Podcasts about Kub

Pořad Ve stínu odkrývá případy, kdy soudy svěřily malé děti do péče rodičům, kteří čelí obžalobě kvůli agresivnímu a násilnickému chování. Zdůvodnění? Čeká se na pravomocné odsouzení, jinak prý platí presumpce neviny.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Třicetiletá Michaela strávila kus života v nemocnicích, v patnácti přišla o nohu. Svému osudu čelí statečně, nestěžuje si, pracuje, snaží se šetřit na bionický kloub, s nímž by třeba zvládla něco tak běžného jako chůzi do schodů.Jednu nohu má, tak co? Nestačí jí ta současná protéza? I s takovými komentáři se setkává mladá žena, která shání peníze na novou náhradu s bionickým kloubem a cenovkou jeden milion šest set tisíc korun. Velkou část sumy už má, pomohla rodina, přátelé a některé nadace. Zbývá doplatit pár set tisíc.Chytrá protéza by Michaele mohla pomoct zmírnit bolesti, zlepšit stabilitu a také jí dát možnost neztratit obyčejnou lidskou důstojnost.„Ono to vypadá jako maličkost, ale představte si, že jste na pláži a chcete si jít zaplavat. V případě Míši to znamená: odepnout, doskákat po jedné noze k vodě a po plavání to samé - doskákat, připnout. Nechtěná pozornost celé plovárny je zaručena. Moderní bionický kloub, na který sháníme peníze, je například vodotěsný. Ale to je jen jeden z mnoha benefitů, které by Míše mohl přinést,“ říká Martin Junek, propagátor sbírky na portálu Znesnáze21. S Michaelou se před lety seznámil v práci a její životní příběh a hlavně odhodlání, s jakým se se všemi peripetiemi pere, ho nepřestává fascinovat. ---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

BAR - czyli randki dla osób w spektrum autyzmu Kamila Małyszczuk i Kinga Wojaczek, w rozmowie z Kubą Łasickim, przedstawiają innowację skierowaną do osób w spektrum autyzmu. Biuro Autentycznych Relacji (BAR) ma pomóc w odnalezieniu się im w relacjach romatycznych.

Má jihočeský hejtman Martin Kuba šanci uspět s novým projektem i celostátně? A jak velkou ranou je odchod nejúspěšnějšího politika, měřeno volebními výsledky, pro ODS? Hodně napoví, kdo za ním odejde a jaké nové tváře sežene.Dalo se čekat, že jihočeský fenomén Martin Kuba spustí exodus členů ODS ve svém regionu oznámením, že stranu opouští a chystá vlastní politické hnutí. Tuší, že bez spojenectví s politikem, který dokázal získat v krajských volbách rekordních 47 procent hlasů, nemají v regionu politickou budoucnost.Za Kubou míří drtivá většina krajských i českobudějovických zastupitelů za ODS včetně primátorky Dagmar Škodové Parmové. O tomtéž občanští demokraté uvažují i radnicích ve zbývajících sedmi okresních městech. Bolestí pro místní ODS je hlavně odchod někdejšího hejtmana Jana Zahradníka, který je v regionu pořád velmi populární a těší se značné autoritě.Jenže Martin Kuba má ambici uspět i mimo své jihočeské "království", takže bude potřebovat lidi z celé republiky. Už se proto spojil s dalšími třemi regionálními lídry - pardubickým hejtmanem Martinem Netolickým, jihomoravským hejtmanem Janem Grolichem a bývalým moravskoslezským hejtmanem Ivo Vondrákem. Lidovec Grolich do nového Kubova subjektu nakonec nevstoupí, ale Netolický i Vondrák chtějí o spojenectví s jihočeským hejtmanem vyjednávat.A přejdou k Martinu Kubovi také nějací celostátní politici z ODS? Z poslanců asi nikdo, zato mezi senátory je živo. Hlavně mezi těmi z jižních Čech - českobudějovický senátor Zbyněk Sýkora už odchod za Kubou ohlásil, táborský Marek Slabý a strakonický Tomáš Fiala o něm uvažují. Naopak českokrumlovský Tomáš Jirsa, jinak velmi kritický k dnešní ODS, se překvapivě rozhodl stranický dres neměnit.Co říká na Kubův odchod vedení ODS? Co bude pít Petr Fiala na Vánoce? A co vy - chystáte kapra, nebo kubu? V každém případě si poslechněte novou epizodu trojnásobného podcastu roku!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Wybieramy te najważniejsze i omawiamy - Radek Grabarek z ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠WNMS⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i Kuba Hajkuś z ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ToJakisKosmos!⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⭕ Lubisz nasze podcasty Space XYZ? Wesprzyj Radka i Kubę poprzez Patronie: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://patronite.pl/wnms⁠Patron odcinka - https://bit.ly/z_merlinem_przez_wszechswiatTematy odcinka:Space R - Rosja uszkodziła jedyne stanowisko startowe do startów załogowychSpace P - patron odcinka - książka "Z Merlinem przez Wszechświat"Space C - chińscy astronauci uwięzieni na stacji kosmicznej TiangongWesprzyj nas na PatroniteSpace E - budżet ESA zwiększony o 31 procent, a polski o 47!Space PL - 5 nowych polskich satelitów na orbicieSpace B - historyczne lądowanie rakiety New Glenn od Blue OriginSpace X - eksplozja Boostera 18, koniec stołka orbitalnegoSpace S - statystyki startów rakietNie zmieściło się w odcinkuZapowiedź grudnia

Jedenačtyřicetiletá žena se neprobrala z narkózy po plánované operaci míšního kanálu v prestižní pražské nemocnici. Její partnerka ani po roce a půl neví, co se stalo. Případem se zabýval tým pořadu Ve stínu.„Do nemocnice šla loni šestnáctého února. Po jedenácti dnech, bylo to krátce po poledni, zemřela. Přístroje začaly pískat, na monitoru byla jenom čára,“ vrací se k nejhorším okamžikům svého života žena, jejíž totožnost známe, ale ona sama nechce svou pravou identitu zveřejňovat. V našem podcastu Ve stínu proto vystupuje jako Markéta.Se svou partnerkou žily jedenáct let, plánovaly svatbu. Zároveň ale řešily zdravotní problém: Markétina přítelkyně měla potíže s krční páteří. Podle lékařů jí hrozily nevratné neurologické změny. Aby se předešlo ztrátě hybnosti či dokonce ochrnutí, byla jí doporučena operace v oblasti míšního kanálu.„Pečlivě jsem vyhledávala různé reference a doporučení a našla jsem neurochirurga Josefa Kašíka z Nemocnice na Homolce. Dodnes si pamatuju jak říkal, že podobné operace dělá běžně, že jde v podstatě o banální zákrok,“ vzpomíná Markéta.Den před plánovanou operací její partnerku hospitalizovali, všechno probíhalo v pořádku. Markéta se ale ještě rozhodla, že do nemocnice zajde i v den, kdy byla naplánovaná operace. Markétina partnerka po jedenácti dnech v nemocnici zemřela. Bylo jí jedenačyřicet. Vyšetření provedená po operaci prokázala stále se zvětšující otok na mozku, který se lékaři pokoušeli mírnit, ale neuspěli. Markétě se zhroutil svět. A zlobí se, že jí dodnes nikdo nevysvětlil, co se loni v únoru v nemocnici stalo.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

C'est un antre de papiers, d'émulsions et de livres. On y entre par un court vestibule, on en sort gonflé de vastes épopées. La vie de Pierre Josse est ainsi faite qu'elle aura tambouriné à toutes les aventures, sur toutes les trajectoires. Dans sa coiffure hirsute de rêveur il y a des continents photographiques, des rencontres de chemins de terre, des heures heureuses aux accoudoirs des assoiffés. Si tu passes par là, auditeur, tourne le poussoir du transistor et mets la fréquence Josse, c'est une parole de mémoire, d'avant les statistiques et les sondages, quand les cœurs, au bout des tables, pouvaient encore chanter. ++++ La nostalgie est derrière le comptoir - Pierre Josse - 1996 - Editions Critérion - Epuisé Le vin des Rues - Robert Giraud - 1955 - Réédité chez Le Dilletante Sideways de Alexander Payne - 2004 Café Bouillu - Sylvain Bouttet et Sophie Delacour - 1997 (disponible sur Kub : https://kubweb.media/page/cafe-bouillu-serie-documentaire-epicerie-village-tete-veau/)

C'est un antre de papiers, d'émulsions et de livres. On y entre par un court vestibule, on en sort gonflé de vastes épopées. La vie de Pierre Josse est ainsi faite qu'elle aura tambouriné à toutes les aventures, sur toutes les trajectoires. Dans sa coiffure hirsute de rêveur il y a des continents photographiques, des rencontres de chemins de terre, des heures heureuses aux accoudoirs des assoiffés. Si tu passes par là, auditeur, tourne le poussoir du transistor et mets la fréquence Josse, c'est une parole de mémoire, d'avant les statistiques et les sondages, quand les cœurs, au bout des tables, pouvaient encore chanter. ++++ La nostalgie est derrière le comptoir - Pierre Josse - 1996 - Editions Critérion - Epuisé Le vin des Rues - Robert Giraud - 1955 - Réédité chez Le Dilletante Sideways de Alexander Payne - 2004 Café Bouillu - Sylvain Bouttet et Sophie Delacour - 1997 (disponible sur Kub : https://kubweb.media/page/cafe-bouillu-serie-documentaire-epicerie-village-tete-veau/)

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Kubánci stále tančí tango s Fidelem Castrem, ale dnes už v rytmu blues – tedy v ponurosti, depresi a smutku. Duše národa je uplácaná do bezbarvé a beztvaré placky,“ popisuje atmosféru v zemi novinář Eduard Freisler. Karibský ostrov se potácí ve vleklých krizích. Ekonomika se zadrhává, zemi sužují rozsáhlé výpadky elektřiny a prudce také klesá počet turistů. „Režim teď opravdu nemá peníze, protože Venezuela se už deset let ekonomicky trápí, Rusko zabředlo ve válce s Ukrajinou a oni prakticky nemají odkud brát,“ říká ve Studiu N. Autor nové knihy Kubánské tango v rytmu blues říká, že situace v zemi je nejhorší za poslední desítky let. „Spousta lidí mi na jaře v ulicích Havany říkala, že za Fidela Castra bylo líp. Je to děsivé, protože Castro lidi popravoval, posílal do vězení a mučil je. Jeho diktatura byla ostrá a život těsný,“ připomíná. Současný režim je k vlastním obyvatelům ale také krutý. „Kubánský teror je hodně vynalézavý a podlý. Bavil jsem s lidmi, kteří skončili ve vězení a opravdu se tam už nikdy nechtějí vrátit. Na ulici vyšli zlomení,“ popisuje novinář. Ve Studiu N popisuje nástroje, kterými se režim snaží udržet u moci. Jedním ze způsobů, jak zastrašit své odpůrce, je povolání takzvaných brigád rychlého nasazení. „To jsou zarputilí castristé, určitě placení. Představte si je jako předvoj vojáků, takovou domobranu. Na vlastní kůži jsem zažil, co znamená takzvaná kampaň zapuzení, kterému čelila jedna z rodin, u které jsem byl. Před jejich dům přišlo kolem třiceti až čtyřiceti lidí, většinou starců a stařenek, a začali jim kolektivně hlasitě nadávat. U toho na obydlí házeli zkažená vejce, zkaženou zeleninu a zvířecí i lidské exkrementy. Ukazovali tím, kdo je tady odpad,“ vzpomíná v rozhovoru. Někteří lidé čelí ještě silnějšímu psychickému teroru. „Občas se k vašemu domu nahrne i dav o stovkách lidí. Nejvíc mě na tom mrazí ta řízená zuřivost. Ti lidé deset minut hulákají, jsou vulgární, chovají se jako chuligáni. A zničehonic se to utne, oni se rozejdou a vrátí se ke svým všedním starostem,“ říká Freisler. Jak dneska vnímají svou budoucnost mladí Kubánci a Kubánky? Proč se režimu stále daří držet u moci? Jakých omylů se vůči karibské zemi coby Západ dopouštíme? Vnímají obyvatelé Fidela Castra jako hrdinu, tyrana, nebo symbol už dávno ztracené éry? Jakou roli hraje Kuba v soupeření globálních mocností? A může se z té mizerie ještě dostat? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Po podcastové sérii Bertík se pořad Ve stínu vrací s dalším případem k tématu, jak instituce státu nedokáží v nejlepším zájmu dítěte řešit vyhrocené spory rodičů. Podcast jsme v pátek 28. 11. opět publikovali, na webu Seznam Zprávy naleznete podrobnější vysvětlení, proč byl dočasně stažený.„S dětmi, které nechtějí k druhému rodiči, se v České republice zachází hůř než s věcmi,“ říká právnička specializující se na vysoce konfliktní spory Markéta Chudáčková. Zastupuje matku z Ústeckého kraje, k níž předminulý týden v sobotu večer přišla sociální pracovnice v doprovodu dvou policistů a odnesla si jejího sedmiletého syna Tomáše. Ten byl svěřen do péče otce, u kterého nechce být a od kterého už podruhé utekl právě k matce.Nová epizoda investigativního pořad Ve stínu se po dvou týdnech vrací k tématu opatrovnických sporů. Zveřejnění podcastové série o čtyřletém Bertíkovi vyvolala velkou vlnu reakcí, jak u odborné veřejnosti a politiků, tak u čtenářů a posluchačů.Do redakce přišlo téměř sto reakcí popisujících osobní a často velmi drásávé zkušenosti s orgány sociálně-právní ochrany dětí neboli OSPODy či opatrovnickými soudy. Některé z nich uslyšíte v dnešní epizodě.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

V Česku je málo znalců a úřadům často chybí odbornost, shodli se v debatě Ve stínu nejvyšší státní zástupkyně, senátorka, bývalý ústavní soudce a vládní zmocněnkyně pro lidská práva.V této zemi je nedostatek psychologů a psychiatrů, prohlásila šéfka žalobců Lenka Bradáčová a dodala naprosto alarmující údaj: „Jenom v roce 2024 museli psychologové vypracovat 1768 posudků. Bylo to 69 znalců, průměrný věk je 63 let. To je do budoucna neudržitelná situace. Potřebujeme jich trojnásobek. Pokud je nebudeme mít, nebudou ani opatrovnické spory ani trestní řízení končit včas.“Nedostatku znalců se přímo dotýkal i případ čtyřletého Bertíka, který ve speciální podcastové sérii v uplynulých týdnech přinesl investigativní pořad Seznam Zpráv Ve stínu. Otevřel tak celospolečenskou diskuzi, jestli instituce státu dokáží ve vysoce konfliktních sporech rodičů hájit nejlepší zájem dítěte, anebo jestli dítě systémem propadá.Právě od tohoto motivu se odvíjela hodinová debata. Vedle nejvyšší státní zástupkyně se jí zúčastnila i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, senátorka z klubu ODS a TOP 09 Hana Marvanová a bývalý ústavní soudce Jaromír Jirsa. V debatě pojmenovávali nejcitlivější slabiny systému a přicházeli s řadou možných řešení.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Być może często słyszysz w zespole „Niech ktoś to podzieli” i nie bardzo wiadomo, kto dokładnie powinien się za to zabrać. To jedno z częstych wyzwań w dzieleniu projektów na mniejsze części. Omawiamy też jeszcze kilka innych problemów z tym związanych. Dostaniesz od nas po kilka gotowych rozwiązań do każdego z nich. Odciąży to Twój zespół i sprawi, że dzielenie pracy stanie się naturalnym elementem codziennego działania. Porządny Agile · Wyzwania w dzieleniu projektów na mniejsze części Zapraszamy Cię do obejrzenia nagrania podcastu Dodatkowe materiały Dlaczego warto dzielić pracę na małe części? Transkrypcja podcastu „Wyzwania w dzieleniu projektów na mniejsze części„ Poniżej znajdziesz pełny zapis rozmowy z tego odcinka podcastu Porządny Agile. Kuba: Niedawno zakończyłem serię warsztatów na temat praktyk dzielenia większych inicjatyw produktowych i projektowych na mniejsze części. Grupa mierzyła się m.in. z tematem wyzwań, jakie występują przy okazji procesu dzielenia. Wypracowaliśmy w poszczególnych grupach bardzo wartościową treść, zarówno jeśli chodzi o samą definicję tych wyzwań, jak i możliwe rozwiązania, więc tutaj postanowiliśmy, że wycinek tej treści, a konkretnie te konkretne wyzwania, które grupy wygenerowały, będą stanowiły wsad do tego nagrania. A przy okazji serdecznie pozdrawiam wszystkie pięć grup. Wiecie dobrze, że przepracowaliśmy o wiele więcej wątków, ale w odcinku może zmieścić się tylko część z tego, co omawialiśmy. Jacek: Spis treści na dzisiaj to wyzwania, jakie poruszymy. A są to problem z dobrym zrozumieniem celu projektu, presja biznesu na wdrożenie całości, wyważenie perspektywy technologii i biznesu przy podziale, czasochłonność procesu dzielenia i mentalność – niech ktoś to podzieli. Kuba: Schemat odcinka będzie dosyć prosty. Wejdziemy w definicję tego, co konkretnie oznacza daną wyzwanie. Te hasła nie zawsze są zrozumiane na pierwszy rzut oka. No i potem wygenerujemy po trzy rozwiązania, jakie przychodzą nam do głowy jako takie najczęściej się sprawdzające w praktyce rzeczy, które są w naszym doświadczeniu możliwym rozwiązaniem albo chociaż minimalizacją danego wyzwania. Jacek: Pierwsze wyzwanie to problem z dobrym zrozumieniem celu projektu. Jest to naszym zdaniem popularny bloker, który powoduje, że bardzo trudno jest zasiąść do mądrego podzielenia projektu czy inicjatywy, jeżeli tak naprawdę nie rozumiemy, co chcemy uzyskać. Oczywiście bez zrozumienia celu możemy tak bardzo mechanicznie spróbować podzielić pewien projekt na mniejsze części, ale prawdziwa magia dzieje się wtedy, kiedy bardzo dobrze rozumiemy cel, ponieważ wtedy otwierają nam się furtki do tego, jak pewne rzeczy możemy zrealizować w o wiele mądrzejszy sposób, niż tak patrząc na projekt bez zrozumienia, co tak naprawdę chcielibyśmy tym projektem uzyskać. Kuba: I jest tak, że to zrozumienie jest tutaj fundamentalnym wstępem do dobrego podziału, więc pierwsza porada może być dosyć oczywista. Zapewnij, że cel jest zrozumiały. Tutaj mamy na myśli kilka możliwych realizacji tego zapewnienia. Jedną z rzeczy na pewno jest dobry kick-off, czyli jakiś rodzaj spotkania otwierającego daną inicjatywę, dany projekt, daną zmianę produktową czy dany etap rozwoju danego produktu. Nie przechodź do założenia, że ludzie wiedzą, bo ty wiesz, tylko zapewnij jakiś wstęp, jakieś exposé, jakieś dobre wtajemniczenie ludzi w dotychczas zebrane badania, w taki kontekst biznesowy, dlaczego pewną rzecz realizujemy. I te przygotowania się do tego kick-offu nie pójdą na marne, bo też zapewnienie zrozumienia celu może być poprzez powtarzanie tych informacji. Czyli też zbuduj sobie praktykę wracania do celu przy każdej nadarzającej się okazji. To mogą być jakieś Przeglądy Sprintów, jeśli stosujesz Scruma, to mogą być jakieś demo, spotkania projektowe, jakieś warsztaty, jakieś podsumowania. Wszystkie te miejsca, gdzie zebrany jest zespół lub jego wyraźna część, to mogą być okazje do tego, żeby wrócić do tej mantry, co jest celem, co jest istotą tego, co jest realizowane w danym momencie. No i tutaj trochę założenie, że wielokrotne powtórzenie, być może powtórzenie na pewne różne sposoby, przekazanie tej informacji sprawi, że ten cel będzie rozumiany, da okazję do tego, żeby się tak mocniej w zespole osadzić. No i tym samym, gdy przyjdzie moment na aktywność związaną z dzieleniem, czy na początku jakiegoś kroku, czy w trakcie już dalszych prac, to ten cel będzie pamiętany, łatwy do przypomnienia, czy po prostu tak już na tyle zrozumiały, że w zasadzie wszyscy to traktują jako oczywistość. Jacek: Druga porada jest pewnego rodzaju pogłębieniem tego, co powiedział Kuba, czyli rekomendujemy użycie sprawdzonych technik, które wspierają pracę na celach, lepsze zrozumienie tego, czym ten cel właściwie jest. I mamy tutaj na myśli szereg różnych technik, podejść. Chcielibyśmy je teraz troszeczkę wymienić, tak żeby rozsypać takie ziarenka możliwości. Na pewno sensowną techniką do rozważania jest impact mapping, podejście golden circle, koncepcja product vision board, OKR-y czy opportunity solution tree. Jeżeli te nazwy niewiele ci mówią na ten moment, żadna strata po prostu wyszuka je w internecie, jeśli jeszcze ich nie znasz. Mamy z Kubą doświadczenie w większości tych narzędzi no i faktycznie możemy potwierdzić, że nie dość, że są fajnym narzędziem, które wspomaga zrozumienie, po co pewne rzeczy robimy, to zwykle są to też narzędzia, które są wizualne. Tak więc praca z nimi to nie jest tylko rozmowa, jest też ta część taka widoczna, która bardzo mocno poprawia i zwiększa zrozumienie tego, co on tak naprawdę jest esencją danej zmiany. Kuba: I tu konkretnie, jeśli by zespół zawierał się do jakiejś sesji dzielenia, to jeśli do tej pory nie zostało to zrobione, to rekomendujemy wykorzystanie jako swego rodzaju rozgrzewki czy wstępu właśnie któregoś z tych narzędzi lub powrotu do tych narzędzi, jeśli one zostały już przepracowane na wcześniejszych etapach. Kuba: I trzecia praktyka, którą rekomendujemy to stosowanie tak często, jak tylko się da sprawdzenia zrozumienia celu. To nie tylko osoba zarządzająca projektem, lider produktu czy manager zespołu, może być osobą, która komunikuje, jaki jest cel, ale możemy też poprosić o to, aby to uczestnicy w jakiejś formie ćwiczeniowej albo po prostu na zasadzie takiej szybkiej śmierci po prostu powiedzieli, przypomnieli, czy swoimi słowami opowiedzieli, jaki jest cel danej inicjatywy. To może być okazja do tego, żeby w ogóle sprawdzić, czy to jest zrozumiałe, to może być też narzędzia aktywizujące czy rozgrzewające uczestników, ale też jest fajna okazja do tego, żeby skorzystać z różnorodności zespołu, różnych perspektyw, różnych osób, z różnych profesji, które na sprawy patrzą trochę inaczej. Również warsztatowo na wspomnianym szkoleniu przeze mnie było to bardzo doceniane. Mieliśmy miks osób o bardzo różnych specjalizacjach na warsztacie i też właśnie ten aspekt wychodził. Pewne osoby patrzą na sprawy bardziej systemowo, inne bardziej biznesowo. No i ta parafraza celu albo próba zrozumienia celu też może być atakowana na różne sposoby i w efekcie to zrozumienie jest lepsze. Więc dąż do tego, żeby sprawdzać zrozumienie na przykład poprzez parafrazę przez osoby zaangażowane w zespół. Kuba: Przejdźmy zatem do drugiego wyzwania. Jest to presja biznesu na wdrożenie całości. Co mamy na myśli? Całości projektu, całości zakresu, całości inicjatywy, czasami może całość jakiejś zdefiniowanej funkcji w produkcie. To zjawisko może powodować, że jest pewna niechęć czy pewne poczucie bezsensu dzielenia. No bo po co dzielić, jeśli i tak musimy na końcu wdrożyć wielką całość tak, jak została ona zdefiniowana, a czasami z tą presją biznesu może się wręcz wiązać czy z presją może managementu, może się nawet wiązać takie poczucie, że podzielenie to proszenie się o kłopoty, bo być może ta strona, która wywiera tę presję, może wręcz zaraz zacząć dostrzegać się, że my chcemy spróbować się wyślizgnąć z jakiegoś kawałku zakresu. Więc szereg pewnych takich negatywnych emocji, które mogą powodować, że tego dzielenia nie chce zespół zrealizować. Jacek: I pierwsza nasza rekomendacja odnośnie do tego wyzwania jest taka, żeby pokazać korzyści, które wynikają z tej dekompozycji na wczesnym etapie. Warto założyć, że nie wszyscy wiedzą, nie wszyscy doświadczyli tego, jakie to są korzyści. A myślimy tutaj przede wszystkim o wczesnym obniżaniu ryzyk, zarówno biznesowym. Czyli mamy okazję wcześniej przekonać się, że to, co wymyśliliśmy, faktycznie trafia w potrzebę rynkową, jest właściwie rozwiązane. Ryzyk technologicznych, czyli czy potrafimy posługiwać się konkretną technologią, której chcemy użyć, czy ryzyk społecznych, czyli czy ta grupa osób, która odpowiada na implementację tego rozwiązania, czy potrafią ze sobą efektywnie współpracować. Więc ryzyka to jest jakby jedna strona tej monety, a z drugiej strony jest taka koncepcja, że chcielibyśmy tę najważniejszą wartość, tę esencję tak naprawdę, konkretne zmiany projektu czy inicjatywy, chcielibyśmy dostarczyć jak najwcześniej. Jeżeli ten temat jest dla Ciebie interesujący, to zdecydowanie polecamy nasz wcześniejszy odcinek, odcinek, który nazwaliśmy „Dlaczego warto dzielić praca na małe części?”, ponieważ zawarliśmy tam całą masę pomysłów, koncepcji i wskazówek, dlaczego warto dzielić. Odsyłamy do odcinka numer 76 dostępnego pod adresem porzadnyagile.pl/76. Kuba: Drugi z możliwych rozwiązań na presję biznesu na wdrożenie całości jest zrozumienie obaw interesariuszy, które blokują ich na tenże podział. Tutaj proponuję uruchomić empatię, proponuję zrozumieć i wczuć się w perspektywę tych Interesariuszy. Coś, co widać z zewnątrz z perspektywy też może konkretnego zespołu wykonawczego jako jakiegoś rodzaju niezrozumiała albo wręcz nieracjonalna presja, może tak naprawdę być czymś unikalnym dla tej osoby, dla tego konkretnego managera czy tej konkretnej grupy ludzi z jakiejś części organizacji. To może być coś, czego ty nie doceniasz, a jednak trzeba zagospodarować. Co mam tu na myśli? Bardzo konkretny przykład z konkretnej firmy, w której uczestniczyłem. Na przykład zespół odpowiedzialny za operację, czyli jakieś takie działania związane z usługami, na przykład po sprzedaży i obsługą klienta. Bardzo bał się, że ich narzędzia zostaną uznane za nieistotne, albo w ogóle nie zostaną zrealizowane w całym projekcie, dlatego oni byli bardzo sceptyczni i bardzo tacy twardzi w negocjacjach, bardzo niechętni do jakiegokolwiek dzielenia tego, co oni zgłosili, jakichś puli, ich wymagań, ich potrzeb narzędziowych. No bo ich życiowe doświadczenie z przeszłości jakichś poprzednich projektów pokazywało, że często kończyło się tym, że pod presją czasu w ogóle żadne narzędzia dla nich nie były wykonywane i muszą obsługiwać klienta Excelami i mailami pisanymi z ręki, bo system nie zagospodarował tego, choć pierwotnie było to planowane. Więc tutaj warto wziąć na to poprawkę, warto wczuć się w tę perspektywę i też zrozumieć ewentualne obawy. Jacek: Innym przykładem obawy może być sytuacja, w której ktoś komuś obiecał bardzo precyzyjny i zwykle bardzo rozbudowany zakres. Często jest tak, że osoby te nie mówią tego wprost albo po prostu może trochę im jest trudno też przyznać, że gdzieś tam komuś coś takiego obiecały no i będą opornie podchodzić do tematu, żeby ten duży kawałek, tą całość podzielić. Z takiej obawy, że to dzielenie będzie jednak być może pretekstem do tego, żeby z tego zakresu wyleciało. Kuba: Taki przykład specyficzny już dla pewnej grupy firm to to, że jest też w niektórych organizacjach taki pęd ku robieniu dużych, spektakularnych rzeczy. I tutaj w tym kontekście idea dzielenia trochę stoi z tym w poprzek. No bo trzeba robić wielkie projekty strategiczne, robić wielkie wow, mieć wielkie premiery, mieć wielkie nagrody za jakieś tam przełomowe niesamowite odkrycia czy innowacje w danej branży. W tym sensie warto tę perspektywę też złapać, że może być tak, że osoba właśnie szykuje się na przyszłą konferencję innowacji w bankowości i tam naprawdę ma wielką ochotę wyskoczyć na scenę i poopowiadać, jak to wielkie, wspaniałe, nowe implementacje, pewnie w tym roku AI w apce, ma w planach. Oczywiście to nie oznacza, że spektakularne rzeczy muszą być niepodzielone, ale warto może mieć tutaj świadomość tej sytuacji i ewentualnie dbać o tę komunikację, bo jedno nie stoi w przyszłości z drugim. W najgorszym razie faktycznie wdrożenie może mieć miejsce jako wielki wow, co nie znaczy, że nie warto podzielić na wcześniejszych etapach i też dostarczać kawałkami, być może kawałkami, które nie będą jeszcze publikowane. Jacek: I to, co Kuba powiedział, to właściwie przesuwa nas do trzeciej porady, czyli przepracowania z biznesem różnic pomiędzy podziałem na części, a obietnicą realizacji całości. W największym skrócie chodzi o to, że to, że podzielimy na mniejsze kawałki pracę, nie musi automatycznie oznaczać, że nie wdrożymy potrzebnej całości. Przy czym jednak tutaj oczywiście dostrzegamy pewną kontrowersję, no bo może być tak, że masz doświadczenie z aktualnej firmy czy z wcześniejszych firm, że jednak ze względu zwykle na jakieś ograniczenia czasowe taki podział powoduje, że do konkretnej daty jednak wdrażana jest jakaś tam część. Bywa, że ona jest satysfakcjonująca i nie są realizowane te rzeczy, których nie zdążyliśmy zrobić w dalszej kolejności, tylko realizowane są jakieś kolejne inne koncepcje. Więc co do zasady nie musi tak być, ale rozumiemy, że doświadczenie i historię wcześniejszych projektów mogą podpowiadać, że z tą poradą trzeba byłoby czy do tej porady podchodzić w ostrożny sposób. Kuba: W szczegółach jest też druga kontrowersja, to koncepcja potrzebnej całości. Może się okazać, że tutaj ktoś się bardzo kurczowo trzyma tego czegoś, co jest wyobrażeniem całości zakresu czy całości rozwiązania, co powstało na bardzo wczesnym etapie. No i czasami niektórzy zbyt kurczowo się trzymają tej wizji raczej zakładając, że od początku mieli rację co do tego, co jest potrzebne, od początku wiedzieli, że dokładnie ten cały zakres jest tym, czego potrzebuje rynek czy potrzebuje klient. Więc tutaj wracamy też do ryzyk biznesowych. Zbyt dużo decyzji podjętych na zbyt wczesnym etapie może być, tak naprawdę złudzeniem co jest potrzebne. Więc rada z podwójną kontrowersją jak to pokazaliśmy, ale mimo wszystko na etapie takim bardzo wczesnym, być może bardziej dyplomatyczne jest powiedzenie, „Podzielimy na kawałki i wdrożymy to, co jest potrzebną całością”, gdzie ja w swojej głowie mówię, potrzebna całość to nie będzie cały zakres, tak jak go czujemy dzisiaj, bo jeszcze czas pokaże, co to dokładnie będzie to coś, co wdrożymy. Jacek: Trzecie wyzwanie to wyważenie perspektywy technologii i biznesu przy podziale. Mamy tutaj na myśli sytuację po dwóch stronach osi. Z jednej strony, kiedy podział dzieje się wyłącznie w izolacji biznesowej i osoby technologiczne do tego podziału nie są zapraszane, co oczywiście powoduje, że tracimy bardzo istotny aspekt wykonalności, jak również dostępnych opcji, które płyną nie z głów biznesowych, a od osób technologicznych. Z drugiej strony próba podziału wyłącznie technologicznego, co może się udać z perspektywy podziału tego na mniejsze kawałki, ale dobrze nie rozumiejąc aspektów biznesowych albo nie mając możliwości dopytania – przykładowo, jaki to będzie miało impakt biznesowy – również spowoduje, że taki podział będzie jakiś, ale na pewno nie będzie to podział optymalny. Kuba: Rozwiązanie pierwsze jest dosyć oczywiste. Zaproś przemyślany skład, będący reprezentacją potrzebnych stron. I to idzie trochę dalej niż tylko te dwie skrajne kawałki osi, które wymienił Jacek, bo to może być też perspektywa na przykład prawna, to może być perspektywa user experience, więc tutaj uczestników tego typu warsztatów czy aktywności związanych z podziałem powinno być prawdopodobnie sporo w zależności od kontekstu i specyfiki twojego produktu. Natomiast w tej Radzie „Zaproś” jest też koncept tego, że w ogóle rozmawiamy po co, kto, z czym ma przyjść i jaką perspektywę reprezentować. Mnie serce boli, jak często słyszę ze strony biznesowej, że zaprosili na przykład przedstawicieli IT, jakiś architektów, jakiś senior developerów, po czym się okazało, że te osoby były bardzo ciche na spotkaniu, nie za bardzo zabierały głos, nie za bardzo dokładały od siebie – nawet zapytane. Moim zdaniem tu może być taki błąd pierwotny w tym, że ktoś zaprosił te osoby, przyszły, bo warto, bo trzeba, bo tak wypada, bo taki jest zwyczaj, natomiast tak naprawdę te osoby mogłyby nie wiedzieć, po co na danym spotkaniu są. Więc tutaj pojawia się bardzo ważna rola osoby zapraszającej, ktokolwiek to jest w danym kontekście, która również wyjaśnia wszystkim obecnym czy wszystkim planowanym do wzięcia udziału w tych czynnościach, żeby jednak bardzo jasno wyrazić, na co liczę, na czego oczekuję od Ciebie, jako uczestnika tego typu warsztatów. Żeby też nikt się nie bał, nie krygował, nie hamował, zwłaszcza, że prawdopodobnie w ramach takiego dzielenia się będzie trochę tarć. Ktoś zaproponuje podział biznesowy, który nie do końca jest dobry technologicznie, któryś podział biznesowo-technologicznie fajnie się zapowiadający będzie trochę bezsensowny z perspektywy prawnika, czy z perspektywy osoby odpowiedzialnej za bezpieczeństwo. Więc tutaj się rzeczy będą tarcia, więc każdy musi rozumieć też, po co jest na tym warsztacie, czy na tym spotkaniu, czy uczestniczy w tych aktywnościach. Jacek: Druga wskazówka ustal facylitatora i oczekuj od tej osoby, że zadba o każdą perspektywę. Mówiąc prostszym językiem, zadba, żeby była osoba, która zadba o to, żeby przebieg tego warsztatu był maksymalnie efektywny, żeby równomiernie wybrzmiały dostępne na spotkaniu perspektywy, nawiązując do tego, co powiedział Kuba, jak również, żeby zbalansować też głębokość tych rozmów. Czyli przykładowo, żeby nie zabrnąć w jakieś super niskopoziomowe detale na przykład technologiczne, bo to może powodować, że wszystkie te inne osoby, które nie są tak techniczne, może się o nich rodzić poczucie, że to spotkanie tak nie do końca jest dobrze poprowadzone. Kto może prowadzić takie spotkanie? To może być ogarnięty analityk, to może być lead developer, to może być architekt. Tak naprawdę nie ma to znaczenia, jak nazywa się ta konkretna rola. Ważne jest natomiast, żeby ta osoba była po pierwsze dobrze przygotowana do poprowadzenia takich warsztatów, czasem serii warsztatów, bo to może być więcej niż jednorazowa akcja, i żeby starała się ta osoba trzymać perspektywę wszystkich stron będących na tym spotkaniu równomiernie, a nie była tylko reprezentantem tej jednej. Bo tak jak wspomniałem przed chwilą może to spowodować, że nie do końca będzie to dobra reklama na przyszłość dla tego typu inicjatyw w organizacji. Kuba: I trzecia porada, jak sobie poradzić z wyważeniem perspektywy technologii i biznesu, to zastosować techniki wizualne, które są zrozumiałe zarówno dla biznesu, jak i IT. Mamy tu konkretnie przede wszystkim na myśli Story mapping, który lubimy, robimy, często rekomendujemy i sami też regularnie wręcz stosujemy do swojej własnej pracy biznesowej czy pracy związanej z podcastem. Podobnie jak z poprzednimi wymienionymi technikami, nie będziemy tutaj w odcinku ich opisywać. Zakładam, że Story Mapping jest już na tyle powszechną techniką, że akurat on powinien być wśród odbiorców znany naszego podcastu, ale jeśli nadal go nie znasz, to mocno rekomendujemy sprawdź to, może dołącz do jakiegoś warsztatu, gdzie jest to realizowane, bo technika jest supermocna, jeśli chodzi o wizualizację, jeśli chodzi o pokazanie zakresu, pokazanie opcji, ale też między innymi w kontekście tego, o czym tu mówimy, takie pokazanie sobie, czym jest w ogóle to przedsięwzięcie, które realizujemy, jaką ono się dzieli na mniejsze kawałeczki i te kawałeczki najczęściej są realizowane z perspektywy użytkownika, więc zrozumiałe są zarówno dla biznesu, jak i dla strony tych osób, które będą później to implementować. Obiecująco wygląda też zastosowanie Event stormingu. Ja sam osobiście nie prowadzę tych sesji, ale kilkukrotnie uczestniczyłem jako obserwator czy jako uczestnik. Mam tu mniejsze doświadczenia, ale jeśli ktoś umie to poprowadzić, to uważam, że może dać bardzo podobny rezultat co Story mapping, choć rządzi się trochę innymi prawami. Jacek: Zanim pójdziemy dalej, krótka informacja, mamy dostępny z Kuba webinar dotyczący kwestii tego, jak dzielić pracę na mniejsze kawałki. Ten webinar nauczy Cię formułować celne argumenty za tym, że w ogóle warto dzielić, nauczy Cię też używać w praktyce wyselekcjonowanych przez nas konkretnych metod dzielenia. W webinarze pokazujemy wszystko na bazie łatwych, do zrozumienia przykładów, jak dzielić oraz podpowiadamy sporo wskazówek z naszej praktyki, jak lepiej dzielić elementy, angażując w to wydarzenie całe zespół. Więcej informacji oraz możliwości zakupu webinaru znajdziesz na stronie porzadnyagile.pl/deco. Kuba: Czwartym wyzwaniem jest czasochłonność procesu dzielenia. Często, gdy przekonuję jakiś zespół do tego, że warto dzielić, słyszę jako jeden z argumentów przeciwko dzieleniu, jest to, że to jest praca do wykonania, ktoś to musi zrobić, ktoś to musi wpisać, tu będzie dużo elementów, które później trzeba zarządzić, skoordynować. I przyjmuję do wiadomości, że to jest pewna praca, to jest pewien wysiłek, ale dla wielu zespołów czy w wielu organizacjach jest to po prostu pewnego rodzaju wyzwanie, jak się za to zabrać. Co tutaj rekomendujemy? Jacek: Przede wszystkim warto zadbać o zmianę myślenia, że dzielenie to nie jest koszt i tak nie nazywać tego procesu, tylko raczej myśleć o tym, że to jest inwestycja w proces dostarczania, która pomoże zespołowi uchwycić po pierwsze dobre zrozumienie zakresu, da też o wiele lepszą kontrolę nad postępem prac, przez to, że będziemy pracować na trochę mniejszych klockach i też zmniejszy złożoność danego kroku większej inicjatywy, które mamy do wykonania. Za tym wszystkim płynie cały szereg technicznych aspektów, a mianowicie sam przepływ pracy wewnątrz zespołu powinien tak naprawdę przy pracowaniu na mniejszych kawałkach przyspieszyć, przez to, że szybciej coś zostanie zaimplementowane, szybciej będziemy w stanie to przetestować, szybciej będziemy w stanie zrobić code review, czy ostatecznie szybciej pewne rzeczy zmergować, czy wypuścić na środowisko produkcyjne. Jest więc cała masa bardzo pozytywnych rzeczy, które dostaniemy, tylko jeśli zainwestujemy czas w to, żeby tę pracę, która na nas czeka, po prostu, żeby ją podzielić na mniejsze fragmenty. Kuba: Druga rada to wykorzystaj reużywalność narzędzi i instrukcji. Faktycznie może być tak, że ten koszt czy inwestycja, jak to Jacek przed chwilą bardzo wyraźnie wskazał czy skorygował, może po prostu zajmować pewien konkretny czas i częścią tego czasu może być przygotowywanie się lub niepotrzebne wgryzanie się w techniki czy w narzędzia związane z dekompozycją czy właśnie dzieleniem elementów. Tutaj mocno rekomenduję, zwłaszcza osobom, które pełnią jakieś funkcje liderskie w zespole, czy odpowiadają za proces pracy, by jak najmocniej wykorzystywać okazję do szykowania czy reużywania checklist, na przykład metody dzielenia. To jest bardzo prosta checklista, jakimi metodami możemy podzielić dany projekt czy dany element, który podlega właśnie warsztatowaniu. To mogą być przygotowane szablony, wymieniliśmy konkretne już techniki, te techniki można mieć już przygotowane, jakieś boardy na jakimś miro czy jakieś przygotowane gotowe kawałki do przepisania na flipchart czy do przepisania na jakieś kartki. Ale chodzi też o znane zespołowi schematy. Nie trzeba się silić za każdym razem, żeby zrozumieć o co chodzi tej osobie, która prowadzi daną sesję warsztatową, tylko zespół się dopracowuje z czasem gotowych ścieżek, tych, które już można nawet prawie nie dawać żadnych instrukcji, tylko po prostu wejść na takim trochę automacie. Oczywiście nie sugeruję, te instrukcje zawsze jednak jakieś powinny być, ale one mogą być super związłe, niewymagające żadnych dodatkowych omówień i też wchodzące zespołowi, tak nazwij, gładko. Czyli zespół płynnie wchodzi w temat, nie ma żadnych dyskusji, ale o co ci chodzi, gdy każesz nam tu coś rozpisać albo co masz na myśli, gdy mówisz o dzieleniu po jakiś tam elementach, bo to wszystko zespół już zna, czuje. Więc też w jakimś sensie jest okazja do oszczędności czasowej, jeśli tylko do tego podchodzi się w taki bardzo świadomy sposób i dzięki temu, zwłaszcza kolejne dzielenia, gdy już bazujesz na checklistach albo schematach, są już mniej czasochłonne. Jacek: To co powiedział Kuba jest wprowadzeniem do trzeciej porady, czyli nabierzmy wprawy w dzieleniu. Kiedy zbudujemy doświadczenie, kiedy będziemy mieć te wszystkie checklisty, te wszystkie rzeczy, które nam ułatwiają, wtedy dzielenie staje się czymś naturalnym, płynnym, oczywistym i jest po prostu przeprowadzane w sposób generalnie dosyć sprawny. Przestaje być tematem, na którym trzeba się zastanawiać, nic nas nie blokuje, nie ma tej obawy jak to zrobimy, tylko po prostu staje się tu naturalną częścią pracy zespołów, coś co jest absolutnie oczywiste i należy poświęcić na to trochę czasu. To nie jest tak, że to się po prostu wydarzy, ale pierwsze podzielenie, drugie, trzecie. Zwykle pojawiają się bardzo wartościowe efekty dzielenia, powodują, że w tej pamięci mięśniowej zespołu zostaje taka myśl, że to po prostu warto robić, więc z perspektywy czasu nie ma już myślenia, czy to zrobimy, tylko tak naprawdę, kiedy to zrobimy, bo po prostu wiemy, że to po prostu trzeba robić, że to ma sens. I też skojarzenie jest takie, że zrobiliśmy to tyle razy, że zrobimy to z równą łatwością, kiedy przyjdzie kolejna okazja czy konieczność, żeby wykazać się tymi umiejętnościami. Kuba: I pokuszę się o taką szpileczkę, że wyzwanie z czasochłonnością dzielenia, szczególnie przecenia czy niepotrzebnie uwypukla ta grupa, która tego dzielenia nie robi. Czyli tutaj jest pewnego rodzaju obietnica osoby, które realizują dzielenie rutynowo, po prostu uważają to za nieodłączną część pracy, robią to dosyć płynnie i nie robią z tego niepotrzebnego szumu. Jacek: Ostatnie wyzwanie, które chcemy pokryć w dzisiejszym odcinku, to mentalność, niech ktoś podzieli. Czyli jest to sytuacja, w której nie do końca wiadomo, kto powinien się zabrać za dzielenie. Może i czujemy, że dobrze by było podzielić, ale to na pewno nie powinniśmy robić my. To powinni zrobić oni, albo to powinien zrobić ktoś. Jeżeli więcej osób w organizacji pomyśli w ten sam sposób, odrzucając trochę tę rękawicę pod tytułem wezmę i zrobię, to może się okazać, że czas sobie będzie płynął, co jest nieuniknione i po prostu zaczniemy pracę z tym, co mamy, czyli będziemy pracować z projektem w takim stanie, jaki jest, bez podziału. Jakie mamy pomysły na to, żeby sobie z tą mentalnością poradzić? Kuba: Pierwsza praktyka, chociaż nieatakująca problemu wprost, to podział na poziomie całego portfela. Mówię, że nie atakuję to wprost, bo to nie rozwali tej mentalności, że ktoś inny powinien podzielić, a w pewnym sensie nawet wręcz właśnie rekomenduję, żeby faktycznie ktoś inny podzielił, ale mam tu na myśli to, że jednym z problemów tego takiego przytłoczenia albo potrzeby, żeby ktoś podzielił, jest właśnie ta perspektywa, że często do zespołów wykonawczych, czy takich zespołów produktowych, projektowych trafia coś, co jest bardzo dużych rozmiarów i to tak z góry zdeterminowane, czy z góry zdefiniowane w taki sposób, że ten podział nie jest prosty. Więc tutaj mocno rekomenduję, by to na poziomie portfela, czy produktu, czy Road mapy, czy całego portfela projektów, jeśli tak to funkcjonuje w twojej organizacji, zastanowić się, czy by tego podziału jednak w jakimś sensie, albo nie wymusić, albo chociaż propagować jako dobrą praktykę. Bo wtedy, jeśli do zespołu trafi coś, co jest mniejszą cząstką, jakimś mniejszym etapem projektu, mniejszym wycinkiem celu, albo realizacją tylko jednego z najważniejszego celu spośród kilku, które dana inicjatywa pierwotnie miała realizować, to ten podział w tym zespole już konkretnym będzie trochę prostszy. Więc ta mentalność niech ktoś podzieli, moim zdaniem może m.in. częściowo bazować na tym, że zespół jest konfrontowany z trochę za dużymi elementami i rozwiązaniem na to jest podział na wczesnym etapie, jeszcze tak trochę ponad zespołem, czy na tym etapie takim strategicznym, albo chociaż taktycznym. Jacek: Druga porada to zasada, którą chcemy zaproponować, że warto się na nią umówić w zespole, która brzmi, jak widzisz linię podziału, to zgłaszasz propozycję podziału. Czyli koncepcja, w której jeżeli przechodzi Ci do głowy, jak można coś byłoby podzielić, to po prostu mówisz to. Z czego wynika ta propozycja? Wielokrotnie spotykam się z sytuacją, że obserwuję np. podczas procesu superwizji, jak pracuje konkretny zespół. Ktoś zadaje pytanie, pada pytanie, nikt się nie odzywa. Można odnieść wrażenie, że w zespole nie ma odpowiedzi. Kiedy zagłębić się i porozmawiać na spokojnie z pojedynczymi osobami, albo kiedy zastosujemy inną strukturę, która w lepszy sposób aktywizuje osoby dostępne w zespole, okazuje się, że zespół ma całą masę różnych pomysłów, bo tylko z jakichś powodów się tymi pomysłami nie dzieli. Zasada, którą tutaj proponujemy, ma na celu zbudowanie śmiałości w ludziach. Na zasadzie uprościmy sobie życie, jeśli ktoś zobaczy fajny, sensowny sposób podziału, to się w danym momencie odezwie. Brzmi to banalnie, ale wiem z doświadczenia, że czasem pojedynczy sygnał, impuls, komentarz potrafi uruchomić bardzo fajną zmianę w zespole. Zdecydowanie do umówienia się na takie proaktywne działanie rekomendujemy. Kuba: Trzecia, ostatnia porada w tym wyzwaniu to kształtowanie przez management konieczności dzielenia. To dzielenie musi być oczekiwane, czyli członkowie zespołu. Jeśli wprowadzili tę zasadę Jacka, to powinni być za nią doceniani. Jeśli jej nie wprowadzają albo zasłaniają się, że idzie, jak idzie, albo postępów nie ma, albo ryzyka projektowe się ziściły, bo nie podzieliliśmy, to powinien być wstęp do bardzo poważnej rozmowy o tym, że to jest problem, bo jako management organizacji, czy jako Product manager, czy Project manager, czy jakiś manager strukturalny, hierarchiczny, wszyscy wymagają tego, żeby to dzielenie miało miejsce. Warto postawić dzielenie jako oczekiwanie, dawać feedback, jeśli to dzielenie następuje, dawać feedback, jeśli nie następuje. Też wspierać pomysły na podział, zwłaszcza takie bardziej odważne, wiążące się też z zahaczeniem o aspekty wyższego poziomu biznesowe, czy związane ze zrozumieniem celu. Wszystko to warto propagować. I przez odwrotność też powiem, nie doprowadzać do sytuacji, w której zespół ma poczucie, że ma zablokowaną możliwość dzielenia. Mam na myśli takie jakieś wytyczne czy jakieś stawianie pewnych spraw, że na przykład wszystko musi być wdrożone jako całość, co było przedmiotem innego wyzwania, czy jakieś inne rodzaje blokerów albo komunikatów, które powodują, że zespół nie wierzy w efekty pracy przyrostowej i nie widzi w związku z tym sensu dzielenia. Jacek: Na koniec kilka myśli, którymi chcemy się podzielić zamiast takiego klasycznego podsumowania. Dzielenie pracy na mniejsze kawałki to zawsze dobry pomysł. Jeszcze nie spotkałem zespołu, który byłby zawiedziony efektami dobrze przeprowadzonego dzielenia. Kuba: Dzielenie jest superpraktyką. Analogicznie do tego jak o żywności mówi się superfood. Daje masę korzyści na wielu poziomach i jest jednym z fundamentów efektywności zespołów. Jacek: Warto kreować kulturę pracy wspierającą dzielenie pracy na mniejsze części i aktywnie mierzyć się z ewentualnymi wyzwaniami, z takimi aktywnościami. Kuba: Jeśli mierzysz się w swojej organizacji z wyzwaniami związanymi z dzieleniem, tymi, które wymieniamy albo innymi, skorzystaj z naszej oferty wsparcia konsultacyjnego. W Twoim konkretnym kontekście pomożemy przemyśleć dany temat albo wskazać konkretne rozwiązania z naszego wieloletniego doświadczenia. Sprawdź całość oferty na 202procent.pl/konsultacje. Jacek: Ja również polecam się odezwać do nas. Natomiast notatki do tego odcinka, artykuł, transkrypcja oraz zapis wideo znajdziesz na stronie porzadnyagile.pl/139. Kuba: I to by było wszystko na dzisiaj. Dzięki, Jacek. Jacek: Dzięki, Kuba. I do usłyszenia wkrótce. ________ To była pełna transkrypcja odcinka podcastu Porządny Agile. Dziękujemy za lekturę!The post Wyzwania w dzieleniu projektów na mniejsze części first appeared on Porządny Agile.

https://www.nechsenest.czPsychoterapeutka a psycholožka Mgr. Klára Kubíčková byla prvním hostem v našem (zatím provizorním) podcastovém studiu. Ano, podcasty Nech se nést přechází na video formát a doufáme, že se vám budou líbit! :)V 74. díle jsme si s Klárou povídaly mimo jiné o její cestě k terapeutické práci s koňmi a o kontaktní terapii s koňmi v nemocnicích a domovech seniorů. Více o Kláře a jejích koních najdete na webu https://www.terapiek2.cz a Facebooku Hipoterapie Přestavlčice https://www.facebook.com/profile.php?id=100086967409376 Kamera, zvuk & edit https://www.petrsmid.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Cítil jsem být volán víc divočinou než rodinou,“ říká vědec, biotechnolog a dobrodruh Petr Kaštánek, který dříve strávil na cestách tři až čtyři měsíce ročně a už v osmi letech vyrůstal obklopený pralesy, korálovými útesy a papoušky na Kubě. Vypráví o tom, jak se mu splnil sen pořádat expedice a hledat nové bioaktivní látky, proč se vracel do tropů i proto, že to bylo jako vracet se někam na chalupu a jak ho jedna cesta do Cancúnu přivedla k měsíčnímu putování pralesem, které změnilo celý jeho život. Mluví o vědě, která se odehrává nejen v laboratoři, ale třeba i na Antarktidě, kde z miniaturního hvozdíku vyizolovali bakterie produkující mrazuvdorné proteiny. Popisuje, jak ho fascinují mikroorganismy, které přežívají v extrémních podmínkách a jak z nich může vzniknout kosmetika chránící před UV zářením nebo technologie, která jednou pomůže chránit ovocné sady před mrazem. Přiznává, že někdy je být mezi vědou a podnikáním sezením na dvou židlích, ale že ho naplňuje být u celé cesty - od prvního nápadu až po konkrétní výrobek. Vrací se i k amazonským šamanům, od nichž se učil jejich způsobu práce. „Třeba několik týdnů drží dietu, kdy jenom popíjejí výluhy z rostlin. Až se dostanou do stavu nějakých halucinací, kdy k nim rostlina začne promlouvat a vlastně jim sama řekne, k čemu slouží,“ popisuje vědec metody zcela odlišné od klasické západní medicíny. A s nadsázkou dodává, že když v pralese dostal horečky, vzal si antimalarika, antibiotika a ještě šel k šamanovi, aby aspoň něco zabralo. Kaštánek dnes má laboratoř třeba uprostřed brdských lesů, na místě bývalé tajné raketové základny, chodí se synem na houby a přemýšlí o tom, jaké objevy nás ještě čekají. „Určitě ještě máme, co zkoumat,“ říká s tím, že i kdyby to byla jen malá věc, která pomůže pár lidem, tak je to fajn. Co nás učí extrémní příroda o odolnosti? Kde na vlastní oči viděl dopady klimatické změny? Jaká je hranice mezi intuicí a vědeckou metodou? A proč i slepé cesty mohou člověka dovést tam, kam by jinak nikdy nedošel? Poslechněte si celý rozhovor.

Zapowiedź nowego gadżetu od Valve, który w magiczny sposób służyć ma konwertowaniu konsolowców na pecetowców, rozpaliła gawiedź graczy. Kubłem zimnej wody może okazać się cena owego para-komputera aka Steam Machine. Drugim tematem odcinka są nominacje do The Game Awards 2025. Mocny rok, ale czy wszystko tam ma sens? (00:00:00) Wejście kotka (00:04:52) Powrót Guild Wars (00:07:08) Kojima x [...]

S odborníkom na železnice Jiřím Kubáčkem, bývalým generálnym riaditeľom sekcie železničnej dopravy MDVRR SR, sme sa v relácii Zo zákulisia politiky rozprávali o stave slovenských železníc a výzvach, ktorým čelia naše trate.Kubáček je uznávaný železničný analytik, ktorý sa dlhodobo venuje infraštruktúre aj politike dopravy. Pôsobil na ministerstve dopravy, kde sa zaoberal koordináciou železničných investícií a dotácií. Je tiež autorom odborných prác o dejinách železníc Slovenska.V rozhovore sme sa dotkli témy inovácie tratí aj modernizácie železníc. Riešili sme otázku nedostatočných bezpečnostných systémov na časti siete, ale aj situáciu v susednej Českej republike. Hovorili sme o tom, ako môžu nové technológie pomôcť zvýšiť spoľahlivosť vlakovej prevádzky. Zároveň sme sa venovali aj tomu, akým smerom by sa mali slovenské železnice v budúcnosti vyvíjať. 

Dalším fotbalovým hostem Pavla Nečase v pořadu Na place byl bývalý reprezentant Ivo Knoflíček. Ve studiu Radiožurnálu Sport se vyjádřil i k pondělnímu incidentu českých reprezentantů směrem k fanouškům. Jaké to bylo hrát v dorostu Zbrojovky Brno před dvacetitisícovými návštěvami? Jak probíhal jeho útěk s Lubošem Kubíkem do zahraničí? Jak prožíval to, když mu FIFA zakázala hrát fotbal? Proč nedal v reprezentaci víc gólů? Poslechněte si celý rozhovor v oblíbené talkshow.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fiktivní asistenti, zneužité dotace ve výši sedmi milionů korun. Soud sice začal rozplétat podvod, na který jsme před lety upozornili, ale obžalovaný - Marek Sikora - jednání natahuje a zdraví svědků se rychle zhoršuje. Před sedmi lety v malé vesničce na východě republiky využili toho, že ve volbách nebyla jiná kandidátka, a pod hlavičkou hnutí ANO ovládli volby. Do křesla starosty Hrčavy usedl Marek Sikora, zastupitelem se stal jeho otec Rostislav. Ani jeden z obce nepocházel, jen sem chtěli rozšířit svůj byznys v turistice a zemědělství. Dnes oba dva nápadně často usedají na lavici obžalovaných.Tým Ve stínu poprvé na česko-slovensko-polském trojmezí natáčel rok poté, co Sikorovi Hrčavu ovládli. Postupně odhalil machinace s dotacemi na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a přinesl důkazy o manipulaci voleb.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Stanice Olbrachtova je dokončena jako první z nové linky metra D. Není ovšem stále jisté, jak se bude jmenovat. „Kombinace kontroverzního komunistického jména a ne zcela přesné místopisné lokality tam nedává smysl,“ říká v pořadu Pro a proti starosta městské části Praha 4 Ondřej Kubín (ODS). „Myslím si, že jeho dílo převažuje nad politickým angažmá,“ namítá pro Český rozhlas Plus literární historik Lukáš Holeček z Ústavu pro českou literaturu.

Stanice Olbrachtova je dokončena jako první z nové linky metra D. Není ovšem stále jisté, jak se bude jmenovat. „Kombinace kontroverzního komunistického jména a ne zcela přesné místopisné lokality tam nedává smysl,“ říká v pořadu Pro a proti starosta městské části Praha 4 Ondřej Kubín (ODS). „Myslím si, že jeho dílo převažuje nad politickým angažmá,“ namítá pro Český rozhlas Plus literární historik Lukáš Holeček z Ústavu pro českou literaturu.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

2009-es indulása óta a Club Cubano volt az egyetlen olyan pécsi tánciskola, mely teljesen a kubai táncokra specializálódott. Céljuk az olyan autentikus és modern kubai stílusok elsajátítása és átadása volt, mint a Kubai Salsa (Casino/Timba), Son, Rumba, Afro, és Son Moderno. A stílus legjobb oktatóitól Európában és Kubában sajátították el. Jelenleg Bécsben heti rendszerességgel tartanak kubai salsa órákat, emellett más műfajokból és helyszíneken is vállalnak workshopokat, fellépéseket. Vágási Barbara és Kutni Balázs Club Cubano tánciskola vezetői voltak, akik már 2022 óta Bécsben dolgoznak. A kezdetektől fogva a hagyományos és modern kubai műfajokat oktatják és rendszeresen utaznak más városokba, országokba. Mivel az új, lassabb, érzelmesebb zenékben érzik magunkat igazán elemünkben, és a hagyománytisztelet mellett fontosnak tartják a módszertanilag megalapozott innovációt, ezért jelenlegi fő projektjük a Son Moderno elterjesztése. 36 órányi intenzív tanári képzés után Magyarországról elsőként kaptak engedélyt az alapítóktól, Yunaisy Farray-tól és Danger Rodríguez-től a stílus oktatására.https://egyetemisport.pte.hu/hir/kubai_salsa_szenvedelyhttps://clubcubano.at/https://www.instagram.com/clubcubano.at/https://www.facebook.com/clubcubano.at#bécs #tánc #Ausztria #esküvőFejezetek:0:00 Beköszönés1:30 A tánc szerepe az esküvőn3:30 Miért különlegesek az esküvői táncok?5:05 Milyen hagyományok, trendek vannak?6:00 Különleges kérések6:50 Mashup7:45 Romantikus zene8:20 Mennyire változtak az elvárások az elmúlt években?9:35 Gyakorlati tippek pároknak11:50 Mennyivel az esküvő előtt kell elkezdeni tanulni?13:50 Mit tegyen az, aki „kétballábas”?14:50 Hogyan lehet elkerülni a túlzott stresszt a tánc alatt?15:10 Keringő, rumba, modern számokra koreográfia?17:00 Milyen vicces vagy kínos helyzetek fordultak elő próbákon?19:00 TikTok / YouTube hatása az esküvői táncokra22:00 1 vagy 2 tánc az esküvőre23:20 Gyertyafényes keringő24:00 Bécsben oktatás25:25 Különleges dal, amire készített már koreográfiát?26:20 Németül, angolul, spanyolul27:20 Keringő örök klasszikus28:20 Záró gondolatok33:22 Elköszönés

Neprešiel ani mesiac a Slovenskom otriasla ďalšia vážna nehoda vlakov. Po Rožňave sa tentokrát zrazili dva vlaky na trati medzi Pezinkom a Bratislavou. Našťastie nikto nezomrel, no zranených bolo 79 ľudí, troch museli v nemocniciach okamžite operovať. Išlo najmä o študentov, ktorí cestovali do Bratislavy na internáty. Záchranári minuli na mieste takmer všetok zdravotnícky materiál.Ešte v piatok sme sa pritom podobnej nehode vyhli len o kúsok na takmer tom istom úseku, kde sa takmer zrazili český RegioJet s osobným vlakom smerujúcim do Trnavy.Bude na vine opäť ľudská chyba, pretože na Slovenských železniciach nemáme dostatok moderných technológií, ktoré by rušňovodičom pomáhali? Čo sa to na našich železniciach vlastne deje? Môžeme sa v našich vlakoch cítiť bezpečne a budeme mať niekedy ozaj moderné, bezpečné a presné vlaky a trate? Mal premiér Fico prijať ponúkanú demisiu ministra dopravy Ráža? Nemali padať hlavy kompetentných už po nehode v Rožňave?Braňo Závodský sa rozprával s riaditeľom Inštitútu pre dopravu a hospodárstvo Ondrejom Matejom a expertom na železničnú dopravu Jiřím Kubáčkom.

Czy pieniądze naprawdę zmieniają ludzi, czy tylko obnażają to, kim byli od początku? Kiedy Vito Bambino poczuł, że kasa zaczyna mieć wpływ także na niego? W szczerej rozmowie z Kubą i Piotrkiem mówi o fałszu w branży, o tym, dlaczego nie znosi ścianek i dlaczego brzydzi się mainstreamem. O żalu do Fryderyków, który zamienił się w terapię. O reakcji, której nie żałuje, o ostatnim pasowaniu na mężczyznę – wtedy, gdy umiera ojciec. Dlaczego miał wątpliwości, czy zaśpiewać z Sanah? I czy czuje, że to właśnie ta współpraca zagwarantowała mu największą popularność? O braku aktorskich ambicji, o roli w "Heweliuszu", której nie dostał, i o tej, dzięki której zagra u boku Tomasza Schuchardta. #płatnawspółpraca

O Lukáši Kubínovi jsem vám už psala v newsletteru. Dělal nám průvodce po Istanbulu, kam jezdí 15 let, k tomu navíc vystudoval islámskou kulturu na Oxfordu a taky japanologii. Povídali jsme si o všech možných předsudcích, které my “křesťanská kultura” chováme vůči muslimům nebo Turecku a co všechno překvapivě pochází z islámu. A protože podcast slaví 5.narozeniny, mám pro vás dárek!

Když se rodiče promění ve dvě válčící strany, stát si s tím často neví rady. Právníci a psychologové po zveřejnění podcastové série Bertík mluví v diskuzi pořadu Ve stínu o velkém selhání ze strany soudů, OSPODu i policie.„Máme zakořeněnou pohádkovou představu, že když označíme jednoho z rodičů za někoho, kdo brání styku dítěte s druhým rodičem, tak máme padoucha a tím je všechno vyřešeno. Ale co když mají pravdu všichni? Co když je tu ‚bránící‘ matka a zároveň zneužívající otec?“ hodnotí kauzu Bertík Michaela Dobrovičová, advokátka zabývající se právy dětí.Právnička se tím dotkla podstaty případu, který jsme v posledním týdnu popisovali ve speciální podcastové sérii Bertík a v němž jsme postupně odkrývali systém rozhodování policie, soudů a orgánů sociálně právní ochrany dítěte neboli OSPODu.Matka Barbora (celá jména rodičů kvůli ochraně identity dítěte nezveřejňujeme, pozn. red.) po rozpadu vztahu vyslovila podezření, že otec Marek syna Bertíka zneužívá a začala soudům i policii postupně předkládat různé indicie. Soudy přesto svěřily tehdy dvouleté dítě do péče otci a matce styky se synem omezily na minimum, čímž jí trestaly za to, že syna nepředávala otci tak, jak měla nařízeno.Tvůrci podcastové série:Vedoucí týmu a reportér: Jiří KubíkRežie, zvuk, střih: Zdeněk ChaloupkaEditoři: Jana Mičová, Jiří MarekSound design: David Kaiser---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Může nám umělá inteligence psát modlitby a kázání? Jak bychom k ní měli jako křesťané přistupovat? Co když trávím hodiny denně na sociálních sítích? Je to v pohodě? Zmíněné knihy Jonathan Haidt: Úzkostná generace https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/uzkostna-generace-jak-zasadni-zmena-v-detstvi-zpusobuje-epidemii-dusevnich-nemoci-803103227 Tony Reinke: Bůh, technologie a křesťanský život https://didasko.cz/obchod/buh-technologie-a-krestansky-zivot/ Jiří Kryštof Jarmar, Vojtěch Hlaváček: Svět levného dopaminu: Průvodce pro přežití v době rychlého uspokojení https://www.databazeknih.cz/knihy/svet-levneho-dopaminu-pruvodce-pro-preziti-v-dobe-rychleho-uspokojeni-547529 Slávka Kubíková: Krotitelia displejov https://www.databazeknih.cz/knihy/krotitelia-displejov-428300 Článek EP38: Umělá inteligence, Sociální sítě se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

Poté, co se o případ malého chlapce uprostřed války svých rodičů začal zajímat investigativní podcast Ve stínu, soudce Pavel Vosmanský povolal k výslechu svědky možného sexuálního zneužívání. A policie musela obnovit vyšetřování.Na začátku to vypadalo jako další bitva rodičů o dítě. Po desítkách rozhovorů, prostudování spisů a návštěv několika soudních přelíčení se ale případ Bertík vyjevil jako selhání systému, který nedokáže ochránit toho nejzranitelnějšího.Díl první: Válka rodičů / neděle 2. listopaduDíl druhý: Věřím jí, věřím jemu / pondělí 3. listopaduDíl třetí: Soudkyně / úterý 4. listopaduDíl čtvrtý: Kde jsou znalci? / středa 5. listopaduDíl pátý: Skončili a jsou na začátku / čtvrtek 6. listopaduBonus: Dítě ztracené v systému - očima expertů / neděle 9. listopaduPátá epizoda speciální série podcastu Ve stínu přináší shrnutí osmiměšíční investigace. Kauza se po třech letech – v době, kdy jsme do ní vstoupili – začala ubírat poněkud jiným směrem.„Dopracovali jste to tak daleko, že budu muset vyslechnout nezletilého Alberta a nechat ho znalecky zkoumat,“ oznámil na závěr zářijového přelíčení předseda okresního soudu v Benešově Pavel Vosmanský poté, co vyslechl Bertíkovu matku Barboru i otce Marka (jejich plná jména s ohledem na ochranu identity dítěte neuvádíme, pozn. red.).Ti před soudem, zabývajícím se možným trestným činem matky – maření úředního rozhodutí (na přelomu roku 2024 a 2025 nepředala dítě otci, jak měla soudem určeno), na vyzvání soudce vypovídali o tom, u koho je jejich syn šťastný a u koho trpí, nebo je dokonce sexuálně zneužívaný.Tvůrci podcastové série:Vedoucí týmu a reportér: Jiří KubíkRežie, zvuk, střih: Zdeněk ChaloupkaEditoři: Jana Mičová, Jiří MarekSound design: David Kaiser---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Už tři roky válčí matka a otec o malého syna. Za celou dobu se na jeho ochranu nedokázaly důsledně postavit soudy, policie ani další instituce. V nové epizodě podcastové série do případu vstupuje Pavel Bém se zásadním závěrem.Od podzimu 2022, kdy matka tehdy rok a půl starého Bertíka pojala první podezření, že ho otec pohlavně zneužívá, byl psychiatr Pavel Bém letos v létě prvním odborníkem, který sepsal rozsáhlou lékařskou zprávu o chlapcově stavu.Díl první: Válka rodičů / neděle 2. listopaduDíl druhý: Věřím jí, věřím jemu / pondělí 3. listopaduDíl třetí: Soudkyně / úterý 4. listopaduDíl čtvrtý: Kde jsou znalci? / středa 5. listopaduDíl pátý: Skončili a jsou na začátku / čtvrtek 6. listopaduBonus: Dítě ztracené v systému - očima expertů / neděle 9. listopaduSoudy, které v mezidobí svěřily Bertíka do péče otce, ani policie, která z podnětu matky a dalších osob případ prošetřovala, znalecké zkoumání dítěte nezadaly. Výrokům matky nevěřily a videonahrávky, které matka pořídila a na kterých Bertík mluví o „cucání pindíků s tátou“ a „strkání lízátka do zadečku“, nebraly jako dostatečný důkaz.Nová epizoda ze speciální série Bertík z investigativního podcastu Ve stínu přináší nové informace nejen o postupu policie, soudu a OSPODu (Orgánu sociálně-právní ochrany dítěte), ale také o znepokojující lékařské zprávě Pavla Béma. I on byl jedním z účastníků natáčení, které probíhalo od letošního jaraTvůrci podcastové série:Vedoucí týmu a reportér: Jiří KubíkRežie, zvuk, střih: Zdeněk ChaloupkaEditoři: Jana Mičová, Jiří MarekSound design: David Kaiser---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Místo klidného dětství zažívá vleklý boj dospělých. A stát si s jeho ochranou neví rady. Nová epizoda podcastové série odkrývá, jak do života Bertíka zasáhla soudkyně Magdalena Kerlová a jak naložila s podezřením na zneužívání.Na jedné straně je otec Marek, na druhé matka Barbora. A mezi nimi dnes čtyřletý syn Bertík, o kterého už tři roky vedou spor. Promítla se do něj i velmi vážná obvinění ze strany matky, že dítě je od raného věku tátou sexuálně zneužívané.Díl první: Válka rodičů / neděle 2. listopaduDíl druhý: Věřím jí, věřím jemu / pondělí 3. listopaduDíl třetí: Soudkyně / úterý 4. listopaduDíl čtvrtý: Kde jsou znalci? / středa 5. listopaduDíl pátý: Skončili a jsou na začátku / čtvrtek 6. listopaduBonus: Dítě ztracené v systému - očima expertů / neděle 9. listopaduVšechna soudní rozhodnutí, která v opatrovnickém sporu dosud padla, se ale postavila za otce. Jemu byl chlapec svěřený do péče. Naopak matka byla za bránění styku dítěte s otcem potrestaná výrazným omezením kontaktu s malým Bertíkem. Policie kauzu prověřuje v součtu už tři roky, zatím bezvýsledně.Posledních osm měsíců se Bertíkovým případem zabývá i tým podcastu Ve stínu, který nyní předkládá výsledek své investigace. Ta se zaměřila mimo jiné na to, proč doposud nikdo znalecky nezkoumal ani dítě, ani otce. A to i přesto, že v jedné chvíli – konkrétně v prosinci 2024 – soudkyně benešovského soudu Jana Svatošová vynesla zásadní doporučení.Tvůrci podcastové série:Vedoucí týmu a reportér: Jiří KubíkRežie, zvuk, střih: Zdeněk ChaloupkaEditoři: Jana Mičová, Jiří MarekSound design: David Kaiser---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Syn prezidenta Klause i moderátorka ČT Ester Janečková sehráli velkou roli v případu dítěte, které se ocitlo uprostřed války rodičů. Podcastová série popisuje osmiměsíční investigaci, co s případem dělají státní instituce.„Když jsem slyšel, co malý chlapeček vypráví o tom, co musí dělat s tatínkem, dospěl jsem po poradě s právníky k tomu, že musím podat trestní oznámení,“ vysvětluje manažer ČEZ a shodou okolností syn bývalé hlavy státu Jan Klaus.Díl první: Válka rodičů / neděle 2. listopaduDíl druhý: Věřím jí, věřím jemu / pondělí 3. listopaduDíl třetí: Soudkyně / úterý 4. listopaduDíl čtvrtý: Kde jsou znalci? / středa 5. listopaduDíl pátý: Skončili a jsou na začátku / čtvrtek 6. listopaduBonus: Dítě ztracené v systému - očima expertů / neděle 9. listopaduSpolečně s manželkou Lucií se v průběhu loňského roku seznámil se sedmatřicetiletou Barborou (její celé jméno, stejně tak u otce, s ohledem na ochranu identity dítěte nezveřejňujeme, pozn. red.), která v tu dobu vedla už více než dva roky spor s bývalým manželem Markem o to, kdo a jak se bude starat o jejich syna Bertíka. Jelikož Barbora v minulosti bránila předávání dítěte partnerovi, opatrovnický soud rozhodl, že syn bude v péči otce – navzdory tomu, že matka mluvila o podezřeních, že právě on syna sexuálně zneužívá.Soudkyně tomu nevěřila. A odmítala se zabývat i videonahrávkami, které matka pořídila a na kterých v tu dobu tříletý chlapec mluví o tom, že si s „tátou cucají pindíky“ a „táta mu strká lízátko do zadečku“.Jan Klaus ve druhé epizodě speciální série „Bertík“ z investigativního podcastu Ve stínu říká, že se po seznámení s Barborou stal sám svědkem toho, kdy Bertík o podobných věcech mluvil. „Že ho tatínek straší morovou maskou se zobákem, že se táty bojí, že mu dává lízátko do zadku,“ říká v podcastu Jan Klaus a dodává, že nechápe, jak je možné, že stát malému chlapci nepomohl.Tvůrci podcastové série:Vedoucí týmu a reportér: Jiří KubíkRežie, zvuk, střih: Zdeněk ChaloupkaEditoři: Jana Mičová, Jiří MarekSound design: David Kaiser---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Čtyřleté dítě jako oběť vleklého sporu mámy a táty. Už několik let se řeší podezření ze sexuálního zneužívání syna. Podcastová série Bertík postupně odkrývá neschopnost soudů, policie a dalších institucí ochránit malé dítě.„Malý se vrátil od otce s krví na plence a opuchlými genitáliemi. Tahal se za ně a říkal ‚táta‘.“Jedna z nejotřesnějších výpovědí, jaké kdy naše mikrofony zaznamenaly. Patří Barboře, matce dnes čtyřletého chlapce, která už přes tři roky svádí soudní bitvu s bývalým manželem. Bitvu o jejich společného syna Alberta.Díl první: Válka rodičů / neděle 2. listopaduDíl druhý: Věřím jí, věřím jemu / pondělí 3. listopaduDíl třetí: Soudkyně / úterý 4. listopaduDíl čtvrtý: Kde jsou znalci? / středa 5. listopaduDíl pátý: Skončili a jsou na začátku / čtvrtek 6. listopaduBonus: Dítě ztracené v systému - očima expertů / neděle 9. listopaduChlapcův otec Marek má na své straně už několik soudních rozhodnutí, včetně svěření chlapce do své péče. Při osobním setkání předložil několik dokumentů, které dle něj podporují verzi, že matka je manipulátorka, která chtěla po rozchodu rodičů bránit otci ve styku s otcem, a proto přišla s vymyšleným obviněním.Jedná se o kauzu, která v prostředí sociálních sítí koluje už dlouho – a to s přiznanou identitou obou rodičů. Přesto se tým pořadu Ve stínu rozhodl v zájmu dětské oběti příjmení rodičů nezveřejňovat. Od letošního jara jsme intenzivně zkoumali případ, který zaměstnává OSPOD, policii i soudy. Případ, do kterého je zapojena řada vlivných lidí (včetně Jana Klause, syna bývalého prezidenta), politiků současných i bývalých (například psychiatra a bývalého primátora Pavla Béma či bývalé eurposlankyně KDU-ČSL Michaely Šojdrové), známých osobností (moderátorky Ester Janečkové) a právníků.Ode dneška začínáme v rámci investigativního podcastu Ve stínu zveřejňovat speciální sérii s názvem Bertík. Hledáme v ní odpověď na otázku, kdo měl a mohl ochránit malého chlapce, zmítajícího se uprostřed sporu jeho rodičů. Kdo a jak řešil situaci, když matka předložila policii a soudu videonahrávky pořízené mobilem, na nichž v tu dobu tříletý syn mimo jiné říká, že si se „zlým tátou cucali pindíky“. A jak je možné, že dodnes policie či soudy nenenechaly znalecky zkoumat ani otce Marka, ani malého Bertíka.Tvůrci podcastové série:Vedoucí týmu a reportér: Jiří KubíkRežie, zvuk, střih: Zdeněk ChaloupkaEditoři: Jana Mičová, Jiří MarekSound design: David Kaiser---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Wybieramy te najważniejsze i omawiamy - Radek Grabarek z ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠WNMS⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i Kuba Hajkuś z ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ToJakisKosmos!⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⭕ Lubisz nasze podcasty Space XYZ? Wesprzyj Radka i Kubę poprzez Patronie: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://patronite.pl/wnms⁠

Deportace, k nimž přistoupil Donald Trump, se dotýkají i kdysi svým způsobem privilegovaných přistěhovalců – Kubánců. Ti byli po svém příjezdu do Miami dekády považováni za hrdiny, za ty, kteří se dostali z drtivého sevření Fidela Castra. Navíc před ním utíkali po moři, tedy Floridskou úžinou plnou žraloků, zrádných proudů a rychle se měnícího počasí.

Deportace, k nimž přistoupil Donald Trump, se dotýkají i kdysi svým způsobem privilegovaných přistěhovalců – Kubánců. Ti byli po svém příjezdu do Miami dekády považováni za hrdiny, za ty, kteří se dostali z drtivého sevření Fidela Castra. Navíc před ním utíkali po moři, tedy Floridskou úžinou plnou žraloků, zrádných proudů a rychle se měnícího počasí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zapraszamy na drugą część rozmowy Łukasza Kadziewicza z Wilfredo Leonem. Gwiazda reprezentacji Polski i Bogdanki Luk Lublin opowiada w niej o wielu pozasportowych kwestiach. W tej rozmowie jest mniej sportu, a więcej życia.   Co w tym odcinku?    * co jest najważniejsze w relacji ojciec-dzieci? * czy był bliski zagrania w innej reprezentacji niż Polska? * czy wierzył w to, że będzie mógł wracać na Kubę?  * jak to jest, kiedy zarabia się osiem dolarów miesięcznie?  * jak wspomina swój pierwszy dzień w Polsce?

Vedení města Hranice nechává zajišťovat veřejné zakázky Kateřinu Koláčkovou obžalovanou v kauze v Bulovka z manipulace veřejnými zakázkami. Navíc - její postup při jednom z výběrových řízení pro Hranice už vyšetřuje policie.Kateřina Koláčková stála podle zjištění reportérů pořadu Ve stínu za výběrovým řízením na nákup tří elektrovozů pro vedení hranické městské společnosti Ekoltes, která má ve městě na starost technické služby.Zakázka na nákup tří elektrických aut byla napsaná na míru třem konkrétním vozům a Koláčkovou vypracované zadání nápadně nahrávalo výherci, který už je měl dopředu nakoupené. Na podezřelou transakci upozornila všímavá účetní.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Následující příběh byl tak tajný, že o něm dlouho nic nevěděly dokonce ani československé tajné služby a vlastně dodnes toho o něm víme jen málo... Praha a Havana měly v dobách studené války výjimečné vztahy. Začaly se rozvíjet záhy po vítězství kubánské revoluce v lednu 1959. Už příští rok otevřelo Československo na Kubě svou ambasádu a zahájilo intenzivní styky s novou kubánskou vládou. Spolupráci zahájily také rozvědky obou zemí. V 60. letech rozjely akci s názvem Manuel.

Když Jiřina Hradecká hledala místo, kam by se odstěhovala na důchod, učarovaly jí fotky venkovské usedlosti u Klatov. Po prohlídce s koupí neváhala. Dnes toho lituje: řeší plíseň, zápach, kuny a soudí se s bývalými majiteli.Obytný dům, stodola, vejminek, okrasná zahrada, ovocný sad, to vše na pozemku přes tři a půl tisíce metrů čtverečních v malebné vesnici na jihozápadě Čech. Majitelům, manželům Kuchařovým, bylo už přes osmdesát, síly ubývaly a tak se plánovali přestěhovat do pohodlí městského bytu. Jiřina Hradecká naopak chtěla prchnout z Prahy a užít si penzi na klidném venkově.„Řekla jsem si, že prodám pražský byt a pořídím si něco v zeleni blízko lesa, abych se mohla vyvalit ze dveří a jenom se hrabat v hlíně a v záhonech. Nemovitost, na kterou jsem narazila na podzim roku 2020 mi na první pohled učarovala,“ popisuje pro pořad Ve stínu začátek příběhu šestašedesátiletá Jiřina Hradecká.První prohlídka byla rychlá a rychlý byl i sled dalších událostí: podpis kupní smlouvy (cena 6,9 milionů korun), za pár měsíců stěhování. Jiřina Hradecká si nestačila vybalit a přišlo první „jenže“.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Z hodiny na hodinu se na konci srpna museli z paneláku v Chomutově vystěhovat všichni jeho obyvatelé. Pod domem se hýbe jílový svah a hrozí zřícení. Riziková je celá oblast s desítkami budov. Případ mapuje pořad Ve stínu. Nějaké praskliny se v panelovém domě objevily už v minulosti, většinou se zase zavřely. Letos v srpnu nikoli. „Dělala jsem fotky měřidel velikosti trhlin. Ozval se mi pán, který pro nás praskliny monitoruje, že je musím nafotit znova, že je to nějaké divné, že jsem to určitě fotila špatně. Ptal se, jestli se mi netřásly ruce. Na to konto zjistili, že je barák v pohybu,“ popisuje jedna z majitelek bytu v chomutovské Čelakovského ulici Helena Heřmánková.Trhliny se v domě postupně zvětšovaly. Některé byly tak velké, že by člověk mohl zdí prostrčit ruku. Na konci prázdnin přijela k paneláku policie. Na základě zprávy statika vystěhovala 26. srpna večer během půl hodiny jeden vchod a o tři dny později i ten druhý.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Od Evy Decroix po Karla Havlíčka. Lídry sedmi stran, hnutí a koalic jsme ve volební reality show vzali do příbramské hospody Na Vršíčku. Místní štamgasti mají teď ve volbách jedinečnou možnost - vybírat podle osobních zkušeností.Asi jako v každé hospodě, tak i tady se schází pestrá společnost lidí. Někteří nadávají na vládu, jiní ji brání - a další se do řečí o politice odmítají nechat vtáhnout. Tým pořadu Ve stínu se sem pár dnů před volbami vypravil zjistit, jaké nálady převládají.Tým Ve stínu v příbramské hospodě promítli v předpremiéře poslední epizodu volební reality show Seznam Zpráv Republika Příbram. Ta se odehrává právě Na Vršíčku, kam jsme letos v květnu a červnu postupně na debatu s místními lidmi pozvali volební lídry sedmi stran, které mají podle průzkumů šanci projít do Sněmovny: Evu Decroix (koalice Spolu), Jaroslava Foldynu (SPD), Petra Macinku (Motoristé sobě), Janu Maláčovou (Stačilo!), Zdeňka Hřiba (Piráti), Víta Rakušana (STAN) a Karla Havlíčka (ANO). Co štamgasti říkali na politiky, které osobně potkali?---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Sledování soukromých sociálních sítí, tresty za kritické posty o zoologické zahradě, opakující se vulgární řev a ponižování. Investigativní tým v druhé epizodě Ve stínu pražské zoo rozplétá, co zažívají zaměstnanci zoologické zahrady v hlavním městě. Její ředitel Miroslav Bobek v obsáhlém rozhovoru většinu obvinění odmítá.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Vulgární řev, roztřesení, až hystericky plačící podřízení, ponižování, sledování soukromých sociálních sítí, křeče do břicha. Investigativní tým Ve stínu rozplétá, co zažívají zaměstnanci pražské zoologické zahrady. Ředitel Miroslav Bobek obvinění odmítá.Pražská zoologická zahrada je až idylickým místem. Uklizené cestičky, spokojená zvířata, všudypřítomné občerstvení a krásný výhled na Prahu. Turnikety projde ročně skoro 1,4 milionu lidí a je tak třetím nejnavštěvovanější turistickou destinací Česka. Hospodaří s více jak půl miliardou korun a zaměstnává 250 lidí. Zahrada se pyšní tím, že patří do světové elity.Pod povrchem se ale podle svědectví řady zaměstnanců skrývá patnáct let stupňujícího se bossingu a šikany ze strany vedení. Situace došla tak daleko, že se po letech mlčení rozhodla část bývalých i současných zaměstnanců promluvit.„Četné zkušenosti bývalých zaměstnanců - bossing, šikana, výpověď za názor - se bohužel zakládají na pravdě. Já si ale nemohu dovolit vystoupit veřejně, neb zahradu a lidi v ní miluji,“ napsal anonymně pořadu Ve stínu jeden z chovatelů. Mluvili jsme s ním. Stejně jako s dalšími 31 zaměstnanci.Druhý díl s rozhovorem s ředitelem Zoo Praha Miroslavem Bobkem vám přineseme v neděli 28. 9.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Představte si, že pozemek pod cestou k vašemu domu je státní. Nájemné roste, žádost o odkup se protahuje. Co se může stát, když chcete uspořádat vlastnictví okolo nemovitosti, ale v záznamech je chaos, rozplétá pořad Ve stínu.Majitelka obyčejného rodinného domu v Horních Věstonicích, obci na jihu Moravy, je přesvědčena, že jí úřady bezdůvodně znepříjemňují život.Předmětem sporu je pozemek pod příjezdovou cestou, který vlastní stát a žena si ho dlouhodobě pronajímá. Jenže cena pronájmu stále roste, a tak se majitelka domu snaží pozemek odkoupit a problém se zvyšujícím nájmem jednou provždy vyřešit.Žena nechce vystupovat se svou identitou (redakci ji ale zná), a proto ji v následujícím vyprávění označujeme jako paní Martu.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Po vytrvalých deštích i v Ostravě vysvitlo slunce, řeky se zklidnily, zavládl optimismus. V části města ale voda začala rychle stoupat a nikdo nevěděl proč. Co před rokem způsobilo nečekanou katastrofu, rozplétá pořad Ve stínu.Je to přesně rok, co se severem Moravy a Slezskem přehnala ničivá povodeň. V Ostravě nastala největší krize v místě soutoku řek Odry a Opavy. Hráz tu nevydržela nápor extrémního množství vody - a nová řeka zaplavila i části města, kam by se živel jinak nedostal.Přírodní pohroma způsobila enormní škody. Jen oprava čistírny odpadních vod stála skoro 600 milionů korun. Další desítky milionů byly potřeba na opravy infrastruktury, ale i domů a bytů.Proč hráz u soutoku dvou řek, vybudovaná po povodních z roku 1997, neustála ani velkou vodu z roku 2024? Její pevnost zpochybňují místní obyvatelé i politici---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Smutný fenomén poslední doby je mnohem větší, než se čekalo. Nová epizoda investigativního podcastu Ve stínu rozplétá na základě ohlasů posluchačů další případy takzvaných romantických podvodů.„Úplně to stejné prožíváme u nás doma. Je to jako přes kopírák.“ „Naše babička (teta, maminka, sestra…) prožívá internetovou lásku, draze za ni platí a nedá si to vymluvit.“„Jsme zoufalí a nevíme co s tím.“Takové reakce jsme dostali poté, co jsme v pořadu Ve stínu zveřejnili příběh osmdesátileté (zamilované) seniorky Jany z Brna, která roky dobrovolně posílá statisíce podvodníkům vydávajícím se za slavného violoncellistu Stjepana Hausera. Celou epizodu si můžete poslechnout zde.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Už  téměř třicet let píše o předvolebních kampaních a letos přišel s ojedinělým projektem Republika Příbram, první politickou reality show. „Politici nevěděli, do čeho jdou, s kým se potkají, o čem budou mluvit, kdo přijde, kdo se jich na co bude ptát,“ říká autor série Jiří Kubík.O  předvolební kampani a volbách psal Jiří Kubík poprvé v roce 1996. Ostrý souboj o premiérské křeslo spolu tehdy zrovna sváděli  Václav Klaus a Miloš Zeman.„Pozice novinářů je dneska horší. Řada politiků si vyzkoušela, že novináře nepotřebuje, že si komunikuje se svými voliči přes sociální sítě a  navíc, že se svými voliči sdílí i takovou tu averzi k některým  novinářům, společně sdílený názor na to, že novináři jsou nepřátelé lidstva,“ říká Jiří Kubík, který byl hostem posledního dílu podcastu  Mediální cirkus.Jiří Kubík začínal pracovat v novinách na začátku 90.let. Nejprve psal pro Lidové noviny, brzy ale přešel do MfDnes, kde vydržel až do roku 2013. Tedy do roku, kdy vydavatelství Mafra koupil Andrej Babiš. V roce 2016 nastoupil do Seznam Zpráv, které pět let vedl.„Vzpomínám si, že když se třeba Václav Klaus dopustil svého času v devadesátých letech názoru, že novináři jsou nepřátelé lidstva, tak byť si myslím, že to řekl v určité nadsázce, vyvolalo to obrovský poprask. Jak si něco takového mohl dovolit, že novináři jsou důležitá součást demokratické společnosti,“ vypráví v Mediálním cirkusu Kubík a pokračuje:„Dneska vidím, že novináři a jejich role ve společnosti je sice pořád důležitá, ale stejně tak vnímám, že část veřejnosti si to nemyslí a část politiků  má pocit, že bez novinářů by jim bylo líp.“Pro letošní sněmovní volby se Jiří Kubík pustil do zatím nevyzkoušeného projektu, který asi nejlépe vysvětlí termín politická reality show.  Zástupce nejsilnějších stran vzal do pro ně nepříjemného prostředí ve středočeské Příbrami, kde minulé sněmovní volby dopadly podobně  celostátnímu výsledku.„Nikomu nechystáme žádné setkání s fanoušky, kteří ho budou plácat po ramenou a říkat, my vás budeme volit. To ať si provozují na svých mítincích, na svém Facebooku, tady se opravdu všichni dostali do nějakého konfliktu a někdo si s ním uměl poradit líp, někdo hůř,“ popisuje Jiří Kubík v  Mediálním cirkusu.„Pro mě tam byli lidi, u kterých si troufám říct, že jsou to profíci v politice a doukážou vybruslit i z mimořádně nepříjemné situace tak, že mají do jisté míry navrch. A někdo se ukázal spíš jako směšná figurka,  která když už neví, kudy kam, tak řekne lidem, vy mě stejně volit  nebudete, takže váš názor mě nezajímá,“ doplňuje bývalý šéfredaktor  Seznam Zpráv Jiří Kubík.Dokument Republika Příbram točil Kubík během jara a začátkem léta s dokumentaristy Vítem Klusákem a Filipem Remundou. Jednotlivé díly celé  série postupně najdete na Seznam Zprávách a můžete se k nim i vracet.„Třeba Jaroslav Foldyna v jednom dílu čelí ukrajinskému občanovi a  stejně tak se potkal s mladými lidmi, kteří absolutně neuznávají boj SPD s cizinci a s cizáky a chirurgy z dovozu. Tomio Okamura natáčení odmítl, Jaroslav Foldyna okamžitě souhlasil. Svoji přítomnost tam se snažil vydávat za přednost. A v tom bych mu dal zapravdu, protože Tomio Okamura tuhle odvahu nemá,“ říká Jiří Kubík.Jak se změnila novinářská práce před volbami? Jaké další výzvy novináře čekají? A jaká je budoucnost veřejnoprávních médií? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Případem červené Tesly za skoro dva miliony korun pro ředitele městské společnosti v Hranicích na Moravě se zabývá nová epizoda podcastu Ve stínu. Hranice se staly ukázkou toho, jak se nechávají v Česku odtékat veřejné finance.Když Jakubovi Horákovi, řediteli městské společnosti Ekoltes, schválilo představenstvo loni na jaře nové firemní auto, nejspíš mu nedošlo, že kvůli tomu přijde o lukrativní funkci.Ani představenstvo se nepozastavilo nad tím, že červená Tesla Model X za 1,7 milionů korun pro ředitele městského podniku, který má na maloměstě tržby 150 milionů korun, není standardním firemním benefitem.Stejně tak nikoho ve vedení firmy neudivilo, proč má ekonomka Ekoltestu jezdit ve firemním BMW i3 za 800 tisíc?Debaty o tom, jestli takto se má nakládat s veřejnými penězi a jestli se v Ekoltestu nemanipuluje s veřejnou zakázkou, měly teprve vypuknout. I o tom je dnešní epizoda podcastu Ve stínu.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Tuší, že je to podvod. Ale co kdyby to přece jen byla pravda a ten mladý charismatický umělec o ni stál? Paní Jana naletěla podvodníkům a naposílala jim už statisíce. Pořad Ve stínu rozplétá případ takzvaného romantického podvodu.Osmdesátiletá paní Jana z Brna má pocit, že zase konečně žije. Ten ‚krásný mladý muž‘ jí na internetu skoro denně posílá krásné zamilované vzkazy, už brzy se prý uvidí osobně, tak co by mu občas nepomohla - když tak pěkně prosí?  Něco podobného se možná děje tisícům lidí brouzdajícím po sociálních sítích. S příběhem své babičky Jany se na pořad Ve stínu obrátila její vnučka Kateřina. „Moji babičku delší dobu kontaktují lidé, kteří se vydávají za populárního chorvatského violoncellistu Stjepana Hausera. Často volí romantickou linku, umělec jí prý miluje, chce za ní přijet, ale potřebuje peníze na cestu,“ napsala nám Kateřina. Podle ní babička různým podvodníkům a za různým účelem za posledních pár let naposílala statisíce korun. Jak závislost paní Jany z Brna vznikla, jak se jí rodina a kamarádky snažily před podvodníky ochránit - a hlavně: jak ona sama popisuje svou komunikaci s lidmi vydávajícími se za chorvatského violoncellistu, si poslechněte v nové epizodě pořadu Ve stínu.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Hej! W najnowszym odcinku serii Powojnie poruszam zapomniany epizod współczesnej historii – amerykańską inwazję na Grenadę. Ta niewielka karaibska wyspa trafiła na nagłówki gazet, gdy Stany Zjednoczone zdecydowały się siłą wymusić tam zmianę władzy.Grenada coraz bardziej przypominała Kubę – jej przywódcy zacieśniali relacje z Moskwą i przede wszystkim z reżimem Fidela Castro. Sam Castro był bliskim przyjacielem lidera grenadyjskiej rewolucji – Maurice'a Bishopa. To budziło rosnące zaniepokojenie w Białym Domu, zwłaszcza po podpisaniu umowy z ZSRR na dostawy broni.Sytuacja zaostrzyła się po zamachu stanu, który wyniósł do władzy jeszcze bardziej prosowiecką frakcję. Waszyngton uznał, że nie może dłużej zwlekać. Prezydent Ronald Reagan dał zielone światło do przeprowadzenia operacji Urgent Fury – „Nagła Furia” miała powstrzymać rozwój kolejnego sojusznika bloku wschodniego tuż pod nosem USA. w filmie.

Příběh Pavly Weberové, která v dětství zažila domácí násilí a zneužívání, zdaleka nekončí happyendem. Případ je podle policie promlčený, vinu popřel nejen otec, ale i matka, která měla zlu přihlížet. Teď ale otočila.Upozornění: popisujeme závažný případ týrání, zneužívání a znásilnění. Pokud se vás toto téma osobně týká, může poslech podcastu vyvolat silnou stresovou reakci. Zvažte, zda je pro vás obsah vhodný.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz