Podcasts about takov

Devatenáct z dvaceti sedmi. Takové je podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka skóre hlasování na úterní Evropské radě o rezoluci vůči Maďarsku. Ta vyslovila protest proti nedávno přijaté novele zákona, která zakázala pochody rovnosti sexuálních menšin v Maďarsku. Není to úplně špatné skóre, odpovídá to kvalifikované většině Evropské unie, kterou se už dnes přijímá v Evropské radě drtivá většina zákonodárství Evropské unie.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Michael Prostějovský je autorem stovek textů. Pro přední české interprety jich jen v 60. a 70. letech napsal na 400. Stojí také za skvělým přebásněním muzikálu Jesus Christ Superstar.

Nedávná otrava čtyř vlčích mláďat v Rychlebských horách otřásla nejen ochránci přírody, ale i širokou veřejností. Jaký je skutečný stav šelem v Olomouckém kraji a v celé České republice? Jak často dochází k podobným útokům a co se dělá pro ochranu vlků i dalších vzácných obyvatel našich hor a lesů?

Michael Prostějovský je autorem stovek textů. Pro přední české interprety jich jen v 60. a 70. letech napsal na 400. Stojí také za skvělým přebásněním muzikálu Jesus Christ Superstar.

Michael Prostějovský je autorem stovek textů. Pro přední české interprety jich jen v 60. a 70. letech napsal na 400. Stojí také za skvělým přebásněním muzikálu Jesus Christ Superstar.

„Trump útočí na jednotu Evropy. Snaží se vyjednávat s jednotlivými lídry zvlášť a napomáhá našemu štěpení,“ říká zpravodajka Deníku N ve Spojených státech Jana Ciglerová. Svou první plánovanou zahraniční cestou do arabských zemí dal podle ní americký prezident Evropě najevo, že pro něj starý kontinent není na prvním místě. „K Trumpovi se tam chovali jako ke králi. Je z toho v rauši a blahu. Konečně si připadá jako king. Takovému uvítání se mu v Evropě ani Kanadě nikdy nedostane, protože tam jde o podstatu věci, a ne o pozlátko,“ říká ve Studiu N. Trumpovi podle Ciglerové připadá nespravedlivé, že mu coby nejmocnějšímu muži na světě neposkytují Spojené státy takový komfort, jaký viděl v arabských státech. „Je okouzlený bohatstvím a opulencí, jimiž disponují arabští lídři. Takhle by si to představoval pro sebe,“ říká zpravodajka. Během zastávky v Kataru dostal Trump luxusní dar – letadlo Boeing-747. „Katar by byl hloupý – cituji experty –, kdyby se nepokusil nasadit do letadla odposlouchávací zařízení. Bezpečnostní technici říkají, že by se letadlo muselo rozšroubovat na nejmenší dílky, aby se z něj mohl stát Air Force One, který splňuje bezpečnostní opatření. To by trvalo roky.“ Jak se obchodní dohody s arabskými zeměmi promítnou do vztahu USA s Izraelem? Proč Trumpova administrativa patří mezi nejzkorumpovanější v moderní historii země? Jak se Trump a jeho blízcí angažují ve světě kryptoměn? Jaký ohlas mají pouliční protesty? A jak moc reálně si Trump pohrává s myšlenkou změny ústavy, aby mohl vládnout i potřetí? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

V posledních letech jsou Češi okouzleni Polskem. To není novinka, to se ví. Je to ovšem okouzlení ohraničené: je turistické a ekonomické, protože nás fascinuje, co všechno Poláci stavějí a jak rychle. Politicky už tolik očarováni nejsme, vlastně ani nechceme být, jelikož nemáme potřebu se v polské politice orientovat. Ale jaký je český vztah k polské kultuře? Proměňuje se? Prohlubuje se? Anebo ne? U příležitosti právě probíhajícího veletrhu Svět knihy, který letos uvádí kromě mnoha jiných autorů ze slovanských zemí také polskou nobelistku Olgu Tokarczuk, hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s polonistkou a překladatelkou Lucií Zakopalovou. V úvodu přidáváme několik tipů z veletrhu: Lucie Zakopalová zve nejen na setkání s Olgou Tokarczuk, ale upozorňuje třeba na návštěvu reportéra Zbigniewa Rokity, který přiváží knihu Králové střelců. V ní vypráví pozoruhodné sportovní příběhy (míčových her) střední a východní Evropy z doby komunismu, v nichž se významně odrážela dobová politika. Takže kromě polského a ruského fotbalu se dostalo třeba i na maďarské vodní pólo. A Jakub přidává tip balkánský: po mnoha letech na veletrh přijíždí bosenský autor – Fedja Štukan je autor jediné knihy Blank: příběh střelce, v níž popisuje svou kariéru snajpra v devadesátých letech za jugoslávských válek, následně studenta herectví v Americe, náruživého feťáka a také kamaráda Brada Pitta a Angeliny Jolie. Následně jde řeč o tom, jestli a zda vůbec se současný polský boom odráží v kultuře. Podle Lucie Zakopalové Poláci odjakživa intenzivně investují do kultury, mají smysl pro kulturní diplomacii (proto také mají tolik literárních Nobelových cen), takže nynější ekonomický zázrak do umění spíše nepromlouvá. Leda tak, že je v něm více peněz a sílí z toho polský film, jelikož ho může dělat více lidí. Umění odráží velké polské sebevědomí – Poláci vždycky věděli, že se o sebe musejí postarat sami, že to za ně nikdo neudělá: „Vždycky totiž byli pod větším dějinným tlakem, což je nutilo k větším výkonům. Ostatně v Polsku žádná generace nemá pocit, že má hotovo,“ tvrdí Zakopalová. „Poláci mají pocit, že jsou součástí velké Evropy a že ta si jich nevšímá tak, jak by chtěli. Zatímco v Česku se neřeší, jestli se o nás Evropa zajímá, protože my se o ni pochopitelně také nezajímáme.“ Poláci obdivují tento český klídek, mají nás za dobré sousedy: „Ale když se podíváte, s kým dalším Poláci sousedí a jaké jsou jejich historické zážitky, je to pro nás snadné vítězství,“ podotýká Zakopalová. V Polsku se i pro silné sebevědomí a vysoké ambice hodně věcí rychle mění, zatímco v Česku se všechno proměňuje pomalu a málo. Lucie Zakopalová soudí: „Jakékoli trendy profrčí v Polsku společností fofrem, zatímco v Česku si často nevšimneme, že nějaký trend byl. Například móda malých pivovarů už je v Polsku pryč: objevili pivo, ochutnali, zjistili, že může mít mnoho chutí, pochutnali si, ale teď už zkoumají víno.“ Na druhou stranu opouštějí pití tvrdého alkoholu: v Polsku je například nemožné, aby vedle dětského hřiště byla hospoda, nebo aby rodič na takovém hřišti pil pivo. „Na to u nás Poláci zírají s vyvalenýma očima. U nich by taková scéna byla absolutně odsouzeníhodná – pít před dětmi se nepatří, nesmí, na to polská společnost velmi dbá.“ Co jsou další rozdíly mezi Čechy a Poláky? Jak na sebe narážejí české představy o nich a jejich představy o nás? „Češi chodí oblečení lážo plážo a to, jak působí na druhé, je jim fuk. Polským ženám se při pohledu na české muže zdá, že všichni jedou na hory. V Polsku je mnohem větší důraz na status. Třeba schopnost politiků jet veřejnou dopravou je mnohem vyšší v Česku než v Polsku.“ Takové hodnocení našince nenechá v klidu Jakuba, který okamžitě přiznává, že se před natáčením měl lépe učesat. Aneb konečně podcast, který řeší skutečně podstatné věci. A to nejen ty zmíněné.

Saša Michailidis se ptá architekta, pedagoga, publicisty a hostujícího kurátora festivalu Open House Praha Osamu Okamury a architekta Ondřeje Tučka z FA ČVUT. V rámci přehlídky Open House Praha se o tomto víkendu otevře pro veřejnost několik školských staveb. Jak by měly vypadat školy pro budoucí generace? Jak na novostavbu a jak přizpůsobit původní budovu současným klimatickým nebo společenským nárokům?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá architekta, pedagoga, publicisty a hostujícího kurátora festivalu Open House Praha Osamu Okamury a architekta Ondřeje Tučka z FA ČVUT. V rámci přehlídky Open House Praha se o tomto víkendu otevře pro veřejnost několik školských staveb. Jak by měly vypadat školy pro budoucí generace? Jak na novostavbu a jak přizpůsobit původní budovu současným klimatickým nebo společenským nárokům?

Práce sestry na oddělení resuscitační péče je nesmírně náročná. V IKEM se na Klinice anesteziologie a resuscitace starají o pacienty s transplantovanými orgány. A to jak o dospělé, tak i o dětské pacienty, kterých je jen několik ročně. Taková péče o nejmenší probíhá ve spolupráci s Fakultní Thomayerovou nemocnicí. A zdravotníci IKEM, kteří běžně pečují o dospělé pacienty, musejí změnit některé přístupy a postupy a přizpůsobovat je na míru. Co všechno péče o nejmenší v IKEM obnáší? A jak se postupovalo začátkem roku po transplantaci jater u malé dívky, která vážila jen 3,5 kilogramu? Téma pro všeobecnou sestru Evu Hrenákovou. 

Warren Buffett, muž, který z textilky udělal investiční kolos, oznámil, že předá otěže. David s Martinem v aktuálním díle podcastu Money Penny bilancují celou jeho éru, zamýšlí se nad tím, jestli ještě někdo dokáže zopakovat jeho úspěch a zda jeho styl hodnotového investování přežije i v 21. století. Celý podcast najdete na platformách Herohero nebo Gazetisto.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Připravovaná vyhláška o školním stravování by měla změnit skladbu jídel, která děti v jídelnách dostávají. Na talíři by měly mít míň masa a větší podíl ovoce, zeleniny nebo luštěnin. Na změny v takzvaném spotřebním koši se teď připravují i kuchařky a kuchaři. Musí se naučit nové recepty. I to, jak s různými surovinami pracovat.

Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd vzpomíná na papeže Františka. Jaký je jeho odkaz? Jaká témata zdůrazňoval, jakým způsobem proměnil katolickou církev a jak na něj budou vzpomínat věřící i nevěřící celého světa? A co vlastně společnost očekává od Svatého otce v 21. století?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd vzpomíná na papeže Františka. Jaký je jeho odkaz? Jaká témata zdůrazňoval, jakým způsobem proměnil katolickou církev a jak na něj budou vzpomínat věřící i nevěřící celého světa? A co vlastně společnost očekává od Svatého otce v 21. století?

Záplava negativních zpráv, vzestup populismu, extremismu, polarizace společnosti a strach o budoucnost demokracie. To vše může být takzvaná demokratická úzkost – jev, který nedávno ovládl (nejen) sociální sítě. „Takový souběh krizí lidstvo, podle mě, nezažilo,“ popisuje psychoterapeutka Petra Valeš Jelínková.

Hnutí ANO si už brousí zuby na vládnutí a hned po volbách slibuje velké změny. A seznam priorit má zatraceně dlouhý.Andrej Babiš hned v prvním půl roce vládnutí slibuje: vrátit EET, zrušit koncesionářské poplatky, zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 letech, vrátit slevy na jízdném, zavést vlastní stavební zákon, zlevnit elektřinu, zrušit některá ministerstva, zmrazit platy politiků. A taky zakázat norování lišek.„Andreji Babišovi hrozí, že udělá stejnou chybu, jako udělala tato vláda. Dá si příliš priorit, ve kterých se utopí. A navíc ve všech vzbudí ohromné naděje, které pak nebude moct splnit,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Hned na první pohled je jasné, že nový kabinet bude hlavně rozdávat, zároveň ale nechce zvyšovat daně, nebo je dokonce hodlá snižovat. Na dotazy, kde na takovou kombinaci vzít peníze, ANO odpovídá standardně - vrátíme EET a díky boji s šedou ekonomikou zaplatíme všechno.„Viděli jsme ale už za jejich minulé vlády, že to žádné závratné částky nepřineslo. A navíc - ANO z toho hodlá financovat kdeco. Takže rozděluje jednu kupičku peněz desetkrát, a to navíc kupičku, kterou ještě ani nemá,“ dodává Lucie Stuchlíková.„Jsou z toho jen dvě cesty - buď hodí přes palubu některé skupiny voličů a budou se soustředit jen na svoji hlavní skupinu, důchodce. Nebo prostě pojedou na dluh. A tipuju, že to bude ta druhá možnost,“ odhaduje Dolejší.A to ještě nemluvíme o tom, že se zatím úplně nerýsuje sen Andreje Babiše o jednobarevné vládě. Podle posledních průzkumů by naopak potřeboval hned dva koaliční partnery z nabízející se trojice Motoristi, SPD či Stačilo!.„Takové uskupení musí být Babišova noční můra. Budou chtít ministerstva, budou mít vlastní (a bůhvíjaké) nápady. Dostane se tam řada divokých jmen, která nejen že nebudou poslouchat Babiše, ale pravděpodobně ani svoje vlastní předsedy,“ popisuje Stuchlíková.Dopadne Andrej Babiš jako Robert Fico s Huliakem? Způsobil šéf ANO neuváženými slovy o Star Dance revoluci v domovech důchodců? A můžeme už nechat lišky na pokoji? Pusťte si čerstvou epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #51 s náčelníkeKarlem Řehkou o dlouhodobě brutálním podfinancování armády, loajalitě k vlajce na uniformě, tajemných dronech i o tom, kolik udělá shybů. Moderuje Ondřej Kundra.

Hádky a spory mezi sousedy kvůli černé stavbě nejsou nic výjimečného, většinou se týkají obyčejných domů nebo třeba plotů. Když se ale pod slovem plot označí hradby s cimbuřím a do stavby se zahrnou ještě další středověké útvary, případ už dostává kuriózní náboj.Taková napodobenina gotických hradeb a přístavků vyrostla bez stavebního povolení na kraji malé obce Starý Samechov poblíž Zruče nad Sázavou, na jednom z pozemků, který místní úřad ještě za komunistického režimu vyčlenil pro rekreační bydlení. Vášnivý stavitel z kamene Libor Fiala ale narazil na odpor majitelky okolních pozemků, která se nechtěla s „hradem“ smířit.„Já jsem tady vyrůstala, ty stromy tady sázeli moji prapředkové a moje rodina to tady vlastnila x generací. A já se teď v podstatě pořád musím dívat na to, jak to tady vlastníci ničí,“ říká Petra Lapáčková v rozhovoru pro pořad Ve stínu.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Čestný život 3. - Mezi odvahou a troufalostí je velký rozdíl. Troufalost může být bezohledné a neopatrné chování, které ignoruje rizika nebo důsledky. Navíc – troufalost je často výsledkem arogance nebo nedostatku sebereflexe. Odhodlání se obvykle vztahuje na schopnost čelit strachu nebo překonat překážky. Odvážní lidé se často rozhodují na základě rozvážného zvažování rizik a důsledků svých činů. Spočítají si náklad, a jsou schopni oběti. Taková byla Milada Horáková. Byla odhodlaná konat dobro a s vědomím všech důsledků se zapojila nejdříve do odboje proti nacismu a po válce pak do boje proti komunistickému režimu. Spočítala si přesně to, co napsal lékař Albert Schweitzer: „Kdo se odhodlá konat dobro, nesmí očekávat, že mu lidé budou odklízet kameny z cesty, nýbrž musí být připraven, že mu jich naopak hodně navalí. Jen ta síla, která se takovými odpory vnitřně očišťuje a posiluje, může je opravdu přemoci.“ To je síla čestného života a zcela MIMOřádné víry.

Je posledním mistrem Československa. „Poprvé se běželo v roce 1991 a já to shodou okolností vyhrál. Pak jsme se rozpadli, takže jsem doživotní mistr,“ směje se. Kolik let vůbec běhá a kolikrát běžel maraton? Jak se běhá v horku či dešti? Co mají při běhu dělat ruce? Existuje pravidlo správného tempa? Co jíst před tím, než vyběhneme? Byly chvíle, kdy v životě neměl rád běh?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Strany jsou pro straníky, Občanské fórum pro všechny. S tímto heslem se snažilo Občanské fórum krátce po listopadu 1989 získat maximální podporu veřejnosti. V tu chvíli bylo pro všechny, kteří chtěli konec totalitního režimu a zavedení demokratického systému v tehdejším Československu. Takových tehdy byla výrazná většina. Jakou podobu by demokracie měla konkrétně mít, na to se názory lišily. Takže Občanské fórum logicky přestalo být pro všechny a relativně rychle zaniklo.

Rodina premiéra Viktora Orbána zasahuje téměř do každého sektoru podnikání v Maďarsku a těží z výhod, které má díky napojení na vedení země. Takové je zjištění investigativních novinářů v dokumentu Dynastie. Za dva a půl měsíce ho viděly miliony Maďarů. „Zřejmě to překvapilo hodně lidí, kteří se nezajímají o veřejný život,“ říká pro Český rozhlas Plus bohemista, překladatel, spisovatel a bývalý velvyslanec Maďarska v Česku György Varga.

Rodina premiéra Viktora Orbána zasahuje téměř do každého sektoru podnikání v Maďarsku a těží z výhod, které má díky napojení na vedení země. Takové je zjištění investigativních novinářů v dokumentu Dynastie. Za dva a půl měsíce ho viděly miliony Maďarů. „Zřejmě to překvapilo hodně lidí, kteří se nezajímají o veřejný život,“ říká pro Český rozhlas Plus bohemista, překladatel, spisovatel a bývalý velvyslanec Maďarska v Česku György Varga. (Repríza)Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je známo, že ve volebním roce začíná poslanecké úsilí vždycky postupně upadat. Zákonodárci jsou měsíce před ostrým startem kampaně ne docela soustředění. Značná část z nich se stará o pozice na kandidátkách a vládní strany pro jistotu nespěchají s prosazením norem, které se hrubě nelíbí opozici a ta by na nich získávala poměrně levně body. Taková je realita, co se nestihlo v prvých letech vládnutí, už se těžko dohání, respektive musí se oželet.

Je známo, že ve volebním roce začíná poslanecké úsilí vždycky postupně upadat. Zákonodárci jsou měsíce před ostrým startem kampaně ne docela soustředění. Značná část z nich se stará o pozice na kandidátkách a vládní strany pro jistotu nespěchají s prosazením norem, které se hrubě nelíbí opozici a ta by na nich získávala poměrně levně body. Taková je realita, co se nestihlo v prvých letech vládnutí, už se těžko dohání, respektive musí se oželet.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O svobodě ale taky nebezpečí, dělat si co chcete. Inspekce týdne se opět konala na vesnice, tentokrát na Vysočině. O shitstormu za Velkou Podcastovou, hejtech na Ewu Farnou a inspekcích, které nedopadly. O návštěvě roudnické gastro školy a jak se podcast řešil na Ministerstvu školství. Bude se řešit i Velká manažerská? A vůbec o tom, co týden dal.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Vůbec jsem nebyl známý herec, byl jsem známý jen kvůli tomu, s kým spím,“ kritizuje Daniel Krejčík způsob, jakým se před lety dostal do hledáčku bulváru kvůli vztahu s politikem Matějem Stropnickým, se kterým společně obnovovali zámek v Osečanech. Přestože ho diváci mohou znát z divadelních prken i obrazovek a nadaboval také stovky rolí, podle Krejčíka lidi více zajímalo, co se děje v jeho ložnici, a to není úplně fér. Takový přístup mu vadí i v otázce stejnopohlavních svazků nebo možností, jak se mohou takové páry stát rodiči. Herec nezlomně věří, že pro dítě je nejlepší vyrůstat vedle dvou lidí, kteří se milují, bez ohledu na jejich gender. Právě od nich se totiž učí, jak ukazovat lásku nebo řešit konflikty. Pokud gay v Česku žádá o adopci, musí podle něj lhát a registrovat se jako samožadatel, a to by se podle Krejčíka určitě mělo změnit. Zároveň ho ale velmi těší, že se podobné příběhy čím dál častěji objevují v české televizní tvorbě, například v nedávném seriálu Děcko nebo v Ordinaci v růžové zahradě. V rozhovoru herec a dabér popisuje, jak si vybírá své role, ale i proč je právě za angažmá v Ordinaci v růžové zahradě vděčný. Jak zpětně vnímá účast v reality show Výměna manželek, kterou strávil v rodině dvoumetrového svářeče? A při kterém natáčení nejvíce trpěl a odpočítával dny? Dozvíte se v rozhovoru.

Znáte platformu Zeptej se vědce? „Na ní můžete klást otázky, které zabíhají do vědy. Lidé se nás třeba ptají na vliv očkování a třeba i na to, proč kysnou polévky,“ vypočítává vědkyně. Proč by se lidé měli obracet s dotazy právě na platformu Zeptej se vědce? Aktualizují se dotazy díky novým objevům? Jaké ocenění dostal projekt za svoji práci? Je otázka, kterou si teď klade nejvíc ona sama?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Termín fašismus se historicky daleko více hodí pro vystižení podstaty současného režimu, protože došlo k tomu, že tyto státy jsou dnes do značné míry v područí velkých nadnárodních korporací, a dochází ke splynutí těchto dvou mocí,“ říká pedagog a publicista Michal Semín v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 01.04.2025, www.RadioUniversum.cz

Znáte platformu Zeptej se vědce? „Na ní můžete klást otázky, které zabíhají do vědy. Lidé se nás třeba ptají na vliv očkování a třeba i na to, proč kysnou polévky,“ vypočítává vědkyně. Proč by se lidé měli obracet s dotazy právě na platformu Zeptej se vědce? Aktualizují se dotazy díky novým objevům? Jaké ocenění dostal projekt za svoji práci? Je otázka, kterou si teď klade nejvíc ona sama?

Malebná drobná stavba zasazená mezi kopci. Taková je Cyrilka. Půvabná roubená kaple svatých Cyrila a Metoděje v Čeladné v Moravskoslezském kraji. Vznikla v roce 1936 a výzdobou připomíná lidové stavby architekta Dušana Jurkoviče. Je spojená s pramenem dobré vody, a tak se stala oblíbeným zastavením pěších i cyklistů na cestách do beskydského podhůří.

Drobná stařenka. Krátké vlasy dozrzava. Starší, takový typicky babičkovský pršiplášť. Elegantně, ale nijak luxusně oblečená. Ráčkující, přitom precizní a přesná ve vyjadřování. Taková byla Doris Grozdanovičová. Tak jsem ji viděl naposledy, na podzim roku 2015 za výjimečných okolností – v Terezíně, kde ji trýznili hladem, zavraždili jí maminku, bratra a tatínka transportovali do Osvětimi.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.