Ptám se já

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Knihovna Václava Havla je v rozkladu. Po ohlášeném odchodu sponzorů i zaměstanců její ředitel Tomáš Sedláček slibuje restart, knihovně už se mají hlásit i noví sponzoři. Co bude s odkazem Václava Havla?Hostem Ptám se já byl ředitel Knihovny Václava Havla, ekonom Tomáš Sedláček.  Jak tento týden informovaly Seznam Zprávy, kvůli neshodám s mezi ředitelem Tomášem Sedláčkem a členy týmu ohledně vizí a směřování knihovny zažívá instituce pečující o odkaz exprezidenta Václava Havla personální otřesy. Odcházejí všichni zaměstnanci, většina správní rady i její klíčoví donátoři v čele s miliardářem Zdeňkem Bakalou. Zůstávají pouze šéf knihovny Tomáš Sedláček, její zakladatelka Dagmar Havlová a jediný zůstávající člen správní rady, místostarosta Prahy 5 David Dušek (STAN). „Na odkazu mého manžela mi velmi záleží a věřím, že Knihovna Václava Havla je natolik významným symbolem, že se kolem ní znovu podaří spojit osobnosti i skvělé firmy, kterým budou hodnoty Václava Havla blízké,“ uvedla Havlová s tím, že sama knihovnu  nevede a dlouhodobě se věnuje Nadaci VIZE 97.Dosavadní sponzoři i členové týmu kritizují způsob, kterým Sedláček knihovnu řídí. Například spisovatel a dramaturg knihovny Jáchym Topol v rozhovoru pro iRozhlas označil současné vedení za chaotické a zmatené. S Václavem Havlem podle něj Sedláček zachází jako „s takovým zpeněžitelným artiklem“.Podle Tomáše Sedláčka instituce jen neustála jeho vizi. Knihovna podle něj nekončí a čeká jí restrukturalizace. Už se jí dokonce hlásí i noví dárci, což potvrdil i šéf správní rady David Dušek. Nestátní nezisková organizace Knihovna Václava Havla byla založena v roce 2004 po Havlově odchodu z prezidentského úřadu po vzoru podobných institucí v USA. Založili ji Dagmar Havlová, Karel Schwarzenberg a Miloslav Petrusek. Knihovna je financována především z nadačních příspěvků a darů.Co se v Knihovně Václava Havla stalo a nehrozí jí zánik? Kde najde její ředitel peníze na provoz? A jak by se teď podle něj instituce mohla proměnit? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Touto dobou už podle slibů vlády mělo být o budoucnosti veřejnoprávních médií v podstatě jasno. Jenže ministr kultury Oto Klempíř předložil tak špatný návrh zákona, že ho ostře kritizují v podstatě všichni. Co mají média čekat? Hostem Ptám se já byl poslanec, předseda mediálního výboru a místopředseda KDU-ČSL František Talíř.Návrh zákona o médiích veřejné služby, který připravil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a jeho rezort rozcupovaly v připomínkovém řízení všechna ministerstva s výjimkou životního prostředí. Například podle rezortu financí má současné znění návrhu velké nedostatky a vytváří mnoho nových problémů. Zároveň neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by Česká televize a Český rozhlas měly dostávat peníze.Podle návrhu ministra kultury by ČT a ČRo měly místo koncesionářských poplatků dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu. Změna by měla nabýt účinnosti od příštího roku. Zákon kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Pracovníci televize a rozhlasu vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od záměru upustila.Klempíř v sobotní debatě na Nově uvedl, že s prosazením zákona stále počítá. V zavedení normy do praxe bude podle něj vládní koalice „obrovsky rychlá“. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada, pak by ho měla dostat na stůl vláda. Opozice se podle Babiše bude moci k návrhu vyjádřit při projednávání ve Sněmovně, zapojit by se mělo i vedení obou médií.Podle šéfa sněmovního mediálního výboru Františka Talíře (KDU-ČSL) je už jisté, že vládní koalice určitě nestihne poslanecký návrh za úpravu okruhů plátců koncesionářských poplatků, který avizovala zavést jako mezikrok už od poloviny letošního roku. „To ubráníme zcela jistě. A věřím, že ubráníme i 1. leden,“ řekl Talíř s odkazem na legislativu chystanou ministerstvem kultury. „Oto Klempíř je mezi několika mlýnskými kameny. Sám není schopný se s tím nějak věcně poprat. Je otázka, kdo z vlády ten zákon vlastně četl. Obávám se, že je to možná nějaký kompilát pomocí umělé inteligence, protože za to by podle mě vyhazovali v prváku na právech.“ „Jestli i Andrej Babiš teď říkal, že není schopen číst ten zákon, tak podle mě mu trpělivost časem dojde. Zatím se mu ještě pravděpodobně Oto Klempíř hodí k tomu, aby vytvářel mlhu. Ale až se to najednou posune do role, kdy premiér bude moct říct: on to celé zkazil, Motoristi jsou neschopní, ale já, Andrej Babiš, vám zachráním StarDance, já to tady zachráním celé, tak v tu chvíli ho sundá,“ dodal Talíř. Co Českou televizi a Český rozhlas čeká? Jak dopadne dovolba členů rady ČT? A bylo chytré nejít na hlasování o usnesení k sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Sněmovna se z podnětu vládního hnutí SPD postavila proti konání sjezdu sudetských Němců v Česku. Proč vládní koalice toto téma zvedla? A kdy představí slibovaná opatření zvyšující bezpečnost na fotbale?  Hostem Ptám se já je místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO), který se na přípravě nové legislativy k bezpečnosti na stadionech podílí. Na násilné události na fotbalovém pražském derby mezi Slavií a Spartou minulý víkend vláda hned reagovala vytvořením pracovní skupiny složené ze zástupců politických stran napříč Sněmovnou, zástupců fotbalu i odborníků na bezpečnost. Podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) by skupina mohla řešit například problematiku kamer s rozpoznáváním obličejů nebo pravomoci pořadatelů. Opatření by se podle ministra měla připravit co nejdříve.Premiér Andrej Babiš (ANO) označil výtržnosti ve vršovickém Edenu za strašnou ostudu a selhání. Dění v závěru zápasu, kdy v sedmé minutě nastavení dav domácích fanoušků vnikl na trávník, střetl se s hráči Sparty a házel světlice mezi diváky, označil předseda vlády za obrovské selhání a strašnou škodu. „Změna musí být brutální,“ uvedl. „Nevím, co si pod tím slovem brutální změna Andrej Babiš představil. Teď si studuji i systémy, které jsou v zahraničí. V Polsku třeba máte registrované všechny fanoušky, ne problémové, všechny. A to už je zase extrém,“ řekl v Ptám se já místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že on sám velké změny neočekává. „Měli bychom jít cestou, po které volám dva roky. Všichni jsou vždy pro, ale jak se to od té události vzdaluje, tak všichni vychladnou a najednou začnou říkat, proč ty věci neměnit kvůli pár lidem.“Nacher v rozhovoru také komentoval aktuálně schválené usnesení Sněmovny proti sjezdu sudetských Němců v Brně: „Na návrh SPD bylo nakonec schváleno usnesení Poslanecké sněmovny o tom, že se to odsuzuje. Ve Sněmovně máte témata, která se týkají zákonů, a pak máte témata, která se týkají společenských věcí. Tam mimochodem spadají třeba i ti fanoušci.“ "Tohle prostě vytáhla koalice. I mně chodily e-maily od lidí, že si to nepřejí, že to považují za provokaci. Tak se to vytáhlo jako téma. Upřímně, sám jsem se k tomu přiznal, jsem byl překvapen, netušil jsem, že opozice jako jeden muž bude proti tomu. Takhle velkou protireakci jsem nečekal, “ dodal poslanec. Na závěr rozhovoru Patrik Nacher také prozradil, kde se zdržel jím připravovaný návrh na úpravu koncesionářských poplatků, který koalice avizovala jako jistý mezikrok, než bude hotová nová mediální legislativa chystaná ministerstvem kultury. „Já jsem chvilku i přemlouval kolegy, ať se na to vykašleme po jednáních s generálními řediteli. Ale zlomilo se to ve mně, když jsem viděl, co dělá opozice. V těchto dnech už to bude. Myslím, že příští týden už to budu moct prezentovat,“ dodal. Jak je to s nenávistí mezi Spartou a Slavií? Kdo bude mít za úkol připravit případné zákonné změny? Komu prospívá rozviřování protisudetských nálad? A jak to vypadá s poslaneckým návrhem na úpravu plátců koncesionářských poplatků? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Holding Agrofert může opět naplno čerpat evropské dotace. Státní zemědělský intervenční fond, který jejich výplatu pozastavil, čerpání peněz obnovil s tím, že premiér Babiš vyřešil střet zájmů. Nejde mu státní úřad na ruku?Hostem Ptám se já je poslankyně a předsedkyně dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu Marie Pošarová (SPD). Otázkami možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO) v souvislosti s holdingem Agrofert se už několik měsíců znovu zabývá Evropská komise. Nyní vzkázala, že sice bere na vědomí rozhodnutí českých úřadů obnovit dotace holdingu, zároveň si ale vyhrazuje právo situaci dále posoudit po získání úplných informací o případu.A jak informovaly Seznam Zprávy minulý týden, Brusel už zaslal českým úřadům další sérii dotazů týkajících se řešení možného Babišova střetu zájmů. Premiér vložil letos v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust, aby tím střet zájmů vyřešil. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) následně na základě analýz uvedl, že řešení je v souladu s národní i evropskou legislativou a není tak důvod, aby holding nemohl čerpat dotace. Nehrozí, že Evropská komise Babišovo řešení zpochybní a Česko bude muset dotace  vracet? Je správné, že stát přestal vymáhat dotace, které dříve Agrofertu nezákonně i přes střet zájmů vyplatil? A jak se daří SPD ve vládě prosazovat svoje sliby voličům? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Expremiér Petr Fiala je po konci v čele vlády i ODS v posledních měsících veřejně aktivnější než kdy dřív. Pozornost na sebe strhává i na sociálních sítích. Jeho vlastní straně ale mezitím klesají preference a odcházejí členové. Co se s ODS děje? Hostem Ptám se já je expremiér Petr Fiala (ODS). Proměny komunikačního stylu bývalého premiéra a předsedy ODS Petra Fialy ve veřejném prostoru i na sociálních sítích si v poslední době všímají voliči i média. Pozornost si expremiér získal AI videi i ostrými výpady vůči vládní koalici. Podle některých komentátorů i některých občanských demokratů ale Fialova aktivita může pro nové vedení strany v čele s Martinem Kupkou představovat problém. ODS půl roku po parlamentních volbách soupeří o prvenství v opozici s bývalým koaličním partnerem, hnutím STAN. A přetahuje se s ním také o zájem voličů. Podle posledního volebního modelu agentury Kantar by STAN skončil druhý s 16 procenty hlasů za vládním hnutím ANO se 32 procenty. ODS by získala 15,5 procenta hlasů a skončila tak třetí. Strana se zároveň potýká s odchody svých členů. Jak tento týden popsaly Seznam Zprávy, ODS tomu čelí i domovském Středočeském kraji Martina Kupky. Problémy má například ODS v Berouně, kde rezignovala většina členů místní buňky. Někteří navíc míří k hnutí Naše Česko někdejšího občanského demokrata Martina Kuby. Přechod ke Kubovi zvažují i členové aktuálně zrušené nejsilnější buňky v ODS v Ostravě.  Zvládá Martin Kupka řídit ODS? Nepodráží mu Petr Fiala svojí aktivitou nohy? A nechala jeho vláda té současné nastraženou tikající bombu v podobě nerealistického slibu konsolidace veřejných financí, jak tvrdí šéfka rezortu Alena Schillerová? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Vláda hledá cesty, jak si uvolnit ruce k navyšování státních výdajů. Ministryně financí Alena Schillerová chce o změně pravidel pro rozpočet jednat i s Evropskou komisí. Co budou volnější pravidla znamenat pro českou ekonomiku?Hostem Ptám se já byl ekonom, někdejší člen bankovní rady České národní banky a bývalý náměstek ministra financí Zbyňka Stanjury Tomáš Holub. O změně vládního plánu, který má vést k udržitelnosti veřejných financí a zahrnuje mimo jiné růst státních výdajů do roku 2028, chce šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) začít jednat s Evropskou komisí na začátku června. Pokud se změnu podaří vyjednat včas, měl by se podle ní sestavovat rozpočet na příští rok.Plán schválila v roce 2024 předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Jeho vytvoření vyžaduje evropská legislativa kvůli dohledu nad rozpočty členských zemí a koordinaci hospodářských politik. Podle ministryně financí je ale v současnosti nereálný. Materiál dokonce označila za past. Zatímco loňský státní rozpočet skončil schodkem 290,7 miliardy korun, v příštím roce by podle tohoto plánu musel klesnout na maximálně zhruba 150 miliard. Koalice ANO, SPD a Motoristů mezitím hledá další cesty k rozvolnění rozpočtových pravidel. Ve Sněmovně se snaží prosadit novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, která mimo jiné umožňuje zvyšovat vládě výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu a nezapočítávat je do schválených výdajů. Opozice i mnozí ekonomové záměr kritizují. Obávají se, že změny otevírají cestu k obcházení dluhových pravidel a skrývání skutečného zadlužení státu. Poslanci by měli spornou novelu znovu projednávat tento týden ve středu. Nachystala předchozí vláda past, když v Bruselu slíbila konsolidaci veřejných financí? Proč stát už nechce sledovat plnění Maastrichtských kritérií pro přijetí eura? A máme se bát rozvolnění rozpočtových pravidel?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Český fotbal utrpěl o víkendu velkou reputační ránu poté, co derby pražských S předčasně ukončil bezprecedentní vandalismus fanoušků. Místo titulu tak Slavie řeší největší ostudu ve své historii. Jak hluboký problém fotbal má? Hostem Ptám se já byl ředitel komunikace pražské Sparty Ondřej Kasík. Výtržnosti na sobotním derby v pražském Edenu otřásly jak značkou samotné Slavie, tak celého českého fotbalu. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) už oznámil, že chce vytvořit pracovní skupinu k legislativě týkající se bezpečnosti na stadionech. Incident také řeší policie a disciplinární komise Ligové fotbalové asociace. Ta má svůj verdikt vynést v úterý. Kromě napadení sparťanského brankáře Jakuba Surovčíka policie vyšetřuje i další trestné činy. Stále také vyhodnocuje desítky kamerových záznamů a postupně chce ztotožňovat další fanoušky.K událostem došlo v závěru zápasu, kdy v sedmé z devíti a později z deseti avizovaných minut nastaveného času vběhl na trávník dav domácích fanoušků především ze severní tribuny, kde sídlí „kotel“. Příznivci Slavie přitom napadli několik hostujících hráčů, kteří se nestihli stáhnout do zázemí stadionu. Světlicemi pak ohrožovali i diváky. Utkání se nakonec nedohrálo a Slavii nyní hrozí kontumace. Podle předsedy představenstva vršovického klubu Jaroslava Tvrdíka si Slavie zažívá nejtěžší chvíle v novodobé historii. „To není fotbal, to není Slavia. Je to hanba, kterou neseme všichni,“ uvedl v neděli.Zároveň oznámil, že Slavia až do odvolání uzavře severní tribunu. Fanoušci, kteří vtrhli na  trávník a napadli gólmana Surovčíka, dostanou doživotní zákaz vstupu na stadion. Klub bude po vinících také požadovat náhradu celé škody včetně případné milionové pokuty od disciplinární komise. Představitelé Sparty označili sobotní večer v Edenu za vyvrcholení dlouhodobě vytvářené nenávisti ke Spartě a k jejím fanouškům. „Zvlášť v posledním měsíci nebo dvou došlo k takové zvláštní mozaice událostí, která už ty věci gradovala. Nemáme jinou možnost, než o tom přemýšlet jako o větším celku,“ řekl v Ptám se já ředitel komunikace Sparty Ondřej Kasík. Jak pracovat s fanoušky a jak krotit ultras? A co můžou a musí kluby dělat pro to, aby se rodiče nebáli na fotbal vzít děti?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlasujte pro Ptám se já  v anketě roku Podcast roku.--Válka v Íránu a s ní spojené narušení dodavatelských řetězců už trvá přes dva měsíce. Už za duben se objevila varovná čísla ohledně inflace, která zrychlila. Jaké dopady nás čekají?Hostem Ptám se já byl exministr průmysl a místopředseda STAN Lukáš Vlček.Inflace v dubnu zrychlila na 2,5 procenta. Ve srovnání s březnem byly ceny o 0,5 procenta vyšší. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu. Podle analytiků stálo za zrychlením inflace zdražení pohonných hmot v důsledku války na Blízkém východě. Konflikt v Íránu mimo jiné vedl k zablokování Hormuzského průlivu, který je hlavní trasou pro vývoz ropy i dalších surovin z Perského zálivu. Pokud zůstane i nadále uzavřený, analytici očekávají, že se krize postupně odrazí v ekonomice a celková inflace ještě poroste.Vláda Andreje Babiše (ANO) kvůli prudkému zdražování pohonných hmot v dubnu spustila balíček opatření. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) minulý týden oznámila, že regulace marží i snížení spotřební daně z nafty bude v Česku pokračovat i v květnu.„Vláda dodnes nepředstavila nějaký jasný plán, co s tím chce dělat. A všem je jasné, že ta krize prostě pokračovat bude. A i kdyby se zastavila zítra, tak to negativní dopad na nás mít bude,“ řekl v Ptám se já bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). „Zatím jsou kroky vlády podle mě velmi rozpačité a možná velmi naivní.“„Vláda by měla před lidi předstoupit a říct: ‚Takový máme plán a jenom samotné daňové úlevy stačit nebudou‘,“ dodal.Jak zafungovaly cenové stropy? Jaká opatření by vláda měla dál udělat? A stane se hnutí STAN nejsilnější stranou opozice?Hlasujte pro náš pořad v anketě roku Podcast roku.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda bude mít dalšího zmocněnce, a to pro plnění závazků vůči Severoatlantické alianci. Premiér Andrej Babiš oznámil, že jím bude bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Co bude nový zmocněnec konkrétně dělat?Hostem Ptám se já byl bývalý velvyslanec při NATO a budoucí nový vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči alianci Jakub Landovský. Od jmenování Jakuba Landovského do role zmocněnce si premiér slibuje naplnění cílů vůči NATO, tedy vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zároveň prohlásil, že cílem je plnit víc. „Je to člověk, který tomu rozumí, byl na obraně. Tím chci deklarovat, jak je to pro nás důležité,“ uvedl o víkendu Babiš v debatě na Nově. Vláda podle něj udělá vše pro naplnění závazku, Landovský bude záležitost řešit napříč všemi resorty.Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) už označila novou pozici za zbytečnou, podle ní jde o „politickou trafiku“. Česko má desítky lidí ve Stálé delegaci při NATO v Bruselu i celou sekci na ministerstvu, která se problematice věnuje. Vláda letos počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta se Česko dostane pouze v případě, že by do nich kabinet započítal i financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech. Premiér k tomu nedávno řekl, že závazek vůči NATO loni nesplnila ani předchozí vláda Petra Fialy (ODS), protože aliance uznala obranné výdaje 1,85 procenta HDP. Podle Fialy ale loni Česko vydalo na obranu 2,01 procenta HDP a odkázal na aktuální zprávu generálního tajemníka NATO. Exministryně Černochová Babiše obvinila ze lži.Současný ministr obrany Jaromíra Zůny (za SPD) kontroval, že zatím není možné dělat závěry, protože NATO ve svém hodnocení pracuje s daty z fiskálních období daného roku. Výdaje aliančních států na obranu budou také jedním z hlavních témat letního summitu NATO v Ankaře. Kde sehnat peníze na vyšíí výdaje na obranu? A nevadí Jakubovi Landovskému, že pracuje pro vládu, ve které je SPD?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ostré výroky a provokace Motoristů už začínají vadit i premiérovi Andreji Babišovi, který je vyzval ke změně stylu. Zatím ale bez odezvy, šéf nejmenší vládní strany Petr Macinka o víkendu naopak přitvrdil. Kam situace v koalici povede?Hostem Ptám se já byl poslanec Martin Kolovratník (ANO). Motoristé si podle premiéra Andreje Babiše (ANO) dosud zřejmě neuvědomili, že jsou ve vládních funkcích a neměli by komunikovat tak, jak byli zvyklí dříve. Šéf kabinetu to prohlásil v sobotním diskuzním pořadu na Nově.Babiš konkrétně reagoval zejména na komunikaci vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka (Motoristé). Ten v uplynulých dnech opět čelil kritice veřejnosti, tentokrát kvůli výrokům o „parazitech“ a „postupné deratizaci“ na adresu úředníků. Za svá slova se později omluvil. Podle premiéra jsou ale takové výroky nepřípustné a očekává, že Turek pochopí, že takové vystupování vládě škodí. „Vyslal jsem jasný signál a doufejme, že je natolik inteligentní, že to pochopí,“ dodal.Vládní koalice podle Babiše navzdory provokacím Motoristů v mediálním prostoru funguje dobře. Dokonce lépe než ta minulá, kdy hnutí ANO spolupracovalo s bývalou ČSSD.Šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka nicméně hned druhý den v debatě na Primě prohlásil, že nezamýšlí měnit své vystupování, protože se vidí jako autentický člověk. Své kritiky označil za méněcenné. Jak poslancům hnutí ANO líbí chovánní koaličních partnerů z Motoristů? Jak hodnotí změny, které pro veřejnoprávní média chystá ministr kultury Klempíř? A jak vláda ufinancuje plánované dopravní stavby?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sněmovna má otevřenou cestu ke schválení koaličního návrhu zákona o státních zaměstnancích. Ten má mimo jiné usnadnit výměnu státních úředníků. I přes odpor opozice teď prošel ústavně-právním výborem. V čem je podle odpůrců rizikový? Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně Pirátů, poslankyně Kateřina Stojanová. Zákon o státních zaměstnancích, který má nahradit nynější služební zákon, čeká v Poslanecké sněmovně závěrečné schvalování pravděpodobně už v květnu. Předloha má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Koalice chce mimo jiné zrušit takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s  odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě.Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla Evropské unie kvůli zajištění neutrality a nezávislosti  rozhodování státu.Nový zákon o státních zaměstnancích je podle předkladatelů z řad vládní koalice nutný kvůli posílení flexibility státní služby a snížení administrativní náročnosti a odbourání byrokracie. Opoziční strany se ale obávají, že změna povede zpět ke zpolitizování státní správy.Proč chce vláda prosadit zákon o státních zaměstnancích tak rychle? Jak by měl Andrej Babiš reagovat na dnešní rozhodnutí soudu, že Jana Nagyová je vinna v kauze Čapí hnízdo? A jak se Pirátům daří v opozici?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ceny ropy dál rostou. Nekončící konflikt na Blízkém východě by tak kromě cen na čerpacích stanicích brzy mohl dopadnut i na růst české ekonomiky. Jak se osvědčuje vládní regulace cen pohonných hmot?Hostem Ptám se já byl poradce ministryně financí, ekonom z Národohospodářské fakulty VŠE Milan Bednář. Cena ropy Brent se dnes vyšplhala na nové čtyřleté maximum. Od začátku letošního roku se více než zdvojnásobila v důsledku konfliktu na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán. Válka ochromila lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových  dodávek ropy. Vyhlídky na ukončení konfliktu nebo znovuotevření průlivu podle analytiků stále zůstávají mizivé. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už v pondělí oznámila, že regulace marží i snížení spotřební daně z nafty budou v Česku pokračovat i v květnu. Maximální přípustná marže obchodníků s palivy od května vzroste o 50 haléřů na tři koruny za litr. Vláda také upraví systém výpočtu denního cenového stropu na benzin a naftu. Opatření vyjde stát podle ministryně zhruba na miliardu korun měsíčně. Opozice prodloužení některých regulací kritizuje, podle ní narušují trh. Podle Schillerové má ale opatření pozitivní dopad na ceny dopravy a v důsledku toho i na celkovou inflaci.Podle poradce ministryně financí, ekonoma Milana Bednáře je potřeba počítat se zhoršováním vývoje ekonomiky: „Čím déle to trvá, tak ten prvotní šok do pohonných hmot, to jsou přímé dopady, se pak promítne do všeho ostatního. Protože na ropě je  závislé všechno. Ale nevypadá to tak, že bychom se měli dostat do situace jako v roce 2022 a 2023, kdy jsme měli dvoucifernou inflaci. Nejhorší scénáře, alespoň třeba podle  ministerstva financí, by znamenaly, že by tento rok inflace byla třeba kolem čtyř procent. Což ještě není totální katastrofa.“Bednář v Ptám se já komentoval také přípravu rozpočtu a to, jak může vláda snižovat vysoké schodky. Odmítl přitom kritiku Národní rozpočtové rady, která varovala před plánem vlády rozvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle šéfa rady Mojmíra Hampla tento krok vejde do dějin fiskální politiky. „Nevím, proč by to mělo vstupovat do dějin, to už mělo vstoupit do dějin za minulého období. Minulá vláda předpokládala, že tempo konsolidace by mělo být, s prominutím, tak brutální, že je to absolutně nereálné,“ reagoval poradce ministryně financí a dodal:„Chytří ekonomové řeknou: ‚Nedejte sociální dávky, seškrtejte důchody a všechno,“ pak by to šlo udělat. Ale z hlediska fungování státu by to byl takový zásek. Minulá vláda, a to je můj názor, řekla: ‚Podívejte se, my šetříme. Takhle bychom to zesekali. Ale už jdeme pryč.‘ A další vládě v podstatě dali takovou minu, takovou bombu."Jaký dopad na rozpočet by mělo zpomalení ekonomiky? A mohla by si pak vláda dovolit plnit své předvolební sliby?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Opoziční lidovci se pokouší o restart. S novým lídrem i vizuálním stylem by tradičně konzervativní strana chtěla udělat „tlustou černou čáru“ za chybami z minulosti. Jak chce Jan Grolich z lidovců udělat nejsilnější opoziční sílu?Hostem Ptám se já byl nový předseda KDU-ČSL a jihomoravský hejtman Jan Grolich. Populární jihomoravský hejtman, jednačtyřicetiletý Jan Grolich, který v čele lidovců po dvou letech střídá Marka Výborného, chce stranu víc přiblížit voličům. KDU-ČSL by měla dodat opozici novou energii a styl komunikace, což ale podle Grolicha neznamená opustit tradiční hodnoty.Do vedení si lidovci v pátek na sjezdu v Ostravě zvolili také poslance Benjamina Činčilu, který je nyní prvním místopředsedou. Dalším řadovým místopředsedou se stal poslanec František Talíř, uspěli i dosavadní místopředsedové a poslanci Monika Brzesková a Václav Pláteník.Preference lidovců se dlouhodobě pohybují pod pěti procenty potřebnými pro vstup do  Sněmovny. Strana má poslance díky tomu, že v loňských sněmovních volbách  kandidovala v koalici Spolu. Podle Grolicha, který o své straně začal mluvit jako o „nových lidovcích“ a přizpůsobil tomu i celý vizuál, je potřeba se teď odpoutat od minulosti. A udělat tlustou čáru za moralizováním a poučováním lidí, jak mají žít, i za nízkými ambicemi, které lidovce řadí do role menších partnerů.Jaká rizika jsou na cestě lidovců k úspěchu? A jak se zbavit nálepky strany, která jde za funkce s každým?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na debatě ve Sněmovně prohlásil, že poslanec a vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek říká nesmysly o životním prostředí. Vzápětí přišel analytik Martin Abel o práci. Co se děje v rezortu životního prostředí? Hostem Ptám se já byl právník Martin Abel, dnes už bývalý analytik Výzkumného ústavu pro krajinu, který spadá pod Ministerstvo životního prostředí.Ústav rozvázal smlouvu s analytikem Martinem Abelem poté, co se v diskuzi v Poslanecké sněmovně na začátku dubna názorově střetl s vládním zmocněncem pro klima a Green Deal Filipem Turkem (Motoristé). V debatě Abel reagoval na Turkovy výroky o větrných elektrárnách a akceleračních zónách a vyčetl mu, že dlouhodobě opakuje nesmysly a nedokáže se obklopit skutečnými odborníky. „Už když jsem to říkal, tak jsem si v hlavě povídal: ‚Tohle je asi můj konec, tohle je mstivý člověk, který to nenechá jen tak.‘ Ale měl jsem potřebu to říct. A myslel jsem, že nemluvím jenom za sebe, ale že mluvím za další lidi v té místnosti. A nejenom v ní,“ řekl v Ptám se já Martin Abel,  který pracoval na Výzkumném ústavu pro krajinu právě na přípravě akceleračních zón, tedy oblastí určených k urychlené výstavbě větrných a solárních elektráren. „Lhaní dnes v politice podle mě tolerujeme příliš snadno,“ prohlásil analytik. A dodal, že od debaty ve Sněmovně už se s ním nikdo z vedení ministerstva nebavil. „Já jsem přitom velmi otevřený dialogu, ale ta komunikace je spíše přes média. Myslím si, že je to trošku srabácké z jejich strany, protože se možná bojí, že by v diskuzi se mnou asi neuspěli.“„Myslím, že bych se s Filipem Turkem nakonec i domluvil na různých věcech. Na mě vlastně působil jako docela chytrý chlap, zjevně schopný  politik, který i slyší na racionální argumenty. Jenom se dostal do této pozice, ve které spíš jede nějaké ideologické věci. Které nevím, komu slouží, ale lidem určitě ne.“Jaké největší nesmysly Filip Turek říká? Jak rezortu životního prostředí vládnou Motoristé? A jak je to s výstavbou větrných elektráren v Česku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zaměstnanci ČT a ČRo vyhlásili stávkovou pohotovost. Bojí se, že vláda plánovanými změnami financování ohrozí jejich nezávislost a schopnost plnit zákonné povinnost. Porušily by takové změny evropské nařízení o svobodě médií? Hostem Ptám se já je bývalá eurokomisařka Věra Jourová. Odbory a pracovníci České televize, Českého rozhlasu a iniciativa Veřejnoprávně ve středu vyhlásili časově neomezenou stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu zákonu o médiích veřejné služby. Ten mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní  rozpočet. Podle nich by návrh vedl k rozkolísání rozpočtu a hromadnému propouštění a média by nemohla naplňovat poslání. Podle ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) ale vládní předloha garantuje pokračování nezávislosti televize i rozhlasu, odboráři podle něj mohou vznést návrhy na další garance v připomínkovém řízení.Opoziční strany stávkovou pohotovost v ČT a ČRo vyjádřili podporu, někteří z jejich politiků se účastnili i středeční studentské akce na  odporu veřejnoprávních médií v Praze. Protest proti zákonu vyjádřili také studenti v dalších městech.Kvůli vládnímu návrhu zákona vznikne podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pracovní skupina za účasti jeho i odborníků. Pracovat má začít po 15. květnu, kdy skončí  meziresortní připomínkové řízení. Babiš to řekl po středeční schůzce s generální ředitelem televize Hynkem Chudárkem.„Komise určitě bude posuzovat ten zákon, který bude schválen. Bude podroben právní analýze a bude to v podstatě porovnání finanční situace veřejnoprávních médií po schválení toho zákona. A to, jestli je finanční situace v souladu s tím, co říká evropské nařízení, že musí být financování předvídatelné, udržitelné, dostatečně v předstihu se musí vědět, kolik tam bude. A musí být dostatečné, aby se mohla dělat kvalitní veřejná služba,“ uvedla v Ptám se já bývalá eurokomisařka Věra Jourová. V rozhovoru také komentovala další kroky Babišova kabinetu a ostrou rétoriku vládních stran. „Vyjádření (Filipa Turka), že je potřeba deratizovat a mluvit přitom o lidech, ať už jsou to úředníci nebo někdo jiný, to samozřejmě připomíná nacistickou rétoriku. Já si nemůžu pomoct. Ale tohle je naprosto za čárou,“ řekla Jourová. „Pan premiér Babiš dělá chybu v tom, že podceňuje efekt, který to má i vůči němu. Říká: ‚Oni (SPD a Motoristé) mluví ke svým voličům.‘ Není to pravda. To jsou lidé, kteří dnes mluví za vládu České republiky a on je šéfem vlády České republik. A proto si myslím, že dělá chybu, že by se měl od toho distancovat. Jak já si ho pamatuji, tak tyhle věci mu nebyly blízké. Mně se jevilo, že pro něj útoky a ponižování lidí taky byly za čárou,“ dodala. Co čeká tuzemská veřejnoprávní média? Jakou cestou se po volbách vydá Maďarsko? A kam nás dovede bezhodnotová zahraniční politika Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Opozice se chystá na velkou bitvu o veřejnoprávní média. ODS si vzala jejich záchranu za klíčové téma, TOP 09 si chystá spacáky, podobně jsou na tom i další nevládní strany. Hlasy na jejich záchranu ale nemají. Co ODS chystá?Hostem Ptám se já byl předseda ODS Martin Kupka. Opoziční strany vyčítají koaličnímu kabinetu Andreje Babiše (ANO) chaotické a nepromyšlené vládnutí. Chaos se podle lídra ODS Martina Kupky projevuje ve všech oblastech, včetně připravované změny financování veřejnoprávních médií. Vláda navrhuje od příštího roku převést financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) z poplatků na státní rozpočet. Návrh, který představil ministr kultury Oto Klempíř  (za Motoristy) minulý týden, médiím pro rok 2027 ubírá 1,4 miliardy korun. Zrušení poplatků by navíc měla předcházet úprava, podle níž by od platby byli ještě letos osvobozeni například senioři nad 75 let. Kupka vyzval vládu, aby od záměru nahradit příjmy ČT a ČRo z poplatků omezeným financováním ze státního rozpočtu odstoupila. Kabinet tím chce podle něj „zabít nezávislá veřejnoprávní média v Česku, vyhladovět je, nechat je vykrvácet“. Podobně se vyjádřili i opoziční Starostové, TOP 09 a Piráti. Do debaty vstoupil i bývalý premiér a bývalý šéf občanských demokratů Petr Fiala, který před kroky Babišovy vlády pravidelně na sítích varuje pomocí videí vytvořených umělou inteligencí.  Vládní návrh v pondělí zkritizovaly také ČT a ČRo ve společném prohlášení. Klempířem představené úpravy podle nich zasahují do základních principů a pojistek jejich svobodného, stabilního a předvídatelného fungování. Premiér Babiš kritiku, že by novela zasahovala do obsahu veřejnoprávních médií, odmítl. O záměru má ve středu odpoledne debatovat s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Jak velkou chybou bylo, když poslanci ODS podpořili exposlance ANO Stanislava Berkovce do Rady ČT? A jak mají voliči rozumět ODS, která nedokáže být jednotná?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česká televize a Český rozhlas přitvrzují v boji proti rušení poplatků. Ve společném prohlášení zkritizovaly vládní návrh na změnu financování obou médií a hovoří o stávce. Se šéfy obou institucí se má sejít premiér a vicepremiér. Jak dál chtějí média s politiky jednat?Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Vládní návrh změn financování veřejnoprávních médií zasahuje do základních principů a pojistek svobodného, stabilního a předvídatelného fungování České televize a Českého rozhlasu. Média to v pondělí uvedla ve společném prohlášení. Záměr podle nich nepřináší promyšlenou koncepci ani deklarovanou modernizaci, ale řadu nejasností v základních otázkách zřízení, fungování a postavení médií veřejné služby.Návrh, který převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet a zároveň jim pro příští rok ubírá 1,4 miliardy korun, představil minulý týden ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Před změnami kromě médií samotných varují i mnozí odborníci a opoziční strany, které se obávají, že dojde k likvidaci televize a rozhlasu.Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po pondělním zasedání vlády odmítl, že by jeho kabinet chtěl plánovaným zrušením televizních a rozhlasových poplatků ničit veřejnoprávní média. Je podle svých slov naopak otevřený diskuzi. Plány vládní koalice by měl Babiš tuto středu osobně probrat s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem. S ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem se má dnes sejít vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Podle šéfa ČRo je stávka nevyhnutelná. Co od schůzek ředitelé čekají? Sází Česká televize a Český rozhlas na pomoc evropských institucí? A máme se opravdu připravit na stávku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na státní zástupce a jejich trestnou činnost by měla dohlížet speciální inspekce. Ministr spravedlnosti ji chce zřídit po vzoru policie. Žalobci se nápadu brání. Nezískal by resort především nástroj, jak získávat informace z citlivých kauz? Hostem Ptám se já byla nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Inspekce pro státní zástupce by měla podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) řešit podezření z trestných činů u státních zástupců, obdobně jako Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) u policistů. Tejc to oznámil v březnu v souvislosti s děním kolem takzvané bitcoinové kauzy. Smyslem má být podle něj to, aby státní zástupci nevyšetřovali v případech například úniku informací sami sebe.Únik informací z neveřejného přípravného řízení v bitcoinové kauze v současnosti vyšetřuje GIBS. Unie státních zástupců se záměrem ministra spravedlnosti zřídit speciální inspekci nesouhlasí. Prezident unie Tomáš Foldyna varoval, že úvaha je nekoncepční. Vytváření účelových struktur by podle něj budilo pochybnosti. Zdůraznil přitom, že podobný orgán neexistuje nikde v Evropě.Jak otřásá soustavou státního zastupitelství bitcoinová kauza? A lze si v Česku objednat trestní stíhání?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Premiér Andrej Babiš se dnes setká s šéfem NATO Markem Ruttem, aby probrali alianční závazky. Podle prezidenta Petra Pavla jde o logický krok, vedení NATO před summitem většinou kontaktuje problematické země. Co od schůzky čekat?Hostem Ptám se já byl exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák, kandidát STAN do Senátu.NATO ohlásilo příjezd svého šéfa včera bez dalších informací. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) později uvedl, že důvodem cesty Marka Rutteho do Prahy je situace v alianci, české alianční závazky a armáda.Prezident Petr Pavel jako někdejší předseda vojenského výboru NATO okomentoval náštěvu s tím, že šéf aliance před summitem často kontaktuje země, u kterých by mohl nastat nějaký problém. Rutte podle prezidenta samozřejmě vnímá, že Česko je spíše pod hranicí výdajů na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).Česko kvůli tomu nedávno kritizovali i američtí diplomaté. Babišův kabinet v letošním rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7  procenta HDP. Nad dvě procenta se dostanou pouze v případě, že by se do nich započítalo financování projektů souvisejících s obranou na jiných resortech.Obranné výdaje a další směřování aliance mají být tématem klíčového summitu NATO, který se koná v červenci v turecké Ankaře. O vedení české delegace usiluje prezident Pavel, což ale vláda odmítá. Premiér Babiš naposledy v pondělí prohlásil, že je nelogické, aby hlava státu jela spolu s vládní delegací. Z pondělního usnesení vlády o letecké přepravě ústavních činitelů vyplývá, že na summit kromě premiéra pojede ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a šéf obrany Jaromír Zůna (za SPD).Kdo by měl ustoupit ve sporu o účast na summitu NATO? A nepoškodí českou diplomacii silná podpora Viktora Orbána před maďarskými volbami?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hádka o účast na summitu NATO mezi vládou a prezidentem každým dnem sílí. Snadno by tak mohla přerůst v sérii dalších sporů, které budou komplikovat českou zahraniční politiku. Kam to nechá vláda zajít? Hostem Ptám se já byl poradce ministra zahraničí Jan Zahradil. Spor o to, kdo bude reprezentovat Česko na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře by měl prezident Petr Pavel projednat s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO) na schůzce příští týden po prezidentově návratu z Jižní Ameriky.Už zítra by se přitom měl premiér setkat s generálním tajemníkem NATO. Informaci, že Mark Rutte ve čtvrtek navštíví Česko, dnes oznámila Severoatlantická aliance.Babiš v pondělí řekl, že na summit NATO určitě pojede vládní delegace. Neumí si prý představit, co by tam dělal současně i prezident. Ten opakovaně prohlásil, že má v úmyslu delegaci vést. Naposledy o tom premiéra informoval minulý týden dopisem. Podle vlády je to ale kabinet, kdo je nositelem české zahraniční politiky. Navíc se názory vlády a hlavy státu na některé zahraniční otázky liší. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by Pavel by neměl jet také proto, že nemá v zemi reálný politický vliv. Šéf diplomacie prezidenta zároveň dlouhodobě označuje za součást opozice. Ostré výpady vůči hlavě státu začal Macinka stupňovat poté, co prezident odmítl jmenovat poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem. Hrad opakovaně vyzval premiéra Babiše, aby ministra zahraničí krotil. Jde o čistou pomstu Motoristů prezidentovi, nebo něco víc? Jak vedou Motoristé resort zahraničí? A jak výsledek maďarských voleb ovlivní českou zahraniční politiku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ostrý spor prezidenta a vlády o to, kdo pojede v červenci na summit NATO pokračuje. Andrej Babiš prezidentovi vzkázal, že pojede vládní delegace a nechápe, co by tam Petr Pavel dělal. Proč mu kabinet v účasti tak zatvrzele brání? Hostem Ptám se já byl poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v USA a v Rusku Petr Kolář.Předseda vlády Andrej Babiš v pondělí prohlásil, že v případné účasti prezidentovi Petru Pavlovi na červencovém summitu Severoatlintické aliance (NATO) v Ankaře bránit nechce, neměla by podle něj ale logiku. Nositelem zahraniční politiky je podle Babiše navíc vláda a názory hlavy státu na některé zahraniční otázky se od kabinetu liší. Summity NATO v minulosti navštěvovali za Česko jak předsedové vlád, tak prezidenti. Petr Pavel se zatím zúčastnil všech summitů, které se od jeho nástupu do funkce konaly. Proti jeho přítomnosti na příštím aliančním jednání začal vystupovat vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) poté, co prezident odmítl jmenovat poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem. Macinka od té doby opakovaně označuje prezidenta za součást opozice. Na summit by podle něj Pavel neměl jet také proto, že nemá v zemi reálný politický vliv.Petr Pavel minulý týden napsal Andreji Babišovi dopis, ve kterém ho informoval, že v souladu se svým ústavním postavením stále hodlá stát v čele české delegace.Vztahy mezi vládou a Hradem jsou v poslední době napjaté nejn kvůli neshodám ohledně složení delegace na letní summit NATO. Jak zjistil server Aktuálně.cz, ministerstvo obrany nedovolilo generálnímu štábu odvysílat díl podcastu Kamufláž, ve kterém mluvčí armády vedla rozhovor s prezidentem. Hrad následně označil za absurdní, že obrana cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil.Proč prezident na své účasti trvá? Proč ministerstvo obrany tutlá už natočený rozhovor s hlavou státu? A jak může naše vztahy s Maďarskem ovlivnit to, jak silně stávající vládní politici podpořili ve volbách Viktora Orbána?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„NATO je především obranným spolkem členských zemí. Není aliancí, která automaticky bude pomáhat při válkách vedených mimo teritorium aliance,“ uvedl prezident Pavel ke kritice šéfa Bílého domu Trumpa, podle kterého NATO selhalo. Prezident Spojených států se tak opakovaně vyjádřil v souvislosti s americko-izraelskou válkou s Íránem. Aliance podle něj neprošla testem, když její členské státy neudělali nic, aby USA ve válce pomohly. Její zahájení s nimi ale ani nekonzultoval. Podle české hlavy státu Trumpův postoj není mírně řečeno fér. "NATO je postaveno na dvou základních pilířích. Principu odrazení jakéhokoliv protivníka od násilné akce proti kterémukoliv z členských států. A tím druhým je efektivní obrana. Dosud aliance na těchto pilířích stavěla a princip odrazování fungoval, “ upozornil prezident Petr Pavel ve speciální debatě Ptám se já na Právnické fakultě UK v Praze ve středu 8. dubna."V okamžiku, kdy začneme zpochybňovat alianci jako jednotný celek připravený konat společně a velice rozhodně, pak se samozřejmě její role ztrácí, “ dodal Pavel s tím, že „Trump pro snížení důvěryhodnosti aliance udělal za posledních několik týdnů více, než se podařilo Vladimiru Putinovi za mnoho let.“K hodnocení příměří ve válečném konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem je podle české hlavy státu ještě brzy. „Myslím, že si budeme muset počkat na konkrétní výsledky, jestli těch 14 dní opravdu přinese mírovou dohodu, jestli dojde k naplnění toho desetibodového plánu, jestli skutečně po tu dobu nebude obnovena bojová činnost, ať už v Libanonu nebo v Íránu. A pak teprve můžeme hodnotit. Otázkou bude, čeho jsme tím vlastně dosáhli,“ řekl Pavel, který byl hostem speciálu Ptám se já společně s bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. „To, co žijeme, jsou bezprecedentní časy. Začalo to daleko dříve než útokem na Írán. Ještě si pamatuji dobu, i během výkonu mého mandátu, kdy mezinárodní právo a apelování k dodržování mezinárodního práva nebylo jen rétorické cvičení. Doufám, že je to etapa a ne nový normál, i když se to tak teď nezdá,“ reagovala Čaputová. Spor o cestu na summitPavel ve speciálu Ptám se já na Právnické fakultě UK také komentoval své rozhodnutí, že v souladu se svým ústavním postavením hodlá stát počátkem července v čele české delegace na summitu NATO v Ankaře. Ve středu to oznámil v dopisu adresovaném premiérovi Babišovi. Představitelé vlády již dříve oznámili, že s účastí prezidenta na summitu nepočítají a Česko bude v Ankaře reprezentovat pouze premiér Andrej Babiš, ministr obrany Jaromír Zůna a ministr zahraničí Petr Macinka.„Ministr zahraničí nemůže rozhodovat o tom, jestli prezident pojede, nebo nepojede na setkání hlav států. On je tím, kdo to rozhodnutí zprocesuje. Vláda rozhodnutí prezidenta bere na vědomí a udělá vše pro to, aby mohl jet,“ řekl Pavel. Dodal, že proto premiéra Babiše dopisem informoval o svém rozhodnutí jet v čele delegace. „Očekávám, že pan ministr pochopí, jaká je jeho ústavní role a splní to, co mu řekne  premiér,“ dodal prezident.Zuzana Čaputová během svého mandátu zažila pět slovenských vlád. „S tou poslední (vládou Roberta Fica) to bylo několik intenzivních měsíců, ale nebylo to spojené se zpochybňováním mých pravomocí,“ upozornila. „Je velmi důležité, aby i přes rozdílné pohledy na věc, dva lidé povýšili to, proč tam jsou. A to je služba veřejnosti.“  Jak se mění Česko s další vládou Andreje Babiše? Jdeme už definitivně slovenskou cestou? Jak to bude s muniční iniciativou? A co čeká Ruskem napadenou Ukrajinu, která nyní se ocitla ve stínu války na Blízkém východě? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americký prezident Trump dál tlačí na Írán. V pondělí opět pohrozil, že pokud země nepřistoupí na dohodu zahrnující otevření Hormuzského průlivu, USA zničí íránskou infrastrukturu. Teherán požadavky odmítl. Kam konflikt povede?Hostem Ptám se já byl Michal Smetana, ředitel výzkumného centra Peace Research Center Prague a analytik Institutu mezinárodních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy.Požadavky šéfa Bílého domu íránská armáda v noci na úterý odmítla jako „arogantní rétoriku“. A uvedla, že výroky amerického prezidenta nemají žádný vliv na její operace. Írán a Izrael tak i dnes pokračovaly ve vzájemných útocích. Trump naposledy v pondělí zopakoval svou výhrůžku, že Spojené státy zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která by mu vyhovovala. Součástí takové dohody musí být i otevření Hormuzského průlivu, který je důležitou tepnou pro vývoz ropy.USA a Izrael zahájily údery proti Íránu 28. února a zažehly tak regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali ostřelovat nejen izraelské území a americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích. Pokračování vzájemných útoků mezitím hlasí také Rusko a Ukrajina, která se ruské invazi brání už přes čtyři roky. I tyto dvě znepřátelené země se americký prezident snaží přimět k ukončení války. Ani v tomto případě ale jeho úsilí zatím větší výsledky nepřineslo. Jak dlouho se Írán dokáže bránit? Může ještě Trump doufat ve změnu íránského režimu? A jak si ve stínu Íránu stojí Ukrajina?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropská unie připravuje kroky na zmírnění dopadů energetické krize způsobené válkou v Íránu. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka by opatření ohledně vývoje cen paliv měla být koordinovaná mezi unijními státy. Jak krize dopadne na české firmy?Hostem Ptám se já byl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Evropská komise připravuje a brzy zveřejní soubor návrhů pro členské země, jak by měly důsledky války v Íránu řešit, prohlásil v úterý po schůzce unijních ministrů komisař pro energetiku Dan Jörgensen. Energetické trhy podle něj zůstanou narušené dlouho.Chystaná opatření by měla zahrnovat návrhy na snížení daňových sazeb na elektřinu nebo poplatků za využívání sítí. Kroky se mají podobat těm, které EU použila během krize v roce 2022 po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Podle mistra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka (ANO) se i některé další státy v EU podobně jako vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) chystají zastropovat marže obchodníků s pohonnými hmotami. Opatření by měly státy společně koordinovat. Po společném unijním řešení volal v uplynulých dnech i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. A varoval, že pokud budou jednotlivé státy prosazovat vlastní řešení a soupeřit mezi sebou, krize se ještě prohloubí. Tuzemské podniky podle Rafaje musí se zdražováním určitě počítat. V Česku už hlásí problémy například chemický průmysl, který čelí růstu nákladů i potížím s dodávkami surovin v důsledku současného prudkého zdražování ropy a zemního plynu. V případě trvání konfliktu se firmy obávají, že dopady by pro ně mohly být fatální. Jaká řešení by měla česká vláda připravit? Co zdraží? A máme se připravit na další ekonomickou krizi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česká a slovenská vláda se po třech letech znovu schází u jednoho stolu. Země chtějí po pauze, kterou inicioval Fialův kabinet kvůli hlubokým rozporům s představiteli Slovenska, opět prohlubovat spolupráci. Co od toho lze čekat?Hostem Ptám se já byl slovenský sociolog z Bratislava Policy Institute Michal Vašečka.Mezivládní česko-slovenské konzultace se naposledy uskutečnily v březnu 2023. Zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na  některá témata zahraniční politiky, zejména kvůli postojům k Ukrajině a kontaktům slovenských představitelů s Ruskem. Po loňských sněmovních volbách se z české strany snížila rétorická podpora Ukrajiny. Podle premiéra Adreje Babiše (ANO) není na rozdíl od předchozího kabinetu prioritou české vlády. Na obnovení bližších vzájemných pracují představitelé české vládní koalice od konce roku, kdy do Bratislavy vyjel předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura v doprovodu koaličních poslanců. Slovensko poté navštívili i noví ministři. Na dnešním setkání chtějí premiér Babiš a jeho slovenský protějšek Robert Fico otevřít cestu k užší spolupráci nejen v zahraniční politice, ale i v ekonomice, obraně, digitalizaci, cestovním ruchu nebo sportu.Můžeme očekávat nějakou reálnou spolupráci obou zemí? Jak si v současné době stojí Ficova vláda? A jde Česko slovenskou cestou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vedení ČT a rozhlasu důrazně varuje před vládním návrhem na zrušení části koncesionářských poplatků. O záměru v pondělí informoval šéf SPD, zástupci ANO ale jeho slova mírní. Jak koaliční chaos na veřejnoprávní média dopadne? Hostem Ptám se já byl místopředseda Rady ČT Vlastimil Ježek.Koalice ANO, SPD a Motoristů dlouhodobě hovoří o tom, že od ledna příštího roku zruší koncesionářské poplatky a zavede nový systém financování České televize a Českého rozhlasu. Předseda vládního hnutí SPD a šéf Sněmovny Tomio Okamura ale tento týden překvapivě ohlásil záměr kabinetu učinit mezikrok - už od poloviny letošního roku zrušit poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Jeho slova následně korigoval místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO), podle kterého návrh ještě zdaleka není hotový. Vláda podle něj zvažuje různé varianty tak, aby výpadek příjmů ČT a rozhlasu nebyl vyšší, než kolik médiím přidala loňská novela kabinetu Petra Fialy (ODS). Do situace se vložil i sám premiér a předseda ANO Andrej Babiš.Zrušením části televizních a rozhlasových poplatků, jak o nich hovořil šéf SPD Okamura, by televize a rozhlas podle managementu přišly zhruba o třetinu svých příjmů. V případě ČT by to byly více než dvě miliardy korun, u ČRo až 800 milionů. Šlo by tak o více peněz, než kolik média získala po loňském zvýšení poplatků.Ředitel České televize Hynek Chudárek dokonce mluví o možném kolapsu televize. Celou situaci chce projednávat i Rada ČT na mimořádném zasedání 8. dubna.  Podle místopředsedy rady Vlastimila Ježka by v případě škrtů televize stála před otázkou, zda rušit jednotlivé kanály, nebo výrazně zlevnit jejich provoz. „Zlevnit obsah jakéhokoliv kanálu znamená rezignovat na vlastní výrobu, ta je drahá. Pak všechno kupovat a vysílat v nějakém licenčním režimu,“ řekl Ježek s tím, že by ČT určitě neměla na výrobu divácky nejoblíbenějších pořadů jako StarDance nebo Peče celá země. „A to jsou pořady, které kdybyste zrušili, tak naštvete voliče napříč politickým spektem.“Radní se v rozhovoru také ohlížel za nedávným odchodem moderátora Václava Moravce. „Kdo všechno oslavoval? Já myslím, že dva radní určitě. Zbytek ne,“ řekl Ježek a na dotaz potvrdil, že naráží na radní Luboše Xavera Veselého a Pavla Matochu, kteří po konci Moravce volali i na sociálních sítích. „Což je opravdu hodně v rozporu s mandátem člena rady. Koneckonců Pavel Matocha i Xaver Veselý jsou ve veřejném prostoru natolik viditelní, že si nemusíme opakovat, že ti rozhodně v radě nejsou, protože mají Českou televizi rádi.“Jaký cíl vláda s veřejnoprávními médii sleduje? Má Česká televize zvát do vysílání kvůli vyváženosti i odpůrce očkování? A je Hynek Chudárek opravdu silným ředitelem ČT?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda chce škrtnout 100 milionů korun na propagaci nepovinných očkování. Ke koaliční SPD, která očkování dlouhodobě zpochybňuje, se nečekaně přiklonil premiér Andrej Babiš. Ustoupí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tlaku? Hostem Ptám se já byl šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt.Vládní SPD dál požaduje úpravy národní očkovací strategie schválené předchozím kabinetem. Podle hnutí jde o nepřijatelný nátlak na občany a lékaře. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) ale zásadní úpravy strategie dlouhodobě odmítá.Naposledy minulý týden prohlásil, že i nepovinné očkování bude dál hrazené ze zdravotního pojištění a jeho resort ho bude doporučovat a propagovat. Ustoupil ale v tom, že nepůjde o státem placenou kampaň, se kterou strategie počítala. Škrtnutí 100 milionů korun na propagaci očkování potvrdil i premiér Andrej Babiš (ANO), který minulý čtvrtek jednal se zástupci SPD. Vojtěch uklidňuje, že propagaci si jeho resort zajistí vlastními kanály. A že bude dál pracovat na zvyšování proočkovanosti, dělat maximální osvětu a očkování doporučovat. Otevřený spor ve vládě ale znepokojil mnoho odborníků a lékařů, kteří před snahou SPD o zásahy do očkovací strategie varují. V Česku se lidé povinně očkují proti devíti nemocem, jako jsou spalničky, černý kašel nebo záškrt. Další očkování podstupují dobrovolně, v takovém případě si je platí sami, nebo je hradí zdravotní pojišťovny.Šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt v rozhovoru pro Ptám se já apeloval, aby se v otázce očkování v prvé řadě řešil postoj českých zdravotníků. „Je to horší u sester. A co mě nejvíce zaráží, je to až šokující, jak úplně bez mrknutí oka přehlédnou potřeby a zájmy svých pacientů. Věřím, že ty sestřičky jsou vynikající, že pečují dobře, ale vztah k očkování a k veřejnému zdraví chrání životy pacientů, o které pečují,“ prohlásil. „Je dokázáno, že když je v nemocnicích vysoká proočkovanost personálu, tak je potom o desítky procent menší počet úmrtí v nemocnici, těch křehkých pacientů, které ohrožuje jakákoliv infekce,“ dodal Cikrt. Jaké dopady by měly případné změny v národní očkovací strategii? A proč Češi očkování tak málo věří?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Čtvrt milionu lidí se přišlo v sobotu na pražskou Letnou ozvat proti tomu, kam Babišova vláda vede tuto zemi. Vadí jim útoky na občanskou společnost, neziskový sektor nebo veřejnoprávní média. Oslabuje některý z vládních kroků demokracii?Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty UK v Praze. Kabinet Andreje Babiše (ANO)  je 100 dní u moci. Vláda složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů je ve funkci od poloviny prosince, v kompletní sestavě pak od 23. února, kdy se ujal funkce ministra životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Původního kandidáta strany Filipa Turka (za Motoristy) odmítl prezident jmenovat. Turek tak vykonává pouze funkci vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal.Hned po nástupu do Strakovy akademie se kabinet pustil do rozsáhlých personálních změn na jednotlivých resortech a klíčových institucích a do výrazných legislativních úprav. Sám premiér Babiš ostatně prohlásil, že jeho vláda kvůli přípravě v opozici nepotřebuje obvyklých 100 dnů hájení. Zejména tlakem na rychlost koalice vysvětluje, proč velkou část legislativních návrhů dosud nepodala formou vládních, ale poslaneckých předloh. Týká se to i významných úprav jako nahrazení služebního zákona novým předpisem, změn jednacího řádu Sněmovny, stavebního zákona nebo trestního zákoníku. Poslaneckým návrhem se vláda zřejmě pokusí zrušit i televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy či nezaopatřené mladé lidi. Takový postup kritizuje nejen opozice s tím, že návrhy se tak vyhýbají běžnému připomínkovému řízení a může se to podepsat na jejich kvalitě. Vláda čelí i sílící kritice části veřejnosti. Naposledy v sobotu 21. března se na pražské Letné sešlo podle organizátorů ze spolku Milion chvilek pro demokracii minimálně 250 tisíc lidí, kterým vadí kroky kabinetu týkající se veřejnoprávních médií, neziskového sektoru a kultury, ale i vlivu koaličních partnerů na hnutí ANO. Je k protestům důvod? Na jaké změny si musíme dát největší pozor? Jak zatím fungují ústavní pojistky? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda svým rozpočtem podle Národní rozpočtové rady porušila hned dva zákony. Ten o rozpočtové odpovědnosti, když sestavila rozpočet s příliš velkým schodkem. Druhý porušený zákon je pak o financování obrany. Kde na ni vzít?Hostem speciálu Ptám se já na Vysoké škole ekonomické v Praze byl předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl. Česko má definitivně schválený rozpočet na letošní rok. V pátek ho stvrdil podpisem prezident. Končí tak rozpočtové provizorium, ve kterém stát od začátku roku hospodařil. První rozpočet, který předložila a prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), počítá se schodkem 310 miliard korun.Prezident Petr Pavel i Národní rozpočtová rada výši schodku kritizovali. Zároveň varovali  kabinet před tím, že s takto nastaveným rozpočtem Česko nemá šanci dodržet své závazky k Severoatlantické alianci (NATO) a vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu.  Ministertsvo obrany má letos hospodařit se zhruba 155 miliardami korun, což podle rady odpovídá 1,73 procenta HDP. K překročení dvouprocentního minima vláda započetla i výdaje z jiných kapitol, mimo jiné zhruba 20 miliard korun na výstavbu dopravní infrastruktury. Což podle rady NATO neuzná. „Říkám autoritativně, že až tady budeme v roce 2027 znovu, tak mi dáte za pravdu. Protože obchvaty u Liblic a zvyšování průjezdnosti tratí u Břeclavi nejsou věci, které kdy budou uznány jako výdaje na obranu. Ježdění není naše zbrojení,“ prohlásil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl ve speciálu Ptám se já, který se konal na VŠE v Praze 19. března.Ekonom zároveň upozornil, že předchozí vláda k výdajům na obranu přistoupila obdobně. Rozpočet kabinetu Petra Fialy (ODS) také počítal s investicemi do infrastruktury, které se dají označit jako sporné. Šlo ale o výdaje, které byly nad požadovaná dvě procenta a Fialova vláda tak měla jistou rezervu. V souvislosti s ekonomickými plány koalice ANO, SPD a Motoristů Hampl také vyjádřil obavy z možných dopadů aktuální krize na Blízkém východě. „Snadno může sloužit jako jednoduchá výmluva pro to, proč nebudeme dodržovat nic z pravidel, které dneska máme,“ prohlásil šéf Národní rozpočtové rady s tím, že by to nebylo poprvé. „Zase přišla nějaká krize. A my tady žijeme po roce 2010 v permanentním sledu krizí, které nám umožňují nedodržovat pravidla.“Co všechno si v současné situaci můžeme dovolit? A je vůbec šance, že schodky klesnou, nebo je deficit 300 miliard novým standardem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prezident podepíše zákon o státním rozpočtu. K návrhu se schodkem 310 miliard korun, který kritizovala Národní rozpočtová rada, měl sám výhrady kvůli výdajům na obranu. Můžeme si v této situaci dovolit, aby vládní strany plnily své sliby? Hostem speciálu Ptám se já na Vysoké škole ekonomické v Praze byl vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Prezident Petr Pavel se k rozpočtu na letošní rok vyjdadřoval kriticky opakovaně. Přestože nakonec tento týden oznámil, že zákon podepíše, premiéra Andreje Babiše (ANO) varoval před neplněním závazků vůči Severoatlantické alianci (NATO). Česko by tím podle hlavy státu ohrozilo vlastní bezpečnost. K rozpočtu měla výhrady i Národní rozpočtová rada. Podle ní totiž porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, jelikož plánovaný deficit překračuje povolenou hranici. Rada upozornila i na výši obranných výdajů a vyjádřila pochybnosti o tom, že NATO všechny výdaje na obranu uzná. Ty mají činit alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).„Odmítám hon za procenty,“ reagoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ve speciálu Ptám se já, který se konal na VŠE v Praze 19. března. „Zodpovědná vláda to činí tak, že se to snaží vybalancovat a nemůže se nechat dostat do kouta jenom s jedním výdajem, jakkoliv by to vypadalo efektně. Na krizové situace jsme připraveni už jenom tím, že poslední tři vlády, ať jsem objektivní, dvě naše vlády a vláda Petra Fialy, zásadním způsobem zvýšily výdaje na obranyschopnost.“Koalice ANO, SPD a Motoristů nečelí kritice pouze kvůli rozpočtu. Už v sobotu 21. března se na pražské Letné chystá další demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a na kroky vlády, které k nim směřují. Spolek očekává, že na protest dorazí 200 až 400 tisíc lidí. „Velké demonstrace chodily proti minulé vládě, chodily proti naší předtím a budou chodit nepochybně i teď. Ale my se tímhle nemůžeme nechat vyhecovat. My musíme plnit náš program, musíme se na něj soustředit,“ reagoval vicepremiér Havlíček s tím, že demonstrace s politikou jeho vlády nepohne. „Jsem přesvědčen, že se lidé ve finále, až budou sčítat účty, podívají, co pro ně vláda udělala a naprosto férově nás buď pošlou do opozice, anebo třeba řeknou: ‚Ano, nám to vyhovovalo.‘“Jedním z kroků kabinetu, který v posledních dnech budí ve společnosti velké emoce, je chystaný zákon o financování neziskových organizací. Na dotaz z publika, zda se ministr neobává násilných protestů, reagoval odmítavě: „Nebojím se násilného odporu. To, že má jakákoliv nezisková organizace - ať je tam vládní či opoziční politik, je úplně jedno - prokázat původ peněz, které přijdou ze zahraničí, tak na tom nevidím nic mimořádného. Zdá se mi to správné. A pokud to někdo bere jako důvod k tomu, že začne být násilný, pak ať se na mě nezlobí, není úplně normální,“ dodal Havlíček. Zvládne vláda pomoci lidem s případným růstem cen energií či pohonných hmot, když už teď vydala miliardy na odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje? Jsme připraveni na to, když válka na Blízkém východě srazí růst naší ekonomiky? A jak Babišova vláda mění Česko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko nebude mít svého ministra životního prostředí už na třetím unijním jednání v řadě. Nejprve se ho neúčastnil pověřený šéf resortu Macinka, teď ale nepojede ani řádný ministr Červený. Jak Motoristé vedou životní prostředí? Hostem Ptám se já byl přírodovědec, bývalý ministr životního prostředí a poradce prezidenta pro životní prostředí Ladislav Miko. Unijní ministři životního prostředí se setkávají v Bruselu právě dnes. A opět bez českého šéfa resortu. Ministra Igora Červeného (Motoristé), který zůstává doma, tentokrát zastoupí neúspěšný ministerský kandidát, vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) a náměstek Vladislav Smrž (za ANO). Červený svou neúčast zdůvodnil tím, že ve stejném termínu slíbil návštěvu jiné akce v Česku, na kterou ho pozval Zemědělský svaz. A dodal, že považoval za daleko důležitější zúčastnit se této akce, kde se budou řešit záležitosti dotýkající se i cen potravin, než jet na svoje „první podívání se do Evropské unie“. Na očekávané radě bude podle ministra Turek také proto, že se bude diskutovat o reformě emisních povolenek, tak jak ji vidí současná vláda. Takový postup zkritizoval například předchozí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), podle kterého má Filip Turek v roli zmocněnce na unijním jednání daleko slabší pozici a oslabuje tak pozici Česka. Nový šéf životního prostředí od začátku deklaroval, že resort povede v tandemu s Turkem, který jako původní kandidát Motoristů na post ministra neprošel přes prezidenta. Dovasadní dění ale zatím vyvolává otázky, kdo je faktickým šéfem ministerstva. Podle informací od úředníků, které získal například Deník N, Turek úřaduje v ministrově kanceláři a porady vede on.   Jaké dopady budou mít škrty, které Motoristé nastartovali? Je chyba, že nevysvětlili odvolání šéfa KRNAP? A škodí národním parkům?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Občanští demokraté si po prohře ve sněmovních volbách sice už zvolili nové vedení, stále se jim ale nedaří odrazit od podzimního neúspěchu. Podle nedávného průzkumu dokonce stranu u voličů poprvé předběhl STAN. Kde restart ODS vázne? Hostem Ptám se já je člen stínové vlády ODS, poslanec Jiří Havránek. Podle průzkumu agentury Kantar z minulého týdne u voličů stále dominuje vládní hnutí ANO s téměř 35 procenty hlasů. Občanské demokraty z druhé příčky poprvé od voleb sesadili Starostové a nezávislí, kteří získali 15,5 procenta. ODS by momentálně měla o procento méně. Strana v čele s novým předsedou Martinem Kupkou po neúspěchu koalice Spolu v podzimních sněmovních volbách sází na samostatnou značku. A má ambice vrátit se po příštích volbách zpět do čela země. Občanští demokraté už proto také před týdnem představili svou stínovou vládu.Ta má fungovat jako silná opozice proti současnému kabinetu Andreje Babiše (ANO). A zároveň připravit vlastní strategii pro lepší Česko, jejíž součástí má být modernizace hospodářství, snižování zdanění práce, zajištění bezpečného státu i energetiky. „Bez tématu nejste schopen získat voliče a je úplně jedno, jestli půjdete sami jako ODS, nebo jestli půjdete spolu, ale myslím si, že teď si máme vysbírat témata, říci k nim jasné pozice a v tu chvíli jsme schopni vrátit ODS přes 20 procent, ke 30 procentům. To má být náš cíl,“ řekl v Ptám se já stínový ministr práce a sociálních věcí Jiří Havránek (ODS). Havránek v rozhovoru mimo jiné zkritizoval vládní návrh rozpočtu na letošní rok, který minulý týden schválila Sněmovna a nyní čeká na podpis prezidenta. Ten se naposledy dnes vyjádřil, že schválení rozpočtu bránit nebude. „To mě překvapilo. Protože pokud si vezmu základní věc, že pan prezident je v podstatě tím, kdo má na starosti obranu, je to v uvozovkách nejvyšší velitel vojsk, tak rozpočet, který snižuje takto výrazně výdaje na obranu, i s ohledem na to, jaké to má dopady v mezinárodních vztazích, by pro mě osobně byl nepřijatelný. V té oblasti obrany s ohledem na to, co všechno má v titulu své funkce, to považuji za úplně přirozené. A proto mě trochu překvapuje,“ dodal Havránek. Proč ODS vyslala do stínové vlády své staré kádry? Jakými ekonomickými recepty a plány chce strana oslovit voliče? A jak dopadne spor o výdaje na obranu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda chce zrušit služební zákon. Nahradit ho má zákon o státních zaměstnancích, který předkládají jako svůj návrh čtyři koaliční poslanci. Nová úprava by mimo jiné výrazně usnadnila propouštění ve státní správě. Co změna přinese?Hostem Ptám se já byla bývalá nejvyšší státní zástupkyně, nyní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy). Vláda Andreje Babiše (ANO) připravila bez širší diskuze úpravy služebního a nominačního zákona. Nominační zákon, který upravuje výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem, chce zrušit. Služební zákon kabinet plánuje nahradit novou normou o státních zaměstnancích. V obou případech návrh připravila skupina poslanců vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Záměr kritizuje opozice i odbory. Nový zákon o státní službě podle nich oslabí nezávislost úředníků a posílí vliv politiků na státní správu. Povede to k odlivu odborníků a zhoršení státních služeb a jejich dostupnosti. Tím, že návrh nového zákona připravili poslanci, neprošel úvodním připomínkovým řízením. Na což nedávno přímo ve Sněmovně upozornil i prezident Petr Pavel. Jde podle něj o narychlo připravovanou legislativu, kterou je třeba sledovat.Proč tak důležitou změnu koalice dělá tímto způsobem? „Myslím, že se jedná právě o normu, která by měla odbyrokratizovat společnost. A nejsem si úplně jistá, že si kapři budou chtít vypustit sami rybník. Připomínková místa jsou ministerstva, kde - a musím říct, že mi dávají za pravdu řady pracovníků z ministerstev - je práce neefektivní. A se dá řešit opravdu daleko lépe na základě některých kroků, které ten zákon přináší,“ reagovala v rozhovoru pro Ptám se já jedna z předkladatelek návrhu, poslankyně za Motoristy a bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Má nový zákon o státních zaměstnancích hlavně usnadnit propouštění ve státní správě? Lze si v Česku objednat trestní stíhání, jak opakuje premiér Babiš? A je kauza Čapí hnízdo politický proces?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česká televize se vyrovnává s odchodem svého nejvýraznějšího moderátora politických debat. Václav Moravec končí v ČT po více než 21 letech. Jeho nedělní Otázky dočasně nahradí speciál Událostí, komentářů. Kam Moravec zamíří?Hostem Ptám se já byl moderátor Václav Moravec. Ten oznámil odchod z České televize v neděli na závěr živého vysílání svého pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Rozhodl se tak poté, co nová dramaturgyně přes jeho nesouhlas pozvala šéfa SPD a předsedu Poslanecké sněmovny Tomia Okamuru. Moderátor uvedl, že za současných podmínek už nemůže dál garantovat nezávislost redakční práce.„Děje z poslední doby mne utvrdily v tom, že za současných podmínek už nemohu dál garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, jak se o nich zmiňuje preambule kodexu ČT,“ uvedl. A dodal, že nechce zklamávat důvěru diváků nejsledovanějšího nedělního diskuzního pořadu „posunem k pseudovyváženosti, chcete-li, ke slepé vyváženosti“. Ta podle jeho názoru ničí veřejnou službu.Způsob, kterým Moravec svůj konec ohlásil, podle vedení ČT nebyl šťastný. Televize zároveň odmítla zpochybnění své nezávislosti. Svůj možný odchod naznačil moderátor už počátkem roku v souvislosti s tehdejšími diskuzemi o vyváženosti Otázek v souvislosti s tím, že do pořadu nebyl devět let zván právě Tomio Okamura. Vedení televize kvůli tomu koncem ledna odstavilo dlouholetou hlavní dramaturgyni pořadu Hanu Andělovou. ČT dnes informovala, že Moravec v úterý ukončil svůj pracovní poměr dohodou. S televizí má sjednanou konkurenční doložku, která na půl roku omezuje jeho působení v jiných médiích. Jak popsaly i Seznam Zprávy, namísto OVM bude Česká televize v neděli ve 12 hodin dočasně vysílat pořad Události, komentáře speciál. Nepoškodil Václav Moravec Českou televizi? A stálo mu nezvaní Tomia Okamury za to?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Válku nemáme v programovém prohlášení, říká premiér Andrej Babiš (ANO). Prioritou vlády je podle něj zdraví občanů. Kabinet tak sníží plánované výdaje na obranu a nechystá se plnit slib spojencům finance navyšovat. Co tím Česko riskuje? Hostem Ptám se já byl bývalý náčelník generálního štábu, vyučující na katedře bezpečnostních studií CEVRO Univerzity Jiří Šedivý. Před ztrátou důvěry mezi spojenci v souvislosti s nižšími výdaji na obranu varoval naposledy v neděli prezident Petr Pavel. V rozhovoru pro Českou televizi ke třem rokům v prezidentské funkci zdůraznil, že nelze těžit z bezpečnosti na úkor ostatních. A dodal, že důvěryhodnost je klíčová i pro spolupráci v jiných oblastech než jen v obraně. Na neutlumování obranných výdajů Pavel apeloval i při své nedávné návštěvě Sněmovny. Kritika na adresu Babišova kabinetu už ale zazněla i ze strany USA. Americký velvyslanec Nicholas Merrick minulý týden prohlásil, že Česko riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v Severoatlantické alianci (NATO). A že tak nesplní své závazky vůči NATO ohledně budování schopností své armády.Ještě za předchozí vlády Petra Fialy (ODS) se Česko loni dohodlo s dalšími státy NATO, že do roku 2035 zvýší obranné výdaje na 3,5 procenta HDP. A dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale nedávno řekl, že Česko rozhodně nenastupuje cestu k takovému cíli.Jak dopadnou škrty na vyzbrojování armády? A proč se nedokážeme shodnout, že obrana je priorita?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Necelé tři měsíce nové vlády u moci Sněmovna odhlasovala nevydání premiéra Babiše a šéfa SPD Okamury. Co teď od vlády čekat? A jak voliči hodnotí návrat mikromanažera Babiše v souvislosti s krizí na Blízkém východě?Hostem Ptám se já byl sociolog, šéf agentury STEM Martin Buchtík. Koalice ANO, SPD a Motoristů zůstává jednotná. Poslanci se hlasy vládní většiny ve čtvrtek rozhodli nevydat premiéra a předsedu ANO Andreje Babiše k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Stejně tak nevyhověli soudní žádosti o vydání předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury v případu předloňských volebních plakátů jeho hnutí.Babiš i Okamura opět označili své stíhání za účelové a politicky motivované. Na rozdíl od šéfa Sněmovny předseda vlády poslance o nevydání na schůzi otevřeně požádal. A zpochybnil nezávislost justice, když prohlásil, že v Česku je možné trestní stíhání objednat. Zástupci opozice odmítli, že by šlo o politické procesy. Sněmovna má podle nich umožnit, aby o vině či nevině rozhodl nezávislý soud.Kromě klíčového hlasování o imunitě vláda tento týden čelí i další výzvám. Od víkendu se potýká s důsledky izraelsko-amerického úderu na Írán - a z různých stran schytává kritiku kvůli chaosu kolem repatriací českých občanů ze zemí na Blízkém východě zasažených konfliktem. Opozice i někteří komentátoři premiérovi vyčítají, že se staví do role letového dispečera. A situaci připodobňují fungování Babišova předchozího kabinetu během covidové pandemie. Jak vláda současnou krizi zvládá? Na jaké nálady společnosti by se měla soustředit? A co nás čeká s blížící se volbou prezidenta?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Andrej Babiš i Tomio Okamura si zřejmě po dnešku budou moci oddechnout od svých kauz a trestních stíhání. Jak se změní fungování vlády, když její předseda už nebude potřebovat hlasy svých koaličních partnerů v otázce imunity?Hostem Ptám se já byl vládní poslanec, předseda strany Svobodných Libor Vondráček. Premiér a předseda ANO Andrej Babiš dnes požádal poslance, aby ho nevydali k trestnímu stíhání v dotačním případu Čapí hnízdo. Své stíhání opět označil za účelové a politicky motivované. Soudí, že jeho cílem je to, aby skončil v politice. Sněmovna má následně posoudit i žádost o vydání předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury. I přes odpor opozičních stran se očekává, že Babiš ani Okamura vydáni nebudou. Poslanec a šéf Svobodných Libor Vondráček, jehož strana je členem klubu vládního SPD, neočekává, že by se poté zvýšil tlak ANO na količní partnery. „Věřím tomu, že to je do nějaké míry konspirační teorie. Nějaká teorie, která určitě mnoho lidí může napadat, “ řekl Vondráček s tím, že nemá z dalšího fungování koalice obavy. „Nepropadl jsem panice, ani hysterii. Určitě se něco může změnit. Ale nepředpokládám, že by ty změny byly příliš veliké.“Stejně jako někteří zástupci SPD ale Vondráček připouští, že už nyní se jejich voličům nelíbí určité kroky Babišovy vlády. Například v oblasti očkování nebo přípravě EET. Voliče naopak podle šéfa Svobodných netrápí, že jeho jediná stranická kolegyně ve Sněmovně Markéta Šichtařová nevykazuje žádnou činnost a pouze točí videa nabízející investiční poradenství, některá přímo v dolní komoře. „Nemůžu říct, že by mi to vadilo. Osobně k tomu přistupuju jinak. A ukáže se po čtyřech letech, který z těch přístupů vedl k většímu efektu,“ dodal. Nezašlape ANO své koaliční partnery? A co se zatím podařilo Svobodným ve vládě prosadit? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko má od minulého týdne svého potravinového ombudsmana. Zřízení funkce má být jedním z prvních kroků k vládou slibovanému cíli - zlevnění potravin. Co pro to může nový ombudsman reálně udělat? Hostem Ptám se já je nový potravinový ombudsman a dosavadní vrchní ředitel sekce potravinářství Ministerstva zemědělství Jindřich Fialka. Vláda ANO, SPD a Motoristů zatím konkrétní plány ke zlevnění potravin nepředstavila. V programovém prohlášení se ale zavázala také například k omezení marží řetězců i jejich přehlednému zveřejňování.Podle ministra Martina Šebestyána (za SPD) hraje důležitou roli v chystaném plánu na dostupnější potraviny právě zřízení nové pozice ombudsmana, který se má starat o transparentnost celého potravinového řetězce. Dalším krokem pak je zajištění férových podmínek mezi dodavateli a odběrateli a zejména zvýšení konkurenceschopnosti českých zemědělců a potravinářů. „Chceme podpořit různou formou opatření větší míru zpracování v České republice. A ta opatření mohou skutečně vést k tomu, že se nám projeví snížení cen u vybraných potravin. Neříkám, od kdy nebo u čeho konkrétně,“ prohlásil v Ptám se já potravinový ombudsman Fialka s tím, že by se to mohlo týkat například sezónního ovoce a zeleniny.Co přesně bude potravinový ombudsman dělat? Proč chce monitorovat marže obchodníků? A má nějaké nástroje, kterými by dosáhl zlevnění potravin?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Většina českých politiků po víkendu podpořila rozhodnutí USA a Izraele zaútočit na Írán. Pád režimu by měl podle zástupců ANO i ODS zvýšit naši bezpečnost. Proti útoku se postavili Piráti, SPD, Komunisté a někteří další. Proč? Hostem Ptám se já byl senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr.). Nekontrolovatelný íránský jaderný program a podpora terorismu představuje nebezpečí pro Česko i Evropu a Česká republika proto stojí za spojenci, prohlásil o víkendu předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Izraelsko-americké údery v Íránu označila jako správné nebo pochopitelné i většina koaličních i opozičních politiků. Opoziční ODS už ohlásila, že na úterním zasedání Sněmovny předloží návrh usnesení k situaci na Blízkém východě, ve kterém by poslanci podpořili Izrael a Spojené státy a  odsoudili agresi íránského režimu.Se snahou zastavit íránský jaderný program souhlasí také předseda opozičních Pirátů Zdeněk Hřib, zároveň nepovažuje za šťastné, že „Spojené státy již podruhé v tomto roce sáhly k řešení v rozporu s mezinárodním právem.“ Česko by ho podle něj mělo důsledně hájit.Na porušení mezinárodního práva upozorňuje i senátor Pavel Fischer, který očekává, že americká administrativa detailněji vysvětlí své důvody a cíle. „Z pohledu zájmů České republiky musíme agresi USA a Izraele proti Íránu umět odsoudit. Protože jednou, až by začalo Rusko pálit rakety na nás, mohli bychom z Moskvy slyšet podobně nepřijatelné řeči - například, že se ‚Rusko cítí ohroženo‘,“ uvedl Fischer na síti X. Jaký dopad bude útok na Írán mít? A jak na své bezpečí ve stále nebezpečnějším světě dbá Česko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

S nástupem Motoristů na ministerstvo životního prostředí jsou dosud spojené zejména personální škrty nebo rušení a přesouvání odborů. Co lze čekat od jejich vedení v čele s novým ministrem Červeným a zmocněncem Turkem?Hostem Ptám se já byl bývalý vrchní ředitel sekce ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Petr Holub.Ministerstvo životního prostředí má konečně plnohodnotné vedení. Prezident v pondělí jmenoval do funkce náhradního kandidáta Motoristů za Filipa Turka. Nový šéf resortu, poslanec Igor Červený si jako své priority stanovil program Nová zelená úsporám nebo změnu akceleračních zón, ve kterých by se mimo jiné měly stavět větrné elektrárny.Z nástupu Motoristů mají obavy mnohé ekologické organizace, a to kvůli jejich přístupu ke změně klimatu i ochraně přírody.Nový ministr životního prostředí po pondělním jednání vlády prohlásil, že jeho strana ani kabinet nepopírají klimatickou změnu. Červený ale považuje za zbytečné ji označovat jako  klimatickou krizi. Je podle něj nutné stát na klimatickou změnu připravit, ale racionálně.Jak povedou Motoristé ministerstvo? Skončila se zrušením sekce ochrany klimatu klimatická změna? A jak dopadne boj o větrné elektrárny a emisní povolenky?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se naplno pustil do razantních systémových změn. Pod reformními tlaky nyní padl i dlouholetý šéf VZP. Jak teď Vojtěcha hodnotí poslanci SPD, pro které byl ještě v létě jako ministr nepřijatelný?Hostem Ptám se já byl místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Jan Síla (SPD).Po výměnách vedení několika fakultních nemocnic a obměně jmen ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v pondělí odvolal ředitele této největší tuzemské zdravotní pojišťovny. Zdeněk Kabátek skončil v čele VZP po 13 letech, ve funkci ho nahradil dosavadní náměstek Ivan Duškov. Podle ministra Kabátek ztratil jeho důvěru, odkazoval přitom zejména na opakované zásahy policie v pojišťovně. Zástupci opozičních stran odvolání dlouholetého šéfa VZP kritizují a označují tento krok za chybu a personální přešlap vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Dosavadní změny personálií jsou součástí širších reforem zdravotnictví, které se vláda chystá prosadit. Resort, který je pro premiéra Andreje Babiše (ANO) jedním z klíčových, připravuje celou řadu systémových opatření. Mimo jiné reformu zdravotního pojištění, rozšiřování kompetencí nelékařů nebo posílení prevence. Vědělo SPD jako vládní hnutí o konci šéfa Všeobecné zdravotní pojišťovny předem? Jaké priority by měl mít ministr zdravotnictví? A co ze svého programu SPD prosadila?  --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ukrajina se už čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Zatímco tvrdé boje a útoky na civilisty pokračují, rozhovory o ukončení války se i přes snahu Američanů nikam neposunuly. Vydrží napadená země další rok krveprolití?Hostem Ptám se já byl bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Rusko-ukrajinské rozhovory zprostředkované Spojenými státy podle amerického prezidenta Donalda Trumpa přiblížily vyhlídky, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je docela blízko. Trump to prohlásil minulý týden. Podobná tvrzení od něj zaznívají v posledních měsících opakovaně. Navzdory tomu, že jednání se stále výrazně neposunula. Ruský vládce Vladimir Putin si jako podmínku pro příměří klade i to, aby Kyjev stáhl ukrajinské vojáky ze strategicky důležitých míst, které Rusko nedokázalo dobýt. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ale přesvědčen, že tento ústupek by Putina uspokojil jen na chvíli, než by znovu nabral sílu a pokračoval ve válce.Šéfové evropských špionážních agentur oslovených Reuters zároveň upozorňují, že Rusko nechce válku rychle ukončit. Moskva podle nich využívá rozhovorů k prosazení zmírnění sankcí a uzavření obchodních dohod s USA. Rozhovory, jejichž poslední kolo se konalo minulý týden v  Ženevě, označili za „vyjednávací divadlo“.„Myslím, že Donald Trump a jeho lidé podcenili Rusko a ruskou snahu si Ukrajinu podrobit a to, že válka je pro ně odkaz Vladimíra Putina jakožto velkého dobyvatele,“ řekl v Ptám se já bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Byl bych rád, kdyby se Donald Trump opravdu soustředil a kdyby zatlačil na Rusko. Protože si myslím, že ještě zatlačit může a že by to pomohlo. Ale může se také samozřejmě stát, že Donald Trump si řekne, že už tomu věnoval dostatek času a že to v tuto chvíli nechává na druhé koleji,“ dodal Pojar. Co všechno brání konci války? Na co se letos i v dalších letech musíme připravit my? A jaké výzvy čekají českou vládu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.