Podcasts about takov

Hudba není jen koncertní zážitek, ale může být i nástrojem porozumění a útěchy v dobách konfliktu. Takový byl i nedávný koncert České filharmonie ve Lvově. „Lidé reagovali jinak než tam, kde válka není. Nejvíce ocenili Dvořákův Klid nebo árii z Rusalky,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček. Jak chránit umění před politickými spory? A kde je hranice mezi svobodným uměleckým projevem a požadavkem na veřejné distancování se od politiky?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hudba není jen koncertní zážitek, ale může být i nástrojem porozumění a útěchy v dobách konfliktu. Takový byl i nedávný koncert České filharmonie ve Lvově. „Lidé reagovali jinak než tam, kde válka není. Nejvíce ocenili Dvořákův Klid nebo árii z Rusalky,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček. Jak chránit umění před politickými spory? A kde je hranice mezi svobodným uměleckým projevem a požadavkem na veřejné distancování se od politiky?

Už jste někdy zkusili audioknihu? V čem je poslech literatury přínosem? Jaké jsou výhody či nevýhody audioknih a jak vybrat tu správnou? O tom všem si budeme povídat se spisovatelem a publicistou, porotcem soutěže Audiokniha roku Lukášem Vavrečkou.

„Taková událost se u nás v Čechách nikdy ještě nejela. V roce 2021 a 2022 jsme hostili mistrovství světa klasické, ale letos jsme zase povýšili o level výš,“ popisuje ředitel závodu Jan Dušek.

V marocké poušti se koná rave party. V davu, který se vlní do rytmu elektronické hudby, se proplétá Lewis, postarší muž s malým synem. Každému ukazuje fotku svojí dcery, kterou hledá, protože se mu už dlouho neozvala. Takový je začátek snímku Sirat, který vstupuje do českých kin. „Film ve své intenzitě není oddechovou podívanou,“ říká filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký. „Nejenom svým hrdinům, ale i publiku nabízí různá zadní vrátka do ne úplně příjemných věcí,“ dodává.

PŘIDEJTE SE KE KOMUNITĚ VÍC NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮ A PŘEDPLATITELEK STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V CELÉ DÉLCE „V Pásmu Gazy neexistuje nikdo, komu by někdo nezemřel, nikdo, kdo by se nikdy nepřesídlil. Takového člověka neznám,“ popisuje ve Studiu N Tereza Wyn Haniaková z Lékařů bez hranic. „V našich klinikách i nemocnicích je cítit, že lidé jsou prázdní, nedůvěřují nikomu a žijí ve strachu. Mají na výběr mezi smrtí a smrtí. A nejhorší je, když vám sami říkají, že jsou připraveni zemřít.“ V Gaze podle Haniakové chybí dostatek úplně všeho. „Dá se získat nějaké množství vody, ale i tak spousta lidí pije znečištěnou. Dá se sehnat mouka, takže můžou dělat nějaké placky, sem tam se dá nově sehnat nějaký kousek zeleniny, například brambory, ale není toho moc. Potraviny jako jsou vejce nebo maso jsou od začátku blokády na trhu dostupné. Lidem chybí proteiny,“ říká. Ve Studiu N předčítá dopis, který napsala její kolegyně zdravotnice: „Smrt se zdá jednodušší než nekonečný cyklus vysídlování. Už se smrti nebojíme. Každý den stejně umíráme kousek po kousku. Ráno se probudíme a předstíráme, že můžeme jít dál. Už ale nedokážu ukonejšit ani vlastní děti. (…) Nevím ještě, jak smrt přesně vypadá, ale představuju si, že asi nějak takhle.“ Lékaři bez hranic na místě pracují často v provizorních podmínkách a řadě lidí nedokáží pomoct. Sami se navíc ocitají v nebezpečí. „Museli jsme v našich složkách zavést nový akronym: ‚Beaten by others‘. Přichází k nám totiž z distribučních míst lidé, kteří mají promáčknutá žebra nebo byli pošlapáni, jak moc tam bylo lidí. Od začátku jsme také zavedli akronym ‚Wounded child, no surviving family‘. Měli jsme plné nemocnice dětí, které neměly nikoho.“ Myšlenku na normální život už Palestinci podle Haniakové dávno vzdali. „Ráno jsem mluvila se svou kolegyní. Ta holka se mi ztrácí před očima. Je strašně hubená a hrozně vyčerpaná. Minulý týden se opět musela přesídlit kvůli bezpečí. Je to cyklus násilí, který nevím, kam vede. Pořád se vám jenom honí hlavou, co dalšího se stane. Za poslední dva roky jsme se pokaždé dostali do fáze, kdy jsme si říkali, že už to nemůže být horší. Ale ono se to vždycky stalo.“ Aktualizace: V epizodě Studia N hovoří Tereza Wyn Haniaková o dvanácti mrtvých kolezích. V čase mezi natáčením rozhovoru a jeho vydáním přišel o život třináctý. Co o realitě války píší přímo lékaři z místa? Jakým lidem kvůli provizorním podmínkám už pomoct nemohou? A jak si vysvětluje netečnost velké části světa k tomu, co se v Gaze děje? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Má Evropa zatížit Čínu a Indii drakonickými cly? Nakupují přece ruskou ropu a umožňují tak Rusku financovat válku na Ukrajině. Žádá to americký prezident Trump. Jakmile Evropa tak učiní, k sankcím se připojí i Amerika. To by v tom byl čert, aby Putin nezasedl k jednacímu stolu s mírovou ratolestí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ústecký kraj chce dát příští rok na podporu takzvaného sociálního podnikání dva miliony korun. Takových podniků by podle ředitelky krajského Úřadu práce Martiny Bečvářové mělo přibývat.

„Po řece se plavily vory dlouhé až 180 metrů, dnes by šlo o několik kamionů dřeva. Takový vorový pramen obsluhovalo maximálně pět plavců. Do Prahy jim to z jižních Čech trvalo asi tři dny, stejně dlouhou dobu potom šli zpátky domů,“ říká Anita Crkalová, která pochází ze slavného rodu Husů. Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Takový úrodný rok zahrádkáři napamatují. Alespoň podle slov Stanislava Kubesy z opavského Českého zahrádkářského svazu. Ti se letos chopili organizace Krajské zahrádkářské výstavy a už v pátek ji připravovali ve farní stodole v Kravařích.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cestovatel Filip Vítek se rozhodl projet Afriku kolem dokola v sérii etap, do kterých se může přihlásit kdokoliv. „Afrika mi přijde pořád taková nejautentičtější. Je to fakt divočina. Přesto, že už jsem něco projezdil, tak jsem si to stejně nedovedl představit,“ přiznává. Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cestovatel Filip Vítek se rozhodl projet Afriku kolem dokola v sérii etap, do kterých se může přihlásit kdokoliv. „Afrika mi přijde pořád taková nejautentičtější. Je to fakt divočina. Přesto, že už jsem něco projezdil, tak jsem si to stejně nedovedl představit,“ přiznává.

S analytickým psychologem Martinem Skálou o díle a životních zvratech švýcarského psychoterapeuta Carla Gustava Junga od jehož narození uplynulo 150 let. Moderuje Štěpán Sedláček.Dělení lidských povah na extraverty a introverty nebo představa, že se ve snech a aktivní imaginaci můžeme setkávat s archetypálními obrazy a postavami, které máme do jisté míry společné s celým lidstvem. To jsou jen některé poznatky Carla Gustava Junga, které dodnes psychologové používají a rozvíjejí. Jung se narodil 26. července 1875 ve švýcarském Kesswilu do rodiny protestantského faráře a lingvisty. Jako vystudovaný psychiatr razil přístup spojující přírodní a humanitní vědy. Čerpal také ze světových mytologií, různých náboženských tradic, mystiky či alchymie. Úzce spolupracoval se zakladatelem psychoanalýzy Sigmundem Freudem, s nímž se ovšem posléze rozešel. V období osobní krize, kdy se stáhl do ústraní, rozvinul vlastní přístup dnes známý jako analytická psychologie. V psychoterapii narozdíl od Freuda nekladl takový důraz na potlačené sexuální pudy a konflikty z dětství. Větší pozornost věnoval bezprostředním problémům a při zkoumání snů i mýtů došel k závěru, že osobní nevědomí obsahuje také zděděné obsahy z tzv. kolektivního nevědomí."V dnešní době býváme často z nevědomí paf. Jung ovšem zdůrazňoval kritický přístup k nevědomým obsahům. Když máme nějaký velký sen nebo se nám stane něco, co přesahuje hranice našeho vědomí, tak to někdy vnímáme jako obrovské poselství, které je nutné hned realizovat. Ale Jung říká, že něvědomí kompenzuje jednostrannost našeho vědomí a proto mezi nimi musí vznikat dialog. Jung se svými vnitřními postavami kriticky diskutoval. A jak se můžete dočíst v jeho Červené knize dokonce jim i někdy vyvrátil "pravdu", kterou mu přinášely. Takový přístup k nevědomí je důležitý, jinak může dojít k inflaci, kdy nevědomí člověka zahltí a on propadne nějakému archetypu či komplexu a ztratí svou kritičnost," podotýká analytický psycholog a terapeut Martin Skála s tím, že nevěnovat pozornost projevům nevědomí může vést k neuróze, kdy se člověk dostává do nesouladu se sebou samým.Co považuje za nejinspirativnější Jungovy myšlenky, metody a koncepty? Jak správně rozumět procesu individuace a čím si při něm procházel samotný C. G. Jung a jeho rodina? O co podle Junga jde v druhé polovině lidského života? A co z jeho rozsáhlého díla stojí za pozornost a další promýšlení více než 60 let po jeho smrti? A proč se Martin Skála rozhodl psát povídku na pokračování o životě manželů Jungových? Nejen o tom s ním mluvil Štěpán Sedláček v dalším rozhovoru ze série Čtení s Respektem.

Napadlo vás, v posledních letech, při pohledu na dění na naší politické scéně, nebo když jste sledovali zprávy, že jste si řekli, to už je snad případ pro lékaře, ten člověk musel utéct Chocholouškovi? Případně on si opravdu myslí, že si nepamatujeme, co před dvěma lety říkal, proč s námi jedná jako s malými dětmi? Takové a mnohé jiné otázky jsou rozborem nejen pro politika, ale zjevně také pro lékaře. A proto mám dnes jako hosty zástupce obou těchto profesí. Pan docent Lukáš Valeš, politolog a historik, který se specializuje se na oblast moderních dějin a české komunální politiky, a doktor Jan Hnízdil, odborník v oboru psychosomatiky, celostní a rehabilitační lékař a autor řady knih. 17.09.2025, www.RadioUniversum.cz

„V přepočtu na 80gramové konzervy by to bylo skoro milion konzerv paštiky Májka. Takové množství, tedy neuvěřitelných 70 tun paštiky, se vyexpedovalo během prvního měsíce ze Slováckých konzerváren, kde se začala v roce 1966 vyrábět,“ říká historik Slováckého muzea v Uherském Hradišti Pavel Portl. Májka se rychle rozšířila po celém Československu a později vyvážela i do různých koutů světa.

„V přepočtu na 80gramové konzervy by to bylo skoro milion konzerv paštiky Májka. Takové množství, tedy neuvěřitelných 70 tun paštiky, se vyexpedovalo během prvního měsíce ze Slováckých konzerváren, kde se začala v roce 1966 vyrábět,“ říká historik Slováckého muzea v Uherském Hradišti Pavel Portl. Májka se rychle rozšířila po celém Československu a později vyvážela i do různých koutů světa.

„V přepočtu na 80gramové konzervy by to bylo skoro milion konzerv paštiky Májka. Takové množství, tedy neuvěřitelných 70 tun paštiky, se vyexpedovalo během prvního měsíce ze Slováckých konzerváren, kde se začala v roce 1966 vyrábět,“ říká historik Slováckého muzea v Uherském Hradišti Pavel Portl. Májka se rychle rozšířila po celém Československu a později vyvážela i do různých koutů světa.

„V přepočtu na 80gramové konzervy by to bylo skoro milion konzerv paštiky Májka. Takové množství, tedy neuvěřitelných 70 tun paštiky, se vyexpedovalo během prvního měsíce ze Slováckých konzerváren, kde se začala v roce 1966 vyrábět,“ říká historik Slováckého muzea v Uherském Hradišti Pavel Portl. Májka se rychle rozšířila po celém Československu a později vyvážela i do různých koutů světa.

„V přepočtu na 80gramové konzervy by to bylo skoro milion konzerv paštiky Májka. Takové množství, tedy neuvěřitelných 70 tun paštiky, se vyexpedovalo během prvního měsíce ze Slováckých konzerváren, kde se začala v roce 1966 vyrábět,“ říká historik Slováckého muzea v Uherském Hradišti Pavel Portl. Májka se rychle rozšířila po celém Československu a později vyvážela i do různých koutů světa.

„V přepočtu na 80gramové konzervy by to bylo skoro milion konzerv paštiky Májka. Takové množství, tedy neuvěřitelných 70 tun paštiky, se vyexpedovalo během prvního měsíce ze Slováckých konzerváren, kde se začala v roce 1966 vyrábět,“ říká historik Slováckého muzea v Uherském Hradišti Pavel Portl. Májka se rychle rozšířila po celém Československu a později vyvážela i do různých koutů světa.

Nic jiného je nezajímá. Zanedbávají rodinu, přátele, když nepracují, mají úzkostný pocity viny. Podle posledních dat na sobě nezdravý vztah k práci pozoruje skoro 75 procent lidí do čtyřiceti let. Takové číslo ještě Česko nezažilo a nezdá se, že by mělo klesat. Kdo je k závislosti na práci nejvíce náchylný? Jaké zdravotní problémy s workoholismem přicházejí? A jaké další závislosti se s ním pojí? „Velmi často jde ruku v ruce se syndromem vyhoření, úzkostmi či depresemi. Často tito lidé zajídají své emoce, takže souvisí také s přejídáním. A u vysoce postavených manažerů zase zaznamenáváme při workoholismu používání kokainu jako povzbuzovače nebo alkoholu jako vypínače,“ říká adiktoložka a náměstkyně podřízených organizací Zdravotnických zařízení Ministerstva spravedlnosti Markéta Kořínková v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.

„Máte moje čestné slovo, že autorem textu jsem já osobně,“ zaručuje se spisovatel Harari v knize Nexus. Stručná historie informačních sítí od doby kamenné až po AI. Takové ujištění je na místě. Žijeme přece v době, kdy začíná být lidské autorství textu nejisté. Kniha izraelského historika ukazuje čtenáři, že jeho dosavadní dosavadní uvažování o roli informací ve společnosti je přinejmenším naivní.

„Máte moje čestné slovo, že autorem textu jsem já osobně,“ zaručuje se spisovatel Harari v knize Nexus. Stručná historie informačních sítí od doby kamenné až po AI. Takové ujištění je na místě. Žijeme přece v době, kdy začíná být lidské autorství textu nejisté. Kniha izraelského historika ukazuje čtenáři, že jeho dosavadní dosavadní uvažování o roli informací ve společnosti je přinejmenším naivní.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Smutný fenomén poslední doby je mnohem větší, než se čekalo. Nová epizoda investigativního podcastu Ve stínu rozplétá na základě ohlasů posluchačů další případy takzvaných romantických podvodů.„Úplně to stejné prožíváme u nás doma. Je to jako přes kopírák.“ „Naše babička (teta, maminka, sestra…) prožívá internetovou lásku, draze za ni platí a nedá si to vymluvit.“„Jsme zoufalí a nevíme co s tím.“Takové reakce jsme dostali poté, co jsme v pořadu Ve stínu zveřejnili příběh osmdesátileté (zamilované) seniorky Jany z Brna, která roky dobrovolně posílá statisíce podvodníkům vydávajícím se za slavného violoncellistu Stjepana Hausera. Celou epizodu si můžete poslechnout zde.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Nízké výdělky a nedostatek lidí. Taková je dnes situace v pohostinství. Před rokem 1989, v socialistickém Československu to ale bylo trochu jinak. I tehdy mívali zaměstnanci restaurací a hospod na výplatních páskách méně než průměrný plat, přesto patřili – alespoň tedy část z nich, k těm nejbohatším. A vůbec to nemuseli být falešní vrchní jako Darek Vrána z filmu Vrchní, prchni!

Nízké výdělky a nedostatek lidí. Taková je dnes situace v pohostinství. Před rokem 1989, v socialistickém Československu to ale bylo trochu jinak. I tehdy mívali zaměstnanci restaurací a hospod na výplatních páskách méně než průměrný plat, přesto patřili – alespoň tedy část z nich, k těm nejbohatším. A vůbec to nemuseli být falešní vrchní jako Darek Vrána z filmu Vrchní, prchni!Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Technici začnou mobilní STK nasazovat přímo v terénu v listopadu. Takovéto kamiony budou v Česku kontrolovat řidiče celkem dva. Jejich cena je téměř 25 milionů korun.

Až do čtyřiceti znamenal každý den nějaký průšvih. A pak jsem naštěstí zjistila, že mám ADHDDo předloňska byl život Ivony Remundové často jedním velkým chaosem. Ve svých čtyřiceti letech pak matka tří dětí a žena filmaře Filipa Remundy náhodou zjistila, že za její věčný neklid může ADHD. Začala problém řešit a s manželem všechny důležité kroky v procesu léčby dokumentují. Vznikl rozhlasový dokument, chystá se i ten filmový.Nyní přišla Ivona Remundová za mikrofon podcastu Host Reportéra, kde podrobně popisovala typické příznaky, s nimiž se donedávna potýkala.Nikdy například neuměla chodit včas a stíhat termíny. „Můj mozek mívá tendenci ztrácet pojem o čase. Běžně se stávalo, že jsem večer chtěla někam jít a dala si hodinu na přípravu. Pak jsem ale zahlédla zajímavou knížku, což byl impuls, abych se do ní začetla. Nakonec mi manžel nebo děti museli říct: Mami, nemáš někde za deset minut být? A já pochopila, že jsem jako obvykle v háji.“Od chvíle, kdy zná svou diagnózu, začala ADHD zapáleně studovat. Dělá rozhovory s českými i světovými odborníky a sama podstoupila všechny tři důležité kroky: „V mém případě byla důležitá vhodně zvolená farmakologie, skupinová terapie i změna životního stylu.“Zatím se Ivoně Remundové daří. Dávní přátelé i kolegové jsou poslední dobou překvapeni: „Ty jsi tady včas? Opravdu jsi práci dodělala v termínu? A pamatuješ si všechno, co jsme ti říkali?“Takové věty nebyla zvyklá slýchat: „Až do těch čtyřiceti se stával každý den nějaký průšvih. Snažila jsem se mezi nimi bruslit, maskovat je nebo okecávat. A najednou zažívám i delší období, kdy se na mě nikdo nezlobí a nikoho nenechám ve štychu. Připadá mi, jako bych byla ve snu.“O tom všem hovoří Ivona Remundová v dnešním podcastu Host Reportéra, ale i ona se svým manželem chystá o tématu ADHD podcastovou sérii. Vycházet začne už za pár dní a jmenovat se bude Klid v hlavě.

Světle šedá, bílá, béžová, antracitová. Takové odstíny venkovních omítek v současnosti převládají u moderních rodinných domů. Podle architektů jsou tyto barvy nadčasové a snadno se kombinují s dalšími materiály, jako je dřevo, sklo nebo kov.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Světle šedá, bílá, béžová, antracitová. Takové odstíny venkovních omítek v současnosti převládají u moderních rodinných domů. Podle architektů jsou tyto barvy nadčasové a snadno se kombinují s dalšími materiály, jako je dřevo, sklo nebo kov.

Takový jsem a jiný nebudu je podtitul nového celovečerního dokumentu Jarek. „A přesně takový Jaroslav Nohavica je,“ říká producent snímku a také hudebník Petr Šiška. „Je to neuchopitelná, multitalentovaná osobnost, člověk mnoha tváří,“ doplňuje v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naposledy v rodinném kruhu a pak rovnou do nebes. Takový pocit by měla při smutečních obřadech vzbuzovat nová obřadní síň ve Vysokém Mýtě. Radnice ji nechala postavit na místě staré už nevyhovující smuteční síně.

Nepolapitelný stín, převaděč drobného vzrůstu s výborným sluchem, kterému pomáhala víra. Takový byl Josef Hasil. S jeho pomocí dokázaly desítky lidí utéct z komunistického Československa na Západ. Hasilův příběh inspiroval i filmové tvůrce. A není divu. Jeho životní osud vypadá jak nefalšovaný hollywoodský trhák.

Ve Frýdlantském výběžku byla řada statků, které se nedočkaly našich časů. Některé se ale změnily k nepoznání. Taková je i Levandulovna v Raspenavě, kterou v roce 2019 založila Adéla Heindorferová.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

(Skutky 4:32–37) Jak vypadají věřící a církev, kteří jsou na správné cestě za Bohem? Bible popisuje první křesťany jako společenství jednoho srdce a jedné duše, kde nikdo netrpěl nouzí a všichni vydávali mocné svědectví o Ježíši Kristu. Tento text ze Skutků 4:32–37 nám ukazuje, že jsme zachráněni jako jednotlivci, ale nejsme zachráněni k tomu, abychom zůstávali jako jednotlivci. Bůh nás povolal do jednoty s Kristem a jednoty s dalšími věřícími. Taková jednota je nejen obrazem Kristovy lásky, ale i svědectvím Článek Jedno srdce a jedna duše se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

Když vám jeden z nejlepších českých kuchařů radí, jak na smažený bedly, je na čase natočit další #reflexetydne, tedy další díl 111, už celkem 35. Bude to o tom, ano opět s Karlem na procházce, jestli je dobré dodat někomu v podnikání nadšení nebo ho rovnou osprchovat proudem bodající reality. Můžete udělat video se zaříznutím špičky nebo mluvit pro 3000 lidí. Je skvělý vařit pro lidi nebo v rukavičkách čekat na hosty? Změní to Michelin? Takový místo bude mít brzo i Brno. Káva za 450 korun  jako platit za lepší víno. A taky snídaně po darování krve. A vaření na chalupě. Bylo toho hodně. A vadí vám 50 minut nebo lepší se vrátit k 20 minutám? Výzva je hozená.

Česko je zemí motoristů, zároveň trpí dopravní chudobou. Taková věta nedává žádný smysl, ovšem jen na první pohled. Zvláště v předvolebním boji může získat nečekaný význam. Emotivní termín chudoba se v médiích a dokonce ve vědeckých studiích často zneužívá, někdy však označuje něco konkrétního. Tak je tomu u dopravní chudoby.

Mim a klaun. To není povolání ani role, ale stav mysli. Takové bylo motto mima, klauna, mluvícího herce a bluesmana Borise Hybnera. „Poprvé jsme se setkali u přijímaček na katedru nonverbálního divadla na pražské HAMU,“ vzpomíná v dokumentu Radim Vizváry. „Už tam se ukázala jeho hravá povaha.“ Hybner měl za sebou spoustu vzletů i pádů. A právě díky nim mohl být svým studentům oporou. Pomohl jim uvědomit si, že vlastní traumata a neúspěchy mohou přetavit v umělecký tvar.

Přibližujeme vesmír všem. Takové je motto amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), který vznikl 29. července 1958 na přímý příkaz prezidenta Dwighta Eisenhovera. A to za poměrně pohnutých okolností. V 50. letech minulého století se rozhořel boj o dobytí vesmíru. Prim v něm hrály dvě největší mocnosti: USA a SSSR, což v době studené války znamenalo souboj o světovládu a technologickou převahu.

Do voleb zbývají dva měsíce a voliči stále neví, co mohou od našich politických stran po volbách očekávat. Hlavní favorité voleb – ANO i Spolu – totiž stále nezveřejnili svůj program. Přitom politici i komentátoři hovoří o zásadních volbách, které rozhodnou o směřování státu. Zdá se ale, že absence programu nikomu příliš nevadí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na první pohled výhodná koupě: byt za necelé tři miliony. Až níže se ale dozvíte o téměř šestimilionové anuitě. Družstevní byt nakonec levněji nevyjde, obejdete se ale bez hypotéky a dokládání příjmů.Ta cena přímo udeří do očí. Byt 2+KK na Praze 6 o rozloze 54 m2 s prostornou terasou za 2 890 000 Kč. V ceně je i parkovací místo a sklep. V kontextu současných cen nemovitostí nevídané, nejen v hlavním městě. Kdo inzerát rozklikne, pochopí, v čem je háček.Inzerovaná cena není úplná. Jedná se o družstevní byt a krom necelých tří milionů, které zájemce za družstevní podíl bezprostředně zaplatí, musí splatit ještě tzv. anuitu. Ta v tomto případě činí necelých šest milionů.„Nesplacená částka za anuitu, kterou začínáte splácet až po dokončení bytu, činí celkem 5 882 770 Kč. Byt lze kdykoliv převést do osobního vlastnictví po splacení anuity. Aktuální měsíční splátka anuity bytu činí 31 408 Kč a je nyní nastavena na 35 let. Není třeba hypotéka ani dokládání příjmů,“ stojí v inzerátu na serveru Sreality.cz.Takových příkladů najdeme na realitních serverech v poslední době celou řadu. „Je to trošku skryté, transparentnost je klíčová,“ kritizuje inzertní praxi expert na financování bydlení v podcastu Ve vatě Libor Ostatek.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Vlastní bydlení jen pro bohaté. Dramatičtější pád příjmů po nástupu do penze. Více odpracovaných let. Vyšší mzdy. Takové jsou ekonomické vyhlídky generace Z, tedy dnešních teenagerů až třicátníků.Generace Z vyrostla obklopená technologiemi a sociálními sítěmi, dospívala během pandemie a na pracovní trh vstoupila uprostřed obří inflace a krize bydlení. Nyní se před námi rozprostírá mlha ekonomické nejistoty tak hustá, že by se dala krájet. Na východě válka, na západě nepředvídatelný Trump.Že by měla gen Z složitější startovací pozici než generace před ní, si přesto ekonom Dominik Stroukal nemyslí. „Nemusíme na ně ale koukat spatra a měli bychom vidět, co si s sebou ponesou.“ Jaké ekonomické vyhlídky čekají na lidi narozené mezi roky 1997 až 2010, tedy dnešní teenagery až třicátníky?*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Pro politika, který to dělá s touhou něco změnit je odvaha nezbytná. Tomu, kdo tam jde pro osobní benefity, pak naopak překáží, je přesvědčený Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí za vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS) a spoluzakladatel strany TOP 09. „Takové typy ji odkládají v šatně,“ doplňuje pro Český rozhlas Plus dlouholetý politik. Odvaha je podle něj nezbytná pro politiky, kteří se pro dosažení svých cílů nebojí zápasit. A za takového se považuje.

Pro politika, který to dělá s touhou něco změnit je odvaha nezbytná. Tomu, kdo tam jde pro osobní benefity, pak naopak překáží, je přesvědčený Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí za vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS) a spoluzakladatel strany TOP 09. „Takové typy ji odkládají v šatně,“ doplňuje pro Český rozhlas Plus dlouholetý politik. Odvaha je podle něj nezbytná pro politiky, kteří se pro dosažení svých cílů nebojí zápasit. A za takového se považuje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jen obtížně bychom hledali dějinné období bez špionů, získávání informací, vytváření dezinformací a snahy ovládat dění. Za studené války vygradovaly špionské operace do neobyčejných výšin. A některé později vyplynuly na povrch. Takový byl i skandál z října 1998. Nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva měl obdržet zasloužilý rakouský politik a podporovatel česko-rakouských vztahů Helmut Zilk, o kterém v té době média psala, že spolupracoval se Státní bezpečností.

Jen obtížně bychom hledali dějinné období bez špionů, získávání informací, vytváření dezinformací a snahy ovládat dění. Za studené války vygradovaly špionské operace do neobyčejných výšin. A některé později vyplynuly na povrch. Takový byl i skandál z října 1998. Nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva měl obdržet zasloužilý rakouský politik a podporovatel česko-rakouských vztahů Helmut Zilk, o kterém v té době média psala, že spolupracoval se Státní bezpečností. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Napůl ostříhaná hlava budí pozornost. Co se to stalo? Proč mistr kadeřník nedokončil dílo? Došlo k nepředvídané události, jako třeba že prasklo vodovodní potrubí? Anebo si to zákazník tak přál? Takové otázky mi táhly hlavou, podotýkám, že hlavou úplně ostříhanou až na kůži. Stál jsem na okraji louky napůl posekané, s vynechanými pruhy. Opravdu mi připomněla hlavu napůl ostříhanou.

„Trump útočí na jednotu Evropy. Snaží se vyjednávat s jednotlivými lídry zvlášť a napomáhá našemu štěpení,“ říká zpravodajka Deníku N ve Spojených státech Jana Ciglerová. Svou první plánovanou zahraniční cestou do arabských zemí dal podle ní americký prezident Evropě najevo, že pro něj starý kontinent není na prvním místě. „K Trumpovi se tam chovali jako ke králi. Je z toho v rauši a blahu. Konečně si připadá jako king. Takovému uvítání se mu v Evropě ani Kanadě nikdy nedostane, protože tam jde o podstatu věci, a ne o pozlátko,“ říká ve Studiu N. Trumpovi podle Ciglerové připadá nespravedlivé, že mu coby nejmocnějšímu muži na světě neposkytují Spojené státy takový komfort, jaký viděl v arabských státech. „Je okouzlený bohatstvím a opulencí, jimiž disponují arabští lídři. Takhle by si to představoval pro sebe,“ říká zpravodajka. Během zastávky v Kataru dostal Trump luxusní dar – letadlo Boeing-747. „Katar by byl hloupý – cituji experty –, kdyby se nepokusil nasadit do letadla odposlouchávací zařízení. Bezpečnostní technici říkají, že by se letadlo muselo rozšroubovat na nejmenší dílky, aby se z něj mohl stát Air Force One, který splňuje bezpečnostní opatření. To by trvalo roky.“ Jak se obchodní dohody s arabskými zeměmi promítnou do vztahu USA s Izraelem? Proč Trumpova administrativa patří mezi nejzkorumpovanější v moderní historii země? Jak se Trump a jeho blízcí angažují ve světě kryptoměn? Jaký ohlas mají pouliční protesty? A jak moc reálně si Trump pohrává s myšlenkou změny ústavy, aby mohl vládnout i potřetí? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.