Rozhovory Marie Bastlové na Seznam Zprávách. Zásadní a přímé otázky na politiky, úředníky i ekonomy. Zkrátka na všechny, kteří jsou u moci a rozhodují.
Radní ČT ve středu ani na několik pokusů nezvolili nového generálního ředitele a pokračování volby odsunuli o týden. Rozhodovat se budou mezi manažery televize Milanem Fridrichem a Hynkem Chudárkem. Co se v zákulisí volby děje? Hostem Ptám se já byl člen Rady České televize Pavel Matocha. Česká televize zůstává po odvolání Jana Součka bez generálního ředitele. Radní se tento týden na jeho nástupci neshodli. Ani jeden z pěti finalistů nezískal ve třech kolech nejméně deset hlasů potřebných ke zvolení. Ve volbě nového šéfa veřejnoprávní televize bude Rada ČT pokračovat příští týden ve středu. Rozhovodovat se bude mezi programovým ředitelem Milanem Fridrichem a obchodním ředitelem Hynkem Chudárkem, kteří střídavě dostali osm a devět hlasů.Pětici nejvážnějších kandidátů, mezi které postoupili i bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová, vybírali radní z celkem 21 zájemců. Nového generálního ředitele musí Rada ČT zvolit do tří měsíců od odvolání předchozího šéfa. Jana Součka odvolali radní 6. května kvůli tomu, že se měl podle nich dopustit několika porušení zákona o České televizi.„Pořád věřím, že se nám podaří generálního ředitele příští týden zvolit. Pokud se nám to podaří, bude to velmi dobré, protože Milan Fridrich nebo Hynek Chudárek jsou za mě oba dobrými kandidáty. Pokud se nám to nepodaří, tak se domnívám, že Rada má tu současnou volbu ukončit a vyhlásit nové výběrové řízení,“ prohlásil radní Pavel Matocha. V rozhovoru komentoval mimo jiné i nedávné zjištění Deníku N, že se rok před zvolením Jana Součka do čela České televize zúčastnil schůzky s miliardářem Pavlem Tykačem a tehdejším šéfem ČT Petrem Dvořákem. Toho měl radní přesvědčovat k rezignaci. Podle něj jsou ale takové informace lživé. „Co bylo na schůzce s Petrem Dvořákem, vám odpovídat nebudu. Ta byla za zavřenými dveřmi. Co vám k ní řeknu, aby bylo vidět, jak byla napjatá a nervózní, tak že jsme pak sledovali Ligu mistrů v televizi,“ dodal ironicky Matocha. Zvolí radní nového ředitele příští týden? Jak napravit poškozenou reputaci veřejnoprávní televize i samotné Rady ČT? A jaké vazby na televizi má miliardář Pavel Tykač?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Izrael už téměř týden velmi silně útočí na vojenské cíle v Íránu. Premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že země byla těsně před tím, než bude schopna sestavit vlastní jaderné zbraně. Co všechno o íránském jaderném programu víme?Hostem Ptám já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Írán a Izrael v noci na dnešek pokračovaly ve vzájemných vzdušných úderech, které začaly po pátečním rozsáhlém izraelském útoku. Tel Aviv ho zdůvodnil snahou zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně. Teherán to popírá, materiály prý využívá pouze pro mírové účely.Podle nedělního prohlášení íránských úřadů v zemi zemřelo kvůli izraelským úderům přes 200 lidí včetně vysokých vojenských velitelů a jaderných vědců. Při íránských úderech na Izrael zemřelo podle kanceláře premiéra 24 lidí.Podle amerických médií by se do konfliktu mohly přímo zapojit i Spojené státy, prezident Donald Trump je tomu přes počáteční zdrženlivost prý stále více nakloněn. Šéf Bílého domu v úterý vyzval Írán k bezpodmínečné kapitulaci a obyvatele Teheránu k evakuaci. Američané podle něj vědí, kde se skrývá íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, ale nyní ho nechtějí zabít.Zasáhl Izrael v poslední minutě, jak někteří tvrdí, aby uchránil svět od jaderné hrozby? A jak pravděpodobné je, že se do konfliktu zapojí USA?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Po minulých volbách přišla skupina velmi vlivných podnikatelů s výzvou k druhé transformaci české ekonomiky. Varovali, že pokud to neuděláme, nebude Česko brzy konkurenceschopné. Dokázali jsme se za vlády Petra Fialy někam posunout? Hostem Ptám se já byl zakladatel a generální ředitel společnosti Eurowag, předseda správní rady spolku Druhá ekonomická tranformace a jeden ze sponzorů Petra Pavla Martin Vohánka.Během čtyř let této vlády v Česku opakovaně zaznívaly hlasité výzvy českého byznysu, aby se tuzemská ekonomika konečně více rozhýbala, přizpůsobila moderním technologickým trendům a byla tak více konkurenceschopná. Podnikatelským špičkám, které se kvůli tomu spojili v rámci Druhé ekonomické transformace, vadilo, že zemi celkově chybí směr.Podle filantropa a miliardáře Martina Vohánky se už například daří lákat do Česka více zahraničních studentů nebo špičkových vědců či lépe propojit vědu a výzkum. Na druhou stranu zemi stále brzdí dlouhé povolovací procesy a obecně pomalá státní správa. Jako úkol pro příští vládu také zůstala i zásadnější reforma školství, po které firmy dlouhodobě volají. České firmy podle Vohánky ale teď mají obrovskou příležitost na poli tradičního strojírenství a rostoucího oboru IT. I s ohledem na větší požadavky na naši odolnost a obranyschopnost v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině se zvětšuje poptávka po zboží takzvaného dvojího užití (tedy zboží pro civilní i vojenské účely). “ A to je přesně to, kde můžeme vyniknout. Vyhrávat na stávajících hřištích, kde už některé státy dominují, je velmi těžké. Tady je nově otevírající prostor pro všechny v Evropě. Je to stejná startovní čára. A to je příležitost pro Českou republiku,“ uvedl byznysman. Vohánka byl také jedním z podnikatelů, kteří v kampani podpořili Petra Pavla a byl by rád, aby kandidoval znovu: „Myslím, že ta země to potřebuje. To, čím procházíme díky souběhu mnoha megatrendů, ať už je to AI, globální oteplování, změny v geopolitickým prostoru, demografická krize a podobně, vyžaduje člověka s vysokou integritou, se zkušeností z řízení krizí, člověka, který umí komunikovat. Myslím, že to pan prezident naplňuje stoprocentně.“Jaké další výzvy stojí před příští vládou? A jak jsou sponzoři kampaně Petra Pavla spokojeni s jeho prezidentstvím?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Volba nového ředitele České televize se blíží do finále. Nástupce Jana Součka zkusí radní ČT vybrat už ve středu. Jaké vedení a řízení by Česká televize potřebovala? Hostem Ptám se já byl programový ředitel ČT a kandidát na generálního ředitele Milan Fridrich.Už ve středu bude Rada ČT volit nového generálního ředitele veřejnoprávní televize. Pětice finalistů, předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová, ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas a výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský, postupně představí radním své plány budoucího rozvoje televize. Podle projektů, které jsou od pátku zveřejněné na webu Rady ČT, kladou kandidáti důraz zejména na efektivnější systém řízení, kontrolu financování nebo fungování nezávislého zpravodajství, ale i na on-line obsah.Současný programový ředitel ČT Milan Fridrich vnímá svou kandidaturu jako logický krok někoho, kdo televizi zná dlouhodobě zevnitř a chce ji posunout dál. V případě zvolení generálním ředitelem se hodlá zaměřit na on-line a digitální služby. Kromě rozvoje webů a iVysílání plánuje například navýšit objem původní tvorby, a to zejména pro mladé. Ve zpravodajství by pak mimo jiné posílil ekonomickou redakci nebo přidal zahraniční zpravodaje. Fridrich začínal v devadesátých letech v Českém rozhlase jako zahraniční zpravodaj v Bruselu. Po práci na stejném postu pro Hospodářské noviny nastoupil do České televize, kde zastával například pozici šéfeditora ČT24, vedoucího Studia 6 i ředitele zpravodajství, aktuální publicistiky a sportu. Přímo se také podílel na založení zpravodajského kanálu ČT24. Od roku 2011 má na starosti programovou skladbu stanic ČT1, ČT2, ČT :D a ČT art a od října 2023 i ČT sport. V jaké kondici je teď podle Milana Fridricha Česká televize? Jak zvládá držet krok s moderními trendy? A jak má nový ředitel čelit očekávaným politickým tlakům na veřejnoprávní média?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Podzimní sněmovní volby jsou pro SOCDEM poslední šancí na politickou záchranu, řekl nedávno místopředseda jedné z nejstarších českých stran Lubomír Zaorálek. Její podpora je ale stále nízká. Jak chce strana nepříznivý trend otočit?Hostem Ptám se já byla předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. Sociální demokracie půjde do letošních sněmovních voleb nakonec sama. Zároveň je ale strana podle její předsedkyně stále otevřená spolupráci s Přísahou. Nabídka platí za předpokladu, že by kandidoval i její předseda Róbert Šlachta. Žádná jednání se ale podle Maláčové nevedou. S vizí spojit se s dalšími politickými subjekty kandidovala lídryně SOCDEM do čela strany loni na podzim. Plán na vytvoření široké levicové koalice se ale rozpadl v únoru, když SOCDEM ukončila jednání o možné spolupráci s hnutím Stačilo! Kateřiny Konečné. Sociálním demokratům vadilo, že hnutí vedené KSČM se soustředí místo levicového na antisystémový program, který počítá s vystoupením z EU a NATO. Nedávné spekulace o tom, že by se vybraní sociální demokraté ucházeli o hlasy na kandidátkách opozičního hnutí ANO, šéfka SOCDEM opakovaně popřela: „Kdybychom si vyjednávali teplá místa na kandidátkách hnutí ANO, tak už bych tam přece byla, kdybych to chtěla.“SOCDEM ještě jako ČSSD v minulých volbách v roce 2021 vypadla ze Sněmovny, když získala 4,65 procenta hlasů. Aktuálně se její preference pohybují kolem dvou až čtyř procent. A sama její předsedkyně uznává, že strana bojuje o přežití. Maláčová, která před časem oznámila, že trpí onkologickým onemocněním, se ale podle svých slov už těší na vrchol letošní kampaně. „Kdybych měla pocit, že to nejde nebo to nezvládám nebo mě to nebaví, tak vnímám svoji vnitřní svobodu, že řeknu stop. Zdraví je na prvním místě. Na druhou stranu, nejdu do kampaně poprvé, vím, co to obnáší. A mám vysokou podporu od kolegů a cítím ji i navenek.“Co sociální demokracie voličům nabízí? Jak náročné je vést kampaň souběžně s léčbou onkologického onemocnění? A co by pro SOCDEM znamenalo, kdyby se ani tentokrát nedostala do Sněmovny? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Volba nového ředitele České televize se blíží do finále. Nástupce Jana Součka zkusí radní ČT vybrat už příští středu. Úkolem nového vedení bude uklidnit situaci, ale i příprava toho, jak naložit se zvýšenými koncesionářskými poplatky. V jakém stavu je hospodaření televize? A jaký obsah teď na obrazovce nejvíc chybí?Hostem Ptám se já byla předsedkyně dozorčí rady CNC a kandidátka na generální ředitelku ČT Libuše Šmuclerová. Pozici generálního ředitele České televize za týden obsadí jeden z pětice finalistů, které ve středu vybrala Rada ČT. Z 21 přihlášených kandidátů do užšího kola postoupili ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a právě Libuše Šmuclerová.Ta od radních obdržela 15 hlasů (a postoupila tak druhá za Hynkem Chudárkem, který jich získal 17). Libuše Šmuclerová patří mezi nejvýraznější postavy české mediální scény posledních tří dekád. Od roku 2007 pracuje pro Czech News Center (dříve Ringier), kde aktuálně působí jako předsedkyně dozorčí rady. CNC je jedním z největších mediálních domů v Česku. Vydává třeba deníky Blesk, Aha!, Sport a více než tři desítky časopisů, mezi nimi i Reflex nebo Svět motorů. Šmuclerová začínala v médiích roce 1986, v Československé televizi se jako moderátorka podílela například na mládežnickém Studiu Kontakt. V roce 1993 přešla z ČT do začínající Novy. Tam pracovala jako dramaturgyně pořadu Na vlastní oči i jako šéfka publicistiky, od roku 1997 pak jako programová ředitelka. Po odchodu z Novy v roce 2005 vedla rodinnou kliniku, o několik let později se ale vrátila do médií. Výběrové řízení na generálního ředitele ČT radní vypsali poté, co na začátku května odvolali po roce a půl ve funkci Jana Součka. Ten se podle rady dopustil několika porušení zákona o České televizi. Souček v roce 2023 ve výběru porazil nejdéle sloužícího šéfa veřejnoprávní televize Petra Dvořáka.V jakém stavu televizi bývalý ředitel zanechal? Co teď ČT podle Libuše Šmuclerové potřebuje nejvíce? A co by na ní chtěla změnit? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Prezident Petr Pavel se má už brzy zhostit klíčové role ve své funkci, bude rozhodovat o sestavování vlády po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Jak se na svou „politickou maturitu“ - jak jeho první zkušenost s povolebním jednáním označují někteří odborníci - připravuje? „Přiznám se, že souhlasím s těmi, kteří říkají, že povolební vyjednávání bude prvním a velkým těžkým testem mého prezidentství. Na druhou stranu se toho ale nějak nebojím, protože je to nakonec věcí jednání. A jednání jsem vedl po dlouhé roky, i když jsem byl ještě v uniformě, takže to není nic, co by mi bylo cizí,“ prohlásil prezident v rozhovoru pro Ptám se já. „Pokud se budeme bavit o naprosto věcných argumentech, tak si myslím, že tam problém nebude.“ Prezident zopakoval, že bude respektovat vůli voličů. Při rozhodování o příští vládě pro něj ale bude klíčové téma bezpečnosti a strategického směřování země. Už před časem ostatně deklaroval, že by nejmenoval ministrem či ministryní nikoho, kdo by chtěl Česko vyvést z Evropské unie nebo z NATO. Postoje jednotlivých parlamentních stran už také probíral s jejich zástupci při osobních schůzkách na Hradě. „My jsme se na těch schůzkách postupně se všemi parlamentními stranami bavili o tom, co považuji za základní pilíře bezpečnosti a prosperity naší země. A říkal jsem jednoznačně, že za ně považuji naše členství v NATO a Evropské unii. Protože nevidím zatím žádnou jinou životaschopnější alternativu, která by nám bezpečí a prosperitu zajistila. A myslím, že na té formulaci, že to jsou naše základní pilíře naší bezpečnosti a prosperity, jsme se shodli se všemi, i s SPD,“ uvedl Pavel.Předseda SPD Tomio Okamura později prezidentovo hodnocení schůzky rozporoval, podle něj nic o souhlasu jeho strany s členstvím v Evropské unii a NATO nepadlo. Podle hlavy státu se ale prohlášení SPD už několikrát změnila.„Já si v tom nedokážu najít tu pozici, kterou vlastně mají. Přijde mi to tak trochu jako čekat, až co na to řeknou voliči,“ řekl prezident s tím, že od stran ucházejících se o podíl na vládě očekává férové jednání. To znamená i naprostou jednoznačnost v tom, jakou cestou a jakými způsoby chtějí postupovat.Jasným favoritem letošních sněmovních voleb, které se budou konat 3. a 4. října, je už dlouhé měsíce podle průzkumů opoziční hnutí ANO. To je k některým bezpečnostním otázkám jako třeba navyšování výdajů na obranu spíše opatrné. K české muniční iniciativě, kterou podpořil sám Petr Pavel, je pak hnutí Andreje Babiše až spíše odmítavé. „Kdybychom teď přistoupili k nějakému radikálnímu kroku, tak nejen, že zklameme Ukrajinu, ale zároveň bychom zklamali důvěru všech našich spojenců. A myslím si, že tohle není rozhodně v zájmu žádné rozumné politické strany, abychom se znevěrohodnili před takovými spojenci, jako je třeba Německo,“ apeloval prezident a dodal:„Ať už se nám ta dlouhotrvající válka na Ukrajině jakkoliv příčí, tak bychom ji měli vnímat jako něco, co se nás dotýká. A podporu Ukrajiny jako něco, co je příspěvkem do naší vlastní bezpečnosti. A s tím souvisí i ta dnešní iniciativa. Protože říct pouze: my nechceme podporovat zbrojení, my chceme podporovat mír, je hezké, každý by s tím asi souhlasil. Ale se zemí jako je Rusko, nelze jednat pouze tím, že jim řekneme, že chceme mír.“Ve velkém rozhovoru pro Ptám se já prezident dále odpovídal na otázky, co podle něj přinese dlouho očekávaný červnový summit NATO v Haagu, jak by se měly navyšovat naše výdaje na obranu nebo zda očekává zásadní posun v řešení konfliktu na Ukrajině. Komentoval také vládní krizi, kterou zapříčinila kauza miliardového bitcoinového daru Ministerstvu spravedlnosti.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Senioři obecně patří mezi stabilnější a věrnější voliče. Strany ostatně v jejich loajalitu doufají i v letošních volbách do Sněmovny. Může na tom něco změnit bitcoinová aféra? Důležité je, jaký příběh se k tomu nabalí, říká sociolog Buchtík.I letos politické strany před volbami do Poslanecké sněmovny svádějí obvyklý boj o hlasy klíčové voličské skupiny - důchodce. A i tentokrát jim slibují lepší penze, levnější potraviny nebo slevy na jízdném. Na co dnes čeští senioři nejvíc slyší? Má je v kapse hnutí ANO? Proč u nich tak propadají Motoristé? A budou to důchodci, kdo rozhodne volby? Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pozvání přijal Jiří Hrabě, ředitel neziskové organizace Elpida, která přes dvacet let podporuje seniory. Senioři jsou pro politické strany už tradičně velmi atraktivní voličskou skupinou. Jen lidí nad 65 let je v Česku podle sociologa Martina Buchtíka zhruba 2,3 milionu, tedy asi pětina populace. A díky stárnutí obyvatelstva bude jejich podíl dál narůstat.Zároveň jsou loajální a je u nich velká pravděpodobnost, že k volbám skutečně dorazí. „Jsou to také stabilnější voliči, to znamená, že je větší pravděpodobnost, že budou volit tu samou stranu. Na rozdíl třeba od mladých lidí je tam skoro nulová šance, že by přešli do toho druhého koaličního bloku v těchto volbách,“ doplňuje sociolog.Příběh o bitcoinech bude mířit i na senioryMohla by s preferencemi důchodců zahýbat kauza miliardového daru bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti, která aktuálně otřásá vládní koalicí a která je i pro samotné politiky podle jejich slov nepřehledná? „Důležité je, jaký příběh se k tomu nabalí. Vždy se hledá nejjednodušší prvek. Takže třeba příběh: pere prachy drogových kartelů nebo mafiánů - to je, myslím, docela srozumitelné,“ říká Buchtík.„Ale zároveň ta situace bude mít poměrně velkou dynamiku. Teď je to věc, která bude utvrzovat v začátku spíše třeba voliče hnutí ANO nebo SPD o tom, že udělali dobrou volbu. Že k těm volbám mají opravdu dojít. A zároveň se bude snažit připravit vládu o to, na čem si zakládá, že je mravní a hodnotová. A část toho bude mířena i na seniory. Půjde přitom o specifické kanály, asi to nebudou memečka na youtubech,“ říká v nadsázce sociolog.Proč se v kampani zaměřené na důchodce tentokrát nemluví o zdravotnictví? Jaké kanály pro komunikaci se seniory stranám nejlépe fungují? A proč stále věří řetězovým e-mailům? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku, a to do 5. června. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Do volby generálního ředitele České televize se přihlásilo 21 lidí. Jednou z nejznámějších tváří, která se o vedení veřejnoprávní televize uchází, patří moderátor, popularizátor vědy a bývalý komunální politik Vladimír Kořen. Proč se rozhodl do volby jít?Hostem Ptám se já byl kandidát na generálního ředitele ČT, moderátor Vladimír Kořen. Rada ČT příští týden vybere pětici nejlepších z 21 kandidátů, kteří se přihlásili na uvolněný post generálního ředitele České televize. O vítězi pak rozhodne o týden později. O místo odvolaného Jana Součka usiluje také několik zájemců přímo spjatých s Českou televizí jako ředitel divize zpravodajství a publicistiky Petr Mrzena, obchodní ředitel Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia Miroslav Karas, moderátor Jakub Železný, programový ředitel Milan Fridrich nebo právě Vladimír Kořen. Známý moderátor zábavně naučného pořadu ČT Zázraky přírody pracoval ve veřejnoprávním médiu mezi lety 1995 a 2010 jako redaktor a moderátor zpravodajství. Za popularizaci vědy a ochrany životního prostředí získal v roce 2006 ocenění Česká hlava. Mezi lety 2010 až 2022 působil v komunální politice, z toho deset let jako starosta města Říčany. V současnosti kromě moderování Zázraků přírody učí na základní škole. „Důvěra, to je to základní, co teď Česká televize jako médium veřejné služby potřebuje. Diskuze okolo poplatků samozřejmě rozvlnila mediální trh a objevila se spousta názorů, proč Českou televizi potřebujeme? Když vidím průzkumy, které jsou z posledních měsíců, tak mě to jako člověka, který v televizi pracuje 30 let, neobyčejně bolí. Průzkumy, kde více než polovina lidí České televizi nedůvěřuje. S tím se musí něco dělat. Myslím si, že bychom se měli vrátit k pokorné veřejné službě,“ vysvětlil Kořen svoje motivace, které ho ke kandidatuře na ředitele ČT vedly. Výběrové řízení na generálního ředitele vyhlásili radní ČT poté, co na začátku května odvolali po roce a půl ve funkci Jana Součka. Vadila jim zejména jeho manažerská pochybení. V jaké kondici Jan Souček Českou televizi zanechal? Co by teď veřejnoprávní médium potřebovalo nejvíce? A jakým směrem by Vladimír Kořen chtěl ČT vést? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku, a to do 5. června. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Vláda Petra Fialy se potýká s bitcoinovou kauzou ministerstva spravedlnosti a koalice Spolu může začít sčítat politické škody. A to zrovna ve chvíli, kdy se začala nadechovat v předvolební kampani. Jak kauzu ODS a Spolu ustojí? Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Vláda se zabývá okolnostmi sporného miliardového daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Kvůli kauze v pátek rezignoval dosavadní šéf resortu Pavel Blažek (ODS). Ve funkci ho má nahradit poslankyně občanských demokratů a místopředsedkyně strany Eva Decroix.Zhruba miliardu korun v kryptoměně daroval ministerstvu Tomáš Jiřikovský, který v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Podle Blažka nebylo na transakci nic nelegálního a neprokázalo se, že dar pochází z trestné činnosti. Vládní koalicí kauza sice otřásla, strany ale zatím vyčkávají. Starostové zatím navrhli získané peníze zmrazit, dokud se neprověří jejich původ a okolnosti přijetí. Zároveň Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že je nutné prověřit, zda nedošlo ke zneužití státu k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Okolnostmi celého případu by se měla ve středu večer zabývat i Bezpečnostní rada státu a ve čtvrtek také mimořádně Sněmovna. Kdo všechno nese na kauze díl viny? Neohrozí celou vládu? A jaký může mít dopad na sněmovní volby a výsledek koalice Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Mladí, zejména muži, se radikalizují. Ve školách přibývá násilí, které se v poslední době projevilo v desítkách případů útoků, šikany nebo hrozeb. Jak nový fenomén, na který tento týden upozornilo ministerstvo vnitra, zastavit? Hostem Ptám se já byla odbornice na šikanu ve školách Markéta Bajerová z organizace Učitel naživo.Děti a mladiství se radikalizují. Jak upozornilo ve své zprávě ministerstvo vnitra, velkou roli v tom sehrávají online komunity, které sdílejí představu násilí jako jediného prostředku k dosažení cíle. Existence radikálních komunit (na sociálních sítích, v online hrách nebo komunitních serverech), výskyt explicitních násilných projevů i exhibice násilí obecně může být podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jedním z důvodů častých incidentů spojených s výhrůžkami násilím ve školách. Ty se častěji potýkají také s případy šikany nebo kyberšikany a obecně agresivitou žáků. Mezi dětmi i vůči učitelům. Veřejností naposledy silně otřásl případ šikany v Hodoníně letos v únoru. I na jeho základě ministerstvo školství rozeslalo ředitelům manuál pro zvýšení bezpečnosti ve školách. Ten mimo jiné doporučuje komunikaci s žáky a rodiči, včasné nahlašování incidentů, spolupráci s policií nebo vytvoření krizového týmu. Vláda také připravila preventivní program Bezpečné dětství. Jak se daří posilovat bezpečnost na českých školách? Co by měly sledovat, aby se šikaně či násilí předešlo? A jak v tom školám pomáhá stát? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Německa jednat o další podpoře pro svou zemi. Rusko Kyjevu mezitím dál vyhrožuje a u hranic shromažďuje desetitisíce vojáků, které chystá na novou ofenzivu. Jak daleko je konec války?Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova bude brzy oznámeno další kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Ruská a ukrajinská delegace se poprvé po třech letech války setkaly v polovině května v tureckém Istanbulu. Pro řešení konfliktu ale podle něj musí být odstraněny jeho „základní příčiny“, například záměr Kyjeva vstoupit do NATO nebo prozápadní revoluce v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Kyjev je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připraven jednat. Zatím neobdržel memorandum, které má nastínit ruské podmínky pro trvalou mírovou dohodu. Zelenskyj, který dnes přijel vyjednávat podporu pro svou zemi do Německa, zároveň upozornil, že Kreml i přes výroky o míru zesiluje své útoky. Zároveň shromažďuje přes 50 tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, kde chce vytvořit nárazníkové pásmo. Podle expertů vše naznačuje tomu, že Vladimir Putin se rozhodl pro letní ofenzivu s cílem získat před uzavřením mírové dohody co nejvíce území.„U prezidenta Putina je potřeba to brát tak, že skoro nic z toho, co říká, nikdy není pravda. A když to není úplně naopak, tak je tam rozhodně jenom jakýsi zastírací manévr. To znamená, že je potřeba to brát vážně. Třed invazí na Ukrajinu také někteří spekulovali o tom, že shromáždění vojáků je jenom manévr,“ řekl v Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Do jaké pozice se v jednání o válce dostali Američané pod vedením Donalda Trumpa? Dokázala svoji pozici změnit Evropa? Je udržitelná česká pozice k Izraeli? A jak se vyvíjejí vztahy s Francií pošramocené kvůli tendru na dostavbu Dukovan?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Piráti odstartovali předvolební kampaň. Tentokrát chtějí mít tak silný klub, aby byli klíčovou silou při sestavování příští vlády. Pomoci mají i Zelení na kandidátkách. Neženou se Piráti do stejné chyby jako minule se Starosty?Hostem Ptám se já byl poslanec Jakub Michálek (Piráti). Piráti v pondělí odstartovali svou kampaň před sněmovními volbami. V nových barvách a se sloganem „Nakopneme to!“ chtějí cílit hlavně na mladší voliče. Podle předsedy partaje Zdeňka Hřiba má heslo vyjádřit, že už nelze čekat, až staré struktury přinesou nová řešení a věci se změní samy od sebe.Strana slibuje hlavně snížení daní rodinám, dostupnější bydlení, modernizaci státu a boj s korupcí. Opoziční Piráti odešli ve zlém z koaliční vlády Petra Fialy (ODS) loni na podzim po odvolání jejich tehdejšího šéfa Ivana Bartoše z postu ministra pro místní rozvoj. Současný předseda Hřib si ale podle svých slov další spolupráci s vládními stranami představit umí. Ve volbách si věří na dvojciferný výsledek. V těch posledních Piráti získali v koalici se Starosty a nezávislými (STAN) celkem 15,6 procenta hlasů. Kvůli kroužkování ale ze 37 společných poslaneckých mandátů získali jen čtyři. Tentokrát si strana slibuje získat více hlasů a mandátů i díky předvolební spolupráci se Zelenými. V aktuálních průzkumech se podpora Pirátů pohybuje kolem sedmi procent. --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Mezinárodní kritika Izraele kvůli humanitární situaci v Gaze sílí. Vyslovila ji drtivá většina evropských zemí, USA, ale třeba i nový papež. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu kritiku ostře odmítl. Kam může situace zajít? Hostem Ptám se já byla analytička a ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.Humanitární situace v Pásmu Gazy vyvolala ostré reakce Západu. Evropská unie v souvislosti s katastrofálními podmínkami v Gaze chystá revizi asociační dohody s Izraelem, která posiluje vzájemné vztahy mezi unií a židovským státem. Znepokojení vyjádřili také představitelé USA, Kanady a Velké Británie nebo nový papež Lev XIV.Do otevřené kritiky Izraele se pustil i český prezident Petr Pavel, který označil humanitární situaci v Gaze za neudržitelnou a vyžadující velice urgentní řešení. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory některých kroků vlády premiéra Benjamina Netanjahua. K prudkému zhoršení humanitární situace v Pásmu Gazy vedla více než dvouměsíční izraelská blokáda. Dodávky nové pomoci a zásob potravin do oblasti nepřicházely od začátku března, kdy vypršela první fáze příměří s teroristickým hnutím Hamás. Izrael o víkendu oznámil omezené obnovení dodávek, podle humanitárních organizací se tak ale stále neděje. Nedávnou kritiku od EU Izrael odmítl jako naprosté nepochopení složité reality. Premiér Netanjahu poté oznámil, že Izrael je nyní ochoten přistoupit na dočasné příměří kvůli výměně rukojmích. Zároveň dodal, že po skončení současné vojenské ofenzivy v Pásmu Gazy bude celá oblast pod kontrolou židovského státu.Ofenzivu zahájil Izrael 7. října 2023 v reakci na teroristický útok hnutí Hamás a jeho spojenců. Při něm ozbrojenci na jihu Izraele pozabíjeli asi 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od té doby bylo při izraelských útocích podle dnešních údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 53 600 Palestinců.Do jaké pozice na mezinárodní scéně se Izrael dostal? Chystá se změna české politiky vůči Izraeli? A sílí antisemitské nálady ve světě? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Motoristé sobě, největší překvapení loňských eurovoleb, by rádi zopakovali svůj úspěch i ve volbách do Sněmovny. Na voliče zafungoval fenomén jejich hlavní tváře Filipa Turka. Podle průzkumů ale strana ztrácí. Jak chce otočit trend? Hostem Ptám se já byl předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka. Motoristé tento týden vyjíždějí do regionů za voliči se svou tour s názvem Opravíme stát. Podle lídra Petra Macinky je třeba opravit chyby napáchané dosavadními elitami, které způsobily, že motor se zadrhl. Strana například slibuje držet nízké výdaje státu a nezvyšovat daně nebo stavět se proti „ideologickým agendám“.Kampaň Motoristů podpoří i europoslanec, čestný předseda a hlavní tvář strany Filip Turek. Ten pravidelně vyvolává kontroverze, nedávno například svou příliš rychlou jízdou. Média teď navíc zpochybnila jeho pověst závodníka. Zda bude sám Turek do Poslanecké sněmovny kandidovat, ještě neoznámil. Narozdíl od loňských evropských voleb, kdy strana ve spolupráci s hnutím Přísaha získala dva mandáty, půjde do sněmovních voleb samostatně. Její ambicí je podle Macinky stát se součástí příští vládní koalice. Podle posledního volebního modelu agentury Median by se Motoristé do dolní komory parlamentu dostali a dokonce zaznamenali růst ze šesti sedm procent. Průzkumy dalších agentur ale ukazují spíše na opačný trend. Podle STEM Motoristům klesla podpora na 3,6 procenta. Na potřebnou pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny by nedosáhli ani podle dat NMS. Jak chtějí Motoristé opravit Česko? Na koho chtějí v kampani mířit? A proč Filip Turek váhá s oznámením, zda bude kandidovat? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Už třetím rokem podnikatelé v Česku vyzývají vládu, aby se probudila a změnila tuzemskou ekonomiku, protože jinak bude naše země stagnovat a pomalu zaostávat. Co udělal Fialův kabinet pro restart ekonomiky?Hostem Ptám se já byl ekonomický poradce premiéra a hlavní ekonom ve společnosti BH Securities Štěpán Křeček.Vláda Petra Fialy (ODS) představila svoji vizi s názvem Restart Česka v polovině mandátu. Šlo o plány, jak nastartovat ekonomiku tak, aby se nejen vrátila na předcovidovou úroveň, ale aby se modernizovala a posunula dál. Kabinet se tak pokusil odpovědět na opakované výzvy zástupců firem i zaměstnanců, aby přišel s rozvojovou vizí na příští roky. Zejména zástupci průmyslu hlasitě apelovali k co nejrychlejší akci s tím, že Česku ujíždí vlak. Naposledy v pondělí prezident Petr Pavel na konferenci reVize Česka vyzval k posílení obranných výdajů. Podle něj vedle zvýšení bezpečnosti pomohou i civilnímu sektoru, navíc zemi přinesou ekonomický impulz. Řada investic půjde například do infrastruktury.Koaliční vláda už toho sama do voleb změnit mnoho nestihne. Ministři na svém posledním zasedání minulou středu uvedli, že kvůli blížícím se volbám už do podzimu moc zákonů neprojednají. Výjimkou mohou být například urgentní předpisy. Kam nás vláda za čtyři roky posunula? Ujíždí Česku stále vlak? A je selhání, kam se dostala jednání o dostavbě Dukovan? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --V Turecku po třech letech od začátku války na Ukrajině odstartovala první přímá rusko-ukrajinská jednání. Chopily se jich delegace vyslané prezidenty Zelenským a Putinem. Kdo může ze schůzky nejvíce vytěžit?Hostem Ptám se já byl politický geograf Michael Romancov.Očekávaná čtvrteční první přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu se posunula na pátek. „Jsme připraveni pracovat,“ oznámil poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij ve čtvrtek ve videu na svém telegramovém kanálu. Během dne by se měly v Istanbulu uskutečnit také třístranné schůzky. A to mezi Turky, Rusy a Američany i mezi Turky, Američany a Ukrajinci. Diplomatické manévry začaly v sobotu, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vůdci čtyř velkých evropských zemí navrhli Rusku příměří, které by trvalo nejméně 30 dnů. Ruský prezident Vladimir Putin přímo nereagoval, ale v neděli přišel s protinávrhem, aby se přímé rozhovory s Ukrajinou uskutečnily ve čtvrtek v Istanbulu.Jeho ukrajinský protějšek ho následně vyzval, aby se v Turecku setkali osobně. O příjezdu Putina se spekulovalo několik dní. Ve středu ale vyšlo najevo, že Zelenského návrh nevyslyší. Ukrajinský prezident proto vyslal do Istanbulu delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, která má podle Zelenského mandát jednat o uzavření příměří. Ruskou delegaci vede zmíněný Putinův poradce Medinskij. Co lze od schůzek v Turecku čekat? Ukázal Zelenskyj světu, že Putin o skutečná mírová jednání nestojí? A jaké další sankce by mohly nejvíce bolet Rusko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Od atentátu na slovenského premiéra uplynul přesně rok. Robert Fico z útoku dodnes viní opozici a nedávno prohlásil, že podobný útok teď hrozí znovu. Jak atentát proměnil Slovensko?Hostem Ptám se já byla slovenská politoložka Darina Malová.Slovensko má za sebou přesně rok od pokusu o atentát na premiéra Roberta Fica. Loni v květnu ho postřelil útočník při setkání s občany po výjezdním jednání vlády v Handlové. Policisté atentátníka bezprostředně po střelbě zadrželi, hlavní líčení s ním by mělo u soudu začít v červenci. Premiér označil střelce za aktivistu opozice, odpovědnost za atentát přisuzovali opozičním stranám opakovaně také další představitelé vlády. Slovenský kabinet znovu zasedá v Handlové právě dnes. Ficova strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) na čtvrtek ve městě také ohlásila vzpomínkovou akci, na kterou svolala své sympatizanty. Podle některých zástupců opozice chtějí vládní politici udělat z Handlové poutní místo ve snaze překrýt pochybení při svém vládnutí.V uplynulých dnech Fica také kritizovali za jeho cestu do Moskvy na oslavy 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Slovenský premiér se akce zúčastnil se jako jediný vrcholný politik z členských zemí Evropské unie. Ostatní státníci EU do Ruska nejeli kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině.Jak Fico s atentátem zachází a jak to proměňuje slovenskou politickou scénu? Do jaké kondice se dostala opozice? A kam Slovensko směřuje? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Do Ruska se po několikaleté přestávce vrátí český velvyslanec. Už o víkendu by se měl své role ujmout diplomat, bývalý náměstek a expert na vyzbrojování Daniel Koštoval. Co bude v Moskvě jeho hlavním úkolem?Hostem Ptám se já byl nový velvyslanec v Moskvě Daniel Koštoval. Česká republika bude mít poprvé od ruského vpádu na Ukrajinu v roce 2022 svého velvyslance přímo v Rusku. Daniel Koštoval má do Moskvy odjet tento víkend. Jeho předchůdce Vítězslav Pivoňka skončil ve funkci ke konci května 2024, už od roku 2022 ale pobýval v Praze a Česko zastupovali diplomaté na nižší úrovni.Jak už nový velvyslanec Koštoval naznačil minulý týden novinářům, očekává s ruskou stranou dialog. Jako hlavní cíl si stanovil pochopit, jaké jsou ruské zájmy a záměry vůči Česku a přenést informace tak, aby se česká vláda rozhodovala na základě faktů. V Rusku chce především hájit české zájmy. „Rusko má vůči Česku své mocenské zájmy,“ řekl v Prám se já Koštoval. A připomněl ruský návrh pro NATO z prosince 2021: „Tam se říká, že by měl být vrácen stav poměru v Evropě před květen 1997 a že by jsme neměli být plnohodnotným členem NATO (…) A to je pro nás nepřijatelné.“Ruský velvyslanec v Praze Alexandr Zmejevskij už vyjádřil očekávání, že Koštovalův nástup kladně ovlivní rusko-české kontakty v Moskvě a snad i vylepší komunikaci mezi ruskou ambasádou v Praze a českým ministerstvem zahraničí. Tu Zmejevskij označil za „sporadickou“ a odrážející „téměř nulovou“ úroveň nynějších vztahů mezi zeměmi.Daniel Koštoval nastupuje na post velvyslance v Moskvě s dlouholetými zkušenostmi diplomata. Působil také na ministerstvu obrany například jako náměstek pro vyzbrojování a poslední roky v soukromém sektoru jako bezpečnostní analytik. V jakém stavu jsou česko-ruské vztahy? Proč v Moskvě potřebujeme velvyslance? A jaký očekává vývoj ohledně jednání o ukončení války na Ukrajině?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Řada důležitých změn ve školství, které slibuje vládní novela, má namále. Kvůli spornému převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na kraje a obce totiž zákon už měsíce blokuje opozice. Projde novela školského zákona?Hostem Ptám se já byl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). O novele školského zákona by měla Sněmovna finálně rozhodovat 28. května. Po obstrukcích opozice si pevný termín prosadili koaliční poslanci. Projednávání dlouho očekávaného zákona se přitom zadrhlo v podstatě na jednom bodě, převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na kraje a obce. Zástupci ANO a SPD vládě vytýkají, že navrhovaná reforma týkající se nepedagogů je nepřipravená, nedomyšlená a nechtějí ji ani samosprávy, školy ani školské odbory.Šéf resortu školství Mikuláš Bek (STAN) kritiku odmítá s tím, že vychází ze vzdělávací strategie, kterou schválila už předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). Školy a jejich zřizovatelé se podle něho nemusejí obávat toho, že by peníze na platy školníků, uklízeček, kuchařek a administrativních pracovníků nedostaly.Ministr dlouhodobě čelí kritice nejen kvůli změně školského zákona. Ale také například kvůli revizi rámcových vzdělávacích programů nebo kvůli tomu, že se nepodařilo navýšit financování vzdělávání tak, jak si vláda předsevzala. Beka navíc průběžně kritizují i koaliční a straničtí partneři. Jak si vysvětluje svou nízkou popularitu? „Neškodím staně ani vládě, dělám kroky, které jsou důležité a správné. A samozřejmě každá změna je provázena určitou dávkou kritiky a obavami. Ale ty změny jsou potřeba,“ reagoval Bek a dodal: „Školství nezbytně potřebuje změny, nemůže je odkládat. Každý rok, který je odkládáme, se projevuje negativně, projevuje se na prohlubování nerovností. Ten systém zavedený Robertem Plagou (ministrem školství ve vládě Andreje Babiše, pozn. red.) a předchozími sociálně demokratickými ministry selhal z hlediska řešení sociálních bariér ve školství.“ Připouští ministr variantu, že vypustí sporný převod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele? Budou na ně mít kraje dost peněz? A co tato vláda pro české školství za čtyři roky udělala? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Česká televize se krátce před sněmovními volbami ocitla ve velké nejistotě. Rada ČT odvolala ředitele Jana Součka zhruba rok a půl poté, co ho stejní radní zvolili. Jak dění dopadá na samotné veřejnoprávní médium a jeho novináře? Hostem Ptám se já je moderátor České televize Jakub Železný. Česká televize hledá nového generálního ředitele. Hned poté, co Rada ČT v úterý odvolala z funkce Jana Součka, se začala v médiích objevovat první jména jeho možných nástupců. Nového šéfa ČT chce rada zvolit 18. června. Zájem o uvolněný post na Kavčích horách už potvrdila například předsedkyně dozorčí rady vydavatelství Czech News Center Libuše Šmuclerová. Kandidaturu vážně zvažuje také ředitel zpravodajství a publicistiky ČT Petr Mrzena. Hovoří se i o programovém řediteli Milanu Fridrichovi nebo šéfovi obchodu Hynku Chudárkovi, který dříve vedl televizi Óčko. Kandidaturu zvažuje i známá tvář veřejnoprávní televize Jakub Železný. Ten moderoval hlavní zpravodajskou relaci Události od dubna 2012 do konce roku 2023, kdy se stáhl ze zdravotních důvodů. V současnosti působí v ČT jako mentor pro nové redaktory zpravodajství a moderuje pořad Historie.cs.Dosavadní generální ředitel Jan Souček skončil ve vedení televize zhruba po roce a půl. Jeho odvolání radní zdůvodnili tím, že několikrát porušil zákon o ČT. Například podle nich nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj.Bývalý generální ředitel taková tvrzení odmítl s tím, že se nezakládají na pravdě. ČT je podle něj v dobré kondici. Díky nedávnému zvýšení televizních poplatků má zajištěné financování na desítky let dopředu a chystá řadu nových projektů. Podle čeho by Rada ČT měla vybírat nového ředitele? A v jakém stavu televizi zanechá Jan Souček?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Česká televize je ode dneška bez generálního ředitele. Rada ČT odvolala Jana Součka poté, co se dostal do ostrého střetu s řadou radních, některé obvinil z vydírání. Co s televizí bude? Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí STAN, poslanec a člen sněmovního mediálního výboru Jan Lacina.Generální ředitel České televize Jan Souček po roce a půl končí na Kavčích horách. Pro jeho odvolání z funkce dnes na mimořádném zasedání Rady ČT zvedlo ruku 15 ze 17 přítomných radních. Na tento krok potřebovali minimálně 12 hlasů. Důvodem bylo podle rady Součkovo několikeré porušení zákona o ČT.S řadou radních se dosavadní ředitel v posledních týdnech dostal do ostrého střetu. Někteří mu začali otevřeně vyčítat manažerská pochybení. Pro jeho odvolání si pak otevřeli v březnu cestu, když mu udělili výtku. V ní Součka kritizovali za nestandardní přiznávání odstupného, nadbytečné znepřístupňování částí smluv nebo komunikaci s veřejností formou, která poškozuje dobré jméno televize. Následně mu rada snížila loňský bonus na deset procent. Další výtky za porušení zákona o ČT udělili radní řediteli také na dnešním jednání před hlasováním o jeho odvolání.Souček už první výtku označil za neopodstatněnou. Tvrdil také, že ho v minulosti někteří radní vydírali.Generálním ředitelem České televize byl Jan Souček od října 2023. Zvítězil ve výběrovém řízení nad jejím nejdéle sloužícím šéfem Petrem Dvořákem. Na jmenování nového generálního ředitele má podle zákona Rada ČT tři měsíce. Do té doby by měl podle statutu ČT veřejnoprávní televizi řídit šéf divize Korporátní služby, kterým je v současnosti Michal Fila.Vydírali radní ředitele ČT? Poškodí reputaci a důvěryhodnost televize současné dění? A s jakou strategií půjde hnutí STAN do sněmovních voleb?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Ukrajinský prezident dorazil i s manželkou na dvoudenní návštěvu Prahy. S českými představiteli jedná o možnostech míru, o zbrojní pomoci i pomoci v oblasti zdravotnictví. Jak se po roce dá zhodnotit česká muniční iniciativa?Hostem Ptám se já byl bývalý český velvyslanec při NATO a nyní výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute Jakub Landovský. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při nedělním setkání s českým protějšekem Petrem Pavlem mimo jiné ocenil českou muniční iniciativu. V rámci ní by Kyjev mohl v průběhu roku získat ještě 1,8 milionu kusů velkorážní munice. „Evropa stojí za očekáváním v navyšování výroby. Což je velká ostuda pro evropský průmysl, že není schopen tak základní výrobek, jakým je velkorážová dělostřelecká munice, vyrábět,“ připomenul Landovský. Česká muniční iniciativa proto podle něj sehrála v podpoře Ukrajiny skutečně významnou roli: „Muniční iniciativa je taková nahodilá náplast na bolest, kterou musíte vyřešit operací. Ta operace se jmenuje posílení obranného průmyslu. Tam má Česká republika nezastupitelnou úlohu.“ V jednáních s vrcholnými představiteli České republiky a zbrojaři pokračuje Volodymyr Zelenskyj i v pondělí. Narozdíl od své poslední návštěvy Prahy před dvěma lety se tentokrát schází i se zástupci opozice, která hovoří o zastavení muniční pomoci.„Předpokládám, že v září, kdy bude volební situace u nás na vrcholu, tak už bude situace na Ukrajině prostě jiná. Že v září bude příměří, nebude intenzivní boj,“ řekl Landovský. Jak důležité je, že se ukrajinský prezident v Praze schází i se zástupci opozičních sil? Kam se posunula jednání o ukončení války? A co by znamenalo, kdyby se z nich stáhly Spojené státy? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Strany před letošními sněmovními volbami hledají hlasy i mimo své tradiční voličské skupiny. A cílí na mladé výrazně více než dřív."Zvítězí ten, který pochopí, co ta cílovka chce. To ještě nikdo úplně nemá,“ říká Bára Stárek. Jak budou mladí voliči v letošních sněmovních volbách důležití? Jak politikům fungují tanečky na sítích? A co mladí Češi a Češky dnes doopravdy chtějí? Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pozvání tentokrát přijala výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Spolek se před volbami snaží otevírat celospolečenskou debatu o oblastech, které mladí vnímají jako nejpalčivější (s agenturou STEM na to nedávno představil i společný výzkum).Analytici i komentátoři si spolu s tím, jak se rozbíhá předvolební kampaň před sněmovními volbami, stále více všímají, jak se politici nebývale soustředí na mladé lidi. O jejich přízeň usilují poprvé prakticky všechny strany a uskupení. A to nejen bláznivými tanečky na TikToku a používáním výrazů ze slovníku generace Z. Dobře zacílená a promyšlená práce zejména na sítích je podle odborníků velkou novinkou. Donedávna mladí stáli spíše stranou zájmu politiků, teď se jim ale jejich hlasy hodí. Možnosti, jak by si strany mohly sáhnout na nové voliče, jsou dnes totiž omezené. Nezbývá jim, než hledat mezi nerozhodnutými nebo třeba těmi, kteří půjdou volit poprvé. Právě prvovoliči podle sociologa Martina Buchtíka v tuto chvíli stále nejsou většinou rozhodutí koho a jestli vůbec půjdou volit. „Prvovoličů je kolem 400 tisíc. A také na posledních volbách jsme viděli, že mladí lidé můžou mít rozhodující hlas. Bylo to přesně to procento, které nakonec ukázalo, že to skončilo tak, jak to skončilo. Takže roli můžou hrát obrovskou,“ myslí si výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Intenzita, s jakou se začaly strany přetahovat o mladé voliče, Báru Stárek překvapila. Sama to v on-line prostoru vnímá delší dobu. „To je poslední rok, dva, kdy se do toho (strany) pořádně opřely. Hodně stran si hledá svoji autenticitu a úplně si ji ještě nenašlo. Někdo v tom trošku víc tápe.“ Podoba kampaně se přitom díky internetu hodně mění. Politici neváhají na sítích překročit obvyklé hranice. A už nejde zdaleka jen o Alenu Schillerovou (ANO) převlékající se za pověstnou hranolku. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš s mladými chodí do kina, hraje ping-pong a nosí mikiny s nápisem lowkey alpha. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odkazuje se svým „Hřibidi“ na internetový fenomén Skibidi Toilet. Jako sigma se začal na sítích prezentovat už i premiér Petr Fiala (ODS). „Sociální sítě říkají: ano, tady jsou pravidla jiná než v běžné kampani, než v běžné komunikaci, můžeme dělat bláznivější věci. A hodně se o tom proto mluví. Ale všichni tak nějak přijímáme, že to tak může být,“ komentuje výstupy politiků na sítích Buchtík. „Je vidět, že i špatné fóry vlastně hrozně dobře fungují. To chytne každého. Všichni si teď pamatujeme zásadní momenty, které jsme viděli ve videích na TikToku, Andreje nebo Alenu. To jsou prostě věci, které nikdo z nás z hlavy nevymaže už nikdy, i kdyby chtěl,“ myslí si Stárek. Některých věcí ale podle ní začíná být už moc. „Politici by měli zkusit i další trendy“, říká třeba v souvislosti s pirátským Hřibidi Stárek. „Jestli ještě jedna strana vezme nějaké GenZ slovíčko a bude ho používat, já už to nezvládnu, už z toho začínám mít fakt osypky. A už to cítím i na lidech okolo mě, už z toho cringujeme. Strašně už to začíná být přes hranu.“ Zajímají se dnes mladí o politiku a chtějí do ní vstupovat? Je pro ně důležité, aby měli na kandidátkách někoho mladého? A začne Marie Bastlová sledovat závody Formule 1? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Kdybych byl na jeho místě, tak asi nečekám, až budu odvolán, prohlásil před dvěma týdny radní ČT Vlastimil Ježek na adresu generálního ředitele televize Jana Součka. Ten už vzkázal, že odstoupit nehodlá. Dojde na jeho odvolání? Hostem Ptám se já byl člen Rady České televize Vlastimil Ježek. Rada ČT si otevřela cestu pro odvolání generálního ředitele Jana Součka v březnu, kdy mu vyčetla nestandardní přiznávání odstupného, nadbytečné znepřístupňování částí smluv a také špatnou komunikaci s veřejností. Na základě výtky ho nyní může kdykoliv během 12 měsíců odvolat. Nespokojenost s výkony generálního ředitele dali radní následně najevo i snížením jeho odměny za loňský rok na deset procent. A podle člena rady Vlastimila Ježka to byl jasný vzkaz. „Kdybych byl já na jeho místě, tak asi nečekám, až budu odvolán,“ prohlásil na Součkovu adresu Ježek v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Vlastimil Ježek v Ptám se já ostře zkritizoval pořad České televize Sama doma, jehož díl si v rámci product placementu „zaplatila“ klinika reprodukční medicíny Reprofit impéria Andreje Babiše. „To byl strašlivé,“ řekl Ježek konkrétně.Generální ředitel tento týden vzkázal, že odstoupit nehodlá. A v otevřeném dopise vyjádřil nesouhlas s argumenty radních pro udělenou výtku. Rada podle něj neměla k dispozici všechna fakta a hlasovala bez rozpravy. Dnes Jan Souček na síti X označil dění posledních dní za začátek ostré fáze útoku na jeho osobu. Načasování podle něj není náhodné. Pokud by mělo na Součkovo odvolání dojít, radní by to měli učinit nejpozději do poloviny června, aby stihli zvolit a jmenovat nového ředitele do podzimních parlamentních voleb.Proč by měl podle radního Ježka generální ředitel ČT rezignovat? Jakých chyb v řízení televize se měl dopustit? A mají radní představu, kdo by měl místo Jana Součka ČT vést?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Žáci, kteří za sebou mají přijímačky na střední školy, už čekají, kam se dostanou. Stejně jako loni bude největší bitva o místa v Praze, která roky nestíhá reagovat na velkou poptávku zejména po dobrých školách. Proč se to hlavnímu městu nedaří? Hostem Ptám se já byl pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Deváťáci i žáci z pátých a sedmých tříd mají letošní přijímačky na střední školy a víceletá gymnázia z větší části za sebou. Na konci dubna se chystá náhradní termín pro uchazeče, kteří byli v původním čase zkoušky nemocní. Výsledky prvního kola pak školy zveřejní 15. května. Studenty, kteří se nikam nedostanou, čeká v květnu kolo druhé. Přihlášky na střední školu si letos podalo 154 tisíc uchazečů, tedy o tři tisíce méně než loni. I letos se očekává boj o místa, především na vyhledávaných středních školách a gymnáziích. Nejhorší je už tradičně situace v Praze, i kvůli velkému množství zájemců ze Středočeského kraje.Veřejná gymnázia v hlavním městě podle dat Cermatu letos nabízí v podstatě stejný počet míst jako loni v prvních ročnících. Oproti roku 2024 jen o čtyři více. Kapacity dohání alespoň soukromé školy, ve kterých se v prvním kole oproti loňsku otevírá o 60 procent míst více.Magistrát ale nedávno představil vlastní data, podle kterých kapacita míst na středních školách v Praze roste. Ve srovnání s rokem 2023 o 1651 míst, z toho 1112 právě na gymnáziích. V případě soukromých škol se počet gymnaziálních míst zvýšil o 5269. Podle radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) se hlavní město v posledních letech snaží počet míst na gymnáziích navyšovat zejména s pomocí přístaveb a úprav. Odborníci opakovaně kritizují postup Prahy jako pomalý. Má hlavní město plán, jak do budoucna navýšit kapacity středních škol? Nebo čeká žáky v Praze nejistota i v dalších letech?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Ruský prezident Vladimir Putin sehrál před světem podivnou hru o vyhlášení velikonočního příměří na Ukrajině. I přes údajný klid zbraní zaznamenala země podle svého prezidenta téměř 3 tisíce dělostřeleckých a dronových útoků. Vysmívá se Rusko snahám o mírová jednání? Hostem Ptám se já byl politolog a publicista Jiří Just. Po konci takzvaného velikonočního příměří, které v sobotu na 30 hodin vyhlásil šéf Kremlu Vladimir Putin, ruské síly podle ukrajinských úřadů v pondělí plně obnovily útoky na ukrajinské území. Na některých místech se ovšem bojovalo i o víkendu během vyhlášeného příměří. Podle ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského jen za neděli Moskva porušila krátkodobé příměří téměř v 3 tisících případech.„Bylo to samozřejmě pouze a jen gesto Vladimira Putina,“ uvedl politolog a publicista Jiří Just, který dlouhodobě žije v Rusku. „Ruští experti se domnívají, že to bylo gesto, kterým chtěl Vladimir Putin údajně ukázat, že je stoupencem míru, zastavení války. Byl to signál vůči Donaldu Trumpovi a americké administrativě. Zkrátka jen taková hra, která ho měla ukázat v lepším světle.“Představitelé Washingtonu včetně prezidenta Donalda Trumpa v posledních dnech naznačili, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody.Jak v úterý uvedla agentura TASS, konkrétní jednání mezi Ruskem a Ukrajinou o zastavení útoků na civilní cíle se teď neplánují. Putin podle Kremlu ale vyjádřil ochotu jednat. „Drtivá většina Rusů, více než 70 procent, podle průzkumu nezávislé sociologické agentury Levada Center, si přeje konec války. Ale přeje si putinský konec války, tudíž, že Rusko zvítězí, že dostane všechno, co si přeje,“ upozornil Just. Jak válku dnes vnímají samotní Rusové? A jaký obrázek vysílá ruská propaganda o prezidentu Donaldu Trumpovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Po několika odkladech ministerstvo pro místní rozvoj stále nezveřejnilo slibovaný audit digitalizace stavebního řízení. Podle resortu je stále v pracovní verzi. Kdy bude jasno, co se s digitalizací stalo a kdo za to nese odpovědnost?Hostem Ptám se já byl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Audit, jehož účelem má být komplexní přezkum přípravy digitalizace stavebního řízení (DSŘ), ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) sliboval na podzim po svém nástupu do funkce nejpozději v lednu. Jeho zveřejnění ale resort několikrát odložil. Tento týden ve čtvrtek na brífinku s novináři pak ministerstvo pouze reagovalo na únik pracovní verze právní části auditu, o kterém informovaly Seznam Zprávy minulý týden. Ministr Kulhánek uvedl, že audit ještě není hotový, čeká na vyhotovení připomínek a na druhou, technickou část. Opoziční hnutí ANO vzápětí oznámilo, že chce svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny a je kvůli nezvládnuté digitalizaci připraveno podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Nepovedené DSŘ označilo za největší selhání veřejné správy od revoluce. S digitálními systémy stavebního řízení mají úředníci i stavebníci problémy od jejich spuštění v červenci 2024. Na podzim byl kvůli nedostatečně funkční digitalizaci odvolán ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), což vedlo k odchodu jeho strany z vlády. Termín dokončení digitalizace celého systému kabinet odložil na rok 2028. Jak se daří náprava digitalizace stavebního řízení? A kdy se konečně povolování staveb v Česku zásadně zrychlí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Česko trápí nedostatek dostupného bydlení. Poslanci ve Sněmovně po měsících dohadů schválili zákon, který má pomáhat lidem ohroženým bytovou nouzí. Co novinka přinese? Hostem Ptám se já byla analytička a sociální antropoložka Lucie Trlifajová působící na Fakultě sociálních věd UK a v Sociologickém ústavu AV ČR.Stejně jako předešlé vlády sliboval také kabinet Petra Fialy (ODS), že zvýší dostupnost bydlení v Česku. Premiér téma označil za jednu ze svých osobních priorit a jeden z předpokladů pro restart země. Řešení letitého problému by měl pomoci i nový zákon o podpoře bydlení, který vláda představila loni na jaře a který míří zejména na lidi ohrožené bytovou nouzí. Sněmovna ho dnes po několika odkladech schválila. Chystaná legislativa stojí na třech základních pilířích: garantované nájemní bydlení, kontaktní místa s asistenty, kteří by zájemcům pomáhali bydlení získat, nebo systém garancí pro soukromé majitele bytů. Dosavadní přístup kabinetu k oblasti bydlení a navazujícího systému podpory opakovaně kritizují organizace zabývající se problematikou bydlení. Zároveň upozorňují, že Česká republika čelí bytové krizi, která ohrožuje desetitisíce domácností. Komu nový zákon skutečně pomůže? Co potřebuje český trh s byty? A jak reálné jsou sliby politických stran?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Donald Trump v kampani s nadsázkou sliboval, že válku na Ukrajině vyřeší do 24 hodin. Po nástupu do funkce uznal, že to bude trvat déle. Jeho tým zmiňoval, že doufá v dosažení příměří do Velikonoc. Kam Trump dokázal za tři měsíce konflikt posunout? Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Americký prezident Donald Trump opět vyjádřil přesvědčení, že by se už brzy mohlo přiblížit jím slibované příměří na Ukrajině. V pondělí prohlásil, že brzy budou na stole velmi dobré návrhy na zastavení konfliktu. Trumpova zpočátku velmi intenzivní iniciativa ale zatím žádné konkrétní změny nebo zklidnění situace nepřinesla. Podle Kopečného Ukrajinci pochopili, jak přistupovat k Trumpovi. „Prezident Zelenskyj to od schůzky v Bílém domě dělá dobře. Ukrajina už přesně ví, co Trumpa zajímá. Nejsou to emoce, ale pragmaticky hovoří o ekonomických výhodách toho spojení. Když Zelenskyj začne mluvit o patriotech, okamžitě řekne: my si to chceme zaplatit za vlastní peníze, pojďme se o tom bavit,“ popsal Kopečný.Boje na Ukrajině ale dál pokračují a oběťmi krvavých útoků jsou i nadále civilisté. Podle OSN už od zahájení ruské agrese proti Ukrajině v únoru 2022 zahynuly tisíce ukrajinských civilistů, včetně žen a dětí. Civilních obětí přibývá i na ruské straně. Moskva ale stále trvá na tom, že ruská armáda útočí „výhradně na vojenské a vojenství blízké cíle.“ Kreml toto tvrzení zopakoval i po nedělním leteckém úderu na město Sumy na severu Ukrajiny. Ruský útok na Květnou neděli, kdy mnoho věřících mířilo do kostela, podle úřadů připravil o život 35 lidí včetně dvou dětí a dalších 119 lidí zranil. Úder, který patří k nejtragičtějším v letošním roce, označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za terorismus. Jaké máme další plány týkající se pomoci Ukrajině? A jak daleko je konec války?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Americký prezident Donald Trump bezprecedentně rozhýbal světové trhy. Hrozbou vysokých cel pro celý svět srazil cenu akcií na světových burzách a vyvolal paniku mezi obchodníky i veřejností. Teď zase otočil. Jak jeho kroky chápat? Hostem Ptám se já byl česko-americký investor Ondřej Jonáš.Další den, další prudká změna kurzu americké administrativy. Prezident Donald Trump ve středu překvapivě pozastavil na devadesát dní vyšší dovozní cla většině zemí. Číně naopak cla zvedl ze 104 na 125 procent. Zároveň ale řekl, že se Spojené státy mohou na clech dohodnout se všemi partnery včetně Číny.Trump uvalením takzvaných recipročních cel na desítky zemí po celém světě v minulém týdnu vyvolal paniku a propad globálních trhů. Sám přitom do poslední chvíle, než oznámil odklad nových celních opatření, vyzýval ke klidu. „Trump nám včera ukázal něco velice důležitého, že jeho práh bolesti není tak velký, jak si představoval. A z hlediska teorie her, myslím, že Čína to určitě nenechala bez povšimnutí. Tedy to, že když trh klesnul zhruba o 10 % a možná ještě důležitěji, když úrokové sazby na amerických obligacích vystřelily docela prudce o nějakých 60 bodů, tak Trump couvnul,“ řekl Jonáš. Podle něj Trump tak ukázal, kam až je ochoten jít a kde začne couvat.Aktuální vývoj okamžitě přilákal investory zpět na oslabené trhy. Trumpovo oznámení už ve středu výrazně podpořilo akcie ve Spojených státech. Na jejich růst ve čtvrtek navázala Asie a výrazným růstem zahájily obchodování také akcie v Evropě.Kritici americké hlavy státu už podle tamních médií hovoří o možné manipulaci s trhem. Trump totiž na své sociální síti Truth Social jen pár hodin před vyhlášením pozastavení recipročních cel vybízel k nákupům. Podle Bílého domu ale prezident chtěl jen „ujistit trhy a Američany o jejich ekonomické bezpečnosti tváří v tvář neustálému šíření strachu ze strany médií“.Co je za Trumpovou náhlou otočkou? Jak vážně brát podezření na to, zda nešlo o manipulaci s trhy? A kam může vyeskalovat celní válka s Čínou? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Česko chce během několika málo let zásadně zvýšit výdaje na obranu. Vláda Petra Fialy na ni chce dávat tři procenta HDP. Je ale možné, že na červnovém summitu NATO bude tlak na výdaje ještě větší. Kde na to vzít? Hostem Ptám se já byl ekonom z Centra veřejných financí Univerzity Karlovy a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Janský. Česko si dalo závazek do roku 2030 postupně zvýšit výdaje na obranu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Návrh vlády Petra Fialy (ODS) podpořilo i opoziční hnutí ANO.Požadavky spojenců by ale mohly být brzy ještě větší. Obranné výdaje a jejich navýšení mají být jedním z hlavních témat summitu NATO, který se uskuteční na konci června v Haagu. Původní cíl vydávat na obranu dvě procenta HDP plní podle šéfa Severoatlantické aliance Marka Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česko tento závazek splnilo teprve v loňském roce. Podle představ amerického prezidenta Donalda Trumpa by přitom členové NATO měli na obranu vydávat pět procent HDP.Jaký model financování armády a zbrojení je dlouhodobě nejlepší? A jak to udělat, abychom současně mohli zlepšovat školství a měli dost na zdravotnictví i důchody?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Jejich hlavní favorit, hnutí ANO, naplno jede kampaň. Vyráží za lidmi, debatuje a přesvědčuje. Program zatím nezveřejnilo, už je ale jasné, kdo chce být příštím premiérem. Jak by chtělo ANO po volbách vládnout? Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Opoziční hnutí ANO si půl roku před volbami do Poslanecké sněmovny stále s velkým náskokem drží roli favorita. Podle aktuálního volebního modelu agentury STEM by ANO vyhrálo se ziskem 31,4 procenta hlasů. Vládní uskupení by skončila za hnutím Andreje Babiše s výrazným odstupem: koalice Spolu by byla druhá s podporu 19,9 procenta voličů, Starostové a nezávislí (STAN) pak třetí s 11,3 procenty. Podle odborníků ANO zůstává neohrožené v pozici lídra opozičních hlasů se široce rozkročenou voličskou základnou. Z překryvu potenciálů ale vyplývá, že o část voličů hnutí se může ucházet několik uskupení, hlavně SPD, Motoristé sobě a Stačilo!. Zástupci hnutí ANO zjevně nechtějí nic podcenit a už se naplno položili do kampaně. Mezi viditelné akce v posledních týdnech patří předvolební šňůra Karla Havlíčka. Ten se svými spolustraníky objíždí hospody a debatuje s občany, i z řad odpůrců ANO. Vyráží jako tradičně i za podnikateli. Jak se staví hnutí ANO k politice Donalda Trumpa? Proč mu vždy tak trvá, než se vyjádří k jakékoliv složitější mezinárodní události? A proč ANO povolává do služby bývalé ministry?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Ceny potravin v Česku může ohrozit epidemie slintavky a kulhavky. Ministerstvo zemědělství se rozhodlo, že proto omezí nákladní dopravu ze Slovenska.Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Česko chystá další opatření proti slintavce a kulhavce. „Od půlnoci omezíme veškerou nákladní dopravu ze Slovenska,“ řekl Výborný. Podle něj bude pro kamiony možné překračovat hranice jen na vybraných místech: „Jsou to ty čtyři už známé, to znamená Mosty u Jablunkova, Starý Hrozenkov, Bílá-Bumbálka, Lanžhot. A k tomu přidáme ještě hraniční přechod Hodonín.“„Bylo to po debatě se zemědělci i Agrární komorou, hovořili jsem o tom včera na vládě,“ dodal ministr. Lidé by se podle něj neměli přibližovat k hospodářským zvířatům. „Pro zvířata je to ta nejnakažlivější choroba. Nikdy nevíte, co si přinesete na botě nebo oblečení. Lidé by se vůbec neměli přibližovat k ohradám a farmám,“ vyzval ministr.Aktuálních cel na dovoz do Spojených států, která ve středu oznámil americký prezident Donald Trump, se Evropa podle ministra nezalekne. A bude na ně adekvátně reagovat, mezi možnými nástroji Výborný zmínil možnost zavedení evropské digitální daně. Zároveň přiznal, že americká cla se mohou nepřímo promítnout i do cen potravin. Ale větší nebezpečí vidí v epidemii slintavky a kulhavky.Cla na dovoz zemědělských produktů do USA můžou podle odborníků vytvořit přetlak nabídky na evropském trhu a zhoršit konkurenceschopnost českých výrobků na americkém trhu. Z Česka tam ale loni směřovalo zhruba půl procenta agrárního vývozu. Dopady možných cel proto budou spíše na evropský trh - a nás ovlivní až druhotně.Dá se na českém trhu čekat větší konkurence evropského zboží? Jsou opatření proti zavlečení slintavky a kulhavky dostatečná? A čím chce Spolu porazit ve volbách hnutí ANO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Jan Zahradil byl členem ODS 34 let. Kdysi možný nástupce Václava Klause byl prvním místopředsedou, 20 let strávil v europarlamentu. Před pár dny ze strany ale odešel a začal spolupracovat s Motoristy. Proč opustil ODS? Hostem Ptám se já je bývalý europoslanec a bývalý první místopředseda ODS Jan Zahradil. Zahradil, který na konci března po 34 letech opustil řady ODS, bude nově spolupracovat s Motoristy sobě jako expert na zahraniční politiku. O poslanecký mandát v podzimních sněmovních volbách prý usilovat nehodlá. Motoristy ale označil za „nadějnou politickou formaci, která se může stát krystalizačním jádrem české podoby soudobého národního konzervatismu“. Což je směr, od kterého se podle něj občanská demokracie odtahuje.Ke směřování strany byl Jan Zahradil kritický dlouhodobě, v poslední době mu hodně vadila zejména koalice Spolu. Svůj odchod z ODS oznámil minulý týden. V dopise premiérovi a předsedovi občanských demokratů Petru Fialovi napsal, že se rozšiřuje propast mezi jeho názory a názory vedení strany. A že nebude koalici Spolu ani volit. Fiala bývalému místopředsedovi strany poděkoval za všechno, co pro ODS udělal. Zahradil byl výraznou tváří občanských demokratů jak na poli tuzemské, tak evropské politiky. Šest let byl poslancem, od roku 2004 do loňska pak zasedal v Evropském parlamentu.Co od přesunu k Motoristům Zahradil očekává? Opravdu nebude kandidovat ve sněmovních volbách? A jakou roli podle něj Motoristé po volbách sehrají?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Ministerstvo školství nedávno schválilo největší reformu výuky za posledních 20 let. Změny se mají týkat i matematiky, která by měla být těžší než dosud. Co žáky základních škol v matematice čeká? A jak se co nejlépe připravit na přijímačky na střední?Hostem Ptám se já byla Eva Matějková, učitelka matematiky ze ZŠ Trnka v Dobříši na Příbramsku a finalistka letošního ročníku učitelské soutěže Global Teacher Prize.Už za pár let by se mělo na českých základních školách učit podle nových rámcových vzdělávacích programů (RVP). Ty mají děti lépe připravit na 21. století. Soustředit se budou na větší procvičení klíčových znalostí, slibují méně biflování a lepší propojení s praktickým životem. Největší reformu vzdělávání v mateřských a základních školách za 20 let připravovalo ministerstvo školství několik let. Nejvýraznější změny se mají týkat cizích jazyků a matematiky. Právě ta by měla být náročnější (nově žáky čeká například výuka kvadratických funkcí nebo řezy tělesy).Školy se můžou od letošního září dobrovolně zapojit do pilotního testování projektu. Od školního roku 2026/2027 budou nové RVP povinné pro první a šesté třídy. V roce 2031 už budou povinné pro všechny. Na úpravy vzdělávacích programů na základních školách chce ministerstvo navázat změnou přijímacích zkoušek na střední školy.Jak zlepšit vztah českých dětí k matematice? Proč mají tak často problém se slovními úlohami? A jak zabodovat u letošních příjímacích zkoušek na střední školy? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
V České televizi roste nejistota. Vedle vypjatého jednání o navýšení koncesionářských poplatků a plánů opozice na změnu veřejnoprávních médií udělila Rada ČT výtku generálnímu řediteli Součkovi a otevřela si tak cestu pro jeho odvolání. Hrozí jeho konec v čele televize? Hostem Ptám se já byl předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Kvůli posunu účinnosti novely, která zvyšuje televizní poplatek, oznámil generální ředitel ČT Jan Souček 12. března, že z obrazovek dočasně zmizí sedm zpravodajských pořadů (mezi nimi například Interview ČT24 Speciál, Týden v politice, Regiony ČT24 nebo Fokus Václava Moravce). Zdůvodnil to úsporou 6,5 milionu korun do konce roku. Později televize doplnila, že zavedla dodatečná úsporná opatření za 50 milionů korun. Ředitel uvedl, že je to nezbytný krok pro případ, že by mediální novela neprošla Senátem nebo jí nepodepsal prezident. Kromě úspor a rušení pořadů vyvolal v březnu v televizi další nejistotu i krok Rady ČT, která vyjádřila se Součkem nespokojenost a udělila mu výtku. Ta se týkala nestandardního přiznávání odstupného, nadbytečného znepřístupňování částí smluv i komunikace s veřejností formou, která poškozuje dobré jméno ČT. Při trvající nespokojenosti přitom může ředitele rada po udělení výtky během 12 měsíců odvolat. Souček se v reakci na postup radních ohradil, že rezignovat nehodlá a v e-mailu adresovaném vedení televize označil jednání Rady za „předem připravený proces s Miladou Horákovou“.„Myslím, že to byla bezprostřední, velmi emotivní reakce. Kdyby s ní počkal třeba o jeden den, tak by už tohle vyjádření s tou Miladou Horákovou…, to je prostě hrozné. Jak to může soudný člověk říct?“ komentoval to předseda Rady ČT Karel Novák s tím, že situace mezi radními a generálním ředitelem je aktuálně trochu klidnější. „Dnes (ve středu 26. března, kdy byl rozhovor pro Ptám se já natáčen, pozn. red.) byl Jan Souček na radě. Komunikovali jsme s ním normálně. Neříkám, že se to vrátí úplně do normálu jako předtím, ale vrátí se to na nějakou racionální rovinu. A nebudeme užívat srovnávání s padesátými lety.“Souček už také radním oznámil, že pokud Senát zhruba do půlky dubna schválí navýšení televizního poplatku, ČT obnoví pořady, které od dubna ruší. Jak současný generální ředitel televizi vede? Poškozuje svou komunikací dobré jméno ČT, jak mu vyčítají radní? A měl by se vrátit pořad Fokus Václava Moravce?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Česko podle vlády musí zvýšit výdaje na zbrojení. Pomalu to připouští už i opozice, podle ní je ale klíčové, jak se peníze utratí. Máme zbrojit na dluh, nebo dát vyšší peníze na armádu na úkor ostatních kapitol rozpočtu? Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Vláda v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně do roku 2030, kdy by měly činit přinejmenším tři procenta HDP. Koalice a opozice se ohledně financování zbrojení přou několik posledních týdnů. Navyšování výdajů mají ve středu projednávat poslanci na mimořádné schůzi Sněmovny, které se zúčastní i prezident Petr Pavel. Politici často říkají, že zbrojení přinese další investice. „Česká ekonomika je dlouhodobě na hranici svých možností,“ řekl ekonom Musil s tím, že každý další impuls je vítaný. Německo minulý týden zrušilo takzvanou dluhovou brzdu a hodlá masivně zbrojit. To by mohlo pozvednout německou ekonomiku, ze které těží i Česko. „Záleží, jak rychle vystřelí německá ‚rozpočtová bazuka‘,“ řekl Musil s tím, že je v tomto ohledu mírným optimistou.Kde vzít potřebné finance na zvýšený obranný rozpočet? Nerozjede celoevropské zbrojení další kolo inflace? A dohání vládu chyby v letošním státním rozpočtu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Armáda a obrana je podle premiéra Petra Fialy jednou z hlavních priorit země. Česko na ni plánuje posílat o desítky miliard navíc každý rok. Přesto problémy armády přetrvávají, mimo jiné s nábory vojáků. Jak jejich řady posílit? Hostem Ptám se já byl náčelník generálního štábu Karel Řehka. „V průzkumech se nám jednoznačně ukazuje, že dnes primární problém, co trápí vojáky a proč odcházejí, je ekonomická situace,“ prohlásil náčelník generálního štábu. „Především v nižších hodnostech na úrovni poddůstojníků mužstva, ale už ne zdaleka jen tam, odchází kvůli tomu, že armáda přestává být na trhu práce konkurenceschopnou a že je pro ně těžké sladit osobní a rodinný život s tou vojenskou službou. Říkají: Je to naše srdcovka, ale takhle to dál nejde, my potřebujeme uživit rodiny a musíme odejít.“Náčelník generálního štábu Karel Řehka spolu s ministryní obrany Janou Černochovou opakovaně poukazují na to, že armáda se potýká s nedostatkem lidí. Aby armáda dosáhla cílů ze strategických plánů, musel by podle Řehky představovat čistý přírůstek 1200 vojáků ročně. „Lidi jsou priorita, je to dnes opravdu vážný problém. Raději vezmu peníze ze svého limitu z modernizace a dám je na lidi. Ale musí mi to umožnit legislativní rámec, já to udělat nemůžu,“ dodal Řehka. Finanční podmínky v armádě by po letech mohla vylepšit novela, kterou právě minulý týden schválil Senát a která umožní zvýšení náborového příspěvku pro vojáky z povolání až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě. Zákon teď musí podepsat prezident. Jak armádu zatraktivnit a udržet její stávající členy? A jsou čeští vojáci připraveni nastoupit do případné mírové mise, o které mluvil prezident Petr Pavel? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden po telefonátu s Donaldem Trumpem přislíbil přerušení útoků na energetické cíle na Ukrajině. Obě země ale dále informují o vzdušných útocích druhé strany. Má Rusko o příměří zájem?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).Rusko začalo se Spojenými státy v Rijádu vyjednávat o možném zastavení bojů na Ukrajině. Cílem jednání je podle americké delegace dosáhnout příměří v Černém moři, což by mohl být startovací můstek pro dosažení celkového zastavení bojů.Spojené státy nedávno navrhly třicetidenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Kyjev na tento návrh přistoupil, ruský prezident Vladimir Putin na požadavek svého amerického protějšku Donalda Trumpa na co nejrychlejší klid zbraní nekývl. Přislíbil pouze přerušení útoků na energetické cíle. Přesto obě země dále informují o vzdušných útocích druhé strany. Kyjev pokládá pokračující rozsáhlé nálety ruských dronů a raketové útoky na ukrajinská města za důkaz, že Moskva není ochotná přistoupit na klid zbraní a ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo. Ruské ministerstvo obrany naopak obvinilo Ukrajinu z pokusu o další útok na přečerpávací stanici ropovodu Kaspického konsorcia. Má Putin o příměří zájem? Máme nabídnout české vojáky pro mírovou misi na Ukrajině? A jaký máme plán pro záchranu Radia Svobodná Evropa?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Mezi učiteli patřil mezi nejpopulárnější ministry školství. Jako jeden z mála vydržel v úřadu celé funkční období vlády. Teď kritizuje změny, které v resortu udělal současný ministr a chce se proto do úřadu vrátit. Jaké plány má?Hostem Ptám se já byl bývalý ministr školství za ANO a předseda Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Robert Plaga (nestr.). Někdejší ministr školství ve vládě Andreje Babiše (ANO) v letech 2017 až 2021 sice po neshodách se svým stranickým šéfem z hnutí odešel, teď se ale hodlá do vysoké politiky vrátit. Robert Plaga, který je v současnosti šéfem Národního akreditačního úřadu, by v případě vítězství ANO v podzimních sněmovních volbách rád zamířil zpátky do ministerského křesla. K návratu ho podle něj motivovalo naštvání na to, jak resort vede ministr Mikuláš Bek (STAN). Ten je podle Plagy k lidem ve školství elitářský a arogatní, ale hlavně nezvládl prosadit důležité reformy (jako třeba novelu školského zákona nebo změnu rámcových vzdělávacích programů), ani získat pro resort potřebné peníze. Budoucí možný ministr školství už proto slibuje změny, včetně navýšení rozpočtu. Navýší ANO výdaje na školství, jak si představuje Robert Plaga? Co přesně chce v resortu změnit? A jak mu je sympatická současná politika hnutí Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Předvolební preference půl roku před volbami drtivě favorizují hnutí ANO. Co by se muselo stát, aby vládní koalice měla šanci tento náskok alespoň zmírnit? Hostem Ptám se já byl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle posledního volebního modelu agentury STEM by ANO ve volbách získalo 33,7 procenta hlasů před koalicí Spolu (17,3%) a Starosty (10,6%). SPD by získalo 8,9%. Do Sněmovny by se ještě dostali Piráti (6,9%), koalice Stačilo! (5,9%) a Motoristé s 5,3 procenty hlasů.Hladík přiznává, že ANO „vede o parník“, ale je podle něj důležité, aby se našlo 101 poslanců, kterým jde o Česko: „Kteří jako Trump nebudou šaškovat nebo prodávat republiku, a to se stane, pokud Andrej Babiš bude premiérem.“„Andrej Babiš je totiž stejný jako Trump. On by za peníze prodal i svoji babičku,“ řekl Hladík o předsedovi hnutí ANO, který podle něj pro popularitu udělá vše: „Andrej Babiš se bude mstít. Pokud získá moc, tak se bude mstít a bude se mstít jinak než Miloš Zeman, protože Miloš Zeman na to neměl dostatek síly dané ústavou, ale premiér země má úplně jiné pravomoci, než má prezident.“ Hladík odmítá, že by šlo o téma Antibabiš. Podle něj jde o reálný popis situace a hrozby, která dle mínění ministra, může přijít. Premiér Petr Fiala dnes na konferenci Naše bezpečnost řekl, že Evropská unie musí dát kvůli současné mezinárodní bezpečnostní situaci na druhou kolej oxid uhličitý a zaměřit se jiným směrem: na vědecké patenty, start-upy, inovace, moderní letadla nebo drony. Podle Hladíka ale například Green Deal a obrana nejdou proti sobě. „Naše bezpečnost je ohrožená. Ale ta bezpečnost musí být taky ta energetická a nedává smysl být závislý na fosilních palivech, dává smysl si tu energii vyrábět, a to je jedno, jestli to je biometan, vodík nebo elektřina z obnovitelných zdrojů na svém vlastním území, a to se dneska neděje.“ Jak chce ministerstvo zastavit nelegální vývoz odpadu do Česka? Zvládneme financovat zbrojení i Green Deal současně? A budou lidovci ještě někdy kandidovat samostatně do Sněmovny?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.