Podcasts about kostel

Kostel svatého Jakuba v Hostivici bude mít dva nové zvony, svatého Jakuba a svatého Vavřince. Nástroje se stejnými jmény už tam kdysi byly, církevní hodnostáři je vysvětili před 101 lety. Za druhé světové války je ale nacisté nechali roztavit a udělat z nich zbraně. Nové zvony vznikly v Nizozemsku.

Zvon o průměru 110 centimetrů je ze zmíněných sedmi nejtěžší. Vážit má 750 kilogramů, pojmenovaný je po svatém Josefovi.

Kostel je majhna občina na skrajnem jugu naše države, ob zgornjem toku Kolpe. Ime je dobila po gradu Kostel, ki se v zgodovinskih dokumentih prvikrat pojavi ob začetku 14. stoletja in je odigral pomembno vlogo v obrambi Kranjske, trgovanju med slovenskimi deželami in Kvarnerjem ter razvijanju kulturne podobe tamkajšnje pokrajine. Prispeval je tudi k mnogim zgodbam in pripovedkam, ki smo jih odkrivali in raziskovali z gostjama tokratnih Sledi časa, Živo Pogorelec iz Pokrajinskega muzeja v Kočevju ter nekdanjo novinarko in Kostelko, ki je odraščala v neposredni bližini gradu, Mojco Skender.   Foto: grad Kostel (Igor Volf, objavljeno z dovoljenjem avtorja)

Premier za razveljavitev referenduma o obrambnih izdatkih, glasovanje o tem sklepu verjetno še pred parlamentarnimi počitnicami.Policija bo zaradi varnostnih razmer v Šentjerneju še povečala prisotnost.Obrtno-gospodarska zbornica ministra Maljevca poziva k odstopu, ta poziv zavrača.Požar v domu upokojencev v Sevnici.V Ukrajini eden hujših ruskih napadov doslej.Vreme- popoldne možne plohe in nevihte, jutri jih bo še več, več sonca na vzhodu. V ponedeljek sončno.Na Brdu pri Lukovici s pilotnim projektom agrofotovoltaike v sadovnjaku.V občini Kostel jutri ne bo protesta, sklenili svetniki.Do premirja v Gazi spet korak dlje?

Na hranici kraje Vysočina a Jihomoravského kraje, mezi kopci kolem Štěpánova nad Svratkou, se ukrývá nejeden klenot z minulosti. Patří mezi ně kostelík svatého Václava v Dolním Čepí, obce, která je částí Ujčova. Stojí v kopci obklopen obecním hřbitovem s márnicí a podle archeologických nálezů je starší než Karlův most.

Kostel v Hrbokově na Chrudimsku můžete snadno přehlédnout. Neohromí ani velikostí, ani stářím. Uvnitř ale ukrývá něco, co za návštěvu stojí. Za totality v něm několik let pracoval pardubický výtvarník Vojmír Vokolek, který se postaral o výjimečnou freskovou výzdobu. Farnost se rozhodla přes léto kostel zpřístupnit a tenhle pozoruhodný příběh lidem představit.

Jednou z dominant hradeckého panoramatu je v současné době katedrála sv. Ducha. Věděli jste ale, že se ve středověku na území města a na jeho předměstích nacházely kostely a kaple, o kterých už nacházíme jen skromné zmínky v pramenech? Přitom jich byla pěkná řádka! V dnešních Hradeckých minutách se změříme na středověké kostely vybudované na návrší nad soutokem. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Medtem ko je do konca šolskega leta še en teden, so se počitnice že začele za devetošolce, ki so minuli teden končali svoje šolanje v osnovni šoli. Za nekaj devetošolcev iz Radovljice pa je bilo to šolsko leto še nekoliko bolj posebno tudi zato, ker so sodelovali v projektu radijskih novinarskih delavnic v oddaji HUDO, zmagali s svojim tekmovalnim posnetkom o svojem kraju in včeraj doživeli pravo dogodivščino. Odšli so namreč na izlet v dolino reke Kolpe, kjer jih je čakal ogled gradu Kostel in čolnarjenje po Kolpi. Kaj so doživeli in kakšne ima načrte za počitnice, smo izvedeli od Mateja Novaka.

V Mikulově na Teplicku finišuje oprava střechy kostela svatého Mikuláše. Zastaralý eternit nahradila historická pálená taška zvaná bobrovka. Kostel v krušnohorském Mikulově je od roku 2002 chráněn jako kulturní památka. Patří církvi, na jeho opravu ale přispěla i obec nebo veřejná sbírka.

Igelitem zakrytá hrobka, oltáře, obrazy, lavice i varhany a odhalená přední část kněžiště. V kostele svatého Bartoloměje v Pardubicích to vypadá jako na staveništi. Důvodem je příprava instalace nového centrálního oltáře a úpravy přední části kněžiště. Oltář navrhl architekt Josef Pleskot a stavět se začne v létě. Nejprve bylo nutné zjistit, jestli podlaha středověké památky pískovcový monument unese.

Najít klepačky, které nahradí utichlé zvony, vyzdobit Boží hrob, vyprat plátna – to jsou činnosti, které už několik dní zaměstnávají kostelníky po celém Česku. Spolu s faráři chystají kostely na Velikonoce.

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko ve středních Čechách je známá díky pískovcovým skalám, které se díky postupnému zvětrávání přeměnily do nejrůznějších tvarů a jeskyní. Díky snadnému opracování pískovce si lidé, kteří měli hluboko do kapsy, ve skalách hloubili příbytky. Ty pak bývaly využívány nejen jako obydlí, ale také jako skrýše. A nebyly to jenom skrýše loupežnické. Jako tajný úkryt fungovala jeskyně Kostelíček, která se nachází v Šemánovickém dole.

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko ve středních Čechách je známá díky pískovcovým skalám, které se díky postupnému zvětrávání přeměnily do nejrůznějších tvarů a jeskyní. Díky snadnému opracování pískovce si lidé, kteří měli hluboko do kapsy, ve skalách hloubili příbytky. Ty pak bývaly využívány nejen jako obydlí, ale také jako skrýše. A nebyly to jenom skrýše loupežnické. Jako tajný úkryt fungovala jeskyně Kostelíček, která se nachází v Šemánovickém dole.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Voice: Magda Neporová, Magdaléna Studená, Štěpán Švagr

V plném lesku je po renovaci barokní oltář v kostele Nanebevzetí Panny Marie v ostravských Třebovicích. Představíme cennou mariánskou sošku a dozvíte se taky, jak andělé kdysi chutnali červotočům.

Přes zimu se tam kácelo a teď je tam ze silnice vidět. Škola, fara, kostel. Fara je opravená, někdo tam chalupaří, ale ten kostel už je pár let zavřený a z fary zbyly obvodové zdi. V 17. století v místě fungovala sklářská huť, vyhasla na jeho sklonku, když se kolem ní rozrůstala osada.

Přes zimu se tam kácelo a teď je tam ze silnice vidět. Škola, fara, kostel. Fara je opravená, někdo tam chalupaří, ale ten kostel už je pár let zavřený a z fary zbyly obvodové zdi. V 17. století v místě fungovala sklářská huť, vyhasla na jeho sklonku, když se kolem ní rozrůstala osada.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kostel sv. Václava v Harrachově čeká na opravu varhan, které byly při rekonstrukci kostela upraveny jen pohledově. Hudební nástroj potřebuje zásah, jehož cena se pohybuje kolem 4 milionů korun. Letos k tomu ale nedojde, na kostele totiž zvenku opadávají římsy.

Kostel svatého Fabiána a Šebestiána v Zákupech nemá dlouhodobě důstojné osvětlení. Umělecký producent David Sobotka, vitrážista Zdenek Kudláček a páter Rudolf Repka v projektu Sacrystal pracují na výrobě tří unikátních autorských křišťálových lustrů.

První cesta vede přímo do Vítkova, ke kostelu, který má za sebou poněkud pohnutý osud, ale před sebou snad světlou budoucnost.

Strůjce žhářského útoku na dřevěný kostel v třineckých Gutech je na svobodě. O propuštění Jana Bortela, který si odpykával devítiletý trest, rozhodl pardubický soud.

Vezmeme vás do Starého Rokytníku na Trutnovsku, kde se už pět let stará o vzkříšení a záchranu tamního kostela Štěpánka Tryznová. Kostel byl rozkradený, zničený, poslední bohoslužba se tam konala snad v roce 1974 a žádné větší opravy se tam vlastně od války nedělaly. Stavba už nepatří církvi, od roku 2020 je ve vlastnictví místního spolku Přátelé Starého Rokytníku.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velké Losiny jsou známým turistickým místem v podhůří Jeseníků v Olomouckém kraji. Najdete tam termální lázně, historickou ruční papírnu a zámek obklopený parkem. Velkolosinská farnost je navíc výjimečná zajímavými kostely. Jsou tu tři dřevěné kostelíky a dominantní stavba starého farního chrámu s velmi neobvyklou pohřební kaplí.

Velké Losiny jsou známým turistickým místem v podhůří Jeseníků v Olomouckém kraji. Najdete tam termální lázně, historickou ruční papírnu a zámek obklopený parkem. Velkolosinská farnost je navíc výjimečná zajímavými kostely. Jsou tu tři dřevěné kostelíky a dominantní stavba starého farního chrámu s velmi neobvyklou pohřební kaplí.

Vedení Města Libavá na Olomoucku usiluje o zapsání kostela svaté Anny a Jakuba Většího ve Staré Vodě na seznam národních kulturních památek. Obec by díky tomu mohla dosáhnout na dotace na jeho opravu, především fresek na stropě chrámu.

Kostel sv. Šimona a Judy stojí na vyvýšenině v severní části obce Lipová na Šluknovsku v Ústeckém kraji. Jeho věž je dobře vidět už z křižovatky silnic od Šluknova, Dolní Poustevny a Vilémova, kde se nachází i zastávka autobusu. Turista, který vystoupí na železniční zastávce Lipová u Šluknova, se musí připravit na přibližně dvoukilometrovou cestu.

Kostel sv. Šimona a Judy stojí na vyvýšenině v severní části obce Lipová na Šluknovsku v Ústeckém kraji. Jeho věž je dobře vidět už z křižovatky silnic od Šluknova, Dolní Poustevny a Vilémova, kde se nachází i zastávka autobusu. Turista, který vystoupí na železniční zastávce Lipová u Šluknova, se musí připravit na přibližně dvoukilometrovou cestu.

Žárová na Šumpersku je nevelká vesnice, jejíž katastr vystupuje až do pobočných vrcholů Jeseníků. Její nejvýznamnější památkou je kostelík sv. Martina, jedna z posledních roubených sakrálních staveb, které se pod Jeseníky dochovaly.

K jihočeskému poutnímu místu Svatý kámen u Rychnova nad Malší se váže několik pověstí a příběhů. Některé se pouze tradují, jiné jsou zapsané v historických záznamech. Faktem je, že kdysi vyhlášené poutní místo zažilo i těžké chvíle, protože na dohled je hranice s Rakouskem a v padesátých letech se tu usadila pohraniční stráž. Kostel vojáci zdevastovali a nádvoří někdejšího kláštera zmizelo v sedmdesátých letech.

K jihočeskému poutnímu místu Svatý kámen u Rychnova nad Malší se váže několik pověstí a příběhů. Některé se pouze tradují, jiné jsou zapsané v historických záznamech. Faktem je, že kdysi vyhlášené poutní místo zažilo i těžké chvíle, protože na dohled je hranice s Rakouskem a v padesátých letech se tu usadila pohraniční stráž. Kostel vojáci zdevastovali a nádvoří někdejšího kláštera zmizelo v sedmdesátých letech.

Na více než dvoumetrové zděné pilíře se ve středu k malému plzeňskému kostelu Nejsvětějšího jména Ježíše po letech vrátily restaurované barokní pískovcové sochy svaté Anny a svatého Josefa. Kostelík, kterému se jako jedinému v Česku říká U Ježíška, nikdy nepatřil církvi. Byl rodinným kostelíkem, nyní ho vlastní město.

Trvanlivé jídlo, balená voda, ale taky hygienické prostředky zaplnily po zářijové povodni kostel svatého Josefa v České Vsi na Jesenicku. Slouží jako sklad humanitární pomoci. Na bohoslužby věřící dočasně dochází na faru.

Byl konec roku 2019. Evropou se pomalu začal plížit covid a Velká Británie se připravovala na vystoupení z EU. Právě v této době velkých změn i nejistot naházel Libor Smolík věci do auta a se svou partnerkou Míšou spěchal vstříc novému životu v Anglii. Navzdory těžkopádnému startu se tam zabydleli a založili rodinu, a po takřka čtyřech letech si život na největším evropském ostrově nemohou vynachválit. Nejen o britské povaze a stereotypech vypráví Smolík v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Mezi nejvýznamnější dominanty Semil v Libereckém kraji patří děkanský kostel sv. Petra a Pavla. Postavený byl teprve na počátku 20. století v novorománském slohu. V Semilech byl kostel samozřejmě i dřív. Od roku 1352 to ale byly samé dřevěné stavby, které špatně odolávaly počasí i ohni. První zděný, tehdy barokní kostel měly Semily v roce 1702. Stavba současného kostela počítala i s vyhlídkovou věží.

Mezi nejvýznamnější dominanty Semil v Libereckém kraji patří děkanský kostel sv. Petra a Pavla. Postavený byl teprve na počátku 20. století v novorománském slohu. V Semilech byl kostel samozřejmě i dřív. Od roku 1352 to ale byly samé dřevěné stavby, které špatně odolávaly počasí i ohni. První zděný, tehdy barokní kostel měly Semily v roce 1702. Stavba současného kostela počítala i s vyhlídkovou věží.

Andělská hora je městečko ukryté v Nízkém Jeseníku, které má svůj původ v hornické minulosti zdejšího kraje. Jeho počátky sahají do 16. století, kdy rozvoj dolů potřeboval městské zázemí a zdejší úřad pak reguloval důlní činnost v celém revíru plném drahých kovů.

Jedním z nejvyšších vrcholů Českomoravské vrchoviny je vrch Křemešník vysoký 769 metrů. Nachází se jen pár kilometrů jihovýchodně od Pelhřimova. A v žádném případě nejde o obyčejný holý kopec. Na jeho vrcholu stojí kostel, zámeček, rozhledna a hotel s restaurací. Na jeho svazích pak najdete pověstmi opředené studánky. U jedné z nich, které se říká Zlatá, stojí dokonce i stará poustevna.

Jedním z nejvyšších vrcholů Českomoravské vrchoviny je vrch Křemešník vysoký 769 metrů. Nachází se jen pár kilometrů jihovýchodně od Pelhřimova. A v žádném případě nejde o obyčejný holý kopec. Na jeho vrcholu stojí kostel, zámeček, rozhledna a hotel s restaurací. Na jeho svazích pak najdete pověstmi opředené studánky. U jedné z nich, které se říká Zlatá, stojí dokonce i stará poustevna.

Orlické hory ukrývají i magická místa. Například nad osadou Jedlová se nachází důležitý orientační bod pro turisty v podobě barokního kostela svatého Matouše. Církevní stavba, která málem zanikla, působí v krajině jako zjevení. Celkový dojem ještě umocňuje prostý, ale výmluvný interiér.

Orlické hory ukrývají i magická místa. Například nad osadou Jedlová se nachází důležitý orientační bod pro turisty v podobě barokního kostela svatého Matouše. Církevní stavba, která málem zanikla, působí v krajině jako zjevení. Celkový dojem ještě umocňuje prostý, ale výmluvný interiér.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v obci Neratov na Královéhradecku, až téměř na česko-polských hranicích, dnes už nemusel stát. Jeho historie sahá do 17. století, kdy v Neratově postavili barokní kostel, který se stal poutním místem. Zejména díky zázračnému prameni. V roce 1945 ho však zasáhla střela vojáka Rudé armády. Následně byli obyvatelé, převážně Němci, odsunuti a vesnice Neratov téměř zanikla.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v obci Neratov na Královéhradecku, až téměř na česko-polských hranicích, dnes už nemusel stát. Jeho historie sahá do 17. století, kdy v Neratově postavili barokní kostel, který se stal poutním místem. Zejména díky zázračnému prameni. V roce 1945 ho však zasáhla střela vojáka Rudé armády. Následně byli obyvatelé, převážně Němci, odsunuti a vesnice Neratov téměř zanikla.

Glucholazy jsou patnáctitisícovým městem ležícím jen asi dva kilometry od česko-polské hranice na řece Bělé. Rozsáhlé obchodní centrum a někdejší lázně bývaly v minulosti také centrem duchovního života. Jemu vévodil kostel sv. Vavřince, který představí další pohlednice Od Pradědu na Hanou

Architekt, který je považován za jednoho z géniů vrcholného baroka, se narodil roku 1677 v Praze české matce a italskému otci. Pro vrozenou tělesnou vadu však nemohl převzít jeho uznávanou kamenickou dílnu a začal se věnovat malířství a následně architektuře.

Architekt, který je považován za jednoho z géniů vrcholného baroka, se narodil roku 1677 v Praze české matce a italskému otci. Pro vrozenou tělesnou vadu však nemohl převzít jeho uznávanou kamenickou dílnu a začal se věnovat malířství a následně architektuře.

Javornický hřbitovní kostel sv. Kříže patří k nejstarším sakrálním stavbám ve Slezsku. Je to fascinující kombinace románského a gotického stavitelství pocházející z dob samotného počátku osídlení zdejšího kraje. Počátky kostela pravděpodobně sahají do poloviny 13. století a ze středověku se zde dodnes dochovaly krásné fresky prozrazující uměleckou dovednost i vnímání duchovního života z pozice našich dávných předků.

Víc než 1800 kostelů, zvonic a kaplí po celém Česku můžou navštívit lidé při dnešní akci Noc kostelů. Prohlédnout si budou moct třeba nejstarší varhany ve střední Evropě v chrámu Nejsvětější Trojice ve Smečně na Kladensku, v kostele svatého Jiljí v Milevsku na Písecku bude k vidění hřeb ze Svatého kříže a vůbec poprvé si zájemci můžou zajít do Stromové kaple v Brně-Jehnicích. V Olomouci Noc kostelů oznámí zvony katedrály.

Kdo jen trochu zabloudí mezi činžovní domy v centru Helsinek, možná narazí na podivný vchod do skály. Nejde přitom o šachtu, ani vojenskou základnu, ale o kostel. Budova jménem Temppeliaukio, kterou navrhli bratři Suomalainenovi, je součástí žulového masivu a slouží místním jako svatostánek už asi 55 let.

Čím si ho získal osamělý kostelík uprostřed šumavských lesů? Vzpomíná si na natáčení filmu Anděl Páně, které se odehrávalo i na Mouřenci? Čím jsou výjimečné fresky objevené v závěru rekonstrukce kostela? Je těžké najít dobrovolníky, kteří mají výdrž? Jak vypadá advent na Mouřenci? Čím je speciální prohlídka kostela na Štědrý den? Co je to mouřák? Je Mouřenec víc turistické nebo duchovní místo?

Pozveme vás na keňské jídlo ugali, i za českými geology do Etiopie.  V Reportážích zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou nabídneme i nápad na vánoční dárek. Zajdeme si pro něj do Krakova za tamním kovářem.