Podcasts about rodiny

Dočasné bydlení pro kompletní rodiny poskytuje podle odhadů odborníků méně než polovina azylových domů v Česku. Roztržení rodin má přitom negativní vliv především na výchovu a komfort dětí.

„Přes noc nám přimrzlo, takže vlastně ten měkký podklad se už po dvoudenním oteplení začíná otáčet a je tvrdý. Vydrží nám docela dlouho i na lyžování,“ říká vedoucí pokladny skiareálu Anna.

Slouží P. Řehoř Jiří Žáček.

Slouží P. Řehoř Jiří Žáček.Všechny díly podcastu Bohoslužba můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Je to jedna velká reality show,“ říká moderátor Libor Bouček o době, ve které se podle něj politika i veřejný prostor zjednodušily na souboj „dobra a zla“, výkřiků a rychlých emocí. Přesto odmítá představu, že právě teď rozhodujeme o samotné existenci společnosti. „Myslím, že reálně nejsme ve fázi, kdy jde o všechno. Když se lidem vnukne pocit, že jde o všechno, tak se mohou chovat iracionálně,“ říká a varuje před chaosem, emocemi a polarizací, jejichž výsledkem je podle něj konflikt oslabující celé společenství. Připomíná také, že si Evropa ve srovnání s jinými částmi světa stále drží dobrou pozici a že místo paniky bychom měli spíš říct „stop“ a přemýšlet, jakými kroky můžeme přispět k naší budoucnosti. Bouček také mluví o tom, že má potřebu držet si odstup a zůstávat spíš pozorovatelem než hlasitým komentátorem. „Můžu mít jakýkoliv názor, ale pak si odpovídám, že na to nikdo není zvědavý,“ vysvětluje a zároveň připouští, že takový postoj může působit jako zbabělost. Velká část rozhovoru je ale také o moderátorově práci, která ho dlouhodobě definuje a o které říká, že mu přináší osobní radost. Mluví o pořadu Máme rádi Česko, který má lidi především spojovat i o soutěžním napětí Na lovu, kde jako lovec nese riziko veřejné porážky a musí znovu a znovu potvrzovat vlastní vědomosti. „Každá porážka mě strašně mrzí,“ přiznává otevřeně. Do úvah o době i práci silně vstupuje rodina. „Ve chvíli, kdy máš děti, tak v každém kroku už jde o všechno,“ říká Bouček a popisuje únavu, každodenní chaos i radost, která proměňuje měřítka důležitosti. Otevřeně mluví také o tom, jak zásadní roli v tom všem hraje jeho žena a proč si podle něj ženy zaslouží obrovský obdiv za péči, kterou často nesou v mnohem větší míře. Co dnes znamená zůstat veřejně neutrální? Co Boučka na světě televizní zábavy nejvíc baví? Proč dnešní společnost nejvíce odměňuje výkřiky? A kde hledat jistotu - ve vědomostech, úspěchu nebo v rodině, která všechno přepisuje? Poslechněte si celý rozhovor.

Přihlášky na střední školy se letos podávají od 1. do 20. února a každý uchazeč může podat až tři a seřadit podle priority. Rodiny často investují do přípravných kurzů, vzhledem k vysokému počtu přihlášek ale nemusí ani dobrý výsledek v testu zaručit přijetí na vybranou školu. Nejen o přijímacích zkouškách mluvila ve studiu Rádia Praha psycholožka a ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Praha Galina Jarolímková.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Lidé mají pocit, že když toho člověk prožije hodně těžkého, tak potom musíte být nutně depresivní a zhroucený. Ale ony existují cesty ven,“ říká spisovatelka Petra Dvořáková a hned dodává, že i po zkušenostech, které by mnohé zlomily, se dá znovu sáhnout na to, že „život je prostě hezký a dobrý“. V rozhovoru mluví o tom, proč je pro ni důležité tohle říkat nahlas a proč se nechce nechat zavřít do role člověka, kterého těžké věci nutně poznamenají navždy. Spisovatelka vypráví o střídání světů, ve kterých se pohybuje: o psaní v samotě i o práci zdravotní sestry, ke které se stále vrací. „Má to pro mě obrovskou hodnotu,“ vysvětluje a mluví o potřebě být v kontaktu s lidmi a s obyčejným životem. Klíčové je pro ni prožívání „tady a teď“ - téma, které se pro ni stalo zásadním během pobytu na dětské onkologii s malým synem, jenž měl leukémii. Otevřeně se vrací k jeho nemoci, rozpadu manželství, vlastní poruše příjmu potravy i k dospívání v silně věřícím prostředí. Mluví o své náboženské konverzi ve čtrnácti letech a zážitku, kdy vás „zasáhne Bůh“, o vstupu do kláštera, který byl „nešťastným krokem nešťastného dítěte“, i o tom, co se s vírou děje ve chvíli, kdy člověk zažívá utrpení, na které žádné modlitby nestačí. Zároveň popisuje, jak se tyto zkušenosti propisují do její tvorby a dotýká se i pochybností, zda všechno, co bylo napsáno, mělo být vydáno. Dvořáková mluví ale i o tématech, ke kterým se chce vracet dál: o skrytém utrpení dětí ve zdánlivě „spořádaných“ rodinách. „Představte si dítě, které je roky psychicky nebo ‚diskrétně‘ fyzicky zneužívané a týrané. Každé dítě miluje svého rodiče, ať ho trýzní, jak ho trýzní,“ vysvětluje spisovatelka, proč je nutné takovéhle příběhy neustále otevírat. Co stojí za jejím literárním úspěchem a proč je důležité psát o tom, co člověk zná? Co všechno jí pomohlo najít „cesty ven“? A co proměnilo její pohled na víru? I to se dozvíte v rozhovoru.

Marius Borg Høiby má problém. Nebo spíš skoro 40 problémů, které bude rozplétat soud v Oslu. Syn norské korunní princezny čelí rozsáhlé obžalobě, mimo jiné ze znásilnění. Může skončit na dost dlouho ve vězení. Téma pro skandinavistku Helenu Březinovou z Filozofické fakulty UK. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Patnáct let trvající občanská válka v Sýrii mnohé ženy připravila o muže a o obživu. Syrské vdovy si otevírají salóny s oblečením, výrobny nakládané zeleniny nebo opravny mobilních telefonů. S podnikatelskými projekty jim pomáhá i česká humanitární organizace Člověk v tísni.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Nedaleko města Přeštice v západních Čechách jsou na řece Úhlavě dva velké vodní mlýny. Jeden ve vesnici Borovy, druhý v nedalekých Nezdicích. Do konce 40. let, tedy do komunistického „znárodnění“, byl majitelem borovského mlýna Karel Prokop a nezdického Jan Prokop.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slouží P. Řehoř Jiří Žáček.Všechny díly podcastu Bohoslužba můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před pár dny zemřela Tatiana Schlossberg, vnučka Johna F. Kennedyho. Je to prozatím poslední předčasné úmrtí člena klanu Kennedyů. Jejich rod provází tolik tragédií, že lidé mluví o prokletí. Kdo všechno z Kennedyů zemřel předčasně?Zbytek epizody a povídání o dalších třech slavných žijících členech a taky spešl epizodu o skandálech, co Kennedyovi tutlali, najdete na:Herohero.co/podcastpribehy Forendors.cz/Pandikralovna

Od příštího roku nebudou soudy rozlišovat mezi střídavou a výlučnou péčí. Rodiny se mají na uspořádání dohodnout. Kritici ale varují, že nový systém selže u vysoce konfliktních rozchodů. „Novela z mého pohledu konzervuje tu nejhorší praxi, která se tady ujala,” varuje v Pro a proti advokátka Daniela Holá z Holá Legal. „Je určitě potřeba, aby byla dopracována,” upozorňuje Gabriela Donati z advokátní kanceláře Donati Legal. (Pořad vysíláme v repríze.)

Sviatky nemusia byť len časom domácej pohody a pokoja. Pre mnohých z nás predstavujú najťažšie obdobie v roku. Rodiny trávia viac času spolu doma. V domácnostiach, kde sa vyskytuje domáce násilie, to však znamená, že ľudia sú dlhodobo uzavretí v jednom priestore s agresorom. Podobne ako počas pandémie, aj počas sviatkov môže byť hľadanie pomoci a východiska výrazne náročnejšie.Čo si všímať vo svojom okolí a ako pomôcť osobe, ktorá zažíva domáce násilie?„Počas Vianoc, keď sa rodiny a priatelia navštevujú, je dôležité všímať si varovné signály. Práve zásah zvonka je kľúčovým faktorom pri naštartovaní pomoci. Dôležité je, aby sa dotyčná osoba necítila sama,“ hovorí sociálna poradkyňa a terapeutka Ivana Klimentová, ktorá sa špecializuje na krízovú intervenciu a násilné či toxické vzťahy. Pracuje pre organizáciu Možnosť voľby. Vysvetľuje, že nie všetci ľudia na Slovensku majú rovnaké možnosti požiadať o pomoc pri odchode z násilného vzťahu.Moderovala Kristína Braxatorová.Ak poznáte niekoho vo svojom okolí, kto zažíva domáce násilie, obrátiť sa môžete, napríklad, na tieto linky a organizácie na Slovensku: Národná linka pre ženy zažívajúce násilie – 0800 212 212, IPčko – 0800 500 333, Linka pomoci obetiam násilia – 0850 111 321, Aliancia žien Slovenska – 0903 519 550. V prípade bezprostredného ohrozenia volajte 112 alebo 158.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.

Sviatky nemusia byť len časom domácej pohody a pokoja. Pre mnohých z nás predstavujú najťažšie obdobie v roku. Rodiny trávia viac času spolu doma. V domácnostiach, kde sa vyskytuje domáce násilie, to však znamená, že ľudia sú dlhodobo uzavretí v jednom priestore s agresorom. Podobne ako počas pandémie, aj počas sviatkov môže byť hľadanie pomoci a východiska výrazne náročnejšie.Čo si všímať vo svojom okolí a ako pomôcť osobe, ktorá zažíva domáce násilie?„Počas Vianoc, keď sa rodiny a priatelia navštevujú, je dôležité všímať si varovné signály. Práve zásah zvonka je kľúčovým faktorom pri naštartovaní pomoci. Dôležité je, aby sa dotyčná osoba necítila sama,“ hovorí sociálna poradkyňa a terapeutka Ivana Klimentová, ktorá sa špecializuje na krízovú intervenciu a násilné či toxické vzťahy. Pracuje pre organizáciu Možnosť voľby. Vysvetľuje, že nie všetci ľudia na Slovensku majú rovnaké možnosti požiadať o pomoc pri odchode z násilného vzťahu.Moderovala Kristína Braxatorová.Ak poznáte niekoho vo svojom okolí, kto zažíva domáce násilie, obrátiť sa môžete, napríklad, na tieto linky a organizácie na Slovensku: Národná linka pre ženy zažívajúce násilie – 0800 212 212, IPčko – 0800 500 333, Linka pomoci obetiam násilia – 0850 111 321, Aliancia žien Slovenska – 0903 519 550. V prípade bezprostredného ohrozenia volajte 112 alebo 158.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.

Sviatky nemusia byť len časom domácej pohody a pokoja. Pre mnohých z nás predstavujú najťažšie obdobie v roku. Rodiny trávia viac času spolu doma. V domácnostiach, kde sa vyskytuje domáce násilie, to však znamená, že ľudia sú dlhodobo uzavretí v jednom priestore s agresorom. Podobne ako počas pandémie, aj počas sviatkov môže byť hľadanie pomoci a východiska výrazne náročnejšie.Čo si všímať vo svojom okolí a ako pomôcť osobe, ktorá zažíva domáce násilie?„Počas Vianoc, keď sa rodiny a priatelia navštevujú, je dôležité všímať si varovné signály. Práve zásah zvonka je kľúčovým faktorom pri naštartovaní pomoci. Dôležité je, aby sa dotyčná osoba necítila sama,“ hovorí sociálna poradkyňa a terapeutka Ivana Klimentová, ktorá sa špecializuje na krízovú intervenciu a násilné či toxické vzťahy. Pracuje pre organizáciu Možnosť voľby. Vysvetľuje, že nie všetci ľudia na Slovensku majú rovnaké možnosti požiadať o pomoc pri odchode z násilného vzťahu.Moderovala Kristína Braxatorová.Ak poznáte niekoho vo svojom okolí, kto zažíva domáce násilie, obrátiť sa môžete, napríklad, na tieto linky a organizácie na Slovensku: Národná linka pre ženy zažívajúce násilie – 0800 212 212, IPčko – 0800 500 333, Linka pomoci obetiam násilia – 0850 111 321, Aliancia žien Slovenska – 0903 519 550. V prípade bezprostredného ohrozenia volajte 112 alebo 158.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.

Aj keď sa Štefan Zora narodil v roku 1949, jeho život bol poznačený holokaustom a tragickými rodinnými príbehmi. Mal však v sebe dostatok energie, aby sa stal hercom v detskej dramatickej skupine, absolvoval v Rakúsku medicínu a odišiel do Ameriky, kde sa stal psychológom. Tragédia holokaustu nebola len záležitosťou generácie, ktorá ho zažila ale aj tých, čo sa narodili po vojne. Potvrdzuje to aj príbeh Štefana Zoru.

„Mám pocit, že jsme neduchovní, že jsme příliš banální, technokratičtí a materialističtí. Tato doba je vyprázdněná a nemá obsah, takže si ji podle mého názoru za pár století nikdo ani moc připomínat nebude – protože není co připomínat,“ říká režisér Jiří Strach v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 28.12.2025, www.RadioUniversum.cz

Liturgické čítania na každý deň z rímskokatolíckeho liturgického kalendára. Svätej rodiny – Ježiša, Márie a Jozefa (sviatok) Sir 3, 3-7. 14-17a Ž 128, 1-2. 3. 4-5 R.: Blažení sú všetci, čo sa boja Pána a kráčajú po jeho cestách. Kol 3, 12-21 Mt 2, 13-15. 19-23 Tento podcast vám prinášajú študenti, členovia tímu a priatelia Kolégia Antona Neuwirtha. Email: podcast@kolegium.org

Slouží P. Řehoř Jiří Žáček.

Slouží P. Řehoř Jiří Žáček.Všechny díly podcastu Bohoslužba můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Celé svoje dětství a mládí jsem romský původ považovala za jakési Kainovo znamení“, říká ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. S jakými dramaty z vlastní rodiny se musela vyrovnat? Proměňuje se podle ní významně a k lepšímu vztah Romů a majority? A chceme vůbec my, lidé, přemýšlet o stereotypech a předsudcích, jimž podléháme? Moderuje Jitka Novotná.

„Celé svoje dětství a mládí jsem romský původ považovala za jakési Kainovo znamení“, říká ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. S jakými dramaty z vlastní rodiny se musela vyrovnat? Proměňuje se podle ní významně a k lepšímu vztah Romů a majority? A chceme vůbec my, lidé, přemýšlet o stereotypech a předsudcích, jimž podléháme? Moderuje Jitka Novotná.Všechny díly podcastu Stříbrný vítr můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

čo všetko patrí ku Vianociam? Rôzne pohľady ponúka Hana Michalčíková.

(

Noviny Pochodeň uveřejnily 7. května 1952 článek opatřený nadpisem Krásný je domov našich učňů.

Noviny Pochodeň uveřejnily 7. května 1952 článek opatřený nadpisem Krásný je domov našich učňů.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Noviny Pochodeň uveřejnily 7. května 1952 článek opatřený nadpisem Krásný je domov našich učňů.

Rodiny, které se doma starají o dítě nebo dospělého s autismem, často fungují na hranici svých fyzických i psychických sil. I jim teď nově nabízí Diakonie Západ podporu přímo v jejich domácnostech.

Hostem středečního pořadu Na place s Ladislavem Hamplem byla paralyžařka a v součanosti už i parabiatlonistka Simona Bubeníčková. Ve studiu Radiožurnálu Sport popsala, jak funguje komunikace s trasérem a co je při tom nejdůležitější? Jak v praxi funguje na střelnici? Jak se jí daří kloubit sport a studium? V čem nejvíc cítí podporu rodiny? Poslechněte si celý rozhovor.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak z Novákových vznikli Novákovic a v Plzni Novákojc? A proč se na Valašsku říká Nováci? Objevte v naší jazykové poradně pestrý svět rodinných označení.

Od příštího roku nebudou soudy rozlišovat mezi střídavou a výlučnou péčí. Rodiny se mají na uspořádání dohodnout. Kritici ale varují, že nový systém selže u vysoce konfliktních rozchodů. „Novela z mého pohledu konzervuje tu nejhorší praxi, která se tady ujala,” varuje v Pro a proti advokátka Daniela Holá z Holá Legal. „Je určitě potřeba, aby byla dopracována,” upozorňuje Gabriela Donati z advokátní kanceláře Donati Legal.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zrejme iba málo rodín na Slovensku sa môže pochváliť tým, že má v rodine štyroch reprezentantov. O rodine bežkyne na lyžiach Jaroslavy Páričkovej (rodenej Kratochvílovej) to platí. Bola reprezentantkou Československa v tomto obľúbenom bielom športe nielen ona, ale aj jej manžel Andrej „Drážo“ Párička a po rokoch aj obe ich deti, ktoré nesú mená po rodičoch - Jaroslava Páričková ml. a Andrej „Drážo“ Párička ml. Ten sa dokonca prebojoval v roku 1998 na zimné olympijské hry v Nagane.

Témy: Domáca a zahraničná politika; dosah konsolidácie na ľudí; 17. november. | Hostia: Erik Tomáš (minister práce, sociálnych vecí a rodiny SR; podpredseda strany HLAS-SD a Jozef Hajko (poslanec NR SR; člen predsedníctva strany KDH). | Moderuje: Matej Baránek. | Diskusiu Sobotné dialógy pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 12:10.

Potkali se, když měli zlomené srdce. Dlouho si nepřipouštěli, že by mezi sebou mohli mít něco víc než jen přátelství. Jak vnímají to, že je Jitka o téměř třináct let starší než Honza? Proč se Jitka rozhodla pro pozdní mateřství? A co pár tajil před dcerou? Uslyšíte v další epizodě pořadu Láska hory přenáší.

Najskôr takmer konsolidácia, teraz rozpočet. Vláda predložila do parlamentu zákon roka skôr. Už o mesiac by totiž podľa ústavného zákona o dlhovej brzde musela totiž predkladať vyrovnaný rozpočet.Návrh ráta so sekerou takmer šesť miliárd eur. Príjmy štátu majú byť takmer 28 miliárd no výdavky vlády až 33 a pol miliardy eur. Náš verejný dlh narastie na vyše 80 miliárd eur. Každý občan Slovenska vrátane novorodencov teda dlží cez 15 tisíc eur.Čo tieto čísla znamenajú pre naše peňaženky? Čo znamenajú pre naše hospodárstvo a ekonomiku, pre naše podniky? A čo vypovedajú o manažovaní našich verejných financií vládou? Prečo viac nepomohli už tri konsolidačné balíčky, naplánované za viac ako sedem miliárd eur a prečo si musíme aj ďalej uťahovať opasky? Čo nás teraz čaká, ak bude musieť vláda na budúci rok pripraviť aj štvrtú konsolidáciu a opäť za miliardy? A čo ak ju nepripraví? A čo znamená únava s konsolidácie? Môže nás zastihnúť?Braňo Závodský sa rozprával s predsedom Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Jánom Tóthom.

► http://www.krestanekurim.cz► http://www.krestanekurim.cz/youtube► http://www.krestanekurim.cz/spotify► https://www.facebook.com/krestanekurim

Českou republiku čeká výrazné stárnutí populace. Do poloviny století by měl počet obyvatel nad 65 let vzrůst až na 3,1 milionu, tedy o milion více než dnes. „Zvýšení naděje na dožití a delší život v zaopatřenosti, kdy člověk nemusí existenciálně řešit, jestli bude chodit do práce, tak to je dobrá zpráva. Ale místo oslavování si většina států stěžuje, že je to fiskální potíž a bude to stát víc a víc,“ přibližuje Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb.

O sudetských Němcích, když už se o nich v médiích mluví, je to takřka vždy v negativním slova smyslu. Politikové se bojí účastnit se sudetoněmeckých krajanských setkání, většina se k nim vyjadřuje pohrdlivě.

V noci 30. září 1952 si dětská lékařka Anežka Horalová v bytě v liberecké Husově ulici č. 70 vzala život. Spolu s ní zemřela její sestra a její otec – Anežka jim zřejmě poskytla jed, tedy léky, které způsobily smrt. Pokusila se zabít také svou šestiletou dceru Ivanu. Stalo se to v době, kdy v bytě prováděla Státní bezpečnost domovní prohlídku. Anežčin manžel Andrej Horal byl krátce předtím zatčen. Lékaři zachránili pouze malou Ivanu Horalovou, která se dnes jmenuje Bočková.

V noci 30. září 1952 si dětská lékařka Anežka Horalová v bytě v liberecké Husově ulici č. 70 vzala život. Spolu s ní zemřela její sestra a její otec – Anežka jim zřejmě poskytla jed, tedy léky, které způsobily smrt. Pokusila se zabít také svou šestiletou dceru Ivanu. Stalo se to v době, kdy v bytě prováděla Státní bezpečnost domovní prohlídku. Anežčin manžel Andrej Horal byl krátce předtím zatčen. Lékaři zachránili pouze malou Ivanu Horalovou, která se dnes jmenuje Bočková. Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V noci 30. září 1952 si dětská lékařka Anežka Horalová v bytě v liberecké Husově ulici č. 70 vzala život. Spolu s ní zemřela její sestra a její otec – Anežka jim zřejmě poskytla jed, tedy léky, které způsobily smrt. Pokusila se zabít také svou šestiletou dceru Ivanu. Stalo se to v době, kdy v bytě prováděla Státní bezpečnost domovní prohlídku. Anežčin manžel Andrej Horal byl krátce předtím zatčen. Lékaři zachránili pouze malou Ivanu Horalovou, která se dnes jmenuje Bočková.

„Když se setkal Trump s Putinem na Aljašce, hned jsem tam viděl paralely,“ vypráví student Ústavu historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Vojtěch Benýšek. „Jsme pořád stejní, pořád se chce každý ukázat,“ říká. Jaké paralely mezi současným děním a středověkem lze nalézt? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O tom, že Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku, je mimořádně talentovaný muž a – chcete-li – vizionář, nemůže být sporu. Ve světě byznysu a moderních technologií dosáhl extrémních úspěchů a to mu teprve nedávno bylo čtyřicet. Už dnes jeho firmy promlouvají poměrně výrazně do životů miliard lidí.

Za druhé světové války nebojovali jen vojáci na frontách, ale taky Němci s Čechy v zázemí. Nic nebylo černobílé a válka se promítla i do osobních vztahů, přátelství, vztahů mezi sousedy i uvnitř rodin. Z dříve klidných společenství se stala pomyslná válečná bojiště. Tak tomu bylo i v Třešti – malebném městě na Českomoravské vrchovině. Válka se tak vedla i v rodinách nebo mezi bývalými spolužáky, poukazuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Vojtěch Kyncl.

Za druhé světové války nebojovali jen vojáci na frontách, ale taky Němci s Čechy v zázemí. Nic nebylo černobílé a válka se promítla i do osobních vztahů, přátelství, vztahů mezi sousedy i uvnitř rodin. Z dříve klidných společenství se stala pomyslná válečná bojiště. Tak tomu bylo i v Třešti – malebném městě na Českomoravské vrchovině. Válka se tak vedla i v rodinách nebo mezi bývalými spolužáky, poukazuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Vojtěch Kyncl.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Walter Fischl byl stavař. V září 1968 emigroval z Československa a dalších 30 let prožil ve Vídni. Rakouská metropole mu prý nepřirostla k srdci, ale ani po pádu komunismu se nechtěl do Česka vrátit. „Ublížili mi tady,“ říká v rozhovoru pro Paměť národa. Přesto se nakonec přestěhoval do Plzně, z lásky k druhé manželce, kterou si vzal roku 1996. Walter Fischl mluví pomalu, rozvážně. Své vzpomínky, které přináší Příběhy 20. století, uzavírá slovy: „Šťastný jsem až teď.“

Tisíce lidí musely pryč ze svých domů či bytů a další tisíce se do nich nastěhovaly. Na poválečné vysídlení německého obyvatelstva navázal po roce 1945 proces osídlování tuzemského pohraničí. Nejprve dobrovolný, ale později i řízený. V květnu 1945 bylo sovětskou a americkou armádou osvobozeno Československo, včetně jeho pohraničních oblastí, které byly roku 1938 připojeny k Německu.