Ptám se já

Senioři obecně patří mezi stabilnější a věrnější voliče. Strany ostatně v jejich loajalitu doufají i v letošních volbách do Sněmovny. Může na tom něco změnit bitcoinová aféra? Důležité je, jaký příběh se k tomu nabalí, říká sociolog Buchtík.I letos politické strany před volbami do Poslanecké sněmovny svádějí obvyklý boj o hlasy klíčové voličské skupiny - důchodce. A i tentokrát jim slibují lepší penze, levnější potraviny nebo slevy na jízdném. Na co dnes čeští senioři nejvíc slyší? Má je v kapse hnutí ANO? Proč u nich tak propadají Motoristé? A budou to důchodci, kdo rozhodne volby? Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pozvání přijal Jiří Hrabě, ředitel neziskové organizace Elpida, která přes dvacet let podporuje seniory. Senioři jsou pro politické strany už tradičně velmi atraktivní voličskou skupinou. Jen lidí nad 65 let je v Česku podle sociologa Martina Buchtíka zhruba 2,3 milionu, tedy asi pětina populace. A díky stárnutí obyvatelstva bude jejich podíl dál narůstat.Zároveň jsou loajální a je u nich velká pravděpodobnost, že k volbám skutečně dorazí. „Jsou to také stabilnější voliči, to znamená, že je větší pravděpodobnost, že budou volit tu samou stranu. Na rozdíl třeba od mladých lidí je tam skoro nulová šance, že by přešli do toho druhého koaličního bloku v těchto volbách,“ doplňuje sociolog.Příběh o bitcoinech bude mířit i na senioryMohla by s preferencemi důchodců zahýbat kauza miliardového daru bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti, která aktuálně otřásá vládní koalicí a která je i pro samotné politiky podle jejich slov nepřehledná? „Důležité je, jaký příběh se k tomu nabalí. Vždy se hledá nejjednodušší prvek. Takže třeba příběh: pere prachy drogových kartelů nebo mafiánů - to je, myslím, docela srozumitelné,“ říká Buchtík.„Ale zároveň ta situace bude mít poměrně velkou dynamiku. Teď je to věc, která bude utvrzovat v začátku spíše třeba voliče hnutí ANO nebo SPD o tom, že udělali dobrou volbu. Že k těm volbám mají opravdu dojít. A zároveň se bude snažit připravit vládu o to, na čem si zakládá, že je mravní a hodnotová. A část toho bude mířena i na seniory. Půjde přitom o specifické kanály, asi to nebudou memečka na youtubech,“ říká v nadsázce sociolog.Proč se v kampani zaměřené na důchodce tentokrát nemluví o zdravotnictví? Jaké kanály pro komunikaci se seniory stranám nejlépe fungují? A proč stále věří řetězovým e-mailům? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku, a to do 5. června. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Do volby generálního ředitele České televize se přihlásilo 21 lidí. Jednou z nejznámějších tváří, která se o vedení veřejnoprávní televize uchází, patří moderátor, popularizátor vědy a bývalý komunální politik Vladimír Kořen. Proč se rozhodl do volby jít?Hostem Ptám se já byl kandidát na generálního ředitele ČT, moderátor Vladimír Kořen. Rada ČT příští týden vybere pětici nejlepších z 21 kandidátů, kteří se přihlásili na uvolněný post generálního ředitele České televize. O vítězi pak rozhodne o týden později. O místo odvolaného Jana Součka usiluje také několik zájemců přímo spjatých s Českou televizí jako ředitel divize zpravodajství a publicistiky Petr Mrzena, obchodní ředitel Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia Miroslav Karas, moderátor Jakub Železný, programový ředitel Milan Fridrich nebo právě Vladimír Kořen. Známý moderátor zábavně naučného pořadu ČT Zázraky přírody pracoval ve veřejnoprávním médiu mezi lety 1995 a 2010 jako redaktor a moderátor zpravodajství. Za popularizaci vědy a ochrany životního prostředí získal v roce 2006 ocenění Česká hlava. Mezi lety 2010 až 2022 působil v komunální politice, z toho deset let jako starosta města Říčany. V současnosti kromě moderování Zázraků přírody učí na základní škole. „Důvěra, to je to základní, co teď Česká televize jako médium veřejné služby potřebuje. Diskuze okolo poplatků samozřejmě rozvlnila mediální trh a objevila se spousta názorů, proč Českou televizi potřebujeme? Když vidím průzkumy, které jsou z posledních měsíců, tak mě to jako člověka, který v televizi pracuje 30 let, neobyčejně bolí. Průzkumy, kde více než polovina lidí České televizi nedůvěřuje. S tím se musí něco dělat. Myslím si, že bychom se měli vrátit k pokorné veřejné službě,“ vysvětlil Kořen svoje motivace, které ho ke kandidatuře na ředitele ČT vedly. Výběrové řízení na generálního ředitele vyhlásili radní ČT poté, co na začátku května odvolali po roce a půl ve funkci Jana Součka. Vadila jim zejména jeho manažerská pochybení. V jaké kondici Jan Souček Českou televizi zanechal? Co by teď veřejnoprávní médium potřebovalo nejvíce? A jakým směrem by Vladimír Kořen chtěl ČT vést? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku, a to do 5. června. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Vláda Petra Fialy se potýká s bitcoinovou kauzou ministerstva spravedlnosti a koalice Spolu může začít sčítat politické škody. A to zrovna ve chvíli, kdy se začala nadechovat v předvolební kampani. Jak kauzu ODS a Spolu ustojí?  Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Vláda se zabývá okolnostmi sporného miliardového daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Kvůli kauze v pátek rezignoval dosavadní šéf resortu Pavel Blažek (ODS). Ve funkci ho má nahradit poslankyně občanských demokratů a místopředsedkyně strany Eva Decroix.Zhruba miliardu korun v kryptoměně daroval ministerstvu Tomáš Jiřikovský, který v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Podle Blažka nebylo na transakci nic nelegálního a neprokázalo se, že dar pochází z trestné činnosti. Vládní koalicí kauza sice otřásla, strany ale zatím vyčkávají. Starostové zatím navrhli získané peníze zmrazit, dokud se neprověří jejich původ a okolnosti přijetí. Zároveň Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že je nutné prověřit, zda nedošlo ke zneužití státu k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Okolnostmi celého případu by se měla ve středu večer zabývat i Bezpečnostní rada státu a ve čtvrtek také mimořádně Sněmovna. Kdo všechno nese na kauze díl viny? Neohrozí celou vládu? A jaký může mít dopad na sněmovní volby a výsledek koalice Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Mladí, zejména muži, se radikalizují. Ve školách přibývá násilí, které se v poslední době projevilo v desítkách případů útoků, šikany nebo hrozeb. Jak nový fenomén, na který tento týden upozornilo ministerstvo vnitra, zastavit? Hostem Ptám se já byla odbornice na šikanu ve školách Markéta Bajerová z organizace Učitel naživo.Děti a mladiství se radikalizují. Jak upozornilo ve své zprávě ministerstvo vnitra, velkou roli v tom sehrávají online komunity, které sdílejí představu násilí jako jediného prostředku k dosažení cíle. Existence radikálních komunit (na sociálních sítích, v online hrách nebo komunitních serverech), výskyt explicitních násilných projevů i exhibice násilí obecně může být podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jedním z důvodů častých incidentů spojených s výhrůžkami násilím ve školách. Ty se častěji potýkají také s případy šikany nebo kyberšikany a obecně agresivitou žáků. Mezi dětmi i vůči učitelům. Veřejností naposledy silně otřásl případ šikany v Hodoníně letos v únoru. I na jeho základě ministerstvo školství rozeslalo ředitelům manuál pro zvýšení bezpečnosti ve školách. Ten mimo jiné doporučuje komunikaci s žáky a rodiči, včasné nahlašování incidentů, spolupráci s policií nebo vytvoření krizového týmu. Vláda také připravila preventivní program Bezpečné dětství. Jak se daří posilovat bezpečnost na českých školách? Co by měly sledovat, aby se šikaně či násilí předešlo? A jak v tom školám pomáhá stát? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Německa jednat o další podpoře pro svou zemi. Rusko Kyjevu mezitím dál vyhrožuje a u hranic shromažďuje desetitisíce vojáků, které chystá na novou ofenzivu. Jak daleko je konec války?Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova bude brzy oznámeno další kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Ruská a ukrajinská delegace se poprvé po třech letech války setkaly v polovině května v tureckém Istanbulu. Pro řešení konfliktu ale podle něj musí být odstraněny jeho „základní příčiny“, například záměr Kyjeva vstoupit do NATO nebo prozápadní revoluce v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Kyjev je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připraven jednat. Zatím neobdržel memorandum, které má nastínit ruské podmínky pro trvalou mírovou dohodu. Zelenskyj, který dnes přijel vyjednávat podporu pro svou zemi do Německa, zároveň upozornil, že Kreml i přes výroky o míru zesiluje své útoky. Zároveň shromažďuje přes 50 tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, kde chce vytvořit nárazníkové pásmo. Podle expertů vše naznačuje tomu, že Vladimir Putin se rozhodl pro letní ofenzivu s cílem získat před uzavřením mírové dohody co nejvíce území.„U prezidenta Putina je potřeba to brát tak, že skoro nic z toho, co říká, nikdy není pravda. A když to není úplně naopak, tak je tam rozhodně jenom jakýsi zastírací manévr. To znamená, že je potřeba to brát vážně. Třed invazí na Ukrajinu také někteří spekulovali o tom, že shromáždění vojáků je jenom manévr,“ řekl v Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Do jaké pozice se v jednání o válce dostali Američané pod vedením Donalda Trumpa? Dokázala svoji pozici změnit Evropa? Je udržitelná česká pozice k Izraeli? A jak se vyvíjejí vztahy s Francií pošramocené kvůli tendru na dostavbu Dukovan?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Piráti odstartovali předvolební kampaň. Tentokrát chtějí mít tak silný klub, aby byli klíčovou silou při sestavování příští vlády. Pomoci mají i Zelení na kandidátkách. Neženou se Piráti do stejné chyby jako minule se Starosty?Hostem Ptám se já byl poslanec Jakub Michálek (Piráti). Piráti v pondělí odstartovali svou kampaň před sněmovními volbami. V nových barvách a se sloganem „Nakopneme to!“ chtějí cílit hlavně na mladší voliče. Podle předsedy partaje Zdeňka Hřiba má heslo vyjádřit, že už nelze čekat, až staré struktury přinesou nová řešení a věci se změní samy od sebe.Strana slibuje hlavně snížení daní rodinám, dostupnější bydlení, modernizaci státu a boj s korupcí. Opoziční Piráti odešli ve zlém z koaliční vlády Petra Fialy (ODS) loni na podzim po odvolání jejich tehdejšího šéfa Ivana Bartoše z postu ministra pro místní rozvoj. Současný předseda Hřib si ale podle svých slov další spolupráci s vládními stranami představit umí. Ve volbách si věří na dvojciferný výsledek. V těch posledních Piráti získali v koalici se Starosty a nezávislými (STAN) celkem 15,6 procenta hlasů. Kvůli kroužkování ale ze 37 společných poslaneckých mandátů získali jen čtyři. Tentokrát si strana slibuje získat více hlasů a mandátů i díky předvolební spolupráci se Zelenými. V aktuálních průzkumech se podpora Pirátů pohybuje kolem sedmi procent. --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Mezinárodní kritika Izraele kvůli humanitární situaci v Gaze sílí. Vyslovila ji drtivá většina evropských zemí, USA, ale třeba i nový papež. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu kritiku ostře odmítl. Kam může situace zajít? Hostem Ptám se já byla analytička a ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.Humanitární situace v Pásmu Gazy vyvolala ostré reakce Západu. Evropská unie v souvislosti s katastrofálními podmínkami v Gaze chystá revizi asociační dohody s Izraelem, která posiluje vzájemné vztahy mezi unií a židovským státem. Znepokojení vyjádřili také představitelé USA, Kanady a Velké Británie nebo nový papež Lev XIV.Do otevřené kritiky Izraele se pustil i český prezident Petr Pavel, který označil humanitární situaci v Gaze za neudržitelnou a vyžadující velice urgentní řešení. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory některých kroků vlády premiéra Benjamina Netanjahua. K prudkému zhoršení humanitární situace v Pásmu Gazy vedla více než dvouměsíční izraelská blokáda. Dodávky nové pomoci a zásob potravin do oblasti nepřicházely od začátku března, kdy vypršela první fáze příměří s teroristickým hnutím Hamás. Izrael o víkendu oznámil omezené obnovení dodávek, podle humanitárních organizací se tak ale stále neděje. Nedávnou kritiku od EU Izrael odmítl jako naprosté nepochopení složité reality. Premiér Netanjahu poté oznámil, že Izrael je nyní ochoten přistoupit na dočasné příměří kvůli výměně rukojmích. Zároveň dodal, že po skončení současné vojenské ofenzivy v Pásmu Gazy bude celá oblast pod kontrolou židovského státu.Ofenzivu zahájil Izrael 7. října 2023 v reakci na teroristický útok hnutí Hamás a jeho spojenců. Při něm ozbrojenci na jihu Izraele pozabíjeli asi 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od té doby bylo při izraelských útocích podle dnešních údajů  ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 53 600 Palestinců.Do jaké pozice na mezinárodní scéně se Izrael dostal? Chystá se změna české politiky vůči Izraeli? A sílí antisemitské nálady ve světě? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Motoristé sobě, největší překvapení loňských eurovoleb, by rádi zopakovali svůj úspěch i ve volbách do Sněmovny. Na voliče zafungoval fenomén jejich hlavní tváře Filipa Turka. Podle průzkumů ale strana ztrácí. Jak chce otočit trend? Hostem Ptám se já byl předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka. Motoristé tento týden vyjíždějí do regionů za voliči se svou tour s názvem Opravíme stát. Podle lídra Petra Macinky je třeba opravit chyby napáchané dosavadními elitami, které způsobily, že motor se zadrhl. Strana například slibuje držet nízké výdaje státu a nezvyšovat daně nebo stavět se proti „ideologickým agendám“.Kampaň Motoristů podpoří i europoslanec, čestný předseda a hlavní tvář strany Filip Turek. Ten pravidelně vyvolává kontroverze, nedávno například svou příliš rychlou jízdou. Média teď navíc zpochybnila jeho pověst závodníka. Zda bude sám Turek do Poslanecké sněmovny kandidovat, ještě neoznámil. Narozdíl od loňských evropských voleb, kdy strana ve spolupráci s hnutím Přísaha získala dva mandáty, půjde do sněmovních voleb samostatně. Její ambicí je podle Macinky stát se součástí příští vládní koalice. Podle posledního volebního modelu agentury Median by se Motoristé do dolní komory parlamentu dostali a dokonce zaznamenali růst ze šesti sedm procent. Průzkumy dalších agentur ale ukazují spíše na opačný trend. Podle STEM Motoristům klesla podpora na 3,6 procenta. Na potřebnou pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny by nedosáhli ani podle dat NMS. Jak chtějí Motoristé opravit Česko? Na koho chtějí v kampani mířit? A proč Filip Turek váhá s oznámením, zda bude kandidovat? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Už třetím rokem podnikatelé v Česku vyzývají vládu, aby se probudila a změnila tuzemskou ekonomiku, protože jinak bude naše země stagnovat a pomalu zaostávat. Co udělal Fialův kabinet pro restart ekonomiky?Hostem Ptám se já byl ekonomický poradce premiéra a hlavní ekonom ve společnosti BH Securities Štěpán Křeček.Vláda Petra Fialy (ODS) představila svoji vizi s názvem Restart Česka v polovině mandátu. Šlo o plány, jak nastartovat ekonomiku tak, aby se nejen vrátila na předcovidovou úroveň, ale aby se modernizovala a posunula dál. Kabinet se tak pokusil odpovědět na opakované výzvy zástupců firem i zaměstnanců, aby přišel s rozvojovou vizí na příští roky. Zejména zástupci průmyslu hlasitě apelovali k co nejrychlejší akci s tím, že Česku ujíždí vlak. Naposledy v pondělí prezident Petr Pavel na konferenci reVize Česka vyzval k posílení obranných výdajů. Podle něj vedle zvýšení bezpečnosti pomohou i civilnímu sektoru, navíc zemi přinesou ekonomický impulz. Řada investic půjde například do infrastruktury.Koaliční vláda už toho sama do voleb změnit mnoho nestihne. Ministři na svém posledním zasedání minulou středu uvedli, že kvůli blížícím se volbám už do podzimu moc zákonů neprojednají. Výjimkou mohou být například urgentní předpisy. Kam nás vláda za čtyři roky posunula? Ujíždí Česku stále vlak? A je selhání, kam se dostala jednání o dostavbě Dukovan? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --V Turecku po třech letech od začátku války na Ukrajině odstartovala první přímá rusko-ukrajinská jednání. Chopily se jich delegace vyslané prezidenty Zelenským a Putinem. Kdo může ze schůzky nejvíce vytěžit?Hostem Ptám se já byl politický geograf Michael Romancov.Očekávaná čtvrteční první přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu se posunula na pátek. „Jsme připraveni pracovat,“ oznámil poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij ve čtvrtek ve videu na svém telegramovém kanálu. Během dne by se měly v Istanbulu uskutečnit také třístranné schůzky. A to mezi Turky, Rusy a Američany i mezi Turky, Američany a Ukrajinci. Diplomatické manévry začaly v sobotu, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vůdci čtyř velkých evropských zemí navrhli Rusku příměří, které by trvalo nejméně 30 dnů. Ruský prezident Vladimir Putin přímo nereagoval, ale v neděli přišel s protinávrhem, aby se přímé rozhovory s Ukrajinou uskutečnily ve čtvrtek v Istanbulu.Jeho ukrajinský protějšek ho následně vyzval, aby se v Turecku setkali osobně. O příjezdu Putina se spekulovalo několik dní. Ve středu ale vyšlo najevo, že Zelenského návrh nevyslyší. Ukrajinský prezident proto vyslal do Istanbulu delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, která má podle Zelenského mandát jednat o uzavření příměří. Ruskou delegaci vede zmíněný Putinův poradce Medinskij. Co lze od schůzek v Turecku čekat? Ukázal Zelenskyj světu, že Putin o skutečná mírová jednání nestojí? A jaké další sankce by mohly nejvíce bolet Rusko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Od atentátu na slovenského premiéra uplynul přesně rok. Robert Fico z útoku dodnes viní opozici a nedávno prohlásil, že podobný útok teď hrozí znovu. Jak atentát proměnil Slovensko?Hostem Ptám se já byla slovenská politoložka Darina Malová.Slovensko má za sebou přesně rok od pokusu o atentát na premiéra Roberta Fica. Loni v květnu ho postřelil útočník při setkání s občany po výjezdním jednání vlády v Handlové. Policisté atentátníka bezprostředně po střelbě zadrželi, hlavní líčení s ním by mělo u soudu začít v červenci. Premiér označil střelce za aktivistu opozice, odpovědnost za atentát přisuzovali opozičním stranám opakovaně také další představitelé vlády. Slovenský kabinet znovu zasedá v Handlové právě dnes. Ficova strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) na čtvrtek ve městě také ohlásila vzpomínkovou akci, na kterou svolala své sympatizanty. Podle některých zástupců opozice chtějí vládní politici udělat z Handlové poutní místo ve snaze překrýt pochybení při svém vládnutí.V uplynulých dnech Fica také kritizovali za jeho cestu do Moskvy na oslavy 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Slovenský premiér se akce zúčastnil se jako jediný vrcholný politik z členských zemí Evropské unie. Ostatní státníci EU do Ruska nejeli kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině.Jak Fico s atentátem zachází a jak to proměňuje slovenskou politickou scénu? Do jaké kondice se dostala opozice? A kam Slovensko směřuje? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Do Ruska se po několikaleté přestávce vrátí český velvyslanec. Už o víkendu by se měl své role ujmout diplomat, bývalý náměstek a expert na vyzbrojování Daniel Koštoval. Co bude v Moskvě jeho hlavním úkolem?Hostem Ptám se já byl nový velvyslanec v Moskvě Daniel Koštoval. Česká republika bude mít poprvé od ruského vpádu na Ukrajinu v roce 2022 svého velvyslance přímo v Rusku. Daniel Koštoval má do Moskvy odjet tento víkend. Jeho předchůdce Vítězslav Pivoňka skončil ve funkci ke konci května 2024, už od roku 2022 ale pobýval v Praze a Česko zastupovali diplomaté na nižší úrovni.Jak už nový velvyslanec Koštoval naznačil minulý týden novinářům, očekává s ruskou stranou dialog. Jako hlavní cíl si stanovil pochopit, jaké jsou ruské zájmy a záměry vůči Česku a přenést informace tak, aby se česká vláda rozhodovala na základě faktů. V Rusku chce především hájit české zájmy. „Rusko má vůči Česku své mocenské zájmy,“ řekl v Prám se já Koštoval. A připomněl ruský návrh pro NATO z prosince 2021: „Tam se říká, že by měl být vrácen stav poměru v Evropě před květen 1997 a že by jsme neměli být plnohodnotným členem NATO (…) A to je pro nás nepřijatelné.“Ruský velvyslanec v Praze Alexandr Zmejevskij už vyjádřil očekávání, že Koštovalův nástup kladně ovlivní rusko-české kontakty v Moskvě a snad i vylepší komunikaci mezi ruskou ambasádou v Praze a českým ministerstvem zahraničí. Tu Zmejevskij označil za „sporadickou“ a odrážející „téměř nulovou“ úroveň nynějších vztahů mezi zeměmi.Daniel Koštoval nastupuje na post velvyslance v Moskvě s dlouholetými zkušenostmi diplomata. Působil také na ministerstvu obrany například jako náměstek pro vyzbrojování a poslední roky v soukromém sektoru jako bezpečnostní analytik. V jakém stavu jsou česko-ruské vztahy? Proč v Moskvě potřebujeme velvyslance? A jaký očekává vývoj ohledně jednání o ukončení války na Ukrajině?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Řada důležitých změn ve školství, které slibuje vládní novela, má namále. Kvůli spornému převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na kraje a obce totiž zákon už měsíce blokuje opozice. Projde novela školského zákona?Hostem Ptám se já byl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). O novele školského zákona by měla Sněmovna finálně rozhodovat 28. května. Po obstrukcích opozice si pevný termín prosadili koaliční poslanci. Projednávání dlouho očekávaného zákona se přitom zadrhlo v podstatě na jednom bodě, převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na kraje a obce. Zástupci ANO a SPD vládě vytýkají, že navrhovaná reforma týkající se nepedagogů je nepřipravená, nedomyšlená a nechtějí ji ani samosprávy, školy ani školské odbory.Šéf resortu školství Mikuláš Bek (STAN) kritiku odmítá s tím, že vychází ze vzdělávací strategie, kterou schválila už předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). Školy a jejich zřizovatelé se podle něho nemusejí obávat toho, že by peníze na platy školníků, uklízeček, kuchařek a administrativních pracovníků nedostaly.Ministr dlouhodobě čelí kritice nejen kvůli změně školského zákona. Ale také například kvůli revizi rámcových vzdělávacích programů nebo kvůli tomu, že se nepodařilo navýšit financování vzdělávání tak, jak si vláda předsevzala. Beka navíc průběžně kritizují i koaliční a straničtí partneři. Jak si vysvětluje svou nízkou popularitu? „Neškodím staně ani vládě, dělám kroky, které jsou důležité a správné. A samozřejmě každá změna je provázena určitou dávkou kritiky a obavami. Ale ty změny jsou potřeba,“ reagoval Bek a dodal: „Školství nezbytně potřebuje změny, nemůže je odkládat. Každý rok, který je odkládáme, se projevuje negativně, projevuje se na prohlubování nerovností. Ten systém zavedený  Robertem Plagou (ministrem školství ve vládě Andreje Babiše, pozn. red.) a předchozími sociálně demokratickými ministry selhal z hlediska řešení sociálních bariér ve školství.“ Připouští ministr variantu, že vypustí sporný převod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele? Budou na ně mít kraje dost peněz? A co tato vláda pro české školství za čtyři roky udělala? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Česká televize se krátce před sněmovními volbami ocitla ve velké nejistotě. Rada ČT odvolala ředitele Jana Součka zhruba rok a půl poté, co ho stejní radní zvolili. Jak dění dopadá na samotné veřejnoprávní médium a jeho novináře? Hostem Ptám se já je moderátor České televize Jakub Železný. Česká televize hledá nového generálního ředitele. Hned poté, co Rada ČT v úterý odvolala z funkce Jana Součka, se začala v médiích objevovat první jména jeho možných nástupců. Nového šéfa ČT chce rada zvolit 18. června. Zájem o uvolněný post na Kavčích horách už potvrdila například předsedkyně dozorčí rady vydavatelství Czech News Center Libuše Šmuclerová. Kandidaturu vážně zvažuje také ředitel zpravodajství a publicistiky ČT Petr Mrzena. Hovoří se i o programovém řediteli Milanu Fridrichovi nebo šéfovi obchodu Hynku Chudárkovi, který dříve vedl televizi Óčko. Kandidaturu zvažuje i známá tvář veřejnoprávní televize Jakub Železný. Ten moderoval hlavní zpravodajskou relaci Události od dubna 2012 do konce roku 2023, kdy se stáhl ze zdravotních důvodů. V současnosti působí v ČT jako mentor pro nové redaktory zpravodajství a moderuje pořad Historie.cs.Dosavadní generální ředitel Jan Souček skončil ve vedení televize zhruba po roce a půl. Jeho odvolání radní zdůvodnili tím, že několikrát porušil zákon o ČT. Například podle nich nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj.Bývalý generální ředitel taková tvrzení odmítl s tím, že se nezakládají na pravdě. ČT je podle něj v dobré kondici. Díky nedávnému zvýšení televizních poplatků má zajištěné financování na desítky let dopředu a chystá řadu nových projektů. Podle čeho by Rada ČT měla vybírat nového ředitele? A v jakém stavu televizi zanechá Jan Souček?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Česká televize je ode dneška bez generálního ředitele. Rada ČT odvolala Jana Součka poté, co se dostal do ostrého střetu s řadou radních, některé obvinil z vydírání. Co s televizí bude? Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí STAN, poslanec a člen sněmovního mediálního výboru Jan Lacina.Generální ředitel České televize Jan Souček po roce a půl končí na Kavčích horách. Pro jeho odvolání z funkce dnes na mimořádném zasedání Rady ČT zvedlo ruku 15 ze 17 přítomných radních. Na tento krok potřebovali minimálně 12 hlasů. Důvodem bylo podle rady Součkovo několikeré porušení zákona o ČT.S řadou radních se dosavadní ředitel v posledních týdnech dostal do ostrého střetu. Někteří mu začali otevřeně vyčítat manažerská pochybení. Pro jeho odvolání si pak otevřeli v březnu cestu, když mu udělili výtku. V ní Součka kritizovali za nestandardní přiznávání odstupného, nadbytečné znepřístupňování částí smluv nebo komunikaci s veřejností formou, která poškozuje dobré jméno televize. Následně mu rada snížila loňský bonus na deset procent. Další výtky za porušení zákona o ČT udělili radní řediteli také na dnešním jednání před hlasováním o jeho odvolání.Souček už první výtku označil za neopodstatněnou. Tvrdil také, že ho v minulosti někteří radní vydírali.Generálním ředitelem České televize byl Jan Souček od října 2023. Zvítězil ve výběrovém řízení nad jejím nejdéle sloužícím šéfem Petrem Dvořákem. Na jmenování nového generálního ředitele má podle zákona Rada ČT tři měsíce. Do té doby by měl podle statutu ČT veřejnoprávní televizi řídit šéf divize Korporátní služby, kterým je v současnosti Michal Fila.Vydírali radní ředitele ČT? Poškodí reputaci a důvěryhodnost televize současné dění? A s jakou strategií půjde hnutí STAN do sněmovních voleb?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Ukrajinský prezident dorazil i s manželkou na dvoudenní návštěvu Prahy. S českými představiteli jedná o možnostech míru, o zbrojní pomoci i pomoci v oblasti zdravotnictví. Jak se po roce dá zhodnotit česká muniční iniciativa?Hostem Ptám se já byl bývalý český velvyslanec při NATO a nyní výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute Jakub Landovský. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při nedělním setkání s českým protějšekem Petrem Pavlem mimo jiné ocenil českou muniční iniciativu. V rámci ní by Kyjev mohl v průběhu roku získat ještě 1,8 milionu kusů velkorážní munice. „Evropa stojí za očekáváním v navyšování výroby. Což je velká ostuda pro evropský průmysl, že není schopen tak základní výrobek, jakým je velkorážová dělostřelecká munice, vyrábět,“ připomenul Landovský. Česká muniční iniciativa proto podle něj sehrála v podpoře Ukrajiny skutečně významnou roli: „Muniční iniciativa je taková nahodilá náplast na bolest, kterou musíte vyřešit operací. Ta operace se jmenuje posílení obranného průmyslu. Tam má Česká republika nezastupitelnou úlohu.“ V jednáních s vrcholnými představiteli České republiky a zbrojaři pokračuje Volodymyr Zelenskyj i v pondělí. Narozdíl od své poslední návštěvy Prahy před dvěma lety se tentokrát schází i se zástupci opozice, která hovoří o zastavení muniční pomoci.„Předpokládám, že v září, kdy bude volební situace u nás na vrcholu, tak už bude situace na Ukrajině prostě jiná. Že v září bude příměří, nebude intenzivní boj,“ řekl Landovský. Jak důležité je, že se ukrajinský prezident v Praze schází i se zástupci opozičních sil? Kam se posunula jednání o ukončení války? A co by znamenalo, kdyby se z nich stáhly Spojené státy? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Strany před letošními sněmovními volbami hledají hlasy i mimo své tradiční voličské skupiny. A cílí na mladé výrazně více než dřív."Zvítězí ten, který pochopí, co ta cílovka chce. To ještě nikdo úplně nemá,“ říká Bára Stárek. Jak budou mladí voliči v letošních sněmovních volbách důležití? Jak politikům fungují tanečky na sítích? A co mladí Češi a Češky dnes doopravdy chtějí? Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pozvání tentokrát přijala výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Spolek se před volbami snaží otevírat celospolečenskou debatu o oblastech, které mladí vnímají jako nejpalčivější (s agenturou STEM na to nedávno představil i společný výzkum).Analytici i komentátoři si spolu s tím, jak se rozbíhá předvolební kampaň před sněmovními volbami, stále více všímají, jak se politici nebývale soustředí na mladé lidi. O jejich přízeň usilují poprvé prakticky všechny strany a uskupení. A to nejen bláznivými tanečky na TikToku a používáním výrazů ze slovníku generace Z. Dobře zacílená a promyšlená práce zejména na sítích je podle odborníků velkou novinkou. Donedávna mladí stáli spíše stranou zájmu politiků, teď se jim ale jejich hlasy hodí. Možnosti, jak by si strany mohly sáhnout na nové voliče, jsou dnes totiž omezené. Nezbývá jim, než hledat mezi nerozhodnutými nebo třeba těmi, kteří půjdou volit poprvé. Právě prvovoliči podle sociologa Martina Buchtíka v tuto chvíli stále nejsou většinou rozhodutí koho a jestli vůbec půjdou volit. „Prvovoličů je kolem 400 tisíc. A také na posledních volbách jsme viděli, že mladí lidé můžou mít rozhodující hlas. Bylo to přesně to procento, které nakonec ukázalo, že to skončilo tak, jak to skončilo. Takže roli můžou hrát obrovskou,“ myslí si výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Intenzita, s jakou se začaly strany přetahovat o mladé voliče, Báru Stárek překvapila. Sama to v on-line prostoru vnímá delší dobu. „To je poslední rok, dva, kdy se do toho (strany) pořádně opřely. Hodně stran si hledá svoji autenticitu a úplně si ji ještě nenašlo. Někdo v tom trošku víc tápe.“ Podoba kampaně se přitom díky internetu hodně mění. Politici neváhají na sítích překročit obvyklé hranice. A už nejde zdaleka jen o Alenu Schillerovou (ANO) převlékající se za pověstnou hranolku. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš s mladými chodí do kina, hraje ping-pong a nosí mikiny s nápisem lowkey alpha. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odkazuje se svým „Hřibidi“ na internetový fenomén Skibidi Toilet. Jako sigma se začal na sítích prezentovat už i premiér Petr Fiala (ODS). „Sociální sítě říkají: ano, tady jsou pravidla jiná než v běžné kampani, než v běžné komunikaci, můžeme dělat bláznivější věci. A hodně se o tom proto mluví. Ale všichni tak nějak přijímáme, že to tak může být,“ komentuje výstupy politiků na sítích Buchtík. „Je vidět, že i špatné fóry vlastně hrozně dobře fungují. To chytne každého. Všichni si teď pamatujeme zásadní momenty, které jsme viděli ve videích na TikToku, Andreje nebo Alenu. To jsou prostě věci, které nikdo z nás z hlavy nevymaže už nikdy, i kdyby chtěl,“ myslí si Stárek. Některých věcí ale podle ní začíná být už moc. „Politici by měli zkusit i další trendy“, říká třeba v souvislosti s pirátským Hřibidi Stárek. „Jestli ještě jedna strana vezme nějaké GenZ slovíčko a bude ho používat, já už to nezvládnu, už z toho začínám mít fakt osypky. A už to cítím i na lidech okolo mě, už z toho cringujeme. Strašně už to začíná být přes hranu.“ Zajímají se dnes mladí o politiku a chtějí do ní vstupovat? Je pro ně důležité, aby měli na kandidátkách někoho mladého? A začne Marie Bastlová sledovat závody Formule 1? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kdybych byl na jeho místě, tak asi nečekám, až budu odvolán, prohlásil před dvěma týdny radní ČT Vlastimil Ježek na adresu generálního ředitele televize Jana Součka. Ten už vzkázal, že odstoupit nehodlá. Dojde na jeho odvolání? Hostem Ptám se já byl člen Rady České televize Vlastimil Ježek. Rada ČT si otevřela cestu pro odvolání generálního ředitele Jana Součka v březnu, kdy mu vyčetla nestandardní přiznávání odstupného, nadbytečné znepřístupňování částí smluv a také špatnou komunikaci s veřejností. Na základě výtky ho nyní může kdykoliv během 12 měsíců odvolat. Nespokojenost s výkony generálního ředitele dali radní následně najevo i snížením jeho odměny za loňský rok na deset procent. A podle člena rady Vlastimila Ježka to byl jasný vzkaz. „Kdybych byl já na jeho místě, tak asi nečekám, až budu odvolán,“ prohlásil na Součkovu adresu Ježek v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Vlastimil Ježek v Ptám se já ostře zkritizoval pořad České televize Sama doma, jehož díl si v rámci product placementu „zaplatila“ klinika reprodukční medicíny Reprofit impéria Andreje Babiše. „To byl strašlivé,“ řekl Ježek konkrétně.Generální ředitel tento týden vzkázal, že odstoupit nehodlá. A v otevřeném dopise vyjádřil nesouhlas s argumenty radních pro udělenou výtku. Rada podle něj neměla k dispozici všechna fakta a hlasovala bez rozpravy. Dnes Jan Souček na síti X označil dění posledních dní za začátek ostré fáze útoku na jeho osobu. Načasování podle něj není náhodné. Pokud by mělo na Součkovo odvolání dojít, radní by to měli učinit nejpozději do poloviny června, aby stihli zvolit a jmenovat nového ředitele do podzimních parlamentních voleb.Proč by měl podle radního Ježka generální ředitel ČT rezignovat? Jakých chyb v řízení televize se měl dopustit? A mají radní představu, kdo by měl místo Jana Součka ČT vést?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Žáci, kteří za sebou mají přijímačky na střední školy, už čekají, kam se dostanou. Stejně jako loni bude největší bitva o místa v Praze, která roky nestíhá reagovat na velkou poptávku zejména po dobrých školách. Proč se to hlavnímu městu nedaří? Hostem Ptám se já byl pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Deváťáci i žáci z pátých a sedmých tříd mají letošní přijímačky na střední školy a víceletá gymnázia z větší části za sebou. Na konci dubna se chystá náhradní termín pro uchazeče, kteří byli v původním čase zkoušky nemocní. Výsledky prvního kola pak školy zveřejní 15. května. Studenty, kteří se nikam nedostanou, čeká v květnu kolo druhé. Přihlášky na střední školu si letos podalo 154 tisíc uchazečů, tedy o tři tisíce méně než loni. I letos se očekává boj o místa, především na vyhledávaných středních školách a gymnáziích. Nejhorší je už tradičně situace v Praze, i kvůli velkému množství zájemců ze Středočeského kraje.Veřejná gymnázia v hlavním městě podle dat Cermatu letos nabízí v podstatě stejný počet míst jako loni v prvních ročnících. Oproti roku 2024 jen o čtyři více. Kapacity dohání alespoň soukromé školy, ve kterých se v prvním kole oproti loňsku otevírá o 60 procent míst více.Magistrát ale nedávno představil vlastní data, podle kterých kapacita míst na středních školách v Praze roste. Ve srovnání s rokem 2023 o 1651 míst, z toho 1112 právě na gymnáziích. V případě soukromých škol se počet gymnaziálních míst zvýšil o 5269. Podle radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) se hlavní město v posledních letech snaží počet míst na gymnáziích navyšovat zejména s pomocí přístaveb a úprav. Odborníci opakovaně kritizují postup Prahy jako pomalý. Má hlavní město plán, jak do budoucna navýšit kapacity středních škol? Nebo čeká žáky v Praze nejistota i v dalších letech?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ruský prezident Vladimir Putin sehrál před světem podivnou hru o vyhlášení velikonočního příměří na Ukrajině. I přes údajný klid zbraní zaznamenala země podle svého prezidenta téměř 3 tisíce dělostřeleckých a dronových útoků. Vysmívá se Rusko snahám o mírová jednání? Hostem Ptám se já byl politolog a publicista Jiří Just. Po konci takzvaného velikonočního příměří, které v sobotu na 30 hodin vyhlásil šéf Kremlu Vladimir Putin, ruské síly podle ukrajinských úřadů v pondělí plně obnovily útoky na ukrajinské území. Na některých místech se ovšem bojovalo i o víkendu během vyhlášeného příměří. Podle ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského jen za neděli Moskva porušila krátkodobé příměří téměř v 3 tisících případech.„Bylo to samozřejmě pouze a jen gesto Vladimira Putina,“ uvedl politolog a publicista Jiří Just, který dlouhodobě žije v Rusku. „Ruští experti se domnívají, že to bylo gesto, kterým chtěl Vladimir Putin údajně ukázat, že je stoupencem míru, zastavení války. Byl to signál vůči Donaldu Trumpovi a americké administrativě. Zkrátka jen taková hra, která ho měla ukázat v lepším světle.“Představitelé Washingtonu včetně prezidenta Donalda Trumpa v posledních dnech naznačili, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody.Jak v úterý uvedla agentura TASS, konkrétní jednání mezi Ruskem a Ukrajinou o zastavení útoků na civilní cíle se teď neplánují. Putin podle Kremlu ale vyjádřil ochotu jednat. „Drtivá většina Rusů, více než 70 procent, podle průzkumu nezávislé sociologické agentury Levada Center, si přeje konec války. Ale přeje si putinský konec války, tudíž, že Rusko zvítězí, že dostane všechno, co si přeje,“ upozornil Just. Jak válku dnes vnímají samotní Rusové? A jaký obrázek vysílá ruská propaganda o prezidentu Donaldu Trumpovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Po několika odkladech ministerstvo pro místní rozvoj stále nezveřejnilo slibovaný audit digitalizace stavebního řízení. Podle resortu je stále v pracovní verzi. Kdy bude jasno, co se s digitalizací stalo a kdo za to nese odpovědnost?Hostem Ptám se já byl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Audit, jehož účelem má být komplexní přezkum přípravy digitalizace stavebního řízení (DSŘ), ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) sliboval na podzim po svém nástupu do funkce nejpozději v lednu. Jeho zveřejnění ale resort několikrát odložil. Tento týden ve čtvrtek na brífinku s novináři pak ministerstvo pouze reagovalo na únik pracovní verze právní části auditu, o kterém informovaly Seznam Zprávy minulý týden. Ministr Kulhánek uvedl, že audit ještě není hotový, čeká na vyhotovení připomínek a na druhou, technickou část. Opoziční hnutí ANO vzápětí oznámilo, že chce svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny a je kvůli nezvládnuté digitalizaci připraveno podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Nepovedené DSŘ označilo za největší selhání veřejné správy od revoluce. S digitálními systémy stavebního řízení mají úředníci i stavebníci problémy od jejich spuštění v červenci 2024. Na podzim byl kvůli nedostatečně funkční digitalizaci odvolán ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), což vedlo k odchodu jeho strany z vlády. Termín dokončení digitalizace celého systému kabinet odložil na rok 2028. Jak se daří náprava digitalizace stavebního řízení? A kdy se konečně povolování staveb v Česku zásadně zrychlí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko trápí nedostatek dostupného bydlení. Poslanci ve Sněmovně po měsících dohadů schválili zákon, který má pomáhat lidem ohroženým bytovou nouzí. Co novinka přinese? Hostem Ptám se já byla analytička a sociální antropoložka Lucie Trlifajová působící na Fakultě sociálních věd UK a v Sociologickém ústavu AV ČR.Stejně jako předešlé vlády sliboval také kabinet Petra Fialy (ODS), že zvýší dostupnost bydlení v Česku. Premiér téma označil za jednu ze svých osobních priorit a jeden z předpokladů pro restart země. Řešení letitého problému by měl pomoci i nový zákon o podpoře bydlení, který vláda představila loni na jaře a který míří zejména na lidi ohrožené bytovou nouzí. Sněmovna ho dnes po několika odkladech schválila. Chystaná legislativa stojí na třech základních pilířích: garantované nájemní bydlení, kontaktní místa s asistenty, kteří by zájemcům pomáhali bydlení získat, nebo systém garancí pro soukromé majitele bytů. Dosavadní přístup kabinetu k oblasti bydlení a navazujícího systému podpory opakovaně kritizují organizace zabývající se problematikou bydlení. Zároveň upozorňují, že Česká republika čelí bytové krizi, která ohrožuje desetitisíce domácností. Komu nový zákon skutečně pomůže? Co potřebuje český trh s byty? A jak reálné jsou sliby politických stran?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Donald Trump v kampani s nadsázkou sliboval, že válku na Ukrajině vyřeší do 24 hodin. Po nástupu do funkce uznal, že to bude trvat déle. Jeho tým zmiňoval, že doufá v dosažení příměří do Velikonoc. Kam Trump dokázal za tři měsíce konflikt posunout?  Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Americký prezident Donald Trump opět vyjádřil přesvědčení, že by se už brzy mohlo přiblížit jím slibované příměří na Ukrajině. V pondělí prohlásil, že brzy budou na stole velmi dobré návrhy na zastavení konfliktu. Trumpova zpočátku velmi intenzivní iniciativa ale zatím žádné konkrétní změny nebo zklidnění situace nepřinesla. Podle Kopečného Ukrajinci pochopili, jak přistupovat k Trumpovi. „Prezident Zelenskyj to od schůzky v Bílém domě dělá dobře. Ukrajina už přesně ví, co Trumpa zajímá. Nejsou to emoce, ale pragmaticky hovoří o ekonomických výhodách toho spojení. Když Zelenskyj začne mluvit o patriotech, okamžitě řekne: my si to chceme zaplatit za vlastní peníze, pojďme se o tom bavit,“ popsal Kopečný.Boje na Ukrajině ale dál pokračují a oběťmi krvavých útoků jsou i nadále civilisté. Podle OSN už od zahájení ruské agrese proti Ukrajině v únoru 2022 zahynuly tisíce ukrajinských civilistů, včetně žen a dětí. Civilních obětí přibývá i na ruské straně. Moskva ale stále trvá na tom, že ruská armáda útočí „výhradně na vojenské a vojenství blízké cíle.“ Kreml toto tvrzení zopakoval i po nedělním leteckém úderu na město Sumy na severu Ukrajiny. Ruský útok na Květnou neděli, kdy mnoho věřících mířilo do kostela, podle úřadů připravil o život 35 lidí včetně dvou dětí a dalších 119 lidí zranil. Úder, který patří k nejtragičtějším v letošním roce, označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za terorismus. Jaké máme další plány týkající se pomoci Ukrajině? A jak daleko je konec války?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americký prezident Donald Trump bezprecedentně rozhýbal světové trhy. Hrozbou vysokých cel pro celý svět srazil cenu akcií na světových burzách a vyvolal paniku mezi obchodníky i veřejností. Teď zase otočil. Jak jeho kroky chápat? Hostem Ptám se já byl česko-americký investor Ondřej Jonáš.Další den, další prudká změna kurzu americké administrativy. Prezident Donald Trump ve středu překvapivě pozastavil na devadesát dní vyšší dovozní cla většině zemí. Číně naopak cla zvedl ze 104 na 125 procent. Zároveň ale řekl, že se Spojené státy mohou na clech dohodnout se všemi partnery včetně Číny.Trump uvalením takzvaných recipročních cel na desítky zemí po celém světě v minulém týdnu vyvolal paniku a propad globálních trhů. Sám přitom do poslední chvíle, než oznámil odklad nových celních opatření, vyzýval ke klidu. „Trump nám včera ukázal něco velice důležitého, že jeho práh bolesti není tak velký, jak si představoval. A z hlediska teorie her, myslím, že Čína to určitě nenechala bez povšimnutí.  Tedy to, že když trh klesnul zhruba o 10 % a možná ještě důležitěji, když úrokové sazby na amerických obligacích vystřelily docela prudce o nějakých 60 bodů, tak Trump couvnul,“ řekl Jonáš. Podle něj Trump tak ukázal, kam až je ochoten jít a kde začne couvat.Aktuální vývoj okamžitě přilákal investory zpět na oslabené trhy. Trumpovo oznámení už ve středu výrazně podpořilo akcie ve Spojených státech. Na jejich růst ve čtvrtek navázala Asie a výrazným růstem zahájily obchodování také akcie v Evropě.Kritici americké hlavy státu už podle tamních médií hovoří o možné manipulaci s trhem. Trump totiž na své sociální síti Truth Social jen pár hodin před vyhlášením pozastavení recipročních cel vybízel k nákupům. Podle Bílého domu ale prezident chtěl jen „ujistit trhy a Američany o jejich ekonomické bezpečnosti tváří v tvář neustálému šíření strachu ze strany médií“.Co je za Trumpovou náhlou otočkou? Jak vážně brát podezření na to, zda nešlo o manipulaci s trhy? A kam může vyeskalovat celní válka s Čínou? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko chce během několika málo let zásadně zvýšit výdaje na obranu. Vláda Petra Fialy na ni chce dávat tři procenta HDP. Je ale možné, že na červnovém summitu NATO bude tlak na výdaje ještě větší. Kde na to vzít? Hostem Ptám se já byl ekonom z Centra veřejných financí Univerzity Karlovy a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Janský. Česko si dalo závazek do roku 2030 postupně zvýšit výdaje na obranu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Návrh vlády Petra Fialy (ODS) podpořilo i opoziční hnutí ANO.Požadavky spojenců by ale mohly být brzy ještě větší. Obranné výdaje a jejich navýšení mají být jedním z hlavních témat summitu NATO, který se uskuteční na konci června v Haagu. Původní cíl vydávat na obranu dvě procenta HDP plní podle šéfa Severoatlantické aliance Marka Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česko tento závazek splnilo teprve v loňském roce. Podle představ amerického prezidenta Donalda Trumpa by přitom členové NATO měli na obranu vydávat pět procent HDP.Jaký model financování armády a zbrojení je dlouhodobě nejlepší? A jak to udělat, abychom současně mohli zlepšovat školství a měli dost na zdravotnictví i důchody?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Jejich hlavní favorit, hnutí ANO, naplno jede kampaň. Vyráží za lidmi, debatuje a přesvědčuje. Program zatím nezveřejnilo, už je ale jasné, kdo chce být příštím premiérem. Jak by chtělo ANO po volbách vládnout? Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Opoziční hnutí ANO si půl roku před volbami do Poslanecké sněmovny stále s velkým náskokem drží roli favorita. Podle aktuálního volebního modelu agentury STEM by ANO vyhrálo se ziskem 31,4 procenta hlasů. Vládní uskupení by skončila za hnutím Andreje Babiše s výrazným odstupem: koalice Spolu by byla druhá s podporu 19,9 procenta voličů, Starostové a nezávislí (STAN) pak třetí s 11,3 procenty. Podle odborníků ANO zůstává neohrožené v pozici lídra opozičních hlasů se široce rozkročenou voličskou základnou. Z překryvu potenciálů ale vyplývá, že o část voličů hnutí se může ucházet několik uskupení, hlavně SPD, Motoristé sobě a Stačilo!. Zástupci hnutí ANO zjevně nechtějí nic podcenit a už se naplno položili do kampaně. Mezi viditelné akce v posledních týdnech patří předvolební šňůra Karla Havlíčka. Ten se svými spolustraníky objíždí hospody a debatuje s občany, i z řad odpůrců ANO. Vyráží jako tradičně i za podnikateli. Jak se staví hnutí ANO k politice Donalda Trumpa? Proč mu vždy tak trvá, než se vyjádří k jakékoliv složitější mezinárodní události? A proč ANO povolává do služby bývalé ministry?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ceny potravin v Česku může ohrozit epidemie slintavky a kulhavky. Ministerstvo zemědělství se rozhodlo, že proto omezí nákladní dopravu ze Slovenska.Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Česko chystá další opatření proti slintavce a kulhavce. „Od půlnoci omezíme veškerou nákladní dopravu ze Slovenska,“ řekl Výborný. Podle něj bude pro kamiony možné překračovat hranice jen na vybraných místech: „Jsou to ty čtyři už známé, to znamená Mosty u Jablunkova, Starý Hrozenkov, Bílá-Bumbálka, Lanžhot. A k tomu přidáme ještě hraniční přechod Hodonín.“„Bylo to po debatě se zemědělci i Agrární komorou, hovořili jsem o tom včera na vládě,“ dodal ministr. Lidé by se podle něj neměli přibližovat k hospodářským zvířatům. „Pro zvířata je to ta nejnakažlivější choroba. Nikdy nevíte, co si přinesete na botě nebo oblečení. Lidé by se vůbec neměli přibližovat k ohradám a farmám,“ vyzval ministr.Aktuálních cel na dovoz do Spojených států, která ve středu oznámil americký prezident Donald Trump, se Evropa podle ministra nezalekne. A bude na ně adekvátně reagovat, mezi možnými nástroji Výborný zmínil možnost zavedení evropské digitální daně. Zároveň přiznal, že americká cla se mohou nepřímo promítnout i do cen potravin. Ale větší nebezpečí vidí v epidemii slintavky a kulhavky.Cla na dovoz zemědělských produktů do USA můžou podle odborníků vytvořit přetlak nabídky na evropském trhu a zhoršit konkurenceschopnost českých výrobků na americkém trhu. Z Česka tam ale loni směřovalo zhruba půl procenta agrárního vývozu. Dopady možných cel proto budou spíše na evropský trh - a nás ovlivní až druhotně.Dá se na českém trhu čekat větší konkurence evropského zboží? Jsou opatření proti zavlečení slintavky a kulhavky dostatečná? A čím chce Spolu porazit ve volbách hnutí ANO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jan Zahradil byl členem ODS 34 let. Kdysi možný nástupce Václava Klause byl prvním místopředsedou, 20 let strávil v europarlamentu. Před pár dny ze strany ale odešel a začal spolupracovat s Motoristy. Proč opustil ODS? Hostem Ptám se já je bývalý europoslanec a bývalý první místopředseda ODS Jan Zahradil. Zahradil, který na konci března po 34 letech opustil řady ODS, bude nově spolupracovat s Motoristy sobě jako expert na zahraniční politiku. O poslanecký mandát v podzimních sněmovních volbách prý usilovat nehodlá. Motoristy ale označil za „nadějnou politickou formaci, která se může stát krystalizačním jádrem české podoby soudobého národního konzervatismu“. Což je směr, od kterého se podle něj občanská demokracie odtahuje.Ke směřování strany byl Jan Zahradil kritický dlouhodobě, v poslední době mu hodně vadila zejména koalice Spolu. Svůj odchod z ODS oznámil minulý týden. V dopise premiérovi a předsedovi občanských demokratů Petru Fialovi napsal, že se rozšiřuje propast mezi jeho názory a názory vedení strany. A že nebude koalici Spolu ani volit. Fiala bývalému místopředsedovi strany poděkoval za všechno, co pro ODS udělal. Zahradil byl výraznou tváří občanských demokratů jak na poli tuzemské, tak evropské politiky. Šest let byl poslancem, od roku 2004 do loňska pak zasedal v Evropském parlamentu.Co od přesunu k Motoristům Zahradil očekává? Opravdu nebude kandidovat ve sněmovních volbách? A jakou roli podle něj Motoristé po volbách sehrají?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ministerstvo školství nedávno schválilo největší reformu výuky za posledních 20 let. Změny se mají týkat i matematiky, která by měla být těžší než dosud. Co žáky základních škol v matematice čeká? A jak se co nejlépe připravit na přijímačky na střední?Hostem Ptám se já byla Eva Matějková, učitelka matematiky ze ZŠ Trnka v Dobříši na Příbramsku a finalistka letošního ročníku učitelské soutěže Global Teacher Prize.Už za pár let by se mělo na českých základních školách učit podle nových rámcových vzdělávacích programů (RVP). Ty mají děti lépe připravit na 21. století. Soustředit se budou na větší procvičení klíčových znalostí, slibují méně biflování a lepší propojení s praktickým životem. Největší reformu vzdělávání v mateřských a základních školách za 20 let připravovalo ministerstvo školství několik let. Nejvýraznější změny se mají týkat cizích jazyků a matematiky. Právě ta by měla být náročnější (nově žáky čeká například výuka kvadratických funkcí nebo řezy tělesy).Školy se můžou od letošního září dobrovolně zapojit do pilotního testování projektu. Od školního roku 2026/2027 budou nové RVP povinné pro první a šesté třídy. V roce 2031 už budou povinné pro všechny. Na úpravy vzdělávacích programů na základních školách chce ministerstvo navázat změnou přijímacích zkoušek na střední školy.Jak zlepšit vztah českých dětí k matematice? Proč mají tak často problém se slovními úlohami? A jak zabodovat u letošních příjímacích zkoušek na střední školy? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V České televizi roste nejistota. Vedle vypjatého jednání o navýšení koncesionářských poplatků a plánů opozice na změnu veřejnoprávních médií udělila Rada ČT výtku generálnímu řediteli Součkovi a otevřela si tak cestu pro jeho odvolání. Hrozí jeho konec v čele televize? Hostem Ptám se já byl předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Kvůli posunu účinnosti novely, která zvyšuje televizní poplatek, oznámil generální ředitel ČT Jan Souček 12. března, že z obrazovek dočasně zmizí sedm zpravodajských pořadů (mezi nimi například Interview ČT24 Speciál, Týden v politice, Regiony ČT24 nebo Fokus Václava Moravce). Zdůvodnil to úsporou 6,5 milionu korun do konce roku. Později televize doplnila, že zavedla dodatečná úsporná opatření za 50 milionů korun. Ředitel uvedl, že je to nezbytný krok pro případ, že by mediální novela neprošla Senátem nebo jí nepodepsal prezident. Kromě úspor a rušení pořadů vyvolal v březnu v televizi další nejistotu i krok Rady ČT, která vyjádřila se Součkem nespokojenost a udělila mu výtku. Ta se týkala nestandardního přiznávání odstupného, nadbytečného znepřístupňování částí smluv i komunikace s veřejností formou, která poškozuje dobré jméno ČT. Při trvající nespokojenosti přitom může ředitele rada po udělení výtky během 12 měsíců odvolat. Souček se v reakci na postup radních ohradil, že rezignovat nehodlá a v e-mailu adresovaném vedení televize označil jednání Rady za „předem připravený proces s Miladou Horákovou“.„Myslím, že to byla bezprostřední, velmi emotivní reakce. Kdyby s ní počkal třeba o jeden den, tak by už tohle vyjádření s tou Miladou Horákovou…, to je prostě hrozné. Jak to může soudný člověk říct?“ komentoval to předseda Rady ČT Karel Novák s tím, že situace mezi radními a generálním ředitelem je aktuálně trochu klidnější. „Dnes (ve středu 26. března, kdy byl rozhovor pro Ptám se já natáčen, pozn. red.) byl Jan Souček na radě. Komunikovali jsme s ním normálně. Neříkám, že se to vrátí úplně do normálu jako předtím, ale vrátí se to na nějakou racionální rovinu. A nebudeme užívat srovnávání s padesátými lety.“Souček už také radním oznámil, že pokud Senát zhruba do půlky dubna schválí navýšení televizního poplatku, ČT obnoví pořady, které od dubna ruší. Jak současný generální ředitel televizi vede? Poškozuje svou komunikací dobré jméno ČT, jak mu vyčítají radní? A měl by se vrátit pořad Fokus Václava Moravce?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko podle vlády musí zvýšit výdaje na zbrojení. Pomalu to připouští už i opozice, podle ní je ale klíčové, jak se peníze utratí. Máme zbrojit na dluh, nebo dát vyšší peníze na armádu na úkor ostatních kapitol rozpočtu? Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Vláda v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně do roku 2030, kdy by měly činit přinejmenším tři procenta HDP. Koalice a opozice se ohledně financování zbrojení přou několik posledních týdnů. Navyšování výdajů mají ve středu projednávat poslanci na mimořádné schůzi Sněmovny, které se zúčastní i prezident Petr Pavel.  Politici často říkají, že zbrojení přinese další investice. „Česká ekonomika je dlouhodobě na hranici svých možností,“ řekl ekonom Musil s tím, že každý další impuls je vítaný. Německo minulý týden zrušilo takzvanou dluhovou brzdu a hodlá masivně zbrojit. To by mohlo pozvednout německou ekonomiku, ze které těží i Česko. „Záleží, jak rychle vystřelí německá ‚rozpočtová bazuka‘,“ řekl Musil s tím, že je v tomto ohledu mírným optimistou.Kde vzít potřebné finance na zvýšený obranný rozpočet? Nerozjede celoevropské zbrojení další kolo inflace? A dohání vládu chyby v letošním státním rozpočtu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Armáda a obrana je podle premiéra Petra Fialy jednou z hlavních priorit země. Česko na ni plánuje posílat o desítky miliard navíc každý rok. Přesto problémy armády přetrvávají, mimo jiné s nábory vojáků. Jak jejich řady posílit? Hostem Ptám se já byl náčelník generálního štábu Karel Řehka. „V průzkumech se nám jednoznačně ukazuje, že dnes primární problém, co trápí vojáky a proč odcházejí, je ekonomická situace,“ prohlásil náčelník generálního štábu. „Především v nižších hodnostech na úrovni poddůstojníků mužstva, ale už ne zdaleka jen tam, odchází kvůli tomu, že armáda přestává být na trhu práce konkurenceschopnou a že je pro ně těžké sladit osobní a rodinný život s tou vojenskou službou. Říkají: Je to naše srdcovka, ale takhle to dál nejde, my potřebujeme uživit rodiny a musíme odejít.“Náčelník generálního štábu Karel Řehka spolu s ministryní obrany Janou Černochovou opakovaně poukazují na to, že armáda se potýká s nedostatkem lidí. Aby armáda dosáhla cílů ze strategických plánů, musel by podle Řehky představovat čistý přírůstek 1200 vojáků ročně. „Lidi jsou priorita, je to dnes opravdu vážný problém. Raději vezmu peníze ze svého limitu z modernizace a dám je na lidi. Ale musí mi to umožnit legislativní rámec, já to udělat nemůžu,“ dodal Řehka. Finanční podmínky v armádě by po letech mohla vylepšit novela, kterou právě minulý týden schválil Senát a která umožní zvýšení náborového příspěvku pro vojáky z povolání až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě. Zákon teď musí podepsat prezident. Jak armádu zatraktivnit a udržet její stávající členy? A jsou čeští vojáci připraveni nastoupit do případné mírové mise, o které mluvil prezident Petr Pavel? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden po telefonátu s Donaldem Trumpem přislíbil přerušení útoků na energetické cíle na Ukrajině. Obě země ale dále informují o vzdušných útocích druhé strany. Má Rusko o příměří zájem?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).Rusko začalo se Spojenými státy v Rijádu vyjednávat o možném zastavení bojů na Ukrajině. Cílem jednání je podle americké delegace dosáhnout příměří v Černém moři, což by mohl být startovací můstek pro dosažení celkového zastavení bojů.Spojené státy nedávno navrhly třicetidenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Kyjev na tento návrh přistoupil, ruský prezident Vladimir Putin na požadavek svého amerického protějšku Donalda Trumpa na co nejrychlejší klid zbraní nekývl. Přislíbil pouze přerušení útoků na energetické cíle. Přesto obě země dále informují o vzdušných útocích druhé strany. Kyjev pokládá pokračující rozsáhlé nálety ruských dronů a raketové útoky na ukrajinská města za důkaz, že Moskva není ochotná přistoupit na klid zbraní a ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo. Ruské ministerstvo obrany naopak obvinilo Ukrajinu z pokusu o další útok na přečerpávací stanici ropovodu Kaspického konsorcia. Má Putin o příměří zájem? Máme nabídnout české vojáky pro mírovou misi na Ukrajině? A jaký máme plán pro záchranu Radia Svobodná Evropa?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Mezi učiteli patřil mezi nejpopulárnější ministry školství. Jako jeden z mála vydržel v úřadu celé funkční období vlády. Teď kritizuje změny, které v resortu udělal současný ministr a chce se proto do úřadu vrátit. Jaké plány má?Hostem Ptám se já byl bývalý ministr školství za ANO a předseda Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Robert Plaga (nestr.). Někdejší ministr školství ve vládě Andreje Babiše (ANO) v letech 2017 až 2021 sice po neshodách se svým stranickým šéfem z hnutí odešel, teď se ale hodlá do vysoké politiky vrátit. Robert Plaga, který je v současnosti šéfem Národního akreditačního úřadu, by v případě vítězství ANO v podzimních sněmovních volbách rád zamířil zpátky do ministerského křesla. K návratu ho podle něj motivovalo naštvání na to, jak resort vede ministr Mikuláš Bek (STAN). Ten je podle Plagy k lidem ve školství elitářský a arogatní, ale hlavně nezvládl prosadit důležité reformy (jako třeba novelu školského zákona nebo změnu rámcových vzdělávacích programů), ani získat pro resort potřebné peníze. Budoucí možný ministr školství už proto slibuje změny, včetně navýšení rozpočtu. Navýší ANO výdaje na školství, jak si představuje Robert Plaga? Co přesně chce v resortu změnit? A jak mu je sympatická současná politika hnutí Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Předvolební preference půl roku před volbami drtivě favorizují hnutí ANO. Co by se muselo stát, aby vládní koalice měla šanci tento náskok alespoň zmírnit? Hostem Ptám se já byl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle posledního volebního modelu agentury STEM by ANO ve volbách získalo 33,7 procenta hlasů před koalicí Spolu (17,3%) a Starosty (10,6%). SPD by získalo 8,9%. Do Sněmovny by se ještě dostali Piráti (6,9%), koalice Stačilo! (5,9%) a Motoristé s 5,3 procenty hlasů.Hladík přiznává, že ANO „vede o parník“, ale je podle něj důležité, aby se našlo 101 poslanců, kterým jde o Česko: „Kteří jako Trump nebudou šaškovat nebo prodávat republiku, a to se stane, pokud Andrej Babiš bude premiérem.“„Andrej Babiš je totiž stejný jako Trump. On by za peníze prodal i svoji babičku,“ řekl Hladík o předsedovi hnutí ANO, který podle něj pro popularitu udělá vše: „Andrej Babiš se bude mstít. Pokud získá moc, tak se bude mstít a bude se mstít jinak než Miloš Zeman, protože Miloš Zeman na to neměl dostatek síly dané ústavou, ale premiér země má úplně jiné pravomoci, než má prezident.“ Hladík odmítá, že by šlo o téma Antibabiš. Podle něj jde o reálný popis situace a hrozby, která dle mínění ministra, může přijít. Premiér Petr Fiala dnes na konferenci Naše bezpečnost řekl, že Evropská unie musí dát kvůli současné mezinárodní bezpečnostní situaci na druhou kolej oxid uhličitý a zaměřit se jiným směrem: na vědecké patenty, start-upy, inovace, moderní letadla nebo drony. Podle Hladíka ale například Green Deal a obrana nejdou proti sobě. „Naše bezpečnost je ohrožená. Ale ta bezpečnost musí být taky ta energetická a nedává smysl být závislý na fosilních palivech, dává smysl si tu energii vyrábět, a to je jedno, jestli to je biometan, vodík nebo elektřina z obnovitelných zdrojů na svém vlastním území, a to se dneska neděje.“ Jak chce ministerstvo zastavit nelegální vývoz odpadu do Česka? Zvládneme financovat zbrojení i Green Deal současně? A budou lidovci ještě někdy kandidovat samostatně do Sněmovny?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko chce dávat do pěti let na obranu tři procenta HDP. Opozice to kritizuje, kabinet se podle ní vydal cestou nekoncepčních nákupů. Ví obrana, kam by miliardy šly? Hostem Ptám se já byl náměstek ministryně obrany František Šulc. Zástupci sněmovních stran ve čtvrtek odpoledne projednají na popud premiéra Petra Fialy (ODS), kudy by se mělo Česko vydat, aby co nejlépe zajistilo svou bezpečnost a obranyschopnost. Opoziční hnutí ANO i SPD opakované pozvání na schůzku odmítly s tím, že jde o předvolební kampaň vlády. Jednání by podle nich mělo smysl, pokud by ho Fiala svolal ještě před rozhodnutím kabinetu o zvyšování obranných výdajů na tři procenta hrubého domácího produktu. Podle lídra ANO Andreje Babiše se vláda vydala cestou nekoncepčních a nesystémových nákupů vojenské techniky. Babiš opakovaně kritizoval i nákup amerických vojenských letounů F-35.„Výdaje na obranu, budování obrany, je výsostně politické rozhodnutí. Politici se můžou rozhodnout, že druhý den armádu nebudeme mít. Ale měli by si uvědomit, že ta rozhodnutí se dělají na léta dopředu,“ reagoval náměstek ministryně obrany Šulc. „Druhá věc je, co je to za vzkaz voličům? Lidé jsou znejistěni a představitelé ANO říkají: To je v pohodě, my to dáme do něčeho jiného, my to nechceme. Jsou to za mě PR akce, které jsou ale velice nebezpečné a jsou blbou zprávou pro celou zemi.“Má resort obrany plán obnovy armády a nachystané zakázky? Jak se vojenské zakázky hlídají? A existuje nějaké bezpečnostní riziko v souvislosti se stíhačkami F-35? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Půl roku před sněmovními volbami v průzkumech drtivě vede hnutí ANO. Může to ještě něco změnit? „Věřím, že to zvrátíme. Čtyři roky zpátky to bylo taky tak. A pak jsme vyhráli,“ prohlásil premiér, předseda ODS a lídr koalice Spolu Petr Fiala, který byl hostem pořadu Ptám se já. Opoziční hnutí ANO Andreje Babiše se už dlouhé měsíce drží v čele předvolebních průzkumů. A stále si polepšuje. Podle agentury STEM by volby do Poslanecké sněmovny na přelomu února a března vyhrálo ANO se ziskem 35,6 procenta hlasů. Druhou koalici Spolu by nyní volilo 17,1 procenta voličů.Předseda vlády a lídr Spolu Petr Fiala (ODS) přesto věří, že se trend ještě může otočit. „Čtyři roky zpátky to bylo taky tak. To koalice Spolu nehrála prim v průzkumech, dokonce jsme často nebyli ani druzí, pak jsme ty volby vyhráli. Myslím, že není tak důležité, jak kdo běží v průběhu toho závodu, důležité je, kdo je ve finále, v cíli.“Favorizované ANO mezitím rozjelo tvrdou protivládní kampaň, ve které na billboardech Fialu označilo za „nejhoršího premiéra na světě“. Koalice Spolu s kampaní začne na přelomu března a dubna. Pochybnosti o tom, zda je v očích voličů dostatečně rozhodným lídrem pro současnou nestabilní zahraničně-politickou situaci, premiér nemá. „Vím, že můj handicap je, že někdy neoplývám tolik emocemi, bráním se velkohubým prohlášením, která nemohu naplnit. Ale já jsem takový, jaký jsem. A myslím, že to je výhoda,“ řekl Fiala s tím, že by byl rád, kdyby jeho kabinet dostal šanci pokračovat po volbách v rozdělané práci.Na veřejnost v posledních měsících pronikají otevřené spory mezi ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Podle Fialy jim jde o stejnou věc a proběhla i domluva, že spolu budou komunikovat: „Mám důvěru v Janu Černochovu i Karla Řehku. Ani na minutu jsem nepřemýšlel, že bych je měl odvolat.“V rozhovoru pro Ptám se já Fiala také odpovídal na to, kam mají jít zvyšované výdaje na obranu, jakou roli teď můžeme sehrát při řešení budoucnosti ruskem napadené Ukrajiny a co mu říkají voliči. --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Přestože veřejnost už je neklidná, že se nic moc neděje, sednout si a počkat 14 dní v koutě, než to přejde, je vlastně dobrá strategie,“ hodnotí sociolog Buchtík aktuální přešlapování tuzemských stran kolem Donalda Trumpa. Co si o staronovém americkém prezidentovi doopravdy myslí čeští politici? Jak se propíše fenomén trumpismu do letošních sněmovních voleb? A jak do dění po volbách? Tyto i další otázky rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké  sněmovně.Razantní a občas i chaotický nástup Donalda Trumpa do druhého prezidentského období zamíchal nejen kartami v mezinárodní politice ale i hlavami českých politiků. Řada těch, kteří jej před americkými prezidentskými volbami otevřeně podporovali, teď spíše mlčí. A podle Buchtíka záměrně, protože podle něj je riziko „dělat nějakou jasnou kampaň a říkat do médií nějaká tvrdá prohlášení v momentě, kdy se všechno může vyvinout úplně jinak.“Proto jsou podle něj čeští politici v otázce Trumpa více méně potichu. „Nemusí spěchat, teď můžou udělat hlavně chybu. Na to se připravují všechny strany: vyčkávají tak, aby se nemohl vzít nějaký jejich výrok a za čtyři měsíce ho použít ve smyčce neustále proti nim,“ myslí si Buchtík. „Přestože veřejnost je teď neklidná z toho, že se nic moc neděje, tak si sednout a počkat 14 dní v koutě, než to přejde, je vlastně dobrá strategie.“ Strany si podle sociologa teď dělají vlastní výzkumy a zároveň si budou pak testovat i řečníky a konkrétní fráze, které je potřeba pouštět do éteru. Jedno z témat, které by v kampani určitě mohlo fungovat, je podle Buchtíka Rusko. „Faktor strachu z Ruska je důležitý. Může zvednout i voliče, kteří říkají, že jsou zklamaní z vlády a k volbám vůbec nepůjdou,“ myslí si sociolog.Otázkou tak je, jak v této atmosféře bude vypadat volební kampaň. A Buchtík upozorňuje  na změny, kterými z poslední dekády kampaně prošly: „Dříve nebyly nějak moc vyhrocené. Pak byly vyhrocené, ale byl tady argument: To je kampaň, to je vlastně nějaký typ karnevalu, ve kterém se smí všechno, a potom se vrátíme do normálního světa.“A připomíná, že se to říkalo také o kampani Roberta Fica nebo právě Trumpa. „Lidé, kteří v Česku zastávají trumpovské postoje, říkali: Počkejte, to je jiný kontext, my jsme je zastávali, ale nikdo nevěděl, že to bude takhle ostrý,“ říká sociolog.Pokud by se podobný scénář odehrával i v české volební kampani, tak Buchtík čeká, že by nastala podobná situace jako v jiných zemích: „Všichni budou překvapení, budou tiše mlčet a zírat a maximálně se budou zabývat tím, jestli si někdo ‚uhajlnul‘ tak trochu nebo víc nebo jestli to už bylo opravdu čiré hajlování.“Kouřová clonaPak podle sociologa nastupuje lidská psychologie. „A ten mozek, který je neklidný a vlastně panikaří, tak se upne na něco, čemu rozumí. A to jsou věci, které tvoří potom jenom kouřovou clonu pro jinak velmi dobře a precizně připravené postupy, které vypadají jako totální chaos a jenom boření. Ale ve skutečnosti, jak vidíme třeba na Donaldu Trumpovi, tak on už prosadil skoro 40 % věcí, které jsou v plánu - Projekt 2025, který napsala Heritage Foundation (americký konzervativní think tank - pozn. red.),“ přiblížil Buchtík.Faktor Trump může podle Buchtíka změnit Česko i po volbách: „Fascinace tím, jak je Donald Trump silný a jak dokáže dělat rozhodné věci a změny, je jeden ze základních stavebních kamenů toho, jak to může vypadat po volbách u nás. Přijde mi, že to je věc, kterou se strany budou chtít inspirovat.“Kolika dimenzionální šachy Donald Trump hraje? Fungují na voliče fráze typu „Erovpa musí být silná“? A strhne Jan Lipavský na kandidátce ODS davy?--V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hnutí ANO už dlouhé měsíce drtivě vládne průzkumům volebních preferencí. Pokud vyhraje, slibuje, že po volbách zruší různá opatření zavedená vládní koalicí. Mezi prvními navýšení koncesionářských poplatků. Jaké další plány ANO má?Hostem Ptám se já byl poslanec Patrik Nacher (ANO). Nárůst televizního a rozhlasového poplatku odhlasovali poslanci minulý týden. Mediální novelu teď posoudí senátoři a prezident. Platit by pak mohla zřejmě od května. Změny v poplatcích pro ČT a ČRo měly platit podle původních plánů vlády od letošního ledna. Zejména kvůli obstrukcím ANO a SPD při projednávání novely ve Sněmovně se ale termín nestihl. Podle schválené předlohy by se televizní poplatek měl zvýšit o 15 korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. V budoucnu by se pak měly zvedat v závislosti na míře inflace. Součástí změn je také rozšíření okruhu plátců. Zástupci opozičního ANO a SPD v souvislosti s vládní novelou opakovaně mluví o korupci médií veřejné služby, o dalším zásahu do peněženek lidí i o plošné dani. Pokud budou u vlády, chtějí ČT a ČRo sloučit a financovat je ze státního rozpočtu. Podle poslance ANO Patrika Nachera je potřeba jako první upřesnit definici veřejnoprávní služby. „Férově před volbami říkáme, jaké jsou plány. A po volbách je pak budeme naplňovat. Naproti tomu tahle vláda před volbami o zvýšení koncesionářských poplatků vůbec nehovořila,“ uvedl Nacher.V rozhovoru komentoval i další plány vlády, mimo jiné aktuální debatu o navýšení výdajů na obranu. „Když někdo řekne 3 procenta, tak je to populismus,“ prohlásil Patrik Nacher s tím, že zásadní je zároveň říct, za co se budou tyto peníze utrácet. Proč chce ANO jako první věc po volbách zrušit právě navýšení koncesionářských poplatků? Neznamenalo by to konec nezávislosti veřejnoprávních médií? A s kým chce ANO po volbách vládnout?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Spojené státy a Ukrajina mají na druhý pokus podepsat dohodu o nerostných surovinách. To vše po ostré rozepři minulých dní, kdy prezident Trump obvinil Ukrajinu z nezájmu o mír a oznámil zastavení další vojenské pomoci. Jaký dopad bude smlouva mít? Hostem Ptám se já byl diplomat, bývalý konzul v Petrohradě a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti).Další obrat ve velmi napjatých vztazích mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Kongresu prohlásil, že Kyjev je připravený podepsat dohodu o nerostech. Odkazoval přitom na dopis, který v úterý dostal od ukrajinské hlavy státu, Volodymyra Zelenského. Dopis byl jedním ze vstřícných kroků ukrajinského prezidenta po páteční roztržce v Oválné pracovně, kde se měla dohoda původně stvrdit. Zelenskyj poté opustil Bílý dům předčasně. Trump pak v úterý nařídil přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině. Jak však upozornil Votápek, stranou zájmu trochu zůstávají výsledky rokování mezi Washingtonem a Moskvou. „Oni mají zjevný neúspěch při vyjednávání s Ruskem, nedokázali Putina k ničemu přitlačit, nedokázali Moskvu přivést k tomu, aby skutečně uzavřela mír,“ řekl Votápek.Trump má podle něj „problémy s tím, aby si lidi nevšimli, že jeho plán donutit Rusko k míru zatím selhává.“ „A tak přichází s dalším podobně bombastickým plánem oddělit Moskvu od Pekingu,“ dodal Votápek.Čeho prezident Trump politikou posledních dní dosáhl? Jaké kroky od něj čekat dál? A jak celou situaci ustojí Evropa? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Donald Trump rozhodl o zavedení vysokých cel. Evropa potřebuje zbrojit a Česko spolu s ní. Jak se k tomu postaví Brusel i Praha?Hostem Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka NERV a poradkyně premiéra Helena Horská. Americký prezident Donald Trump rozbouřil zavedením nových cel světové burzy. Kvůli obavám z cel na automobilky výrazně klesají středoevropské burzy včetně pražské a nejvíce na opatření doplácejí automobilky.„Nejlepší je spolupráce. Na clu nevydělají američtí občané a možná budou nemile překvapeni, jak rychle to dopadne na jejich peněženky. To, že Donald Trump získá nějaké nové továrny, které budou vyrábět časem v Americe, je strašně fajn, ale to je časem. Ten první přímý dopad je vždycky negativní. A to je do peněženek, přes cenu, úroveň zboží a životní náklady,“ upozornila Horská.Evropa zároveň potřebuje více zbrojit. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý představila plán „na přezbrojení Evropy “. Na evropskou obranu, navýšení vojenských kapacit a také okamžitou pomoc Ukrajině by mělo jít až 800 miliard eur (v přepočtu 20 bilionů korun).Leyenová v souvislosti s tím oznámila, že chce rozvolnit rozpočtová pravidla EU, aby umožnila členským zemím zvýšit investice bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu.Plán na to, kde na obranu vezme více peněz Česko, by měl v nejbližší době představit svým kolegům ve vládě premiér Petr Fiala (ODS). Ten v posledních dnech opakovaně mluví o potřebě navyšovat obranný rozpočet. Výdaje by podle něj měly vzrůst alespoň na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Do jak hlubokých dluhů může Česko i Evropa jít? A jak ke zbrojení přistoupit, abychom tím rozhýbali evropské ekonomiky a inovace?-- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vztahy Evropy a Ameriky se dostaly na jeden z nejkrizovejších bodů od druhé světové války. Musíme k tomu přistupovat rozumně, chladnokrevně, s rozmyslem - a snažit se, aby k další eskalaci nedošlo, myslí si Tomáš Pojar.Hostem speciálního vysílání Ptám se já k aktuálním vztahům Evropy a USA byl i premiérův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.„Je škoda, jak to celé dopadlo a je potřeba tu situaci napravit a pokud možno neprohlubovat roztržku napříč Atlantikem. Musíme začít chodit s pozitivní agendou. A tu má teď na starosti dát dohromady dvojice prezident Macron a premiér Starmer s podporou zemí, které se v Londýně sešly. A já myslím, že to je správná cesta,“ řekl Pojar k hádce Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským a následnému summitu v Londýně.Podle něj je čas jednat: „Nemáme fňukat, že jsme nebyli přizváni k jednání mezi Ruskem a Amerikou, ale máme přijít s pozitivní agendou toho, jakým způsobem tu válku zastavit. A to za podmínek, že nebude prostě další kolo válčení brzy poté, co bude toto zastaveno a ještě ve větší míře.“Nutnost navyšování výdajů na obranu je podle Pojara věc v podstatě bez diskuze. „Každý rozumně uvažující člověk ví, že se mění situace ve světě, že se mění situace v Evropě, a to poměrně dramaticky. A že musíme být silní ekonomicky, silní v obraně. A kdo bude silný ekonomicky a kdo bude silný v obraně, ten bude se moci lépe bránit a nakonec bude bohatší,“ řekl premiérův poradce.Česko je podle něj schopno i nadále nabízet posilování obranyschopnosti ukrajinské armády: „Na tom děláme již tři roky. A nejlepší a největší pilíř těch bezpečnostních garancí je a bude silná ukrajinská armáda. Protože když nebude silná ukrajinská armáda, žádné další bezpečnostní garance nemají smysl.“--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.