Podcasts about takov

Už jste někdy přemýšleli, když si v restauraci dáte kompot, jak ho jíst správně podle etikety? Takový jablečný nebo hruškový určitě bez problémů zvládneme. Ale co když nám přinesou třeba třešňový, višňový, švestkový, tedy ovoce s peckou? Kam s ní? Radí Ladislav Špaček.

Už jste někdy přemýšleli, když si v restauraci dáte kompot, jak ho jíst správně podle etikety? Takový jablečný nebo hruškový určitě bez problémů zvládneme. Ale co když nám přinesou třeba třešňový, višňový, švestkový, tedy ovoce s peckou? Kam s ní? Radí Ladislav Špaček.

Už jste někdy přemýšleli, když si v restauraci dáte kompot, jak ho jíst správně podle etikety? Takový jablečný nebo hruškový určitě bez problémů zvládneme. Ale co když nám přinesou třeba třešňový, višňový, švestkový, tedy ovoce s peckou? Kam s ní? Radí Ladislav Špaček.

Už jste někdy přemýšleli, když si v restauraci dáte kompot, jak ho jíst správně podle etikety? Takový jablečný nebo hruškový určitě bez problémů zvládneme. Ale co když nám přinesou třeba třešňový, višňový, švestkový, tedy ovoce s peckou? Kam s ní? Radí Ladislav Špaček.

Už jste někdy přemýšleli, když si v restauraci dáte kompot, jak ho jíst správně podle etikety? Takový jablečný nebo hruškový určitě bez problémů zvládneme. Ale co když nám přinesou třeba třešňový, višňový, švestkový, tedy ovoce s peckou? Kam s ní? Radí Ladislav Špaček.

Už jste někdy přemýšleli, když si v restauraci dáte kompot, jak ho jíst správně podle etikety? Takový jablečný nebo hruškový určitě bez problémů zvládneme. Ale co když nám přinesou třeba třešňový, višňový, švestkový, tedy ovoce s peckou? Kam s ní? Radí Ladislav Špaček.

Už jste někdy přemýšleli, když si v restauraci dáte kompot, jak ho jíst správně podle etikety? Takový jablečný nebo hruškový určitě bez problémů zvládneme. Ale co když nám přinesou třeba třešňový, višňový, švestkový, tedy ovoce s peckou? Kam s ní? Radí Ladislav Špaček.

Už jste někdy přemýšleli, když si v restauraci dáte kompot, jak ho jíst správně podle etikety? Takový jablečný nebo hruškový určitě bez problémů zvládneme. Ale co když nám přinesou třeba třešňový, višňový, švestkový, tedy ovoce s peckou? Kam s ní? Radí Ladislav Špaček.

Už jste někdy přemýšleli, když si v restauraci dáte kompot, jak ho jíst správně podle etikety? Takový jablečný nebo hruškový určitě bez problémů zvládneme. Ale co když nám přinesou třeba třešňový, višňový, švestkový, tedy ovoce s peckou? Kam s ní? Radí Ladislav Špaček.

Už jste někdy přemýšleli, když si v restauraci dáte kompot, jak ho jíst správně podle etikety? Takový jablečný nebo hruškový určitě bez problémů zvládneme. Ale co když nám přinesou třeba třešňový, višňový, švestkový, tedy ovoce s peckou? Kam s ní? Radí Ladislav Špaček.

Už jste někdy přemýšleli, když si v restauraci dáte kompot, jak ho jíst správně podle etikety? Takový jablečný nebo hruškový určitě bez problémů zvládneme. Ale co když nám přinesou třeba třešňový, višňový, švestkový, tedy ovoce s peckou? Kam s ní? Radí Ladislav Špaček.

Už jste někdy přemýšleli, když si v restauraci dáte kompot, jak ho jíst správně podle etikety? Takový jablečný nebo hruškový určitě bez problémů zvládneme. Ale co když nám přinesou třeba třešňový, višňový, švestkový, tedy ovoce s peckou? Kam s ní? Radí Ladislav Špaček.

Bublinky na jazyku i na vlastní kůži, přednášky nejen o vodě, komentované prohlídky výrobních prostor a především spousta zábavy. Takový byl pátý ročník Dne Vratislavické kyselky.

Bublinky na jazyku i na vlastní kůži, přednášky nejen o vodě, komentované prohlídky výrobních prostor a především spousta zábavy. Takový byl pátý ročník Dne Vratislavické kyselky.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hasičská vědra byla ze slámy nebo textilu, přesto z nich voda nevytekla, ukáží v Hasičském muzeu v Přibyslavi.

Téměř tři dekády tvoří režijní duo SKUTR. Lukáš Trpišovský říká, že bez Martina Kukučky by možná divadlo vůbec nedělal. Jejich spolupráci přirovnává ke zvláštnímu manželství: plné krizí, ale také jistoty, že ve dvou dokážou víc. V rozhovoru v Blízkých setkáních prozradil, jaké výzvy před nimi stojí při vedení Činohry Národního divadla i jakou roli má mít první scéna země v době sociálních sítí a rychlých obrazovek.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Téměř tři dekády tvoří režijní duo SKUTR. Lukáš Trpišovský říká, že bez Martina Kukučky by možná divadlo vůbec nedělal. Jejich spolupráci přirovnává ke zvláštnímu manželství: plné krizí, ale také jistoty, že ve dvou dokážou víc. V rozhovoru v Blízkých setkáních prozradil, jaké výzvy před nimi stojí při vedení Činohry Národního divadla i jakou roli má mít první scéna země v době sociálních sítí a rychlých obrazovek.

Zatím poslední film Heleny Třeštíkové měl svou premiéru na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech. Snímek, který zachycuje 50 let života zpěvačky Báry Basikové, vede v diváckém hlasování. „Jsem tím strašně dojatá,“ přiznává. „Bára tyhle Vary hodně silně prožívá. Jinak než já, protože je tu poprvé, v jiné roli, než je zvyklá být. Říká: ‚Pro mě je to výzva, otevírá se pro mě nový kus života.‘ Je z toho celá pryč,“ vypráví Helena Třeštíková.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatím poslední film Heleny Třeštíkové měl svou premiéru na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech. Snímek, který zachycuje 50 let života zpěvačky Báry Basikové, vede v diváckém hlasování. „Jsem tím strašně dojatá,“ přiznává. „Bára tyhle Vary hodně silně prožívá. Jinak než já, protože je tu poprvé, v jiné roli, než je zvyklá být. Říká: ‚Pro mě je to výzva, otevírá se pro mě nový kus života.‘ Je z toho celá pryč,“ vypráví Helena Třeštíková.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sedm festivalových dní, osmnáct inscenací hlavního programu z jedenácti postupových přehlídek a skoro třicet inspirativních představení v open programu. Takový je základ akce, která potrvá od 30. června do 6. července.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Máme tu záhadu! Astronomové zaznamenali krátké zjasnění hvězdy ve Velkém Magellanově oblaku, které může ukrývat mimořádně zajímavý objekt. Podle analýzy šlo o gravitační mikročočkování – jev, kdy nějaké hmotné těleso na okamžik zesílí světlo vzdálenější hvězdy... jako čočka, proto ten název. Čočkují všechny objekty, ale ty hmotnější víc – velmi efektivní čočky jsou proto černé díry. Mno a dle kalklací odhadovaná hmotnost tohoto objektu, pojmenovaného Phoebe, přitom odpovídá zhruba třem Měsícům...Právě to činí objev tak zajímavým. Mohlo by jít o osamělou „potulnou“ planetu bez mateřské hvězdy... Existuje ale i mnohem exotičtější možnost: primordiální černá díra vzniklá krátce po Velkém třesku. Takové objekty jsou jedním z kandidátů na vysvětlení části temné hmoty a dosud nebyly spolehlivě potvrzeny.Zatím nelze rozhodnout, o který scénář jde. K odlišení planety od černé díry budou potřeba další pozorování a statistická analýza podobných událostí – je přitom nepravděpodobné, Phoebe bude pozorována opakovaně, ale můžeme doufat, že najdeme jiné podobné objekty. Pokud by se ale skutečně jednalo o primordiální černou díru, šlo by o jeden z nejvýznamnějších kosmologických objevů posledních let – přímou stopu procesů, které probíhaly v prvních okamžicích existence vesmíru...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Takový vedro, že se roztavila SD karta. Konečně jsme našli společnou chvilku a natočili další díl našeho podcastu, tentokrát z našeho druhého Parlay studia v Holešovicích. Měli jsme nahranej krásnej obraz, ale bohužel - než jsme stačili přejet z jednoho břehu Vltavy na druhý, tak se vedrem roztekla karta

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czSpor mezi prezidentem a vládou skončí u Ústavního soudu. Může se tím zpochybnit náš parlamentární politický systém? „Je to neštěstí. Takové spory by se neměly řešit u soudu. Ale nezačalo to Turkem a Macinkou, to neštěstí začalo zavedením přímé volby prezidenta,“ říká Martin Weiss.„Čistě teoreticky by se k tomu, kdo pojede na summit NATO, mohl Ústavní soud dokonce odmítnout vyjádřit, protože řekne, že to je mocenský spor a ty dvě strany se mají jednoduše domluvit,“ říká Tereza Matějčková.Tajemný Thomas Paukner rozkrývá kauzy STANu. Kdo za účtem stojí a v čem připomíná někdejší Skupinu Julius Šuman? Proč za Českou televizi mluví lidé, kteří ani nevědí, kolik tam stojí papír do tiskárny. Trump versus Írán a v jaké kondici jsou američtí Demokraté. Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Jiří Peňás, Martin Weiss a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Fotbal v mezní situaci, kdy nevíte, jak dlouho tu ještě budete a co se s vámi stane v nejbližších týdnech nebo měsících. Víte jenom jedno, že jste ve vězení a že sport vám pomůže snést každodenní teror, nesvobodu a ohrožení. Takový byl fotbal v židovském ghettu Terezín, kde se hrála liga v letech 1943 a 1944.

Fotbal v mezní situaci, kdy nevíte, jak dlouho tu ještě budete a co se s vámi stane v nejbližších týdnech nebo měsících. Víte jenom jedno, že jste ve vězení a že sport vám pomůže snést každodenní teror, nesvobodu a ohrožení. Takový byl fotbal v židovském ghettu Terezín, kde se hrála liga v letech 1943 a 1944.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Američtí a izraelští vědci objevili dosud neznámý archív DNA staré nejméně 400 milionů let. Jde o úseky, které rozhodují o tom, které geny budou aktivní a které ne. Takové „vypínače“ v rostlinách zůstaly nejspíš ještě z doby, než se oddělily kvetoucí rostliny od ostatních.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z vyjádření Andreje Babiše vyplývá, že jeho vláda nepovažuje pojistky nezávislosti České televize a Rozhlasu za důležité. Podle socioložky médií Maríny Urbánikové zatím Česko nejde slovenskou nebo maďarskou cestou, kde byl vývoj mnohem rychlejší a média se stala nástrojem státní propagandy. Přiznává ovšem, že se situace může v blízké budoucnosti zhoršit. Podle jejího názoru jsou veřejnoprávní média v Česku pod politickým vlivem už nyní, a to skrze fungování Rady ČT a Rady Českého rozhlasu. Především Česká televize podle jejího názoru reaguje na kritiku velmi defenzivně a své chyby málokdy přiznává. Takový postoj navíc prohlubuje negativní postoj jejích kritiků. Silná instituce je podle Urbánikové ochotná o vlastních pochybeních diskutovat. O těchto tématech se s Marínou Urbánikovou bavíme v podcastu Studio Alarm+. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Neptunův měsíc Nereid patří mezi nejpodivnější objekty Sluneční soustavy. Obíhá po velmi protáhlé dráze a dlouho nebylo jasné, jak se na ni dostal. Nová studie ale naznačuje, že může být posledním přeživším z původní soustavy měsíců, která obíhala Neptun před miliardami let.Podle astronomů mohlo vše změnit zachycení Tritonu, největšího měsíce Neptunu. Triton pravděpodobně vznikl jinde a byl gravitačně „uloven“ z Kuiperova pásu. Taková událost by ale znamenala obrovský gravitační chaos. Původní měsíce mohly být vyvrženy do vesmíru, rozbity při srážkách nebo vrženy na nové dráhy.Nereid tak možná představuje fosilii dávné kosmické katastrofy. Pokud je tato hypotéza správná, díváme se na posledního člena zaniklé rodiny měsíců, která existovala ještě před příchodem Tritonu. Studium podobných objektů pomáhá astronomům rekonstruovat dramatickou minulost planet a ukazuje, že i dnešní zdánlivě klidná Sluneční soustava bývala místem pořádné kosmické řežby.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Plán na zestátnění společnosti ČEZ je ve skutečnosti plánem na rozprodej nejvýnosnějších částí. Stát si nechá bezednou díru na bilionové investice. Takový je plán Andreje Babiše a Karla Havlíčka, kteří připravují největší transfer majetku od odb kuponové privatizace. Místo aby výnosy ze společnosti přispívaly na české důchody nebo zdravotnictví, chtějí výdělečné části podniku prodat zahraničním penzijním fondům. ---------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.

Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.

Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.

Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.

Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.

Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.

Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ministr kultury Oto Klempíř má v pondělí předložit vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Tento týden to po schůzce s řediteli médií oznámil premiér Andrej Babiš. Je tak boj o poplatky definitivně u konce? Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Po úterním jednání pracovní skupiny, na které se sešli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů s řediteli veřejnoprávních médiích potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO) záměr koalice zrušit koncesionářské poplatky. Kolik by ale měla Česká televize a Český rozhlas místo poplatků dostávat ze státního rozpočtu, nikdo z představitelů koalice neuvedl. Návrh by měla vláda projednat v pondělí. „Nechceme mluvit do obsahu nebo tato média ‚ovládnout‘, jak se nám nejen opozice stále snaží podsouvat. Cílem je, aby už občanům nechodily složenky za službu, kterou sami nevyužívají. Takový systém dával smysl před 35 lety, když lidé na výběr neměli,“ napsal na síti X po schůzce premiér Babiš. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), jehož předchozí návrh zákona o veřejnoprávních médiích vláda smetla ze stolu, v úterý prohlásil, že obě média neutrpí finanční újmu proti současnosti. Jeho nový návrh by podle něj měl zajistit transparentnost a dlouhodobost financování. Zákon by měl platit od 1. ledna 2027. Generální ředitel ČRo René Zavoral řekl, že nehodlá přistoupit na kompromis a požaduje zachování poplatkového systému. V případě jeho zrušení chce Zavoral bojovat za výši příjmů, s čímž souhlasil i ředitel ČT Hynek Chudárek. „Opravdu čím dál tím víc přemýšlím, že ta schůzka byla o tom mít splněno, udělat si fajfku. A jsem přesvědčen, že ani Český rozhlas, ani Česká televize žádnou stafáž, ani užitečné idioty v tom procesu změny legislativy dělat nemá,“ řekl Zavoral v Ptám se já. A odmítl pozdější komentář šéfa Sněmovny a lídra SPD Tomia Okamury, že ředitelé nebyli připraveni na otázky ohledně rozpočtu: „(Tomio Okamura) prostě lže. Ta schůzka o tom přece vůbec nebyla. On moc dobře ví, že tam řekl dvě věty na začátku. Nebyla žádná diskuze o tom, jak rozpočet vypadá, z čeho se skládá, jaké činnosti Český rozhlas či Česká televize zajišťuje. Diskuze se paradoxně nejvíce vedla o sportu.“ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků. ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než  2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s 2,4 miliardy korun.Proč nechce vláda dát do zákona pojistky, které by média chránily? A co s ČT a ČRo bude dál?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Křišťálově čisté moře, na kterém se v záři půlnočního slunce pomalu pohupují mohutné ledovcové hory i menší kry. Takový dramatický výjev mohou v těchto dnech a nocích pozorovat návštěvníci fjordu u grónského města Ilulissat. Místní Jakobsonův ledovec patří k nejrychlejším a nejaktivnějším ledovcům na světě a oblast kolem něj je jedním z nejikoničtějších míst celého Grónska. Na místo, ležící zhruba 250 kilometrů severně od polárního kruhu, se vydala reportérka Zdeňka TrachtováVšechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Odborníci na lidská práva a problematiku menšin se dnes sešli na Úřadu vlády s členy kabinetu kvůli přesunu vládních odborů na ministerstva. Část z nich ale v průběhu odešla, jednání označila za divadlo. Co s celou agendou bude?Hostem Ptám se já je bývalý ministr práce, poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL).Skupinu předních odborníků měl do Strakovy akademie napřímo pozvat premiér Andrej Babiš (ANO) poté, co mu zaslali rezignace na své posty ve vládních radách a výborech. Ze schůzky na protest někteří zástupci lidskoprávních a protidrogových organizací a vládních rad odešli předčasně. Popsali ho jako smutné, nedůstojné, šaškárnu či absurdní divadlo.Podle nich vláda podobu jednání na poslední chvíli změnila. Místo užšího vyjednávání se koná široké setkání k představení změn.Schůzka byla reakcí na rozhodnutí kabinetu o převodu agendy lidských práv a protidrogové politiky z Úřadu vlády pod čtyři ministerstva. Ke změně by mělo dojít už od července. S odbory a odděleními se má přemístit i osm vládních rad a jejich zázemí. Vláda krok schválila na návrh premiéra Babiše a šéfky Úřadu vlády Barthy minulé pondělí bez předchozí debaty s experty. Odborníci na lidská práva i problematiku závislostí plán ostře kritizují. Převáděná agenda se podle nich týká více ministerstev dohromady, a je tedy potřeba uchovat nadresortní řízení. Doufají, že kabinet záměr přehodnotí. Premiér dnes prohlásil, že experti budou mít v novém uspořádání agend lepší podmínky pro práci. Rady chce zachovat pod sebou.„Je vidět deficit toho, že Andrej Babiš vůbec nemyslí, nečte ty věci, někdo mu to připraví, on to dá na vládu, tam všichni sklopí hlavu, schválí mu to, nikdo z ministrů neřekne: ‚Šéfe, je to blbost, zastavme to na 14 dní, pojďme se nad tím zamyslet, takhle to dělat nemůžeme.‘ Protože jestli si někdo myslí, že národnostní menšiny jsou zpěv a tance, a proto to strčí pod kulturu, tak je úplně mimo,“ komentoval plán vlády bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Ptám se já. V rozhovoru také reagoval na vlnu kritiky jednotného měsíčního hlášení. „Když ten systém dotáhneme k tomu, aby opravdu byl plně vychytán, což je otázka ještě příštích týdnů, možná dvou, tří, čtyř měsíců, tak se ukáže jednoznačně, že to nebyla absurdita roku,“ řekl Jurečka. „Věřím, že kdybychom si tady sedli za rok nebo za dva, tak řekneme, že jednotné měsíční hlášení bylo obrovským posunem pro fungování tohoto státu.“Bývalý ministr práce komentoval i plánované úpravy důchodů, kterými by vládní koalice zrušila nebo změnila kroky provedené předchozí vládou. „Jestli dneska Alena Schillerová musela rozvázat pravidla rozpočtové odpovědnosti, aby vůbec měli aspoň na část svých volebních dárečků, tak po roce 2030 se z toho úplně zblázní,“ dodal.Proč kabinet přesouvá vládní odbory ze Strakovy akademie? Jak moc je potřeba změnit superdávku? A jaké změny důchodu chystá Babišova vláda?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz. 

Říkalo se jim všelijak. Babičky, porodní báby, ale taky báby pupkořezné, ženy položné nebo fušerky. U porodů bývaly od nepaměti, než je vystřídali lékaři porodníci. Co všechno ale musely porodní báby vědět a znát? A jaké bylo jejich postavení ve společnosti?Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Ptám se já  v anketě roku Podcast roku.--Válka v Íránu a s ní spojené narušení dodavatelských řetězců už trvá přes dva měsíce. Už za duben se objevila varovná čísla ohledně inflace, která zrychlila. Jaké dopady nás čekají?Hostem Ptám se já byl exministr průmysl a místopředseda STAN Lukáš Vlček.Inflace v dubnu zrychlila na 2,5 procenta. Ve srovnání s březnem byly ceny o 0,5 procenta vyšší. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu. Podle analytiků stálo za zrychlením inflace zdražení pohonných hmot v důsledku války na Blízkém východě. Konflikt v Íránu mimo jiné vedl k zablokování Hormuzského průlivu, který je hlavní trasou pro vývoz ropy i dalších surovin z Perského zálivu. Pokud zůstane i nadále uzavřený, analytici očekávají, že se krize postupně odrazí v ekonomice a celková inflace ještě poroste.Vláda Andreje Babiše (ANO) kvůli prudkému zdražování pohonných hmot v dubnu spustila balíček opatření. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) minulý týden oznámila, že regulace marží i snížení spotřební daně z nafty bude v Česku pokračovat i v květnu.„Vláda dodnes nepředstavila nějaký jasný plán, co s tím chce dělat. A všem je jasné, že ta krize prostě pokračovat bude. A i kdyby se zastavila zítra, tak to negativní dopad na nás mít bude,“ řekl v Ptám se já bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). „Zatím jsou kroky vlády podle mě velmi rozpačité a možná velmi naivní.“„Vláda by měla před lidi předstoupit a říct: ‚Takový máme plán a jenom samotné daňové úlevy stačit nebudou‘,“ dodal.Jak zafungovaly cenové stropy? Jaká opatření by vláda měla dál udělat? A stane se hnutí STAN nejsilnější stranou opozice?Hlasujte pro náš pořad v anketě roku Podcast roku.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Stal se hřbitov v pražských Ďáblicích symbolem nenávisti až za hrob? O nehumánním, tajném pohřbívání odpůrců komunistického režimu do anonymních šachet při severní zdi ďáblického hřbitova i jinde mluví v pořadu Jak to bylo doopravdy publicistka Ivana Chmel Denčevová a odborník na právní dějiny Kamil Nedvědický. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Češi mají tendenci držet si od velkých světových událostí odstup. "V každém z nás je malý hobit, který má rád pohodlí své nory," říká ekonom Mojmír Hampl. Takový přístup je ale podle něj iluzorní. Globální krize se české reality dotýkají mnohem víc, než si připouštíme – od cen energií až po dostupnost surovin.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Češi mají tendenci držet si od velkých světových událostí odstup. "V každém z nás je malý hobit, který má rád pohodlí své nory," říká ekonom Mojmír Hampl. Takový přístup je ale podle něj iluzorní. Globální krize se české reality dotýkají mnohem víc, než si připouštíme – od cen energií až po dostupnost surovin.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Porucha příjmu potravy je na první pohled viditelná, ale ve skutečnosti se odehrává hluboko uvnitř. Nejde jen o jídlo, váhu nebo vzhled. Jde o vztah k sobě samým, o hodnotu, kterou si přisuzujeme, o tlak společnosti i o osobní příběhy, které si neseme. Takový je i příběh paní Kláry.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Než jsem odjel do Budapešti, myslel jsem si, že vyhraje Viktor Orbán. Po týdnu jsem se vrátil přesvědčený, že zvítězí Péter Magyar,“ říká ve Studiu N redaktor časopisu Reflex Oliver Adámek.  „Na Orbánových mítincích jsem na vlastní oči viděl atmosféru strachu z prohry. Lidé byli vystrašení, řekl bych až skoro agresivní. Příznivcům Ukrajiny a opozičním politikům sprostě nadávali, cítil jsem tam negativní emoce,“ líčí novinář. Naopak Magyarova předvolební shromáždění popisuje jako plná euforie. „Lidé jsou si tam jistí, že vyhrají. Opoziční lídr působí charismaticky, lidé se smějí jeho vtipům, mluví hodinu vkuse a je to strhující. Je nesporně rétoricky talentovaný,“ říká. „Zároveň se z něj stal love brand, na sítích už má větší dosahy než současný premiér.“ Proč Maďaři inklinují k lídrům s autoritářskými sklony? Nestal by se z Pétera Magyara jen druhý Orbán? Jaké špionážní kauzy provázejí aktuální předvolební kampaň? A co se od Orbána jezdí učit světoví konzervativci? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Některá zvířata se ze zoologických zahrad dostanou do volné přírody, kde mají vytvořit samostatnou populaci. Takovému momentu ovšem předchází logisticky náročná a dlouhá cesta. „Když zvíře vypouštíte do volné přírody, tak to není tak, že rovnou vyběhne z bedny a už se neuvidíte,“ objasňuje v Hovorech Oliver Le Que z marketingového oddělení pražské zoo, který dokumentoval návrat koní nebo nosorožců do míst jejich původního výskytu.