POPULARITY
Categories
Fotbal v mezní situaci, kdy nevíte, jak dlouho tu ještě budete a co se s vámi stane v nejbližších týdnech nebo měsících. Víte jenom jedno, že jste ve vězení a že sport vám pomůže snést každodenní teror, nesvobodu a ohrožení. Takový byl fotbal v židovském ghettu Terezín, kde se hrála liga v letech 1943 a 1944.
Fotbal v mezní situaci, kdy nevíte, jak dlouho tu ještě budete a co se s vámi stane v nejbližších týdnech nebo měsících. Víte jenom jedno, že jste ve vězení a že sport vám pomůže snést každodenní teror, nesvobodu a ohrožení. Takový byl fotbal v židovském ghettu Terezín, kde se hrála liga v letech 1943 a 1944.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Američtí a izraelští vědci objevili dosud neznámý archív DNA staré nejméně 400 milionů let. Jde o úseky, které rozhodují o tom, které geny budou aktivní a které ne. Takové „vypínače“ v rostlinách zůstaly nejspíš ještě z doby, než se oddělily kvetoucí rostliny od ostatních.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Z vyjádření Andreje Babiše vyplývá, že jeho vláda nepovažuje pojistky nezávislosti České televize a Rozhlasu za důležité. Podle socioložky médií Maríny Urbánikové zatím Česko nejde slovenskou nebo maďarskou cestou, kde byl vývoj mnohem rychlejší a média se stala nástrojem státní propagandy. Přiznává ovšem, že se situace může v blízké budoucnosti zhoršit. Podle jejího názoru jsou veřejnoprávní média v Česku pod politickým vlivem už nyní, a to skrze fungování Rady ČT a Rady Českého rozhlasu. Především Česká televize podle jejího názoru reaguje na kritiku velmi defenzivně a své chyby málokdy přiznává. Takový postoj navíc prohlubuje negativní postoj jejích kritiků. Silná instituce je podle Urbánikové ochotná o vlastních pochybeních diskutovat. O těchto tématech se s Marínou Urbánikovou bavíme v podcastu Studio Alarm+. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/
Neptunův měsíc Nereid patří mezi nejpodivnější objekty Sluneční soustavy. Obíhá po velmi protáhlé dráze a dlouho nebylo jasné, jak se na ni dostal. Nová studie ale naznačuje, že může být posledním přeživším z původní soustavy měsíců, která obíhala Neptun před miliardami let.Podle astronomů mohlo vše změnit zachycení Tritonu, největšího měsíce Neptunu. Triton pravděpodobně vznikl jinde a byl gravitačně „uloven“ z Kuiperova pásu. Taková událost by ale znamenala obrovský gravitační chaos. Původní měsíce mohly být vyvrženy do vesmíru, rozbity při srážkách nebo vrženy na nové dráhy.Nereid tak možná představuje fosilii dávné kosmické katastrofy. Pokud je tato hypotéza správná, díváme se na posledního člena zaniklé rodiny měsíců, která existovala ještě před příchodem Tritonu. Studium podobných objektů pomáhá astronomům rekonstruovat dramatickou minulost planet a ukazuje, že i dnešní zdánlivě klidná Sluneční soustava bývala místem pořádné kosmické řežby.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
Plán na zestátnění společnosti ČEZ je ve skutečnosti plánem na rozprodej nejvýnosnějších částí. Stát si nechá bezednou díru na bilionové investice. Takový je plán Andreje Babiše a Karla Havlíčka, kteří připravují největší transfer majetku od odb kuponové privatizace. Místo aby výnosy ze společnosti přispívaly na české důchody nebo zdravotnictví, chtějí výdělečné části podniku prodat zahraničním penzijním fondům. ---------------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/
Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.
Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.
Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.
Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.
Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.
Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.
Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.
Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.
Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.
Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.
Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.
Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.
Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ministr kultury Oto Klempíř má v pondělí předložit vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Tento týden to po schůzce s řediteli médií oznámil premiér Andrej Babiš. Je tak boj o poplatky definitivně u konce? Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Po úterním jednání pracovní skupiny, na které se sešli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů s řediteli veřejnoprávních médiích potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO) záměr koalice zrušit koncesionářské poplatky. Kolik by ale měla Česká televize a Český rozhlas místo poplatků dostávat ze státního rozpočtu, nikdo z představitelů koalice neuvedl. Návrh by měla vláda projednat v pondělí. „Nechceme mluvit do obsahu nebo tato média ‚ovládnout‘, jak se nám nejen opozice stále snaží podsouvat. Cílem je, aby už občanům nechodily složenky za službu, kterou sami nevyužívají. Takový systém dával smysl před 35 lety, když lidé na výběr neměli,“ napsal na síti X po schůzce premiér Babiš. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), jehož předchozí návrh zákona o veřejnoprávních médiích vláda smetla ze stolu, v úterý prohlásil, že obě média neutrpí finanční újmu proti současnosti. Jeho nový návrh by podle něj měl zajistit transparentnost a dlouhodobost financování. Zákon by měl platit od 1. ledna 2027. Generální ředitel ČRo René Zavoral řekl, že nehodlá přistoupit na kompromis a požaduje zachování poplatkového systému. V případě jeho zrušení chce Zavoral bojovat za výši příjmů, s čímž souhlasil i ředitel ČT Hynek Chudárek. „Opravdu čím dál tím víc přemýšlím, že ta schůzka byla o tom mít splněno, udělat si fajfku. A jsem přesvědčen, že ani Český rozhlas, ani Česká televize žádnou stafáž, ani užitečné idioty v tom procesu změny legislativy dělat nemá,“ řekl Zavoral v Ptám se já. A odmítl pozdější komentář šéfa Sněmovny a lídra SPD Tomia Okamury, že ředitelé nebyli připraveni na otázky ohledně rozpočtu: „(Tomio Okamura) prostě lže. Ta schůzka o tom přece vůbec nebyla. On moc dobře ví, že tam řekl dvě věty na začátku. Nebyla žádná diskuze o tom, jak rozpočet vypadá, z čeho se skládá, jaké činnosti Český rozhlas či Česká televize zajišťuje. Diskuze se paradoxně nejvíce vedla o sportu.“ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků. ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s 2,4 miliardy korun.Proč nechce vláda dát do zákona pojistky, které by média chránily? A co s ČT a ČRo bude dál?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Umíte si představit, jak tančí sněhové vločky? Nebo jak se při své práci pohybují pradleny? Může jejich pohyb připomínat tanec? Taková témata otevírá festival Tanec Praha, který už od roku 1989 představuje to nejlepší z tuzemského i zahraničního současného tance.Všechny díly podcastu Kavárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Malá žena s velkým srdcem. Taková je Marie Sikorová z Ostravy, která společně s manželem vytvořila Partu od Oblouku. Volné společenství lidí, v němž se každý cítí být i navzdory svému handicapu či osudu přijímaný a užitečný.
Malá žena s velkým srdcem. Taková je Marie Sikorová z Ostravy, která společně s manželem vytvořila Partu od Oblouku. Volné společenství lidí, v němž se každý cítí být i navzdory svému handicapu či osudu přijímaný a užitečný.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Spisovatel a filosof Tomáš Kulka přijel do Jeruzaléma v roce 1972 jako sekulární levicový Žid a zůstal přes dvacet let. Zažil mnichovský masakr, jomkipurskou válku i atentát na Jicchaka Rabina. Jako zpravodaj Svobodné Evropy referoval o každé z těch krizí zblízka, a přesto, nebo možná právě proto, popisuje izraelský způsob života jako schopnost brát dramata s humorem. O svých letech mezi Prahou a Jeruzalémem právě vydal knihu, která je zároveň osobní pamětí i čtivou historií Izraele od sedmdesátých do devadesátých let.
Všechno velké se skládá z malých částí. Velká hluboká důvěra se skládá z mnoha drobných zkušeností. Líbí se mi, že i Bůh s tím takhle počítá. Řekl, že budeme-li věrní v malých věcech, svěří nám i ty veliké. Pro mne je to uklidňující, protože mívám z velkých zodpovědností strach. Nemyslím si o sobě, že jsem kdovíjak chytrá nebo zdatná, abych zvládla velké věci. Ani nevím, jaké velké věci by to měly být. Ovšem maličkosti mám ráda. Zdá se mi, že celý můj život se skládá z maličkostí.Uklidit oblečení z židle, ustlat postele, vyleštit zrcadlo v koupelně, vyčistit si boty, umýt nádobí, otřít kuchyňskou linku, uvařit čaj, upéct bábovku, přesadit kytky a zalít truhlíky na balkóně. Přinést sousedce noviny, odnést odpad na kompost, zamést chodník před domem, pozdravit popeláře, napsat bratrovi, který nikdy neodepíše, optat se paní v obchodě na zdraví maminky. Nakoupit sladkosti pro sousedovy holčičky, obejmout smutnou kamarádku, pohladit manželapřed odchodem do práce, vyslechnout kohokoli, kdo to bude potřebovat, povzbudit sklíčeného, usmát se při každém pozdravu. Vypadá to, že je toho strašně moc, možná ano, ale jsou to jen drobnosti. To přece zvládne každý. Proč by ne? Nic na tom není.Dnes ráno jsem cestou do práce absolvovala tři drobné hovory. První s paní, co u nás v domě uklízí. Libovala jsem si, jak pěkně voňavý prostředek na mytí používá, že celý dům krásně voní. Byla ráda, že jsem si jí vůbec všimla. Mou pochvalu vzala s uzarděním. Na ulici za rohem na mne volala známá paní. Nic konkrétního nechtěla, jen se tak potřebovala ujistit, že i když se věci zdají být těžké, že to určitě dobře dopadne. Vlastně nevím, o čem přesně mluvila, ale mé povzbuzení, že z každého problému je východisko a ona je určitě najde, jí stačilo ke krásnému úsměvu. Těsně před mým obchodem jsem potkala jinou známou ženu. Moc jí to slušelo. Když jsem jí to řekla, skoro si poskočila. Řekla mi, že mě ráda potkala.Takové maličkosti! Ale kdybych je minula, svět by byl chudší o trochu lásky. Snažím se být věrná v tom, na co právě stačím. Důvěřuju Bohu, že právě tak to myslel.
Europa, Enceladus a další ledové měsíce patří mezi nejslibnější místa pro hledání mimozemského života. Nová česká studie ale upozorňuje na problém, který může budoucím sondám výrazně zkomplikovat práci: na jejich povrchu může vznikat extrémně pórovitý a křehký „nadýchaný led“.Vědátoři týmu, v němž je i Petr Brož, fčil ale ukázali, že za specifických podmínek se led netvoří jako pevná krusta, ale spíše jako jakási kosmická ledová pěna nebo kaše. Takový materiál má velmi nízkou hustotu, snadno se drolí a jeho mechanické vlastnosti se výrazně liší od běžného ledu, se kterým počítají konstruktéři přistávacích modulů.Objev je důležitý zejména pro budoucí mise k Europě a dalším ledovým světům. Pokud se podobný materiál na jejich povrchu skutečně nachází, budou muset konstruktéři přehodnotit návrhy přistávacích systémů i způsob odběru vzorků. Hledání života ve Sluneční soustavě tak možná komplikuje něco tak obyčejného – a zároveň neobyčejného – jako led...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
Křišťálově čisté moře, na kterém se v záři půlnočního slunce pomalu pohupují mohutné ledovcové hory i menší kry. Takový dramatický výjev mohou v těchto dnech a nocích pozorovat návštěvníci fjordu u grónského města Ilulissat. Místní Jakobsonův ledovec patří k nejrychlejším a nejaktivnějším ledovcům na světě a oblast kolem něj je jedním z nejikoničtějších míst celého Grónska. Na místo, ležící zhruba 250 kilometrů severně od polárního kruhu, se vydala reportérka Zdeňka TrachtováVšechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.
Tentokrát si připomeneme 31. květen v minulosti.Všechny díly podcastu Neděle Marie Tomsové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.
Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Odborníci na lidská práva a problematiku menšin se dnes sešli na Úřadu vlády s členy kabinetu kvůli přesunu vládních odborů na ministerstva. Část z nich ale v průběhu odešla, jednání označila za divadlo. Co s celou agendou bude?Hostem Ptám se já je bývalý ministr práce, poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL).Skupinu předních odborníků měl do Strakovy akademie napřímo pozvat premiér Andrej Babiš (ANO) poté, co mu zaslali rezignace na své posty ve vládních radách a výborech. Ze schůzky na protest někteří zástupci lidskoprávních a protidrogových organizací a vládních rad odešli předčasně. Popsali ho jako smutné, nedůstojné, šaškárnu či absurdní divadlo.Podle nich vláda podobu jednání na poslední chvíli změnila. Místo užšího vyjednávání se koná široké setkání k představení změn.Schůzka byla reakcí na rozhodnutí kabinetu o převodu agendy lidských práv a protidrogové politiky z Úřadu vlády pod čtyři ministerstva. Ke změně by mělo dojít už od července. S odbory a odděleními se má přemístit i osm vládních rad a jejich zázemí. Vláda krok schválila na návrh premiéra Babiše a šéfky Úřadu vlády Barthy minulé pondělí bez předchozí debaty s experty. Odborníci na lidská práva i problematiku závislostí plán ostře kritizují. Převáděná agenda se podle nich týká více ministerstev dohromady, a je tedy potřeba uchovat nadresortní řízení. Doufají, že kabinet záměr přehodnotí. Premiér dnes prohlásil, že experti budou mít v novém uspořádání agend lepší podmínky pro práci. Rady chce zachovat pod sebou.„Je vidět deficit toho, že Andrej Babiš vůbec nemyslí, nečte ty věci, někdo mu to připraví, on to dá na vládu, tam všichni sklopí hlavu, schválí mu to, nikdo z ministrů neřekne: ‚Šéfe, je to blbost, zastavme to na 14 dní, pojďme se nad tím zamyslet, takhle to dělat nemůžeme.‘ Protože jestli si někdo myslí, že národnostní menšiny jsou zpěv a tance, a proto to strčí pod kulturu, tak je úplně mimo,“ komentoval plán vlády bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Ptám se já. V rozhovoru také reagoval na vlnu kritiky jednotného měsíčního hlášení. „Když ten systém dotáhneme k tomu, aby opravdu byl plně vychytán, což je otázka ještě příštích týdnů, možná dvou, tří, čtyř měsíců, tak se ukáže jednoznačně, že to nebyla absurdita roku,“ řekl Jurečka. „Věřím, že kdybychom si tady sedli za rok nebo za dva, tak řekneme, že jednotné měsíční hlášení bylo obrovským posunem pro fungování tohoto státu.“Bývalý ministr práce komentoval i plánované úpravy důchodů, kterými by vládní koalice zrušila nebo změnila kroky provedené předchozí vládou. „Jestli dneska Alena Schillerová musela rozvázat pravidla rozpočtové odpovědnosti, aby vůbec měli aspoň na část svých volebních dárečků, tak po roce 2030 se z toho úplně zblázní,“ dodal.Proč kabinet přesouvá vládní odbory ze Strakovy akademie? Jak moc je potřeba změnit superdávku? A jaké změny důchodu chystá Babišova vláda?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Tenhle díl Generačního konfliktu je bonusový. Původně jsme chtěli konsenzuálně představit naši stejnojmennou knížku, která vyjde 11. června. Ale dopadlo to jako vždycky. Absolvovali jsme přestřelku o základní témata, jako je přístup generací k partnerství a sexu, ke komunikaci či genderovým rolím.O tom všem je ale ostatně i knížka, kterou si už teď můžete se slevou objednat na https://www.albatrosmedia.cz/tituly/100871253/generacni-konflikt/.Obsahuje i obsáhlé slovníky výrazů generace Z a generace boomerů. Jeden příklad: Víte, vy mladší, čemu se říkalo „bakeliťák“ či „splašený vysavač“? A tušíte, vy starší, co to je „aura farming“? Takových výrazů užitečných pro vzájemné porozumění najdete s vysvětlivkami v naší knížce desítky.Knížku pokřtíme 11. 6. v kavárně Stará škola v Praze na Smíchově. Moderátorkou křtu, který bude obsahovat i překvapení, bude Zuzana Tvarůžková.Standardní díl podcastu Generační konflikt tentokrát vyjde mimořádně ve čtvrtek.Celá verze podcastu je k dispozici na platformách Herohero nebo Opinio. Nejnovější díly ve zkrácené verzi a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.
Důvodů, proč teď pardubického výrobce výbušnin Explosia prodat, je více. Jedním z nich je, že klíčový odběratel až poloviny produkce investuje do konkurenční fabriky, tvrdí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Stát se podle něj naopak „opatrně“ poohlíží v zahraničí po rafinériích, které považuje za strategické. A nepochybuje o tom, že současná vláda dokončí zestátnění ČEZ. Říká to v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové na Českém rozhlase Plus.
Včely, vosy, sršni a čmeláci – někoho jejich bodnutí jen zabolí. U alergiků ale může nastat reakce, která bez včasného zásahu lékařů může dopadnout fatálně. Věděli jste, že pokud jste alergičtí na bodnutí včely, nemůžete být alergičtí na bodnutí vosy, a naopak? Takové případy jsou velmi vzácné. Hostem podcastu IKEM je MUDr. Jana Vydláková, vedoucí Ambulance klinické imunologie a alergologie, která přibližuje další zajímavosti spojené s alergií na blanokřídlý hmyz. Jak poznáte nebezpečnou reakci po žihadle? A jak pomáhá imunoterapie?
Říkalo se jim všelijak. Babičky, porodní báby, ale taky báby pupkořezné, ženy položné nebo fušerky. U porodů bývaly od nepaměti, než je vystřídali lékaři porodníci. Co všechno ale musely porodní báby vědět a znát? A jaké bylo jejich postavení ve společnosti?Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Hlasujte pro Ptám se já v anketě roku Podcast roku.--Válka v Íránu a s ní spojené narušení dodavatelských řetězců už trvá přes dva měsíce. Už za duben se objevila varovná čísla ohledně inflace, která zrychlila. Jaké dopady nás čekají?Hostem Ptám se já byl exministr průmysl a místopředseda STAN Lukáš Vlček.Inflace v dubnu zrychlila na 2,5 procenta. Ve srovnání s březnem byly ceny o 0,5 procenta vyšší. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu. Podle analytiků stálo za zrychlením inflace zdražení pohonných hmot v důsledku války na Blízkém východě. Konflikt v Íránu mimo jiné vedl k zablokování Hormuzského průlivu, který je hlavní trasou pro vývoz ropy i dalších surovin z Perského zálivu. Pokud zůstane i nadále uzavřený, analytici očekávají, že se krize postupně odrazí v ekonomice a celková inflace ještě poroste.Vláda Andreje Babiše (ANO) kvůli prudkému zdražování pohonných hmot v dubnu spustila balíček opatření. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) minulý týden oznámila, že regulace marží i snížení spotřební daně z nafty bude v Česku pokračovat i v květnu.„Vláda dodnes nepředstavila nějaký jasný plán, co s tím chce dělat. A všem je jasné, že ta krize prostě pokračovat bude. A i kdyby se zastavila zítra, tak to negativní dopad na nás mít bude,“ řekl v Ptám se já bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). „Zatím jsou kroky vlády podle mě velmi rozpačité a možná velmi naivní.“„Vláda by měla před lidi předstoupit a říct: ‚Takový máme plán a jenom samotné daňové úlevy stačit nebudou‘,“ dodal.Jak zafungovaly cenové stropy? Jaká opatření by vláda měla dál udělat? A stane se hnutí STAN nejsilnější stranou opozice?Hlasujte pro náš pořad v anketě roku Podcast roku.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Stal se hřbitov v pražských Ďáblicích symbolem nenávisti až za hrob? O nehumánním, tajném pohřbívání odpůrců komunistického režimu do anonymních šachet při severní zdi ďáblického hřbitova i jinde mluví v pořadu Jak to bylo doopravdy publicistka Ivana Chmel Denčevová a odborník na právní dějiny Kamil Nedvědický. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Přijmi mě tak, jak jsem. Romantická láska se ve filmech i knihách často vyobrazuje formou bezpodmínečného přijetí. „To po nás chce nejenom, že mě přijmeš takového, jaký jsem, ale přijmeš mě úplně se vším – s mým myšlením, postoji a nikdy nebudeš chtít, abych se změnil,“ přibližuje v Leonardu Plus párový terapeut a spisovatel Jan Vojtko. Takový model by ale měl fungovat mezi rodiči a dětmi, nikoli partnery, zdůrazňuje.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Češi mají tendenci držet si od velkých světových událostí odstup. "V každém z nás je malý hobit, který má rád pohodlí své nory," říká ekonom Mojmír Hampl. Takový přístup je ale podle něj iluzorní. Globální krize se české reality dotýkají mnohem víc, než si připouštíme – od cen energií až po dostupnost surovin.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Češi mají tendenci držet si od velkých světových událostí odstup. "V každém z nás je malý hobit, který má rád pohodlí své nory," říká ekonom Mojmír Hampl. Takový přístup je ale podle něj iluzorní. Globální krize se české reality dotýkají mnohem víc, než si připouštíme – od cen energií až po dostupnost surovin.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Porucha příjmu potravy je na první pohled viditelná, ale ve skutečnosti se odehrává hluboko uvnitř. Nejde jen o jídlo, váhu nebo vzhled. Jde o vztah k sobě samým, o hodnotu, kterou si přisuzujeme, o tlak společnosti i o osobní příběhy, které si neseme. Takový je i příběh paní Kláry.
Porucha příjmu potravy je na první pohled viditelná, ale ve skutečnosti se odehrává hluboko uvnitř. Nejde jen o jídlo, váhu nebo vzhled. Jde o vztah k sobě samým, o hodnotu, kterou si přisuzujeme, o tlak společnosti i o osobní příběhy, které si neseme. Takový je i příběh paní Kláry.
CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Než jsem odjel do Budapešti, myslel jsem si, že vyhraje Viktor Orbán. Po týdnu jsem se vrátil přesvědčený, že zvítězí Péter Magyar,“ říká ve Studiu N redaktor časopisu Reflex Oliver Adámek. „Na Orbánových mítincích jsem na vlastní oči viděl atmosféru strachu z prohry. Lidé byli vystrašení, řekl bych až skoro agresivní. Příznivcům Ukrajiny a opozičním politikům sprostě nadávali, cítil jsem tam negativní emoce,“ líčí novinář. Naopak Magyarova předvolební shromáždění popisuje jako plná euforie. „Lidé jsou si tam jistí, že vyhrají. Opoziční lídr působí charismaticky, lidé se smějí jeho vtipům, mluví hodinu vkuse a je to strhující. Je nesporně rétoricky talentovaný,“ říká. „Zároveň se z něj stal love brand, na sítích už má větší dosahy než současný premiér.“ Proč Maďaři inklinují k lídrům s autoritářskými sklony? Nestal by se z Pétera Magyara jen druhý Orbán? Jaké špionážní kauzy provázejí aktuální předvolební kampaň? A co se od Orbána jezdí učit světoví konzervativci? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion
Jarní setí a sázení nesouvisí jen se zahradami, poli a loukami. Doplnění a obnovu potřebují i lesy. Takové pěstování ale vyžaduje mnohem více času. Jen takový smrk roste tři a půl roku, než je z něj sazenice. Své o tom vědí i majitelé lesní školky v Pravíkově na Vysočině.
„CO2 v tom pojetí, jak ho provozuje Evropská unie, je za prvé blbost a za druhé lichva. Oni si z toho udělali ideologické platidlo, zelené odpustky, za kterými už není jenom hřích, ale to, že když normálně žijeme, tak musíme zaplatit odpustek. A tento odpustek nejde Evropě,“ říká tajemník České společnosti pro energetiku Hynek Beran v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 14.04.2026, www.RadioUniversum.cz
Patnáctikilová peřina, které se nejde zbavit. Takový je život s psychiatrickou poruchou podle influencerky Jany Vítové. „Je to neviditelný postižení,“ dodává. Na svých sociálních sítích s humorem vzdělává o poruše osobnosti i závažném premenstruačním syndromu, který doprovází deprese i sebevražedné myšlenky. Jak se jí s diagnózami žije? Dozvíte se v Impaktu.
Jarní setí a sázení nesouvisí jen se zahradami, poli a loukami. Doplnění a obnovu potřebují i lesy. Takové pěstování ale vyžaduje mnohem více času. Jen takový smrk roste tři a půl roku, než je z něj sazenice. Své o tom vědí i majitelé lesní školky v Pravíkově na Vysočině.
Současný svět se pro mnoho lidí stává méně přehledným a hůře čitelným. Jistoty, na které jsme byli zvyklí – od životních drah po autoritu institucí – slábnou a odpovědnost za orientaci se přesouvá na jednotlivce. Takovým tématům se ve své knize Osamělí hrdinové věnuje sociolog Pavel Pospěch. „Svoboda je něco, co se každému líbí, co všichni rádi přijmeme za své. Ale že to má i nějaké stinné stránky, to už ne tak dobře vidíme,“ upozorňuje. Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Některá zvířata se ze zoologických zahrad dostanou do volné přírody, kde mají vytvořit samostatnou populaci. Takovému momentu ovšem předchází logisticky náročná a dlouhá cesta. „Když zvíře vypouštíte do volné přírody, tak to není tak, že rovnou vyběhne z bedny a už se neuvidíte,“ objasňuje v Hovorech Oliver Le Que z marketingového oddělení pražské zoo, který dokumentoval návrat koní nebo nosorožců do míst jejich původního výskytu.