To nejlepší z regionálního vysílání Českého rozhlasu.
Hostem plk. Ing. Pavel Musil, ředitel ÚO Plzeň - velitel segmentu. Moderuje Michaela Vondráčková
Na zahradě jsou čmeláci velmi užitečnými opylovači. Podílejí se na opylování skoro dvaceti procenty. Květy umí opylovat pomocí technik, které neumí žádný jiný hmyz.
Od pramene pod Černou horou na Šumavě až k Mělníku, kde se vlévá do Labe, měří Vltava 430 kilometrů a je tak naším nejdelším vodním tokem.
Jiří Štědroň má za sebou bohatou, nejen pěveckou, kariéru. Je neodmyslitelně spjat s rolí prince Mojmíra z první černobílé Popelky a je také autorem řady knih.
Nad jihomoravským městem Tišnovem se na kopci jménem Klucanina tyčí stejnojmenná rozhledna. Stojí v nadmořské výšce 400 metrů a nabízí krásný výhled na velkou část Tišnovska. Původní rozhledna zde vznikla ve 30. letech minulého století. O dvě desetiletí později musela být stržena, ale její základy posloužily pro vybudování nové rozhledny v roce 2003. Vyhlídka se stala oblíbeným cílem místních i turistů.
Na Šumavě existuje místo, které se jmenuje Pohádka. Leží nedaleko Čachrova, uprostřed luk obehnaných lesy s nádhernými výhledy na šumavské vrcholy. Jenže události, které se zde v minulosti odehrávaly, žádnou pohádkou nebyly, spíše drsným hororem.
Velkolepá mezinárodní show k 10. výročí titulu Plzeň - Evropské hlavní město kultury. Hostem Jiří Suchánek, kreativní ředitel akce. Moderuje Michaela Vondráčková
Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.
Příběh Věry a Bedřicha Zapletalových se začal psát na Mezinárodní den žen roku 1971. Lásku si vyznávali u splavu za svitu luny. Manželé jsou téměř 52 let.
Soutěžní recept: Točence od Vlasty Kotrbové. Rada z etikety: Co s rukama u stolu. Historie pokladen.
V restauraci si objednáme jídlo a čekáme. Konverzujeme, gestikulujeme, někdy nevíme, co s rukama. Jak bychom měli správně sedět u stolu? Radí Ladislav Špaček.
Občas některým lidem závidím, že berou obyčejný život tak, jak běží. Nerozčilují se a dokáží přejít i ty největší ústrky.
Vypadají jako smějící se prasečí rypáčky. Poctivě vypečené kynuté těsto nemá chybu. Nadýchané točence jsou sladké tak akorát, v ústech křupnou oříšky a rozinky s rumem dodají moučníku závěrečný šmrnc. Pekla Vlasta Kotrbová z Račiněvsi.
Středisko volného času Radovánek v Plzni slaví v roce 2025 čtyřicáté páté výročí své existence a paní Eva Tischlerová se může pyšnit tím, že Radovánek vede už třicet pět let.
Letní koupání venku a pohyb v přírodě psům přináší ohromnou radost. Velmi důležitá je ale následná péče o srst a pokožku našich mazlíků po těchto aktivitách. Proč?
Poslední prázdninové vydání Sousedů zahájíme rubrikou archivní návraty, ve které si hrajeme historické německojazyčné nahrávky z archivu Českého rozhlasu. Tentokrát jsme vybrali nahrávku z roku 5. srpna roku 1937.
Každý hlas je originál – podle barvy a výšky nás druzí poznají dřív než podle tváře. Hlas se ale v čase mění: podle toho, jak ho používáme i jaké nemoci jsme prodělali. Co dělat, když začne vynechávat nebo rovnou zmizí?
Zámek Mnichovo Hradiště ve Středočeském kraji je architektonickým skvostem vrcholného baroka. Zámecké sbírky patří mezi nejbohatší a interiéry zámku mezi nejzachovalejší. Na téměř tři sta let se zámek stal centrem celého valdštejnského panství. Pro Valdštejny byl letním sídlem. Přijížděli sem z Valdštejnského paláce v Praze a i zde pokračovali v péči o umění.
Kananga vonná, jasmín chudých nebo ylang-ylang je tropická rostlina, která už po staletí okouzluje nejen výrobce parfémů, ale i příznivce aromaterapie.
Předem je třeba upozornit, že následující výkony nejsou hodné následování. Přesto vždy budí zájem veřejnosti.
Zahrady jsou v plném květu a trochu té krásy si rádi přeneseme i domů. Nemusí to být vždycky jen kytice typu „otýpka“, můžeme si s aranžováním trochu pohrát a využít i jiných přírodních materiálů – větviček, listů, klacíků.
Karlovarský folklorní festival letos slaví významné kulaté jubileum. Od 3. do 7. září proběhne 30. ročník tradiční přehlídky lidové kultury. Zakladatelé a dlouholetí organizátoři Eva a Lubor Hankovi zároveň symbolicky předají vedení mladší generaci. Návštěvníky čeká pestrý program se 16 soubory z Česka i zahraničí, galakoncert, výstava historických vozidel nebo lidový jarmark.
Nejmladší, nejmenší a nejhezčí. Tak vidí zámek Velké Březno v Ústeckém kraji jeho kastelán Miloš Musil. Zámek dal vystavět v letech 1842 až 1845 poslední nejvyšší purkrabí Českého království hrabě Karel Chotek, který se tu pak usadil na penzi. Původní zámek byl blíž Labi. A protože se touto lokalitou zrovna v roce 1842 prohnaly velké záplavy, posunula se stavba nového zámku o něco výš do svahu.
Sklizeň moruší probíhá zhruba měsíc, protože plody dozrávají postupně. Zralé moruše poznáte podle výrazné barvy a snadné oddělitelnosti. Stačí se jen lehce dotknout a samy vám spadnou do ruky.
Kolébkou lyžování je Skandinávie, kde se tento sport začal rozvíjet na přelomu 18. a 19. století. Zásluhu na tom, že se lyže dostaly do Čech má jeden z největších sportovních nadšenců u nás, Josef Rössler-Ořovský.
Oldřich Říha, frontman legendární kapely Katapult, říká, že na pódiu zapomíná na všechny bolesti. Energie od fanoušků je podle něj ta nejsilnější droga. Letos slaví neuvěřitelných 50 let Katapultu, která připomínají velkým výročním turné.
Renesanční zámek Opočno nad údolím Zlatého potoka v podhůří Orlických hor nechal postavit český šlechtický rod Trčků z Lípy ve druhé polovině 16. století. Velký rodový majetek umožnil vybudovat rozsáhlý areál s hlavní zámeckou budovou s arkádovými lodžiemi, anglickým parkem s romantickými stavbami a hospodářskými budovami.
U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.
Stále platí, že topení dřevem patří mezi nejlacinější způsoby vytápění. I když si ho už nařezané na míru a rozštípané necháme dovézt. Možná také proto jsou krbová kamna stále oblíbená a s výměníkem mohou vytopit i několik místností.
Turistika takřka bez turistů? Neobvyklé destinace si v tomto smyslu vybírá pro svoje cestování plzeňský pedagog Petr Vlček.
Jižně od Karlových Varů stojí ve městě Bečov nad Teplou majestátní hrad. Jeho historie sahá až do 14. století, kdy byl postaven pro ochranu důležité obchodní stezky a také pro výběr cla. Později sloužil i jako reprezentační sídlo. To však nevyhovovalo nárokům majitelů, a proto byl počátkem 18. století přistaven pozdně barokní zámek s terasovými zahradami.
Cesta žen ke vzdělání nebyla snadná ani rychlá. Studovat na univerzitách mohly až od roku 1897, ale na první profesorku si Češi počkali až do roku 1935. Stala se jí Milada Paulová a jejím oborem byla historie se specializací na východní Evropu a Balkán.
Na české straně Šumavy je pět jedinečných ledovcových jezer. Každé z nich je něčím výjimečné, ale jedno mají společné – přírodovědci je zkoumají už déle než 150 let a návštěvníci je milují. Jezera byla hojně navštěvována už v 19. století a například u Plešného jezera, na jihu Šumavy, byla vybudována chata nabízející ubytování a občerstvení.
Festival Procházky uměním organizuje v západních Čechách violistka Jitka Hosprová. Dává tím šanci k záchraně a rekonstrukci řady historických staveb a koncertních prostor.
Zámek Raduň se nachází na Opavsku v Moravskoslezském kraji. Vznikl ve druhé polovině 16. století přestavbou původní gotické tvrze. Jeho tehdejší majitelé Tvorkovští z Kravař ho přeměnili na renesanční zámek o třech arkádových křídlech s hospodářským dvorem, pivovarem a rozlehlým smíšeným lesoparkem se čtyřmi rybníky. Současná podoba zámku je výsledkem empírových úprav podle projektu architekta Englische z počátku 19. století.
V červnu 2006 vytvořil tým z Mořkova pro festival Pelhřimov – město rekordů koláč o průměru tři metry. K výrobě tradiční krajové speciality rekordních rozměrů bylo kromě jiného použito 48 kilogramů mouky, 420 vajec, 200 vanilkových lusků a tři litry rumu. A proč vlastně tento mořkovský megakoláč vznikl?
Soutěžní recept: Slavnostní koláče od Libuše Vaňkové. Jak jíst svatební koláčky radí Ladislav Špaček. Chleba z pece chutná prostě jinak.
Na svatební koláčky nenarazíte jen na svatbě nebo v supermarketu v sekci pečivo, ale i v restauraci nebo na banketu. Jak je uchopit radí Ladislav Špaček.
Život kluše, život běží, dříve mi to bylo fuk, jestli prší nebo sněží. Byl jsem šťastný malý kluk.
Obecní pece byly dříve běžnou součástí měst a vesnic. Sloužily především rodinám, které si vlastní pec nemohly dovolit. Běžně se v nich peklo ještě v poválečné době.
Na velikosti nezáleží. Tyhle koláčky jsou naprosto luxusní. Měkoučké a nadýchané, propojuje se v nich chuť tvarohu a povidel a díky máslu a rumu krásně voní. Pekla Libuše Vaňková z Mohelnice.
Stanislav Volf je z Klatov. V jeho rodině se včelaří dlouhá léta a začala s tím maminka. Jiří Vaněk je z Domažlic a včelaření zdědil po dědečkovi.