Podcasts about takov

Česko je zemí motoristů, zároveň trpí dopravní chudobou. Taková věta nedává žádný smysl, ovšem jen na první pohled. Zvláště v předvolebním boji může získat nečekaný význam. Emotivní termín chudoba se v médiích a dokonce ve vědeckých studiích často zneužívá, někdy však označuje něco konkrétního. Tak je tomu u dopravní chudoby.

Mim a klaun. To není povolání ani role, ale stav mysli. Takové bylo motto mima, klauna, mluvícího herce a bluesmana Borise Hybnera. „Poprvé jsme se setkali u přijímaček na katedru nonverbálního divadla na pražské HAMU,“ vzpomíná v dokumentu Radim Vizváry. „Už tam se ukázala jeho hravá povaha.“ Hybner měl za sebou spoustu vzletů i pádů. A právě díky nim mohl být svým studentům oporou. Pomohl jim uvědomit si, že vlastní traumata a neúspěchy mohou přetavit v umělecký tvar.

Asi málokdo by uvěřil, že budova, ve které v sousedství pražských Emauz sídlí architekti a plánovači městského prostoru, je v havarijním stavu. Taková je ale realita takzvaných Pragerových kostek v Praze. Soubor brutalistních budov se však po dlouhých tahanicích dočká opravy.

Asi málokdo by uvěřil, že budova, ve které v sousedství pražských Emauz sídlí architekti a plánovači městského prostoru, je v havarijním stavu. Taková je ale realita takzvaných Pragerových kostek v Praze. Soubor brutalistních budov se však po dlouhých tahanicích dočká opravy.

Hry v Křenovech se odehrávají nedaleko zříceniny hradu Trosky. Nenajdete na nich sportovce zvučných jmen, ale hlavně rodinné příslušníky a třeba z uměleckého světa Felixe Slováčka juniora. Letos se všichni sešli k jubilejnímu 50. ročníku.

Taková už je povaha času a lidského života, že jeden den vás označují za nadějnou začínající či slibného mladého – profesi si doplňte sami –, a než se nadějete, stane se z vás pamětník nebo pamětnice. Do podobného zjištění jsem se přednedávnem probudila i já, a usoudila jsem proto, že nastal čas začít okolí otravovat historkami starých zbrojnošů.

Přibližujeme vesmír všem. Takové je motto amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), který vznikl 29. července 1958 na přímý příkaz prezidenta Dwighta Eisenhovera. A to za poměrně pohnutých okolností. V 50. letech minulého století se rozhořel boj o dobytí vesmíru. Prim v něm hrály dvě největší mocnosti: USA a SSSR, což v době studené války znamenalo souboj o světovládu a technologickou převahu.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Napadlo mě onehdy, že se nám v posledních letech nějak vytratil jeden typ humoru. Takový ten, kterým jsme si výrazně ulevovali, když na nás dolehla tíha doby – zkrátka dělali jsme si legraci takříkajíc na účet představitelů státu a vůbec osob z nejvyšších pater politiky, které o něčem rozhodují.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přibližujeme vesmír všem. Takové je motto amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), který vznikl 29. července 1958 na přímý příkaz prezidenta Dwighta Eisenhovera. A to za poměrně pohnutých okolností. V 50. letech minulého století se rozhořel boj o dobytí vesmíru. Prim v něm hrály dvě největší mocnosti: USA a SSSR, což v době studené války znamenalo souboj o světovládu a technologickou převahu.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Po konci II. světové války panovala v Evropě i v USA víra v blahodárný vliv státu na řízení ekonomiky. Po velké krizi 30. let, kterou si všichni ještě dobře pamatovali, panovala nedůvěra v neviditelnou ruku trhu a všichni spoléhali na keynesiánský ekonomický model. Tehdejší československá vláda, ve které ještě seděli tzv. demokratičtí ministři, spustila už v roce 1947 dvouletý plán obnovy a rozvoje národního hospodářství. Po únoru 48 pokračovali komunisté podle sovětského vzoru pomocí pětiletých plánů. V plánovaném hospodářství nerozhodoval trh - tedy zákony nabídky a poptávky - ale ústřední výbor komunistické strany. Straničtí tajemníci určovali, kolik bot si lidé mají koupit, co bude kolik stát, jaké šaty se budou nosit, co budou lidé jíst a podobně. Takový způsob řízení ekonomiky pochopitelně nemohl vést k úspěchu, takže nakonec byli komunisté nuceni zavádět různé ekonomické reformy, které vnášely do komunistického plánování určité tržní prvky. Počátkem 60. let došlo k něčemu podobnému i v Československu. Hlavní architektem naší ekonomické reformy byl Ota Šik, který se postupně stal skutečnou hvězdou. Relativní úspěch ekonomických reforem vedl k tomu, že reformní komunisté postupně uvolňovali ideologické mantinely a zaváděli další a další tržní prvky. To vyvrcholili v roce 1968. Kdyby do země nevtrhla vojska států Varšavské smlouvy, museli by reformní komunisté nakonec sami zavést kapitalismus. Takže je Sověti a spol. vlastně zachránili. Bohužel jsme to odnesli my všichni..Po konci II. světové války panovala v Evropě i v USA víra v blahodárný vliv státu na řízení ekonomiky. Po velké krizi 30. let, kterou si všichni ještě dobře pamatovali, panovala nedůvěra v neviditelnou ruku trhu a všichni spoléhali na keynesiánský ekonomický model. Tehdejší československá vláda, ve které ještě seděli tzv. demokratičtí ministři, spustila už v roce 1947 dvouletý plán obnovy a rozvoje národního hospodářství. Po únoru 48 pokračovali komunisté podle sovětského vzoru pomocí pětiletých plánů. V plánovaném hospodářství nerozhodoval trh - tedy zákony nabídky a poptávky - ale ústřední výbor komunistické strany. Straničtí tajemníci určovali, kolik bot si lidé mají koupit, co bude kolik stát, jaké šaty se budou nosit, co budou lidé jíst a podobně. Takový způsob řízení ekonomiky pochopitelně nemohl vést k úspěchu, takže nakonec byli komunisté nuceni zavádět různé ekonomické reformy, které vnášely do komunistického plánování určité tržní prvky. Počátkem 60. let došlo k něčemu podobnému i v Československu. Hlavní architektem naší ekonomické reformy byl Ota Šik, který se postupně stal skutečnou hvězdou. Relativní úspěch ekonomických reforem vedl k tomu, že reformní komunisté postupně uvolňovali ideologické mantinely a zaváděli další a další tržní prvky. To vyvrcholili v roce 1968. Kdyby do země nevtrhla vojska států Varšavské smlouvy, museli by reformní komunisté nakonec sami zavést kapitalismus. Takže je Sověti a spol. vlastně zachránili. Bohužel jsme to odnesli my všichni.

Do voleb zbývají dva měsíce a voliči stále neví, co mohou od našich politických stran po volbách očekávat. Hlavní favorité voleb – ANO i Spolu – totiž stále nezveřejnili svůj program. Přitom politici i komentátoři hovoří o zásadních volbách, které rozhodnou o směřování státu. Zdá se ale, že absence programu nikomu příliš nevadí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na první pohled výhodná koupě: byt za necelé tři miliony. Až níže se ale dozvíte o téměř šestimilionové anuitě. Družstevní byt nakonec levněji nevyjde, obejdete se ale bez hypotéky a dokládání příjmů.Ta cena přímo udeří do očí. Byt 2+KK na Praze 6 o rozloze 54 m2 s prostornou terasou za 2 890 000 Kč. V ceně je i parkovací místo a sklep. V kontextu současných cen nemovitostí nevídané, nejen v hlavním městě. Kdo inzerát rozklikne, pochopí, v čem je háček.Inzerovaná cena není úplná. Jedná se o družstevní byt a krom necelých tří milionů, které zájemce za družstevní podíl bezprostředně zaplatí, musí splatit ještě tzv. anuitu. Ta v tomto případě činí necelých šest milionů.„Nesplacená částka za anuitu, kterou začínáte splácet až po dokončení bytu, činí celkem 5 882 770 Kč. Byt lze kdykoliv převést do osobního vlastnictví po splacení anuity. Aktuální měsíční splátka anuity bytu činí 31 408 Kč a je nyní nastavena na 35 let. Není třeba hypotéka ani dokládání příjmů,“ stojí v inzerátu na serveru Sreality.cz.Takových příkladů najdeme na realitních serverech v poslední době celou řadu. „Je to trošku skryté, transparentnost je klíčová,“ kritizuje inzertní praxi expert na financování bydlení v podcastu Ve vatě Libor Ostatek.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Vlastní bydlení jen pro bohaté. Dramatičtější pád příjmů po nástupu do penze. Více odpracovaných let. Vyšší mzdy. Takové jsou ekonomické vyhlídky generace Z, tedy dnešních teenagerů až třicátníků.Generace Z vyrostla obklopená technologiemi a sociálními sítěmi, dospívala během pandemie a na pracovní trh vstoupila uprostřed obří inflace a krize bydlení. Nyní se před námi rozprostírá mlha ekonomické nejistoty tak hustá, že by se dala krájet. Na východě válka, na západě nepředvídatelný Trump.Že by měla gen Z složitější startovací pozici než generace před ní, si přesto ekonom Dominik Stroukal nemyslí. „Nemusíme na ně ale koukat spatra a měli bychom vidět, co si s sebou ponesou.“ Jaké ekonomické vyhlídky čekají na lidi narozené mezi roky 1997 až 2010, tedy dnešní teenagery až třicátníky?*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Divadelní, filmová a televizní herečka, ale především noblesní dáma s vytříbeným smyslem pro humor. Excelovala například v představení Kočičí hra nebo Matka Kuráž. Diváci si ji zamilovali i díky seriálům Taková normální rodinka nebo Nemocnice na kraji města. Její zralé herectví ovšem zastavila srdeční příhoda, které v 62 letech podlehla. Na úžasnou ženu v cyklu Úžasné životy zavzpomíná režisér Hynek Bočan.

Pro politika, který to dělá s touhou něco změnit je odvaha nezbytná. Tomu, kdo tam jde pro osobní benefity, pak naopak překáží, je přesvědčený Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí za vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS) a spoluzakladatel strany TOP 09. „Takové typy ji odkládají v šatně,“ doplňuje pro Český rozhlas Plus dlouholetý politik. Odvaha je podle něj nezbytná pro politiky, kteří se pro dosažení svých cílů nebojí zápasit. A za takového se považuje.

Pro politika, který to dělá s touhou něco změnit je odvaha nezbytná. Tomu, kdo tam jde pro osobní benefity, pak naopak překáží, je přesvědčený Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí za vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS) a spoluzakladatel strany TOP 09. „Takové typy ji odkládají v šatně,“ doplňuje pro Český rozhlas Plus dlouholetý politik. Odvaha je podle něj nezbytná pro politiky, kteří se pro dosažení svých cílů nebojí zápasit. A za takového se považuje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jen obtížně bychom hledali dějinné období bez špionů, získávání informací, vytváření dezinformací a snahy ovládat dění. Za studené války vygradovaly špionské operace do neobyčejných výšin. A některé později vyplynuly na povrch. Takový byl i skandál z října 1998. Nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva měl obdržet zasloužilý rakouský politik a podporovatel česko-rakouských vztahů Helmut Zilk, o kterém v té době média psala, že spolupracoval se Státní bezpečností.

Jen obtížně bychom hledali dějinné období bez špionů, získávání informací, vytváření dezinformací a snahy ovládat dění. Za studené války vygradovaly špionské operace do neobyčejných výšin. A některé později vyplynuly na povrch. Takový byl i skandál z října 1998. Nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva měl obdržet zasloužilý rakouský politik a podporovatel česko-rakouských vztahů Helmut Zilk, o kterém v té době média psala, že spolupracoval se Státní bezpečností. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Napůl ostříhaná hlava budí pozornost. Co se to stalo? Proč mistr kadeřník nedokončil dílo? Došlo k nepředvídané události, jako třeba že prasklo vodovodní potrubí? Anebo si to zákazník tak přál? Takové otázky mi táhly hlavou, podotýkám, že hlavou úplně ostříhanou až na kůži. Stál jsem na okraji louky napůl posekané, s vynechanými pruhy. Opravdu mi připomněla hlavu napůl ostříhanou.