Science Café

V rámci našeho partnerství se společností LMC pořádáme výjimečné Science Café přímo v prostorách jejího sídla v Holešovicích. A téma? Umělá inteligence. THEaiTRE – umělá inteligence jako dramatik. Jak naučit umělou inteligenci generovat scénáře divadelních her a jaké profese to do budoucna ovlivní. Termín: 2. 11. 2022 (středa), 18:00 Místo: LMC, Menclova 2538/2, Praha Host: Rudolf Rosa, Ph.D. / Ústav formální a aplikované lingvistiky, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy Vstupné: volné, ale nutná registrace FB událost: https://www.facebook.com/events/665613224986015 Do Švandova divadla můžete zajít na představení “AI: Když robot píše hru”. Herci jsou lidští, ale 90% scénáře vygeneroval nástroj THEaiTRobot, založený na jazykovém modelu GPT-2 od konsorcia OpenAI. Na Science Café se dozvíte, jak tento nástroj funguje, jaké má limity, jaký má do budoucna potenciál a uvidíte i videoukázku z divadelní hry. Pomocí THEaiTRobota si můžete zkusit vygenerovat vlastní divadelní hru klidně hned na https://theaitre.com/demo * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Cytoskelet je pro náš život naprosto zásadní. Proč tomu tak je? A je opravdovou kostrou buněk? Jaké zdravotní neduhy může způsobit, když nefunguje správně? Prozradíme, že mezi ně patří i neurodegenerativní choroby. Nejen proto se cytoskelet vyplatí zkoumat. Během přednášky odpovíme na uvedené otázky, ale také ukážeme, jak vytvořit cytoskelet ve zkumavce, a co tím můžeme získat. Hosty posledního letošního Science Café v Kampusu Hybernská budou Lenka Libusová (PřF UK) a Zdeněk Lánský (BIOCEV). * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Jsme jako moderní lidé prvními obyvateli Evropy? Co víme o migracích a šíření člověka do všech kontinentů od svrchního pleistocénu až do historických období? To jsou některé otázky, souvisejících s minulostí člověka, na které se snaží odpovědět současné antropologické vědy. Hlavní část přednášky bude věnována příběhu objevu nejstarší Evropanky, kterou je žena z Českého krasu, která zde žila asi před 45 000 lety. Hostem prvního Science Café v Kampusu Hybernská bude Jaroslav Brůžek z katedry antropologie a genetiky člověka PřF UK. * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Odkud se bere inflace? Jaká je role centrálních bank v udržování finanční stability? Jak s tím souvisí letos udělená Nobelova cenou za ekonomii? A co nás teď čeká? Více nám poví naši hosté, Jakub Matějů z ČNB a Jaromír Baxa z FSV UK. Anotace jejich přednášek najdete níže. * Jakub Matějů – Role centrálních bank Přednáška se zaměří na roli centrální banky v moderní ekonomice. Ta je hlavně dvojí: péče o cenovou (tedy boj s inflací) a finanční stabilitu. Právě za výzkum, jehož závěry vedly k rozvoji tzv. makroobezřetnostní politiky a tím přispěly ke stabilitě finančního systému, byla udělena letošní Nobelova cena za ekonomii. I o ní bude řeč. * Jaromír Baxa – Inflace Proč máme inflaci a co s ní? Jak současnou inflaci vysvětlit? Do jaké míry je česká inflace naše domácí a do jaké míry dovezená ze zahraničí? Čekají nás znovu 70. léta s obdobím vysoké inflace a nezaměstnaností? Můžeme inflaci zkrotit bezbolestně? Samé otázky, na které zkusím nabídnout odpovědi. * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Funguje hlas podobně jako otisk prstů? Jak moc spolehlivý je to důkaz? Do dějin a současné praxe využití zvuku v kriminalistice nás zasvětí Anna Kvíčalová z Centra teoretických studií a Radek Skarnitzl, ředitel Fonetického ústavu FF UK. Podrobnosti a anotace jednotlivých přednášek níže. HLASOVÝ OTISK A EXPERTNÍ SLUCH V OBDOBÍ STUDENÉ VÁLKY (Anna Kvíčalová) Představa, že lidský hlas může být stejně spolehlivým biometrickým identifikátorem jako otisk prstu souvisela s rozvojem technologie tzv. „hlasového otisku“ ve druhé polovině 20. století. Potřeba analyzovat zvuk anonymních telefonátů, odposlouchávaných hovorů nebo záznamů z policejních výslechových místností se během období studené války promítla do zakládání specializovaných kriminalistických laboratoří, které měly princip hlasového otisku zkoumat. V přednášce představím historii polozapomenutého pracoviště Fonoskopie, které se na pražském Kriminalistickém ústavu od roku 1975 systematicky zabývalo rozvojem „objektivních“ metod analýzy zvuku a rozeberu složitý proces, ve kterém se zvuk stává důkazním materiálem. OTISK IDENTITY MLUVČÍHO V ŘEČOVÉM SIGNÁLU (Radek Skarnitzl) Jedinečnost hlasu každého jedince je velmi lákavým konceptem dodnes, ale o unikátním „otisku hlasu“ ani po desetiletích zkoumání hovořit nelze. Naše řeč je totiž velmi plastická a jako mluvčí variabilitu, kterou nám mluvní ústrojí umožňuje, v každodenní komunikaci využíváme. Navzdory tomu existují způsoby, jak specifičnost hlasu mluvčího zachytit. V přednášce se zaměřím na v současné době přijímaný způsob srovnávání hlasů, který spočívá v kombinaci poslechového srovnávání hlasů pomocí analytického protokolu a analýzy akustických vlastností řeči a hlasu. * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Lze zemětřesení aspoň částečně předvídat? A jak se na něj lze připravit? Jaké vlastnosti musí mít moderní stavby, aby seismickým vlnám odolaly? A jak se na zemětřesení připravovali lidé v minulosti? Hosty březnové Science Café v Praze budou Tomáš Fischer z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky a Jiří Máca, děkan Fakulty stavební ČVÚT. Anotace jednotlivých přednášek: TOMÁŠ FISCHER – PŘEDVÍDÁNÍ ZEMĚTŘESENÍ Zemětřesení je pro lidstvo hrozbou od nepaměti. Už v antickém Řecku se lidé snažili porozumět jeho příčinám. Vznikaly tak první představy o tom, jak to vypadá pod zemským povrchem. Studium zemětřesení nám tak umožnilo porozumět stavbě a vývoji naší planety a také najít způsoby, jak zmírnit jeho zničující důsledky. Proč ale stále neumíme zemětřesení spolehlivě předvídat, o čemž jsme se přesvědčili nedávno v Turecku? A jak nám poznání malých zemětřesení pomáhá porozumět těm velkým? JIŘÍ MÁCA – SEISMOLOGICKY ODOLNÉ KONSTRUKCE – Co je seizmické (zemětřesné) inženýrství, seizmické riziko – Proč se stavby poškozují – primární a sekundární ohrožení staveb – Navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesení – Eurokód 8 – Hlavní konstrukční zásady, konstrukční řešení železobetonových a ocelových budov – Sofistikované zabezpečení staveb – seizmická izolace, viskózní tlumiče, pohlcovače kmitání – Proč jsou následky zemětřesní v Turecku tak veliké, co můžeme očekávat v ČR? * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966 * Na akci budeme natáčet a fotit. * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na www.soundcloud.com/sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab, HybCity a PedF UK. See less

Již dříve rodiče trápilo, že děti tráví příliš mnoho času před televizní obrazovkou. Obrazovky moderních zařízení (telefonů, počítačů) pak skrývají ještě mnohem větší lákadla, navíc je mají děti neustále na dosah ruky. Na druhou stranu ovšem nemusí obsah jen pasivně konzumovat, hraním a dalšími aktivitami se mohou vzdělávat a rozvíjet celou řadu klíčových kompetencí. Jak najít balanc mezi rozvojem dovedností a hrozící závislostí, případně jinými negativními vlivy? Další výzvou současnosti je snadno dostupná online pornografie. Jaký vliv může mít na sexuální výchovu a partnerské vztahy dospívajících? A jak děti a dospívající před jejími negativními vlivy chránit? Hosty dubnového Science Café v prostorách Kampusu Hybernská budou Kateřina Lukavská z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a Michaela Slussareff z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Akci budeme i streamovat. Pozor, i tentokrát je nutná registrace. Na akci se registrujte zde: https://forms.gle/fHK4YQ7uk83DNQyE7 * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966 * Na akci budeme natáčet a fotit. * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na www.soundcloud.com/sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab, HybCity a PedF UK. www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Co vše musí splnit léčivo, než může být uvedeno na trh? Jak daleko na této cestě je lék (PSMA-617), který již dokázal zachránit tisíce lidí s rakovinou prostaty, jimž lékaři nedávali naději? A jak vlastně funguje? Na tyto otázky odpoví Martin Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Martina Benešová z Německého centra pro výzkum rakoviny v Heidelbergu ve svých krátkých přednáškách (jejich obsah najdete níže), po nichž bude prostor pro Vaše další dotazy. Srdečně Vás zveme na první letošní Science Café v Praze, které se uskuteční živě v prostorách Kampusu Hybernská, ale bude ji možná sledovat i prostřednictvím streamu. Martin Fusek - Transfer technologií v oblasti vývoje léčiv a principy jejich schvalování Po zkušenosti s bleskurychlým vývojem vakcín proti viru SARS-CoV-2 by leckdo mohl nabýt dojmu, že výzkum v oblasti léčiv je snadnou záležitostí a nezaslouženým zlatým dolem. Cesta od nápadu až k plnému komerčnímu nasazení léků je ovšem obvykle dlouhá, nejistá a velmi nákladná. Ostatně, netýká se to jenom léků. Martin Fusek ve své přednášce posluchače provede celým životním cyklem objevu - od prvopočátečního nápadu až k jeho uplatnění v praxi. Martina Benešová - Rakoviny prostá prostata Vášní Martiny Benešové je radioaktivita, a svým nadšením dokáže rozzářit i tváře posluchačů. A není divu - spolu se svým týmem dokázala využít ohromných sil ukrytých v titěrných atomech k léčbě zhoubných nádorů prostaty. Přípravek PSMA-617, jenž nejdříve v experimentální studii vrátil do života lidi v terminálních stádiích, s metastázemi po celém těle, je nyní jen krůček od úplného schválení k běžné léčbě (i když zatím jen u terminálních stádií). Vedle principu léčby samotné a budoucích možných kombinací různých terapií ve své přednášce představí i další možná uplatnění radionuklidů - napr. zobrazování rakoviny. * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966 * Na akci budeme natáčet a fotit. * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na www.soundcloud.com/sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Jak může výzkum kořenových bakterií pomoct zemědělství v čase klimatických změn? Jaké to je dělat tři roky výzkum v Saudské Arábii? A jaké její cestovatelské skvosty stojí za objevení? Vědec, cestovatel a fotograf Lukáš Synek z Ústavu experimentální botaniky AV ČR tentokrát v rámci Science Café zkombinuje povídání vědecké i cestovatelské! V roce 2015 se Lukáš na tři a půl roku přesunul do Saúdské Arábie, kde zkoumal využití symbiotických bakterií podporujících růst rostlin pro zemědělství. Co o této stále nepříliš probádané oblasti víme? A jak to může pomoci zemědělství čelícímu dopadům změny klimatu? O tom bude první část večera. V té druhé Lukáš představí, jak se žilo jeho rodině na mezinárodní vědecko-technické univerzitě KAUST a jak se Saúdská Arábie stala jejich druhým domovem. Přeneseme se za mediální obraz kontroverzního pouštního království a odhalíme jeho kulturní a přírodní zajímavosti: dunové pouště, skalní města, barevné sopky, nádherné kaňony, vlahé palmérie, horské mlžné lesy, korálové útesy, starobylé pevnosti nebo prehistorické skalní rytiny. Probereme, jací jsou místní obyvatelé a jaký je jejich vztah k cizincům i postoj k současným sociálně-ekonomickým změnám. www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Voda zajatá v ledu a nespoutaný oheň, dva temperamenty, dvě mocné síly, které jsou navzdory své pověsti přirozenou součástí ekosystémů. S Marií Šabackou z Jihočeské Univerzity navštívíme ledovcové království, jehož území se díky globální klimatické změně postupně zmenšuje, s Ondrou Sedláčkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zase prozkoumáme nezastupitelnou roli požárů. Marie Šabacká: Ledovce ustupují prakticky všude na světě, a to rychleji, než se donedávna předpokládalo. Jeden z největších ledových masívů, grónský ledovcový štít, se nám rozpadá před očima, a pokud se bude planeta dále oteplovat stejným tempem, Alpy budou téměř úplně bez ledu do konce tohoto století. Jak to víme a co to pro nás znamená? I o tom vám budu vyprávět během své přednášky celé zaměřené na ledovce. Ledovec není jen neživá masa pohybujícího se ledu, ale na jeho povrchu i v jeho vnitřku existuje bohatý ekosystém mikroorganismů. Ukážu vám, jak vypadá, na jaké bázi funguje a jestli by nám jeho studium mohlo poodhalit něco o životě jinde ve vesmíru. Ondřej Sedláček Požáry v posledních letech na celém světě zachvátily obrovská území. Mluví se o přírodní katastrofě ničící přírodu i majetek. Proč se ale takové požáry objevují právě nyní? Jak takovým událostem předcházet? Je oheň nepřítel, nebo je významným a přirozeným činitelem, který v přírodě dlouhodobě chybí? Kam oheň patří, a kde naopak způsobuje problémy včetně klimatických změn? * Vstupné je dobrovolné. Jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Srdečně vás zveme na první letošní Science Café venku, které pořádáme pod záštitou Městské části Praha 2, a to na téma štěstí. Vyhraje-li někdo v pokeru větší obnos peněz, pravděpodobně budeme tvrdit, jaké měl štěstí. Je to ale opravdu tak? Do jaké míry může za jeho výhru náhoda? A dokáže mu štěstí ve hře přinést štěstí životní? Dá se vůbec jakýkoliv forma štěstí změřit, nebo dokonce vědecky zkoumat? A co to vlastně je, takové štěstí? Na tyto otázky se pokusí odpovědět naši tři hosté. Martin Dlouhý nám ukáže, že úspěch v hazardních hrách je o štěstí méně, než by se na první pohled mohlo zdát. Petr Synek představí, jaké chování by statisticky mělo vést k vyšší míře životní spokojenosti. A nakonec Anna Hogenová pohovoří o štěstí a tišině duše. Pojďte s námi štěstí naproti! Sejdeme se 15.6. v 18:00 na Karlově náměstí u sochy Elišky Krásnohorské. Budeme venku, takže zvažte oblečení podle počasí, vybavte se dekami na sezení a případně svačinou. Akce proběhla pod záštitou Městské části Praha 2. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

S Lenkou a Onřejem Vrtiškovými o vědecké žurnalistice Potkali se v jedné redakci, ale pak cesty obou zamířili jinam (vyjma té nejdůležitější). Ondřej je šéfredaktorem časopisu Vesmír, Lenka Vrtišková Nejezchlebová dělá rozhovovory v dresu Deníku N. Vědecké žurnalistice se však věnují oba. Jak si vybírají témata, případně zpovídané vědce, čeho je třeba se při práci držet a jaká je úroveň vědecké žurnalistiky v ČR? Hudební úvod: Night Music od Crowander (freemusicarchive.org/music/crowander) www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café PORG byl profesor Michal Pěchouček, který je současně technickým ředitelem společnosti Avast. O umělou inteligenci se zajímá již od svých studentských let. Po studiu ve Skotsku pracoval na projektech pro NASA a americkou armádu. Zároveň, je zakladatelem Centra umělé inteligence na ČVUT v Praze, kde v současnosti působí stovka expertů. V dnešní přednášce se dozvíme něco o umělé inteligence a jak se tento typ technologie dá použít na pracování s uživatelskými daty a proč by se umělá inteligence měla v oboru cybersecurity používat. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Pro člověka, který to s vědou myslí vážně, je dnes zahraniční zkušenost téměř nezbytná. O vědecké mobilitě, české akademické kultuře, atraktivitě ČR pro zahraniční vědce a mnoha dalších tématech jsme si povídali s chemikem RNDr. Michalem Kolářem, PhD z iniciativy Czexpats in Science, která má za cíl propojit české vědce v zahraničí mezi sebou a s vědci a vědeckými institucemi v ČR Hudební úvod: Night Music od Crowander (freemusicarchive.org/music/crowander) www.sciencecafe.cz

Mgr. Rudolf Rosa, Ph.D. - Absolvent informatiky na MFF UK, doktorské studium zakončil v r. 2018 na Ústavu formální a aplikované lingvistiky. Zajímá se o robopsychologii, morfologii, analýzu závislosti, strojové učení. Je hlavním řešitelem projektu THEaiTRE, jehož hlavním cílem je vyvinout systém pro generování scénářů divadelních her. Projekt THEaiTRE se provokativně ptá, zda robot zvládne napsat divadelní hru. V uplynulých měsících vědci z MFF UK ve spolupráci s odborníky z DAMU, dramaturgy a herci programovali umělou inteligenci tak, aby zvládla generovat scénář hry. Experiment má plánovanou premiéru na 25. 1. ve Švandově divadle – přesně 100 let od premiéry hry Karla Čapka R.U.R., jejíž výročí tím zároveň připomíná. Hudební úvod: Night Music od Crowander (https://freemusicarchive.org/music/crowander) www.sciencecafe.cz

Milí příznivci Science Café, kavárny již několik měsíců zejí prázdnotou a bohužel tak nemůžeme pořádat osobní setkání s českými vědci. Síly jsme proto napřeli do nového projektu, podcastu Science Café rozhovor. S našimi hosty si budeme povídat o různých aspektech vědecké práce (např. o vědeckých múzách, financování, popularizaci, práci v týmu, hodnocení, zahraniční zkušenosti či kariérním postupu). Protože je však důležitým pilířem Science Café interakce vědců se zájemci o vědu, otázky budete moci klást i vy! Napište nám do 22. listopadu do komentáře (nebo na email tereza@sciencecafe.cz), na co byste se chtěli zeptat našeho prvního hosta, prof. Vojtěcha Adama. Prof. RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D. se stal profesorem, ještě než dosáhl Kristových let, a nyní (o 5 let později), je vedoucím Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně a vedoucím výzkumné skupiny „Chytré nanonástroje“ na centru vědecké excelence CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Stojí tedy v čele týmu čítajícího více než sto osob. Ostatně práce s nimi ho na jeho povolání baví nejvíc. V roce 2018 získal prestižní ERC grant na výzkum svého „osudového“ proteinu metalothioneinu, kterému se věnuje od svých 18 let. Šikovné využití některých izoforem tohoto proteinu by mohlo zefektivnit léčbu rakoviny. Vedle toho pátrá po (nano)alternativách vůči antibiotikům, která jsou vzhledem ke stále častějším případům bakteriální rezistence více než žádoucí, a také si „pohrává“ s technologií CRISPR, jež umožňuje editaci genetické informace. Hudební úvod: Night Music od Crowander (freemusicarchive.org/music/crowander) www.sciencecafe.cz

Srdečně vás zveme na Science Café venku, které pořádáme ve spolupráci s Kofi-Kofi, pod záštitou Městské části Praha 2, a to na téma „káva“! Host č. 1: doc. Mgr. Karel Černý, Ph.D. Ústav dějin lékařství a cizích jazyků, 1. LF UK Káva se v renesanci a baroku vydala na dlouhou cestu z modliteben súfijských mudrců v Jemenu až na stoly měšťanů v Českém království. Při našem povídání si nejprve vysvětlíme, co víme o nejstarších dějinách konzumace kávy na Arabském poloostrově. Pak prozkoumáme, kdy se o kávě poprvé dozvěděli Evropané a co si o ní mysleli. S kávou se také šířily kavárny, a tak budeme hovořit o jejich začátcích. Nakonec se zmíníme o kávě v barokních Čechách, kdo ji asi pil jako první a jak by nám barokní káva chutnala (či spíše nechutnala). Host č. 2: MUDr. Vladimír Kmoch Klinika adiktologie 1.LF UK a VFN, Institut neuropsychiatrické péče K tématu kofeinu a adiktologie: Jak vzniká závislost na kofeinu, proč má diagnózu F15.2? Kdy jsou kofeinové účinky nebezpečné? Harm reduction v oblasti konzumace kávy! Dá se závislost na kofeinu léčit? Host č. 3: doc. Ing. Zbyněk Polesný, Ph.D. Katedra tropických plodin a agrolesnictví ČZU Se Zbyňkem Polesným se vydáme na cestu kávovým pásem a navštívíme Etiopii, kolébku lahodného nápoje, který naše setkání provází. Dozvíme se, jak se původně pralesní keř dostal na plantáže a jaký je rozdíl mezi známými pojmy „arabica“ a „robusta“ z pohledu botanika. Seznámíme se nejen s kávovníkem, ale také se zvyky lidí, pro které je pěstování kávy po generace hlavní obživou. * Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966 * Partnerem Science Café venku je Kofi-Kofi * Akce probíhá pod záštitou Městské části Praha 2 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Než zase Prahu ovládnou podzimní plískanice, sejdeme se ještě jednou venku na trávě na Karlově náměstí u sochy Elišky Krásnohorské (deku s sebou!). Tentokrát bude řeč o tom, co nás bude obklopovat, o městě samém. Abychom postihli alespoň některé z jeho mnoha tváří, pozvali jsme si tři hosty: urbanistku Annu Háblovou, dopravního telematika Miroslava Svítka a ekologa Davida Storcha. Pro někoho je město živoucím organismem, jehož vývoj se dá těžko odhadovat, ale promyšlenými zásahy alespoň usměrnit. Jiný zkoumá, jak chytrými technologiemi řešit krize, které dříve či později nastanou. A konečně, město lze vnímat i jako ekosystém - je domovem překvapivě velkého množství druhů živočichů a rostlin. Město je živé i hostí život, je fascinující i organické zároveň. A s kávou (kterou je možné zakoupit ve stánku Kofi Kofi) chutná skvěle. Host č. 1: Anna Beata Háblová, Ph.D. Město je jako živočich. Jako organismus, jehož život a budoucnost se dá jen velmi těžko plánovat a předvídat. Proto není jednoduché, aby jako celek fungovalo bezchybně. Přijďte se podívat na to, kde problémy měst vznikají, a jaké konkrétní otázky trápí Prahu. Dozvíte se, jak život v Praze ovlivnily monofunkční zóny, výškové budovy, absence hranic města nebo severojižní magistrála. Prozkoumáme, jaký typ struktury je pro město nejvhodnější, a proč už se tak v Praze nestaví. Host č. 2: Prof. David Storch (Centrum pro teoretická studia UK a AV, Přírodovědecká fakulta UK) Města jsou v dnešní krajině zpustošené moderním průmyslovým zemědělstvím často oázy biologické rozmanitosti. Pro Prahu to platí dvojnásob – její topografická a geologická rozmanitost a poloha u řeky v teplé nížině jí předurčují být, navzdory intenzivní urbanizaci, centrem biodiverzity. Prahu obývají nejrůznější organismy, které ovšem čtou různá městská prostředí různě – urbánní habitaty mohou být pro různé druhy lesy, skalami i stepí. Zvířata i rostliny se s městským prostředím vypořádávají různě, ale vesměs překvapivě úspěšně. Host č. 3: Prof. Miroslav Svítek (Fakulta dopravní, ČVUT) Žijeme ve 21. století, které je charakteristické bouřlivým vývojem nových technologií. Václav Havel trefně poznamenal, že technologie jsou mravně neutrální. Záleží na nás, zda je použijeme ke svému prospěchu a zvýšení humanity lidstva, nebo opačně, ke kontrole lidí a k omezování jejich tvůrčího potenciálu. Hovoříme-li o chytré odolnosti, máme na mysli maximální využití existujících dat, ale hlavně vytvoření nových znalostí (co se stane, když…), které jsou nezbytnou podmínkou pro koordinovanou reakci na nepředvídatelné události. V rámci prezentace bude demonstrováno, jak lze využít moderní technologie ke zmírnění následků krizových situací v našem hlavním městě. * Jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966. * Partnerem Science Café venku je Kofi-Kofi * Akce probíhá pod záštitou Městské části Praha 2 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

V roce 2017 se Česká republika dočkala vypuštění svého sedmého, dosud nejmenšího satelitu. Po dlouhé čtrnáctileté pauze od svého předchůdce - satelitu MIMOSA začal své úkoly plnit nový technologický nanosatelit VZLUSAT-1. Kam až se během té doby posunula úroveň miniaturizace techniky? Jak a odkud se takový nanosatelit řídí a na jakých dalších kosmických projektech spolupracuje tým z Fakulty elektrotechnické na Západočeská univerzita v Plzni nám přijde říci Ing. Ivo Veřtát, Ph.D z Katedry aplikované elektroniky a telekomunikací. Ivo Veřtát promluví o tom, kdo jsou lidé stojící za zmíněnými projekty, jak projekty vznikaly v podmínkách České republiky, co je jejich cílem, jakých výsledků dosáhly a jaké jsou plány do budoucnosti. Zmíní se také o tom, jaké je to být operátorem satelitu a že i vědci z kosmického výzkumu jsou přeci jen lidé. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Rostliny už nejsou jen výhradou planety Země. I naši zelení přátelé se stali kosmickými průzkumníky. Naopak některá flóra tady na Zemi vypadá jako z úplně jiného vesmíru. O rostlinách a vesmíru budou hovořit Aneta a Jan Lukačevičovi. Zatímco Aneta působí v Botanický ústav AV ČR, Jan se věnuje výzkumu na Oddělení kosmické fyziky - Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Vedle pokrevní přízně a práce ve vědě je spojuje i společný zájem: flóra. Aneta se na stážích ve Španělsku věnovala výzkumu hub. O kůrovci jako o nepříteli našich lesů jsme v médiích už slyšeli. Tušíte ale, co dalšího na nás v lese čeká? Houbový patogen, anebo strašidlo? Proč je dobré lesní bubáky znát? A jaký vliv na ně má klimatická změna? Jan vede laboratoř Marsonaut (Česká zemědělská univerzita v Praze) s cílem zdokonalit metody pěstování rostlin pro kosmické mise. Už totiž víme, že na Marsu se nachází voda a plány, že se na Rudou planetu vypraví první expedice astronautů nabývají jasnějších a jasnějších obrysů. Jak by se ale lidstvo na Marsu stravovalo a z čeho by čerpalo zdroje? Jaké jsou vůbec podmínky pro pěstování rostlin ve vesmíru a jak asi chutná čínské zelí na mezinárodní vesmírné stanici? Zveme vás na 115. pražské Science Café. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Vánoční svátky i přelom roku se stávají příležitostí k pozastavení se a k přemítání. Leden – jak už se stalo tradicí – se v i českobudějovickém Science Café nese ve znamení filozofie. Témat k přemítání přibývá a některá z nich se pro méně odolné jedince stávají nočními můrami. Čas od času se potkáváme s pojmy, jako jsou “turbulentní doba”, “tekuté časy”, “tekutá modernita”… Všechny jsou odrazem nejistoty, s jakou vnímáme dramatické změny posledních desetiletí. Rok 2020 je posledním rokem druhého desetiletí 21. století. Stojí za to letošní filozofické SC věnovat právě přemýšlení o přemýšlení o této době, pro kterou se také velice hodí adjektivum “digitální”. Co je to digitální myšlení z hlediska filosofického? Proč se mění univerzity na západě? Co je to život z vlastního pramene? To otázky, kterými se bude – mimo jiných – zabývat náš host, jímž je Anna Hogenová, přednášející na Pedagogické fakultě UK a Husitské teologické fakultě UK. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Přednášející: Prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc. získal profesuru v oboru logika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; v současné době vede oddělení logiky ve Filosofickém ústavu AV ČR a přednáší na Karlově Univerzitě a na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se především sémantikou, analytickou filosofií a filosofií logiky. Kolem poloviny minulého století se objevil nový matematický nástroj pro analýzu situací, ve kterých dochází k lidským interakcím (zejména soupeření, ale i spolupráce), tzv. teorie her. Tato teorie se původně soustředila především na ekonomii, později ale pronikla i do sociologie, evoluční biologie a dalších věd; a nemohla se vyhnout ani filosofii. Ve filosofii se modely, vzešlé z teorie her, pozoruhodným způsobem uplatnily zejména v logice, v teorii komunikace či v řešení problémů souvisejících s konstitucí a organizací lidských společenství. Jedním takovým problémem (kde se filosofie protíná s evoluční biologií) je to, jak mohla ve světě soupeření vzniknout spolupráce a jak si mohli lidé začít důvěřovat. Teorie her nám může pomoci osvětlit i problém vzniku a povahy jazyka či problém vzniku a povahy morálku. V přednášce budou naznačeny základní principy teorie her a pak budou probírány případy použití různých typů her pro řešení filosoficky zajímavých problémů. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Spintronika (neboli spinová elektronika) je nové rychle se rozvíjejí odvětví elektroniky, které využívá spinu elektronů k uchovávání, přenosu či zpracování informace. Spin je kvantová vlastnost elementárních částic, kterou ovšem klasická fyzika nezná. Spintronika umožnila v podstatě neomezené ukládání dat na internetu a pomáhá i při sběru dat například v aplikacích pro detekci vozidel na chytrých parkovištích. Výzkum ve spintronice se ale rychle dál rozvíjí směrem k novým typům počítačových pamětí, ultrarychlé elektronice nebo umělým neuronovým sítím. Česká republika v tomto vědním oboru hraje významné místo ve světě i díky objevům, které pocházejí z Oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd. Jeho vědci objevili metodu, jak přinutit obyčejné polovodiče, aby se chovaly magneticky. Takzvané antiferomagnety umožňují až tisíckrát rychlejší zápis dat než běžná paměťová média. Spintroniku představí na libereckém Science Café Tomáš Jungwirth, vedoucí Oddělení spintroniky a nanoelektroniky, nositel ceny Neuron. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Naše vozidla se každým rokem stávají chytřejší a samostatnější, vědecká centra i světové automobilky testují vozidla, která jezdí bez řidiče. K produkčním autonomním vozidlům však vede ještě dlouhá cesta, a to jak technologická, tak zejména legislativní a koncepční. Kdy nás tedy budou auta vozit sama? Stojí před námi výzvy spíše technického nebo etického rázu? A budou lidé o taková auta vůbec stát? Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Ptačí mobilita nás nejen fascinuje, případně budí závist, ale je také předmětem mnoha výzkumů a těší se velké pozornosti laiků. Sezónní přesuny na těžko představitelné vzdálenosti bez mapy, kompasu nebo GPS zařízení, pouze vlastními silami, jsou asi její nejznámější podobou. Ptáci se však pohybují neustále, v horizontálním i vertikálním směru, někteří dokážou v pohybu i spát. K pohybu je nutí, stejně jako jiné živočichy, čím dál častěji i změny prostředí, dostupnost potravy, lidská činnost. Ne každý je však schopen se změnám přizpůsobit. Proto se pohybují i jejich počty. Někteří přibývají, jiní mizí, další zcela vyhynou. "Počty a trendy vývoje populací jednotlivých druhů zajímají nejenom odborníky, ale dokonce se díky tomu hodnotí i změny kvality životního prostředí", říká Mgr. Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Před rokem 1989 měl v Československu počítač doma málokdo, přesto zásluhou amatérských nadšenců vznikaly stranou pozornosti komunistického režimu stovky počítačových her. Jak vypadaly? Jak se šířily? A jak se Indiana Jones ocitl na Václavském náměstí? O tom bude mluvit Jaroslav Švelch, jeden ze zakladatelů studia počítačových her u nás. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Kde se berou blízkozemní planetky a jaké nebezpečí nám od nich hrozí? Jak se objevují a jak se počítají jejich dráhy? Jaká je pravděpodobnost srážky Země s takovým nebezpečným tělesem a co by to pro život na Zemi i Zemi samotnou znamenalo? Jak se jim můžeme bránit? Hostem tentokrát astronomicky zaměřeného Science Café bude Petr Scheirich z Astronomického ústavu AV ČR. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Úvodem se seznámíme s příklady různých typů slov, která čeština přejala z jiných jazyků, a pro pořádek a také trochu pro pobavení se seznámíme i s návrhy, jak by případně mohly vypadat jejich „ryze české" podoby. Stručně pohlédneme i opačným směrem: existují slova, která z češtiny přešla třeba do angličtiny či němčiny? Na základě takových příkladů se zcela obecně zamyslíme nad tím, jaké jsou důvody mezijazykového přejímání slov a co slovní přejímky jazyku přinášejí - zda je přejímání slov mezi jazyky věc spíše užitečná, nebo zda to naopak jazyku (jakémukoliv: češtině, angličtině ...) škodí. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Po prázdninové pauze rozjíždíme osmou sezónu Science Café na Kladně. Zářijové téma? Chytré polymery aneb Jak čeští vědci přispěli k diagnostice a léčbě nádorů Hostem bude Mgr. Martin Hrubý, DSc., z Ústav makromolekulární chemie AV ČR, oddělení Nadmolekulárních polymerních systémů Hybridní polymery spojují výhody přírodních polymerů (např. cukrů) a polymerů uměle vyrobených. Podrobněji se podíváme na dvě možnosti jejich využití – zobrazení zhoubných nádorů a jejich metastáz ve spádových lymfatických uzlinách, které usnadňuje práci chirurgů, a kombinaci radio- a imunoterapie zhoubných nádorů. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Čínské holčičky Nana a Lulu se v listopadu 2018 staly prvními obyvateli této planety, kterým vědci už při početí uměle upravili dědičnou informaci. Co jsme tímto počinem odstartovali? Co všechno může genetické vylepšování lidstva přinést? A čím nám hrozí? Na tyto otázky odpoví na únorovém Science Café profesor Jaroslav Petr, který vědu popularizuje už od začátku 90. let minulého století. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Ve veřejném prostoru je Čína stále předmětem radikálních polarizací. Staré versus nové, tradiční versus moderní, či dokonce císařské versus komunistické. Představa, že je možné věnovat se pouze jednomu z těchto vyhraněných pólů je do jisté míry zcestná. V přednášce o dvou částech se dozvíte, jak je poznání starého determinováno novým a jak je studium nového nemožné, bez předchozích znalostí starého. Dnes a denně se dozvídáme neochvějné "pravdy" o prastaré civilizaci a dostává se nám více či méně zasvěcených vhledů do situace v zemi, která stále podněcuje přebujelou a divokou fantazii západního čtenáře. Zveme vás na 112. pražské Science Café, jejichž hosty budou sinologové Václav Valtr (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy) a Filip Jirouš (Sinopsis). Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Dozvíte se, jak se u malých dětí objevují první známky znalosti jazyka, jak se rozvíjejí a jak se to dá zkoumat. Řeč bude o výzkumu raného porozumění slovům a gramatice. Důležitou oblastí výzkumu jsou poruchy a komplikace jazykového vývoje. Kdy se vývojové poruchy jazyka objevují, jak se projevují a jaké mají dopady na děti? V druhé části večera se pozornost zaměří na bilingvní nebo multilingvní prostředí. Je zřejmé, že umět více jazyků přináší spoustu výhod – lépe se domluvíme, získáme větší rozhled a třeba i lepší pracovní příležitosti. Přináší ale znalost více než jednoho jazyka i něco dalšího, liší se od sebe nějak jednojazyční a vícejazyční mluvčí? Přednáška představí psycholingvistické poznatky o tom, jaký dopad má na lidi skutečnost, že ovládají více jazyků. Zaměří se na výzkumy, které poukazují na lepší kognitivní schopnosti u vícejazyčných mluvčích (např. na lepší pozornost). Dozvíte se také, zda vícejazyčnost nemůže mít třeba i nějaké nevýhody (například v tom, že vícejazyční mluvčí mohou mít problém vybavit si nějaké slovo ze svého mateřského jazyka). Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Tématem tohoto Science Café budou odpady. Je jich mnoho, mnoho již o nich bylo řečeno, ale po večeru s Olgou Šolcovou a Jakubem Bumbou (Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.) je budete milovat. Uvidíte, co jste ještě neviděli, uslyšíte, co jste ještě neslyšeli. Jaký je rozdíl mezi vysloužilými fotovoltaickými panely a peřím? Vlastně žádný. Obojí je možné bezodpadově recyklovat a získat čisté suroviny se širokým upotřebením. Když stojíte v supermarketu a v ruce držíte vaničku s očištěnými kuřecími prsy, napadne vás, co se stalo se zbytkem kuřete? Stehna leží ve vedlejším regálu, ale kam se ztratí peří ze 150 000 000 kuřat, které ročně v České republice sníme? Olga Šolcová vám ukáže, jak lze peří doslova přetavit v dále využitelnou směs aminokyselin a peptidů. V druhé části večera vdechne Jakub Bumba druhý život fotovoltaickým panelům. Solární elektrárny mají životnost desítky let, nicméně nebudou fungovat věčně. Protože obsahují mnoho křemíku a dalších polovodičů tak potřebných pro výrobu veškeré elektroniky, bylo by velice nevýhodné tato zařízení nerecyklovat. Recyklace fotovoltaických panelů je dnes ale málo efektivní a představuje jistou ekologickou zátěž. Přijďte se přesvědčit na 114. pražské Science Café, že česká věda toto umí změnit. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Jan Horáček: Slunce je přírodní termojaderný reaktor, náš inspirátor. Až dokončíme řešení fyziky a technologií tokamaku alias “umělého Slunce na Zemi”, bude stačit pouhých 30 gramů vodíku a litia na celoživotní energetickou spotřebu průměrného Evropana. Fúze neprodukuje nebezpečný jaderný odpad, nepřináší riziko vážné jaderné havárie ani neprodukuje skleníkové plyny. Dá se říct, že jde o "svatý grál energetiky". V Praze dokážeme vytvořit plazma horké 10 - 20 milionů Celsia na ½ sekundy. Tím pomáháme s fyzikou a konstrukcí ITERu, nejdražšího civilního pozemského vědeckého projektu. Vladimír Wagner: Radikální náhrada fosilních paliv a snížení emisí oxidu uhličitého nejsou dosažitelné bez intenzivního využití jaderné energetiky. Podařilo se v ní dosáhnout řady úspěchů. V posledních letech začalo pracovat několik reaktorů III. generace, které mají vynikající bezpečnostní i výrobní parametry. Ty by měly být hlavními tahouny jaderné energetiky v následujících desetiletích. Pro efektivní využití veškerého uranu a thoria i dramatické snížení objemu radioaktivního odpadu na jednotku vyrobené elektřiny je nutné přejít k reaktorům IV. generace či dalším ještě pokročilejším štěpným technologiím. Pokrok vidíme také v cestě k prvním fúzním elektrárnám. Mezi fúzními a štěpnými technologiemi je celá řada synergií a velmi výhodnými by mohly být i hybridní systémy využívající výhody obou. Během vystoupení se pokusíme o stručný přehled těchto technologií a jejich možností. Navíc, tým Jana Horáčka hledá šikovné mladé fyziky, inženýry, programátory, vakuáře, elektrotechniky a mnoho dalších pro ještě výkonnější reaktor COMPASS-Upgrade, který se právě začíná konstruovat... V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme! Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Tisíce kluků a holek propadají krátce po vzniku Česko­slovenska novému fenoménu – trampingu. Co je na něm přitahovalo? Do jaké míry šlo o sexuální hnutí? A jak ovlivnil prvorepublikovou kulturu a politiku? To jsou jen některá témata nově vydané publikace Český tramping v časech formování a rozmachu, z níž bude vycházet její spoluautor Jan Krško. V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme! Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Hostem speciálního Science Café, které jsme uspořádali pro tým našeho hlavního partnera, společnosti LMC, byla forenzní genetička Halina Šimková. Co to je důkaz? Právnická teorie říká, že je to „takový prostředek, kterým lze zjistit stav věcí“. Jenže dokazování nehraje roli jen v právu – ve skutečnosti je to jedna ze základních a univerzálních složek lidského myšlení. Důkazy prostupují každou oblastí života od vědeckého bádání až po ty nejosobnější záležitosti. A právě proto se na konstruování důkazů podíváme v této přednášce podrobněji. Proč při práci s důkazy nemusejí být lidská intuice ani zkušenost dobrými rádci? Proč lze na základě identického výsledku zkoumání jednoho spravedlivě odsoudit a jiného spravedlivě omilostnit? Jak elegantně dezinterpretovat důkazy? Existuje absolutní důkaz? A k čemu nám to všechno může být v „normálním životě“? V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme! Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Zveme vás na 106. Science Café v Praze, jehož hosty budou prof. RNDr. Ivan Čepička, Ph.D. a doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D, z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Tématem budou prvoci – organismy, které jsou sice obvykle pouhým okem neviditelní, jsou však všude kolem nás, a dokonce i v nás samotných. Tvoří podstatnou část živé přírody a z určitého pohledu je vlastně většina diverzity eukaryotických organismů tvořena právě prvoky. Přesto je biodiverzita prvoků dosud jen velmi málo prozkoumána a není výjimkou, že i na území ČR jsou objeveny zcela nové evoluční linie. Přestože většina prvoků žije volně, řada druhů vstupuje do dlouhodobého soužití s jinými organismy. Někdy jsou tyto vztahy vzájemně prospěšné, jindy jsou naopak pro hostitelské organismy nevýhodné. Pak je označujeme jako parazitické a cizopasní prvoci jsou jedněmi z nejdůležitějších patogenů jak lidí, tak i hospodářských a volně žijících živočichů, a dokonce i rostlin. V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme! Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Na konci listopadu 2018 ohlásil čínský vědec He Jiankui narození prvních geneticky „vylepšených“ dětí. Holčičky Nana a Lulu mají upravenou část genetické informace zodpovědnou za produkci receptoru, který využívá virus HIV pro vstup do buněk – jinými slovy měly by být imunní vůči nejčastější formě HIV viru. Vědecký svět čínského vědce razantně odsoudil, mluví se o největším skandálu posledních desetiletí, někdy dokonce o počátku úplně nové éry lidstva. He Jiankui přitom neudělal technologicky nic až tak složitého, překročil však dosud platné etické hranice. Vzhledem k tomu, že o funkcích jednotlivých částí naší genetické informace stále víme jen velmi málo, může mít jeho krok nedozírné důsledky. Co tato zásadní událost pro budoucnost lidstva znamená? A co se v Číně aktuálně děje? O tom bude na Science Café v Kladně mluvit profesor Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby. -- V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme! -- Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Rada Evropy i Evropská komise považují Nejvyšší rady soudnictví a další formy soudcovské samosprávy od 90. let minulého století za lék na většinu neduhů středoevropské justice. Zkušenosti z Maďarska a Polska však ukazují, že podmanit si soudy ve Střední Evropě není tak těžké, a to přes členství těchto zemí v Evropské unii a Radě Evropy. Ovládnutí soudů nezabránila ani rozsáhlá soudcovská samospráva, která navíc v současné sobě k ovládnutí obecných soudů dokonce přispívá. Které z Orbánových a Kaczyńskiho technik zasáhly soudy nejvíce? Je na něco takového české soudnictví připravené? Lze se vůbec takovému frontálnímu útoku na soudní moc bránit? -- V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme! -- Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Chtěli byste spolu se #sciencecafe nasát atmosféru světa Nobelových cen? V listopadu budete mít jedinečnou příležitost! Řeč bude tentokrát o kryo-elektronové mikroskopii, v níž byla letos udělena Nobelova cena za chemii. Zajímá vás, co je na zobrazování zmraženého tak převratného? Jak vlastně elektronová mikroskopie přišla ke svému „kryu“? A proč je právě ona zobrazovací metodou budoucnosti? Na tyto otázky nám odpoví Ing. Ondřej L. Sháněl, Ph.D. z Thermo Fisher Scientific CZ - dříve FEI - architekt transmisních elektronových mikroskopů a držitel US patentu za bezgapovou čočku, která výrazně zlepšuje optické vlastnosti těchto přístrojů. -- V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme! -- Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Lidé podvádějí mnohem méně, než by mohli, zároveň ale často překvapivě vynalézavě. Díky psychologickým experimentům stále lépe chápeme, za jakých okolností se i z čestných lidí mohou stát podvodníci a lháři. Kdy nejspíše budeme podvedeni (v obchodě, zaměstnání, ve státě)? A může být podvádění přínosné? O tom bude mluvit docent Petr Houdek z Vysoké školy ekonomické, který je jedním z předních expertů na behaviorální ekonomii u nás. -- Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Zveme vás na 104. pražské Science Café, které nás tentokrát provede vesmírem z netradičních úhlů pohledu. Lucie Davidová nám představí psychosociální výzvy spojené s dálkovými kosmickými lety a Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a Planetária hlavního města Prahy, nám ukáže, jestli můžeme vesmír nejen vidět, ale i slyšet. Tentokrát se těšte i na pokusy. 1. přednáška (Lucie Davidová): Psychosociální aspekty kosmických posádek Dlouhodobé vesmírné mise pro člověka představují zcela nové výzvy. Při krátkodobých letech do vesmíru lze předpokládat, že se člověk přizpůsobí náročným podmínkám a překoná dočasné těžkosti. Na rozdíl od toho, dlouhé a náročné projekty, jako např. mise k Marsu, přichází se zcela novými překážkami, se kterými se posádka na palubě bude muset vyrovnat. Jaké psychologické a psychosociální výzvy pobyt ve vesmíru přináší a jak je možné případným problémům předcházet? 2. přednáška i s pokusy (Jakub Rozehnal): Akustický vesmír Zvukové vlny jsou dalším nezávislým zdrojem informací o vesmíru, který nás obklopuje. V našich představách bývají vesmírné zvuky záhadné a možná i trochu strašidelné. Vydávají však hvězdy, galaxie či jiná kosmická tělesa skutečné zvuky? A pokud ano, jak je můžeme uslyšet? Jsou tyto zvuky stejně tajemné jako vesmírné objekty, které je vydávají? Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Kdo je autorem myšlenky Velkého třesku? Kdo tuto teorii rozpracoval a zpopularizoval? Proč se Velký třesk potýkal s výsměchem a odmítáním? Jak je tato teorie přijímána dnes? Na tyto a další otázky se pokusí odpovědět náš host, astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc., vědecký pracovník Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Zatímco klasické kriminalistické disciplíny si své know-how udržují desítky let v prakticky nezměněné podobě, moderní forenzní obory, jako je analýza DNA, využívají stále nové poznatky přírodních věd a neustále rozšiřují svůj potenciál. Všechny tyto obory však bez ohledu na svou technickou podstatu musejí umět správně vyjádřit váhu zjištěných důkazů, tedy to, jak moc výsledky jejich zkoumání svědčí pro něčí vinu či nevinu. Jak to dělají? Umějí to vůbec? A mohou se splést? Forenzní genetička Mgr. Halina Šimková přednáší na třech vysokých školách a propaguje tzv. bayesovskou inferenci. Pracovala v Kriminalistickém ústavu v Praze. Nyní je na volné noze a mimo jiné je místopředsedkyní Československé společnosti pro forenzní genetiku. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Zveme vás na 103. pražské Science Café, které tentokrát bude mít rovnou dva hosty, Ondřeje Bajgara a Jana Romportla, kteří nás společně provedou tématem umělé inteligence a jejích důsledků. 1. přednáška (Ondřej Bajgar): Neuronové sítě Tradičně lidé museli počítačům do detailu popsat, jak v které situaci krok po kroku postupovat. To už pro mnohé oblasti neplatí. Stroje se zvládají učit samy. Víc a víc úloh tímto způsobem začínají zvládat lépe než lidé. Za velkou částí tohoto úspěchu v posledních letech stojí umělé neuronové sítě - technologie volně inspirovaná tím, jak se učí mozek. Jak tato fascinující technologie funguje? Kde jsou její silné stránky a kde mají zatím lidé před stroji výrazný náskok? S jakými problémy se kolem ní musíme potýkat? I na tyto otázky se během tohoto krátkého výletu do světa strojového učení společně podíváme. Ondřej Bajgar poslední tři roky pracoval pro IBM Watson na výzkumu umělých neuronových sítí, které mimo jiné učil rozumět lidskému jazyku, byť od října se bude přesouvat na Future of Humanity Institute, University of Oxford, kde bude vymýšlet, jak umělou inteligenci udržet bezpečnou. Předtím se na britské University of Warwick věnoval aplikované matematice, především modelování dopravních a biologických systémů, ale také třeba rozbíhání a provozování potravinového co-opu a pěstování zeleniny. Ve volném čase spoluorganizuje Letní akademii Discover a mentoruje v rámci Yoda Mentorship Programme. 2.přednáška (Jan Romportl): Life 3.0 a další vyhlídky (obecné) umělé inteligence Přijměme nyní poněkud zjednodušující (a biology patrně dráždící) výklad vývoje života: jestliže Life 0.1 byl první výskyt života na Zemi, tak Life 1.0 jsou nejrafinovanější jednobuněčné organismy a s nástupem Life 2.0 přichází člověk a tzv. antropocén. Lidstvo dnes prožívá Life ve verzi 2.x, kde x je výrazně vyšší než 0 a nejspíše poslední z dvojkové číselné série. Přijde tedy další významný upgrade? A má přijít? Jak bude vypadat? Co přijde po antropocénu? V přednášce se pokusím ukázat, že dnešní stav v oblasti umělé inteligence skutečně stojí na prahu Life 3.0 a je dost možné, že ho do konce tohoto století překročí. A pokusím se též vyložit svůj názor, že tento upgrade by skutečně měl být proveden, ale zase ne příliš brzo, raději ne v příštích 30 letech, nebo to dopadne velmi špatně. Jak špatně, tím se také můžeme v přednášce postrašit. Jan Romportl je Chief Data Scientist v O2 Czech Republic. Do roku 2015 působil na Západočeské univerzitě v Plzni, kde vedl oddělení Interakce člověka a stroje ve Výzkumném centru nových technologií, věnoval se aplikovanému výzkumu umělé inteligence na Katedře kybernetiky Fakulty aplikovaných věd a vyučoval filozofii umělé inteligence na Fakultě filozofické. Od roku 2015 buduje v O2 analytický tým intenzivně zaměřený na využívání a rozvoj pokročilého strojového učení v oblasti telekomunikačních dat. Kromě nedávného půlročního výletu do tech-startupového prostředí coby Chief Science Officer v AI Startup Incubatoru se nyní věnuje i výzkumu bezpečnosti umělé inteligence. Dále výzkumně spolupracuje s Centrem teoretických studií Univerzity Karlovy, s Národním ústavem duševního zdraví a s českým spolkem hnutí Effective Altruism. Organizuje také AI Safety Meetup v Praze. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café na Novém PORGU (1/2018) byl Ing. Tomáš Mocek, Ph.D., vedoucí pracovník výzkumného laserového centra HiLASE, které patří pod Fyzikální ústav AV ČR. Tomáš Mocek představil práci centra, typy laserů a jejich význam pro vědu i praxi. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café Praha (6/2018) byl jazykovědec doc. Karel Oliva. Proč a jak si čeština mění cizí slova? Jaká česká slova si přivlastnily a změnily cizí jazyky? Proč se to vůbec děje? A co to pro češtinu znamená? Karel Oliva je český jazykovědec a vysokoškolský pedagog. Odborně se zabývá matematickou lingvistikou a formální syntaxí. V letech 2003–2016 působil jako ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Externě vyučuje na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Pro mnohé se může jednat o překvapení, ale Česká republika zanechává výraznou stopu při objevování Sluneční soustavy a má v této oblasti skvělou celosvětovou reputaci. Čeští vědci se podílejí na vývoji přístrojů, které posouvají hranice lidského poznání v rámci kosmického výzkumu. O jaké přístroje se jedná? Jak takový vývoj probíhá? Jakým způsobem mohou přispět k budoucí kolonizaci mimozemských těles? A jaké technologie ještě musí lidstvo vyvinout, aby se mohlo vydat na odvážné cesty vesmírem? Vydejte se spolu s námi a naším hostem, Ing. Janem Lukačevičem z Oddělení kosmické fyziky, ÚFA AVČR, na výlet po naší sluneční soustavě, od Měsíce až po ledové měsíce Jupiteru. Budete-li mít jakékoli otázky týkající se kosmu a jeho dobývání, Jan vám je rád zodpoví. O hostovi: Ing. Jan Lukačevič (1991) na Oddělení kosmické fyziky, ÚFA AVČR, konstruuje zařízení detekující atmosferické elektrické výboje na Marsu pro misi ExoMars 2020. Za jeho výzkum a přístup k vědeckému bádání už se mu dostalo i prestižního ocenění British Interplanetary Society Award. Intenzivně se věnuje také popularizaci vědy, ať už na sociálních médiích či přímo na přednáškách při kontaktu s publikem.

O laserech jako supernástroji člověka 21. století bude mluvit Mgr. Michal Vyvlečka, vědecký pracovník laserového centra Hilase Centre. S aplikacemi laseru se setkáváme denně, ale o jeho funkci víme mnohdy jen málo. Pojďme společně pochopit, jak laser funguje, čím je laserové záření unikátní a co mu umožnilo prosadit se v takřka všech odvětvích lidské činnosti. Pomocí experimentů nahlédneme až do okamžiku, kdy se v aktivním prostředí laseru zrodí foton, zjistíme, co se stane, když laser ponoříme do kapalného dusíku, ukážeme si základní vlastnosti laserového záření, jako je například koherence. O přednášejícím: Michal Vyvlečka je vědecký pracovník laserového centra HiLASE zabýající se nelineární optikou za vysokých energií, přičemž nelineární optické jevy využívá ke generaci koherentního záření ve střední infračervené oblasti spektra. Jako PhD. studet vídeňského programu CoQuS (Complex Quantum Systems) se zaměřuje na kvantové počítače. Dlouhodobě se věnuje popularizaci vědy, práci s talentovanou mládeží a propojováním neformálního a formálního vzdělávání. Je členem představenstva České rady dětí a mládeže, působí v Dětské tiskové agentuře a v dalších organizacích. Vede unikátní mezinárodní česko-slovenskou soutěž pro mladé zájemce o přírodní vědy – Expedici Mars. Volný čas tráví cestováním, fotografováním a dobrovolnickou prací v různých koutech světa.

Tolkienovy knihy dodnes lákají miliony čtenářů. Fungování Středozemě vzbuzuje zájem řady odborníků od politologů přes literární vědce až po historiky. Marek Vácha se bude věnovat tomu, co mohou Tolkienovy knihy znamenat z pohledu přírodovědce. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café v Praze (2/2018) byl Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. z katedry elektrotechnologie ČVUT FEL. V přednášce se dozvíte ověřená fakta o spolehlivosti výroby elektrické energie ze slunce v podmínkách střední Evropy, o závislosti množství vyrobené energie na počasí a typu instalace. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz