Podcasts about cesta

Markéta přišla do koučovací spolupráce s pocity vnitřního zmatku, frustrace a chronického stresu.

Markéta přišla do koučovací spolupráce s pocity vnitřního zmatku, frustrace a chronického stresu.

Markéta přišla do koučovací spolupráce s pocity vnitřního zmatku, frustrace a chronického stresu.

Markéta přišla do koučovací spolupráce s pocity vnitřního zmatku, frustrace a chronického stresu.

Markéta přišla do koučovací spolupráce s pocity vnitřního zmatku, frustrace a chronického stresu.

Markéta přišla do koučovací spolupráce s pocity vnitřního zmatku, frustrace a chronického stresu.

Markéta přišla do koučovací spolupráce s pocity vnitřního zmatku, frustrace a chronického stresu.

Markéta přišla do koučovací spolupráce s pocity vnitřního zmatku, frustrace a chronického stresu.

Markéta přišla do koučovací spolupráce s pocity vnitřního zmatku, frustrace a chronického stresu.

Markéta přišla do koučovací spolupráce s pocity vnitřního zmatku, frustrace a chronického stresu.

Markéta přišla do koučovací spolupráce s pocity vnitřního zmatku, frustrace a chronického stresu.

Je veľmi pravdepodobné, že ste v posledných týždňoch zaznamenali búrlivú diskusiu o dostupnosti či skôr nedostupnosti niektorých liekov na Slovensku. Odborníci a pacientske organizácie dlhodobo upozorňujú, že máme slabú dostupnosť obzvlášť moderných liekov na liečbu rakoviny. K ním patria aj lieky podávané v rámci imunoterapie, ktorá patrí k prelomovým formám protinádorovej liečby. Dnešný podcast budeme venovať moderným dejinám liečby rakoviny, pričom sa zameriame najmä na dejiny imunoterapie, ktorá pre mnohých predstavuje veľkú nádej. Aký je rozdiel medzi imunoterapiou a chemoterapiou? Kedy a za akých okolností dochádza k objaveniu imunoterapie? V čom spočíva jej prelomovosť? Dostáva sa tento výskum a forma terapie aj do Československa a neskôr na Slovensko? A aká je budúcnost liečby rakoviny? Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s historičkou Žofiou Lysou z Historického ústavu SAV, kde sa zaoberá dejinami stredovekých miest. Voľný čas venuje portálu onkoinfo, ktorý prináša dôveryhodné medicínske informácie pre onkologických pacientov. Podcast vychádza v spolupráci s portálom www.onkoinfo.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jak vypadá práce lektora, jehož školící den stojí 50-60 tisíc korun? Dan Gamrot, uznávaný expert na osobní produktivitu a time-management, otevřeně o cenotvorbě, vzdělávání, i dopadu AI na budoucnost práce — v nové epizodě podcastu Na volné noze s Robertem Vlachem.

Rakousko zažilo tragický útok střelce na střední škole. Co se po něm může změnit v rakouské společnosti? Jaké otázky budou mít na ODS na večerní schůzce zástupci STAN a jak si představují vyvození politické odpovědnosti, po kterém volají? A jak si aktivistka Greta Thunbergová, která se vydala do Pásma Gazy, představuje svobodnou Palestinu?

Rakousko zažilo tragický útok střelce na střední škole. Co se po něm může změnit v rakouské společnosti? Jaké otázky budou mít na ODS na večerní schůzce zástupci STAN a jak si představují vyvození politické odpovědnosti, po kterém volají? A jak si aktivistka Greta Thunbergová, která se vydala do Pásma Gazy, představuje svobodnou Palestinu?

V cestování našel zálibu už během studia na vysoké škole. Postupem času se začal věnovat i průvodcování na cestách a později se stal dokonce profesionálním koučem. Navštívil zhruba 30 zemí, v řadě z nich pobýval i dlouhodobě.

Rakousko zažilo tragický útok střelce na střední škole. Co se po něm může změnit v rakouské společnosti? Jaké otázky budou mít na ODS na večerní schůzce zástupci STAN a jak si představují vyvození politické odpovědnosti, po kterém volají? A jak si aktivistka Greta Thunbergová, která se vydala do Pásma Gazy, představuje svobodnou Palestinu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V cestování našel zálibu už během studia na vysoké škole. Postupem času se začal věnovat i průvodcování na cestách a později se stal dokonce profesionálním koučem. Navštívil zhruba 30 zemí, v řadě z nich pobýval i dlouhodobě.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od 10. června bude zřejmě komplikovanější cesta mezi Ústím nad Labem a Děčínem. Silničáři totiž začínají s opravou estakády u Mojžíře. Silnice I/62 tak bude minimálně do konce příštího roku neprůjezdná.

V cestování našel zálibu už během studia na vysoké škole. Postupem času se začal věnovat i průvodcování na cestách a později se stal dokonce profesionálním koučem. Navštívil zhruba 30 zemí, v řadě z nich pobýval i dlouhodobě.

Cesta k Bohu je pro každého otevřená, to Bible potvrzuje na každé své stránce. Paradoxně cesta do společenství křesťanů je lemována mnoha pravidly. O nelogičnosti tohoto faktu i možné změně bude další pořad Překročit hranice.

Diagnóza – Crohnova choroba. Pacientka Marcela trpěla na časté bolesti břicha, průjmy, únavu, objevila se krev ve stolici.

Diagnóza – Crohnova choroba. Pacientka Marcela trpěla na časté bolesti břicha, průjmy, únavu, objevila se krev ve stolici.

Diagnóza – Crohnova choroba. Pacientka Marcela trpěla na časté bolesti břicha, průjmy, únavu, objevila se krev ve stolici.

Confira na edição do Jornal da Record News desta sexta-feira (6): preço da cesta básica cai em 15 de 17 capitais em maio. Lula destaca agro e acordo com a União Europeia em segundo dia na França. E mais: exportações de frango brasileiro despencam 12,9%.

Zlato si vždy uchovávalo svoju hodnotu. Vďaka tomu niektoré mince neraz prežili panovníkov, ktorí ich dali vyraziť. Koľko mincovní bolo v minulosti na území dnešného Slovenska? Akými rôznymi mincami sa tu platilo? Čo na nich bývalo najčastejšie vyobrazené? Ďuro Šimko sa vyberie hľadať odpovede do novej expozície Východoslovenského múzea v Košiciach s názvom Cesta za pokladom. V tejto epizóde V múzeu. | Východoslovenské múzeum; Nová expozícia: Cesta za pokladom. | Náučnú reláciu V múzeu s Ďurom Šimkom pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý piatok po 20. hodine.

Přihlaste se na webinář: https://vyukaajonline.cz/jak-svou-anglictinu-pripravit-na-dovolenou 

Jsem čtyři sta kilometrů před Ósakou, což je teoreticky tak půlden, pět až deset aut. Teoreticky. V Japonsku od včerejšího, tedy pondělního večera lije, stopovat se nedá. Sedím v nějaké autodílně, kde jsem dostal už dvě kávy - sice plechovkové, ale teplé - a podle všeho mám dost času na článek.Nevím přesně, kde se nacházím, musím mrknout do mapy, takže moment. Jakási vesnice Kushirocho kousek nad městem Masuda, mezi rýžovými poli na břehu Japonského moře: jihozápad ostrova Honšú.Do Masudy mě přivezl mládenec jménem Sakamoto Takumi, který jel přesně opačným směrem, ale otočil to a dal si se mnou čtyřicet kilometrů jenom tak - z radosti, že má v autě cizice. A za společnou fotku.V té Masudě jsem si konečně koupil boty, protože celé poslední dva měsíce chodím v jedněch a těch samých, ostudně jetých sandálech. S novými křuskami na nohou jsem potom kráčel tmou a ptal se sebe sama, co je vlastně cílem. “Netuším,” odpovídala stopařská část mého já té příčetnější. Ve skutečnosti jsem šel vstříc nějakému poslednímu zážitku dne, který se ovšem nedostavil - tato část Japonska je klidná, oproti celé mé předchozí Asii úplně mrtvá, je tady božské ticho. Lidé najednou nežijí na ulici, po setmění jsou všichni zavření doma.Můj nevyřčený plán, že se vnutím k někomu aspoň pod pergolu, kde dostanu drink a nabiju veškerou elektroniku, neměl šanci vyjít; během své hodinové túry jsem vůbec nikoho nepotkal.Naštěstí je Japonsko cestovatelsky luxusní, nádherně jednoduchou zemí. Takové autobusové zastávky, jaké stojí tady na zapadlé vsi, nemají ve světě obdoby, jsou to vlastně čisťounké chatky. Takže tam. Nemaje žádnou funkční elektroniku, poslepu jsem vytáhl spacák a dlouho nemohl usnout, protože to takhle bylo naposledy. Už za pár hodin začne, vypadá to, obyčejný život.Po svítání jsem netušil, jakým směrem se vydat, ale nové boty mě loužemi dovedly až ke garáží lomeno autodílně, kde už dvě hodiny sedím, pozoruju nekončící déšť a vzpomínám na předchozí dny.Zajímavé je, že co bylo včera, připadá mi jako před týdnem, a co předevčírem, to jako před rokem.

„Je mi devět let a mám mámu jen pro sebe. Jsme na všechno dvě. Pak se narodí brácha. A všechno je najednou jinak. Vím, že nejsem sama. Skleněné děti jsou všude kolem nás — tiší pozorovatelé, kteří se učí žít ve stínu nemocného sourozence.“

Ota Šik patřil k hlavním představitelům tzv. pražského jara roku 1968. Prosazoval zásadní ekonomickou reformu, která měla navrátit Československo mezi nejvyspělejší země Evropy.

„Je mi devět let a mám mámu jen pro sebe. Jsme na všechno dvě. Pak se narodí brácha. A všechno je najednou jinak. Vím, že nejsem sama. Skleněné děti jsou všude kolem nás — tiší pozorovatelé, kteří se učí žít ve stínu nemocného sourozence.“

„Je mi devět let a mám mámu jen pro sebe. Jsme na všechno dvě. Pak se narodí brácha. A všechno je najednou jinak. Vím, že nejsem sama. Skleněné děti jsou všude kolem nás — tiší pozorovatelé, kteří se učí žít ve stínu nemocného sourozence.“

„Je mi devět let a mám mámu jen pro sebe. Jsme na všechno dvě. Pak se narodí brácha. A všechno je najednou jinak. Vím, že nejsem sama. Skleněné děti jsou všude kolem nás — tiší pozorovatelé, kteří se učí žít ve stínu nemocného sourozence.“

„Je mi devět let a mám mámu jen pro sebe. Jsme na všechno dvě. Pak se narodí brácha. A všechno je najednou jinak. Vím, že nejsem sama. Skleněné děti jsou všude kolem nás — tiší pozorovatelé, kteří se učí žít ve stínu nemocného sourozence.“

„Je mi devět let a mám mámu jen pro sebe. Jsme na všechno dvě. Pak se narodí brácha. A všechno je najednou jinak. Vím, že nejsem sama. Skleněné děti jsou všude kolem nás — tiší pozorovatelé, kteří se učí žít ve stínu nemocného sourozence.“

„Je mi devět let a mám mámu jen pro sebe. Jsme na všechno dvě. Pak se narodí brácha. A všechno je najednou jinak. Vím, že nejsem sama. Skleněné děti jsou všude kolem nás — tiší pozorovatelé, kteří se učí žít ve stínu nemocného sourozence.“

„Je mi devět let a mám mámu jen pro sebe. Jsme na všechno dvě. Pak se narodí brácha. A všechno je najednou jinak. Vím, že nejsem sama. Skleněné děti jsou všude kolem nás — tiší pozorovatelé, kteří se učí žít ve stínu nemocného sourozence.“

Dávku v hmotnej núdzi, necelých 87 eur, po novom nedostane ten človek, ktorý odmietne štátom pridelenú prácu. Hlas prirovnal dva krát neprávoplatne odsúdeného guvernéra národnej banky Petra Kažimíra ku komunistami zavraždenej Milade Horákovej. Nemecký kancelár je podľa Smeru führer a generálny tajomník služobného úradu ministerstva kultúry si za asistencie policajných ozbrojencov kukláčov, nevedno kam, odniesol s Levočského múzea bustu slávneho majstra Donatella.Prečo minister práce pri dávkach hovorí že solidarita áno ale parazitovanie nie? Čo si od projektu práca namiesto dávok sľubuje a čo nás to bude stáť? Je Peter Kažimír stále kandidátom Hlasu na guvernéra národnej banky? Prečo strane Šutaja Eštoka padajú preferencie a čo hovoria na to, že sa za ministra zdravotníctva ponúkol Peter Kotlár alebo že Smer nazval nemeckého kancelára führerom?Braňo Závodský sa rozprával s ministrom práce, sociálnych vecí a rodiny a podpredsedom strany Hlas – Sociálna demokracia Erikom Tomášom.

Cesta ke všemu, co dospívající zažívají, vede přes sdílení a popis pocitů. Jak hovořit o úzkosti, poruše příjmu potravy, strachu z mluvení, rozvodu rodičů nebo tranzici? „Vypadá to, že se to děje víc než dřív, ale spíš je to o tom, že teď lidé vědí, že s tím můžou jít ven. Odborníci to přirovnávají k levorukosti: když se to potíralo, tak jsme leváků moc neviděli,“ nastiňuje školní poradkyně Renata Vordová, tvůrkyně série Duše S.O.S. Rádia Junior. Jak se sdílením pocitů začít?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stále lepší vyhlídky mají pacienti, jejichž ledviny selhávají vlivem chronického onemocnění. Nejčastěji se to děje v důsledku špatné kompenzace diabetu a hypertenze, ale také vinou autoimunitních nemocí nebo infekcí.

„Jedna z posvátných pravd je, že jakýkoliv myšlenkový vzorec, kterým se necháme ovládat, se vždycky zvrtne v noční můru. Všechny naše prostředky, ať už mysl nebo technologie, budou vždy dobrým sluhou, ale zlým pánem. Kdykoliv se necháme zotročit, jakmile se cokoliv stane naším pánem, bude vždycky zlým," říká profesor Jan Rak v rozhovoru pro pořad Laskavé soboty s Helenou Neumannovou. 1. díl, 24.05.2025, www.RadioUniversum.cz

Do sedmého dílu podcastu Nesmrtelný dorazila výkumnice Kateřina Macháčová a společně s Petrem Šimůnkem rozebrali, proč je pohyb tou nejpřirozenější věcí pod sluncem – a hlavně, jak ho vrátit pod to naše české. Tělo přirovnává k autu. Je to stroj, který nás dostává tam, kam se dostat potřebujeme, a slouží nám k tomu, abychom mohli žít život podle našich představ. Jenže na otázku, jaký pohyb potřebujeme, podle ní neexistuje univerzální odpověď. „Každý máme jiné cíle, jiné potřeby. Je potřeba rozumět kontextům moderního způsobu života, rozumět účinkům pohybu na náš organismus, a pak si můžeme vybrat a zvolit si cestu.“ Sedmý díl podcastu Nesmrtelný s Kateřinou Macháčovou nabízí praktické rady nejen o pohybu, ale i o tom, jak se vrátit k základům, které jsme se naučili v dětství – k správnému dýchání a dalším pohybovým technikám, jenž jsou alfou a omegou zdravého fungování organismu.

Jedna porážka ve skupině znamená pro Česko na mistrovství světa čtvrtfinálové peklo. Tým se přesunul z Dánska do Švédska a čeká ho souboj s domácím týmem hvězd. Cesta přes kolos s velkými jmény z NHL ale existuje.Švédsko má momentálně éru, kterou český hokej zažíval v na přelomu tisíciletí. V NHL nastupuje tolik hráčů, že by sestavilo klidně tři týmy. K tomu je potřeba připočítat i švédskou ligu, která je nejkvalitnější v Evropě a desítky hráčů po dalších předních soutěžích. Ve čtvrtfinále (čtvrtek ve 20:20) se Česko střetne s kolosem.„Švédi mají přes 30 obránců v NHL, my tam nemáme ani tolik hráčů celkem. Když se podíváte na střely jejich útočníků na MS? Tak je jedno, jestli zrovna pálí Forsberg, Lindholm nebo někdo další, to není zásadní. Ale vždycky u nich vidíte skvělý švih, nevíte, kdy puk vyletí, ale víte, že to bude strašná rána,“ vypočítává v podcastu Nosiči ledu bývalý útočník a dnes trenér Michal Mikeska.Jeden z pořadatelů MS na soupisku zaregistroval 21 hráčů z NHL a většina z nich hraje ve svých klubech klíčové role. Mika Zibanejad je několik let hvězdou New York Rangers, z Leo Carlsona je už ve 20 letech komplexní hokejista, který nasbíral v Anaheimu 45 bodů. Lucas Raymond dává pravidelně góly v Detroitu a výčet by klidně mohl pokračovat dál.Má Česko proti švédské soupisce plné hvězd šanci? Kam by měl v české sestavě zařadit David Kämpf a kde měl národní tým mezery proti USA? Poslechněte si čtvrtý díl druhé řady Nosičů ledu. Pořadem vás provázejí Pavel Ryšavý a Michal Mikeska, kteří zpovídají hosty ve studiu a chystají i díly přímo z Dánska a ze Švédska, kde se hraje MS 2025. Od 17. dubna vyjde každý týden minimálně jeden díl. Najdete nás na Seznam Zprávách, Podcasty.cz, Stream.cz, Spotify a Apple Podcasts. 

„Mama nám požičala starú mrazničku, kde sme skúšali, či senzory budú fungovať v mraze, keď sme ich mali poslať do Calgary. Alebo sme ich piekli v rúre. Tú sme potom mali zatečenú plastom, lebo sa roztopili.“Aj takto testovali svoje prvé produkty manželia Andrea a Martin Basilovci. V roku 2017 založili firmu Sensoneo a začali sa venovať digitalizácii odpadového hospodárstva. Dnes ich služby využíva viac ako deväťdesiat miest po celom svete a v oblasti manažmentu municipálneho odpadu sú svetovou jednotkou. Cesta k úspechu však nebola priamočiara.„Pandémia bola pre nás najťažšie obdobie. Pamätám si, že som rozmýšľal, čo predám, aby bolo na výplaty,“ spomína Martin Basila.Ako sa im podarilo dostať z kríz? Na akých pilieroch dnes stojí ich biznis? A prečo nemajú na svojom webe zmienku o Slovensku a platia si britské telefónne číslo?Aj to sa dozviete v podcaste Prečo práve oni?, kde predstavujeme príbehy úspešných slovenských podnikateľov zo súťaže ⁠⁠⁠EY Podnikateľ roka⁠⁠⁠. Podcast vychádza každú stredu a moderuje ho Adela Vinczeová.

Vratko Sirági moderuje, tancuje a hrá v muzikáli. Tam ho zavolal Ján Ďurovčík, ktorého zrazu spoznal v inom svetle ako v tanečnej súťaži. Okrem toho sa venuje sebarozvoju, a tak sa dostal aj k pravidelným terapiám. „Dnes je to absolútne normálna vec,“ hovorí.V Mimóze sa (ne)dozviete:1:50 – ako prišiel k herectvu;4:41 – či si niekedy upravil počasie podľa seba;6:00 – prečo počasie moderuje viac žien ako mužov;7:30 – či má v televízii ďalšie ambície;9:31 – čo ho zaujalo čchi-kung;15:45 - ako oddychuje;18:15 – čo hovorí na nového pápeža;25:50 – prečo nemôže moderovať vo voľnočasovom oblečení;27:10 – či mu záleží na móde;31:50 – ako sa stará o svoje psychické zdravie;32:20 – ktoré návyky dodržiava, aby sa cítil v psychickej pohode.

Martin Titman působí už 22 roků v organizaci Drop In, která pomáhá lidem ohroženými drogami a Robert Kozler před třiadvaceti roky založil bohnický festival Mezi ploty. Spojuje je právě tato akce, kdy se v bohnické léčebně sejde spousta muzikantů i dalších umělců s diváky i pacienty léčebny. Pokaždé je to zážitek. O co jde na festivalu? Jak je třeba přemýšlet o drogách? Co se doví a co zažije návštěvník bohnické léčebny nejen během festivalu?Začíná speciální festivalové vydání mého hausbotového podcastu!https://herohero.co/petrhorky00:00 Frustrace mladých lidí a hledání vlastní cesty05:31 Festival Mezi ploty jako prostor naděje a setkávání08:59 Drogy, stigma a veřejná diskuze12:48 Otevřený, realistický přístup k drogám19:49 Jak mluvit o drogách s dětmi, přínos vs. riziko25:48 Únik, cíle a šíření duševní gramotnosti skrz festival33:55 Vznik festivalu: odpor k nálepkování a vize boření bariér38:39 Koketování s drogama a nutnost rozhodnutí45:17 Program Mezi Ploty plný idealistůSupport the show

STVR má po takmer roku od svojho vzniku právoplatnú riaditeľku. Po pondelkovom vypočúvaní kandidátov sa ňou stala Martina Flašíková, ktorá od deväťčlennej Rady STVR dostala sedem hlasov, a to bez väčšej diskusie či prítomnosti verejnosti.Tá ostala stáť za dverami rozhlasu a celú voľbu mohla sledovať jedine online. Rovnako ako študentka pripravujúca o STVR dokument. Vysvetlenie Rady? Jednoducho to musí stačiť, pretože ak by prijali jednu žiadosť verejnosti, príde im ďalších tritisíc.Dá sa teda voľba novej šéfky STVR považovať za transparentnú, kto vlastne je novozvolená riaditeľka Martina Flašíková a čo STVR pod jej vedením čaká?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno pýta bývalého riaditeľa verejnoprávnej televízie a rozhlasu Ľuboša Machaja.Zdroj zvukov: STVROdporúčanie:Na HBO je aktuálne druhá séria seriálu No man's Land, ktorý sleduje hrôzy sýrskej občianskej vojny očami francúzskeho mladíka Antoina pátrajúceho po svojej sestre. V snahe dostať sa k nej spojí sily s jednou z kurdských ženských jednotiek, ktorých sa obávali aj členovia teroristickej organizácie ISIS a vydáva sa na územie okupované Islamským štátom. Odporúčam!–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Pánevní dno, chodidla, dech a držení těla jsou podle Zuzany Bičíkové, zakladatelky programu Vnímej své tělo, čtyři nejdůležitější pilíře, na které by se měl zaměřit každý, kdo chce svému tělu porozumět.

Pánevní dno, chodidla, dech a držení těla jsou podle Zuzany Bičíkové, zakladatelky programu Vnímej své tělo, čtyři nejdůležitější pilíře, na které by se měl zaměřit každý, kdo chce svému tělu porozumět.

Usmyslel jsem si vyrobit něco jako poličku a skřínku, cosi hybridního, ale na tom nezáleží, co to je. Objekt jsem vymyslel, rozměřil, na papír si nakreslil plánek. Podle zadaných centimetrů mi v hobbymarketu nařezali dílce mého budoucího výtvoru. To byl první krok k úspěchu. Doma bych to nikdy neuřízl přesně na míru a pravý úhel by mi nevyšel pravý, i kdybych se na hlavu postavil. Zkrátka, hobbymarket to nařeže přesně a řez je čistý, kdežto můj… Nebudu se opakovat.