Ptám se já

Čtvrt milionu lidí se přišlo v sobotu na pražskou Letnou ozvat proti tomu, kam Babišova vláda vede tuto zemi. Vadí jim útoky na občanskou společnost, neziskový sektor nebo veřejnoprávní média. Oslabuje některý z vládních kroků demokracii?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty UK v Praze. Kabinet Andreje Babiše (ANO)  je 100 dní u moci. Vláda složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů je ve funkci od poloviny prosince, v kompletní sestavě pak od 23. února, kdy se ujal funkce ministra životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Původního kandidáta strany Filipa Turka (za Motoristy) odmítl prezident jmenovat. Turek tak vykonává pouze funkci vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal.Hned po nástupu do Strakovy akademie se kabinet pustil do rozsáhlých personálních změn na jednotlivých resortech a klíčových institucích a do výrazných legislativních úprav. Sám premiér Babiš ostatně prohlásil, že jeho vláda kvůli přípravě v opozici nepotřebuje obvyklých 100 dnů hájení. Zejména tlakem na rychlost koalice vysvětluje, proč velkou část legislativních návrhů dosud nepodala formou vládních, ale poslaneckých předloh. Týká se to i významných úprav jako nahrazení služebního zákona novým předpisem, změn jednacího řádu Sněmovny, stavebního zákona nebo trestního zákoníku. Poslaneckým návrhem se vláda zřejmě pokusí zrušit i televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy či nezaopatřené mladé lidi. Takový postup kritizuje nejen opozice s tím, že návrhy se tak vyhýbají běžnému připomínkovému řízení a může se to podepsat na jejich kvalitě. Vláda čelí i sílící kritice části veřejnosti. Naposledy v sobotu 21. března se na pražské Letné sešlo podle organizátorů ze spolku Milion chvilek pro demokracii minimálně 250 tisíc lidí, kterým vadí kroky kabinetu týkající se veřejnoprávních médií, neziskového sektoru a kultury, ale i vlivu koaličních partnerů na hnutí ANO. Je k protestům důvod? Na jaké změny si musíme dát největší pozor? Jak zatím fungují ústavní pojistky? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda svým rozpočtem podle Národní rozpočtové rady porušila hned dva zákony. Ten o rozpočtové odpovědnosti, když sestavila rozpočet s příliš velkým schodkem. Druhý porušený zákon je pak o financování obrany. Kde na ni vzít?Hostem speciálu Ptám se já na Vysoké škole ekonomické v Praze byl předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl. Česko má definitivně schválený rozpočet na letošní rok. V pátek ho stvrdil podpisem prezident. Končí tak rozpočtové provizorium, ve kterém stát od začátku roku hospodařil. První rozpočet, který předložila a prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), počítá se schodkem 310 miliard korun.Prezident Petr Pavel i Národní rozpočtová rada výši schodku kritizovali. Zároveň varovali  kabinet před tím, že s takto nastaveným rozpočtem Česko nemá šanci dodržet své závazky k Severoatlantické alianci (NATO) a vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu.  Ministertsvo obrany má letos hospodařit se zhruba 155 miliardami korun, což podle rady odpovídá 1,73 procenta HDP. K překročení dvouprocentního minima vláda započetla i výdaje z jiných kapitol, mimo jiné zhruba 20 miliard korun na výstavbu dopravní infrastruktury. Což podle rady NATO neuzná. „Říkám autoritativně, že až tady budeme v roce 2027 znovu, tak mi dáte za pravdu. Protože obchvaty u Liblic a zvyšování průjezdnosti tratí u Břeclavi nejsou věci, které kdy budou uznány jako výdaje na obranu. Ježdění není naše zbrojení,“ prohlásil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl ve speciálu Ptám se já, který se konal na VŠE v Praze 19. března.Ekonom zároveň upozornil, že předchozí vláda k výdajům na obranu přistoupila obdobně. Rozpočet kabinetu Petra Fialy (ODS) také počítal s investicemi do infrastruktury, které se dají označit jako sporné. Šlo ale o výdaje, které byly nad požadovaná dvě procenta a Fialova vláda tak měla jistou rezervu. V souvislosti s ekonomickými plány koalice ANO, SPD a Motoristů Hampl také vyjádřil obavy z možných dopadů aktuální krize na Blízkém východě. „Snadno může sloužit jako jednoduchá výmluva pro to, proč nebudeme dodržovat nic z pravidel, které dneska máme,“ prohlásil šéf Národní rozpočtové rady s tím, že by to nebylo poprvé. „Zase přišla nějaká krize. A my tady žijeme po roce 2010 v permanentním sledu krizí, které nám umožňují nedodržovat pravidla.“Co všechno si v současné situaci můžeme dovolit? A je vůbec šance, že schodky klesnou, nebo je deficit 300 miliard novým standardem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prezident podepíše zákon o státním rozpočtu. K návrhu se schodkem 310 miliard korun, který kritizovala Národní rozpočtová rada, měl sám výhrady kvůli výdajům na obranu. Můžeme si v této situaci dovolit, aby vládní strany plnily své sliby? Hostem speciálu Ptám se já na Vysoké škole ekonomické v Praze byl vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Prezident Petr Pavel se k rozpočtu na letošní rok vyjdadřoval kriticky opakovaně. Přestože nakonec tento týden oznámil, že zákon podepíše, premiéra Andreje Babiše (ANO) varoval před neplněním závazků vůči Severoatlantické alianci (NATO). Česko by tím podle hlavy státu ohrozilo vlastní bezpečnost. K rozpočtu měla výhrady i Národní rozpočtová rada. Podle ní totiž porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, jelikož plánovaný deficit překračuje povolenou hranici. Rada upozornila i na výši obranných výdajů a vyjádřila pochybnosti o tom, že NATO všechny výdaje na obranu uzná. Ty mají činit alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).„Odmítám hon za procenty,“ reagoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ve speciálu Ptám se já, který se konal na VŠE v Praze 19. března. „Zodpovědná vláda to činí tak, že se to snaží vybalancovat a nemůže se nechat dostat do kouta jenom s jedním výdajem, jakkoliv by to vypadalo efektně. Na krizové situace jsme připraveni už jenom tím, že poslední tři vlády, ať jsem objektivní, dvě naše vlády a vláda Petra Fialy, zásadním způsobem zvýšily výdaje na obranyschopnost.“Koalice ANO, SPD a Motoristů nečelí kritice pouze kvůli rozpočtu. Už v sobotu 21. března se na pražské Letné chystá další demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a na kroky vlády, které k nim směřují. Spolek očekává, že na protest dorazí 200 až 400 tisíc lidí. „Velké demonstrace chodily proti minulé vládě, chodily proti naší předtím a budou chodit nepochybně i teď. Ale my se tímhle nemůžeme nechat vyhecovat. My musíme plnit náš program, musíme se na něj soustředit,“ reagoval vicepremiér Havlíček s tím, že demonstrace s politikou jeho vlády nepohne. „Jsem přesvědčen, že se lidé ve finále, až budou sčítat účty, podívají, co pro ně vláda udělala a naprosto férově nás buď pošlou do opozice, anebo třeba řeknou: ‚Ano, nám to vyhovovalo.‘“Jedním z kroků kabinetu, který v posledních dnech budí ve společnosti velké emoce, je chystaný zákon o financování neziskových organizací. Na dotaz z publika, zda se ministr neobává násilných protestů, reagoval odmítavě: „Nebojím se násilného odporu. To, že má jakákoliv nezisková organizace - ať je tam vládní či opoziční politik, je úplně jedno - prokázat původ peněz, které přijdou ze zahraničí, tak na tom nevidím nic mimořádného. Zdá se mi to správné. A pokud to někdo bere jako důvod k tomu, že začne být násilný, pak ať se na mě nezlobí, není úplně normální,“ dodal Havlíček. Zvládne vláda pomoci lidem s případným růstem cen energií či pohonných hmot, když už teď vydala miliardy na odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje? Jsme připraveni na to, když válka na Blízkém východě srazí růst naší ekonomiky? A jak Babišova vláda mění Česko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko nebude mít svého ministra životního prostředí už na třetím unijním jednání v řadě. Nejprve se ho neúčastnil pověřený šéf resortu Macinka, teď ale nepojede ani řádný ministr Červený. Jak Motoristé vedou životní prostředí? Hostem Ptám se já byl přírodovědec, bývalý ministr životního prostředí a poradce prezidenta pro životní prostředí Ladislav Miko. Unijní ministři životního prostředí se setkávají v Bruselu právě dnes. A opět bez českého šéfa resortu. Ministra Igora Červeného (Motoristé), který zůstává doma, tentokrát zastoupí neúspěšný ministerský kandidát, vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) a náměstek Vladislav Smrž (za ANO). Červený svou neúčast zdůvodnil tím, že ve stejném termínu slíbil návštěvu jiné akce v Česku, na kterou ho pozval Zemědělský svaz. A dodal, že považoval za daleko důležitější zúčastnit se této akce, kde se budou řešit záležitosti dotýkající se i cen potravin, než jet na svoje „první podívání se do Evropské unie“. Na očekávané radě bude podle ministra Turek také proto, že se bude diskutovat o reformě emisních povolenek, tak jak ji vidí současná vláda. Takový postup zkritizoval například předchozí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), podle kterého má Filip Turek v roli zmocněnce na unijním jednání daleko slabší pozici a oslabuje tak pozici Česka. Nový šéf životního prostředí od začátku deklaroval, že resort povede v tandemu s Turkem, který jako původní kandidát Motoristů na post ministra neprošel přes prezidenta. Dovasadní dění ale zatím vyvolává otázky, kdo je faktickým šéfem ministerstva. Podle informací od úředníků, které získal například Deník N, Turek úřaduje v ministrově kanceláři a porady vede on.   Jaké dopady budou mít škrty, které Motoristé nastartovali? Je chyba, že nevysvětlili odvolání šéfa KRNAP? A škodí národním parkům?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Občanští demokraté si po prohře ve sněmovních volbách sice už zvolili nové vedení, stále se jim ale nedaří odrazit od podzimního neúspěchu. Podle nedávného průzkumu dokonce stranu u voličů poprvé předběhl STAN. Kde restart ODS vázne? Hostem Ptám se já je člen stínové vlády ODS, poslanec Jiří Havránek. Podle průzkumu agentury Kantar z minulého týdne u voličů stále dominuje vládní hnutí ANO s téměř 35 procenty hlasů. Občanské demokraty z druhé příčky poprvé od voleb sesadili Starostové a nezávislí, kteří získali 15,5 procenta. ODS by momentálně měla o procento méně. Strana v čele s novým předsedou Martinem Kupkou po neúspěchu koalice Spolu v podzimních sněmovních volbách sází na samostatnou značku. A má ambice vrátit se po příštích volbách zpět do čela země. Občanští demokraté už proto také před týdnem představili svou stínovou vládu.Ta má fungovat jako silná opozice proti současnému kabinetu Andreje Babiše (ANO). A zároveň připravit vlastní strategii pro lepší Česko, jejíž součástí má být modernizace hospodářství, snižování zdanění práce, zajištění bezpečného státu i energetiky. „Bez tématu nejste schopen získat voliče a je úplně jedno, jestli půjdete sami jako ODS, nebo jestli půjdete spolu, ale myslím si, že teď si máme vysbírat témata, říci k nim jasné pozice a v tu chvíli jsme schopni vrátit ODS přes 20 procent, ke 30 procentům. To má být náš cíl,“ řekl v Ptám se já stínový ministr práce a sociálních věcí Jiří Havránek (ODS). Havránek v rozhovoru mimo jiné zkritizoval vládní návrh rozpočtu na letošní rok, který minulý týden schválila Sněmovna a nyní čeká na podpis prezidenta. Ten se naposledy dnes vyjádřil, že schválení rozpočtu bránit nebude. „To mě překvapilo. Protože pokud si vezmu základní věc, že pan prezident je v podstatě tím, kdo má na starosti obranu, je to v uvozovkách nejvyšší velitel vojsk, tak rozpočet, který snižuje takto výrazně výdaje na obranu, i s ohledem na to, jaké to má dopady v mezinárodních vztazích, by pro mě osobně byl nepřijatelný. V té oblasti obrany s ohledem na to, co všechno má v titulu své funkce, to považuji za úplně přirozené. A proto mě trochu překvapuje,“ dodal Havránek. Proč ODS vyslala do stínové vlády své staré kádry? Jakými ekonomickými recepty a plány chce strana oslovit voliče? A jak dopadne spor o výdaje na obranu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda chce zrušit služební zákon. Nahradit ho má zákon o státních zaměstnancích, který předkládají jako svůj návrh čtyři koaliční poslanci. Nová úprava by mimo jiné výrazně usnadnila propouštění ve státní správě. Co změna přinese?Hostem Ptám se já byla bývalá nejvyšší státní zástupkyně, nyní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy). Vláda Andreje Babiše (ANO) připravila bez širší diskuze úpravy služebního a nominačního zákona. Nominační zákon, který upravuje výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem, chce zrušit. Služební zákon kabinet plánuje nahradit novou normou o státních zaměstnancích. V obou případech návrh připravila skupina poslanců vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Záměr kritizuje opozice i odbory. Nový zákon o státní službě podle nich oslabí nezávislost úředníků a posílí vliv politiků na státní správu. Povede to k odlivu odborníků a zhoršení státních služeb a jejich dostupnosti. Tím, že návrh nového zákona připravili poslanci, neprošel úvodním připomínkovým řízením. Na což nedávno přímo ve Sněmovně upozornil i prezident Petr Pavel. Jde podle něj o narychlo připravovanou legislativu, kterou je třeba sledovat.Proč tak důležitou změnu koalice dělá tímto způsobem? „Myslím, že se jedná právě o normu, která by měla odbyrokratizovat společnost. A nejsem si úplně jistá, že si kapři budou chtít vypustit sami rybník. Připomínková místa jsou ministerstva, kde - a musím říct, že mi dávají za pravdu řady pracovníků z ministerstev - je práce neefektivní. A se dá řešit opravdu daleko lépe na základě některých kroků, které ten zákon přináší,“ reagovala v rozhovoru pro Ptám se já jedna z předkladatelek návrhu, poslankyně za Motoristy a bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Má nový zákon o státních zaměstnancích hlavně usnadnit propouštění ve státní správě? Lze si v Česku objednat trestní stíhání, jak opakuje premiér Babiš? A je kauza Čapí hnízdo politický proces?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česká televize se vyrovnává s odchodem svého nejvýraznějšího moderátora politických debat. Václav Moravec končí v ČT po více než 21 letech. Jeho nedělní Otázky dočasně nahradí speciál Událostí, komentářů. Kam Moravec zamíří?Hostem Ptám se já byl moderátor Václav Moravec. Ten oznámil odchod z České televize v neděli na závěr živého vysílání svého pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Rozhodl se tak poté, co nová dramaturgyně přes jeho nesouhlas pozvala šéfa SPD a předsedu Poslanecké sněmovny Tomia Okamuru. Moderátor uvedl, že za současných podmínek už nemůže dál garantovat nezávislost redakční práce.„Děje z poslední doby mne utvrdily v tom, že za současných podmínek už nemohu dál garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, jak se o nich zmiňuje preambule kodexu ČT,“ uvedl. A dodal, že nechce zklamávat důvěru diváků nejsledovanějšího nedělního diskuzního pořadu „posunem k pseudovyváženosti, chcete-li, ke slepé vyváženosti“. Ta podle jeho názoru ničí veřejnou službu.Způsob, kterým Moravec svůj konec ohlásil, podle vedení ČT nebyl šťastný. Televize zároveň odmítla zpochybnění své nezávislosti. Svůj možný odchod naznačil moderátor už počátkem roku v souvislosti s tehdejšími diskuzemi o vyváženosti Otázek v souvislosti s tím, že do pořadu nebyl devět let zván právě Tomio Okamura. Vedení televize kvůli tomu koncem ledna odstavilo dlouholetou hlavní dramaturgyni pořadu Hanu Andělovou. ČT dnes informovala, že Moravec v úterý ukončil svůj pracovní poměr dohodou. S televizí má sjednanou konkurenční doložku, která na půl roku omezuje jeho působení v jiných médiích. Jak popsaly i Seznam Zprávy, namísto OVM bude Česká televize v neděli ve 12 hodin dočasně vysílat pořad Události, komentáře speciál. Nepoškodil Václav Moravec Českou televizi? A stálo mu nezvaní Tomia Okamury za to?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Válku nemáme v programovém prohlášení, říká premiér Andrej Babiš (ANO). Prioritou vlády je podle něj zdraví občanů. Kabinet tak sníží plánované výdaje na obranu a nechystá se plnit slib spojencům finance navyšovat. Co tím Česko riskuje? Hostem Ptám se já byl bývalý náčelník generálního štábu, vyučující na katedře bezpečnostních studií CEVRO Univerzity Jiří Šedivý. Před ztrátou důvěry mezi spojenci v souvislosti s nižšími výdaji na obranu varoval naposledy v neděli prezident Petr Pavel. V rozhovoru pro Českou televizi ke třem rokům v prezidentské funkci zdůraznil, že nelze těžit z bezpečnosti na úkor ostatních. A dodal, že důvěryhodnost je klíčová i pro spolupráci v jiných oblastech než jen v obraně. Na neutlumování obranných výdajů Pavel apeloval i při své nedávné návštěvě Sněmovny. Kritika na adresu Babišova kabinetu už ale zazněla i ze strany USA. Americký velvyslanec Nicholas Merrick minulý týden prohlásil, že Česko riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v Severoatlantické alianci (NATO). A že tak nesplní své závazky vůči NATO ohledně budování schopností své armády.Ještě za předchozí vlády Petra Fialy (ODS) se Česko loni dohodlo s dalšími státy NATO, že do roku 2035 zvýší obranné výdaje na 3,5 procenta HDP. A dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale nedávno řekl, že Česko rozhodně nenastupuje cestu k takovému cíli.Jak dopadnou škrty na vyzbrojování armády? A proč se nedokážeme shodnout, že obrana je priorita?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Necelé tři měsíce nové vlády u moci Sněmovna odhlasovala nevydání premiéra Babiše a šéfa SPD Okamury. Co teď od vlády čekat? A jak voliči hodnotí návrat mikromanažera Babiše v souvislosti s krizí na Blízkém východě?Hostem Ptám se já byl sociolog, šéf agentury STEM Martin Buchtík. Koalice ANO, SPD a Motoristů zůstává jednotná. Poslanci se hlasy vládní většiny ve čtvrtek rozhodli nevydat premiéra a předsedu ANO Andreje Babiše k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Stejně tak nevyhověli soudní žádosti o vydání předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury v případu předloňských volebních plakátů jeho hnutí.Babiš i Okamura opět označili své stíhání za účelové a politicky motivované. Na rozdíl od šéfa Sněmovny předseda vlády poslance o nevydání na schůzi otevřeně požádal. A zpochybnil nezávislost justice, když prohlásil, že v Česku je možné trestní stíhání objednat. Zástupci opozice odmítli, že by šlo o politické procesy. Sněmovna má podle nich umožnit, aby o vině či nevině rozhodl nezávislý soud.Kromě klíčového hlasování o imunitě vláda tento týden čelí i další výzvám. Od víkendu se potýká s důsledky izraelsko-amerického úderu na Írán - a z různých stran schytává kritiku kvůli chaosu kolem repatriací českých občanů ze zemí na Blízkém východě zasažených konfliktem. Opozice i někteří komentátoři premiérovi vyčítají, že se staví do role letového dispečera. A situaci připodobňují fungování Babišova předchozího kabinetu během covidové pandemie. Jak vláda současnou krizi zvládá? Na jaké nálady společnosti by se měla soustředit? A co nás čeká s blížící se volbou prezidenta?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Andrej Babiš i Tomio Okamura si zřejmě po dnešku budou moci oddechnout od svých kauz a trestních stíhání. Jak se změní fungování vlády, když její předseda už nebude potřebovat hlasy svých koaličních partnerů v otázce imunity?Hostem Ptám se já byl vládní poslanec, předseda strany Svobodných Libor Vondráček. Premiér a předseda ANO Andrej Babiš dnes požádal poslance, aby ho nevydali k trestnímu stíhání v dotačním případu Čapí hnízdo. Své stíhání opět označil za účelové a politicky motivované. Soudí, že jeho cílem je to, aby skončil v politice. Sněmovna má následně posoudit i žádost o vydání předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury. I přes odpor opozičních stran se očekává, že Babiš ani Okamura vydáni nebudou. Poslanec a šéf Svobodných Libor Vondráček, jehož strana je členem klubu vládního SPD, neočekává, že by se poté zvýšil tlak ANO na količní partnery. „Věřím tomu, že to je do nějaké míry konspirační teorie. Nějaká teorie, která určitě mnoho lidí může napadat, “ řekl Vondráček s tím, že nemá z dalšího fungování koalice obavy. „Nepropadl jsem panice, ani hysterii. Určitě se něco může změnit. Ale nepředpokládám, že by ty změny byly příliš veliké.“Stejně jako někteří zástupci SPD ale Vondráček připouští, že už nyní se jejich voličům nelíbí určité kroky Babišovy vlády. Například v oblasti očkování nebo přípravě EET. Voliče naopak podle šéfa Svobodných netrápí, že jeho jediná stranická kolegyně ve Sněmovně Markéta Šichtařová nevykazuje žádnou činnost a pouze točí videa nabízející investiční poradenství, některá přímo v dolní komoře. „Nemůžu říct, že by mi to vadilo. Osobně k tomu přistupuju jinak. A ukáže se po čtyřech letech, který z těch přístupů vedl k většímu efektu,“ dodal. Nezašlape ANO své koaliční partnery? A co se zatím podařilo Svobodným ve vládě prosadit? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko má od minulého týdne svého potravinového ombudsmana. Zřízení funkce má být jedním z prvních kroků k vládou slibovanému cíli - zlevnění potravin. Co pro to může nový ombudsman reálně udělat? Hostem Ptám se já je nový potravinový ombudsman a dosavadní vrchní ředitel sekce potravinářství Ministerstva zemědělství Jindřich Fialka. Vláda ANO, SPD a Motoristů zatím konkrétní plány ke zlevnění potravin nepředstavila. V programovém prohlášení se ale zavázala také například k omezení marží řetězců i jejich přehlednému zveřejňování.Podle ministra Martina Šebestyána (za SPD) hraje důležitou roli v chystaném plánu na dostupnější potraviny právě zřízení nové pozice ombudsmana, který se má starat o transparentnost celého potravinového řetězce. Dalším krokem pak je zajištění férových podmínek mezi dodavateli a odběrateli a zejména zvýšení konkurenceschopnosti českých zemědělců a potravinářů. „Chceme podpořit různou formou opatření větší míru zpracování v České republice. A ta opatření mohou skutečně vést k tomu, že se nám projeví snížení cen u vybraných potravin. Neříkám, od kdy nebo u čeho konkrétně,“ prohlásil v Ptám se já potravinový ombudsman Fialka s tím, že by se to mohlo týkat například sezónního ovoce a zeleniny.Co přesně bude potravinový ombudsman dělat? Proč chce monitorovat marže obchodníků? A má nějaké nástroje, kterými by dosáhl zlevnění potravin?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Většina českých politiků po víkendu podpořila rozhodnutí USA a Izraele zaútočit na Írán. Pád režimu by měl podle zástupců ANO i ODS zvýšit naši bezpečnost. Proti útoku se postavili Piráti, SPD, Komunisté a někteří další. Proč? Hostem Ptám se já byl senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr.). Nekontrolovatelný íránský jaderný program a podpora terorismu představuje nebezpečí pro Česko i Evropu a Česká republika proto stojí za spojenci, prohlásil o víkendu předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Izraelsko-americké údery v Íránu označila jako správné nebo pochopitelné i většina koaličních i opozičních politiků. Opoziční ODS už ohlásila, že na úterním zasedání Sněmovny předloží návrh usnesení k situaci na Blízkém východě, ve kterém by poslanci podpořili Izrael a Spojené státy a  odsoudili agresi íránského režimu.Se snahou zastavit íránský jaderný program souhlasí také předseda opozičních Pirátů Zdeněk Hřib, zároveň nepovažuje za šťastné, že „Spojené státy již podruhé v tomto roce sáhly k řešení v rozporu s mezinárodním právem.“ Česko by ho podle něj mělo důsledně hájit.Na porušení mezinárodního práva upozorňuje i senátor Pavel Fischer, který očekává, že americká administrativa detailněji vysvětlí své důvody a cíle. „Z pohledu zájmů České republiky musíme agresi USA a Izraele proti Íránu umět odsoudit. Protože jednou, až by začalo Rusko pálit rakety na nás, mohli bychom z Moskvy slyšet podobně nepřijatelné řeči - například, že se ‚Rusko cítí ohroženo‘,“ uvedl Fischer na síti X. Jaký dopad bude útok na Írán mít? A jak na své bezpečí ve stále nebezpečnějším světě dbá Česko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

S nástupem Motoristů na ministerstvo životního prostředí jsou dosud spojené zejména personální škrty nebo rušení a přesouvání odborů. Co lze čekat od jejich vedení v čele s novým ministrem Červeným a zmocněncem Turkem?Hostem Ptám se já byl bývalý vrchní ředitel sekce ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Petr Holub.Ministerstvo životního prostředí má konečně plnohodnotné vedení. Prezident v pondělí jmenoval do funkce náhradního kandidáta Motoristů za Filipa Turka. Nový šéf resortu, poslanec Igor Červený si jako své priority stanovil program Nová zelená úsporám nebo změnu akceleračních zón, ve kterých by se mimo jiné měly stavět větrné elektrárny.Z nástupu Motoristů mají obavy mnohé ekologické organizace, a to kvůli jejich přístupu ke změně klimatu i ochraně přírody.Nový ministr životního prostředí po pondělním jednání vlády prohlásil, že jeho strana ani kabinet nepopírají klimatickou změnu. Červený ale považuje za zbytečné ji označovat jako  klimatickou krizi. Je podle něj nutné stát na klimatickou změnu připravit, ale racionálně.Jak povedou Motoristé ministerstvo? Skončila se zrušením sekce ochrany klimatu klimatická změna? A jak dopadne boj o větrné elektrárny a emisní povolenky?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se naplno pustil do razantních systémových změn. Pod reformními tlaky nyní padl i dlouholetý šéf VZP. Jak teď Vojtěcha hodnotí poslanci SPD, pro které byl ještě v létě jako ministr nepřijatelný?Hostem Ptám se já byl místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Jan Síla (SPD).Po výměnách vedení několika fakultních nemocnic a obměně jmen ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v pondělí odvolal ředitele této největší tuzemské zdravotní pojišťovny. Zdeněk Kabátek skončil v čele VZP po 13 letech, ve funkci ho nahradil dosavadní náměstek Ivan Duškov. Podle ministra Kabátek ztratil jeho důvěru, odkazoval přitom zejména na opakované zásahy policie v pojišťovně. Zástupci opozičních stran odvolání dlouholetého šéfa VZP kritizují a označují tento krok za chybu a personální přešlap vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Dosavadní změny personálií jsou součástí širších reforem zdravotnictví, které se vláda chystá prosadit. Resort, který je pro premiéra Andreje Babiše (ANO) jedním z klíčových, připravuje celou řadu systémových opatření. Mimo jiné reformu zdravotního pojištění, rozšiřování kompetencí nelékařů nebo posílení prevence. Vědělo SPD jako vládní hnutí o konci šéfa Všeobecné zdravotní pojišťovny předem? Jaké priority by měl mít ministr zdravotnictví? A co ze svého programu SPD prosadila?  --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ukrajina se už čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Zatímco tvrdé boje a útoky na civilisty pokračují, rozhovory o ukončení války se i přes snahu Američanů nikam neposunuly. Vydrží napadená země další rok krveprolití?Hostem Ptám se já byl bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Rusko-ukrajinské rozhovory zprostředkované Spojenými státy podle amerického prezidenta Donalda Trumpa přiblížily vyhlídky, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je docela blízko. Trump to prohlásil minulý týden. Podobná tvrzení od něj zaznívají v posledních měsících opakovaně. Navzdory tomu, že jednání se stále výrazně neposunula. Ruský vládce Vladimir Putin si jako podmínku pro příměří klade i to, aby Kyjev stáhl ukrajinské vojáky ze strategicky důležitých míst, které Rusko nedokázalo dobýt. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ale přesvědčen, že tento ústupek by Putina uspokojil jen na chvíli, než by znovu nabral sílu a pokračoval ve válce.Šéfové evropských špionážních agentur oslovených Reuters zároveň upozorňují, že Rusko nechce válku rychle ukončit. Moskva podle nich využívá rozhovorů k prosazení zmírnění sankcí a uzavření obchodních dohod s USA. Rozhovory, jejichž poslední kolo se konalo minulý týden v  Ženevě, označili za „vyjednávací divadlo“.„Myslím, že Donald Trump a jeho lidé podcenili Rusko a ruskou snahu si Ukrajinu podrobit a to, že válka je pro ně odkaz Vladimíra Putina jakožto velkého dobyvatele,“ řekl v Ptám se já bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Byl bych rád, kdyby se Donald Trump opravdu soustředil a kdyby zatlačil na Rusko. Protože si myslím, že ještě zatlačit může a že by to pomohlo. Ale může se také samozřejmě stát, že Donald Trump si řekne, že už tomu věnoval dostatek času a že to v tuto chvíli nechává na druhé koleji,“ dodal Pojar. Co všechno brání konci války? Na co se letos i v dalších letech musíme připravit my? A jaké výzvy čekají českou vládu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poslanci schválili rozpočet na tento rok se schodkem 310 miliard. Podle Národní rozpočtové rady je to v rozporu se zákonem. Podle ministryně financí Aleny Schillerové je návrh reálný a pravdivý. Jak dlouho takové rozpočty uneseme?Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zástupci vládní koalice v noci schválili základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už tedy Sněmovna nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.Opozice rozpočet označila za nezodpovědný a v rozporu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Opírá se přitom o stanovisko Národní rozpočtové rady (NRR). Pochybnosti vyjádřil i prezident Petr Pavel. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to odmítá a trvá na tom, že tato pravidla se na její rozpočet kvůli mimořádným okolnostem nevztahují. V posledních dnech několikrát zopakovala, že rozpočet je realistický a pravdivý. S předsedou sněmovního rozpočtového výboru Vladimírem Pikorou (Motoristé) se shodla, že navržený schodek je maximum možného. „Rozhodně jedeme rozpočet, který je na Stanjurově podvozku,“ řekl Pikora s odkazem na předchozího šéfa státní kasy Zbyňka Stanjuru (ODS). „Záleží na tom, jestli bude vláda chtít přidávat nějaké výdaje v průběhu roku. Tohle riziko si člověk uvědomí, když jsme se dozvěděli, že Ministerstvo práce a sociálních věcí chce otevřít zákon o důchodovém pojištění. Chce nejen upravovat parametry důchodového systému, které byly řečeny před volbami. Ale je tam něco, co nás znervózňuje. To znamená, že to má proběhnout rychle a mají tam být nějaké změny už od září letošního roku. Nevíme jaké. Tak pak by byla otázka, jak by se financovaly, jestli by ten problém nebyl větší,“ řekl v Ptám se já předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Že by státní rozpočet na letošní rok odporoval zákonu o rozpočtové odpovědnosti popřel i premiér Andrej Babiš (ANO) už v sobotním rozhovoru pro televizi Nova, kde odmítl stanovisko Národní rozpočtové rady a označil ji za zbytečnou instituci.„My jsme zřízeni zákonem. Tím zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Teoreticky by někdo mohl i ten zákon zrušit, byť z našeho pohledu by to bylo v jasném rozporu s evropským právem, které platí. Neexistuje žádná země v Evropské unii, která by něco takového udělala, dokonce ani Orbánovo Maďarsko rozpočtovou radu nezrušilo,“ uzavřel Hampl. Jak se neztratit v číslech a politických proklamacích? Jaký je rozpočet nové vlády? A na co si musíme v příštích letech dát největší pozor?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Expremiér a dlouholetý lídr ODS Petr Fiala, který se po prohraných volbách stáhl z čela strany, dnes oznámil svoje další plány. Navzdory očekávání nehodlá nikam kandidovat, ale založí think tank. Proč nechce do vrcholné politiky?Hostem Ptám se já byl expremiér a bývalý předseda ODS Petr Fiala. Petr Fiala se na lednovém kongresu ODS po 12 letech rozloučil s rolí předsedy. Zároveň rovnou odmítl myšlenky, že by se za dva roky pokusil kandidovat v prezidentských volbách. Dnes oznámil, že se nechystá ani do Senátu, o čemž se spekulovalo. Veřejně aktivní ale zůstává. Kromě toho, že bude dál vykonávat poslanecký mandát, se svými spolupracovníky založil think tank nazvaný Politické fórum. Ten by podle Fialy měl systematicky rozvíjet, kultivovat a popularizovat myšlenky svobody a demokracie, zejména mezi mladými lidmi. Ambici konkurovat politickým stranám nemá. Z čela ODS Petr Fiala odcházel se vzkazem, že jeho strana se musí výrazně změnit a modernizovat a také jasně vymezit v novodobém konfliktu mezi populisty a demokraty. Sám se prý rozhodl z jejího vedení odejít právě proto, že cítil, že už by neměl k velkým změnám mandát a důvěru.Jak mají opoziční strany vystupovat proti současné vládě? Měl by Babiš podat kompetenční žalobu na prezidenta? A vážně už politika není o souboji pravice a levice, ale o střetu demokratů s populisty?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Asi dva tisíce pracovníků České televize a Českého rozhlasu se rozhodlo veřejně ozvat proti plánům vlády na zrušení koncesionářských poplatků a převedení obou institucí pod státní rozpočet. V čem vidí snahy o ovládnutí médií?Hostem Ptám se já byl moderátor České televize Daniel Stach, který je nyní tváři iniciativy za zachování poplatků. Proti záměru měnit financování ČT a rozhlasu se v posledních týdnech ohradil vrcholný management obou veřejnoprávních médií. Se společnou výzvou včera vystoupili i řadoví pracovníci. Prohlášení, ve kterém vyjadřují obavy ze snah o ovládnutí médií veřejné služby, jich podepsaly už na dva tisíce. Zrušení televizních a rozhlasových poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu přinese podle vlády ANO, SPD a Motoristů úsporu pro občany. Změna by přitom měla nastat už od příštího roku. Signatáři výzvy ovšem varují, že by to znamenalo převedení médií pod státní kontrolu a ztrátu nezávislosti. „Politické útoky na obě veřejnoprávní instituce naše obavy jen prohlubují. Chceme být i nadále odpovědní veřejnosti, nikoliv politikům, ať už vládním, nebo opozičním,“ zní v prohlášení. Kdo za iniciativou stojí? Bude vláda ochotná o budoucnosti veřejnoprávních médií ještě diskutovat? A máme čekat v televizi a v rozhlase stávku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz. 

Vláda se naplno pustila do práce. Hotový má státní rozpočet a první návrhy zákonů, za sebou už má i pokus o vyslovení nedůvěry. O kontroverze se zatím starají především Motoristé. Kdy se dostanou ke slibovanému boji za vyrovnané hospodaření?Hostem Ptám se já byl poslanec, místopředseda hospodářského výboru Igor Červený (Motoristé). Sněmovní rozpočtový výbor dnes doporučil Sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun, což kritizuje opozice i Národní rozpočtová rada. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je navržený deficit maximum možného. "Nás to samozřejmě trápí, protože kdyby bylo jenom na nás Motoristech, tak bychom asi škrtali ještě víc. Ale v tento moment to není možné, “ řekl v Ptám se já poslanec a místopředseda sněmovního hospodářského výboru Igor Červený z koaličních Motoristů. Právě jeho strana před volbami slibovala vyrovnané rozpočty. „Rozpočet není ideální a my jsme z něho všichni napříč celou koalicí smutní. Proto se letos pokusíme změnit co nejvíce zákonů, abychom osekali mandatorní výdaje a nastavili jsme ten trend k tomu, že to budeme vracet zpátky.“Podle Červeného se Motoristům zatím daří, a to i přes vleklý spor s prezidentem Petrem Pavlem o jmenování poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí. Jiného kandidáta přitom strana navrhovat nechce. Emotivní debatu teď navíc přiživil sponzor Motoristů, podnikatel Richard Chlad s prohlášením, že by se mohl ministrem stát on sám.„Řekl bych, že si prostě dělal legraci. A já nemůžu za to, že média už ztrácí smysl pro humor. My máme mozek a víme, že je to nadsázka a legrace. Takže z toho nemůžeme být nervózní,“ komentoval to Červený. Jak se poslancům Motoristů líbí chování jejich předsedy Petra Macinky? A jak strana plní svůj slib, že pohlídá Babiše? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V opozičních stranách se po volební porážce schyluje k další zásadní změně. Po odchodu Petra Fialy z čela ODS budou vedení měnit i lidovci. Jejich lídrem se chce stát populární jihomoravský hejtman Jan Grolich. Jak hodlá lidovce modernizovat? Hostem Ptám se já byl kandidát na předsedu lidovců, hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. „Je strašně cítit, že lidé chtějí nějakou změnu. A ten, kdo to nabídne, může uspět,“ řekl Grolich s odkazem nálady ve společnosti, které ukázala i nedávná demonstrace Milionu chvilek na podporu prezidenta. „Těší mě na tom, že tady neřešíme jenom nějaký osobní spor prezidenta s Filipem Turkem, potažmo s Motoristy. Lidé jasně ukázali, že jim fakt není jedno, co se s tou zemí děje. A fakt jim není jedno, jak se politici chovají.“V rozhovoru pro Ptám se já Grolich připustil, že „paseku“ ve vládě očekával spíše od zástupců SPD než od Motoristů. „Toto jsem fakt nečekal. Proto bych varoval před volením nových stran, nových projektů, rychlokvašek. Když se někdo dostane do vedoucí pozice, může mu to stoupnout do hlavy. A to se právě děje Motoristům.“ Populární jihomoravský hejtman chce voličům do budoucna nabídnout alternativu v podobě zreformovaných lidovců. O vedení KDU-ČSL se hodlá ucházet na dubnovém sjezdu. Zároveň bude Grolich na podzim kandidovat do Senátu, odkud by měl i prostor k přípravě strany na příští sněmovní volby.Nynější opoziční síly jsou podle Grolicha na startovní čáře, jeho cílem je, aby mezi nimi lidovci získali prvenství. Do roka chce proto představit nový program a do vedení partaje vytáhnout zejména mladé. Ohlášenou kandidaturu jihomoravského hejtmana, který byl v minulosti i stand-up komikem a je známý svými schopnostmi v marketingu a politické propagaci, spolustraníci vítají s nadšením. A také s velkým očekáváním. Grolich v krajských volbách v roce 2024 jako jeden z mála představitelů tehdejší vládní koalice dokázal porazit v regionech jinak dominující hnutí ANO. Jak by za Jana Grolicha měla fungovat opozice? Jaká je cesta k úspěchu v příštích volbách? A nabídl by spolupráci hnutí ANO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Umělci vystupující na nedělní demonstraci trvají na své výzvě pro ministra kultury, aby s nimi šel do veřejné debaty. O schůzku přímo na ministerstvu původně žádal sám Oto Klempíř, herci to ale odmítli. Kam přestřelka povede?Hostem Ptám se já byl herec Hynek Čermák. Na nedělní demonstraci v Praze přišlo vyjádřit podporu prezidentovi ve sporu s Motoristy 80 až 90 tisíc lidí. Na pódiu promluvili i zástupci umělců, mezi nimi herci Hynek Čermák, Jitka Čvančarová a Sarah Haváčová nebo moderátoři Michal Jagelka a Aleš Cibulka. Na akci zazněl také požadavek na odstoupení šéfa Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky, varování před plány vládní koalice na změnu financování veřejnoprávních médií, ale i ostrá kritika na adresu ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy). Ten reagoval pozvánkou umělců na ministerstvo, kde si to s nimi chtěl vyříkat. Zástupci kulturní obce ale odpověděli výzvou, aby se šéf resortu raději zúčastnil veřejné debaty v divadla Palace v centru Prahy. Klempíř to odmítl s tím, že chtěl řešit budoucnost kultury, nikoliv politiku a pro umělce tedy stále platí pozvání na ministerstvo. Ti ovšem trvají na setkání před veřejností: „Naše vystoupení bylo politickým vyjádřením kritického občanského postoje. Stejně tak vaše následná reakce a nabídka setkání představují politickou odpověď na tuto kritiku. Domníváme se proto, že předmětem debaty mají být politické otázky spojené s výkonem vaší funkce,“ reagovali umělci ve společném prohlášení. Jejich postoj v týdnu podpořili i mimopražští kolegové. „Pro herectví je to, co teď dělám, opravdu velice nevýhodná věc. Stojí to spoustu fanoušků, stojí to spoustu sympatií, stojí to spoustu peněz, přijdete o spoustu příležitostí, třeba v reklamní branži. Je to velmi sebedestruktivní. Kšeft je svatý. Ale já už jsem nemohl mlčet,“ popisoval Hynek Čermák v Ptám se já, co s sebou pro umělce nese účast na demonstracích a občanský aktivismus. „Měl jsem pocit, že se jedná opravdu o cílenou destrukci občanské společnosti. Tak jsem chtěl využít toho, že můj hlas je silnější než těch, kteří si třeba myslí to samé, ale není je slyšet. Takže jsem se k tomu propůjčil a holt ponesu následky,“ dodal Čermák. Proč a čím nový ministr kultury herce tolik provokuje? A co čeká českou kulturu s novou vládou? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda podle exministra kultury Martina Baxy nepracuje pro občany. Proto opozice vyvolala jednání o nedůvěře vládě. „Každý měsíc nedůvěra nebude, protože doufám, že Andrej Babiš odvolá Petra Macinku. Věřím tomu,“ řekl Baxa. Hostem Ptám se já byl bývalý ministr kultury, poslanec Martin Baxa (ODS). Poslanci pokračují v jednání o vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů druhým dnem. Opozice schůzi vyvolala kvůli kontroverzním krokům vládní koalice, zejména kvůli vyostření sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem. Kvůli zprávám ministra zahraničí a lídra Motoristů Petra Macinky hlavě státu, které Pavel označil za pokus o vydírání, opoziční strany požadují také Macinkovo odvolání. Exministr kultury Martin Baxa věří, že je povinností opozice v takové situaci jednání o nedůvěře vyvolat. Zároveň doufá v Macinkův konec ve vládní funkci. „Pevně doufám, že Andrej Babiš odvolá Petra Macinku. Věřím tomu. Možná je to naivní, ale je naší povinností to říkat, protože místopředseda vlády nemá být člověk, který píše vyděračské esemesky prezidentovi.“Baxa v Ptám se já také komentoval poslední kroky dalšího zástupce Motoristů ve vládě, svého předchůdce v čele ministerstva kultury Oto Klempíře. Ten si po nedělní demonstraci spolku Milion chvilek na podporu prezidenta pozval na resort umělce, kteří na akci vystoupili, aby si to s ním přišli vyříkat na ministerstvo. Na ministrovo pozvání zástupci kulturní obce reagovali s výzvou, aby šéf resortu přišel na veřejnou debatu do divadla Palace v centru Prahy. Klempíř to odmítl s tím, že chtěl řešit budoucnost kultury, nikoliv politiku a pro umělce tedy stále platí pozvání na ministerstvo. Umělci ovšem trvají na setkání před veřejností.  „Do obdobné situace jsem se také dostal. Z částí umělecké obce jsem tímhle způsobem řešil téma statusu umělce. Dostal jsem možná obdobné pozvání jako pan ministr Klempíř  na takovou otevřenou debatu do nějakého kulturního prostoru. A já jsem to pozvání tehdy přijal,“prohlásl exministr. Kam míří česká kultura? Jak to dopadne s veřejnoprávními médii? A jaký smysl má hodiny trvající snaha o nedůvěru vládě s předem jasným výsledkem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Necelé dva měsíce od nástupu vlády Andreje Babiše se v neděli sešly v Praze i v dalších městech desetitisíce lidí na podporu prezidenta Petra Pavla ve sporu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Co tak velká účast ukazuje?Hostem Ptám se já byl ředitel STEM, sociolog Martin Buchtík. Na pražském Staroměstském a Václavském náměstí se podle spolku Milion chvilek v neděli shromáždilo 80 až 90 tisíc lidí, kteří přišli vyjádřit podporu prezidentovi Petrovi Pavlovi. Sešli se také na dalších místech republiky. Demonstrace byly reakcí na střet hlavy státu s předsedou Motoristů a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) kvůli nejmenování poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí. Pavel v úterý označil zprávy, ve kterých Macinka tlačil na jmenování Turka, za pokus o vydírání. Ministr to odmítl. „Účast na demonstraci mě překvapila,“ řekl Buchtík s tím, že bylo mrazivé počasí a spolek protest svolal v krátkém čase. Spor kolem Turka podle něj ukázal několik věcí. „Macinka nečekal Pavlův tah, že zveřejní ty SMS zprávy,“ uvedl Buchtík s tím, že politici mívají pocit, že mají podporu veřejnosti, protože se tak chová jejich bezprostřední okolí. „Ale Filipa Turka za ministra nechtějí ani voliči ANO,“ připomněl sociolog.Podle lídra Milionu chvilek Mikuláše Mináře Česko nesmí zopakovat chybu ze Slovenska, kde hulvátské útoky odradily od obhajoby mandátu prezidentku Zuzanu Čaputovou. Lidé mají podle něj vyjádřit Pavlovi podporu za dva týdny v každé obci, kde se najdou zájemci. Pokud spolek získá milion podpisů pod výzvou Stojíme za prezidentem, chce pak uspořádat velkou manifestaci na pražské Letné.Petr Pavel poděkoval lidem za účast na včerejším shromáždění a ocenil, že se česká společnost dokáže ve správnou chvíli jasně a srozumitelně postavit za správnou věc. Šéf diplomacie Macinka v České televizi prohlásil, že respektuje, že voliči opozice chtějí jít vyjádřit svůj názor. Měli by podle něj ale respektovat výsledky voleb. Jak silnou pozici prezident má? Je legitimní bouřit se proti vládě čtyři měsíce po volbách? A kam to povede?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Staronový ministr Adam Vojtěch (za ANO) si dal za cíl provést zásadní změny českého zdravotnictví. Zaměřit se chce na prevenci, dostupnost a kvalitu péče, digitalizaci, ale i finanční stabilitu systému. Co je reálně možné zvládnout? Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec. S klíčovými reformami českého zdravotnictví má šéfovi resortu Vojtěchovi pomoci právě náměstek Ladislav Švec. Bývalý šéf Kanceláře zdravotního pojištění a zakladatel Platformy pro udržitelné zdravotnictví mnohé systémové změny sám dlouhodobě prosazuje. S příchodem na ministerstvo se mu teď - jak sám řekl - otevřelo „okénko příležitosti“. Už do poloviny roku by měl připravit několik velkých legislativních balíků. Zaměřit se předně chce na nastavení udržitelnosti a efektivity zdravotnictví. Velkou výzvou podle něj bude také reforma ochrany veřejného zdraví, kterou předchozí vláda nedotáhla. Švec chce sjednotit hygienické stanice a další klíčové inistituce tak, aby bylo Česko odolnější v době krize, jako byla třeba covidová pandemie. „Kolegové ze Světové zdravotnické organizace říkají: vůbec nepřemýšlejte o tom, jestli přijde něco takového, jako byl covid. Jediná smysluplná otázka je: kdy to přijde a jestli na to budeme připraveni?“ prohlásil Švec v Ptám se já a dodal:„Republika a společnost si to zaslouží. Já bych byl hrozně nerad, aby jednou přišlo něco podobného a my jsme si znovu říkali: kdo to vlastně řídí? Kdo má pravdu? Který vědecký tým je vědečtější?“ Na to si ostatně minulý víkend na volebním sjezdu ANO postěžoval i předseda hnutí a premiér Andrej Babiš. To, že jeho tehdejší vláda věřila odborníkům, označil za chybu a důvod, proč ANO v roce 2021 prohrálo volby. „Andrej Babiš to řídil jako premiér republiky, ale musím přiznat, že mu ten systém jako takový příliš nepomohl,“ poznamenal k tomu Švec. Dotáhne nový ministr změny, nebo je zastaví ti, kterých by se úprava dotkla? A co zdravotnictví v tuhle chvíli trápí úplně nejvíc?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Koncesionářské poplatky by měly podle plánu vlády brzy skončit. Už od příštího ledna chce kabinet financovat ČT a rozhlas ze státního rozpočtu. Podrobnosti návrhu známé nejsou. Podaří se zachovat nezávislost veřejnoprávních médií?Hostem Ptám se já byl šéf divize Programu a digitálních služeb České televize Milan Fridrich. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů před dvěma týdny potvrdila svůj záměr na zrušení poplatků za televizi a rozhlas. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že změnu očekává už od roku 2027. Česko se tak podle něj stane 18. zemí Evropské unie, která bude financovat veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. Jak by to mělo konkrétně vypadat, ale ještě jasné není. Informace nemá ani nikdo z vrcholných představitelů České televize a Českého rozhlasu. Co nejdříve by se proto chtěli do debat o své budoucnosti zapojit. Obě média přitom chtějí bojovat za zachování současného systému financování, který jim zajišťuje potřebnou stabilitu a nezávislost. Jak řekl v pondělí v Ptám se já generální ředitel rozhlasu René Zavoral, pádné argumenty pro rušení poplatků podle něj zatím vůbec nepadly a stále proto vidí prostor rozhodnutí koalice zvrátit. Podobně to vnímá i druhý muž v čele České televize, ředitel Programu a digitálních služeb Milan Fridrich: „Budeme se snažit přesvědčit politiky o tom, aby to nebrali jako hotovou věc. Pracujeme s pětiletými plány programového a ekonomického rozvoje. Nedokážu si v tuhle chvíli představit, že by jiný model naplánoval to financování pět let dopředu.“„Víme, kolik lidí se na nás dívá. A oni budou chtít vědět, jestli ta kvalitní a robustní nabídka zůstane zachována a budou se mít na co dívat,“ uvedl Fridrich. V rozhovoru také komentoval, jak na image České televize negativně dopadá současný spor vedení zpravodajství s moderátorem Václavem Moravcem. Ten dlouhodobě odmítá pozvat do svého pořadu Otázky Václava Moravce šéfa koaliční SPD a předsedu Sněmovny Tomia Okamuru. „Myslím, že by zpravodajství mělo co nejrychleji tuhle kauzu uzavřít a dojít k nějakému řešení, které bude přijatelné pro obě strany. Protože je to hnisající rána, která nedělá České televize úplně image,“ prohlásil Fridrich s tím, že to ale neznamená, že by měl Moravec nebo jeho pořad končit. „Nikdo nechce ubližovat Václavu Moravcovi. Kromě zvaní Tomia Okamura nemá Václav Moravec žádný problém.“Kdo a kde připravuje nové mediální zákony? Čeká tuzemská veřejnoprávní média slovenská budoucnost? A chystají lidé v televizi stávku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Premiér Andrej Babiš nehodlá odvolat ministra zahraničí a lídra Motoristů Petra Macinku. K jeho odchodu z funkce vyzvala opozice kvůli textovým zprávám prezidentovi, které hlava státu označila za vydírání. Měl by Macinka skončit? Hostem Ptám se já byl bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).S ministrem zahraničí a předsedou Motoristů Petrem Macinkou je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) výborná spolupráce. Odvolat ho nezvažuje. Předseda vlády dnes řekl, že opozice a média se snaží narušit nynější vládní koalici, to se ale nepovede.K odvolání Macinky vyzvaly opoziční strany kvůli ministrovým textovým zprávám pro prezidenta Petra Pavla, které hlava státu považuje za pokus o vydírání. Opozice kritizuje Babiše, že se od Macinkových zpráv nedistancoval. Příští týden chce proto vyvolat jednání o nedůvěře vládě. Na podporu prezidenta svolal na tuto neděli shromáždění i spolek Milion chvilek. Pavel v úterý oznámil, že mu šéf diplomacie poslal prostřednictvím poradce Petra Koláře zprávy, které prezident považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání. Macinka ve zprávách tlačil na to, aby Pavel změnil svůj dosavadní odmítavý postoj a jmenoval poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Že by se pokoušel hlavu státu vydírat, ministr zahraničí odmítl. Opakovaně ale prohlásil, že prezident se pohybuje mimo ústavní rámec, a proto by neměl vést českou delegaci na letním summituSeveroatlantické aliance (NATO) v Turecku. Podle Hradu je české zastoupení na aliančním summitu věcí dohody mezi hlavou státu a premiérem. Ten dříve opakovaně řekl, že Česko bude na summitu reprezentovat prezident.Jaký dopad bude mít spor prezidenta a šéfa diplomacie na naší zahraniční politiku? A jak to bude s jmenováním velvyslanců? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vztahy mezi vládou a prezidentem se nebývale vyostřily poté, co Petr Pavel obvinil ministra zahraničí a lídra Motoristů Petra Macinku z vydírání. Ten na prezidenta stále tlačí, aby jmenoval Filipa Turka ministrem a chce kvůli tomu hlavě státu zakázat účast na summitu NATO. Kam spor povede?Hostem Ptám se já byl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).Dlouhodobý spor prezidenta Petra Pavla a Motoristů o ministerský post pro jejich čestného předsedu Filipa Turka v úterý eskaloval prezidentovým prohlášením, že se ho šéf této vládní strany a ministr zahraničí Petr Macinka pokusil vydírat. Ve zprávách, které hlavě státu doručil prostřednictvím poradce Petra Koláře, šéf Motoristů tlačil na prezidenta, aby se ještě rozmyslel ve věci jmenování poslance a hlavní tváře Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Macinka v reakci na prezidentovo oznámení řekl, že své výroky ve zprávách za vydírání nepokládá. Označil je za snahu ovlivnit postoj hlavy státu, což je v politice podle Macinky podstatou každého vyjednávání. Zároveň uvedl, že Petr Pavel „stojí mimo ústavní rámec“ a proto se do budoucna nebude účastnit jednání a summitů, na které jezdí. Týkat by se to mělo i červencového summitu Severoatlantické aliance v Turecku. Situaci se pokouší mírnit premiér Andrej Babiš (ANO). Ve Sněmovně dnes prohlásil, že vláda ANO, SPD a Motoristů nemá zájem na zákopové válce mezi Strakovou akademií a Hradem. Macinkovy zprávy pro prezidenta považuje za nešťastně formulované. Na druhou stranu ale chápe rozčarování Motoristů kvůli nejmenování Turka. Seznam Zprávám předseda vlády řekl, že o zprávách šéfa diplomacie prezidentovi nevěděl a že chce celou situaci s Petrem Pavlem co nejdříve projednat. „Možná vás překvapím. Vždycky za všechno odpovídají nějaké osoby. A je tady člověk, který říká, že nekoordinuje, ale řídí vládu. Ten je zodpovědný za to, co dělají lidé z vlády. A pokud ten člověk má ve vládě Petra Macinku, tak je zodpovědnou osobou za to, co dělá jeho ministr. A to je podle mě ta hlavní příčina. Pokud máte slabého premiéra, tak nemůžete čekat, že se vám ministři budou chovat tak, jak se mají chovat,“ komentoval spor v Ptám se já předseda Senátu Miloš Vystrčil. „Ten, kdo je daleko za hranou, je Petr Macinka. Ale nebyl by nikdy daleko za hranou, pokud by měl někoho, kdo skutečně tu vládu umí řídit. Zatím je to tak, že současný premiér Andrej Babiš vládu ani neřídí, ani nekoordinuje,“ dodal Vystrčil. Máme tady zákopovou válku s Hradem? Může ministr zahraničí tak tlačit na prezidenta? A má prezident takový nátlak zveřejňovat? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vládní koalice se shodla na zrušení televizních a rozhlasových poplatků od roku 2027. Jak přesně chce ČT a ČRo financovat, zatím ale neřekla. Může ještě něco rozhodnutí Babišova kabinetu zvrátit? Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Generální ředitel ČRo René Zavoral již dříve upozornil, že rozhlasové poplatky umožňují nejvyšší stupeň nezávislosti, protože je platí občané, nikoli stát. K jeho apelu se v uplynulých dnech přidali i dosud zdrženliví představitelé České televize. Pro generálního ředitele ČT Hynka Chudárka a celé vedení zůstávají poplatky preferovanou formou financování. V reakci na informace vládní koalice, která se minulé pondělí shodla na zrušení poplatků od roku 2027, upozornili zástupci ČT, že není vůbec jasné, jak by měla změna financování vypadat. A dosud se o tom ani nevedla žádná veřejná odborná debata, jejíž součástí by televize byla.Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) nemá současná vláda v úmyslu redukci médií veřejné služby. Pokud budou Česká televize a Český rozhlas financovány jinak než z  poplatků, o svoji nezávislost ani nestranné zpravodajství podle něj nepřijdou.Navýšení poplatků prosadil loni kabinet Petra Fialy (ODS), za ČT se zvedly ze 135 na 150 korun měsíčně, za rozhlas ze 45 na 55 korun. Rozbíhá se boj o to, jaká je budoucnost veřejnoprávních médií, nebo je už rozhodnuto? Jednají politici se samotnými médii o budoucí úpravě? A potřebujeme dnes veřejnoprávní média, nebo je dokáží zcela zastoupit média soukromá?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Občanští demokraté vstoupili do nových časů. Po 12 letech skončil v jejich čele Petr Fiala a vystřídal ho Martin Kupka. Ten slíbil, že ODS dostane zpět do Strakovy akademie. Je změna v čele ODS dostatečně výrazná? Hostem Ptám se já byl nový místopředseda ODS, poslanec Karel Haas.Po víkendovém volebním kongresu vykročí ODS do opoziční role s většinově novým vedením. Šéfem strany se stal dlouhodobý spolupracovník dosavadního předsedy Petra Fialy a bývalý ministr dopravy Martin Kupka. Ve vedení ho doplnil jako první místopředseda starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Dalšími místopředsedy se stali poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.Občanští demokraté budou podle Kupky jasnou a důslednou opozicí, která přináší věcná řešení problémů lidí, současně podrží silnou pozici v zahraniční politice. ODS by také měla být pevným bodem ve složitých časech. Strana připraví návrhy na nižší daňové zatížení práce, reformu zdravotnictví a školství. Do několika týdnů také ustaví stínovou vládu v čele s Kupkou. Ten v závěru kongresu vyzval straníky mimo jiné k otevření kandidátek do komunálních voleb i lidem zvenčí. V příštích sněmovních volbách je pak podle něj reálný zisk 20 procent. Voliče bude ODS hledat mezi aktivními lidmi, střední třídou i podnikateli.Jak přesně bude vypadat opoziční politika občanských demokratů? Co udělají, aby měli šanci vyhrát příští volby? A zkusí Petr Fiala ovládnout Senát?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vládní hnutí ANO i Motoristé před volbami slibovali zásadní reformy českého školství. Spolu s mnoha odborníky i zástupci průmyslu vyčítali kabinetu Petra Fialy, že se změnami ve vzdělávání víc nepohnul. Co prosadí Motoristé? Hostem Ptám se já byl bývalý šéf Cermatu a poslanec za Motoristy Miroslav Krejčí. Vláda Andreje Babiše (ANO) si v programovém prohlášení stanovila pět hlavních priorit. Reforma školství mezi nimi chybí, ministr Robert Plaga (za ANO) ale slibuje mnohé změny napříč celým vzdělávacím systémem. Mezi nimi třeba navýšení investic do školství, zvýšení nástupních platů pedagogů, přípravu vysokých škol na populačně silné ročníky nebo revizi inkluze.  S cílem rychle a zásadně reformovat školství šli do voleb i Motoristé. Právě inkluze a její okamžité zrušení bylo jednou z jejich hlavních podmínek pro vstup do vlády s ANO. Ostře se kvůli tomu opírali i do Plagy, který úplné zrušení inkluze v Česku nikdy nepodporoval a vždy hovořil pouze o nutnosti systém upravit. Po zrušení inkluze před volbami volal i současný poslanec za Motoristy a zároveň bývalý ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Miroslav Krejčí. „Jsme s ministrem Plagou dohodnuti na změnách, které by měly v inkluzi nastat. Někdo to nazývá revizí nebo změnou parametrů a stejně tak se na to dá dívat tak, že stávající pojetí inkluze bude v podstatě zrušené a nastaví se to trochu jiným způsobem,“ vysvětloval Krejčí, proč Motoristům teď postoj koaličního partnera už nevadí. V rozhovoru pro Ptám se já poslanec Miroslav Krejčí také uvedl, že nebude hlasovat pro vydání premiéra Andreje Babiše a lídra SPD a šéfa Sněmovny Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Přestože před volbami prohlašoval, že pro vydání bude. „Žil jsem v tom, že je spravedlivé, aby se vydali trestnímu stíhání. 40 procent lidí v České republice volilo ANO Andreje Babiše a těchto 40 procent lidí znalo, s čím se Andrej Babiš potýká. A Českou republiku by to také nesmírně poškodilo v zahraničí a v mezinárodních vztazích, pokud by měla trestně stíhaného premiéra,“ řekl Krejčí. „Nemluvím o tom, co je spravedlivé a co je morálně správné, ale z pohledu České republiky je správné, abychom neměli trestně stíhaného premiéra. Tak proto budu hlasovat pro to, aby nebyl vydán.“Jak jsou se startem vlády spokojeni řadoví poslanci Motoristů? Jak vysvětlí svým voličům, že netrvali na zrušení inkluze, EET ani vyrovnaných rozpočtech, jak slibovali? A podaří se vládě provést školství potřebné reformy? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda Andeje Babiše je v nečekaně ostrém sporu s prezidentem. Naposledy včera kabinet navzdory Pavlovi oznámil, že neprodá Ukrajině čtyři letouny L-159. Co je za hádkou o bitevníky? A proč se Česko nepostaví za Grónsko? Hostem Ptám se já byl první místopředseda ANO a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Česko neprodá čtyři letouny L-159 Ukrajině, shodli se v pondělí lídři vládní koalice v čele s Andrejem Babišem (ANO). Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) česká armáda letouny potřebuje. O možnosti poskytnout Kyjevu několik menších letounů pro obranu proti dronům hovořil prezident Petr Pavel minulý týden při návštěvě Ukrajiny. V neděli pak oznámil, že ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) reagoval, že Pavel nabídku s vládou nekonzultoval a zachoval se jako slon v porcelánu.Prezident kritiku šéfa české diplomacie odmítl s tím, že letouny jsou předmětem zájmu Ukrajiny minimálně půl roku. Chování celé vlády pak Pavel označil za hraničí se sobeckostí. Armáda má celkem 24 zmíněných letounů. Prodej čtyř z nich by podle hlavy státu byl přijatelným rizikem při pomoci zemi, která se již téměř čtyři roky brání ruské agresi.Jaký dopad mají spory vlády s prezidentem na reputaci Česka? Máme se postavit za Grónsko? Jak to bude s financováním ČT a rozhlasu? A jak dlouho bude Andrej Babiš ustupovat Motoristům a SPD? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Motoristé nepřestávají tlačit na prezidenta Petra Pavla kvůli vládnímu angažmá Filipa Turka. S koaličními partnery ANO a SPD připravili sněmovní usnesení s výzvou, aby hlava státu bezodkladně jmenovala celý kabinet. Měl by Pavel ustoupit? Hostem Ptám se já byla europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Předseda Motoristů Petr Macinka prohlásil, že předpokládá, že prezident se zamyslí nad svým rozhodnutím nejmenovat poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí. Dosavadní postoj hlavy státu by podle Macinky mělo zvrátit usnesení, které dnes hlasy vládní koalice schválila Sněmovna. Motoristé, ANO a SPD v usnesení vyzývají prezidenta, aby respektoval Ústavu a jmenoval členy vlády na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) bezodkladně a bez hodnocení vhodnosti adeptů. Hrad obratem uvedl, že je právem Sněmovny zaujímat stanoviska ke jmenování ministrů, nemůže ale prezidentovi ukládat povinnosti. Usnesení tedy jeho názor nezměnilo.Pavel odmítl Turka jmenovat s vysvětlením, že poslanec Motoristů opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu. V dopise Babišovi minulý týden uvedl, že „počet, intenzita a dlouhodobý charakter Turkova chování svědčí o tom, že v jeho případě nejde o jednorázové excesy kupříkladu z mladické nerozvážnosti“. Jak Pavlův přístup k vládě vnímá jeho protikandidátka v prezidentských volbách Danuše Nerudová? Jak hodnotí jeho postup v souvislosti se střetem zájmů Andreje Babiše? A jak naše životy nakonec ovlivní emisní povolenky ETS2?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Občanští demokraté si budou o víkendu volit nového předsedu. Dosavadní mnohaletý lídr ODS Petr Fiala po prohraných parlamentních volbách post obhajovat nebude. Kdo ho nahradí a kudy se současná nejsilnější opoziční strana vydá?Hostem Ptám se já byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih a kandidát na předsedu ODS Radim Ivan. Favoritem sobotní volby nástupce Petra Fialy v čele ODS je místopředseda strany a bývalý ministr dopravy Martin Kupka, který sesbíral podporu 11 krajů včetně Prahy. Jeho vyzyvatel, místostarosta Ostravy-Jih Radim Ivan míří na kongres bez otevřené podpory z regionů.Do volby jde Ivan s provokativními plány na zásadní reformu strany i s tvrdou kritikou účasti ODS v koalici Spolu. Místo jejího dalšího posilování a vzniku SuperSpolu, o kterém se mezi opozičními politiky začíná hovořit, podle něj Česko potřebuje spíše „ODS plus“.Martin Kupka je naopak vnímán jako pokračovatel Petra Fialy. I on přesto slibuje změny ve straně. A jak nastínil před koncem roku v Ptám se já, chce být také výrazným lídrem současné opozice. Plánuje například vznik stínové vlády. Petr Fiala, který oznámil plán na odchod z čela ODS po prohraných říjnových volbách do Poslanecké sněmovny, naposledy tento týden odmítl spekulace, že by mohl občanské demokraty za určitých okolností vést dál. Na postu šéfa strany tak skončí téměř přesně po 12 letech.Co musí ODS udělat, aby měla šanci vyhrát příští volby? Je cestou SuperSpolu? A měla by strana nějak zapojit bývalého premiéra?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hnutí SPD se po mnoha letech v české politice poprvé dostává do vlády. Proč se její poslanci rozhodli i přes spor o muniční iniciativu Babišův kabinet plně podpořit? A jaké věci může SPD ve vládě prosadit?Hostem Ptám se já byl poslanec a místopředseda sněmovního mediálního výboru Jaroslav Foldyna (SPD). Před hlasováním o důvěře vládě Adreje Babiše (ANO) část poslanců koaličního hnutí SPD, včetně Jaroslava Foldyny, zpochybnila svou podporu kabinetu. Vadila jim premiérova otočka týkající se muniční iniciativy. Babiš navzdory předvolebním slibům, že celý projekt Fialovy vlády zruší, minulý týden oznámil pokračování iniciativy. Česko jí podle něj bude dál koordinovat, finančně do ní ale nepřispěje. Před zahájením schůze ve Sněmovně nakonec změnili názor i sami poslanci SPD a podporu Babišovi deklarovali. A to poté, co premiér přišel vysvětlit své rozhodnutí na jejich klub. „Byli jsme postaveni před realitu situace a faktorů, které jsme jako opoziční politické strany v té dané době neměly, necítily. Stávající koalice jasně řekla, že nepůjdou žádné peníze z českého rozpočtu. To je to novum,“ uvedl v Ptám se já poslanec Foldyna. „Museli jsme udělat koaliční kompromis. To znamená, ano, podpořil jsem vládu. Kdybych nepodpořil vládu, která udělá to, že z rozpočtu České republiky a z peněz daňových poplatníků České republiky už nepůjde na válku ani koruna, tak by zase zavládl Petr Fiala. Který by z mé země udělal protektorát a pokračoval by v tom, že se staneme součástí toho konfliktu,“ dodal. Jaké postoje vůči Rusku chce SPD ve vládě zastávat? Jaká by podle hnutí měla být budoucnost veřejnoprávních médií? A jak dlouho vydrží poslanci klubu SPD jednotní?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda Andreje Babiše žádá poslance o vyslovení důvěry. Podle premiéra je cílem kabinetu ANO, SPD a Motoristů prosperující, bezpečné a úspěšné Česko. Mělo by být nejlepším místem pro život na celé planetě. Co máme od nové vlády čekat?Hostem Ptám se já byla bývalá předsedkyně TOP 09 a expředsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Druhým dnem pokračuje jednání Sněmovny před hlasováním o důvěře kabinetu ANO, SPD a Motoristů. Lídr hnutí ANO, premiér Andrej Babiš v úterý v úvodu schůze slíbil, že Česko a jeho občané budou pro vládu vždy na prvním místě. Nastínil některé cíle svého kabinetu, mezi nimi například plán nezavést euro, financovat stát bez dalšího zadlužování v zahraničí nebo držet politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci. Zároveň opět zkritizoval vládu svého předchůdce Petra Fialy (ODS), jehož koalice podle Babiše kromě jiného vytvářela chronický deficit a byla asociální. Předseda SPD a současně šéf Sněmovny Tomio Okamura představil novou vládu jako vládu zdravého rozumu, která se bude řídit fakty. S koalicí ANO, SPD a Motoristů podle něj přichází „změna kurzu směrem k větší svobodě, silnější demokracii a kritické diskuzi“. Vicepremiér, ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka pak doplnil, že nynější kabinet vznikl i díky tomu, že Fialova vláda se dívala na občany svrchu. Kritikou ovšem nešetřil ani expremiér Fiala, který Babišův kabinet označil za vládu destrukce, cynismu a sobectví. Do vlády se opřeli i další zástupci současné opozice. Jejich pokus prosadit návrh na odvolání Okamury kvůli jeho protiukrajinskému novoročnímu projevu ale podle očekávání nevyšel, všech 108 koaličních poslanců hlasovalo proti.Čeho se od nové vlády obávat a na co se těšit? A kdy a jak musí opozice začít vymýšlet plán, aby měla šanci v příštích volbách Babiše opět porazit?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Čestný předseda Motoristů Turek se stále snaží dostat do vedení resortu životního prostředí. Odmítnutí prezidenta jmenovat ho ministrem zkouší obejít tím, že se stane vládním zmocněncem. Budou Turka úředníci poslouchat? Hostem Ptám se já byl poslanec a exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí oznámil dočasné řešení pozice pro poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého prezident Petr Pavel stále odmítá jmenovat ministrem životního prostředí. Turek se stal vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal. Ministerstvo životního prostředí nadále povede předseda Motoristů Petr Macinka. Babiš se podle svých slov nechce celou záležitostí dál zabývat, vláda podle něj funguje. Motoristé nicméně na Turkově nominaci do čela životního prostředí dál trvají. Podle Macinky zdědí Turek na ministerstvu kancelář po exministru Petru Hladíkovi (KDU-ČSL). Bude přitom koordinovat klimatickou politiku mezi resorty, vyjednávat s jednotlivými odbornými skupinami nebo se zabývat ekonomickými dopady uvažovaných změn. Zároveň bude zastupovat Česko na některých unijních a neformálních mezinárodních jednáních.Tento krok povede podle Macinky k jeho určitému odbřemenění, ve vládě Andreje Babiše totiž zároveň zastává funkci ministra zahraničí. Expremiér Petr Fiala (ODS) včera upozornil, že vládní zmocněnec není funkce, která nahrazuje ministra. Bylo by to podle něj obcházení ústavních pravidel. Na tom se shodují i mnozí právníci. Vládní zmocněnec podle odborníků nemůže vést ministerstvo ani zprostředkovaně. Jaké změny resort životního prostředí čekají? Kde a při čem bude řádný ministr nejvíce chybět? A získá vláda Andreje Babiše podporu všech poslanců SPD? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Babišova vláda bude i přes hlasité předvolební proklamace pokračovat v muniční iniciativě. Nového premiéra k tomu podle všeho přesvědčili zahraniční spojenci i prezident Pavel. Jak vypadal zákulisní boj o klíčový projekt Česka? Hostem Ptám se já byla exministryně obrany Jana Černochová (ODS).Česko bude dál koordinovat muniční iniciativu, nebude do ní ale dávat žádné peníze. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) to oznámil v úterý po setkání se spojenci z koalice ochotných v Paříži. A svoje rozhodnutí zopakoval i po středečním novoročním obědě s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě.Před loňskými sněmovními volbami přitom Babiš svým voličům sliboval zrušení muniční iniciativy. On sám i další představitelé hnutí ANO projekt dlouhodobě ostře kritizovali jako netransparentní a předražený, mluvili také o plesnivé munici.  Změnu postoje šéfa ANO včera podpořili koaliční partneři z SPD i Motoristů. Jejich předseda a ministr zahraničí Petr Macinka prohlásil, že pokračování iniciativy vítá. Ukončení projektu by podle něj znamenalo pro Ukrajinu velký problém. Zda do něj bude Česko dávat peníze, podstatné není. Na muniční iniciativě spolupracuje Česká republika zejména s Nizozemskem a Dánskem. Za celou dobu jejího trvání Ukrajina dostala přes čtyři miliony kusů munice. Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) Česko přispělo dvěma až třemi miliardami korun, dárci celkově věnovali 100 miliard. Exministryni obrany Janu Černochovou (ODS) Babišova otočka nepřekvapila: „My jsme prakticky v pravidelných intervalech informovali parlamentní kontrolu o tom, jak funguje muniční iniciativa, že tam nejsou opravdu žádné plesnivé granáty a že muniční iniciativa z hlediska peněz daňových poplatníků České republiky je marginálie.“ „Do muniční iniciativy, a skoro se to až stydím říct, Česká republika přispívala minimálně. Takže já to všechno považuji za něco, co bylo přefouklé, co bylo poplatné předvolebnímu času a tomu, co zřejmě chtěli někteří voliči hnutí ANO nebo hnutí SPD slyšet.“Komentovala i první kroky svého nástupce na resortu obrany za SPD Jaromíra Zůny: „Překvapilo mě, že tříhvězdičkový generál na vrcholu své kariéry se rozhodne za tuto stranu přijmout výzvu stát se ministrem obrany. Myslím, že ho z toho vyvedli záhy. Viděli jsme to na těch šílených videích, kde mi pan Zůna opravdu přišel zlomený. Myslím, že i z hlediska reputace, a je mi to líto, po těch videích to mezi zejména mužským kolektivem, mezi lidmi, kteří neodpustí nikomu vůbec nic, bude brané jako jeho selhání, že ohnul hřbet,“ dodala Černochová. Jakou pozici teď budeme mít mezi západními spojenci? A nepoškodí veřejné sbírky na zbraně pro Ukrajinu vyšetřování Skupiny D a dronů Nemesis?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hádky o rozpočet pokračují. Zatímco podle ministryně financí Schillerové dosáhl deficit v loňském roce 290 miliard korun, její předchůdce Stanjura trvá na tom, že reálně je to o 40 miliard méně. Tedy téměř tolik, kolik plánoval. Jak to nová vláda vyřeší a bude hospodařit lépe?Hostem Ptám se já byl budoucí náměstek ministryně financí za SPD Petr Mach.Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) včera oznámila, že schodek rozpočtu v loňském roce dosáhl překvapivých 290,7 miliardy korun. Kabinet Petra Fialy (ODS) totiž počítal s deficitem 241 miliard. Podle šéfky státní kasy je na vině podhodnocení výdajů na obnovitelné zdroje energie, nadhodnocení příjmů z prodeje emisních povolenek nebo vyšší výdaje za regionální školství. Stanjurův přístup k sestanování rozpočtu Schillerová a současné vládní strany kritizují dlouhodobě. Na nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje pro rok 2025 loni upozorňovaly i Nejvyšší kontrolní úřad a Národní rozpočtová rada.Exministr ale výtky opakovaně odmítal. Výsledek za loňský rok teď vysvětluje zpožděním čerpání evropských peněz, které podle něj Česko dostane až v příštích měsících. Stanjury se zastali i někteří ekonomové včetně bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. „Skutečný deficit za rok 2025, který navýší naše zadlužení, je 249,7 miliardy, nikoliv 290,7. I to je neomluvitelné číslo, ale přece jenom méně hrozné, než údaj prezentovaný ministerstvem financí,“ napsal Kalousek na síti X. Vyšší deficit se nicméně propíše i do rozpočtu na letošní rok. Ten by měla vláda Andreje Babiše (ANO) projednávat na konci ledna, Česko zatím funguje v rozpočtovém provizoriu. Detaily hospodaření na letošek zatím ministryně financí nechtěla komentovat. Ministrům se podle ní ale daří nacházet v některých oblastech úspory. Ekonom a bývalý europoslanec Petr Mach, který v únoru nastoupí na resort financí jako náměstek za SPD, chce kvůli prohlubování zadlužení státu dohlížet na to, že nová vláda bude směřovat k vyrovnanému hospodaření. Za nezbytný krok považuje zeštíhlování státního aparátu. "Budu navrhovat rušení úřadů a agend, které považuji za zbytečné nebo někdy dokonce škodlivé. “ řekl Mach v Ptám se já s tím, že už má pro ministryni Schillerovou připravený seznam s mnoha návrhy. Na něm je například agentura CzechTourism nebo pravidelné sčítání lidu. Jaký rozpočet nová vláda sestaví? Na čem bude šetřit a kde škrtat? A s jakým rozpočtem bude svůj mandát za čtyři roky končit?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Opozice už několikátý den cupuje představitele vládní SPD. Ostře se vymezila vůči novoročnímu projevu šéfa Sněmovny Okamury, ve kterém zaútočil na Ukrajinu, i slovům místopředsedy SPD o Vrběticích. Co konkrétně chce opozice dělat?Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně sněmovního bezpečnostního výboru Michaela Opltová (STAN). Zatímco opoziční politici označili výroky jednoho z nejvyšších ústavních činitelů Tomia Okamury (SPD) za ostudné a nepřijatelné a vláda by se od nich měla distancovat, premiér Andrej Babiš (ANO) je příliš komentovat nechtěl. Konstatoval pouze, že Okamura svůj projev pojal jako projev šéfa SPD. Lídr hnutí a šéf Sněmovny v novoročním videu kritizoval poskytování zbraní Ukrajině i vedení země. Postavil se proti ukrajinskému členství v EU, kritizoval tvrdě postoj EU i lidi z okolí prezidenta Volodymyra Zelenského, když mluvil o „ukrajinských zlodějích kolem  Zelenského junty“.  Jeho slova vyvolala ostrou reakci nejen opozičních poslanců a senátorů, ale také ukrajinských politiků a diplomatů. Znepokojení následně vyvolala i slova místopředsedy SPD Radima Fialy v nedělních Otázkách Václava Moravce na ČT. Fiala prohlásil, že není prokázané, že za útokem ve Vrběticích v roce 2014 stálo Rusko. Vůči tomu už se předseda vlády ohradil, ani tyto výroky - stejně jako Okamurův projev - ale kabinet podle něj neřešil. Sám šéf SPD si za svými slovy stojí. Opozice chce sbírat podpisy pod návrh na jeho odvolání v tomto týdnu.„Že to během pár týdnů začne takhle gradovat, jak na sítích, tak ve veřejném prostoru, že pan premiér bude ochotný tolerovat tyhle výroky a že pan Okamura vůbec bude mít tu drzost jako ústavní činitel takto vystupoval, jsem nečekala,“ reagovala místopředsedkyně bezpečnostního výboru Michaela Opltová. Proč premiér nekoriguje své koaliční partnery z SPD? Pokusí se opozice vyvolat hlasování o odvolání Tomia Okamury z čela Sněmovny? A jak postoje nové vlády dopadnou na bezpečnost Česka?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ve státním rozpočtu chybí sto miliard a stát přebíráme téměř v situaci, kdy je ohroženo jeho fungování. Zhruba s takovou rétorikou nastoupila k moci nová vláda Andreje Babiše. V jakém stavu předchozí vláda státní kasu předala?Hostem Ptám se já byl končící náměstek na ministerstvu financí, někdejší člen Bankovní rady České národní banky Tomáš Holub. Nová vláda ANO, SPD a Motoristů trvá na tom, že ve státním rozpočtu na příští rok chybí na výdaje přes sto miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ještě před Vánoci označila za pravděpodobné, že schodek rozpočtu na rok 2026 se bude muset zvýšit. Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun.Odvedl resort financí pod vedením exministra Zbyňka Stanjury (ODS) skutečně tak špatnou práci? „Resort financí funguje velice profesionálně,“reagoval v Ptám se já dnes už bývalý náměstek ministra financí Tomáš Holub. „Co se týče situace veřejných rozpočtů, tak nepochybně vláda, která skončila, je předala v lepším stavu, než v jakém je převzala od předchozí vlády. Deficity veřejných rozpočtů klesly ze zhruba 5 procent během covidu na necelá 2 procenta. To není žádná náhoda, je to výsledek konsolidačního úsilí,“ pokračoval Holub s tím, že rozpočet na příští rok má „jednu vadu na kráse“. A to rozpor mezi návrhem státního rozpočtu a návrhem rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Což ale nepopírala ani Fialova vláda. Podle Aleny Schillerové, která finance vedla i v předchozím kabinetu Andreje Babiše (ANO), peníze chybí hlavně právě na dopravě a na ministerstvu práce a sociálních věcí. „Samozřejmě, když přijde nová vláda a začne se ptát u úředníků jednotlivých ministerstev, jestli si neumí představit, že by jim do jejich kapitoly napsala víc peněz, tak se vám zase sejde víc požadavků. Ale trošku se vracíte na začátek celého rozpočtového procesu. Když to řeknu s nadsázkou, je překvapivé, že Alena Schillerová a spol. dohledali jenom 100 miliard,“ uvedl Tomáš Holub. „Možná je to takový poměr, který ukazuje, jak moc byli úředníci jednotlivých ministerstev loajální vůči končící vládě a jak moc už byli loajální vůči té nastupující. Zhruba půl napůl, řekl bych.“Kam se bude ubírat hospodaření státu? Jak chce Babišův kabinet své sliby ufinancovat? A udrží vláda nízkou inflaci?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Iniciativa Dárek pro Putina patří mezi největší české projekty, které vybírají od veřejnosti peníze pro Ukrajinu. Ty přitom nejdou na humanitární účely, ale na zbraně. Proč jsou Češi stále ochotni posílat na válku tolik peněz?Hostem Ptám se já byl je šéf iniciativy Dárek pro Putina Martin Ondráček.Od spuštění projektu v květnu 2022 iniciativa v několika sbírkách vybrala na zbraně a další vojenské vybavení pro Ukrajinu už víc než jednu miliardu korun. Částka, kterou se každý rok podaří vybrat, navíc stále narůstá. „Máme několik skvělých influencerů. Jako třeba Donalda Trumpa. Když si Donald Trump vzal Zelenského při první návštěvě (v Bílém domě) před novináře, tak nám během sedmi dní přišlo 29 milionů korun. My na datech třeba vidíme i to, když nový předseda Poslanecké sněmovny drží štafle při sundávání (ukrajinské) vlajky,“ popsal Ondráček, kdy se solidarita mezi dárci v Česku zvedá nejvíc.  „Nebo když Rusové trefí, nedejbože, nějaký civilní objekt a někoho zabijí. Spousta lidí to řeší terapeuticky. Vyndá kreditku a udělá něco pro to, aby tu generální nespravedlnost, která se Ukrajině děje, pomohla aspoň trošku napravit,“ dodal.  Iniciativu organizuje Nadační fond pro Ukrajinu. Název Dárek pro Putina ironicky odkazuje na jméno ruského vládce Vladimira Putina, na jehož příkaz v únoru 2022 začala ruská agrese vůči Ukrajině.  Organizátoři iniciativy pořádají sbírky například na protitankové střely či drony. V minulosti pořídili a předali ukrajinské armádě například střelomet RM-70 nazvaný Přemysl za 50 milionů korun, tank T-72 za 30 milionů korun nebo americký vrtulník Black Hawk nazvaný Čestmír, na který lidé přispěli 72,64 milionu korun. Mají organizátoři iniciativy pocit, že zbraně, které posílají na Ukrajinu něco mění? Jak je složité vybírat, od koho je nakoupí? A jak se změní ochota pomáhat Ukrajině s novou vládou, která říká, že chce pomáhat hlavně Čechům?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V únoru 2025 se na Černém Mostě málem stala tragédie. Pod dvěma chlapci se na rybníku probořil led. Nebýt dvou náhodných kolemjdoucích, děti by se utopily. Udělal bych to znovu, říká Jakub Černý, jehož hrdinský čin ocenil prezident. Hostem Ptám se já byl tatér a grafik Jakub Černý.Prezident Petr Pavel letos 28. října na Pražském hradě udělil medaili Za hrdinství osmi lidem. Vedle vojáků, kteří prokázali hrdinství v boji, ocenil i tři občany, kteří díky své pohotovosti a obětavosti zachránili lidské životy. Mezi oceněnými byli i Jakub Černý a jeho otec Martin Černý. Ti s nasazením vlastního života zachránili z ledové vody dva chlapce, pod kterými se propadl led na rybníce. K incidentu došlo 21. února 2025 na pražském Černém mostě. Jak Jakub Černý vzpomínal v Ptám se já, šel zrovna na metro vyzvednout svého otce, který za ním přijel z Tábora. „Kolem toho rybníku jsem šel nejdřív sám směrem na metro a už jsem viděl, že (chlapci) jsou na kraji. Ale mrzlo, nepřišlo mi to zvlášní. V momentě, kdy jsme se vraceli, jsme si nejdřív všimli toho, že tam lidi postávají kolem a všichni koukají směrem na ten rybník. Takže jsem zavtipkoval a řekl jsem: ‚Aha, tak kluci už se tam asi propadli.‘ A táta se okamžitě rozeběhnul, aby se podíval, co se děje,“ popsal Černý.Chlapci už byli celí ponoření v ledové vodě a hrozilo, že se každou chvíli utopí. Muži neváhali a okamžitě se vydali pro ně. „Bylo to poměrně složité. Led byl poměrně silný, asi ne dost silný na všech místech, takže proto si myslím, že uprostřed se ti dva chlapci propadli. Ale když se táta za nimi snažil co nejrychleji dostat, tak se snažil ten led bořit a úplně mu to nešlo. Měl potom několik týdnů ještě docela dost pořezané ruce a modřiny. Já jsem zkusil trošku jinou taktiku a zkusil jsem se po tom ledu plazit,“ uvedl Jakub Černý. Mezitím se menší z chlapců už úplně potopil pod hladinu. V tu chvíli šlo o vteřiny. Jakubovi Černému se ho ale naštěstí povedlo zachytit a s otcovou pomocí vytáhnout nahoru. „Když jsem ho potom tátovi podával, tak jsem najednou viděl, jak už má úplně modrý obličej, fialové rty. Bylo to fakt děsivé.“Oba chlapce se nakonec podařilo zachránit. „Chodím kolem toho rybníka každý den. A teď, když je dost podobné počasí, jako bylo tenkrát v únoru, tak nad tím přemýšlím hodně často, že by se mi tam nechtělo,“ reagoval se smíchem Černý na otázku, zda by něco podobného udělal znovu. Kdyby to ale bylo opravdu potřeba, ani podruhé by podle svých slov neváhal pomoct.  Jak se člověk rozhoduje o tom, zda skočí do ledové vody pro tonoucí děti? Má strach? A jaký je to pocit, když záchranu ocení prezident?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.