Podcasts about Boha

Lidé se po křesťanství ptají, když zjistí, že je to něco, co je osobní a co proměňuje život. Musí to tedy vidět na křesťanech samotných a nesmí si to propojit se svými předsudky. Proto je dobré se jich ptát: Co je podle tebe křesťanství? Co si myslíš o Bohu? Kdo je podle Tebe Ježíš? Je nutné mít připravený svůj příběh o cestě k Bohu v několika verzích a mít ho naučený nazpaměť - příprava nejde proti spontánnosti, naopak ji umožňuje. Jinak se ztrácíme v ději, opakujeme se, hledáme slova. Jsme-li ale připraveni, můžeme se v duchu modlit a ptát se Boha, co konkrétně daný člověk potřebuje slyšet.

Herec, divadelník, zpěvák a grafik Jiří Suchý, osobnost mnoha talentů a profesí, s laskavým humorem vypráví o své životní cestě, o tom, jak si (ne)představuje Boha, proč necítí zášť k lidem, kteří mu ublížili, i o tom, proč stojí za to jít za svým snem.

Skutky apoštolov 13,26-43 26 Muži, bratia, synovia Abrahámovho rodu, i tí z vás, čo sa bojíte Boha! Nám bolo poslané slovo tejto spásy;

► http://www.krestanekurim.cz► http://www.krestanekurim.cz/youtube► http://www.krestanekurim.cz/spotify► https://www.facebook.com/krestanekurim

„Bůh je dobrý, a když je dobrý je to KDO. Když je Bůh je všechno ve všem, je to CO. Když je Bůh Otec, je to KDO, a když je Bůh Slovo, skrze které je všechno stvořeno, je to CO. Když je Bůh láska, je to KDO i CO.“ I takto přemýšlí o existenci Boha misionářka v Nikaragui Pavla Klingerová.

Před námi jsou prázdniny a s nimi mnohá dobrodružství, dovolené a setkání a možná také výzvy, jak lidem ukazovat na Boha. Inspirovat nás může rozhovor s manželi Dobroslavem a Alicí Makovičkovými, kteří se budou sdílet o tom, jak nacházejí cestičky k lidem okolo.

Od dětských let se pohyboval v církvi a připadalo mu normální žít s vírou v Boha, pak přišlo období pochybností, kdy si potřeboval v hlavě srovnat, čemu, proč věří a jestli to vše má smysl a stojí za to. Povídání Ondřeje Kociána o úplně normálním životě včetně zázračných odlesků zkušeností Božího působení naladíte v tomto dílu podcastu Stopy.

Jak si zruinovat život 3. - Král Šalamoun se cítí nedostatečně. Předchozí králové byli za krále pomazáni prorokem poslaným od Boha. Mají povolání. Šalamoun nic z toho nezažije. Konspirace a tvrdé lokty, to byl jeho způsob, jeho cesta, jak vzít královskou vládu pevně do rukou. Proto touží po něčem nadpřirozeném. Přání se mu splní, Bůh mu daruje moudré srdce. Jeho vnitřní nejistota, se kterou se stal králem, jeho původ, jeho pověst, to vše je přesto důvodem, proč trpí FOMO. Jde o pocit úzkosti a obavy, že člověk přichází o něco zajímavého, zábavného či důležitého, co zažívají ostatní. Šalomoun ví, že rozhodnutí by měla vycházet z rozvahy a Božích hodnot, nikoli z tlaku. Nestačí to. Snaha mít všechno, být všude, být se všemi ho vedla k tomu, že zůstal vnitřně osamělý. Proto nakonec píše, že zkoušel všechny možné radosti – bohatství, zábavu, moudrost – a zjistil, že jsou „marnost a honba za větrem“.

Bible je úžasná kniha a nepotrpí si na laciné happyendy. A tak kniha Soudců, kterou postupně procházíme v relaci Bible Guide, ve svém závěru popisuje úpadek Izraele a jeho odklon od Boha - navzdory všem zkušenostem, které získali na poušti i při osídlování zaslíbené země. Poučíme se aspoň my..?

Môžeme od Boha požadovať čokoľvek? by Kresťania Žilina

Sedeli sme v našom štúdiu, na starých stoličkách a začali sme si rozprávať svoje skúsenosti zo života s Bohom. Mali sme rôzne témy, máme rôzne názory, aj naše príbehy sú originálne… pustili sme nahrávanie a vznikla relácia Pohodička. Pri jej počúvaní vám prajeme rovnako príjemný a inšpirujúci čas, ako máme my, keď sa rozprávame o tom, čo žijeme a ako sa učíme poznávať Boha a Jeho cesty vo všedných dňoch nášho života.

Biblická úvaha: Jak připravit své srdce ke chvále Boha? (2/2). Autor, čte: Karel Řežábek.

Zkušenosti nás učí, že osvědčenou výchovou je nechat na svéhlavého dopadnout důsledky jeho slov a činů - a opět zjišťujeme, že to tak bylo vždycky a dokonce i ve vztahu člověka a Boha. Teprve když Bůh nechal Izrael jíst ovoce jeho rozhodnutí, teprve tehdy se obraceli k Hospodinu. Příběh soudce Gedeona zazní v dnešní části cyklu Bible Guide v podání Jiřího Zdráhala.

Peter Čuřík |  22.6.2025

Biblická úvaha: Jak připravit své srdce ke chvále Boha? (1/2). Autor, čte: Karel Řežábek.

Bůh svým dětem může dát konkrétní vedení v konkrétní věci. Věříme mu natolik, abychom se podle toho okamžitě zařídili nebo váháme? V tomto dílu začne Dr. Stanley biblické studium prozkoumáním zdánlivě bezvýznamné události v životě apoštola Petra. Na tomto příkladě můžeme vidět důležitost poslušnosti Boha i v malých rozhodnutích.

Jak sladit následování Boha s péčí o rodinu? Často cítíme při péči o blízké zmatek, zda nejsme sobečtí. Jak na tyto výzvy nahlíží Bible, jak najít rovnováhu a čerpat sílu od Boha? Bohoslužba je z Křesťanského centra v Opavě a káže Marek Prokeš.

Evangelizace. Činnost, která je obecně málo oblíbená jak u křesťanů, tak u nekřesťanů. Ale my, jako křeštané, jsme povolaní k tomu, abychom přemýšleli nad tím, jak lidem představit Boha.Misie je taková čočka, skrze kterou se chceme dívat na celou církev. S touto čočkou chceme žít a jednat. Jakým způsobem ale představujeme Boha lidem kolem nás? Mt 28: 16 Jedenáct učedníků pak odešlo do Galileje na horu, kterou jim Ježíš určil. 17 A když ho spatřili, klaněli se mu, i když někteří pochybovali. 18 Ježíš k nim přistoupil a řekl: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. 19 Proto jděte. Získávejte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého 20 a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa.“Sk 9“Církve po celém Judsku, Galileji i Samaří pak zakoušely klid a sílily; žily v Hospodinově bázni a povzbuzovány Duchem svatým se rozrůstaly."

V showbyznysu se Ondřej Ládek alias Xindl X pohybuje 20 let. Vzpomíná, že písnička Anděl ho nejprve proslavila na internetu, až pak si jí všimla rádia. Hit V blbým věku napsal ještě cestou v tramvaji poté, co si vyslechl zpětnou vazbu od vydavatelů, že jeho písně jsou příliš smutné. „Teď mají vydavatelství tendenci říkat: Děláš to moc dlouhé, písnička má být 2,5 minuty. Ale říkám: Tam obsah nenacpu, sorry,“ směje se. Před několika dny vyšel klip k písni Na pláži. O čem je?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Někdy v modlitbě chceme přijmout řešení. Díváme se dozadu a nebo dopředu a čekáme, co přinese. Ale ve skutečnosti to jediné, co potřebujeme od Boha přijmout, je jeho objetí. Že potřebujeme si dovolit se zastavit, i o tom mluví Lucie Endlicherová s psychologem Markem Macákem.

Sedeli sme v našom štúdiu, na starých stoličkách a začali sme si rozprávať svoje skúsenosti zo života s Bohom. Mali sme rôzne témy, máme rôzne názory, aj naše príbehy sú originálne… pustili sme nahrávanie a vznikla relácia Pohodička. Pri jej počúvaní vám prajeme rovnako príjemný a inšpirujúci čas, ako máme my, keď sa rozprávame o tom, čo žijeme a ako sa učíme poznávať Boha a Jeho cesty vo všedných dňoch nášho života.

„Lebo čo je neviditeľné z Neho, Jeho večná moc a božskosť, to od stvorenia sveta rozjímaním môžu pozorovať z Jeho diel,…“ (R 1:20) Ak sa budeš snažiť vyčerpávajúco racionalizovať Boha, zlyháš. Okolo Boha existuje mnoho záhad, ktoré v tomto živote nikdy nepochopíme. Ako môže niečo malé a konečné, obmedzené časom a priestorom, pochopiť nekonečného Boha?! […] Billy Graham

Chodit do kostela a dodržovat Desatero ještě neznamená znát Boha. Může se z toho stát velmi těžké břemeno. Zuzana Kostrhonová to v mládí zažila a cesta z toho ven nebyla snadná. V rozhovoru s Lenkou Malinovou hovoří o dvou důležitých biblických pojmech - o zákoně a milosti.

Denis Diderot, radikální osvícenec 18. století, odhodil staré sako, které nosil celý život. Netušil, jak převratná událost to bude. V novém saku si připadal skvěle – a zároveň nepatřičně. Jeho ostatní oděvy se ve světle nového kousku zdály ošuntělé, a tak je začal jeden po druhém měnit. Nakonec došlo i na nábytek. „Byl jsem absolutním pánem svého starého saka, ale stal jsem se otrokem svého nového,“ poznamenal. Tento mechanismus známe jako Diderotův efekt: jedna koupě spustí lavinu dalších. Konzum se mění v rituál identity, ne-li v náboženství po smrti Boha. „Bůh nezemřel, proměnil se v peníze,“ říká Giorgio Agamben.Smyčka konzumu se ostatně utahuje i proto, že mnohé výrobky jsou navrhovány tak, aby dlouho nevydržely. Neustále je co obměňovat – a naše životy zaplavuje odpad. Energii vynakládáme na pořizování věcí, následně na jejich vyhazování – a jako společnost na likvidaci odpadu. Podle mnohých se však rodí odpor. Řada sociologů i filozofů upozorňuje, že zvláště některé skupiny mladých lidí se snaží odvracet od konzumního kolotoče. Proměňuje se vztah k věcem i k vlastnictví.Jednou z reakcí na nutkavé hromadění může být etika sdílení. Nejde o návrat k asketismu, ale o pokus o promyšlenou revizi: co skutečně potřebujeme vlastnit – a co lze jednoduše sdílet? Z historického hlediska to není žádná novinka. Paradoxně zrovna epikurejci ve starověku učili, že největší slast spočívá v omezení slastí, že věci je lepší sdílet než hromadit – a že i vztahy mohou být svobodnější, když nejsou sevřené majetnickou logikou.Podob sdílení dnes existuje mnoho – od komunitních zahrad po platformy jako Liftshare. Někteří v nich vidí zárodky komunismu pro 21. století. Jiné formy sdílení – například Airbnb nebo Uber – se naopak staly součástí digitálního kapitalismu. Co když ale právě tento kapitalismus, ve své touze po efektivitě a flexibilitě, nevědomky přejímá principy, které měly původně zcela jiný, možná až protikladný étos? Vlastnická logika se možná neláme revolucí, ale v některých oblastech života nenápadně eroduje zevnitř – ať už z vyčerpání, konzumního zhnusení nebo z čiré neschopnosti vlastnit.KapitolyI. Mileniálové a sdílení: Nouze jako začátek nové etiky [začátek až 17:45]II. Co nás učí epikurejci: Méně věcí, víc svobody [17:45 až 30:30]III. Vlastnictví a pád do pasti hltavé ctižádosti [30:30 až 59:30]IV. Osvobození od majetnického pohledu: Je to vůbec možné? [59:30 až konec]BibliografieTheodor Adorno – Max Horkheimer, Dialektika osvícenství. Filosofické fragmenty, přel. Michael Hauser, Praha: OIKOYMENH, 2009.Rachel Botsman, Roo Rogers, Mine Is Yours. The Rise of Collaborative Consumption, New York: Collins, 2011.Maja Göpel, – Eva von Redecker, Schöpfen und Erschöpfen, Berlin: Matthes Seitz Verlag, 2025.Jan Hanáček, „Vlastní bydlení nemusí být výhodné. Mladí si ho idealizují po vzoru rodičů“, in: AkademieVěd.cz, 22. 9. 2022, https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/socialne-ekonomicke-vedy/Vlastni-bydleni-nemusi-byt-vyhodne.-Mladi-si-ho-idealizuji-po-vzoru-rodicu/?utm_source=chatgpt.comGarrett Hardin, The Tragedy of the Commons, in: Science, 162, 1968, str. 1243–1248.Karl Marx, Ökonomisch-philosophische Manuskripte. Kommentar von Michael Quante. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2015.Tereza Matějčková, Georgi Gospodinov: „Evropa je osmdesátnice, možná dementní“, in EchoPrime, 5. 6. 2025, https://www.echo24.cz/a/HMw5v/tydenik-echo-rozhvor-bulharsky-spisovatel-gospodinov-casokryt.Eva von Redecker, Revoluce pro život. Filosofie nového protestu, přel. Martin Profant, Praha: Karolinum, 2024.Jean Jacques Rousseau, „O původu nerovnosti mezi lidmi“, in: Rozpravy, přel. Eva Blažková – Vojtěch Zamarovský, Praha: Nakladatelství Svoboda, 1978.

Možná vám to bude připadat jako protimluv, ale nejdál od Boha mohou být zbožní lidé. Jak to? Počkejte si na Sváteční slovo, které dnes připravil kazatel Církve bratrské Roman Toušek.

Slogan našeho společenství je "Víra pro život jaký je". Není to poprvé, co tento slogan slyšíme. A někdy můžeme mít pocit, jestli v konkurenci těch, kteří tento slogan používají, uspějeme. Opravdu si stojíme za tím, co nabízíme? Co to pro nás znamená v praxi? Co nabízíme lidem kolem nás, když říkáme, že nabízíme víru pro život jaký je? Nabízíme víru na míru? Učíme se od toho Nejlepšího?Matouš 16, 15 - 18Řekne jim: „A za koho mě pokládáte vy?“  Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého.“ Ježíš mu odpověděl: „Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích. A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na této skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou. Jan 4, 5 - 20Na té cestě přišel k samařskému městu jménem Sychar, v blízkosti pole, jež dal Jákob svému synu Josefovi; tam byla Jákobova studna. Ježíš, unaven cestou, usedl u té studny. Bylo kolem poledne. Tu přichází samařská žena, aby načerpala vody. Ježíš jí řekne: „Dej mi napít!“ – Jeho učedníci odešli předtím do města, aby nakoupili něco k jídlu. – Samařská žena mu odpoví: „Jak ty jako Žid můžeš chtít ode mne, Samařanky, abych ti dala napít?“ Židé se totiž se Samařany nestýkají. Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti říká, abys mu dala napít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu živou.“ Žena mu řekla: „Pane, ani vědro nemáš a studna je hluboká; kde tedy vezmeš tu živou vodu? Jsi snad větší než náš praotec Jákob, který nám tuto studnu dal? Sám z ní pil, stejně jako jeho synové i jeho stáda.“ Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň.  Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému.“ Ta žena mu řekla: „Pane, dej mi té vody, abych už nežíznila a nemusela už sem chodit pro vodu.“ Ježíš jí řekl: „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem!“ Žena mu odpověděla: „Nemám muže.“ Nato jí řekl Ježíš: „Správně jsi odpověděla, že nemáš muže. Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“ Žena mu řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok. Naši předkové uctívali Boha na této hoře, ale vy říkáte, že místo, na němž má být Bůh uctíván, je v Jeruzalémě!“ 21  Ježíš jí odpoví: „Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy nebudete ctít Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě. 22  Vy uctíváte, co neznáte; my uctíváme, co známe, neboť spása je ze Židů. 23  Ale přichází hodina, ano, již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili. 24  Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě.“ 25  Žena mu řekla: „Vím, že přichází Mesiáš, zvaný Kristus. Ten až přijde, oznámí nám všecko.“ 26  Ježíš jí řekl: „Já jsem to – ten, který k tobě mluví.“ 39  Mnoho Samařanů z onoho města v něho uvěřilo pro slovo té ženy, která svědčila: „Všecko mi řekl, co jsem dělala.“ 40  Když k němu ti Samařané přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. I zůstal tam dva dny. 41  A ještě mnohem víc jich uvěřilo pro jeho slovo. 42  Oné ženě pak říkali: „Teď už věříme ne pro to, cos nám ty o něm řekla; sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je opravdu Spasitel světa.“  

Říká se, že "každý něčemu věří". Jak se to ale projevuje v životě - a má to mít nějaký dopad? O víře v obecné rovině i o rozdílu mezi vírou v Boha a důvěrou Bohu bude rozhovor s Tomášem Coufalem, šéfredaktorem Života víry, kterého k mikrofonu pozvala Kateřina Hodecová.

Král Šalomoun získal od Boha nevšední dar - moudrost. Lidé kolem jej proto obdivovali, ale je to všechno co jeho moudrost přinesla do života? Zamysleme se nad životem krále Šalomouna, ale i našimi vlastními v relaci Kompas Mariána Možuchy.

Mojžíše vystřídal v čele Izraele Jozue, muž, který byl Mojžíši podobný v ochotě poslouchat Boha a věřit mu, i když se stalo mnoho těžkých věcí. V relaci Bible Guide budeme dnes sledovat nástup Jozua do čela národa i bitvu o Jericho a průvodcem nám bude jako obvykle pastor Jiří Zdráhal.

Sedeli sme v našom štúdiu, na starých stoličkách a začali sme si rozprávať svoje skúsenosti zo života s Bohom. Mali sme rôzne témy, máme rôzne názory, aj naše príbehy sú originálne… pustili sme nahrávanie a vznikla relácia Pohodička. Pri jej počúvaní vám prajeme rovnako príjemný a inšpirujúci čas, ako máme my, keď sa rozprávame o tom, čo žijeme a ako sa učíme poznávať Boha a Jeho cesty vo všedných dňoch nášho života.

„Ty však, Šalamún, syn môj, poznaj Boha svojho otca a slúž Mu celým srdcom a ochotnou dušou, lebo Hospodin skúma všetky srdcia a pozná každý spôsob myslenia. Ak Ho budeš hľadať, dá sa ti nájsť; ale ak Ho opustíš, zavrhne ťa navždy.“ 1Kron 28:9 Boh sľúbil Dávidovi, že jeho kráľovstvo bude trvať naveky. To bol […] Greg Laurie

„tým, ktorí… dosiahli vieru rovnocennú s nami.“ 2. list Petra 1:1 Naša viera je vzácna. Je to najväčší a najcennejší dar, ktorý nám Boh dal. Preto si na ňu musíme dávať pozor. Musíme urobiť všetko, aby sme si ju zachovali. Nemôžeme Boha uctiť viac, ako keď v Neho veríme vierou, ktorú nám dal On. Predovšetkým […] Hans Erik Nissen

Sedeli sme v našom štúdiu, na starých stoličkách a začali sme si rozprávať svoje skúsenosti zo života s Bohom. Mali sme rôzne témy, máme rôzne názory, aj naše príbehy sú originálne… pustili sme nahrávanie a vznikla relácia Pohodička. Pri jej počúvaní vám prajeme rovnako príjemný a inšpirujúci čas, ako máme my, keď sa rozprávame o tom, čo žijeme a ako sa učíme poznávať Boha a Jeho cesty vo všedných dňoch nášho života.

Bolest je výlučná zkušenost; jen my můžeme cítit vlastní bolest. Přesto je v ní něco sdíleného – a často rodinného. Fyzioterapeut Pavel Kolář v rozhovoru pro Týdeník Echo připomněl, že vnímání bolesti je zakořeněné ve vztazích. Dítě, které spadne, se učí nejen snášet bolest, ale také chápat, jak na ni okolí reaguje. Pavel Kolář k tomu poznamenává: „Dítě spadne, odře si koleno, třeba mu i teče krev. Když se v tu chvíli všichni seběhnou a začnou dítě hystericky utěšovat a někoho ještě napadne dítě pro jistotu odvézt k lékaři, je to problém. Samozřejmě dítě zkontroluji, ale neřeším škrábance, modřiny, jizvy. Ať dítě ví, že pády a bolest jsou normální a že tu jsou od toho, aby se překonávaly. Když mu toto nepředáme, vytvoří si vadné stereotypy, které ho budou trápit celý život.“Podobně uvažoval Ludwig Wittgenstein. Ve Filosofických zkoumáních tvrdí, že ani bolest – jakkoli soukromá – nemá svůj význam nezávisle na jazyku, nezávisle na tom, jak se ji učíme pojmenovávat, chápat, sdílet. I bolest je součástí tzv. jazykových her. Wittgenstein na tom mimo jiné ukazuje, že je-li i bolest, respektive možnost jejího vyjádření takto jazykově podmíněná, je jazyk podmínkou významu vůbec. Což také znamená, že i v něčem tak intimním jako je bolest jsme odkázáni na druhé. Soukromý jazyk neexistuje. Nikdo si nemůže vymyslet vlastní jazyk; jazyk je vždy intersubjektivní; je to skupinové úsilí.Krom toho, že Wittgenstein promyslel zásadní filosofické otázky na pozadí jazyka a jazyk tak uchopil jako něco, co zakládá náš vztah ke světu, formuloval třeba i specifický pojem štěstí. Štěstí není něco, co bychom nacházeli; je to něco, co přinášíme – nebo nepřinášíme – do světa, anebo přesněji: je to náš postoj ke světu, respektive to, co Wittgenstein označuje jako formu. Nikoli obsah života, ale jeho forma je stěžejní.Máme-li problém, je marné hledat jeho řešení. Problémy se neřeší – „nechávají se zmizet“. A jak je necháme zmizet? Tím, že změníme formu života. To říká filozof, který sám neustále proměňoval svůj život: byl dobrovolníkem ve válce, učitelem na základce, architektem, zahradníkem, nemocničním technikem během Druhé světové války.KapitolyI. Bolest a rodinná příbuznost [úvod až 15:20]II. Problémy? Změň formu života. [15:20 až 35:50]III. Přečteno? Zahoďte můj Traktát [35:50 až 1:05:40]IV. „Život nás může učit věřit v Boha“ [1:05:40 až konec]BibliografieHerbert Marcuse, Der eindimensionale Mensch, Springe am Deister: Zu Klampen Verlag, 2014.Tereza Matějčková, Naše mysl si umí vytvářet vlastní léky, jen jí to musíme dovolit, in: Echoprime, 21. května, 2025, https://www.echoprime.cz/a/HWCJp/nase-mysl-si-umi-vytvaret-vlastni-leky-jen-ji-to-musime-dovolitBrian McGuinness – Radmila Schweitzer, Wittgenstein: Eine Familie in Briefen, Innsbruck: Haymon Verlag, 2018.Ludwig Wittgenstein, Tractatus philosophicus, přel. Petr Glombíček, Praha: OIKOYMENH, str. 2007.Ludwig Wittgenstein, Filosofická zkoumání, přel. Jiří Pechar, Praha: Filosofický ústav, 1993.Ludwig Wittgenstein, Vermischte Bemerkungen, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1987.Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Co dělat, když nevíš, jak dál? Když budoucnost vypadá nejistě? Tento text ze Skutků nabízí překvapivou odpověď. Nejde o plán. Jde o důvěru. (Skutky 1:12-26) Článek Můžu spoléhat na Boha? se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

„Údolnú bránu… vybudovali a osadili jej vráta, zámky i závory…“ (Neh 3,13) Údolná brána sa nachádzala v juhozápadnej časti hradieb Jeruzalema a viedla z mesta dolu, do údolia. Cez túto bránu musí prejsť každý človek. Veriaci, aj tí, ktorí Boha odmietajú, aj ľahostajní. Teraz myslím na bránu, ktorá vedie do „údolia smrti“, pretože tam my, […] Curt Westman

Svoboda „pod širým nebem“, kterou nám Bůh nabízí versus náš lidský sklon uzavírat se před Bohem i ostatními. Využijte léto k tomu vyjít ven a potkat Boha a otevřít se přátelům, zve mozaikový host Ida Pencová z Apoštolské církve v Kolíně.

Keď sa blížil k Jerichu, nejaký slepec sedel pri ceste a žobral. Počujúc, že zástup ide tadiaľ, spytoval sa, čo je to. Oznámili mu, že Ježiš Nazaretský ide tadiaľ. Tu zvolal: Ježiš, Syn Dávidov, zmiluj sa nado mnou! A tí, čo šli popredku, dohovárali mu, aby zamĺkol. Ale on tým hlasnejšie kričal: Syn Dávidov, zmiluj sa nado mnou! Nato Ježiš zastal a kázal priviesť ho k sebe. A keď sa priblížil, opýtal sa ho: Čo chceš, aby som ti urobil? Odpovedal Mu: Pane, nech vidím. Riekol mu Ježiš: Viď! Tvoja viera ťa zachránila. A on hneď videl a nasledoval Ho, oslavujúc Boha. A všetok ľud, keď to videl, vzdával Bohu chválu. L 18:35–43)

V setkání nad knihou proroka Daniela se opět vrátíme k předchozímu textu a zaměříme se na fascinující vizi, kterou měl král Nebukadnesar. Prozkoumáme, jak jeho sen o obrovském stromě odhaluje pravdy o moci Boha nad královstvími světa.

Základem smlouvy s Bohem nebyly ty konkrétní body zákona, ale ochota Boha poslouchat a milovat, přesněji řečeno by to mělo být v opačném pořadí - milovat a poslouchat. Že to člověk pořád těžko chápe, budeme zjišťovat z obsahu dalších kapitol knihy Deuteronomium, kteými nás provází pastor Jiří Zdráhal.

V dalším díle pořadu "Na stole je téma", si redaktorka Tamara Suchánková pozvala opět zajímavého hosta. Tentokrát se zaměří na kurzy Alfa, které nabízí příležitost prozkoumat křesťanskou víru a diskutovat o zásadních životních otázkách. Kurzy Alfa probíhají po celém světě v kavárnách, církvích, univerzitách, obývacích pokojích, ale třeba i ve vězení. Je to místo, kde je každý vítán. Je nástrojem, který pomáhá církvím vytvořit prostor, kam lidé rádi přivedou své přátele, aby si povídali o křesťanství a o Bohu. Rozhovor s ředitelkou české kanceláře kurzů Alfa Veronikou Filipovou, vám přinese hlubší pohled na to, jak tento projekt pomáhá lidem navazovat otevřený dialog o víře, hledání smyslu a osobním růstu.

„Byl to nádherný vztah nejen pracovní, ale i lidský, protože Eva byla voda, já jsem byl oheň. Mám pocit, že kdyby festival dělaly dva ohně nebo dvě vody, tak ani jedno by nebylo dobré,“ řekl Janu Pokornému v roce 2022 herec a dlouholetý ředitel MFF Karlovy Vary Jiří Bartoška. Proč se s Evou Zaoralovou rozhodli zachránit karlovarský festival? Co pro něj znamenala inscenace Jakub a jeho pán? A proč hrál radši golf než tenis? Poslechněte si vzpomínkový sestřih rozhovorů. Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Byl to nádherný vztah nejen pracovní, ale i lidský, protože Eva byla voda, já jsem byl oheň. Mám pocit, že kdyby festival dělaly dva ohně nebo dvě vody, tak ani jedno by nebylo dobré,“ řekl Janu Pokornému v roce 2022 herec a dlouholetý ředitel MFF Karlovy Vary Jiří Bartoška. Proč se s Evou Zaoralovou rozhodli zachránit karlovarský festival? Co pro něj znamenala inscenace Jakub a jeho pán? A proč hrál radši golf než tenis? Poslechněte si vzpomínkový sestřih rozhovorů.

(Žalm 19) Jako křesťané věříme, že Bůh nejenom existuje, ale taky že mluví. Proč je to důležité a jak můžeme Boha slyšet? Článek Bůh mluví se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

V podcaste "Flešbeky" sa tentokrát Ivan rozpráva s tromi mladými dobrovoľníkmi projektu Godzone – Nikou, Jakubom a Baškou – o ich motiváciách k službe, skúsenostiach a ceste viery. Hostia zdieľajú svoje očakávania verzus realitu dobrovoľníctva, hľadanie zmyslu v skrytej práci, bežný deň v kancelárii, a zážitky Božej starostlivosti a vernosti uprostred duchovných výziev. Rozhovor ako vždy zahŕňa aj odľahčenú časť s "miskou otázok", diskusiu o knihe "Boh má meno" a dôležitosti správneho vnímania Boha. 0:00 V tejto časti uvidíte0:39 Začiatok 3:21 3 otázky na úvod 4:10 Aký je tvoj ranný rituál 4:43 Čo najhodnotnejšie ťa naučili rodičia? 5:48 Ako rada tráviš čas keď nepracuješ/neštuduješ? 6:15 Akú radu by si dal svojmu mladšiemu ja? 6:35 Najobľúbenejší predmet v škole 6:57 Čo bolo najväčšie dobrodružstvo života? 7:28 Čo určite plánuješ stihnúť pred smrťou? 8:19 Ak by si mala stráviť rok niekde osamote, kde by to malo byť?9:12 Súťaž o knihu Boh má meno: https://www.godzoneshop.sk/produkt/boh-ma-meno-john-mark-comer/ 12:13 Staň sa dobrovoľníkom na https://godzone.sk/dobrovolnik/ 12:36 Podpora služby: https://podpora.godzone.sk 13:26 Ako začala ich cesta viery 24:42 Kde sa v nich narodilo rozhodnutie stať sa dobrovoľníkom 27:42 Čo pre nich znamená služba33:57 Čo ich na službe prekvapilo?38:32 Staň sa dobrovoľníkom na https://godzone.sk/dobrovolnik/39:10 Ako vyzerá bežný deň dobrovoľníka?46:37 Pochybnosti v službe48:43 Božia starostlivosť51:08 Čo by odkázali niekomu kto rozmýšľa nad príchodom dobrovoľníkom54:44 Ako prebieha začiatok služby58:10 Téma Godzone konferencie 2025

Americká krása #56 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o proměnách náboženství v USA a nové knize konzervativního komentátora NYT Rosse Douthata

„Naše časy mi pripomínajú obdobie pred zánikom Rímskej ríše, keď sa blázni stávali cisármi“, hovorí Daniel Pastirčák, kazateľ Cirkvi bratskej. Prichádza s diagnózou dnešnej doby. „Pre mňa ako kresťana je bolestivé, no musím to priznať, že sa prizeráme tomu, ako sa v Rusku či Amerike a ďalších krajinách zneužíva kresťanstvo“, tvrdí. Ide to podľa neho proti paradigme „ukrižovaného Boha“. „On je vždy na strane obetného baránka proti zlovôli a manipuláciám mocných“, vysvetľuje.„Boh nie je na strane Putina a jeho zbraní posväcovaných patriarchom Kirillom. Nie je ani v Biblii, ktorou máva Donald Trump. Boh je ukrižovaný na Ukrajine.“ Daniel Pastirčák, kazateľ cirkvi bratskej, bratislavské námestie Slobody, marec 2025. „Právo je zatlačené do úzadia a spravodlivosť stojí bokom. Pravda sa potkýna na ulici a statočnosť nemôže vstúpiť. A ten, kto sa vyhýba zlu, stáva sa korisťou.“ Ten istý Daniel Pastirčák, rovnako marec tohto roku, festival Konvergencie. Citujúc biblického Izaiáša spred tisícročí – ako úvod k odpovedi na nastolený problém toho, čo sa to tu dnes deje. Znechutený z „utajeného rande, kde premiér Fico flirtuje s Putinom a s drzosťou krčmového povaľača uráža prezidenta napadnutej krajiny“. V Donaldovi Trumpovi vidí „prefíkaného obchodníka s mierom“, vďaka ktorému sa „zvrátenosť znormalizovala a globalizovala“. A v Zelenskom ako prezidentovi napadnutej krajiny poníženého v priamom prenose. Sme na začiatku sviatkov s iným Poníženým – „Poníženým až na smrť“. A to v spoločnosti, ktorá síce vychádza z jeho a teda kresťanských koreňov, no žije si už svojim životom.Aj preto sa na túto dobu pozrieme s autorom týchto jasných slov, v čase keď jasné slová nie sú samozrejmosťou. Aspoň na poschodiach, kde je úrad a moc. „Naše časy mi pripomínajú obdobie pred zánikom Rímskej ríše, keď sa blázni stávali cisármi“, hovorí Daniel Pastirčák, kazateľ Cirkvi bratskej. Prichádza s diagnózou dnešnej doby. „Pre mňa ako kresťana je bolestivé, no musím to priznať, že sa prizeráme tomu, ako sa v Rusku či Amerike a ďalších krajinách zneužíva kresťanstvo“, tvrdí. Ide to podľa neho proti paradigme „ukrižovaného Boha“. „On je vždy na strane obetného baránka proti zlovôli a manipuláciám mocných“, vysvetľuje.Koalície Antikrista: Putin, Trump, Orbán, náš birmovaný komunistaKazateľ Pastirčák hovorí o „špeciálnom type zla“, ktorý sa v novozákonných spisoch označuje Antikristom. „Antikrist je to, keď sa v mene Krista deje niečo, čo v úplnej podstate protirečí tomu, čo Kristus bol, kým je, čo priniesol“, vysvetľuje. „To je typ zla, ktorý nemôže vzniknúť bez Krista. Môže vzniknúť iba ako zneužitie Krista“. „Dnes vidíme, že Rusko je jeden tip antikristovstva, Trump je iný tip. Oni si aj preto tak rozumejú. A v Orbánovi môžeme vidieť ďalší. Vzniká tu celá koalícia ľudí, ktorí zneužívajú Krista a kresťanstvo“, rozpráva Daniel Pastirčák. Pri otázke, či tam nepatrí aj premiér Fico, ktorý podľa neho „flirtuje s Putinom“, reaguje výrazom „jasné“. „Trump je rovnako komický. Keď sa človek pozrie na to, ako žije, kým je, tak je to podobný kresťan ako ten náš birmovaný komunista“, hovorí v narážke na Roberta Fica. „Myslím si, že takto zneužívať kresťanstvo môžu iba ľudia, ktorí nestoja za ničím. Sila týchto novodobých populistických diktátorov spočíva v ich prázdnote“, hovorí. „Okrem vôle po moci nemajú nič“, dodáva. „Dokážu sa postaviť za čokoľvek, čo im práve vyhovuje, aby získali moc“. Cirkev by mala biť na poplachHovorí, že v takejto situácii by mala biť na poplach cirkev: „Mala by na to poukazovať. Veď kto iný by mal brániť zneužívané evanjelium ako cirkev a jej...

Vidím tu kaolície Antikrista. Putin, Trump, Orbán a náš birmovaný komunista evanjelium zneužívajú, tvrdí kazateľ Pastirčák (podcast)„Naše časy mi pripomínajú obdobie pred zánikom Rímskej ríše, keď sa blázni stávali cisármi“, hovorí Daniel Pastirčák, kazateľ Cirkvi bratskej. Prichádza s diagnózou dnešnej doby. „Pre mňa ako kresťana je bolestivé, no musím to priznať, že sa prizeráme tomu, ako sa v Rusku či Amerike a ďalších krajinách zneužíva kresťanstvo“, tvrdí. Ide to podľa neho proti paradigme „ukrižovaného Boha“. „On je vždy na strane obetného baránka proti zlovôli a manipuláciám mocných“, vysvetľuje.„Boh nie je na strane Putina a jeho zbraní posväcovaných patriarchom Kirillom. Nie je ani v Biblii, ktorou máva Donald Trump. Boh je ukrižovaný na Ukrajine.“ Daniel Pastirčák, kazateľ cirkvi bratskej, bratislavské námestie Slobody, marec 2025. „Právo je zatlačené do úzadia a spravodlivosť stojí bokom. Pravda sa potkýna na ulici a statočnosť nemôže vstúpiť. A ten, kto sa vyhýba zlu, stáva sa korisťou.“ Ten istý Daniel Pastirčák, rovnako marec tohto roku, festival Konvergencie. Citujúc biblického Izaiáša spred tisícročí – ako úvod k odpovedi na nastolený problém toho, čo sa to tu dnes deje. Znechutený z „utajeného rande, kde premiér Fico flirtuje s Putinom a s drzosťou krčmového povaľača uráža prezidenta napadnutej krajiny“. V Donaldovi Trumpovi vidí „prefíkaného obchodníka s mierom“, vďaka ktorému sa „zvrátenosť znormalizovala a globalizovala“. A v Zelenskom ako prezidentovi napadnutej krajiny poníženého v priamom prenose. Sme na začiatku sviatkov s iným Poníženým – „Poníženým až na smrť“. A to v spoločnosti, ktorá síce vychádza z jeho a teda kresťanských koreňov, no žije si už svojim životom.Aj preto sa na túto dobu pozrieme s autorom týchto jasných slov, v čase keď jasné slová nie sú samozrejmosťou. Aspoň na poschodiach, kde je úrad a moc. „Naše časy mi pripomínajú obdobie pred zánikom Rímskej ríše, keď sa blázni stávali cisármi“, hovorí Daniel Pastirčák, kazateľ Cirkvi bratskej. Prichádza s diagnózou dnešnej doby. „Pre mňa ako kresťana je bolestivé, no musím to priznať, že sa prizeráme tomu, ako sa v Rusku či Amerike a ďalších krajinách zneužíva kresťanstvo“, tvrdí. Ide to podľa neho proti paradigme „ukrižovaného Boha“. „On je vždy na strane obetného baránka proti zlovôli a manipuláciám mocných“, vysvetľuje.Koalície Antikrista: Putin, Trump, Orbán, náš birmovaný komunistaKazateľ Pastirčák hovorí o „špeciálnom type zla“, ktorý sa v novozákonných spisoch označuje Antikristom. „Antikrist je to, keď sa v mene Krista deje niečo, čo v úplnej podstate protirečí tomu, čo Kristus bol, kým je, čo priniesol“, vysvetľuje. „To je typ zla, ktorý nemôže vzniknúť bez Krista. Môže vzniknúť iba ako zneužitie Krista“. „Dnes vidíme, že Rusko je jeden tip antikristovstva, Trump je iný tip. Oni si aj preto tak rozumejú. A v Orbánovi môžeme vidieť ďalší. Vzniká tu celá koalícia ľudí, ktorí zneužívajú Krista a kresťanstvo“, rozpráva Daniel Pastirčák. Pri otázke, či tam nepatrí aj premiér Fico, ktorý podľa neho „flirtuje s Putinom“, reaguje výrazom „jasné“. „Trump je rovnako komický. Keď sa človek pozrie na to, ako žije, kým je, tak je to podobný kresťan ako ten náš birmovaný komunista“, hovorí v narážke na Roberta Fica. „Myslím si, že takto zneužívať kresťanstvo môžu iba ľudia, ktorí nestoja za ničím. Sila týchto novodobých populistických diktátorov spočíva v ich prázdnote“, hovorí. „Okrem vôle po moci nemajú nič“, dodáva. „Dokážu sa postaviť za čokoľvek, čo im práve vyhovuje, aby získali moc“. Cirkev by mala biť na poplachHovorí, že v takejto situácii by...

Prinášame inšpiratívny rozhovor s Danielom Pechom, otcom, manželom a Božím služobníkom, ktorého príbeh svedčí o radikálnej premene vďaka Božej láske. Daniel sa podelil o svoju cestu viery, ktorá zahŕňala obdobie úzkosti a depresie, vedenie k svedkom Jehovovým a nakoniec nájdenie slobody v osobnom vzťahu s Ježišom Kristom. Hovoril o svojom detstve, hľadaní Boha, skúsenostiach so svedkami Jehovovými, duchovnom boji na Tenerife a zlomovom momente, kedy zažil Božiu odpoveď na modlitbu a osobné stretnutie s ním.Opísal svoj postupný odchod od svedkov Jehovových, zjavenie pravdy Duchom Svätým a prijatie Ježiša Krista ako svojho Spasiteľa. Podelil sa aj o nadprirodzené zážitky, prorocké slová, počutie Božieho hlasu a povolanie do služby evanjelistu.