Podcasts about mezi

Kázání na bohoslužbě Církve pro region (Apoštolská církev) ve Valašském Meziříčí.

Oleksandra Simochko zjišťovala, co Ukrajinské centrum Nusle uspořádá pro ukrajinské uprchlíky nad 65 let. Tatiana Čabáková navštívila obchůdek, kde najdete ručně vyráběné vlněné produkty z Bulharska Moderuje: Tatiana Čabáková Připravila: Tajana Mančalová

Český film mezi roky 1944 – 1948 je tak trochu zasutou kapitolou, zapadlou do skuliny mezi dvěma vyhraněnými epochami. Proč se právě v době 2. světové války čeští filmaři rozhodli, že po válce už český film nebude věcí soukromníků, ale státu?

Oleksandra Simochko zjišťovala, co Ukrajinské centrum Nusle uspořádá pro ukrajinské uprchlíky nad 65 let. Tatiana Čabáková navštívila obchůdek, kde najdete ručně vyráběné vlněné produkty z Bulharska Moderuje: Tatiana Čabáková Připravila: Tajana MančalováVšechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Medaili města Liberce získalo letos několik osobností. Mezi nimi i dva herci – liberecký rodák Oldřich Kaiser a dlouholetá členka činohry Divadla F. X. Šaldy Markéta Tallerová.

Už dvacet let je domácí hudební scéna spojena se jménem Petr Bende. Mezi posluchače jej vynesla pěvecká soutěž s názvem SuperStar. Z rodného jihomoravského Újezda se odstěhoval a nakonec usadil v Ostravě, odkud vyjíždí koncertovat. Uplynulých dvacet let probereme v rozhovoru.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už dvacet let je domácí hudební scéna spojena se jménem Petr Bende. Mezi posluchače jej vynesla pěvecká soutěž s názvem SuperStar. Z rodného jihomoravského Újezda se odstěhoval a nakonec usadil v Ostravě, odkud vyjíždí koncertovat. Uplynulých dvacet let probereme v rozhovoru.

Dějiny lidství doprovázejí i boje a války. Nepřátelství mezi různými klany, etniky, národy nejsou ničím neobvyklým ani ve vyspělém světě. Proč války souvisejí s tím, že někoho druhého považujeme za nedostatečného člověka? Existuje na světě kultura, která nikdy s nikým neválčila? A kolika způsoby lze uzavřít mír? Martin Rychlík a Martin Soukup o tom, jak překonat nepřátelství mezi lidmi.

Vít Olmer je ikonou československého filmového světa. Mezi jeho režisérské počiny patří kultovní snímky Tankový prapor, Nahota na prodej či Bony a klid. Kdy naposledy viděl dobrý film?

Vít Olmer je ikonou československého filmového světa. Mezi jeho režisérské počiny patří kultovní snímky Tankový prapor, Nahota na prodej či Bony a klid. Kdy naposledy viděl dobrý film?

„Neměl jsem kurzy ani oprávnění na veškerou techniku, takže jsem začal hodně darovat krev. A během jedné takové návštěvy jsem v čekárně zahlédl plakát dárců kostní dřeně,“ říká hasič.

Vít Olmer je ikonou československého filmového světa. Mezi jeho režisérské počiny patří kultovní snímky Tankový prapor, Nahota na prodej či Bony a klid. Kdy naposledy viděl dobrý film?

Žádosti bude možné podávat od 5. ledna do 30. dubna 2026. Mezi oprávněnými žadateli jsou kromě obcí například i školské právnické osoby nebo veřejné výzkumné instituce

Vít Olmer je ikonou československého filmového světa. Mezi jeho režisérské počiny patří kultovní snímky Tankový prapor, Nahota na prodej či Bony a klid. Kdy naposledy viděl dobrý film?

Vít Olmer je ikonou československého filmového světa. Mezi jeho režisérské počiny patří kultovní snímky Tankový prapor, Nahota na prodej či Bony a klid. Kdy naposledy viděl dobrý film?

Kázání na bohoslužbě Církve pro Valmez (Apoštolská církev ve Valašském Meziříčí).

Zavítejte s redaktorkou Tatianou Čabákovou do pražské střední školy Naše Lyceum, kterou navštívili žáci z Chersonu s vlastním filmovým projektem, který se jmenuje Generace NIKA. Z rozhovoru Jannise Morase se dozvíte, co na Krétě zkoumá řecko-český manželský pár archeologů - Manolis a Věra Klondzasovi. Moderuje: Ilona Zasidkovyčová Připravila: Tajana MančalováVšechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dřív pracovala Renata Karásková v sociálních službách. Před 20 lety se začala potýkat s vážnou nemocí a poslední roky už tráví jen doma, upoutaná na lůžko. Bolest jí nedovoluje ani sedět, natož chodit. Na konci října její dcery uspořádaly sbírku na speciální auto, aby jejich maminka mohla ven, uvidět zase nebe a přírodu. Mezi lidmi zvedla vlnu solidarity. „Je to úžasné! Dobro je všude, jen si ho kolikrát nevšímáme. Lidi jsou přející, je to hrozně dojemné,“ usmívá se Renata.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Město v příštím roce počítá také s investicí do energetiky. Velká část půjde na fotovoltaiku a tepelná čerpadla. Jde o dlouho plánované projekty.

Jak vypadal pověstný kůň, v jehož dutém břichu se Řekové dostali do města Troja a vyhráli válku, se už sotva dozvíme. Jeho možnou podobu vystihuje světový unikát, největší dřevěná stavba „Trojského koně“, která stojí v podhradí Bouzova.

Jak vypadal pověstný kůň, v jehož dutém břichu se Řekové dostali do města Troja a vyhráli válku, se už sotva dozvíme. Jeho možnou podobu vystihuje světový unikát, největší dřevěná stavba „Trojského koně“, která stojí v podhradí Bouzova.

Jak vypadal pověstný kůň, v jehož dutém břichu se Řekové dostali do města Troja a vyhráli válku, se už sotva dozvíme. Jeho možnou podobu vystihuje světový unikát, největší dřevěná stavba „Trojského koně“, která stojí v podhradí Bouzova.

Jak vypadal pověstný kůň, v jehož dutém břichu se Řekové dostali do města Troja a vyhráli válku, se už sotva dozvíme. Jeho možnou podobu vystihuje světový unikát, největší dřevěná stavba „Trojského koně“, která stojí v podhradí Bouzova.

Jak vypadal pověstný kůň, v jehož dutém břichu se Řekové dostali do města Troja a vyhráli válku, se už sotva dozvíme. Jeho možnou podobu vystihuje světový unikát, největší dřevěná stavba „Trojského koně“, která stojí v podhradí Bouzova.

Jak vypadal pověstný kůň, v jehož dutém břichu se Řekové dostali do města Troja a vyhráli válku, se už sotva dozvíme. Jeho možnou podobu vystihuje světový unikát, největší dřevěná stavba „Trojského koně“, která stojí v podhradí Bouzova.

Spejbl a Hurvínek už spolu procestovali mnoho koutů světa, účinkovali na čtyřech kontinentech. Muzeum loutek v Plzni teď Hurvínka vyslalo do světa bez taťuldy, jen se Žerykem, aby se ještě podíval po cizích zemích, a hlavně po českých školách v zahraničí, než mu bude příští rok v květnu 100 let. Ve Spojených státech se s ním setkal tamní zpravodaj Pavel Novák.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Když obyvatelé Pobaltí v srpnu 1989 vytvořily skoro 600 kilometrů dlouhý živý řetěz, chtěli tím ukázat soudržnost svých zemí ve snaze znovu získat suverenitu. Tehdejší vedení Sovětského svazu pokojnou demonstraci označilo za nacionalistickou hysterii. Tři pobaltské státy se přesto osamostatnily a ve snaze oprostit se od minulosti začaly ze svých území odstraňovat sovětské památníky. Velkou část těch litevských dnes shromažďuje Park sovětských soch u vesničky Grūtas.

Když obyvatelé Pobaltí v srpnu 1989 vytvořily skoro 600 kilometrů dlouhý živý řetěz, chtěli tím ukázat soudržnost svých zemí ve snaze znovu získat suverenitu. Tehdejší vedení Sovětského svazu pokojnou demonstraci označilo za nacionalistickou hysterii. Tři pobaltské státy se přesto osamostatnily a ve snaze oprostit se od minulosti začaly ze svých území odstraňovat sovětské památníky. Velkou část těch litevských dnes shromažďuje Park sovětských soch u vesničky Grūtas.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se potkávají generace, dějí se zázraky! Tímto mottem se řídí nezisková organizace Mezi námi, která už řadu let propojuje ty nejstarší s těmi nejmladšími po celém Česku. Přináší do škol, školek i domovů pro seniory aktivity otevírající prostor pro vzájemné porozumění a sdílení. Jak taková setkání probíhají? Jaké mají dopady? A proč je vlastně důležité, aby se generace potkávaly? Na to vše se v pořadu Na stole je téma ptáme ředitelky organizace Kateřiny Jirglové.

V kapitole s názvem MAXI figurují v České knize rekordů zajímavé údaje svědčící o umu našich lidí a o platnosti známého rčení o zlatých českých ručičkách. Třeba mistři ze strojíren v Pacově vyrobili v roce 2017 obří jídelní příbor sestávající z 249 centimetrů dlouhé vidličky a jí odpovídajícího příborového nože o délce 260 centimetrů.

V kapitole s názvem MAXI figurují v České knize rekordů zajímavé údaje svědčící o umu našich lidí a o platnosti známého rčení o zlatých českých ručičkách. Třeba mistři ze strojíren v Pacově vyrobili v roce 2017 obří jídelní příbor sestávající z 249 centimetrů dlouhé vidličky a jí odpovídajícího příborového nože o délce 260 centimetrů.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jako malá holka utíkala do světa fantazií a dodnes v něm nachází oporu. Bet Orten mluví o fotografii jako o prostoru, kde člověk může tvořit bez omezení a popisuje, jak ji tenhle svět provází celý život - od chvíle, kdy poprvé vzala do ruky starý fotoaparát, až po její lekce studentům, u kterých sleduje, jak se v nich probouzí chuť tvořit. „Myslím, že to v sobě máme všichni,“ říká. Otevřeně také mluví o tom, jaké bylo vstupovat do oboru, kde dominovali muži. Vzpomíná na začátky, kdy slyšela věty o tom, že „žena patří v ateliéru spíš před objektiv“ nebo kritiku, že „neunese techniku“ a jak dlouho trvalo, než získala prostor, kde se na tvorbu žen dívá jinak - s respektem a vědomím toho, že fotografie ženského těla nemusí být jen objektivizující. „Na některé věci se nemůžu zpětně ani podívat. Říkám si: proč ty ženy takhle fotily, proboha,“ přiznává fotografka, že některé fotografky, které dříve obdivovala, často fotily způsobem, který odpovídal mužskému vidění fotografie, protože chtěly být v „jejich“ světě respektované. Orten mluví i o zásadním zlomu v její vlastní kariéře, který přišel ve chvíli, kdy se jí začaly otevírat nové možnosti v Londýně. Tehdy ji čekala práce pro Vogue, ale v tu samou dobu zjistila, že je těhotná. „Kdybych šla na potrat, přišlo by mi to jako smlouva s ďáblem,“ mluví o době, kdy si kladla otázku, jestli dát přednost kariéře. „Pak jsem si řekla, že by se mi to nevyplatilo. Lidský život je důležitější,“ popisuje fotografka co předcházelo návratu do Prahy, který byl „extrémně drsný“. Místo zahořknutí hledala nový způsob, jak svůj příběh přerámovat. Mluví o tom jako o jedné z nejtěžších, ale nejdůležitějších etap svého života, bez které by podle svých slov nebyla tím, kým je. Dnes je matkou dvou dětí, ale zůstalo jí přesvědčení, že focení je její „bytostná potřeba“. „Zradila bych svoji duši, kdybych to nedělala,“ dodává. Jak se mění ženský pohled ve fotografii? Co musí žena udělat, aby byla v oboru slyšet? Jak náročné bylo najít si svoji polohu v Česku a proč je pro Bet Orten svoboda důležitější než jakákoli škatulka? Pusťte si celý rozhovor.

Hosté v studiu: Magdalena Fajtová, redaktorka týdeníku Respekt. Konstantinos Tsivos, historik Ústavu řeckých a latinských studií, Georgi Bečev, balkanolog, zástupce Bulharské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny. Moderátor: Libor Kukal Připravili: Tajana Mančalová a Libor Kukal

Možná byste to nečekali, ale váleční veteráni nejsou jen vojáci, ale taky diplomaté nebo policisti, kteří sloužili v konfliktních oblastech. Veteránskou průkazku má aktuálně asi 250 příslušníků státní policie. Mezi nimi je Břetislav Brejcha, současný šéf národní protiteroristické centrály. V Afghánistánu strávil 2 roky v rámci policejní mise EUPOL a tamním kolegům se snažil předat základy policejní práce. Jeho příběh uzavírá seriál Radiožurnálu o válečných veteránech.

Hypoteční trh se po těžších letech znovu probouzí – a do jeho oživení vstupuje nový hráč. Partners Banka, která během svého prvního roku a půl na trhu získala přes 150 tisíc klientů a letos spustila i vlastní hypotéky. Hned od začátku slibuje, že je bude dělat jinak: jednoduše, férově a bez zbytečných poplatků. V podcastu hosté hovoří o tom, proč se banka rozhodla do hypoték vstoupit právě teď, jak se jí daří v prostředí, které bylo dlouho doménou tradičních institucí, a co všechno přináší do segmentu, jež bývá pro klienty často složitý a nepřehledný. Dozvíte se také, jak chce Partners Banka bojovat o klienty v době, kdy už dávno nerozhoduje jen sazba. Co dnes lidé od banky očekávají? Jak moc hraje roli servis, rychlost a digitální řešení? A pomáhá, nebo naopak komplikuje věci fakt, že banka vznikla z poradenské skupiny? Poslechněte si celý podcast Forbes BrandVoice.

Nová Sněmovna je ustavena, stará vláda podala demisi. Za normálních okolností by se mohl Andrej Babiš (ANO) už zítra radovat z návratu do premiérské funkce. Protože se však o vládnutí uchází koalice, jejíž součástí jsou radikální strany i politici se škraloupy, bylo by jmenování nového předsedy vlády prezidentem poměrně překvapivé. Naopak hrozí, že další z jejich konzultací bude konfliktnější než ty předchozí.

Přesně v 11:52 se před rokem, 1. listopadu, v srbském Novém Sadu na lidi zřítil nově postavený železniční přístřešek a 16 z nich zabil. Mezi oběťmi je jedno malé dítě. Nehodu Srbové, především studenti, nepovažovali za běžnou, ale za důsledek ledabylé práce.

Nová Sněmovna je ustavena, stará vláda podala demisi. Za normálních okolností by se mohl Andrej Babiš (ANO) už zítra radovat z návratu do premiérské funkce. Protože se však o vládnutí uchází koalice, jejíž součástí jsou radikální strany i politici se škraloupy, bylo by jmenování nového předsedy vlády prezidentem poměrně překvapivé. Naopak hrozí, že další z jejich konzultací bude konfliktnější než ty předchozí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přesně v 11:52 se před rokem, 1. listopadu, v srbském Novém Sadu na lidi zřítil nově postavený železniční přístřešek a 16 z nich zabil. Mezi oběťmi je jedno malé dítě. Nehodu Srbové, především studenti, nepovažovali za běžnou, ale za důsledek ledabylé práce.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Začátek třetího kola mírových jednání mezi Afghánistánem a Pákistánem narušily ve čtvrtek další ozbrojené střety na společné hranici. Z porušení příměří se obě země obviňují navzájem. Při víc než týden trvajících bojích v polovině října zahynuly na obou stranách desítky až stovky vojáků i civilistů a trvalý mír se od té doby nepodařilo vyjednat.

Agáta Pilátová si povídala s předsedou Světové rady Rusínů, maďarským Rusínem Dr. Stefanem Ljavincem. Lidija Stevanović v rozhovoru s balkanistou Jakubem Novosadem zjišťovala, na co se můžeme těšit koncem měsíce na pátém ročníku festivalu BalCan CrossOver. Moderuje: Iveta Demeterová Připravila: Tajana Mančalová

Piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), sladkovodní ryba z čeledi sekavcovitých, je v České republice chráněný. Při vytažení z vody nebo uchopení vydává pískavé zvuky. Proto piskoř. A protože je „oblečený“ do pruhovaného pyžama v barvě písku a bahna, ve kterém si lebedí, říká se mu pruhovaný.

Piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), sladkovodní ryba z čeledi sekavcovitých, je v České republice chráněný. Při vytažení z vody nebo uchopení vydává pískavé zvuky. Proto piskoř. A protože je „oblečený“ do pruhovaného pyžama v barvě písku a bahna, ve kterém si lebedí, říká se mu pruhovaný.

Piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), sladkovodní ryba z čeledi sekavcovitých, je v České republice chráněný. Při vytažení z vody nebo uchopení vydává pískavé zvuky. Proto piskoř. A protože je „oblečený“ do pruhovaného pyžama v barvě písku a bahna, ve kterém si lebedí, říká se mu pruhovaný.

Představí architekta Alexandrose Kaminarase, který se narodil na Kypru řecko-kyperskému otci a české matce. A navštíví pražskou akci "Měsíc srbské kultury". Připravila Tajana Mančalová a moderuje Iveta Demeterová.

Rozhlasový pořad Mistři pěvci opeřenci byl nominován na prestižní cenu Prix Europa. Jeho autor, skladatel a publicista Lukáš Hurník, v něm s lehkostí a nadhledem propojuje svět hudby a přírody. „V odborných textech jsem si něco našel ke každému ptáčkovi a pak jsem hledal paralely s hudbou,“ vysvětluje v Blízkých setkáních autor pořadu, který je zároveň šéfredaktorem rozhlasových stanic D-dur a Jazz.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Může nová vláda skutečně odmítnout ETS2? Co se od roku 2019, kdy byl Radek naším úplně prvním hostem, opravdu změnilo a co zůstalo stejné? V čem měl pravdu a v čem se mýlil? Kam se posunula debata o Green Dealu, průmyslu a konkurenceschopnosti Evropy? Dá se ještě stihnout restart evropské ekonomiky, než nám ujede vlak za USA a Čínou? A proč se možná blíží „evropský Pearl Harbor“?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Hosté ve studiu: Jakub Novosad, balkanista, překladatel, autor podcastu Hej, Slované, a projektu BalCan CrossOver, a Selma Muhić, vyučující na FHS UK Moderuje: Libor Kukal Připravili: Tajana Mančalová a Libor Kukal

Mezi hnutím ANO, SPD a Motoristy sobě pokračovalo vyjednávání o sestavení nové české vlády. A už toto vyjednávání ukazuje, že nastaly nové pořádky.