Podcasts about cestu

Na změnu není nikdy pozdě, řekla si vystudovaná inženýrka ekonomie Michaela Fürstová a nejprve otevřela v rodném Českém Krumlově cukrárnu. Od cukrařiny pak přešla k pekařině a nedávno začala v Českých Budějovicích nabízet netradiční chleby a další pečivo.Všechny díly podcastu Dámská jízda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednotlivá ministerstva a státní orgány se podle něj od sebe nemusí vizuálně odlišovat jako konkurující si firmy. „Řeší se, kam až nové identita sahá, které orgány ji mají ještě používat a které už ne,“ říká ve Vizitce. Jak v digitální době funkčně upravit heraldické znaky? A čím jsou státní poznávací značky pro designera specifickou disciplínou? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednotlivá ministerstva a státní orgány se podle něj od sebe nemusí vizuálně odlišovat jako konkurující si firmy. „Řeší se, kam až nové identita sahá, které orgány ji mají ještě používat a které už ne,“ říká ve Vizitce. Jak v digitální době funkčně upravit heraldické znaky? A čím jsou státní poznávací značky pro designera specifickou disciplínou? Ptá se Ondřej Cihlář.

První závodnice na šampionátu a hned dvakrát bronzová. Lucie Kratochvílová se může radovat.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Závislost jako nedostatek svobody je jistě prostor, ve kterém se nedýchá dobře, neexistuje dobře. Cestu ven ze závislostí hledá seriál, který vznikl ve spolupráci s organizací Teen Challenge, která chce být nablízku závislým lidem a podávat pomocnou ruku na cestě ven. Zastavení první je věnováno zásadní otázce Kdo jsem. Hostem Lucie Endlicherové je Petr Král, ředitel Teen Challenge.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Kauza okolo predražených leteniek ministerky kultúry Martiny Šimkovičovej pokračuje a naberá na obrátkach. Redakcia Aktualit.sk najnovšie zistila, že ministerka spojila pracovný program v Spojených štátoch s rodinným výletom. Nové zistenia sa týkajú aj dôvodu, prečo ju prezident Peter Pellegrini odmietol zobrať do Ameriky vládnym špeciálom. Na palubu totiž chcela zobrať aj maloletú dcéru. V dnešnom podcaste budete počuť redaktora domáceho spravodajstva Mareka Biroa, ktorý odhaľoval pozadie tejto cesty.

Kauza okolo predražených leteniek ministerky kultúry Martiny Šimkovičovej pokračuje a naberá na obrátkach. Redakcia Aktualit.sk najnovšie zistila, že ministerka spojila pracovný program v Spojených štátoch s rodinným výletom. Nové zistenia sa týkajú aj dôvodu, prečo ju prezident Peter Pellegrini odmietol zobrať do Ameriky vládnym špeciálom. Na palubu totiž chcela zobrať aj maloletú dcéru. V dnešnom podcaste budete počuť redaktora domáceho spravodajstva Mareka Biroa, ktorý odhaľoval pozadie tejto cesty.

Kauza okolo predražených leteniek ministerky kultúry Martiny Šimkovičovej pokračuje a naberá na obrátkach. Redakcia Aktualit.sk najnovšie zistila, že ministerka spojila pracovný program v Spojených štátoch s rodinným výletom. Nové zistenia sa týkajú aj dôvodu, prečo ju prezident Peter Pellegrini odmietol zobrať do Ameriky vládnym špeciálom. Na palubu totiž chcela zobrať aj maloletú dcéru. V dnešnom podcaste budete počuť redaktora domáceho spravodajstva Mareka Biroa, ktorý odhaľoval pozadie tejto cesty.

Kauza okolo predražených leteniek ministerky kultúry Martiny Šimkovičovej pokračuje a naberá na obrátkach. Redakcia Aktualit.sk najnovšie zistila, že ministerka spojila pracovný program v Spojených štátoch s rodinným výletom. Nové zistenia sa týkajú aj dôvodu, prečo ju prezident Peter Pellegrini odmietol zobrať do Ameriky vládnym špeciálom. Na palubu totiž chcela zobrať aj maloletú dcéru. V dnešnom podcaste budete počuť redaktora domáceho spravodajstva Mareka Biroa, ktorý odhaľoval pozadie tejto cesty.

Primátor Jozef Božik o tom, ako Partizánske ukázalo cestu: S jedinečným systémom "od dverí po kompost" ročne spracujú 400 ton kuchynského odpadu. Ako to robia? Čo trápi slovenské mestá a obce v súvislosti s klimatickou zmenou? Je to sucho, prívalové dažde, teplo, zeleň, energetická náročnosť budov, doprava či množstvo odpadu? Prezradí Jozef Božik, primátor Partizánskeho a predseda Združenia miest a obcí Slovenska. Vo videu sa dozviete... Aké sú priority Partizánskeho z pohľadu klimatických zmien, v čom sa mestu darí a v čom nie? Aké sú hlavné problémy slovenských miest a obcí v súvislosti so zmenou klímy? V čom by mohlo byť Partizánske príkladom, ak hovoríme o zbere a separovaní odpadu? Majú zmysel systémy odmeňovania obyvateľov, ktorí triedia poctivo a ako to funguje v meste, ktorému Božik šéfuje 15 rokov? Triedia už slovenské mestá aj textil a keď nie, v čom je problém? Čo odkazuje predseda ZMOS občanom - ako by oni mohli prispieť k udržateľnosti životného prostredia?   Ďalšie vydania relácie Pravda o klíme nájdete na stránkach ta3. https://www.ta3.com/pravda-o-klime   Partnerom relácie je O2 Športová akadémia Mateja Tótha a spoločnosť Veolia Energia Slovensko.    

„Myslím si, že u Lukáše to je jakási aura,“ popisuje pověstné charisma judisty Lukáše Krpálka režisér dokumentu Jemný rváč Adolf Zika. Film sleduje nejen sportovní cestu, ale i osobní zákulisí života vrcholového sportovce. Co doteď neznámého dokument odhalí? A může inspirovat mladou generaci sportovců a sportovkyň? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svoboda je těžká, protože má vysoké nároky na naši mentální energii,“ říká psychiatr, psychoterapeut a nový ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček. Už v prvních minutách rozhovoru vysvětluje, že svoboda není jen absence zla, ale také aktivní volba dobra - a právě ta je dnes čím dál složitější. Dnešní doba je totiž podle něj poznamenaná krizí svobody i pravdy. „Žijeme v postfaktické době, pravda je úplně relativizovaná a ta relativizace pravdy se pochopitelně hodí politikům, manipulátorům a lidem, kteří mají zlovolné úmysly,“ varuje. Podle Horáčka je samotný proces rozhodování namáhavý, a proto lidé často volbu odmítají. „Pro lidi je těžké volit a proto často volit odmítají,“ připomíná slova Ericha Fromma. Svoboda proto není jen privilegium, ale i těžké břemeno a právě v tom tkví její zranitelnost. „Dokud si to neuvědomujeme, jsme primárně vlečeni emocemi,“ dodává psychiatr a upozorňuje, že právě emoce mohou ovládat naše životní volby více, než jsme ochotni si připustit. Digitální svět pak tento tlak násobí. „Algoritmy sociálních sítí zpřesňují myšlení člověka do jednoho pólu. To vede k polarizaci a štěpení společnosti,“ říká Horáček a varuje, že problematické je vytváření obrazu „my a oni“. Výsledkem je společnost, která se stále více propadá do extrémů a ztrácí schopnost nacházet společnou řeč. Odborník upozorňuje také na to, jaký dopad má současný svět na děti a dospívající, kterým dostatečně neukazujeme, jak s ním mají zacházet. „My z populace dětí vytváříme psychiatrické pacienty,“ říká Horáček otevřeně. Popisuje třeba, jak dívky na sociálních sítích čelí neustálému tlaku, aby zveřejňovaly fotografie a obstály v soutěži o pozornost. Většina zpětné vazby je negativní a výsledkem je špatný pocit. „Chceme, aby 40 % dětí bralo antidepresiva, protože se necítí dobře z toho, v jakém světě žijí? Nechceme,“ říká rezolutně. Cestu ven vidí v budování odolnosti, nikoliv v zákazech či regulacích. „Odolnost znamená zvýšit práh toho, co mě rozhodí natolik, že přestanu fungovat,“ vysvětluje. Jako psychiatr zdůrazňuje schopnost prožívat přítomný okamžik, uvědomovat si své emoce a tím snižovat jejich destruktivní vliv. „Když jsme přítomni v okamžiku, jsme mnohem méně pod diktátem minulých vzpomínek a obav z budoucnosti. To je ten okamžik svobody,“ popisuje odborník. A přestože hovoří o složité době, zůstává optimistou. „Chtěl bych, aby existoval nějaký maják, který nám řekne, jak se rozhodovat, co je správné,“ říká. Jak ale získat odolnost v prostředí, které nás každodenně tlačí do bublin a extrémů? Je možné, aby svoboda byla vnímána nejen jako luxus, ale i jako dovednost, kterou je třeba trénovat? A může se pravda stát oním „majákem“, který udrží společnost pohromadě? Poslechněte si celý rozhovor.

„Seba ostríhaj čistého.“ (1Tim 5:22) Drahocenné hermelínové kožušiny, ktoré majú sudcovia a iní hodnostári na svojich talároch, sú zo zvieratiek, ktoré si úzkostlivo chránia svoj čistý kabátik. Lovci poznajú túto ich vlastnosť a podlo ju využívajú. Cestu k ich skrýšam špinia blatom a inou nečistotou. Keď honia zvieratká a tie bežia do svojich úkrytov v […] MUDr. Viera Roháčková

„Život bez prášků?“Miroslav Jílek si prošel chronickými zdravotními problémy, které ho dohnaly až na dno. Lékaři mu nabízeli jen klasickou léčbu a operaci, ale skutečné řešení nepřicházelo. Rozhodl se proto hledat vlastní cestu – a zjistil, že tělo se dokáže uzdravovat, pokud mu dáme to, co skutečně potřebuje.

Čtyři motorkáři z Vysočiny se vydali na netradiční dobrodružství. Na svých starých jawách dojeli z Dolní Vilímče až na Nordkapp. Zažili déšť, zimu i technické problémy, přesto cestu zvládli a přivezli si nezapomenutelné zážitky.

Česko se potýká s krizí bydlení. Ceny nových bytů ve větších městech každý rok rostou, stejně jako nájmy. A lidí v bytové nouzi přibývá. Jak se vláda během posledních čtyř let s problémem nedostupného bydlení popasovala? Co nabízí ve svých programech strany, které se v říjnu budou ucházet o hlasy voličů? A jaké recepty na dostupnost bydlení lze najít v zahraničí?Host: Táňa Zabloudilová - novinářka a publicistka Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Představte si, že pozemek pod cestou k vašemu domu je státní. Nájemné roste, žádost o odkup se protahuje. Co se může stát, když chcete uspořádat vlastnictví okolo nemovitosti, ale v záznamech je chaos, rozplétá pořad Ve stínu.Majitelka obyčejného rodinného domu v Horních Věstonicích, obci na jihu Moravy, je přesvědčena, že jí úřady bezdůvodně znepříjemňují život.Předmětem sporu je pozemek pod příjezdovou cestou, který vlastní stát a žena si ho dlouhodobě pronajímá. Jenže cena pronájmu stále roste, a tak se majitelka domu snaží pozemek odkoupit a problém se zvyšujícím nájmem jednou provždy vyřešit.Žena nechce vystupovat se svou identitou (redakci ji ale zná), a proto ji v následujícím vyprávění označujeme jako paní Martu.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

S analytickým psychologem Martinem Skálou o díle a životních zvratech švýcarského psychoterapeuta Carla Gustava Junga od jehož narození uplynulo 150 let. Moderuje Štěpán Sedláček.Dělení lidských povah na extraverty a introverty nebo představa, že se ve snech a aktivní imaginaci můžeme setkávat s archetypálními obrazy a postavami, které máme do jisté míry společné s celým lidstvem. To jsou jen některé poznatky Carla Gustava Junga, které dodnes psychologové používají a rozvíjejí. Jung se narodil 26. července 1875 ve švýcarském Kesswilu do rodiny protestantského faráře a lingvisty. Jako vystudovaný psychiatr razil přístup spojující přírodní a humanitní vědy. Čerpal také ze světových mytologií, různých náboženských tradic, mystiky či alchymie. Úzce spolupracoval se zakladatelem psychoanalýzy Sigmundem Freudem, s nímž se ovšem posléze rozešel. V období osobní krize, kdy se stáhl do ústraní, rozvinul vlastní přístup dnes známý jako analytická psychologie. V psychoterapii narozdíl od Freuda nekladl takový důraz na potlačené sexuální pudy a konflikty z dětství. Větší pozornost věnoval bezprostředním problémům a při zkoumání snů i mýtů došel k závěru, že osobní nevědomí obsahuje také zděděné obsahy z tzv. kolektivního nevědomí."V dnešní době býváme často z nevědomí paf. Jung ovšem zdůrazňoval kritický přístup k nevědomým obsahům. Když máme nějaký velký sen nebo se nám stane něco, co přesahuje hranice našeho vědomí, tak to někdy vnímáme jako obrovské poselství, které je nutné hned realizovat. Ale Jung říká, že něvědomí kompenzuje jednostrannost našeho vědomí a proto mezi nimi musí vznikat dialog. Jung se svými vnitřními postavami kriticky diskutoval. A jak se můžete dočíst v jeho Červené knize dokonce jim i někdy vyvrátil "pravdu", kterou mu přinášely. Takový přístup k nevědomí je důležitý, jinak může dojít k inflaci, kdy nevědomí člověka zahltí a on propadne nějakému archetypu či komplexu a ztratí svou kritičnost," podotýká analytický psycholog a terapeut Martin Skála s tím, že nevěnovat pozornost projevům nevědomí může vést k neuróze, kdy se člověk dostává do nesouladu se sebou samým.Co považuje za nejinspirativnější Jungovy myšlenky, metody a koncepty? Jak správně rozumět procesu individuace a čím si při něm procházel samotný C. G. Jung a jeho rodina? O co podle Junga jde v druhé polovině lidského života? A co z jeho rozsáhlého díla stojí za pozornost a další promýšlení více než 60 let po jeho smrti? A proč se Martin Skála rozhodl psát povídku na pokračování o životě manželů Jungových? Nejen o tom s ním mluvil Štěpán Sedláček v dalším rozhovoru ze série Čtení s Respektem.

„Celková investice je zhruba 160 milionů korun, z toho na Středočeský kraj připadá 125 milionů,“ popsal středočeský krajský radní pro silniční dopravu Josef Pátek (ODS).

O zhoršování duševního zdraví mladých lidí, u nichž přibývají diagnózy jako sebepoškozování nebo hraniční porucha osobnosti, se mluví čím dál více. Téma zpracovává i nový dokumentární film Petra Hátleho Přežít svou hlavu, jehož premiéru uvede Česká televize 23. září. Jak těžké bylo navázat vztah s protagonisty snímku? Na jaké bariéry filmaři naráželi? A co prozradila jedna z hlavních protagonistek Kristýna Zástěrová?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O zhoršování duševního zdraví mladých lidí, u nichž přibývají diagnózy jako sebepoškozování nebo hraniční porucha osobnosti, se mluví čím dál více. Téma zpracovává i nový dokumentární film Petra Hátleho Přežít svou hlavu, jehož premiéru uvede Česká televize 23. září. Jak těžké bylo navázat vztah s protagonisty snímku? Na jaké bariéry filmaři naráželi? A co prozradila jedna z hlavních protagonistek Kristýna Zástěrová?

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Schodiště Bono publico v Hradci Králové propojuje Velké náměstí s třídou Komenského. Vzniklo na místě někdejší Rybářské fortny. Původně sloužilo pro přístup ke kasárnám pevnosti. Za dobu své existence prošlo několika přestavbami, z nichž poslední v roce 1839 mu dala empírový vzhled s portály a odpočívadly. Dnes je kulturní památkou s moderním osvětlením a také ozvučením, které překvapí i potěší.

Devatenáctiletá Jana Halámková, čerstvá absolventka gymnázia v Karlových Varech, se během léta sama vydala na tři týdny trvající pěší cestu napříč Norskem. S batohem, stanem a minimem vybavení prošla divokou severskou přírodou, spala pod širákem a koupala se v jezerech. Cestu pojala jako osobní výzvu a příležitost k zamyšlení před nástupem na vysokou školu.

Devatenáctiletá Jana Halámková, čerstvá absolventka gymnázia v Karlových Varech, se během léta sama vydala na tři týdny trvající pěší cestu napříč Norskem. S batohem, stanem a minimem vybavení prošla divokou severskou přírodou, spala pod širákem a koupala se v jezerech. Cestu pojala jako osobní výzvu a příležitost k zamyšlení před nástupem na vysokou školu.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Si Ťin-pchin, Putin, Kim Čong-un, Lukašenko, Vučič – spoločnosť, v ktorej je v týchto hodinách Robert Fico. Oslavuje koniec druhej svetovej vojny v Číne.A ak nemecký kancelár Merz hovorí o Vladimírovi Putinovi ako o „možno najväčšom vojnovom zločincovi našej doby“, slovenský premiér tomuto Putinovi verejne vojnu ani nespomenie. Turecký Recep Tajip Erdogan naopak po stretnutí s ruským prezidentom skloňuje „nie konfliktu, priorita pre dialóg“. „Diskutovali sme, ako dosiahnuť spravodlivý mier medzi Ruskom a Ukrajinou,“ hovorí. Slovenský premiér naopak kritizoval Ukrajinu za útoky na energetickú infraštruktúru a s Moskvou dohadoval obchodnú spoluprácu.Ruky preč od neho dáva Brusel, rovnako domáca opozícia. Napriek tomu je v Číne v pozícii premiéra krajiny. Kam takýmito krokmi zaťahuje Slovensko, v ktorom žijú ešte stále z veľkej časti vyznávači západných hodnôt slobody a demokratických pravidiel?Témy pre Miroslava Wlachovského, bývalého šéfa diplomacie, ktorý aktuálne pôsobí v Globsecu.„Robert Fico nás ťahá von zo Západu. Ťahá nás na Východ. Ťahá nás do toho, čo Briti volajú ‚uncharted territories' – do neprebádaných území, ktoré nie sú pre túto krajinu ničím dobrým,“ hovorí Wlachovský.Podľa bývalého šéfa slovenskej diplomacie by premiér mal svoju cestu v Číne vysvetliť v parlamente. „Určite by si ho parlament mal zavolať. Mali by ho zavolať na zahraničný výbor. Mali by sa ho pýtať, kam túto krajinu vedie. Prečo mení princípy slovenskej zahraničnej politiky,“ tvrdí Miroslav Wlachovský.Nestačí podľa neho, že premiér povie jednu vetu o euroatlantickom priestore ako o dôležitom pre Slovensko, je potrebné fakticky to napĺňať. „To je to, čo sa nedeje. Deje sa presný opak,“ hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Si Ťin-pchin, Putin, Kim Čong-un, Lukašenko, Vučič – spoločnosť, v ktorej je v týchto hodinách Robert Fico. Oslavuje koniec druhej svetovej vojny v Číne.A ak nemecký kancelár Merz hovorí o Vladimírovi Putinovi ako o „možno najväčšom vojnovom zločincovi našej doby“, slovenský premiér tomuto Putinovi verejne vojnu ani nespomenie. Turecký Recep Tajip Erdogan naopak po stretnutí s ruským prezidentom skloňuje „nie konfliktu, priorita pre dialóg“. „Diskutovali sme, ako dosiahnuť spravodlivý mier medzi Ruskom a Ukrajinou,“ hovorí. Slovenský premiér naopak kritizoval Ukrajinu za útoky na energetickú infraštruktúru a s Moskvou dohadoval obchodnú spoluprácu.Ruky preč od neho dáva Brusel, rovnako domáca opozícia. Napriek tomu je v Číne v pozícii premiéra krajiny. Kam takýmito krokmi zaťahuje Slovensko, v ktorom žijú ešte stále z veľkej časti vyznávači západných hodnôt slobody a demokratických pravidiel?Témy pre Miroslava Wlachovského, bývalého šéfa diplomacie, ktorý aktuálne pôsobí v Globsecu.„Robert Fico nás ťahá von zo Západu. Ťahá nás na Východ. Ťahá nás do toho, čo Briti volajú ‚uncharted territories' – do neprebádaných území, ktoré nie sú pre túto krajinu ničím dobrým,“ hovorí Wlachovský.Podľa bývalého šéfa slovenskej diplomacie by premiér mal svoju cestu v Číne vysvetliť v parlamente. „Určite by si ho parlament mal zavolať. Mali by ho zavolať na zahraničný výbor. Mali by sa ho pýtať, kam túto krajinu vedie. Prečo mení princípy slovenskej zahraničnej politiky,“ tvrdí Miroslav Wlachovský.Nestačí podľa neho, že premiér povie jednu vetu o euroatlantickom priestore ako o dôležitom pre Slovensko, je potrebné fakticky to napĺňať. „To je to, čo sa nedeje. Deje sa presný opak,“ hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Poučenia púštnych otcov – Evergetinos - https://www.filokalia.sk/evergetinos/  

Chceli ste niekedy zdolať Cestu hrdinov SNP a neviete, kde začať? Dvaja kamaráti, Saška a Braňo, sa vydali na mesačnú túru slovenskými horami a teraz odhaľujú všetko, čo by mal každý turista vedieť. V rozhovore prezrádzajú, aké vybavenie sa im na trase osvedčilo, čo by si nabudúce zbalili inak, ako riešili jedlo a nocľahy, a ktoré úseky boli najnáročnejšie. Dozviete sa aj vtipné a prekvapivé zážitky z hôr, tipy na zásoby či spánok, a množstvo rád, ktoré uľahčia každému cestu po SNP.

Ročně si na ni troufne jen zhruba osm set lidí. Grónská trasa Arctic Circle Trail, jedna z nejizolovanějších na světě, sice nepatří k těm nejnáročnějším z hlediska terénu, rozhodně však není prostá výzev. Své o tom ví cestovatel Jiří Kalát, který trek absolvoval hned dvakrát během různých ročních období. Zatímco v létě vytrvalý déšť přilákal hordy komárů a rozvodnil řeky, které bylo třeba přebrodit, zima s sebou zase přinesla silný mráz i problém se zásobováním. Cestu divočinou daleko za branami civilizace popisuje Kalát v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Donald Trump nemá morálku a charakter, ktorý by mu zabránil v tom, aby sa stretol s vojnovým zločincom - s človekom, ktorý rozpútal hroznú vojnu na Ukrajine, hovorí v podcaste V redakcii komentátor Denníka N a autor Vývoja bojov Roman Pataj. Šéf zahraničnej redakcie Mirek Tóda dodáva, že čoraz viac je jasné, že Trump podrazil Európu a samit dopadol katastrofálnejšie ako sme si pôvodne mysleli.

Karl Bushby se v roce 1998 vydal pěšky obejít svět. Cestu plánoval na 8 let, je na ní už 28 let. Během té doby prožil životní lásku, zatkli ho Rusové, přeplaval Kaspické moře a sbíral psí hovínka v Mexiku.

S youtuberem a politickým komentátorem Janem Špačkem jsme se v podcastové minisérie Expedice vypravili na Kopeček, nejvyšší vrchol Brna. V této oblasti se podle něj měla natáčet Záhada Blair Witch. Cestu zkomplikoval útok zákeřného hmyzu, ztracený zahraniční závodník v orientačním běhu, déšť, krvácení a nevysvětlitelné jevy.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S youtuberem a politickým komentátorem Janem Špačkem jsme se v podcastové minisérie Expedice vypravili na Kopeček, nejvyšší vrchol Brna. V této oblasti se podle něj měla natáčet Záhada Blair Witch. Cestu zkomplikoval útok zákeřného hmyzu, ztracený zahraniční závodník v orientačním běhu, déšť, krvácení a nevysvětlitelné jevy.

Český dokumentarista a režisér Robin Kvapil zobral na Ukrajinu troch ľudí, ktorí veria proruským konšpiráciám, aby zistil, či dokáže zmeniť ich pohľad na to, kto je agresor a kto obeť vojny. V rozhovore so Soňou Weissovou popisuje, čo sa počas nakrúcania dokumentárneho filmu Veľký vlastenecký výlet vo vojnou zmietanej krajine dialo, ako skupina reagovala na to, čo videla, či to ovplyvnilo ich názor na Rusko a Putina.

V Česku by brzy mohlo začít přibývat větrných i fotovoltaických elektráren. Přispět k tomu má zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který zkraje měsíce prošel Senátem. Nyní čeká na podpis prezidenta. Jde o vládní projekt známý jako "akcelerační zóny", který předpokládá jak zavedení oblastí, které jsou pro elektrárny vhodné, tak také výrazné zjednodušení a zrychlení schvalovacího procesu. Marek Švehla ve Výtahu Respektu připouští, že jde o krok, který sice výrazně změní českou krajinu, ale vydělat by na něm měli všichni. Přesto výstavba větrných elektráren v Česku často naráží na odpor: „Ty obavy jsou často nepodložené reálnými riziky nebo informacemi. Je to zvláštní, Češi si často zakládají na tom, že jsou racionální lidé, a přesto mají z větrných elektráren obavu. Myslím, že hraje roli určitá psychologie. Pokud lidé věří, že má určitá věc význam nebo je pro ně užitečná, pak nevadí, že se dívají na větrník u svého domu nebo obce." Jak je na tom Česko s výrobou zelené elektřiny ve srovnání s okolními státy? Jaké jsou výhody a nevýhody větrných elektráren? A co má nový zákon přinést obcím?

Podaří se tím snížit závislost na Číně? - V čem spočívá nová metoda diagnostiky lymfomu mozku bez náročné biopsie? - A jak se v těchto dnech vyhnout dehydrataci, ale zároveň to nepřehnat? Moderuje Pavlína Nečásková.

V pondělí 30. června začíná v Olomouci uzavírka, která zkomplikuje na dva měsíce dopravu v okolí vlakové stanice Olomouc-město. Konkrétně se jedná o křižovatku ulic Palackého, Litovelská, Krapkova a třídy Svornosti. Správa železnic společně s dopravním podnikem a krajskými silničáři se tam pustila do oprav přejezdu, kolejí a cesty.

Natáčení reportáže pro projekt Příběhy našich sousedů přivedlo studenty plaského gymnázia k dobrému skutku. Od pamětníka se dozvěděli o hrobu obětí válečného pochodu smrti u vesničky Mezí u Nečtin. A protože cesta ke hrobu během let zpustla, rozhodli se ji vlastními silami proklestit.