POPULARITY
67 episodes with ve v
23 episodes with ve v
253 episodes with ve v
19 episodes with ve v
14 episodes with ve v
15 episodes with ve v
16 episodes with ve v
21 episodes with ve v
14 episodes with ve v
17 episodes with ve v
7 episodes with ve v
11 episodes with ve v
6 episodes with ve v
12 episodes with ve v
6 episodes with ve v
4 episodes with ve v
5 episodes with ve v
4 episodes with ve v
4 episodes with ve v
5 episodes with ve v
6 episodes with ve v
5 episodes with ve v
3 episodes with ve v
3 episodes with ve v
5 episodes with ve v
5 episodes with ve v
6 episodes with ve v
4 episodes with ve v
4 episodes with ve v
4 episodes with ve v
3 episodes with ve v
38 episodes with ve v
36 episodes with ve v
![DEEP TALKS [CZE]](https://ivyfm.s3.amazonaws.com/i320/240430.jpg)
2 episodes with ve v
2 episodes with ve v
2 episodes with ve v
3 episodes with ve v
3 episodes with ve v
3 episodes with ve v
3 episodes with ve v
3 episodes with ve v
3 episodes with ve v
30 episodes with ve v
29 episodes with ve v
2 episodes with ve v
2 episodes with ve v
5 episodes with ve v
3 episodes with ve v
21 episodes with ve v
4 episodes with ve v
3 episodes with ve v
2 episodes with ve v
2 episodes with ve v
2 episodes with ve v
Systém APAC, který už po mnoho desetiletí funguje v Brazílii, inspiroval české Mezinárodní vězeňské společenství v budování komunitní věznice. Systém, ve kterém pobývá maximálně dvě stě odsouzených, funguje zcela jinak, než je naše vězeňství zvyklé. Cesta se otevírá už i v Česku. Ale nejen tam, kde komunitní věznice budou otevřeny, je možné uskutečnit to hlavní, co MVS vnímá jako své poslání - obklopit člověka dobrem a láskou. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz
Kolem návštěvy Andreje Babiše (ANO) ve Vídni poprask nenastal. Rakouská média se omezila na publikaci minutových videí, na kterých kancléř Christian Stocker zmínil, že se s českým kolegou skoro na všem shodli, jen nemůže souhlasit s atomovým programem, který Česko rozjíždí. Na stejných videozáznamech Babiš odmítl zodpovědět otázku, která se týkala konfliktu tuzemských ústavních činitelů.
Vědci z různých koutů světa hledají nové látky, které by mohly pomoci v boji proti rakovině. Pozadu nejsou ani čeští experti – dva jejich programy se nyní blíží ke klinickému testování.
Kolem návštěvy Andreje Babiše (ANO) ve Vídni poprask nenastal. Rakouská média se omezila na publikaci minutových videí, na kterých kancléř Christian Stocker zmínil, že se s českým kolegou skoro na všem shodli, jen nemůže souhlasit s atomovým programem, který Česko rozjíždí. Na stejných videozáznamech Babiš odmítl zodpovědět otázku, která se týkala konfliktu tuzemských ústavních činitelů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Vědci z různých koutů světa hledají nové látky, které by mohly pomoci v boji proti rakovině. Pozadu nejsou ani čeští experti – dva jejich programy se nyní blíží ke klinickému testování.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Mohla prožít spokojený život, kdyby se v Československu v únoru 1948 nechopili moci komunisti. Místo toho prožila dlouhá léta ve vězení. Za kurýrní odbojovou činnost byla v procesu Gavenda a spol. odsouzena na 15 let odnětí svobody. I tak našla za mřížemi lásku. V dokudramatu účinkují Klára Sedláčková-Oltová, Růžena Merunková nebo Michal Zelenka. Hovoří historik Jaroslav Rokoský.
Svět si minulý týden připomněl památku obětí holokaustu. Toto téma silně rezonuje na Ukrajině v tamní židovské komunitě a obzvlášť mezi umělci. V Kyjevě uspořádali monumentální výstavu obrazů jednoho z nejznámějších ukrajinských umělců Matvije Vasjberga věnovanou jak holokaustu, tak ruské agresi.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
"Každý člověk, který selhal, se může vrátit zpátky," říká ředitelka Mezinárodního vězeňského společenství Gabriela Kabátová o působení této organizace ve prospěch odsouzených: Jaké předsudky má většinová společnost o odsouzených? A jak změnit úhel pohledu o těch, kdo jsou ve výkonu trestu? Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz
Február už pár rokov nesie aj prívlastok suchý. Táto iniciatíva je pre ľudí šancou overiť si, či nemajú problémy s alkoholom. O iniciatíve, nástrahách pitia alkoholu, výhodách abstinovania a záujme Slovákov o riešenie tejto závislosti porozprávajú zástupcovia z Centier pre liečbu drogových závislostí Bratislava a Košice.
Nekonečný leden je za námi! Odměňte se některými pozitivnějšími zprávami stran nápadů k léčbě rakoviny, historie dřevnictví i spánku bez mozku… Stejně jako některými zprávami z lehce dystopičtějšího ranku, jak se sluší a patří na 20. léta 21. století!
Máme za sebou 568. týden tohoto roku (aspoň mentálně) a s ním přichází i další příval novinek! Od prospěšných bakterek přes dobré zprávy z Marsu až po motivaci k čištění zubů je tu další porce objevů, kterými si můžete mírně zvýšit dopamin!O tom všem a dalších vědeckých novinkách JaRonus I. a Ladislavus II.
Jaké následky si nese oběť trestného činu? Jak je jí možné jít naproti v rámci restorativní justice, která usiluje o nápravu křivd u oběti i změnu života pachatele? Také o viktimizaci nebo o důležitosti naslouchání je další setkání s ředitelkou Mezinárodního vězeňského společenství Gabrielou Kabátovou. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz
Nejstarší jezdecká škola na světě, lipicáni a tradice, která přežila víc než čtyři století. Umění Španělské jezdecké školy ve Vídni se dostalo i na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Jak vypadá každodenní ranní práce mimo slavná vystoupení?Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
⏱ Prvních 13 minut pro všechny zdarma, celý rozhovor v délce 26 minut pro předplatitele na Patreonu a na Herohero
V minulosti pracovala jako zdravotní sestra na chirurgii, vždy ale měla blízko přírodě a bylinám. Dlouhá léta působila jako holistická terapeutka, věnovala se práci v bylinné lékárně. Jednoho rána se vzbudila a věděla, že musí v životě udělat změnu. A odletěla do Peru.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
U dětí působení Mezinárodního vězeňského společenství začalo - a tak se mu věnuje rozhovor s ředitelkou Gabrielou Kabátovou podrobněji. Proč děti vězněných rodičů potřebují pravidelné setkávání? K čemu jsou jim dárky z projektu Andělský strom? A jaká traumata si často nesou po návštěvě rodiče ve vězení? Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz
Bouřky, silné deště, vichřice, mrazy, ale i sucha a velká vedra. František Vavruška za svou více než čtyřicetiletou službu v Českém hydrometeorologickém ústavu zažil vše zmíněné. O počasí také často a pravidelně informoval posluchače Českého rozhlasu České Budějovice. Od nového roku se definitivně rozhodl pro odchod do penze.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Sucho, láva a epidemie se na vás řítí v novém týdnu ve vědě – jak se ostatně sluší na jinými podobnými zprávami bohatý rok 2026!Američané čím dál víc věří, že nás navštívili mimozemšťané. Nové průzkumy ukazují, že téměř polovina Američanů si dnes myslí, že mimozemšťané Zemi skutečně navštívili – a dramaticky ubývá těch, kteří si „nejsou jistí“. Důvody nejsou jednoduché ani jednorozměrné.Nedostatek vody v Íránu zhoršily paradoxně i přehrady. Írán čelí jedné z nejvážnějších vodních krizí v moderní historii, vyvolané kombinací dlouhodobého sucha, rekordně nízkého srážkového úhrnu a špatného řízení vodních zdrojů.Evoluční rekvalifikace – řasinkový gen získal novou funkci. Původní gen pro „pohyb” se u nepohyblivých buněk stal šéfem jiného buněčného úkonu.Europa možná není tak živá, jak jsme doufali. Nový model naznačuje, že Europě chybí významná geologická aktivita na dně oceánu. Bez ní si lze výrazně hůř představit, že pod ledovou krustou existují život…Česko patří mezi rekordmany v neočkování proti chřipce. Virus chřipky nám hackuje buňky a u toho rychle mutuje. Přestože jsme vynalezli geniální protichřipkovou zbraň, moc ji nevyužíváme – v Česku se proti chřipce očkovuje jen 7 % lidí, ať se vakcína do kmene trefé či nikoliv… Život kolonizuje i lávu, co sotva vychladla. Stačí hodiny až dny a bakterie kolonizují horninu sterilizovanou sopečnými teplotami. Ukazuje to tzv. primární sukcesi v reálném čase.
Proč Asiaté trestají, zatímco Evropa napravuje? Je doživotí nebo dokonce trest smrti dostatečně odstrašujícím nástrojem nebo jen podporuje klišé o krutých a bezcitných Asiatech? Téma pro Davida Jakše.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V aktuální epizodě mělo moderátorstvo opět napilno. Kromě moralizování ohledně přílišného užívání AI a mylné snahy dokázat, že jsou Vilma s Mírou spirituálně propojeni jako sourozenecká dvojice, vyzbyl i nějaký ten čas na popkulturní dění.Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Od informací o kolapsů klasického věku Mayů přes nové vedení NASA až po potenciálně významný pokrok v léčbě Alzheimera (u myšek) nám přelom let 2025 a 2026 dal víc než jen důvody k panice!
Rok 2025 se zařadil mezi tři nejteplejší v historii měření, což znovu připomíná, jak rychle se klima mění. Zatímco data o teplotách nejsou zrovna povzbudivá, věda má i světlejší stránku: nový teleskop Vera C. Rubin Observatory, který právě vstupuje do provozu a slibuje revoluci v astronomii.S Farkym a Jiřím Dobrým jsme probrali, co tenhle unikátní teleskop dokáže — od mapování miliard galaxií přes sledování proměnné oblohy až po hledání temné hmoty, temné energie a nebezpečných asteroidů. Rubinův teleskop nebude koukat na vesmír „staticky“, ale bude ho nepřetržitě monitorovat, čímž otevře úplně nový způsob, jak oblohu studovat.V dnešním videu se podíváme, jak špatně (a dobře) na tom planeta v roce 2025 byla, proč je Vera Rubin jedním z nejdůležitějších vědeckých projektů současnosti a co všechno díky němu můžeme objevit.
Končící týden se stal časovou hranicí, za kterou trvá válka rozpoutaná režimem Vladimira Putina déle než válka, kterou rozpoutal v roce 1941 režim Adolfa Hitlera proti tehdejšímu Sovětskému svazu, jehož bylo Rusko součástí.
Stigmatizace, odsouzení, škatulkování a odmítání, stejně jako sekundární vina nebo vydělení na kraj kolektivu. To jsou jen některé ze situací, kterým čelí děti odsouzených rodičů. Právě u nich začalo působení Mezinárodního vězeňskézho společenství, které dnes umí doprovodit dítě odmala až do dospělosti. Příklady dobré praxe přidává ředitelka MVS Gabriela Kabátová. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz
mRNA technologie si kvůli covidové pandemii odnesla rozporuplnou pověst, ale rok 2025 jasně ukazuje, že její potenciál sahá daleko za očkování proti virům. mRNA terapeutika dnes míří i do onkologie, kde pomáhají aktivovat imunitní systém proti nádorovým buňkám nebo přímo instruují tělo k výrobě cílených léčivých proteinů.S Filipem Šlapalem z Ostravské univerzity a Ninou Kadášovou z našeho týmu biochemiků jsme rozebrali, jak mRNA léky fungují, proč dávají smysl právě v boji s rakovinou a v čem se zásadně liší od klasické chemoterapie. Ukazuje se, že mRNA není jednorázová pandemická technologie, ale univerzální platforma pro moderní medicínu.V dnešním videu se podíváme, jak mRNA terapeutika posilují imunitu, jaké typy nádorů už se testují a proč může jít o jednu z nejdůležitějších lékařských inovací posledních let.
Jak vážný je odklon USA od vědy a co to znamená pro zbytek světa? S Patrikem Kořenářem, Martinem Rotou a Jaroslavem Zoulou jsme v RVV proobrali aktuální dění za oceánem — od osekávání rozpočtů na vědu, politických tlaků symbolizovaných jmény jako Kennedy, až po odchod špičkových odborníků z akademického i státního sektoru.Druhou linkou debaty je návrat jádra na scénu. Nejen jako bezemisního zdroje energie v podobě jaderných elektráren, ale i jako bezpečnostního a geopolitického faktoru — včetně jaderných zbraní a nové rovnováhy moci. Ukazuje se, že technologie, které jsme považovali za „vyřešené“, se znovu stávají klíčovými.V dalším kousku Roku ve vědě 2025 se podíváme, proč se věda stává politickým terčem, jaké důsledky to má pro globální výzkum a proč se jádro — dobré i zlé — vrací do centra dění.
Jak vážně máme brát dosud nejslibnější nález z Marsu, který zachytil rover Perseverance v oblasti Sapphire Canyon? A co znamenají vzorky planetky Bennu obsahující základní stavební kameny života? Právě na tyto otázky odpovídají chemička Olga Ryparová (Olinum Chemistry) a popularizátor vědy Jirka „Co vysvětluje věci“ Burýšek.V rozhovoru rozebíráme, co Perseverance skutečně našel, proč jsou některé struktury považovány za nejvážnější kandidáty biosignatur na Marsu a kde stále leží hranice mezi geologií a biologií. Dostáváme se ale i k objektům, které obsahují aminokyseliny a další klíčové molekuly, a k otázce, zda mohl mít život na Zemi – i jinde – kosmický původ.V dnešním videu se podíváme, jak vědci hodnotí důkazy, proč je opatrnost na místě a co by se změnilo, kdyby se existence mimozemského života skutečně potvrdila.
Boubelka, latinsky alstroemeria, zkráceně alstromérie nebo po zahradnicku alstra, vydrží ve váze až dva týdny. Šlechtitelé se předhánějí v jejím zdokonalování.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Rok 2025 nabídl i pár momentů, na které se už stihlo pozapomenout – ne všechny se dostaly do hlavních titulků. Zeptali jsme se proto Richarda Nikela (Vědeckého Ferina) z týmu LASAR a Martina „Polar Andy“ Luláka z vědecké redakce ČT24, co oni sami považují za nejdůležitější události uplynulého roku.Richard Nikel popisuje pokroky v misi satelitu LASARsat, který nabízí nové možnosti deorbitace satelitů, ale také představuje nový radioamatérský projekt pro školy, jenž má přivést mladé lidi k technice, fyzice a kosmonautice. Martin Lulák se naopak vrací k velkým kosmickým misím – od polární mise Fram2 až po problematický let lodi Starliner, který ukázal, že ani pilotovaná kosmonautika není bez rizik.
Zatímco veřejný prostor zaplavily nesmysly kolem komety 3I/ATLAS, skutečně zajímavé výsledky zůstaly stranou. S Petrem Brožem jsme probrali jeho nejzásadnější vědecké postřehy roku 2025 — jednak detekci a detailní sledování komety 3I/ATLAS (ano, komety, nikoli „objektu neznámého původu“), ale také málo diskutovaný objev tzv. „leopardích skvrn“ na povrchu Marsu.Tyto struktury mohou představovat dosud nejvážnější kandidáty na biosignatury — tedy chemické či geologické stopy dávného života. Problém? Vzorky z Marsu zůstanou prozatím na místě. Kvůli rozpočtovým škrtům NASA v režii Trumpovy administrativy je program návratu vzorků na Zemi pozastaven, a potvrzení (či vyvrácení) tak zůstává otevřené.V dalším výstřižku z Roku ve vědě 2025 se podíváme, co „leopardí skvrny“ vlastně jsou, proč jsou vědecky zajímavější než většina virálních spekulací a jak politická rozhodnutí brzdí odpovědi na jedny z největších otázek lidstva.
Kvantová teorie je základem celého moderního světa – od počítačů přes lasery až po navigaci GPS. Přesto nový výzkum ukazuje paradoxní skutečnost: přední experti na kvantovou fyziku se ani po sto letech neshodnou na tom, co vlastně kvantová teorie říká o realitě. Nejde o detaily, ale o samotné základy a interpretaci toho, co se v mikrosvětě děje.Zatímco do počátku 20. století působil vesmír jako složitý, ale pochopitelný mechanický stroj, nástup kvantové teorie v roce 1925 tento obraz rozbil. Částice se začaly chovat jako vlny, měření ovlivňuje výsledek a pojem „objektivní reality“ se stal problematickým. Různé interpretace – od kodaňské přes mnohasvětovou až po objektivní kolaps – si navzájem odporují, ale všechny zatím fungují matematicky stejně dobře.V dalším výstřižku z Roku ve vědě 2025 se podíváme, proč se fyzici nedokážou shodnout, co kvantová teorie vlastně znamená, jaké jsou hlavní interpretační spory a proč tahle nejistota trvá už celé století.
Je to Kolumbie, kde navštíváme nejstarší město. Ve Vídni si připomeneme, že bývala i městem neútulných nocleháren a temných úkrytů lidí bez domova, a pod Paříží si prohlédneme metro, které tam jezdí už 125 let. A konečně v Nairobi, hlavním městě Keni, nás čeká jeden z největších afrických slumů.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V každodenním životě aspirujeme být tou nejlepší možnou verzí sebe samé. Když ale stres a starosti přerostou přes hlavu, často to paradoxně odnese naše nejbližší okolí. „Ve většině z nás se dřív nebo později probouzí takzvaná mrcha z pekel,“ říká spoluatorka knihy Přetíženy a psychoterapeutka ve výcviku Kateřina Trávníček. S konceptem přišla společně s komunitou sledujících na instagramu, aby jim pomohla se s takovými pocity lépe vypořádat.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Vývoj Starship v posledním roce přinejlepším stagnoval. SpaceX se potýkala se sérií technických problémů a výbuchů, které program výrazně zpomalily. Až poslední dva lety na konci roku konečně splnily základní cíle mise a naplnily očekávání — po dlouhé době bez dramatických selhání.Mezitím se ale objevila reálná konkurence. Blue Origin dokázal se svým nosičem New Glenn dvakrát úspěšně odstartovat, přičemž druhý let už nesl skutečný náklad — a to bez vážných incidentů. Zatímco SpaceX stále ladí extrémně ambiciózní systém, Blue Origin postupuje pomaleji, ale stabilněji.V dalším kousku z Roku ve vědě 2025 se podíváme, zda Starship opravdu ztrácí tempo, jak si vedou oba programy technicky i strategicky a jestli se z Blue Origin stává první vážný soupeř SpaceX v těžké kosmonautice.
V nové epizodě Psycha navazují Karolína a Pavel na rozhovor s vězeňským psychologem Václavem Jiřičkou. Zaměřují se na terapeutickou práci s lidmi odsouzenými za násilné trestné činy. Řeší, jak terapie ve vězení vypadá v praxi, kdy může pomáhat a kdy s sebou nese reálná rizika.
V nové epizodě Psycha navazují Karolína a Pavel na rozhovor s vězeňským psychologem Václavem Jiřičkou. Zaměřují se na terapeutickou práci s lidmi odsouzenými za násilné trestné činy. Řeší, jak terapie ve vězení vypadá v praxi, kdy může pomáhat a kdy s sebou nese reálná rizika.Všechny díly podcastu Psycho můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Co představila v roce 2025 česká věda a které tuzemské, ale i zahraniční objevy a události jsme například sledovali u nás ve vědecké redakci Českého rozhlasu? O tom budeme mluvit v následující hodině. Máme pro vás tradiční výběr reportáží o výzkumech a technologiích, které už obohatily a nebo v budoucnu můžou obohatit běžný život...
„Jsou to tristní podmínky, různé nevyhovující klece, uzavřené prostory, bývalé chlívky, špatná zoohygiena. Zvířata dost často žijí ve svých výkalech,“ říká ředitelka odboru Radiměřská Přibylová.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Dříve tvrdil, že nechce mít vlastní restauraci a přitom jen pár týdnů před natáčením otevřel už několikátý podnik. „Pořád se cítím hlavně jako kuchař,“ říká Jan Punčochář, který se kromě své šéfkuchařské role a pozice majitele restaurací stal i moderátorem české verze show Hell's Kitchen, kde působí jako samozřejmý lídr. V rozhovoru popisuje, jak se z učně, který po směně ve švýcarské kuchyni „občas poplakal do polštáře”, stal člověk, kterého baví i po třiceti letech stát u plotny. „Jsem asi magor, nemůžu bez toho být. I když mám volno, tak vařím,“ říká a s úsměvem vypráví, proč doma připraví radši tři chody než jeden. Mluví o tom, jak se změnila kuchařina po covidu, i proč dnes už nechce křičet na kolegy. „Dřív jsem byl malá vzteklá čivava, teď už jsem hodný pejsek, který to radši tisíckrát vysvětlí, aby tam ty lidi vydrželi,“ přiznává Punčochář. A také vtipkuje, že největší „debilitou“ bylo otevřít řízkárnu, protože každý má pocit, že řízek umí nejlíp. „Hrozně bojuji s tím, jak lidé nechápou, že když je dobře usmažený telecí řízek, tak je nafouklý a když se do něj zakrojí, tak strouhanka odpadne,“ vysvětluje a popisuje, jak je občas těžké bojovat s myšlenkou, že „maminka to dělala jinak“. Otevřeně mluví o tvrdém prostředí gastronomie, o kuchařském egu, o tlaku na kvalitu i o tom, proč se dnes jeho priority posunuly od honby za michelinskou hvězdou k jiné věci: k lidem, které vede. „Mám přes šedesát zaměstnanců - šedesát hlav, které musí každý měsíc dostat výplatu. Můžu mít hvězdu a být na nule, nebo ji nemít a mít plnou hospodu. Musel jsem si to hodit jinam,“ říká známý šéfkuchař. A přiznává, že televize ho změnila. „Byl jsem zakřiknutý a otrkalo mě to. Když si stoupnu před tři sta lidí, nezakoktám se a nejsem z toho nervózní,“ dodává Punčochář. A taky tvrdí, že když jde do restaurace, nechce být “rejpal”. Jídlo vnímá především jako něco, co si jde užít a sdílet s lidmi, které má rád. I proto prý dnes více fandí tomu, když je na stole co sdílet, než aby si vybral degustační menu o deseti chodech. Jaké bylo procházet „lidským peklem“ ve švýcarské kuchyni? Proč je v dnešní gastronomii těžké udržet motivované lidi? A co dělá šéfkuchaře, který ani doma neumí uvařit jen jeden chod, opravdu šťastným? Poslechněte si celý rozhovor.
Host: Ing. Pavel Matiska, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.
Host: Ing. Pavel Matiska, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
A műsor első részében arról beszélgettünk, hogy sikerült véglegesíteni az EU és a dél-amerikai Mercosur-országok között létrejövő, rendkívül átfogó partnerség részleteit. Ez nagy jelentőségű, hiszen az együttműködés immár 25 éve előkészítés alatt áll, és még ma is akadnak olyan kérdések, amelyeket tisztázni kell. A témát Sasvári Marcell, a Portfolio uniós ügyekkel foglalkozó elemzője segített kibontani. A második részben az idei, immár tizenhatodik alkalommal megrendezett Portfolio Property Awards gála kapcsán áttekintettük, melyek a legfrissebb piacformáló trendek a hazai ingatlanpiacon. Arra is kitértünk, hogy a lokáción túl mi lehet egy projekt valódi sikerkulcsa, és milyen előnyt jelenthet egy ESG-szemléletű megközelítés. Vendégünk Székely Ádám, az Innovinia tulajdonosa és ügyvezető igazgatója volt. Főbb részek: Intro – (00:00) EU–Mercosur-megállapodás – (02:09) Property Awards – (12:28) Tőkepiaci kitekintő – (36:11) A címlapkép illusztráció. Forrása: Getty ImagesSee omnystudio.com/listener for privacy information.
Desetimilionová thajská metropole stále zlepšuje svou hromadnou dopravu. Nové moderní linky metra přibývají i v těch částech města, kde by kvůli nebezpečným přírodním podmínkám doprava vůbec neměla procházet pod zemí. A Bangkok plánuje další smělé projekty.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Počítáme, že farmaceutické společnosti vydělávají v Americe 60 miliard dolarů ročně na prodeji vakcín, no a 500 miliard dolarů na léčbě zdravotních potíží způsobených vakcínami. O zločinech a o podvodech těch farmaceutických gigantů se dnes začíná mluvit jenom proto, že ten pohár trpělivosti zřejmě přetekl,“ říká publicista a novinář Ivan Hoffman v ohlédnutí za uplynulým měsícem s Martinou Kociánovou. 01.12.2025, www.RadioUniversum.cz
„Nerada bych dělila profese na typicky mužské a ženské,“ říká novinářka a moderátorka Barbora Černošková, autorka knihy Na svém místě. Původně ji chtěla nazvat V mužském světě, ale nakonec od názvu ustoupila. „Řekla jsem si, že svět přece patří nám všem. Proč by ženy nemohly dělat to, co je baví a v čem jsou dobré,“ vysvětluje v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. „Úspěšných žen jsou mraky… Nakonec jsem vybrala ty, které jsou pro mě něčím výjimečné a které sama obdivuji.“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Herečka Carola Braunbock se narodila 9. ledna 1924 v obci Všeruby na severním Plzeňsku. Její rodina však byla krátce po 2. světové válce vysídlena do Německa.
Evropa stojí kdesi mezi válkou a mírem. V posledních týdnech se nad jejími letišti objevují záhadné drony a blokují provoz. Německo eviduje zhruba tři drony denně – nad vojenskými základnami, zbrojovkami i objekty důležité infrastruktury.
Formuje se nová vláda, hnutí ANO v ní obsadí ministerstvo školství. U nás se za nejvýznamnější posty považují finance, hospodářství, vnitro, obrana. Školství ne, přitom právě tam jde o naši budoucnost.
Snímek Velký vlastenecký výlet sleduje cestu tří lidí, kteří pochybují o válce na Ukrajině. Psycholog Peter Pöthe, člen filmového štábu, byl u toho, když se jejich příběh odvíjel. „Bylo mi jich jako lidí líto, když popírali strach či dojetí, a ptal jsem se sám sebe, jaký byl jejich osud, který jim nedovoluje litovat trpící. Současně jsem cítil hněv a zraňovalo mě to. Musel jsem se hodně držet zpátky,“ popisuje v pořadu Blízká setkání.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Dramatický vývoj v rusko-amerických vztazích pokračuje. Americký prezident Donald Trump skutečně tuto sobotu oznámil, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem nesetká, dokud nebude možné uzavřít mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou.
© 2020-2026 Ivy Podcast Discovery LLC
