Podcasts about mnoho

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.

Přívozy mají v Praze na Vltavě dlouhou historii, která sahá až do středověku. Sloužily k překonávání vodního toku a byly důležité pro dopravu a obchod. Postupně je nahrazovaly mosty a jejich význam se tím pádem zmenšoval. Přívozům samozřejmě nenahrával ani rozvoj automobilové dopravy. Mnoho z nich skončilo po roce 1948 kvůli zániku živností. Přívozem se ale v Praze můžete svézt i dnes.

Mnoho z vás už vie o novinke v Mladí lekári. Séria 12 akreditovaných webinárov (a viac) na zručnosti, ktoré ťa nenaučili. 12 pre prax od Mladí lekári alebo Čo ťa škola nenaučila, ale prax vyžaduje. Viac na: https://www.mladilekari.sk/12preprax/

Návrat z dovolené je velké téma. Měli jsme se hezky, odpočinuli jsme si a pak si říkáme, jakým způsobem některé věci přenést do praktického života. Po dovolené nás napadají slova jako zpátky do reality. „Tuhle větu nemám rád, protože my v realitě stále jsme. A v případě, že dovedu realitu zakoušet nějakým jiným způsobem, vnímám to jako dobrou zprávu. A spíš se ptám, co je to, co si v běžném životě nedovoluji?“ ptá se psycholog a psychoterapeut Adam Suchý.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na jaře zastavil požár elektrické rozvodny provoz letiště Heathrow v Londýně, v dubnu ochromil obrovský blackout Španělsko, v červenci pak zažilo velký výpadek i Česko. Jak velkým bezpečnostním rizikem jsou kolapsy přenosových soustav?Hostem Ptám se já byl nastupující velvyslanec v Británii Václav Bartuška, který letos v létě po 19 letech skončil na pozici zvláštního zmocněnce ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost. Masivní výpadek elektrického proudu, který zažilo Česko 4. července, trval několik hodin a postihl asi milion odběratelů. Za blackout mohla mechanická závada - roztržení fázového vodiče, který přenáší elektřinu mezi elektrárnami a rozvodnami. Podrobnější příčiny výpadku se ještě vyšetřují.Podle bývalého zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky není vyloučené, že se budou blackouty v budoucnu opakovat: „Máme vysokou míru na nestability v sítích v celé Evropě. Budeme ji mít v příštích letech. To je dáno tím, kam směřujeme: k většímu podílu neřiditelných zdrojů, z velké části obnovitelných. Klesá podíl toho, co se řídit dá, tedy uhlí, zemní plyn, jaderné elektrárny a voda. Takže ano, máme nové situace a budou nové situace. Nepochybně.“Výpadek ovšem může přijít opět až několik let, nebo nemusí po mnoho let dojít na žádný. „Blackout ve Španělsku (letos v dubnu) byl první velký v Evropě po 19 letech. Takže bych rozhodně nikoho nestrašil. Ale vědomí toho, že systém je křehký a že běží velkou část času na 100 procent výkonu i více, to je prostě pravda,“ prohlásil bývalý klíčový muž české energetiky.Václav Bartuška byl do roku 2001 generálním komisařem české účasti na Světové výstavě Expo 2000 v německém Hannoveru. Kromě zvláštního zmocněnce ministerstva poté také v letech 2010 až 2014 pracoval na pozici vládního zmocněnce pro rozšíření Jaderné elektrárny Temelín. V Londýně nyní nahradí velvyslankyni Marii Chatardovou.  S jakými pocity sleduje aktuální debaty o blackoutu v Česku? „Když mě před 19 lety jmenovali, tak jsem na první velké konferenci řekl, že by české energetice strašně prospěl takový pořádný dvoudenní blackout. Aby lidé pochopili, že elektřinu potřebují ke každodennímu životu. A za těch 19 let se to vědomí veřejnosti o elektřině výrazně změnilo,“ řekl Václav Bartuška a dodal: „Nás udržuje naživu spousta technologií, které nevnímáme. A křehkost této civilizace je něco, co si nechceme připustit. Elektřina je zásadní pro náš život, pro naše přežití. A jsem rád, že se dostala do popředí, je v centru pozornosti lidí.“Jaké poučení si z červencového výpadku vzít? Na jak velké investice do sítí se musíme připravit? Jaké nás čekají ceny energií? A na co se Česko musí v energetice v příštích letech zaměřit?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kvůli globálním změnám klimatu ledovce tají, ustupují a odkrývají nová pobřeží. Znamená to zásadní proměnu krajiny, ekosystému, ale i ekonomiky. Detailně tento jev popsal mezinárodní tým vědců vedený Janem Kavanem z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svět je v pohybu. Co přinese do funkce nastupující prezident Nawrocki česko-polským vztahům? Mnoho ruských emigrantů je sice proti Vladimiru Putinovi, ale pro Rusko. Špatné příklady by neměly táhnout, i když je za tím BBC. A jak se mluví psí řečí? To jsou témata pátečních Názorů a argumentů, jimiž ze studia provází Ondřej Konrád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Každý podnikatel někde začíná. Často jako nadšenec, který miluje produkt, zná každý jeho detail a dává do něj celé srdce. Jenže vybudovat firmu, která dlouhodobě prosperuje, znamená víc než jen dobrý produkt. Je to přechod z role produkťáka do role podnikatele a CEO. Z farmáře, který od rána do večera okopává záhonky, na farmáře, který zároveň plánuje, prodává a řídí celý podnik. Tento posun často rozhoduje o tom, jak velkou a zdravou firmu se podaří postavit. Mnoho podnikatelů totiž narazí právě na to, že jejich firma je silná v produktu, ale slabá v prodeji, strategii, financích nebo vedení lidí. A pokud včas nezmění přístup nebo si k sobě nenajdou někoho, kdo tyto slabiny pokryje, může i firma s potenciálem začít stagnovat nebo upadat. Je fér si přiznat, že ne každý chce nebo zvládne být CEO. V rámci mentoringu je s klienty často nutné se vrátit k základní otázce: „Co vlastně chci dělat a kde se v životě vidím?“ Pokud ale někdo chce firmu nejen založit, ale také řídit a škálovat, měl by se naučit přepínat mezi různými rolemi. Nosit čepici produkťáka, ale hlavně i tu CEO. Vnímat firmu jako stroj, který má mnoho součástek, a všechny musí fungovat. Pokud se chcete stát podnikatelem, který firmu opravdu řídí a rozvíjí, začněte od sebe. Vyjasněte si svou vizi, nastavte strategii, popište si svou ideální roli a naučte se vnímat celou firmu jako celek. Přijměte, že růst přináší nové výzvy, které je potřeba řešit, a inspirujte se od ostatních – ať už prostřednictvím knih, podcastů nebo zkušenějších lidí. A právě o těchto příbězích a zkušenostech mluvím i ve této nové epizodě. Pokud vás téma zaujalo, poslechněte si ji celou a zjistěte, co dalšího může rozhodnout o tom, zda vaše farma zůstane malá nebo vyroste v silný podnik. Více o spolupráci: https://rostecky.cz/spoluprace Kontakt: jiri@rostecky.cz LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/rostecky/ Instagram: https://www.instagram.com/rosteckycz/ www.rostecky.cz Jiří Rostecký Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Mnoho lidí si myslí, že zná Desatero, ale hned to první přikázání mine většina. Co znamená milovat Boha celým srdcem, myslí a silou?

Ranná kázeň: J(5, 1-9) „Potom bol židovský sviatok a Ježiš išiel do Jeruzalema. V Jeruzaleme pri Ovčej bráne bolo jazero s hebrejským menom Betezda, s piatimi prístrešiami. Mnoho chorých ležalo v nich slepých, chromých, vychradnutých ktorí čakali, až sa voda pohne, lebo z času na čas anjel Pánov zostupoval na jazero a zvíril vodu; a Príspevok Život v Kristovi zobrazený najskôr Evanjelický a.v. cirkevný zbor v Žiline.

Moderuje Pavlína Kyselová (repríza)

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Vždycky mě fascinovala představa mít umělou inteligenci jako spojence. Dneska bychom řekli kopilota – někoho, kdo nám může pomáhat s naším životem,“ popisuje Jan Tyl, původně student teologické fakulty, který dnes patří mezi nejvýraznější osobnosti české AI scény. Umělá inteligence podle něj není jen nástrojem, ale také zrcadlem naší společnosti, cestou k sebepoznání a možná i zárodkem nového typu vztahů. „Viděl jsem spoustu dívek zamilovaných do umělé inteligence. Mnoho mladých lidí ji přijímá daleko lépe, protože nekritizuje tak jako ostatní,“ říká a zároveň varuje před tím, že mladší generace mohou s AI jednat zkratkovitě a pokud se například přestanou bavit se svými vrstevníky, může jejich sociální inteligence zakrnět. Právě před tímto pohodlným odevzdáváním pozornosti a schopnosti přemýšlet Tyl varuje více než před sci-fi vizemi typu Skynet: „Daleko větší hrozbou je, že lidé budou delegovat myšlení na umělou inteligenci. Jde o takzvaný Google efekt. Nebudu se muset učit věci, které si můžu kdykoli vyhledat. A tak mi budou chybět základní znalosti.“ Tyl upozorňuje, že se nacházíme uprostřed nové průmyslové revoluce a připomíná, že i tehdy se lidé obávali, že je stroje připraví o práci – místo toho, aby se soustředili na to, že jim ji mohou usnadnit. Vypočítává, že umělá inteligence je dnes schopná přečíst si přepis z YouTube, shrnout z něj klíčové myšlenky a najít stovku relevantních stránek. „Míra halucinace“ je navíc s hloubkovou analýzou čím dál menší, ale pořád podle něj zůstává klíčové kritické myšlení. Sám navíc neustále testuje, jak může AI rozvíjet lidský potenciál. Jak přínosní pro nás mohou být digitální asistenti a jak mohou ovlivnit naše vztahy? Kam až jsme ochotni nechat stroj rozhodovat o našem životě? Může nám AI pomoct najít náš potenciál – nebo nám ho vezme? Jakou vizi AI budoucnosti si má Evropa vůbec stanovit a je důležité, kdo stojí v pozadí algoritmů? I to se dozvíte v rozhovoru.

Moderuje Pavlína Kyselová (repríza)Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moderuje Pavlína Kyselová (repríza)

Od predsudkov k realite: Prečo môže byť Albánsko novým Bulharskom?Mnoho ľudí má voči Albánsku predsudky, ktoré sa týkajú najmä bezpečnosti. Podobná situácia nastala pred 19 rokmi, keď realitná kancelária ARCHEUS začínala s predajom nehnuteľností v Bulharsku, ktoré tiež čelilo obavám ohľadom bezpečnosti. Rastislav Štalmach opisuje v podcaste tento pocit ako „de javu": „Pre mňa je to také „de javu”, pretože v roku 2006, keď sme začínali, tak nás oslovil jeden Bulhar žijúci v Prahe a ponúkol nám predaj nehnuteľností v Bulharsku. Rovnako vidím v Albánsko ten potenciál."Dnešné Albánsko je už podľa neho úplne iné a obavy o bezpečnosť sú podľa Štalmacha neopodstatnené. Krajina je členom NATO od roku 2009, čím sa stala pilierom bezpečnosti celého Balkánu. Okrem toho v roku 2022 začali prístupové rokovania do Európskej únie, s predpokladaným ukončením v roku 2027 a členstvom v roku 2030. Vláda a premiér sú veľmi proeurópsky orientovaní a albánsky premiér bol opätovne zvolený už po štvrtýkrát, čo naznačuje stabilitu a pokračovanie prozápadného smerovania krajiny. „Dnešné Albánsko už je úplne iné. Bezpečnosť tam je úplne rovnaká ako u nás,“ hovorí Štalmach. Ostrovný rezort tam dokonca plánuje vybudovať aj zať amerického prezidenta Donalda Trumpa.Investičný potenciál a dostupné ceny: Apartmán pri mori za zlomok cenyAlbánsko je považované za jednu z posledných lokalít v Európe s výrazným potenciálom rastu cien nehnuteľností. Rastislav Štalmach poukazuje v podcaste na obrovský cenový rozdiel v porovnaní s inými obľúbenými destináciami: „Z môjho pohľadu je Albánsko jedna z posledných lokalít, kde má zmysel celkom dobre investovať a s potenciálom rastu, keďže ceny nehnuteľnosti tam sú zhruba od 1000 € za m². Keď si porovnám Chorvátsko, kde je 4000 - 5000 € za m² v dnešnej dobe a polohou je to rozdiel zopár 100 km, tak je tam obrovský potenciál na rast.“Ceny apartmánov začínajú už od 49 000 €. Napríklad malá garzónka (35 m²) v prvej línii s výhľadom na more sa predala za 80 – 85 tisíc eur, pričom už tri roky prinášala príjem z prenájmu. Očakávaná ročná výnosnosť investície je 15 až 20%, pričom tento výnos bude pravdepodobne naďalej rásť. Majitelia nehnuteľností v Albánsku majú aj možnosť prenajímať svoj apartmán a získať z neho príjem v rádoch tisícok eur. Archeus a ich partneri už spravujú vyše 100 apartmánov pre klientov, čo poskytuje komplexnú službu v čase neprítomnosti majiteľa.Bezpečná kúpa nehnuteľnosti v Albánsku: Od skúšky až po rekonštrukciu na kľúčPri kúpe nehnuteľností v Albánsku je kľúčové dbať na bezpečnosť transakcie. Iba 52% nehnuteľností v Albánsku spĺňa štandardy bezpečnej kúpy, pretože mnohé nemajú vysporiadané vlastníctvo, list vlastníctva alebo kolaudáciu. Štalmach však garantuje 100% istotu bezpečnej kúpy.Spoločnosť nepredáva nové developerské projekty (tzv. „off-plan“) ani nehnuteľnosti vo výstavbe od domácich developerov kvôli vysokému riziku nedokončenia alebo problémom so stavebnými povoleniami. Namiesto toho predávajú len nehnuteľnosti, ktoré už stoja, sú skolaudované a funkčné a majú list vlastníctva, ktorý vedia overiť cez notárov. Štalmach v tomto prípadne zdôrazňuje: „My predávame len nehnuteľnosti, ktoré už stoja, sú skolaudované a sú funkčné. Klient má 100% istotu, že sa stane vlastníkom.“V rámci rozhodovania...

Božská míra byla neblaze překročenaUběhlo to rychle. Před deseti lety se rozjela událost, které se vzápětí začalo říkat velká uprchlická krize. Od jara 2015 přicházely zprávy, že výrazně posílil uprchlický proud jak po tradiční cestě přes Balkán, tak přes Středozemní moře. Pořád šlo ale ještě o desetitisíce, tedy zvladatelná čísla. Během léta poskočila na statisíce a na přelomu srpna a září již stálo na hranicích především do evropského schengenského prostoru skoro milion uprchlíků, takže do konce roku jich jen do Německa přišlo jeden a půl milionu. Tehdy, bylo to 31. srpna, zazněl slavný výrok Angely Merkelové „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!), který dosud rezonuje a vyvolává zcela protichůdné reakce. Pro jedny je příkladem téměř heroického optimismu, aktivního humanistického přístupu, podle něhož by měl demokratický politik jednat. Pro druhé naopak projevem nezodpovědnosti, naivity, pýchy a přecenění sil, kdy je jasné, že náklady na toto „zvládnutí“ bude nést někdo jiný než ten, kdo ho tak lehkomyslně vysloví. Otázka je samozřejmě, jestli mohla tehdy paní Merkelová dělat něco jiného, jestli tedy byla (a dále jsou) jiná řešení, zda se prostě některé věci v dějinách stanou bez ohledu na to, jestli to někdo chce, nebo nechce zvládnout.Fakt je, že léto 2015 toho strašně moc změnilo. Myslím, že se tomu říká game changer. Ta změna se projevila na úrovni řekněme politické a civilizační (padly hranice, zachvěl se princip občanství, výrazně se začalo proměňovat etnické složení staré Evropy…). Ale i na rovině osobní. Mnoho lidí zjistilo, že jejich názory jsou odlišné od názorů jejich přátel, někteří zjistili, že jsou extremisté, i když si vlastně nemyslí nic zvláštního, jiní zase začali propadat pocitu, že jejich bližní jsou strašní, ať v tom, či onom směru. Někteří se začali bát, jiní se naopak začali těšit na „jinou Evropu“. Zvláštní přitom byla role médií, která možná tehdy zažívala svou poslední velkou chvíli. Brzy ji zcela převzaly sociální sítě, kde se nyní odehrává většina bouřlivých „diskusí“.Já jsem ovšem pozval kolegy z tehdy ještě „mocných“ klasických médií, kteří nepsali výkřiky na sociální sítě, nýbrž byli a jsou zvyklí události komentovat s jistou kompetencí, odstupem, v souvislostech, tedy jaksi postaru. A najednou byli hozeni před novou věc. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Mnoho filmů nese název, který nijak nesouvisí s jejich obsahem. Často jde o vzletná či filozofická tvrzení a už podle toho poznáte, že vás čekají dvě hodiny bilancování nad vlastním životem.Komando nic nebilancuje. Komando nepokládá otázky. Komando rozkopne dveře, vypije vám džus a rozstřílí akvárko se sladkovodními krevetami. Proč? Žádné otázky, žádné přemýšlení!S rozpočtem deseti milionů dolarů, ze kterého si Arnie ukousl pořádný kus, není čas na hlubokomyslné úvahy. Jeho dcera je v nebezpečí a on má pouhých jedenáct hodin na to, aby vyskočil z letadla bez padáku, naboural několik aut, postřílel osmdesát jedna mužů, svrhl totalitní režim a dal hlavnímu záporákovi „upustit páru“. Komando je film tak béčkový, že se budete smát i v momentech, kde to tvůrci zjevně nezamýšleli, a my si ho vzali na paškál v novém díle podcastu Naše filmy.Podcast Naše filmy vychází pravidelně jednou měsíčně. Prvních 15 minut je pro všechny k poslechu zdarma, zbytek podcastu je dostupný pro patrony. Chcete se se stát patronem? Čeká na vás mnohem víc bonusů! Více najdete zde https://www.patreon.com/retronationcz.

Zpěvák, textař a excelentní hráč na foukací harmoniku, pro kterého je typický kovbojský klobouk. Mnoho let strávil v kapelách Greenhorns a Fešáci, v roce 1999 založil vlastní skupinu Přímá linka. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky patřil Michal Tučný a stále patří Petr Novotný.

Zpěvák, textař a excelentní hráč na foukací harmoniku, pro kterého je typický kovbojský klobouk. Mnoho let strávil v kapelách Greenhorns a Fešáci, v roce 1999 založil vlastní skupinu Přímá linka. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky patřil Michal Tučný a stále patří Petr Novotný.

Zpěvák, textař a excelentní hráč na foukací harmoniku, pro kterého je typický kovbojský klobouk. Mnoho let strávil v kapelách Greenhorns a Fešáci, v roce 1999 založil vlastní skupinu Přímá linka. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky patřil Michal Tučný a stále patří Petr Novotný.

Zpěvák, textař a excelentní hráč na foukací harmoniku, pro kterého je typický kovbojský klobouk. Mnoho let strávil v kapelách Greenhorns a Fešáci, v roce 1999 založil vlastní skupinu Přímá linka. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky patřil Michal Tučný a stále patří Petr Novotný.

Zpěvák, textař a excelentní hráč na foukací harmoniku, pro kterého je typický kovbojský klobouk. Mnoho let strávil v kapelách Greenhorns a Fešáci, v roce 1999 založil vlastní skupinu Přímá linka. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky patřil Michal Tučný a stále patří Petr Novotný.

Zpěvák, textař a excelentní hráč na foukací harmoniku, pro kterého je typický kovbojský klobouk. Mnoho let strávil v kapelách Greenhorns a Fešáci, v roce 1999 založil vlastní skupinu Přímá linka. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky patřil Michal Tučný a stále patří Petr Novotný.

Zpěvák, textař a excelentní hráč na foukací harmoniku, pro kterého je typický kovbojský klobouk. Mnoho let strávil v kapelách Greenhorns a Fešáci, v roce 1999 založil vlastní skupinu Přímá linka. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky patřil Michal Tučný a stále patří Petr Novotný.

Zpěvák, textař a excelentní hráč na foukací harmoniku, pro kterého je typický kovbojský klobouk. Mnoho let strávil v kapelách Greenhorns a Fešáci, v roce 1999 založil vlastní skupinu Přímá linka. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky patřil Michal Tučný a stále patří Petr Novotný.

Mnoho generací přichází u nás na svět nikoli se stříbrnou lžičkou v ústech, ale s dětskou vkladní knížkou založenou už při narození. Jistě je v tom snaha rodičů nebo prarodičů podpořit budoucnost potomka, ale také jde o jasné sdělení pro právě ony malé střadatele - spoříš si od malá, pokračuj. Tentokrát se dostaneme do druhé poloviny 20. století a podíváme se na různé detaily a formy spoření v minulosti. Kdo třeba dnes ví, jaký byl příběh sporožira a proč vzniklo?

Mnoho let pracoval Milan Švihálek, který dětství a mládí prožil v Seničce, resp. Olomouci, v ostravském studiu České televize. Blízko měl také k rozhlasu. Rozhovor k jeho osmdesátinám s ním natočila redaktorka Dita Vojnarová.

Mnoho let pracoval Milan Švihálek, který dětství a mládí prožil v Seničce, resp. Olomouci, v ostravském studiu České televize. Blízko měl také k rozhlasu. Rozhovor k jeho osmdesátinám s ním natočila redaktorka Dita Vojnarová.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mnoho lidí za mnou přichází s tímto přáním – chtějí se cítit svobodněji v jídle, mít zdravý vztah ke svému tělu, ale zároveň je děsí myšlenka, že by mohli přibrat. V této epizodě otevřeně mluvím o tom, proč tohle nastavení může stát v cestě skutečnému uzdravení, co je za tímto strachem a jak se na to celé dívám jako výživářka se zkušenostmi s poruchami příjmu potravy. Možná si díky téhle epizodě položíš otázky, které si zatím nikdo nepoložil – a uděláš další krok směrem ke svobodě. Spolupráce (Individuální konzultace a Výživový koučink): www.healthybycerna.com Odběr newsletteru: www.healthybycerna.com E-mail: kamila@healthybycerna.com FB skupina: www.facebook.com/share/TuuU6zPPuKPAHo6B/ IG: www.instagram.com/healthy_by_cerna/?hl=cs

Vše, co z tebe zbylo. To je film, který měl včera evropskou premiéru na festivalu v Karlových Varech. Mnoho diváků rozplakal a některé přinutil skandovat heslo „svobodná Palestina“. Snímek vypráví o rodině, jejíhož syna smrtelně postřelili izraelští vojáci a rodiče se rozhodli jeho srdce darovat nemocnému. V tomto případě bylo příjemcem izraelské dítě.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bombardování Bělehradu jsem si přál, omluvu za Srebrenici už nečekám. Češi Jugoslávce přijali dobřeOpíjet se v roce 1988 v socialistické Praze a pak suverénně odjet na kávu do Paříže. Prožít sametovou revoluci, vnímat nádech svobody v Československu, zároveň sledovat, že o vlastní svobodu přicházím, protože můj stát se propadá do krvavé vřavy. Dívat se na poklidný rozpad Československa a přitom se sám sebe ptát, jestli válka v Chorvatsku nebo v Bosně je i moje válka. Emigrovat do Prahy, přitom se starat o rodinu v obléhaném Sarajevu. No a pak proměnit svůj život pod tíhou těchto zážitků: založit a vést nejvýznamnější festival dokumentárních filmů Jeden svět, věnovat se konfliktům v Barmě nebo Gruzii a pomáhat tamním lidem. To jsou jenom některé ze zákrut fascinujícího života „žižkovského Sarajevana“ Igora Blaževiče. „Nikdy jsme nechtěl zobrazovat utrpení lidí ve válce, ale to, že se i v tak šílených chvílích dokázali zachovat svobodně, statečně, lidsky,“ říká kromě mnoha jiných věcí bratrům Jakubovi a Lukáši Novosadovým v další epizodě jejich sourozeneckého podcastu Hej, Slované.Na začátku Igor Blaževič vzpomíná na přelom osmdesátých a devadesátých let, popisuje své zážitky a pozorování z doby, kdy jako Jugoslávec začal pociťovat, že přichází o svobodu, na kterou byl zvyklý, a kdy nemohl cestovat na svůj jugoslávský pas (poprvé mu to znemožnili, jaký paradox, Slovinci), a zároveň sledoval, jak Češi, do té doby utlačovaní, svou svobodu nabývají. Mluví také o tom, jak se stal „sluníčkářem“, tedy zapadl do českých disidentských kruhů, a skrze ně vnímal dění v Česku, nebo jak si postupně uvědomoval, že válka v Jugoslávii, konkrétně v Bosně, se ho osobně dotýká, protože mu v obléhaném městě zůstala celá rodina. Ostatně jaká je Igorova osobní identita? Je Jugoslávec? Bosenský Jugoslávec? Chorvat? Sarajevan? Žižkovský Bosňan? Anebo světoobčan, který ztratil část své duše?Řeč přijde také na to, zda v sobě člověk může utišit válečné trauma, zda Mezinárodní soudní tribunál dokázal zahladit nějaké bolesti, aby na postižených místech došlo alespoň k minimální katarzi, anebo zda to překvapivě vůbec nedokázal. Jedno ze silných míst celého rozhovoru je o tom, zda očekávat omluvu od agresorů, anebo ne („se Srby jsem se znovu začal přátelit, až když jsem od nich přestal očekávat omluvy za Srebrenici – neomluvil se totiž žádný“). Není touha po omluvách vlastní jenom nám západním křesťanům? Dojde také na úvahu o spojeneckém bombardování Bělehradu, s nímž Igor Blaževič souhlasil, ba dokonce po něm volal, s čímž se musí vyrovnat Jakub, který Bělehrad považuje za svůj druhý domov. Dále Igor vypráví, že se po válce zhroutil a musel půl roku odpočívat, načež odjel na druhou stranu světa zkoumat, zda se tamní konflikty liší od našich, nebo ne. „Přitom si člověkuvědomí, že když má válečné zážitky, získá určitou senzibilitu, díky níž konfliktům rozumí lépe. A dostavuje se určitý adrenalin, už to ovzduší pořád trochu potřebujete.“Hovoříme také o tom, jak česká společnost přijímala v devadesátých letech uprchlíky z Jugoslávie: „Nebyl to vůbec žádný problém. Válka v Jugoslávii byla první válka svobodného Československa, přijímali nás také proto, že jsme pro Čechy představovali jejich sen o moři a že nechápali, proč jsme to udělali a začali po sobě střílet. My jsme promarnili svou šanci: byli jsme o třicet let napřed před ostatními státy východního bloku, mohli jsme být první v Evropské unii. Místo toho jsme se začali vraždit,“ uvažuje Igor Blaževič. A pokud jde o dnešek a poměry Čechů k ukrajinské emigraci, dodává: „Svět začal být velmi nestabilní a komplikovaný, my jako Západ jsme ztratili sebevědomí, že víme, co je správné. Výsledkem je sebeuzavření společnosti, té liberální. Ukrajina to trochu, aspoň na chvíli, změnila, a společnost byla ochotná se zase otevřít. A už je to zase pryč.“Velký portrét výjimečného muže. Mnoho silných myšlenek weltmana, který si prošel ledasčím. Aneb konečně podcast, který odkrývá člověka.

Stále dobře naladěný Josef Dvořák je patrně nejznámějším českým vodníkem. „Že budu ještě v 82 letech hrát Čochtana v Divotvorným hrnci, to jsem si nepředstavoval ani ve snu,“ říká v pořadu Alex a host.

Stále dobře naladěný Josef Dvořák je patrně nejznámějším českým vodníkem. „Že budu ještě v 82 letech hrát Čochtana v Divotvorným hrnci, to jsem si nepředstavoval ani ve snu,“ říká v pořadu Alex a host.

Mnoho podnikatelů začíná své firmy bez jasné dlouhodobé vize – často spontánně, z nadšení nebo příležitosti. Zpočátku to nemusí vadit, ale jak firma roste a podnikatel stárne, bez vize začne chybět směr. Trh se mezitím mění, přibývá konkurence a tlak sílí. Pokud majitel firmy neví, kam směřuje, začne stagnovat, ztrácí energii a snadno uvízne v operativě i v rutinním myšlení. Přitom nestačí jen přežít další rok – je potřeba vědět, co přesně chci budovat, pro koho a proč. Proto je zásadní umět se zastavit, získat odstup a podívat se na firmu z nadhledu. Pomáhá o tom mluvit s ostatními podnikateli, dát si čas na přemýšlení a ideálně mít po boku někoho, kdo umí klást správné otázky, dát zpětnou vazbu a nasměrovat. Vize nemusí být velkolepá nebo stejná jako u ostatních – důležité je, aby byla skutečně vaše. Když víte, kam míříte, i těžké chvíle dávají větší smysl. Váš byznys pak není jen práce, ale i cesta, která vás naplňuje. Přidej se do mého mentoringu: https://rostecky.cz/spoluprace Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Nejvyšší správní soud zrušil předběžné opatření Krajského soudu v Brně, které pozastavovalo podpis smlouvy mezi elektrárnou Dukovany II a jihokorejskou firmou KHNP. Může výsledek tendru napadnout neúspěšná francouzská firma EDF? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídá ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Že Donald Trump pojal své současné prezidentování ještě svérázněji než první kolo, je patrné skoro ve všem, co dělá. Mnoho jeho činů proráží hranice představivosti. Jednou takovou agendou je to, jak lehce mixuje zájmy Spojených států a byznys své rodiny. To je věc, která asi nikde v existujících demokraciích nemá srovnání. Bez velké nadsázky se to blíží stylu orientálních despocií.

Že Donald Trump pojal své současné prezidentování ještě svérázněji než první kolo, je patrné skoro ve všem, co dělá. Mnoho jeho činů proráží hranice představivosti. Jednou takovou agendou je to, jak lehce mixuje zájmy Spojených států a byznys své rodiny. To je věc, která asi nikde v existujících demokraciích nemá srovnání. Bez velké nadsázky se to blíží stylu orientálních despocií. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kamarád z dětství Tomášek Cruise natočil další díl vynikající špionské série Mission: Impossible. Mnoho kritiků k němu měla vážné výhrady, ale Alešovi, Tondovi a Tomákovi opět bohatě stačilo, že v něm mohou sledovat agenta Ethana Hunta blbnout na dvouplošnících a plavat v ponorce, která se převaluje podobně jako Tomák ráno v posteli.Všechny díly podcastu Čelisti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kamarád z dětství Tomášek Cruise natočil další díl vynikající špionské série Mission: Impossible. Mnoho kritiků k němu měla vážné výhrady, ale Alešovi, Tondovi a Tomákovi opět bohatě stačilo, že v něm mohou sledovat agenta Ethana Hunta blbnout na dvouplošnících a plavat v ponorce, která se převaluje podobně jako Tomák ráno v posteli.

“Snažíme sa, aby mali vzťah nielen k firme, ale aj k tomu, čo robia. Keď ukončíme projekt, zamestnancov zoberieme, aby sa prišli pozrieť na výsledok, do ktorého robili súčiastky. Keď idú okolo stroja, uvedomia si, že ‘aha, toto je tá súčiastka, ktorú som vyrábal'. Je to pre nich najväčšia pochvala, keď vidia, že funguje niečo, čo vyrábali," hovorí.Čo ho v podnikaní najviac prekvapilo? “Prax, alebo život, je najlepší učiteľ. Mnoho poučiek, ktoré som si myslel, že budú platiť, neplatilo. Je to práca s ľuďmi, treba s nimi riešiť problémy. A zrazu som zistil, že polovica môjho pracovného času je práca s ľuďmi a psychológia a zrazu som mediátor a psychologický poradca.”Aj to sa dozviete v podcaste Prečo práve oni?, kde predstavujeme príbehy úspešných slovenských podnikateľov zo súťaže ⁠EY Podnikateľ roka⁠. Podcast vychádza každú stredu a moderuje ho Adela Vinczeová.

Měli jste někdy možnost podívat se ve staré vesnické chalupě nebo domě po předcích do různých pozapomenutých zákoutí? Tam mnohdy člověk najde věci, nad kterými zvláště mladá generace kroutí hlavou a absolutně netuší, k čemu byly.

Nehty a péče o ně je velké téma. Na rukou rostou rychleji, na nohou pomaleji. „Je to v poměru 2 : 1. Růst na rukou není ničím rušen. Kdežto na nohou máme boty, a tím se to může brzdit, ale nemám na to žádná relevantní data,“ říká Kateřina Cajthamlová v pořadu Vesele a zdravě.

Letošní Velikonoce se zapíšou do historie katolické církve. Včera ráno zemřel papež František na nezvratné selhání srdce. „Zhruba před měsícem říkal: už cítím, že umírám a chci se rozloučit s přáteli,“ připomíná kněz a etik Marek Orko Vácha. „Pánbůh jej nechal ještě prožít celé Velikonoce. Ještě v neděli mohl pozdravit na Svatopetrském náměstí a požehnat Urbi et orbi. A další den, v 7:35 ráno odchází domů,“ popisuje Vácha papežovu poslední cestu. Proč jej má za svatého?

Prodali jste firmu a přemýšlíte, jak investovat desítky milionů korun? Nejste sami. Mnoho podnikatelů řeší, jak z peněz vytvořit dlouhodobý pasivní příjem bez ztráty životního standardu. V této případové studii se dozvíte, jaké investiční strategie mají smysl, co zvažují bohatí rentiéři a jakou udržitelnou investiční strategii jsme v případě našeho klienta Pavla zvolili my. Co v podcastu uslyšíte? ✅ Jak jsme pomohli Pavlovi po prodeji firmy za 60 milionů sestavit dlouhodobé investiční portfolio. ✅ Jaké varianty rentiérského investování existují: nemovitostní fondy, dividendové akcie nebo byty. ✅ Co je „All Weather Portfolio“ a proč je vhodné pro klidné čerpání renty. ✅ Jak investují bohatí lidé s majetkem nad 1 milion dolarů. ✅ Na co si dát pozor při plánování pasivního příjmu a čerpání renty. ✅ Proč je důležité rozumět vlastní strategii a důvěřovat jí. ✅ Praktický náhled na rozložení portfolia a očekávané výnosy. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Mnoho let je herec a moderátor Aleš Háma součástí zábavních pořadů, a to televizních i rozhlasových. Jeho zatím poslední televizní rolí byla postava Karla Kadlece v seriálu Limity, kde se mimo jiné objevil poprvé bez vlasů. Jak to prožíval? „Opravdu nelpím na tom, jak vypadám, ale byl to pro mě šok. Ráno v koupelně jsem sebou trošku cukl, když jsem se viděl v zrcadle,“ usmívá se.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mnoho let je herec a moderátor Aleš Háma součástí zábavních pořadů, a to televizních i rozhlasových. Jeho zatím poslední televizní rolí byla postava Karla Kadlece v seriálu Limity, kde se mimo jiné objevil poprvé bez vlasů. Jak to prožíval? „Opravdu nelpím na tom, jak vypadám, ale byl to pro mě šok. Ráno v koupelně jsem sebou trošku cukl, když jsem se viděl v zrcadle,“ usmívá se.

Příjmy z pronájmu pražských bytů pořízených v uplynulém roce jsou, v porovnání s jejich pořizovací cenou, nízké. Mnoho investorů, kteří nechtějí příjem z pronájmu výrazně dotovat (vůči hypoteční splátce) lákají jiné lokality jako např. Beroun, Kladno, Benešov, Čelákovice, Český Brod, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Říčany, Lysá nad Labem, Milovice, Neratovice, Poděbrady nebo Nymburk,  které nabízí zajímavé dojezdové vzdálenosti do Prahy a začínají tak konkurovat pražským bytům.  

Polský novinář českého původu proto začal vydávat podcast Czechostacja. Na pomezí česko-německých hranic už dlouhá staletí stojí hraniční kameny. Jeden z těch nejstarších prošel renovací. I o tom budou Reportáže zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.

Mnoho žien zabúda na pravidelnú starostlivosť o svoje fyzické zdravie a na svoje telo sa sústredia až vtedy, keď začnú mať problémy. V dnešnom diele sa rozprávam s fyzioterapeutkou Andreou Čepcovou o tom, ako sa ku svojmu telu správať s potrebnou starostlivosťou. Venujeme sa najmä téme panvového dna, ktoré nás drží v pohode nielen pri smiechu, kýchaní, športe, alebo sexe, ale aj obyčajnom vstávaní z postele. Problémy s ním totiž nemajú len ženy po pôrode alebo tie vo vyššom veku, ale aj športovkyne alebo mladé ženy, ktoré si myslia, že ho majú v poriadku, pretože pravidelne cvičia. Vypočujte si, ako si panvové dno udržať zdravé, aby sme sa vo svojom tele cítili dobre a komfortne v každom veku.