Ptám se já

Iniciativa Dárek pro Putina patří mezi největší české projekty, které vybírají od veřejnosti peníze pro Ukrajinu. Ty přitom nejdou na humanitární účely, ale na zbraně. Proč jsou Češi stále ochotni posílat na válku tolik peněz?Hostem Ptám se já byl je šéf iniciativy Dárek pro Putina Martin Ondráček.Od spuštění projektu v květnu 2022 iniciativa v několika sbírkách vybrala na zbraně a další vojenské vybavení pro Ukrajinu už víc než jednu miliardu korun. Částka, kterou se každý rok podaří vybrat, navíc stále narůstá. „Máme několik skvělých influencerů. Jako třeba Donalda Trumpa. Když si Donald Trump vzal Zelenského při první návštěvě (v Bílém domě) před novináře, tak nám během sedmi dní přišlo 29 milionů korun. My na datech třeba vidíme i to, když nový předseda Poslanecké sněmovny drží štafle při sundávání (ukrajinské) vlajky,“ popsal Ondráček, kdy se solidarita mezi dárci v Česku zvedá nejvíc.  „Nebo když Rusové trefí, nedejbože, nějaký civilní objekt a někoho zabijí. Spousta lidí to řeší terapeuticky. Vyndá kreditku a udělá něco pro to, aby tu generální nespravedlnost, která se Ukrajině děje, pomohla aspoň trošku napravit,“ dodal.  Iniciativu organizuje Nadační fond pro Ukrajinu. Název Dárek pro Putina ironicky odkazuje na jméno ruského vládce Vladimira Putina, na jehož příkaz v únoru 2022 začala ruská agrese vůči Ukrajině.  Organizátoři iniciativy pořádají sbírky například na protitankové střely či drony. V minulosti pořídili a předali ukrajinské armádě například střelomet RM-70 nazvaný Přemysl za 50 milionů korun, tank T-72 za 30 milionů korun nebo americký vrtulník Black Hawk nazvaný Čestmír, na který lidé přispěli 72,64 milionu korun. Mají organizátoři iniciativy pocit, že zbraně, které posílají na Ukrajinu něco mění? Jak je složité vybírat, od koho je nakoupí? A jak se změní ochota pomáhat Ukrajině s novou vládou, která říká, že chce pomáhat hlavně Čechům?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V únoru 2025 se na Černém Mostě málem stala tragédie. Pod dvěma chlapci se na rybníku probořil led. Nebýt dvou náhodných kolemjdoucích, děti by se utopily. Udělal bych to znovu, říká Jakub Černý, jehož hrdinský čin ocenil prezident. Hostem Ptám se já byl tatér a grafik Jakub Černý.Prezident Petr Pavel letos 28. října na Pražském hradě udělil medaili Za hrdinství osmi lidem. Vedle vojáků, kteří prokázali hrdinství v boji, ocenil i tři občany, kteří díky své pohotovosti a obětavosti zachránili lidské životy. Mezi oceněnými byli i Jakub Černý a jeho otec Martin Černý. Ti s nasazením vlastního života zachránili z ledové vody dva chlapce, pod kterými se propadl led na rybníce. K incidentu došlo 21. února 2025 na pražském Černém mostě. Jak Jakub Černý vzpomínal v Ptám se já, šel zrovna na metro vyzvednout svého otce, který za ním přijel z Tábora. „Kolem toho rybníku jsem šel nejdřív sám směrem na metro a už jsem viděl, že (chlapci) jsou na kraji. Ale mrzlo, nepřišlo mi to zvlášní. V momentě, kdy jsme se vraceli, jsme si nejdřív všimli toho, že tam lidi postávají kolem a všichni koukají směrem na ten rybník. Takže jsem zavtipkoval a řekl jsem: ‚Aha, tak kluci už se tam asi propadli.‘ A táta se okamžitě rozeběhnul, aby se podíval, co se děje,“ popsal Černý.Chlapci už byli celí ponoření v ledové vodě a hrozilo, že se každou chvíli utopí. Muži neváhali a okamžitě se vydali pro ně. „Bylo to poměrně složité. Led byl poměrně silný, asi ne dost silný na všech místech, takže proto si myslím, že uprostřed se ti dva chlapci propadli. Ale když se táta za nimi snažil co nejrychleji dostat, tak se snažil ten led bořit a úplně mu to nešlo. Měl potom několik týdnů ještě docela dost pořezané ruce a modřiny. Já jsem zkusil trošku jinou taktiku a zkusil jsem se po tom ledu plazit,“ uvedl Jakub Černý. Mezitím se menší z chlapců už úplně potopil pod hladinu. V tu chvíli šlo o vteřiny. Jakubovi Černému se ho ale naštěstí povedlo zachytit a s otcovou pomocí vytáhnout nahoru. „Když jsem ho potom tátovi podával, tak jsem najednou viděl, jak už má úplně modrý obličej, fialové rty. Bylo to fakt děsivé.“Oba chlapce se nakonec podařilo zachránit. „Chodím kolem toho rybníka každý den. A teď, když je dost podobné počasí, jako bylo tenkrát v únoru, tak nad tím přemýšlím hodně často, že by se mi tam nechtělo,“ reagoval se smíchem Černý na otázku, zda by něco podobného udělal znovu. Kdyby to ale bylo opravdu potřeba, ani podruhé by podle svých slov neváhal pomoct.  Jak se člověk rozhoduje o tom, zda skočí do ledové vody pro tonoucí děti? Má strach? A jaký je to pocit, když záchranu ocení prezident?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rozhovory o ukončení ruské agrese na Ukrajině pokračují. Vyjednavači USA a Ruska budou o víkendu jednat v Miami. Lídři EU mezitím rozhodují, jak Kyjev dál podpoří. Bude to něco znamenat pro další vývoj konfliktu?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničně-politický analytik Pirátů Vladimír Votápek.Další kolo jednání o možnostem dosažení míru na Ukrajině potvrdil podle agentury AFP zástupce Bílého domu. K jednání v Miami mezi americkou a ruskou stranu má dojít poté, co v pondělí v Berlíně skončily dvoudenní rozhovory ukrajinské a americké delegace. Americký prezident Donald Trump následně prohlásil, že dohoda u ukončení rusko-ukrajinské války nikdy nebyla tak blízko.Schůzky se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ale vedl, že současný návrh na ukončení války je stále jen pracovní verzí a Kyjev neuzná Donbas jako ruský.  Upozornil také, že Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026 a požádal o co největší evropskou podporu. Evropští spojenci Ukrajinců v pondělí v Berlíně uvedli, že USA a evropské země hodlají napadené zemi poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Dnes se v Bruselu zároveň schází lídři zemí sedmadvacítky na klíčovém summitu, aby probrali, jakým způsobem dál řešit finanční pomoc Ukrajiny. Rusko v reakci na účast evropských zástupců na berlínských jednáních o míru uvedlo, že zapojení Evropanů zřejmě nepřinese pro Moskvu přijatelné výsledky. Kreml dlouhodobě obviňuje evropské země, že se snaží podkopávat Trumpovy snahy dosáhnout míru na Ukrajině - například evropští představitelé totiž opakují, že s jakýmkoliv budoucím uspořádáním musí souhlasit především bránící se Kyjev. Ukrajina a Rusko mezitím pokračují ve vzájemných útocích. Válku rozpoutalo Rusko na rozkaz vládce Vladimira Putina v únoru 2022. Jak daleko je v tuto chvíli dohoda o míru na Ukrajině? Zvládne na sebe Evropa vzít zodpovědnost za další chod války a držet Ukrajinu nad vodou? A jak vážně brát výroky Moskvy o tom, že chce vrátit uspořádání světa před rozšíření NATO o země střední Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Miliardy pro Ukrajinu, rozpočet EU na roky 2028 až 2034 nebo další rozšiřování unie. Už zítra budou lídři sedmadvacítky rozhovat o jejím dalším směřování. Po čtyřech letech mezi nimi opět zasedne Andrej Babiš. Co od něj čekat?Hostem Ptám se já byl exministr kultury a europoslanec Antonín Staněk (Přísaha), který v Evropském parlamentu nahradil Motoristu Filipa Turka. Zájem o účast na summitu EU, který se zítra koná v Bruselu, ohlásil nový premiér Andrej Babiš dlouho před svým jmenováním. Nejen proto, že se tak symbolicky vrací mezi vrcholné hráče evropské politiky. Na zasedání se budou řešit klíčové otázky dlouhodobého směřování unie a tedy i České republiky. Jedním ze zásadních témat, které by měl summit rozhodnout, je budoucí finanční podpora Ukrajiny. Je otázkou, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými  ruskými aktivy. Právě tento návrh rozděluje členské státy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale také Maďarsko, Slovensko nebo Česko mají stále výhrady.Premiér Babiš ve středu dopoledne před odletem do Bruselu zopakoval, že Česko chce podporovat Ukrajinu jako doposud, tedy aby si Evropská unie půjčila na finančních trzích. „Česko nezpochybňuje potřebu podpory  Ukrajiny ze strany EU, měla by být ale financována jako dosud, to  znamená, že si Evropa půjčí. Žádné extra garance Česko dávat nebude,“ dodal. Jaký postoj Česko k podpoře Ukrajiny nakonec zaujme? Má se Západ chystat na válku s Ruskem? A jaké to je, převzít europoslanecký mandát po čestném předsedovi Motoristů Filipu Turkovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko má od pondělí novou vládu. Ta chce hned od prvního jednání začít měnit Česko. Odmítne nové emisní povolenky i migrační pakt. A rozhodne o tom, s jakým postojem vyrazí nový premiér Andrej Babiš na Evropskou radu. Jak zareaguje opozice?Hostem Ptám se já byl bývalý ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan.Nový kabinet v čele s premiérem a lídrem ANO Andrejem Babišem se krátce sešel už v pondělí bezprostředně po jmenování. Řešil ale jen organizační záležitosti. Dnešní jednání by mělo být podle odhadu Babiše naopak velmi dlouhé - seznam toho, co chce vláda udělat hned za svůj první pracovní den, je totiž obsáhlý.Ministři by měli v usneseních odmítnout systém emisních povolenek ETS 2 a unijní migrační pakt. Probírat mají i změny stavebního zákona, kroky vedoucí ke snížení regulované ceny elektřiny nebo například mandát pro premiéra na nadcházející summit EU.Vláda by se měla také začít zabývat návrhem státního rozpočtu na příští rok, který chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předložit do druhé poloviny ledna. Předchozímu kabinetu Petra Fialy (ODS) rozpočet se schodkem 286 miliard korun poslanci  nové sněmovní většiny vrátili k přepracování. Česko tak začne příští rok v rozpočtovém provizoriu.Jak své resorty zvládnou zástupci Motoristů a SPD? Kam Andrej Babiš posune Česko na mezinárodní scéně? A co bude dělat opozice?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ODS si po prohraných volbách a odchodech členů v čele s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou zvolí nové vedení. O pozici šéfa bude v lednu na sjezdu usilovat i ministr dopravy v končící vládě Martin Kupka. Jak chce ODS změnit?Hostem Ptám se já byl ministr dopravy v demisi a místopředseda ODS Martin Kupka.Kabinet v demisi Petra Fialy (ODS) se včera sešel úplně naposledy. Příští pondělí prezident Petr Pavel jmenuje pravděpodobné nominované ministry ANO, SPD a Motoristů a vlády se opět ujme Andrej Babiš (ANO).Občanská demokratická strana se tak po čtyřech letech vrací do opozice. Po prohře v říjnových sněmovních volbách její mnohaletý lídr Fiala oznámil, že post předsedy strany obhajovat nebude. ODS se proto pokusí zvolit nové vedení na kongresu 17. a 18. ledna.Vedle Martina Kupky se zatím ke kandidatuře na nejvyšší stranický post přihlásil místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Čekalo se, zda se o to nepokusí i nejvýraznější regionální tvář ODS, jihočeský hejtman Martin Kuba, který byl k dosavadnímu směřování strany často kritický.Ten ale nedávno oznámil, že po 22 letech odchází a chce založit vlastní nové hnutí.Jaké roky Česko čekají? Jak se k porážce ve sněmovních volbách postaví ODS a opozice? A proč končící Fialova vláda nedokázala lidem říct, že se Česku daří?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nastupující vláda se rozchází v plánech ohledně ČT a Čro. Zatímco Motoristé jsou za zachování poplatků, ANO a SPD je chtějí zrušit. Co podnikne opozice, která navýšení poplatků prosadila? A jak vidí vznik nové vlády?Hostem Ptám se já byla nová poslankyně za ODS a členka výboru pro mediální záležitosti Lucie Bartošová. Stranického šéfa Bartošové Petra Fialu střídá v těchto dnech ve funkci premiéra Andrej Babiš. Podle Bartošové bude mít právě Babiš ve vládě velmi silné slovo, prosadit se ale budou chtít i Motoristé. „Turek a Macinka jsou temperamentní pánové, budou do věcí chtít promlouvat,“ myslí si Bartošová.Kamenem sváru může být financování veřejnoprávních médií. Včera o něm hovořil nominant na ministra kultury Oto Klempíř (Motoristé) s prezidentem Petrem Pavlem při jejich setkání na Pražském hradě. Shodli se spolu mimo jiné na nutnosti zachovat v maximální možné míře nezávislost České televize a Českého rozhlasu. „Za Motoristy jsme za zachování poplatků. V tom nejsme úplně názorově sjednoceni s našimi koaličními partnery. Bude velká diskuse, abychom dosáhli nějakého smysluplného výsledku,“ uvedl po jednání s hlavou státu Klempíř s tím, že možností je více.Zrušení poplatků si nastupující koalice napsala do návrhu svého programového prohlášení. Zároveň plánuje zavést kontrolu hospodaření televize a rozhlasu prostřednictvím Nejvyššího kontrolního úřadu. Měsíční poplatky za ČT se od května zvýšily na 150 korun a za rozhlas na 55 korun. Ředitel ČRo René Zavoral a předseda Rady ČT Karel Novák v neděli v České televizi upozornili, že po případném zrušení koncesionářských poplatků by náklady na fungování obou médií vyšly stát na 11 miliard korun.Co opozice očekává od nastupujícího kabinetu? A na jakou politiku chce v budoucnu vsadit ODS?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Andrej Babiš má před sebou velkou metu. Už příští týden by totiž chtěl jako premiér vyrazit na klíčové zasedání Evropské rady v Bruselu. Na jaké přijetí se Babiš může na prestižní diplomatické akci těšit? Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Lídr ANO a vítěz sněmovních voleb Andrej Babiš otevřeně prohlašoval, že chce Českou republiku zastupovat na nadcházející Evropské radě, která se v Bruselu sejde 18. prosince, už v listopadu. Tedy v době, kdy ještě neměl jistotu, zda ho prezident Petr Pavel jmenuje premiérem. Od minulého týdne už se ale Babiš může na svou první velkou zahraniční cestu pomalu připravovat. Poté, co ve čtvrtek oznámil, že se rozhodl vzdát se Agrofertu, aby se vyhnul střetu zájmů, hlava státu s jeho jmenováním souhlasila. Premiérem se má šéf ANO stát v úterý 9. prosince. Pro Babiše je účast na summitu EU zásadní. Setkání s unijními lídry pro něj má podle odborníků politický i symbolický význam. Na prestižní diplomatické akci se totiž bude probírat další směřování sedmadvacítky a dlouhodobé závazky států, účast na jednání ho zároveň může v rámci evropské politiky symbolicky vrátit zpět do hry. Klíčové teď pro Babiše bude, aby prezident do 18. prosince jmenoval i zbytek jeho kabinetu. Jednotlivé státy totiž na Evropské radě může zastupovat pouze ten, kdo stojí v čele funkční  vlády a má plné exekutivní pravomoci. Podle prezidenta by ke jmenování dalších členů vlády mohlo dojít do týdne po Babišově jmenování.Na jakých pilířích bude v příštích letech stát česká evropská politika? A bude se Evropský parlament stejně jako před lety šťourat ve střetu zájmů Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Desítky právníků i expertů od včerejšího večera bez ustání analyzují poslední kroky Andreje Babiše. Ten oznámil, že v rámci řešení střetu zájmů se vzdá své firmy Agrofert a firmu předá nezávislým správcům. Je to dostatečné řešení?Hostem Ptám se já byl ředitel Transparency International David Kotora. Oznámení, na které se týdny čekalo. A bylo hlavní podmínkou prezidenta Petra Pavla pro jmenování vítěze voleb a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše premiérem. Ten ve čtvrtek večer na sociálních sítích ohlásil, že svůj střet zájmů vyřeší tím, že se vzdá holdingu Agrofert. S firmou už nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu, který sdružuje zhruba 200 firem v Česku i zahraničí, bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce. Kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba přitom určí nezávislá osoba. Agrofert zíkají Babišovy děti až po jeho smrti.Prezident Petr Pavel ocenil, že aspirant na příštího premiéra dodržel dohodu a způsob řešení svého střetu zájmu veřejně oznámil. Andreje Babiše proto jmenuje do čela nové vlády v úterý 9. prosince. Pavel také uvedl, že vnímá zvolené řešení jako veřejný závazek, který Babiš učinil nejen vůči němu, ale především vůči české veřejnost.Kroky lídra ANO ocenili i jeho budoucí koaliční partneři, SPD a Motoristé. Zástupci dosluhující vlády a Pirátů ale připouštějí pochybnosti - slepý fond, který výhledově přejde na děti, v sobě podle nich pořád může skrývat důvod činit rozhodnutí ve prospěch Agrofertu. „Slepý fond není řešením. Tady nedochází k odstínění. Protože (Andrej Babiš) samozřejmě zná manažery, zná portfolio Agrofertu. Z exekutivní pozice, i na evropské úrovni, bude moci teoreticky zasahovat do věcí, které budou dopadat na ten segment, kde Agrofert působí. Můžeme se bavit o nárokových, nenárokových dotacích a podobně,“ upozornil v Ptám se já ředitel Transparency International David Kotora a dodal: „Slepý fond není řešením a není to něco, co by zavdávalo nějakému ukončení střetu zájmů Andreje Babiše. Naopak otvíráme další kapitolu.“Jaká jsou rizika Babišova řešení? Nebude mít i dál zájem na tom, aby se Agrofertu dařilo? A lze čekat nějaké zpochybnění nebo přezkoumání jeho rozhodnutí?-- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ministerstvo zahraničí čeká změna kurzu. Do jeho vedení totiž v nové vládě zřejmě usedne vyslanec strany Motoristé sobě. Jen ještě není jasné, který to bude. Kdo se nakonec stane novým šéfem diplomacie?Hostem Ptám se já je poradce Motoristů a bývalý europoslanec Jan Zahradil. Na ministerstvo zahraničí, které má připadnout Motoristům, by měl aktuálně jít jejich předseda Petr Macinka. Ten se dnes v poledne setkává na Hradě s prezidentem Petrem Pavlem v rámci dalšího kola pohovorů s nominanty na příští ministry. Macinka chce vedle svých priorit v čele diplomacie s hlavou státu probírat i výhrady týkající se poslance Motoristů Filipa Turka, o kterém se původně mluvilo jako o možném ministru zahraničí. Strana ho později jako údajné vstřícné gesto navrhla místo Petra Macinky na životní prostředí. Prezident ovšem trvá na tom, že Turek není vhodnou osobou na post ministra, pokud nevysvětlí vše, co se kolem něj děje. Poslanec čelí mimo jiné kritice za kontroverzní rasistické či homofobní příspěvky na sociálních sítích. Podle Motoristů je ale Filip Turek z právního hlediska bezúhonný a zůstává tedy kandidátem strany do vlády. Petr Pavel se setkává s kandidáty na ministry vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů od minulého pátku. S Filipem Turkem má hovořit v pondělí. Jak Motoristé vyřeší jméno nového ministra? Jaká bude v příštích letech česká zahraniční politika? A v čem přesně se změní? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vrcholní představitelé Slovenska si pochvalují první návštěvu nového šéfa Sněmovny Tomia Okamury a jeho delegace v Bratislavě. Na cestu nebyli přizváni zástupci opozice. Jaký dopad to bude mít na další vztahy s našimi sousedy?Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) pokračuje v oficiální dvoudenní návštěvě Bratislavy. Dnes se sejde spolu s představiteli Slovenska i se zástupci Rakouska. Včera jednal se šéfem slovenského parlamentu Richardem Rašim i dalšími vrcholnými politiky země. První zahraniční cestu šéfa Sněmovny Seznam Zprávy podrobně popsaly v reportáži. Okamura s sebou na Slovensko vzal také poslaneckou delegaci, ovšem složenou pouze ze zástupců vznikající vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů. Opozice v rozporu se zvyklostmi chyběla. „Jde o gesto a příslib, že chceme urychleně obnovit nadstandardní vztahy obou zemí,“ komentoval to Tomio Okamura. „Jsem rád, že mohu říct, že naše vztahy s bratry Čechy se opět vracejí tam, kam patří — není totiž žádným tajemstvím, že Šimečka spolu s Fialou cíleně rozbíjeli nadstandardní  slovensko-české vztahy,“ prohlásil Tibor Gašpar, pravá ruka předsedy slovenské vlády Roberta Fica, směrem ke slovenské opozici a českému premiérovi Petru Fialovi. Poslanci dosluhující vládní koalice celou záležitost označují za nestandardní a chystají vlastní cestu na Slovensko. Rozhodnutí nového předsedy Sněmovny kritizuje i šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Jak bude vypadat Okamurova zahraniční politika? Jak si bude rozumět Sněmovna se zcela jinak politicky složeným Senátem? A jak si ODS poradí s odchodem Martina Kuby?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jen o málokterém šéfovi Sněmovny bylo po jeho nástupu slyšet tolik jako o Tomio Okamurovi. Hned v prvních hodinách sundal ukrajinskou vlajku, pak se pustil do škrtů zahraničních cest. Dělají si poslanci ze Sněmovny cestovku, jak Okamura tvrdí?Hostem Ptám se já byl poslanec Pavel Žáček (ODS).Nový předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) dnes zahajuje svou první zahraniční cestu do Bratislavy. Ještě před tím se pustil do revize zahraničních výjezdů poslanců. Sněmovna v novém volebním období podle Okamury nebude cestovní kancelář, jako tomu mělo být za vedení Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). To podle nového šéfa dolní komory ukázal rozbor zahraničních cest za minulé volební období, který si nechal zpracovat. „Jsou tam zahraniční cesty typu, kdy jeden z poslanců (končící vládní koalice) měl dvoudenní cestu za 250 tisíc korun do Spojených států,“ uvedl. Změny už se promítly i do plánované delegace na prosincové shromáždění NATO v USA. Okamura s dalšími členy organizačního výboru z řad sněmovní většiny cestu původně zamítli. Po kritice ji povolili, ovšem v upravené sestavě. S poslankyní končící vlády Heleny Langšádlové (TOP 09) pojede místo Pavla Žáčka (ODS) poslanec zvolený za Motoristy, diplomat Karel Beran. Jak nová politická většina mění a změní Sněmovnu? A je lavírování nad cestou do USA ukázkou změny přístupu k NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poslanci dnes rozhodují, jestli dosluhující vládě vrátí návrh státního rozpočtu. Podle pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše rozpočet nelze opravit a končící kabinet by ho měl přepracovat. Ten to odmítá. Kdo má pravdu?Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Petr Musil.Vláda v demisi Petra Fialy (ODS) předložila svůj poslední návrh rozpočtu po volbách Sněmovně v novém složení. A to se schodkem 286 miliard korun. Strany nastupující vládní koalice ANO, SPD a Motoristé ale tvrdí, že v rozpočtu chybí zhruba 96 miliard korun. To je podle předsedy hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše důvod, proč se návrh rozpočtu jednoduše nedá spravit a dosluhující vláda by ho měla přepracovat. Babiš včera po jednání koaličních lídrů v Průhonicích u Prahy zároveň vyzval končící kabinet také vyzval k urychlenému zmrazení platů politiků, aby se ušetřilo.Premiér v demisi Fiala výtky nastupující koalice k rozpočtu opakovaně odmítá, stejně jako šéf státní kasy v demisi Zbyněk Stanjura (ODS). Bylo by Česko podle rozpočtu Fialovy vlády schopné příští rok hospodařit? A jaký smysl dává, že Sněmovna vrátí rozpočet kabinetu k přepracování?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tahanice o rozpočet pokračují. Rozpočtový výbor schválil, že Sněmovna má návrh vrátit končící vládě k přepracování. Podle možného příštího premiéra Andreje Babiše je důvodem to, že v rozpočtu chybí 95 miliard korun. Jak vláda odpoví?Hostem Ptám se já byl nově zvolený poslanec Jan Papajanovský (STAN). Dosluhující vláda Petra Fialy (ODS) by podle rozpočtového výboru měla mimo jiné přepracovat příjmy rozpočtu podle listopadové makroekonomické predikce. Ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou by také měla upravit některé povinné sociální výdaje v  kapitole ministerstva práce nebo v rozpočtu ministerstva dopravy.Podle pravděpodobného příštího premiéra Anreje Babiše chtěla nastupující vládní koalice ANO, SPD a Motoristů díry v rozpočtu nejdříve vyřešit sama přesunem financí z jiných kapitol. Úředníci z jednotlivých resortů ale pak podle šéfa ANO přinesli informace o dalších chybějících desítkách miliard. „Když jsme to potom napočítali na 95 miliard, tak je to úplně jiná situace,“ vysvětloval Babiš, proč by se měl rozpočet vrátit na stůl končícího kabinetu. Sněmovna má v prvním čtení projednávat rozpočet zítra. Pokud by ho neschválila a vrátila vládě v demisi, ta má na přepracování 20 dní. Nový návrh by pak měla předložit 16. prosince. Premiér v demisi Fiala kroky nastupující koalice označil za hru, kterou se snaží odclonit pozornost od Babišových nevyřešených dotačních problémů, které brání rychlejšímu vzniku nové vlády. Kabinet se poradí, jak bude postupovat. Řešení je podle Fialy víc.Jaký postup končící vláda zvolí? Jak realistický návrh rozpočtu Fialův kabinet připravil? A jak chce Jan Papajanovský ze své nové pozice ve Sněmovně pomoci regionům? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Bílý dům a Kyjev přes víkend vypracovaly aktualizovaný mírový plán pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Vyjednavači, kteří se sešli v Ženevě, schůzku hodnotí jako úspěšnou. Budou se upravené podmínky míru líbit i Rusku? Hostem Ptám se já byl historik a ukrajinista z Muzea paměti XX. století David Svoboda. Americký ministr zahraničí Marco Rubio před odletem ze Švýcarska řekl, že se podařilo dosáhnout velkého pokroku. Jednání budou podle něj pokračovat „na technické úrovni“. Ukrajinci se v Ženevě snažili Rubia přimět, aby mírový plán, který schválil minulý týden  americký prezident Donald Trump, upravil v jejich prospěch. Původní návrh obsahoval některé body, které byly pro ukrajinskou stranu devastující. Jako například vydání zbytku Donbasu Moskvě, včetně opevněné obranné linie, zákaz zbraní schopných zasáhnout cíle hluboko v Rusku nebo omezení stavu armády na maximálně 600 tisíc lidí. Bílý dům v prohlášení pro agenturu DPA uvedl, že Ukrajina je s upravenou verzí mírového plánů spokojená. Kyjev se k ní nicméně oficiálně nijak nevyjádřil.Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je upravený americký plán na ukončení války na Ukrajině zásadním úspěchem pro Evropany. Důležité podle něj přitom je, že se Evropa podílí na všech bodech, které se jí týkají.Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800 tisíc v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.Podle průzkumů veřejného mínění roste počet Ukrajinců, kteří upřednostňují co nejrychlejší ukončení bojů. „Ale Putin Ukrajině neslibuje nějaké blažené spočinutí, pokud se Ukrajina vzdá, Putin Ukrajině slibuje narkózu, ze které už se neprobudí,“ upozornil historik David Svoboda. „Otázkou je vždy alternativa. To, že vám spousta lidí podepíše, že chtějí, hlavně aby se už neválčilo, neznamená, že si uvědomují také dosah této tužby. A proč to po nich také chtít, když si to vlastně neuvědomujeme ani my tady?“Jaké podmínky pro ukončení války by byly pro Ukrajinu férové? Jak vnímají mírový plán sami Ukrajinci? A jaký dopad má na zemi nedávný korupční skandál? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Po letošních volbách se zdá, že ve sněmovně budou sedět vládní, opoziční a pak ještě super opoziční poslanci. Do té poslední kategorie se pasují Piráti, kteří zůstali bez funkcí a proti všem. Je to chytrá strategie? Hostem dnešního Ptám se já je nejmladší pirátská poslankyně Katerina Demetrashvili.Piráti zůstali ve sněmovně na okraji. Vládní většina se rozhodla nedat jim žádný sněmovní post a o možné funkce se s nimi nerozdělila ani opozice. Navíc se Pirátů dotklo, že když při volbě vedení sněmovny zkoušeli prosadit svoji Olgu Richterovou, dostala až na pár výjimek pouze pirátské hlasy.Ke společnému jednání s ostatními opozičními stranami se přidali až tento týden, kdy společně svolali mimořádnou schůzi sněmovny ke střetu zájmů Andreje Babiše.Jaké řešení ohledně Babišova majetku by podle Pirátů vyhovělo zákonu? Má prezident Andreje Babiše nejmenovat, když jeho postup ohledně majetku nebude dostatečný? A jaké to je mít otce na ukrajinské frontě?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nový mírový plán pro Ukrajinu, který připravila americká administrativa, už podle médií posvětil i prezident Trump. Co by plán, podle kterého by Kyjev zřejmě musel přistoupit na mnohé ústupky, znamenal pro bezpečnost Evropy?Hostem Ptám se já byl končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. O detailech nového amerického plánu na zastavení války na Ukrajině informovala v posledních dnech americká i světová média. Na přípravě dokumentu podle nich USA jednala pouze s Ruskem. Napadená země se na vzniku plánu nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Ukrajina by se měla například vzdát části svého území nebo omezit velikost armády.Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě i budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl podle médií mírovovou dohodu administrativy Donalda Trumpa jednoznačně odmítnout.Ministři zahraničí Francie, Německa, Polska, Španělska a Švédska dokument odmítli s tím, že nelze jednat o Ukrajině bez Ukrajiny. Stejně se tak reagoval i končící šéf české diplomacie Jan Lipavský.Aby měl plán šanci na úspěch, musí ho podle vrcholných evropských představitelů podpořit jak sama Ukrajina, tak také Evropa. „Nebyl bych tak úplně skeptický. Ale zároveň bych chtěl upozornit, že to podle mě hotový plán. Není to něco, co bude takto finálně přijato,“ komentoval mírový plán poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Ptám se já. Proč podle něj nebyla do jednání zapojena i Ukrajina? „Myslím, že Ukrajina něco ví. A zároveň ten plán bude vycházet ze zkušenosti Spojených států z posledních sedmi, devíti měsíců, kdy se té situaci věnují a ví, jaké jsou postoje jednotlivých stran. A na základě této zkušenosti to dávájí dohromady. Že se to příliš nekonzultovalo ve velké skupině, je jasné. Protože takové mírové plány se rodí většinou ve velmi uzavřeném kruhu a jakmile je začnete konzultovat dál a dál, tak se dostanou ven a je daleko složitější něco dohodnout.“ Jak blízko je konec války na Ukrajině? Jaké řešení pro nás bude bezpečné? A jak bude v bezpečnostních otázkách postupovat příští vláda?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ANO tvrdí, že muniční iniciativa má ještě větší problémy, než její zástupci před volbami předpokládali. Státy, které se do projektu zapojily, se budou podle Karla Havlíčka divit. Co by znamenalo zrušení iniciativy? Hostem Ptám se já byl prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Muniční inicitiva je pro ANO problematická v mnoha bodech: „Ta idea není principiálně špatná. Problém je provedení: odkud se to kupuje, kdo stojí za těmi, kteří to prodávají, jaká je na tom přirážka, v jaké nekvalitě se to kupuje a v jaké kvalitě se to následně prodává,“ vyjmenoval Karel Havlíček včera v Ptám se já. Audit iniciativy proto podle něj bude jedním z prvních kroků formující se nové vlády na ministerstvu obrany. Havlíček stále nevylučuje ani úplné zrušení projektu. Hnutí ANO i SPD zpochybňují iniciativu dlouhodobě, a to zejména kvůli údajné netransparentnosti či zpožďování dodávek munice.Zástupci končícího kabinetu Petra Fialy (ODS) kritiku odmítají jako očerňování jejich dosavadní práce. Premiér v demisi i řada dalších lídrů jsou přesvědčeni o tom, že česká muniční iniciativa by měla pokračovat. Na projektu, který shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii, Česko spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. V rámci iniciativy by letos Kyjev mohl získat až 1,8 milionu kusů munice. Na evropské úrovni se už diskutuje, kdo by mohl českou roli v projektu převzít. Zaznívá například možnost částečného převzetí Estonskem.Pro koho je muniční iniciativa výhodná? V jaké kondici je český obranný průmysl? A na co by Česko mělo využít rostoucí výdaje na obranu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prezident Petr Pavel nechce slevit ze své podmínky pro jmenování Andreje Babiše premiérem. Pokud by šéf hnutí ANO nebyl schopen uspokojivě vyřešit svůj střet zájmů, měl by podle hlavy státu nabídnout jiného kandidáta. Kdo bude premiér?Hostem Ptám se já byl první místopředseda ANO Karel Havlíček. Pokud by předseda ANO střet zájmů uspokojivě nevyřešil, pak by se prezident podle svých slov jmenováním Babiše podílel na vzniku protiprávního stavu. V takovém případě by podle něj bylo dobré, aby hnutí jako vítěz voleb nabídlo na post předsedy vlády jiného kandidáta. Pavel to řekl včera na Národní třídě v rozhovoru pro Radiožurnál. První místopředseda ANO Karel Havlíček takovou možnost vzápětí odmítl.Pro jmenování předsedy vlády je ale podle hlavy státu zapotřebí transparentnost. „Už bychom měli být poučení a nekupovat zajíce v pytli,“ prohlásil Pavel. A upozornil, že problémy se střetem zájmů Babiše provázely už v předchozím premiérském období. Situace znepokojuje i strany vlády v demisi a Piráty. Ty chtějí k Babišově střetu zájmů svolat mimořádnou schůzi Sněmovny. Sám možný příští premiér minulý týden uvedl, že způsob, jakým vyřeší střet zájmů, oznámí těsně před svým jmenováním. A pokud si to prezident přeje, sdělí to veřejně. Budoucí koaliční partneři šéfa ANO se zatím vyjadřují spíše obecně. Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura zdůraznil, že Babiš teď podle českých zákonů ve střetu zájmů není. Ocitl by se v něm až jmenováním a musel by ho vyřešit do 30 dnů. Předseda Motoristů Petr Macinka řekl, že očekává, že vše proběhne v souladu s Babišovými prohlášeními.Kdo zdržuje sestavování nové vlády? Opravdu Andrej Babiš svůj střet zájmů vyřeší? A jak to bylo s muniční iniciativou? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sametová revoluce zítra slaví své 36. výročí. Pro stále více lidí začíná být dávnou historií. Jak dnešní atmosféru vnímá herečka Sarah Haváčová, která už komunistickou totalitu nezažila? A proč vstoupila do aktivní zálohy? Hostem Ptám se já byla herečka Sarah Haváčová, která v pondělí 17. listopadu vystoupí mezi řečníky na Koncertě pro budoucnost na Václavském náměstí v Praze. Akci můžete od 16:30 do 22 hodin živě sledovat také na Seznam Zprávách. „Uvědomila jsem si, že svoboda není zadarmo, ale že ji musíme chránit a pečovat o ni,“ popsala své vnímání demokratických hodnot Sarah Haváčová v rozhovoru pro Ptám se já. „Narodila jsem do svobodného Česka, tehdy ještě Československa, a pro mě to bylo něco automatického. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, jak je to strašně důležitá hodnota, kterou si musíme chránit. Až moje životní cesta přes různé dobrovolnické činnosti mě dovedla do Armády České republiky.“ Herečka, kterou televizní diváci znají například ze seriálů Zlatá labuť nebo Metoda Markovič: Hojer, se už v dříve zapojila do mnoha dobrovolnických a charitativních aktivit. Za covidu pomáhala pečovat o nemocné, podnikla i humanitární mise do Afriky a na Ukrajinu. Do země zasažené ruskou agresí jezdí pomáhat stále. „Ukrajinci jsou za pomoc obrovsky vděční,“ prohlásila Haváčová, kterou právě cesty na Ukrajinu inspirovali k tomu, že letos vstoupila do armády jako aktivní záloha. A to i se svojí mladší sestrou. „To byla přímá reakce na setkání s vojáky v Sumské oblasti, se kterými jsem se bavila o tom, jak se cítí. A oni říkali: ‚My v první řadě bojujeme za své rodiny, za svoji vlast, za svobodu, za svoji zemi.‘ A já jsem si po návratu do Česka říkala: ‚Tak co já můžu dát svoji zemi než to, že nastoupím do zálohy.‘“  Jak je pro Sarah Haváčovou důležitá demokracie? Jak by podle ní mělo vypadat silné Česko? A proč věří, že se nevydáme slovenskou cestou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už zítra se Česko rozloučí se zesnulým kardinálem a dlouholetým pražským arcibiskupem Dominikem Dukou. Mužem, který zásadně poznamenal českou katolickou církev i společnost. Jaký odkaz zanechal?Hostem Ptám se já je teolog, kněz a molekulární biolog Marek Orko Vácha.Pohřební mše za zesnulého kardinála začne v sobotu v 11 hodin v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Účastnit se jí budou přední čeští politici v čele s prezidentem Petrem Pavlem a také nejvyšší církevní hodnostáři. Přístup do katedrály bude mít ale i veřejnost, a to až do zaplnění volných míst.Kardinál Dominik Duka, emeritní arcibiskup pražský, zemřel nad ránem v úterý 4. listopadu 2025 ve věku 82 let. Letos v říjnu podstoupil akutní operaci, po propuštění do domácí péče byl ale zanedlouho ve vážném stavu znovu hospitalizován.Post pražského arcibiskupa a českého metropolity zastávala v letech 2010 až 2022. Duka byl jediným žijícím českým kardinálem, členem sboru nejvyšších hodnostářů katolické církve jmenovaných papežem, kteří mají právo papeže volit.Tělo Duky bude uloženo ve svatovítské katedrále, což je mimořádné privilegium, kterého se za posledních desetiletí dostalo jen zesnulým pražským arcibiskupům.Jaký odkaz Dominik Duka zanechal v církvi i ve společnosti? Jak si dnes stojí katolická církev? Dokáže být dost otevřená pro širokou společnost? A pořád platí, že Evropa ztratila cestu k Bohu?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Případ malého Bertíka, který se ocitl uprostřed nelítostného boje rodičů a na který upozornily Seznam Zprávy, opět ukázal, že stát neumí řešit vysoce konfliktní rozvody. Proč náš systém stále nedokáže ochránit malé děti? Hosty speciálu Ptám se já byly ministryně spravedlnosti v demisi Eva Decroix (ODS) a exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Na případ čtyřletého chlapce, který se stal obětí vleklého sporu mámy a táty, upozornila série investigativního podcastu Seznamu Ve stínu. V kauze malého Alberta se už několik let se řeší podezření ze sexuálního zneužívání syna ze strany otce. Podle toho je matka manipulátorka, která chtěla po rozchodu rodičů bránit otci ve styku s dítětem, a proto přišla s vymyšleným obviněním.Ostrý spor o dítě na podzim 2023 vyústil tím, že po několika týdnech, kdy se matka s Bertíkem skrývala na neznámém místě, přistoupil soud a policie k exekuci dítěte. A odebral chlapce od matky k otci. Do zamotaného případu, který koluje na sociálních sítí už dlouho, se už zapojili také přátelé matky, známé osobnosti, politici i server zabývající se tématem střídavé péče. Jedni si myslí, že malý chlapec je zneužíván a jsme svědky obrovského systémového selhání.  Druzí jsou naopak přesvědčeni, že matka si vše vymýšlí. Kde je pravda? A kde přesně systém selhává? A pomůže v podobných případech chystaná novela, která má od ledna zjednodušit rozvody? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prezident Petr Pavel dnes na Hradě přijal možného příštího premiéra Andreje Babiše. Chtěl od něj slyšet, jak vyřeší střet zájmů. Babiš ale po schůzce jen zopakoval, že to prezidentovi vysvětlí. Zdržuje šéf ANO sestavování vlády? Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti v demisi Martin Dvořák (STAN). Vznik nové vlády se ani po dalším jednání na Pražském hradě zřejmě nepřiblížil. Předseda ANO a pravděpodobný šéf nové vlády Andrej Babiš dnes odpoledne zopakoval, že řešení svého střetu zájmů prezidentovi vysvětlí. Petr Pavel ale podle něj hlavně chce, aby tak učinil směrem k veřejnosti. Což ostatně hlava státu podotkla už před schůzkou s Babišem. Podle premiéra v demisi Petra Fialy touha po moci a dotacích Andreje Babiše komplikuje vznik nové vlády. Vedle jeho nevyřešených majetkových poměrů totiž chybí novému kabinetu také jména možných ministrů. Fiala to kritizoval na tiskové konferenci poté, co dnes končící vláda rozhodla o odeslání návrhu rozpočtu na příští rok Sněmovně. Babiš prohlásil, že Fialův kabinet v souvislosti s vyčkáváním ohledně rozpočtu předvedl nestandardní divadlo. V návrhu podle něj chybí 85 miliard korun.Kdy se přiblížíme vzniku nové vlády? Jak se v budoucnu promění česká politika v Evropě? A proč vláda Petra Fialy tak dlouho váhala okolo státního rozpočtu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kauza šéfa PRO a poslance Jindřicha Rajchla, na jehož údajná intimní videa upozornil kontroverzní youtuber Mike Oganesjan, vyvolala otázku, kde leží hranice soukromí politiků. Jde v tomto případě o veřejný zájem?Hostem Ptám se já byl advokát Aleš Rozehnal. Údajné intimní informace ze soukromí politika zveřejnil kontroverzní youtuber Mikael „Mike“ Oganesjan známý také pod přezdívkou MikeJePan. Podle svých slov to udělal proto, že chtěl upozornit na Rajchlovo pokrytectví. Předseda PRO hlásá konzervativní hodnoty a hájí tradiční rodinu, což je podle influencera v rozporu se zveřejněnými materiály.Rajchl se chce bránit několika trestními oznámeními. O víkendu se ho už také zastala velká část politiků jak končící, tak nastupující vládní koalice. Tu bude zítra zastupovat na Hradě Andrej Babiš, který se sejde s prezidentem Petrem Pavlem. Hlava státu chce na jednání od Babiše mimo jiné informace o krocích, které šéf ANO jako možný předseda vlády zamýšlí podniknout v souvislosti s řešením zákona o střetu zájmů.Pavel naposledy v pondělí zopakoval, že vnímá jako legitimní žádat po možném budoucím premiérovi, aby veřejnosti vysvětlil, jakým způsobem střet zájmů vyřeší. Vzhledem k tomu, že má pravomoc jmenovat předsedu vlády, je totiž také spoluzodpovědný za to, zda střet zájmů bude vyřešen.Kdy je zveřejnění informací o sexuálním životě politiků veřejný zájem? Jak se podobné případy řeší v zahraničí? A může prezident tlačit na Andreje Babiše kvůli střetu zájmů?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Svobodní by se už brzy mohli stát vládní stranou. Jejich dva poslanci se do Sněmovny dostali na kandidátce hnutí SPD, se který se budoucí premiér Andrej Babiš dohodl spolu s Motoristy na společném kabinetu. Jak Svobodní s mandáty naloží?Hostem Ptám se já byl předseda Svobodných a nově zvolený poslanec Libor Vondráček. Do Poslanecké sněmovny se zástupci strany, která je na tuzemské politické scéně od roku 2009, dostali poprvé. Spolu s lídrem Svobodných Vondráčkem vyslali voliči do dolní komory i známou ekonomku Markétu Šichtařovou. „Pro mě je určitě nejzásadnější, aby vláda dodržovala slovo a své sliby a snažila se plnit to, co bude v programovém prohlášení. Druhá zásadní věc je hájit české zájmy a být tvrdší vůči  tomu, když někdo chce rozhodovat o nás, třeba proti naší vůli,“ vyjmenoval Libor Vondráček své hlavní priority na příští čtyři roky. Konkrétně pak uvedl, že určitě nechce zvyšovat daně. Hladkému naplňování programu podle něj pomůže i šéf SPD Tomio Okamura, kterého poslanci ve středu zvolili do čela Sněmovny. (Rozhovor byl pořízen ve čtvrtek odpoledne ještě před tím, než Tomio Okamura nechal ze sněmovní budovy sundat ukrajinskou vlajku, pozn. red.)„Neočekávám žádné excesy. A očekávám i jakousi míru velkorysosti nebo alespoň slušného chování k opozici. Když si to srovnáme s výrokem Markéty Pekarové Adamové, že má opozice sedět v koutě a šoupat nohama, tak věřím tomu, že ničeho obdobného se z úst Tomia Okamury v následujících čtyřech letech nedočkáme,“ dodal Vondráček. Nevadí Svobodným, že za SPD míří do budoucí vlády místo politiků odborníci blízcí hnutí ANO? A jak by chtěli, aby se v příštích čtyřech letech proměnilo Česko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poslanci si včera zvolili většinu vedení nové Sněmovny. A do jejího čela i přes odpor končících vládních stran a Pirátů dosadili lídra SPD Tomia Okamuru. Může si nový šéf dolní komory získat respekt na mezinárodním poli?Hostem Ptám se já byl europoslanec Jan Farský (STAN). Předsedou Poslanecké sněmovny se ve středu podle dohody vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů stal lídr SPD Tomio Okamura. Do dvou ze čtyř místopředsednických funkcí poslanci zvolili Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé). Kandidáti budoucích opozičních stran Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti) neuspěli. Volba dalších dvou místopředsedovů tak bude pokračovat příští týden. Tomio Okamura získal v tajné volbě 107 poslaneckých hlasů ze 197 odevzdaných. Jeho zvolení ostře zkritizovali politici dosavadní vládní koalice a Pirátů. Ti proti jeho kandidatuře vystupovali ještě před volbou ve sněmovní diskusi. Vinili přitom Okamuru z rasismu, xenofobie a šovinismu, z rozdělování společnosti nebo z šíření proruských narativů a z jeho zpochybňování členství v EU a v NATO. Připomínali i jeho přerušené stíhání pro podezření z podněcování k nenávisti v souvislosti s loňskými předvolebními plakáty SPD.Nový šéf Sněmovny přislíbil, že v případě zvolení bude nestranným předsedou a uvedl, že chce v dolní komoře přispět k lepší atmosféře.„Je to určitě součást dohody o nevydání jednotlivců, o nezbavení imunity. A tahle první část dohody se naplnila a naplnila se vrchovatě. Až mě překvapilo, jak snadno to šlo,“ reagoval europoslanec Jan Farský s tím, že Okamuru podle něj evropští politici svým způsobem přijmou.„Speciálně v Evropě je snaha jednat s každým. Ale (Tomio Okamura) historický záznam nezruší, včetně popírání nebo minimálně zlehčování holocaustu. A to jsou věci, které se v Evropě nenosí. Ale třeba se změní.“ A jak by evropští politici přistupovali k Filipovi Turkovi, pokud by se nakonec stal ministrem zahraničí? „Do místnosti ho pustí, samozřejmě je otázka, jakou sílu bude mít v té místnosti. A ta úplně minimální. Bude to ostuda pro Českou republiku a oslabení pozice České republiky i v evropském i ve světovém měřítku. Jestli to je cílem Andreje Babiše a jeho nominace, tak se nedá nic dělat,“ dodal Farský. Co lze od Okamury čekat v roli třetího nejvyššího ústavního činitele?  Jak se v Evropě dívají na vznikající euroskeptickou vládu Česka? A jaké důsledky pro nás bude mít, když budeme ignorovat zavedení emisních povolenek druhé generace?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Programové prohlášení vznikající nové vlády slibuje stejně jako hnutí ANO před volbami snižování daní, zvyšování výdajů, kde to jen jde, nebo změny v důchodech. Kde kabinet na takové rozdávání vezme? Hostem Ptám se já byl ekonom David Marek. Levnější energie a energetickou bezpečnost, dostupné zdravotnictví, bydlení jako veřejný zájem, spravedlivé důchody a bezpečnost. To jsou plány, které označuje vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů za své hlavní strategické priority.Strany slibují zdravé veřejné finance. Chtějí se soustředit na efektivnější správu daní, potírání šedé ekonomiky a podpory dlouhodobého hospodářského růstu. Od roku 2027 také počítají s obnovením elektronické evidence tržeb. Zároveň se zavazují nezvyšovat žádné daně. Naopak chtějí například snížit daň z příjmů právnických osob a vrátit do dřívější podoby daňovou slevu na druhého z manželů či pro pracující studenty. Rodičovský příspěvěk pak slibují zvýšit na 400 tisíc korun. Změny by se měly dotknout i penzijního systému, jehož úpravy provedla končící vláda. Kromě zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech vznikající koalice plánuje třeba obnovení „spravedlivého valorizačního vzorce“. Takové množství plánů na straně výdajů jde ale podle odborníků jen těžko dohromady se slibem „návratu k vyrovnaným rozpočtům“.Jak si s tím druhá vláda Andreje Babiše poradí? Budeme se mít skutečně lépe? A na jak dlouho?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Neziskové organizace by jako jedny z prvních mohly významně pocítit nástup nové vlády Andreje Babiše. Ta se na ně totiž chce zaměřit, obzvlášť spadeno má na takzvané politické neziskovky. Proč jí neziskové organizace tolik vadí?Hostem Ptám se já byl ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Člověk v tísni už více než třicet let poskytuje humanitární, rozvojovou, vzdělávací a lidskoprávní pomoc v Česku i po celém světě. Její spoluzakladatel a ředitel Šimon Pánek minulý týden převzal od prezidenta Petra Pavla státní vyznamenání za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.Jen několik dní poté nově vznikající vláda Andreje Babiše (ANO) hlavě státu poslala návrh programového prohlášení, podle kterého se chce zaměřit také právě na fungování neziskových organizací. Mimo jiné registrovat všechny jejich příjmy a výdaje, označovat všechny finance ze zahraničí nebo zamezit, aby se „veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus“.„Co znamená politická neziskovka? Neznám organizaci, která by měla politický program. Opravdu nevím, co to znamená. A strašně mě zajímá, jak to bude kdo definovat a vysvětlovat,“ reagoval v Ptám se já šéf Člověka v tísni. „My představujeme někoho, kdo stojí na hodnotách solidarity, na tom, že silnější pomáhají slabším. Na tom, že vyspělá společnost se pozná tak, že ti, kteří jsou na tom lépe vzděláním, financemi, pozicí, tak se dělí s těmi slabšími. A ne na tom, že dělají velká ramena a řídí silná auta.“„Doufám, že Andrej Babiš a jeho přinejmenším nejbližší skupina ministrů a ministryň si toto uvědomuje a že bude vládu řídit racionálně a bude si hlídat různé nenávistné, ideologické a útočné tendence, které se jí tam díky koaliční partnerům, pokud bude mít tyto koaliční partnery, už teď objevují, “ dodal.  Znamenají plány vlády, že se vydáváme stejnou cestou jako Slovensko nebo Maďarsko? A jak se na nový kabinet chystá největší česká humanitární organizace?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Téměř čtyřicet poslanců může po letošních volbách děkovat za svůj mandát kroužkům. Mezi nimi i mladý právník z Luhačovic Štěpán Slovák, který na Zlínsku přeskočil zasloužilé straníky koalice Spolu. Dokáží mladí proměnit politiku? A táhne ODS ke dnu „strejcokracie“?Hostem Ptám se já je nový poslanec za ODS, mladý právník Štěpán Slovák.Politika je pro druhého nejmladšího poslance za ODS vášeň. Věnoval se jí  už na gymnáziu, přihlášku do ODS si pak podal hned po 18. narozeninách. A kandidovat ve volbách začal v podstatě okamžitě, kdy mohl. A letos to poprvé vyšlo.Díky intenzivní kontaktní kampani, ve které objel všechny obce na Zlínsku, přeskočil i lídra kandidátky koalice SPOLU, už bývalého poslance a mnohaletého starostu Uherského Hradiště Stanislava Blahu, pro kterého ve Sněmovně jako asistent dřív pracoval.Ve Sněmovně ho čeká po prohře Spolu práce v opozice. Tam ODS podle něj potřebuje nabrat v opozici síly, do příští Sněmovny by měla kandidovat samostatně, tedy bez koalice Spolu a ve vedení potřebuje i nové tváře a zástupce mladých. Uslyšíme v politice více hlas mladých? Kdo by měl být novým předsedou ODS? A proč by měla skončit koalice Spolu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Strana Zelených má po patnácti letech opět své zástupce v Poslanecké sněmovně. Na kandidátce Pirátů získala hned dvě poslanecká křesla. Jak s tím chtějí Zelení naložit? Hostem Ptám se já byla nová poslankyně a spolupředsedkyně Strany zelených Gabriela Svárovská. Zelení se dostali do Sněmovny díky umístění na kandidátce Pirátů i koužkouvací kampani. „Je to i určitá generační obměna českého voličstva. Dorostla další generace prvovoličů, kteří si uvědomují naléhavé výzvy, které přináší devastace životního prostředí nebo prohlubující se majetkové rozdíly,“ řekla Gabriela Svárovská s tím, že zisk dvou mandátů je podle ní více, než strana čekala.Šéfka Zelených doufá, že návrat do Sněmovny po tak dlouhé pauze pro stranu bude znamenat i návrat do vysoké politiky. „Poškodila nás účast ve vládě Mirka Topolánka. A pak celé období sporů a neúspěchů a samozřejmě určitý vliv excentrické osobnosti Matěje Stropnického,“ uvedla Svárovská s tím, že teď je strana jednotná. „Úspěch sjednocuje. Samozřejmě podmínky, ve kterých se teď nacházíme při vší antizelené rétorice, tlaku fosilních oligarchů, jsou náročné. Ale podmínky si člověk nevybírá.“Nová poslankyně věří, že vznikající vláda Andreje Babiše složená z ANO, SPD a Motoristů by nemusela být v praxi tak antizelená, jak se zatím jeví. Dosavadní odmítání některých zelených evropských nařízení považuje v případě ANO pouze za předvolební rétoriku. Odmítnutí emisních povolenek ETS 2, které avizuje místopředseda hnutí Karel Havlíček, by byl podle Svárovské nesmysl. Proč se doteď Zelení nedokázali do vysoké politiky vrátit sami? Jak jim funguje spolupráce s Piráty? A proč zelená politika získává napříč Evropou tak negativní konotace?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Strany vznikající vládní koalice slibovaly voličům zásadní změny televizních a rozhlasových poplatků. ANO a SPD lákaly na jejich rušení a financování ČT a ČRo ze státního rozpočtu. To ale odmítají Motoristé. Co s poplatky bude? Hostem Ptám se já byl ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa. Necelé tři týdny po volbách pokračují ANO, SPD a Motoristé v jednání o programu. V pátek se chystají probrat i společné plány týkající se kultury a veřejnoprávních médií. Hnutí ANO a SPD před volbami lákaly voliče na rušení televizních a rozhlasových poplatků, jejichž navýšení letos prosadila končící vláda Petra Fialy (ODS). Veřejnoprávní média by se místo toho měla financovat přímo ze státního rozpočtu, aby došlo k posílení jejich kontroly státem. Česká televize a Český rozhlas by se podle ANO a SPD také měly sloučit do jednoho veřejnoprávního mediálního subjektu. V tom se ale rozcházejí s třetí stranou vznikající vládní koalice. Motoristé nechtějí přímé financování ČT a ČRo státem, protože média by se tím stala vládními. Strana nepožaduje ani úplné zrušení koncesionářských poplatků, pouze úpravu zákona. Rozšíření okruhu plátců a zvýšení koncesionářských poplatků o 15 korun pro ČT a o deset korun pro ČRo prosadilo Ministerstvo kultury ve Sněmovně letos na jaře. Šéf ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš tento týden před odjezdem na dovolenou prohlásil, že plány ANO týkající se změn ČT a ČRo platí. Jak rychle je možné prosadit zrušení televizních a rozhlasových poplatků? Měli by Motoristé vést resort kultury? A jaká je budoucnost ODS a projektu Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hnutí ANO pokračuje ve vyjednávání s SPD a Motoristy o příští vládě. Po rozdělení postů strany od pondělí vyjednávají o programu. Najdou na něm shodu dříve než na personálním obsazení kabinetu? Hostem Ptám se já byl bývalý předseda TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek. Vyjednávací týmy stran možné budoucí vládní koalice se tento týden začaly soustředit na program a koaliční smlouvu. Dnes mají probrat školství, dopravu a agendu ministerstva vnitra.První místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček očekává, že o programu se bude jednat až do neděle. V pondělí, kdy půjde šéf ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš na jednání s prezidentem Petrem Pavlem, by pak mělo být hotových 95 procent programu. Přestože Babiš tento týden odjel na dovolenou, podle Havlíčka dostává podrobné informace z celého vyjednávání. „Pan předseda byl odpovědný za tu první část - vládní půdorys a klíčové posty, teď jedeme na expertní úrovni,“ vysvětlil.Resorty si zástupci ANO, SPD a Motoristů rozdělili minulý týden. Personálie ale zatím odložili na později. Jednání zkomplikovaly přibývající kauzy čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého si strana přála dosadit do čela ministerstva spravedlnosti. Babiš zároveň musel čelit protestům vědců a ekologických organizací proti zvažované kandidatuře předsedy Motoristů Petra Macinky na funkci ministra pro životní prostředí.Co je na povolebním dění nejabsurdnější? Co nejděsivější? A proč by současné vládní strany měly přemýšlet o spolupráci s hnutím ANO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americký prezident Donald Trump by se rád znovu sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem. V Budapešti s ním chce jednat o konci války na Ukrajině. Jenže přípravná jednání začala váznout. Dojde k maďarskému summitu? Hostem Ptám se já byl analytik z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd UK Jan Ludvík. Podle Ludvíka se zapomíná na to, proč Rusko Ukrajinu napadlo a to nebyla snaha ovládnout území na východě země. „Byl to vztah země k Západu. Rusko chtělo zastavit sbližování Ukrajiny se Západem. To může být ve vyjednávání kámen úrazu, protože zabrané území je jen třešnička na dortu.“Prezident Spojených států Donald Trump opět zintenzivnil snahy o ukončení války na Ukrajině. V pátek se ve Washingtonu opět sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořil s ním mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Kyjev a o protivzdušné obraně země.Trump minulý týden také telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Následně oznámil, že se s ním sejde v Budapešti. Podle médií ale hrozí odklad schůzky, protože obě strany vyjadřují odlišná očekávání ohledně ukončení války. Podle Moskvy přípravy pokračují, konkrétní datum summitu ale prý zatím není jasné.Evropští lídři dnes podpořili Trumpův požadavek na okamžitý mír, který prezident vyjádřil po schůzce se Zelenským. Zároveň uvedli, že současná frontová linie by měla být výchozím bodem pro další jednání. Kam se situace posunula od jednání Trumpa a Putina na Aljašce? A je teď Trump spíše na straně Ukrajiny, nebo Ruska?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

I když ANO vyhrálo letošní sněmovní volby drtivě a s velkým náskokem, český volební rekord nepokořilo. Ten drží Mirek Topolánek, jehož ODS v roce 2006 získala 35 procent. Jak se liší dnešní pozice Babiše od tehdejší Topolánkovy?Hostem Ptám se já byl bývalý předseda vlády Mirek Topolánek. Dva týdny po sněmovních volbách vítězné hnutí ANO pokračuje ve snaze vyjednat koalici s SPD a Motoristy. Šéf ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš ve středu oznámil, že se teď vyjednávací týmy budou soustředit na program a koaliční smlouvu. K personáliím se vrátí až zase za několik týdnů.Resorty si strany možné příští vládní koalice rozdělily minulý týden. Jednání o konkrétních jménech na vládní posty ale zkomplikovaly přibývající kauzy čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého by jeho strana ráda viděla jako člena kabinetu. Kritika se snesla i na zvažovanou kandidaturu předsedy Motoristů Petra Macinku na funkci ministra pro životní prostředí. Proti té se ozvalo více než 20 ekologických organizací a stovky vědců. Vyzvali Babiše, aby do čela resortu nenominoval nikoho z Motoristů.Jak stabilní by příští vláda mohla být? Jakým premiérem Andrej Babiš napodruhé bude? A jaké priority by budoucí vláda měla mít s ohledem na dobu, ve kterém žijeme?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vítěz voleb a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš znovu vyzval současnou vládu, aby poslala návrh státního rozpočtu na příští rok do Sněmovny. Ta to ale odmítá. Babiš by proto ocenil, aby zasáhl prezident. Couvne kabinet?Hostem Ptám se já byl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Andrej Babiš ve svém dnešním videu na sociálních sítích prohlásil, že by ocenil, kdyby mu v jeho sporu s končící vládou o rozpočet pomohl prezident. Šéf ANO řekl, že by bylo dobré, kdyby Petr Pavel „donutil“ kabinet Petra Fialy (ODS), aby znovu dal návrh státního rozpočtu na příští rok do Sněmovny. Ta se rozhodla do nové Sněmovny dokument znovu po volbách neposílat s argumentem, že strany příští vládní koalice v čele s ANO už daly jasně najevo, že si udělají rozpočet vlastní. Postup vlády Babiš označil za skandální.  Na jeho dnešní výzvu už reagoval premiér Fiala prohlášením, že Babiš se snaží vytvořit alibi, aby mohl zvýšit rozpočtový deficit a zadlužit zemi. Vláda, kterou ANO skládá s SPD a Motoristy, může podle něj hned na prvním zasedání po svém vzniku rozpočet schválit. Babiš dnes připustil, že nová vláda může být sestavená až v prosinci. Pokud ta stávající nepošle návrh rozpočtu do Sněmovny, podle šéfa ANO hrozí, že se do března zastaví  například výkupy pozemků pro dálnice.Nejde ze strany vlády o zbytečný naschvál? Co chystají Starostové v opozici? A je ve hře, že by STAN během volebního období mohl nějak spolupracovat s Andrejem Babišem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Piráti sice v letošních volbách získali více mandátů, v nové Sněmovně ale nebudou mít žádnou vedoucí pozici. Vítězné hnutí ANO to zdůvodnilo tím, že Piráty pokládá za nejmenší opoziční stranu. Jakou budou opozicí? Hostem Ptám se já byla předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová. Opoziční strany by měly v nové Sněmovně obsadit předsednické pozice v osmi výborech. ODS má vést tři, hnutí STAN a KDU-ČSL po dvou a TOP 09 jeden. Jediní Piráti nedostali žádnou nabídku. Strana nebude mít ani místopředsedu dolní komory, jako tomu bylo dosud. Podle místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové má uskupení Spolu (složené z ODS, KDU-ČSL a TOP 09) dostat předsednická křesla s ohledem na to, že ho vznikající vládní koalice vnímá jako jeden subjekt s 52 poslanci. Hnutí STAN pak pozice získá, protože jeho klub má 22 poslanců. Na Piráty s 18 zástupci, kteří mají z tohoto pohledu nejméně poslanců, už proto nic nezbylo. „Pirátská strana je v situaci, kdy je nejmenším klubem z pohledu těchto přepočtů,“ prohlásila včera Schillerová.Šéfka pirátského poslaneckého klubu Olga Richterová rozhodnutí ANO označila za porušení zvyklostí a zásady poměrného zastoupení. Piráti podle ní budou jedinou skutečnou opozicí vznikající vládě „Čapího a Orlího hnízda“. Naráží přitom zjevně na dotační kauzu předsedy ANO Andreje Babiše a na aféru kolem údajných výroků čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka.Co přesně chtějí Piráti říct tím, že jsou jedinou skutečnou opozicí? Jaké plány v opozici mají? A s jakými dojmy sledují sestavování vlády Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda Petra Fialy nebude znovu předkládat Sněmovně návrh státního rozpočtu na rok 2026. Rodící se Babišův kabinet chce rozpočet výrazně měnit, má si tedy podle stávajících ministrů udělat svůj vlastní. Je to správný postup? Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda na konci září poslala Sněmovně návrh státního rozpočtu se schodkem 286 miliard korun. S koncem volebního období ale všechny neprojednané materiály padají pod stůl. Nově zvolení poslanci a poslankyně se tak můžou návrhem zabývat pouze v případě, že ho vláda pošle do dolní komory znovu. To ale podle představitelů současného kabinetu nemá cenu. Strany příští koalice v čele s ANO už daly jasně najevo, že o návrh nestojí. Například podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by bylo opakované posílání státního rozpočtu do Sněmovny pouze zbytečné cvičení. Zástupci hnutí ANO takový postup kritizují a označují ho za bezprecedentní. S ohledem na očekávané přepracování rozpočtu Česko velmi pravděpodobně vstoupí do příštího roku v rozpočtovém provizoriu. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky by to neznamenalo pro chod státu fatální problém. Naposled se tak stalo začátkem roku 2022, kdy Fialova vláda nepřijala návrh rozpočtu předchozího kabinetu Andreje Babiše. Šéf hnutí ANO, který po výhře ve volbách vyjednává o nové vládě s SPD a Motoristy, dnes oznámil, že se teď jednání budou soustředit na program. K personáliím se podle Babiše strany vrátí třeba za měsíc nebo měsíc a půl.Co stihne vláda dotáhnout? Bude ANO výrazně zasahovat do důchodové reformy, jak avizovalo? A dočkáme se za pár měsíců toho, že se některá z bývalých vládních stran pustí do spolupráce s Andrejem Babišem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Hnutí ANO je teď na koni. V koalici s Motoristy a SPD bude na začátku snadno tlačit to, co chce prosadit. K obměně v kabinetu může dojít, nedivil bych se tomu. Ale až ANO prosadí základní věci,“ říká sociolog Martin Buchtík. Kdo zatím vyhrává vyjednávání o příští vládě? Je opravdu zcela vyloučená spolupráce hnutí ANO s některou ze stran někdejší vládní pětikoalice? A kdy se budeme mít líp, jak ANO slibovalo v kampani? Témata pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v povolebním díle bonusového projektu Ptám se já - Rok voleb.Vítěz letošních sněmovních voleb, šéf hnutí ANO Andrej Babiš v pátek večer oznámil, jaké obrysy by mohla mít jeho vláda. Celkem by měla mít 16 členů, tedy o jednoho méně než nynější koaliční kabinet Petra Fialy (ODS). Hnutí ANO by mělo mít 8 resortů a premiéra. Tři křesla má dostat hnutí SPD a čtyři Motoristé. Kromě pozice předsedy vlády bude mít ANO ministerstvo financí, průmyslu, zdravotnictví, práce, školství, vnitra, pro místní rozvoj a spravedlnosti. Motoristé mají získat resorty zahraničí, kultury, životního prostředí a nové ministerstvo sportu, prevence a zdraví. V čele resortů obrany, zemědělství a dopravy pak budou odborníci za SPD. To obsadí také pozici předsedy Sněmovny. „SPD je v úplně ponižující situaci, protože má lepší výsledek než Motoristé a nebude mít ve vládě svoje lidi,“ komentuje rozložení sil v možném příštím kabinetu sociolog Martin Buchtík. „Přistoupili na to zhruba hned večer, kdy se sečetly výsledky, to znamená v sobotu večer, ani o tom trochu nevyjednávali. A zdá se, že ti tři experti nominovaní za SPD budou experti, jejichž jména napsal Andrej Babiš na papír Okamurovi, jemu nic jiného nezbylo. On bude předsedou Sněmovny, což je zjevně pozice, po které vnitřně hodně toužil, bude vysoký ústavní činitel. Ale nespokojenost v SPD se musí projevit.“Podle sociologa je velmi pravděpodobné, že vláda ve složení ANO, SPD a Motoristé skutečně vznikne. Že tento kabinet vydrží, je podle něj už jisté méně. „Hnutí ANO je pragmaticky v tuhle chvíli na koni v tom smyslu, že má připravené zákony, prý dokonce i paragrafované znění. A v koalici s Motoristy a SPD bude na začátku snadno tlačit to, co chce prosadit. Když se potom ukáže, že vláda je příliš nestabilní, že tam jsou příliš velká ega, nebo že pozice SPD je pro voliče nebo i straníky v SPD příliš ponižující, tak tam může dojít k nějaké obměně. Tomu bych se vůbec nedivil,“ říká sociolog Buchtík a pokračuje: „Ale nestane se to dřív, než ANO prosadí základní věci. Ono to ani nedává jinak smysl, protože musí dojít k nějakým dohodám.“Udrží si ANO voliče, které ve volbách přetáhlo jiným stranám? Má koalice Spolu držet dál pohromadě i v opozici? A jak by to mohlo vypadat na resortech vedených Motoristy? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ODS řeší, kdo by měl nahradit Petra Fialu. Ten oznámil, že kandidovat na post šéfa strany už nebude. Bude se o pozici ucházet i končící ministr zahraničí Lipavský, který ve volbách získal druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů? Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.)Končící šéf diplomacie Jan Lipavský získal ve volbách přes 60 tisíc preferenčních hlasů, víc voličů kroužkovalo už jen předsedu ANO Andreje Babiše. Do Sněmovny se Lipavský dostal jako nestraník za ODS na pražské kandidátce koalice Spolu.ODS, která po volbách míří do opozice, už naplánovala na 17. a 18. ledna stranický kongres a chystá se zvolit nástupce předsedy Petra Fialy. Ten oznámil, že vyvodil zodpovědnost za prohru vládní koalice Spolu a kandidovat na post předsedy už nebude.O post ve vedení strany by podle předsedy poslaneckého klubu Marka Bendy měla usilovat i pražská ODS. „Myslím, že lidé jsou. A výsledek nám jako Praze dává zcela legitimní požadavek na to, že bychom někoho ve vedení ODS mít měli,“ řekl v neděli v Ptám se já.Zda by to měl být i populární Lipavský, komentovat Benda nechtěl. Úspěch ministra zahraničí ve volbách ale označil za fenomenální. Jak Jan Lipavský naloží s tak silným mandátem od voličů? Na co se chce v nové Sněmovně zaměřit? A jakým směrem se bude podle něj ubírat zahraniční politika vlády Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nástup vlády Andreje Babiše k moci se blíží a s tím i doba, kdy začne naplňovat desítky předvolebních slibů. Mezi nimi má být i zrušení odboru strategické komunikace státu. Jak bude nová vláda bojovat s ruským vlivem? Hostem Ptám se já byl bývalý vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Plány ANO na zrušení Foltýnova postu i celého týmu ohlásil první místopředseda hnutí Karel Havlíček na jaře v Ptám se já. S odůvodněním, že se odbor chová jako „aktivistická neziskovka“, nikoliv jako komunikační útvar Úřadu vlády.Podle Foltýna ale ANO už nemá pro rušení odboru strategické komunikace důvod: „Řekli, že chtějí zlikvidovat mě. Což nebudou muset, protože moje pozice byla už dopředu časově omezená na půl roku. Nakonec jsem tam byl rok a čtvrt. Ale den před volbami jsem dal rezignaci, protože to byla maximální doba, s jakou jsem byl smířen, že tam budu. A tím si myslím, že ten požadavek je splněn.“Otakar Foltýn očekává, že ANO celý odbor nakonec zachová. Předpokládá také, že se po volbách nezmění dosavadní směřování Česka. „Na mezinárodním poli byla vláda Andreje Babiše vždy prozápadní. Z nějakých proruských sympatií je nepodezírám. Může mi vadit spousta jiných věcí jako občanovi, ale rozhodně si nemyslím, že by dělali cestu ruskému vlivu. Důležité je, jestli mu budou zamezovat,“ prohlásil Foltýn a dodal:„Nám se ale do parlamentu dostaly osoby, které budou mít extrémně odpornou rétoriku. A to bude ve veřejném prostoru nadále nahrávat ruskému vlivu. To nás pomalinku navyká tomu, co bychom dřív považovali za nepřípustné. Kolaborantství v českém prostředí považujeme za něco naprosto nemístného. A my si na to pomalu zvykáme. To je špatně.“Podařilo se naplnit cíle, které si odbor strategické komunikace stanovil? Jak moc ruský vliv do sněmovních voleb zasáhl? A převezme téma boje s dezinformacemi prezident?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ANO, SPD a Motoristé rychle pokračují ve vyjednávání o možné koaliční spolupráci. Půdorys kabinetu by podle šéfa ANO Andreje Babiše mohl být dohodnutý už do pátku. Kdy budeme znát jména členů možné příští vlády? Hostem Ptám se já byl první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Jednání o možném příštím kabinetu Andreje Babiše nabírá na obrátkách. Předseda ANO doufá, že se s SPD a Motoristy dohodne na půdorysu vlády už do tohoto pátku. A do prvního zasedání Sněmovny, které prezident Petr Pavel svolal na 3. listopadu, by mohla být hotová koaliční smlouva. Hlavu státu informoval šéf ANO o průběhu jednání dnes ráno na Pražském hradě. Babiš ale včera odmítl komentovat jakékoli další podrobnosti i spekulace médií ohledně obsazení jednotlivých ministerstev. Oznámil pouze, že bude mít poradce pro evropské záležitosti, takzvaného šerpu. Jeho jméno zatím neprozradil.Hnutí ANO se mezitím pustilo do velmi tvrdé kritiky dosluhující vlády. Andrej Babiš prohlásil, že v rozpočtu na příští rok chybí až 80 miliard korun a neobsahuje údajně ani všechny mandatorní výdaje. Kvůli nedostatku financí se proto zastavují stavby silnic či modernizace železničních tratí. Situaci by měl podle Babiše vyřešit Fialův kabinet.Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) hraničí výroky šéfa ANO s dezinformační kampaní. Rozpočet podle něj vylhaný není. Tvrzení hnutí ANO popřel i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Žádná ze započatých dopravních staveb se podle něj nezastavuje, ačkoli pro příští rok je potřeba najít na stavby více peněz.Kdo by měl obsadit klíčové posty ve vládě? A které předvolební sliby hnutí Andreje Babiše splní jako první? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prezident Petr Pavel svolal zasedání nové Poslanecké sněmovny na pondělí 3. listopadu. Vítězné hnutí ANO mezitím už jedná s SPD a Motoristy o možné koalici. Pověří prezident Andreje Babiše sestavením takové vlády?Hostem Ptám se já byl poradce prezidenta a bývalý diplomat Petr Kolář. Po sérii jednání s lídry stran prezident Petr Pavel oznámil, že pověření jednáním o  sestavení vlády je ještě předčasné. Bude mít podle něj smysl o něm mluvit, až se začne rýsovat nějaký půdorys vlády se šancí získat podporu Sněmovny.Hnutí ANO už vyjednává o možné koalici s SPD a Motoristy. Aktuálně strany řeší počet resortů. Šéf ANO Andrej Babiš potvrdil, že Motoristé by v nové vládě chtěli mít své politiky, hnutí SPD chce nominovat odborníky. Čestný prezident Motoristů Filip Turek včera označil za pravděpodobné, že by mohl být ministrem zahraničí. Ještě ale podle svých slov nechce nic potvrzovat před uzavřením jednání s ANO a SPD. O funkci ministra zahraničí ale mluví jen on sám, nikdo další to nepotvrdil. Hnutí SPD by podle předsedy Tomia Okamury chtělo přibližně dvě ministerstva, do čela úřadů má víc kandidátů. Petr Kolář ve studiu Ptám se já poznamenal, že situace kolem potenciálních ministrů se mění každý den. „Je možné, že někdo z těch koaličních partnerů či podporovatelů kabinetu Andreje Babiše může něco přepálit,“ řekl Kolář s tím, že „chuť po pozicích a křeslech z toho začíná  čouhat ven“. Jak by mohl vypadat příští kabinet? Jaké body jsou pro prezidenta v otázkách bezpečnosti a zahraniční politiky klíčové? A co bude s muniční iniciativou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.