Laboratoř

Němečtí a indičtí badatelé sepsali přehled udržitelných metod, které pomáhají zbavit ornou půdu škodlivých látek. Hromadí se v ní hlavně dusičnany, kovy, plasty nebo pozůstatky antibiotik. Kromě detoxikace tyto postupy přispívají ke kvalitě půdy, chrání ji před suchem a erozí. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z kůže nepříjemně páchnoucího čínského obojživelníka vědci izolovali peptidy, které teď testují jako případný nový lék. Žáby nemají šupiny, peří nebo chlupy jako plazi, ptáci a savci. „Musí mít proto v kůži chemické látky, kterými se chrání,“ vysvětluje herpetolog Václav Gvoždík.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V jednom z národních parků v kanadském městě Alberta vědci objevili dosud neznámý druh motýla ostruháčka (Satyrium curiosolus). 40 tisíc let žil v izolaci, stranou od ostatních druhů, jeho genetická výbava je tak velmi originální. Ochranáři se snaží zjistit, co s ním dělá klimatická změna.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z některých malých savců se stávají invazní druhy. Při výzkumu stovek těchto zvířat – od stromových krys v jihovýchodní Asii až po potkany ve velkoměstech – vědci zjistili, že o úspěšnosti šíření daného druhu rozhodují hlavně jeho bakterie ve střevě.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naše imunita si z evoluce pamatuje i parazity, kteří nás už neohrožují. Stejný typ imunitní odpovědi ale provází alergie. Alternativu k současným léčivům nově vymýšlejí vědkyně z Bonnu. Snaží se vypnout spouštěč, který přehnanou alergickou reakcireakci vyvolává. „Dnes se úplně s parazity nesetkáváme a imunitní systém se občas nudí,” vysvětluje pro Laboratoř Českého rozhlasu Plus Jan Dobeš, objevitel nového typu buněk klíčových pro reakci naší imunity na mikroorganismy.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prožitá traumatická událost z války na sebe stáhne všechny emoce, ostatní potlačí. Nová studie z Varšavy uvádí, že každá válka výskyt posttraumatické stresové poruchy zdvojnásobí. „Traumatizovaným lidem se stává, že sami sebe prožívají bez emocí,“ potvrzuje psychiatr a neurovědec Jiří Horáček.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Badatelé z univerzit ve švédském Lundu a ve Washingtonu rozpoznali v krvi látky, které odrážejí míru poškození mozku při Alzheimerově nemoci. Objev může být zásadní pro diagnostiku i budoucí rozhodování o tom, jak zacílit terapii.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Najdete-li zakrslá rajčata nebo jiné plodiny se žloutnoucími listy, častou příčinou je virus mozaiky okurek. Badatelé z Halle úspěšně vyzkoušeli nový způsob boje proti němu. Budoucí lék založili na rozbíjení molekul virové RNA.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kanadští badatelé využili satelitní snímkování a elektronické obojky, aby prozkoumali skrytý život samic ledních medvědů s mláďaty. Od porodu do osamostatnění potomků žijí matky s medvíďaty ve sněhové noře. To, v jakém období mláďata vylezou, je přitom zásadní pro přežití všech jejích obyvatel. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Luskoun krátkoocasý z Číny patří ke kriticky ohroženým druhům podobně jeho příbuzný luskoun ostrovní. Pomoci chránit tato zvířata by mohlo to, že vědci právě přečetli celý jejich genom. U obou ohrožených druhů luskounů výzkum odhalil slušnou genetickou rozmanitost, což je dobrý základ pro přežití. Přesto se luskouni nevyhnou nemocem.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moč velryb obohacuje oceány o živiny. Zvířata je načerpají v produktivních antarktických oblastech a dokážou takto vyvážet například dusík nebo fosfor do tropů. Na různých místech světa se voda v oceánu liší obsahem živin, v posledních letech v ní chybí hlavně dusík.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moč velryb obohacuje oceány o živiny. Zvířata je načerpají v produktivních antarktických oblastech a dokážou takto vyvážet například dusík nebo fosfor do tropů. Na různých místech světa se voda v oceánu liší obsahem živin, v posledních letech v ní chybí hlavně dusík.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Biomedicínští inženýři z univerzity Johnse Hopkinse vyvinuli robotickou ruku, která dokáže lépe rozpoznat a uchopit běžné předměty. Pohyb každého prstu řídí elastické klouby. Podněty jí dává umělá inteligence, která také vyhodnocuje její vjemy.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lesy, ve kterých žije aspoň pět druhů stromů, mají mnohem větší kapacitu ukládat uhlík než monokultury, třeba les plný smrčků. Plyne to z mezinárodní studie vedené vědci univerzity v německém Freiburgu. Rozmanitý les, kde bývají stromy různě vysoké a různého věku, vyplní prostor biomasou lépe, než pokud les tvoří pouze jediný druh, třeba smrková monokultura.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Emuové měli donedávna pověst nejhloupějších ptáků na světě. Vědci z Bristolu ale zjistili, že podobně jako další velcí opeřenci, nanduové, si někteří z nich poradí i se složitějšími úkoly. Jeden nandu dokázal využít novou a efektivní cestu, aby se dostal k potravě, která nenapadla ani experimentátory. Podobně, byť očekávaným způsobem, to zvládli emuové. Pštrosi tak úspěšní nebyli.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Desítky tisíc druhů rostlin jsou jedlé, pěstujeme jich ale jen pár set. Vědci se teď snaží kultivovat nové kvůli změně klimatu. K úspěšnému zdomácnění rostlin před 12 tisíci lety přispěly chutné plody a schopnost růst na poli.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evoluční antropologové z Vídně a Harvardu zkoumali DNA obyvatel Evropy či Asie, kteří mluvili indoevropskými jazyky. Nálezy od éry lovců a sběračů téměř do začátku letopočtu je přivedly k dosud neznámé kultuře obyvatel Kavkazu a dolního Povolží. Na objev podobného významu čekala věda 200 let.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pití sladkých nápojů může vést k rozvoji diabetu. Jak plyne ze studie na hispánské populaci v USA, souvisí to se změnou látek, které vylučují naše střevní bakterie. U lidí, kteří konzumovali dva a více těchto nápojů denně, našli vědci například méně metabolitů ze zpracování vlákniny. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rostlinám, které ohrožují invazní trávy, někdy pomůže, když se daná louka prostě jen shrabe, uvádí nová studie z Kalifornie. Semena totiž po odstranění tlejícího odpadu dokážou lépe klíčit a rostliny dorůst. Autoři studie v časopise Restoration Ecology vyzdvihují, že taková metoda by byla levná i ekologická, není třeba používat herbicidy. Pomůže také opylovačům.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vědci se snaží zjistit, proč je ptačí chřipka smrtelná pro kuřata nebo kočky, zatímco krávy ji obvykle zvládnou. „Vazba povrchových bílkovin viru chřipky je velmi silná,“ vysvětluje virolog Libor Grubhoffer. Ptačí chřipka mezi savci koluje prokazatelně od jara 2024, vědci od té doby zjistili, že ptačí může přeskočit na úplně různé druhy savců. V Itálii ji popsali už v 19. století jako ptačí mor.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vnější ucho člověka evolučně souvisí se žábrami ryb a mořských členovců. Máme s nimi společnou elastickou chrupavku i regulátory, které řídí přepis genů do bílkovin. Zjistil to vědecký tým pod vedením badatelů z univerzity v Jižní Karolíně. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Badatelům z londýnské Queen Mary University a dalších pracovišť se podařilo vložit do myší dědičnou informaci jednobuněčného organismu – trubénky. Dokázali, že se v nich dokážou uchytit geny, které mají savcí, včetně člověka, s trubénkami společné. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zdravá strava může přispět ke zmírnění chronické bolesti, zvláště u žen. U mužů byl efekt zvoleného jídelníčku slabší. Doložili to australští badatelé. Zmíněný efekt se nejspíš váže na protizánětlivé a antioxidační účinky zeleniny, ovoce, obilnin či další zdravé stravy. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Neurovědci z Univerzity v Curychu na myších potvrdili, že první týden po narození je u savců zásadní pro rozvoj smyslů. U experimentálních myší je pro propojení smyslů nejdůležitější čich, upevňuje pouto mezi matkou a potomky. U člověka bude zřejmě zásadní zrak a sluch, čich ale také v prvních týdnech po narození pomáhá spoluutváří pouto mezi matkou a dítětem.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco ještě od poloviny 19. do poloviny 20. století na severním Jadranu rozmanitost přírody rostla, od té doby se vlivem lidské činnosti ekosystémy u pobřeží Itálie dramaticky mění. Druhy, které ustoupily, v posledních desetiletích nahradil odolný mlž zvaný korbikula. Ten dokáže v nepříznivých podmínkách zpomalit metabolismus a nevadí mu tolik úbytek kyslíku ve vodě.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ornitologové z Cambridge a z Los Angeles popsali téměř kompletní lebku pravěkého ptáka z období pozdní křídy. Byl velký nejspíš jako špaček, mozkem připomíná vránu. Žil asi před 80 miliony lety na území dnešní Brazílie v druhohorách. Létal tedy nad hlavami svých příbuzných, dinosaurů.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na šesti ostrovech u pobřeží Kalfornie žijí jedny z nejmenších lišek na světě. Nová studie popisuje, jak jejich vymírání souvisí se zásahy člověka do tamních ekosystémů, ale i s klimatickou změnou, kvůli níž se na ostrovech uchytil nový parazit z kontinentu.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Při jízdě autem se do životníiho prostředí dostávají škodlivé chemikálie z pneumatik. Nová studie dokládá, že toxická přísada do nich zvaná 6PPD, která posiluje odolnost pryže proti ozónu, se dá rozložit. Vyčištěný materiál by se dal podle vědců znovu použít třeba do eletroniky nebo dokonce kosmetiky.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Izraeli se našly 12 tisíc let staré vápencové kameny s otvorem, na nichž si zřejmě pravěcí lovci a sběrači vyráběli přízi. Vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě doložili, že jde o raný příklad používání rotační technologie. Doklady o zpracování vláken existují už z doby před 25 tisíci lety, připomínají vědci v pořadu Laboratoř Českého rozhlasu Plus.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Etanol je přirozeně přítomen v téměř každém ekosystému na světě. V palmovém ovoci v Panamě vědci naměřili dokonce 10,2 procent alkoholu. Hmyz zajímá etanol zvláště kvůli jeho energetické hodnotě, živočichové ale alkohol někdy vyhledávají kvůli požitku z něj. „Alkohol je dobře dostupná energie,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus entomolog Robert Tropek. Podle zápachu zrajícího nebo zkvašeného ovoce se živočichové v evoluci naučili hledat místa, kde je hodně cukru.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Několikacentimetrová asijská stromová žába se dokáže rozmnožovat i v malých rezervoárech vody, třeba v dutině stromů nebo v bambusovém pařízku. Teprve nedávno vědci zjistili, že si moč a exkrementy uchovává ve střevě, aby nekontaminovala vodu.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco lidé se začali věnovat zemědělství před několika tisíci lety, mravenci si pěstovali houby pro vlastní obživu už před desítkami milionů let. Počátky těchto aktivit vědci datují do druhohor. Vycházejí z genetického rozboru 276 druhů mravenců a 475 druhů hub, jak zaznělo v pořadu Laboratoř Českého rozhlasu Plus.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letošní i loňské Nobelovy ceny odrážejí, jak zásadní je RNA pro naše zdraví. Prostřednictvím mRNA se přepisuje dědičná informace do bílkovin, microRNA ji kontroluje. Nejnovější výzkum vědců ze Švédska a Kanady je sledoval v prvních dnech vývoje lidského embrya.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kmenové buňky jsou důležitým oborem pro medicínský výzkum. Badatelé z Connecticutu upozornili na jejich význam také u rostlin. Ovlivňují totiž to, zda se u rostliny vyvine slabší, nebo silnější stonek a u stromů kmen.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výraz tváře, kterému říkáme psí oči, není jen doménou psů. Badatelé z Baylor University ho pozorovali i u dalších volně žijících psovitých šelem, například u kojotů, psů hyenovitých nebo šakalů. Není proto pravděpodobné, že souvisí pouze se zdomácněním psa.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vědci z univerzity v Marylandu prozkoumali 3775 let starý špalek, který vykopali z půdy v Quebecku. Pochází ze severoamerického druhu jalovce a je v tak dobrém stavu, že by se z něj dal vyrobit nábytek. Navíc jde o skvělý rezervoár oxidu uhličitého, což odborníky i inovátory inspiruje k nové metodě snižování emisí.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký kaprovec velkoústý (Ictiobus cyprinellus) je doma v Minnesotě, je podobný našemu kaprovi, ale jeho průměrný věk je 75 let. Jsou známí i kaprovci, kteří se dožili více než 100 let. Nedělá jim potíž migrovat a třít se podle plánu, ale potěr se často nedožije dospělosti. Co všechno dokáže tato téměř stoletá ryba? O tom se mluvilo na živém natáčení Laboratoře na Noci vědců.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Povodně ohrožují i zdroje pitné vody. Irští vědci představili novou terénní metodu, jak měřit její znečištění bakteriemi. Má odhalit jednu z nejnebezpečnějších variant bakterie E. coli zvanou STEC. „Máme šanci to zjistit jedině PCR metodami, které známe třeba z monitoringu covidu,“ upozorňuje chemička a odbornice na životní prostředí Petra Innemanová.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vědci z Cornellovy univerzity kultivovali vlákna oblíbené asijské houby, hlívy máčkové, a vypůjčili si z ní elektrochemické impulzy. Roboti se v reakci na její signál dokázali otočit a poskočit. Propojit technologii s biologickým materiálem se často nedaří, živá hmota dlouho nevydrží. V tomto pokusu však badatelé s myceliem hlívy, které se po anglickém vzoru říká také královská, uspěli.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Senzory ultrafialového světla jsou mnohem účinnější, když je na čtvrt hodiny vystavíme parám z octa. Výrazně v nich zlepšuje vodivost. Objev australských vědců může způsobit průlom v elektronice.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obyvatelé střední Afriky udržovali úzké sociální a kulturní vazby dávno před tím, než se v neolitu začali věnovat zemědělství. I když se tam od nástupu usedlého způsobu života začalo mluvit různými jazyky nebo nářečími, názvy hudebních nástrojů se zachovaly.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Malá skupina neuronů rozhoduje o tom, jak rychle se myší pustí do jídla, s jakou chutí a jaké množství ho sní. Kalifornští badatelé zjistili, že když byly takzvané PSNT neurony aktivní, první sousto si myši braly pomaleji, zato rychleji pily vodu. Ovlivnilo to i konzumaci sladkostí.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.