Ptám se já

Follow Ptám se já
Share on
Copy link to clipboard

Rozhovory Marie Bastlové na Seznam Zprávách. Zásadní a přímé otázky na politiky, úředníky i ekonomy. Zkrátka na všechny, kteří jsou u moci a rozhodují.

Seznam Zprávy


    • Jul 30, 2025 LATEST EPISODE
    • weekdays NEW EPISODES
    • 29m AVG DURATION
    • 894 EPISODES


    More podcasts from Seznam Zprávy

    Search for episodes from Ptám se já with a specific topic:

    Latest episodes from Ptám se já

    Osobně se mě dotýkalo, když jsem viděl tlak na Moravce, říká bývalý šéf ČT Dvořák

    Play Episode Listen Later Jul 30, 2025 33:47


    Jedna z prvních věcí, kterou po volbách uděláme, bude zrušení televizního a rozhlasového poplatku, slibuje hnutí ANO. Plány na zásadní změny týkající se ČT a ČRo mají i další opoziční strany. Máme se o veřejnoprávní média bát?Hostem Ptám se já byl bývalý ředitel ČT a ředitel Nadačního fondu Vltavské filharmonie Petr Dvořák.Poté, co Rada České televize letos na jaře odvolala z funkce generálního ředitele Jana Součka a vybrala jako jeho nástupce Hynka Chudárka, zažívá ČT relativně klidné období. To by se ale mohlo změnit už po podzimních sněmovních volbách. Opoziční strany, mezi nimi i dosavadní favorit voleb, hnutí ANO, totiž prohlašují, že provedou zásadní změny ve financování a fungování veřejnoprávních médií. Bývalý šéf televize Petr Dvořák je zatím optimistický: „Současný management České televize patřil k mým nejbližším spolupracovníkům 12 let. A já věřím tomu, že i v tom tandemu, který nakonec z volby vypadl, to znamená generální ředitel Hynek Chudárek a jeho statutární zástupce Milan Fridrich, přispěje k tomu, že televize se nebude užírat nějakými vnitřními spory a nastartuje přesně tím směrem, aby se dokázala obhájit.“Nové vedení televize by podle něj ale mělo v příštím půlroce jasně říct, jak a kam hodlá investovat peníze z navýšených poplatků. ČT a zejména její zpravodajství před sebou má podle Dvořáka také další velký úkol. „A to je vrátit důvěryhodnost, která za poslední rok a půl klesla o asi šest nebo sedm procentních bodů, což je poměrně zásadní. Tohle je věc, které by se teď vedení zpravodajství mělo velmi intenzivně věnovat.“„Myslím, že jedním z důvodů, proč byl Jan Souček odvolán, bylo i to, že ve zpravodajství se děly věci, které se těžko vysvětlují. A sám za sebe musím říct, že se mě to také i osobně dotýkalo v momentě, kdy jsem viděl, jak tam vzniká tlak na Václava Moravce. Byl jsem nervózní, když jsem viděl, jakým způsobem, kdy a s jakým vysvětlením došlo ke zrušení 168 hodin,“ prohlásil bývalý ředitel ČT. Pomohla, nebo uškodila veřejnoprávním médiím bitva vládní koalice o zvýšení poplatků? V jaké kondici je Česká televize po dramatické výměně na pozici ředitele? A jak zásadní je pro Prahu projekt Vltavské filharmonie.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Babiš mi říkal, že je škoda, že jsme se s Motoristy rozštěkali, říká Šlachta

    Play Episode Listen Later Jul 29, 2025 30:44


    Ještě do minulého týdne se Róbert Šlachta snažil vyjednat spojenectví před sněmovními volbami. Poté, co padla jednání s Motoristy, je ale jasné, že Přísaha půjde do voleb sama. Jak si chce na poslední chvíli získat voliče?Hostem Ptám se já byl předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta.Přísaha odmítla nabídku Motoristů sobě jít do dalších voleb společně. O křesla v Poslanecké sněmovně se bude na podzim hnutí Róberta Šlachty ucházet raději samostatně. Vedení Přísahy se tak rozhodlo minulý týden po schůzce s lídry Motoristů, Petrem Macinkou a Filipem Turkem, kteří podle svých slov přišli „s velmi dobrou a slušnou nabídkou, aby nepropadly hlasy Přísahy“.Strany spolu úspěšně kandidovaly loni v evropských volbách, poté se ale rozešly, když Motoristé v zimě ohlásili samostatnou kandidaturu. „Nebyla to Přísaha, kdo rozbil společný úspěšný projekt. Byli to jednoznačně Motoristé sobě svým jednostranným vyhlášením do médií o jejich samostatném postupu,“ uvedli zástupci Přísahy. Od opětovné spolupráce s Motoristy je podle jejich prohlášení také odrazují některé části programu i někteří kandidáti, jako například bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká.Jak upozornily Seznam Zprávy, Přísaha teď ale shání, z čeho samostatnou kampaň zaplatit. Na volebním účtu hnutí bylo v době oznámení kandidatury bez Motoristů k dispozici 452 korun.Přísaha se v předvolebních průzkumech nedostává výš než nad tři procenta. Motoristé, kterým se na jaře dařilo, se teď pohybují kolem pěti procent. Vzhledem k dosavadním předvolebním preferencím tedy oběma subjektům hrozí, že hlasy jejich voličů propadnou.Proč zkrachovalo jednání s Motoristy? S kým vším Šlachta jednal o spojení? A co chce voličům nabídnout? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Ukrajinci se cítí víc ohroženi korupcí než raketami, říká vládní zmocněnec

    Play Episode Listen Later Jul 24, 2025 36:08


    Ukrajinský parlament v úterý schválil zákon, který omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi. Týž den ho podepsal i prezident Volodymyr Zelenskyj a vypukly demonstrace. Proč? A jak Ukrajina bojuje s korupcí?Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.“Ukrajinci považují za největší problém a ohrožení korupci ve své zemi, teprve potom jsou to ruské raketové útoky,“ popisuje situaci v zemi Kopečný. Už přes tři roky vozí na Ukrajinu podnikatelské mise a pomáhá jim zapojovat se do rekonstrukčních a investičních projektů.„Společnost tím tématem byla přetlakovaná, přetlakovaná tím, že z okolí prezidentské kanceláře bují tendence, které se nazývají autokratické,“ vysvětluje Kopečný protesty, které pro přijetí nového protikorupčního zákona vypukly.Zelenského začaly kritizovat protikorupční organizace, novináři ale i přední západní politici a státníci. Varují před tím, že nedostatečný boj s korupcí může přibrzdit vstup Ukrajiny do EU. Podle mnoha komentátorů je v ohrožení i ukrajinská demokracie. S tím ale Kopečný nesouhlasí.Jak vypadá vnitropolitická situace v zemi, která se už přes tři roky brání Rusku? Záleží Ukrajině na skutečném boji s korupcí? A jak se s tamními podmínkami potákají podnikatelé, kteří se chtějí podílet na obnově země?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Turkovi věřím, k obvinění z násilí neexistují důkazy, říká Motorista Šťastný

    Play Episode Listen Later Jul 23, 2025 40:47


    Motoristé i po víkendovém krizovém sněmu stojí za svojí nejpopulárnější tváří, europoslancem Filipem Turkem. A to přes to, že přiznávají, že právě jeho kauzy je stáhly dolů a sebraly jim preference. Proč ho tolik podporují?Hostem Ptám se já byl lídr pražské kandidátky Motoristů sobě, jejich největší sponzor a bývalý poslanec ODS Boris Šťastný.„My jsme o Filipu Turkovi hovořili, ta diskuze byla plamenná, mnohdy, trochu bouřlivá, ale byla zcela korektní a správná. A my Filipovi Turkovi věříme a stojíme za ním. Tečka,“ řekl Boris Šťastný.Motoristům podle něj ubrala hlavně kauza Turkovy rychlé jízdy, naopak zpráva o tom, že na Turka podala trestní oznámení jeho bývalá přítelkyně kvůli ubližování Motoristům prý neškodí. Považují ji za vykonstruovanou. „Dělám na ulici kampaň a mluvím s lidmi. Zatímco čas od času se stalo, že se ptali na tu rychlost, tak k tomuto tématu drtivá většina občanů a je to i moje pozice, se domnívá, že jde o věc vykonstruovanou,“ tvrdí Šťastný v Ptám se já.„Neexistují důkazy, je to postavené všechno na vodě. Nevíme, kdo to je, nevíme, jestli emaily jsou pravdivé, nejsou pravdivé. … Já osobně Filipovi Turkovi věřím, že nic takového se nestalo,“ dodává exposlanec.S jakými stranami by Motoristé vládli? Jak jde dohromady jejich pravicový program a zájem vládnout s ANO? A co znamená jejich slib, že by vzali peníze všem neziskovkám?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Nebylo to jen spadlé vedení na jedné lince, říká ministr k blackoutu

    Play Episode Listen Later Jul 22, 2025 37:35


    Začátkem července Česko postihl největší výpadek proudu za dlouhou dobu. Ministerstvo průmyslu přišlo vzápětí s tím, že blackout způsobilo spadlé vedení a následný výpadek elektrárny Ledvice. Vyšetřování ale pokračuje. Kdy budeme vědět, kdo za blackout skutečně může?Hostem Ptám se já byl ministr průmyslu a obchodu a místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček.„Vyšetřování bude ještě probíhat několik týdnů. Nechci teď do předběžných závěrů ukazovat na viníka. Přece jenom ta technická závada byla opravdu rozsáhlá. Je důležité nezávislé odborné vyšetření této situace, která opravdu není dobrá,“ řekl v Ptám se já ministr Vlček.Výpadek proudu zasáhl v pátek 4. července zhruba milion odběrných míst v Česku, už zrhuba za dvě hodiny se ale podařilo dodávku energie obnovit. Do vyšetřování před pár dny vstoupil šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš, který dopisem vládě i některým ministrům požádal o prošetření Energetickým regulačním úřadem a poslal úředníkům seznam několika velmi konkrétních otázek.„Okamžitě jsem požádal ředitele ČEPS o rozšíření té analýzy, kterou jsme zadali, o odpověď na tyto otázky. Pokud padají tyto konkrétní dotazy, tak mě samotného zajímají odpovědi na ty otázky,“ říká Vlček.Jaké okolnosti blackoutu chce prošetřit šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš? S jak velkými investicemi do přenosové soustavy musíme v budoucnu počítat? A proč ministerstvo nedokáže uhlídat firmy, jejichž výrobky navzdory sankcím končí v Rusku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Reputační problémy Turka? Ještě není odepsaný, říká sociolog

    Play Episode Listen Later Jul 18, 2025 37:56


    „Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro voličů. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se. Podobně jako třeba KDU-ČSL na Moravě. Ale nebude to stačit,“ myslí si sociolog Buchtík. Strana, která na víkend svolává krizový sněm, podle něj potřebuje nutně oslovit další skupiny voličů. Můžou ještě Motoristé poznamenaní kauzami Filipa Turka otočit negativní trend? Jak se tři měsíce před volbami daří dalším menším stranám? A dá se odhadnout, kolik hlasů letos propadne? Téma pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.Poslední volby do Sněmovny v roce 2021 se zapsaly do historie jako volby, ve kterých propadlo nejvíc hlasů. Volilo sice skoro 5,4 milionu lidí a volební účast překročila 65 procent. Přes milion Čechů se ale rozhodlo pro strany, kterým se nakonec nepodařilo překročit pětiprocentní limit pro vstup do dolní komory. Zhruba každý pátý hlas tak propadl. Voliči si to podle sociologa Martina Buchtíka velmi dobře uvědomují a o to víc rozvažují, zda stranám pohybujícím se kolem pěti procent dají svůj hlas. „Určitě je pravda, že to lidi zvažují. Vidíme to dlouhodobě u Zelených, kteří mají docela dobrou potenciální základnu potenciálních lidí, kteří by je zvažovali. Ale potom si řeknou: ‚Vlastně Zelení se tam nedostanou. Tak já je volit nebudu, byl by to hlas, který připadne třeba komunistům.‘“„A zároveň taky vidíme, že třeba v minulých sněmovních volbách nebo hlavně v prezidentských volbách, kdy pro ně byl Andrej Babiš hlavní oponent, lidé chtěli zvolit co nejsilnějšího protikandidáta. Což byla ve sněmovních volbách koalice Spolu a v prvním kole prezidentské volby Petr Pavel. Přiklonili se k tomu silnějšímu hráči, který měl v jejich očích větší pravděpodobnost porazit Andreje Babiše,“ říká sociolog a dodává:„Ten milion (propadnutých hlasů) se asi nezopakuje. To byla zcela výjimečná situace. Ale půl milionu by to být mohlo. Přeliv na poslední chvíli bude strašně důležitý. Budou také důležité finální debaty, kam se dostanou asi jenom ty největší politické strany.“Motoristům by pomohlo spojení s Přísahou Kolem pěti procent se tři měsíce před volbami pohybují Motoristé, kteří kvůli tomu na tento víkend svolali krizový sněm. Podle aktuálního modelu STEM by teď získali 3,5 procenta, před týdnem to byla čtyři procenta. Červnový model agentury Median připsal straně 5,5 procenta, od února do dubna se přitom v průzkumech Medianu pohybovali o několik procent výš.„Je to dané tím, že to není samostatná strana, ale je to do velké míry strana voličů Filipa Turka. A Filip Turek se v posledních měsících potýká, když to řekneme kulantně, s řadou reputačních problémů. A neřeší je úplně dobře,“ myslí si Buchtík. Znamená to, že by byl Turek už odepsaný? „To určitě neznamená, ale nemá tu pozici prostě jednoduchou. Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se, roznášet letáky. Podobně to má třeba KDU-ČSL, taky mají silnou základnu, která je zejména na Moravě ochotná straně věnovat svůj volný čas. Samozřejmě dost rozdílně než podporovatelé Filipa Turka. Ale nebude to stačit,“ poznamenává sociolog. Strana podle něj nemůže jen upevňovat své voličské jádro, ale nutně potřebuje oslovit další skupiny. V tom by jí mohlo pomoci spojení s Přísahou Róbera Šlachty, se kterou Motoristé loni kandidovali do evropských voleb a získali právě mandát pro Turka. Strany se ale rozešly ve zlém a Přísaha oznámila, že do Sněmovny půjde samostatně. Aktuálně se ovšem spekuluje, že by ještě přece jen mohlo dojít k opětovnému spojení těchto dvou subjektů. Čas mají do konce července, kdy se odevzdávají kandidátky. Stačilo! se může posunout od pětiprocentní hraniceHnutí Stačilo!, ve kterém figurují komunisté v čele s Kateřinou Konečnou, si chce překonání pětiprocentní hranice do Sněmovny pořádně pojistit. I díky spojení s dalšími subjekty zapsalo hnutí úspěch v loňských evropských volbám. Do těch parlamentních teď posílí o sociální demokraty, se kterými se po zprvu neúspěšných námluvách nakonec dohodlo tento týden. Průzkumy nyní hnutí Stačilo! připisují zhruba pět procent, sociální demokraté by se nepřehoupli ani nad tři procenta.„(Díky členům SOCDEM na kandidátkách) může Stačilo! získat třeba půl procenta nebo jeden procentní bod navíc. Což je důležité. A taky by je to aspoň vizuálně posunulo od té pětiprocentní hranice, na které teď dlouhodobě jsou. To je taky důležitý prvek. Už nebudou plýtvat energií na přesvědčování, že se tam dostanou, ale začnou komunikovat něco jiného. Zajímavé potom bude, jak se vzájemně budou kroužkovat ty dvě voličské skupiny,“ komentuje Buchtík a pokračuje:„Myslím, že se do Sněmovny spíš dostanou. Ale kromě spojení se sociálními demokraty bude rozhodovat to, jakou rétoriku zvolí SPD a také jestli Stačilo! udrží tu dvouhlavou saň, to znamená Kateřinu Konečnou a Daniela Sterzika, tak, aby mluvili zhruba stejně i těsně před volbami.“Rýsuje se už složení budoucí Sněmovny? A které známé tváře z menších stran by se mohly objevit v příští vládě? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Česko se nepřipojí k nákupu amerických zbraní. Tříštili bychom síly, říká poslanec

    Play Episode Listen Later Jul 17, 2025 34:24


    Andrej Babiš řekl zahraničním novinářům, že jeho vláda zruší klíčový projekt současného kabinetu - muniční iniciativu. To, co ANO už několikrát naznačovalo, tak jednoznačně zaznělo. Co by zastavení projektu znamenalo?Hostem Ptám se já byl poslanec a předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček.Šéf ANO a favorit letošních sněmovních voleb Andrej Babiš se tento týden v rozhovoru pro agenturu Reuters jasně vyjádřil k české muniční iniciativě, kterou v případě vítězství hodlá zrušit. Premiér Petr Fiala (ODS) označil takové výroky za nebezpečné. „Je to důležitá věc a ztráta kreditu České republiky by byla velká. A jsem překvapen, protože Andrej Babiš byl informován o tom, kolik to stojí, byl informován, jak to probíhá,“ komentoval Babišovy výroky předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS). „Chápu, že Andrej Babiš bojuje o voliče s SPD, možná s PRO, možná s těmi společenskými bublinami, které Ukrajinu nepodporují. Ale tohle je tak vážná věc! On jako bývalý premiér nemá právo takto hazardovat s budoucností kreditu České republiky. To člověk prostě nechápe. Tady jsou nějaké limity,“ kritizoval Žáček. Česká muniční iniciativa pomohla loni dodat Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi na svém území, celkem 1,5 milionu nábojů. Dodávky pokračují i letos. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při své květnové návštěvě Prahy označil program za efektivní. Česká vláda od začátku války patří mezi hlavní podporovatele napadené země. O to více překvapila jiná zpráva z tohoto týdne - Česko se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Kyjev, o kterém informoval prezident Donald Trump. „Myslím, že to je rozumné rozhodnutí, protože bychom tříštili síly,“ bránil rozhodnutí Žáček. "Netvrdím, že se k tomu někdy nepřidáme. Ale dneska je situace taková, že my máme rozjeté věci a my je musíme obhájit. Kdyby se k tomu premiér Fiala přihlásil, tak co bude říkat Andrej Babiš nebo opozice? “V čem je muniční iniciativa tak klíčová? A kde vezmeme peníze na zbrojení?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Vláda nechává špinavou práci na nás, říká šéf Asociace krajů Holiš k platům nepedagogů

    Play Episode Listen Later Jul 16, 2025 42:10


    Kraje žádají prezidenta, aby vetoval novelu školského zákona. Nesouhlasí s její částí, která převádí financování nepedagogických pracovníků ze státu na samosprávy. Co krajům přesně vadí?Hostem Ptám se já byl hejtman Zlínského kraje a předseda Rady Asociace krajů Radim Holiš (ANO). Kraje vyzvaly prezidenta Petra Pavla, aby vetoval novelu školského zákona. Klíčový a dlouho očekáváný legislativní balíček na začátku července schválili i senátoři. Teď ho má podepsat prezident. Asociace krajů ale dlouhodobě kritizuje část novely, podle které se od 1. ledna 2026 převádí financování nepedagogických pracovníků ze státu na samosprávy. A požaduje po hlavě státu, aby zákon vetoval. Žádost asociace podpořili především hejtmani opozičního hnutí ANO. „Respektuji a rozumím vládním hejtmanům, že se k této výzvě nepřipojili. Bohužel už této vládě nemůžeme věřit,“ vysvětloval šéf Asociace krajů a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). Koaliční kabinet podle něj nesplnil mnoho ze slibů, které dal krajům. Změna financování platů kuchařek, uklízeček nebo školníků není dobře připravená. „Předpokládané hodnoty byly počítané z roku 2023. A nejsou v tom započítané peníze, které ředitelé do této doby brali právě z hromádky na pedagogy. Naše čísla ukazují, že kraje v tuto chvíli přicházejí od 1. 1. 2026 o 1,4 miliardy, a to jsou už významné částky. Je to zhruba přes 100 milionů na kraj,“ prohlásil Holiš s tím, že skutečný propad se ukáže až v příštím roce. Hejtmané ani starostové ale podle něj omezení provozu ve školách nedopustí.Že by byla snaha shodit ze stolu celou novelu součástí předvolebního boje, Holiš odmítl: „Nám bylo říkáno, že kraje dostanou stejné peníze, ale v závěru ty peníze nejsou stejné. Takže musíte pochopit, že pokud ta hra není fér, tak se musí používat i prostředky, které nejsou typické. A veto prezidenta je pro nás to poslední.“Připouští hejtmané, že novela krajům přináší výhody? Proč obce a kraje neinvestují, ale hromadí na účtech stovky miliard? A jak Radim Holiš vnímá slova vedení ANO, které připouští variantu příští vlády opřené o hlasy SPD?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Ministrem jen fanoušek NATO? „To, co plánuje prezident, je protiústavní,“ říká Fiala z SPD

    Play Episode Listen Later Jul 15, 2025 40:35


    Opoziční SPD nakonec půjde do sněmovních voleb i s podporou Rajchlovy strany PRO, která hrozila odtržením z „vlastenecké čtyřky“ kvůli pozicím na kandidátkách. Udrží formace pod křídly SPD jednotu? Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Radim Fiala. Opoziční hnutí SPD nakonec půjde do podzimních sněmovních voleb společně nejen s Trikolorou a Svobodnými, ale i se stranou Právo Respekt Odbornost (PRO). Tedy v sestavě, na jaké se strany s cílem „spojení vlasteneckých sil“ domluvily letos na jaře ve společném memorandu. Ještě do neděle to ovšem nebylo jisté. Jak minulý týden upozornily Seznam Zprávy, kvůli neshodám ohledně kandidátních listin začalo PRO hrozit ukončením spolupráce. Některým členům partaje Jindřicha Rajchla vadilo, že na kandidátkách nedostávají takový prostor, jaký očekávali. V SPD zase zaznívaly obavy z toho, že je lidé z PRO mohou přeskákat.Rajchlova strana proto usnesením vyzvala SPD k serióznímu jednání a k naplnění jejích požadavků. V neděli večer pak předsednictvo PRO rozhodlo, že ve spojenectví přece jen hodlá pokračovat.Podle aktuálního volebního modelu STEM by se kandidátka SPD dostala do Sněmovny s 12,4 procenta hlasů. Hnutí Tomia Okamury si od spojenectví s PRO, Trikolorou a Svobodnými slibuje, že předejde hrozbě propadnutí hlasů a a zajistí jim silnější zastoupení ve Sněmovně. Uskupení plánují ustavit společný poslanecký klub. „My chceme změnu a z toho jednoznačně plyne, že nám zbývá hnutí ANO jako jediný velký koaliční partner. A o vládu s ním budeme skutečně usilovat,“ řekl v Ptám se já místopředseda SPD Fiala. V souvislosti s tím okomentoval i dosavadní vyjádření prezidenta Petra Pavla, podle kterých je pro hlavu státu při sestavování příští vlády klíčový přístup stran k základním bezpečnostním garancím České republiky. Včetně postojů k členství v EU a NATO: „Myslím, že to je protiústavní. Prezident má toho člověka buď jmenovat, nebo nejmenovat, v Ústavě není napsáno, že by ho měl jmenovat podle jeho politického názoru.“Jak stabilní je spolupráce menších stran s SPD? Jaký postoj má hnutí Tomia Okamury k základním bezpečnostním garancím České republiky? A jakou strategii bude mít po volbách?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Sliby jsem splnil ze 70 procent, říká ministr zdravotnictví Válek

    Play Episode Listen Later Jun 27, 2025 42:15


    Už loni na konci roku se Vlastimil Válek stal nejdéle sloužícím ministrem zdravotnictví po roce 1989. Teď by mohl být první, který resort vydrží řídit celé volební období. Které ze slibovaných klíčových reforem se mu povedly? Hostem Ptám se já byl místopředseda TOP 09 a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. České zdravotnictví se za čtyři roky s Vlastimilem Válkem v čele muselo vypořádat s posledními covidovými vlnami a dopady pandemie na celý systém. Čelilo také výpadkům léků nebo protestům lékařů. Zároveň si ministr předsevzal provést mnoho klíčových změn celého systému zdravotnictví.Už na konci loňského roku vláda tvrdila, že se jí daří naplnit 93 procent programového prohlášení. Jak upozornily i Seznam Zprávy, vývoji ve zdravotnictví takový výsledek příliš neodpovídal. Jak se je na tom podle Válka resort nyní, tři měsíce před volbami? „Mám tři velké dluhy, které mě nesmírně mrzí. Vadí mi, že se nám nepodařilo dotáhnout transformaci hygien a Státního zdravotního ústavu tak, aby z něho vznikl Kochův institut. To, co mně vadí osobně, je, že se nepodařilo prosadit pozměňovací návrh, který se týká možnosti připojištění. Takže si myslím, že jsme to, čeho jsem chtěl dosáhnout, splnili ze 70 procent.“ Ministr by podle svých slov resort rád vedl i po volbách. Věří, že koalice Spolu má šanci uspět a že bitcoinová kauza ji dlouhodobě nepoškodí.„Bitcoinová kauza je selhání Pavla Blažka. Politik si musí uvědomit, že ve chvíli, kdy se stane vrcholným politikem, je zlatou rybičkou v akváriu a je na něho vidět. A Pavel Blažek byl vrcholným politikem a se rozhodl udělat něco, co bylo podle mého názoru velmi neetické, naivní, možná to bylo hloupé. Ale reagoval tak, jak má správný politik reagovat a skončil,“ uzavřel Válek. Jak se Česko do budoucna vypořádá se stále rostoucími náklady na péči? A co klíčového čeká ve zdravotnictví na příští vládu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Jelo se asi nějakým tunelovým viděním, říká Decroix k bitcoinové aféře

    Play Episode Listen Later Jun 26, 2025 40:11


    Už se zdálo, že se koalice Spolu odrazila ode dna a začala pomalu dohánět v preferencích opoziční ANO. Jenže bitcoinová kauza si začíná vybírat daň a preference Spolu spadly. Jak to chce koalice zachránit? Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně ODS a ministryně spravedlnosti Eva Decroix. Koalice Spolu měla až do bitcoinové kauzy důvod k radosti - v předvolebních průzkumech se jí totiž dařilo navyšovat podporu voličů. Podle dat agentury STEM z konce minulého ale aféra příznivý trend zabrzdila. Koalice oslabila o 1,2 procentního bodu na 20,4 procenta. Propad by podle analytiků mohl ještě pokračovat. Koaličním kabinetem Spolu a STAN sice kauza po vypuknutí otřásla, zatím ale krizi ustál. A nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), která ve funkci nahradila stranického kolegu Pavla Blažka, slibuje objasnění bitcoinové kauzy i celkové uklidnění situace na resortu. Postup úřadu by měl prošetřit externí audit. Ministerstvo spravedlnosti ve středu oznámilo, že do uplynutí stanovené lhůty se nepřihlásil žádný zájemce o jeho provedení. Resort proto termín přihlášek prodloužil do pátku. Ministryně Decroix chce auditora vybrat co nejdříve. Jak už dříve prohlásila, že veřejnost chce s výsledky prověrky seznámit do konce srpna. Se zadáním externího auditu, který zaplatí daňoví poplatníci, nesouhlasí opozice. Podle Pirátů by měla postupy úředníků zkoumat k tomu určená státní instituce, tedy Nejvyšší kontrolní úřad. Jaké systémové nedostatky odhalila kauza s bitcoiny? A nemělo se Spolu ministra Pavla Blažka zbavit mnohem dříve?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Fiala s Pazderkovou? Podcenili to, měl víc trénovat, říká bývalý marketér

    Play Episode Listen Later Jun 25, 2025 48:09


    "Andrej Babiš se jako vždy neovládne. Nemůže si pomoct a rozpálí protikampaň víc, než je potřeba. Mělo by to strašlivější dopad, kdyby ve Sněmovně jenom seděli a řekli by: ‚Vidíte, co to je za lidi? Jestli nechcete, aby vám vládli takoví lidé, máte v říjnu možnost.‘Ale oni místo toho začnou zapalovat hranice, úplně to přepálí a blouzní, “ říká Michopulos k bitcoinové aféře. Jak zásadně ovlivní současné kauzy vládní koalice i opozice kampaň před letošními volbami do Poslanecké sněmovny? Jak se stranám kampaň zatím celkově daří? A který politik či politička je aktuálně největší hvězdou? Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, podcastera a bývalého politického marketéra Petrose Michopulose v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb. Strany v červnu začaly více rozjíždět své předvolební kampaně, do jejich plánů ovšem zasáhla bitcoinová aféra i poslední rozsudek v kauze Čapí hnízdo. Dopad těchto kauz na preference voličů ale podle Buchtíka i Michopulose zřejmě zásadní nebude. Což potvrzují i výsledky předvolebních průzkumů z posledních týdnů. Podle dat agentury STEM by hnutí ANO aktuálně sněmovní volby vyhrálo s 31,2 procenta, tedy stejně jako před týdnem. Do podpory koalice Spolu se poprvé propsala bitcoinová kauza, zatím oslabením o zhruba jeden procentní bod na 20,4 procenta. Jako Zemanův BambergMichopulos současnou situaci kolem bitcoinové kauzy přirovnává ke skandálu před volbami v roce 1998, kdy Českem otřásly informace, že tehdejší šéf ČSSD Miloš Zeman se měl v německém Bambergu sejít s čechošvýcarským podnikatelem Janem Vízkem. Výměnou za peníze na kampaň a kompromitující materiály na politické konkurenty měl Zeman slíbit Vízkovi dosazení jeho lidí do vysokých státních funkcí.„Tenkrát jsem si myslel, že je to konec. Že si Miloš Zeman vyklidí kancelář v Lidovém domě. A nemělo to vůbec žádný dopad. Dnes, kdy jsou voličské tábory mnohem ostřeji rozdělené, pevněji ukotvené na jednotlivých stranách politického spektra, bude mít typ afér jako bitcoin na voliče ještě menší vliv než v roce 1998,“ myslí si podcaster.„Přispěje k tomu mimo jiné i to, že Andrej Babiš se jako vždy neovládne. Nemůže si pomoct a rozpálí protikampaň víc, než je potřeba. Mělo by to strašlivější dopad, kdyby ve Sněmovně jenom seděli a řekli by: ‚Vidíte, co to je za lidi? Jestli nechcete, aby vám vládli takoví lidé, máte v říjnu možnost.‘ Ale místo toho začnou zapalovat hranice, úplně to přepálí a blouzní,“ říká Michopulos. A naráží i na nedávné jednání Sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě, které ANO vyvolalo:  „Celý ten džihád pro ně má jedinou obrovskou výhodu, že vlastně funguje jako bránění ve hře. Ve chvíli, kdy tohle rozjedete, obsadíte média tímto obsahem, tak znemožňujete vládním stranám pokračovat v kampani, kterou dělaly ještě donedávna a která vedla k mírnému nárůstu jejich preferencí. “„Koalici Spolu ta čísla sice možná neklesnou tolik, jak třeba očekává takový volič hnutí ANO nebo SPD, ale samozřejmě je to zastaví, protože měli docela dobře našlápnuto,“ doplňuje Buchtík. Kolik v Česku stojí dobrá kampaň? Proč by Andrej Babiš už neměl jít do žádné předvolební debaty? A s kým chce ve skutečnosti vládnout?--V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Stanjura je lhář, to je realita, říká Havlíček k bitcoinové aféře

    Play Episode Listen Later Jun 20, 2025 42:51


    Vláda Petra Fialy čelila v Poslanecké sněmovně už čtvrtému pokusu opozice o vyslovení nedůvěry. Důvodem byla bitcoinová aféra. Koalice ale i tentokrát přežila. Má opozice ve spojitosti s bitcoinovou kauzou další plány?Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Vláda Petra Fialy (ODS) ustála čtvrtý opoziční pokus o vyslovení nedůvěry. Koaliční strany ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 se navzájem podržely. Svržení kabinetu podpořili jen přítomní poslanci opozičních hnutí ANO, SPD a Pirátů. Pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo 94 poslanců, pro svržení kabinetu by bylo nutných nejméně 101 hlasů. Hlasování o nedůvěře vyvolali představitelé hnutí ANO kvůli miliardovému daru v bitcoinech ministerstvu spravedlnosti. Podle místopředsedy hnutí Karla Havlíčka šlo o nezbytný a politicky správný krok: „Na druhou stranu jsem pragmatický člověk a byl jsem prakticky přesvědčen, že se to nepodaří. Nicméně to, že se grilovali ministři, zejména Zbyněk Stanjura a Petr Fiala, bylo nesmírně dobře. Lidé si mohou udělat sami obrázek, jak kdo mluvil, jak kdo lhal, jak kdo se vytáčel.“Podle Havlíčka mělo ANO od ministerských úředníků informace, že šéf financí Stanjura o dopise z resortu spravedlnosti týkajícího se bitcoinů věděl. Ministr tvrdí, že o problematickém daru netušil do poslední chvíle. „Ukázalo se, že pan Stanjura je lhář. A to je realita,“ prohlásil Havlíček. Ten v rozhovoru také nastínil, jaké kroky jeho hnutí plánuje hned první den vlády, pokud vyhraje říjnové volby do Poslanecké sněmovny. „Toho bude takové množství, že mám pocit, že ten den by měl mít víc hodin,“ řekl místopředseda ANO v nadsázce. „Ukážeme, že jsme připraveni.“Chce ANO kvůli bitcoinové kauze dál tlačit na konec někoho z ministrů? Kde by hnutí vzalo peníze na sliby, které před pár dny nastínil Andrej Babiš? A jaké odborníky od SPD by ANO vzalo do své vlády?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Schůzka radního, miliardáře a exšéfa ČT. „Žádné drama, koukali jsme na fotbal,“ tvrdí Matocha

    Play Episode Listen Later Jun 19, 2025 53:16


    Radní ČT ve středu ani na několik pokusů nezvolili nového generálního ředitele a pokračování volby odsunuli o týden. Rozhodovat se budou mezi manažery televize Milanem Fridrichem a Hynkem Chudárkem. Co se v zákulisí volby děje? Hostem Ptám se já byl člen Rady České televize Pavel Matocha. Česká televize zůstává po odvolání Jana Součka bez generálního ředitele. Radní se tento týden na jeho nástupci neshodli. Ani jeden z pěti finalistů nezískal ve třech kolech nejméně deset hlasů potřebných ke zvolení. Ve volbě nového šéfa veřejnoprávní televize bude Rada ČT pokračovat příští týden ve středu. Rozhovodovat se bude mezi programovým ředitelem Milanem Fridrichem a obchodním ředitelem Hynkem Chudárkem, kteří střídavě dostali osm a devět hlasů.Pětici nejvážnějších kandidátů, mezi které postoupili i bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová, vybírali radní z celkem 21 zájemců. Nového generálního ředitele musí Rada ČT zvolit do tří měsíců od odvolání předchozího šéfa. Jana Součka odvolali radní 6. května kvůli tomu, že se měl podle nich dopustit několika porušení zákona o České televizi.„Pořád věřím, že se nám podaří generálního ředitele příští týden zvolit. Pokud se nám to podaří, bude to velmi dobré, protože Milan Fridrich nebo Hynek Chudárek jsou za mě oba dobrými kandidáty. Pokud se nám to nepodaří, tak se domnívám, že Rada má tu současnou volbu ukončit a vyhlásit nové výběrové řízení,“ prohlásil radní Pavel Matocha. V rozhovoru komentoval mimo jiné i nedávné zjištění Deníku N, že se rok před zvolením Jana Součka do čela České televize zúčastnil schůzky s miliardářem Pavlem Tykačem a tehdejším šéfem ČT Petrem Dvořákem. Toho měl radní přesvědčovat k rezignaci. Podle něj jsou ale takové informace lživé. „Co bylo na schůzce s Petrem Dvořákem, vám odpovídat nebudu. Ta byla za zavřenými dveřmi. Co vám k ní řeknu, aby bylo vidět, jak byla napjatá a nervózní, tak že jsme pak sledovali Ligu mistrů v televizi,“ dodal ironicky Matocha. Zvolí radní nového ředitele příští týden? Jak napravit poškozenou reputaci veřejnoprávní televize i samotné Rady ČT? A jaké vazby na televizi má miliardář Pavel Tykač?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Izrael nemůže úplně zničit íránský jaderný program, říká odborník

    Play Episode Listen Later Jun 18, 2025 29:59


    Izrael už téměř týden velmi silně útočí na vojenské cíle v Íránu. Premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že země byla těsně před tím, než bude schopna sestavit vlastní jaderné zbraně. Co všechno o íránském jaderném programu víme?Hostem Ptám já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Írán a Izrael v noci na dnešek pokračovaly ve vzájemných vzdušných úderech, které začaly po pátečním rozsáhlém izraelském útoku. Tel Aviv ho zdůvodnil snahou zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně. Teherán to popírá, materiály prý využívá pouze pro mírové účely.Podle nedělního prohlášení íránských úřadů v zemi zemřelo kvůli izraelským úderům přes 200 lidí včetně vysokých vojenských velitelů a jaderných vědců. Při íránských úderech na Izrael zemřelo podle kanceláře premiéra 24 lidí.Podle amerických médií by se do konfliktu mohly přímo zapojit i Spojené státy, prezident Donald Trump je tomu přes počáteční zdrženlivost prý stále více nakloněn. Šéf Bílého domu v úterý vyzval Írán k bezpodmínečné kapitulaci a obyvatele Teheránu k evakuaci. Američané podle něj vědí, kde se skrývá íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, ale nyní ho nechtějí zabít.Zasáhl Izrael v poslední minutě, jak někteří tvrdí, aby uchránil svět od jaderné hrozby? A jak pravděpodobné je, že se do konfliktu zapojí USA?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Prezident se nenechává korumpovat mocí, za to si ho vážím, říká jeho sponzor

    Play Episode Listen Later Jun 17, 2025 35:38


    Po minulých volbách přišla skupina velmi vlivných podnikatelů s výzvou k druhé transformaci české ekonomiky. Varovali, že pokud to neuděláme, nebude Česko brzy konkurenceschopné. Dokázali jsme se za vlády Petra Fialy někam posunout? Hostem Ptám se já byl zakladatel a generální ředitel společnosti Eurowag, předseda správní rady spolku Druhá ekonomická tranformace a jeden ze sponzorů Petra Pavla Martin Vohánka.Během čtyř let této vlády v Česku opakovaně zaznívaly hlasité výzvy českého byznysu, aby se tuzemská ekonomika konečně více rozhýbala, přizpůsobila moderním technologickým trendům a byla tak více konkurenceschopná. Podnikatelským špičkám, které se kvůli tomu spojili v rámci Druhé ekonomické transformace, vadilo, že zemi celkově chybí směr.Podle filantropa a miliardáře Martina Vohánky se už například daří lákat do Česka více zahraničních studentů nebo špičkových vědců či lépe propojit vědu a výzkum. Na druhou stranu zemi stále brzdí dlouhé povolovací procesy a obecně pomalá státní správa. Jako úkol pro příští vládu také zůstala i zásadnější reforma školství, po které firmy dlouhodobě volají. České firmy podle Vohánky ale teď mají obrovskou příležitost na poli tradičního strojírenství a rostoucího oboru IT. I s ohledem na větší požadavky na naši odolnost a obranyschopnost v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině se zvětšuje poptávka po zboží takzvaného dvojího užití (tedy zboží pro civilní i vojenské účely). “ A to je přesně to, kde můžeme vyniknout. Vyhrávat na stávajících hřištích, kde už některé státy dominují, je velmi těžké. Tady je nově otevírající prostor pro všechny v Evropě. Je to stejná startovní čára. A to je příležitost pro Českou republiku,“ uvedl byznysman. Vohánka byl také jedním z podnikatelů, kteří v kampani podpořili Petra Pavla a byl by rád,  aby kandidoval znovu: „Myslím, že ta země to potřebuje. To, čím procházíme díky souběhu mnoha megatrendů, ať už je to AI, globální oteplování, změny v geopolitickým prostoru, demografická krize a podobně, vyžaduje člověka s vysokou integritou, se zkušeností z řízení krizí, člověka, který umí komunikovat. Myslím, že to pan prezident naplňuje stoprocentně.“Jaké další výzvy stojí před příští vládou? A jak jsou sponzoři kampaně Petra Pavla spokojeni s jeho prezidentstvím?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    O tlaku na Moravce ke mě šly jen drby, říká kandidát na ředitele Fridrich

    Play Episode Listen Later Jun 16, 2025 37:03


    Volba nového ředitele České televize se blíží do finále. Nástupce Jana Součka zkusí radní ČT vybrat už ve středu. Jaké vedení a řízení by Česká televize potřebovala? Hostem Ptám se já byl programový ředitel ČT a kandidát na generálního ředitele Milan Fridrich.Už ve středu bude Rada ČT volit nového generálního ředitele veřejnoprávní televize. Pětice finalistů, předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová, ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas a výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský, postupně představí radním své plány budoucího rozvoje televize. Podle projektů, které jsou od pátku zveřejněné na webu Rady ČT, kladou kandidáti důraz zejména na efektivnější systém řízení, kontrolu financování nebo fungování nezávislého zpravodajství, ale i na on-line obsah.Současný programový ředitel ČT Milan Fridrich vnímá svou kandidaturu jako logický krok někoho, kdo televizi zná dlouhodobě zevnitř a chce ji posunout dál. V případě zvolení generálním ředitelem se hodlá zaměřit na on-line a digitální služby. Kromě rozvoje webů a iVysílání plánuje například navýšit objem původní tvorby, a to zejména pro mladé. Ve zpravodajství by pak mimo jiné posílil ekonomickou redakci nebo přidal zahraniční zpravodaje. Fridrich začínal v devadesátých letech v Českém rozhlase jako zahraniční zpravodaj v Bruselu. Po práci na stejném postu pro Hospodářské noviny nastoupil do České televize, kde zastával například pozici šéfeditora ČT24, vedoucího Studia 6 i ředitele zpravodajství, aktuální publicistiky a sportu. Přímo se také podílel na založení zpravodajského kanálu ČT24. Od roku 2011 má na starosti programovou skladbu stanic ČT1, ČT2, ČT :D a ČT art a od října 2023 i ČT sport. V jaké kondici je teď podle Milana Fridricha Česká televize? Jak zvládá držet krok s moderními trendy? A jak má nový ředitel čelit očekávaným politickým tlakům na veřejnoprávní média?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Reálný člověk nemůže být tak zlý, hnusné věci mi píší trollové, říká Maláčová

    Play Episode Listen Later Jun 13, 2025 39:46


    Podzimní sněmovní volby jsou pro SOCDEM poslední šancí na politickou záchranu, řekl nedávno místopředseda jedné z nejstarších českých stran Lubomír Zaorálek. Její podpora je ale stále nízká. Jak chce strana nepříznivý trend otočit?Hostem Ptám se já byla předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. Sociální demokracie půjde do letošních sněmovních voleb nakonec sama. Zároveň je ale strana podle její předsedkyně stále otevřená spolupráci s Přísahou. Nabídka platí za předpokladu, že by kandidoval i její předseda Róbert Šlachta. Žádná jednání se ale podle Maláčové nevedou. S vizí spojit se s dalšími politickými subjekty kandidovala lídryně SOCDEM do čela strany loni na podzim. Plán na vytvoření široké levicové koalice se ale rozpadl v únoru, když SOCDEM ukončila jednání o možné spolupráci s hnutím Stačilo! Kateřiny Konečné. Sociálním demokratům vadilo, že hnutí vedené KSČM se soustředí místo levicového na antisystémový program, který počítá s vystoupením z EU a NATO. Nedávné spekulace o tom, že by se vybraní sociální demokraté ucházeli o hlasy na kandidátkách opozičního hnutí ANO, šéfka SOCDEM opakovaně popřela: „Kdybychom si vyjednávali teplá místa na kandidátkách hnutí ANO, tak už bych tam přece byla, kdybych to chtěla.“SOCDEM ještě jako ČSSD v minulých volbách v roce 2021 vypadla ze Sněmovny, když získala 4,65 procenta hlasů. Aktuálně se její preference pohybují kolem dvou až čtyř procent. A sama její předsedkyně uznává, že strana bojuje o přežití. Maláčová, která před časem oznámila, že trpí onkologickým onemocněním, se ale podle svých slov už těší na vrchol letošní kampaně. „Kdybych měla pocit, že to nejde nebo to nezvládám nebo mě to nebaví, tak vnímám svoji vnitřní svobodu, že řeknu stop. Zdraví je na prvním místě. Na druhou stranu, nejdu do kampaně poprvé, vím, co to obnáší. A mám vysokou podporu od kolegů a cítím ji i navenek.“Co sociální demokracie voličům nabízí? Jak náročné je vést kampaň souběžně s léčbou onkologického onemocnění? A co by pro SOCDEM znamenalo, kdyby se ani tentokrát nedostala do Sněmovny? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Jdu probudit Šípkovou Růženku, říká kandidátka na šéfku ČT Šmuclerová

    Play Episode Listen Later Jun 12, 2025 46:44


    Volba nového ředitele České televize se blíží do finále. Nástupce Jana Součka zkusí radní ČT vybrat už příští středu. Úkolem nového vedení bude uklidnit situaci, ale i příprava toho, jak naložit se zvýšenými koncesionářskými poplatky. V jakém stavu je hospodaření televize? A jaký obsah teď na obrazovce nejvíc chybí?Hostem Ptám se já byla předsedkyně dozorčí rady CNC a kandidátka na generální ředitelku ČT Libuše Šmuclerová. Pozici generálního ředitele České televize za týden obsadí jeden z pětice finalistů, které ve středu vybrala Rada ČT. Z 21 přihlášených kandidátů do užšího kola postoupili ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a právě Libuše Šmuclerová.Ta od radních obdržela 15 hlasů (a postoupila tak druhá za Hynkem Chudárkem, který jich získal 17). Libuše Šmuclerová patří mezi nejvýraznější postavy české mediální scény posledních tří dekád. Od roku 2007 pracuje pro Czech News Center (dříve Ringier), kde aktuálně působí jako předsedkyně dozorčí rady. CNC je jedním z největších mediálních domů v Česku. Vydává třeba deníky Blesk, Aha!, Sport a více než tři desítky časopisů, mezi nimi i Reflex nebo Svět motorů. Šmuclerová začínala v médiích roce 1986, v Československé televizi se jako moderátorka podílela například na mládežnickém Studiu Kontakt. V roce 1993 přešla z ČT do začínající Novy. Tam pracovala jako dramaturgyně pořadu Na vlastní oči i jako šéfka publicistiky, od roku 1997 pak jako programová ředitelka. Po odchodu z Novy v roce 2005 vedla rodinnou kliniku, o několik let později se ale vrátila do médií. Výběrové řízení na generálního ředitele ČT radní vypsali poté, co na začátku května odvolali po roce a půl ve funkci Jana Součka. Ten se podle rady dopustil několika porušení zákona o České televizi. Souček v roce 2023 ve výběru porazil nejdéle sloužícího šéfa veřejnoprávní televize Petra Dvořáka.V jakém stavu televizi bývalý ředitel zanechal? Co teď ČT podle Libuše Šmuclerové potřebuje nejvíce? A co by na ní chtěla změnit? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Volby budou první těžký test mého prezidentství, přiznává Petr Pavel

    Play Episode Listen Later Jun 11, 2025 50:15


    Prezident Petr Pavel se má už brzy zhostit klíčové role ve své funkci, bude rozhodovat o sestavování vlády po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Jak se na svou „politickou maturitu“ - jak jeho první zkušenost s povolebním jednáním označují někteří odborníci - připravuje? „Přiznám se, že souhlasím s těmi, kteří říkají, že povolební vyjednávání bude prvním a velkým těžkým testem mého prezidentství. Na druhou stranu se toho ale nějak nebojím, protože je to nakonec věcí jednání. A jednání jsem vedl po dlouhé roky, i když jsem byl ještě v uniformě, takže to není nic, co by mi bylo cizí,“ prohlásil prezident v rozhovoru pro Ptám se já. „Pokud se budeme bavit o naprosto věcných argumentech, tak si myslím, že tam problém nebude.“ Prezident zopakoval, že bude respektovat vůli voličů. Při rozhodování o příští vládě pro něj ale bude klíčové téma bezpečnosti a strategického směřování země. Už před časem ostatně deklaroval, že by nejmenoval ministrem či ministryní nikoho, kdo by chtěl Česko vyvést z Evropské unie nebo z NATO. Postoje jednotlivých parlamentních stran už také probíral s jejich zástupci při osobních schůzkách na Hradě. „My jsme se na těch schůzkách postupně se všemi parlamentními stranami bavili o tom, co považuji za základní pilíře bezpečnosti a prosperity naší země. A říkal jsem jednoznačně, že za ně považuji naše členství v NATO a Evropské unii. Protože nevidím zatím žádnou jinou životaschopnější alternativu, která by nám bezpečí a prosperitu zajistila. A myslím, že na té formulaci, že to jsou naše základní pilíře naší bezpečnosti a prosperity, jsme se shodli se všemi, i s SPD,“ uvedl Pavel.Předseda SPD Tomio Okamura později prezidentovo hodnocení schůzky rozporoval, podle něj nic o souhlasu jeho strany s členstvím v Evropské unii a NATO nepadlo. Podle hlavy státu se ale prohlášení SPD už několikrát změnila.„Já si v tom nedokážu najít tu pozici, kterou vlastně mají. Přijde mi to tak trochu jako čekat, až co na to řeknou voliči,“ řekl prezident s tím, že od stran ucházejících se o podíl na vládě očekává férové jednání. To znamená i naprostou jednoznačnost v tom, jakou cestou a jakými způsoby chtějí postupovat.Jasným favoritem letošních sněmovních voleb, které se budou konat 3. a 4. října, je už dlouhé měsíce podle průzkumů opoziční hnutí ANO. To je k některým bezpečnostním otázkám jako třeba navyšování výdajů na obranu spíše opatrné. K české muniční iniciativě, kterou podpořil sám Petr Pavel, je pak hnutí Andreje Babiše až spíše odmítavé. „Kdybychom teď přistoupili k nějakému radikálnímu kroku, tak nejen, že zklameme Ukrajinu, ale zároveň bychom zklamali důvěru všech našich spojenců. A myslím si, že tohle není rozhodně v zájmu žádné rozumné politické strany, abychom se znevěrohodnili před takovými spojenci, jako je třeba Německo,“ apeloval prezident a dodal:„Ať už se nám ta dlouhotrvající válka na Ukrajině jakkoliv příčí, tak bychom ji měli vnímat jako něco, co se nás dotýká. A podporu Ukrajiny jako něco, co je příspěvkem do naší vlastní bezpečnosti. A s tím souvisí i ta dnešní iniciativa. Protože říct pouze: my nechceme podporovat zbrojení, my chceme podporovat mír, je hezké, každý by s tím asi souhlasil. Ale se zemí jako je Rusko, nelze jednat pouze tím, že jim řekneme, že chceme mír.“Ve velkém rozhovoru pro Ptám se já prezident dále odpovídal na otázky, co podle něj přinese dlouho očekávaný červnový summit NATO v Haagu, jak by se měly navyšovat naše výdaje na obranu nebo zda očekává zásadní posun v řešení konfliktu na Ukrajině. Komentoval také vládní krizi, kterou zapříčinila kauza miliardového bitcoinového daru Ministerstvu spravedlnosti.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Bitcoinová kauza může utvrdit starší voliče, že mají dojít k volbám, říká sociolog

    Play Episode Listen Later Jun 6, 2025 37:45


    Senioři obecně patří mezi stabilnější a věrnější voliče. Strany ostatně v jejich loajalitu doufají i v letošních volbách do Sněmovny. Může na tom něco změnit bitcoinová aféra? Důležité je, jaký příběh se k tomu nabalí, říká sociolog Buchtík.I letos politické strany před volbami do Poslanecké sněmovny svádějí obvyklý boj o hlasy klíčové voličské skupiny - důchodce. A i tentokrát jim slibují lepší penze, levnější potraviny nebo slevy na jízdném. Na co dnes čeští senioři nejvíc slyší? Má je v kapse hnutí ANO? Proč u nich tak propadají Motoristé? A budou to důchodci, kdo rozhodne volby? Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pozvání přijal Jiří Hrabě, ředitel neziskové organizace Elpida, která přes dvacet let podporuje seniory. Senioři jsou pro politické strany už tradičně velmi atraktivní voličskou skupinou. Jen lidí nad 65 let je v Česku podle sociologa Martina Buchtíka zhruba 2,3 milionu, tedy asi pětina populace. A díky stárnutí obyvatelstva bude jejich podíl dál narůstat.Zároveň jsou loajální a je u nich velká pravděpodobnost, že k volbám skutečně dorazí. „Jsou to také stabilnější voliči, to znamená, že je větší pravděpodobnost, že budou volit tu samou stranu. Na rozdíl třeba od mladých lidí je tam skoro nulová šance, že by přešli do toho druhého koaličního bloku v těchto volbách,“ doplňuje sociolog.Příběh o bitcoinech bude mířit i na senioryMohla by s preferencemi důchodců zahýbat kauza miliardového daru bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti, která aktuálně otřásá vládní koalicí a která je i pro samotné politiky podle jejich slov nepřehledná? „Důležité je, jaký příběh se k tomu nabalí. Vždy se hledá nejjednodušší prvek. Takže třeba příběh: pere prachy drogových kartelů nebo mafiánů - to je, myslím, docela srozumitelné,“ říká Buchtík.„Ale zároveň ta situace bude mít poměrně velkou dynamiku. Teď je to věc, která bude utvrzovat v začátku spíše třeba voliče hnutí ANO nebo SPD o tom, že udělali dobrou volbu. Že k těm volbám mají opravdu dojít. A zároveň se bude snažit připravit vládu o to, na čem si zakládá, že je mravní a hodnotová. A část toho bude mířena i na seniory. Půjde přitom o specifické kanály, asi to nebudou memečka na youtubech,“ říká v nadsázce sociolog.Proč se v kampani zaměřené na důchodce tentokrát nemluví o zdravotnictví? Jaké kanály pro komunikaci se seniory stranám nejlépe fungují? A proč stále věří řetězovým e-mailům? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Zrušení pořadu Nory Fridrichové: Kolize, která neměla jít ven, říká Kořen

    Play Episode Listen Later Jun 5, 2025 38:10


    Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku, a to do 5. června. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Do volby generálního ředitele České televize se přihlásilo 21 lidí. Jednou z nejznámějších tváří, která se o vedení veřejnoprávní televize uchází, patří moderátor, popularizátor vědy a bývalý komunální politik Vladimír Kořen. Proč se rozhodl do volby jít?Hostem Ptám se já byl kandidát na generálního ředitele ČT, moderátor Vladimír Kořen. Rada ČT příští týden vybere pětici nejlepších z 21 kandidátů, kteří se přihlásili na uvolněný post generálního ředitele České televize. O vítězi pak rozhodne o týden později. O místo odvolaného Jana Součka usiluje také několik zájemců přímo spjatých s Českou televizí jako ředitel divize zpravodajství a publicistiky Petr Mrzena, obchodní ředitel Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia Miroslav Karas, moderátor Jakub Železný, programový ředitel Milan Fridrich nebo právě Vladimír Kořen. Známý moderátor zábavně naučného pořadu ČT Zázraky přírody pracoval ve veřejnoprávním médiu mezi lety 1995 a 2010 jako redaktor a moderátor zpravodajství. Za popularizaci vědy a ochrany životního prostředí získal v roce 2006 ocenění Česká hlava. Mezi lety 2010 až 2022 působil v komunální politice, z toho deset let jako starosta města Říčany. V současnosti kromě moderování Zázraků přírody učí na základní škole. „Důvěra, to je to základní, co teď Česká televize jako médium veřejné služby potřebuje. Diskuze okolo poplatků samozřejmě rozvlnila mediální trh a objevila se spousta názorů, proč Českou televizi potřebujeme? Když vidím průzkumy, které jsou z posledních měsíců, tak mě to jako člověka, který v televizi pracuje 30 let, neobyčejně bolí. Průzkumy, kde více než polovina lidí České televizi nedůvěřuje. S tím se musí něco dělat. Myslím si, že bychom se měli vrátit k pokorné veřejné službě,“ vysvětlil Kořen svoje motivace, které ho ke kandidatuře na ředitele ČT vedly. Výběrové řízení na generálního ředitele vyhlásili radní ČT poté, co na začátku května odvolali po roce a půl ve funkci Jana Součka. Vadila jim zejména jeho manažerská pochybení. V jaké kondici Jan Souček Českou televizi zanechal? Co by teď veřejnoprávní médium potřebovalo nejvíce? A jakým směrem by Vladimír Kořen chtěl ČT vést? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Já jsem starý muž, bitcoinová kauza je naprosto nesrozumitelná, říká poslanec ODS

    Play Episode Listen Later Jun 4, 2025 29:57


    Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku, a to do 5. června. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Vláda Petra Fialy se potýká s bitcoinovou kauzou ministerstva spravedlnosti a koalice Spolu může začít sčítat politické škody. A to zrovna ve chvíli, kdy se začala nadechovat v předvolební kampani. Jak kauzu ODS a Spolu ustojí?  Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Vláda se zabývá okolnostmi sporného miliardového daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Kvůli kauze v pátek rezignoval dosavadní šéf resortu Pavel Blažek (ODS). Ve funkci ho má nahradit poslankyně občanských demokratů a místopředsedkyně strany Eva Decroix.Zhruba miliardu korun v kryptoměně daroval ministerstvu Tomáš Jiřikovský, který v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Podle Blažka nebylo na transakci nic nelegálního a neprokázalo se, že dar pochází z trestné činnosti. Vládní koalicí kauza sice otřásla, strany ale zatím vyčkávají. Starostové zatím navrhli získané peníze zmrazit, dokud se neprověří jejich původ a okolnosti přijetí. Zároveň Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že je nutné prověřit, zda nedošlo ke zneužití státu k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Okolnostmi celého případu by se měla ve středu večer zabývat i Bezpečnostní rada státu a ve čtvrtek také mimořádně Sněmovna. Kdo všechno nese na kauze díl viny? Neohrozí celou vládu? A jaký může mít dopad na sněmovní volby a výsledek koalice Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Šikana je brutálnější, násilníci ji navíc umí lépe skrývat, říká odbornice

    Play Episode Listen Later May 29, 2025 35:56


    Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Mladí, zejména muži, se radikalizují. Ve školách přibývá násilí, které se v poslední době projevilo v desítkách případů útoků, šikany nebo hrozeb. Jak nový fenomén, na který tento týden upozornilo ministerstvo vnitra, zastavit? Hostem Ptám se já byla odbornice na šikanu ve školách Markéta Bajerová z organizace Učitel naživo.Děti a mladiství se radikalizují. Jak upozornilo ve své zprávě ministerstvo vnitra, velkou roli v tom sehrávají online komunity, které sdílejí představu násilí jako jediného prostředku k dosažení cíle. Existence radikálních komunit (na sociálních sítích, v online hrách nebo komunitních serverech), výskyt explicitních násilných projevů i exhibice násilí obecně může být podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jedním z důvodů častých incidentů spojených s výhrůžkami násilím ve školách. Ty se častěji potýkají také s případy šikany nebo kyberšikany a obecně agresivitou žáků. Mezi dětmi i vůči učitelům. Veřejností naposledy silně otřásl případ šikany v Hodoníně letos v únoru. I na jeho základě ministerstvo školství rozeslalo ředitelům manuál pro zvýšení bezpečnosti ve školách. Ten mimo jiné doporučuje komunikaci s žáky a rodiči, včasné nahlašování incidentů, spolupráci s policií nebo vytvoření krizového týmu. Vláda také připravila preventivní program Bezpečné dětství. Jak se daří posilovat bezpečnost na českých školách? Co by měly sledovat, aby se šikaně či násilí předešlo? A jak v tom školám pomáhá stát? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Německo může být ohledně Ukrajiny game changerem, říká ministr Dvořák

    Play Episode Listen Later May 28, 2025 36:54


    Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Německa jednat o další podpoře pro svou zemi. Rusko Kyjevu mezitím dál vyhrožuje a u hranic shromažďuje desetitisíce vojáků, které chystá na novou ofenzivu. Jak daleko je konec války?Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova bude brzy oznámeno další kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Ruská a ukrajinská delegace se poprvé po třech letech války setkaly v polovině května v tureckém Istanbulu. Pro řešení konfliktu ale podle něj musí být odstraněny jeho „základní příčiny“, například záměr Kyjeva vstoupit do NATO nebo prozápadní revoluce v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Kyjev je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připraven jednat. Zatím neobdržel memorandum, které má nastínit ruské podmínky pro trvalou mírovou dohodu. Zelenskyj, který dnes přijel vyjednávat podporu pro svou zemi do Německa, zároveň upozornil, že Kreml i přes výroky o míru zesiluje své útoky. Zároveň shromažďuje přes 50 tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, kde chce vytvořit nárazníkové pásmo. Podle expertů vše naznačuje tomu, že Vladimir Putin se rozhodl pro letní ofenzivu s cílem získat před uzavřením mírové dohody co nejvíce území.„U prezidenta Putina je potřeba to brát tak, že skoro nic z toho, co říká, nikdy není pravda. A když to není úplně naopak, tak je tam rozhodně jenom jakýsi zastírací manévr. To znamená, že je potřeba to brát vážně. Třed invazí na Ukrajinu také někteří spekulovali o tom, že shromáždění vojáků je jenom manévr,“ řekl v Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Do jaké pozice se v jednání o válce dostali Američané pod vedením Donalda Trumpa? Dokázala svoji pozici změnit Evropa? Je udržitelná česká pozice k Izraeli? A jak se vyvíjejí vztahy s Francií pošramocené kvůli tendru na dostavbu Dukovan?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Všude je potřeba seškrtat dotace, říká Michálek

    Play Episode Listen Later May 27, 2025 40:25


    Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Piráti odstartovali předvolební kampaň. Tentokrát chtějí mít tak silný klub, aby byli klíčovou silou při sestavování příští vlády. Pomoci mají i Zelení na kandidátkách. Neženou se Piráti do stejné chyby jako minule se Starosty?Hostem Ptám se já byl poslanec Jakub Michálek (Piráti). Piráti v pondělí odstartovali svou kampaň před sněmovními volbami. V nových barvách a se sloganem „Nakopneme to!“ chtějí cílit hlavně na mladší voliče. Podle předsedy partaje Zdeňka Hřiba má heslo vyjádřit, že už nelze čekat, až staré struktury přinesou nová řešení a věci se změní samy od sebe.Strana slibuje hlavně snížení daní rodinám, dostupnější bydlení, modernizaci státu a boj s korupcí. Opoziční Piráti odešli ve zlém z koaliční vlády Petra Fialy (ODS) loni na podzim po odvolání jejich tehdejšího šéfa Ivana Bartoše z postu ministra pro místní rozvoj. Současný předseda Hřib si ale podle svých slov další spolupráci s vládními stranami představit umí. Ve volbách si věří na dvojciferný výsledek. V těch posledních Piráti získali v koalici se Starosty a nezávislými (STAN) celkem 15,6 procenta hlasů. Kvůli kroužkování ale ze 37 společných poslaneckých mandátů získali jen čtyři. Tentokrát si strana slibuje získat více hlasů a mandátů i díky předvolební spolupráci se Zelenými. V aktuálních průzkumech se podpora Pirátů pohybuje kolem sedmi procent. --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Šokující prohlášení Netanjahua už mne ani nepřekvapují, říká expertka

    Play Episode Listen Later May 22, 2025 30:36


    Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Mezinárodní kritika Izraele kvůli humanitární situaci v Gaze sílí. Vyslovila ji drtivá většina evropských zemí, USA, ale třeba i nový papež. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu kritiku ostře odmítl. Kam může situace zajít? Hostem Ptám se já byla analytička a ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.Humanitární situace v Pásmu Gazy vyvolala ostré reakce Západu. Evropská unie v souvislosti s katastrofálními podmínkami v Gaze chystá revizi asociační dohody s Izraelem, která posiluje vzájemné vztahy mezi unií a židovským státem. Znepokojení vyjádřili také představitelé USA, Kanady a Velké Británie nebo nový papež Lev XIV.Do otevřené kritiky Izraele se pustil i český prezident Petr Pavel, který označil humanitární situaci v Gaze za neudržitelnou a vyžadující velice urgentní řešení. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory některých kroků vlády premiéra Benjamina Netanjahua. K prudkému zhoršení humanitární situace v Pásmu Gazy vedla více než dvouměsíční izraelská blokáda. Dodávky nové pomoci a zásob potravin do oblasti nepřicházely od začátku března, kdy vypršela první fáze příměří s teroristickým hnutím Hamás. Izrael o víkendu oznámil omezené obnovení dodávek, podle humanitárních organizací se tak ale stále neděje. Nedávnou kritiku od EU Izrael odmítl jako naprosté nepochopení složité reality. Premiér Netanjahu poté oznámil, že Izrael je nyní ochoten přistoupit na dočasné příměří kvůli výměně rukojmích. Zároveň dodal, že po skončení současné vojenské ofenzivy v Pásmu Gazy bude celá oblast pod kontrolou židovského státu.Ofenzivu zahájil Izrael 7. října 2023 v reakci na teroristický útok hnutí Hamás a jeho spojenců. Při něm ozbrojenci na jihu Izraele pozabíjeli asi 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od té doby bylo při izraelských útocích podle dnešních údajů  ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 53 600 Palestinců.Do jaké pozice na mezinárodní scéně se Izrael dostal? Chystá se změna české politiky vůči Izraeli? A sílí antisemitské nálady ve světě? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Rychlá jízda Turka nás poškodila víc, než jsme si mysleli, říká Macinka

    Play Episode Listen Later May 21, 2025 36:39


    Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Motoristé sobě, největší překvapení loňských eurovoleb, by rádi zopakovali svůj úspěch i ve volbách do Sněmovny. Na voliče zafungoval fenomén jejich hlavní tváře Filipa Turka. Podle průzkumů ale strana ztrácí. Jak chce otočit trend? Hostem Ptám se já byl předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka. Motoristé tento týden vyjíždějí do regionů za voliči se svou tour s názvem Opravíme stát. Podle lídra Petra Macinky je třeba opravit chyby napáchané dosavadními elitami, které způsobily, že motor se zadrhl. Strana například slibuje držet nízké výdaje státu a nezvyšovat daně nebo stavět se proti „ideologickým agendám“.Kampaň Motoristů podpoří i europoslanec, čestný předseda a hlavní tvář strany Filip Turek. Ten pravidelně vyvolává kontroverze, nedávno například svou příliš rychlou jízdou. Média teď navíc zpochybnila jeho pověst závodníka. Zda bude sám Turek do Poslanecké sněmovny kandidovat, ještě neoznámil. Narozdíl od loňských evropských voleb, kdy strana ve spolupráci s hnutím Přísaha získala dva mandáty, půjde do sněmovních voleb samostatně. Její ambicí je podle Macinky stát se součástí příští vládní koalice. Podle posledního volebního modelu agentury Median by se Motoristé do dolní komory parlamentu dostali a dokonce zaznamenali růst ze šesti sedm procent. Průzkumy dalších agentur ale ukazují spíše na opačný trend. Podle STEM Motoristům klesla podpora na 3,6 procenta. Na potřebnou pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny by nedosáhli ani podle dat NMS. Jak chtějí Motoristé opravit Česko? Na koho chtějí v kampani mířit? A proč Filip Turek váhá s oznámením, zda bude kandidovat? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Úředníci shodí dvě patra a diví se, že nejsou sociální byty, kritizuje Fialův poradce

    Play Episode Listen Later May 20, 2025 39:32


    Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Už třetím rokem podnikatelé v Česku vyzývají vládu, aby se probudila a změnila tuzemskou ekonomiku, protože jinak bude naše země stagnovat a pomalu zaostávat. Co udělal Fialův kabinet pro restart ekonomiky?Hostem Ptám se já byl ekonomický poradce premiéra a hlavní ekonom ve společnosti BH Securities Štěpán Křeček.Vláda Petra Fialy (ODS) představila svoji vizi s názvem Restart Česka v polovině mandátu. Šlo o plány, jak nastartovat ekonomiku tak, aby se nejen vrátila na předcovidovou úroveň, ale aby se modernizovala a posunula dál. Kabinet se tak pokusil odpovědět na opakované výzvy zástupců firem i zaměstnanců, aby přišel s rozvojovou vizí na příští roky. Zejména zástupci průmyslu hlasitě apelovali k co nejrychlejší akci s tím, že Česku ujíždí vlak. Naposledy v pondělí prezident Petr Pavel na konferenci reVize Česka vyzval k posílení obranných výdajů. Podle něj vedle zvýšení bezpečnosti pomohou i civilnímu sektoru, navíc zemi přinesou ekonomický impulz. Řada investic půjde například do infrastruktury.Koaliční vláda už toho sama do voleb změnit mnoho nestihne. Ministři na svém posledním zasedání minulou středu uvedli, že kvůli blížícím se volbám už do podzimu moc zákonů neprojednají. Výjimkou mohou být například urgentní předpisy. Kam nás vláda za čtyři roky posunula? Ujíždí Česku stále vlak? A je selhání, kam se dostala jednání o dostavbě Dukovan? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Rusům se ve válce nedaří. A platí za to neskutečnou cenu, říká odborník

    Play Episode Listen Later May 16, 2025 35:18


    Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --V Turecku po třech letech od začátku války na Ukrajině odstartovala první přímá rusko-ukrajinská jednání. Chopily se jich delegace vyslané prezidenty Zelenským a Putinem. Kdo může ze schůzky nejvíce vytěžit?Hostem Ptám se já byl politický geograf Michael Romancov.Očekávaná čtvrteční první přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu se posunula na pátek. „Jsme připraveni pracovat,“ oznámil poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij ve čtvrtek ve videu na svém telegramovém kanálu. Během dne by se měly v Istanbulu uskutečnit také třístranné schůzky. A to mezi Turky, Rusy a Američany i mezi Turky, Američany a Ukrajinci. Diplomatické manévry začaly v sobotu, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vůdci čtyř velkých evropských zemí navrhli Rusku příměří, které by trvalo nejméně 30 dnů. Ruský prezident Vladimir Putin přímo nereagoval, ale v neděli přišel s protinávrhem, aby se přímé rozhovory s Ukrajinou uskutečnily ve čtvrtek v Istanbulu.Jeho ukrajinský protějšek ho následně vyzval, aby se v Turecku setkali osobně. O příjezdu Putina se spekulovalo několik dní. Ve středu ale vyšlo najevo, že Zelenského návrh nevyslyší. Ukrajinský prezident proto vyslal do Istanbulu delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, která má podle Zelenského mandát jednat o uzavření příměří. Ruskou delegaci vede zmíněný Putinův poradce Medinskij. Co lze od schůzek v Turecku čekat? Ukázal Zelenskyj světu, že Putin o skutečná mírová jednání nestojí? A jaké další sankce by mohly nejvíce bolet Rusko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Fico má pečlivě připravenou strategii, říká expertka

    Play Episode Listen Later May 15, 2025 33:54


    Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Od atentátu na slovenského premiéra uplynul přesně rok. Robert Fico z útoku dodnes viní opozici a nedávno prohlásil, že podobný útok teď hrozí znovu. Jak atentát proměnil Slovensko?Hostem Ptám se já byla slovenská politoložka Darina Malová.Slovensko má za sebou přesně rok od pokusu o atentát na premiéra Roberta Fica. Loni v květnu ho postřelil útočník při setkání s občany po výjezdním jednání vlády v Handlové. Policisté atentátníka bezprostředně po střelbě zadrželi, hlavní líčení s ním by mělo u soudu začít v červenci. Premiér označil střelce za aktivistu opozice, odpovědnost za atentát přisuzovali opozičním stranám opakovaně také další představitelé vlády. Slovenský kabinet znovu zasedá v Handlové právě dnes. Ficova strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) na čtvrtek ve městě také ohlásila vzpomínkovou akci, na kterou svolala své sympatizanty. Podle některých zástupců opozice chtějí vládní politici udělat z Handlové poutní místo ve snaze překrýt pochybení při svém vládnutí.V uplynulých dnech Fica také kritizovali za jeho cestu do Moskvy na oslavy 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Slovenský premiér se akce zúčastnil se jako jediný vrcholný politik z členských zemí Evropské unie. Ostatní státníci EU do Ruska nejeli kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině.Jak Fico s atentátem zachází a jak to proměňuje slovenskou politickou scénu? Do jaké kondice se dostala opozice? A kam Slovensko směřuje? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Návrat do roku 1997 je pro nás nepřijatelný, říká český velvyslanec v Moskvě

    Play Episode Listen Later May 14, 2025 43:44


    Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Do Ruska se po několikaleté přestávce vrátí český velvyslanec. Už o víkendu by se měl své role ujmout diplomat, bývalý náměstek a expert na vyzbrojování Daniel Koštoval. Co bude v Moskvě jeho hlavním úkolem?Hostem Ptám se já byl nový velvyslanec v Moskvě Daniel Koštoval. Česká republika bude mít poprvé od ruského vpádu na Ukrajinu v roce 2022 svého velvyslance přímo v Rusku. Daniel Koštoval má do Moskvy odjet tento víkend. Jeho předchůdce Vítězslav Pivoňka skončil ve funkci ke konci května 2024, už od roku 2022 ale pobýval v Praze a Česko zastupovali diplomaté na nižší úrovni.Jak už nový velvyslanec Koštoval naznačil minulý týden novinářům, očekává s ruskou stranou dialog. Jako hlavní cíl si stanovil pochopit, jaké jsou ruské zájmy a záměry vůči Česku a přenést informace tak, aby se česká vláda rozhodovala na základě faktů. V Rusku chce především hájit české zájmy. „Rusko má vůči Česku své mocenské zájmy,“ řekl v Prám se já Koštoval. A připomněl ruský návrh pro NATO z prosince 2021: „Tam se říká, že by měl být vrácen stav poměru v Evropě před květen 1997 a že by jsme neměli být plnohodnotným členem NATO (…) A to je pro nás nepřijatelné.“Ruský velvyslanec v Praze Alexandr Zmejevskij už vyjádřil očekávání, že Koštovalův nástup kladně ovlivní rusko-české kontakty v Moskvě a snad i vylepší komunikaci mezi ruskou ambasádou v Praze a českým ministerstvem zahraničí. Tu Zmejevskij označil za „sporadickou“ a odrážející „téměř nulovou“ úroveň nynějších vztahů mezi zeměmi.Daniel Koštoval nastupuje na post velvyslance v Moskvě s dlouholetými zkušenostmi diplomata. Působil také na ministerstvu obrany například jako náměstek pro vyzbrojování a poslední roky v soukromém sektoru jako bezpečnostní analytik. V jakém stavu jsou česko-ruské vztahy? Proč v Moskvě potřebujeme velvyslance? A jaký očekává vývoj ohledně jednání o ukončení války na Ukrajině?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Systém zavedený Plagou selhal, kritizuje ministr školství

    Play Episode Listen Later May 13, 2025 40:22


    Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Řada důležitých změn ve školství, které slibuje vládní novela, má namále. Kvůli spornému převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na kraje a obce totiž zákon už měsíce blokuje opozice. Projde novela školského zákona?Hostem Ptám se já byl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). O novele školského zákona by měla Sněmovna finálně rozhodovat 28. května. Po obstrukcích opozice si pevný termín prosadili koaliční poslanci. Projednávání dlouho očekávaného zákona se přitom zadrhlo v podstatě na jednom bodě, převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na kraje a obce. Zástupci ANO a SPD vládě vytýkají, že navrhovaná reforma týkající se nepedagogů je nepřipravená, nedomyšlená a nechtějí ji ani samosprávy, školy ani školské odbory.Šéf resortu školství Mikuláš Bek (STAN) kritiku odmítá s tím, že vychází ze vzdělávací strategie, kterou schválila už předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). Školy a jejich zřizovatelé se podle něho nemusejí obávat toho, že by peníze na platy školníků, uklízeček, kuchařek a administrativních pracovníků nedostaly.Ministr dlouhodobě čelí kritice nejen kvůli změně školského zákona. Ale také například kvůli revizi rámcových vzdělávacích programů nebo kvůli tomu, že se nepodařilo navýšit financování vzdělávání tak, jak si vláda předsevzala. Beka navíc průběžně kritizují i koaliční a straničtí partneři. Jak si vysvětluje svou nízkou popularitu? „Neškodím staně ani vládě, dělám kroky, které jsou důležité a správné. A samozřejmě každá změna je provázena určitou dávkou kritiky a obavami. Ale ty změny jsou potřeba,“ reagoval Bek a dodal: „Školství nezbytně potřebuje změny, nemůže je odkládat. Každý rok, který je odkládáme, se projevuje negativně, projevuje se na prohlubování nerovností. Ten systém zavedený  Robertem Plagou (ministrem školství ve vládě Andreje Babiše, pozn. red.) a předchozími sociálně demokratickými ministry selhal z hlediska řešení sociálních bariér ve školství.“ Připouští ministr variantu, že vypustí sporný převod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele? Budou na ně mít kraje dost peněz? A co tato vláda pro české školství za čtyři roky udělala? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Pokud by byl Václav Moravec v jakémkoli ohrožení, půjdu na barikády, říká Železný

    Play Episode Listen Later May 7, 2025 33:32


    Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Česká televize se krátce před sněmovními volbami ocitla ve velké nejistotě. Rada ČT odvolala ředitele Jana Součka zhruba rok a půl poté, co ho stejní radní zvolili. Jak dění dopadá na samotné veřejnoprávní médium a jeho novináře? Hostem Ptám se já je moderátor České televize Jakub Železný. Česká televize hledá nového generálního ředitele. Hned poté, co Rada ČT v úterý odvolala z funkce Jana Součka, se začala v médiích objevovat první jména jeho možných nástupců. Nového šéfa ČT chce rada zvolit 18. června. Zájem o uvolněný post na Kavčích horách už potvrdila například předsedkyně dozorčí rady vydavatelství Czech News Center Libuše Šmuclerová. Kandidaturu vážně zvažuje také ředitel zpravodajství a publicistiky ČT Petr Mrzena. Hovoří se i o programovém řediteli Milanu Fridrichovi nebo šéfovi obchodu Hynku Chudárkovi, který dříve vedl televizi Óčko. Kandidaturu zvažuje i známá tvář veřejnoprávní televize Jakub Železný. Ten moderoval hlavní zpravodajskou relaci Události od dubna 2012 do konce roku 2023, kdy se stáhl ze zdravotních důvodů. V současnosti působí v ČT jako mentor pro nové redaktory zpravodajství a moderuje pořad Historie.cs.Dosavadní generální ředitel Jan Souček skončil ve vedení televize zhruba po roce a půl. Jeho odvolání radní zdůvodnili tím, že několikrát porušil zákon o ČT. Například podle nich nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj.Bývalý generální ředitel taková tvrzení odmítl s tím, že se nezakládají na pravdě. ČT je podle něj v dobré kondici. Díky nedávnému zvýšení televizních poplatků má zajištěné financování na desítky let dopředu a chystá řadu nových projektů. Podle čeho by Rada ČT měla vybírat nového ředitele? A v jakém stavu televizi zanechá Jan Souček?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Xaver Veselý už dávno neměl být radním ČT, zkusíme to zvednout, říká poslanec

    Play Episode Listen Later May 6, 2025 36:08


    Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Česká televize je ode dneška bez generálního ředitele. Rada ČT odvolala Jana Součka poté, co se dostal do ostrého střetu s řadou radních, některé obvinil z vydírání. Co s televizí bude? Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí STAN, poslanec a člen sněmovního mediálního výboru Jan Lacina.Generální ředitel České televize Jan Souček po roce a půl končí na Kavčích horách. Pro jeho odvolání z funkce dnes na mimořádném zasedání Rady ČT zvedlo ruku 15 ze 17 přítomných radních. Na tento krok potřebovali minimálně 12 hlasů. Důvodem bylo podle rady Součkovo několikeré porušení zákona o ČT.S řadou radních se dosavadní ředitel v posledních týdnech dostal do ostrého střetu. Někteří mu začali otevřeně vyčítat manažerská pochybení. Pro jeho odvolání si pak otevřeli v březnu cestu, když mu udělili výtku. V ní Součka kritizovali za nestandardní přiznávání odstupného, nadbytečné znepřístupňování částí smluv nebo komunikaci s veřejností formou, která poškozuje dobré jméno televize. Následně mu rada snížila loňský bonus na deset procent. Další výtky za porušení zákona o ČT udělili radní řediteli také na dnešním jednání před hlasováním o jeho odvolání.Souček už první výtku označil za neopodstatněnou. Tvrdil také, že ho v minulosti někteří radní vydírali.Generálním ředitelem České televize byl Jan Souček od října 2023. Zvítězil ve výběrovém řízení nad jejím nejdéle sloužícím šéfem Petrem Dvořákem. Na jmenování nového generálního ředitele má podle zákona Rada ČT tři měsíce. Do té doby by měl podle statutu ČT veřejnoprávní televizi řídit šéf divize Korporátní služby, kterým je v současnosti Michal Fila.Vydírali radní ředitele ČT? Poškodí reputaci a důvěryhodnost televize současné dění? A s jakou strategií půjde hnutí STAN do sněmovních voleb?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    V září by mohla být situace na Ukrajině úplně jiná, říká Landovský

    Play Episode Listen Later May 5, 2025 36:20


    Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Ukrajinský prezident dorazil i s manželkou na dvoudenní návštěvu Prahy. S českými představiteli jedná o možnostech míru, o zbrojní pomoci i pomoci v oblasti zdravotnictví. Jak se po roce dá zhodnotit česká muniční iniciativa?Hostem Ptám se já byl bývalý český velvyslanec při NATO a nyní výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute Jakub Landovský. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při nedělním setkání s českým protějšekem Petrem Pavlem mimo jiné ocenil českou muniční iniciativu. V rámci ní by Kyjev mohl v průběhu roku získat ještě 1,8 milionu kusů velkorážní munice. „Evropa stojí za očekáváním v navyšování výroby. Což je velká ostuda pro evropský průmysl, že není schopen tak základní výrobek, jakým je velkorážová dělostřelecká munice, vyrábět,“ připomenul Landovský. Česká muniční iniciativa proto podle něj sehrála v podpoře Ukrajiny skutečně významnou roli: „Muniční iniciativa je taková nahodilá náplast na bolest, kterou musíte vyřešit operací. Ta operace se jmenuje posílení obranného průmyslu. Tam má Česká republika nezastupitelnou úlohu.“ V jednáních s vrcholnými představiteli České republiky a zbrojaři pokračuje Volodymyr Zelenskyj i v pondělí. Narozdíl od své poslední návštěvy Prahy před dvěma lety se tentokrát schází i se zástupci opozice, která hovoří o zastavení muniční pomoci.„Předpokládám, že v září, kdy bude volební situace u nás na vrcholu, tak už bude situace na Ukrajině prostě jiná. Že v září bude příměří, nebude intenzivní boj,“ řekl Landovský. Jak důležité je, že se ukrajinský prezident v Praze schází i se zástupci opozičních sil? Kam se posunula jednání o ukončení války? A co by znamenalo, kdyby se z nich stáhly Spojené státy? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Jsme vždy překvapení, kolik mýtů a lží je tady o mladých, říká Stárek

    Play Episode Listen Later Apr 29, 2025 46:11


    Strany před letošními sněmovními volbami hledají hlasy i mimo své tradiční voličské skupiny. A cílí na mladé výrazně více než dřív."Zvítězí ten, který pochopí, co ta cílovka chce. To ještě nikdo úplně nemá,“ říká Bára Stárek. Jak budou mladí voliči v letošních sněmovních volbách důležití? Jak politikům fungují tanečky na sítích? A co mladí Češi a Češky dnes doopravdy chtějí? Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pozvání tentokrát přijala výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Spolek se před volbami snaží otevírat celospolečenskou debatu o oblastech, které mladí vnímají jako nejpalčivější (s agenturou STEM na to nedávno představil i společný výzkum).Analytici i komentátoři si spolu s tím, jak se rozbíhá předvolební kampaň před sněmovními volbami, stále více všímají, jak se politici nebývale soustředí na mladé lidi. O jejich přízeň usilují poprvé prakticky všechny strany a uskupení. A to nejen bláznivými tanečky na TikToku a používáním výrazů ze slovníku generace Z. Dobře zacílená a promyšlená práce zejména na sítích je podle odborníků velkou novinkou. Donedávna mladí stáli spíše stranou zájmu politiků, teď se jim ale jejich hlasy hodí. Možnosti, jak by si strany mohly sáhnout na nové voliče, jsou dnes totiž omezené. Nezbývá jim, než hledat mezi nerozhodnutými nebo třeba těmi, kteří půjdou volit poprvé. Právě prvovoliči podle sociologa Martina Buchtíka v tuto chvíli stále nejsou většinou rozhodutí koho a jestli vůbec půjdou volit. „Prvovoličů je kolem 400 tisíc. A také na posledních volbách jsme viděli, že mladí lidé můžou mít rozhodující hlas. Bylo to přesně to procento, které nakonec ukázalo, že to skončilo tak, jak to skončilo. Takže roli můžou hrát obrovskou,“ myslí si výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Intenzita, s jakou se začaly strany přetahovat o mladé voliče, Báru Stárek překvapila. Sama to v on-line prostoru vnímá delší dobu. „To je poslední rok, dva, kdy se do toho (strany) pořádně opřely. Hodně stran si hledá svoji autenticitu a úplně si ji ještě nenašlo. Někdo v tom trošku víc tápe.“ Podoba kampaně se přitom díky internetu hodně mění. Politici neváhají na sítích překročit obvyklé hranice. A už nejde zdaleka jen o Alenu Schillerovou (ANO) převlékající se za pověstnou hranolku. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš s mladými chodí do kina, hraje ping-pong a nosí mikiny s nápisem lowkey alpha. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odkazuje se svým „Hřibidi“ na internetový fenomén Skibidi Toilet. Jako sigma se začal na sítích prezentovat už i premiér Petr Fiala (ODS). „Sociální sítě říkají: ano, tady jsou pravidla jiná než v běžné kampani, než v běžné komunikaci, můžeme dělat bláznivější věci. A hodně se o tom proto mluví. Ale všichni tak nějak přijímáme, že to tak může být,“ komentuje výstupy politiků na sítích Buchtík. „Je vidět, že i špatné fóry vlastně hrozně dobře fungují. To chytne každého. Všichni si teď pamatujeme zásadní momenty, které jsme viděli ve videích na TikToku, Andreje nebo Alenu. To jsou prostě věci, které nikdo z nás z hlavy nevymaže už nikdy, i kdyby chtěl,“ myslí si Stárek. Některých věcí ale podle ní začíná být už moc. „Politici by měli zkusit i další trendy“, říká třeba v souvislosti s pirátským Hřibidi Stárek. „Jestli ještě jedna strana vezme nějaké GenZ slovíčko a bude ho používat, já už to nezvládnu, už z toho začínám mít fakt osypky. A už to cítím i na lidech okolo mě, už z toho cringujeme. Strašně už to začíná být přes hranu.“ Zajímají se dnes mladí o politiku a chtějí do ní vstupovat? Je pro ně důležité, aby měli na kandidátkách někoho mladého? A začne Marie Bastlová sledovat závody Formule 1? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Případ Sama doma byl strašlivý, kritizuje radní. Součka by odvolal

    Play Episode Listen Later Apr 24, 2025 32:45


    Kdybych byl na jeho místě, tak asi nečekám, až budu odvolán, prohlásil před dvěma týdny radní ČT Vlastimil Ježek na adresu generálního ředitele televize Jana Součka. Ten už vzkázal, že odstoupit nehodlá. Dojde na jeho odvolání? Hostem Ptám se já byl člen Rady České televize Vlastimil Ježek. Rada ČT si otevřela cestu pro odvolání generálního ředitele Jana Součka v březnu, kdy mu vyčetla nestandardní přiznávání odstupného, nadbytečné znepřístupňování částí smluv a také špatnou komunikaci s veřejností. Na základě výtky ho nyní může kdykoliv během 12 měsíců odvolat. Nespokojenost s výkony generálního ředitele dali radní následně najevo i snížením jeho odměny za loňský rok na deset procent. A podle člena rady Vlastimila Ježka to byl jasný vzkaz. „Kdybych byl já na jeho místě, tak asi nečekám, až budu odvolán,“ prohlásil na Součkovu adresu Ježek v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Vlastimil Ježek v Ptám se já ostře zkritizoval pořad České televize Sama doma, jehož díl si v rámci product placementu „zaplatila“ klinika reprodukční medicíny Reprofit impéria Andreje Babiše. „To byl strašlivé,“ řekl Ježek konkrétně.Generální ředitel tento týden vzkázal, že odstoupit nehodlá. A v otevřeném dopise vyjádřil nesouhlas s argumenty radních pro udělenou výtku. Rada podle něj neměla k dispozici všechna fakta a hlasovala bez rozpravy. Dnes Jan Souček na síti X označil dění posledních dní za začátek ostré fáze útoku na jeho osobu. Načasování podle něj není náhodné. Pokud by mělo na Součkovo odvolání dojít, radní by to měli učinit nejpozději do poloviny června, aby stihli zvolit a jmenovat nového ředitele do podzimních parlamentních voleb.Proč by měl podle radního Ježka generální ředitel ČT rezignovat? Jakých chyb v řízení televize se měl dopustit? A mají radní představu, kdo by měl místo Jana Součka ČT vést?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Opravdová krize s místy na středních školách teprve bude, říká radní

    Play Episode Listen Later Apr 24, 2025 39:21


    Žáci, kteří za sebou mají přijímačky na střední školy, už čekají, kam se dostanou. Stejně jako loni bude největší bitva o místa v Praze, která roky nestíhá reagovat na velkou poptávku zejména po dobrých školách. Proč se to hlavnímu městu nedaří? Hostem Ptám se já byl pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Deváťáci i žáci z pátých a sedmých tříd mají letošní přijímačky na střední školy a víceletá gymnázia z větší části za sebou. Na konci dubna se chystá náhradní termín pro uchazeče, kteří byli v původním čase zkoušky nemocní. Výsledky prvního kola pak školy zveřejní 15. května. Studenty, kteří se nikam nedostanou, čeká v květnu kolo druhé. Přihlášky na střední školu si letos podalo 154 tisíc uchazečů, tedy o tři tisíce méně než loni. I letos se očekává boj o místa, především na vyhledávaných středních školách a gymnáziích. Nejhorší je už tradičně situace v Praze, i kvůli velkému množství zájemců ze Středočeského kraje.Veřejná gymnázia v hlavním městě podle dat Cermatu letos nabízí v podstatě stejný počet míst jako loni v prvních ročnících. Oproti roku 2024 jen o čtyři více. Kapacity dohání alespoň soukromé školy, ve kterých se v prvním kole oproti loňsku otevírá o 60 procent míst více.Magistrát ale nedávno představil vlastní data, podle kterých kapacita míst na středních školách v Praze roste. Ve srovnání s rokem 2023 o 1651 míst, z toho 1112 právě na gymnáziích. V případě soukromých škol se počet gymnaziálních míst zvýšil o 5269. Podle radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) se hlavní město v posledních letech snaží počet míst na gymnáziích navyšovat zejména s pomocí přístaveb a úprav. Odborníci opakovaně kritizují postup Prahy jako pomalý. Má hlavní město plán, jak do budoucna navýšit kapacity středních škol? Nebo čeká žáky v Praze nejistota i v dalších letech?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Putin chce další bonusy, Krym je jasná věc, říká novinář k vyjednávání o míru

    Play Episode Listen Later Apr 22, 2025 31:42


    Ruský prezident Vladimir Putin sehrál před světem podivnou hru o vyhlášení velikonočního příměří na Ukrajině. I přes údajný klid zbraní zaznamenala země podle svého prezidenta téměř 3 tisíce dělostřeleckých a dronových útoků. Vysmívá se Rusko snahám o mírová jednání? Hostem Ptám se já byl politolog a publicista Jiří Just. Po konci takzvaného velikonočního příměří, které v sobotu na 30 hodin vyhlásil šéf Kremlu Vladimir Putin, ruské síly podle ukrajinských úřadů v pondělí plně obnovily útoky na ukrajinské území. Na některých místech se ovšem bojovalo i o víkendu během vyhlášeného příměří. Podle ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského jen za neděli Moskva porušila krátkodobé příměří téměř v 3 tisících případech.„Bylo to samozřejmě pouze a jen gesto Vladimira Putina,“ uvedl politolog a publicista Jiří Just, který dlouhodobě žije v Rusku. „Ruští experti se domnívají, že to bylo gesto, kterým chtěl Vladimir Putin údajně ukázat, že je stoupencem míru, zastavení války. Byl to signál vůči Donaldu Trumpovi a americké administrativě. Zkrátka jen taková hra, která ho měla ukázat v lepším světle.“Představitelé Washingtonu včetně prezidenta Donalda Trumpa v posledních dnech naznačili, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody.Jak v úterý uvedla agentura TASS, konkrétní jednání mezi Ruskem a Ukrajinou o zastavení útoků na civilní cíle se teď neplánují. Putin podle Kremlu ale vyjádřil ochotu jednat. „Drtivá většina Rusů, více než 70 procent, podle průzkumu nezávislé sociologické agentury Levada Center, si přeje konec války. Ale přeje si putinský konec války, tudíž, že Rusko zvítězí, že dostane všechno, co si přeje,“ upozornil Just. Jak válku dnes vnímají samotní Rusové? A jaký obrázek vysílá ruská propaganda o prezidentu Donaldu Trumpovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Stavební řízení je naprostý lapsus této vlády, říká ministr

    Play Episode Listen Later Apr 17, 2025 32:38


    Po několika odkladech ministerstvo pro místní rozvoj stále nezveřejnilo slibovaný audit digitalizace stavebního řízení. Podle resortu je stále v pracovní verzi. Kdy bude jasno, co se s digitalizací stalo a kdo za to nese odpovědnost?Hostem Ptám se já byl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Audit, jehož účelem má být komplexní přezkum přípravy digitalizace stavebního řízení (DSŘ), ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) sliboval na podzim po svém nástupu do funkce nejpozději v lednu. Jeho zveřejnění ale resort několikrát odložil. Tento týden ve čtvrtek na brífinku s novináři pak ministerstvo pouze reagovalo na únik pracovní verze právní části auditu, o kterém informovaly Seznam Zprávy minulý týden. Ministr Kulhánek uvedl, že audit ještě není hotový, čeká na vyhotovení připomínek a na druhou, technickou část. Opoziční hnutí ANO vzápětí oznámilo, že chce svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny a je kvůli nezvládnuté digitalizaci připraveno podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Nepovedené DSŘ označilo za největší selhání veřejné správy od revoluce. S digitálními systémy stavebního řízení mají úředníci i stavebníci problémy od jejich spuštění v červenci 2024. Na podzim byl kvůli nedostatečně funkční digitalizaci odvolán ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), což vedlo k odchodu jeho strany z vlády. Termín dokončení digitalizace celého systému kabinet odložil na rok 2028. Jak se daří náprava digitalizace stavebního řízení? A kdy se konečně povolování staveb v Česku zásadně zrychlí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Dvě kasty: vlastníci bydlení a ostatní. „Musíme se bavit o danění,“ říká analytička

    Play Episode Listen Later Apr 16, 2025 33:11


    Česko trápí nedostatek dostupného bydlení. Poslanci ve Sněmovně po měsících dohadů schválili zákon, který má pomáhat lidem ohroženým bytovou nouzí. Co novinka přinese? Hostem Ptám se já byla analytička a sociální antropoložka Lucie Trlifajová působící na Fakultě sociálních věd UK a v Sociologickém ústavu AV ČR.Stejně jako předešlé vlády sliboval také kabinet Petra Fialy (ODS), že zvýší dostupnost bydlení v Česku. Premiér téma označil za jednu ze svých osobních priorit a jeden z předpokladů pro restart země. Řešení letitého problému by měl pomoci i nový zákon o podpoře bydlení, který vláda představila loni na jaře a který míří zejména na lidi ohrožené bytovou nouzí. Sněmovna ho dnes po několika odkladech schválila. Chystaná legislativa stojí na třech základních pilířích: garantované nájemní bydlení, kontaktní místa s asistenty, kteří by zájemcům pomáhali bydlení získat, nebo systém garancí pro soukromé majitele bytů. Dosavadní přístup kabinetu k oblasti bydlení a navazujícího systému podpory opakovaně kritizují organizace zabývající se problematikou bydlení. Zároveň upozorňují, že Česká republika čelí bytové krizi, která ohrožuje desetitisíce domácností. Komu nový zákon skutečně pomůže? Co potřebuje český trh s byty? A jak reálné jsou sliby politických stran?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

    Claim Ptám se já

    In order to claim this podcast we'll send an email to with a verification link. Simply click the link and you will be able to edit tags, request a refresh, and other features to take control of your podcast page!

    Claim Cancel