Podcasts about jde

Kabinková lanovka vedoucí z lokality Koliba k horní stanici Krakonoš patří k zajímavým technickým památkám Mariánských Lázní. Jde totiž o historicky první pulzní kabinkovou lanovku v někdejším Československu, která je dodnes v provozu. Lanová dráha součástí místního ski areálu a slouží nejen lyžařům, ale v letním období i pěším turistům a cyklistům.

Kabinková lanovka vedoucí z lokality Koliba k horní stanici Krakonoš patří k zajímavým technickým památkám Mariánských Lázní. Jde totiž o historicky první pulzní kabinkovou lanovku v někdejším Československu, která je dodnes v provozu. Lanová dráha součástí místního ski areálu a slouží nejen lyžařům, ale v letním období i pěším turistům a cyklistům.

Kabinková lanovka vedoucí z lokality Koliba k horní stanici Krakonoš patří k zajímavým technickým památkám Mariánských Lázní. Jde totiž o historicky první pulzní kabinkovou lanovku v někdejším Československu, která je dodnes v provozu. Lanová dráha součástí místního ski areálu a slouží nejen lyžařům, ale v letním období i pěším turistům a cyklistům.

Kabinková lanovka vedoucí z lokality Koliba k horní stanici Krakonoš patří k zajímavým technickým památkám Mariánských Lázní. Jde totiž o historicky první pulzní kabinkovou lanovku v někdejším Československu, která je dodnes v provozu. Lanová dráha součástí místního ski areálu a slouží nejen lyžařům, ale v letním období i pěším turistům a cyklistům.

Kabinková lanovka vedoucí z lokality Koliba k horní stanici Krakonoš patří k zajímavým technickým památkám Mariánských Lázní. Jde totiž o historicky první pulzní kabinkovou lanovku v někdejším Československu, která je dodnes v provozu. Lanová dráha součástí místního ski areálu a slouží nejen lyžařům, ale v letním období i pěším turistům a cyklistům.

Kabinková lanovka vedoucí z lokality Koliba k horní stanici Krakonoš patří k zajímavým technickým památkám Mariánských Lázní. Jde totiž o historicky první pulzní kabinkovou lanovku v někdejším Československu, která je dodnes v provozu. Lanová dráha součástí místního ski areálu a slouží nejen lyžařům, ale v letním období i pěším turistům a cyklistům.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kabinková lanovka vedoucí z lokality Koliba k horní stanici Krakonoš patří k zajímavým technickým památkám Mariánských Lázní. Jde totiž o historicky první pulzní kabinkovou lanovku v někdejším Československu, která je dodnes v provozu. Lanová dráha součástí místního ski areálu a slouží nejen lyžařům, ale v letním období i pěším turistům a cyklistům.

Kabinková lanovka vedoucí z lokality Koliba k horní stanici Krakonoš patří k zajímavým technickým památkám Mariánských Lázní. Jde totiž o historicky první pulzní kabinkovou lanovku v někdejším Československu, která je dodnes v provozu. Lanová dráha součástí místního ski areálu a slouží nejen lyžařům, ale v letním období i pěším turistům a cyklistům.

Kabinková lanovka vedoucí z lokality Koliba k horní stanici Krakonoš patří k zajímavým technickým památkám Mariánských Lázní. Jde totiž o historicky první pulzní kabinkovou lanovku v někdejším Československu, která je dodnes v provozu. Lanová dráha součástí místního ski areálu a slouží nejen lyžařům, ale v letním období i pěším turistům a cyklistům.

Kabinková lanovka vedoucí z lokality Koliba k horní stanici Krakonoš patří k zajímavým technickým památkám Mariánských Lázní. Jde totiž o historicky první pulzní kabinkovou lanovku v někdejším Československu, která je dodnes v provozu. Lanová dráha součástí místního ski areálu a slouží nejen lyžařům, ale v letním období i pěším turistům a cyklistům.

Kabinková lanovka vedoucí z lokality Koliba k horní stanici Krakonoš patří k zajímavým technickým památkám Mariánských Lázní. Jde totiž o historicky první pulzní kabinkovou lanovku v někdejším Československu, která je dodnes v provozu. Lanová dráha součástí místního ski areálu a slouží nejen lyžařům, ale v letním období i pěším turistům a cyklistům.

Kabinková lanovka vedoucí z lokality Koliba k horní stanici Krakonoš patří k zajímavým technickým památkám Mariánských Lázní. Jde totiž o historicky první pulzní kabinkovou lanovku v někdejším Československu, která je dodnes v provozu. Lanová dráha součástí místního ski areálu a slouží nejen lyžařům, ale v letním období i pěším turistům a cyklistům.

Základní a jazyková škola Věda v Praze pobírá dotace od českého Ministerstva školství i od Evropské unie, ale zdá se, že kvalitní výuka češtiny není její priorita. Jde ji spíš o to, aby svým žákům představila kremelské vidění světa. Zakladatelka školy Elena Pinskaja spolupracuje s ruskými vládními agenturami i po ruské invazi do Ukrajiny. Tématem se zabývala redaktorka Kristina Vejnbender. K mikrofonu ji pozval Petr Gojda.

S nástupem nové vládní garnitury se na stole znovu objevilo i téma členství v Evropské unii. Prakticky bylo hned smeteno, některé staré otázky ale zůstaly: Je Unie skutečně dobrým řešením? Jak se s ní mají srovnávat křesťané, když se Unie od své křesťanské minulosti odvrací? A co s lidskými právy, která jsou v Unii tak zdůrazňována? Jde o dobrý důraz, nebo spíš o podvracení evropských tradic? Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Mezi Olomoucí a Šternberkem leží obec Bělkovice-Laštany. Od ní vede údolí zaříznuté mezi strmé kopce Nízkého Jeseníku. Kdysi tam stával hrad Tepenec, založený ve 14. století Karlem IV. Dnes jsou pozůstatky hradu z velké části odtěženy místním kamenolomem. Kousek od něj se nachází zajímavé místo, kterému se říká Teplá díra. Jde o prohlubeň uprostřed lesa, ve které v zimě taje sníh.

Mezi Olomoucí a Šternberkem leží obec Bělkovice-Laštany. Od ní vede údolí zaříznuté mezi strmé kopce Nízkého Jeseníku. Kdysi tam stával hrad Tepenec, založený ve 14. století Karlem IV. Dnes jsou pozůstatky hradu z velké části odtěženy místním kamenolomem. Kousek od něj se nachází zajímavé místo, kterému se říká Teplá díra. Jde o prohlubeň uprostřed lesa, ve které v zimě taje sníh.

Mezi Olomoucí a Šternberkem leží obec Bělkovice-Laštany. Od ní vede údolí zaříznuté mezi strmé kopce Nízkého Jeseníku. Kdysi tam stával hrad Tepenec, založený ve 14. století Karlem IV. Dnes jsou pozůstatky hradu z velké části odtěženy místním kamenolomem. Kousek od něj se nachází zajímavé místo, kterému se říká Teplá díra. Jde o prohlubeň uprostřed lesa, ve které v zimě taje sníh.

Mezi Olomoucí a Šternberkem leží obec Bělkovice-Laštany. Od ní vede údolí zaříznuté mezi strmé kopce Nízkého Jeseníku. Kdysi tam stával hrad Tepenec, založený ve 14. století Karlem IV. Dnes jsou pozůstatky hradu z velké části odtěženy místním kamenolomem. Kousek od něj se nachází zajímavé místo, kterému se říká Teplá díra. Jde o prohlubeň uprostřed lesa, ve které v zimě taje sníh.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezi Olomoucí a Šternberkem leží obec Bělkovice-Laštany. Od ní vede údolí zaříznuté mezi strmé kopce Nízkého Jeseníku. Kdysi tam stával hrad Tepenec, založený ve 14. století Karlem IV. Dnes jsou pozůstatky hradu z velké části odtěženy místním kamenolomem. Kousek od něj se nachází zajímavé místo, kterému se říká Teplá díra. Jde o prohlubeň uprostřed lesa, ve které v zimě taje sníh.

Mezi Olomoucí a Šternberkem leží obec Bělkovice-Laštany. Od ní vede údolí zaříznuté mezi strmé kopce Nízkého Jeseníku. Kdysi tam stával hrad Tepenec, založený ve 14. století Karlem IV. Dnes jsou pozůstatky hradu z velké části odtěženy místním kamenolomem. Kousek od něj se nachází zajímavé místo, kterému se říká Teplá díra. Jde o prohlubeň uprostřed lesa, ve které v zimě taje sníh.

Přízemní pavilonek o ploše 61 metrů čtverečních, který stojí ve dvoře domů na pražském Újezdě, byl v roce 1990 prohlášen kulturní památkou. A to ze dvou důvodů. Jde o poslední existující doklad zahradních fotografických ateliérů, jaké vznikaly koncem 19. století po celé republice. Zároveň je spojený s významným českým fotografem Josefem Sudkem, který ho začal používat v roce 1927. Žil v něm a pracoval se svou sestrou, fotografickou laborantkou.

Přízemní pavilonek o ploše 61 metrů čtverečních, který stojí ve dvoře domů na pražském Újezdě, byl v roce 1990 prohlášen kulturní památkou. A to ze dvou důvodů. Jde o poslední existující doklad zahradních fotografických ateliérů, jaké vznikaly koncem 19. století po celé republice. Zároveň je spojený s významným českým fotografem Josefem Sudkem, který ho začal používat v roce 1927. Žil v něm a pracoval se svou sestrou, fotografickou laborantkou.

Přízemní pavilonek o ploše 61 metrů čtverečních, který stojí ve dvoře domů na pražském Újezdě, byl v roce 1990 prohlášen kulturní památkou. A to ze dvou důvodů. Jde o poslední existující doklad zahradních fotografických ateliérů, jaké vznikaly koncem 19. století po celé republice. Zároveň je spojený s významným českým fotografem Josefem Sudkem, který ho začal používat v roce 1927. Žil v něm a pracoval se svou sestrou, fotografickou laborantkou.

Přízemní pavilonek o ploše 61 metrů čtverečních, který stojí ve dvoře domů na pražském Újezdě, byl v roce 1990 prohlášen kulturní památkou. A to ze dvou důvodů. Jde o poslední existující doklad zahradních fotografických ateliérů, jaké vznikaly koncem 19. století po celé republice. Zároveň je spojený s významným českým fotografem Josefem Sudkem, který ho začal používat v roce 1927. Žil v něm a pracoval se svou sestrou, fotografickou laborantkou.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Když lidé demonstrovali na podporu prezidenta, Jan Cina byl zrovna v divadle. Hrál v Šíleně smutné princezně, kterou považuje za aktuální i pro dnešek. „Zlo je v té pohádce zosobněno dvěma rádci – Hranatým a Kulatým. A ať se snaží sebevíc a využívají všechny možné metody, jak dobro a lásku překazit, překroutit, zničit a ohrozit, nakonec zvítězí dobro. Jde jim o to, aby ovládli království, kterému slouží. To také sedí,“ říká ve Studiu N. V rozhovoru také reaguje na výzvu ministra kultury Oto Klempíře, který pozval umělce na úřad, aby si to s nimi „vyříkal z očí do očí“: „Chtěl bych pochopit vidění jeho kulturního světa. Jak uvažuje, co zamýšlí a jaké jsou jeho hodnoty. Potřeboval bych to od něj vysvětlit, protože v tom možná nějakou logiku má. Myslím, že jediný způsob, jak se dva tábory můžou domluvit, je, že se budou poslouchat a diskutovat,“ tvrdí Cina. Proč se vydal do Spojených států a jak se podle něj projevilo, že ve společnosti přituhuje? Jak vnitřně prožíval oslavy 17. listopadu na Národní třídě, kde zpíval Modlitbu pro Martu? A co mu pomohlo, aby dokázal zahrát „svině“? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Jak zastavit borelii poté, co váš kousne klíště a bakterie postupuje do cév? Tuto otázku si už delší dobu klade tým vědců z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. V závěru minulého roku se jim podařilo objasnit, jak se borelie v první fázi svého působení v lidském těle chovají. Jde o úspěch na poli celosvětové vědy, který ocenil i prestižní vědecký časopis Nature Communications.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jde o naše libidózní vyvlastnění a libidózní dezorientaci, abychom chtěli to, co máme chtít, abychom kupovali to, co máme kupovat, abychom si mysleli to, co si máme myslet, abychom volili toho, koho máme volit,“ říká zakladatel Institutu alternativního vzdělávání Milan Calábek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 01.02.2026, www.RadioUniversum.cz

Několik let působil v Česku jako novinář. Nyní je ve vazbě a hrozí mu až pět let vězení. Čínského občana Jang I-mina, podezřívá česká tajná služba ze špionáže. Jde o první případ použití nedávno schváleného paragrafu o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Je teď jeho zrušení, původně plánované novou vládou, definitivně pryč ze stolu? A jak by mohla vypadat případná odveta komunistické Číny?Host: Lukáš Valášek - investigativní reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Proč jsme cancelovali vědomí?“ ptá se německo-americký fyzik a filozof Christof Koch ve své knize Then I Am Myself the World. Po dlouhou dobu totiž v anglosaské, převážně analytické filosofii dominoval názor, že vše, co existuje, je v posledku vysvětlitelné fyzikou – a že i vědomí lze chápat jako druhotný produkt mozku. Subjektivní prožívání a jeho stavy nás sice mohou znepokojovat, skutečná podstata reality však má ležet jinde: v neuronech, synapsích a výpočtech. Samy prožitky – bolest, radost či úzkost – snadno vyznívají jako iluzorní „divadlo v hlavě“. Koch si všímá, že tato víra v neomezenou explanační moc mozku dnes ztrácí svou samozřejmost, a to zároveň s ústupem kulturní a intelektuální dominance tzv. západního světa. Do popředí se naopak vracejí tradičnější koncepce vědomí, které paradoxně působí méně naivně než mnohé moderní redukcionistické teorie – a právě proto dokážou lépe držet krok se současnou fyzikou.Pozoruhodné jsou zkušenosti lidí, kteří jsou schopni hluboké meditace. Z hlediska současných zobrazovacích metod by se takový stav mohl jevit téměř jako nevědomí: oblasti mozku spojené s vnitřním dialogem, sebereflexí či kreativním přemítáním jsou při hluboké meditaci nápadně „tiché“. Jenže tato tichost neznamená absenci prožívání. Znamená především to, že je dočasně obejito lidské já: hlučná, neustále komentující instance, která však nese jen omezenou možnost zásadní proměny. Naopak posílení vědomí, jež lidské já tlumí, otevírá prostor pro mezní zkušenosti. Ty mohou měnit samu formu života: člověk se stává vnímavějším, pozornějším, otevřenějším světu i druhým. To, co se zvenčí – očima zobrazovacích technik – může jevit jako pasivita, prožívají lidé z nitra jako hlubokou pozornost, schopnou zásadní proměny lidské zkušenosti.Podobně lze uvažovat i o psychedelických zkušenostech, stejně jako o zkušenostech blízké smrti. Díky moderní urgentní medicíně dnes někteří lidé přežijí stavy klinické smrti. Intuitivně bychom očekávali, že půjde o hluboce traumatizující zážitky – a pro mnohé skutečně jsou. Ale významná část přeživších, až dvacet procent, popisuje tyto zkušenosti jako osvobozující a hluboce smysluplné. Často přitom používají jazyk blízký tomu, který volí i Christof Koch: lidské já povolí, zatímco vědomí se paradoxně rozšíří a prohloubí.Nemusí přitom jít o nic mystického. Vědomí, o které Christofu Kochovi jde – čiré vědomí existence – zakoušíme i v zcela běžných situacích: když se ráno probudíme nebo když nás někdo náhle vytrhne z hlubokého spánku. Ještě nevíme, kde jsme ani kým jsme, ale už víme, že jsme. Mystické či mezní zkušenosti tento stav syrového vědomí „jen“ rozšiřují a prohlubují. Právě proto má smysl o takové vědomí pečovat a věnovat se tomu, co Koch nazývá mental flossing – jakési mentální hygieně. Jde o každodenní praxi, v níž se učíme dočasně ztišit vnitřní dialog, vymanit se z přemílání starých křivd a „vyčistit“ své vnímání od nánosů automatických interpretací. Nejde o typickou aktivitu, analýzu problémů ani sebepoznání skrze vyprávění. Zvenčí se tato praxe může jevit jako pasivita, jako nicnedělání, ve skutečnosti však představuje prohloubenou formu vědomé pozornosti – takovou, která nepozorovaně, ale zásadně proměňuje samu formu života, a náš život činí lepším.ObsahI. Proč jsme cancelovi vědomí? [začátek až 24:15]II. Vědec na konci jedné éry [24:15 až 32:10]III. „Pak jsem světem“: vědomí jako základ reality [32:10 až 43:30]IV. Když fyzika slibuje příliš mnoho [43:30 až 51:30]V. Existovat znamená být zdrojem změny [51:30 až 01:04:10]VI. Více světa, méně já = bohatší zkušenost [01:04:10 až konec]

Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se v Evropě probouzí „zdravá síla“. Vedle Slovenska, Maďarska a Německa jmenoval také Českou republiku. Jde Česko Andreje Babiše (ANO) v politických stopách Slovenska Roberta Fica? „Fico je pro Babiše malý pán, oba si ale brutálně zjednodušují komplikace demokracie,“ varuje v pořadu Osobnost Plus spisovatel, publicista a scenárista Pavel KosatíkVšechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V nabídce předmětů ukrajinské hudební školy v Solobkivci mají i jeden hudební instrument, který nenajdete skoro nikde jinde na světě. Jde o tradiční ukrajinský drnkací nástroj bandura. První zmínky o tomto instrumentu jsou už ze 6. století našeho letopočtu. Podle typu má bandura 20 až 65 strun. Reportérka Jana Karasová si přímo na Ukrajině vyzkoušela, jak si při hře nezamotat prsty.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šest stran dnešní vládní koalice vytváří v posledních týdnech dojem, že každé kolo chce jet jiným směrem. V těchto sporech nejde v první řadě o osobní nevraživosti a ambice. Spory, které nám vládní koalice demonstruje, vycházejí z konfliktu systémových a antisystémových sil uvnitř vlády. Schematicky řečeno: na jedné straně je antisystémová SPD, na druhé ANO a Motoristé. Nicméně i uvnitř ANO dochází ke štěpení systém/antisystém a lídr Motoristů Filip Turek také není standardní představitel systému parlamentní demokracie.Jde tuhle šestikolku uřídit? Zkušenosti z Rakouska, kde radikálně populističtí Svobodní byli v posledních třiceti letech dvakrát u moci, ukazují, že sladit systém a antisystém jde jen na určitou dobu. Tyto vlády smetou nejen vnitřní rozpory, ale i skandály, které většinou vycházejí z politiků z řad antisystému.Na pondělní tiskové konferenci po zasedání koaliční rady (a těsně před zasedáním vlády) prohlásil Tomio Okamura, že koaliční rada bude před zasedáním vlády jí vždycky dávat úkoly. To je ovšem v rozporu s celoživotním založením Andreje Babiše a jeho představou o výkonu moci. Tyhle a další výroky zřejmě bude schopen poslouchat do chvíle, kdy vládní poslanci odhlasují jeho nevydání do rukou soudní moci. Co bude potom, o tom můžeme jen spekulovat.Stejně jako o tom, jak dlouho může vydržet zvláštní struktura řízení, kterou hodlá nominální ministr životního prostředí Petr Macinka zavést v resortu životního prostředí. Stručně řečeno, chce do ministerské kanceláře posadit vládního zmocněnce Filipa Turka, který bude jakýmsi stínovým ministrem životního prostředí. Dokdy tento výkon vládní moci vydrží?

V noci na pondělí se ve Spojených státech předávaly Zlaté glóby, čímž začala další sezóna předávání filmových cen, která vyvrcholí v březnu vyhlášením Oscarů. Tentokrát bodoval převážně snímek Thomase Pynchona s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, a to film Jedna bitva za druhou. Ten poukazuje mimo jiné na rozdělenou americkou společnost, která konflikty řeší zbraněmi. Jde o téma, které by vzhledem k událostem minulého týdne, kdy imigrační agent zastřelil sedmatřicetiletou matku tří dětí René Nicole Good, mohlo, zvlášť pak v USA, rezonovat. Jak ale ve Výtahu Respektu vysvětluje Jindřiška Bláhová, na Zlatých glóbech se tak příliš nedělo. Politika šla stranou. Tedy jen částečně. Jaká témata byla na slavnostním večeru vyzdvihována? Kdo na něm obdržel sošku? A má ještě smysl Zlaté glóby sledovat?

Vládní koalice se pustila do změny zákona o státní službě s cílem ji zeštíhlit a nechat dále fungovat podle zákoníku práce. Opozice a odbory se ale obávají politizace a propouštění nepohodlných. „Z návrhu jsem v rozpacích, ne kvůli samotné myšlence něco udělat se státní správou, ale spíše z té formy. Jde o poslanecký návrh, který se vyhýbá standardním procedurám vládního návrhu,“ upozorňuje senátor Stanislav Balík (za ODS a TOP 09).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pořad Ptá se Ester Kočičková, Ptá se Olaf Lávka byla poslední satira, která se v Českém rozhlase vysílala. Moderátorská dvojice Ester Kočičkové a Oldřicha Kužílka v roli moderátorů a smyšlených odborníků s nadsázkou komentovala politické i společenské dění. „Může se vrátit úplně bez mrknutí oka. Jde jen o odvahu lidí, kteří si uvědomí, že jejich profesní opatrnost tyhle představy vůbec nemusí hatit,“ říká Kužílek pro Český rozhlas Plus.

Izrael uznal nezávislost Somalilandu. Tato zdánlivě nepodstatná zpráva vyvolala velmi bouřlivé reakce. Při pohledu na mapu a další okolnosti je zřejmé, že podobná odezva je opodstatněná. Jde o velkou geopolitickou změnu.

In this episode, Chandra and Paul reflect on the highlights of 2025, recapping their favorite moments, learning experiences, and notable topics covered throughout the year. They discuss everything from technical deep dives into JDE features and functionality to broader themes such as leadership, the challenges of adoption, and managing change within organizations. The hosts also emphasize the importance of thoughtful customization, good design practices, and effective security strategies, often drawing on insights from their expert guests. They touch on the growing influence of AI and automation, the ongoing evolution of the JDE community, and the value of staying connected and curious.02:10 Reflecting on 2025 Conversations05:10 Future-Proofing Through Standards09:56 AI: Buzzword or Game-Changer?11:25 People Before Things16:56 Adoption and Enablement Challenges19:32 Overcoming Barriers to Adoption23:13 Collaboration, Anticipation, and Impact Analysis25:10 Adoption Challenges for Tailored Solutions28:18 Midwesternism of the DayResources:If you have concerns or feedback on this episode or ideas for future episodes, please contact us at thejdeconnection@questoraclecommunity.org

Izrael uznal nezávislost Somalilandu. Tato zdánlivě nepodstatná zpráva vyvolala velmi bouřlivé reakce. Při pohledu na mapu a další okolnosti je zřejmé, že podobná odezva je opodstatněná. Jde o velkou geopolitickou změnu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Socha Hořického trpaslíka je údajně největší sochou zahradního trpaslíka na světě. Jde o nejvyšší sochu v Česku. Sesadila z trůnu dosud kralujícího devítimetrového Jana Žižku na pražském Vítkově.

Jde o pouhé marketingové heslo, nebo je to naše šance si skutečně prodloužit život? - Dovedete si představit závažnou operaci bez narkózy nebo svět bez mnoha současných léků na vážné nemoci? Odkud nejčastěji pocházejí cenné látky obsažené v léčivech? - V Rusku byl vydán nový slovník ruštiny. Některá hesla chybí a některá slova dostala nové totalitní významy. Proč? Moderuje Lenka Vahalová.

Asi čtvrtina všech léků, které používáme v moderní medicíně, vychází z rostlin tropických deštných lesů. Jde o jeden z nejsrozumitelnějších důvodů, proč se i v Česku zajímat o osud Amazonského pralesa. Ten hlavně kvůli chovu hovězího dobytka stále mizí a hrozí mu degradace v savanu. Co všechno i nám prales dává a jak o toto dědictví pečují tamní domorodci?

Česko má od pondělí novou vládu. Kabinet Andreje Babiše z ANO jmenoval prezident Petr Pavel, který upozornil, že ministři a ministryně přebírají moc v turbulentních časech, a to z hlediska bezpečnosti, ekonomiky i politického vývoje. Kromě samotného jmenování a prvního, tentokrát pouze koordinačního, zasedání vlády došlo také k setkání nyní už expremiéra Petra Fialy z ODS s novým předsedou vlády, kterému předal osmdesátistránkovou zprávu o stavu země. Co v ní stojí? Jde o PR předchozího kabinetu, nebo si z něj ten současný skutečně bude moct něco vzít? Došlo k nějakému posunu v obsazení postu ministra životního prostředí? A do čeho se nová vláda pustí nejdřív? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě podcastu Výtah Respektu František Trojan.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) je na křižovatce a čeká ho velká reforma, prozrazuje v nejnovější epizodě podcastu Bruselské chlebíčky evropský žalobce Petr Klement. Ve výběrovém řízení porazil těžkou konkurenci a jako historicky první Čech zasedne v čele evropského protikorupčního úřadu. „Jde o to, aby OLAF byl silnou, moderní, technologicky vyspělou institucí,“ zdůrazňuje Klement, který by měl na post generálního ředitele nastoupit začátkem příštího roku.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) je na křižovatce a čeká ho velká reforma, prozrazuje v nejnovější epizodě podcastu Bruselské chlebíčky evropský žalobce Petr Klement. Ve výběrovém řízení porazil těžkou konkurenci a jako historicky první Čech zasedne v čele evropského protikorupčního úřadu. „Jde o to, aby OLAF byl silnou, moderní, technologicky vyspělou institucí,“ zdůrazňuje Klement, který by měl na post generálního ředitele nastoupit začátkem příštího roku.

In this special Thanksgiving episode, Chandra and Paul pause their usual programming to express gratitude to their listeners, colleagues, and partners. The hosts exchange heartfelt thanks for each other's contributions and creativity, acknowledge Oracle's commitment to the JD Edwards product and its roadmap, and appreciate Quest and the production crew—including their editor—for making the podcast possible. Above all, they celebrate the supportive, collaborative JDE community, promising to continue sharing episodes that inspire, educate, and connect everyone in the ecosystem.