Podcasts about jedna

ChatGPT w pracy inżyniera jakości - bez teorii. Senior QA z 10-letnim stażem pokazuje, co realnie odzyskała: 2 godziny tygodniowo i sporo spokoju. Gościni tego odcinka nie szła na kurs po awans ani po zmianę pracy. Miała stabilne stanowisko Senior Quality Assurance Engineer, dziesięć lat doświadczenia i konkretny cel: zbudować własny system pracy, w którym powtarzalne raportowanie przestaje zjadać dzień. Rozmawiamy o tym, jak ChatGPT w pracy inżyniera jakości wygląda w praktyce — od skryptu do Excela, który wstawia wiersz w dwie sekundy zamiast ręcznego klikania kilkudziesięciu pozycji w raporcie miesięcznym, po własnego agenta zbudowanego na formularzu z kursu. Jest też druga warstwa rozmowy: ścieżka od produkcyjnego kontrolera jakości do seniora, różnica między juniorem a seniorem w podejściu do priorytetów oraz rola mentoringu, którego brak potrafi wypalić dobrego inżyniera na starcie. Pada mocna teza: AI w jakości nie zastąpi człowieka, ale za kilka lat znajomość tych narzędzi może decydować o przewadze w rekrutacji. Odcinek dla inżynierów jakości, specjalistów, auditorów i osób, które dopiero wchodzą do branży. W tym odcinku usłyszysz: Po co senior z 10-letnim doświadczeniem w ogóle idzie na kurs z ChatGPT? Czym naprawdę różni się praca juniora od pracy seniora w jakości? Jak wygląda skrypt do Excela, który zamienia kilkadziesiąt ręcznych wierszy w jedno kliknięcie? Co gościni robi z odzyskanymi dwoma godzinami tygodniowo — i dlaczego dzieli się rozwiązaniami z zespołem? Czy brak umiejętności pracy z AI może za kilka lat zablokować awans? Jak zbudować własnego agenta AI do planowania dnia i analizy wymagań klienta? Jedna rada, którą gościni chciałaby usłyszeć 10 lat temu, zaczynając w jakości. Rozdziały: 00:00 Kim jest gościni — 10 lat w jakości 02:04 Od kontrolera jakości do seniora w branży SMT 04:06 Świadomy klient w telekomie — jak wygląda współpraca 05:51 Junior vs senior — różnica w podejściu do priorytetów 09:30 Mentoring w jakości a wypalenie młodych inżynierów 11:38 Po co senior idzie na kurs z ChatGPT 17:03 Zadanie konkursowe dla słuchaczy 18:11 Skrypt do Excela — dwie sekundy zamiast ręcznej pracy 20:45 AI w jakości a awans i rekrutacja 24:50 Własny agent AI i analiza wymagań klienta 28:11 Złota rada po 10 latach w jakości Gość odcinka: Daria Ostrowska — Senior Quality Assurance Engineer z dziesięcioletnim doświadczeniem w jakości. Zaczynała jako produkcyjny kontroler jakości, przeszła kolejno przez stanowiska juniora, inżyniera i seniora. Na co dzień odpowiada za zapewnienie jakości produkcji urządzeń telekomunikacyjnych i bezpośredni kontakt z klientem; specjalizuje się w procesie SMT, a obecnie przechodzi w obszar bardziej mechaniczny. Linki Kurs, o którym mówi gościni — praktyczna praca z ChatGPT w codziennych zadaniach inżyniera jakości, z gotowymi promptami i formularzem do zbudowania własnego agenta: https://www.szkolajakosci.pl/chatgpt-ai-w-zarzadzaniu-jakoscia Pełna oferta szkoleń online — ponad 40 kursów certyfikowanych, dostęp przez 365 dni: https://www.szkolajakosci.pl Blog inzynierjakosci.pl — artykuły o narzędziach i praktyce pracy w jakości: https://inzynierjakosci.pl Pytania o szkolenia dla zespołu lub fakturę dla firmy: biuro@szkolajakosci.pl Subskrybuj kanał, żeby nie przegapić kolejnych rozmów z praktykami jakości! #SzkołaJakości #ChatGPT #InżynierJakości #SzkołaJakości #ChatGPT #InżynierJakości #AIwPracy #jakość #produkcja #SMT #QualityAssurance #Excel #rozwójzawodowy #inżynieria #podcast

Áno, tak to chodí, po prvom týždni je väčšinou polovica ligy 1:0. Ale kto to bude, to je vždy záhada. Tento rok sa to podarilo aj mužstvám, s ktorými málokto rátal. Poďme sa o tom porozprávať. NFL začala. 

00:00 Dzień dobry!04:23 Jedna rzecz13:41

Simeon vyrastal v milujúcej rodine, v ktorej sa však viera prakticky nežila. Keď jeho otec spoznal Ježiša v protestantskom spoločenstve, Simeon sa postavil proti nemu. Jedna veta tety ho však prinútila preskúmať to, čo dovtedy odsudzoval. V spoločenstve stretol živého Krista a v septembri 1989 mu verejne odovzdal svoj život.Po viac než troch desaťročiach viery prišiel nečakaný „druhý flešbek“. Obyčajná notifikácia ho priviedla na večer chvál v Mikulove, kde podľa svojich slov zažil dotyk Ducha Svätého a novú hĺbku vzťahu s Bohom. V najnovšej epizóde Godzone podcastu Flešbeky hovorí o hodinách modlitby za volantom, prvej katolíckej adorácii, viere žitej v práci aj o tom, prečo nikdy nie je neskoro túžiť po Bohu viac.#viera #svedectvo #godzone #podcast #chvaly #uctievanie #duchsvaty #jednotaV tomto podcaste sa dozviete:Dve tradície, jedna rodina: Ako katolícka cesta mamy a protestantská cesta otca zostali spojené láskou.Druhý flešbek v 49 rokoch: Čo zažil počas večera chvál a prečo potom vymenil rádio v aute za hodiny modlitby.Protestant prvýkrát na adorácii: Prečo ho jej forma najprv zaskočila a čo napokon rozpoznal v úcte ku Kristovi.Porada s Najvyšším: Ako sa Simeon so svojím šéfom modlí za zamestnancov aj klientov priamo v komerčnej firme.Pozvanie, ktoré zmenilo večer: Ako jeho syn prišiel na Godzone Tour iba potešiť otca, no zostal do konca a prvýkrát žehnal ľuďom okolo seba.Podpora projektuAk vás naše podcasty inšpirujú, staňte sa naším pravidelným podporovateľom: https://podpora.godzone.sk/

00:00 Dzień dobry!02:30 Jedna rzecz15:08

Začala nová divadelní sezóna a v Plzni ve středu začíná Mezinárodní festival Divadlo. Jedna z aktuálně nejvýraznějších osobností plzeňské scény je bezesporu Michal Štěrba.

Začala nová divadelní sezóna a v Plzni ve středu začíná Mezinárodní festival Divadlo. Jedna z aktuálně nejvýraznějších osobností plzeňské scény je bezesporu Michal Štěrba.

Začala nová divadelní sezóna a v Plzni ve středu začíná Mezinárodní festival Divadlo. Jedna z aktuálně nejvýraznějších osobností plzeňské scény je bezesporu Michal Štěrba.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Simpsonovci predpovedajú budúcnosť, ľudia nepristáli na Mesiaci či pitie Sava prospieva zdraviu. Aj takýmto bizarným tvrdeniam niektorí ľudia veria. Prečo vznikajú a aké najzvláštnejšie hoaxy sa šíria? Aj o tom diskutovala Veronika Jursová Prachárová so šéfkou Demagóg.sk Veronikou Frankovskou a analytikom Demagóg.sk Pavlom Valíkom.V úvodnej rubrike Dezinformačný radar Veronika Frankovská upozornila na deepfake video s novinárom Rastislavom Ilievom a predsedom Lekárskeho odborového združenia Petrom Visolajským, ktoré sa rozšírilo na sociálnych sieťach. Na upravených záberoch so zmeneným zvukom obaja údajne označujú vakcíny proti covidu-19 za nebezpečné. Iliev aj Visolajský sa od videa dištancovali a upozornili, že je neautentické.V druhej časti podcastu Pavol Valík z Demagóg.sk priblížil aj pôvod jednej z najznámejších konšpiračných teórií – predstavy, že svet tajne ovládajú ľudia-jaštery. Jej korene siahajú podľa Valíka do fikcie z roku 1929, keď americký autor Robert Howard vydal poviedku The Shadow Kingdom. „Pojednával v nej o hadích ľuďoch, ktorí žijú v podzemí a vedia meniť svoju podobu,“ vysvetlil Valík. O niekoľko desaťročí neskôr sa však z pôvodne fantastického motívu stala konšpiračná teória. Na konci 90. rokov ju spopularizoval bývalý futbalista, ktorý sa neskôr začal venovať aj liečiteľstvu.

Ženy XYZ #60: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata  Jedna z nejslavnějších influencerek, které na sociálních sítích propagují stereotypní genderové role, Nara Smith, se distancovala od označení tradwife, neboli tradiční manželky. Stále přitom připravuje domácí žvýkačky, skittles i mražený jogurt  – cokoliv na co si vzpomenou její manžel nebo čtyři děti – v luxusních róbách a drahé kuchyni. Znamená její obrat soumrak hnutí tradwives? A co vzkazují “tradičním manželkám” ženy, které toto uspořádání opustily? V podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Clara Zanga a Markéta Plíhalová.

Što se promijeni nakon osam godina poduzetništva, kada i dalje imaš velike ciljeve, ali ti više nije toliko važno koliko brzo ćeš ih ostvariti?U ovoj epizodi pričam o tome zašto sam prestala redovito snimati podcast, kako se moj poslovni model promijenio u posljednjih godinu dana i koliko biznis danas zarađuje. Dijelim i svoju najbolju poslovnu odluku, najveći izazov na kojem trenutno radim i što danas zapravo želim od svog biznisa.Jedna malo drugačija epizoda o rastu, ambiciji i građenju biznisa - po tvom.Istraži biz ARENU: https://www.radimposvom.com.hr/biz-arena/?utm_source=podcast&utm_medium=referral&utm_campaign=biz-arena-ep182OSTANI U TOKU:Prijavi se na newsletter: https://www.radimposvom.com.hr/newsletter/Piši mi na Instagramu: https://www.instagram.com/teazavackiTIMESTAMPS:(00:00) Što se promijenilo nakon 8 godina poduzetništva?(01:51) Zašto sam prestala redovito snimati podcast?(04:05) Novi poslovni model(06:35) Koliko moj biznis danas zarađuje?(08:02) Najbolja poslovna odluka posljednjih godinu dana(09:30) Zašto želim raditi više grešaka(12:09) Je li organski doseg stvarno mrtav?(14:46) Što danas zapravo pokušavam izgraditi?(16:34) Luksuz koji me ne zanima - i onaj na koji rado trošim(18:24) Kako izgleda život koji zapravo želim?(20:02) Što danas želim od svog biznisa?

Platí zásada, že kdo nemá víru ve svoji budoucnost, tak do ní také odmítá investovat. Jedna z investic do budoucnosti, která platí odnepaměti, bylo, že lidé na svět přiváděli děti. I když byli chudí jako kostelní myši. Naopak více dětí pro ně znamenalo jistější zajištění v budoucnu, a to navzdory úsloví, že jeden otec uživí deset dětí, ale deset dětí neuživí jednoho otce.

Czy Polska mogła zostać sojusznikiem Hitlera? Czy w 1939 roku istniała realna alternatywa dla wojny z III Rzeszą?Wokół tych pytań narosło wiele mitów. Jedna z popularnych narracji przedstawia Polskę jako państwo, które mogło porozumieć się z Hitlerem i wspólnie z Niemcami ruszyć przeciwko Związkowi Sowieckiemu. Ale czy rzeczywiście taki scenariusz był możliwy?W kolejnym odcinku „Studia Bez Fikcji” rozmawiam z prof. Eugeniuszem Cezarym Królem, historykiem zajmującym się m.in. dziejami III Rzeszy, propagandą nazistowską i stosunkami polsko-niemieckimi.Rozmawiamy o tym, czego Hitler właściwie chciał od Polski, jakie znaczenie miały niemieckie propozycje wobec Warszawy, dlaczego polskie władze odrzucały kolejne niemieckie żądania i czy rzeczywiście istniała możliwość wspólnego wystąpienia przeciwko ZSRR.Pojawia się również niezwykle ważny polski wątek „Mein Kampf”. Co Hitler pisał o Polsce i Polakach? Czy jego późniejsza polityka wobec Polski była zgodna z tym, co zapowiadał już wcześniej?To rozmowa o tym, co było realną możliwością polityczną, a co dopisaną po latach alternatywną historią.„Studio Bez Fikcji” — historia bez uproszczeń, bez wygodnych mitów i bez gotowych odpowiedzi.JAK WSPIERAĆ KANAŁ:

Jedna z nejstarších průmyslových škol v Česku si připomíná 150 let od založení. Proměny technického vzdělávání, spolupráci s firmami i program výročních oslav přiblížily zástupkyně ředitele Jana Závacká a pedagožka Martina Krotilová.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

#Formula1 - Robert Kubica - sypie jak z rękawa anegdotami! Kiedy nie chciał puścić Heidfelda, co doradziłby szefowi Williamsa gdy brakuje części zamiennych. Perspektywy na podium w USA? Czemu Lando Norris jest pechowym mistrzem świata. O wierności Carlosa Sainza. Jakie ma tętno maksymalne podczas jazdy na rowerze i jakie są jego szanse na przejście do McLarena! Monza nie jest już tak atrakcyjna jak kiedyś? Czy nowa Formuła 1 jest dużo… łatwiejsza? George Russell to szczwany lis i wie co robi puszczając Antonellego! Jedna z najlepszych rozmów w CoDrivie!Zapraszamy serdecznie!Naszym Partnerem w sezonie 2026 jest IMPULS-LEASING Polska (#wspolpraca)Promocyjna oferta dla widzów CoDrive, Jetour T2, oferta limitowana https://impuls-leasing.pl/promocja-jetour/KONKURS: https://impuls-leasing.pl/typuj-podium-wyscigow-2026/

Donald Tusk będzie dążył do skupienia całej koalicji rządzącej na jednej liście wyborczej – ocenia Piotr Semka. Publicysta w Radiu Wnet komentował również polityczną aktywność Karola Nawrockiego, przyszłość projektu Mateusza Morawieckiego oraz sprawę Zondacrypto. 

„Zobaczyłem Jezusa na krzyżu”. Radosław Przyłucki opowiada o nocy, w której najpierw doświadczył ogromnego lęku i obecności zła, a chwilę później - jak mówi - wydarzyło się coś, co całkowicie zmieniło jego życie.Przez 10 lat szukał Boga, także poza chrześcijaństwem. Dziś mówi: „W końcu znalazłem Boga. Teraz tylko Jezus”.━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━Gość: Radosław Przyłucki – spawacz | tata | ewangelizatorFacebook: https://bit.ly/4gH4lV6 Instagram: https://bit.ly/4yvknJh━━━━━━━━━━━━━━━━━━━━

Kariera w jakości bez kierunkowego wykształcenia — Daria Cichoradzka opowiada, jak w 10 lat przeszła z logistyki na stanowisko kierowniczki jakości. Jeśli zastanawiasz się, co realnie buduje przewagę w tej branży, ten odcinek daje odpowiedź, której prawdopodobnie się nie spodziewasz. Daria Cichoradzka jest w jakości prawie dziesięć lat. Studiowała logistykę — do jakości przekonał ją wykładowca, który zobaczył w niej predyspozycje wcześniej niż ona sama. Zaczynała jako specjalistka w firmie meblarskiej, robiąc szybkie mikroaudyty na liniach produkcyjnych i, jak sama mówi, ucząc się wszystkiego od zera w miesiąc. Potem był awans na kierowniczkę do spraw jakości — z całym bagażem wyzwań, na które nie była wtedy przygotowana. Dziś pracuje dla dużego szwedzkiego brandu, wspierając fabryki dostawców w rozwoju i optymalizacji produktów oraz analizując reklamacje i opinie klientów. Rozmawiamy o tym, co w karierze w jakości naprawdę robi różnicę. Pada historia o projekcie Six Sigma dopracowanym co do milimetra i grama, po którym produkt zjechał z linii technicznie bez zarzutu — i nieestetyczny. Oraz o jednej rozmowie z rozczarowanym klientem końcowym, która ukształtowała sposób myślenia Darii bardziej niż jakiekolwiek szkolenie. To odcinek dla osób, które zaczynają karierę w jakości, dla specjalistów przed awansem i dla wszystkich, którym praca zaczęła się zawężać do hali i wskaźników. Ten odcinek jest też szczególny z innego powodu: Daria przejmuje prowadzenie podcastu Szkoła Jakości. W TYM ODCINKU USŁYSZYSZ: ▪ Jak wejść do jakości bez studiów kierunkowych — i co trzeba nadrobić w pierwszych miesiącach ▪ Co najbardziej zaskakuje po awansie ze specjalisty na kierownika ▪ Dlaczego perfekcyjny projekt Six Sigma może nie obronić się u klienta końcowego ▪ Którą kompetencję Daria stawia wyżej niż znajomość narzędzi i norm ▪ Jak głęboko warto drążyć pytaniem „dlaczego" i kiedy 5 why to za mało ▪ Jak znaleźć mentora, jeśli w organizacji nie ma nikogo, kogo można zapytać ▪ Jedna rada dla osób, które właśnie kończą studia i szukają pierwszej pracy w jakości ROZDZIAŁY: 00:00 Nowy format podcastu Szkoła Jakości 02:57 Praca z dostawcami i rozwój produktu 04:10 Kariera w jakości bez studiów kierunkowych 05:50 Pierwsza praca — specjalistka jakości w firmie meblarskiej 06:48 Awans na kierowniczkę jakości 09:38 Rozmowa z klientem, która zmieniła podejście 13:16 Six Sigma i nadjakość — czego klient nie widzi 14:33 Najważniejsza kompetencja w jakości 18:41 Dlaczego Daria poprowadzi podcast 24:17 Rada dla startujących w jakości Czasy pochodzą z transkrypcji — do zweryfikowania po montażu. O GOŚCINI: Daria Cichoradzka od prawie dziesięciu lat pracuje w obszarze jakości. Zaczynała jako specjalistka do spraw jakości w firmie meblarskiej, następnie objęła stanowisko kierowniczki do spraw jakości. Obecnie pracuje dla dużego szwedzkiego brandu, gdzie wspiera fabryki dostawców w rozwoju i optymalizacji produktów oraz w obszarze jakości, analizując między innymi reklamacje i opinie klientów. Od teraz prowadzi także podcast Szkoła Jakości. PRZYDATNE LINKI: ▪ Pełna oferta szkoleń Szkoły Jakości — ponad 40 certyfikowanych kursów online, dostęp przez 365 dni: https://www.szkolajakosci.pl ▪ Blog inzynierjakosci.pl — artykuły i darmowe szablony, z których korzystała Daria na początku swojej kariery: https://inzynierjakosci.pl #KarieraWJakości #SzkołaJakości #InżynierJakości #jakość #podcast #rozwójzawodowy #produkcja #sixsigma #leanmanagement #zarządzaniejakością #pierwszapraca #inżynieria #dostawcy #reklamacje #mentoring Szkoła Jakości — praktyczne szkolenia online dla inżynierów i specjalistów jakości. Instytucja szkoleniowa zarejestrowana w WUP nr 2.18/00117/2020. Certyfikaty w dwóch językach. Dostęp do szkoleń przez 365 dni. biuro@szkolajakosci.pl

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Teď ho víc zajímají vláčky než jídlo. Ale my víme, že to tak prostě nebude vždycky,“ říká Tereza Ryvoli o tříapůlletém Sebastianovi. Dnes je hravý, divoký a společenský kluk, běhá a na první pohled by na něm jeho nemoc možná nikdo nepoznal. Narodil se ale s Prader-Williho syndromem, vzácným genetickým onemocněním, které mimo jiné způsobuje svalovou slabost, zpomalený metabolismus a především poruchu pocitu sytosti. Člověk nemá jen chuť na jídlo, popisuje Eva Ryvoli, ale může prožívat hlad jako absolutní potřebu. U Sebastiana zatím nemoc naplno nepropukla, první náznaky už ale jeho mámy vidí. Jídlo dokáže během chvíle spořádat, dopíjí cizí sklenice a během krátkého zaváhání sní několik hrstí třešní i s peckami. To, co je dnes někdy ještě úsměvné, může za pár let zásadně určovat život celé rodiny. Sebastianův příběh začal tím, že ho biologičtí rodiče po zjištění diagnózy nechali v nemocnici. Eva tam tehdy pracovala a pamatuje si ho jako „hadrovou panenku“ - téměř se nehýbal a nikdo zpočátku nevěděl, co mu je. Když byl později převezen do dětského centra, nedokázala na něj přestat myslet. S partnerkou Terezou ho začaly navštěvovat a nakonec se rozhodly vzít si ho do pěstounské péče. Předcházely tomu pochybnosti, zda péči o nemocné dítě zvládnou psychicky, fyzicky i finančně. Po jeho příchodu domů se Sebastianem čtyřikrát denně cvičily Vojtovu metodu, absolvovaly rehabilitace i další terapie. Přestože původní odhady počítaly s tím, že začne chodit kolem čtyř let, rozchodil se ještě před druhými narozeninami. Teď se ale pravidla postupně obracejí. „Tak jsme vyhráli, zvládli jsme to, teď tady nám běhá po světě super kluk. A někde vzadu máte to, že se teď pravidla úplně změní,“ popisuje Tereza paradox nemoci. Z dítěte, které bylo potřeba intenzivně krmit, aby zesílilo, se může stát člověk, kterému bude nutné přístup k jídlu celý život omezovat. S nemocí se mohou pojit i psychické problémy, poruchy chování nebo sociální izolace. Naději proto Eva a Tereza Ryvoli vkládají do českého výzkumu a vývoje léčby. „Milujeme ho, dáváme mu pocit domova, pocit bezpečí, ale my na to sami nestačíme, aby mu pak opravdu bylo lépe,“ říká Eva. Na vývoj léčby pro lidi s PWS se snaží prostřednictvím sbírky získat 22 milionů korun. Přispět je možné na Donio. Eva a Tereza mluví i o tom, jaké je vychovávat dítě jako dvě ženy a proč musely před některými lidmi dokazovat, že jsou „normální“. Jedna sociální pracovnice jim dokonce rozmlouvala, aby si Sebastiana braly, protože jsou příliš aktivní a nemocné dítě je bude brzdit. Eva dnes říká, že debata o stejných rodičovských právech jí připadá absurdní: kritikům by doporučila podívat se, jak žijí děti, které rodinu nemají. Jak se žije s vědomím, že nejtěžší fáze nemoci vašeho dítěte možná teprve přijde? Co udělá permanentní boj o jídlo s dítětem i celou rodinou? Jaké předsudky musely dvě mámy překonat, aby mohly dát opuštěnému dítěti domov? A může český výzkum změnit Sebastianovu budoucnost? Poslechněte si celý rozhovor.

Masz więcej, niż myśliszCzasami patrzymy na siebie i myślimy: „Co ja właściwie mogę dać?” Za mało potrafię. Za mało mam. Nie jestem jeszcze gotowy.A jednak Twoje niewiele może być dla kogoś wszystkim.W tym przesłaniu Joanna pokazuje, że Bóg już włożył w Ciebie coś, czym możesz błogosławić innych. Jedna rozmowa, modlitwa, wiadomość czy prosty gest mogą stać się odpowiedzią na czyjąś potrzebę.Nie umniejszaj temu, co Bóg Ci dał. Twój wpływ jest większy, niż myślisz — a koniec Twoich możliwości nie jest końcem możliwości Boga.

Można powiedzieć, że nie był to wybitnie wspaniały dzień. Można powiedzieć, że zaczął się niefortunnie a skończył się okropnie. Wszystko to by było tylko częścią prawdy…Dwóch nauczycieli. Jedna uczennica. Ta sama, koszmarna szkoła, która na codzień jest już wystarczająco przygnębiająca, teraz staje się jeszcze bardziej dołująca. W końcu nie ma nic bardziej strasznego niż przymusowy lockdown w szkole. A jeszcze w dodatku spowodowany zagrożeniem bombowym to już prawdziwa masakra. Może jakoś dałoby radę zacisnąć zęby i przetrwać te kilka godzin ale nasi bohaterowie mają przeczucie, że to ktoś lub coś innego zaciśnie szczęki i to właśnie na nich samych!

Jaký příběh napíšeme my? 3. - Apoštol Pavel napsal, že jsme listem, který všichni mohou znát a číst. Nejsem si jistý, jestli bychom chtěli být všem známí. Být známým se někdy ve společnosti vyplácí, mít známosti může otevírat dveře, které by jinak zůstaly zavřené. Ale být známým je také zodpovědnost, a přináší to možnost kritiky, nebo dokonce nenávisti. Biblické příběhy nám ukazují ještě jiné dimenze, kde povědomí o nás hraje důležitou roli. Kde nepomůže přetvařování, nebo snaha zapůsobit šarmem a talentem. Jedna taková dimenze je doslova pekelná a přináší otázku: Jaký příběh si o nás vyprávějí v pekle? Druhá je pro změnu nebeská s otázkou: Jaký příběh o nás napíšou v nebi? Stále totiž ještě píšeme svůj příběh.

Ve čtvrtém díle letní série SideQuest se Jarda, Lukáš a Šárka vydávají na Everon, Malden a Nogovu. Na ostrovy, které nikdy neexistovaly, a přesto na nich celá generace hráčů strávila stovky hodin plazením se vysokou trávou. Řeč je o Operation Flashpoint, hře, se kterou v roce 2001 vtrhlo studio Bohemia Interactive na světovou scénu a nadobro změnilo představu o tom, jak může vypadat válka v počítačové hře.

Ve čtvrtém díle letní série SideQuest se Jarda, Lukáš a Šárka vydávají na Everon, Malden a Nogovu. Na ostrovy, které nikdy neexistovaly, a přesto na nich celá generace hráčů strávila stovky hodin plazením se vysokou trávou. Řeč je o Operation Flashpoint, hře, se kterou v roce 2001 vtrhlo studio Bohemia Interactive na světovou scénu a nadobro změnilo představu o tom, jak může vypadat válka v počítačové hře.Všechny díly podcastu Quest můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

RNA na życzenie. Jak zaprojektować nić, która zwinie się dokładnie tak, jak trzeba? Jedno i to samo białko da się zakodować w RNA na tyle sposobów, że nie starczyłoby atomów we Wszechświecie, żeby je policzyć. Jedna sekwencja nukleotydów da jednak stabilną i wydajną przy produkcji białka nić, podczas gdy inna będzie całkowicie bezużyteczna. Skąd wiedzieć, który z możliwych zapisów pozwoli uzyskać cząsteczkę, która naprawdę spełni swoją rolę w komórkowej maszynerii? O programie DesiRNA, który jako pierwszy rozwiązał komplet stu najtrudniejszych zagadek w tej dziedzinie, opowiada dr Grzegorz Łach z Wydziału Fizyki Uniwersytetu Warszawskiego. Pyta Maks Walewski

Jedna přednáška exkluzivně pro členy...opět se ohlédneme za megaakcí, kdy JaRon dostal za úkol zorganizovat "menší astronomické pozorování" u příležitosti Zatmění Slunce,...a trošku to přehnal s organizací a propagací.Nyní ke vzpomínce ale dáme hlavně PŘEDNÁŠKU O historii a budoucnosti zatmění Slunce v českých zemích a v Evropě...a budete si muset počkat přátelé..

Jedna lijepa priča o međureligijskoj saradnji žena iz Melbournea, koju je pokrenula naša današnja gošća, gospođa Jasna Muslimović, advokat i neumorni volonter u bosanskoj i široj australijskoj zajednici. Ona je u saradnji s osnivačicom organizacije Muslim Women's Council of Victoria, Afshan Mantoo, i aktivistkinjom u bosanskoj zajednici, gospođom Senadom Ekić, organizovala susret žena iz crkve St Ambrose iz Brunswicka sa ženama muslimankama u Islamskom bosanskom centru Deer Park. Cilj projekta „One Coffee, One Chat“ bio je razgovor, međusobno upoznavanje i jačanje povjerenja među ženama različitih vjerskih i kulturnih sredina.

Firemní data už nemusí končit v dashboardech, na které lidé čekají týdny. Petr Polák ukazuje, jak může čatování s daty, práce s AI agenty a prakticky zapojený vedoucí dostat AI do skutečné práce firmy.Petr dnes vede data a rozvoj AI ve VIG Re. Dřív vedl datový tým v České spořitelně a s Romanem Provazníkem tvoří IT podcast PodVocasem.V epizodě se dozvíte:Jedna interní ukázka od 35letého veterána firmy = 30 nových žádostí o AI licence.Jak chatování s daty odhalilo nový zdroj příjmů a proč nahradí část reportů.Výmluva „nejdřív musíme mít uklizeno v datech" - a jak AI díky analýze tisíců ticketů odpovídá na 82 % dotazů z byznysu.Proč se lidé stydí přiznat, že použili AI, a co s tím může udělat šéf.Jak předat velký projekt bez meetingu a nechat AI hlídat témata, která se řeší pořád dokola.Co s „Karlem", který si 20 let firemních znalostí nosí v hlavě a nechce je předat.Datový sklad přes Claude skills - bez jediného ručně napsaného řádku kódu.Plánování směn pro 50 lidí pomocí deep research a knihovny od Googlu.Proč má šéf AI sám zkoušet a dát lidem prostor experimentovat.Tři věci, které má udělat datař, když s AI teprve začíná.Host a odkazy:Petr Polák na LinkedInu  https://www.linkedin.com/in/87petrpolak/PodVocasem  https://www.podvocasem.czThe State of AI 2026  https://www.aipredictions.cz/state-of-ai

Tuto epizodu koncipujeme formou otázek a odpovědí, které nám zaslali naši předplatitelé. Jedna z otázek zněla, proč nejsme sebevědomým lídrem střední Evropy a proč, když naše politické reprezentace dělají zahraniční politiku, jsou hodně při zemi – buď konformně přitakáváme většině, nebo si tiše cosi mrmláme v koutě.Po pokusech Fialovy vlády dělat aktivnější politiku ve vztahu k Ukrajině (např. česká muniční iniciativa), do níž jsme zapojili řadu západních států, už jsme zase v poloze zmatečného těkání a nesmyslných výroků. Česko od roku 2004 (vstup do EU) nemůže najít sjednocující národní zájem, který by spojil různé části politického spektra.Hodně to také vychází z národní mentality. Pořád se sami definujeme jako malý stát, přičemž podle počtu obyvatel (11 milionů) jsme devátí z 27 států Evropské unie. Když někomu v Česku řeknete, že jsme větší než všechny skandinávské státy nebo že hrubý domácí produkt na hlavu je na úrovni řady západních států, nevěřícně kroutí hlavou.Za 30 let Česká republika zažila obrovský vzestup, který si většina národa nedokáže užít a mentálně žije v realitě „spálené země“, jak v jedné předvolební debatě nazval Česko Miloš Zeman. Přitom jsme mimořádně bezpečná země s rozsáhlým sociálním zabezpečením, která dobře absorbuje cizince na svém území. Ti se vesměs chtějí asimilovat a nevnucují nám své hodnoty. Tahle sociální soudržnost a vnitřní bezpečnost jsou něčím, co je dnes ve většině západních demokracií narušeno.Namísto toho se jedna část politického světa, paradoxně ta, která je zrovna u moci, snaží popisovat Česko jako zbídačenou zemi, kterou teprve oni musí vyvést z bludného kruhu. Tohle bahnění se v pocitech porážky a nezdaru je pro rozvoj země stejně brzdícím momentem jako nesmyslné regulace a přepjatá byrokracie.Kdyby čas od času prezident republiky neřekl o Česku něco pozitivního, musel by si zahraniční pozorovatel myslet, že jsme země v rozvalu.

Jedna vláda, tři strany a často tři různé politické jazyky. Vládní koalice hnutí ANO, Motoristů a SPD nemá podle politologa v tuto chvíli potenciál zopakovat v Česku maďarský nebo slovenský scénář, změnu ale přináší. „Máme vládu, která má vizi oslabit, zerodovat představu liberální demokracie, jak tady fungovala,“ poukazuje v Osobnosti Plus politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sprawdź charytatywne wyczyny polskich speedrunnerów! https://gsps.pl | https://twitch.tv/gramypomagamy | https://youtube.com/@gramypomagamy00:00 Dzień dobry!02:55 Jedna rzecz21:15

Benjamin Franklin miał najlepiej prosperującą drukarnię w koloniach i w 1748 roku, w wieku 42 lat, oddał ją obcemu człowiekowi. Nie sprzedał. Zbudował układ, w którym firma pracuje i płaci mu dalej, tylko bez niego.Ten dochód przychodził punktualnie przez kolejnych 18 lat.To ósma część biografii Benjamina Franklina w podcaście „Lepiej Teraz”. Opowieść o 12 latach, w których przestał budować własny interes i zaczął budować miasto, a potem wyszedł z firmy będąc na szczycie, nie na dnie, bo wiedział dokładnie, na co chce przeznaczyć odzyskany czas.W tym odcinku:▪ Jak wyglądała umowa z Davidem Hallem, czyli wyjście z własnej firmy w XVIII wieku▪ Jak rozbroić wroga jedną prośbą: mechanizm, który Franklin nazwał pożyczoną książką▪ Dlaczego odmówił patentu, który dałby mu monopol na ogrzewanie kolonii▪ Jedna porażka, którą po prostu wyciął ze swojej autobiografii▪ Dlaczego „czas to pieniądz” znaczy coś odwrotnego, niż się powszechnie uważaJeśli szukasz historii o wolności finansowej, wychodzeniu z operacyjnej roboty i zmiany w połowie życia, Franklin przeszedł tę drogę 270 lat przed nami i zostawił dokładne notatki.Nagrywam sam, własnym głosem, bez użycia generatora lub klona głosu AI. Postaw mi kawę: https://suppi.pl/lepiejterazZostań Mecenasem i współtwórz ten podcast: https://patronite.pl/podcastlepiejterazSubskrybuj mój nowy kanał podcastowy Radek Budnicki na Spotify: znajdziesz tam moje solowe lekcje, refleksje i wywiady.ŹRÓDŁA: •„The Autobiography of Benjamin Franklin” (domena publiczna, przekład własny z oryginału)• pisma i listy Franklina z Founders Online, National Archives - „Plain Truth” (1747), „Advice to a Young Tradesman” (1748), list do Petera Collinsona (28.03.1747), listy do Cadwalladera Coldena (1745, 1748)• Pennsylvania Gazette (1735)• biografie: Walter Isaacson, H.W. Brands, Carl Van Doren, J.A. Leo Lemay, Joyce Chaplin.

Mark przez lata uchodził za bohatera. Jedna informacja rzuciła nowe światło na jego historię...Instagram @konradshymanskyhttps://www.instagram.com/konradshymansky/Autor podcastuKonrad SzymańskiOpracowanie i scenariuszRafał Gałązkakontakt/współpraca: codypresents@gmail.com

Výtah Respektu: Po dvoutýdenním volnu se ministři a ministryně vlády Andreje Babiše v pondělí vrátili do Strakovy akademie. Na programu měli mimo jiné i akce spojené s komunálními a senátními volbami. Jedna z nich proběhla už o víkendu, a to výstup na Lysou horu. Se šéfem ANO, ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a vicepremiérem Karlem Havlíčkem byl na místě i František Trojan, který v nové epizodě popisuje, jak celá akce probíhala, jaký vliv by mohla mít na komunální a senátní volby, ale také čemu u nich stojí za to věnovat pozornost. Jednání vlády shrnuje Eva Soukeníková.

Rdz. 4,1-16 (1) Następnie Adam zbliżył się do swojej żony Ewy. Poczęła ona zatem i urodziła Kaina. Dałam początek mężczyźnie, podobnie jak PAN — powiedziała. (2) Potem urodziła jeszcze jego brata, Abla. Abel został pasterzem owiec, Kain zaś uprawiał rolę. (3) Po pewnym czasie Kain złożył PANU ofiarę z plonów ziemi. (4) Abel również złożył ofiarę — z tłuszczu swych pierworodnych owiec. PAN odniósł się przychylnie do Abla i jego ofiary. (5) Kaina zaś i jego ofiary nie przyjął. Kain rozgniewał się bardzo z tego powodu i posmutniał. (6) Wówczas PAN zapytał Kaina: Dlaczego jesteś zagniewany? I dlaczego tak posmutniałeś? (7) Gdybyś postępował właściwie, czyż wszystko nie byłoby w porządku? Ponieważ jednak tak nie postępujesz, u progu czyha grzech. Chciałby tobą zawładnąć, lecz ty masz nad nim panować. (8) Kain jednak zwrócił się do swego brata Abla: Wyjdźmy razem w pole. A kiedy tam się znaleźli, Kain rzucił się na swego brata i zabił go. (9) Wtedy PAN zapytał Kaina: Gdzie jest Abel, twój brat? Nie wiem — odpowiedział. — Czy ja jestem stróżem mojego brata? (10) Cóż ty zrobiłeś? — spytał PAN. — Rozlana krew twojego brata woła do Mnie z ziemi. (11) Odtąd będziesz wyklęty z tej ziemi, która rozwarła swe wnętrze, by przyjąć krew twojego brata przelaną twoją ręką! (12) Gdy będziesz tę ziemię uprawiał, nie użyczy ci już swoich bogactw. Będziesz teraz na niej tułaczem i wędrowcem. (13) Wtedy Kain zwrócił się do PANA: Kara za moją winę jest zbyt wielka. (14) Skoro wypędzasz mnie z tych pól i mam kryć się przed Tobą, być tułaczem i wędrowcem na ziemi, to teraz może zabić mnie każdy, kto odkryje, kim jestem. (15) Lecz PAN mu odpowiedział: Będzie inaczej. Kto by zabił Kaina, ściągnie na siebie siedmiokrotną pomstę! I umieścił PAN znak na Kainie, aby nie zabił go nikt, kto odkryje, kim jest. (16) I tak Kain odszedł sprzed oblicza PANA. Przemierzał ziemię tułaczą na wschód od Edenu. Nauczanie z dnia 16 sierpnia 2026

Narodil se 11. srpna 1799. Inženýrský diplom ho opravňoval ke stavbě silnic a mostů, ale řízení osudu ho postavilo na křižovatku, kterou by si sám určitě nenavrhl. Právě díky němu máme v našich sbírkách encyklopedii, která na téměř 6000 stranách popisuje přes 3500 druhů zkamenělých organismů. Jde o nejrozsáhlejší paleontologickou práci na světě vytvořenou jediným člověkem. Jedna z francouzských revolucí přihrála tohoto znamenitého muže až na pražskou Malou stranu.

Dočasné vniknutí 72 tisíc migrantů do Ceuty stále rezonuje evropskou politikou. Jedna z největších humanitárních tragédií na evropských hranicích za poslední roky má dle odhadů přes stovku obětí. Pro místní už je život zase v normálu, říká v pořadu Bruselské chlebíčky reportér Dominik Tesár. Analytik Viktor Daněk upozorňuje, že migrace není izolovaný problém a incident na španělsko-marocké hranici má přesah dál do Afriky i geopolitické situace.

Sponsorem odcinka jest https://theprotocol.it/ – znajdź pracę w branży IT!00:00 Dzień dobry!16:07 Jedna rzecz25:52

Na podzim bude jasno o tom, jak se změní financování veřejnoprávních médií. „Bitva o televizi a rozhlas je o tom, kam má směřovat tahle země a jestli vítěz bere vše a může si dělat, co chce,“ říká moderátor ČT Martin Řezníček. Vláda Andreje Babiše (ANO) má jasno v tom, že chce zrušit současný model veřejnoprávních médií. Koncesionářské poplatky má nahradit financování ze státního rozpočtu. Konkrétní návrh, o kterém by poslanci měli jednat už na podzim, ale známý není. „Do dneška nevíme, co přesně v tom návrhu bude. A bude záležet na každém slovu, na každé čárce. Bude to bitva o cizelování každého slovíčka. Ale že něco chtějí udělat, je naprosto jasné. A vsadil bych si na to, že i udělají,“ odhaduje jedna z hlavních tváří České televize, moderátor Událostí Martin Řezníček, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Veřejnoprávně Zaměstnanci ČT i Českého rozhlasu plány vlády kritizují a bojí se o ohrožení nezávislosti. Politici podle nich nepřekládají dostatečné pojistky dalšího nezávislého fungování obou médií. Na Kavčích Horách i na Vinohradech proto vznikla protestní akce Veřejnoprávně a proběhla už i první výstražná stávka. Řezníček součástí iniciativy Veřejnoprávně není, kolegy ale podporuje. „Jsem ochoten zajít daleko,“ říká k tomu. Snahu změnu financování bere jako snahu o omezení nezávislosti veřejnoprávních médií, i když politici tvrdí opak. „Nebyl jsem přímo u toho, ale slyšel jsem, že i koaliční politici jsou schopní neformálně říci v Poslanecké sněmovně, že vlastně nejde o financování veřejnoprávních médií, že jde jenom o zpravodajství, aby fungovalo lépe ve prospěch vládnoucí většiny. Když vám tohle někdo přizná jako koaliční politik, tak si pak říkáte: ‚Opravdu vám jde o blaho téhle země?‘“ říká Řezníček a pokračuje: „Jedna věc je, co vám politici řeknou v rozhovoru. Druhá, jak útočí téměř denně na sociálních sítích, na tiskových konferencích vlády. A jak od těchto politiků máte potom brát jejich tvrzení, že jim nejde o oslabení televize a rozhlasu, když na ně permanentně útočí?“ Boj za poplatky nezávislost neohrožuje Řezníček kromě moderování zastává v televizi řadu funkcí. Je zástupcem šéfredaktora zpravodajství, šéfem zahraniční redakce a také šéfem moderátorů. V letech 2012 až 2017 byl zpravodajem ČT ve Spojených státech amerických. I když se zaměstnanci televize do bitvy o poplatky veřejně vložili, podle Řezníčka to nijak neovlivňuje jeho práci, fungování redakce ani nezávislost zpravodajství. „Nemám pocit, že by tam docházelo k nějakému ohrožení editoriální nezávislosti. Rozhodně nikdo neříká: ‚Tohle budeme hrát, tohle nebudeme hrát z toho důvodu, že to někomu uškodí nebo někomu pomůže.‘ Vůbec nic takového se tam neděje,“ tvrdí. A ovlivněn prý rozhodně není ani on sám. „Nestalo se mi jedinkrát za dobu kariéry, kdy jsem moderoval Události, komentáře, nebo jsem potom zastupoval, když odešel Václav Moravec, v nedělní debatě, že bych nepoložil otázku jenom proto, že bych se bál, jak to dopadne s televizí nebo s rozhlasem. To bych se ráno nepodíval sám na sebe do zrcadla.“ Kritika od Andreje Babiše Sám Řezníček je častým terčem kritiky politiků. Andrej Babiš ho ještě jako šéf opozice opakovaně kritizoval i od sněmovního řečnického pultíku. Nemůže mu odpustit prezidentskou debatu, kterou Řezníček moderoval v lednu 2023 právě mezi Babišem a Petrem Pavlem. Andrej Babiš na debatu tehdy přišel bez ohlášení na poslední chvíli. „S Andrejem Babišem jsem od té prezidentské debaty nijak nekomunikoval. Nevím, co si o mně myslí. Asi to nebude nic hezkého. Ale můžu soudit jenom z jeho veřejných vystoupení v Poslanecké sněmovně, kde jsem se dostal, nemyslím, že úplně právem, do stejné skupiny lidí, jako je Miroslav Kalousek a někteří ostatní, kde, když je příležitost kopnout do České televize, tak kopne,“ říká k tomu populární moderátor a pokračuje: „Ale útoky od populistů mě se nijak nedotýkají. Opravdu ne. A možná mě ta prezidentská debata, nejen průběh prezidentské debaty, ale to, co tomu těsně předcházelo, a potom hlavně co následovalo, možná nějak zocelilo. Já si z toho opravdu nic nedělám.“ Jak vnímá útoky politiků ve studiu? Mají ještě smysl veřejnoprávní média? A jak zpravodajství ČT pomohla konkurence v podobě CNN Prima News? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Sponsorem odcinka jest https://theprotocol.it/ – znajdź pracę w branży IT!00:00 Dzień dobry!14:05 Jedna rzecz40:47

Bývala zemí doutníků, tanečnic a veselí. To už ale o Kubě neplatí. Pod tíhou ropné blokády zemi dochází jídlo, léky i elektrická energie. „Žije se tam strašně. Na venkově lidé nemají proud týden, dva, někdy i déle,“ líčí reportér. „Hladomor to ještě není, ale každopádně aspoň všichni moji přátelé dost výrazně zhubli,“ vypráví zahraniční reportér Seznam Zpráv Eduard Freisler, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus. Freisler na Kubu jezdí už 25 let, naposledy tam byl letos na jaře. Na přelomu roku o zemi vydal knihu Kubánské tango v rytmu blues, za kterou dostal Cenu Hanzelky a Zikmunda za nejlepší cestopis roku. „V rámci příjmového potravinového systému mají od vlády takové knížečky, ‚libreta‘, a když se do ní člověk podívá, vidí, že každý Kubánec by měl mít nárok na tohle, na tohle, na tohle. Ale pak zjistíš, že většina kolonek je prázdná, že spousta lidí měsíce nedostala zubní pastu nebo šampon,“ popisuje s tím, že nejtíživější jsou výpadky elektrické energie. „V Havaně vypnou proud klidně na 72 hodin, 100 hodin. Každý večer město úplně potemní, protože nemají palivo. Svítí se jenom v několika oblastech, kde jsou turistické hotely. Je dobré se po osmé, deváté večer vrátit někam k hotelu, protože jinak člověk uvízne někde v totální tmě a není jak hledat cestu domů,“ líčí novinář. Dělala to už moje máma i babička Jeho poutavě psaný cestopis o Kubě stojí na příbězích obyčejných Kubánců a zážitcích z mnoha cest na karibský ostrov, ale i z několika let soužití s kubánskou manželkou. „Vždycky připomínám příběh ‚jineteras‘, což jsou takové prostitutky. Přijíždějí z venkova, kde je opravdu hlad, není elektřina a práce s cílem najít si nějakého bělocha, který by jim pomohl ven. Jedna z nich mi teď na jaře řekla: ‚Ona to dělala už moje máma a moje babička. Už tehdy měly nějaký materiální nedostatek a chtěly se odsud dostat.‘ “ Kuba trpí především desítkami let vlády diktátorského režimu. Teď ji navíc srazila ropná blokáda, kterou na ostrov uvalil americký prezident Donald Trump. Cílem bylo oslabit tamní komunistický režim, omezit jeho vliv v regionu a potrestat Havanu za podporu Venezuely. Šokuje mě Trumpismus Freisler pracoval pro řadu českých redakcí, pravidelně ale pobyt v Česku prokládá dlouhými epizodami v zahraničí. Teď by ho lákaly Spojené státy americké. „Šokuje mě trumpismus. A to, co všechno se v té zemi za pár let událo a jak to i země údajně silných institucí, která nedovolí, aby to tam jeden člověk začal radikálně měnit, neustála. Mám pocit, že tam je spousta příběhů, které by se daly sledovat a dobře by to ilustrovaly,“ přemítá reportér. „Mě tam asi nejvíc ohromilo to, že desítky milionů Američanů ti řeknou, že by chtěli diktátora víc než demokracii. Když jsem jel v Arkansasu po venkově, tak Američani měli před domem stožár, kde mají americkou vlajku, ale na některých obydlích nad tou americkou vlajkou byla vlajka Trumpa, jako kdyby byl víc než Amerika,“ popisuje. A proč si jako práci vlastně vybral právě novinařinu? „Můj život je nekonečná honba za příběhem, tím nejlepším příběhem, který můžu najít. A myslím si, že ten kubánský se pro mě stal jedním z vrcholů,“ odpovídá Eduard Freisler a oklikou se tím vrací ke své oblíbené Kubě. Jak se píše z Venezuely pro americká média? Proč americké noviny nechtěly vydat pozitivní článek o Trumpovi? A má Kuba šanci na světlou budoucnost? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Dvacítka českých ekonomů v úterý vyzvala poslance, aby se zabývali věcnými důvody, pro které prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti. „Veto mi přijde promyšlené a zodpovědné. Ale chápu, proč to vláda kritizuje, Evidentně se tady dělá příprava na prezidentské volby,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus Miroslav Zámečník, hlavní poradce České bankovní asociace a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jedna z důležitých součástí spokojeného sexuálního života je schopnost komunikovat. Stejně důležitá je ochota učit se a umět změnit cíl,“ říká sexkoučka Julie Gaia Poupětová. Místo urputné snahy dosáhnout orgasmu totiž můžeme mít za cíl třeba objevování, vzájemné poznávání nebo sladění komunikace.Všechny díly podcastu Nádech můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jedna z důležitých součástí spokojeného sexuálního života je schopnost komunikovat. Stejně důležitá je ochota učit se a umět změnit cíl,“ říká sexkoučka Julie Gaia Poupětová. Místo urputné snahy dosáhnout orgasmu totiž můžeme mít za cíl třeba objevování, vzájemné poznávání nebo sladění komunikace.

Sponsorem odcinka jest https://theprotocol.it/ – znajdź pracę w branży IT!00:00 Dzień dobry!11:34 Jedna rzecz27:14

Jedna z nejvýznamnějších průmyslových ikon západních Čech stojí před historickým milníkem. Výrobce kolejových vozidel, který svými vlaky, tramvajemi či trolejbusy zásobuje dopravní podniky po celém světě, se připravuje na definitivní ztrátu tradičního názvu i symbolu okřídleného šípu. Nejpozději v polovině roku 2029 tak bude muset plzeňský podnik vystupovat pod zcela novou značkou.

Na Slovensku žije približne milión ľudí vo veku nad 65 rokov a za posledných 30 rokov sa ich počet takmer zdvojnásobil. Seniori dnes tvoria približne pätinu slovenskej populácie. Zároveň čoraz aktívnejšie používajú internet a sociálne siete, kde sa stretávajú aj s manipulatívnym obsahom, podvodmi a dezinformáciami.Sú však seniori skutočne zraniteľnejší než iné vekové skupiny? Aké dezinformácie medzi nimi najviac rezonujú a ako ich možno vzdelávať bez toho, aby lektor pôsobil povýšenecky?Téme sa venuje najnovšia epizóda podcastu Nezablúďme v bludoch. Moderátorka Veronika Jursová Prachárová sa v nej rozprávala so šéfkou portálu Demagóg.sk Veronikou Frankovskou a následne s analytikom a lektorom Demagóg.sk Paľom Lackom.Dezinformačný radar: Epstein aj krv darcovV úvode podcastu upozornila Veronika Frankovská na falošnú fotografiu, ktorá má zobrazovať predsedníčku Európskej komisie Ursulu von der Leyen po boku sexuálneho násilníka Jeffreyho Epsteina. Nejde však o autentický záber zo zverejnených Epsteinových spisov, ale o obrázok vytvorený pomocou umelej inteligencie.Na sociálnych sieťach sa šíria aj nepravdivé a potenciálne nebezpečné tvrdenia o darovaní krvi. Podľa jedného z nich väčšina darovanej krvi nesmeruje k pacientom, ale používa sa na farmaceutický výskum či dokonca na tajné alebo vojenské programy.Frankovská vysvetlila, že Národná transfúzna služba môže s krvou narábať iba v súlade so zákonom. Ak sa vzorky používajú na výskum, musí ísť o vopred schválený postup so súhlasom dotknutej osoby.Nepodložené sú tiež tvrdenia, že transfúzne pracoviská oddeľujú krv očkovaných a neočkovaných darcov. Otázky na nedávne očkovanie sa v dotazníkoch nachádzajú preto, že po niektorých vakcínach musí darca určitý čas počkať. Po uplynutí tejto lehoty sa však jeho očkovací status pri ďalšom použití krvi nerozlišuje.Na workshopy prichádzajú aj s pocitom, že sa už nedá ničomu veriťV druhej časti podcastu opísal lektor Demagóg.sk Paľo Lacko skúsenosti zo vzdelávacích workshopov pre seniorov.Podľa neho ide o zvedavé a aktívne publikum, ktoré však môže byť zároveň kritické a náročné. Seniori majú množstvo životných skúseností a lektor si musí najskôr získať ich dôveru.Na workshopy prichádzajú s rôznymi očakávaniami. Jedna skupina má všeobecný pocit, že „už sa nedá ničomu veriť“, a hľadá konkrétne pravidlá a oporné body, pomocou ktorých by sa mohla zorientovať.Ďalší potrebujú pomoc s technológiami alebo praktickými zručnosťami a na podujatie ich často odporučia deti či vnúčatá. Niektorí prídu aj preto, aby strávili čas s inými ľuďmi a mohli sa porozprávať.Vzdelávanie preto nemožno postaviť na rovnakých príkladoch ako pri stredoškolákoch. Lektor musí vyberať situácie, ktoré súvisia so skúsenosťami a každodenným životom konkrétnej vekovej skupiny.Najväčšou chybou je povyšovanie saLektor môže podľa Lacka urobiť viacero chýb. Ak vyberie príliš polarizujúcu tému, účastníci sa začnú sporiť o hodnotách a workshop sa vzdiali od praktických zručností.Problémom sú aj príklady, ktoré nijako nesúvisia so skúsenosťami publika. Ešte závažnejšie je, keď lektor so seniormi komunikuje neúctivo alebo zhadzuje ich životné skúsenosti.Nemal by tiež vystupovať ako človek, ktorý sám vždy odhalí manipuláciu a nikdy sa nemýli.„Všetci sme nejakým spôsobom náchylní na to, že sa mýlime. Nemali by sme sa z toho vyčleňovať,“ vysvetlil Lacko.Ak niektorý účastník odmieta odborníkov alebo fakty, lektori sa snažia najskôr rešpektujúco vypočuť jeho argument. Následne môžu osloviť celú skupinu, ponúknuť jej ďalší pohľad a diskusiu opäť nasmerovať k praktickej zručnosti. Ak konflikt pokračuje, je podľa Lacka vhodnejšie porozprávať sa s človekom individuálne počas prestávky, než ním zaťažovať celý workshop.

Evropa si chtě nechtě musí zvykat na extrémní teploty. Jedna z věcí, kterou ale nedávná vlna veder ukázala, byla nepřipravenost veřejné infrastruktury včetně nemocnic. Ve Francii se z toho stalo žhavé politické téma a předmět téměř kulturní války. Jaká vyvstávají etická dilemata kolem používání klimatizace v době, kdy lidstvo čelí změně klimatu, za kterou stojí právě energeticky nešetrná lidská činnost? Host: Juraj Hvorecký - filosof a etik, vedoucí oddělení aplikované filozofie a etiky na Filosofickém ústavu AV ČR Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Do pořadu Buchty tentokrát přišla Klára, která je původně malířkou a bydlela v Praze, pak se ale rozhodla udělat masivní změnu a odstěhovala se na Šumavu do minivesničky, kde se stala se provozní sauny v městečku.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čavko kamoši. Jedno pieskovisko. Jedna veta. A úplne iný koniec, než som čakala. Dnešná Omša je o tom, prečo naše slová vytvárajú priestor pre to najlepšie alebo najhoršie v ľuďoch a prečo sa niekedy z konfliktu môže stať spolupráca. Niekedy nám tie najväčšie životné lekcie nedajú knihy ani prednášky, ale obyčajné popoludnie na detskom ihrisku. V tejto epizóde zdieľam príbeh, ktorý mi pripomenul, ako veľmi naše slová ovplyvňujú správanie druhých. Prečo sa z konfliktu môže stať spolupráca? A čo sa stane, keď v ľuďoch nevidíme problém, ale potenciál? Rozprávanie o empatii, perspektíve a o tom, že niekedy stačí jedna veta, aby sa zmenilo úplne všetko.