Podcasts about mezi

Město v příštím roce počítá také s investicí do energetiky. Velká část půjde na fotovoltaiku a tepelná čerpadla. Jde o dlouho plánované projekty.

Jak vypadal pověstný kůň, v jehož dutém břichu se Řekové dostali do města Troja a vyhráli válku, se už sotva dozvíme. Jeho možnou podobu vystihuje světový unikát, největší dřevěná stavba „Trojského koně“, která stojí v podhradí Bouzova.

Jak vypadal pověstný kůň, v jehož dutém břichu se Řekové dostali do města Troja a vyhráli válku, se už sotva dozvíme. Jeho možnou podobu vystihuje světový unikát, největší dřevěná stavba „Trojského koně“, která stojí v podhradí Bouzova.

Jak vypadal pověstný kůň, v jehož dutém břichu se Řekové dostali do města Troja a vyhráli válku, se už sotva dozvíme. Jeho možnou podobu vystihuje světový unikát, největší dřevěná stavba „Trojského koně“, která stojí v podhradí Bouzova.

Jak vypadal pověstný kůň, v jehož dutém břichu se Řekové dostali do města Troja a vyhráli válku, se už sotva dozvíme. Jeho možnou podobu vystihuje světový unikát, největší dřevěná stavba „Trojského koně“, která stojí v podhradí Bouzova.

Jak vypadal pověstný kůň, v jehož dutém břichu se Řekové dostali do města Troja a vyhráli válku, se už sotva dozvíme. Jeho možnou podobu vystihuje světový unikát, největší dřevěná stavba „Trojského koně“, která stojí v podhradí Bouzova.

Jak vypadal pověstný kůň, v jehož dutém břichu se Řekové dostali do města Troja a vyhráli válku, se už sotva dozvíme. Jeho možnou podobu vystihuje světový unikát, největší dřevěná stavba „Trojského koně“, která stojí v podhradí Bouzova.

Když obyvatelé Pobaltí v srpnu 1989 vytvořily skoro 600 kilometrů dlouhý živý řetěz, chtěli tím ukázat soudržnost svých zemí ve snaze znovu získat suverenitu. Tehdejší vedení Sovětského svazu pokojnou demonstraci označilo za nacionalistickou hysterii. Tři pobaltské státy se přesto osamostatnily a ve snaze oprostit se od minulosti začaly ze svých území odstraňovat sovětské památníky. Velkou část těch litevských dnes shromažďuje Park sovětských soch u vesničky Grūtas.

Když obyvatelé Pobaltí v srpnu 1989 vytvořily skoro 600 kilometrů dlouhý živý řetěz, chtěli tím ukázat soudržnost svých zemí ve snaze znovu získat suverenitu. Tehdejší vedení Sovětského svazu pokojnou demonstraci označilo za nacionalistickou hysterii. Tři pobaltské státy se přesto osamostatnily a ve snaze oprostit se od minulosti začaly ze svých území odstraňovat sovětské památníky. Velkou část těch litevských dnes shromažďuje Park sovětských soch u vesničky Grūtas.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se potkávají generace, dějí se zázraky! Tímto mottem se řídí nezisková organizace Mezi námi, která už řadu let propojuje ty nejstarší s těmi nejmladšími po celém Česku. Přináší do škol, školek i domovů pro seniory aktivity otevírající prostor pro vzájemné porozumění a sdílení. Jak taková setkání probíhají? Jaké mají dopady? A proč je vlastně důležité, aby se generace potkávaly? Na to vše se v pořadu Na stole je téma ptáme ředitelky organizace Kateřiny Jirglové.

V kapitole s názvem MAXI figurují v České knize rekordů zajímavé údaje svědčící o umu našich lidí a o platnosti známého rčení o zlatých českých ručičkách. Třeba mistři ze strojíren v Pacově vyrobili v roce 2017 obří jídelní příbor sestávající z 249 centimetrů dlouhé vidličky a jí odpovídajícího příborového nože o délce 260 centimetrů.

V kapitole s názvem MAXI figurují v České knize rekordů zajímavé údaje svědčící o umu našich lidí a o platnosti známého rčení o zlatých českých ručičkách. Třeba mistři ze strojíren v Pacově vyrobili v roce 2017 obří jídelní příbor sestávající z 249 centimetrů dlouhé vidličky a jí odpovídajícího příborového nože o délce 260 centimetrů.

V kapitole s názvem MAXI figurují v České knize rekordů zajímavé údaje svědčící o umu našich lidí a o platnosti známého rčení o zlatých českých ručičkách. Třeba mistři ze strojíren v Pacově vyrobili v roce 2017 obří jídelní příbor sestávající z 249 centimetrů dlouhé vidličky a jí odpovídajícího příborového nože o délce 260 centimetrů.

V kapitole s názvem MAXI figurují v České knize rekordů zajímavé údaje svědčící o umu našich lidí a o platnosti známého rčení o zlatých českých ručičkách. Třeba mistři ze strojíren v Pacově vyrobili v roce 2017 obří jídelní příbor sestávající z 249 centimetrů dlouhé vidličky a jí odpovídajícího příborového nože o délce 260 centimetrů.

V kapitole s názvem MAXI figurují v České knize rekordů zajímavé údaje svědčící o umu našich lidí a o platnosti známého rčení o zlatých českých ručičkách. Třeba mistři ze strojíren v Pacově vyrobili v roce 2017 obří jídelní příbor sestávající z 249 centimetrů dlouhé vidličky a jí odpovídajícího příborového nože o délce 260 centimetrů.

V kapitole s názvem MAXI figurují v České knize rekordů zajímavé údaje svědčící o umu našich lidí a o platnosti známého rčení o zlatých českých ručičkách. Třeba mistři ze strojíren v Pacově vyrobili v roce 2017 obří jídelní příbor sestávající z 249 centimetrů dlouhé vidličky a jí odpovídajícího příborového nože o délce 260 centimetrů.

„Pojem davu je kvantitativní a zrakový,“ poznamenává José Ortega y Gasset ve své nejslavnější knize Vzpoura davů. V roce 1929 dokázal pojmenovat něco, co všichni viděli, ale chyběla k tomu slova – tak přelomová byla tehdejší zkušenost. „Města jsou plná lidí. Domy plné nájemníků. Ulice plné chodců. Divadla plná diváků. Co dřív nebylo problémem, jím nyní začíná být téměř natrvalo: najít místo.“ Ortega tím nemyslí jen množství lidí. Ukazuje, že v moderním světě se násobí i příležitosti, produkty, emoce, dokonce i myšlenky. Všeho je zkrátka víc.Tahounem tohoto nadbytku je masový člověk, postava od počátku dvojznačná. Na první pohled může jeho popis znít jako přepjatá morální kritika – Ortega jej líčí jako bytost průměrnou, nevděčnou a bez hlubších závazků. Jenže tím jeho argument nekončí. Současně podotýká, že právě díky onomu nadbytku příležitostí, zkušeností i myšlenek žije masový člověk možná v nejkrásnějších časech. Tyto časy však mohou špatně skončit, pokud člověk nenajde správný směr. Ortegův překladatel Václav Černý k tomu dodává střízlivě: ty časy špatně skončily. Jak už španělský myslitel rozpoznal, největší nebezpečí spočívá ve ztrátě individuality – a právě ta se jeho době stala osudnou.Dnes už sotva můžeme říct, že žijeme v masové době; v mnoha ohledech je digitální člověk dokonce jejím opakem. Zatímco masový člověk se včleňoval a podřizoval, digitální člověk nepřestává kutit na své výjimečnosti. Háček je v tom, že i tato výjimečnost je masově vyráběná. Skoro by se dalo říct, že stojíme před „masou individuality“ – před fenoménem, který se zaklíná svobodou, ale ve skutečnosti má blíže ke konformismu. V tomto ohledu se tak od masového člověka vlastně příliš neliší.Ale jedno je přece jen patrné: digitální člověk už nemá dojem, že je všeho nadbytek. Přinejmenším víra v neomezené možnosti se vytratila. Masový člověk kdysi zakoušel moc v davu – v něm ještě pulzovalo něco jako nitro. A měl svá místa: stadiony, náměstí, kina. Digitální člověk však osiřel. Přišel i o prostor, v němž by mohl zahlédnout sám sebe spolu s ostatními. Místa, places, se mění v prostory, spaces. Možná se symbolem digitálního člověka stal obávaný shitstorm: zoufalý pokus o simulaci moci. Je sice nepříjemný, ale zvláštním způsobem němý – hlasitý výkřik, který záhy vyprchá, protože za ním nestojí skutečná přítomnost lidí. Když Ortega charakterizoval svou dobu slovy „Lidé jsou všude“ – a nemínil tím jen jejich počet – o té naší se možná jednou bude říkat pravý opak: „Lidé nejsou.“ A také se tím možná nebudou mínit počty.KapitolyI. Od stadionu k síti: proměna masového člověka [úvod až 18:35]II. Filosof ve století mas: od Quijota ke Vzpouře davů [18:35 až 40:55]III. „Žiji, tedy filosofuji“ [40:55 až 52:55]IV. Pitva masového člověka [52:55 až 01:08:35]V. Digitální člověk: individualita jako nová masa [01:08:35 až konec]BibliografieAndrew Dobson, An Introduction to the Politics and Philosophy of Jose Ortega y Gasset, Cambridge: Cambridge University Press 2009.Josef Forbelský, „Václav Černý, Ortega y Gasset a Julien Benda o Evropě“, in: Literární noviny, Roč. 13, 2002, č. 41, 7. 10., str. 5, https://vufind.ucl.cas.cz/Record/001294586?sid=32417122.Byung-Chul Han, Im Schwarm. Ansichten des Digitalen, Berlin: Matthes und Seitz, 2013.José Ortega y Gasset, Meditace o Quijotovi, přel. Martina Mašínová, Brno Host, 2007.José Ortega y Gasset, Vzpoura davů, přel. Václav Černý, Praha: Naše vojsko, 1993.José Ortega y Gasset, What is philosophy?, New York : Norton, 1964.

V kapitole s názvem MAXI figurují v České knize rekordů zajímavé údaje svědčící o umu našich lidí a o platnosti známého rčení o zlatých českých ručičkách. Třeba mistři ze strojíren v Pacově vyrobili v roce 2017 obří jídelní příbor sestávající z 249 centimetrů dlouhé vidličky a jí odpovídajícího příborového nože o délce 260 centimetrů.

V kapitole s názvem MAXI figurují v České knize rekordů zajímavé údaje svědčící o umu našich lidí a o platnosti známého rčení o zlatých českých ručičkách. Třeba mistři ze strojíren v Pacově vyrobili v roce 2017 obří jídelní příbor sestávající z 249 centimetrů dlouhé vidličky a jí odpovídajícího příborového nože o délce 260 centimetrů.

V kapitole s názvem MAXI figurují v České knize rekordů zajímavé údaje svědčící o umu našich lidí a o platnosti známého rčení o zlatých českých ručičkách. Třeba mistři ze strojíren v Pacově vyrobili v roce 2017 obří jídelní příbor sestávající z 249 centimetrů dlouhé vidličky a jí odpovídajícího příborového nože o délce 260 centimetrů.

V kapitole s názvem MAXI figurují v České knize rekordů zajímavé údaje svědčící o umu našich lidí a o platnosti známého rčení o zlatých českých ručičkách. Třeba mistři ze strojíren v Pacově vyrobili v roce 2017 obří jídelní příbor sestávající z 249 centimetrů dlouhé vidličky a jí odpovídajícího příborového nože o délce 260 centimetrů.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jako malá holka utíkala do světa fantazií a dodnes v něm nachází oporu. Bet Orten mluví o fotografii jako o prostoru, kde člověk může tvořit bez omezení a popisuje, jak ji tenhle svět provází celý život - od chvíle, kdy poprvé vzala do ruky starý fotoaparát, až po její lekce studentům, u kterých sleduje, jak se v nich probouzí chuť tvořit. „Myslím, že to v sobě máme všichni,“ říká. Otevřeně také mluví o tom, jaké bylo vstupovat do oboru, kde dominovali muži. Vzpomíná na začátky, kdy slyšela věty o tom, že „žena patří v ateliéru spíš před objektiv“ nebo kritiku, že „neunese techniku“ a jak dlouho trvalo, než získala prostor, kde se na tvorbu žen dívá jinak - s respektem a vědomím toho, že fotografie ženského těla nemusí být jen objektivizující. „Na některé věci se nemůžu zpětně ani podívat. Říkám si: proč ty ženy takhle fotily, proboha,“ přiznává fotografka, že některé fotografky, které dříve obdivovala, často fotily způsobem, který odpovídal mužskému vidění fotografie, protože chtěly být v „jejich“ světě respektované. Orten mluví i o zásadním zlomu v její vlastní kariéře, který přišel ve chvíli, kdy se jí začaly otevírat nové možnosti v Londýně. Tehdy ji čekala práce pro Vogue, ale v tu samou dobu zjistila, že je těhotná. „Kdybych šla na potrat, přišlo by mi to jako smlouva s ďáblem,“ mluví o době, kdy si kladla otázku, jestli dát přednost kariéře. „Pak jsem si řekla, že by se mi to nevyplatilo. Lidský život je důležitější,“ popisuje fotografka co předcházelo návratu do Prahy, který byl „extrémně drsný“. Místo zahořknutí hledala nový způsob, jak svůj příběh přerámovat. Mluví o tom jako o jedné z nejtěžších, ale nejdůležitějších etap svého života, bez které by podle svých slov nebyla tím, kým je. Dnes je matkou dvou dětí, ale zůstalo jí přesvědčení, že focení je její „bytostná potřeba“. „Zradila bych svoji duši, kdybych to nedělala,“ dodává. Jak se mění ženský pohled ve fotografii? Co musí žena udělat, aby byla v oboru slyšet? Jak náročné bylo najít si svoji polohu v Česku a proč je pro Bet Orten svoboda důležitější než jakákoli škatulka? Pusťte si celý rozhovor.

Tento díl literárního podcastu TL;DR o próze Medúzy spisovatele Jakuba Stanjury jsme na streamovacích platformách původně zveřejnili už ve čtvrtek večer. Po intenzivní vnitroredakční diskuzi jsme se ho ovšem rozhodli hned v pátek dopoledne stáhnout, protože se v něm objevily výrazy necitlivé k chronicky nemocným lidem. V diskuzi nad knihou jsme si neuvědomili, že nemluvíme jen o knize a jejích fiktivních postavách, ale že současně mluvíme i o reálných zdravotních potížích a onemocnění lidí, pro které musela být naše slova zraňující a velmi necitlivá. Kritiku, která po publikaci podcastu zazněla, bereme velmi vážně a chápeme, že některé výroky, které z naší strany zazněly, mohou být zraňující a přispívají k dalšímu tabuizování a stigmatizaci tématu chronických nemocí (nejen) trávicího ústrojí, byť to nebylo našim záměrem. I v naší redakci jsou jednotlivci, kteří trpí podobnými problémy, a vzájemná debata nám pomohla lépe pochopit, proč promluvy ve zmiňovaném díle na lidi s jinou životní zkušeností tak negativně zapůsobily. Došlo nám to bohužel příliš pozdě, mrzí nás to a všem se za to omlouváme, včetně autora... Problémům, na které naráží chronicky nemocní lidé i lidé s postižením, se na našich stránkách pravidelně věnujeme a považujeme je za důležité. O to víc nás mrzí, že jsme tyto lidi svými necitlivými výroky ranili. Omlouváme se. Zároveň chceme ovšem také razantně odmítnout nenávistné útoky na naši redaktorku Evu Klíčovou. Útoky na její osobu se neustále opakují a netýkají se jen zmiňovaného dílu. Tyto útoky jsou často za hranou toho, co je ve veřejném prostoru akceptovatelné. Věříme, že chybovat je lidské, tak jako je lidské svou chybu uznat a omluvit se za ní. Na podobně necitlivé výroky už v našich podcastech a článcích určitě nenarazíte a bylo by fér, aby ustaly i útoky na Evu Klíčovou – zvlášť když se za své výroky omluvila a chápe, proč vyvolaly takto negativní reakce.

Kázání na bohoslužbě Církve pro region (Apoštolská církev) ve Valašském Meziříčí.

Hosté v studiu: Magdalena Fajtová, redaktorka týdeníku Respekt. Konstantinos Tsivos, historik Ústavu řeckých a latinských studií, Georgi Bečev, balkanolog, zástupce Bulharské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny. Moderátor: Libor Kukal Připravili: Tajana Mančalová a Libor Kukal

Hosté v studiu: Magdalena Fajtová, redaktorka týdeníku Respekt. Konstantinos Tsivos, historik Ústavu řeckých a latinských studií, Georgi Bečev, balkanolog, zástupce Bulharské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny. Moderátor: Libor Kukal Připravili: Tajana Mančalová a Libor KukalVšechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Možná byste to nečekali, ale váleční veteráni nejsou jen vojáci, ale taky diplomaté nebo policisti, kteří sloužili v konfliktních oblastech. Veteránskou průkazku má aktuálně asi 250 příslušníků státní policie. Mezi nimi je Břetislav Brejcha, současný šéf národní protiteroristické centrály. V Afghánistánu strávil 2 roky v rámci policejní mise EUPOL a tamním kolegům se snažil předat základy policejní práce. Jeho příběh uzavírá seriál Radiožurnálu o válečných veteránech.

Možná byste to nečekali, ale váleční veteráni nejsou jen vojáci, ale taky diplomaté nebo policisti, kteří sloužili v konfliktních oblastech. Veteránskou průkazku má aktuálně asi 250 příslušníků státní policie. Mezi nimi je Břetislav Brejcha, současný šéf národní protiteroristické centrály. V Afghánistánu strávil 2 roky v rámci policejní mise EUPOL a tamním kolegům se snažil předat základy policejní práce. Jeho příběh uzavírá seriál Radiožurnálu o válečných veteránech.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Účastníci se mohli setkat s organizacemi od těch humanitně zaměřených, neziskových, až po velké firmy. Mezi nimi je třeba i řízení letového provozu České republiky.

Hypoteční trh se po těžších letech znovu probouzí – a do jeho oživení vstupuje nový hráč. Partners Banka, která během svého prvního roku a půl na trhu získala přes 150 tisíc klientů a letos spustila i vlastní hypotéky. Hned od začátku slibuje, že je bude dělat jinak: jednoduše, férově a bez zbytečných poplatků. V podcastu hosté hovoří o tom, proč se banka rozhodla do hypoték vstoupit právě teď, jak se jí daří v prostředí, které bylo dlouho doménou tradičních institucí, a co všechno přináší do segmentu, jež bývá pro klienty často složitý a nepřehledný. Dozvíte se také, jak chce Partners Banka bojovat o klienty v době, kdy už dávno nerozhoduje jen sazba. Co dnes lidé od banky očekávají? Jak moc hraje roli servis, rychlost a digitální řešení? A pomáhá, nebo naopak komplikuje věci fakt, že banka vznikla z poradenské skupiny? Poslechněte si celý podcast Forbes BrandVoice.

Do studia k natáčení speciálního podcastu v rámci MSV 2025 dorazil Radek Kaňovský – jeden ze zakladatelů a klíčových tváří společnosti Raveo, která se zaměřuje na pohonovou techniku a komplexní technická řešení pro průmysl. Umí budovat velmi silné vztahy a většina z posluchačů jej může znát také z LinkedInu. V rozhovoru probereme společnost Raveo jako takovou, ale také techniku nebo obchod. Série je speciál ke konferenci ROBOTY, která každý rok mapuje trendy průmyslové robotizace. Více na https://www.konference-roboty.cz

Nová Sněmovna je ustavena, stará vláda podala demisi. Za normálních okolností by se mohl Andrej Babiš (ANO) už zítra radovat z návratu do premiérské funkce. Protože se však o vládnutí uchází koalice, jejíž součástí jsou radikální strany i politici se škraloupy, bylo by jmenování nového předsedy vlády prezidentem poměrně překvapivé. Naopak hrozí, že další z jejich konzultací bude konfliktnější než ty předchozí.

Přesně v 11:52 se před rokem, 1. listopadu, v srbském Novém Sadu na lidi zřítil nově postavený železniční přístřešek a 16 z nich zabil. Mezi oběťmi je jedno malé dítě. Nehodu Srbové, především studenti, nepovažovali za běžnou, ale za důsledek ledabylé práce.

Nová Sněmovna je ustavena, stará vláda podala demisi. Za normálních okolností by se mohl Andrej Babiš (ANO) už zítra radovat z návratu do premiérské funkce. Protože se však o vládnutí uchází koalice, jejíž součástí jsou radikální strany i politici se škraloupy, bylo by jmenování nového předsedy vlády prezidentem poměrně překvapivé. Naopak hrozí, že další z jejich konzultací bude konfliktnější než ty předchozí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přesně v 11:52 se před rokem, 1. listopadu, v srbském Novém Sadu na lidi zřítil nově postavený železniční přístřešek a 16 z nich zabil. Mezi oběťmi je jedno malé dítě. Nehodu Srbové, především studenti, nepovažovali za běžnou, ale za důsledek ledabylé práce.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Začátek třetího kola mírových jednání mezi Afghánistánem a Pákistánem narušily ve čtvrtek další ozbrojené střety na společné hranici. Z porušení příměří se obě země obviňují navzájem. Při víc než týden trvajících bojích v polovině října zahynuly na obou stranách desítky až stovky vojáků i civilistů a trvalý mír se od té doby nepodařilo vyjednat.

Agáta Pilátová si povídala s předsedou Světové rady Rusínů, maďarským Rusínem Dr. Stefanem Ljavincem. Lidija Stevanović v rozhovoru s balkanistou Jakubem Novosadem zjišťovala, na co se můžeme těšit koncem měsíce na pátém ročníku festivalu BalCan CrossOver. Moderuje: Iveta Demeterová Připravila: Tajana Mančalová

Piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), sladkovodní ryba z čeledi sekavcovitých, je v České republice chráněný. Při vytažení z vody nebo uchopení vydává pískavé zvuky. Proto piskoř. A protože je „oblečený“ do pruhovaného pyžama v barvě písku a bahna, ve kterém si lebedí, říká se mu pruhovaný.

Piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), sladkovodní ryba z čeledi sekavcovitých, je v České republice chráněný. Při vytažení z vody nebo uchopení vydává pískavé zvuky. Proto piskoř. A protože je „oblečený“ do pruhovaného pyžama v barvě písku a bahna, ve kterém si lebedí, říká se mu pruhovaný.

Piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis), sladkovodní ryba z čeledi sekavcovitých, je v České republice chráněný. Při vytažení z vody nebo uchopení vydává pískavé zvuky. Proto piskoř. A protože je „oblečený“ do pruhovaného pyžama v barvě písku a bahna, ve kterém si lebedí, říká se mu pruhovaný.

Představí architekta Alexandrose Kaminarase, který se narodil na Kypru řecko-kyperskému otci a české matce. A navštíví pražskou akci "Měsíc srbské kultury". Připravila Tajana Mančalová a moderuje Iveta Demeterová.

Téměř čtyřicet poslanců může po letošních volbách děkovat za svůj mandát kroužkům. Mezi nimi i mladý právník z Luhačovic Štěpán Slovák, který na Zlínsku přeskočil zasloužilé straníky koalice Spolu. Dokáží mladí proměnit politiku? A táhne ODS ke dnu „strejcokracie“?Hostem Ptám se já je nový poslanec za ODS, mladý právník Štěpán Slovák.Politika je pro druhého nejmladšího poslance za ODS vášeň. Věnoval se jí  už na gymnáziu, přihlášku do ODS si pak podal hned po 18. narozeninách. A kandidovat ve volbách začal v podstatě okamžitě, kdy mohl. A letos to poprvé vyšlo.Díky intenzivní kontaktní kampani, ve které objel všechny obce na Zlínsku, přeskočil i lídra kandidátky koalice SPOLU, už bývalého poslance a mnohaletého starostu Uherského Hradiště Stanislava Blahu, pro kterého ve Sněmovně jako asistent dřív pracoval.Ve Sněmovně ho čeká po prohře Spolu práce v opozice. Tam ODS podle něj potřebuje nabrat v opozici síly, do příští Sněmovny by měla kandidovat samostatně, tedy bez koalice Spolu a ve vedení potřebuje i nové tváře a zástupce mladých. Uslyšíme v politice více hlas mladých? Kdo by měl být novým předsedou ODS? A proč by měla skončit koalice Spolu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ačkoliv někde vnímají lehký odliv pravidelných zákazníků, nově nakládání objevují mladší generace, které zvyk okoukaly.

Rozhlasový pořad Mistři pěvci opeřenci byl nominován na prestižní cenu Prix Europa. Jeho autor, skladatel a publicista Lukáš Hurník, v něm s lehkostí a nadhledem propojuje svět hudby a přírody. „V odborných textech jsem si něco našel ke každému ptáčkovi a pak jsem hledal paralely s hudbou,“ vysvětluje v Blízkých setkáních autor pořadu, který je zároveň šéfredaktorem rozhlasových stanic D-dur a Jazz.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Může nová vláda skutečně odmítnout ETS2? Co se od roku 2019, kdy byl Radek naším úplně prvním hostem, opravdu změnilo a co zůstalo stejné? V čem měl pravdu a v čem se mýlil? Kam se posunula debata o Green Dealu, průmyslu a konkurenceschopnosti Evropy? Dá se ještě stihnout restart evropské ekonomiky, než nám ujede vlak za USA a Čínou? A proč se možná blíží „evropský Pearl Harbor“?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Skoro pět milionů korun. Tolik se podařilo vybrat na benefičním koncertě Světlo pro Světlušku, který už podvacáté pořádal Nadační fond Českého rozhlasu. V pražském kulturním centru Vzlet se na podporu těžce zrakově postižených sešli nevidomí hudebníci i známí zpěváci. Mezi nimi třeba Tereza Mašková, Lenka Nová nebo Jan Bendig.

Mezi hnutím ANO, SPD a Motoristy sobě pokračovalo vyjednávání o sestavení nové české vlády. A už toto vyjednávání ukazuje, že nastaly nové pořádky.

Hosté ve studiu: Jakub Novosad, balkanista, překladatel, autor podcastu Hej, Slované, a projektu BalCan CrossOver, a Selma Muhić, vyučující na FHS UK Moderuje: Libor Kukal Připravili: Tajana Mančalová a Libor Kukal

Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Maďarsku se v dohledné době neuskuteční. V úterý v podvečer o tom s odvoláním na zdroj v Bílém domě informovala agentura Reuters. Média spekulují, že důvodem je to, že dohoda o ukončení války je zatím stále v nedohlednu. V posledních dnech se zdálo, že Ukrajina je po čase u amerického prezidenta opět v nemilosti. Na schůzce v Bílém domě na konci minulého týdne podle přítomných novinářů Donald Trump tlačil na ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského, aby přistoupil na Putinovy podmínky. Trump prý také používal slovník silně připomínající ruské narativy. V jakém stavu Ukrajina před další válečnou zimou je? A jaké ústupky by Ukrajinci byli ochotni v zájmu míru a při aktuálním rozvržení sil udělat? Rozhovor s novinářem Martinem Fornůskem, který žije a pracuje v ukrajinském Lvově, jsme natočili v úterý v poledne, tedy v době, kdy se ještě spekulovalo, že k budapešťskému summitu by mohlo dojít na konci příštího týdne. Host: Martin Fornůsek - editor ukrajinského zpravodajského serveru Kyiv Independent Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

V neděli 12. října se měl v České republice poprvé oficiálně připomínat Den samizdatu. Mezi významné dny byl zařazen zákonem s účinností od 1. ledna 2025. Zjevně to není svátek, který by se u nás slavil výrazně a nepřehlédnutelně. Ředitel knihovny Libri prohibiti Jiří Gruntorád konstatoval, že jej „česká média dokonale zasklila“, což je pozoruhodné přinejmenším v situaci, kdy se v podstatné části střední Evropy soustavně zhoršují podmínky seriózní novinářské práce. Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.