Radiožurnál

Varšava je prý nejblíž otevřenému konfliktu od druhé světové války. Kvůli náletu ruských dronů musely zasahovat stíhačky Severoatlantické aliance. Jaká bude reakce? Téma pro Macieje Ruczaje z Centra transatlantických vztahů při CEVRO Univerzitě, který byl velvyslancem Polska na Slovensku. Ptá se Matěj Skalický.

V čele kandidátek Jihomoravského kraje jsou jak politici působící v současné vládě, tak i silné osobnosti opozice. Přikloní se voliči v Brně k Petru Fialovi, lídrovi Spolu, nebo k Aleně Schillerové z hnutí ANO? A jak ovlivní volby fakt, že jižní Morava je stále regionem s početnou věřící komunitou? Poslechněte si předvolební speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus, ve kterém diskutují politolog Michal Pink, komentátor Stanislav Biler a bioklimatolog Miroslav Trnka.

Napadení sudího trenérem, rozhodnutí několika prvoligových klubů odebrat akreditace sportovním novinářům nebo otázky okolo vedení Fotbalové asociace České republiky. To jsou témata, která v posledních týdnech provází český fotbal. Jaké v něm panují poměry? A jak chce vedení asociace zamezit útokům na rozhodčí? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal David Trunda, předseda FAČR.

Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Na otázky moderátorky odpovídá Tomio Okamura, lídr hnutí SPD.

Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Na otázky moderátora odpovídá Tomáš Roud, lídr strany Voluntia.

Polský vzdušný prostor narušily ruské drony. Jak bude vypadat odpověď Severoatlantické aliance? Dá se zjistit, jestli byly průniky dronů úmyslné? Jak si Evropská komise představuje další postup vůči Izraeli a válce v Gaze? A proč i v srpnu rostly oproti loňsku ceny služeb a potravin?

I do nového školního roku zasáhnou volby do Poslanecké sněmovny, snad všechny kandidující subjekty volají po zlepšení školství. „V Česku ve vzdělávání působí řada lidí, kteří jsou dobří a mění to k lepšímu. Ale celkově systém v datech ví hrozně málo,“ konstatuje sociolog Daniel Prokop. Ve kterých koutech Česka lze přesto najít příklady dobré praxe? V čem spočívá tzv. prostupné bydlení? A jaké nedostatky má český daňový systém? Poslechněte si rozhovor.

Pokud patříte mezi lidi, kteří neradi chodí na úřady, asi víte, že můžete využít datovou schránku. Ta slouží k elektronické komunikaci se státní správou, třeba pro podání daňového přiznání. Celkem už v Česku funguje přes 4 miliony datových schránek, z nichž většinu mají živnostníci a firmy. Květnové šetření STEM s více než dvěma tisíci respondenty ukázalo, že datovou schránku využívá také 36 procent běžných občanů.

Tajemná obálka změnila od 30. let několikrát místo. Do roku 1948 ji měl u sebe nejspíš syn prezidenta a československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Po jeho smrti se dokument tajně přesunul do exilu ve Skotsku a později byl i ve Francii. V 90. letech se pak Masarykova pozůstalost začala vracet do svobodného Česka. Od roku 2005 je obálka v pražském Národním archivu.

„Je to důkaz, že jsem před 25 lety měl obrovskou drzost, spoustu energie, chuti a síly něco takového valit před sebou. Dneska už bych se v žádném případě neodvážil,“ říká o filmu Tmavomodrý svět jeho režisér Jan Svěrák. Jak probíhalo obsazování hlavních rolí? Kdo naučil Kryštofa Hádka plakat na kameru? A co se o tomto snímku dočtete v nové výpravné knize? Poslechněte si rozhovor.

Americká Aljaška je území velmi bohaté na nerostné suroviny. Od začátku 20. století tam mířili muži s vidinou rychlého zbohatnutí na těžbě zlata z říčních písků. Tradiční metodu rýžování zlata si tam můžete vyzkoušet dodnes. Zjistíte, že je to celkem těžká práce, od které docela bolí záda.

Spor o vakcíny na Slovensku pokračuje. Vládní zmocněnec tvrdí, že lidem škodí. Jestli se plete, roztrhá prý diplom. Akademie věd teď bludy vyvrací a postavil se za ni i prezident. Pomůže to k uklidnění situace? Téma pro Veroniku Folentovou, redaktorku Denníku N, která se specializuje na zdravotnictví. Ptá se Matěj Skalický.

Proč Izrael zaútočil na politické šéfy hnutí Hamás v Kataru? Jak nenaletět falešným e-shopům z Číny, které už okradly tisíce zákazníků? A jak se líbí nová pražská kniha Dana Browna jejím překladatelům do češtiny?

Proč se poslanci nedokáží shodnout na změně jednacího řádu a omezit své stále se prodlužující obstrukční projevy? Zhoršila se během posledních čtyř let česká parlamentní kultura, nebo jde o ojedinělé excesy? Vladimír Kroc se ptal předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP09 Markéty Pekarové Adamové, která v nadcházejících sněmovních volbách nekandiduje.

Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Na otázky moderátora odpovídá Jiří Zimola, lídr hnutí Přísaha v Jihočeském kraji.

Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Na otázky moderátora odpovídá Miloslav Zientek, lídr hnutí Rebelové.

Jak náročné bude ohlášené sloučení dvou velkých pražských nemocnic, Motola a Homolky? Jak odpoví francouzský prezident Macron na pád vlády premiéra Bayroua? A jak by se měla v praxi uplatnit nová povinnost rodičů po rozvodu zajistit kontakt rodiče s dětmi přes telefon nebo videohovory?

Identitu lidí je dnes možné prokázat nejenom fyzicky, ale taky online. Pro přihlášení k internetovým službám úřadů, ale v některých případech i soukromých společností je možné využít několik nástrojů, které jsou zdarma. Třeba Bankovní identitu už někdy v Česku využilo 5 milionů lidí. Identitu MojeID je zase možné využít v zahraničí...

David Špunar už jako student brněnského gymnázia spoluzaložil dobročinný projekt Nenech to být a taky mobilní aplikaci FaceUp, prostřednictvím níž je možné nahlásit šikanu. Milan Kotík je ředitelem organizace Aisis, která pomáhá minimalizovat šikanu na školách už 20 let. „Šikanu jsme zažili už na škole. Jenže jedinou možností, jak to ohlásit, byla schránka důvěry před ředitelnou na frekventované chodbě,“ vzpomínají. Jak poznat šikanu? Jak ji zastavit? A jak jí předcházet?

Antonín Sum je jméno spojené s obálkou s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka ze září 1937. Poselství otevřou experti v přímém přenosu Radiožurnálu už příští pátek dopoledne. Právě Antonín Sum přinesl tajemnou obálku v roce 2005 do Národního archivu v Praze a řekl, že se může otevřít za 20 let. Byl to někdejší osobní tajemník ministra zahraničí Jana Masaryka a pomáhal mu jeho pozůstalost vracet z exilu do svobodného Česka. Zemřel v roce 2006 v Praze v 87 letech.

V Česku žije podle odhadů neurologů přibližně 350 pacientů se vzácnou Duchennovou nemocí. Především u chlapců způsobuje svalovou slabost a potíže s pohybem. S věkem je pak úplně připravuje o možnost se hýbat a zasahuje i dechový aparát a srdce. U příležitosti nedělního světového dne povědomí o této nemoci Evropská léková agentura nedávno schválila dva nové léky, které dokážou průběh onemocnění zmírnit.

Padesát kilometrů od Damašku leží vesnice Maalúla, kde se stále mluví už skoro mrtvou aramejštinou. Podle učenců je to rodný jazyk Ježíše Krista. Křesťanští obyvatelé Maalúly během čtrnácti let občanské války zažili nájezd džihádistů a ničení zdejších památek. V nejistotě žijí dodnes. Teď se obávají, že nová syrská vláda nezvládne křesťany ani jiné menšiny od podobných hrozeb ochránit.

Kateřina Konečná. Komunistka, která si plácla se Spojenými demokraty a národními socialisty a vytvořila uskupení Stačilo! Hledačka kompromisů s plamenným projevem i averzí vůči Evropské unii a NATO. Konečná je volební lídryní, kterou ve speciální sérii Vinohradské 12 s názvem LÍDŘI probírají Marcela Konrádová, expertka na politický marketing (FSV UK), a politolog Petr Just (Metropolitní univerzita v Praze). Ptá se Matěj Skalický.

Populární soubor Divadla Járy Cimrmana vstupuje do 59. sezóny. Jak se daří držet na repertoáru všech patnáct her? Čím to, že jejich poetika baví i mladé publikum? Poslechněte si besedu s věhlasnými cimrmanology z Radiocafé Vinohradská 12, kde mimo jiné představujeme nový digitální Cimrmanův zpravodaj.

Jak silně může francouzskou politickou scénou otřást očekávaný pád vlády premiéra Bayroua? Jaké dozvuky by mohl mít dnešní teroristický útok v Jeruzalémě? A proč letošní léto přineslo v Česku nejvíc případů nemocí přenášených klíšťaty?

Jak v Česku pokročila digitalizace státní správy? Kolik lidí využívá datové schránky a možnost vyřizovat věci na úřadech na dálku z mobilů nebo počítačů? A jak v tom může pomoci Týden pro digitální Česko, který dnes začíná? „Stát si čím dál víc uvědomuje, pokud převrací službu do digitální podoby: moment, kdy je to hotové, není nutně ten, kdy je službu možné využít, ale kdy stát svědomitě odkomunikuje, že služba existuje,“ domnívá se výkonný ředitel Česko.Digital Jan Kotara.

Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Na otázky moderátora odpovídá Adam Hanka, lídr strany Volt Česko.

Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Na otázky moderátora odpovídá Karolína Kubisková, lídryně strany VÝZVA 2025.

Jak odpoví spojenci Ukrajiny na nejrozsáhlejší ruské nálety od začátku vojenské agrese? Jak vážně je narušena ukrajinská energetická síť? Co označuje hnutí SPD za programové priority v horké fázi předvolební kampaně? A jak obstojí v konkurenci na trhu elektromobilů nový model Škody Auto Epiq?

Rusko spouští svou vlastní aplikaci na posílání zpráv. Jmenuje se Max. Proč to dělá a je dobrý nápad ji vyzkoušet? „Rozhodně by nebyl dobrý nápad ji používat, ani kdyby to v Evropě šlo, což nejde.“

Daňová přiznání, žádosti o výměnu řidičského průkazu nebo třeba recepty od lékaře. Nejen to už vyřídíte elektronicky, na úřady tak prakticky nemusíte. A jestli ano, i tam by vám měla stačit aplikace eDoklady. Pomocí ní se lidé můžou prokázat v bankách, na poště nebo policii. Co se týče elektronické komunikace se státem, online je možné žádat například o důchod, některé sociální dávky nebo podporu v nezaměstnanosti.

Celý tento týden uslyšíte na Radiožurnálu o zapečetěné obálce s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. První československý prezident měl text diktovat svému synovi Janovi v září roku 1937. Obálka se teď nachází v trezoru Národního archivu na pražském Jižním Městě. Podle tloušťky obálky by v ní mohlo být třeba i deset listů papíru. Jednou z variant je také to, že text nebude v češtině.

„Prvních 12 let herecké kariéry mi nedocházelo, že to je kariéra,“ usmívá se herečka Národního divadla a nositelka Ceny Thálie, známá také ze seriálu Kukačky, minisérie Podezření nebo z filmu Krajina ve stínu. „Krize jsem zažila hned po škole. Budou přicházet a odcházet pořád, je to součástí uměleckého a hereckého života,“ poznamenává.

Do sněmovních voleb zbývá už jen několik týdnů. Podcast Bruselské chlebíčky se proto v příštích dílech rozhodl zaměřit na českou politiku, ale samozřejmě v evropském kontextu. První zářijová epizoda se věnuje bilanci současné vlády. Která evropská pravidla kabinet nestihl přenést do našeho právního řádu? A která schválně odložil? Odpovídá redaktorka a komentátorka Seznam Zpráv, bývalá zpravodajka v Bruselu Kateřina Šafaříková.

Lev ve znaku, tygři pod zámkem. Proč má Česko dostat na starost kočkovité šelmy z Kletečné? Co znamená, že byly nelegálně chované? A kam půjdou? A neměli bychom zpřísnit pravidla pro ty, kteří se exotická zvířata rozhodnou chovat? Téma pro Vítka Kubanta z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.

V noci 30. září 1952 si dětská lékařka Anežka Horalová v bytě v liberecké Husově ulici č. 70 vzala život. Spolu s ní zemřela její sestra a její otec – Anežka jim zřejmě poskytla jed, tedy léky, které způsobily smrt. Pokusila se zabít také svou šestiletou dceru Ivanu. Stalo se to v době, kdy v bytě prováděla Státní bezpečnost domovní prohlídku. Anežčin manžel Andrej Horal byl krátce předtím zatčen. Lékaři zachránili pouze malou Ivanu Horalovou, která se dnes jmenuje Bočková.

Nakolik můžou ukrajinské útoky na ruská ropná zařízení oslabit tamní ekonomiku? Proč vyměnil britský premiér velkou část vlády? A jak se podařilo humanistovi Přemyslu Pitterovi zachránit stovky židovských i německých dětí? Poslechněte si celou polední publicistiku s Tomášem Pavlíčkem.

Metodik ze vzdělávacího centra Tereza Jan Froněk je odborníkem na inovace ve vzdělávání. Před začátkem školního roku pořádal po Česku s vašimi semináři a potkal se s víc než 250 vyučujícími, které mají za cíl zapojit děti více do výuky a zlepšit jejich vztah k přírodě. „Když máte dostatek dobrých zážitků s přírodou, tak se vám vytvoří vztah. Z toho vztahu můžete jít do hlubšího porozumění a k ochraně,“ říká v pořadu Host Radiožurnálu Froněk.

Tentokrát se Tadeáš Šíma přihlásil posluchačům Radiožurnálu ze základního tábora na Kilimandžáru. „Zrovna sedím ve výšce 4,5 tisíce metrů nad mořem v kempu Barafu a dívám se, jak se o vrchol nejvyšší hory Afriky odráží paprsky odpoledního slunce,“ přibližuje ve svém audiodeníku. Na expedici na vrchol vyrazil spolu s 5 dalšími nadšenci z Česka a skupinou 25 průvodců, kuchařů a nosičů. Na hoře stráví celkem 6 dní a projdou několika druhy krajiny.

Může letošní rozpočet skončit i přes rizika s nejlepším výsledkem od roku 2019, jak očekává Národní rozpočtová rada? Proč selhala utajovaná operace speciálních amerických jednotek v Severní Koreji? A jak ovlivnil podobu zámku v Telči šlechtic Zachariáš z Hradce, ústřední postava tamní připomínky dnů evropského dědictví? Poslechněte si celou polední publicistiku s Tomášem Pavlíčkem.

Novinář, básník a reportér Luboš Palata se rozhodl vyzkoušet si také řemeslo spisovatele. Jeho kniha Elbe: Velká řeka si hned vysloužila cenu Egona Erwina Kische. Jak vypadalo putování podél řeky Labe? A proč se novinář rozhodl absolvovat celou cestu na kole? „Kolo je ideální v tom, že se posunujete natolik rychle, že toho stihnete spoustu, a zároveň natolik pomalu a že jste v kontaktu s krajinou,“ vysvětluje Palata v pořadu Host Radiožurnálu.