Podcasts about jenom

V Bibli mnohokrát čteme výzvu: Buďte svatí! Jenomže jak toho dosáhnout? Přece všichni víme, že toho nejsme schopní! Bůh ale neočekává bezchybnost, svatost je něco jiného. Co, to už zjistíte s pastorem Jiřím Zdráhalem při zkoumání obsahu 19.-22. kapitoly biblické knihy Leviticus.

„Ideální je, když dostanete skvělý gastronomický zážitek i v místech, kde to nečekáte. Regionální turismus může pomoct posunout českou gastronomii dál. Dnes už makro ČR nenabízí pouze kvalitní surovinu, ale komplexní řešení. Plánujeme taky národní soutěž,“ říká Jiří Nehasil, generální ředitel makro ČR a prezident MAKRO Czech Gastro Fest.

Projíždím severní Indií, po šesti dnech jsem náhodně zastavil v městečku Paonta Sahib. Na dvě noci jsem si tu zaplatil hotel, abych měl klid na psaní článků – nad hlavou mám větrák a na balkóně opici, makaka.Indie je zvířat plná. Silnice nepatří jen motorkám, rikšám a autům, ale samozřejmě taky kravám a psům. Plus těm opicím, ze kterých mám trošku strach, ale je to jen má vina – nemám si je fotit. Kdybych na ně nemířil mobilem, vůbec si mě nevšímají. Takhle často nepřátelsky zaostří a potom udělají rychlý výpad mým směrem. Jenom půl metru a zas se vrátí, ale poprvé mi z leknutí telefon upadl…Za celý čtvrtek jsem se od práce zvedl jen třikrát. Jednou jsem se šel projít do místního velkého chrámu sikhů, což jsou ti v turbanech a se šavlemi u pasu. Nesmírně sympatičtí, mírumilovní lidé – všem například zdarma rozdávají jídlo a pití –, ale i tak jsem dosáhl toho, že na mě jeden z nich málem vytasil šavličku.„A ven!“Vůbec jsem to nečekal.Sikh se bouchal do hlavy, tak jsem radši couval, ale za chvíli mi došlo, že nemám turban, čímž zneuctívám svaté místo, tak se omlouvám.Zapomněl jsem.Sikhové vám odpustí cokoliv, ale v okolí chrámu nesmíte být prostovlasí, jíst maso, pít alkohol a kouřit – to je vytáčí.

Práce na dálku je velkým tématem posledních tak 20 let, ale ještě více akcelerovalo od covidu. V něm se museli zaměstnanci v mnoha oborech naučit pracovat z domova a některým se to tak zalíbilo, že na dálku pracují dodnes. Firmy to dokonce začaly nabízet jako pracovní benefit a vypadalo to, že se z toho stane naprostý standard. Jenomže pár let uteklo a realita dneska může být jiná. Jaká? O tom si budu povídat s Petrem Mackem z all-in-one manažerského systému Caflou. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Ekologická talk show Spory s Rozárií Haškovcovou, Prokopem Pithartem a Ondřejem Šebestíkem obrací pozornost ke krajině. Krajina je prolnutím přírodních sil a lidského hospodaření. Je domovem pro společenství lidí i přírodních druhů. Jenomže skučí pod náporem multiplikovaných krizí. Adaptace na změnu klimatu nejsou jen opatření proti tomu, aby se krajina ekosystémově nezhroutila. Je to i příležitost, jak zlepšit půdu, zadržet vodu a zvýšit biodiverzitu.

Ekologická talk show Spory s Rozárií Haškovcovou, Prokopem Pithartem a Ondřejem Šebestíkem obrací pozornost ke krajině. Krajina je prolnutím přírodních sil a lidského hospodaření. Je domovem pro společenství lidí i přírodních druhů. Jenomže skučí pod náporem multiplikovaných krizí. Adaptace na změnu klimatu nejsou jen opatření proti tomu, aby se krajina ekosystémově nezhroutila. Je to i příležitost, jak zlepšit půdu, zadržet vodu a zvýšit biodiverzitu.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V magazínu Vltavín zapátráme v historii fenoménu jménem masné krámy s malým, ale i velkým „m“ na začátku. Dozvíte se, co je to a kde je Psí koryto a poslechnete si vyprávění Františka Knota, holiče v českobudějovické nemocnici, a Rudolfa Peška, posledního jihočeského zvonaře.Všechny díly podcastu Vltavín můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když se tam půjdete podívat a uvidíte počet dětí, uznáte, že se udělal kus práce,“ říká Martin Šmíd o nově opraveném městském parku pod Občanskou záložnou. Prověří ho první jarní sezóna.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Všichni už vyhlížíme jarní sluníčko. Jenomže právě jaro je pro naši kůži jedním z nejrizikovějších období. Užívat si slunění bez ochrany není bezpečné. Ochrana by měla být sice v průběhu celého roku, na jaře ale o to větší. Kůže po zimě není připravena na opalování a můžeme se rychle spálit.Všechny díly podcastu Doktorská rada můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když se tam půjdete podívat a uvidíte počet dětí, uznáte, že se udělal kus práce,“ říká Martin Šmíd o nově opraveném městském parku pod Občanskou záložnou. Prověří ho první jarní sezóna.

Všichni už vyhlížíme jarní sluníčko. Jenomže právě jaro je pro naši kůži jedním z nejrizikovějších období. Užívat si slunění bez ochrany není bezpečné. Ochrana by měla být sice v průběhu celého roku, na jaře ale o to větší. Kůže po zimě není připravena na opalování a můžeme se rychle spálit.

Současné AI chatboty nabízejí zájemcům o programování možnost mít 24 hodin denně 7 dní v týdnu dostupného mentora, který jim dokáže odpovídat na otázky. Musí si ale uvědomovat i to, že jim AI může kdykoli kecat, říká tvůrce projektu Junior Guru Honza Javorek. Pomáhá AI juniorům v růstu, nebo je ve firmách nahrazuje?

Stejná vášeň, stejná touha po vítězství! Přípravy na domácí šampionát žen vrcholí. Napodobit loňský divácký a sportovní úspěch hokejového mistrovství světa v Praze a Ostravě, to je cíl pro ženský šampionát, který budou v dubnu pořádat České Budějovice. Čeští fanoušci tak budou mít jedinečnou příležitost na vlastní oči vidět v akci ty nejlepší hráčky světa a třeba i zvedat ušatý pohár nad hlavu. O ženském hokeji bude dneska řeč, do Kavek dorazila reprezentantka Tereza Radová a sportovní novinářka Darina Vymětalíková.

Jsem na cestě přesně týden a dva dny už se všechno sype – zdravím z Derbentu na jihu ruského Dagestánu. Tak například obuv, i když to je ještě řešitelný problém. Na cestu jsem si pořídil úžasně pohodlné boty, že to v nich zvládnu až do Japonska, ale už mám jenom jednu. Opravdu dokonalou. Za chvíli ji hodím do koše a stopovat kdovíkam dál musím v plážových sandálech.Může za to fakt, že dálkoví řidiči tady na východě mívají své kamiony vyvoněné, krásně čisté. Bylo to tak vždycky, ale když jsem Rusko projížděl před patnácti nebo deseti lety, nemuseli se ještě pasažéři v kamionech zouvat. A teď už jo.Zatím každý můj kamioňák požádal o vyzutí, i oni šlapou na pedály v ponožkách. Boty se ukládají na schůdky pod dveřmi, ale na jeden se těžko vejdou (pokud nemáte praxi a navíc nejste šikovní), tak jsem včera kousek před hranicí s Ázerbájdžánem nechal jednu na prostředním a druhou na nejnižším schodu.Pak jsem se na té hranici dostal do potíží. Jakýsi ruský rozvědčík mávl, ať za ním laskavě vyjdu ven, a ať si vezmu krosnu a všechno, že dál už rozhodně neprojedu. Tak jsem poslechl – a rozvědčík nejspíš dost koukal, jak se chytám za hlavu a potom si mnu oči: „Bože, bota!“ Nejnižší schod dveře po zavření nezakryjí, takže se moje levá bota zjevně pár metrů vezla a na prvním hrbolku spadla do škarpy: „Promiňte, pane rozvědčíku, hned se vám budu věnovat. Jenom musím ze dna krosny vyhrabat sandále, které jsem plánoval nosit až někde v poušti nebo u moře.“

Petr Nečas je bývalý český politik a podnikatel, který zastával významné funkce ve vládě i v Občanské demokratické straně. V letech 2010–2013 působil jako předseda vlády České republiky a předseda ODS. Dříve byl místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí. Po odchodu z politiky se věnuje konzultační činnosti. V tomto díle Štěpán Křeček diskutuje s Petrem Nečasem o celních válkách a mezinárodních vztazích v době vlády Donalda Trumpa. Debata se dotkla i historických paralel a odlišného směřování EU a USA v současném světě.Dalším tématem byl Green Deal a budoucnost energetiky. Jak ovlivní odklon od fosilních paliv ekonomiku a konkurenceschopnost Evropy? A jaká je role těžby tradičních zdrojů energie v době rostoucího tlaku na udržitelnost? To vše si poslechněte v tomto rozhovoru. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 87 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR„Donald Trump jednoznačně přistoupil k metodě nátlaku a pobídek,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza, podle kterého je problém, že prezident USA nerozlišuje mezi agresorem a obráncem, a to je špatně. Pokud jde o telefonát mezi americkou a ruskou hlavou státu, podle Břízy se málo hovoří o tom, jakou roli při něm mohla hrát debata o uspořádání na Blízkém východě. „Díky tomu Vladimir Putin Donalda Trumpa navnadil,“ přibližuje analytik, ale dodává, že stále hrozí, že ruský prezident ve svých požadavcích „přestřelí“. Kdyby Donald Trump žil v jiné zemi, podle Vlastislava Břízy by možná rád vládl podobně autoritativně jako právě Putin. Analytik zároveň připomíná, že americký prezident byl celou dobu své politické kariéry podceňován. V rozhovoru také vysvětluje, že při současném vyjednávání je pro Ukrajinu zásadní, aby nepřipustila klíčovou věc – neutralizaci, tedy omezení armády na nezbytné minimum. „Jenom po zuby ozbrojená Ukrajina, která je ochotna se bránit, může udržet Rusko na uzdě,“ nabádá expert. Co vše si mohli Donald Trump a Vladimir Putin při společném telefonátu říct? A proč si myslí, že vztah Evropy a USA je vzájemně výhodný a Amerika nás neopouští, jak se všichni obávají? Poslechněte si.

Moje babička měla dlouhé bílé vlasy až po paty, modré oči a výrazný nos. Sedávala v proutěném křesle a celé dny a hlavně noci četla. Všude kolem ní byl nepořádek. Když babičce někdo řekl, že musí uklidit, vrátit knihy do knihovny (kam je nikdy nevracela), umýt nádobí, nebo se vykoupat, s klidem odpovídala, že ona musí jenom umřít.

Moje babička měla dlouhé bílé vlasy až po paty, modré oči a výrazný nos. Sedávala v proutěném křesle a celé dny a hlavně noci četla. Všude kolem ní byl nepořádek. Když babičce někdo řekl, že musí uklidit, vrátit knihy do knihovny (kam je nikdy nevracela), umýt nádobí, nebo se vykoupat, s klidem odpovídala, že ona musí jenom umřít.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Bylo to vhození do moře,” říká o začátcích studia na německém gymnáziu Lucie Kozáková, která v současnosti studuje medicínu. Jak může vypadat studium na německé střední škole v Praze?

Děkujeme, že jsi se k nám připojil. Pokud ses modlil/a poprvé, nebo by jsi jen chtěl/a na nás kontakt, můžeš nás kontaktovat na Facebooku nebo Instagramu pod jménem @szjihlava.Zůstaň s námi v kontaktu:Instagram: https://www.instagram.com/szjihlava/Facebook: https://www.facebook.com/szjihlava/YouTube: https://www.youtube.com/@szjihlavaSlovo Života Jihlava

Dnes se vrátíme k případu Marlene Warren - ženy, která byla zastřelena přímo u dveří svého domu člověkem v kostýmu klauna. Vyšetřovatelé se brzy zaměřili na Sheilu Keen a Michaela Warrena - pár, který popíral nejen svou účast na vraždě, ale i to, že by mezi nimi bylo něco víc než pracovní vztah.Přestože se postupně objevovalo stále více důkazů, případ zůstával nevyřešený. Táhl se dlouhé roky… A zatímco rodina Marlene stále čekala na spravedlnost, někdo mezitím žil úplně nový život - na novém místě a pod novým jménem.Jenomže nic netrvá věčně. Nakonec došlo k zatčení… a dokonce i k přiznání. Ale ne všechny otázky byly zodpovězeny. A ne všechna tajemství byla odhalena. Takže pojďme zjistit, co bylo dál.

Manažerka české hokejové reprezentace Tereza Sadilová a hráčka národního týmu Karolína Kosinová v Press klubu říkají, že hokej je pro ně rodina. „Nálepky, že tento sport je jenom pro tvrdé chlapy, se postupně smazávají,“ shodují se obě. Doufají, že mistrovství světa tenhle předsudek prolomí úplně. Moderátor Ondřej Kopa si s nimi povídal právě i o přípravách na ženské mistrovství světa v ledním hokeji, které se v dubnu uskuteční v Českých Budějovicích.

Host: socioložka Lucie Vidovičová. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V prostoru Archy+ nastudoval choreografii inscenace In C světově známé Sashy Waltz, u které také působí. „Dostali jsem certifikát, že toto dílo můžeme šířit dál,“ říká ve Vizitce. Současný tanec je volnější a dovoluje mu být na jevišti déle. „Díky tomu i ve dva a čtyřiceti letech aktivně tančím.“ Jak mu tanec pomohl ustát šikanu ve škole? A proč se mu dobře žije v Berlíně? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V prostoru Archy+ nastudoval choreografii inscenace In C světově známé Sashy Waltz, u které také působí. „Dostali jsem certifikát, že toto dílo můžeme šířit dál,“ říká ve Vizitce. Současný tanec je volnější a dovoluje mu být na jevišti déle. „Díky tomu i ve dva a čtyřiceti letech aktivně tančím.“ Jak mu tanec pomohl ustát šikanu ve škole? A proč se mu dobře žije v Berlíně? Ptá se Ondřej Cihlář.

Toulava je název turistické oblasti na pomezí jižních a středních Čech. Najdete v ní jak husitské město Tábor, tak třeba mekku všech českých turistů, slavnou Prčici. Toulavu si můžete užít mnoha různými výletními způsoby. Například putováním po Pivní stezce.

Toulava je název turistické oblasti na pomezí jižních a středních Čech. Najdete v ní jak husitské město Tábor, tak třeba mekku všech českých turistů, slavnou Prčici. Toulavu si můžete užít mnoha různými výletními způsoby. Například putováním po Pivní stezce.

Toulava je název turistické oblasti na pomezí jižních a středních Čech. Najdete v ní jak husitské město Tábor, tak třeba mekku všech českých turistů, slavnou Prčici. Toulavu si můžete užít mnoha různými výletními způsoby. Například putováním po Pivní stezce.

Toulava je název turistické oblasti na pomezí jižních a středních Čech. Najdete v ní jak husitské město Tábor, tak třeba mekku všech českých turistů, slavnou Prčici. Toulavu si můžete užít mnoha různými výletními způsoby. Například putováním po Pivní stezce.

Toulava je název turistické oblasti na pomezí jižních a středních Čech. Najdete v ní jak husitské město Tábor, tak třeba mekku všech českých turistů, slavnou Prčici. Toulavu si můžete užít mnoha různými výletními způsoby. Například putováním po Pivní stezce.

Toulava je název turistické oblasti na pomezí jižních a středních Čech. Najdete v ní jak husitské město Tábor, tak třeba mekku všech českých turistů, slavnou Prčici. Toulavu si můžete užít mnoha různými výletními způsoby. Například putováním po Pivní stezce.

Toulava je název turistické oblasti na pomezí jižních a středních Čech. Najdete v ní jak husitské město Tábor, tak třeba mekku všech českých turistů, slavnou Prčici. Toulavu si můžete užít mnoha různými výletními způsoby. Například putováním po Pivní stezce.

Toulava je název turistické oblasti na pomezí jižních a středních Čech. Najdete v ní jak husitské město Tábor, tak třeba mekku všech českých turistů, slavnou Prčici. Toulavu si můžete užít mnoha různými výletními způsoby. Například putováním po Pivní stezce.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Toulava je název turistické oblasti na pomezí jižních a středních Čech. Najdete v ní jak husitské město Tábor, tak třeba mekku všech českých turistů, slavnou Prčici. Toulavu si můžete užít mnoha různými výletními způsoby. Například putováním po Pivní stezce.

Toulava je název turistické oblasti na pomezí jižních a středních Čech. Najdete v ní jak husitské město Tábor, tak třeba mekku všech českých turistů, slavnou Prčici. Toulavu si můžete užít mnoha různými výletními způsoby. Například putováním po Pivní stezce.

Toulava je název turistické oblasti na pomezí jižních a středních Čech. Najdete v ní jak husitské město Tábor, tak třeba mekku všech českých turistů, slavnou Prčici. Toulavu si můžete užít mnoha různými výletními způsoby. Například putováním po Pivní stezce.

Příběh židovského architekta, který přežil holokaust a svůj nový začátek hledá ve Spojených státech. To je Brutalista. Film režiséra Bradyho Corbeta na ploše tří a tři čtvrtě hodiny vypráví o imigraci a traumatu, ale také o umělecké seberealizaci, mecenášství a nerovnosti. „Je to film, který holokaust a minulost hlavního hrdiny vytěsňuje. Jenom rozeznáváme, že je jeho součástí, a sledujeme jeho následující osobní historii,“ přibližuje filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký.

Jídelní vozy Českých drah ve spoji Berliner za hranicemi milují. Němci říkají vlaku Knödelexpress, protože veze českou svíčkovou, ale i čerstvě usmažený řízek nebo čepovanou Plzeň. Jídelním vozem s červeným čalouněním, ubrusy a kulatou lampičkou se dá jet z Prahy, přes Berlín, Hamburk až do Kielu. Už skoro třicet let brousí koleje, občerstvuje cestující a prezentuje klasickou českou hospodu v zahraničí. Jenomže bude končit. O co přicházíme?

Trump se ještě neujal úřadu prezidenta a některé evropské země už začínají pociťovat dopady amerických voleb, které nepřináší jen obvyklou výměnu politické garnitury, ale taky zásadní společenský obrat, fundamentální změnu ideologie. „Podstatné jsou výsledky a ty Donald Trump už ve svém prvním období měl,“ říká šéfredaktor a vydavatel Echa24 a týdeníku Echo Dalibor Balšínek.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kanceláře, byty nebo třeba muzeum. To všechno se dalo najít v rozsáhlém areálu jihočeského zámku Vimperk v minulém století. Muzeum v něm přitom najdete i teď. Tam, kde byly kanceláře a byty, se dnes nachází zajímavé prohlídkové trasy pro turisty. Zámek, který byl ještě před deseti lety téměř v havarijním stavu, se pozvolna vrací k životu. A to dokonce i během zimy.

Kanceláře, byty nebo třeba muzeum. To všechno se dalo najít v rozsáhlém areálu jihočeského zámku Vimperk v minulém století. Muzeum v něm přitom najdete i teď. Tam, kde byly kanceláře a byty, se dnes nachází zajímavé prohlídkové trasy pro turisty. Zámek, který byl ještě před deseti lety téměř v havarijním stavu, se pozvolna vrací k životu. A to dokonce i během zimy.

Slováci dostali na Nový rok novou verzi státní hymny. Nové aranžmá je pompéznější, tempo pomalejší, v posledních taktech zazní i fujara. Problém ale není ani tak nové provedení, jako spíše slova autora úpravy dirigenta Oskara Rózsy, který prohlásil, že tato hymna není pro všechny. Kdy a kvůli čemu měnit hymnu? Politoložka Vladimíra Dvořáková v audiozáznamu ještě okomentuje cestu premiéra Roberta Fica do Moskvy a přiblíží loučení s exprezidentem USA Jimmy Carterem.

Slováci dostali na Nový rok novou verzi státní hymny. Nové aranžmá je pompéznější, tempo pomalejší, v posledních taktech zazní i fujara. Problém ale není ani tak nové provedení, jako spíše slova autora úpravy dirigenta Oskara Rózsy, který prohlásil, že tato hymna není pro všechny. Kdy a kvůli čemu měnit hymnu? Politoložka Vladimíra Dvořáková v audiozáznamu ještě okomentuje cestu premiéra Roberta Fica do Moskvy a přiblíží loučení s exprezidentem USA Jimmy Carterem.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slováci dostali na Nový rok novou verzi státní hymny. Nové aranžmá je pompéznější, tempo pomalejší, v posledních taktech zazní i fujara. Problém ale není ani tak nové provedení, jako spíše slova autora úpravy dirigenta Oskara Rózsy, který prohlásil, že tato hymna není pro všechny. Kdy a kvůli čemu měnit hymnu? Politoložka Vladimíra Dvořáková v audiozáznamu ještě okomentuje cestu premiéra Roberta Fica do Moskvy a přiblíží loučení s exprezidentem USA Jimmy Carterem.

Spořicí účty konečně poráží inflaci. S poklesem klíčové sazby ČNB ale jejich výnosy příští rok klesnou. Termínované vklady pokryjí inflaci tipťop, říká ekonomka Horská. Investice jsou nové spoření, míní portfolio manažer Splítek.Spořicí účtyBanky drží úročení na spořicích účtech zatím zuby nehty poměrně vysoko. Nejvyšší úročení na spořicím účtu nabízí aktuálně Raiffeisenbank (4,2 procenta pro vklady do půl milionu). Na druhém místě je VÚB Banka, která úročení snížila na 4,1 %, ale platí na celý vklad. Trinity Bank a Partners Banka nabízí shodně 4,03 % ročně.Jaké výnosy přinesou v příštím roce spořicí účty, které využívá sedm z 10 Čechů, závisí na strategii snižování sazeb České národní banky. Klíčová reposazba (aktuálně na čtyřech procentech) totiž půjde dál dolů. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské to ale bude poměrně pomalý pokles.„Úroky nepůjdou dolů tak rychle, jak jsme si před měsícem, dvěma mysleli, což dává konzervativním střadatelům čas a prostor rozmyslet, co s penězi na termínovaných účtech,“ uvedla ve speciálu podcastu Ve vatě, jehož záznam si můžete pustit nahoře v článku.Spořicí účty by tak v příštím roce mohly nést už jen 2,5 až tři procenta. „Žádná tragédie, pro člověka, který má pět let do důchodu, je to docela hezké,“ míní ekonom z Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal. Další forma konzervativního spoření, tzv. repofondy, které kopírují reposazbu ČNB, dodají ještě zhruba o půl procenta navíc. U obou typů účtů platí, že inflaci sice příští rok pokryjí, ale dlouhodobě ji porážet nebudou. Spotřebitelské ceny v Česku v letošním říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta, meziroční inflace tak zrychlila ze zářijových 2,6 procent.Termínované účtyKdo úspory uložil na termínovaném účtu, zafixoval si na rozdíl od „spořáků“ a repofondů úrok na určitou dobu. Čas na rozmyšlenou, kam peníze přesunout, aby vydělávaly více, se ale i tady krátí.„Inflace by měla být v příštím roce už pod třemi procenty, stabilně spíš 2,5 %, takže se mrkněte na svoje „termiňáky“, jaké úrokové sazby tam máte, a opravdu si to hlídejte, protože příští rok podle mě bude zlomový, kdy bude Česká národní banka opatrně sundávat sazby. Můžete se dostat do situace, kdy vám vklady budou krýt inflaci tipťop, anebo ji nepokryjí,“ upozorňuje Helena Horská.Poté co se vysoké sazby ČNB daly do pohybu, rozpohybovaly se i masy peněz na tuzemských účtech. Ze spořicích účtů putovaly směrem na ty termínované, které byly schopné vyšší úrok na určitou dobu uzamknout, ale i do investic.Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v letošním třetím čtvrtletí vzrostl o 82 miliard korun na rekordních 1,146 bilionu korun. Největší nárůst zaznamenaly dluhopisové fondy.  Na běžných, spořicích a termínovaných účtech ale stále leží přes tři biliony korun.„Vypadá to, že se Češi naučili trochu investovat. Inflace, nouze a současný „hype“, že musíme něco dělat, je donutil vyhledat si investiční aplikaci nebo fondy. A ty peníze už z nich nestahují,“ chválí Čechy ekonom Stroukal.AkciePodle Mikuláše Splítka, portfolio manažera Erste Asset Management, se lidé v reálu nerozhodují, kam dají peníze, podle budoucí inflace. Ale podle té minulé a reagují tak se značným zpožděním.„Myšlenka, že lidé předpovídají, jaká bude inflace, a podle toho se rozhodují, do jaké třídy aktiv půjdou, je z mého pohledu chybná. Oni konečně přesouvali peníze na „termíňáky“ a možná trošičku do těch akcií, až když viděli, že inflace byla 17 %. Oni byli dva až tři roky zpátky.“Držet peníze na vkladových účtech je opatrná strategie, která vyšší zhodnocení v příštích měsících nepřinese. Na rozdíl od investic do akcií. „Jeden ekonom České spořitelny řekl, že investování je nové spoření, a to je velmi zajímavý shift v přemýšlení. Mladí lidé tak opravdu přemýšlí,“ říká Mikuláš Splítek, který v Erste Asset Management řídí podílový fond Stock Small Caps.„Jenom dvě třídy aktiv reálně tvoří bohatství –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vlastní kapitál firem a nemovitosti, všechno ostatní je pouze pro udržení bohatství. Když má člověk peníze na spořáku, znamená to, že nechce zbohatnout. Nemá nápady na vlastní podnikání nebo nějakou hypotézu, kterou může využít,“ uvedl Splítek.Podle Heleny Horské teď ale není ideální doba pro přestup z termínovaných účtů do akcií, které jsou aktuálně drahé. „Já nejsem spekulant, jsem makroekonom, co sleduje cykly. Akciové trhy měly tendenci růst před americkými prezidentskými volbami a trochu i po volbách, pak ale přišlo zreálnění situace. Teď bych do toho nelezla. Přijde doba, kdy se do toho akciového trhu bude moci nastoupit za výhodnějších podmínek,“ myslí si Horská.Bojím se, co bude dál, říká SplítekOdhadovat budoucnost na trzích je podle Splítka ošidné. „Způsob, jakým akcioví investoři pracují, není znát budoucnost, tam je příliš mnoho proměnných, ale spíš rychle pochopit, co se děje, a připravit si scénáře,“ kontroval v debatě podcastu Ve vatě.Akciím se loni dařilo. Světový trh vzrostl celkově zhruba o pětinu. Podle Splítka je to i tím, že klesaly úrokové sazby a rostla nezaměstnanost, což firmám vyhovuje. Tento trend může pokračovat. „Pokud se letos zvýšila ziskovost S&P 500 o nějakých 10 %, tak ten růst je ospravedlnitelný. Pokud bude dál růst ziskovost a bude pokračovat toto prostředí, tak se akciím může vést dobře i dál.“Otázkou podle Mikuláše Splítka ale je, jak dlouho. Prvotní impuls, který ekonomice může dát Donald Trump, se může nakonec obrátit proti investorům.„Já se bojím příštího roku. Banky budou hodně půjčovat, rozvolnění regulace, izolacionalismus. Dobré firmy, který mají nějakou konkurenční výhodu, se obchodují 30–⁠⁠⁠⁠⁠⁠40 % nad mým odhadem jejich férové hodnoty. Já se bojím toho, že si valuaci berou z budoucnosti. To znamená, že příští tři čtyři roky akciový trh neudělá nic,“ říká Splítek, který už v roce 2022 upozorňoval, že bychom mohli zažít ztracenou dekádu, kdy trhy prakticky neporostou.Zajímavým sektorem k investování bude podle ekonomky Heleny Horské nadále obranný průmysl. „Výdaje na zbrojení mají růst, mluví se až o čtyřech procentech. Budou v tom peníze. Anebo longevity, péče o dlouhodobé zdraví. Velké peníze se v Evropě budou také investovat do jádra.“Příležitost mohou ale nabídnout i netradiční byznys plány, upozornil Dominik Stroukal. „Z tematických akcií mi vždycky přišla zajímavá „tráva“, tedy marihuana. Některé farmaspolečnosti vsadily na to, že se pohne regulace, což je nejisté, ale začala si hýbat. A našly si na tom větší profitmargin (ziskovou marži)“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základn...

Uličky Valparaísa, které hostí jeden z nejslavnějších sjezdů městem, jsou tak úzké, že trasa vede i přilehlými domy. Zkušený závodník jimi prolétává bez myšlenek, na autopilota. „Vím, kde je hranice, kdy doopravdy riskuji, na tu hranici se moc často nechci pouštět. Jenom ve finálových jízdách, tam jdu na hranici rizika ve velké části jízdy,“ popisuje fourcrossař Tomáš Slavík, mistr světa na kole i u rybníka v disciplíně chytání kaprů. Vyvažuje jím své adrenalinové závodění?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Uličky Valparaísa, které hostí jeden z nejslavnějších sjezdů městem, jsou tak úzké, že trasa vede i přilehlými domy. Zkušený závodník jimi prolétává bez myšlenek, na autopilota. „Vím, kde je hranice, kdy doopravdy riskuji, na tu hranici se moc často nechci pouštět. Jenom ve finálových jízdách, tam jdu na hranici rizika ve velké části jízdy,“ popisuje fourcrossař Tomáš Slavík, mistr světa na kole i u rybníka v disciplíně chytání kaprů. Vyvažuje jím své adrenalinové závodění?

Spisovatel Alexandr Prochanov vypadá na první pohled jako trochu legrační 86letý muž s obrovským břichem a výrazem patnáctileté slečny, která sní o svém idolu. Jenomže jeho idolem je ruská Pátá říše a věk není překážkou, aby stále pokračoval v aktivitách jednoho z nejvýraznějších ruských nacionalistů.

Když pominula pandemie a energokrize, začala Evropa zase více utrácet. Ale Češi ne. Ti dál spoří jako o život. Z každé tisícovky odloží průměrně 180 korun. „Míra úspor je extrémní, spoří ale zlomek lidí,“ říká ekonomka Matesová.Na běžných účtech celkem 1,4 bilionu korun. Jeden bilion na těch spořicích a další bilion na termínovaných. Plus peníze v penzijním a stavebním spoření. České úspory zůstávají v průměru dál vysoké, zatímco Evropa se už vrátila k „normálnější“ předcovidové míře úspor.„Míra úspor (kolik procent z čistého příjmu ušetříme, pozn.red.) je extrémní v porovnání s předchozí historií českých domácností, protože dlouhodobě byla průměrná míra úspor asi 12 procent z čistých příjmů ročně. V době covidu, když se zavřely obchody, vyskočila dramaticky asi na 18 procent, pak mírně klesla a začala růst znovu,“ nastiňuje v podcastu Ve vatě průběh spoření v tuzemsku ekonomka Jana Matesová.Průměrný Čech nyní z každé tisícovky ušetří zhruba 180 Kč, průměr Evropské unie je „jen“ 140 korun. České domácnosti měly v roce 2022 dokonce druhou nejvyšší míru úspor po Německu (19,91 %). Na opačný konec porovnání se dostaly Řecko (–4,03 %) a Polsko (-0,77 %). Výdaje na spotřebu domácností zde tedy byly vyšší než jejich disponibilní příjmy.Na typickém českém účtu leží podle nedávného šetření banky Creditas aktuálně zhruba 330 000 Kč. Úspory však nepřibývají všem, polovina domácnosti neuspoří víc než 2000 měsíčně. Zhruba 16 procent lidí neušetří měsíčně víc než pětistovku. Celkem šesti procentům domácností nestačí na pokrytí potřeb ani to, co vydělají.Naopak 13 procent domácností ušetří opravdu hodně a právě ty táhnou vysokou průměrnou míru úspor české populace nahoru.Proč se české úspory tolik nafoukly? Pod vlivem nedávných šoků má řada lidí obavy z budoucnosti. Český střadatel má totiž za sebou náročné období – dvojcifernou inflaci pocítil dlouhý rok a půl. Za tisícovku odloženou na Vánoce 2019 si dneska koupí zboží ani ne za sedm stovek.„Zhruba třetina populace spoří, aby měla rezervu. Všichni se poučili, že je potřeba myslet do budoucna. Všichni kromě generace do 26 let, to je generace, která nemyslí do budoucnosti. Peníze nabyl, peníze pozbyl za cokoliv,“ míní Matesová.Čerstvý výhled Mezinárodního měnového fondu říká, že celou eurozónu v příštích pěti letech nečeká růst větší než 1,2 procenta. „Jsme v depresi. Nepočítali jsme s tím, že se změní světový řád. Nepočítali jsme s tím, že se najednou věci, které jsme považovali za naprosto automaticky dostupné i finančně, jako jsou energie, budou najednou velmi drahé,“ konstatuje někdejší zástupkyně Česka při Světové bance Jana Matesová.Ze spořicích účtů se Čechům nechceDalší důvod extrémních českých úspor jsou vysoké úrokové sazby. Ty jednak zlepšily výnosy spořicích produktů, ale taky zdražily hypotéky. „Část lidí, která si spořila na bydlení, najednou zjistila, že se svým příjmem na hypotéku nedosáhne buď vůbec nebo jen na menší a velmi drahou,“ říká ekonomka. A tyto úspory zatím odpočívají na účtech, než hypotéky zlevní.Díky vyšším sazbám mají dosud zároveň české domácnosti solidní sazby na spořicích a termínovaných účtech. Třebaže postupně klesají, dlouho nabízely srovnatelné zhodnocení s rizikovějšími investičními produkty, které jsou v Česku stále výrazně méně populární než spoření.Nejčastějším způsobem ukládání peněz zůstávají běžné účty, které však nabízejí prakticky nulový úrok. Vysoká inflace střadatele v posledních třech letech přece jen trochu vyškolila a lidé začali pro své peníze hledat lepší zhodnocení.Z běžných účtů, jak plyne z dat ČNB, odplynulo během tří inflačních let zhruba 240 miliard na současných 1,41 bilionu korun. Největší přesun proběhl směrem k termínovaným vkladům, které za uplynulé tři roky narostly o 500 miliard na jeden bilion korun. Přibyly i úspory na spořicích účtech.Bohatí spotřebu neroztočíNaděje ekonomů, že se s poklesem úrokových sazeb opět roztočí skomírající spotřeba, jsou ale podle Jany Matesové liché. „Jedna malá skupina je velmi bohatá a ta nenakupuje ty páté tepláky. Ta nakupuje investiční produkty všeho druhu, protože někam ukládá peníze,“ domnívá se.Spotřeba se podle Jany Matesové dlouho nemusí vrátit na předpandemickou úroveň. „Budou Vánoce a potom budou povánoční výprodeje, takže tržby vzrostou, ale co bude potom? Na úrovně před pandemií se u většiny zboží spotřeba nemusí vrátit.“Podle Matesové to však není nižší spotřeba, která ekonomiku táhne dolů. „Nakopávat ekonomiku spotřebou, to je velmi krátkodobé a může se klidně stát, že budeme nakopávat úplně jiné ekonomiky. To je jak s tou daní na tiché víno, 70 až 80 procent tichého vína na českém trhu je z dovozu, takže když budou Češi více pít, tak podporují vinaře z jiných zemí.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Svaz měst a obcí varuje před kolapsem stavebních úřadů a jeho předseda označil přípravu digitálního stavebního řízení za humpoláckou. Kdo by za to měl nést odpovědnost? Co na novém systému městům a obcím nejvíce vadí? A jaké škody mohou potíže se stavebním řízením způsobit? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy Svazu měst a obcí, starosty Kyjova, náměstka hejtmana Jihomoravského kraje a také lídra kandidátky Starostové pro jižní Moravu v letošních krajských volbách Františka Lukla.