POPULARITY
„Zlín, tato čtyři písmena mi po celý můj život způsobovala ten druh nervové odezvy, jako kdybych nikdy opravdu Zlín neopustil. A jak stárnu, to spojení mezi mnou a vaším úžasným městem stále sílí. Mrzí mě, že tam nemůžu být s vámi osobně, stejně jako jsem tam přítomný svou duší. Posílám vám všechnu svou lásku,“ vzkázal Tom Stoppard loni v dubnu divákům ve Zlíně před uvedením jeho hry Každý hodný chlapec si zaslouží přízeň.
Ve druhé epizodě jsme s Láďou Šmídem a sportovním ředitelem Michalem Birnerem probírali zlepšené přesilovky, psychickou odolnost týmu a důležitost domácího prostředí. Naťukli jsme i důvody, proč se Tygrům nedaří v prodloužení a nájezdech a proč došlo k dočasné výměně hráčů se Zlínem. Kdo z Tygrů by mohl nakouknout do olympijské nominace? To vše a mnohem víc v dalším nabitém díle.
In this episode, we talk with Mgr. et Mgr. Milan Balaban, Ph.D., a historian from Tomas Bata University in Zlín and a researcher at the Bata Information Centre, which operates within the TBU Library. Milan has spent years studying the history of the Baťa company, with a special focus on its global expansion. We discuss how he found his way to the Czech Republic, where his passion for history and the Baťa legacy comes from, what the Baťa Information Centre actually does, and why it's so important to keep the Baťa story alive and accessible. We also talk about his home country, Bosnia, which he beautifully describes as “the last secret of Europe.” Ready to explore one of the most fascinating chapters of Czech industrial history? Let's dive in!
Čistá hra Martina Procházky má znovu nabito. Naši hokejoví experti řešili zkrat pardubického obránce Libora Hájka, důrazný proslov a fyzický atack rozhodčího Daniela Pražáka, ale i nefungující časomíru při utkání Vítkovic proti Pardubicím. Jak moc trápí třinecké Oceláře krize, ve které se zmítají? Je nápad evropské divize NHL úplně zcestný? Proč to Zlínu v Maxa lize nejde a je cestou z letargie už třetí výměna trenéra? Poslechněte si v hokejové talkshow.
A zona leste da cidade de São Paulo, com sua alta densidade populacional, apresenta, ao mesmo tempo, uma baixa oferta de emprego e, consequentemente, grande vulnerabilidade social, o que a faz ser uma região bastante carente e, mais do que nunca, necessitada de políticas públicas que possam mitigar uma situação em que cerca de 3,6 milhões de pessoas, de um total estimado em cerca de 4,1 milhões de habitantes, têm apenas 6% dos empregos, uma vez que 7% ficam na Subprefeitura da Mooca. Mais da metade desses empregos são de baixa remuneração. José Luiz Portella, pós-doutor em História Econômica pela Faculdade de Filosofia, Letras e Ciências Humanas da USP e pesquisador do Instituto de Estudos Avançados, lembra que a zona leste, que é maior do que Brasília em extensão, apresenta como característica uma identidade muito própria por ser bastante homogênea. Neste podcast, ele se propõe a sugerir soluções que possam enfrentar o problema da pobreza da ZL, como é popularmente chamada pelos seus próprios habitantes. Segundo ele, esse problema não pode ser resolvido de um jeito tradicional, mas principalmente por meio da inovação. "No momento que nós estamos atravessando, é a inteligência artificial e a questão da transição energética. Preparar o habitante dessa região para essas atividades - em vez de você fazer um curso para a pessoa ser programador, que é uma atividade que com o tempo vai sendo substituída pela inteligência artificial, nós temos que ensinar como uma pessoa mexe com algoritmos da inteligência artificial, porque isso vai perdurar por muito tempo e isso dará um emprego mais qualificado em termos de rendimento e que possibilite, inclusive, que a pessoa trabalhe de casa." No entanto, observa ele, para que a região tenha um salto, além de empregos qualificados - no caso, transição energética e inteligência artificial - , o morador precisa continuar lá, "a ideia em que todo mundo tem direito a prosperar no CEP em que nasceu". Por outro lado, é uma forma de gerar riqueza na própria região, deixando de ser um bairro dormitório, como é hoje, em que a maioria de seus habitantes migra para outros pontos da cidade, deixando ali o seu dinheiro e não no local de origem. "Ao longo do tempo, a zona leste foi sempre uma região de passagem da riqueza, mas que não atraiu a riqueza", diz Portella. "À medida que subir a renda das pessoas da zona leste, várias atividades, várias empresas que hoje estão mais concentradas em outras regiões, irão para a zona leste", salienta. Ele aponta como exemplo o McDonald's do Shopping Itaquera, o que mais fatura na América Latina. "Se a gente aumentar a renda, outras atividades vão fazer como o McDonald's. Esse é o segredo, riqueza vai gerando riqueza, mas tem que gerar um padrão de vida melhor para as pessoas que estão lá." Um outro ponto a ser destacado é a necessidade "de casar as coisas numa articulação Estado/mercado, não adianta ficar só dando cursos para as pessoas, você tem que dar o curso amarrado, vinculado a algum tipo de trabalho que possa ser desenvolvido lá [...] O problema é inovação, renda local e uma articulação entre Estado e mercado, de modo que as pessoas que vão ganhando conhecimento passam a poder utilizar esse conhecimento num trabalho imediato".
In this Weekend Edition of Czechia in 30 Minutes, we visit Zlín, the birthplace of the Baťa shoe company and one of Czechia's most distinctive modernist cities. Inside a former factory hall, the exhibition The Baťa Principle shows how a local workshop expanded into a global brand. Join us to hear excerpts from the museum and learn how one Moravian company shaped Czech and world history.
In this Weekend Edition of Czechia in 30 Minutes, we visit Zlín, the birthplace of the Baťa shoe company and one of Czechia's most distinctive modernist cities. Inside a former factory hall, the exhibition The Baťa Principle shows how a local workshop expanded into a global brand. Join us to hear excerpts from the museum and learn how one Moravian company shaped Czech and world history.
Schichtova továrna na mýdlo s jelenem v Ústí nad Labem byla pravé impérium, s její existencí a činností bylo spojené celé město. Vlivem a pokrokem byla srovnatelná s Baťovou továrnou ve Zlíně. Jen s tím rozdílem, že Schichtové byli Němci.
Schichtova továrna na mýdlo s jelenem v Ústí nad Labem byla pravé impérium, s její existencí a činností bylo spojené celé město. Vlivem a pokrokem byla srovnatelná s Baťovou továrnou ve Zlíně. Jen s tím rozdílem, že Schichtové byli Němci.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Památník Velké Moravy se nachází ve Starém Městě u Uherského Hradiště ve Zlínském kraji. Na místě, kde byly v roce 1949 objeveny základy nejstaršího známého velkomoravského kostela z 9. století. Nad tímto unikátním archeologickým nalezištěm byla postavena budova, která dnes patří mezi národní kulturní památky České republiky.
Památník Velké Moravy se nachází ve Starém Městě u Uherského Hradiště ve Zlínském kraji. Na místě, kde byly v roce 1949 objeveny základy nejstaršího známého velkomoravského kostela z 9. století. Nad tímto unikátním archeologickým nalezištěm byla postavena budova, která dnes patří mezi národní kulturní památky České republiky.
Památník Velké Moravy se nachází ve Starém Městě u Uherského Hradiště ve Zlínském kraji. Na místě, kde byly v roce 1949 objeveny základy nejstaršího známého velkomoravského kostela z 9. století. Nad tímto unikátním archeologickým nalezištěm byla postavena budova, která dnes patří mezi národní kulturní památky České republiky.
Památník Velké Moravy se nachází ve Starém Městě u Uherského Hradiště ve Zlínském kraji. Na místě, kde byly v roce 1949 objeveny základy nejstaršího známého velkomoravského kostela z 9. století. Nad tímto unikátním archeologickým nalezištěm byla postavena budova, která dnes patří mezi národní kulturní památky České republiky.
Památník Velké Moravy se nachází ve Starém Městě u Uherského Hradiště ve Zlínském kraji. Na místě, kde byly v roce 1949 objeveny základy nejstaršího známého velkomoravského kostela z 9. století. Nad tímto unikátním archeologickým nalezištěm byla postavena budova, která dnes patří mezi národní kulturní památky České republiky.
Památník Velké Moravy se nachází ve Starém Městě u Uherského Hradiště ve Zlínském kraji. Na místě, kde byly v roce 1949 objeveny základy nejstaršího známého velkomoravského kostela z 9. století. Nad tímto unikátním archeologickým nalezištěm byla postavena budova, která dnes patří mezi národní kulturní památky České republiky.
Památník Velké Moravy se nachází ve Starém Městě u Uherského Hradiště ve Zlínském kraji. Na místě, kde byly v roce 1949 objeveny základy nejstaršího známého velkomoravského kostela z 9. století. Nad tímto unikátním archeologickým nalezištěm byla postavena budova, která dnes patří mezi národní kulturní památky České republiky.
Památník Velké Moravy se nachází ve Starém Městě u Uherského Hradiště ve Zlínském kraji. Na místě, kde byly v roce 1949 objeveny základy nejstaršího známého velkomoravského kostela z 9. století. Nad tímto unikátním archeologickým nalezištěm byla postavena budova, která dnes patří mezi národní kulturní památky České republiky.
Památník Velké Moravy se nachází ve Starém Městě u Uherského Hradiště ve Zlínském kraji. Na místě, kde byly v roce 1949 objeveny základy nejstaršího známého velkomoravského kostela z 9. století. Nad tímto unikátním archeologickým nalezištěm byla postavena budova, která dnes patří mezi národní kulturní památky České republiky.
Památník Velké Moravy se nachází ve Starém Městě u Uherského Hradiště ve Zlínském kraji. Na místě, kde byly v roce 1949 objeveny základy nejstaršího známého velkomoravského kostela z 9. století. Nad tímto unikátním archeologickým nalezištěm byla postavena budova, která dnes patří mezi národní kulturní památky České republiky.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Památník Velké Moravy se nachází ve Starém Městě u Uherského Hradiště ve Zlínském kraji. Na místě, kde byly v roce 1949 objeveny základy nejstaršího známého velkomoravského kostela z 9. století. Nad tímto unikátním archeologickým nalezištěm byla postavena budova, která dnes patří mezi národní kulturní památky České republiky.
Památník Velké Moravy se nachází ve Starém Městě u Uherského Hradiště ve Zlínském kraji. Na místě, kde byly v roce 1949 objeveny základy nejstaršího známého velkomoravského kostela z 9. století. Nad tímto unikátním archeologickým nalezištěm byla postavena budova, která dnes patří mezi národní kulturní památky České republiky.
Saco inchado, 30 anos de Bombers, Santos, pós punk com baixão violento, chuva em dia de evento, vasectomia, rap da ZL, versões que mudam completamente uma música, Axl Rose gente fina e o irmão do Chorão foram alguns dos assuntos desse episódio do Troca Fitas, onde recebemos Matheus Krempel e Jr. Drummer (do The Bombers)! Abertura por AletrixApoio: Porto Produções Musicais
Ještě nikdy jsme na spánek nevznesli tolik nároků. Možná právě proto máme dojem, že spíme hůře než kdy dřív. Ačkoli jsou tvrzení o „úpadku spánku“ přinejmenším sporná, téměř jisté je něco jiného: proměnil se rytmus mezi bděním a spánkem. Umělé světlo, nepravidelné pracovní doby, všudypřítomné obrazovky i stálé teplo v ložnicích nutí tělo fungovat lineárně, ačkoli jeho přirozenost je cyklická. Spánek jsme navíc proměnili v disciplínu sebehodnocení: měříme ho, porovnáváme, optimalizujeme – až se i odpočinek stává výkonem. Právě proto má smysl přemýšlet o spánku nejen biologicky, ale také zevnitř zkušenosti – jako o jiném způsobu přítomnosti, který je třeba chránit před naší horlivostí.Francouzský filosof Maurice Merleau-Ponty chápe spánek ne jako výpadek vědomí, ale jako jiný způsob přítomnosti ve světě – návrat k „anonymnímu“ tělu, které nese naše vnímání i tehdy, když mysl přestává být aktivní. Usínání je podle něj přechod od angažovaného, cíleného vztahu ke světu k předreflexivnímu bytí. Spánek tak neporušuje kontinuitu subjektu, naopak ji zachraňuje: člověk nepřestává být ve světě, pouze se proměňuje styl jeho přítomnosti.Britský neurovědec Matthew Walker na tuto intuici nepřímo navazuje. REM fáze spánku – čas snů – ukazuje, že tato „anonymní přítomnost“ není prázdno, nýbrž aktivní práce: upevňování paměti, usazování zkušeností a „odloupnutí“ přepjatých emocí, aby s nimi mozek mohl žít dál. Jinými slovy, co fenomenologie popisuje jako střídání angažovanosti a ústupu, se v laboratorních datech ukazuje jako rytmus neurochemie, který umožňuje, aby se naše já nerozpadlo pod tíhou dne.Tam, kde novověká tradice viděla ve spánku hrozbu rozumu, ukazují Merleau-Ponty a Walker spánek jako jeho podmínku – jako tělesně zakotvený proces, který udržuje kontinuitu identity tím, že svět v noci „přijímáme“ jinak než ve dne. Výsledkem je prostá teze: spánek není únik, ale práce těla na tom, aby vědomí mohlo následující den znovu myslet.KapitolyI. Zlý chlap spí špatně [úvod až 9:35]II. Od siesty k insomnii [9:35 až 24:55]III. Proč se ze spánku stala hrozba rozumu [24:55 až 33:00]IV. Merleau-Ponty: Jak tělo myslí, když spíme [33:00 až 50:15]V. Když se i odpočinek stane výkonem [50:15 až konec]
Pro Tomáše byl letošní rok zásadní. Na jaře se odstěhoval z kroměřížského dětského domova, kde strávil většinu života. Pronajal si ve Zlíně malý byt a pracuje jako elektrikář. V začátcích Tomášovi pomohly peníze ze sbírky na dárcovském webu. Jak zaznívá v seriálu Radiožurnálu Bydliště: Dětský domov, lidé mu na nový život přispěli přes 60 tisíc korun.
„Tohle povolání určitě není jen o adrenalinu, bezvědomí a resuscitacích,“ říká zdravotní záchranářka Kateřina Stuchlíková, která slouží u záchranné služby ve Zlíně. Nejvíc ji baví sehranost týmu. „Líbí se mi, že jsme páni svého výjezdu,“ dodává poslední hostka reportážní série Šichta.
Pro Tomáše byl letošní rok zásadní. Na jaře se odstěhoval z kroměřížského dětského domova, kde strávil většinu života. Pronajal si ve Zlíně malý byt a pracuje jako elektrikář. V začátcích Tomášovi pomohly peníze ze sbírky na dárcovském webu. Jak zaznívá v seriálu Radiožurnálu Bydliště: Dětský domov, lidé mu na nový život přispěli přes 60 tisíc korun.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Patrně nejznámější český filmař všech dob se narodil 3. listopadu 1910. Jeho dílu se dodnes klaní i největší světoví tvůrci. Doslova na koleni vytvořil to, k čemu jiní potřebovali miliony dolarů. Jeho filmy jsou tak plné imaginace, až to člověka nutí přemýšlet nad každým záběrem. Začínal jako aranžér a v mládí se živil i jako obchodní zástupce. Po večerech se ale věnoval své veliké vášni – loutkovému divadlu. Skloubit obě aktivity mu umožnily Baťovy závody ve Zlíně…
Patrně nejznámější český filmař všech dob se narodil 3. listopadu 1910. Jeho dílu se dodnes klaní i největší světoví tvůrci. Doslova na koleni vytvořil to, k čemu jiní potřebovali miliony dolarů. Jeho filmy jsou tak plné imaginace, až to člověka nutí přemýšlet nad každým záběrem. Začínal jako aranžér a v mládí se živil i jako obchodní zástupce. Po večerech se ale věnoval své veliké vášni – loutkovému divadlu. Skloubit obě aktivity mu umožnily Baťovy závody ve Zlíně…Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Doposud byla známá hlavně jako autorka pohádek, výtvarnice a ilustrátorka. Letos však Jihočeška Ditta Kůtová vydala svůj první román Zlá babička, který vychází z rodinné historie. Vypráví nejen příběh jedné venkovské ženy, ale obecně popisuje nelehký úděl žen na přelomu 19. a 20. století.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Téměř čtyřicet poslanců může po letošních volbách děkovat za svůj mandát kroužkům. Mezi nimi i mladý právník z Luhačovic Štěpán Slovák, který na Zlínsku přeskočil zasloužilé straníky koalice Spolu. Dokáží mladí proměnit politiku? A táhne ODS ke dnu „strejcokracie“?Hostem Ptám se já je nový poslanec za ODS, mladý právník Štěpán Slovák.Politika je pro druhého nejmladšího poslance za ODS vášeň. Věnoval se jí už na gymnáziu, přihlášku do ODS si pak podal hned po 18. narozeninách. A kandidovat ve volbách začal v podstatě okamžitě, kdy mohl. A letos to poprvé vyšlo.Díky intenzivní kontaktní kampani, ve které objel všechny obce na Zlínsku, přeskočil i lídra kandidátky koalice SPOLU, už bývalého poslance a mnohaletého starostu Uherského Hradiště Stanislava Blahu, pro kterého ve Sněmovně jako asistent dřív pracoval.Ve Sněmovně ho čeká po prohře Spolu práce v opozice. Tam ODS podle něj potřebuje nabrat v opozici síly, do příští Sněmovny by měla kandidovat samostatně, tedy bez koalice Spolu a ve vedení potřebuje i nové tváře a zástupce mladých. Uslyšíme v politice více hlas mladých? Kdo by měl být novým předsedou ODS? A proč by měla skončit koalice Spolu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Sváteční speciál #254 je nabitej víc než sektor hostů!
Dochází fotbalové Slavii dech? Co na to trenér Jindřich Trpišovský? Jeden týden se prosadí intenzivním výkonem v Bergamu, ale zároveň Ligu mistrů orámuje ztrátami se Zlínem a Olomoucí. Tým MVP sleduje, chválí a kritizuje. Tentokrát ve svém podcastovém díle posílá sondu do fotbalové Slavie, kterou trenér Jindřich Trpišovský za posledních roky povýšil do role nejsledovanějšího klubu Česka.---Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.
Daně Milatové nebylo ani patnáct let, když zachránila spolu se svým tatínkem desítky lidských životů. Stalo se to za druhé světové války ve Zlíně. Jejího otce Františka Gajdošíka věznilo gestapo, mělo podezření, že někde ukrývá zbraně. Vězeň ale s rodinou našel pozoruhodný způsob, jak z věznice vynášet motáky „ve velkém“, tím instruoval, co je prozrazené. Zachránil tím další rodiny.
Daně Milatové nebylo ani patnáct let, když zachránila spolu se svým tatínkem desítky lidských životů. Stalo se to za druhé světové války ve Zlíně. Jejího otce Františka Gajdošíka věznilo gestapo, mělo podezření, že někde ukrývá zbraně. Vězeň ale s rodinou našel pozoruhodný způsob, jak z věznice vynášet motáky „ve velkém“, tím instruoval, co je prozrazené. Zachránil tím další rodiny.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Daně Milatové nebylo ani patnáct let, když zachránila spolu se svým tatínkem desítky lidských životů. Stalo se to za druhé světové války ve Zlíně. Jejího otce Františka Gajdošíka věznilo gestapo, mělo podezření, že někde ukrývá zbraně. Vězeň ale s rodinou našel pozoruhodný způsob, jak z věznice vynášet motáky „ve velkém“, tím instruoval, co je prozrazené. Zachránil tím další rodiny.
Kurz “Investujeme do akcií s Aďou” – z nuly k založenému účtu u nehračkárskeho brokera a nakúpeným ETFkám. Krok po kroku, pre úplných začiatočníkov: https://www.jurajkarpis.com/investujeme-do-akcii-s-adou/#financnahygiena #zlato #investovanie #inflacia #peniaze #broker #dochodok #diverzifikacia #spekulovanie #zlepeniaze #euro S Danom o zlate a páke na zlate v podobe zlatých ťažiarov. Predávať či kupovať?Dokončenie videa tu: https://www.jurajkarpis.com/2025/10/12/zlati-taziari-paka-na-zlato-ich-boombust-cyklus-casovanie-a-valuacia/Tu je Danov YouTube: https://www.youtube.com@vykrikzregionov Môj newsletter o finančnej hygiene Zlé peniaze dobrý život:https://www.jurajkarpis.com/category/zpdz/ Music: 4bstr4ck3r
12. díl pro sezónu 2025/2026
Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu
V novém díle ZAJÍC VE DRUHÉ LIZE #71
12. díl pro sezónu 2025/2026
Can we talk about Trump's culture war, Putin's war on inclusivity, and just about everyone's unwillingness to pay teachers fair wages—and giggle throughout? You better believe it. Nina Lamparski is back in the hosting chair, and strap in, listeners, because this week's show is a *ride.* Our guest this week is the delightful and incisive political analyst Paweł Zerka of the European Council on Foreign Relations. Paweł returns to the podcast to tell us why Europe is living in a Truman-Show-style universe directed by Donald Trump and his international team. We pick Paweł's terrific brain about what our leaders can do to build upon the growing pro-European sentiment (really!) and engage with the US as its peer, not its lackey. Plus: Nina raises a glass of crémant to Luxembourgish teachers, who had what seems to us like a very swanky Good Week. And Dominic awards Bad Week to Eurovision, which seems to be crumbling whilst Russia's Intervision is back and creepier than ever. Mentioned in this episode: The European Sentiment Compass 2025 from ECF and ECFR, “Reality show: Why Europe must not cave in Trump's culture war” culture war” Europeans jingles composer Jim Barne's Broadway(!) musical, Two Strangers (Carry a Cake Across New York) This live blog from Czech Radio's Zlín service that tracked the movements of Emil the Elk all summer This week's Inspiration Station recommendations are Twelve Months of Monastery Soups, a cookbook by Brother Victor-Antoine d'Avila-Latourrette, and Rejected: Designs for the European Flag by Jonas von Lenthe. This podcast was brought to you in cooperation with Euranet Plus, the leading radio network for EU news. But it's contributions from listeners that truly make it all possible—we could not continue to make the show without you! If you like what we do, you can chip in to help us cover our production costs at patreon.com/europeanspodcast (in many different currencies), or you can gift a donation to a superfan. We'd also love it if you could tell two friends about this podcast. We think two feels like a reasonable number. 00:00:47 This podcast is co-hosted by a bionic woman 00:04:45 Good Week: Luxembourgish teachers 00:12:18 Bad Week: Eurovision 00:29:09 Interview: Paweł Zerka of the European Council on Foreign Relations 00:43:50 The Inspiration Station: The books Twelve Months of Monastery Soups and Rejected: Designs for the European Flag 00:50:14 Happy Ending: Central Europe adopts elk mascot Producers: Morgan Childs and Wojciech Oleksiak Mixing and mastering: Wojciech Oleksiak Music: Jim Barne and Mariska Martina YouTube | Bluesky | Instagram | Mastodon | hello@europeanspodcast.com
Jen pár kilometrů od Kroměříže ve Zlínském kraji, na pomezí Hornomoravského úvalu a Hostýnských vrchů, se rozkládá místo, které jako by vypadlo z pohádky. Kurovický lom. Dříve hlučné místo těžby se proměnilo v přírodní památku, která dnes láká milovníky přírody, geologie i alternativní medicíny.
Jen pár kilometrů od Kroměříže ve Zlínském kraji, na pomezí Hornomoravského úvalu a Hostýnských vrchů, se rozkládá místo, které jako by vypadlo z pohádky. Kurovický lom. Dříve hlučné místo těžby se proměnilo v přírodní památku, která dnes láká milovníky přírody, geologie i alternativní medicíny.
Pozvolna skládám pro svůj kanál rozhovory s významnými českými fotografy. Právě dnes zveřejňuji další, tentokrát s Jindrou Štreitem. Setkali jsme se na festivalu Neznámá Země ve Zlíně, přímo v legendární vile cestovatele Miroslava Zikmunda.Pokud chcete slyšet celý rozhovor, který trval hodinu a čtvrt, tedy více než dvojnásobek dosavadního času a pokud navíc chcete bonus, kde Jindřich hovoří přímo nad konkrétními fotkami, pojďte na moje Herohero - Petr Horký - Hausbot | Herohero. Mějte se krásně, Váš Petr Horký00:00 Sovinec.06:11 Focení ve věznici.22:52 Jak se lidé chovají před fotoaparátem?Kamera: Miroslav NáplavaStřih: Filip ŠťastnýSupport the show
Obrázek dvou mladých lidí, nejspíš do sebe zakoukaných, kteří sedí v kavárně u stolečku proti sobě, a místo aby byli ponořeni do hovoru, každý z nich čučí do obrazovky svého po výtce inteligentního mobilu, není nic neobvyklého. Zlí jazykové tvrdí, že se tak mnohdy děje i ve chvílích daleko intimnějších. Živná to půda pro mnohého karikaturistu.
6. díl pro sezónu 2025/2026
5. díl pro sezónu 2025/2026
Čtyři režiséři, jeden film. Celovečerní loutková adaptace knihy o nepotřebných věcech a lidech s názvem Pohádky po babičce se už představila na festivalech v Berlíně, v Annecy, ve Zlíně i v Karlových Varech. „Inspiroval mě můj táta se svou sbírkou nepotřebných starých hadrů. A pak jsem zjistil, že jsou i nepotřební lidi. Nebo se tak někteří cítí,“ říká autor knižní předlohy Arnošt Goldflam.