Podcasts about v brn

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Brně je možné navštívit místo, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty. Původní skleník, kde pěstoval a křížil hrách, se sice nedochoval. Na jeho místě ale vyrostla moderní budova, která Mendelův odkaz nese dál. Zvenku je možné si skleník prohlédnout kdykoli, komentované prohlídky je třeba zarezervovat několik dní předem v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.

V Brně, Plzni, Bratislavě i Košicích, Aténách, Remeši a dalších místech už stál s taktovkou za pultíkem dirigenta. Na jedno jeho mávnutí reaguje orchestr okamžitě. Jak Ondrej Olos diriguje vlastní život? Jak ho řídí a kterým směrem ho vede? Řeč je o hudbě uvnitř i vně člověka, o naději a radosti. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Systém lékařských pohotovostí čeká změna. V Brně musíte s bolavými zuby jinam, než jste byli zvyklí. A léky po půlnoci v jediné nonstop lékárně v kraji už možná neseženete. O pohotovosti přijdou lidé ze dvou měst nedaleko Brna. Souhrn změn přináší nová Brněnská jedenáctka. Podívala se i na stále sílící žloutenku – jedna z pacientek popíše, jak je nemoc nepříjemná. Další téma je most z Návštěvníků, návrat šalin na Kraví horu a likvidace německé nelegální skládky na jihu Brna.

Systém lékařských pohotovostí čeká změna. V Brně musíte s bolavými zuby jinam, než jste byli zvyklí. A léky po půlnoci v jediné nonstop lékárně v kraji už možná neseženete. O pohotovosti přijdou lidé ze dvou měst nedaleko Brna. Souhrn změn přináší nová Brněnská jedenáctka. Podívala se i na stále sílící žloutenku – jedna z pacientek popíše, jak je nemoc nepříjemná. Další téma je most z Návštěvníků, návrat šalin na Kraví horu a likvidace německé nelegální skládky na jihu Brna.

Adventní knižní jarmark a literární festival Knihy v Brně 2025 byl výbornou literární událostí pro každého, kdo miluje knihy – ať už jako čtenář nebo jako tvůrce či nakladatel. Nabízí kombinaci nakladatelství, autorů, interaktivních workshopů a setkání s lidmi, kteří knihám dávají podobu. Připravila ho Masarykova univerzita a konal se ve dvou dnech, a sice od 28. do 29. listopadu, v Moravské zemské knihovně. Součástí bylo také slavnostní udílení Ceny Knihy v Brně či křest nové knihy Píseň buňky, kterou přeložil prof. Jan Šmarda a vydalo ji nakladatelství Munipress. Zájemci si mohli užít dva dny plné knih, autorských čtení, besed, workshopů i vánoční inspirace. Více než 50 nakladatelů, výstava Aniho papyru a bohatý program pro děti i dospělé, kde si každý přišel na své. Dvoudenní knižní klání pak uzavřel recitál folkového písničkáře Jiřího Dědečka. Atmosféru festivalu a jeho smysl se snažila prostřednictvím mikrofonu zachytit Iva Horká, která přímo na místě natáčela. K rozhovoru si přizvala mimo jiné Leu Novotnou z Munipressu, porotkyni Markétu Hejkalovou, nakladatele Miroslava Klepáčka či redaktorky z nakladatelství Books and pipes Kateřinu Hlouškovou a Kristínu Eibl. V pořadu uslyšíte také záznam ze slavnostního vyhlašování cen Knihy v Brně.

Je v pořádku, aby v Brně vládla koalice ODS a ANO, když jsou to celostátní rivalové? A co se stane s rebely uvnitř ANO, kteří odmítli koalici opustit? V nové Brněnské jedenáctce odpovídá politolog Michal Pink z Masarykovy univerzity. Vracíme se i k jiné kauze bývalých členů ANO, která po letech dospěla k nečekanému rozuzlení u soudů. Jak dopadla korupční aféra známá jako Stoka? Poslechněte si to v nové Brněnské jedenáctce!

V Brně se má příští rok konat sjezd sudetoněmeckého krajanského sdružení. Pozvala ho organizace Meeting Brno, která už dříve do Brna přivedla třeba potomky místních židovských rodin. Ne všem se tato aktivita líbí. „I když sdružení v roce 2015 změnilo rétoriku, jejich myšlenky jsou předávány z generace na generaci,“ tvrdí Roman Freimuth (SPD). „81 let po válce je dost dlouhá doba, abychom se společně dokázali vrátit k naší minulosti,“ argumentuje Matěj Holan (Žít Brno).

V Brně se má příští rok konat sjezd sudetoněmeckého krajanského sdružení. Pozvala ho organizace Meeting Brno, která už dříve do Brna přivedla třeba potomky místních židovských rodin. Ne všem se tato aktivita líbí. „I když sdružení v roce 2015 změnilo rétoriku, jejich myšlenky jsou předávány z generace na generaci,“ tvrdí Roman Freimuth (SPD). „81 let po válce je dost dlouhá doba, abychom se společně dokázali vrátit k naší minulosti,“ argumentuje Matěj Holan (Žít Brno).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moje babička Blanka a její bratr Jiří se před desítkami let rozhádali na život a na smrt. Hlavním důvodem byly, jak už to tak bývá, dědictví a majetek. Oba se dožili požehnaného věku a já se v posledních letech jejich života snažil, aby se, než odejdou z tohoto světa, po letech setkali a usmířili. Nepodařilo se to. Křivdy byly příliš hluboké a nerozum obou příliš velký.

Moje babička Blanka a její bratr Jiří se před desítkami let rozhádali na život a na smrt. Hlavním důvodem byly, jak už to tak bývá, dědictví a majetek. Oba se dožili požehnaného věku a já se v posledních letech jejich života snažil, aby se, než odejdou z tohoto světa, po letech setkali a usmířili. Nepodařilo se to. Křivdy byly příliš hluboké a nerozum obou příliš velký.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Brně by se měl příští rok poprvé v historii konat sjezd sudetských Němců. SPD ale akci považuje za nepřijatelnou a hluboce necitlivou. „Stále tu máme některé pamětníky, byť notně letité, ale hlavně rodinné příslušníky padlých, popravených, umučených v koncentračních táborech. A tito lidé si paměť na tragédii, která se odehrála u nich doma, nesou dál přes generace,“ vysvětluje architekt a zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Learn Czech naturally through real stories and conversations.In this episode, you'll discover how Czechs talk when they meet a friend in the city and try to choose a place for coffee, dessert or dinner.You'll hear a natural dialogue full of useful phrases you can use the next time you meet someone in Czech — asking where to go, talking about cafés, restaurants and food, and sharing your preferences in a friendly way.If you want more natural Czech in your life, this episode is for you.Listen more podcasts on www.slowczech.com/podcasts. free “Real Czech Starter Kit”: www.slowczech.com/kit Immersion Program: www.slowczech.com/immersion Ready to supercharge your Czech? Máme tajný recept!  Level up with:Self-paced programs that'll have you speaking like a local (no textbook boredom, we promise!)One-on-one lessons tailored just for you (because you're special, and so are your goals!)Immersion Program – to feel at home in Czech conversations! Connect with us for more Czech:Instagram: @slowczechFacebook: slowczech YouTube: slowczech (visual learners, this one's for you!) Subscribe and Rate us and help spread the Czech love!Měj se hezky, uč se česky! P.S. Don't forget to visit www.slowczech.com – it's where the magic happens! The post 322 Setkání v Brně: Kam jdeme na kafe a jídlo? (Advanced Real Conversation) appeared first on slowczech.

V Brně se po 80 letech rozezvučel Tomáš, největší a nejstarší zvon ve městě. Desetiletí mlčel, protože zvoníci se ho báli rozhoupat. Proč? Prozradí Brněnská jedenáctka. V této epizodě se taky dozvíte, proč se nečekaně zasekly rozjeté přípravy nového hlavního nádraží. Zjistíte, k čemu je havraní hlídka, aby ptáci nemuseli kálet v centru města. A pozveme vás na výstavu, kam musíte chodit s návleky na botách. Anebo na trhy, kde jsou bramboráky a langoše mastné tukově i cenově.

Politici z Brna-středu požadují po ostatních, ať dodržují pravidla pro eliminaci vizuálního smogu, ne všichni se jimi ale naplno řídí. Kdo za to schytává kritiku? V Brněnské jedenáctce se taky dozvíte, jestli se fotbalisté vážně dočkají stadionu za Lužánkami, anebo to ještě není tak jisté. Uslyšíte, jak členové hnutí ANO reagují na výzvu k odchodu z brněnské koalice. A taky proč je dobré si teď v Brně obzvlášť umývat ruce, nebo jak to vypadá, když Lidovky jdou do řiti.

Politici z Brna-středu požadují po ostatních, ať dodržují pravidla pro eliminaci vizuálního smogu, ne všichni se jimi ale naplno řídí. Kdo za to schytává kritiku? V Brněnské jedenáctce se taky dozvíte, jestli se fotbalisté vážně dočkají stadionu za Lužánkami, anebo to ještě není tak jisté. Uslyšíte, jak členové hnutí ANO reagují na výzvu k odchodu z brněnské koalice. A taky proč je dobré si teď v Brně obzvlášť umývat ruce, nebo jak to vypadá, když Lidovky jdou do řiti.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V Brně umí cappuccino udělat robot. A navíc na něj vytiskne selfie! Tento futuristický zážitek si můžete dopřát v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Současnou podobu cappuccina a také jeho popularitu mu vtiskli Italové, i když kořeny má ten nápoj trochu někde jinde. Den cappuccina, který připadá na 8. listopadu, jsme si v pořadu Jihomoravský rok náležitě vychutnali. Jak má vypadat správné cappuccino? To nám prozradil moravský Ital Sergio Bellini.

V Brně se děly věci!

To je mazec!See omnystudio.com/listener for privacy information.

Den stromů je nejen příležitostí pro výsadbu mladých stromů, ale také připomínkou jejich důležitosti pro život na Zemi. Slaví se ve více než čtyřiceti zemích světa v různých ročních obdobích, u nás připadá od roku 2000 každoročně na 20. října. Kde je nejstarší strom na území Brna? A jaké jihomoravské obce nesou ve svém názvu právě stromy? Poslechněte si další vydání cyklu Jihomoravský rok.

Desítky parkovacích míst v centru Brna můžou lidé využívat zadarmo, jen se o tom nemají jak dozvědět. Některé veřejné instituce mají vyhrazená parkování ve speciálním a levném režimu. Magistrát to chce nechat zrevidovat. Brněnská jedenáctka vám taky poví, která městská firma nemá na pracovištích splachovací záchody. Nebo kdy se dozvíme, jestli v Brně zasvítí michelinská hvězda a jaký bude muzikál Winton.

Na nabíječce s Mattym, který stříhal na sedadle vedle, a to noční nedělní cestě do Ústí, přichází reflexe uplynulého týdne. Těch cest bylo hodně, inspekcí vlastně také. Do toho jsme pořád něco natáčeli, však si tu řekneme o novém formátu o cenotvorbě "Tohle není pro normální lidi". Zatímco v Brně teď více podniků končí, než otevírá, v Praze se ukazují stále nová a nová čínská moderní bistra.Do toho se blíží Podcastová žranice s Kecy a politika aa HistoRIPem.

Už víme, na co bude celé Česko koukat. Brněnský festival Serial Killer ukázal, jaké seriálové pecky se chystají na obrazovky. Bude to Gerta Schnirch, Monyová i Metoda Markovič a Ratolesti. Podcast Brněnská jedenáctka v pauzách mezi promítáním třicítky seriálů vyzpovídal ředitelku festivalu Kamilu Zlatuškovou a experta na světové streamovací služby Tomáše Vyskočila. Jaký je recept na úspěch? Myslí čeští tvůrci na mladé publikum? A kdy Netflix natočí první český seriál?

This is OSAKA SPECIAL!

Květy se ale otevírají až večer, řekneme, čím je Viktorie cruzova ještě mimořádná. - Speciální loď z Mělníka bude už za několik měsíců vyrábět teplo z použitých materiálů od zdravotníků a veterinářů. Na výstavbě plavidla teď pracují technici, a do konce roku má vyplout po Labi do zahraničí. A to i proto, že radnice ani místní obyvatelé takový provoz v Mělníku nechtějí. - Brněnští vědci našli nový způsob, jakým se nejčastější typ leukémie u dospělých umí přizpůsobit léčbě. Začali navíc testovat látku, která by tomu mohla zabránit. Jak?

V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně po 100 letech vykvetl největší leknín světa, viktorie Cruzova. „S jejich pěstováním začal pan František Jirásek, který byl inspektorem botanické zahrady a vyzkoušel na viktoriích kdeco,“ usmívá se zahradní architektka Hana Ondrušková. Jak velký má viktorie Cruzova květ? Jak se liší od ostatních druhů leknínů? A k čemu slouží určovací sbírka semen? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč se do Brna opět vrací obří akce motoGP? A proč před pěti lety skončila? Rekapitulaci toho hlavního, co potřebujete vědět o Velké ceně, i když vás motorky tolik nezajímají, přináší Brněnská jedenáctka. Rozebírá i nový parkovací dům v Brně: proč je lepší v něm neparkovat, proč jsou v něm místa vyhrazená pro ženy a proč nemohl být pod zemí? A neporušuje náhodou Nejvyšší státní zastupitelství zákon, když chce mít kanceláře nejen v Brně, ale i v Praze?

Brněnští vědci vyvinuli nový způsob diagnostiky mozkového lymfomu. Nepotřebují provádět rizikové odběry vzorků samotného nádoru, stačí jim trocha mozkomíšního moku. V tom totiž plave uvolněná DNA, mimo jiné právě lymfomu. Experti umí genetickou informaci přečíst a zjistit, jestli je pacient opravdu nemocný.