Podcasts about vyso

V Divišově na Žďársku stojí mlýn, který mlel obilí do padesátých let minulého století. Naštěstí zůstala budova rodině mlynářů Kašů, kteří mlýn opatrují dodnes. Zachovaly se dokonce i části technologií na lisování lněného oleje.

Do lesů kolem Jihlavy se vrací jeleni. Zvířata podle odborníků do české přírody přirozeně patří. Lesníkům ale narušují práci na obnově lesa po kůrovcové kalamitě, protože ničí mladé stromky.

Na jihu Vysočiny, v obci Štěměchy, vznikla nová naučná stezka. Dostala jméno podle místní pověsti a představuje historii obce, řemesla a spolky. Stezka je dlouhá tři kilometry, místní obyvatelé na ní pravidelně sečou trávu a v zimě mají v plánu udržovat na ní běžkařskou trasu. Senioři a hůře pohybliví určitě ocení množství pohodlných laviček.

Na jihu Vysočiny, v obci Štěměchy, vznikla nová naučná stezka. Dostala jméno podle místní pověsti a představuje historii obce, řemesla a spolky. Stezka je dlouhá tři kilometry, místní obyvatelé na ní pravidelně sečou trávu a v zimě mají v plánu udržovat na ní běžkařskou trasu. Senioři a hůře pohybliví určitě ocení množství pohodlných laviček.

Na jihu Vysočiny, v obci Štěměchy, vznikla nová naučná stezka. Dostala jméno podle místní pověsti a představuje historii obce, řemesla a spolky. Stezka je dlouhá tři kilometry, místní obyvatelé na ní pravidelně sečou trávu a v zimě mají v plánu udržovat na ní běžkařskou trasu. Senioři a hůře pohybliví určitě ocení množství pohodlných laviček.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na jihu Vysočiny, v obci Štěměchy, vznikla nová naučná stezka. Dostala jméno podle místní pověsti a představuje historii obce, řemesla a spolky. Stezka je dlouhá tři kilometry, místní obyvatelé na ní pravidelně sečou trávu a v zimě mají v plánu udržovat na ní běžkařskou trasu. Senioři a hůře pohybliví určitě ocení množství pohodlných laviček.

Na jihu Vysočiny, v obci Štěměchy, vznikla nová naučná stezka. Dostala jméno podle místní pověsti a představuje historii obce, řemesla a spolky. Stezka je dlouhá tři kilometry, místní obyvatelé na ní pravidelně sečou trávu a v zimě mají v plánu udržovat na ní běžkařskou trasu. Senioři a hůře pohybliví určitě ocení množství pohodlných laviček.

Na jihu Vysočiny, v obci Štěměchy, vznikla nová naučná stezka. Dostala jméno podle místní pověsti a představuje historii obce, řemesla a spolky. Stezka je dlouhá tři kilometry, místní obyvatelé na ní pravidelně sečou trávu a v zimě mají v plánu udržovat na ní běžkařskou trasu. Senioři a hůře pohybliví určitě ocení množství pohodlných laviček.

Na jihu Vysočiny, v obci Štěměchy, vznikla nová naučná stezka. Dostala jméno podle místní pověsti a představuje historii obce, řemesla a spolky. Stezka je dlouhá tři kilometry, místní obyvatelé na ní pravidelně sečou trávu a v zimě mají v plánu udržovat na ní běžkařskou trasu. Senioři a hůře pohybliví určitě ocení množství pohodlných laviček.

Na jihu Vysočiny, v obci Štěměchy, vznikla nová naučná stezka. Dostala jméno podle místní pověsti a představuje historii obce, řemesla a spolky. Stezka je dlouhá tři kilometry, místní obyvatelé na ní pravidelně sečou trávu a v zimě mají v plánu udržovat na ní běžkařskou trasu. Senioři a hůře pohybliví určitě ocení množství pohodlných laviček.

Na jihu Vysočiny, v obci Štěměchy, vznikla nová naučná stezka. Dostala jméno podle místní pověsti a představuje historii obce, řemesla a spolky. Stezka je dlouhá tři kilometry, místní obyvatelé na ní pravidelně sečou trávu a v zimě mají v plánu udržovat na ní běžkařskou trasu. Senioři a hůře pohybliví určitě ocení množství pohodlných laviček.

Na jihu Vysočiny, v obci Štěměchy, vznikla nová naučná stezka. Dostala jméno podle místní pověsti a představuje historii obce, řemesla a spolky. Stezka je dlouhá tři kilometry, místní obyvatelé na ní pravidelně sečou trávu a v zimě mají v plánu udržovat na ní běžkařskou trasu. Senioři a hůře pohybliví určitě ocení množství pohodlných laviček.

Na jihu Vysočiny, v obci Štěměchy, vznikla nová naučná stezka. Dostala jméno podle místní pověsti a představuje historii obce, řemesla a spolky. Stezka je dlouhá tři kilometry, místní obyvatelé na ní pravidelně sečou trávu a v zimě mají v plánu udržovat na ní běžkařskou trasu. Senioři a hůře pohybliví určitě ocení množství pohodlných laviček.

Na jihu Vysočiny, v obci Štěměchy, vznikla nová naučná stezka. Dostala jméno podle místní pověsti a představuje historii obce, řemesla a spolky. Stezka je dlouhá tři kilometry, místní obyvatelé na ní pravidelně sečou trávu a v zimě mají v plánu udržovat na ní běžkařskou trasu. Senioři a hůře pohybliví určitě ocení množství pohodlných laviček.

Když se začaly do Evropy vozit z moří celého světa lastury a ulity mořských mlžů, brzy se pro ně našlo praktické využití.

Útulek Mikeš zatím o možném stěhování informoval hlavně na sociálních sítích. Pokud by ale skutečně musel ve stávající budově skončit, obrátí se zřejmě i na realitní kanceláře.

Truhlařina není jen chlapská práce. Anna Pokorná z Blažkova na Žďársku si za svou životní cestu vybrala restaurování nábytku.

Josef Hylák se narodil 29. prosince 1852 v Poličce na Vysočině, ale převážnou část života strávil v Němčovicích a po té v Radnicích na Rokycansku.

Loni dříví pro seniory štípal i judista Lukáš Krpálek. Rukama můžou dobrovolníci pomoci taky letos.

Sumec má podle odhadů asi 120 centimetrů a jeden z rybářů už ho měl před několika týdny na háčku, ale vyklouzl mu.

Přátelství italského skladatele Antonia Salieriho a hraběte Jindřicha Viléma Haugwitze ze zámku v Náměšti nad Oslavou dokládá a dokumentuje výstava nazvaná Maestro Salieri.

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých jich vyrobili pouhých deset kusů, do dnešní doby se jich dochovalo jen šet. Jeden z nich teď vlastní pelhřimovské Muzeum Vysočiny.

„V Humpolci je to v půl desáté ráno a v Pelhřimově je to ve tři hodiny odpoledne,“ říká jeden z návštěvníků důchodcovského kina v Humpolci. To seniory mimo jiné láká také na levnější vstupné.

Nějaký ten zlatý šperk, ať už je to snubní prsten nebo náušnice, má doma určitě skoro každá rodina.

Začala sezona lovu kachen. Ne všichni ji vítají. Týká se to lidí, kteří žijí okolo rybníka v Býkovci na Jihlavsku. Kvůli střelbě myslivců se necítí bezpečně a tvrdí, že je lovci ohrožují.

Čtyři motorkáři z Vysočiny se vydali na netradiční dobrodružství. Na svých starých jawách dojeli z Dolní Vilímče až na Nordkapp. Zažili déšť, zimu i technické problémy, přesto cestu zvládli a přivezli si nezapomenutelné zážitky.

Atlas léčivých rostlin i Kapesní atlas léčivých rostlin, Rok v zahradě, Zelená lékárna, nebo Bylinář na konci 20. století - to je jen zlomek z knih o přírodě ilustrovaných rodákem z Vysočiny Františkem Severou.

Většina zájemců je ve věku 50 let a výš. Pokud bude zájem o očkování proti covidu pokračovat, přidá jihlavská nemocnice ke zkušebním 2,5 hodinám týdně ještě další časy.

Díky stálé přítomnosti zdravotní sestry lze ve věznici minimalizovat i zneužívání telemedicíny. „Dokáže verifikovat některé hodnoty,“ říká ředitel zdravotnických zařízení ministerstva spravedlnosti.

Ředitelka Centra pro neslyšící a nedoslýchavé Vysočina Ivana Stupková Kohoutová v Dobrém dopoledni přiblížila, jak technologie, osvěta i každodenní trpělivost pomáhají lidem se ztrátou sluchu.

Jára Cimrman je fenomén, o jehož existenci můžeme spekulovat. Každopádně tento velikán zanechal stopy po celé republice a jeho obdivovatelé pátrají po dalších.

Sedmička na kandidátce Spolu na Vysočině a člen Mladé ODS Jan Fiala v předvolebním Press klubu hovořil o redukci počtu úředníků s tím, že je peníze někde ušetřit. Jednou z jeho priorit je zákon o sportu. A vysvětlil také jak si vysvětluje slovo bizár a ke komu patří.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Ředitelka Centra pro neslyšící a nedoslýchavé Vysočina Ivana Stupková Kohoutová v Dobrém dopoledni přiblížila, jak technologie, osvěta i každodenní trpělivost pomáhají lidem se ztrátou sluchu.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Marek Urban staví vedle svého bratra. „Víceméně se od té doby zná většina z nás a táhneme to doteď. Co je svépomocná část, tak se snažíme nějak pomáhat, takže je určitě fajn, že se známe delší dobu.“

Umělecké kovářství z České republiky má dlouhou tradici a světové renomé.

Sehnat matikáře, fyzikáře nebo učitele odborných technických oborů je pro ředitele problém. Někde musí řešit chybějící pedagogy i nadúvazky stávajících učitelů.

Jak uvedl mluvčí Petr Janáček, záchranáři jsou v současné době v nájmu na městské poliklinice, v jiné části Náměště. Nemají tam ale druhou garáž ani dostatečné zázemí pro posádky.

„Potřebujeme vagon, ještě přijedou dva spací, protože zájem byl nakonec velký, takže jsme museli posílit prostory na spaní,“ popisuje organizátor. Vlaky se na obrataňskou trať vrací po třech letech.

„Sleduju tok brambor, protože když se pak na kombajně něco stane, tak brambory přestanou proudit a vidíme hned, že je nějaký problém,“ popisuje agronom Zelený.

Ano, pereme se s appkou, a budeme to řešit. A hledat zájemce, kteří by nám pomohli s důkladnou zpětnou vazbou v dotazníku. Byl to zase bláznivý týden, dokonce tak moc, že jsem čtvrteční #komentartydne zveřjenil v pondělí. Inspekce byly na Vysočině, ale na cestě do a z Vrchlabí. A pak teda hodně v Praze. Volby se blíží a já si říkám každý den "Díky, že můžem." Už teď na herohero.co/gastromapalukasehejlika můžete pokládat dotazy na hosty další Velké žranice.

V průběhu září a října si majitelé kotlů objednávají kominíky na čištění komínů a spalinových cest před zahájením topné sezóny. Pod jejich kontrolu spadají i požární hlásiče.

„Mnohdy chápu, proč jdou využít úřad práce, protože jenom stát se tatérem je u nás 61 tisíc, dva kurzy,“ vysvětluje Eva Ďurďová z rekvalifikačního centra Royal Academy v Jihlavě.

Na rozdíl od voleb krajských nebo senátních je s vydanou kartičkou možné volit kdekoliv v Česku. Lidé ale budou hlasovat pro ty kandidátní listiny, které se týkají kraje, ze kterého volí.

Jsme skvělá parta ochotníků z Vysočiny, říkají o sobě členové spolku Nacotext z Velkého Meziříčí. Většina z nich už má zkušenosti s účinkováním v jiných souborech.

Před pěti lety vznikl v jedné stodole na Vysočině nápad na Přepište dějiny. A tak se autoři vrátili na místo činu a udělali to, co za ty roky ještě nikdy. Začali si povídat o svém vztahu kdějinám. Co je k historii přivedlo? Co je nejvíc baví? A kdo je ovlivnil a jak?

„Mám tady pána, je v bezvědomí, nedýchá…,“ oznamuji záchranné službě po telefonu, říká autorka dokumentu Zachraň život Lenka Nechvátalová. Naštěstí „jen jako“. Přihlásila se totiž do týdenního kurzu první pomoci na Vysočině a sehrává simulovanou událost. Setkává se s maskovanou krví a zažívá stres. Učí se zachovat klidnou hlavu, aby jednou, až to bude naostro, dokázala smysluplně jednat.

Lev ve znaku, tygři pod zámkem. Proč má Česko dostat na starost kočkovité šelmy z Kletečné? Co znamená, že byly nelegálně chované? A kam půjdou? A neměli bychom zpřísnit pravidla pro ty, kteří se exotická zvířata rozhodnou chovat? Téma pro Vítka Kubanta z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.

Lev ve znaku, tygři pod zámkem. Proč má Česko dostat na starost kočkovité šelmy z Kletečné? Co znamená, že byly nelegálně chované? A kam půjdou? A neměli bychom zpřísnit pravidla pro ty, kteří se exotická zvířata rozhodnou chovat? Téma pro Vítka Kubanta z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lev ve znaku, tygři pod zámkem. Proč má Česko dostat na starost kočkovité šelmy z Kletečné? Co znamená, že byly nelegálně chované? A kam půjdou? A neměli bychom zpřísnit pravidla pro ty, kteří se exotická zvířata rozhodnou chovat? Téma pro Vítka Kubanta z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.

Únikové hry jsou fenoménem, který se u nás objevil poměrně nedávno. Objevují se i venkovní, ale nejznámější jsou ty, kdy je skupina lidí zavřená v nějakém prostoru a plněním úkolů se snaží dostat ven. Jednu takovou únikovku vymysleli ochotníci z Ledče nad Sázavou na Vysočině a umístili ji do podzemí hradu.