Podcasts about jde

V sobotu 9. srpna se návštěvníkům Terezína naskytl pohled, který je možný jen jednou za rok. Mohli vidět terezínskou pevnost zatopenou vodou. Jde o řízený proces, za kterým stojí propracovaný systém nápustních stavidel z 18. století, který je dodnes plně funkční. Letos bylo ale napouštění komplikovanější.

Od pondělí jezdí opět vlaky z Kladna až na Masarykovo nádraží. Posledního téměř dva a půl roku končily v Dejvicích, předtím zase poměrně dlouhou dobu v Bubnech kvůli přestavbě Negrelliho viaduktu. Výluky a uzavírky jsou součástí obří stavby takzvané rychlodráhy s odbočkou na letiště za desítky miliard korun. Jde o jeden z největších infrastrukturních projektů od revoluce, ale i názornou ukázku toho, jak takové investice mohou rozhýbat zdánlivě stojaté byznysové vody.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

UNITED se koná každé léto na konci prázdnin na Vsetíně, letos proběhne od 21. do 23. srpna. Jde o multižánrový festival, který zahrnuje koncerty různých hudebních stylů a spektrum dalšího programu – například semináře, workshopy, služba modliteb a duchovního poradenství. Jednou ze základních hodnot organizátorů je podpořit místní církve ve spolupráci a vytvářet nový prostor pro setkání mladých i evangelizaci. Na především letošní program, ale i třeba další zajímavosti ze zákulisí se v pořadu Na stole je téma zeptáme ředitelky Daniely Hurtové a vedoucí propagace Kristýny Vaculíkové.

Mezi nejrozsáhlejší a nejvýznamnější památky v Libereckém kraji patří hrad a zámek Frýdlant. Jde skutečně o dva samostatné, v různých dobách postavené objekty – středověký hrad z poloviny 13. století a renesanční zámek z přelomu 16. a 17. století. Každý z nich nabízí samostatnou prohlídku. Třetí prohlídková trasa je zaměřená na zbraně a rytíře.

V pořadu si přiblížíme projekt s názvem Hledám Boha. Jde o nezávislou křesťanskou neziskovou organizaci. Projekt je vystavěn z velké části na internetu a jeho posláním umožnit každému návštěvníkovi udělat další krok při hledání Boha. Pomáhá zájemcům nalézat životní odpovědi, víru a to, co nás přesahuje. Nabízí osobní doprovázení i řady kurzů.

Jistě se vám už také stalo, že vám ujela ruka a zakoupili jste něco, jak to říct – nevhodného. Nemyslím tím normální reklamaci: koupíte budík a on nebudí, takže jim ho hodíte na hlavu. Jde o něco jiného. Koupíte budík a ukáže se, že potřebujete mlýnek na kafe, a ne budík, uvádím názorný příklad. Naštěstí – možná je to naneštěstí, ale o tom závěrem – dnes můžete zakoupené zboží vrátit.

Jistě se vám už také stalo, že vám ujela ruka a zakoupili jste něco, jak to říct – nevhodného. Nemyslím tím normální reklamaci: koupíte budík a on nebudí, takže jim ho hodíte na hlavu. Jde o něco jiného. Koupíte budík a ukáže se, že potřebujete mlýnek na kafe, a ne budík, uvádím názorný příklad. Naštěstí – možná je to naneštěstí, ale o tom závěrem – dnes můžete zakoupené zboží vrátit.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.

S Petrem Procházkou jsem si v podcastu povídal poprvé, avšak na nohou měl boty, které už ve studiu Jednoho procenta byly. Mluvím teď o značce, a ta je Skinners. Možná znáte, a pokud ne, slyšeli jste skoro určitě už někdy o ponožkobotách. Jde o originální český nápad kombinující ponožky a boty do jednoho produktu. Už víte?V roce 2015 zabodovaly skinnersky v soutěži Nápad roku, zcela zaslouženě, byť nevyhrál, ale skončil na druhém místě. Já ve skinnerskách aspoň moderoval vyhlášení výsledků následujících dvou ročníků. V dalších letech ponožkoboty zabodovaly na crowdfundingových platformách, včetně amerického Kickstarteru. Dohromady vybrali asi 40 miliónů korun.Firmu rozjeli Petr a Michaela, v té době partnerský pár. A jestli pátráte po odpovědi na otázku, zda je těžší udržet blízký vztah v osobním životě, anebo v byznysu, tak tihle dva mají svou odpověď. Rozešli se, a už dávno mají oba jiné partnery. Ale firmu Skinners udrželi a rozvíjejí ji dodnes.Michaela Steinhauser už v Jednom procentu byla, před několika lety, a Petra Procházku jsem pozval teď. Mimo jiné i proto, že Skinners už dávno nevyrábějí jen ponožkoboty. I když ty jsou asi stále nejznámějším produktem. Ale snaží se prosadit v segmentu tzv. barefootů. Tam je trh větší, ale zároveň i mnohem tvrdší konkurence.Mají šanci uspět? O tom jsme mluvili. A taky o tom, proč boty vyrábějí v Portugalsku, proč se v Česku skvěle žije, ale ne úplně dobře podniká, a taky o tom, co mají podrážky bot Skinners společného s rizotem.Přeju příjemný poslech.

Státní podnik Diamo zrušil veřejnou soutěž, která se týká sanace heřmanické haldy v Ostravě. Jde o přípravu projektu vybudování ochranného obalu, takzvaného sarkofágu, kvůli zastavení dalšího prohořívání haldy.

Představíme vám nález, jaký nemá v Česku obdoby. Jde o sídliště z doby laténské, které spadá do 2. století před naším letopočtem. Fungovalo jako nadregionální obchodní a výrobní centrum napojené na dálkové obchodní trasy. A mezi nejvýznamnější nálezy z místa budoucí dálnice D35 patří určitě zlaté mince, kus nádoby s vyrytým koněm, keramika a šperky. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

České dráhy převzaly od polského výrobce nový motorový vlak RegioFox. Jde o první z deseti takzvaných lišek, které státní dopravce nasadí v Královéhradeckém kraji ještě do konce letošního roku. Bezbariérové vlaky vybavené klimatizací tak doplní 16 RegioFoxů, které už v regionu jezdí od loňského roku.

Představíme vám nález, jaký nemá v Česku obdoby. Jde o sídliště z doby laténské, které spadá do 2. století před naším letopočtem. Fungovalo jako nadregionální obchodní a výrobní centrum napojené na dálkové obchodní trasy. A mezi nejvýznamnější nálezy z místa budoucí dálnice D35 patří určitě zlaté mince, kus nádoby s vyrytým koněm, keramika a šperky.

Ředitel Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci Miroslav Černík Za projekt LIFEPOPWAT týkající se čištění odpadních vod se skoro stoprocentní účinností získal Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci titul LIFE Awards 2025 v kategorii "Circular Economy and Quality of Life". Jde o první český projekt vůbec, který tento titul získal. O úspěch se s námi hodinu před polednem podělí Miroslav Černík.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezi nejrozsáhlejší a nejvýznamnější památky v Libereckém kraji patří hrad a zámek Frýdlant. Jde skutečně o dva samostatné, v různých dobách postavené objekty – středověký hrad z poloviny 13. století a renesanční zámek z přelomu 16. a 17. století. Každý z nich nabízí samostatnou prohlídku. Třetí prohlídková trasa je zaměřená na zbraně a rytíře.

Mezi nejrozsáhlejší a nejvýznamnější památky v Libereckém kraji patří hrad a zámek Frýdlant. Jde skutečně o dva samostatné, v různých dobách postavené objekty – středověký hrad z poloviny 13. století a renesanční zámek z přelomu 16. a 17. století. Každý z nich nabízí samostatnou prohlídku. Třetí prohlídková trasa je zaměřená na zbraně a rytíře.

Do jihlavské zoologické zahrady se přistěhoval nový druh. Jde o antilopky chocholatky modré.

Mezi nejrozsáhlejší a nejvýznamnější památky v Libereckém kraji patří hrad a zámek Frýdlant. Jde skutečně o dva samostatné, v různých dobách postavené objekty – středověký hrad z poloviny 13. století a renesanční zámek z přelomu 16. a 17. století. Každý z nich nabízí samostatnou prohlídku. Třetí prohlídková trasa je zaměřená na zbraně a rytíře.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.

O knížkách vhodných k nafilmování byla řeč na festivalu v Karlových Varech, a to s ředitelem mezinárodního frankfurtského knižního veletrhu Jürgenem Boosem, kterého se ptala Martina Vacková. V recenzní části se mimo jiné podíváte na Sudety: Ztracený ráj. Jde o sbírku povídek od deseti předních českých spisovatelů. A na řadu přijde i pravidelná soutěž.Všechny díly podcastu Knížky Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Severně od Plzně se nachází zámek Manětín. Na jeho místě stála původně středověká tvrz, která byla krátce před rokem 1600 rozšířena a přestavěna na zámek. Po třicetileté válce došlo za Karla Maxmiliána Lažanského ke stavebním úpravám, které setřely ráz renesanční stavby. V roce 1712 zachvátil město velký požár, po kterém dostal zámek podobu vrcholného baroka. Jde o nejrozsáhlejší zámecký komplex podle projektu císařského stavitele Tomáše Haffeneckera.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Vždycky mě fascinovala představa mít umělou inteligenci jako spojence. Dneska bychom řekli kopilota – někoho, kdo nám může pomáhat s naším životem,“ popisuje Jan Tyl, původně student teologické fakulty, který dnes patří mezi nejvýraznější osobnosti české AI scény. Umělá inteligence podle něj není jen nástrojem, ale také zrcadlem naší společnosti, cestou k sebepoznání a možná i zárodkem nového typu vztahů. „Viděl jsem spoustu dívek zamilovaných do umělé inteligence. Mnoho mladých lidí ji přijímá daleko lépe, protože nekritizuje tak jako ostatní,“ říká a zároveň varuje před tím, že mladší generace mohou s AI jednat zkratkovitě a pokud se například přestanou bavit se svými vrstevníky, může jejich sociální inteligence zakrnět. Právě před tímto pohodlným odevzdáváním pozornosti a schopnosti přemýšlet Tyl varuje více než před sci-fi vizemi typu Skynet: „Daleko větší hrozbou je, že lidé budou delegovat myšlení na umělou inteligenci. Jde o takzvaný Google efekt. Nebudu se muset učit věci, které si můžu kdykoli vyhledat. A tak mi budou chybět základní znalosti.“ Tyl upozorňuje, že se nacházíme uprostřed nové průmyslové revoluce a připomíná, že i tehdy se lidé obávali, že je stroje připraví o práci – místo toho, aby se soustředili na to, že jim ji mohou usnadnit. Vypočítává, že umělá inteligence je dnes schopná přečíst si přepis z YouTube, shrnout z něj klíčové myšlenky a najít stovku relevantních stránek. „Míra halucinace“ je navíc s hloubkovou analýzou čím dál menší, ale pořád podle něj zůstává klíčové kritické myšlení. Sám navíc neustále testuje, jak může AI rozvíjet lidský potenciál. Jak přínosní pro nás mohou být digitální asistenti a jak mohou ovlivnit naše vztahy? Kam až jsme ochotni nechat stroj rozhodovat o našem životě? Může nám AI pomoct najít náš potenciál – nebo nám ho vezme? Jakou vizi AI budoucnosti si má Evropa vůbec stanovit a je důležité, kdo stojí v pozadí algoritmů? I to se dozvíte v rozhovoru.

Přestavba dalšího úseku Děčínské ulice v České Lípě začala 23. července 2025. Jde o úsek od železničního přejezdu u budovy okresního soudu po křižovatku s ulicí U Hřiště.

In this episode, hosts Chandra and Paul discuss thechallenges of context switching in their professional roles and share updatesabout upcoming JD Edwards events, including recaps and resources made availablefrom the recent Blueprint 4D conference. Chandra talks about her journey inbuilding her first JD Edwards Orchestrator orchestration, highlighting both thechallenges and learning resources for newcomers. The conversation features adeep dive into where to find Orchestrator training, documentation, communitygroups, and practical advice from both hosts and other community members. Theyalso touch on the value of sharing knowledge within the JDE community.00:50 Context Shifting05:20Quest's BP4D Content and Blogs 10:21Chandra builds her first Orchestration 11:40Seeking Orchestrator Resources 15:25Orchestrator Training Tips and Resources 25:53 Midwesternism ofthe Day Resources:LearnJDE: Orchestrator Quest E1 Tech SIG: https://questoraclecommunity.my.site.com/s/group/0F9UT00000005w90AA/jde-e1-tech-sig QuestOrchestrator Content Center: JD Edwards Orchestrator - Quest OracleCommunity TheOrchestrator Enthusiasts LinkedIn Group - (25) JDEOrchestrator Enthusiasts | Groups | LinkedIn If you have concerns or feedback on thisepisode or ideas for future episodes, please contact us at thejdeconnection@questoraclecommunity.org

Už víc než půl roku musí obce a města v Česku odebírat od svých občanů vytříděný textilní odpad. Jde především o čisté a dál použitelné oblečení, o které ale přestává být zájem. Množství odevzdaného textilu už překračuje kapacity firem, které ho mají dál zpracovávat.

Evropské státy chtějí omezit přístup dětí a dospívajících na sociální sítě. Jde například o Řecko, Španělsko nebo Nizozemí. Jako důvod země uvádějí ochranu dětí před kyberšikanou a dalšími riziky online prostoru. Radikální přístup zaujala Francie - prezident Emmanuel Macron chce, aby se sociální sítě pro děti mladší 15 let zakázaly, a hodlá o tom přesvědčit další země. Co konkrétně chtějí některé evropské země regulovat? Hostka: Michaela Slussareff - teoretička médií z Filozofické fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Než přišel do studia, uplaval ráno padesát bazénů. Ví to přesně, protože aby se nespletl, počítá uplavané bazény jako zlomky. Jeho prvním vzděláním byla střední zahradnická škola, a prý dodnes zná zpaměti latinské názvy pěti a půl tisíc rostlin. A do studia přišel v tričku s motivem filmu Kmotr. Ale prý to žádný podtext ani skrytý význam nemělo.Kdybyste neznali jméno mého hosta z titulku, asi byste po těchto informacích těžko tipovali, že jde o jednoho z aktérů tzv. bitcoinové kauzy. Česká politika i média jí žijí už mnoho týdnů, zatím však moc netušíme, co se vlastně seběhlo.V dnešní epizodě bude rozhovor právě se soudním znalcem Jiřím Bergerem. Známe se jen od vidění, ale dlouho, už od devadesátých let, kdy já o rodícím se českém webu psal do Reflexu a připravoval televizní pořad Zavináč, a on byl jako zakladatel serveru Notebooky.cz jedním z internetových pionýrů.Samotný rozhovor s Bergerem je dlouhý, a delší je i tento “propagační” text. Bitcoinová kauza je složitá, a je asi důležité náš rozhovor zarámovat do toho, co o této kauze zatím víme a co se o ní pouze dohadujeme.Jiří Berger je mužem mnoha oborů i profesí, a soudní znalectví v oboru kybernetika je jen jednou z nich. Příběh bitcoinové kauzy začal 7. března v kanceláři na pražské Bělehradské třídě. Kromě Bergera tam byl i advokát Kárim Titz, který zastupuje Tomáše Jiřikovského, pravomocně odsouzeného provozovatele nelegálního online tržiště Nucleus na takzvaném darknetu. Předmětem zájmu je starý kus výpočetní techniky, který má údajně ukrývat digitální jmění v bitcoinech. Později do kanceláře dorazil i notář.Berger, jako státem aprobovaná technická autorita, měl za úkol otevřít Jiřikovského bitcoinovou peněženku, ověřit její obsah a dohlédnout na převod části prostředků českému státu formou „daru“. To také podle svých slov udělal, transparentně a odborně správně.Bezprostředním výsledkem je převod bitcoinů v hodnotě zhruba jedné miliardy korun na účet Ministerstva spravedlnosti. Brzy se však ukáže, že to byl pouhý zlomek celkové částky. Objevují se informace, že v peněženkách spojených s Jiřikovského aktivitami mohly být prostředky v hodnotě až dvanácti miliard korun. Zbytek zůstal buď nedostupný, nebo zmizel.Trvalo řadu týdnů, než se informace o daru Jiříkovského dostaly do médií. Jiří Berger se ocitl v epicentru politického skandálu. Jedno jisté: jakkoli jeho jméno veřejnost neznala, nebyl a není nějakým bezejmenným expertem s kulatým razítkem. Jeho profesní dráha je mozaikou zdánlivě nesourodých prvků, které však dohromady tvoří obraz mimořádně schopného a ambiciózního člověka.Bergerova kariéra stojí na unikátním vzdělání. Vystudoval informatiku na České zemědělské univerzitě, získal titul MBA a překvapivě absolvoval i skladatelské oddělení Konzervatoře Jaroslava Ježka. Tato kombinace technického a uměleckého vzdělání naznačuje myšlení, které se neomezuje na jedinou disciplínu.A když jsem u vzdělání, Berger absolvoval prestižní akademii projektového leadershipu v americké NASA v roce 2014. Jde o elitní centrum, které školí manažery pro řízení nejkomplexnějších a nejrizikovějších projektů na světě, srovnatelné s vesmírnými misemi.Jak jsem říkal, Berger se už v devadesátých letech etabloval jako úspěšný podnikatel. V roce 2002 prodal internetové vydavatelství Notebooky.cz mediální společnosti MAFRA, kde se stalo součástí portálu Technet.Jeho klíčovými firmami jsou FRACTAL s.r.o. a e-FRACTAL s.r.o.. Nejde o malé IT firmy; podle veřejných registrů uzavřely se státními institucemi stovky smluv v hodnotě desítek milionů korun. Společnost FRACTAL působí jako významný prodejce letenek pro korporátní klientelu.Globální ambice dokresluje projekt PhoneCopy.com. Jde o fungující službu pro zálohu a synchronizaci dat z mobilních zařízení, která má díky nástupu cloudu své nejlepší období sice už za sebou, ale i tak se může pochlubit více než 1,25 milionem aktivních uživatelů po celém světě. Berger jako CEO firmy je do projektu aktivně zapojen, což dokládají i jeho příspěvky na firemním blogu.Bergerova expertíza není jen praktická, ale i teoretická. Je držitelem amerického patentu č. 7,904,431 s názvem „Metoda a systém pro automatizované modelování požadavků”. Tento patent není jen formalitou; jeho principy se aktivně používají.Je spoluautorem několika odborných článků publikovaných v recenzovaných vědeckých časopisech, které se týkají českého systému eRecept. Jeho výzkum se soustředí na využití procesního modelování ke zefektivnění implementace složitých IT systémů ve veřejné správě. To bylo v projektu eReceptu použito například pro efektivní začlenění záznamů o očkování proti covidu.A pak je tu druhá tvář Jiřího Bergera, jeho kariéra soudního znalce a vlivného konzultanta. Napsal podle svých slov nepočítaně posudků, ale minimálně dva “vyčuhují”, protože se dotýkají opět svého času mediálně sledovaných kauz: pražské Opencard a výběrového řízení na mýtný systém, provozovaný firmou Kapsch.Plus samozřejmě již zmíněné účinkování v bitcoinové aféře. V ní čelí podezření i stížnostem, které poukazují na možný střet zájmů. Ale podle Bergera probíhalo vše standardně a nevybočilo z běžné praxe. Co bylo nestandardní, je astronomická suma, o kterou jde.Ano, zřejmě se podařilo obnovit přístup pouze k části bitcoinů, kterými Jiříkovský kdysi disponoval, ale jak říká Berger, a velmi srozumitelně to vysvětlil i Patricku Zandlovi, který o tom napsal text na svůj web Marigold, mělo to čistě technický důvod. A tím byl zastaralý typ bitcoinové peněženky, která otevřela jen ty adresy, ke kterým byly klíče na navráceném starém hardwaru. Ostatní jsou nedostupné a tedy fakticky ztracené.Objeví se někde? Ulít peníze do bitcoinu je ten nejhorší způsob, říká Jiří Berger. Je to tak? Netroufám si říct. A vlastně ani nemám ambici a hlavně ani možnosti se dopátrat pravdy. Baví mě příběhy, a ten Jiřího Bergera je fascinující.Jistě, nenabízí jednoduché odpovědi. Ale nabízí komplexní a pozoruhodný portrét muže mnoha talentů. Vizionářského byznysmena, chytrého a kreativního akademika a zároveň tvůrce, a také vlivného operátora pohybujícího se na pomezí byznysu, státu i politiky. Poslechněte si verzi tohoto příběhu přímo od jeho nositele.Přeju příjemný poslech!

Nařízení o digitálních službách, známé pod zkratkou DSA, platí už skoro rok a půl. Zakazuje například používání takzvaných manipulativních rozhraní, v angličtině dark patterns. „Je to velmi inspirované spotřebitelským právem. Jde o obdobu klamání spotřebitele. Jsou to jakékoliv praktiky, které mají za cíl nějakým způsobem zmást uživatele, aby učinil rozhodnutí, které by normálně neučinil,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Tomáš Ondrejka z Českého telekomunikačního úřadu.

V Česku by brzy mohlo začít přibývat větrných i fotovoltaických elektráren. Přispět k tomu má zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který zkraje měsíce prošel Senátem. Nyní čeká na podpis prezidenta. Jde o vládní projekt známý jako "akcelerační zóny", který předpokládá jak zavedení oblastí, které jsou pro elektrárny vhodné, tak také výrazné zjednodušení a zrychlení schvalovacího procesu. Marek Švehla ve Výtahu Respektu připouští, že jde o krok, který sice výrazně změní českou krajinu, ale vydělat by na něm měli všichni. Přesto výstavba větrných elektráren v Česku často naráží na odpor: „Ty obavy jsou často nepodložené reálnými riziky nebo informacemi. Je to zvláštní, Češi si často zakládají na tom, že jsou racionální lidé, a přesto mají z větrných elektráren obavu. Myslím, že hraje roli určitá psychologie. Pokud lidé věří, že má určitá věc význam nebo je pro ně užitečná, pak nevadí, že se dívají na větrník u svého domu nebo obce." Jak je na tom Česko s výrobou zelené elektřiny ve srovnání s okolními státy? Jaké jsou výhody a nevýhody větrných elektráren? A co má nový zákon přinést obcím?

Peněžité tresty se rozšíří. Soudy budou moci díky novele trestního zákoníku udělovat jenom je i za některé závažnější zločiny. „Jde třeba o únos dítěte, o útoky na veřejného činitele, jde i o podplacení,“ upozorňuje v pořadu Pro a proti místopředsedkyně Stálé komise Senátu pro Ústavu a parlamentní procedury Hana Kordová Marvanová (za ODS a TOP09). „Tresty se vůbec nerozšiřují,“ namítá předseda senátního ústavně-právního výboru, Tomáš Goláň (ODS).

Peněžité tresty se rozšíří. Soudy budou moci díky novele trestního zákoníku udělovat jenom je i za některé závažnější zločiny. „Jde třeba o únos dítěte, o útoky na veřejného činitele, jde i o podplacení,“ upozorňuje v pořadu Pro a proti místopředsedkyně Stálé komise Senátu pro Ústavu a parlamentní procedury Hana Kordová Marvanová (za ODS a TOP09). „Tresty se vůbec nerozšiřují,“ namítá předseda senátního ústavně-právního výboru, Tomáš Goláň (ODS).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská komise navrhla, aby se členské státy zavázaly ke snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040. Jde o součást závazku odsouhlaseného před šesti lety. Na nedávném summitu Evropské unie ale tento návrh ústy premiéra Fialy Česká republika odmítla.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od roku 1910 se klene velkým obloukem přes Labe v Hradci Králové Pražský most. Jde o klenot české secesní mostní architektury a také nejstarší silniční most ve městě. Nahradil původně pevnostní most z 18. století.

Od roku 1910 se klene velkým obloukem přes Labe v Hradci Králové Pražský most. Jde o klenot české secesní mostní architektury a také nejstarší silniční most ve městě. Nahradil původně pevnostní most z 18. století.

Jak si zruinovat život 3. - Král Šalamoun se cítí nedostatečně. Předchozí králové byli za krále pomazáni prorokem poslaným od Boha. Mají povolání. Šalamoun nic z toho nezažije. Konspirace a tvrdé lokty, to byl jeho způsob, jeho cesta, jak vzít královskou vládu pevně do rukou. Proto touží po něčem nadpřirozeném. Přání se mu splní, Bůh mu daruje moudré srdce. Jeho vnitřní nejistota, se kterou se stal králem, jeho původ, jeho pověst, to vše je přesto důvodem, proč trpí FOMO. Jde o pocit úzkosti a obavy, že člověk přichází o něco zajímavého, zábavného či důležitého, co zažívají ostatní. Šalomoun ví, že rozhodnutí by měla vycházet z rozvahy a Božích hodnot, nikoli z tlaku. Nestačí to. Snaha mít všechno, být všude, být se všemi ho vedla k tomu, že zůstal vnitřně osamělý. Proto nakonec píše, že zkoušel všechny možné radosti – bohatství, zábavu, moudrost – a zjistil, že jsou „marnost a honba za větrem“.

Česko od července zavádí novou regulaci kratomu. Jde o listy z asijského tropického stromu, které obsahují takzvané psychomodulační látky. Z vědeckého hlediska to mohou být léky, v nepovolaných rukou se z nich ale stávají nebezpečné drogy. O nebezpečí i léčebném potenciálu kratomu nedávno v Praze přednášela neurovědkyně z malajsijské státní vědecké univerzity Zurina Hassanová.

Hosts Chandra and Paul recap their experiences at the Blueprint 4D conference in Las Vegas, highlighting the increased attendance, energetic participation, and the influx of new faces within the JD Edwards (JDE) community. Chandra shares insights from wrapping up the Emerging Leaders Program, including rewarding group projects and building connections through vulnerability and teamwork. The hosts discuss the Executive Forum, focusing on leadership, rapid change management, data governance, communication styles, and the rising importance of empathy in IT. They note a significant conference shift: AI-related sessions outnumbered Orchestrator topics for the first time, reflecting AI's growing impact and the challenges of adoption and documentation. Customer case studies showcased successful strategies for keeping JDE systems current and capitalizing on new features. The episode also features Chandra's favorite fun session involving magic and comedy, and the duo's reflections on their own live podcast event. 00:48 The Struggle Is Real 07:06 ELP Wrap Up 11:10 Executive Forum Highlights 16:16 Highlights from the Chris Laping's Keynote Sessions 19:36 JDE Keynote Highlight: 2005 Called — It Wants Its ERP Back 22:17 Is it true there were More AI Sessions than Orchestrator Sessions? 28:39 Customer Success Stories 32:00 Magic, Laughter, and Lingo Bingo 35:54 Midwesternism of the Day If you have concerns or feedback on this episode or ideas for future episodes, please contact us at thejdeconnection@questoraclecommunity.org.

Je leest het toch echt goed. Realityster Kim Kardashian komt voorbij deze aflevering. Zij moet namelijk beursbedrijf Nike gaan redden, maar die reddingspoging wordt vertraagd. Fed-baas Jerome Powell moet op zijn beurt de rente verlagen (van Trump), maar doet dat niet. Maar er is niet alleen slecht nieuws voor de Amerikaanse president, maar ook voor jou als belegger. Wat dat is, dat hoor je deze aflevering. Dan hoor je ook meer over het dramatische jaar voor Randstad. Dat is na vandaag een stukje erger geworden en dat heeft te maken met een concurrent. Die verpest het voor Randstad..Shell verpest op zijn beurt dan weer de overnamefantasie van BP. Shell lijkt niet geïnteresseerd in de concurrent. Maar sluit overnames dan weer niet uit. Verder hebben we het over Microsoft. Dat geeft zo veel geld uit aan kunstmatige intelligentie, dat andere onderdelen nu getroffen worden.See omnystudio.com/listener for privacy information.

This episode is sponsored by ALLOut Security.In this live episode of the JDE Connection podcast, hosts Chandra and Paul celebrate reaching 10,000 downloads while broadcasting from the Blueprint 4D conference in Las Vegas. They dive into the thought-provoking concept of "do for versus do with," as introduced by keynote speaker Chris Laping. The discussion spotlights how JDE and business application professionals can proactively improve user experiences—sometimes even before users realize they have a need—while also emphasizing the importance of collaboration, trust-building, and iterative feedback. The episode also features an engaging game of "lingo bingo," packed with JDE trivia, Midwest culture references, and plenty of laughs. This episode captures the collaborative spirit and fun that defines both Blueprint4D and The JDE Connection podcast. 02:44 Discussing 'Do For vs. Do With' 15:10 Lingo Bingo LIVE 30:25 Midwesternism of the Day Resources: For more information on the Quest Emerging Leaders Program or to register for the next cohort: https://questoraclecommunity.org/quest-emerging-leaders-program/

Nikdo nikdy úplně nepochopí aféru kolem převodu bitcoinů na stát, pokud nepochopí brněnskou protýkanost. Jde o fenomén skupiny lidí, žijících ve městě, kde se každý zná s každým. Typickým produktem této protýkanosti je dnes už exministr Pavel Blažek. Je to politik, který svůj styl založil na vztahových sítích. To mu do značné míry pomáhalo překonávat bariéry mezi různými světy a stranami. Jestliže při sestavování vlády a přípravě novely trestního zákoníku to bylo pozitivní, v situaci nabídky na převod bitcoinů na stát se mu nedostatek smyslu pro procedury stal osudným. Podivná byla v celé kauze také role policie. Buďto měla o celé věci spojené s Jiřikovského držbou ukradených bitcoinů informovat vedení státu, anebo měla udělat solitérní akci a zatknout Jiřikovského přímo při otevírání počítačů. Namísto toho jen alibisticky pustili informace do médií, čímž naznačili, že oni věděli. Otázka je: proč nekonali. Snad na to odpoví čtvrteční schůze sněmovního bezpečnostního výboru. Děsivé v celé kauze byla také informační nevědomost premiéra Fialy, kterému jeho okolí celé dny nedalo podklady o tom, co je podstatou celé kauzy, a on jen pasivně obhajoval exministra Blažka. Z celé této věci je šťastný jen Andrej Babiš, který může otevírat šampaňské značky Crystal.