Ptám se já

Strana Zelených má po patnácti letech opět své zástupce v Poslanecké sněmovně. Na kandidátce Pirátů získala hned dvě poslanecká křesla. Jak s tím chtějí Zelení naložit? Hostem Ptám se já byla nová poslankyně a spolupředsedkyně Strany zelených Gabriela Svárovská. Zelení se dostali do Sněmovny díky umístění na kandidátce Pirátů i koužkouvací kampani. „Je to i určitá generační obměna českého voličstva. Dorostla další generace prvovoličů, kteří si uvědomují naléhavé výzvy, které přináší devastace životního prostředí nebo prohlubující se majetkové rozdíly,“ řekla Gabriela Svárovská s tím, že zisk dvou mandátů je podle ní více, než strana čekala.Šéfka Zelených doufá, že návrat do Sněmovny po tak dlouhé pauze pro stranu bude znamenat i návrat do vysoké politiky. „Poškodila nás účast ve vládě Mirka Topolánka. A pak celé období sporů a neúspěchů a samozřejmě určitý vliv excentrické osobnosti Matěje Stropnického,“ uvedla Svárovská s tím, že teď je strana jednotná. „Úspěch sjednocuje. Samozřejmě podmínky, ve kterých se teď nacházíme při vší antizelené rétorice, tlaku fosilních oligarchů, jsou náročné. Ale podmínky si člověk nevybírá.“Nová poslankyně věří, že vznikající vláda Andreje Babiše složená z ANO, SPD a Motoristů by nemusela být v praxi tak antizelená, jak se zatím jeví. Dosavadní odmítání některých zelených evropských nařízení považuje v případě ANO pouze za předvolební rétoriku. Odmítnutí emisních povolenek ETS 2, které avizuje místopředseda hnutí Karel Havlíček, by byl podle Svárovské nesmysl. Proč se doteď Zelení nedokázali do vysoké politiky vrátit sami? Jak jim funguje spolupráce s Piráty? A proč zelená politika získává napříč Evropou tak negativní konotace?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Strany vznikající vládní koalice slibovaly voličům zásadní změny televizních a rozhlasových poplatků. ANO a SPD lákaly na jejich rušení a financování ČT a ČRo ze státního rozpočtu. To ale odmítají Motoristé. Co s poplatky bude? Hostem Ptám se já byl ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa. Necelé tři týdny po volbách pokračují ANO, SPD a Motoristé v jednání o programu. V pátek se chystají probrat i společné plány týkající se kultury a veřejnoprávních médií. Hnutí ANO a SPD před volbami lákaly voliče na rušení televizních a rozhlasových poplatků, jejichž navýšení letos prosadila končící vláda Petra Fialy (ODS). Veřejnoprávní média by se místo toho měla financovat přímo ze státního rozpočtu, aby došlo k posílení jejich kontroly státem. Česká televize a Český rozhlas by se podle ANO a SPD také měly sloučit do jednoho veřejnoprávního mediálního subjektu. V tom se ale rozcházejí s třetí stranou vznikající vládní koalice. Motoristé nechtějí přímé financování ČT a ČRo státem, protože média by se tím stala vládními. Strana nepožaduje ani úplné zrušení koncesionářských poplatků, pouze úpravu zákona. Rozšíření okruhu plátců a zvýšení koncesionářských poplatků o 15 korun pro ČT a o deset korun pro ČRo prosadilo Ministerstvo kultury ve Sněmovně letos na jaře. Šéf ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš tento týden před odjezdem na dovolenou prohlásil, že plány ANO týkající se změn ČT a ČRo platí. Jak rychle je možné prosadit zrušení televizních a rozhlasových poplatků? Měli by Motoristé vést resort kultury? A jaká je budoucnost ODS a projektu Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hnutí ANO pokračuje ve vyjednávání s SPD a Motoristy o příští vládě. Po rozdělení postů strany od pondělí vyjednávají o programu. Najdou na něm shodu dříve než na personálním obsazení kabinetu? Hostem Ptám se já byl bývalý předseda TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek. Vyjednávací týmy stran možné budoucí vládní koalice se tento týden začaly soustředit na program a koaliční smlouvu. Dnes mají probrat školství, dopravu a agendu ministerstva vnitra.První místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček očekává, že o programu se bude jednat až do neděle. V pondělí, kdy půjde šéf ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš na jednání s prezidentem Petrem Pavlem, by pak mělo být hotových 95 procent programu. Přestože Babiš tento týden odjel na dovolenou, podle Havlíčka dostává podrobné informace z celého vyjednávání. „Pan předseda byl odpovědný za tu první část - vládní půdorys a klíčové posty, teď jedeme na expertní úrovni,“ vysvětlil.Resorty si zástupci ANO, SPD a Motoristů rozdělili minulý týden. Personálie ale zatím odložili na později. Jednání zkomplikovaly přibývající kauzy čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého si strana přála dosadit do čela ministerstva spravedlnosti. Babiš zároveň musel čelit protestům vědců a ekologických organizací proti zvažované kandidatuře předsedy Motoristů Petra Macinky na funkci ministra pro životní prostředí.Co je na povolebním dění nejabsurdnější? Co nejděsivější? A proč by současné vládní strany měly přemýšlet o spolupráci s hnutím ANO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americký prezident Donald Trump by se rád znovu sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem. V Budapešti s ním chce jednat o konci války na Ukrajině. Jenže přípravná jednání začala váznout. Dojde k maďarskému summitu? Hostem Ptám se já byl analytik z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd UK Jan Ludvík. Podle Ludvíka se zapomíná na to, proč Rusko Ukrajinu napadlo a to nebyla snaha ovládnout území na východě země. „Byl to vztah země k Západu. Rusko chtělo zastavit sbližování Ukrajiny se Západem. To může být ve vyjednávání kámen úrazu, protože zabrané území je jen třešnička na dortu.“Prezident Spojených států Donald Trump opět zintenzivnil snahy o ukončení války na Ukrajině. V pátek se ve Washingtonu opět sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořil s ním mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Kyjev a o protivzdušné obraně země.Trump minulý týden také telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Následně oznámil, že se s ním sejde v Budapešti. Podle médií ale hrozí odklad schůzky, protože obě strany vyjadřují odlišná očekávání ohledně ukončení války. Podle Moskvy přípravy pokračují, konkrétní datum summitu ale prý zatím není jasné.Evropští lídři dnes podpořili Trumpův požadavek na okamžitý mír, který prezident vyjádřil po schůzce se Zelenským. Zároveň uvedli, že současná frontová linie by měla být výchozím bodem pro další jednání. Kam se situace posunula od jednání Trumpa a Putina na Aljašce? A je teď Trump spíše na straně Ukrajiny, nebo Ruska?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

I když ANO vyhrálo letošní sněmovní volby drtivě a s velkým náskokem, český volební rekord nepokořilo. Ten drží Mirek Topolánek, jehož ODS v roce 2006 získala 35 procent. Jak se liší dnešní pozice Babiše od tehdejší Topolánkovy?Hostem Ptám se já byl bývalý předseda vlády Mirek Topolánek. Dva týdny po sněmovních volbách vítězné hnutí ANO pokračuje ve snaze vyjednat koalici s SPD a Motoristy. Šéf ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš ve středu oznámil, že se teď vyjednávací týmy budou soustředit na program a koaliční smlouvu. K personáliím se vrátí až zase za několik týdnů.Resorty si strany možné příští vládní koalice rozdělily minulý týden. Jednání o konkrétních jménech na vládní posty ale zkomplikovaly přibývající kauzy čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého by jeho strana ráda viděla jako člena kabinetu. Kritika se snesla i na zvažovanou kandidaturu předsedy Motoristů Petra Macinku na funkci ministra pro životní prostředí. Proti té se ozvalo více než 20 ekologických organizací a stovky vědců. Vyzvali Babiše, aby do čela resortu nenominoval nikoho z Motoristů.Jak stabilní by příští vláda mohla být? Jakým premiérem Andrej Babiš napodruhé bude? A jaké priority by budoucí vláda měla mít s ohledem na dobu, ve kterém žijeme?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vítěz voleb a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš znovu vyzval současnou vládu, aby poslala návrh státního rozpočtu na příští rok do Sněmovny. Ta to ale odmítá. Babiš by proto ocenil, aby zasáhl prezident. Couvne kabinet?Hostem Ptám se já byl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Andrej Babiš ve svém dnešním videu na sociálních sítích prohlásil, že by ocenil, kdyby mu v jeho sporu s končící vládou o rozpočet pomohl prezident. Šéf ANO řekl, že by bylo dobré, kdyby Petr Pavel „donutil“ kabinet Petra Fialy (ODS), aby znovu dal návrh státního rozpočtu na příští rok do Sněmovny. Ta se rozhodla do nové Sněmovny dokument znovu po volbách neposílat s argumentem, že strany příští vládní koalice v čele s ANO už daly jasně najevo, že si udělají rozpočet vlastní. Postup vlády Babiš označil za skandální.  Na jeho dnešní výzvu už reagoval premiér Fiala prohlášením, že Babiš se snaží vytvořit alibi, aby mohl zvýšit rozpočtový deficit a zadlužit zemi. Vláda, kterou ANO skládá s SPD a Motoristy, může podle něj hned na prvním zasedání po svém vzniku rozpočet schválit. Babiš dnes připustil, že nová vláda může být sestavená až v prosinci. Pokud ta stávající nepošle návrh rozpočtu do Sněmovny, podle šéfa ANO hrozí, že se do března zastaví  například výkupy pozemků pro dálnice.Nejde ze strany vlády o zbytečný naschvál? Co chystají Starostové v opozici? A je ve hře, že by STAN během volebního období mohl nějak spolupracovat s Andrejem Babišem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Piráti sice v letošních volbách získali více mandátů, v nové Sněmovně ale nebudou mít žádnou vedoucí pozici. Vítězné hnutí ANO to zdůvodnilo tím, že Piráty pokládá za nejmenší opoziční stranu. Jakou budou opozicí? Hostem Ptám se já byla předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová. Opoziční strany by měly v nové Sněmovně obsadit předsednické pozice v osmi výborech. ODS má vést tři, hnutí STAN a KDU-ČSL po dvou a TOP 09 jeden. Jediní Piráti nedostali žádnou nabídku. Strana nebude mít ani místopředsedu dolní komory, jako tomu bylo dosud. Podle místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové má uskupení Spolu (složené z ODS, KDU-ČSL a TOP 09) dostat předsednická křesla s ohledem na to, že ho vznikající vládní koalice vnímá jako jeden subjekt s 52 poslanci. Hnutí STAN pak pozice získá, protože jeho klub má 22 poslanců. Na Piráty s 18 zástupci, kteří mají z tohoto pohledu nejméně poslanců, už proto nic nezbylo. „Pirátská strana je v situaci, kdy je nejmenším klubem z pohledu těchto přepočtů,“ prohlásila včera Schillerová.Šéfka pirátského poslaneckého klubu Olga Richterová rozhodnutí ANO označila za porušení zvyklostí a zásady poměrného zastoupení. Piráti podle ní budou jedinou skutečnou opozicí vznikající vládě „Čapího a Orlího hnízda“. Naráží přitom zjevně na dotační kauzu předsedy ANO Andreje Babiše a na aféru kolem údajných výroků čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka.Co přesně chtějí Piráti říct tím, že jsou jedinou skutečnou opozicí? Jaké plány v opozici mají? A s jakými dojmy sledují sestavování vlády Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda Petra Fialy nebude znovu předkládat Sněmovně návrh státního rozpočtu na rok 2026. Rodící se Babišův kabinet chce rozpočet výrazně měnit, má si tedy podle stávajících ministrů udělat svůj vlastní. Je to správný postup? Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda na konci září poslala Sněmovně návrh státního rozpočtu se schodkem 286 miliard korun. S koncem volebního období ale všechny neprojednané materiály padají pod stůl. Nově zvolení poslanci a poslankyně se tak můžou návrhem zabývat pouze v případě, že ho vláda pošle do dolní komory znovu. To ale podle představitelů současného kabinetu nemá cenu. Strany příští koalice v čele s ANO už daly jasně najevo, že o návrh nestojí. Například podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by bylo opakované posílání státního rozpočtu do Sněmovny pouze zbytečné cvičení. Zástupci hnutí ANO takový postup kritizují a označují ho za bezprecedentní. S ohledem na očekávané přepracování rozpočtu Česko velmi pravděpodobně vstoupí do příštího roku v rozpočtovém provizoriu. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky by to neznamenalo pro chod státu fatální problém. Naposled se tak stalo začátkem roku 2022, kdy Fialova vláda nepřijala návrh rozpočtu předchozího kabinetu Andreje Babiše. Šéf hnutí ANO, který po výhře ve volbách vyjednává o nové vládě s SPD a Motoristy, dnes oznámil, že se teď jednání budou soustředit na program. K personáliím se podle Babiše strany vrátí třeba za měsíc nebo měsíc a půl.Co stihne vláda dotáhnout? Bude ANO výrazně zasahovat do důchodové reformy, jak avizovalo? A dočkáme se za pár měsíců toho, že se některá z bývalých vládních stran pustí do spolupráce s Andrejem Babišem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Hnutí ANO je teď na koni. V koalici s Motoristy a SPD bude na začátku snadno tlačit to, co chce prosadit. K obměně v kabinetu může dojít, nedivil bych se tomu. Ale až ANO prosadí základní věci,“ říká sociolog Martin Buchtík. Kdo zatím vyhrává vyjednávání o příští vládě? Je opravdu zcela vyloučená spolupráce hnutí ANO s některou ze stran někdejší vládní pětikoalice? A kdy se budeme mít líp, jak ANO slibovalo v kampani? Témata pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v povolebním díle bonusového projektu Ptám se já - Rok voleb.Vítěz letošních sněmovních voleb, šéf hnutí ANO Andrej Babiš v pátek večer oznámil, jaké obrysy by mohla mít jeho vláda. Celkem by měla mít 16 členů, tedy o jednoho méně než nynější koaliční kabinet Petra Fialy (ODS). Hnutí ANO by mělo mít 8 resortů a premiéra. Tři křesla má dostat hnutí SPD a čtyři Motoristé. Kromě pozice předsedy vlády bude mít ANO ministerstvo financí, průmyslu, zdravotnictví, práce, školství, vnitra, pro místní rozvoj a spravedlnosti. Motoristé mají získat resorty zahraničí, kultury, životního prostředí a nové ministerstvo sportu, prevence a zdraví. V čele resortů obrany, zemědělství a dopravy pak budou odborníci za SPD. To obsadí také pozici předsedy Sněmovny. „SPD je v úplně ponižující situaci, protože má lepší výsledek než Motoristé a nebude mít ve vládě svoje lidi,“ komentuje rozložení sil v možném příštím kabinetu sociolog Martin Buchtík. „Přistoupili na to zhruba hned večer, kdy se sečetly výsledky, to znamená v sobotu večer, ani o tom trochu nevyjednávali. A zdá se, že ti tři experti nominovaní za SPD budou experti, jejichž jména napsal Andrej Babiš na papír Okamurovi, jemu nic jiného nezbylo. On bude předsedou Sněmovny, což je zjevně pozice, po které vnitřně hodně toužil, bude vysoký ústavní činitel. Ale nespokojenost v SPD se musí projevit.“Podle sociologa je velmi pravděpodobné, že vláda ve složení ANO, SPD a Motoristé skutečně vznikne. Že tento kabinet vydrží, je podle něj už jisté méně. „Hnutí ANO je pragmaticky v tuhle chvíli na koni v tom smyslu, že má připravené zákony, prý dokonce i paragrafované znění. A v koalici s Motoristy a SPD bude na začátku snadno tlačit to, co chce prosadit. Když se potom ukáže, že vláda je příliš nestabilní, že tam jsou příliš velká ega, nebo že pozice SPD je pro voliče nebo i straníky v SPD příliš ponižující, tak tam může dojít k nějaké obměně. Tomu bych se vůbec nedivil,“ říká sociolog Buchtík a pokračuje: „Ale nestane se to dřív, než ANO prosadí základní věci. Ono to ani nedává jinak smysl, protože musí dojít k nějakým dohodám.“Udrží si ANO voliče, které ve volbách přetáhlo jiným stranám? Má koalice Spolu držet dál pohromadě i v opozici? A jak by to mohlo vypadat na resortech vedených Motoristy? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ODS řeší, kdo by měl nahradit Petra Fialu. Ten oznámil, že kandidovat na post šéfa strany už nebude. Bude se o pozici ucházet i končící ministr zahraničí Lipavský, který ve volbách získal druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů? Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.)Končící šéf diplomacie Jan Lipavský získal ve volbách přes 60 tisíc preferenčních hlasů, víc voličů kroužkovalo už jen předsedu ANO Andreje Babiše. Do Sněmovny se Lipavský dostal jako nestraník za ODS na pražské kandidátce koalice Spolu.ODS, která po volbách míří do opozice, už naplánovala na 17. a 18. ledna stranický kongres a chystá se zvolit nástupce předsedy Petra Fialy. Ten oznámil, že vyvodil zodpovědnost za prohru vládní koalice Spolu a kandidovat na post předsedy už nebude.O post ve vedení strany by podle předsedy poslaneckého klubu Marka Bendy měla usilovat i pražská ODS. „Myslím, že lidé jsou. A výsledek nám jako Praze dává zcela legitimní požadavek na to, že bychom někoho ve vedení ODS mít měli,“ řekl v neděli v Ptám se já.Zda by to měl být i populární Lipavský, komentovat Benda nechtěl. Úspěch ministra zahraničí ve volbách ale označil za fenomenální. Jak Jan Lipavský naloží s tak silným mandátem od voličů? Na co se chce v nové Sněmovně zaměřit? A jakým směrem se bude podle něj ubírat zahraniční politika vlády Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nástup vlády Andreje Babiše k moci se blíží a s tím i doba, kdy začne naplňovat desítky předvolebních slibů. Mezi nimi má být i zrušení odboru strategické komunikace státu. Jak bude nová vláda bojovat s ruským vlivem? Hostem Ptám se já byl bývalý vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Plány ANO na zrušení Foltýnova postu i celého týmu ohlásil první místopředseda hnutí Karel Havlíček na jaře v Ptám se já. S odůvodněním, že se odbor chová jako „aktivistická neziskovka“, nikoliv jako komunikační útvar Úřadu vlády.Podle Foltýna ale ANO už nemá pro rušení odboru strategické komunikace důvod: „Řekli, že chtějí zlikvidovat mě. Což nebudou muset, protože moje pozice byla už dopředu časově omezená na půl roku. Nakonec jsem tam byl rok a čtvrt. Ale den před volbami jsem dal rezignaci, protože to byla maximální doba, s jakou jsem byl smířen, že tam budu. A tím si myslím, že ten požadavek je splněn.“Otakar Foltýn očekává, že ANO celý odbor nakonec zachová. Předpokládá také, že se po volbách nezmění dosavadní směřování Česka. „Na mezinárodním poli byla vláda Andreje Babiše vždy prozápadní. Z nějakých proruských sympatií je nepodezírám. Může mi vadit spousta jiných věcí jako občanovi, ale rozhodně si nemyslím, že by dělali cestu ruskému vlivu. Důležité je, jestli mu budou zamezovat,“ prohlásil Foltýn a dodal:„Nám se ale do parlamentu dostaly osoby, které budou mít extrémně odpornou rétoriku. A to bude ve veřejném prostoru nadále nahrávat ruskému vlivu. To nás pomalinku navyká tomu, co bychom dřív považovali za nepřípustné. Kolaborantství v českém prostředí považujeme za něco naprosto nemístného. A my si na to pomalu zvykáme. To je špatně.“Podařilo se naplnit cíle, které si odbor strategické komunikace stanovil? Jak moc ruský vliv do sněmovních voleb zasáhl? A převezme téma boje s dezinformacemi prezident?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ANO, SPD a Motoristé rychle pokračují ve vyjednávání o možné koaliční spolupráci. Půdorys kabinetu by podle šéfa ANO Andreje Babiše mohl být dohodnutý už do pátku. Kdy budeme znát jména členů možné příští vlády? Hostem Ptám se já byl první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Jednání o možném příštím kabinetu Andreje Babiše nabírá na obrátkách. Předseda ANO doufá, že se s SPD a Motoristy dohodne na půdorysu vlády už do tohoto pátku. A do prvního zasedání Sněmovny, které prezident Petr Pavel svolal na 3. listopadu, by mohla být hotová koaliční smlouva. Hlavu státu informoval šéf ANO o průběhu jednání dnes ráno na Pražském hradě. Babiš ale včera odmítl komentovat jakékoli další podrobnosti i spekulace médií ohledně obsazení jednotlivých ministerstev. Oznámil pouze, že bude mít poradce pro evropské záležitosti, takzvaného šerpu. Jeho jméno zatím neprozradil.Hnutí ANO se mezitím pustilo do velmi tvrdé kritiky dosluhující vlády. Andrej Babiš prohlásil, že v rozpočtu na příští rok chybí až 80 miliard korun a neobsahuje údajně ani všechny mandatorní výdaje. Kvůli nedostatku financí se proto zastavují stavby silnic či modernizace železničních tratí. Situaci by měl podle Babiše vyřešit Fialův kabinet.Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) hraničí výroky šéfa ANO s dezinformační kampaní. Rozpočet podle něj vylhaný není. Tvrzení hnutí ANO popřel i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Žádná ze započatých dopravních staveb se podle něj nezastavuje, ačkoli pro příští rok je potřeba najít na stavby více peněz.Kdo by měl obsadit klíčové posty ve vládě? A které předvolební sliby hnutí Andreje Babiše splní jako první? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prezident Petr Pavel svolal zasedání nové Poslanecké sněmovny na pondělí 3. listopadu. Vítězné hnutí ANO mezitím už jedná s SPD a Motoristy o možné koalici. Pověří prezident Andreje Babiše sestavením takové vlády?Hostem Ptám se já byl poradce prezidenta a bývalý diplomat Petr Kolář. Po sérii jednání s lídry stran prezident Petr Pavel oznámil, že pověření jednáním o  sestavení vlády je ještě předčasné. Bude mít podle něj smysl o něm mluvit, až se začne rýsovat nějaký půdorys vlády se šancí získat podporu Sněmovny.Hnutí ANO už vyjednává o možné koalici s SPD a Motoristy. Aktuálně strany řeší počet resortů. Šéf ANO Andrej Babiš potvrdil, že Motoristé by v nové vládě chtěli mít své politiky, hnutí SPD chce nominovat odborníky. Čestný prezident Motoristů Filip Turek včera označil za pravděpodobné, že by mohl být ministrem zahraničí. Ještě ale podle svých slov nechce nic potvrzovat před uzavřením jednání s ANO a SPD. O funkci ministra zahraničí ale mluví jen on sám, nikdo další to nepotvrdil. Hnutí SPD by podle předsedy Tomia Okamury chtělo přibližně dvě ministerstva, do čela úřadů má víc kandidátů. Petr Kolář ve studiu Ptám se já poznamenal, že situace kolem potenciálních ministrů se mění každý den. „Je možné, že někdo z těch koaličních partnerů či podporovatelů kabinetu Andreje Babiše může něco přepálit,“ řekl Kolář s tím, že „chuť po pozicích a křeslech z toho začíná  čouhat ven“. Jak by mohl vypadat příští kabinet? Jaké body jsou pro prezidenta v otázkách bezpečnosti a zahraniční politiky klíčové? A co bude s muniční iniciativou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Občanští demokraté po volbách vstřebávají, že je na kandidátkách Spolu často přeskákali zástupci lidovců a TOP 09. Jednou ze skokanek je i lidovecká starostka Orlického podhůří Marie Kršková. Jak se těší do vysoké politiky? Hostem Ptám se já byla poslankyně a dcera bývalého předsedy lidovců Josefa Luxe Marie Kršková (KDU-ČSL). Letošními volbami do Poslanecké sněmovny výrazně zamíchalo kroužkování na kandidátkách. I díky tomu do dolní komory míří rekordní počet žen. Ze 200 křesel jich obsadí 67, tedy třetinu. Největší podíl žen bude mít hnutí STAN a Piráti. Voliči ovšem nekroužkovali pouze ženy. Díky preferenčním hlasům se do Sněmovny dostane mnoho nových tváří, které přeskákaly zkušené vrcholné politiky. Na kroužkování v některých regionech doplatili i občanští demokraté. Na společných kandidátkách koalice Spolu kroužky mnohdy vynesly do čela zástupce KDU-ČSL nebo TOP 09. „Ukázalo se, že lidovci jsou s kroužkováním mnohem systematičtější, lépe si to umí zkomunikovat. I v Praze máme dva skákající lidovce a někteří z ODS se mi nedostali,“ prohlásil třeba poslanec Marek Benda (ODS). V koalici Spolu si podle něj musí „skákání“ na kandidátkách ještě vyříkat.Novou poslankyní se díky preferenčním hlasům stala také lidovecká starostka Orlického Podhůří na Orlickoústecku a dcera někdejšího předsedy KDU-ČSL Josefa Luxe Marie Kršková. Ta byla na kandidátce původně pátá, do Sněmovny se nakonec dostala jako třetí hned za současným šéfem lidovců Markem Výborným a Karlem Haasem z ODS. Čekala, že do Sněmovny dostane? Na co se chce jako poslankyně zaměřit? A kam by teď měla směřovat KDU-ČSL? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Piráti si po volbách do Poslanecké sněmovny výrazně polepší. Získali necelých devět procent hlasů a ve Sněmovně tak budou mít čtyřnásobek křesel. Půjdou Piráti do opozice s ostatními stranami současné vládní koalice? Hostem Ptám se já byl předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Piráti ve volbách získali celkem 18 mandátů, z toho většinu pro ženské kandidátky. Posílený poslanecký klub začne pracovat okamžitě, prohlásil včera šéf strany Zdeněk Hřib. Před povolebními vyjednáváními ale ještě nechtěl jasně říct, zda Piráti skončí v opozici.Zároveň prohlásil, že jeho strana je schopná prosazovat program i z opozice. Ocenil, že Piráti splní svůj cíl a porazili další opoziční hnutí SPD. „Jsme rádi i za masivní podporu žen, je zjevné, že voličům i voličkám chyběly ženy ve Sněmovně,“ dodal Hřib. Jak Piráti hodnotí výsledek? Čemu vděčí za úspěch? A jak s ním naloží?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ODS bude velmi pravděpodobně vybírat nové stranické vedení na kongresu v lednu. Oznámil to místopředseda strany Martin Kupka. Kteří členové vedení nebudou kandidovat a jaká budoucnost ODS čeká?  Hostem Ptám se já byl poslanec Marek Benda (ODS).Strany dosluhující vlády se musí podle premiéra a předsedy ODS a lídra koalice Spolu Petra Fialy připravit na intenzivní opoziční práci. Po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě Fiala prohlásil, že pokládá za logické, že šéf ANO Andrej Babiš bude jako vítěz sněmovních voleb pověřen sestavením vlády. Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) skončila ve volbách na druhém místě za ANO s 23 procenty. Fiala dnes zopakoval, že ohledně vyvození osobní zodpovědnosti za výsledek voleb se rozhodne v dalších dnech.Podle místopředsedy ODS a ministra dopravy Martina Kupky bude strana vybírat nové vedení na kongresu v lednu. Všichni podle něj potřebují čas na to, aby vyhodnotili výsledek voleb. Kupka zároveň odmítl spekulovat o tom, zda se bude ucházet o post předsedy strany po Petru Fialovi. Kdo by měl dál vést ODS? Kam chce strana dál směřovat? A obstál projekt koalice Spolu v letošních sněmovních volbách? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Starostové a nezávislí budou po volbách ve Sněmovně v opozici. Podle lídra Víta Rakušana se hnutí nepodařilo naplnit předvolební ambice. Opoziční roli chce hrát hnutí co nejdůstojněji. Co stálo za neúspěchem STAN?Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová. „Jsme připraveni jako třetí nejsilnější subjekt v zemi na důslednou opoziční práci. Nebudeme obstruovat předávání moci po volbách,“ prohlásil předseda STAN Vít Rakušan v sobotu po skončení voleb. Starostové, kteří skončili ve volbách na třetím místě za vítězným hnutím ANO a Spolu, budou podle svého předsedy tvrdou a kontrolující opozicí, která bude ctít hodnoty. „Nečeká nás podle mě nic dobrého. Je zajímavé, že lidé dali důvěru Andreji Babišovi, který už jednou jako premiér neobstál. Navíc se bude tentokrát velice pravděpodobně opírat o extremisty. Jsem na to sama zvědavá, jak to v Poslanecké sněmovně bude vypadat,“ řekla v Ptám se já místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová. Nadějí jsou podle ní mladí lidé, kterých se letos dostalo do dolní komory hodně. „Zjevně přišlo k volbám hodně mladých lidí a volili i nás, volili Piráty. Byla tady celá řada influencerů, kteří vybízeli k tomu, aby lidé volili mladé kandidáty pod 30 let. Což se přesně stalo. A to mě nabíjí určitou naději do budoucna, protože přesně takovou Poslaneckou sněmovnu potřebujeme, aby v ní byli lidé všech věkových skupin,“ dodala. Možnou podporu vlády vítězného hnutí ANO Šebelová vyloučila stejně jako Vít Rakušan.Jak se STAN vyplatila dobrá kampaň? A jak moc hnutí poškodila kauza Dozimetr? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Andrej Babiš už rozjel vyjednávání o budoucí vládě. Hned včera po volbách se sešel se zástupci hnutí SPD a také Motoristů a začal s nimi první jednání o možné podpoře. Jak ANO naloží s tak silným mandátem od voličů?Hostem Ptám se já byl poslanec Patrik Nacher (ANO). Hnutí ANO v letošních sněmovních volbách potvrdilo roli favorita a zvítězilo se ziskem téměř 34,6 procenta hlasů. Ve všech regionech získalo více hlasů než před čtyřmi lety a  nejvíce si polepšilo v Moravskoslezském kraji, kde kandidoval jeho šéf Andrej Babiš.Ten podle svých slov stále věří, že složí vládu sám. Vyjednávat ale chce s Motoristy sobě a SPD. Už v sobotu večer s nimi osobně jednal v Průhonicích. Nacher v Ptám se já řekl, že Motoristé jsou mu blízcí: „Vládu s Motoristy si umím představit.“ Za volebním úspěchem ANO vidí i dosluhující vládu. „Pomohla nám ta negativní kampaň Spolu. (…) My jsme umírněný střed, který lidem konvenuje,“ řekl Nacher. Lidé podle něj nemají rádi radikální názory: „Svět není černobílý, je duhový.“Dnes ráno se Babiš sešel s prezidentem Petrem Pavlem na povolební konzultace. Hlava státu si na Hrad postupně zve všechny lídry politických stran a hnutí, které se dostaly do Sněmovny.  Pavel před časem prohlásil, že je připraven neprotahovat proces sestavování vlády a neklást předběžné podmínky. Nový kabinet by podle něj mohl vzniknout poměrně brzy. Co stojí za jednoznačným úspěchem ANO? Jak by mohla vypadat příští vláda? A jak Andrej Babiš vyřeší svůj střet zájmů? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Bývalý slovenský premiér Eduard Heger se rozhodl vstoupit do českých sněmovních voleb. Podpořil premiéra Petra Fialu a koalici Spolu. A k tomu dodal varování, abychom nedopadli jako na Slovensku. Jak to na Čechy funguje?Hostem Ptám se já byl bývalý slovenský premiér a místopředseda mimoparlamentní strany Demokraté Eduard Heger. Heger podpořil koalici Spolu v čele s lídrem Petrem Fialou dvakrát. Před týdnem vzkazem na sociálních sítí. Vyzval české voliče, aby nepodcenili volby do Poslanecké sněmovny a dobře zvolili, komu svůj hlas dají. Podle někdejšího předsedy vlády si i na Slovensku lidé před volbami říkali, že nevadí, pokud se k moci vrátí komunisté, populisté a antisystémové síly. „Dnes se s údivem, velkým překvapením až v šoku díváme, co se tady na Slovensku děje a jakou rychlostí se to děje,“ prohlásil ve videu. A varoval, aby se Česko nevydalo „běloruskou cestou“ jako Slovensko po parlamentních volbách v roce 2023 po nástupu premiéra Roberta Fica. Země je podle Hegera dnes izolovaná a veřejné finance jsou rozvrácené. Slovenský expremiér zopakoval svůj apel osobně na úterním předvolebním mítinku Spolu v Brně. Co podle Eduarda Hegera Česku hrozí? Jak se na Slovensku podepíší nově schválené změny Ústavy? A opravdu je to teď na Slovensku tak špatné? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Komunisté se po čtyřech letech snaží vrátit se do Sněmovny pod značkou Stačilo!. Uskupení kandiduje i s podporou sociálních demokratů, se kterými se na spolupráci dohodlo v létě. Vydělá na tom SOCDEM, nebo jen komunisté? Hostem Ptám se já byl bývalý premiér a expředseda SOCDEM Vladimír Špidla.  Vedení SOCDEM se dohodlo s uskupením Stačilo!, že na jeho kandidátky do sněmovních voleb vyšle kromě předsedkyně Jany Maláčové, která je jedničkou v Praze, a místopředsedy Lubomíra Zaorálka jako dvojky v Moravskoslezském kraji, zhruba čtyři desítky sociálních demokratů. Na protest proti spolupráci se Stačilo! už dříve ze SOCDEM vystoupila řada známých členů, mimo jiné bývalý ministr Jiří Dienstbier, pardubický hejtman Martin Netolický, senátor Petr Vícha nebo expředseda SOCDEM Michal Šmarda, který označil spojenectví za velkou historickou chybu. Maláčová spolupráci hájí s tím, že díky ní žádný levicový hlas ve volbách nepropadne, a naopak bude slyšet při jednání o příští vládě. Strany vládní koalice, ale i Piráti nebo Motoristé ale případnou spolupráci s komunisty dopředu vylučují. Šéf ANO Andrej Babiš naposledy včera řekl, že jeho hnutí „nikdy nepůjde do vlády s komunisty“. Místopředseda hnutí Karel Havlíček tento týden prohlásil, že si nedokáže představit vládu s těmi, kteří nabízejí extremistická řešení nebo chtějí vrátit zemi do totality.Je to konec nejstarší politické strany u nás, nebo jediná šance na její přežití? A jakou roli ve spojení se Stačilo! se SOCDEM sehrál exprezident Miloš Zeman? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kampaň před sněmovními volbami je ve finále. Už o víkendu Češi rozhodnou, kdo dostane šanci skládat příští vládu. Dá se očekávat, že strany přijdou ještě s nějakým překvapením, které změní nálady voličů, nebo jsou karty rozdané? Hostem Ptám se já byla politoložka a odbornice na marketing Anna Shavit. Tři dny do otevření volebních místností se emoce znatelně stupňují jak na mítincích, tak na sociálních sítích. Zvýšená pozornost se také upírá k mnohdy vyostřeným televizním debatám. Podobně jako před čtyřmi lety stojí závěr kampaně zejména na souboji dvou bloků politických sil a jejich voličských táborů. Strany současné koalice STAN a Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a jejich někdejší vládní partner Piráti varují před nástupem opozičních ANO a SPD a mimoparlamentního Stačilo!. V kampani opakují, že se ANO chystá vládnout s extremisty a „zatáhnout zemi na Východ“. ANO kontruje, že vládní koalice straší lidi, nálepkuje a rozděluje společnost. Pokud se hnutí Andreje Babiše opět vrátí k moci, slibuje „návrat k normálu“ a změny většiny kroků, které kabinet Petra Fialy udělal. Na obrat dosavadního směru po volbách lákají voliče také hnutí SPD či další strany stojící mimo Sněmovnu.Strany se chtějí na poslední chvíli soustředit zejména na nerozhodnuté voliče, kterých je podle odborníků před letošními volbami výrazně více. Jaká emoce ovládla letošní volby a kdo ji nejlépe vystihl? Jak zásadní budou závěrečné televizní duely Fialy a Babiše? A jaký by byl Andrej Babiš podruhé u moci? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Do voleb do Poslanecké sněmovny zbývá týden. Co mohou být rozhodující momenty ve finále kampaně? - Doteď jsme neviděli střet Petra Fialy a Andreje Babiše, může to mít zásadní vliv, myslí si sociolog Martin Buchtík.Co dalšího by ještě na poslední chvíli mohlo významně ovlivnit volby? Dostanou se do Sněmovny strany balancující na hraně volitelnosti? A proč je letos tolik lidí stále nerozhodnutých?Témata pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v závěrečném díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.I před letošními parlamentními volbami mají voliči možnost sledovat velké množství debat a duelů kandidátů, ať už na televizních obrazovkách, v rozhlase nebo v online médiích. Dosud se ale nedočkali střetu dvou hlavních rivalů o post příštího premiéra, lídra Spolu Petra Fialy a šéfa ANO Andreje Babiše. Jejich duel by se měl odehrát ve středu na Prima CNN News a poté ve čtvrtek na Nově. Pozvání do debaty na ČT Babiš nepřijal.„Právě finální debaty, zejména Fialy a Babiše, můžou mít zásadní vliv na rozhodování některých voličů. Pak to také může být případná nenadálá eskalace konfliktu Ruska a Ukrajiny, další dron nad Polskem, stíhačka nad Estonskem. Nebo výslechy svědků v kauze Dozimetr. To můžou být poměrně významné faktory,“ vyjmenovává sociolog Martin Buchtík a pokračuje:  „Významné může být i jednoznačně připravené finále kampaní. Protože jestli žádné finále nepřijde, tak to bude z mého pohledu velké zklamání. Protože všichni slibují, že už opravdu začnou a zatím to zase tak vidět není.“ Plujeme na severo, severo, severozápadV průzkumech dlouhodobě vede s velkým náskokem opoziční hnutí ANO před koalicí Spolu. Doteď se zdálo, že dominanci hnutí expremiéra Andreje Babiše nic neohrožuje. Poslední průzkum agentury STEM zveřejněný ve čtvrtek ale ukázal, že podpora hnutí nečekaně klesla o téměř tři procentní body na 28 procent. Jedná se o nejhorší výsledek ANO od ledna, kdy STEM s průzkumy začal. Druhá koalice Spolu by měla 21 procent. Třetí by se do Sněmovny dostalo SPD, čtvrté STAN a pátí Piráti. Potřebnou pětiprocentní hranici by těsně překonali i Motoristé a Stačilo!.Značí náhlý propad ANO nějakou významější změnu nálad voličů? „Kdybych to řekl námořnickou terminologií, tak kdybychom pluli doteď na sever, tak teď plujeme na severo, severo, severo, severo, severozápad. Jinými slovy, to posunutí je velmi malé, o žádnou zásadní otočku nejde,“ upozorňuje sociolog. Část voličů ANO se podle něj odklonila zejména k hnutí SPD. „Do volební kampaně teď vstoupily silněji menší strany, které nemůžou dělat permanentní kampaň, protože to buď neumí, nebo nemají peníze na kampaň. A tím pádem hnutí ANO teď není zase tak dominantně všude vidět, protože to přehlušují i další kampaně. Další faktor mohou být televizní diskuze, kde ANO trochu zaniká.“„Teď je to jejich nejslabší výsledek. Ale je dost možné, že k nedělnímu modelu, který se bude zveřejňovat ještě před moratoriem jako poslední veřejný průzkum, se to číslo bude nějakým způsobem korigovat,“ říká Buchtík s tím, že se dá stále předpokládat, že Andrej Babiš ve volbách opět získá více než 27 procent hlasů podobně jako naposledy. --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už příští pátek se v Česku otevřou volební místnosti. Vládní koalice Spolu se chce do poslední chvíle soustředit na přesvědčování zklamaných nebo nerozhodnutých voličů. Podaří se jí porazit průzkumy favorizované opoziční hnutí ANO?Hostem Ptám se já byl ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Opoziční hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše dlouhodobě vede v předvolebních průzkumech s velkým náskokem před vládní koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Ta má už jen zhruba týden na to, aby přesvědčila voliče, že by měla zůstat u vlády i po volbách. Zástupci Spolu prohlašují, že nic ještě není rozhodnuto. Premiér a lídr koalice Petr Fiala (ODS) na mítincích opakuje, že Spolu je jediná politická síla, která je schopná Andreje Babiše porazit. A slibuje pevné ukotvení na Západě, funkční stát a investice do obrany a infrastruktury. Zájem o setkání s Petrem Fialou je před letošními volbami větší než minule. Ještě v létě přitom komentátoři upozorňovali na to, že kampaň Spolu je mnohem méně viditelná než akce hnutí ANO. První místopředseda ODS a ministr financí Zbyněk Stanjura tehdy kontroval, že koalice má kampaň načasovanou jinak a že vygraduje až před volbami. Stanjura, který kandiduje v Moravskoslezském kraji spolu s dalšími lídry včetně Andreje Babiše, Kateřiny Konečné za Stačilo! nebo Tomia Okamury za SPD, také věří v dobrý výsledek. A to navzdory tomu, že sám čelí nízké popularitě. „Všichni dobře víme, že je to pro nás těžký kraj a že v něm tradičně dominuje levice. A pokud jde o moji osobní popularitu, tak platí vtip, že pokud jakýkoliv ministr financí v jakékoliv zemi není nejméně populární, tak tu svoji práci nedělá dobře. Je to nadsázka, ale ministr financí nemůže být z logiky věci populární, pokud snižuje deficity státního rozpočtu,“ uvedl nedávno ministr pro Seznam Zprávy.Víra ve volební úspěch ho zatím neopustila. „Nálada se mění, takže jsem optimista,“ řekl v podcastu Ptám se já a dodal, že koalice Spolu je připravena volby vyhrát. „Alena Schillerová mě na ministerstvu nevystřídá,“ dodal směrem k bývalé ministryni financí za ANO.Co si Spolu nachystalo na finále kampaně a může ještě změnit nálady voličů? Jakými kroky své podporovatele vláda nejvíc zklamala? A proč si většina lidí myslí, že se mají špatně?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nejmenší vládní strana TO 09 vyrazila do sněmovních voleb bez své předsedkyně. Markéta Pekarová Adamová dopředu oznámila, že ze zdravotních důvodů skončí. Nelituje strana toho, že si do voleb ještě nezvolila nového lídra? Hostem Ptám se já byl místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. TOP 09, která se i letos ve sněmovních volbách uchází o hlasy voličů v rámci koalice Spolu, se musí v kampani obejít bez své šéfky a nejvýraznější tváře Markéty Pekarové Adamové. Ta dala ze zdravotních důvodů letos v únoru svou funkci k dispozici a rozhodla se znovu nekandidovat. Zároveň oznámila, že své síly bude do konce volebního období soustředit na svou funkci poslankyně a předsedkyně Sněmovny. Předsednictvo TOP 09 ji zároveň jednomyslně podpořilo, aby zůstala v čele strany až do listopadového sněmu. „V této fázi není absolutně čas a prostor na to, abychom se bavili, kdo bude na podzim předsedkyní nebo předsedou TOP 09, kdo bude prvním místopředsedou. Ta debata nastane po volbách, kdy bezesporu vygenerujeme dobré vedení,“ komentoval v létě situaci ve straně její první místopředseda a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v Ptám se já. Vládní koalice Spolu se necelé dva týdny před volbami 3. a 4. října v průzkumech stále drží s velkým odstupem za opozičním hnutím ANO. Na otázku, zda koalice případnou prohru ustojí, odpovídají její zástupci jen zdrženlivě. Například podle místopředsedy ODS a ministra dopravy Martina Kupky jsou strany ve Spolu „pevné ve svém směřování“. Má TOP 09 ještě šanci na samostatnou existenci, nebo se už rozpustila v koalici Spolu? Kdo by měl být novým předsedou nebo předsedkyní TOP 09? A poškodí stranu kauza Dozimetr? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Necelé dva týdny před volbami vládní Starostové předhánějí hnutí SPD. Podle STEM by se teď do Sněmovny dostali za ANO a Spolu jako třetí se ziskem 12,2 procenta hlasů. Jak jejich konečný výsledek ovlivní soud v kauze Dozimetr?  Hostem Ptám se já byla poslankyně Barbora Urbanová (STAN). Starostové a nezávislí dva týdny před volbami do Poslanecké sněmovny po delší době výrazněji posílili. Podle průzkumu agentury STEM předstihli hnutí SPD a do dolní komory by se tak dostali jako třetí za hnutím ANO a koalicí Spolu. Do vrcholící kampaně by ovšem mohla promluvit kauza Dozimetr, kterou začal v pondělí projednávat soud a ve které je jedním z obžalovaných bývalý člen STAN a někdejší náměstek pražského primátora Petr Hlubuček. Druhá nejsilnější vládní strana má přitom velké ambice. Při startu ostré fáze kampaně ohlásila cíl získat 15 procent hlasů a stanout v čele příští vlády se svým předsedou Vítem Rakušanem jako premiérem. Kabinet by STAN chtěl opět sestavovat se Spolu a s Piráty, kteří loni odešli do opozice. V programu hnutí slibuje například zavedení eura v nejbližším možném termínu, zdanění slazených nápojů, manželství pro stejnopohlavní páry, podporu výdajů na obranu, ale i otevření tématu eutanazie. V kampani přitom STAN donedávna sázel na pozitivní témata i komunikaci. V posledních týdnech ale zejména šéf Starostů přitvrdil a začal se vymezovat zejména proti favoritovi voleb, hnutí ANO. V odmítnutí Andreje Babiše jako možného partnera po volbách se Vít Rakušan veřejně ujišťoval i na pivu s lídrem Spolu Petrem Fialou. Rakušan chtěl krátce před volbami také uspořádat „společnou manifestaci demokratických sil“, plán mu ale nevyšel. Jaké důsledky bude mít kauza Dozimetr pro Starosty? Jak chtějí získat další hlasy? A vážně by chtěl být Vít Rakušan premiérem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ústavní soudci prioritně řeší stížnosti na údajné nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Rozhodnutí ještě před volbami, které se konají už za dva týdny, podle soudu nelze slíbit. Měl by do voleb zasáhnout?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Marek Antoš. Na Ústavní soud se obrátila se dvěma stížnostmi strana Volt Česko. Jednu stížnost podala kvůli kandidátkám Stačilo!, druhou kvůli kandidátkám SPD. Volt žádá vyjasnění definice koalice, případně zrušení části volebního zákona. Podle předsedy Josefa Baxy budou obě stížnosti pro soud prioritou, vše ostatní jde nyní stranou. Zda rozhodne ještě před volbami do Poslanecké sněmovny 3. a 4,. října, podle Baxy ale říct nelze. Volt se spolu s hnutím Česká republika na 1. místě! nejprve obrátil na správní soudy v různých krajích a žádal zrušit registraci hnutí Stačilo! a společné kandidátky SPD s dalšími stranami pro nadcházející sněmovní volby. S argumentem, že obě uskupení mají na kandidátkách zástupce jiných stran, jde tedy o skryté koalice a obcházení zákona. Oběma uskupením momentálně stačí překonat pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny. Pokud by byly registrovány jako koalice, platila by pro ně přísnější pravidla.Soudy ve všech krajích návrhy zamítly. Některé ale v rozhodnutích uznaly, že se skutečně jedná o obcházení zákona. Registraci nicméně nezrušily, aby se vyhnuly zásahu do voleb.„Kandidátky SPD a Stačilo! jsou podle současného výkladu zákona v pořádku,“ řekl v Ptám se já ústavní právník Marek Antoš. Pokud by měl Ústavní soud nový, jiný názor, měl by podle něj rozhodnout co nejdříve a ne až po volbách. S předvolebním náskokem hnutí ANO se skloňuje i otázka, zda by prezident Petr Pavel měl po volbách jmenovat Andreje Babiše premiérem. Ten je konečným vlastníkem holdingu Agrofert, což je v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Podle Antoše není překážkou, že dotyčný by byl v momentu jmenování ve střetu zájmů, ale měl by dávat najevo, že to hodlá řešit.Což je i současný případ Andreje Babiše, který veřejně hovoří o tom, že v případě jmenování premiérem dostojí liteře zákona. „Takže teď nevidím důvod pro nejmenování Babiše premiérem,“ řekl Antoš.Můžeme čekat zásadní zvrat voleb, nebo povolebního dění? A co lze po volbách očekávat od prezidenta Petra Pavla? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Část politických stran před volbami láká voliče na nižší daně. Podle ekonomů je nezbytné, aby příští vláda daňový systém změnila. A mohla dál brzdit zadlužování a zároveň měla na výdaje na obranu či důchody. Co by Česku pomohlo?Hostem Ptám se já byl sociolog a šéf PAQ Research Daniel Prokop.Česká republika roste pomaleji než nám podobné země. Brzdou ekonomiky jsou podle odborníků i daně. Podle ředitele PAQ Research Daniela Prokopa Česko vybírá více na zdanění práce a na zdanění zisku firem. Zároveň méně řeší majetkové a spotřební daně, které přitom hospodářský růst nebrzdí.Podle velké studie výzkumných organizací PAQ Research, Centra veřejných financí a IDEA s názvem Chytřejší daně by mělo Česko upravit celý systém tak, aby snížilo daňové zatížení lidí s nízkými příjmy a podpořilo firemní investice. Výpadky příjmů by mělo kompenzovat zvýšení majetkových a spotřebních daní nebo přiblížení zdanění živnostníků ke zdanění zaměstnanců.Reforma by podle odborníků státu přinesla několik desítek miliard korun a dlouhodobě zrychlila hospodářský růst. Většina stran před volbami spíše slibuje jejich snižování nebo jejich lepší výběr. Jak Čechům vysvětlit, že je třeba více danit majetek? A jaké dopady bude mít, když daně necháme tak, jak jsou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tři týdny před sněmovními volbami si opoziční hnutí ANO stále drží výrazný náskok před vládní koalicí Spolu. Ta varuje před možnou vládou ANO s SPD a komunisty ze Stačilo!. Spolupráci s Andrejem Babišem Spolu ale rozhodně odmítá. „S ohledem na to, jak vyostřená je rétorika hnutí ANO vůči krokům, které vláda dělá a které udělala i v těžkých časech, a hlavně to, co přinesly v programu, což je fakt chiméra, že by bilion korun byli schopni získat z šedé ekonomiky, tak za sebe říkám, že představit si to nedovedu. A hnutí ANO říká totéž,“ prohlásil místopředseda ODS a ministr dopravy Martin Kupka v předvolebním speciálu Ptám se já z Next Zone na pražském Smíchově. Preference hnutí ANO se necelé tři týdny do sněmovních voleb 3. a 4. října drží nad 30 procenty hlasů. Vládní koalice Spolu složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL kolem 20 procent. Její zástupci nicméně stále věří, že můžou získat další voliče. „Teď jsme ve finiši kampaně a usilujeme o to, abychom získali nerozhodnuté voliče, i ty, které jsme třeba nenadchli nebo zklamali,“ řekl Kupka. „A jde nám o to, aby naše země zůstala opravdu pevná v dalším směřování v rámci NATO a v rámci Evropské unie jako aktivní člen, který bude víc říkat, co chce a kde jsou jeho národní zájmy.“„Snažíme se ukazovat nejen to, co se povedlo nám jako vládě, ale co se povedlo podnikatelům, společnosti, jak se společnost zachovala jako celek v okamžiku, kdy Putin zaútočil na Ukrajinu. To jsou hrozně důležité body, které drží společnost,“ dodal ministr.Zároveň připustil, že vládě se některé věci skutečně nepovedly, ať už šlo třeba o nedodržení slibu, že nezvýší daně nebo že zajistí vyšší platy učitelů. Co bude se Spolu a pozicí jejího lídra, šéfa ODS a současného premiéra Petra Fialy, pokud koalice volby prohraje, nechtěl Martin Kupka předjímat. „O tom teď vůbec nebudu spekulovat, protože by to okamžitě vyvolávalo vlnu otázek, jak to vlastně ten Kupka myslí a co tam řekl. Ne, já stojím pevně za Petrem Fialou,“ reagoval místopředseda ODS na dotaz, zda by byl případně připraven kandidovat do čela strany. Nepřehání to Spolu se strašením před Andrejem Babišem? A proč nedokázala lidem lépe vysvětlit svoji politiku? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Opoziční Piráti dál posilují v průzkumech, podle aktuálního volebního modelu STEM se dostali na deset procent a dohnali tak STAN. Porazí i SPD a stanou se třetí nejsilnější parlamentní stranou, jak si předsevzali? Hostem Ptám se já byl exministr pro místní rozvoj, bývalý předseda Pirátů a lídr pirátské kandidátky ve Středočeském kraji Ivan Bartoš. Piráti dosáhli v předvolebních průzkumech na svůj dosud nejlepší výsledek. Podle dat agentury STEM posílili o 0,8 bodu na deset procent hlasů, stejně jako hnutí STAN. Spolu s ním jsou tak aktuálně čtvrtí za ANO, Spolu a SPD. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib ovšem straně při zahájení ostré fáze kampaně stanovil ještě vyšší cíl, a sice předehnat SPD a zaujmout místo třetí nejsilnější parlamentní silou. Právě toho se týká i sázka, podle které si Bartoš ostříhá vlasy a jeho dredy si nechá naplést Hřib. Podmínkou je, aby Piráti přeskočili SPD.Někdejší vládní strana, která je v opozici od loňského podzimu po odchodu svého bývalého předsedy Ivana Bartoše z vlády, voličům slibuje například rychlejší výstavbu bytů, úlevy na daních ve prospěch rodin, takzvaný protikorupční úklid i změny, které by zefektivnily jednání Sněmovny. Po volbách vylučuje spolupráci s ANO, Motoristy, SPD a Stačilo!.Co stojí za stávajícím úspěchem Pirátů? Nezůstane část jejich voličů doma, jako při minulých volbách? A jak chce strana zajistit výstavbu 200 tisíc nových bytů, které slibuje v programu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tři týdny před sněmovními volbami zůstává favoritem na vítězství hnutí ANO. Strany současné vlády deklarují, že s ním do spolupráce nepůjdou. Šéf ANO Andrej Babiš připouští spolupráci s SPD nebo se Stačilo!. „My jsme byli první strana, která vyprovodila komunisty po 30 letech z Parlamentu České republiky,“ reagoval první místopředseda ANO Karel Havlíček na dotaz, zda si dokáže představit, že by jeho hnutí přivedlo k moci strany vstřícné k Rusku. „V době, když jsme měli premiéra, v době, když jsme byli dominantní stranou ve Sněmovně, tak komunisté skončili. V době, kdy je zde vláda Petra Fialy, tak se s velkou dávkou pravděpodobnosti komunisté zase vrátí. Já z toho radost nemám,“ řekl Havlíček ve volebním speciálu Ptám se já, který se natáčel 15. září před publikem v prostoru Next Zone na pražském Smíchově. Zda na společnou vládu ANO s hnutím SPD nebo komunisty z koalice Stačilo! po volbách nakonec dojde, ale odpovědět nechtěl. „V té debatě se objevují úplně všechny strany, které dnes jsou. Když si jenom vezmete všechny možné varianty od většinové vlády přes nějakou menšinovou vládu, což není možné nikdy vyloučit, tak teď samozřejmě nedokážu říct, s kým vším by to šlo.“První místopředseda ANO a stínový premiér Karel Havlíček zatím také neví, jak by hlasoval o případné žádosti o zbavení imunity předsedy hnutí Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. „Zatím vůbec netuším, jak se to bude vyvíjet. Nechci dělat hostinského, účet ještě není. Jak znám pana Babiše, tak on sám bude chtít to, abychom ho zbavili tak, jako to bylo naposledy,“ uvedl Havlíček. „Ale počkejme si, jak to dopadne. A potom to bude taky třeba i o nějakém názoru hnutí ANO, které zase těžko dnes můžu předjímat. Protože ani není postavený klub. Ten bude na základě toho, kolik bude mít poslanců. Ten se musí sejít a musí si říct, jaké bude mít stanovisko.“Jak by Andrej Babiš tentokrát vyřešil své střety zájmů? Jak bude vypadat podpora Ukrajiny, pokud bude ANO znovu vládnout? A kam by Česko došlo, kdyby vážně chtělo naplnit svůj volební program?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Milion chvilek pro demokracii tento týden odstartoval mobilizační kampaň před říjnovými sněmovními volbami. Spolek chce povzbudit k účasti váhající nebo zklamané voliče a zabránit vládě s extremisty. Jak chce lidi přesvědčit?Hostem Ptám se já byl zakladatel iniciativy Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář. Ke sněmovním volbám by letos mohlo přijít jen o něco méně lidí než před čtyřmi lety. Podle průzkumu agentury STEM/MARK se v říjnu chystá odevzdat svůj hlas 62 procent voličů. V roce 2021 účast lehce překročila 64 procent. Část lidí je ale letos rezignovaná, nespokojená a demotivovaná. Zklamání, nedůvěra v politiku nebo strach mohou být podle průzkumu letos jedny z hlavních motivací, proč budou Češi volit. Rozhodnout mohou takzvaní „swingující“ voliči.Iniciativa Milion chvilek pro demokracii proto chce mobilizovat nerozhodnuté voliče a zapojit své nejaktivnější podporovatele, aby oslovili lidi ve svém okolí. Vrcholem celé kampaně má být velké shromáždění na Staroměstském náměstí v neděli 28. září.Do aktivit spolku se před volbami opět zapojí i jeho bývalá tvář a zakladatel Mikuláš Minář. Ten odešel před pěti lety kvůli zklamání z tehdejších politických stran. Pokusil se založit vlastní politickou partaj, ale nezískal dostatek podpisů.Jakou roli bude Mikuláš Minář v kampani mít? Na koho chce spolek cílit? A jak budou vypadat jeho aktivity po volbách? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česká vláda odsoudila narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony a vyjádřila podporu Polsku. Podle ministra zahraničí je incident důkaz, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“. Jak má Evropa reagovat?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Polsko se dnes probudilo do bezprecedentní situace, když jeho vzdušný prostor v noci na u úterý středu narušily ruské drony. Několik z nich sestřelily polské a spojenecké stíhačky. Drony a jejich trosky podle dosavadních informací nikoho nezranily. Polští představitelé hovoří o agresi, země je podle nich nejblíže ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Událost ostře odsoudili i lídři zemí Evropské unie a spojenců v Severoatlantické alianci, včetně Česka. Varšava už požádala o aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO, který počítá s konzultacemi v případě ohrožení některé z členských zemí.Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) Rusko testuje obranyschopnost NATO. Zároveň zopakoval, že Česko musí investovat do obrany. Ministr zahraničí Jan Lipavský označil narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony za další důkaz toho, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“.Bezpečnost, obrana a význam našeho členství v NATO je jedním z hlavních témat kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. „Kdo pochybuje o naší účasti v NATO, hazarduje s naší bezpečností,“ prohlásil ministr zemědělství Marek Výborný. Dnešní dopad ruských dronů v Polsku podle něj dostatečně neodsoudil například předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, jeho reakci ministr označil za slabou. „Napsal na síť X jen čtyři slova: Vyjadřuji Polsku plnou podporu. Ani slovo odsouzení ruské agrese a narušení polského vzdušného prostoru. Andrej Babiš je zbabělec,“ řekl Výborný v Ptám se já.Změní incident v Polsku nějak předvolební kampaň?  A pokud volby dopadnou tak, jak teď ukazují průzkumy, ustojí to koalice Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

ANO slibuje vyšší platy, důchody a snížení daní. Spolu trvá na růstu výdajů na obranu, láká na investice a nezvyšování daní. SPD zase na levné potraviny i energie. Které předvolební sliby ekonomy děsí nejvíc? Hostem Ptám se já byl ekonom z think-tanku Idea při Cerge-EI Daniel Münich. Necelý měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny většina stran konečně odtajnila své recepty pro Česko na příští čtyři roky. Naposledy v pondělí představilo svůj program opoziční hnutí SPD, které slibuje například levnější potraviny a energie, dostupnější bydlení i zdravotnictví a zároveň odmítá zvyšování daní.Ještě velkorysejší je ve svých slibech favorit těchto voleb. Opoziční hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše v obsáhlém a velmi podrobném programu láká mimo jiné na zrušení změn penzijního systému, které prosadila dosluhující vláda, zvyšování důchodů a platů, obnovení některých daňových slev nebo snižování daní. Řada ekonomů upozorňuje, že pokud by ANO vyhrálo a skutečně by po volbách naplnilo svůj program, prohloubilo by to výrazně deficit státního rozpočtu a zadlužení státu. „V podstatě to bude poslední výdajová párty této země. Potom začnou této zemi vládnout finanční trhy a nějaká brutální finanční konsolidace, kde už se nikdo nebude ptát, jestli to bolí, nebo ne,“ shrnul možné dopady plánů ANO ekonom Daniel Münich v Ptám se já.  „Myslím, že ANO i dovládne, za ty čtyři roky se dá poměrně dobře utrácet. A finanční trhy to ještě vydrží. Ale je to taková politika po nás potopa,“ dodal.Kam by předvolební sliby Česko dovedly? Co splnily současné koaliční strany a co od nich čekat po volbách? A co by měla dělat příští vláda, pokud by skutečně a dlouhodobě chtěla prospět této zemi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Motoristé se měsíc před volbami vrací do hry o křesla ve Sněmovně. Podle posledních průzkumů by opět překonali potřebnou pětiprocentní hranici, stále přitom pomýšlí na vládu s hnutím ANO. „Vidíme to realisticky,“ řekl jejich šéf Petr Macinka v předvolebním speciálu Ptám se já 4. září v Next Zone na pražském Smíchově. „Vypadá to tak, že příští vládu nebude sestavovat Petr Fiala, ale právě Andrej Babiš. A my si velmi vážně uvědomujeme, že příští vláda buď může být ovlivněna komunisty, tedy doleva, anebo Motoristy, tedy doprava. Takže je to z našeho pohledu jistá záchranná mise,“ dodal Macinka. A zopakoval, že jeho strana spolupráci s uskupením Stačilo!, ve kterém komunisté figurují, vylučuje.Motoristé mají i další podmínky, které by mohly bránit případnému angažmá ve vládě hnutí ANO. Strany se momentálně rozcházejí například na tématu inkluze ve školách. „Budeme velmi tvrdě požadovat zrušení inkluze, což si myslím, že debatu vyvolá, protože vnímám postoje bývalého ministra školství Roberta Plagy (a lídra kandidátky ANO ve Středočeském kraji, pozn. red.), který je spíše ještě na straně těch, kteří to prosazují,“ prohlásil šéf Motoristů sobě s tím, že „Plaga bude problém“.Strany se ale příliš neshodnou ani na klíčových ekonomických otázkám. Zatímco Motoristé prosazují konsolidaci veřejných financí, hnutí ANO ve svém čerstvě představeném programu slibuje zvyšovat výdaje a snižovat daně. Řada ekonomů už upozorňuje, že plány ANO by prohloubily deficit státního rozpočtu a zadlužení státu. „Teď to říkali? Říkali, že rozpočet je špatný, že deficit 286 miliard (který Ministerstvo financí navrhuje na příští rok, pozn. red.) je málo, že by to ještě víc zadlužili? Tomu nevěřím,“ reagoval Macinka s tím, že se uvidí po volbách. „Říkám, že na jedné straně je potřeba ukončit Fialu, ale na druhé straně je potřeba pohlídat Babiše. A my jsme jediní, kteří se o to efektivně mohou pokusit.“Jak chtějí Motoristé "pohlídat Babiše"? Šli by do vlády s SPD? A podpoří je bývalý prezident Václav Klaus?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Šéf opozičních Pirátů Zdeněk Hřib si po zvolení do čela strany loni na podzim stanovil za cíl dosáhnout dvojciferného výsledku ve sněmovních volbách. Ten je podle něj už na dohled. „A proto jsme se rozhodli trošku zvýšit laťku. Protože to, co by se stalo s naší zemí, kdyby to tady shrábl všechno Andrej Babiš a vládl by se svými extremistickými přáteli, by určitě nebylo dobře. Proto říkáme, že chceme porazit extremistické SPD i s jejich přívažky. A stát se tak třetí nejsilnější stranou v českém parlamentu,“ prohlásil Hřib v předvolebním speciálu Ptám se já 4. září v Next Zone na pražském Smíchově. Pirátům přitom loni mnozí predikovali konec ve vysoké politice. Po dvou nevydařených volbách, stažení se z koaliční vlády, výměně předsedy a odchodu známých tváří jim propadaly preference. Strana teď ale opět roste a čtyři týdny před klíčovými volbami do Poslanecké sněmovny by podle průzkumů získala kolem 9 procent hlasů. Podle Hřiba se jeho strana poučila z nezdařené digitalizace, kvůli které přišel předchozí šéf Pirátů o funkci ministra pro místní rozvoj, což vyústilo právě v odchod celé partaje do opozice. „Určitě jsme se v tom poučili i z hlediska toho, jak ty projekty řídit. Že je potřeba pro ně zajistit dostatečný počet kvalifikovaných odborníků. Ale také, že skutečně nelze akceptovat, když třeba Ministerstvo financí tu digitalizaci sabotuje a nechce na to poskytnout dostatečné prostředky,“ uvedl pirátský předseda. V případě, že by se strana dostala opět do vlády, slibuje voličům zajištění rychlejší výstavby, úlevy na daních ve prospěch rodin nebo takzvaný protikorupční úklid. „Tady ukážu takový grafík, jak se povolovaly byty například tady v Praze. A tady rok 2021 je rok, kdy se povolovalo v Praze nejvíce bytů. To je v době, kdy jsem byl primátorem já. To znamená, za Pirátů se tady povolovalo zdaleka nejvíc od devadesátých let. Nikdy předtím, ani nikdy potom Český statistický úřad neeviduje více povolených bytů v Praze,“ argumentoval Hřib před publikem ve speciálu Ptám se já v pražské Next Zone. Právě otázky dostupnějšího bydlení zajímaly i řadu přítomných diváků. O jaké resorty by měli Piráti po volbách zájem a zda by se mezi adepty na některý z ministerských postů objevil i Ivan Bartoš, nechtěl Zdeněk Hřib komentovat. „Teď fakt nejsme v situaci, že bychom si měli rozdělovat nějaké hypotetické židličky v nějaké vládě nebo říkat, kdo bude premiér. V tuto chvíli fakt nemá smysl tohle řešit. My máme jasno v tom, kdo ve vládě být nemá,“ dodal. Jak chtějí Piráti zajistit dostupnější bydlení? A s kým by chtěli a hlavně dokázali vládnout? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš i dnes vynechá plánované mítinky v Moravskoslezském kraji. Po pondělním útoku na předvolební akci na Frýdecko-Místecku má od lékařů stále doporučený klidový režim. Jak incident poznamená kampaň? Hostem Ptám se já byl lídr kandidátky ANO ve Středočeském kraji a bývalý ministr školství Robert Plaga. Předseda nejsilnějšího opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš má po pondělním útoku na mítinku v obci Dobrá na Frýdecko-Místecku od lékařů stále doporučený klid. Ani dnes se proto nezapojí do plánované předvolební tour v Moravskoslezském kraji.  Babiše udeřil do hlavy francouzskou holí čtyřiašedesátiletý muž, který podle svých slov jednal ve zkratu. V rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že ho rozčílila slova expremiéra. Muž je podezřelý z výtržnictví a z pokusu o ublížení na zdraví. Bezprostředně po činu ho zadrželi policisté, zatím ho neobvinili. Šéf ANO v úterý ve videu na sociálních sítích poděkoval svým fanouškům za podporu a vyzval je, aby se k podobnému útoku nikdy nesnížili. Uvedl také, že ho muž trefil holí přímo do spánku. Kvůli tomu musí Babiš ještě podstoupit další vyšetření, chtěl by se ale co nejdříve opět zapojit do kampaně. Už zítra má hnutí ANO představit v Ostravě svůj dlouho očekávaný program. Jaké změny chce ANO prosadit ve školství? Kde chce najít peníze na vyšší platy učitelů? A co liberální politici ANO říkají na možnou vládu s SPD nebo s komunisty?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už za měsíc Češi rozhodnou o novém složení Poslanecké sněmovny. Seznam Zprávy si během léta nechaly zpracovat detailní průzkum nálad mezi voliči. V jaké atmosféře česká společnost do voleb jde? Hostem Ptám se já byl sociolog z agentury STEM/MARK Jan Burianec.Měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny je podle sociologa Buriance stále až třetina lidí nerozhodnutých. Ve veřejném prostoru, zejména na sociálních sítích v posledních týdnech zároveň někteří zklamaní voliči stran vládní koalice otevřeně deklarují, že letos nechají svůj hlas propadnout. Jde o skutečný trend, který by do letošních voleb nějak výrazně promluvil?„U sociálních sítí vidíme, že ten obrázek je trošku zveličovaný. Tato tendence byla ještě před rokem nebo před dvěma lety v populaci silnější u vládních voličů, kteří byli některými kroky vládních stran lehce rozčarováni až zklamáni. Ale tím, jak se blíží termín voleb, tak vidíme, že velká většina těch, kteří byli volit v roce 2021, pravděpodobně půjde i teď,“ reagoval sociolog. Podle Jana Buriance vyhrává voličská zodpovědnost: „Hlavní motivace pro vládní voliče, potažmo pro Piráty se Stranou zelených je, že radši budou volit vládní tábor. Protože strach z toho, že hnutí ANO by se mohlo spojit a vládnout například se Stačilo! nebo SPD je pro ně silnější.“Unikátní průzkum zároveň ukázal, že lidem na tuzemské politické scéně chybí alternativa. Podle sociologa je tedy škoda, že nakonec nevznikla nová politická strana, o které ještě letos v zimě spekulovalo. „Nám pořád lidé deklarují, že tady nějaký hlad po nové straně je. Bylo by to až nějakých 20 procent lidí, kteří by novou stranu uvítali,“ uvedl Burianec s tím, že ovšem není jisté, zda by nový politický subjekt nakonec zabodoval: „Je důležité si uvědomit, že 100 lidí je 100 chutí, takže nová politická strana by nakonec nemusela mít takový úspěch, jak se třeba zpočátku zdá.“ S podrobnými výsledky rozsáhlého výzkumu Politické dění a volební motivace 2025 budou Seznam Zprávy čtenáře postupně seznamovat až do voleb. Co dnes Čechy trápí nejvíc trápí? Komu nejvíc důvěřují? A kolik lidí se nakonec rozhodne jít k volbám? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Musel jsem ocenit, že Petr Fiala jde i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Andrej Babiš je spíše chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Nejde někam, kde by na něj lidi vyjeli, říká exministr Tomáš Petříček k vrcholící kampani před sněmovními volbami. Kteří politici si kontaktní kampaň užívají nejvíc? Jak sofistikovaně se předvolební kampaně chystají? A jaká témata zatím do letošního boje o voliče promlouvají nejvíc?   Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého ministra zahraničí v druhé vládě Andreje Babiše a bývalého člena SOCDEM Tomáše Petříčka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Strany spustily ostrou fázi kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny a podle Tomáše Petříčka je výrazně jiná než dřív.„Kontaktní kampaň běží dál, ale strany dnes řeší mnohem intenzivněji komunikaci na sociálních sítích, protože tam se dělá ten rozdíl, tam se dá mobilizovat. Tam oslovují voliče, které na ulici nepotkají. I na mítink etablovaných stran přijdou většinou lidé, kteří jsou rozhodnutí, sympatizanti nebo odpůrci,“ řekl bývalý vrcholný politik. Sám měl podle svých slov setkávání s voliči a celkový zápřah v předvolební kampaní rád, dnes mu ale nic z toho nechybí. Se sociologem Martinem Buchtíkem se Tomáš Petříček shodl, že letošní kontaktní kampaň si zjevně nejvíce užívá šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Vyzdvihl ale zejména práci lídra vládní koalice Spolu Petra Fialy.„Musel jsem ocenit, že Petr Fiala je připravený jít i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Často mi přijde, že Andrej Babiš je trochu chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Že má rád, když je obklopen lidmi, kteří oceňují to, co dělá, kteří mu vyjadřují sympatie. A nejde úplně do prostředí, kde by na něj lidi hned vyjeli,“ řekl Petříček. Světlý moment, ke kterému se koalice Spolu ráda vracíPodle sociologa Buchtíka v letošní kampani koalice Spolu (složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) výrazně více zaznívají hesla typu „nechceme žít v zemi, která se ubírá na Východ“ a ohrožení Česka se zároveň více spojuje s Andrejem Babišem a jeho návratem k moci. „Vysvětluji si to tím, že ODS, tato vláda postavila zahraniční politiku jako svoji vlajkovou loď, zejména od ruské invaze na Ukrajinu. Na podpoře Ukrajiny, bezpečnosti chtěla mobilizovat svoje podporovatele a pokračuje v tom. Takže to je setrvačnost, využití momentu, kdy po problémech v počátku vládnutí najednou přišla chvíle, kdy se Petr Fiala stal státníkem, začal proaktivně řešit evropskou reakci na ruskou agresi. To byl nějaký světlý moment, takže k tomu se rádi vrací,“ řekl exministr Petříček a dodal:„Druhá věc, bohužel smutnější, je, že je to možná programová politická vyprázdněnost v jiných oblastech.“Dělení politických sil na prozápadní a provýchodní zároveň Petříček označil za nebezpečné. „Tady byla poměrně velká shoda, už v devadesátých letech, že patříme na Západ, že jsme tam vždy patřili a patříme politicky i kulturně.“„Nejsem žádný velký sympatizant Andreje Babiše, ale říkat, že Andrej Babiš nás zatáhne do Ruska? To nikdy nedělal. Vždy akcentoval, že jsme v Evropské unii, máme být v NATO. To, že se mi nemuselo líbit něco, co dělal ve vztahu k Viktorovi Orbánovi, to, že má tendence k autoritářskému pohledu na svět, to je pravda. Ale nikdy to nebyl někdo, kdo by nás chtěl prodávat Rusákům.“ „To, že ho ale teď stále tlačíme do toho, že on takový je, mu možná nejen pomáhá u části elektorátu. Ale část elektorátu se s tím potom ztotožňuje a ze zahraničněpolitické orientace země se dělá předmět volby. To do jisté míry vytváří nebezpečí, že část společnosti si najednou řekne: No, tak jo, tak asi patříme radši na východ,“ varoval bývalý ministr zahraničí. Je česká společnost skutečně tak rozdělená, jak by se mohlo zdát? Čeká nás do voleb v kampani ještě nějaké překvapení? A dostane se SOCDEM do Sněmovny? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Premiér Petr Fiala a vicepremiér Vít Rakušan si včera na pivu potvrdili, že spolu chtějí vládnout i po příštích volbách a že rozhodně nebudou spolupracovat s nejsilnějším hnutím ANO. Jak dlouho stranám předvolební závazek vydrží? Hostem Ptám se já byl místopředseda STAN a náměstek ministryně spravedlnosti Karel Dvořák.Vládní hnutí Starostové a nezávislí před letošními volbami do Poslanecké sněmovny vsadilo na „dobrou kampaň“. Představitelé STAN dlouho hovořili o tom, že ji povedou pozitivně a nebudou jí stavět na „AntiBabišovi“ a hrozit jeho návratem. Měsíc před volbami nicméně šéf Starostů Vít Rakušan vyvolal schůzku s lídrem vládní koalice Spolu Petrem Fialou, kde se s ním chtěl utvrdit v tom, že jejich strany po volbách s hnutím ANO spolupracovat nebudou. V úterý na pivo do restaurace na pražské Malé Straně pozval i předsedu Pirátů Zdeňka Hřiba, ten ale na rozdíl od Fialy odmítl. Rakušan zároveň oznámil, že úterním pivem to nekončí. On i Fiala by chtěli schůzku zopakovat i spolu s šéfem Pirátů. V plánu je i svolat v Praze těsně před volbami společnou manifestaci demokratických sil, která by měla varovat před vládou ANO, SPD a komunistů.„Je to správný a moudrý závazek,“ řekl k tomu místopředseda Starostů Dvořák. Volby podle něj nejsou ještě rozhodnuty: „Věřím, že dopadnou dobře.“ Podle Dvořáka chce hnutí STAN v závěrečné fázi kampaně pokračovat s pozitivním programem. „Chceme zachránit Česko co nejlepším výsledkem. Chceme co nejdříve zavést euro, zachovat důchodovou reformu, zachovat Českou republiku v rámci všech mezinárodních organizací. Tak víme, že s hnutím ANO to dělat nemůžeme,“ řekl místopředseda STAN k závazku Fialy a Rakušana nespolupracovat s ANO.Je fér vůči voličům dávat před volbami tak striktní sliby? Jak hnutí STAN funguje jejich dobrá kampaň? A co je ještě potřeba prošetřit v bitcoinové kauze? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ministerstvo financí finišuje rozpočet na příští rok. Počítá s deficitem 280 miliard korun, tedy o 39 miliard více než letos. Důvodem jsou vyšší výdaje na obranu a dostavba Dukovan. Jak dlouho je takové hospodaření udržitelné?Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na konci srpna předloží vládě návrh státního rozpočtu na příští rok. Kabinet Petra Fialy (ODS) by ho měl předat Sněmovně do konce září, tedy těsně před volbami 3. a 4. října. Ty by tak mohly do schvalování rozpočtu výrazně zasáhnout. Favorizované hnutí ANO už totiž avizovalo, že návrh současné vládní koalice po volbách přepracuje podle svých priorit. Že Česko čeká rozpočtové provizorium už připustil i současný šéf státní kasy. Stanjura už oznámil, že návrh jeho resortu počítá s deficitem kolem 280 miliard korun. Letos má přitom schodek rozpočtu činit 231 miliard. Za navýšením jsou podle Stanjury výdaje na obranu ve výši minimálně 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a výstavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany.Ministr připomněl, že zákon o rozpočtové odpovědnosti umožňuje pro příští rok schodek zhruba 230 miliard korun. Zákon se ale nevztahuje na výdaje na obranu přesahující dvě procenta HDP ani na jednorázové výdaje, mezi které stavba jaderných bloků patří. Ministerstvo financí minulý týden zároveň mírně zlepšilo svůj výhled hospodářského růstu pro letošní rok na 2,1 procenta. V dubnu očekávalo dvouprocentní růst. Podle Stanjury „aktuální čísla potvrzují trend, že se česká ekonomika postupně vrací k  udržitelnému růstu, což je ten nejlepší základ pro její další rozvoj“.S tím, že kabinet Petra Fialy (ODS) nastavil dobrý směr, souhlasí i šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Vždy bylo silným znakem této ekonomiky, že jsme byli na straně fiskálně uměřených. V časech covidových a těsně pocovidových nás začalo znérvozňovat, že nám hrozilo, že úplně změníme naši DNA,“ prohlásil Hampl v Ptám se já. „Tady se evidentně za cenu obrovských politických nákladů stávající vlády alespoň podařilo zatáhnout za ruční brzdu. Ale velká otázka je, jestli je to dočasné, jednorázové brzdění, anebo jestli je to něco, co se propíše do hospodaření i v příštích letech.“Jak se tuzemské ekonomice daří? Jak moc se současné vládě podařilo stabilizovat veřejné finance? A kam by Česko dovedly sliby, které zní v předvolební kampani?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zrušíme inkluzi, zpoplatníme zbytečné obory na vysokých školách a ze škol vymýtíme politické neziskovky, slibují v programu Motoristé sobě. Rádi by provedli i audit učebnic. Jaké obory jsou zbytečné a proč? Hostem Ptám se já byl lídr kandidátky Motoristů v Moravskoslezském kraji Matěj Gregor. Podle aktuálního volebního modelu STEM se Motoristé sobě stále drží pod pětiprocentní hranicí pro vstup do Poslanecké sněmovny, získali by necelé čtyři procenta hlasů. Strana se snaží voliče oslovit mimo jiné i radikálními změnami ve školství. Podle člena expertní skupiny Motoristů pro oblast školství a lídra moravskoslezské kandidátky Matěje Gregora je prioritou zrušení inkluze a vytvoření speciálních tříd pro znevýhodněné děti. „Vzhledem k tomu, že asistenty pedagoga máme dnes na každé škole, tak si myslím, že do budoucna by tím konečným řešením mohlo být i to, že by po čase byly speciální třídy na drtivé většině základních škol,“ uvedl Gregor s tím, že v Praze by mohly vzniknout celé speciální školy. Učitelé by tak podle něj dostali více prostoru na práci s talentovanými dětmi. Motoristé by také chtěli provést audit učebnic a studijních materiálů, do kterých podle nich dnes pronikají politické ideje. „My tomu říkáme politické vsuvky. My nemůžeme do běžné výuky vsouvat, jak mají děti reagovat na svou sexualitu, jak mají reagovat na životní prostředí, co si mají, nebo nemají myslet o migraci. Má se o tom s nimi bavit jediná entita, a to je rodič. Rodič je vždy ten, kdo to dítě vychovává. Děti se mají ve škole vzdělávat,“ dodal. Změnami by měl projít i systém vysokoškolského vzdělání, například zpoplatněním některých humanitních oborů jako genderová nebo teritoriální studia, jejichž absolventi podle Gregora nemají uplatnění na trhu práce. Konkrétní výčet „neužitečných“ oborů ale strana nemá: „Navrhujeme, aby stát objednával u škol ty obory, které chce do budoucna využívat, a je to čistě na bázi dat. Ať už je to Úřad práce nebo soukromý sektor.“ Kdo by měl provést audit učebnic a vysokoškolských oborů? A co jsou škodlivé pasáže v učebnicích? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Komunisté míří k návratu do Sněmovny. Pod hlavičkou hnutí Stačilo! a s pomocí kandidátů dalších stran jim průzkumy slibují okolo sedmi procent hlasů. Proč se k nim rozhodla přidat i nejstarší česká politická strana Sociální demokracie? Hostem Ptám se já byl místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek, který kandiduje za Stačilo!. Podle aktuálního volebního modelu STEM by se hnutí Stačilo! dostalo do Poslanecké sněmovny se sedmi procenty hlasů. Za uskupení v čele s komunisty se nakonec po dlouhých námluvách rozhlodli kandidovat i zástupci Sociální demokracie. Přesedkyně strany Jana Maláčová jako jednička v Praze, místopředseda Lubomír Zaorálek za šéfkou KSČM Kateřinou Konečnou jako dvojka v Moravskoslezském kraji. Na kandidátkách Stačilo! by SOCDEM měla mít celkem asi čtyři desítky míst.Spolupráce s komunisty vyvolala v Sociální demokracii nespokojenost i další odliv členů. Uskupení Stačilo! prosazuje mimo jiné referendum o vystoupení z EU a NATO. V programu uvádí, že odmítá NATO „jakožto nástroj geopolitické dominance a prosazování útočné politiky jeho hlavního člena“. Sociální demokracie přitom dosud jasně podporovala členství v EU i v NATO.Jak se budou SOCDEM prosazovat referenda o vystoupení z organizací, do kterých nás přivedly právě sociálně demokratické vlády? A vážně je pro nás Donald Trump větší hrozbou než Vladimir Putin?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.