Podcasts about blanensku

Nemocnice Letovice na Blanensku na jižní Moravě nabízí vedle péče o pacienty i unikátní historickou památku. Barokní lékárna byla od počátku součástí kláštera Milosrdných bratří. Svému účelu sloužila sto padesát let. Poté řád prostory využíval jako konventní knihovnu nebo ošetřovnu první pomoci. Dnes mohou návštěvníci obdivovat dochovaná repositoria i nádhernou stropní výmalbu.

Nemocnice Letovice na Blanensku na jižní Moravě nabízí vedle péče o pacienty i unikátní historickou památku. Barokní lékárna byla od počátku součástí kláštera Milosrdných bratří. Svému účelu sloužila sto padesát let. Poté řád prostory využíval jako konventní knihovnu nebo ošetřovnu první pomoci. Dnes mohou návštěvníci obdivovat dochovaná repositoria i nádhernou stropní výmalbu.

Nemocnice Letovice na Blanensku na jižní Moravě nabízí vedle péče o pacienty i unikátní historickou památku. Barokní lékárna byla od počátku součástí kláštera Milosrdných bratří. Svému účelu sloužila sto padesát let. Poté řád prostory využíval jako konventní knihovnu nebo ošetřovnu první pomoci. Dnes mohou návštěvníci obdivovat dochovaná repositoria i nádhernou stropní výmalbu.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nemocnice Letovice na Blanensku na jižní Moravě nabízí vedle péče o pacienty i unikátní historickou památku. Barokní lékárna byla od počátku součástí kláštera Milosrdných bratří. Svému účelu sloužila sto padesát let. Poté řád prostory využíval jako konventní knihovnu nebo ošetřovnu první pomoci. Dnes mohou návštěvníci obdivovat dochovaná repositoria i nádhernou stropní výmalbu.

Nemocnice Letovice na Blanensku na jižní Moravě nabízí vedle péče o pacienty i unikátní historickou památku. Barokní lékárna byla od počátku součástí kláštera Milosrdných bratří. Svému účelu sloužila sto padesát let. Poté řád prostory využíval jako konventní knihovnu nebo ošetřovnu první pomoci. Dnes mohou návštěvníci obdivovat dochovaná repositoria i nádhernou stropní výmalbu.

Nemocnice Letovice na Blanensku na jižní Moravě nabízí vedle péče o pacienty i unikátní historickou památku. Barokní lékárna byla od počátku součástí kláštera Milosrdných bratří. Svému účelu sloužila sto padesát let. Poté řád prostory využíval jako konventní knihovnu nebo ošetřovnu první pomoci. Dnes mohou návštěvníci obdivovat dochovaná repositoria i nádhernou stropní výmalbu.

Nemocnice Letovice na Blanensku na jižní Moravě nabízí vedle péče o pacienty i unikátní historickou památku. Barokní lékárna byla od počátku součástí kláštera Milosrdných bratří. Svému účelu sloužila sto padesát let. Poté řád prostory využíval jako konventní knihovnu nebo ošetřovnu první pomoci. Dnes mohou návštěvníci obdivovat dochovaná repositoria i nádhernou stropní výmalbu.

Nemocnice Letovice na Blanensku na jižní Moravě nabízí vedle péče o pacienty i unikátní historickou památku. Barokní lékárna byla od počátku součástí kláštera Milosrdných bratří. Svému účelu sloužila sto padesát let. Poté řád prostory využíval jako konventní knihovnu nebo ošetřovnu první pomoci. Dnes mohou návštěvníci obdivovat dochovaná repositoria i nádhernou stropní výmalbu.

Nemocnice Letovice na Blanensku na jižní Moravě nabízí vedle péče o pacienty i unikátní historickou památku. Barokní lékárna byla od počátku součástí kláštera Milosrdných bratří. Svému účelu sloužila sto padesát let. Poté řád prostory využíval jako konventní knihovnu nebo ošetřovnu první pomoci. Dnes mohou návštěvníci obdivovat dochovaná repositoria i nádhernou stropní výmalbu.

Nemocnice Letovice na Blanensku na jižní Moravě nabízí vedle péče o pacienty i unikátní historickou památku. Barokní lékárna byla od počátku součástí kláštera Milosrdných bratří. Svému účelu sloužila sto padesát let. Poté řád prostory využíval jako konventní knihovnu nebo ošetřovnu první pomoci. Dnes mohou návštěvníci obdivovat dochovaná repositoria i nádhernou stropní výmalbu.

Nemocnice Letovice na Blanensku na jižní Moravě nabízí vedle péče o pacienty i unikátní historickou památku. Barokní lékárna byla od počátku součástí kláštera Milosrdných bratří. Svému účelu sloužila sto padesát let. Poté řád prostory využíval jako konventní knihovnu nebo ošetřovnu první pomoci. Dnes mohou návštěvníci obdivovat dochovaná repositoria i nádhernou stropní výmalbu.

Nemocnice Letovice na Blanensku na jižní Moravě nabízí vedle péče o pacienty i unikátní historickou památku. Barokní lékárna byla od počátku součástí kláštera Milosrdných bratří. Svému účelu sloužila sto padesát let. Poté řád prostory využíval jako konventní knihovnu nebo ošetřovnu první pomoci. Dnes mohou návštěvníci obdivovat dochovaná repositoria i nádhernou stropní výmalbu.

V nové epizodě projektu Takoví jsme vyprávějí dvě ženy, které spojuje zkušenost s nízkými platy nebo partnerem v dluzích. Jedna je přitom optimistka a druhá vidí skoro všechno černě.Ještě před rokem 1989 se Hana Máčková z Lysic na Blanensku vyučila obuvnicí, potom začala pracovat v podniku Svit ve Zlíně. Když firma zkrachovala, střídala různé profese, dělala třeba v pekárně. Kvůli zdravotním problémům ale skončila v částečném invalidním důchodu. Najít dobrou práci pak bylo ještě těžší.Druhá žena, která v epizodě vystupuje, seniorka z Prahy Dita Mejtská si k důchodu přivydělává jako telefonistka u zdravotnické firmy, trápí ji ale nízké mzdy pro některé pozice ve státní sféře. Její dcery pracují jako terénní pečovatelky, což je náročné, ale špatně placené zaměstnání.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Výroba krajek má v Česku dlouhou tradici, dobře ji můžeme vystopovat například v Letovicích na Blanensku. V tamní manufaktuře se původně vyrábělo lněné, později bavlněné zboží.

Výroba krajek má v Česku dlouhou tradici, dobře ji můžeme vystopovat například v Letovicích na Blanensku. V tamní manufaktuře se původně vyrábělo lněné, později bavlněné zboží.

Výroba krajek má v Česku dlouhou tradici, dobře ji můžeme vystopovat například v Letovicích na Blanensku. V tamní manufaktuře se původně vyrábělo lněné, později bavlněné zboží.

Výroba krajek má v Česku dlouhou tradici, dobře ji můžeme vystopovat například v Letovicích na Blanensku. V tamní manufaktuře se původně vyrábělo lněné, později bavlněné zboží.

Výroba krajek má v Česku dlouhou tradici, dobře ji můžeme vystopovat například v Letovicích na Blanensku. V tamní manufaktuře se původně vyrábělo lněné, později bavlněné zboží.

Výroba krajek má v Česku dlouhou tradici, dobře ji můžeme vystopovat například v Letovicích na Blanensku. V tamní manufaktuře se původně vyrábělo lněné, později bavlněné zboží.

Výroba krajek má v Česku dlouhou tradici, dobře ji můžeme vystopovat například v Letovicích na Blanensku. V tamní manufaktuře se původně vyrábělo lněné, později bavlněné zboží.

Výroba krajek má v Česku dlouhou tradici, dobře ji můžeme vystopovat například v Letovicích na Blanensku. V tamní manufaktuře se původně vyrábělo lněné, později bavlněné zboží.

Výroba krajek má v Česku dlouhou tradici, dobře ji můžeme vystopovat například v Letovicích na Blanensku. V tamní manufaktuře se původně vyrábělo lněné, později bavlněné zboží.

Výroba krajek má v Česku dlouhou tradici, dobře ji můžeme vystopovat například v Letovicích na Blanensku. V tamní manufaktuře se původně vyrábělo lněné, později bavlněné zboží.

Uganda mu zcela změnila pohled na medicínu. Po kariéře špičkového odborníka ve Fakultní nemocnici Brno se hematolog Zdeněk Ráčil stal venkovským lékařem. Má hned dvě ordinace – v Křtinách na Blanensku a v Ugandě, kde léčí dětské pacienty se srpkovitou anémií. V roce 2020 založil nadační fond SSUUBO, kde je možné si adoptovat léčbu dítěte. „V programu máme 450 dětí, léčba je mnohaletá. Potřebujeme trvalé dárce, aby byl program udržitelný,“ říká profesor Zdeněk Ráčil.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Písečné stěny hrající barvami, jezírka a pláže, pravidelné koncerty žabího sboru. To vše uprostřed Moravského krasu. Bývalý lom Seč u Rudice na Blanensku se díky návratu přírody stal oblíbenou lokalitou nejen výletníků, ale také filmařů a geologů. Přístupný je neomezeně, při jeho návštěvě je ale potřeba dbát zvýšené opatrnosti.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Písečné stěny hrající barvami, jezírka a pláže, pravidelné koncerty žabího sboru. To vše uprostřed Moravského krasu. Bývalý lom Seč u Rudice na Blanensku se díky návratu přírody stal oblíbenou lokalitou nejen výletníků, ale také filmařů a geologů. Přístupný je neomezeně, při jeho návštěvě je ale potřeba dbát zvýšené opatrnosti.

Ve sklenících na zámku v Rájci nad Svitavou na Blanensku na jižní Moravě rozkvétají každý rok v únoru a březnu stovky kamélií. Návštěvníci se tak mohou přijít pokochat úchvatnými květy v široké paletě barev a tvarů. Zámečtí zahradníci zde pěstují na čtyři sta druhů kamélií. S počtem přesahujícím sedm set rostlin je rájecká kolekce největší ve střední Evropě.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moderně pojatý kostel s hlubokou duchovní symbolikou připomíná semknutost věřících v Senetářově na Blanensku na jižní Moravě. Římskokatolický kostel sv. Josefa byl postaven v dobách totality, tedy za časů, které svatostánkům zrovna nepřály. Lidé ho postavili svépomocí a v rekordním čase. Přesto v sobě skrývá celou řadu poselství.

Moderně pojatý kostel s hlubokou duchovní symbolikou připomíná semknutost věřících v Senetářově na Blanensku na jižní Moravě. Římskokatolický kostel sv. Josefa byl postaven v dobách totality, tedy za časů, které svatostánkům zrovna nepřály. Lidé ho postavili svépomocí a v rekordním čase. Přesto v sobě skrývá celou řadu poselství.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

24. února 2022 zaútočilo Rusko na sousední Ukrajinu. Už před tím žilo v Česku hodně Ukrajinců. Od jara 2022 k nim přibyli lidé prchající před válkou. Seriál mapuje příběhy několika rodin, které tu našly dočasný azyl. Zázemí jim nabídli v Olešnici na Blanensku. Z týdnů se staly měsíce. Jak je Ukrajinci prožívali? A jak se jim pobyt v exilu snaží zpříjemnit místní lidé? Nakolik se dokázali začlenit do místní komunity? Touží se vrátit domů, nebo už se cítí být doma v Česku?Všechny díly podcastu Dokument můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Seriál mapuje příběhy několika ukrajinských rodin, které tu našly dočasný azyl. Zázemí jim nabídli v Olešnici na Blanensku. Z týdnů se staly měsíce. Jak je Ukrajinci prožívali? A jak se jim pobyt v exilu snaží zpříjemnit místní lidé? Nakolik se dokázali začlenit do místní komunity? Touží se vrátit domů, nebo už se cítí být doma v Česku?Všechny díly podcastu Dokument můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

24. února 2022 zaútočilo Rusko na sousední Ukrajinu. Už před tím žilo v Česku hodně Ukrajinců. Od jara 2022 k nim přibyli lidé prchající před válkou. Seriál mapuje příběhy několika rodin, které tu našly dočasný azyl. Zázemí jim nabídli v Olešnici na Blanensku. Z týdnů se staly měsíce. Jak je Ukrajinci prožívali? A jak se jim pobyt v exilu snaží zpříjemnit místní lidé? Nakolik se dokázali začlenit do místní komunity? Touží se vrátit domů, nebo už se cítí být doma v Česku?Všechny díly podcastu Dokuseriál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Seriál mapuje příběhy několika ukrajinských rodin, které tu našly dočasný azyl. Zázemí jim nabídli v Olešnici na Blanensku. Z týdnů se staly měsíce. Jak je Ukrajinci prožívali? A jak se jim pobyt v exilu snaží zpříjemnit místní lidé? Nakolik se dokázali začlenit do místní komunity? Touží se vrátit domů, nebo už se cítí být doma v Česku?Všechny díly podcastu Dokuseriál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Seriál mapuje příběhy několika ukrajinských rodin, které tu našly dočasný azyl. Zázemí jim nabídli v Olešnici na Blanensku. Z týdnů se staly měsíce. Jak je Ukrajinci prožívali? A jak se jim pobyt v exilu snaží zpříjemnit místní lidé? Nakolik se dokázali začlenit do místní komunity? Touží se vrátit domů, nebo už se cítí být doma v Česku?Všechny díly podcastu Dokuseriál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak chce Německo kontrolovat podíly Rosněft ve třech německých rafineriích? Jaká svědectví podávají o okupantech obyvatelé ukrajinského Izjumu, který byl před několika dny osvobozen? A jaká tajemství ještě ukrývá Býčí skála na Blanensku?

Jak chce Německo kontrolovat podíly Rosněft ve třech německých rafineriích? Jaká svědectví podávají o okupantech obyvatelé ukrajinského Izjumu, který byl před několika dny osvobozen? A jaká tajemství ještě ukrývá Býčí skála na Blanensku?

Jak chce Německo kontrolovat podíly Rosněft ve třech německých rafineriích? Jaká svědectví podávají o okupantech obyvatelé ukrajinského Izjumu, který byl před několika dny osvobozen? A jaká tajemství ještě ukrývá Býčí skála na Blanensku?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na likérové řezy použila Alena Doskočilová z Drnovic na Blanensku likér Bombardino, který má nejraději. Stejně tak dobře poslouží obyčejný vaječný koňak, griotka nebo peprmintový likér, který se přidává do máslového krému. Řezy pak tvoří ještě vláčný piškot, ovoce a vrstva šlehačky. Je to nebe v puse.

Na likérové řezy použila Alena Doskočilová z Drnovic na Blanensku likér Bombardino, který má nejraději. Stejně tak dobře poslouží obyčejný vaječný koňak, griotka nebo peprmintový likér, který se přidává do máslového krému. Řezy pak tvoří ještě vláčný piškot, ovoce a vrstva šlehačky. Je to nebe v puse.

Na likérové řezy použila Alena Doskočilová z Drnovic na Blanensku likér Bombardino, který má nejraději. Stejně tak dobře poslouží obyčejný vaječný koňak, griotka nebo peprmintový likér, který se přidává do máslového krému. Řezy pak tvoří ještě vláčný piškot, ovoce a vrstva šlehačky. Je to nebe v puse.

Na likérové řezy použila Alena Doskočilová z Drnovic na Blanensku likér Bombardino, který má nejraději. Stejně tak dobře poslouží obyčejný vaječný koňak, griotka nebo peprmintový likér, který se přidává do máslového krému. Řezy pak tvoří ještě vláčný piškot, ovoce a vrstva šlehačky. Je to nebe v puse.

Na likérové řezy použila Alena Doskočilová z Drnovic na Blanensku likér Bombardino, který má nejraději. Stejně tak dobře poslouží obyčejný vaječný koňak, griotka nebo peprmintový likér, který se přidává do máslového krému. Řezy pak tvoří ještě vláčný piškot, ovoce a vrstva šlehačky. Je to nebe v puse.

Na likérové řezy použila Alena Doskočilová z Drnovic na Blanensku likér Bombardino, který má nejraději. Stejně tak dobře poslouží obyčejný vaječný koňak, griotka nebo peprmintový likér, který se přidává do máslového krému. Řezy pak tvoří ještě vláčný piškot, ovoce a vrstva šlehačky. Je to nebe v puse.

Na likérové řezy použila Alena Doskočilová z Drnovic na Blanensku likér Bombardino, který má nejraději. Stejně tak dobře poslouží obyčejný vaječný koňak, griotka nebo peprmintový likér, který se přidává do máslového krému. Řezy pak tvoří ještě vláčný piškot, ovoce a vrstva šlehačky. Je to nebe v puse.

Na likérové řezy použila Alena Doskočilová z Drnovic na Blanensku likér Bombardino, který má nejraději. Stejně tak dobře poslouží obyčejný vaječný koňak, griotka nebo peprmintový likér, který se přidává do máslového krému. Řezy pak tvoří ještě vláčný piškot, ovoce a vrstva šlehačky. Je to nebe v puse.

Na likérové řezy použila Alena Doskočilová z Drnovic na Blanensku likér Bombardino, který má nejraději. Stejně tak dobře poslouží obyčejný vaječný koňak, griotka nebo peprmintový likér, který se přidává do máslového krému. Řezy pak tvoří ještě vláčný piškot, ovoce a vrstva šlehačky. Je to nebe v puse.

Na likérové řezy použila Alena Doskočilová z Drnovic na Blanensku likér Bombardino, který má nejraději. Stejně tak dobře poslouží obyčejný vaječný koňak, griotka nebo peprmintový likér, který se přidává do máslového krému. Řezy pak tvoří ještě vláčný piškot, ovoce a vrstva šlehačky. Je to nebe v puse.

Na likérové řezy použila Alena Doskočilová z Drnovic na Blanensku likér Bombardino, který má nejraději. Stejně tak dobře poslouží obyčejný vaječný koňak, griotka nebo peprmintový likér, který se přidává do máslového krému. Řezy pak tvoří ještě vláčný piškot, ovoce a vrstva šlehačky. Je to nebe v puse.

Na likérové řezy použila Alena Doskočilová z Drnovic na Blanensku likér Bombardino, který má nejraději. Stejně tak dobře poslouží obyčejný vaječný koňak, griotka nebo peprmintový likér, který se přidává do máslového krému. Řezy pak tvoří ještě vláčný piškot, ovoce a vrstva šlehačky. Je to nebe v puse.

U Velkých Opatovic na Blanensku na jižní Moravě můžete kromě krásné přírody obdivovat i umělecká díla do přírody doslova vsazená. Velké reliéfy dvou osobností vytesané do pískovcového masivu jsou nenápadně schované uprostřed lesa. Dojít k nim můžete za asi tři čtvrtě hodiny volnou chůzí z centra města po červené turistické trase.

U Velkých Opatovic na Blanensku na jižní Moravě můžete kromě krásné přírody obdivovat i umělecká díla do přírody doslova vsazená. Velké reliéfy dvou osobností vytesané do pískovcového masivu jsou nenápadně schované uprostřed lesa. Dojít k nim můžete za asi tři čtvrtě hodiny volnou chůzí z centra města po červené turistické trase.

U Velkých Opatovic na Blanensku na jižní Moravě můžete kromě krásné přírody obdivovat i umělecká díla do přírody doslova vsazená. Velké reliéfy dvou osobností vytesané do pískovcového masivu jsou nenápadně schované uprostřed lesa. Dojít k nim můžete za asi tři čtvrtě hodiny volnou chůzí z centra města po červené turistické trase.

U Velkých Opatovic na Blanensku na jižní Moravě můžete kromě krásné přírody obdivovat i umělecká díla do přírody doslova vsazená. Velké reliéfy dvou osobností vytesané do pískovcového masivu jsou nenápadně schované uprostřed lesa. Dojít k nim můžete za asi tři čtvrtě hodiny volnou chůzí z centra města po červené turistické trase.

U Velkých Opatovic na Blanensku na jižní Moravě můžete kromě krásné přírody obdivovat i umělecká díla do přírody doslova vsazená. Velké reliéfy dvou osobností vytesané do pískovcového masivu jsou nenápadně schované uprostřed lesa. Dojít k nim můžete za asi tři čtvrtě hodiny volnou chůzí z centra města po červené turistické trase.

U Velkých Opatovic na Blanensku na jižní Moravě můžete kromě krásné přírody obdivovat i umělecká díla do přírody doslova vsazená. Velké reliéfy dvou osobností vytesané do pískovcového masivu jsou nenápadně schované uprostřed lesa. Dojít k nim můžete za asi tři čtvrtě hodiny volnou chůzí z centra města po červené turistické trase.

U Velkých Opatovic na Blanensku na jižní Moravě můžete kromě krásné přírody obdivovat i umělecká díla do přírody doslova vsazená. Velké reliéfy dvou osobností vytesané do pískovcového masivu jsou nenápadně schované uprostřed lesa. Dojít k nim můžete za asi tři čtvrtě hodiny volnou chůzí z centra města po červené turistické trase.

Kaolín a slévárenské písky s oxidy železa zabarvují vodu v lomu v Rudici na Blanensku do různých odstínů hnědé a žluté. Na první pohled zdánlivě špinavá voda, ale v kombinaci s okolní přírodou chráněné krajinné oblasti Moravský kras láká ke koupání každoročně tisíce lidí. Má to ale jeden háček. Přestože se v lomu už skoro tři dekády intenzivně netěží, koupání je v něm oficiálně zakázané. Už brzy by se to ale mělo změnit.

U Velkých Opatovic na Blanensku na jižní Moravě můžete kromě krásné přírody obdivovat i umělecká díla do přírody doslova vsazená. Velké reliéfy dvou osobností vytesané do pískovcového masivu jsou nenápadně schované uprostřed lesa. Dojít k nim můžete za asi tři čtvrtě hodiny volnou chůzí z centra města po červené turistické trase.

V Náměšti na Hané se rozhořel spor kolem plánované stavby domova pro osoby s postižením. Část obyvatel sepsala petici – nesouhlasí s tím, aby v obci našlo nové bydlení dvanáct lidí s fyzickým nebo mentálním handicapem. Stejnou situaci už letos řešili i ve Svitávce na Blanensku. Proč budí možné soužití s hendikepovanými tak odmítavé reakce? Lenka Kabrhelová mluví s reportérkou Českého rozhlasu v Olomouci Barborou Sonnkovou, která natáčela v Náměšti na Hané.