Podcasts about vytv

Ako fungujú clá a čo znamenajú pre svetový obchod? Sú clá jediný nástroj, ako pozdvihnúť ekonomiku USA a môžu to vôbec dokázať? Čo chápať pod slovami: Urobiť Ameriku opäť veľkou? Sú niečím podložené špekulácie, že na prepadoch akciových trhov mohol aj niekto zarobiť? Nie sú clá len akýsi vyjednávací či vydierací manéver? Vie vôbec Trump, čo robí? Môže byť cieľom Trumpových krokov oslabenie dolára? Ako sa môže voči jeho stratégii brániť Slovensko a Európska únia? Robia to dobre? Čo by popredný slovenský ekonóm poradil Donaldovi Trumpovi, keby bol členom jeho tímu? Odpovede prináša Ivan Šramko, bývalý guvernér Národnej banky Slovenska.

Jsou jednovaječná a dvojvaječná, některá k nerozeznání. Ano, řeč je o dvojčatech. Vytvářejí si vlastní řeč a komunikují spolu už v břiše matky. V čem ještě jsou výjimečná?Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump zavádí od 2. dubna cla ve výši 25 % na dovoz všech automobilů, které nejsou vyrobeny ve Spojených státech. Jak budou reagovat evropské automobilky? Jak se změna dotkne českého sektoru? A v čem se může ochranářská politika Donaldu Trumpovi vymstít? Analytička Jana Klímová ještě vysvětlí, jakou příležitostí mohou být pro tuzemský průmysl plánované vyšší výdaje na obranu, i to, co brzdí podpis smlouvy na dostavbu Dukovan.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump zavádí od 2. dubna cla ve výši 25 % na dovoz všech automobilů, které nejsou vyrobeny ve Spojených státech. Jak budou reagovat evropské automobilky? Jak se změna dotkne českého sektoru? A v čem se může ochranářská politika Donaldu Trumpovi vymstít? Analytička Jana Klímová ještě vysvětlí, jakou příležitostí mohou být pro tuzemský průmysl plánované vyšší výdaje na obranu, i to, co brzdí podpis smlouvy na dostavbu Dukovan.

Naši moderátori Diana a Albert ti dnes, 22. februára, prinášajú epizódu nášho unikátneho UP NEWS - špeciálu. Každú sobotu ťa zoberieme na cestu  

Minister financií Ladislav Kamenický priznáva, že budúcoročný plán vlády ako ušetriť si môže vziať na mušku aj daň z nehnuteľností. O jej navyšovaní má diskutovať aj so zástupcami miest a obcí. Tvrdí pritom, že ak by došlo k ich zvýšeniu, samosprávy by získali viac peňazí a nepýtali by peniaze navyše od štátu. „Dá sa očakávať, že aj budúci rok budú rásť výdavky verejného sektora. Pán minister si teda cez vyššie dane z nehnuteľností zrejme pripravuje cestu na to, aby samosprávy zase nekričali,“ hovorí analytik Konzervatívneho inštitútu M. R. Štefánika Dušan Sloboda. Štát im pritom už dnes neplatí za značnú časť kompetencií, ktoré zaň vykonávajú. Najvypuklejšie je to podľa Slobodu v prípade stavebných úradov, kde je zložitejšia agenda a treba patrične zaplatiť kompetentných úradníkov. „Ak by mestá na ich chod využili len peniaze od štátu, niekedy v marci, respektíve v apríli by museli stavebné úrady zavrieť. To samozrejme neurobia, pretože by tým poškodili firmy, podnikateľov, aj vlastný rozvoj a radšej nedostatky hradia zo svojho,“ dodáva Sloboda s tým, že takéto konanie centrálnej vlády je protiústavné. Riešením by podľa neho bola decentralizácia, upratanie v kompetenciách, ale aj poníženie počtu obcí a miest na Slovensku. „Máme vyše dvetisíc deväťsto miest, obcí a mestských častí. Pri tých najmenších často aj polovicu rozpočtu zhltne administratíva úradu. Taká obec nemá šancu sa rozvíjať,“ dopĺňa analytik. Ako je daň z nehnuteľností nastavená dnes, máme ju naozaj takú nízku v porovnaní s ostatnými krajinami a prečo Kamenický manévruje tvrdením, že aspoň nebudú musieť obciam a mestám vyplácať viac peňazí? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá analytik Konzervatívneho inštitútu Milana Rastislava Štefánika Dušan Sloboda, ktorý sa špecializuje na územnú samosprávu. ​V rozhovore sa dozviete: 3:20 Ako daň z nehnuteľností funguje dnes. 6:40 Prečo niektoré obce daň nevyrubujú. 9:13 Každoročná valorizácia dane z nehnuteľností. 11:22 Daň z nehnuteľností v iných krajinách. 14:02 Daňovo-odvodové zaťaženie na Slovensku.​​​ 16:49 Ak meniť daň, ako. 18:02 Financovanie samospráv štátom. 24:27 Majú mestá alternatívu k zvyšovaniu dane? 25:44 Na čo slúžia podielové dane. 28:21 Kedy naposledy sa riešilo financovanie samospráv. 31:39 Ako zreformovať vzťah samosprávy vs. štát. 36:01 Čo ak k reforme nedôjde? – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Blanka Tauberová je od roku 2001 ředitelkou sedlčanské knihovny. Tato instituce stojí za dvacítkou zápisů do České knihy rekordů. Téměř každý rok v předvánočním čase obyvatelé Sedlčan procházejí branou na náměstí s nějakou proprietou. S knihou, rybou, kulichem s bambulí a dalšími a dalšími. Nápad vytvářet rekordy se stal oblíbenou tradicí.

„Pro mě je vždycky důležitější, pro koho tu zahradu dělám, než jak velká je nebo kde je,“ vysvětluje Ferdinand Leffler. Zahrada má podle něj přinášet především radost, zklidnění a uzemnění. A neměly by v ní chybět stromy.

„Pro mě je vždycky důležitější, pro koho tu zahradu dělám, než jak velká je nebo kde je,“ vysvětluje Ferdinand Leffler. Zahrada má podle něj přinášet především radost, zklidnění a uzemnění. A neměly by v ní chybět stromy.Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tejto epizóde sa rozprávame s Petrom Križanom – lekárom, špecialistom na lekársku genetiku a človekom, ktorý intenzívne rieši tému etiky v medicíne a zdravotníctve. Ako sa študovala medicína v dobe normalizácie? Prečo si vybral práve genetiku a čo ho priviedlo k medicínskej kybernetike – odboru, ktorý znie takmer ako sci-fi?Hovoríme aj o tom:Ako sa genetika stala témou aj na SlovenskuAko sa na Slovensku (ne)učí medicínska etika a prečo je to problémAké dve zásadné chyby sa v účení etiky spravili po roku 1989Ak ťa zaujíma medicína v historickom kontexte, genetika alebo medicínska etika, toto je epizóda pre teba. Počúvaj a daj nám vedieť, čo si o nej myslíš!Prajeme príjemné počúvanie!

Ve městech v Česku vznikají speciální mapy pro lidi s pohybovým hendikepem. Říká se jim mapy přístupnosti a hodí se třeba i rodičům s dítětem v kočárku. Vytvářejí je často přímo vozíčkáři a třeba v Ostravě už do mapy zanesli skoro dva tisíce míst.

„Vytváříme v podstatě filmy do brýlí pro virtuální realitu, a ty brýle spolu s filmy pak doručujeme do pečovatelských zařízení. Děláme pro ně pestrou paletu filmů, říkáme tomu virtuální zážitky,“ vysvětluje Marek Háša, který stojí za firmou Kaleido. Jak jeho profesní dráhu ovlivnila vlastní zkušenost s obsedantně-kompulzivní poruchou? V čem spočíval jeho první projekt, tzv. limonádovna? A jak probíhá kognitivní trénink ve virtuální realitě? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vytváříme v podstatě filmy do brýlí pro virtuální realitu, a ty brýle spolu s filmy pak doručujeme do pečovatelských zařízení. Děláme pro ně pestrou paletu filmů, říkáme tomu virtuální zážitky,“ vysvětluje Marek Háša, který stojí za firmou Kaleido. Jak jeho profesní dráhu ovlivnila vlastní zkušenost s obsedantně-kompulzivní poruchou? V čem spočíval jeho první projekt, tzv. limonádovna? A jak probíhá kognitivní trénink ve virtuální realitě? Poslechněte si rozhovor.

Ministerstvo financí i Česká národní banka zhoršily své makroekonomické prognózy. Centrální bankéři navíc varují, že boj s vyšší inflací není zcela dobojován. „Máme strukturální schodky veřejných rozpočtů, strukturální problém na trhu práce, do toho máme málo investic,“ hodnotí v pořadu Řečí peněz hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, členka Národní ekonomické rady vlády a poradního týmu premiéra Petra Fialy (ODS).

Podhorní vrch nedaleko Mariánských Lázní v Karlovarském kraji je nejvyšší horou Tepelské vrchoviny. Je z něj krásný výhled na Slavkovský i Český les, na Tepelskou vrchovinu i na Smrčiny. V zimě ale nabízí ještě jinou podívanou. Z jeho horní části stékají po skalní stěně pramínky vody, které za mrazivého počasí vytvářejí nádherný ledopád.

Podhorní vrch nedaleko Mariánských Lázní v Karlovarském kraji je nejvyšší horou Tepelské vrchoviny. Je z něj krásný výhled na Slavkovský i Český les, na Tepelskou vrchovinu i na Smrčiny. V zimě ale nabízí ještě jinou podívanou. Z jeho horní části stékají po skalní stěně pramínky vody, které za mrazivého počasí vytvářejí nádherný ledopád.

Podhorní vrch nedaleko Mariánských Lázní v Karlovarském kraji je nejvyšší horou Tepelské vrchoviny. Je z něj krásný výhled na Slavkovský i Český les, na Tepelskou vrchovinu i na Smrčiny. V zimě ale nabízí ještě jinou podívanou. Z jeho horní části stékají po skalní stěně pramínky vody, které za mrazivého počasí vytvářejí nádherný ledopád.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podhorní vrch nedaleko Mariánských Lázní v Karlovarském kraji je nejvyšší horou Tepelské vrchoviny. Je z něj krásný výhled na Slavkovský i Český les, na Tepelskou vrchovinu i na Smrčiny. V zimě ale nabízí ještě jinou podívanou. Z jeho horní části stékají po skalní stěně pramínky vody, které za mrazivého počasí vytvářejí nádherný ledopád.

Podhorní vrch nedaleko Mariánských Lázní v Karlovarském kraji je nejvyšší horou Tepelské vrchoviny. Je z něj krásný výhled na Slavkovský i Český les, na Tepelskou vrchovinu i na Smrčiny. V zimě ale nabízí ještě jinou podívanou. Z jeho horní části stékají po skalní stěně pramínky vody, které za mrazivého počasí vytvářejí nádherný ledopád.

Podhorní vrch nedaleko Mariánských Lázní v Karlovarském kraji je nejvyšší horou Tepelské vrchoviny. Je z něj krásný výhled na Slavkovský i Český les, na Tepelskou vrchovinu i na Smrčiny. V zimě ale nabízí ještě jinou podívanou. Z jeho horní části stékají po skalní stěně pramínky vody, které za mrazivého počasí vytvářejí nádherný ledopád.

Podhorní vrch nedaleko Mariánských Lázní v Karlovarském kraji je nejvyšší horou Tepelské vrchoviny. Je z něj krásný výhled na Slavkovský i Český les, na Tepelskou vrchovinu i na Smrčiny. V zimě ale nabízí ještě jinou podívanou. Z jeho horní části stékají po skalní stěně pramínky vody, které za mrazivého počasí vytvářejí nádherný ledopád.

Podhorní vrch nedaleko Mariánských Lázní v Karlovarském kraji je nejvyšší horou Tepelské vrchoviny. Je z něj krásný výhled na Slavkovský i Český les, na Tepelskou vrchovinu i na Smrčiny. V zimě ale nabízí ještě jinou podívanou. Z jeho horní části stékají po skalní stěně pramínky vody, které za mrazivého počasí vytvářejí nádherný ledopád.

Česká policie vloni zaznamenala výrazný pokles ve všech kategoriích nelegální migrace. Je to důkaz, že mezinárodní spolupráce při ochraně evropských hranic funguje? Přicházejí tím protimigrantské politické strany o argumenty? „To, že by některá opatření mohla možná fungovat, nebude mít vliv na to, jak bude téma migrace využívané,“ říká ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Česká policie vloni zaznamenala výrazný pokles ve všech kategoriích nelegální migrace. Je to důkaz, že mezinárodní spolupráce při ochraně evropských hranic funguje? Přicházejí tím protimigrantské politické strany o argumenty? „To, že by některá opatření mohla možná fungovat, nebude mít vliv na to, jak bude téma migrace využívané,“ říká ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Premiér Robert Fico včera počas rokovania o svojom odvolávaní predstavil správu SIS. Hoci je jej obsah utajený, verejnosť už má indície o tom, čo v nej môže byť. V éteri sa objavujú slová ako majdan, odpočúvanie a destabilizácia krajiny.Občianske protesty sú kľúčovým nástrojom demokracie, no ich organizovanie sa údajne ocitlo pod drobnohľadom štátu, dokonca tajných služieb. Premiér Robert Fico hovorí o majdane riadenom opozíciou a tajná služba mala podľa neho zaznamenať aktivity, ktoré údajne smerujú k destabilizácii krajiny. Ohrozenie stability krajiny nespočíva v protestoch, ale v krokoch vlády, tvrdí organizátorka protestov Lucia Štasselová z iniciatívy Mier Ukrajine, ktorá sa ohradila voči naznačovaným zisteniam.Slovenská informačná služba sa ocitla v centre pozornosti po tom, čo premiér Robert Fico v parlamente predstavil správu o údajnom monitorovaní občianskych protestov, ktoré označil za pokusy o destabilizáciu krajiny. Táto téma vyvolala množstvo otázok o úlohách tajnej služby, jej limitoch a možnom zneužití na politické ciele.O úlohách SIS, jej limitoch a o tom, či môže byť zneužitá na politické ciele, budeme hovoriť s bývalým šéfom analytického oddelenia SIS Jánom Mojžišom.Moderuje Zorislav Poljak.

Premiér Robert Fico včera počas rokovania o svojom odvolávaní predstavil správu SIS. Hoci je jej obsah utajený, verejnosť už má indície o tom, čo v nej môže byť. V éteri sa objavujú slová ako majdan, odpočúvanie a destabilizácia krajiny.Občianske protesty sú kľúčovým nástrojom demokracie, no ich organizovanie sa údajne ocitlo pod drobnohľadom štátu, dokonca tajných služieb. Premiér Robert Fico hovorí o majdane riadenom opozíciou a tajná služba mala podľa neho zaznamenať aktivity, ktoré údajne smerujú k destabilizácii krajiny. Ohrozenie stability krajiny nespočíva v protestoch, ale v krokoch vlády, tvrdí organizátorka protestov Lucia Štasselová z iniciatívy Mier Ukrajine, ktorá sa ohradila voči naznačovaným zisteniam.Slovenská informačná služba sa ocitla v centre pozornosti po tom, čo premiér Robert Fico v parlamente predstavil správu o údajnom monitorovaní občianskych protestov, ktoré označil za pokusy o destabilizáciu krajiny. Táto téma vyvolala množstvo otázok o úlohách tajnej služby, jej limitoch a možnom zneužití na politické ciele.O úlohách SIS, jej limitoch a o tom, či môže byť zneužitá na politické ciele, budeme hovoriť s bývalým šéfom analytického oddelenia SIS Jánom Mojžišom.Moderuje Zorislav Poljak.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor se šéfredaktorem Erikem Taberym

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:48 Rozhovor se spisovatelkou a filantropkou Bárou Nesvadbovou03:10 Módní trendy pánské módy a plesová sezóna07:40 Základy etikety na plesech vám doporučí Daniel Šmíd12:48 Radim Ryška a jeho HARABURDÍ aneb Recyclart, čili recyklované umění 15:43 Cvičitelka Gabriela Bašková a rady, jak dodržet novoroční předsevzetí21:10 S cestovatelkou Pavlou Apostolaki se podíváme na Maltu

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:48 Rozhovor se spisovatelkou a filantropkou Bárou Nesvadbovou03:10 Módní trendy pánské módy a plesová sezóna07:40 Základy etikety na plesech vám doporučí Daniel Šmíd12:48 Radim Ryška a jeho HARABURDÍ aneb Recyclart, čili recyklované umění 15:43 Cvičitelka Gabriela Bašková a rady, jak dodržet novoroční předsevzetí21:10 S cestovatelkou Pavlou Apostolaki se podíváme na Maltu

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:48 Rozhovor se spisovatelkou a filantropkou Bárou Nesvadbovou03:10 Módní trendy pánské módy a plesová sezóna07:40 Základy etikety na plesech vám doporučí Daniel Šmíd12:48 Radim Ryška a jeho HARABURDÍ aneb Recyclart, čili recyklované umění 15:43 Cvičitelka Gabriela Bašková a rady, jak dodržet novoroční předsevzetí21:10 S cestovatelkou Pavlou Apostolaki se podíváme na Maltu

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:48 Rozhovor se spisovatelkou a filantropkou Bárou Nesvadbovou03:10 Módní trendy pánské módy a plesová sezóna07:40 Základy etikety na plesech vám doporučí Daniel Šmíd12:48 Radim Ryška a jeho HARABURDÍ aneb Recyclart, čili recyklované umění 15:43 Cvičitelka Gabriela Bašková a rady, jak dodržet novoroční předsevzetí21:10 S cestovatelkou Pavlou Apostolaki se podíváme na Maltu

Kevin V. Ton fotí všude a stále. „Neustále dělám něco, co musím. Stále koukám a vidím obrazy, které chci zachytit. A pak se to někdy podaří, někdy ne,“ přiznává fotograf, který se věnuje hlavě humanistické fotografii a lidem bez domova.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Měl by stát omezit přístup děti a dospívajících na sociální sítě? „Nelze spoléhat pouze na to, že se dokážeme na digitální svět rychle adaptovat prostřednictvím učení a vzdělávání,“ souhlasí Bohumil Kartous, spisovatel a mluvčí skupiny Čeští Elfové, která upozorňuje na rizika dezinformací. „Děti používají sociální sítě od nízkého věku, zákaz není efektivní,“ poukazuje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus zakladatelka iniciativy Digitální zdraví dětí Michaela Slussareff.

Měl by stát omezit přístup děti a dospívajících na sociální sítě? „Nelze spoléhat pouze na to, že se dokážeme na digitální svět rychle adaptovat prostřednictvím učení a vzdělávání,“ souhlasí Bohumil Kartous, spisovatel a mluvčí skupiny Čeští Elfové, která upozorňuje na rizika dezinformací. „Děti používají sociální sítě od nízkého věku, zákaz není efektivní,“ poukazuje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus zakladatelka iniciativy Digitální zdraví dětí Michaela Slussareff.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Študent umenia Alexander Ajo Zigo v októbri vystavil svoje multimediálne dielo Pamätník pre Juraja a Matúša v reakcii na dva roky od vraždy pred Teplárňou. Nielenže v osudný večer prišiel o známych, ale sa na mieste v čase streľby takmer ocitol. V diele hrá na klavír ako drag queen. Klavír, mimochodom, našiel v rakúskom Kitsee.  V rozhovore si spomína na svoje vyrastanie, pôsobenie vo folklórnom súbore, ale aj na neprijatie v chlapčenských kolektívoch. Vytváral videoklipy na pesničky, ktoré sa mu páčili, hoci mnohých s predsudkami šokovalo, že chlapec počúva Hannah Montana. Dnes pomáha vytvárať bezpečné miesto pre umelecké študentstvo v spolku Dír kvír. Ako nebinárna osoba vníma limity slovenského jazyka pri vyjadrení jeho rodovej identity, zatiaľ však nerieši, aké zámená sa v súvislosti s ním používajú.  Na druhej strane vraví, že používať stredný rod alebo onikanie je hrdinské. Aké osobnosti ho inšpirovali? Ako hodnotí situáciu v kultúre? Dokáže si predstaviť budúcnosť na Slovensku? Teplá vlna je podcast Divadla NOMANTINELS, v ktorom sa rozprávame so zaujímavými osobnosťami a ľuďmi zo slovenskej queer komunity o ich živote, inšpiratívnych veciach, ktorými sa zaoberajú a odvahe, ktorá im pomohla prekonať predsudky okolia. Financované zo zdrojov Európskej únie z programu "Citizens, Equality and Value Programme." Podcast podporil aj Fond na podporu umenia, Bratislavský samosprávny kraj a Nadácia mesta Bratislavy. Partnerom podcastu je denník SME.

Poslechněte si záznam jedinečného neformálního setkání s Kateřinou Klusákovou, hlavní lektorskou silou CIRQUEONu, v rámci Cirkusových nocí, které se v roce 2024 poprvé konaly i v České republice. Povídání bylo tentokrát zaměřeno na mladé nadšence do cirkusu. Co mladé lidi na cirkusu tolik přitahuje? Co může cirkus mladým lidem dát? A jakou roli v tom hraje CIRQUEON – Centrum pro nový cirkus? Co nabízíme nejen v našich prostorách? Poslechněte si Cirqueon Cirkus Podcast, ke kterému vás zve jeho šéfredaktorka Veronika Jošková Štefanová. Autor/editor: Veronika Jošková Štefanová Foto: Anna Šolcová EN: Kateřina Klusáková: At Cirqueon, we aim to create a safe environment where everyone feels comfortable Listen to the recording of a unique informal meeting with Kateřina Klusáková, the leading instructor of Cirqueon, held as part of Circus Nights, which took place in the Czech Republic for the first time in 2024. This discussion focused on young circus enthusiasts. What draws young people to the circus so strongly? What can the circus offer to young people? And what role does CIRQUEON – the Center for Contemporary Circus – play in all of this? What do we offer, not only in our spaces? Tune in to the Cirqueon Circus Podcast, hosted by its editor-in-chief, Veronika Jošková Štefanová.

„Som rád, že november'89 bol, nenechajme teraz zo seba spraviť ďalšiu guberniu východu“, tvrdí lekár Vladimír Ferianec„Slovensko malo štastie na zahranično-politické smerovanie. A aktuálne ho ešte stále má, kým ho niekto nezavlečie ako ďalšiu guberniu na východ“. Obava, ktorú vyjadruje lekárska osobnosť roka 2024 Vladimír Ferianec. Svojho času „revolučne“ organizoval v Bratislave medikov. November 2024: Gynekológ a pôrodník. Unikátny operáciami detí ešte pred pôrodom v tele matky. S ružinovským tímom robí svetovú vedu bez svetových podmienok, ich vedecké články citujú vo svete. Zástupca stavu, ktorý je aktuálne v revolte voči vládnej moci porušujúcej dohody.Strih. November 1989: Piatak na medicíne, ktorý nestál bokom a rovno animoval adeptov lekárstva k revolte voči komunistickej moci a jej chápadlám, ktoré siahali všade, aj na univerzitnú pôdu. Lekár a pedagóg Vladimír Ferianec. Aký bol November spred 35ich rokov? Aká bola „revolúcia medikov“, za ktorou stál? A čo hovorí na ten 35-ročný dejinný oblúk, ktorý dnes privádza jeho kolegov až k „revolte“ podávania výpovedí? „Som rád, že November'89 bol“, opakuje Vladimír Ferianec. V rozprávaní sa totiž vracia aj k „zásadným formujúcim udalostiam“, ktoré ovplyvnili jeho pohľad na čas pred Novembrom'89. „Skončil som na ústave súdneho lékarstva, kde som robil pitevného zriadenca. To znamená pítevného sanitára. Mal som čersto 18 rokov a vtedy som sa dostal do konfrontácie s ľudským bytím a nebytím.Na hranici medzi Slovenskom a Rakúskom v Petržalke je pomník istému Hartmutovi, ktorého roztrhali na hranici psi československých pohraničiarov. Vy hovoríte, že ste ho mali na pitevnom stole?Áno, bohužiaľ, bola to jedna zo zásadných formujúcich skutočností v mojom živote a významný príklad obludnosti komunistického režimu a jeho reprezentantov. Mladý východný Nemec, 19-ročný Hartmut Tauz, sa zo zúfalstva, pretože mu vo východnom Nemecku neumožnili študovať hudbu, pokúsil prekročiť hranice v Petržalke. Tam ho dobehla svorka, respektíve dvojica, tzv. samostatne útočiacich psov (supy). Spôsobili mu tak vážne zranenia, že hoci ešte žil, keď ho pohraničiari dotiahli na strážnu stanicu, tam mu neposkytli žiadnu pomoc a ešte sa k nemu správali brutálne. Následkom toho zomrel. Jeho telo sa potom ocitlo na Ústave súdneho lekárstva. Samozrejme, o takýchto veciach sa nehovorilo, tak ako o mnohých iných, s ktorými som bol, ako 18-ročný, konfrontovaný. Skonal a bol obeťou svojho sna?Proste položil život za slobodu. Inak to nemôžeme nazvať. Aj to je obraz doby pred Novembrom bezpochyby. Ale takýchto osudov bolo strašne veľa, len sa o nich nevedelo.Mali ste ďalšie také prípady na pitevom stole?Nie. Ale boli to iné situácie zúfalých ľudí, zúfalé situácie, ktoré boli priamo alebo nepriamo aj režimom spôsobené.(..)Som rád, že November'89 sa uskutočnil. A nielen v mojom živote, ale vôbec pre všetkých občanov tohto štátu. Aj tých, ktorí ho zatracujú, znevažujú a majú snahu ho dezinterpretovať. Aj pre tých, ktorí si ho nevšimli alebo v tom čase kachličkovali kúpeľne či vykonávali podobné záležitosti. Alebo ako dobrí a oddaní súdruhovia mali vtedy ambície ho zvrátiť. Vďaka nemu vyprofitovali. A vďaka nemu sa v súčasnosti majú tak, ako sa majú.A napriek tomu hovoríte, že ste rád, že sa udial?Áno, som rád, že sa udial. Na druhej strane si nemyslím, že ľudia by mali ďalej žiť v bublinách. Vytvárať si svoje mikrosvety, pretože voľby nedopadli tak, ako si predstavovali. Taktiež si nemyslím, že dobrá cesta je, že každý si bude robiť, čo chce. To proste neprichádza do úvahy. Každý musí mať svoje miesto a...

„Som rád, že November'89 bol, nenechajme teraz zo seba spraviť ďalšiu guberniu východu“, tvrdí lekár Vladimír Ferianec„Slovensko malo štastie na zahranično-politické smerovanie. A aktuálne ho ešte stále má, kým ho niekto nezavlečie ako ďalšiu guberniu na východ“. Obava, ktorú vyjadruje lekárska osobnosť roka 2024 Vladimír Ferianec. Svojho času „revolučne“ organizoval v Bratislave medikov. November 2024: Gynekológ a pôrodník. Unikátny operáciami detí ešte pred pôrodom v tele matky. S ružinovským tímom robí svetovú vedu bez svetových podmienok, ich vedecké články citujú vo svete. Zástupca stavu, ktorý je aktuálne v revolte voči vládnej moci porušujúcej dohody.Strih. November 1989: Piatak na medicíne, ktorý nestál bokom a rovno animoval adeptov lekárstva k revolte voči komunistickej moci a jej chápadlám, ktoré siahali všade, aj na univerzitnú pôdu. Lekár a pedagóg Vladimír Ferianec. Aký bol November spred 35ich rokov? Aká bola „revolúcia medikov“, za ktorou stál? A čo hovorí na ten 35-ročný dejinný oblúk, ktorý dnes privádza jeho kolegov až k „revolte“ podávania výpovedí? „Som rád, že November'89 bol“, opakuje Vladimír Ferianec. V rozprávaní sa totiž vracia aj k „zásadným formujúcim udalostiam“, ktoré ovplyvnili jeho pohľad na čas pred Novembrom'89. „Skončil som na ústave súdneho lékarstva, kde som robil pitevného zriadenca. To znamená pítevného sanitára. Mal som čersto 18 rokov a vtedy som sa dostal do konfrontácie s ľudským bytím a nebytím.Na hranici medzi Slovenskom a Rakúskom v Petržalke je pomník istému Hartmutovi, ktorého roztrhali na hranici psi československých pohraničiarov. Vy hovoríte, že ste ho mali na pitevnom stole?Áno, bohužiaľ, bola to jedna zo zásadných formujúcich skutočností v mojom živote a významný príklad obludnosti komunistického režimu a jeho reprezentantov. Mladý východný Nemec, 19-ročný Hartmut Tauz, sa zo zúfalstva, pretože mu vo východnom Nemecku neumožnili študovať hudbu, pokúsil prekročiť hranice v Petržalke. Tam ho dobehla svorka, respektíve dvojica, tzv. samostatne útočiacich psov (supy). Spôsobili mu tak vážne zranenia, že hoci ešte žil, keď ho pohraničiari dotiahli na strážnu stanicu, tam mu neposkytli žiadnu pomoc a ešte sa k nemu správali brutálne. Následkom toho zomrel. Jeho telo sa potom ocitlo na Ústave súdneho lekárstva. Samozrejme, o takýchto veciach sa nehovorilo, tak ako o mnohých iných, s ktorými som bol, ako 18-ročný, konfrontovaný. Skonal a bol obeťou svojho sna?Proste položil život za slobodu. Inak to nemôžeme nazvať. Aj to je obraz doby pred Novembrom bezpochyby. Ale takýchto osudov bolo strašne veľa, len sa o nich nevedelo.Mali ste ďalšie také prípady na pitevom stole?Nie. Ale boli to iné situácie zúfalých ľudí, zúfalé situácie, ktoré boli priamo alebo nepriamo aj režimom spôsobené.(..)Som rád, že November'89 sa uskutočnil. A nielen v mojom živote, ale vôbec pre všetkých občanov tohto štátu. Aj tých, ktorí ho zatracujú, znevažujú a majú snahu ho dezinterpretovať. Aj pre tých, ktorí si ho nevšimli alebo v tom čase kachličkovali kúpeľne či vykonávali podobné záležitosti. Alebo ako dobrí a oddaní súdruhovia mali vtedy ambície ho zvrátiť. Vďaka nemu vyprofitovali. A vďaka nemu sa v súčasnosti majú tak, ako sa majú.A napriek tomu hovoríte, že ste rád, že sa udial?Áno, som rád, že sa udial. Na druhej strane si nemyslím, že ľudia by mali ďalej žiť v bublinách. Vytvárať si svoje mikrosvety, pretože voľby nedopadli tak, ako si predstavovali. Taktiež si nemyslím, že dobrá cesta je, že každý si bude robiť, čo chce. To proste neprichádza do úvahy. Každý musí mať svoje miesto a...

„Západ nabízí hodnoty, ale ne všem jsou po chuti, a takový problém se tradičně řeší válkou, jenomže teď my vlastně si uvědomujeme, že na tu válku je asi trochu pozdě. Překvapivě se ukazuje, že Západ zřejmě může také prohrát, což si nikdy v životě ti politici na Západě nepřipouštěli,“ říká Ivan Hoffman v ohlédnutí za událostmi minulého měsíce s Martinou Kociánovou. 04.11.2024, www.RadioUniversum.cz

„Bolo by asi najlepšie, keby sa pani ministerka Šimkovičová rozhodla odstúpiť a prišiel tam niekto, kto vníma kultúru, umenie, kto rozumie tejto oblasti“ – exministerka Silvia Hroncová takto uzatvára svoje hodnotenie prvého roku tejto vlády v oblasti, v ktorej sama ešte pred rokom pôsobila. Už v horizonte hodín to bude rok, ako Robert Fico v pozícii premiéra predstavil svoju štvrtú vládu. V ten istý deň, ako zomrel bývalý generálny prokurátor Dobroslav Trnka. Aké sú jej plody po roku?Zmenené trestné kódexy očistili desiatky poťahovaných súdmi. Po kritike Bruselu však už stihli podstúpiť novelizáciu novelizácie novely!Elitní špeciálni prokurátori sa rozpŕchli neraz po úradoch, ktoré nesúvisia s ich špecializáciou. Rovnako vyšetrovatelia zrušenej Naky. Krajina s rekordnými cenami masla má naordinované takmer trojmiliardové šetrenie. Jej ministri na čele s premiérom si však ešte predtým platovo výrazne polepšili. Pandémiu preveruje splnomocnenec, pre ktorého ani nebola. Lekári hrozia hromadne výpoveďami. A z rezortu kultúry rezonovalo aj to, že zem nie je guľatá. Naviac – z RTVS sa stala STVR, len preto, aby sa zmenilo vedenie. A erbové inštitúcie v kultúre prišli o kompetentné vedenia. Krajina pod Tatrami je tak aj v Kultúrnom štrajku. Čo na to tí, čo to ťahali ešte pred rokom? A konkrétne exministerka kultúry Silvia Hroncová? „Samozrejme, každý minister prichádza so svojimi témami, no v tejto chvíli netušíme, aká je stratégia, aká vízia, len vidíme snahu o mocenské ovládnutie ministerstva, kultúry a inštitúcií“, hovorí bezprostredná predchodkyňa ministerky Šimkovičovej. Personálne výmeny na čele inštitúcií ako je SND, kde Mateja Drličku ministerka nahradila Zuzanou Ťapákovou, či SNG, kde Alexandru Kusú nahradil najprv Anton Bittner, neskôr Miloš Timko, označuje za „nedôstojné“. „Žiaľ, keď porovnáme mená, ktoré odišli a naopak prišli, ani nie je možná diskusia. Neprišli tam odborníci, ktorí sú v tej oblasti zdatní a zorientovaní“, hovorí Hroncová. „Je to smutné, kam sa táto krajina dostalo 35 rokov od Nežnej revolúcie“, dodáva. Rezort je podľa nej v rozvrate. „V tomto období je potrebné hovoriť o veciach nahlas. Nahlas ich pomenovávať, ak prichádza k nesprávnym rozhodnutiam, či závadzaniu“. Ministerka Martina Šimkovičová by podľa nej urobila najlepšie, keby odstúpila. „Pozícia ministra alebo ministerky je o tom, že máte kultúre a jej obci slúžiť. Vytvárať jej čo najlepšie podmienky. Nemáte hovoriť do obsahu inštitúcií, za to zodpovedajú štatutári. A nemáte tomu rezortu panovať, ale slúžiť“, uzatvára Silvia Hroncová. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Bolo by najlepšie, keby sa pani ministerka Šimkovičová rozhodla odstúpiť a prišiel tam niekto, kto vníma kultúru, umenie, kto rozumie tejto oblasti“ – exministerka Silvia Hroncová takto uzatvára svoje hodnotenie prvého roku tejto vlády v oblasti, v ktorej sama ešte pred rokom pôsobila. Už v horizonte hodín to bude rok, ako Robert Fico v pozícii premiéra predstavil svoju štvrtú vládu. V ten istý deň, ako zomrel bývalý generálny prokurátor Dobroslav Trnka. Aké sú jej plody po roku?Zmenené trestné kódexy očistili desiatky poťahovaných súdmi. Po kritike Bruselu však už stihli podstúpiť novelizáciu novelizácie novely!Elitní špeciálni prokurátori sa rozpŕchli neraz po úradoch, ktoré nesúvisia s ich špecializáciou. Rovnako vyšetrovatelia zrušenej Naky. Krajina s rekordnými cenami masla má naordinované takmer trojmiliardové šetrenie. Jej ministri na čele s premiérom si však ešte predtým platovo výrazne polepšili. Pandémiu preveruje splnomocnenec, pre ktorého ani nebola. Lekári hrozia hromadne výpoveďami. A z rezortu kultúry rezonovalo aj to, že zem nie je guľatá. Naviac – z RTVS sa stala STVR, len preto, aby sa zmenilo vedenie. A erbové inštitúcie v kultúre prišli o kompetentné vedenia. Krajina pod Tatrami je tak aj v Kultúrnom štrajku. Čo na to tí, čo to ťahali ešte pred rokom? A konkrétne exministerka kultúry Silvia Hroncová? „Samozrejme, každý minister prichádza so svojimi témami, no v tejto chvíli netušíme, aká je stratégia, aká vízia, len vidíme snahu o mocenské ovládnutie ministerstva, kultúry a inštitúcií“, hovorí bezprostredná predchodkyňa ministerky Šimkovičovej. Personálne výmeny na čele inštitúcií ako je SND, kde Mateja Drličku ministerka nahradila Zuzanou Ťapákovou, či SNG, kde Alexandru Kusú nahradil najprv Anton Bittner, neskôr Miloš Timko, označuje za „nedôstojné“. „Žiaľ, keď porovnáme mená, ktoré odišli a naopak prišli, ani nie je možná diskusia. Neprišli tam odborníci, ktorí sú v tej oblasti zdatní a zorientovaní“, hovorí Hroncová. „Je to smutné, kam sa táto krajina dostalo 35 rokov od Nežnej revolúcie“, dodáva. Rezort je podľa nej v rozvrate. „V tomto období je potrebné hovoriť o veciach nahlas. Nahlas ich pomenovávať, ak prichádza k nesprávnym rozhodnutiam, či závadzaniu“. Ministerka Martina Šimkovičová by podľa nej urobila najlepšie, keby odstúpila. „Pozícia ministra alebo ministerky je o tom, že máte kultúre a jej obci slúžiť. Vytvárať jej čo najlepšie podmienky. Nemáte hovoriť do obsahu inštitúcií, za to zodpovedajú štatutári. A nemáte tomu rezortu panovať, ale slúžiť“, uzatvára Silvia Hroncová. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Jaký obraz o sobě prezentujeme na sociálních sítích? Napnuté břicho bez tuku, vyfiltrovaný obličej, fotky z dovolené. Vytváříme si dokonalé profily, které skrývají naše nejistoty a smutky. Vytvoříme si novou online část osobnosti, která si ale může žít vlastním životem a mít na nás negativní dopad. Jaký vztah máte ke svému digitálnímu já a jak ho zdravě nastavit? V podcastu Balanc odpovídá psychoterapeut a autor projektu DigiDetox Matěj Krejčí.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký obraz o sobě prezentujeme na sociálních sítích? Napnuté břicho bez tuku, vyfiltrovaný obličej, fotky z dovolené. Vytváříme si dokonalé profily, které skrývají naše nejistoty a smutky. Vytvoříme si novou online část osobnosti, která si ale může žít vlastním životem a mít na nás negativní dopad. Jaký vztah máte ke svému digitálnímu já a jak ho zdravě nastavit? V podcastu Balanc odpovídá psychoterapeut a autor projektu DigiDetox Matěj Krejčí.

Vláda měla ve středu na stole mimo jiné změnu zákoníku práce. Podle návrhu se má prodloužit zkušební doba či zkrátit výpovědní lhůta. „Novela je unikátní, protože plně reaguje na podněty z praxe,“ říká pro Český rozhlas Plus Dana Roučková z ministerstva práce a sociálních věcí. Podle odborů ale nová opatření uškodí zaměstnancům. „Vytváří se tak obrovská nejistota pro zaměstnance,“ oponuje v pořadu Pro a proti Radka Sokolová z Českomoravské konfederace odborových svazů.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je dcerou oblíbené české herečky Ivy Janžurové a rozhodla se o ní natočit film. Premiéru měl na filmovém festivalu v Karlových Varech. „Mně je jedno, jestli je ten film hraný, dokumentární nebo jaký vůbec. Protože když na lidi namíříte kameru, tak se vždycky trochu změní jejich chování. A i střihová skladba je hodně manipulativní. Vytváří se zkrátka umělecké dílo,“ vysvětluje.

Slovensko toho za posledné mesiace zažilo veľa. Máme nového prezidenta, stále sa spamätávame zo šoku pri pokuse o atentát na premiéra a vládna koalícia mení Slovensko na svoj vlastný obraz.Čo znamená pre našu slobodu a demokraciu, slobodu slova, zhromažďovania sa a slobodu médií nové mediálne zákony, nová verejnoprávna televízia a rozhlas, čo znamená schvaľovanie zákonov z balíka Lex atentát? A čo znamenajú výsledky eurovolieb? Bude mať viac, či menej slobody? Budeme to vôbec riešiť, či len mávneme rukou? Bude Slovensko a svet bezpečnejším miestom. Alebo to bude naopak?V poslednej relácii Naživo v tejto sezóne sa Braňo Závodský rozprával s bývalou predsedníčkou vlády a profesorkou sociológie Ivetou Radičovou.

„Dějiny je možné vytrpět, nebo vytvářet“ – to je citát spisovatele Houstena Stewarta Chamberlaina, který žil na přelomu 19. a 20. století. Jsou to inspirující slova, protože historie se mění každou minutou – a ať už ji lidé trpí, nebo tvoří, jejich činy a rozhodnutí ovlivňují budoucnost.

Izrael s nezmenšeným úsilím pronásleduje hnutí Hamás v pásmu Gazy. A zatímco obě strany zvažují, jak se postavit k americkému návrhu na příměří, začalo sever Izraele ostřelovat šíitské hnutí Hizballách. „Napětí by se tam teď dalo krájet. Byly to desítky střel namířené na vojenské cíle. Něco podobného udělal Hizballáh po 7. říjnu, aby ukázal, že i tam existuje hrozba,“ uvádí bezpečnostní expert Jiří Schneider a připouští, že situace na severu může dále eskalovat.

Po několikaměsíčních debatách a vyjednáváních s kulturními asociacemi vláda koncem dubna schválila vytvoření statusu umělce a s ním spojeného registru. „Nejde o nějaká kritéria pro rozdělování peněz. Status umělce je v tom materiálu definován jako osvědčení o zápisu do registru umělců. V této podobě by se to mělo jmenovat ‚Registrace určité skupiny profesionálů v oblasti kultury‘, protože jako umělec se tam tak snadno nedostanete,“ kritizuje spisovatelka Petra Hůlová.

Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za loňský rok uvádí, že Česko není dostatečně připravené na krize a odpovědné instituce se nepoučily ani z událostí minulých let. Stát loni ani s přispěním mimořádné daně z neočekávaných příjmů nedokázal zajistit, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Dělá vláda dost k dosažení vyrovnanějšího hospodaření? V Pro a proti diskutují místopředsedové rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) a Jan Volný (ANO).