Ve vatě

Zatímco zhruba milion Čechů stále nemá bankovní účet, ekonom Dominik Stroukal už dva roky platí čipem voperovaným v ruce. Budoucnost placení ale vidí jinak. Do dvaceti let se podle něj rozšíří platby otiskem prstu či duhovky.Dominik Stroukal má v těle dva NFC čipy. Jeden slouží k převodu bitcoinů, druhý nahrazuje klasickou platební kartu. „Tím prvním jsem už od roku 2016 platil bitcoinem, to tam ještě neuměli narvat kartu. S tím přišel až v roce 2021 jeden Polák s jedním kyborgem, tak jsem se hned přihlásil a nechal jsem si to tam šoupnout. Byl jsem jeden z prvních,“ říká nadšenec do fintechu.Praktické to ale podle něj moc není. „Čip je pod docela velkou vrstvou kůže, takže často musím terminál hladit půl minuty, než najdu ten správný bod, kde to pípne,“ vysvětluje.  Při částkách nad 500 korun musí zadávat PIN, stejně jako u klasických plateb kartou.Exoticky si Stroukal nepřipadá: „Není to taková divočina. Je to technologie, kterou mají dneska u nás v sobě i psi. Takže to není taková exotika, že jsem kyborg.“Budoucnost placení ale podle něj implantované čipy nejsou. Do deseti až dvaceti let se podle něj ovšem rozšíří možnost placení biometrikou. Otiskem prstu. Skenem oční duhovky. „Problém s biometrikou je ten, že když mi někdo sebere kartu anebo zjistí PIN, tak se to dá změnit. Ale když mi někdo sebere v databázi otisk prstu, tak už ho použít nemůžu. Je to pohodlný, pohodlnější než čip v ruce, člověk si nechce nechat vrtat do ruky, ale riskuje to, že se nepodaří uhlídat jeho data,“ obává se ekonom z Metropolitní univerzity Praha.Obchodníky, kteří kvůli poplatkům odmítají akceptovat platby kartou, Stroukal přes svou lásku k moderním platebním technologiím chápe. Možnost platit bezhotvostně si ale podle Stroukala klienti stejně časem vynutí. „Zákazník je vždycky ten, kdo vyhraje. Obchodníci se budou muset přizpůsobit. Akorát by mi vadilo v tuhletu chvíli přikazovat platby kartou lidem, který k jejich odmítání fakt nemusí mít jenom nelegální důvody,“ dodává.Jaký podíl na našich běžných účtech má hotovost? Skutečně klesá počet podniků, kde se přijímají platby kartou? A jaká bude budoucnost placení? Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Statisíce lidí s hypotékou by mohli mít v budoucnu ztížené cestování mezi bankami za lepší sazbou. Vláda chce totiž omezit hypoteční turistiku mimo povolená období tím, že umožní bankám účtovat si vyšší sankční poplatky.Hypoteční turistika zažila v uplynulých letech nebývalý rozmach, kdy řada majitelů hypoték cestovala mezi finančními domy za lepší sazbou, bez hrozby citelnější sankce za předčasné ukončení smlouvy.V současné době zákon o spotřebitelském úvěru říká, kdy je možné hypotéku předčasně splatit bez jakékoliv sankce. Pokud to ovšem klient udělá i mimo tyto jasně definované možnosti, zaplatí financující bance „pokutu“ řádově jen ve stovkách korun.Taková situace nebyla na trhu vždy a jak v podcastu Ve Vatě upozornil expert na financování bydlení Libor Ostatek, snadná hypotéční turistika přišla zhruba šest let zpět, kdy Česká národní banka předložila svůj výklad tehdejší novely zákona o spotřebitelské úvěru. ČNB tehdy bankám nařídila, že do účelně vynaložených nákladů, které jim s předčasně splacenou hypotékou vzniknou, si nesmí zahrnou náklady spojené s obstaráním peněz. Ze sankcí až v řádu několika procent z nesplacené části hypotéky tak rázem poplatky klesly pod tisíc korun.„Česká národní banky tehdy doslova uvalila regulatorní okovy na banky, kterým umožnila účtovat si za předčasné splacení hypotéky jen administrativní náklady,“ uvedl Ostatek.Některé banky se dokonce výkladu ČNB vzepřely a nadále klientům účtovaly sankce až v řádu desítek tisíc korun, ale vykoledovaly si za to od regulátora mnohamiliónové pokuty.Banky se dlouhodobě snaží tento stav změnit, protože jim hypotéční turistika způsobuje reálné ztráty. Ty souvisejí s obstaráním peněz na trhu, aby mohly banky klientovi garantovat sazbu a pevnou splátku hypotéky po celou dobu, na jakou si klient sazbu zafixoval.V minulých týdnech se ale vláda ztotožnila s argumenty bank o škodlivých dopadech tohoto stavu na hypotéční trh a schválila změnu zákona, která umožní bankám účtovat si až 2 procenta z nesplacené jistiny u předčasně ukončené hypotéky mimo povolené možnosti.„Spekulativní jednání klientů, kteří přecházejí k jiné bance před skončením fixace čistě kvůli výhodnější nabídce jiné banky, může mít negativní a nespravedlivý dopad na všechny ostatní klienty, protože riziko ztrát z předčasného splacení motivuje banky nabízet vyšší sazby u všech hypoték a to dopadá na všechny zájemce o hypotéky,“ uvedlo ministerstvo financí ve svém zdůvodnění.Pokud tato změna projde a zákon se změní, bude to mít na trh podle Ostatka jednoznačně pozitivní efekt. Banky si do sazeb nebudou muset promítat rizikovou přirážku a navíc padne riziko, že by banky při zachování současného stavu nechtěly do budoucna poskytovat hypotéky s dlouhodobější fixací. „Pokud by změna zákona neprošla, tak by se v budoucnu mohla drtivá většina hypoték nabízet s fixací do tří let,“ soudí expert.Vliv na dlouhodobé fixace je znát už v současné době. Podle Ostatka takové hypotéky nabízejí banky výrazně dráž, než by odpovídalo ceně peněz na trhu. Budou si v budoucna banky účtovat maximální sankci za ukončení hypotéky, nebo zafunguje konkurence? Jak se už na trhu projevuje zrušení parametru DSTI? A jak to bude dále s dostupností bytů? Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Děti odmala učíme, jak se chovat a jak žít zdravě. Jak zacházet s penězi, se ale často doma nenaučí. S exbankéřem Luborem Žalmanem jsme v podcastu Ve vatě sestavili desatero „Co říct dětem o penězích, aby byly bohatší než vy.“1) Mluvte s dětmi o penězích a jděte příklademAť už se doma hádáte o penězích, máte nervy z chybějících tisícovek na konci měsíce nebo si vyčítáte nesmyslný nákup, děti všechno vidí. A naše finanční zvyky budou v budoucnu s největší pravděpodobností kopírovat. Proto je dobré s nimi o penězích otevřeně mluvit.Nebojte se potomkům svěřit, kolik berete, když se zeptají. Klidně jim i vysvětlete, kolik měsíčně odvádíte na splátkách hypotéky. Lépe tak pochopí, proč jim zrovna nemůžete dopřát, co si usmyslí.2) Dávejte dětem kapesnéPřes 70 % českých dětí dostává kapesné, v průměru 250 korun měsíčně, říká nedávný průzkum České bankovní asociace. Ať už je dítě utratí za cokoli (v reálu to jsou většinou sladkosti), lepší životní lekci jim ohledně peněz těžko uštědříte. Děti si uvědomí, jakou hodnotu peníze mají. Mají šanci si vyzkoušet, jak to „bolí“, když peníze za něco utratí, a jaké to je, když dojdou dřív, než dostanou další.„Pro malé dítě je těžké plánovat na měsíc, lepší je týdenní kapesné. Ale postupně by měli rodiče dospět k měsíčním platbám, aby dítě připravili na model měsíčních výplat,“ říká Lubor Žalman, bývalý ředitel Raiffeisenbank, dnes investor z Encor Wealth Management.3) Nechte dítě z kapesného platit i běžnou režiiKdyž si bude dítě do osmnácti z kapesného kupovat jen pamlsky a později alkohol, na dospělost se moc nepřipraví. Od dvanácti výše je varianta dát mu peněz více a nechat ho pokrýt i běžné výdaje jako tramvajenku, obědy nebo mobil. Naučí se, jak rozdělit peníze na nutné výdaje a na zábavu.4) Oceňte dítě za výjimečný výkonPodle Lubora Žalmana je výchovné, když má kapesné fixní a motivační složku. „Výchova je výcvikový tábor. V životě to tak chodí, že když se mi něco podaří v práci, dostanu bonus. Když udělám dobrý obchod, vydělám na něm,“ říká investor v podcastu Ve vatě. Příznivcem finančních odměn za jedničky ve škole ale není.5) Pošlete děti na brigádu a nechte je utratit výplatuÚměrně svému věku si děti mohou ke svému kapesnému začít přivydělávat. Poučné může být projít různými typy brigád. Poznají, jak rozdílně jsou práce ohodnocené. „Já bych děti lifroval do práce, na kterou mají. Když je mi 15, tak už můžu prodávat v McDonald's. V 18 už můžu pracovat třeba jako poslíček v nějaké firmě a nasávat, co se v ní děje,“ přemýšlí Žalman.Co si potomci vydělají, je jejich, říká Žalman. Měly by proto dostat možnost si s penězi dělat, co chtějí. „Za první peníze jsem si koupil elektrickou kytaru, rodiče obraceli oči v sloup, ale neřekli ani slovo,“ vzpomíná investor.6) Výdaje by měly být nižší než příjmyVíce než čtvrtina českých domácností z příjmů sotva pokryje své výdaje. Proto by Žalman potomkům od mala vštěpoval, že utratit se má méně, než kolik člověk vydělá. „Když to nevychází, přemýšlejte nejen jak snížit výdaje, ale hlavně  jak zvýšit příjmy,“ radí Žalman.7) Dluhy jsou drogaDluhy na spotřebu, kromě hypoték, jsou droga, tvrdí investor: „Jako děti učíme pohybovat se ve světě, kde existují návykové látky, je potřeba je učit se pohybovat ve světě dluhů. Dluhy jsou návykové. Dluh má všechny parametry závislosti.“ Nechte děti okusit, že peníze mají svou cenu. A když jim půjčíte, nechte je zaplatit úrok, radí Lubor Žalman.8) Nechte děti spořit a investovatDěti od malička učíme spořit „do prasátka“. „Koncept odkládání uspokojení je důležitá dovednost a prasátko je dobrý způsob, jak to trénovat,“ míní Lubor Žalman. Později je možné založit dětský účet nebo investiční demoúčet a ukázat, jaký je rozdíl mezi spořením a investicí.Od druhého stupně už většina dětí zvládne pochopit „kouzlo“ složeného úročení, díky kterému přibývají výnosy z investování rychleji než spořením. Ale taky že mohou rychle propadnout.9) Pracujte s vášní, chtějte být nejlepší a nevzdávejte toAť už jste zaměstnancem nebo podnikatelem, bez vytrvalosti a elánu to daleko nedotáhnete. „Neznám úspěšného podnikatele, který by byl leklá ryba. Druhá věc je houževnatost, ti lidé se nikdy nevzdají. I to se dá od rodičů odkoukat. Třetí věc jsou ambice, úspěšný podnikatel musí chtít to dotáhnout daleko,“ vypočítává Žalman.10) Bohatství není cílNevěřím, že bohatství je klíčem ke šťastnému životu, říká Žalman. „Elon Musk neudělal Teslu a neposílá rakety do vesmíru, aby byl bohatý. V USA zkoumali dlouhodobě rodiny a zjistili, že pocit štěstí se zvyšuje s příjmem. Ale končí to sto tisíci dolarů na rodinu, pak už se štěstí nezvyšuje. U nás to bude míň, i když ne o moc,“ myslí si investor.Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Budoucí důchodce čeká při přechodu do penze brutální propad životní úrovně. Státní penze nezaniknou, ale budou činit jen čtvrtinu mzdy. Na důchod je ideální odkládat si sedm až 10 procent výdělku, říká Ve vatě Dominik Stroukal.Takhle vysoké důchody vzhledem k předchozí mzdě tu nikdy nebyly. Aby systém zvyšující se počet penzistů ustál, začne poměr penze k předchozí hrubé mzdě klesat.„Dnes je důchod průměrně 44 procent hrubé mzdy. Jsme na vrcholu. To číslo vzhledem k demografickým projekcím začne klesat. Náhradový poměr se bude muset snížit ze 44 na 35 a za pár desítek let to může být klidně 25 procent toho, co berou v hrubém  zaměstnanci,“ predikuje v podcastu Ve vatě ekonom Dominik Stroukal.Kdo nebude chtít spadnout s životní úrovní tak radikálně, musí spořit či lépe investovat bokem. „Abychom si dokázali zachovat přibližně stejnou životní úroveň, tak bychom si museli spořit sedm až 10 procent ze současného platu do třetího nebo druhého pilíře, kdybychom ho otevřeli,“ doporučuje Stroukal.Podle ekonoma si jsou mladší generace budoucích nižších státních penzí od státu vědomy. „Nemůžeš být jako Jiří Krampol a divit se, že když neodvádíš do systému, tak nemáš důchod,“ říká Stroukal v narážce na časté stížnosti populárního herce v bulvárním tisku. Krampol tvrdí, že přes vysoké výdělky ze své penze v Praze nyní nevyžije.  ¨„Hodně chodím po středních školách a nenajdeš nikoho, kdo by si myslel, že vyžije jen se státním důchodem. Hledají vlastní cestu, zkoušejí investovat přes různé investiční aplikace,“ všímá si Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.Počet důchodců bude podle demografických predikcí nejvyšší kolem roku 2059. „Dotkne se to nás všech, ale nejkritičtější skupina jsou naše děti. Děti, které se narodí dnes, tak u nich je téměř stoprocentní, že budou do důchodu přicházet po sedmdesátce,“ myslí si Stroukal, který je členem Národní ekonomické rady vlády.„Zatímco dnes ‚vydělávají‘ tři pracující na jednoho penzistu, za 30 let to budou jen dva a později jeden na jednoho,“ tvrdí ekonom. Podle Stroukala to zvýší pnutí mezi generacemi a vytvoří podhoubí pro laciná politická řešení.Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Apple či Microsoft oslňují dvojciferným růstem. Nezavrhujte kvůli nim všechny „staré“ firmy, radí investoři. Cigarety nebo ropa dokážou přinést solidní zisky ještě desítky let, shodli se v podcastu Ve vatě speciál.Ján Hájek, portfolio manažer Top Stocks, investoval do těžařské společnosti Hess, která má partnerství s ropným gigantem Exxon Mobile. Do hledání nových ložisek už se sice moc neinvestuje, ale americký Hess začne díky svým stávajícím nalezištím ropy v Guyaně slušně profitovat. I když se poptávka po ropě v budoucnu sníží, firma bude podle Hájka dál vydělávat. Podobně to funguje i u tabáku.„Přestože spotřeba tabáku klesá, mezi nejlepšími investicemi za posledních 20 let překvapivě trůní Philip Morris. Sektor má schopnost přizpůsobovat nabídku poptávce, umí ovlivnit cenu. Stejné je to u ropy. Pokud bude poptávka klesat, ale zároveň bude klesat nabídka, tak si mohou „pricing power“ uchovat,“ míní Hájek.Poptávka po všech zdrojích energie, včetně fosilních paliv, tu bude desítky let, doplňuje jej Daniel Gladiš, investor a zakladatel Vltava Fund SICAV: „Desítky let se svět absolutně neobejde bez fosilních paliv. Jsem přesvědčen, že poptávka po nich dlouho poroste. Trh to nevnímá, jak by měl. Budoucnost světa neurčuje Německo a Kalifornie, ale chudších 5,5 miliardy lidí na světě, kteří čelí nedostatku energie,“ řekl v podcastu Ve vatě speciál, který jsme natočili 20. června v brněnském prostoru Co.labs.Pozor ale na to, v které fázi ropné akcie kupujete. Loni kvůli válce bodovaly, letos jsou na tom špatně. „Kdo chce postavit portfolio dlouhodobě, tak tam ropa určitě patří. Nenechte se zlákat euforickou vlnou, kupujte spíš, když poptávka klesá. Letošek je lepší načasování než loňský rok,“ myslí si Anna Píchová, hlavní analytička společnosti Cyrrus.Sázet na celý sektor či region podle ní nedává smysl. „Snažím se v nejisté době hledat příběhy, které mi dávají smysl. Třeba elektroauta. Jistota je, že jich v dalším roce bude vyrobeno víc než letos, a pravděpodobně to tak půjde ještě pár let. Pro elektroauta jsou třeba polovodiče. Ty součástky se prodají vždycky.“Jaký vliv bude mít umělá inteligence? A jak vybírat mezi technologickými skokany? A které firmy jsou podle investorů nyní předražené? Poslechněte si celý investiční speciál! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Češi se naučili posílat volné peníze do investičních fondů. Aktuálně v nich mají skoro bilion. Od covidu do nich přiteklo 400 miliard. „Vyberte fond i podle toho, kolik akcií jeho management sám drží,“ radí investor Daniel Gladiš.Volné peníze, které lidem zbyly, když za covidu neměli kde utrácet, plynou ve velkém i do investic. Zažitá nedůvěra k fondům, kterou mají Češi pod kůží od tunelářské aféry Viktora Koženého, který obral o peníze 240 tisíc lidí, pomalu opadá. Podle Daniela Gladiše, zakladatele hedgeového fondu Vltava Fund SICAV, jsme nyní v diametrálně odlišné legislativní situaci. „Sem tam mohou fondy i zkrachovat, ale děje se to velice zřídka. Netýká se to běžných podílových fondů, ale hedgefondů, které ke svým spekulativním transakcím používají velké množství dluhu,“ říká investor v podcastu Ve vatě. Po celém světě funguje 137 tisíc podílových fondů, v tuzemsku jich aktuálně působí 780. Princip je jednoduchý. Fond sdružuje prostředky od různých investorů a za ty pak portfolio manažeři fondu pořizují do portfolia cenné papíry – akcie, dluhopisy nebo měny.Investor získá podílové listy. „Podílový list nemá hlasovací právo. Nedává právo se podílet na rozhodování o tom, jak se peníze spravují. Ale dává možnost se podílet na majetku fondu, podle výše podílu,“ osvětluje fungování investor Gladiš.„Člověk by se měl zamyslet, čeho by investováním chtěl dosáhnout,“ nabádá Gladiš. Jestli bude peníze investovat na rok či 15 let, jaký výnos by rád získal, potažmo jakému riziku je ochoten čelit. A taky zda si chce investice nechat aktivně spravovat nebo je jen pasivně nechat běžet. Při výběru konkrétního fondu by se Gladiš díval zejména na tři věci. „Chtěl bych, aby správce fondu měl jasně formulovanou strategii, která se mi líbí. Měl by ji definovat třeba v nějakých textech či videích,“ říká investor.Za klíčové považuje Gladiš i to, že má správce ve svém fondu vlastní kapitál. „Potřebujete někoho, kdo je v dobrém smyslu slova fanatik. Chtějte, aby měl ve fondu investovanou podstatnou část peněz. Koukněte se do výroční zprávy, kolik akcií management drží. Když člověk sám nic neriskuje, nedá se očekávat, že dělá správná rozhodnutí.“Třetí Gladišovo kritérium dobrého fondu je subjektivní. „Když někomu svěřím peníze, je to osobní, vyjadřuje to míru důvěry. Chtěl bych, aby byl sympatický a měl charakter,“ vypočítává Gladiš.Na jaké poplatky si u fondů dát pozor? Co jsou skryté poplatky? A jaký je rozdíl mezi podílovými fondy a tzv. ETFky? Poslechněte si celý podcast Ve vatě.Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Sedmiprocentních úrokových sazeb se ČNB sveřepě drží už skoro rok, přesto se ceny hypoték sunou dolů. Do konce roku klesnou pod pět procent, domnívá se hypoteční expert Libor Ostatek v podcastu Ve vatě.Hypotéka za 1,99, nebo za šest procent? Ve splátkách i celkové ceně úvěru jde o obrovský rozdíl, a tak není divu, že současný trh s hypotékami prakticky stojí. Ceny úvěrů i bytů totiž klesají jen pomalu.„Počet zpracovaných, schválených a podepsaných hypoték je nejnižší za 20 let. Kolem 3000 hypoték měsíčně. Jedna banka zpracuje 15 hypoték za jeden den. Na to mi stačí tři lidi,“ popisuje zamrzlý trh Libor Ostatek.Podle hypotečního experta z Golem Finance a Broker Trust jsou však už na dohled lepší časy. „Prostor pro zlevnění tam je,“ domnívá se Ostatek. „Do konce roku čekáme, že se sazba hypoték reálně přiblíží pěti procentům. Věřím, že se u vybraných skupin klientů dostaneme na 4,99 procenta,“ predikuje optimisticky Ostatek.Výše dvoutýdenní reposazby, se kterou ČNB dle svých vyjádření nehodlá hýbat, totiž není jediný faktor, který cenu hypoték ovlivňuje. Určuje trend, ale klíčové je, za jaký úrok si komerční banky napůjčují peníze pro své klienty na finančních trzích.A tam je trend pozitivní, už rok si banky půjčují „dlouhé“ peníze na hypotéky pro své klienty levněji a levněji. „Za posledních 12 měsíců se banky dostávají téměř na minimum ceny zdrojů. Ať už se to týká tříletých, pětiletých, nebo desetiletých fixací,“ všímá si Ostatek.Řeč je o tzv. swapech. „To jsou instrumenty, kterými si banky zajišťují cenu peněz na určité období. Když chce banka peníze na pětiletou fixaci, koupí pětiletý swap. Má garantováno, že klient může celou dobu splácet za určitý úrok. Totéž platí na tři roky či deset let,“ vysvětluje Ostatek.Přestože cena swapů velmi kolísá, poslední měsíce ukazují, že míří dolů. A i když to v oficiálních cenících ještě nevidíme, banky už na to reagují. Oficiálně se hypotéka v dubnu prodávala průměrně za 6,30 procenta. Individuální nabídky byly podle Ostatka citelně níž.„V reportech a indexech je sazba šest procent, to je ale nabídková cena. Ta je velmi odlišná od těch reálných. My jsme zprostředkovali hypotéky už za 5,49 procenta,“ říká hypoteční odborník.Rozmrazení hypotečního trhu podle něj pomůže i zrušení limitu DSTI. Od července ho centrální banka vypíná, a komerční banky si tak budou moci žadatele o hypotéku posuzovat podle svých kritérií.Komu deaktivace DSTI nejvíc pomůže? Přestane být hypotéka luxus pro vyvolené? Poslechněte si celý podcast Ve vatě nahoře v přehrávači.Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Drtivá většina Čechů si na penzi odkládá „po staru“ prostřednictvím penzijního spoření. Většina penzijních fondů však za posledních deset let po započtení inflace prodělává. Bilanci jim vylepšuje příspěvek od státu.Od ledna příštího roku však má začít platit revoluční změna, která státní příspěvek vedle „penzijka“ zaručí i lidem, kteří si na penzi budou investovat – do akcií, dluhopisů i jiných instrumentů. Stejně jako majitelé penzijního spoření si budou moci investované peníze odečíst z daní.„Vláda připravuje dlouhodobý investiční produkt, který dostane stejné příspěvky a daňové zvýhodnění, jako mají penzijní produkty. To bude ohromné zvýšení konkurence,“ myslí si investor Lubor Žalman v podcastu Ve vatě, jehož tématem bylo právě spoření na důchod.Návrh zákona, který tento nový produkt zavádí, má projednat příští týden vláda. Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) chce, aby začal platit 1. ledna 2024. „Děje se tu částečná penzijní reforma. A penzijní fondy z toho mají strach. O tom svědčí i to, že byly kategoricky proti tomu, aby v názvu produktu bylo slovo penze. Jsem optimista, co se týká zlepšení výnosů, a sníží to i poplatky na trhu,“ domnívá se Lubor Žalman, partner v Encor Wealth Management.Podle Žalmana novinka donutí lidi, aby zvedli kotvy ze starých, tzv. transformovaných,  penzijních fondů. V nich si na konci prvního čtvrtletí letoška spořilo stále skoro 2,7 milionu Čechů. Ze zákona nesmí klientům prodělat, jejich strategie je proto konzervativní, a tudíž nevynáší.„Je to strašná bída. Jsou to výnosy kolem jednoho procenta. Když nemůžou prodělat, nemůžou vydělat,“ glosuje Žalman.Když připočteme inflaci, jsou klienti „starých penzijek“ v reálu v minusu. Za posledních 10 let reálně prodělávají okolo 20 procent, vyplynulo z analýzy výsledků zhodnocení transformovaných fondů od společnosti Freedom Financial Services.Komu zbývá víc než pět let do důchodu, měl by transformované fondy opustit, radí Lubor Žalman. Vyvázat se z nich však není tak snadné. „Musím to udělat ve dvou krocích, nejdřív musím přestoupit do doplňkového penzijního spoření svého fondu, až následně mohu změnit penzijní společnost,“ vysvětluje Žalman.Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Kdo chce své peníze svěřit firmám kvůli tomu, že při podnikání myslí na klima na úkor svého byznysu, prodělá. Myslí si to investor Daniel Gladiš. „Bude na tom hůř. Ať investuje s vědomím toho, že bude muset obětovat část výnosu.“Podpořte podcast Ve vatě v anketě Podcast roku!„Investování do firem, které dělají byznys s ohledem na klima, sociální blaho svých zaměstnanců a férové vedení, tedy tzv. ESG princip, je nejvíc ‚vyhajpovaný‘ a přeceněný koncept v byznysu“, říká Aswath Damodaran, světová autorita kolem oceňování firem.„Nikdy prý neviděl koncept, kde by bylo tak málo obsahu a současně byl přijímán tolika lidmi. Podle něj svět chce, aby se korporace stávaly církevními a hlásaly nějaké evangelium místo toho, aby dělaly byznys,“ parafrázuje profesora New York University investor Daniel Gladiš.Investování podle principů ESG je trendy maximálně šest let. To není dost dlouhá doba, abychom mohli výkon takových společností či firem objektivně posoudit. Přesto na téma výkonnosti ESG investic existuje řada studií.Newyorská univerzita dala ve své analýze dohromady výsledky desítek z nich. Vyšlo jí, že 59 procent studií ukazuje u ESG investic stejné nebo lepší výnosy než mají investice tradiční. Takový výsledek Gladiš připisuje tomu, že v prvních letech plynulo do ESG investování hodně prostředků.„Je to přílivem těch peněz. Když budou ESG akcie permanentně dražší než zbytek, tak ponesou nižší výnos. Příklad, který trvá 40 let, jsou tabákové firmy. Ty byly pod tlakem už od 70. let. Investoři se k nim z pochopitelných důvodů otáčeli zády. Přesto patří k nejvýnosnějším akciím vůbec. Je to proto, že byly permanentně levné,“ říká investor.Třeba loni se ESG akciovým fondům nedařilo. Trhy na tom byly celkově zle kvůli válce na Ukrajině, ale udržitelné fondy to odnesly ještě víc. Do konce loňského listopadu výnos ESG akciových fondů poklesl o 18 procent oproti poklesu o 15,8 procenta v případě akciových fondů mimo ESG, ukazují také data Refinitiv Lipper.Podle Daniela Gladiše, zakladatele hedgeového fondu Vltava Fund, ale ESG faktor investorovi sám o sobě nic nepřinese. „Pokud to bude jeho hlavní investiční kritérium, investor na tom bude hůř. Ať do ESG investuje s vědomím toho, že bude muset obětovat část výnosu,“ řekl.Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

V součtu o 33 % stouply v Česku ceny od začátku pandemie. Mzdy rostou, ale růst cen je rychlejší. V reálu si tak lidé koupí méně. Příští rok se to otočí, predikuje ekonom Dominik Stroukal.Podpořte podcast Ve vatě v anketě Podcast roku!„Od začátku pandemie, od března 2020 dodnes, nám ceny ve spotřebním koši v průměru vyrostly o třetinu. To neznamená, že se nám kupní síla snížila o třetinu. Kupní síla peněz ‚pod matrací‘ se nám snížila o čtvrtinu. Každá koruna, která nebyla zainvestovaná, se snížila hodnotou o čtvrtinu,“ vysvětluje erozi našich úspor ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě..„I když se situace pomalu obrací a ceny nerostou tak rychle jako loni, ztrátu posledních měsíců už nenahradíme,“ říká ekonom Metropolitní univerzity Praha. Tři roky blahobytu jsme podle něj neúspěšným bojem s inflací promrhali.„Je to jízda. Vzhledem k růstu reálných mezd jsme ztratili tři roky růstu naší kupní síly. Tři roky růstu blahobytu lidí… To je náklad, který nám zůstane už navždy. Kdyby se to nestalo, měli bychom se později mnohem líp,“ vysvětluje Stroukal.Příští rok se podle něj situace konečně překlopí. Po roce a čtvrt začneme zase vydělávat víc, než nám inflace sebere. „Platy porostou, ale inflace už bude výrazně nižší. Koncem roku by mohla spadnout k jednociferným hodnotám,“ předpovídá Stroukal. „Příští rok dostanete přidáno víc, než o kolik zdraží chleba.“„Trh práce je děsivě přehřátý. Tlak na růst mezd pokračuje, letos může být dvouciferný. Viděli jsme to ve Škodovce, která zvýšila mzdy o 10,1 % plus bonusy,“ připomíná Stroukal. A intenzivní tlak na mzdy je podle něj jediná cesta, jak inflaci vzdorovat. „Nezbývá než myslet sám na sebe. Snažit se vyhandlovat co nejvyšší mzdu. Není lepší doba pro změnu práce než doba s rekordně nízkou zaměstnaností. Ale vyšší mzdu jde vybojovat i u stávajícího zaměstnavatele.“V posledním loňském čtvrtletí brali zaměstnanci v průměru o 7,9 procenta více než rok předtím, čímž se průměrná hrubá mzda v zemi zvedla na 43 412 korun.Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Brali si hypotéku za dvě procenta, dnes horko těžko probírají nabídky kolem 6 %. Fixace u hypoték skončí jen letos až 150 000 Čechům. Kdo na to má, ať jde do tříletého fixu, radí expert Libor Ostatek.Podpořte podcast Ve vatě v anketě Podcast roku!Řadě lidí letos dobíhají hypotéky s úrokem kolem příjemných 2 %. A to právě v časech, kdy jsou hypotéky nejdražší za dlouhou dobu. Budou tak muset dojednat nové, mnohem horší podmínky.„Sto tisíc je minimální počet hypoték, které budou letos celkem refinancovány. My se domníváme, že jich bude spíš kolem 10 až 15 000 každý měsíc. V refixacích je pěkný provoz,“ avizuje Libor Ostatek, hypoteční expert Broker Trust a zakladatel Golem Finance.Všechny čeká výrazné zdražení splátek. „Ten náraz bude kolem 4 %, to je úrokový šok. Splátku zvyšuje velmi výrazně,“ myslí si Ostatek. Růst hypotečních sazeb o jeden procentní bod přitom znamená pro třímilionovou hypotéku zvýšení měsíční splátky o zhruba 1500 korun. Rodinám se tak splácení hypotéky prodraží i o několik tisíc.Klienti s dobíhajícími „lacinými“ úvěry teď řeší, na jak dlouho si úrokové sazby hypotéky zafixovat nově. Aktuálně jsou sazby úvěrů na bydlení kolem 6 % a klesají jen kosmeticky. Kdy půjdou dolů, těžko odhadovat.Na první pohled tak vypadá logicky platit vysoké úroky co nejkratší dobu, třeba jeden rok. Jenže jistotu, že už za rok sazby citelně klesnou, nemáme. A navíc jednoleté fixace jsou nyní nejdražší. Banky si totiž peníze na ně draze půjčují.„U jednoleté fixace dostanu cenu hypotéky 7,5 až 8 %. Tříletka je za 6 % a víc. Pětiletka je dneska na 5,5 % plus. Nejnižší aktuálně sehnatelná hypotéka je za 5,49 %. Osmiletky a desetiletky banky nechtějí nabízet levněji, i když by mohly. Tam je cena spíše kolem 6 %,“ vypočítává Libor Ostatek.Sám by teď volil tříletou fixaci. Za tři roky podle něj budou sazby citelněji níže. „Tříletka je dražší než pětiletka. Snažil bych se ji získat za co nejlepší cenu. Má ji aktuálně těsně přes 13 % lidí. Je na vzestupu. Ještě před rokem a půl ji volilo 3 až 5 % klientů,“ říká v podcastu Ve vatě.Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

I Řecko si podobně jako Česko žilo nad poměry. Třinácté a čtrnácté platy ve veřejném sektoru. Vysoké důchody.  Rozpočty neustále v minusu. „Na řeckou cestu jsme se vydali. Ale nejsme v tom sami,“ říká investor Lubor Žalman.Podpořte podcast Ve vatě v anketě Podcast roku!Poslední cíleně přebytkový rozpočet sestavil pro Česko Václav Klaus. Pokud nepočítáme jeden se schodkem naplánovaný, ale nakonec neočekávaně plusový rozpočet Andreje Babiše.„K řeckému zadlužení je sice Česko na míle daleko, ale trend je neblahý,“ říká Lubor Žalman z Encor Wealth Management v podcastu Ve vatě.Nejvíc zadluženým státem v Evropské unii je stále Řecko, poměr jeho dluhu k HDP na konci loňského roku dosáhl 171,3 procenta. Druhá je Itálie s podílem dluhu na HDP 144,4 procenta a třetí Portugalsko s bezmála 114 procenty. Celkové zadlužení Česka není ve srovnání s vyspělou Evropou nijak alarmující. Naopak, patříme k těm zodpovědnějším.Problém je ovšem trend. Zatímco jiné země Evropské unie se oklepaly z covidového „rozdávání“ a už loni začaly svůj státní dluh snižovat, Česká republika nikoli. Ratingová agentura Fitch očekává, že letos vzroste český státní dluh ze 44,6 procenta na 45,6 procenta a v roce 2026 naroste až na 49 procent.Fialova vláda právě dnes představí balík změn, které mají pomoci vysoké strukturální schodky zahladit.„Vydali jsme se na řeckou cestu. Ale nejsme v tom sami,“ říká Žalman, který v době bankrotu Řecka působil jako šéf Raiffeisenbank. Česko se mílovými kroky blíží k tzv. dluhové brzdě. To je zákon, kterým si předsevzalo, že pokud se zadlužení dostane až na 55 procent HDP, musí být všechny veřejné rozpočty na nule nebo v plusu. Ať už jde o kasu státu, krajů, obcí.Podle Žalmana je to však pravidlo, které jde snadno zrušit: „Já se obávám, že pokud Česko na brzdu narazí, nic se nestane. Udělat vyrovnaný rozpočet z roku na rok je nemožné. To zrušíme poštu? Nejde přestat vyplácet důchody nebo zastavit vlaky. Pokud dluhová brzda není v ústavě, je to bezzubé.“Zhoršení vynikajícího českého ratingu, který máme na úrovni Belgie či Velké Británie, ale podle Žalmana nehrozí. „Úroveň zadlužení, kterou jsou dnes investoři schopni akceptovat, by byla před 20 až 30 lety neakceptovatelná. Řecko nesnížilo zadlužení, jakž takž ho zastavilo. A dneska už mu všichni chodí půjčovat.“Jak se má o své peníze postarat investor ve vysoce zadlužené ekonomice? „V minulosti platilo, že když se stát začal zadlužovat, začala se znehodnocovat měna a byla inflace. Po hypoteční krizi se státy začaly masivně začaly zadlužovat způsobem, který neměl obdoby. Ale inflace nepřišla. Až teď,“ vzpomíná Žalman.Investor doporučuje udělat si odhad, jaká bude inflace. A pak se podívat na to, zda plánovaná investice vynese víc. Dobré je taky rozdělit si portfolio na dvě části. Na tu likvidní, když spořím třeba na byt. A na tu dlouhodobou na penzi.Jak na to? Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Říká se tomu investiční krátkozrakost a trpí jí i Češi. Větší než zdravý obnos peněz vrhají na domácí trh, protože si myslí, že mu víc rozumí. Tím však podle investora Daniela Gladiše můžou tratit.K nejoblíbenějším akciím tuzemských investorů patří ČEZ. „Lidé mají pocit, že místu, kde žijí, rozumí lépe. Nechce se jim překonávat překážky. Mají disproporční množství peněz v zemi, kde žijí. Český akciový trh je přitom promile světového trhu,“ říká zakladatel fondu Vltava Fund SICAV Daniel Gladiš.„Češi v tom nejsou výjimkou. Platí to i pro Američany, Němce, Japonce,“ vysvětluje investor v podcastu Ve vatě. Správně postavené portfolio by však mělo být rozložené nejen mezi různé třídy aktiv (tedy hlavně akcie, dluhopisy, nemovitosti, hotovost a komodity), ale i mezi různé země, měny či odvětví.Hlavní myšlenkou diverzifikace je snížit kolísání cen aktiv, když se ekonomice z různých důvodů nedaří. „Do portfolia skládáš různé typy investic, které na okolní dění reagují jinak, ideálně opačně. Tím snižuješ kolísání cen v portfoliu,“ vysvětluje Gladiš v podcastu Ve vatě.V každém období se zpravidla daří špatně něčemu jinému. „Loni to byly technologické a ruské akcie, rok předtím bitcoin, který poklesl o 75 procent. V roce 2015 to odnesly čínské akcie, v roce 2012 zlato. A za světové finanční krize samozřejmě akcie finančních institucí,“ vypočítává investor.Pokaždé se vyplatilo tzv. nedávat vajíčka do jednoho košíku, jak zní jedno z investičních klišé. Až na loňský rok. Zlaté pravidlo „když padají akcie, jdou nahoru dluhopisy“ přestalo platit.„Loni diverzifikace fungovala hůř, než se čekalo. Padly všechny hlavní třídy aktiv, akcie i dluhopisy, což je málo obvyklé, padaly i nemovitosti, zlato bylo plus minus na nule. Rostly jen komodity, hlavně v první půli roku, hlavně ropa a plyn,“ připomíná Gladiš.Kdy je přílišná diverzifikace naopak na škodu? Proč není chybou zaměřit se „čistě na Ameriku“? Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ve světě získává na popularitě hnutí FIRE. Jeho stoupenci odmítají čekat na mrzký státní důchod až do stáří. Rozhodli se zajistit se sami a důchod si užít dřív. V Česku je to téměř nemožné, myslí si ekonom Dominik Stroukal.FIRE zkracuje slova Financial Independence, Retire Early. Volně přeloženo „finanční nezávislostí do brzkého důchodu“.Kouzlo spočívá v tom, že si člověk odříká veškeré zbytné výdaje, naspořené peníze investuje a z výnosů pak pohodlně vyžije – od mladého středního věku až do smrti.„Celý koncept stojí na třech pilířích. Jedním z nich je utrácet jen za nezbytné věci. To není pro každého, já bych to neuměl. Ale pokud chceme do důchodu brzy, budeme si muset hodně odříkat,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity.K bohatství se člověk neprospoříCílem je našetřit si pětadvacetinásobek ročních výdajů. Kdo potřebuje 50 tisíc měsíčně, musí mít připraveno 15 milionů. Podle Stroukala to však v českých podmínkách až na výjimky není možné.„Člověk by v českém kontextu musel mít nadprůměrný příjem. Když budeš mít 50 až 60 tisíc měsíčně a polovinu z toho ušetříš, ideálně víc, může to fungovat. Ale v Česku nejsou tři čtvrtiny domácností schopné ušetřit ani 10 tisíc měsíčně,“ říká Stroukal.Druhý pilíř spočívá v množení naakumulovaných úspor. Buď podnikáním, ale v komunitě FIRE typicky prostřednictvím investic, nejčastěji do nízkonákladových ETF fondů, které nejsou náročné na obhospodařování. Spoření v pravém slova smyslu k zajištění v důchodovém věku nestačí. Ročně se smí v důchodu z portfolia vybrat čtyři procenta, v našem modelovém příkladu tedy 600 tisíc korun. Právě pravidelný 4% výběr má zajistit portfoliu dost času, aby se stihlo zregenerovat a produkovalo další výnos.Ani to však nemusí fungovat. „V akademické literatuře jsou ta čtyři procenta ověřená na historii amerického trhu. Dneska ale řada lidí říká, že by se mělo vybírat míň. A že historických osm procent, která mají nést akciové trhy, už dnes nemusí stačit,“ pochybuje Stroukal.Koncept FIRE má i další ale. „Musí se dobře zainvestovat, nesmí přijít žádná katastrofa, nesmí přijít dvouciferná inflace dva roky po sobě, která vám výnosy umaže,“ argumentuje Dominik Stroukal aktuální zkušeností Česka.Hnutí FIRE tak Stroukal považuje spíše za módní vlnu než univerzální návod na brzký zajištěný důchod.„Připomíná mi to, co mi říkala babička, když mi bylo 14. Šetři na důchod, neutrácej za blbosti, najdi v životě štěstí. To není hnutí, to je lidové moudro. Jen se k tomu přidaly nejrůznější kalkulačky a sexy týpci a slečny, co o tom vypráví z pódií.“Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Stát pošle do konce roku 800 milionů na výstavbu nájemních bytů. Od pondělí se lze hlásit s projekty. „Za to se postaví maximálně stovky bytů, horentní ceny to nesníží,“ říká expert na bydlení Libor Ostatek z Broker Trust.Explozi cen bydlení zažilo Česko zejména během pandemie. Ceny nemovitostí ovšem rostou nezdravě už zhruba deset let. Mezi roky 2013 až 2021 vyrostly reálně o 63 %. Často zaznívá argument, který zmiňuje i Ministerstvo pro místní rozvoj, že problém vyřeší masivní výstavba.Think tank IDEA při CERGE-EI publikoval ovšem nedávno studii, ze které vyplývá, že výstavba bytů obcemi změní v bytové krizi jen málo. Aby měla výstavba na ceny bydlení výraznější vliv, musel by bytový fond v Česku vyrůst o pětinu. To znamená, že by se tu každý rok muselo stavět přes 100 tisíc bytů.Podle Libora Ostatka z Broker Trust by ani takové množství cenám dolů nepomohlo. „Pokud by bylo na trh vrháno 100 000 nemovitostí ročně, ani to by nemuselo vést k tomu, že byty zlevní,“ říká. Stovka tisíc bytů se ale v Česku za rok nepostaví ani náhodou. Takové množství tu vzniklo naposledy během stavebního boomu v roce 1975. Aktuálně se nestaví ročně ani polovina.„Zaplaťpánbu za paneláky z Husákovy doby, aspoň nějaký bytový fond tu je. Ale 100 tisíc je extrém. Stabilně se pohybujeme mezi 30 až 40 tisíci zahájenými byty ročně, podle toho, jaký je ekonomický cyklus. Měli bychom se pohybovat nad 50 tisíci,“ říká v podcastu Ostatek.Na výstavbu chybějících bytů stát v letošním roce pošle 800 milionů. Do roku 2025 by pak na rozšíření bytového fondu mohly směřovat až tři miliardy korun. I když je trend navyšování poměru obecních bytů podle Ostatka pozitivní, peníze dostupnost bydlení nezmění. „Je to skutečně málo. Vznikne z toho relativně málo bytů. Je to ale jenom část podpory,“ říká.Ani efekt dotovaných půjček na bydlení nebyl podle Ostatka valný. „V minulých letech se dávalo nejdřív 600 pak 700 milionů ročně na dotované půjčky. Řídil to úřednický státní aparát. V situaci, kdy tu máme rozvinuté třicetileté hypoteční bankovnictví, mi to přišlo jako rozmar. Rád bych viděl návratnost, a jak lidé splácejí.“Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Silné české měně dochází dech. „Býval jsem apoštol silné koruny, v posledním roce a půl jsem trochu ubral,“ říká Lubor Žalman. „Víc posilovat nebude,“ myslí si investor.Česká koruna je rekordně silná. V první polovině ledna letošního roku česká měna vůči euru prolomila po 14 letech psychologickou hranici 24 korun za euro. Teď se drží kolem 23,4 koruny za euro. Podle zakladatele investičního fondu Encor Wealth Management Lubora Žalmana půjde dolů, a měna eurozóny tedy pro Čechy podraží.„Nemám silný názor, že koruna bude dál posilovat. Už posílila dost,“ odhaduje Žalman v investičním podcastu Ve vatě. Nejnovější průzkum agentury Reuters z dubna ukazuje, že česká koruna by měla vůči euru během příštích 12 měsíců ukrojit část předchozích zisků a dostat se na úroveň 23,86 koruny za euro. To představuje oslabení o necelá dvě procenta od současných hodnot 23,41 Kč/euro.Přesto je podle Žalmana česká měna aktuálně stále podhodnocená. To demonstruje i tzv. Big Mac index, který na cenách slavného burgeru demonstruje cenové hladiny v různých státech.Tento ekonomický ukazatel časopisu Economist vychází z teorie parity kupní síly, podle které by totožné výrobky měly po přepočtu v různých zemích stát stejně. Zatímco v Česku stál v lednu tento hamburger 99 korun, ve Spojených státech se prodával za 5 dolarů a 36 centů.„Vychází z toho, že česká koruna je vůči dolaru pořád lehce podhodnocená, něco přes 15 %. Kdybychom vzali paritu kupní síly, tak je podhodnocená něco pod 5 %,“ říká Žalman. I české firmy jsou podle něj stále pod cenou. „Poměr ceny firem k jejich ziskům ukazuje, že  jsou pořád strašně levné.“Zatímco dříve měl investor za to, že západní ceny nám pomůže dohnat právě měna, teď sází spíše na inflaci. „Vždycky jsem si myslel, že se to dožene kurzem. A když z toho odfiltrujeme covid, tak koruna skutečně posilovala. Teď si tím nejsem jistý. Máme jednu z nejvyšších úrokových sazeb v EU, ČNB nechce sazby zvyšovat, zbytek cesty Big Mac indexu tak doženeme inflací, a ne kurzem,“ řekl v podcastu.Za posílením koruny stojí vícero důvodů. Za dvěma z nich stojí centrální banka.  „Na trhy udělala silný dojem intervence ČNB v průběhu loňského roku, která byla schopná utratit velkou část devizových rezerv, odhadem tak 20 %. Londýnské hedge fondy, které prý spekulovaly proti koruně, si řekly: ‚Kašleme na to, zavíráme pozice, najdeme si něco jiného,‘ a od té doby má ČNB klid,“ myslí si Žalman.Koruně „foukal do plachet“ i vysoký úrokový diferenciál. Tedy rozdíl mezi vysokou úrokovou sazbou tuzemské ČNB a citelně nižšími sazbami Evropské centrální banky. Ten ale bude kvůli rozdílné politice centrálních bank koruně pomáhat čím dál méně.„ECB rozhodně říká, že bude dál zvyšovat sazby. Že boj proti inflaci je pro ni důležitější než boj proti recesi. ČNB proti tomu tvrdohlavě sazby nezvedá, inflace přetrvává. Tím se snižuje dlouhodobý rozdíl mezi úrokem eurovým a korunovým. Mám obavy, aby to ČNB nepřehnala. Takhle nízký úrokový diferenciál jsme tady snad ještě neměli. Je to trochu hra s ohněm,“ obává se Žalman.Jak dopadá silná koruna na různé investice? Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Místo 40 hodin v práci týdně jen 32. Za celý plat – jen musíte stihnout vše jako dřív. Čtyřdenní pracovní týden už testují ve stovkách firem po celém světě. „Ujme se časem i u nás,“ říká ekonom Dominik Stroukal.Pár českých firem už se cestou čtyřdenního pracovního týdne vydalo. Společnost Lentiamo, která prodává dioptrické brýle a kontaktní čočky, zkrátila pracovní dobu na sedmihodinovou už v roce 2019. Produktivita neutrpěla, všechno se podle vedení firmy stihne i tak.A firma SAB Finance, která obchoduje s devizami a zaměstnává téměř 70 lidí, využívá čtyřdenní pracovní týden od začátku letoška. Aby klienti nepoznali rozdíl ve službách, musela firma přijmout o desetinu více lidí, ale systém si nakonec chválí i ona.Na přepáleném trhu práce budou muset jít zaměstnavatelé zaměstnancům stále více naproti, myslí si ekonom z Metropolitní univerzity Dominik Stroukal. Ironizovat generaci dnešních absolventů škol za vyšší požadavky na volno, plat a benefity je tak podle něj liché. „Mladí prý nechtějí pracovat jinak než za ‚kilo a káru‘. Ale pokud jim to společnost a firmy umožní, tak na tom není nic špatného. Firmy tahají za kratší konec provazu. Máme nejnižší nezaměstnanost v historii a na světě,“ myslí si ekonom.V únoru ve Velké Británii vyhodnotili pilotní zavedení čtyřdenního pracovního týdne, kterého se zúčastnilo 60 firem a celkem 3000 zaměstnanců. Drtivá většina z nich chtěla  v pokusu pokračovat, někteří i natrvalo, 71 procent lidí cítilo menší tendence k vyhoření, někteří hlásili zlepšení fyzického zdraví.Sám Stroukal čerstvě na vlastní kůži poznal, že se tělo pod přemírou práce dokáže samo vypnout. „Měl jsem tendenci každou volnou minutu volnou zacpat prací. Když se k tomu přidá manželka a děti, tak to přestanete stíhat. Přijela si pro mě sanitka, protože jsem odpadnul. Mohla to být nějaká menší příhoda. Tělo mi to napovídalo už dlouho,“ popsal Stroukal svou zkušenost, která ho přiměla ubrat.Co se pracovní doby týká, patří Češi s necelými 40 hodinami týdně v Evropské unii k rekordmanům. V produktivitě práce nám v prostém srovnání unijních států patří 14. místo, jak vyplývá z loňských čísel Evropa v datech. Nízká produktivita práce neznamená, že bychom se v zaměstnání flákali, ale za stejnou dobu vyrobíme zboží či služby nižší hodnoty než třeba naši sousedé v Německu.Žebříček produktivity vede Irsko.  A irskou cestou by Češi měli jít, přeje si Stroukal. „Irsko začínalo jako my a dnes má nejvyšší produktivitu práce v Evropě. Udělali ze sebe daňový ráj. A stáhli si tam ajťáky z celého světa.“Tlačit kratší pracovní týden shora podle Stroukala nedává logiku. Pokud to nebude přinášet benefit oběma stranám, nemá smysl firmy ke zkrácení pracovní doby nutit. Vyspělé státy k němu beztak dlouhodobě směřují. Česko podle Stroukala jen hodně pomalu.„Ujme se to, ale časem. Postupně se k čtyřdennímu týdnu dostaneme, možná to nebude trvat roky, ale desítky let,“ říká Dominik Stroukal.Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Prudký růst cen bytů vyvolal očekávání, že jejich propad bude stejně razantní – jako na horské dráze. To se však nestane. Přesto letošek přinese kupujícím hned čtyři pozitivní zprávy.Aktuální zoufalost na trhu s bydlením ilustruje jednoduchý příklad. Průměrný nový třípokojový byt v Praze s plochou 75 m2 vychází aktuálně na necelých 12 milionů. Aby si ho člověk mohl pořídit, musí dát 2,75 milionu z vlastní kapsy. Při pořízení hypotéky na devět milionů bude platit každý měsíc splátku 55 tisíc korun. Aby na hypotéku vůbec dosáhl, musí dát jeho rodina dohromady 130 tisíc korun měsíčně – čistého.Na požadavcích ČNB na vlastní našetřené prostředky se pravděpodobně nic nezmění. Ale tři další proměnné z této „depresivní“ rovnice se letos změní. I když nikterak radikálně. Ceny bytů půjdou mírně dolů, hypoteční sazby taky a reálné příjmy Čechů už ve druhé polovině roku porostou, uvedli experti na reality a sazby ve speciálu podcastu Ve vatě.1) Hypoteční sazby „lezou“ dolůPrvní dobrou zprávou je, že se ceny hypoték konečně začaly snižovat.„Loni jsme se dostali na vrchol úrokových sazeb. Úrokové sazby klesají sice pomalu, ale je to pozitivní zpráva. Budeme se pohybovat mezi 5,5 až šesti procenty. Odhadem počítáme na konci roku s 5,7 procentem. Příští rok bychom mohli odhadem končit na 4,8 procentu. Zatím jsme někde u té šestky,“ predikuje Libor Ostatek, hypoteční expert podcastu Ve vatě ze společnosti Broker Trust a Golem Finance.2) Ceny bytů klesajíPo letech setrvalého, prudkého růstu, který ještě urychlily covidové úspory domácností, jdou ceny bytů dolů. Propad jako po hypoteční krizi z let 2008 až 2009 se však nečeká. „Jako makroekonom nevidím příliš důvodů pro to, abychom sjeli úvrať na horské dráze prudce dolů. Může tam být zoubek,“ řekla Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka NERV.Podle Milana Ročka ze společnosti Dataligence, jejíž analytici v posledních pěti letech prozkoumali 400 000 kupních smluv, odhadují do konce roku pokles cen starších bytů průměrně o desetinu. „Starší byty nám budou v průběhu roku s cenou mírně klesat, ne víc než o desetinu od teď.“ To by znamenalo návrat cen na hodnoty z poloviny roku 2021.3) Budeme „méně chudí“Třetím pozitivem je, že už v druhé polovině roku začnou Čechům růst reálné příjmy. Ty jsou nyní kvůli vysoké patnáctiprocentní inflaci záporné, protože průměrný zaměstnavatel přidává letos mezi šesti a devíti procenty.„Podle našich odhadů má růst reálných příjmů přijít ve druhé polovině letošního roku,“ odhaduje Helena Horská.4) Vybrakovaná nabídka se plníNa trhu je výrazně více nemovitostí a přebraná nabídka se doplňuje. „Po osmi letech, kdy jsme stáli ve frontě a modlili se, aby ten přede mnou nezaplatil zálohu na můj vybraný byt, tak si můžeme vybrat,“ myslí si Milan Roček.Tím dobré zprávy končí. Ceny nemovitostí v Praze dál mírně rostou a nové byty developeři zatím zlevňovat nehodlají, třeba Central Group raději svůj projekt zmrazil. Řadě lidí nezbývá nic jiného než sáhnout po nájmu. Zatímco ještě před rokem vyšlo nájemné třeba na 21 tisíc, vyšponovaná poptávka ho zdražila na průměrných 25 tisíc.V hlavním městě je to stále výrazné míň, než činí splátka hypotéky. Ale jsou už regiony, kdy se poměr vyrovnává. „V Praze jsme pořád na polovině splátky hypotečního úvěru. Dřív to bylo jedna k jedné. Neplatí to v Ústeckém kraji, tam je už hypotéka jen o málo dražší než nájem,“ spočítal Milan Roček.Kam půjdou ceny nájmů dál? Co trh s byty rozhýbe? A jak podpořit bydlení za rozumnou cenu? Poslechněte si celou speciální epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Američané vytáhli za poslední rok bilion dolarů z menších bank. Půlku z nich nalili do fondů peněžního trhu. Teď zase platí, že „cash is king“, hotovost vládne, míní i investor Daniel Gladiš.Pády amerických bank svět znervózněly, recese je opět o něco blíž a hotovost se počítá.„Za poslední rok a něco, kdy Fed začal zvyšovat úrokové sazby, odtekl z menších a středně velkých amerických bank jeden bilion dolarů bankovních vkladů, kterých je jinak celkem 17 bilionů,“ popisuje Daniel Gladiš, šéf fondu Vltava Fund SICAV, v podcastu Ve vatě.Půlku Američané přemístili do největších bank, půlka odtekla do tzv. fondů peněžního trhu.Tyto fondy fungují i v Česku a nabývají teď na atraktivitě. V dobách, kdy většina centrálních bank razila politiku nulových až záporných úrokových sazeb, výnosem nijak neoslňovaly. S vysokými sazbami a s nervozitou kolem likvidity bank se však podle Gladiše vracejí do hry.Do čeho investují zmíněné fondy peněžního trhu? Především do krátkodobých státních cenných papírů, se splatností do jednoho roku, kterým se říká pokladniční poukázky, a také do bankovních vkladů. U těchto instrumentů se výnos odvíjí od dvoutýdenní repo sazby České národní banky. „Fondy peněžního trhu se teď pohybují výnosy kolem šesti procent, což může ve srovnání s dluhopisy a akciemi působit dost atraktivně,“ míní investor.Podle Gladiše obstojí fondy peněžního trhu i ve srovnání s jinými konzervativními způsoby uložení úspor, jako jsou spořicí či termínované účty, z nichž ty nejvýkonnější v Česku nabízejí obdobný výnos.Analýza renomované americké banky J.P. Morgan má za to, že peníze z menších bank odtékají i proto, že tam vklady střadatelů stále úročí jen nedostatečně. „Banky nepromítly růst úrokových sazeb do úroků na vkladech. Ony to udělat mohou, ale to by bylo výrazně na úkor jejich ziskovosti,“ myslí si zakladatel fondu Vltava Fund Gladiš.Vybrat peníze z fondu peněžního trhu však nelze kdykoli, z výnosu se neplatí daň, pokud fond člověk drží tři roky.Navíc jsou to peníze, které stojí mimo bankovní trh, což je podle experta podcastu Ve vatě výhoda i proto, že s kolapsem Silicon Valley Bank či švýcarské Credit Suisse krachy bank nekončí.„Myslím, že to jsou první vlaštovky a že stresující prostředí začne nabírat na síle. Jsme teprve v počátcích. Centrální banky deklarují, že sazby budou zvyšovat, že jsou odhodlané je držet vysoko, dokud inflace neklesne,“ míní Gladiš.Sazby začali centrální bankéři zvyšovat po 14 letech takřka nulových úroků. To je podle Daniela Gladiše stresující pro banky, firmy i domácnosti. Komerční banky podle něj přiškrtí poskytování úvěrů.Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Přijďte na živé natáčení podcastu Ve vatě speciál: Jak na reality. 29. března, 18:30, Kasárna Karlín. Hosty Markéty Bidrmanové budou Libor Ostatek, Milan Roček (Dataligence) a Helena Horská (Raiffeisenbank). Registrujte se na e-mailu olga.rychtarova@sz.cz---------Apetit po bytech pomalu roste. Majitele však do prodejů zatím nic nenutí a ceny víceméně drží a obě strany čekají, kdo cukne první. Zapisujte si ceny, někde už museli dvakrát slevit, radí expert přes hypotéky Libor Ostatek.Na trhu s bydlením je to teď „kdo s koho“. Vlastníci ustáli zdražení cen energií i splátek hypoték a s cenou jdou dolů zatím jen o pár procent. „Nevíme, kolik na trh přijde nucených prodejů. Ukazuje se, že my Češi jsme velmi adaptabilní, žádný kolaps tu není, desítky tisíc nemovitostí nejsou vrhány na trh,“ říká Libor Ostatek, který působí v Broker Trust a Golem Finance jako hypoteční expert.Největší propad prodejů už má ale trh podle Ostatka za sebou. „Roste apetit kupujících, prodávající ale nemusí zatím prodávat rychle, zakopou se do zákopů a čekají. Je to psychologický souboj,“ tvrdí v podcastu Ve vatě. To je vidět i na rozdílu mezi cenou, za kterou se reality nabízejí v inzerátech, a za jakou se nakonec prodají. Liší se o jednotky procent, u starších bytů ceny klesly proti loňsku v průměru o desetinu.Kdo je však vytrvalý a trpělivý, může si vyčekat nebo usmlouvat slevu až dvacet procent, míní Ostatek. „Dá se dostat na slevu 20 procent. Záleží, z jaké ceny jdu, a kdy to ten nešťastník začal inzerovat. Doba inzerování se obrovsky prodloužila a na byt může mít už druhou nebo třetí cenu.“ Proto se vyplatí zapisovat si ceny vybrané nemovitosti.Největší vyjednávací sílu mají držitelé hotovosti. „Pokud máte cash, můžete u bytu za 3,5 milionu říct: ‚Já vám dám 2,5‘ a otočit se na podpatku,“ tvrdí Libor Ostatek.Trh s hypotékami mírně oživuje. Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 7,9 miliardy korun. Proti lednu to znamená nárůst o 20 procent. „Trh se začíná probouzet. Objevují se na něm příležitosti.  Není to ale začátek hypotečního obrození. Nepůjde o strmý růst, půjdeme pomalu, ale jistě nahoru,“ řekl v podcastu Ve vatě Ostatek.Zatím se však každý den prodají jen jednotky kusů hypoték, nejméně za dvacet let. „V  bankách se poskytlo za první dva měsíce kolem 2400 hypoték, ve stavebních spořitelnách to bylo 300 kusů, mluvím o zajištěných úvěrech. Jednotky kusů za den.“ V předcovidových letech přitom financovaly úvěry na bydlení za více než čtvrt bilionu korun ročně.Zatímco prodej hypoték roste jen zlehka, citelné oživení vidí Ostatek na počtu kalkulací, které si lidé v bankách nechávají dělat: „Nárůst poptávky vidíme ve zvýšení míře kalkulací, nejvíc se to týká koupí secondhandových nemovitostí (byty starší 10 let, pozn. red.). Vyjednává se cena a přepočítává se záměr. Zatím se to do realizací koupí nepropisuje.“Jak si vyjednat slevu? A jak poznat, že ceny hypoték brzy zlevní? Poslechněte si v celý podcast v přehrávači v úvodu článku.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Řada investorů žije stále mentálně v 90. letech a věří, že na ně „finančák“ nepřijde. „To už dneska neplatí,“ varuje investor Lubor Žalman. Kdo platí daně se zpožděním, ať počítá s úrokem z prodlení. A ten je aktuálně vysoký.Kdo by chtěl nezaplacené daně z investic za poslední roky dohonit, má šanci. Může podat dodatečné daňové přiznání.„Ale když něco opravuju, stojí to víc. Budu muset zaplatit i úrok z prodlení. Ten je v současné době 15 procent ročně, závisí na repo sazbě ČNB a ta je nyní vyšší,“ vysvětluje v investičním podcastu Ve vatě expert na daně Petr Frisch ze společnosti Pro Factum Consulting.Nejde totiž o pokutu za opožděnou platbu, ale o náhradu ceny peněz. Úrok z prodlení kompenzuje, že stát nedostal své peníze včas a nemůže s nimi disponovat. Výši úroku z prodlení stanovuje zákon a při aktuální výši reposazby, která činí sedm procent, tak opozdilec zaplatí na dani skutečně o 15 procent vyšší daň, než kdyby zaplatil včas.Finanční úřad vás smí zkontrolovat až tři roky zpátky. „Lhůta, v které vám může finanční úřad daň doměřit, se počítá od lhůty pro podání přiznání. A jsou to tři roky. Pokud lhůta letos končí 3. dubna, FÚ může zahájit kontrolu až do dubna 2026,“ upřesňuje Frisch.To, že se vaše portfolio oproti všeobecnému trendu loni jen zelenalo, neznamená, že se letos na daních prohnete. Kdo neprodával, může být v klidu. „Fyzické osoby neplatí daň z nerealizovaných zisků. Jen když prodají a peníze jim přijdou na účet,“ říká investor Lubor Žalman z fondu Encor Wealth Management.Příjmy z investic se v tuzemsku daní dvěma sazbami 15 a 23 procent. Nižší sazba se týká příjmů do 1,95 milionu. Cokoli nad tuto částku se zdaňuje vyšší sazbou. Pro drobné a dlouhodobé investory jsou tu ale dvě výjimky.Kdo vlastní cenné papíry déle než tři roky, splní tzv. časový test. „Pakliže držím cenné papíry i dluhopisy déle než tři roky a pak je prodám, bez ohledu na to, zda mám zisk či ztrátu, zisk je od daně osvobozený. Do daňového přiznání se vůbec neuvádí,“ říká daňový expert Frisch.Pokud vaše příjmy z prodeje cenných papírů nepřesáhly za rok 100 tisíc korun, růžový formulář taky vyplňovat nemusíte. „Těmi 100 tisíci se myslí příjmy, tedy hrubá cena, za kterou jste papíry prodali. Nikoli zisk,“ upřesnil Petr Frisch. Veškeré příjmy z různých druhů investic se sčítají, stotisícová hranice platí pro všechny dohromady.Další oblastí jsou akciové dividendy, případně úroky z dluhopisů. Pokud vám dividendu nebo úrok vyplácí společnost, která platí daně v Česku, z této částky před jejím vyplacením automaticky odvede 15% srážkovou daň a vy tak tento příjem už v daňovém přiznání uvádět nemusíte.Základní lhůta pro podání daňového přiznání je letos 3. duben 2023. Jak se daní příjmy z ETF? A jak příjmy z amerických akcií či z investic do kryptoměn? A jak danit, pokud jste plátcem paušální daně? Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Rodičovská rada „Uč se, ať z tebe něco je“ patří k těm, které děti a dospívající nechtějí slyšet. Jenže vzdělání je investice, která se krásně zhodnocuje.Kladný vliv vzdělání na budoucí příjem potvrzuje řada studií z celého světa. V tuzemsku vám každý odstudovaný rok zvýší budoucí mzdu v průměru o sedm procent, zaznělo v podcastu Ve vatě.Že jde vzdělání ruku v ruce s vyššími příjmy, potvrzují i tvrdá data českých statistiků. Čech se základním nebo nedokončeným vzděláním si přijde měsíčně na 27 tisíc (medián hrubé měsíční mzdy). Kdo vystuduje střední školu bez maturity, bere přes 29 tisíc, víme z dat statistiků za rok 2021.U středoškoláka s maturitou se hrubý plat vyhoupne už přes 36 tisíc. Vyšší odborná škola nebo bakalářský titul s sebou nese střední hodnoty průměrné mzdy kolem 42 tisíc, vysokoškoláci pak pobírají přes 50 tisíc korun.Podle ekonoma Dominika Stroukala jsou dvě teorie, které vyšší plat pro vzdělanější zaměstnance vysvětlují.„Jedna teorie je, že tím, že se něco naučíme, zvýšíme si produktivitu, za což nás na trhu ocení. Druhá teorie říká, že vzděláním se snažíme ukázat budoucím zaměstnavatelům, že jsme schopní strávit pět let děláním nesmyslů pod lidmi, které nenávidíme, a když se ‚vejškou‘ prokoušeme, budeme mít vyšší příjmy.“Podle Stroukala je možné peníze a čas věnovaný studiu či vzdělávání s klidným svědomím nazvat investicí.„Investicí je cokoli, kdy si snížím současnou spotřebu proto, abych měl v budoucnu spotřebu vyšší,“ vysvětluje ekonom. A nemusí jít jen o vysokou školu, ale třeba o placené kurzy, získání certifikátů, rekvalifikace.I u investic do vzdělání jde vyčíslit, kolik zhruba vynesou. Obvykle se počítá, o kolik procent zvýší výdělek každý dodatečný rok vzdělání. „Celosvětový průměr je 10 %, což je nádherný výnos,“ říká Stroukal. To znamená, že jeden rok školní docházky zvýší budoucí hrubý výdělek průměrného školáka o desetinu.Česko je lehce pod průměrem. Ekonom Daniel Münich, který se vzděláváním dlouhodobě zabývá, odhadl, že u nás je výnos z jednoho roku vzdělání sedm procent. Kdo zvládne pět let vysoké školy, má v průměru plat o třetinu vyšší než ten, kdo skončí s pouhou maturitou, vyplývá z dat. Rozdíly jsou mezi muži a ženami i mezi jednotlivými stupni vzdělání.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Celá řada známých a úspěšných investorů se o své originální myšlenky dělí na síti. Tady je pětice zajímavých investorů, které opravdu stojí za to sledovat.Zkopírovat portfolia investičních hvězd vypadá lákavě. Přímý výtah k úspěchu to ale není, lepší je se jen inspirovat. „Lidé by se měli vyvarovat slepého kopírování investic. Bohužel se to děje často a končí to zklamáním. Když člověk kupuje něco a neví proč, nemůže to dobře dopadnout,“ varuje v investičním podcastu Ve vatě Daniel Gladiš z fondu Vltava Fund Sicav.Pro inspiraci a širší rozhled je podle něj dobré sledovat investory, jejichž portfolia jsou úzká a koncentrovaná. „Když má někdo 100 pozic, tak jeho míra přesvědčení o těch investicích není moc velká. My máme asi 21 pozic, deset největších tvoří 3/4 portfolia,“ popisuje záběr svého fondu Gladiš a potvrzuje tak ideu, že o svých investicích je důležité opravdu něco vědět.Zároveň je praktické sledovat portfolia, která se moc nemění. „Když někdo za čtvrt roku vymění čtvrtinu portfolia, tak než se k informaci dostanete, je už stará,“ vysvětluje Daniel Gladiš. Pozor ale na kusé informace, varuje investor: „George Soros není dobrý pro studium, protože ani nevíte, co v portfoliu má.“Daniel Gladiš dal v tomto díle dohromady seznam výjimečných osobností, které mají za sebou nejen skvělé kariéry, ale zároveň nejsou skoupé na informace. Ať už v rozhovorech, na sociálních sítích nebo ve výročních zprávách svých firem, zprostředkovávají know how zajímavé i pro drobné investory.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Řada Čechů, kteří si za covidu pořídili chalupy, se jich letos bude zbavovat. Ekonomický optimismus povadl, ceny energií vzrostly. Na jaře se tak v nabídce objeví stovky nových víkendových nemovitostí. Některé už jen za milion. Inzerátové rubriky chaty a chalupy se začaly plnit už od loňského podzimu. Na jaře přijdou na trh nové objekty.„Můžeme mluvit o stovkách nemovitostí. Na serveru Reality Čechy se nabídka proti loňskému období, ani ne za rok, zdvojnásobila,“ všímá si odborník na hypotéky Libor Ostatek v investičním podcastu Ve vatě.Není divu. Romantické představy o bydlení mimo město s koncem pandemie vyprchaly. A záměr starší nemovitosti zvelebit zarazila inflace. „Stavební materiály obrovsky vylétly. Takže nemovitosti zůstaly v původním stavu. Právě takové budou plnit a plní vanu, ze které můžeme lovit potenciálně zajímavé příležitosti,“ míní Ostatek, expert Broker Trust a zakladatel Golem Finance.V Karlovarském kraji klesla cena na metr čtvereční meziročně o pět a půl tisíce. Zhruba o tisícovku spadla podle Kompasu cen nemovitostí serveru Sreality.cz ve Středočeském a Ústeckém kraji. Někteří majitelé však zatím odmítají akceptovat, že se ceny rekreačních realit daly do pohybu. Tedy až na oblíbené Krkonoše, Šumavu, Lipno a podobné destinace.„Pokud se podívám na nabídky, je tam spousta přestřelených cen. Majitel v covidu koupil hodně draze a chce pět milionů za chalupu v „Horní Dolní“, navíc energeticky a technicky náročně udržovatelnou,“dodává si Ostatek.Už teď se vyplatí ceny monitorovat, protože druhé čtvrtletí bude podle Ostatka pro koupi chaty či chalupy ideální.„Přijde březen a cena začne roztávat. Rodinné rozpočty se hodně vyjasnily. Celý podzim jsme neměli jasno, jak to bude s energiemi. Teď už je nám ale jasné, zda nám rozpočet vyjde i na provoz chaty,“ říká Ostatek.Slevy na chatách a chalupách budou výrazné, až o třetinu, předpovídá expert. „Jsou typy nemovitostí, kde to bude muset jít proti loňsku o 25 až 30 procent dolů, aby se prodaly.“ Hlavně ty energeticky náročné a nezrekonstruované.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Český akciový trh byl dlouhá léta otloukánek, zlomilo se to před dvěma lety.  Indexu PX pražské burzy se aktuálně daří, od ledna je výš o 13 procent. „České akcie dávají těm americkým na zadek,“ říká investor Lubor Žalman.Zatímco dřív Češi na pražské burze investovali ze sentimentu, dnes je pádným argumentem sám výkon zdejších titulů. „Dřív jsme investovali do českých akcií na pražské burze z vlasteneckých důvodů, teď už nám stačí ty čistě finanční,“ komentuje investor.I americké akcie aktuálně rostou, ale ne tolik co tuzemské. „Pražské burze se daří, a to nejen letos. Je to fenomén, který trvá dva roky. Ze všech tříd aktiv, z kterých mícháme portfolia našich klientů, byly české akcie druhé nejvýkonnější hned po ropě,“ říká Lubor Žalman, partner v Encor Wealth Management, v podcastu Ve vatě.Loni zažila Burza cenných papírů sice pokles, ale vzhledem k okolnostem a ve srovnání s burzami v okolních státech, nijak dramatický. V delším horizontu se ale indexu PX, což je index českých akcií, tolik nedařilo. Za 5 let zhodnotil celkem zhruba o 35 %, zatímco celosvětový index NYSE o 60 %. Za deset let dosáhl pražský index ještě horšího výsledku, zhodnocení jen o 10 %, zatímco NYSE vzrostl o 200 %.Podle Žalmana má ale burza v Praze budoucnost ještě před sebou. A nabízí akcie vzhledem k jejich hodnotě levně. „Historie je v investování irelevantní. musíme se dívat na to, co si myslíme, že bude. Na pražské burze si akcie kupuju za šesti-, sedminásobek, v Americe za šestnácti-, sedmnáctinásobek, u technologických akcií za 20násobek ročního zisku, tak to riziko je neporovnatelné. Za mě jsou ceny českých akcií podhodnocené,“ tvrdí Žalman.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Dividendy z ČEZ se proti loňsku skoro zdvojnásobí. I když je podíl na zisku svůdný, půda kolem polostátního gigantu je teď podle investora Daniela Gladiše příliš horká. Stát je v ČEZ ještě nepředvídatelnější než dřív, říká. Skupina ČEZ letos odvede státu celkem přes 100 miliard korun. Kromě daní a mimořádných odvodů totiž vyplatí také více než 50 miliard korun jako dividendu ze zisku loňského roku. I dividenda pro soukromé akcionáře bude letos rekordní.Zatímco loni dostali od polostátního energetického gigantu jako podíl ze zisku 48 korun za každou akcii, letos by to podle očekávání analytiků mohlo být přes 80 korun.„Průměrný odhad analytiků je 81 korun 60 haléřů za akcii. Myslím, že tak nějak to bude. Zisk ČEZ za loňský rok bude vysoký. Je na rozhodnutí státu, kolik se rozhodne akcionářům vyplatit. Ale dividenda by mohla být téměř dvojnásobná než o rok dříve,“ odhaduje Daniel Gladiš z fondu Vltava Fund SICAV v podcastu Ve vatě.Investor by si však neměl akcie vybírat jen podle výše podílu na zisku, upozorňuje Gladiš.„Dividenda je přendávání peněz z jedné kapsy do druhé. A na té cestě se ještě část ukrojí srážkovou daní. Dividenda by neměla být jediný a rozhodující argument pro investici.“Dividendám navzdory, akcie ČEZ nemá investiční expert podcastu Ve vatě v portfoliu od 90. let. „Já bych do toho neinvestoval. Absolutně nejsem schopen odhadnout, jakou má firma hodnotu. Nedá se říct, jak se bude vyvíjet ziskovost, dividenda, vlastnictví, zadluženost. Je to akcie pro otrlé. Hlavní akcionář (stát, pozn. red.) mi připadá velice nepředvídatelný. Nejen, že se to nezměnilo, ale je to ještě horší než dříve,“ má za to Gladiš.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Český státní dluh dělá 2 895 miliard korun. Skoro tři biliony. Trojka a za ní dvanáct nul. Maďarsko a Polsko své dluhy zalepily úsporami od občanů. Podle ekonoma Dominika Stroukala státní dluh nakonec zaplatí drobní střadatelé.V roce 2010 jsme dostali do schránek tzv. Kalouskovu složenku, která každého vyzývala, aby zaplatil 121 tisíc korun. Byl to rozpočítaný státní dluh na obyvatele včetně dětí a kojenců. Dneska na každého teoreticky připadá už 275 033 korun.Vláda si peníze půjčuje buď od bank, nebo vydává státní dluhopisy. Nedávné příběhy z Polska a Maďarska dokládají, jak můžou k zalátání státního dluhu posloužit úspory střadatelů na důchod.Pro příklad nemusíme chodit daleko do historie. Polská vláda před 10 lety „znárodnila“ úspory svých občanů na důchod. Na státní účty převedla víc než půlku peněz naspořených ve fondech. Z nich bylo více než 40 procent investováno v polských státních dluhopisech, které stát skartoval, a snížil si tak státní dluh zhruba o osm procent.Maďary vláda zase postavila před ultimátum, že buď převedou úspory ze soukromých  penzijních fondů do fondu státního, nebo přijdou o tři čtvrtiny svého budoucího důchodu. Většina lidí poslechla a proti své vůli pomohla zalátat díru ve státní kase.„Polsko a Maďarsko jsou naši blízcí partneři. Mám strach někde nechávat peníze na 40 let a doufat, že si jich nikdo nevšimne. Bál bych se, že by na ně stát sáhl v době, až je budu potřebovat,“ říká liberální ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě. Podle něj jsou peníze v každém státním fondu teoreticky v ohrožení.V Česku nic takového zatím nehrozí, máme průběžný penzijní systém, do kterého peníze na penze přitékají a zase hned odtékají. „Peníze nikde nesedí, chamtivé ruce politiků nemají co vzít. Kdyby politik sestavil fond a dal nám povinnost tam nakupovat státní dluhopisy, tak bych měl obavy, že on nebo někdo další po něm na ty peníze sáhne,“ obává se Stroukal, který působí na Metropolitní univerzitě Praha.Od koho má napůjčováno Česká republika? Jak fungují státní dluhopisy? Jak je možné, že Japonsko – nejzadluženější země na světě – nepadne? Poslechněte si celý podcast. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Panelákový 2+1 v Olomouci zlevnil za půl roku o 800 tisíc, stometrový mezonet s terasou za Prahou o víc než milion. Hypoteční expert Libor Ostatek říká, že drahým hypotékám navzdory vyjde byt se slevou líp než v době laciných úvěrů.„Až překlenete fixační období a peníze budou opět levnější, nebude obtížné si u banky vyjednat lepší úrok,“ říká Libor Ostatek, odborník na financování bydlení ze společnosti Broker Trust a zakladatel Golem Finance. „Zatímco cenu nemovitosti po transakci už nezměníte, s hypotékou něco udělat můžete, pokud se tedy situace s úroky zlepší,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě.A právě to Ostatek pro nadcházející roky předpokládá. Konkrétní propočet ukážeme na zmíněném bytě 2+1 z olomouckého sídliště. Panelový dům z druhé půlky 70. let patří k těm, které šly od loňského podzimu s cenou nejvíc dolů.Na realitním serveru Reality Čechy a Morava se tento byt loni v červnu objevil za 3 990 000 Kč. Pokud bychom si na něj v té době vzali hypotéku na 30 let za tehdy běžně dostupná 2,99 %, vycházela by měsíční splátka na 13 400 korun.Nemovitost ale od té doby dvakrát zlevnila a loni v listopadu se prodala s dvacetiprocentní slevou za 3,19 milionu. Jenže mezitím úvěry na bydlení razantně podražily. Za současných cen hypoték (6,19 % s tříletou fixací) bychom spláceli 15 600 za měsíc. Ale jen do doby, než uplyne fixace a sazba poklesne.„Až sazba klesne opět na 2,99 %, tak se se splátkou můžu dostat na 11 tisíc korun měsíčně. Za tu samou nemovitost,“ spočítal Libor Ostatek. Teď jsou podle něj hypoteční sazby na maximu. Průměrná hypotéka se prodává s úrokem 6,25 %. Podobný propočet lze udělat i u zmíněného mezonetu v Mníšku pod Brdy. Tam cena loni v červnu začínala na 11 milionech, dnes je na 9,87 milionech. Že by šly ceny hypoték rychle a výrazně dolů, si Ostatek nemyslí. Pokles úrokových sazeb bude podle něj pozvolný. Na konci letošního roku se podle výhledu Golem Finance pro SZ Byznys budou hypotéky při optimistickém scénáři prodávat s úrokem 5,3 %, při pesimistickém za 5,7 %.Vrátíme se k 2% úrokům? Jak dlouhou fixaci zvolit? Kolik zaplatíte za předčasné splacení? Poslechněte si celý podcast. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Češi – v úprku před inflací – brousí kolem dluhopisů firem. Průměrný výnos aktuálně kolem 9 procent vypadá lákavě, známé jméno na obligaci ale není záruka, že peníze dostanete zpět, varuje investor Lubor Žalman. Že jsou dluhopisy bezpečnější než akcie, je zakořeněný omyl. Kdo si koupil dluhopis od zadluženého módního e-shopu Zoot, jistě nedopadl lépe než investor, který zakoupil akcie ČEZ. A akcie tohoto českého energetického gigantu jsou zase určitě výrazně rizikovější, než jeho dluhopisy.Obligace firem jsou skoro jako minové pole. „Každý týden máme na stole 3 až 5 nových emisí. Ale jdeme tak do desetiny z nich. Do 90 procent, co nám projde pod rukama, se nehrneme,“ přibližuje investor Lubor Žalman strategii svého fondu Encor Wealth Management, který se na obligace specializuje.Sítem fondu neprošly ani nedávno emitované dluhopisy e-shopu s potravinami Rohlík Group a sítě lékáren Dr. Max ze skupiny Penta. Emitentem byl totiž jiný subjekt, než by se podle názvu cenného papíru mohlo zdát.„Musím mít jasno, kdo je emitent. Někdy to jsou vykukové. Jako příklad dám dluhopisy Rohlík.cz a Dr.Max. Dluhopis je nazýván Dr.Max, ale emitentem je firma z holdingu o dvě úrovně výš. Ta si může napůjčovat další dluhy. Z toho důvodu jsme do toho nešli,“ vysvětluje Lubor Žalman.Podle Vadima Petrova, mluvčího skupiny Česká lékárna holding, jejíž součástí je i Dr. Max, dostali investoři ucelené informace. „Součástí balíku informací, které jsou k dispozici všem potenciálním investorům, je zcela určitě i údaj, která společnost ze skupiny Dr. Max je emitentem, takže zmíněné obavy nejsou příliš pochopitelné. Jedná se o standardní a transparentní proces. Ve skupinách je běžné, že dluhopisy vydává vlastník podílů. Máme už za sebou několik vln vydávání dluhopisů a dlužno říci, že všechny byly velmi úspěšné,“ uvedl Petrov.  Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Až na dveře zaťuká recese, centrální banky nás patrně zase zasypou penězi a i trhy budou profitovat, domnívá se ekonom Dominik Stroukal. Nejlepší investice jsou podle něj ty do bank, technologické akcie by zatím nechal spát.„Čeká nás špatný rok. Minimálně v tom střednědobém výhledu všichni čekáme, že projdeme technickou recesí. Čekáme, jestli se přelije i do recese zisků, do vyšší nezaměstnanosti. Ale možná je to dobré proto, že na to bude reagovat měnová politika, která by nás mohla ode dna vystřelit,“ míní ekonom Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.Kvantitativní uvolňování, tedy pumpování nových peněz do ekonomik, si centrální banky ve velkém vyzkoušely po velké hypoteční krizi a poté během pandemie covidu-19. „Sice tomu moc nefandím, ale dá se čekat, že se ty procesy zapnou. A pokud se zapnou, proč se na tom nesvézt. Je to přítok peněz, který trhy vystřelí nahoru. To je moment, na který bych já třeba čekal,“ řekl ekonom v podcastu Ve vatě.Už teď jsou ceny akcií podle Stroukala dost výhodné. Nízké ceny některých titulů jsou podle něj ideální startovní pozicí pro začátek dlouhodobých investic. Sám Stroukal s nákupy ale ještě vyčká.Trhy podle něj totiž budou ještě chvíli padat: „Ještě nenakupuju. Pořád spekuluju, že to vychytám líp, ale já nejsem denní trader. Pokud chce člověk vychytat měsíc, kdy to bude nejníž, tak myslím, že ještě přijdou horší měsíce.“ Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Firmy sice nyní nabírají až o pětinu méně lidí než loni, velké propouštění ale není na obzoru. Mzdy i letos dál mírně porostou, zhruba o 6 až 9 %, odhaduje analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský. Inflaci tak ale ani letos nedohoní. Růst mezd se podle Tomáše Ervína Dombrovského bude letos týkat nejen nových zaměstnanců: „Mnohem víc firem plánuje přidávat i těm stávajícím. Tempo růstu mezd malinko zrychluje oproti loňsku, letos bude mezi 6 až 9 %,“ řekl ve speciálu podcastu Ve vatě, analytik personální agentury LMC. Navzdory tomu, že lidé v řadě oborů uvidí na výplatní pásce větší částku, stejně si za ni ale průměrně koupí o deset procent méně než před rokem. V listopadu totiž byla v Česku inflace 16,2 procenta, a reálně tak klesly mzdy nejvíc od 90. let.  „Ochota zvyšovat mzdy mezi firmami přetrvává. Během covidu dostaly lekci, když na lidech šetřily a pak měly problém za půl roku nabrat lidi,“ připomíná expert na pracovní trh Dombrovský. Jak vyšlo z průzkumu společnosti LMC, která provozuje portály jobs.cz a prace.cz, více než polovina lidí se svými příjmy obtížně vychází. Pětina má dokonce velmi vážné potíže a řádově deset procent populace je v exekucích.Jen šetřit často už nestačí, proto si lidé hledají druhý příjem. Přivýdělek musí mít zhruba čtvrtina zaměstnanců a dalších 21 procent si ho plánuje najít, vyplývá z dat společnosti LMC.Další cestou je pokusit se o zvýšení mzdy u stávajícího zaměstnavatele. „Musí to vzít do svých rukou. Kdo si neřekne, zvýšení platu se nedočká. U nás to není zvykem,“ míní Dombrovský. Kdo práci jednou za pár let změní, polepšuje si rychleji.„Mezi pátým a desátým rokem se lidé dostávají do takzvané ‚zlaté klece‘. Všechno možné si osahali, ve firmě už vyrostli a do vyjednávání se už tak často nepouštějí. Zůstávají zticha, i když je spousta věcí pálí. Roste frustrace, ale klesá ochota s tím něco dělat,“ popisuje analytik chování lidí. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Akcie loni přišly až o pětinu své hodnoty. Popadané tituly lákají investory k nákupu. O  20 % klesl  index S&P 500, sdružující pětistovku největších amerických firem. Tesla a Meta spadly o 60 %. ČEZ na konci roku mínus 7%.Jestli firma stojí za investici, lze poodhalit pomocí akciové analýzy. „Je to jako loupání cibule. Odlupuješ vrstvu za vrstvou a nakonec brečíš štěstím nebo smutkem,“ říká investor Daniel Gladiš.V aktuálním vydání podcastu Ve vatě ukazujeme se zakladatelem fondu Vltava Fund Sicav, jak na analýzu akcie krok za krokem, a to na příkladu mexické pojišťovny aut Quálitas Controladora. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Experti Daniel Gladiš, Lubor Žalman, Dominik Stroukal a Daniel Gladiš a autorka podcastu Ve vatě Markéta Bidrmanová doporučují deset knižních titulů, které vám pomůžou nejen lépe investovat, ale i porozumět financím. Ve výběru najdete publikace bývalých traderů, bankéřů, vědců i vizionářů.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Zatímco loni prodeje nemovitostí trhaly rekordy, letos v létě jako když utne. Ceny bytů tak konečně začaly padat. Prodejci je letos nabízejí v průměru o sedm procent laciněji než loni, říká hypoteční expert Libor Ostatek.Letos se s koupí bytu vyplatilo podle odborníka čekat, v příštím roce už se však na trhu objeví spousta zajímavých nemovitostí.„Vyplatí se monitorovat, mít oči na stopkách a chopit se příležitosti, která v příštím roce přijde. Příští rok bude jedna z nejzajímavějších příležitostí za poslední dekádu,“ myslí si Libor Ostatek, který trh s bydlením monitoruje už 30 let, nyní v Broker Trust a Golem Finance.Okno poklesu cen bytů však nemusí zůstat otevřené dlouho, varuje Ostatek v investičním podcastu Ve vatě. „Pokud potřebujete bydlení řešit, bude příležitost výrazně lepší než letos. Ale nevyplatí se čekat, že to bude ještě lepší. Může to být lepší, ale trh je strašně volatilní úplně ve všem. Může oživit poměrně rychle a v dlouhodobém horizontu ceny nemovitostí zase porostou,“ upozorňuje.Před rokem se průměrná hypotéka ve výši tří milionů korun na 30 let financovala průměrně za 2,5 procenta, měsíční splátka činila zhruba 12 000 korun. Nyní se stejná hypotéka prodává s úrokem 6,3 procenta, což splátku vyhnalo na 19 000 korun měsíčně.Ostatek věří, že v roce 2023 půjdou úrokové sazby zvolna dolů, což by mělo zlevnit hypotéky. „Kdyby sazby hypotéky z dnešních 6,3 procenta spadly na 5,3 procenta a zároveň seženu nemovitost s 20% slevou, v tu chvíli jsem se splátkou zpátky kolem 13 500 korun,“ spočítal Ostatek.I tak však budou kupující dál omezovat hypoteční limity České národní banky. „Neznamená to, že by si každá domácnost mohla dovolit koupit nějaký byt. A neznamená to, že bude developer ochoten zlevnit byty nové, ale můžete dostat benefity jako vybavenou kuchyň nebo garážové stání,“ odhaduje Ostatek.  Nejmenší šance na slevu bude příští rok u kvalitních stavebních pozemků.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Trvalo měsíce, než banky zareagovaly na vyšší cenu peněz a odměnily vkladatele vyššími úroky. Podle exbankéře Lubora Žalmana ale vysoké úročení vkladů na spořicích účtech dlouho nevydrží.Češi se snaží ochránit své peníze před inflací, častým řešením je spořicí účet. Na nich aktuálně leží zhruba 220 miliard korun. „Spořáky“ jsou sice takřka bez rizika, ale mají i jednu velkou nevýhodu.U takového účtu není žádná garance, že atraktivní úrok přežije delší období. „Banka mi může ze dne na den snížit sazbu. Je to strašně flexibilní,“ varuje v podcastu Ve vatě bývalý šéf Raiffeisenbank Lubor Žalman.A sazby, které do spořících produktů nalákaly desetitisíce Čechů, začnou podle Žalmana už příští rok zase pomalu klesat. „Ve firmě si myslíme, že se úroky sníží, ale pomaleji. A zůstanou na hladině, která bude určitě vyšší než do konce loňska byla,“ odhaduje partner v investičním fondu Encor Wealth Management.Úroky na „spořácích“ jsou podle Žalmana na maximu. Za současných podmínek podle něj výš nepůjdou, leda u movitějších střadatelů. „Částky v desítkách milionů by mohly přitlačit ještě pár procent. Na částky menší tam bude vždycky menší sazba, pro banku jsou s tím spojené určité náklady,“ vysvětluje bývalý bankéř.Na současnou inflační vlnu jsou spořicí účty krátké, koruna totiž jen za letošní a příští rok ztratí přes desetinu své reálné kupní síly a před tím investory nezachrání prakticky žádný standardní investiční nástroj. Které banky nabízí nejvyšší úroky? Jak jsou na tom s úročením termínované účty? A na co vše si dát pozor, když si sjednáváte spořicí účet? Detaily si poslechněte v podcastu Ve vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Investice do fotovoltaické elektrárny se navzdory vysokým pořizovacím nákladům vyplatí. Komu se ale opravdu vyplatí? To a více vysvětluje Lukáš Papež, který má na starosti instalace ve společnosti Woltair.Některé domácnosti nasazují proti drahé elektřině soláry. Díky vlastní výrobě elektřiny ze slunce mohou snížit spotřebu elektřiny ze sítě a jejich náklady na energie se tak podstatně sníží.Jak dlouhá je aktuálně čekací lhůta na fotovoltaiku a pro koho má smysl? Na co je třeba se při rozhodování, zda si fotovoltaiku pořídit, nebo ne, zaměřit? S tím radí ve speciálu Ve vatě Lukáš Papež, který má na starosti instalace ve firmě Woltair, jež dodává energetické technologie.Instalační firmy kvůli obrovské poptávce narážejí na řadu faktorů, které čekání na systémy protahují. Podle Papeže jde hlavně o dodávky fotovoltaických systémů, zejména o bateriové systémy a střídače.Čeká se však také kvůli administrativě. „Jednak je to dáno také čekací lhůtou spojenou s distribucí a žádostí o připojení, kdy distribuce má měsíc na to, aby se k tomu vyjádřila. Když to zprůměruju, tak od podpisu smlouvy jsme v naší společnosti na nějakém cca půl roku, kdy máme realizaci dokončenou,“ říká Papež.Při přemýšlení, zda si pořídit, nebo nepořídit fotovoltaickou elektrárnu (FVE), by si měli lidé položit zásadní otázku, a sice tu, jaká je jejich spotřeba. „Viděl bych to od tří megawatthodin ročně,“ radí Papež.Zásadnější a rozhodující faktor je pak stav domu jako takového. „Panely vydrží 30 a více let. Je dobré mít střechu, která vydrží stejnou dobu,“ podotýká Papež.Klienti si však pořizují FVE i kvůli tzv. backupu, tedy záloze pro případ, že vypadne proud z distribuční soustavy. „U starších instalací, které mají třeba hliníkové vedení, to není úplně dobré,“ varuje.Ve vatě – Jak na energie Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost.  Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys.  Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Mezi lidmi je po manickém tištění bankovek za covidu stále příliš peněz. Riziko splasknutí ekonomické bubliny stoupá. „Množství rizik, která by mohla něco propíchnout, je větší než v roce 2007,“ říká ekonom Dominik Stroukal.Každá bublina je jiná, jedno ale mají společné. „Pojící prvek je, že předtím masivně naroste poptávka, typicky protože se předtím hodně zvýší peněžní zásoba. Tím se bublina nafoukne,“ popisuje vznik bublin ekonom Dominik Stroukal v aktuálním dílu investičního podcastu Ve vatě.Peníze, které banky a vlády vrhly na trh během pandemie, se přelily nejen do aktiv jako jsou akcie či nemovitosti, ale i do spotřeby. Důsledkem je bezbřehé zdražování. „Navíc zavřenou Čínu jsme v roce 2007 neměli, neměli jsme logistické problémy, lockdowny jsme neměli,“ popisuje Stroukal současná nebezpečí.Ceny se tak nepřirozeně nafoukly, kam se podíváme. Bubliny se mohou týkat v podstatě jakéhokoliv finančního aktiva.V čerstvé paměti máme bublinu na nemovitostech ve Spojených státech, časté jsou bubliny na akciích, ale mohou se týkat i dluhopisů nebo komodit. Náchylné jsou k nim kryptoměny.Předpovědět, co a kdy bublinu propíchne, téměř nikdo nedokáže. Dobrým vodítkem ale může být rychlé zvýšení úrokových sazeb, kterými se centrální banky, jako třeba nyní, snaží objem peněz mezi lidmi stáhnout. „Šest z devíti recesí po roce 1955 bylo spojeno s tím, že se prudce zvýšily úrokové sazby,“ říká Stroukal, autor knihy o ekonomických bublinách, který působí na Metropolitní univerzitě Praha.Britský ekonom Andrew Lawrence přišel v roce 1999 s tzv. Indexem mrakodrapů. Ten říká, že jakmile se dostavuje nová nejvyšší budova světa, bezprostředně hrozí vypuknutí další ekonomické krize. A skutečně, krize přišla po dokončení Singer Building v roce 1907, s Empire State Building v roce 1929 dorazila dokonce velká deprese.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.