Podcasts about ZL

Více než stovku setkání s obyvateli absolvoval za necelé čtyři roky ve funkci starosty Rožnova pod Radhoštěm Jan Kučera. „Snažíme se plánovat a myslet dopředu společně s obyvateli. Pokud řešíme konkrétní lokalitu nebo problém, vyrážíme za občany právě tam,“ říká v podcastu Hospodářských novin starosta města, které zvítězilo ve čtvrtém ročníku soutěže Zelená obec roku v kategorii velkých a statutárních měst. Právě komplexní plánování je podle něj cestou, jak udělat město co nejvíc přátelské k jeho obyvatelům, ale i firmám a byznysu. „Rožnov není zelené město z ideologie, ale přirozeně. Jde o to vytvořit atraktivní místo, kde se dobře žije a je atraktivní nejenom pro obyvatele. Potom se může stát zajímavé i pro zaměstnavatele, protože ti zaměstnanci k nim rádi přijdou.“ Další růst města, které leží v CHKO Beskydy, ale limituje právě jeho poloha uvnitř chráněné oblasti. To ztěžuje výstavbu „na zelené louce“. „Musíme hledat cesty v prolukách a transformaci nevyužívaných budov. Koupili jsme budovu internátu od Zlínského kraje a budovu České pošty, které chceme přeměnit na bydlení pro mladé i seniory,“ plánuje Kučera. V dalších čtyřech letech by tak v Rožnově mělo vzniknout 300 až 400 nových bytů. Jak dokáže město využít svůj turistický potenciál? V jakých oblastech spolupracuje s okolními obcemi? A co stojí za tím, že se Rožnov spolu s okolními obcemi umístil na sedmém místě Indexu prosperity regionů? Také to uslyšíte v podcastu věnovaném soutěži Zelená obec roku, kterou pořádá ČSOB ve spolupráci s Hospodářskými novinami.

Sparta porazila Zlín, ale klid na Letné rozhodně není!

Tereza Kostková v první polovině letošního roku oslavila 50. narozeniny a stala se respondentkou Václava Žmolíka, s nímž společně napsali a vydali knižní rozhovor Řekla bych. „Povídali jsme si dlouho, někdy i tři hodiny u vína. Ony potom ty otázky k zamyšlení jsou,“ přibližuje v Hovorech Českého rozhlasu Plus, které se natáčely na Zlín Film Festivalu na začátku června.

Na úplný závěr naší brazilské série přinášíme záznam živého vystoupení v Bruselu, kde jsme společně s historičkou Barborou Svobodovou mluvili o fenoménu Baťa. Nejen o botách, továrnách a podnikání, ale také o lidech, městech, novinách, knihách, archivech a představách o tom, jak by měla vypadat moderní společnost. Vracíme se k Tomáši i Janu Antonínu Baťovi, ke Zlínu, Batatubě, Batayporá i dalším místům, která jsme během natáčení navštívili. Řeč bude o českých stopách v Brazílii, o pozoruhodných osudech baťováků, o literárním a kulturním rozměru baťovskéhosvěta i o tom, proč Baťův odkaz dodnes vyvolává emoce na obou stranách Atlantiku. Po týdnu v brazilských městech a rodinách spojených s Janem Antonínem Baťou je to zároveň malé ohlédnutí za celou cestou a pokus pochopit,proč je příběh firmy ze Zlína i po sto letech pořád fascinující.

Tereza Kostková v první polovině letošního roku oslavila 50. narozeniny a stala se respondentkou Václava Žmolíka, s nímž společně napsali a vydali knižní rozhovor Řekla bych. „Povídali jsme si dlouho, někdy i tři hodiny u vína. Ony potom ty otázky k zamyšlení jsou,“ přibližuje v Hovorech Českého rozhlasu Plus, které se natáčely na Zlín Film Festivalu na začátku června.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cizí jazyky, osobnostní rozvoj nebo třeba umělá inteligence. Vzdělávání dnes mnohdy nekončí po opuštění školního systému. Polovina Čechů patří podle výzkumu agentury IPSOS pro Nadaci České spořitelny k takzvaným kutilům, kteří se věci učí za pochodu. „Dospělí se většinou začnou učit, až když jsou tomu vystaveni a musí,“ interpretuje v pořadu Leonardo Plus sociolog Jan Kalenda z Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cizí jazyky, osobnostní rozvoj nebo třeba umělá inteligence. Vzdělávání dnes mnohdy nekončí po opuštění školního systému. Polovina Čechů patří podle výzkumu agentury IPSOS pro Nadaci České spořitelny k takzvaným kutilům, kteří se věci učí za pochodu. „Dospělí se většinou začnou učit, až když jsou tomu vystaveni a musí,“ interpretuje v pořadu Leonardo Plus sociolog Jan Kalenda z Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Vrchol naší brazilské cesty nás zavede do Batatuby, města, kde Jan Antonín Baťa začal budovat svůj nový svět. Projdeme se ulicemi někdejšího „malého Zlína“, navštívíme jeho hrob v Piracaii, otevřeme brány čtyřicet let opuštěné továrny a nahlédneme do archivů, které před očima doslova mizí v prachu, vlhku a rozpadajících se střechách. Potkáme také poslední pamětníky baťovské éry. Paulo ještě jako chlapec Jana Antonína Baťu osobně viděl, Mauricio vypráví o generaci dělníků, kterým továrna změnila život, a Marie Klátilová nás překvapí češtinou, kterou si uchovala od dětství stráveného mezi baťováky v Brazílii. Zatímco část místních se snaží zachránit odkaz Jana Antonína Bati, opuštěná továrna i její archivy připomínají, jak snadno mohou velké příběhy zmizet. Právě tady se nejvíc ukazuje, co z Baťova brazilského snupřežilo – a co už nenávratně mizí. Překlad čtou: Tomáš Černý a Renata Volfová.

Španělsko je MISTREM SVĚTA

Co když největší věrnost Baťovu odkazu není zachovávat, ale inovovat? Požár budovy číslo 34 ve Zlíně otevřel otázku, která přesahuje jednu dílčí stavbu – jak žít s identitou jasně strukturovaného průmyslového města? Hostem nejnovějších Fasád je Vít Marek, iniciátor projektu Ať žije Baťov, který se dlouhodobě věnuje architektuře a historii firmy Baťa.Všechny díly podcastu Fasády můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co když největší věrnost Baťovu odkazu není zachovávat, ale inovovat? Požár budovy číslo 34 ve Zlíně otevřel otázku, která přesahuje jednu dílčí stavbu – jak žít s identitou jasně strukturovaného průmyslového města? Hostem nejnovějších Fasád je Vít Marek, iniciátor projektu Ať žije Baťov, který se dlouhodobě věnuje architektuře a historii firmy Baťa.

Vyniká elegantní architekturou, bohatými interiéry a historií sahající až ke středověkému klášteru. Zámek Vizovice patří k významným barokním památkám ve Zlínském kraji. Postaven byl až v polovině 18. století biskupem Heřmanem Hannibalem z Blümengenu.

Vyniká elegantní architekturou, bohatými interiéry a historií sahající až ke středověkému klášteru. Zámek Vizovice patří k významným barokním památkám ve Zlínském kraji. Postaven byl až v polovině 18. století biskupem Heřmanem Hannibalem z Blümengenu.

Vyniká elegantní architekturou, bohatými interiéry a historií sahající až ke středověkému klášteru. Zámek Vizovice patří k významným barokním památkám ve Zlínském kraji. Postaven byl až v polovině 18. století biskupem Heřmanem Hannibalem z Blümengenu.

Vyniká elegantní architekturou, bohatými interiéry a historií sahající až ke středověkému klášteru. Zámek Vizovice patří k významným barokním památkám ve Zlínském kraji. Postaven byl až v polovině 18. století biskupem Heřmanem Hannibalem z Blümengenu.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vyniká elegantní architekturou, bohatými interiéry a historií sahající až ke středověkému klášteru. Zámek Vizovice patří k významným barokním památkám ve Zlínském kraji. Postaven byl až v polovině 18. století biskupem Heřmanem Hannibalem z Blümengenu.

Vyniká elegantní architekturou, bohatými interiéry a historií sahající až ke středověkému klášteru. Zámek Vizovice patří k významným barokním památkám ve Zlínském kraji. Postaven byl až v polovině 18. století biskupem Heřmanem Hannibalem z Blümengenu.

Vyniká elegantní architekturou, bohatými interiéry a historií sahající až ke středověkému klášteru. Zámek Vizovice patří k významným barokním památkám ve Zlínském kraji. Postaven byl až v polovině 18. století biskupem Heřmanem Hannibalem z Blümengenu.

Vyniká elegantní architekturou, bohatými interiéry a historií sahající až ke středověkému klášteru. Zámek Vizovice patří k významným barokním památkám ve Zlínském kraji. Postaven byl až v polovině 18. století biskupem Heřmanem Hannibalem z Blümengenu.

Vyniká elegantní architekturou, bohatými interiéry a historií sahající až ke středověkému klášteru. Zámek Vizovice patří k významným barokním památkám ve Zlínském kraji. Postaven byl až v polovině 18. století biskupem Heřmanem Hannibalem z Blümengenu.

Vyniká elegantní architekturou, bohatými interiéry a historií sahající až ke středověkému klášteru. Zámek Vizovice patří k významným barokním památkám ve Zlínském kraji. Postaven byl až v polovině 18. století biskupem Heřmanem Hannibalem z Blümengenu.

Vyniká elegantní architekturou, bohatými interiéry a historií sahající až ke středověkému klášteru. Zámek Vizovice patří k významným barokním památkám ve Zlínském kraji. Postaven byl až v polovině 18. století biskupem Heřmanem Hannibalem z Blümengenu.

Vyniká elegantní architekturou, bohatými interiéry a historií sahající až ke středověkému klášteru. Zámek Vizovice patří k významným barokním památkám ve Zlínském kraji. Postaven byl až v polovině 18. století biskupem Heřmanem Hannibalem z Blümengenu.

Umělá inteligence proniká světem - a stále více zasahuje i do života dětí. Pro ně se často stává nejen rádcem, ale i přítelem, se kterým probírají i své intimní vztahy. Jaké benefity a jaká rizika přináší vpád chatbotů do dětství a dospívání? Nahrazuje umělá inteligence rodičovskou autoritu i v situacích, kde to není bezpečné? A zlepšila se etická průprava jazykových modelů natolik, abychom jim mohli bez obav svěřit komunikaci s dětmi? (*Záznam živého natáčení podcastu 5:59 v rámci konference Safer Internet Centra na Zlín Film Festivalu) Host: Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Nejvíce pálenic evidují celníci tradičně na Zlínsku. Právě tam ale v posledních měsících odhalili nejvíce tzv. černých pálenic, celkem sedm, největší u Uherského Brodu.

WIA DIRECTOR JUSTIN VK7TW AND ACMA. - A VK5 Software Defined Radio Conference invite NZART and ZL hams to make a presentation. - VK's RAOTC monthly broadcast news.- AND VK WICEN ala RESCUE RADIIO ACTIVITY.

1. Zlý nápad s referendom 2. Ignorovanie násilia páchaného na ženách, druhá časť  3. STVR patrí verejnosti, nie politikom

Ve čtvrtek oslavil 88. narozeniny herec Petr Kostka. O týden dříve si na Filmovém festivalu pro děti a mládež ve Zlíně vyzvedl cenu za celoživotní přínos a při té příležitosti Českému rozhlasu Plus dal vzácný rozhovor. „Když mi oznámili, že mám dostat Zlatý střevíček, tak jsem se podivil, a z toho údivu nevycházím dodnes,“ přiznává v Hovorech s Vladimírem Krocem. „Je pravda, že jsem hrál prince, tatínky a pak žebráky. Ale to bylo před 50 lety!“

Materiálová chemička Markéta Ilčíková zkoumá nové polymery. Přímo v laboratoři na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně nám ukázala, jak vznikají materiály pro použití v medicíně.

Herečka Petra Bučková ve Zlíně vystoupí v talk show Život je takovej věnované životním zvratům a výzvám. V rozhovoru s moderátorem Vladimírem Krocem mluvila ale také o tom, jak ji diváci často ztotožňují se zápornými postavami, které hraje, a proč lidem neustále připomíná, že herec není svou rolí. Zavzpomínala také na působení mezi zdravotními klauny. „Dalo mi to pokoru, nadhled. A nos mi zůstal někde nad hlavou, kdykoliv se beru moc vážně, tak se tam rozsvítí,“ říká herečka.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herečka Petra Bučková ve Zlíně vystoupí v talk show Život je takovej věnované životním zvratům a výzvám. V rozhovoru s moderátorem Vladimírem Krocem mluvila ale také o tom, jak ji diváci často ztotožňují se zápornými postavami, které hraje, a proč lidem neustále připomíná, že herec není svou rolí. Zavzpomínala také na působení mezi zdravotními klauny. „Dalo mi to pokoru, nadhled. A nos mi zůstal někde nad hlavou, kdykoliv se beru moc vážně, tak se tam rozsvítí,“ říká herečka.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V divadle strávil Jan Hraběta celý svůj profesní život. Do paměti diváků se zapsal jako děd Vševěd, rytíř Smil Flek z Nohavic, praotec Čech, Varel Frištenský, Sváťa Pulec nebo třeba náčelník Líná huba. Jak se k Divadlu Járy Cimrmana dostal? Jak vzpomínal na své dětství ve Zlíně a na Václava Havla? A proč psal poezii pouze v nemocnici? Poslechněte si rozhovor, který Jan Hraběta vedl s Vladimírem Krocem v lednu 2025, tedy nedlouho poté, co oslavil 85. narozeniny.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Valašsko ve Zlínském kraji je častým cílem turistů. Pro svoji divokou přírodu, skvělou kuchyni i spoustu památek. K jedné z nich se vydáme v další reportáži. Jde o přírodní památku jménem Svantovítova skála. Nachází se poblíž obce Malá Bystřice. Tento šedesát metrů dlouhý skalní výchoz, který je součástí Vsetínských vrchů, pochází ze třetihor. A jak už to tak u podobných míst bývá, je i tohle opředeno pověstmi.

Valašsko ve Zlínském kraji je častým cílem turistů. Pro svoji divokou přírodu, skvělou kuchyni i spoustu památek. K jedné z nich se vydáme v další reportáži. Jde o přírodní památku jménem Svantovítova skála. Nachází se poblíž obce Malá Bystřice. Tento šedesát metrů dlouhý skalní výchoz, který je součástí Vsetínských vrchů, pochází ze třetihor. A jak už to tak u podobných míst bývá, je i tohle opředeno pověstmi.

https://www.jurajkarpis.com/investujeme-do-akcii-s-adou/ kurz “Investujeme do akcií s Aďou” – z nuly k založenému účtu u nehračkárskeho brokera a nakúpeným ETFkám. Krok po kroku, pre úplných začiatočníkov. #ekonomika #ekonomia #hdp #inflacia #zisk #ceny #spekulovanie #zlepeniaze #investovanie #hypoteky #nehnutelnosti #bestseller  Robova nová kniha "O pôvode prosperity": https://iness.sk/produkt/o-povode-prosperity/Môj paper o peniazoch ako pamäti dobrých skutkov: https://www.jurajkarpis.com/moneyisstatusmemory/ Robov Substack "Pokrok bez povolenia": https://substack.com/@robertchovanculiakMôj newsletter o finančnej hygiene Zlé peniaze dobrý život: https://www.jurajkarpis.com/category/zpdz/ Music: 4bstr4ck3r

Ženy XYZ #45: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata. ožná jste se také ve škole učili, že před patriarchátem existoval bájný matriarchát, jehož dokladem jsou nálezy sošek, takzvaných venuší. Dnes už víme, že to tak nebylo, to ale neznamená, že neexistovala řada rovnostářských společností, v jejichž centru byly ženy. Některá společenství takto fungují dodnes. Čím se od nich můžeme inspirovat? A skončily by všechny války, kdyby světu vládly ženy? Na živém natáčení podcastu Ženy XYZ ve Zlíně si o tom povídaly redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Naše země je doslova posetá poutními místy. Jedno z nich se nachází na hranici Moravskoslezského a Zlínského kraje, v Petřkovicích, které jsou součástí Starého Jičína. Říká se mu Petřkovické Lurdy a jeho historie sahá až do roku 1888. Zajímavostí je, že i v dobách tuhého komunismu se tady scházeli lidé a snažili se ho zvelebit.

Naše země je doslova posetá poutními místy. Jedno z nich se nachází na hranici Moravskoslezského a Zlínského kraje, v Petřkovicích, které jsou součástí Starého Jičína. Říká se mu Petřkovické Lurdy a jeho historie sahá až do roku 1888. Zajímavostí je, že i v dobách tuhého komunismu se tady scházeli lidé a snažili se ho zvelebit.

Jméno Baťa je v Česku synonymem podnikání a příkladem toho, jak může geopolitické dění podnikání ovlivnit. Ve studiu Radiožurnálu přivítal Libor Bouček vnučku Tomáše Bati Rosemarii Blyth-Bata. Její tatínek byl v 90. letech pro mnohé vzorem podnikatelství. Jaké to bylo procházet v té době ulicemi Zlína? „Cítila jsem se, jako bych měla vedle sebe Brada Pitta. Co pět minut ho někdo zastavil s prosbou o autogram, zastavovaly ho starší paní i mladí, které fascinoval jeho příběh.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jméno Baťa je v Česku synonymem podnikání a příkladem toho, jak může geopolitické dění podnikání ovlivnit. Ve studiu Radiožurnálu přivítal Libor Bouček vnučku Tomáše Bati Rosemarii Blyth-Bata. Její tatínek byl v 90. letech pro mnohé vzorem podnikatelství. Jaké to bylo procházet v té době ulicemi Zlína? „Cítila jsem se, jako bych měla vedle sebe Brada Pitta. Co pět minut ho někdo zastavil s prosbou o autogram, zastavovaly ho starší paní i mladí, které fascinoval jeho příběh.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jméno Baťa je v Česku synonymem podnikání a příkladem toho, jak může geopolitické dění podnikání ovlivnit. Ve studiu Radiožurnálu přivítal Libor Bouček vnučku Tomáše Bati Rosemarii Blyth-Bata. Její tatínek byl v 90. letech pro mnohé vzorem podnikatelství. Jaké to bylo procházet v té době ulicemi Zlína? „Cítila jsem se, jako bych měla vedle sebe Brada Pitta. Co pět minut ho někdo zastavil s prosbou o autogram, zastavovaly ho starší paní i mladí, které fascinoval jeho příběh.“

Adéla Langerová, učitelka ze ZŠ Mikoláše Alše ve Zlíně, je držitelkou Zlatého Ámose za školní rok 2025/2026. Ocenění vnímá jako potvrzení toho, že má smysl dětem naslouchat a brát vážně i jejich svět. „Jejich starosti nám mnohdy připadají jako příliš dětské. Neumíme se do nich vcítit. A to je chyba,“ říká. Právě schopnost vidět věci jejich očima podle ní stojí v jádru dobrého vztahu mezi učitelem a žáky. Jak těžké je ale tenhle přístup udržet ve třídě plné různých dětí?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Adéla Langerová, učitelka ze ZŠ Mikoláše Alše ve Zlíně, je držitelkou Zlatého Ámose za školní rok 2025/2026. Ocenění vnímá jako potvrzení toho, že má smysl dětem naslouchat a brát vážně i jejich svět. „Jejich starosti nám mnohdy připadají jako příliš dětské. Neumíme se do nich vcítit. A to je chyba,“ říká. Právě schopnost vidět věci jejich očima podle ní stojí v jádru dobrého vztahu mezi učitelem a žáky. Jak těžké je ale tenhle přístup udržet ve třídě plné různých dětí?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Adéla Langerová, učitelka ze ZŠ Mikoláše Alše ve Zlíně, je držitelkou Zlatého Ámose za školní rok 2025/2026. Ocenění vnímá jako potvrzení toho, že má smysl dětem naslouchat a brát vážně i jejich svět. „Jejich starosti nám mnohdy připadají jako příliš dětské. Neumíme se do nich vcítit. A to je chyba,“ říká. Právě schopnost vidět věci jejich očima podle ní stojí v jádru dobrého vztahu mezi učitelem a žáky. Jak těžké je ale tenhle přístup udržet ve třídě plné různých dětí?

Před 150 lety se ve Zlíně narodil Tomáš Baťa. V čem hlavně spočívá jeho odkaz? A jak se na jeho úspěchu podepsala studijní cesta do Spojených států? „Ten pobyt byl naprosto zásadní pro Baťu jako člověka. Poznal tam některé principy řízení, čichl si k americkému způsobu života, byl tím prostě fascinován,“ říká historik a spoluautor nové monografie o proměnách obuvnictví za první světové války Martin Jemelka. Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 150 lety se ve Zlíně narodil Tomáš Baťa. V čem hlavně spočívá jeho odkaz? A jak se na jeho úspěchu podepsala studijní cesta do Spojených států? „Ten pobyt byl naprosto zásadní pro Baťu jako člověka. Poznal tam některé principy řízení, čichl si k americkému způsobu života, byl tím prostě fascinován,“ říká historik a spoluautor nové monografie o proměnách obuvnictví za první světové války Martin Jemelka. Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 150 lety se ve Zlíně narodil Tomáš Baťa. V čem hlavně spočívá jeho odkaz? A jak se na jeho úspěchu podepsala studijní cesta do Spojených států? „Ten pobyt byl naprosto zásadní pro Baťu jako člověka. Poznal tam některé principy řízení, čichl si k americkému způsobu života, byl tím prostě fascinován,“ říká historik a spoluautor nové monografie o proměnách obuvnictví za první světové války Martin Jemelka. Poslechněte si rozhovor.

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloExistuje jistě mnoho důvodů, proč protestovat proti vládě. Proto se v sobotu odpoledne sešli v Praze na Letné možná až statisíce lidí. Jaký ale má být výsledek, klade si otázku další díl podcastu Dobrovský&ŠídloČlánek k tomuto dílu si můžete přečíst na Seznam zpráváchPoslechněte si záznam živého vystoupení, který se natáčel 17. března ve Zlíně.Kolektiv.House Zlín: tinyurl.com/3krph5xd