme navštívili minule. Teď se vydáme k dolnímu zámku.

V Mikulčicích na Hodonínsku u řeky Moravy se kdysi rozkládalo velkomoravské hradiště. Díky práci archeologů je dnes možné poznat historii tohoto místa, které ve své době představovalo významné mocenské a církevní centrum. A kde možná působili slovanští věrozvěsti Konstantin a Metoděj. Slovanským hradištěm se můžete projít i v rámci komentovaných prohlídek.

V Mikulčicích na Hodonínsku u řeky Moravy se kdysi rozkládalo velkomoravské hradiště. Díky práci archeologů je dnes možné poznat historii tohoto místa, které ve své době představovalo významné mocenské a církevní centrum. A kde možná působili slovanští věrozvěsti Konstantin a Metoděj. Slovanským hradištěm se můžete projít i v rámci komentovaných prohlídek.

O novém areálu už město podle starosty jednalo s Povodím Moravy. Vedení města ho chce vybudovat v bezpečnější lokalitě. Na místě bývalých kurtů a fotbalového hřiště by mohla vzniknout klidová zóna.

„Je možné přihlásit jakoukoliv stavbu, soubor staveb, park,“ říká pro Český rozhlas Plzeň předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Libor Honzák.

Žloutenková epidemie v Brně a na jihu Moravy je horší než ta poslední před zhruba deseti lety. Nemoc špinavých rukou se šíří mezi lidmi bez domova i ve školách. Jak? Zjišťovala Brněnská jedenáctka. Ta se věnuje i trestům pro agresivní řidiče, kyberútoku na městský úřad nebo tomu, jak se celníkům nejen z Brna podařilo odhalit mezinárodní drogový syndikát. Poradíme vám taky, ve kterém divadle vám nově pohlídají děti, abyste si mohli užít představení.

Jižní část Moravy je v povědomí širší veřejnosti zafixována coby území převážně zemědělské – region, kde se daří nejen běžným agroplodinám, ale též vinohradům dotvářejícím kolorit řady obcí. O to více mohou návštěvníky Slovácka překvapit kyvadlové těžební stroje, které se nachází ve volné krajině. Naleziště ropy nejsou na Moravě sice rozsáhlá, ovšem význam mají třeba už proto, že skýtají surovinu nadprůměrné kvality.

Minulý rok jsme vám nabídli sérii rozhovorů s českými historičkami nejen o jejich práci, ale také o postavení žen v současné české historiografii. A protože se seriál setkal se slušným ohlasem a protože žen historiček je u nás spousta, rozhodli jsme se pokračovat. Začínáme v Brně s Hanou Krutílkovou, autorkou studií o ženách z Moravy v politice a veřejném prostoru konce 19. a počátku 20. století.

Černá věž v Drahanovicích je jednou z mála dochovaných staveb tvrzí v Olomouckém kraji. Kdy vznikla, není známo. První zmínka o tvrzi pochází z poloviny 14. století. Zničena byla za husitských válek a ve 2. polovině 15. století byla obnovena.

Slovania sa po veľkom sťahovaní národov usídlili okrem iného aj na území dnešného Slovenska. Čakali ich však neľahké časy, keď si nárok na ich územie robili Avari spolu s Frankami. Samova ríša, Nitrianske kniežatstvo, Moravské kniežatstvo či Veľká Morava sa im niekoľko storočí pokúšali vzdorovať a v mnohých prípadoch veľmi úspešne. V tejto časti Schooltagu sa budeme venovať obdobiu po veľkom sťahovaní národov až do zániku Veľkej Moravy. Ak sa o počiatkoch slovenských dejín chceš dozvedieť viac, si tu na správnom mieste! Kľúčové slová: dejepis, maturita, Slovensko, Veľká Morava, počiatky slovenských dejín, Nitrianske kniežatstvo, Moravské kniežatstvo, stredovek Tento podcast ti prináša 4ka. Jediná štvorka, ktorá ťa nebude v škole mrzieť.

Malebná ves Svébohov na Zábřežsku získala své jméno podle pověsti díky uhlířům, kteří ve zdejších horách pálili uhlí a vzývali jiného Boha, než všichni v okolí. Přestože tato pověst sahá až do počátku křesťanství u nás i v době mnohem mladší to tady lidé s vírou neměli lehké. Snad i proto má dnes malá obec svůj katolický kostel a také evangelický sborový dům – nejstarší v tomto koutě Moravy.

Sundat, vyndat, zandat – moravismy, nebo spisovná čeština? A co mají společného se slovy onde, uondat či zaonačit? Vydejte se s námi na jazykovou cestu z Moravy do Čech.

Prezidentský shitstorm byl horší než švýcarské nájezdy, které jsme prohráli. Milán je pulsující město, kam se rozhodně chci vrátit, je plný gastra, barů a piva. Mimochodem vyrostla tam skvělá kavárenská scéna. Ale probereme i inspekce z jižní Moravy. Českou žranici, ze které jsme nakonec museli i něco vystříhat, protože finále bylo opravdu české.

Malá obec u hranic s Polskem ukazuje, proč není dobré spojovat školství a lokální politiku. Starostka Hnojníku se rozhodla dosadit do ředitelské funkce místní základky svého favorita. Výsledkem jsou protesty rodičů i dětí. „Tak kvalifikovaného ředitele, jako jsem já - neberte to jako chválu -, nemá 95 procent škol v tomto státě, ani v Evropě. Ať to máme ujasněno.“ Takto se sám prezentuje nový ředitel základní školy v Hnojníku Pavel Olšovský. Z jeho slov by se tedy mohlo zdát, že v malé obci na severovýchodě Moravy mají obrovské štěstí, že tamní základku vede právě tento pedagog a zastupitel Pardubického kraje za ANO. Jenže je to naopak: jmenování Olšovského vyvolalo v obci vlnu protestů, bouří se rodiče i žáci. Vadí jim netransparetnost jednání obce coby zřizovatele školy a také fakt, že starostka Dagmar Malíková (Nezávislí) ignorovala výsledek výběrového řízení a do ředitelny na příštích šest let dosadila svého favorita, který se v konkurzu nedostal skoro ani do druhého kola. Na zvláštní dění okolo jmenování ředitele základní školy upozornil pořad Ve stínu Adam Gallus. Tento dětmi oblíbený učitel přírodních věd výběrové řízení s přehledem vyhrál, ředitelem se ale nestal. Teď přemýšlí, že ze školy v Hnojníku odejde.---Ve stínu: Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Malá obec u hranic s Polskem ukazuje, proč není dobré spojovat školství a lokální politiku. Starostka Hnojníku se rozhodla dosadit do ředitelské funkce místní základky svého favorita. Výsledkem jsou protesty rodičů i dětí.„Tak kvalifikovaného ředitele, jako jsem já - neberte to jako chválu -, nemá 95 procent škol v tomto státě, ani v Evropě. Ať to máme ujasněno.“Takto se sám prezentuje nový ředitel základní školy v Hnojníku Pavel Olšovský. Z jeho slov by se tedy mohlo zdát, že v malé obci na severovýchodě Moravy mají obrovské štěstí, že tamní základku vede právě tento pedagog a zastupitel Pardubického kraje za ANO.Jenže je to naopak: jmenování Olšovského vyvolalo v obci vlnu protestů, bouří se rodiče i žáci. Vadí jim netransparetnost jednání obce coby zřizovatele školy a také fakt, že starostka Dagmar Malíková (Nezávislí) ignorovala výsledek výběrového řízení a do ředitelny na příštích šest let dosadila svého favorita, který se v konkurzu nedostal skoro ani do druhého kola.Na zvláštní dění okolo jmenování ředitele základní školy upozornil pořad Ve stínu Adam Gallus. Tento dětmi oblíbený učitel přírodních věd výběrové řízení s přehledem vyhrál, ředitelem se ale nestal. Teď přemýšlí, že ze školy v Hnojníku odejde.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Libor Kukal mluvil s rusko-americkým filmovým režisérem Michaelem Lokšinem o jeho filmu Mistr a Markétka, který v Rusku vyvolal politický skandál, a momentálně se hraje v českých kinech. Jana Šustová zavítala na první Forum mladých zástupců národnostních menšin, kde se zabývala výzvami v oblasti duševního zdraví u vietnamské menšiny. Moderuje: Tomáš Pilát Připravila: Tajana Mančalová  

Zabavení majetku, uvěznění funkcionářů, možné rozpuštění. To vše hrozí Komunistické straně Čech a Moravy už od 1. ledna příštího roku podle právní analýzy, kterou si nechalo vypracovat její vedení. Represe mohou komunisty údajně postihnout kvůli novele trestního zákoníku. Podle právního dobrozdání se tomu v podstatě mohou vyhnout jen dvěma kroky: rozpuštěním strany, nebo jejím sloučením s jiným politickým subjektem. Dilema pro delegáty sjezdu, který je naplánovaný na 13. prosince. Host: Martin Štorkán - investigativní reportér Radiožurnálu Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Zabavení majetku, uvěznění funkcionářů, možné rozpuštění. To vše hrozí Komunistické straně Čech a Moravy už od 1. ledna příštího roku podle právní analýzy, kterou si nechalo vypracovat její vedení. Represe mohou komunisty údajně postihnout kvůli novele trestního zákoníku. Podle právního dobrozdání se tomu v podstatě mohou vyhnout jen dvěma kroky: rozpuštěním strany, nebo jejím sloučením s jiným politickým subjektem. Dilema pro delegáty sjezdu, který je naplánovaný na 13. prosince.Host: Martin Štorkán - investigativní reportér RadiožurnáluČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Památník Velké Moravy se nachází ve Starém Městě u Uherského Hradiště ve Zlínském kraji. Na místě, kde byly v roce 1949 objeveny základy nejstaršího známého velkomoravského kostela z 9. století. Nad tímto unikátním archeologickým nalezištěm byla postavena budova, která dnes patří mezi národní kulturní památky České republiky.

Tesla's Vice President of Engineering Lars Moravy joins me for a candid conversation spanning a wide-ranging number of topics, from the new Model Y to his memories of pivotal moments in Tesla history to the next-gen Roadster and even the upcoming more-affordable cars. Enjoy! Timecodes: 6:39 Interview begins 7:36 Lars on when he first got into cars 9:42 Remembering his first job in the auto industry, at Honda, and what led him to Tesla 14:01 Early days at Tesla 15:19 He knew the Model S was going to be a special car 17:22 Engineering the falcon-wing doors of the Model X 19:34 The charger snake prototype and its “hubris” 20:21 The Cybercab will be road trip capable 23:26 The most satisfying vehicle project he's worked on 26:07 Why Tesla doesn't have any plans to build any more HFS vehicles 26:43 The Cybercab isn't “painted” in the traditional sense 28:44 Remembering Model 3's “production hell” 31:20 Tesla fully expected the Model Y to become the world's best-selling vehicle 33:50 Building the next-gen Roadster prototype 35:36 Status update on the next-gen Roadster 40:55 Learnings from the Model 3 refresh that have been applied to the new Model Y 43:25 Balancing between pushing the envelope and playing it safe on the new Model Y 45:42 The reason the new Model Y doesn't have steer by wire 47:25 Why the new Model Y doesn't have a 48v architecture 48:54 The status of the Model S and Model X 50:45 What Lars daily drives 51:50 Why the new Model 3 doesn't use gigacastings 52:38 Lars's favorite piece of engineering on any of the cars 54:58 Will the front bumper camera come to the S, X, and 3? 55:09 Will the turn signal stalk return to any of the other vehicles besides Model Y? 55:38 A teaser for the upcoming more-affordable vehicles If you enjoy the podcast and would like to support my efforts, please check out my Patreon at https://www.patreon.com/teslapodcast and consider a monthly pledge. Every little bit helps and there are stacking bonuses in it for you at each pledge level, like early access to each episode at the $5 tier and the weekly Lightning Round bonus mini-episode (AND the early access!) at the $10 tier! And NO ADS at every tier! FOR FIRST-TIME TESLA BUYERS: The referral program is back and it's the best one in a while! You can get $2500 off of your Model 3 or $500 off your classic Model Y purchase (or $1000 off of Cybertruck, Model S, or Model X) by ordering through my referral link. Clicking this will take you to the Tesla website where you can order with the discount applied: https://ts.la/ryan73014  And don't forget to leave a message on the Ride the Lightning hotline anytime with a question, comment, or discussion topic for next week's show! The toll-free number to call or Skype is 1-888-989-8752. LAST CALL: Win the custom-configured Tesla of your dreams in the 9th annual Climate XChange raffle! The taxes are paid if you win, and either way, the money goes to a great nonprofit cause. To get your tickets, go to https://carbonraffle.org/RTL  Engineering innovation doesn't just build great electric cars. It builds the foundation for an entire automotive ecosystem. And being a part of that means ensuring your Tesla is protected long after its original warranty expires. Get XCare, the first extended warranty built exclusively for EVs. Last chance to use our special anniversary code RTLOVE for $200 off our “One-time Payment” option! Go to www.xcelerateauto.com/xcare to find the extended warranty policy that's right for you and your Tesla. P.S. Get 15% off your first order of awesome aftermarket Tesla accessories at AbstractOcean.com by using the code RTLpodcast at checkout. Grab the SnapPlate front license plate bracket for any Tesla at https://everyamp.com/RTL/ (don't forget the coupon code RTL too!).