Radiožurnál

Klastrovými bolestmi hlavy trpí v Česku zhruba jeden člověk z tisíce. Záchvaty jsou natolik intenzivní, že se jen těžko snášejí. Ataky mohou trvat až tři měsíce a vracejí se i několikrát denně. Následovat ale může dlouhé období bez potíží. I proto jde o onemocnění, které se obtížně rozpoznává.

Banksy odhalen. Tvrdí to aspoň britští novináři z agentury Reuters. Jak přišli na pravé jméno slavného streetartového umělce? Čím si vůbec zasloužil takovou pozornost? A změní se teď něco? Téma pro galeristku Blanku Čermákovou, ředitelku pražské Trafo Gallery. Ptá se Matěj Skalický.

Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok, i když má výhrady k nízkým výdajům na obranu. Pozastavil se také nad tím, že vláda nedodržela zákon o rozpočtové odpovědnosti. Jak by si prezident představoval lepší rozpočet? Je současný státní rozpočet realistický, nebo nezodpovědný? Vladimír Kroc se ptal ekonomického poradce prezidenta Vladimíra Bezděka, který je rovněž předsedou představenstva společnosti AVANT.

Ve středu uplyne prvních sto dnů vlády kabinetu Andreje Babiše. Co se za tu dobu podařilo a co ne? Jaké jsou vládní priority pro nejbližší týdny? Vezmou si koaliční i opoziční politici něco ze sobotní demonstrace na Letné? A budou ministři pokračovat v personálních změnách ve vedení úřadů a institucí? Poslechněte si debatu s hosty Tomáše Pancíře.

Jak se zvýšené ceny pohonných hmot a energií dotýkají dopravců a výrobců v Česku? Co vypovídá zpráva Světové meteorologické organizace o vývoji takzvané globální energetické nerovnováhy? Jak naložila skupina bezdomovců v Česku s částkou 100 000 korun, kterou dostal každý z nich v rámci projektu New Leaf?

„Zastav se na chvilku, já ti něco řeknu...“ Paní Libuška s vizáží pohádkové babičky tak začíná nejedno z každodenních mouder, které sdílí na Instagramu a Facebooku. Moudrá seniorka údajně z Českobudějovicka ale vůbec neexistuje, je výtvorem generátoru umělých videí. Proč takový obsah někdo vytváří a dává ho na sociální sítě?

Současný svět se pro mnoho lidí stává méně přehledným a hůře čitelným. Jistoty, na které jsme byli zvyklí – od životních drah po autoritu institucí – slábnou a odpovědnost za orientaci se přesouvá na jednotlivce. Takovým tématům se ve své knize Osamělí hrdinové věnuje sociolog Pavel Pospěch. „Svoboda je něco, co se každému líbí, co všichni rádi přijmeme za své. Ale že to má i nějaké stinné stránky, to už ne tak dobře vidíme,“ upozorňuje. Poslechněte si rozhovor.

Spojit mystifikaci a legraci se Zdeňku Svěrákovi poprvé podařilo před 60 lety v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka. Spolu s Jiřím Šebánkem si do ní zvali třeba Louise Armstronga nebo Ellu Fitzgeraldovou. Časem posluchači prokoukli, že fiktivní je nejen většina hostů, ale i samotná vinárna. „Představovali jsme si, že to je vinárna, která má zahradu, a v letních měsících se provoz koná na obou místech, že reportéři by seděli v koruně stromů,“ vzpomíná Svěrák.

Válka na Blízkém východě vystřelila ceny energií vzhůru. Už předtím přitom průmyslové podniky v Evropské unii zatěžovala drahá elektřina. Podle experta na energetiku Michala Macenauera je příčinou dlouhodobá destabilizace evropského trhu s energiemi. „To, že se ten systém destabilizoval a špatně strukturoval patnáct let, se nemůže vyřešit za dvacet dní nebo za měsíc. To je nesmysl,“ říká v podcastu Bruselské chlebíčky ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ.

Požár v pardubické průmyslové zóně. Byl to teroristicky útok? Má v tom prsty propalestinská skupina, konkurenti nebo ruští agenti? Vyšetřovatelé zatím mlčí, stejně tak i vláda. S opozicí se kvůli Pardubicím ale hádá o výdaje na BIS. Téma pro Ondřeje Kundru z Respektu. Ptá se Matěj Skalický.

Na přelomu 70. a 80. let psal hudebník a student Vysoké školy ekonomické Vladimír Kaláb básničky, které občas recitoval či dával přečíst přátelům. Třeba: „Jen s tebou chci se stýkat,/ jen tebou nechám se svlíkat,/ je mi v tvém objetí blaze,/ mám tě rád, Sovětský svaze.“ V červenci 1981 byl kvůli svým veršům zatčen, poslán do vazby a nakonec odsouzen (stejně dopadlo několik jeho přátel).

Vyslyší opoziční strany výzvu Milionu chvilek pro demokracii, aby podpořily menšinovou vládu Andreje Babiše? Jak měla zabezpečený areál pardubická zbrojařská firma, ve které vypukl požár? A v jakém stavu přenechává svým nástupcům Národní galerii její odvolaná ředitelka?

Ochotnické divadlo má na severu Čech bohatou tradici, která se předává z generace na generaci. Režisérka a organizátorka Svatava Hejralová mluví o tom, proč nemá ráda označení amatér, i o tom, co pro soubory znamená zápis na seznam UNESCO. Každoročně se navíc podílí na Národní přehlídce Krakonošův divadelní podzim, kde se podle ní ukazuje to nejživější z českého divadla: „Nejde o potlesk, ale o to, že se potká člověk s člověkem.“ Co rozhoduje o tom, která představení uspějí?

Paříž patří mezi hlavní centra světové módy. Svá sídla tam mají známé značky a pravidelně se tam sjíždějí vyhlášení tvůrci. Tento týden se v centru města na pár dní otevřela kamenná prodejna populární značky s hidžáby, šaty a dalšími muslimskými oděvy, která těží z místy provokativní a kontroverzní marketingové kampaně. Podnik například oblékl na sociálních sítích do muslimských šatů Eiffelovu věž nebo Monu Lisu.

Pětiletá Mariana Kosíková je z dvojčat. To, že má na rozdíl od svého bratra Downův syndrom, se rodiče dozvěděli po porodu. Dívka zatím komunikuje hlavně pomocí piktogramů a znakování. Jak zaznívá v sedmém díle seriálu Radiožurnálu Srdeční lidé, běžné činnosti se učí hlavně nápodobou od svých sourozenců.

Co spojuje zástupce hnutí ANO s dalšími členy frakce Patrioti pro Evropu, kteří se scházejí v Budapešti? Pomůže nový program testování u praktických lékařů odhalit včas rakovinu slinivky břišní? A jak významný je fenomén K-pop?

Navzdory prvnímu jarnímu dni žije textař a básník Michal Horáček naplno podzimem. Právě na 2. listopadu totiž chystá ve Státní opeře Národního divadla výjimečný koncert Pozemský prach a boží dech. Projekt, který vyrůstal sedmdesát let, vrací biblické příběhy do současného jazyka a emocí. Co ho k jejich přebásnění přivedlo a co v nich může najít dnešní člověk?

00:00 témata Magazínu Experiment,00:31 s nanoboty do vesmíru;04:00 klastrové bolesti hlavy;07:31 návrat expedice z Antarktidy;09:24 3D digitalizace budov;13:25 rozhovor s Janem Trejbalem z Fakulty Stavební ČVUT;16:48 rozhovor s odborníkem na kyberbezpečnost Mikkem Karikytöem

21. března je Světový den Downova syndromu. S touto vrozenou chromozomální poruchou žijí v Česku tisícovky lidí. Například 44letý Petr Řeřicha ze seriálu Radiožurnálu, který připravuje v Davli u Prahy nakládané sýry nebo utopence. V Dobrotách s příběhem ho to moc baví a podle vedoucí pracuje pečlivě a samostatně.

Jak důležitá je při vyšetřování příčin požáru v Pardubicích role zpravodajských služeb? Odstřihla se dočasná prezidentka Venezuely výměnou ministra obrany definitivně od Madurova režimu? A proč se výtvarník Maxim Velčovský rozhodl obložit stanici pražského metra Českomoravská skleněnými panely s bublinami?

Co přinesl summit EU? Uspěl český premiér se svými návrhy ohledně úprav emisních povolenek? A jaké důsledky pro budoucnost EU může mít maďarské veto unijní půjčky Ukrajině? „Lidem už končí trpělivost s chováním Maďarska a s tím, jak je to nastavené,“ říká pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. „Jednomyslnost v zahraničně-bezpečnostních otázkách v době, kdy čelíme opravdu bezprecedentním krizím, irituje všechny.“

Kam se posunul spor vlády s prezidentem? Co ukazuje o akceschopnosti Evropské rady neústupnost maďarského premiéra, který dál blokuje klíčovou půjčku Ukrajině? A měl by se ještě víc regulovat prodej kratomu, kvůli kterému loni zemřelo 17 lidí?

Konflikt na Blízkém východě trvá už téměř tři týdny. Kvůli uzavřenému Hormuzskému průlivu z trhu zmizela pětina ropy a její cena letí nahoru. Po útoku na Írán Trump nejdříve volal spojence ke spolupráci, teď už prý pomoc nepotřebuje. Jakou roli v tom hraje Čína a mají Izrael s USA jednotné cíle?

Žloutenková epidemie v Brně a na jihu Moravy je horší než ta poslední před zhruba deseti lety. Nemoc špinavých rukou se šíří mezi lidmi bez domova i ve školách. Jak? Zjišťovala Brněnská jedenáctka. Ta se věnuje i trestům pro agresivní řidiče, kyberútoku na městský úřad nebo tomu, jak se celníkům nejen z Brna podařilo odhalit mezinárodní drogový syndikát. Poradíme vám taky, ve kterém divadle vám nově pohlídají děti, abyste si mohli užít představení.

„Vnímám to jako osobní návrat ke kořenům,“ říká ke své nové roli Libor Bouček. Do Českého rozhlasu vstoupil poprvé jako jedenáctiletý coby čerstvý člen Dismanova rozhlasového dětského souboru. Do Hosta Radiožurnálu nastupuje už jako zkušený moderátor s širokým rozhledem, přirozenou pohotovostí a silným citem pro práci s publikem i hostem. Libora Boučka budete na Radiožurnálu slýchat od 7. dubna po 9. hodině. Střídat se bude se současným moderátorem Janem Pokorným.

27letá Michaela Melzerová vyniká v gymnastice. Ze Speciální olympiády v Berlíně si v roce 2023 přivezla hned pět medailí. Chodí také na atletiku, plave a lyžuje. Aktuálně je žákyní učňovského oboru cukrářské práce. Život Michaely přibližuje jedna ze sedmi reportáží Radiožurnálu. Série Srdeční lidé vznikla při příležitosti březnového Světového dne Downova syndromu.

Máte někdy dny, kdy je toho na vás moc a nejraději byste se někam šli vykřičet? A co teprve vzít do ruky železnou tyč a bez zábran rozbíjet věci kolem sebe? Právě to umožňují takzvané rage rooms, tedy místnosti vzteku. V bezpečném prostředí si v nich můžete ulevit od stresu nebo se jen tak pro radost vyřádit. První takové místnosti vznikly kolem roku 2008 v Japonsku a USA. Náš reportér Ladislav Novák jednu navštívil ve Vídni – a překvapilo ho, kdo sem chodí nejčastěji.

Další špičky íránského vedení zabity. Mají už Spojené státy a Izrael jasný plán, co bude dál? A k čemu se teď kloní samotní Íránci? Otázky pro politoložku Lenku Martínkovou z katedry mezinárodních vztahů FSS MUNI v Brně, která se specializuje na Blízký a Střední východ. Ptá se Matěj Skalický.

Co vypovídají první závěry z kontroly marží u tuzemských čerpacích stanic? Na kolik podložené mohly být důvody k odvolání ředitelky Národní galerie Praha Alicje Knast? A jak hodnotí prezidentova manželka Eva Pavlová v rozhovoru pro ČRo zdejší debatu o bezpečnostních otázkách a s jakými ohlasy na působení Petra Pavla se setkává při cestách do regionů?

Klesá v české přírodě druhová rozmanitost? Mohou za to chráněné šelmy, nebo přemnožená spárkatá zvěř? A měl by se kvůli tomu změnit zákon o myslivosti? Vladimír Kroc se zeptal předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty.

Najdou unijní lídři už na bruselském summitu recept, jak zmírnit dopady zvýšených cen surovin a energií na evropské firmy a domácnosti? Může se Česko inspirovat v okolních zemích, pokud jde o kroky, které mají tlumit zdražování pohonných hmot? A mohla by česká vláda při plánované změně financování veřejnoprávních médií vycházet i z tzv. severského modelu po vzoru Švédska nebo Dánska?

Plány české vlády změnit financování veřejnoprávních médií kritizuje mimo jiné mezinárodní organizace Reportéři bez hranic. Poukazují například i na to, že odvolávání se na takzvaný severský model, není správné. Do Česka se i proto vydal mluvčí švédské pobočky Reportérů bez hranic Erik Larsson. Pokusil se setkat i s ministrem kultury Otou Klempířem z Motoristů, ten ovšem schůzku odmítl. Jak tedy v praxi funguje financování severských veřejnoprávních médií?

Česká kina po premiéře na festivalu Jeden svět uvádí film Hlas Hind Radžab. Odehrává se v roce 2024 v palestinském Ramalláhu, kde pracovníci Červeného půlměsíce přijali tísňové volání šestileté dívky. Ta volala o pomoc z auta, které se v Gaze dostalo pod palbu izraelské armády. „Ať už se na film budeme dívat z jakékoliv politické perspektivy, jde o dítě, které volá o pomoc. To je strašně intenzivní situace a silný zážitek,“ konstatuje filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký.

„Každá první dáma si prostě musí najít, co bude dělat. U mě to bylo jednodušší v tom, že v začátku neexistoval například ombudsman,“ vzpomíná někdejší první dáma a bývalá velvyslankyně České republiky na Slovensku Livia Klausová. V jakých dalších rolích ji uvidí diváci nového dokumentu Livia? V čem bylo náročné rozdělení Československa? A komu pomáhá její nadační fond? Poslechněte si rozhovor.

Dvacetiletý Antonín Měkota je jedním ze sedmi různě starých lidí s Downovým syndromem, jejichž příběhy přibližují reportáže Radiožurnálu. Studuje praktickou školu a před dvěma lety vyhrál konkurz na roli v nekonečném televizním seriálu Ulice. Tvůrci hledali do chráněné dílny dobře mluvícího muže právě s Downovým syndromem.

Snímky naší planety z vesmíru nejsou jen krásné obrázky, jsou to učebnice, které využívají nejen školní děti, ale i prestižní vědci. Přesně tak s družicovými daty pracují odborníci na vzdělávání v Evropské kosmické agentuře ESA. Jaké to má výhody, vysvětluje vědecký koordinátor vzdělávacích aktivit ESA Francesco Sarti.

Říká se, že láska prochází žaludkem. V Trenčíně to ale platí i pro historii. Od keltských nápojů přes římské snídaně až po šlechtické stoly lze dějiny města objevovat skrze staré recepty a zapomenuté chutě. Kdo podle nich vaří ještě dnes?

Premiérova rádkyně. Kdo je Natálie Vachatová? Má, nebo nemá proruské postoje? Proč se návrhy zákonů píšou na jejím počítači? A nemá premiér právo se radit s kýmkoli se mu zachce? Téma pro Vojtěcha Bergera, redaktora serveru HlídacíPes.org. Ptá se Matěj Skalický.

Na ministerstvu vnitra končí krizový informační tým. Kdo bude mít nově na starost komunikaci státu s lidmi při krizových situacích? Kam směřuje ozbrojený střet mezi Afghánistánem a Pákistánem? A proč se spor o film Sbormistr dostal až k soudu a jak celý spor změní českou kinematografii?

Ovlivní válka v Íránu ceny plynu pro české zákazníky? Pomohou dodávky zkapalněného plynu ze Spojených států? A mohly by pokrýt 30 procent naší spotřeby, jak říká vicepremiér Karel Havlíček (ANO)? „Pokud myslel, že jsme schopni výhledově nasmlouvat až 30 procent plynu z USA, ano. Ale americké exportní terminály jsou na hranici možností. To není věc, která by začala zítra,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bývalý předseda představenstva společnosti E.ON Martin Záklasník.

Koeficienty pro rozpočtové určení daní se 20 let nezměnily, v minulém volebním období se reformě postavil Moravskoslezský kraj. Hlavními kritérii rozdělení financí je nyní počet obyvatel a rozloha. Sociolog Daniel Prokop by kladl větší důraz na počet míst na středních školách a omezil vliv počtu obcí. „Stát chce od krajů věci, které jsou klíčové pro růst ekonomiky nebo plnění národních strategií. Ty by měl financovat v rozpočtovém určení,“ vysvětluje. Poslechněte si rozhovor.

Jak velká jsou rizika, že by válka na Blízkém východě vedla ke zvýšení cen potravin? Policie šetří možné podvody při implantacích defibrilátorů v olomoucké nemocnici – jakou ochranu poskytuje právo pacientům, kterých se to může týkat? A jak vážná zjištění přinesl první rozsáhlý průzkum o tom, kolik času tráví předškolní děti u obrazovek?