Podcasts about takov

Teď vyrazíme za sportem a představíme vám hradecké Dragons, kteří fungují už od roku 2016 a hrají třetí nejvyšší soutěž amerického fotbalu v Česku. Domácí zápasy i tréninky mají na Slávii, v posledních letech pravidelně bojují o finále a rádi by se posunuli do vyšší ligy. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď vyrazíme za sportem a představíme vám hradecké Dragons, kteří fungují už od roku 2016 a hrají třetí nejvyšší soutěž amerického fotbalu v Česku. Domácí zápasy i tréninky mají na Slávii, v posledních letech pravidelně bojují o finále a rádi by se posunuli do vyšší ligy.

Dožít a zemřít doma chce podle průzkumů až 80 procent lidí v Česku. Ne vždy je to ale možné a často se nedaří ani najít volné místo v domovech pro seniory. Vzniká tak díra na trhu, kterou zaplňují nelegální služby. Taková zařízení se podle Asociace poskytovatelů sociální péče snaží vyhnout kontrolám, nezaměstnávají kvalifikovaný personál a mohou si účtovat vyšší poplatky než registrovaná zařízení. Do některých z nich se vydala reportérka Alena Hesová.

Výtah Respektu: Sjednocení šesti planet, zatmění Slunce i meteorický roj Perseidů. Unikátní souhra astronomických jevů, které je možné ve středu sledovat. Co přesně se při nich na obloze děje? Čím je to tak výjimečné? Kdy a odkud je pozorovat? A jak to dělat správně, aby byla dodržena bezpečnost? Nejen o tom mluví v nové epizodě Magdaléna Fajtová.

Dožít a zemřít doma chce podle průzkumů až 80 procent lidí v Česku. Ne vždy je to ale možné a často se nedaří ani najít volné místo v domovech pro seniory. Vzniká tak díra na trhu, kterou zaplňují nelegální služby. Taková zařízení se podle Asociace poskytovatelů sociální péče snaží vyhnout kontrolám, nezaměstnávají kvalifikovaný personál a mohou si účtovat vyšší poplatky než registrovaná zařízení. Do některých z nich se vydala reportérka Alena Hesová.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svatební móda v Alžírsku. Americká vlajka a příběh jejího vzniku. A olivy a melouny ve francouzském Bordeaux. Takové jsou Reportáže zahraničních zpravodajů.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nákupy v akci a za nižší ceny. Takový je český trh s velkými elektrospotřebiči. „Malé spotřebiče se logicky nakupují více než ty velké a u těch velkých byl loni trh negativní. V hodnotě klesl o 2,3 procenta. Není o tom, že by si je kupovali méně často, protože v kusech byla ta hodnota neutrální. Klesala ale průměrná cena,“ popisuje šéf českého a slovenského zastoupení Miele Josef Jelínek. Pokles průměrné ceny je podle něj kombinací dvou faktorů. „První jsou akce, které na to mají bezesporu vliv. To, jak se trh v konkurenčním prostředí konsoliduje, tlačí cenu dolů. Druhý důvod je, že i přes relativně vysokou inflaci v minulých letech se v našem oboru z různých důvodů nedaří zvyšovat adekvátní průměrnou prodejní cenu,“ vysvětluje Jelínek s tím, že právě v tomto je Česká republika v regionu specifická. Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Zprávy z domova, z ciziny, z divadel i z počasí. Taková byla struktura prvních pravidelných zpráv, které Československý rozhlas začal vysílat v roce 1926. Před 100 lety se zprávy z Radiožurnálu začaly ozývat dvakrát denně – kromě večera také v poledne. Zatímco zprvu zprávy četl rozhlasový hlasatel, v roce 1926 se začaly vysílat z redakčního pracoviště ČTK, kde vznikla nová hlasatelna.

Zprávy z domova, z ciziny, z divadel i z počasí. Taková byla struktura prvních pravidelných zpráv, které Československý rozhlas začal vysílat v roce 1926. Před 100 lety se zprávy z Radiožurnálu začaly ozývat dvakrát denně – kromě večera také v poledne. Zatímco zprvu zprávy četl rozhlasový hlasatel, v roce 1926 se začaly vysílat z redakčního pracoviště ČTK, kde vznikla nová hlasatelna.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Češi mají tendenci držet si od velkých světových událostí odstup. "V každém z nás je malý hobit, který má rád pohodlí své nory," říká ekonom Mojmír Hampl. Takový přístup je ale podle něj iluzorní. Globální krize se české reality dotýkají mnohem víc, než si připouštíme – od cen energií až po dostupnost surovin. (Repríza rozhovoru z 21. 4. 2026)

Od mávnutí praporku a úderu gongu přes šest až ke čtyřem signálům. Taková byla cesta časového znamení – rozhlasové tradice, které je letos právě sto let. V pravidelných denních dobách ho Československý rozhlas začal vysílat 1. dubna 1926. Před zpravodajskými relacemi ho ve vysílání slýcháte dodnes.

Nová strategie kulturní politiky sepsaná ministerstvem pod vedením Motoristů čelí kritice zástupců kultury. Vadí jim, že rezort připravil koncepci bez konzultace s odborníky a požadují její zamítnutí. Přesvědčí ministra Klempíře? Hostem Ptám se já byla předsedkyně Asociace nezávislých divadel a ředitelka divadla X10 Lenka Havlíková. Ministerstvo kultury překvapilo laickou i odbornou veřejnost, když uprostřed léta v tichosti přeložilo novou Státní kulturní politiku. Tedy koncepční plán toho, jak a kam by se měla vydat česká kultura. Předchozí koncepci přitom minulá vláda Petra Fialy (ODS) schválila teprve na podzim. Mnozí zástupci z řad umělců a kulturních institucí požadují zamítnutí nové koncepce. Kritizují, že připomínky k dokumentu bylo možné posílat pouze do včerejška. Strategie podle nich navíc vznikla netransparentně, bez předchozích konzultací s odbornou veřejností a na rozdíl od předchozí koncepce je velmi obecná a stručná. Za zarážející odborníci považují například i to, že se v dokumentu vůbec nehovoří o tvůrčí a umělecké svobodě. Proti nové strategii se už vymezila Asociace nezávislých divadel, organizace Nová síť zastupující živé umění a otevřenou kulturu nebo Kulturní a kreativní federace, která sdružuje na dvě desítky organizací, včetně Obce překladatelů nebo Herecké asociace. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) kritiku odmítá, nový dokument podle něj důsledně vychází z programového prohlášení současné vlády. Jeho cílem je posilovat kulturní život, rozvíjet ekonomický potenciál kultury a zvyšovat kvalitu života obyvatel Česka. Strategie navíc obsahuje i požadavek růstu platů umělců. Co je podle zástupců kultury na koncepci tak špatně? A jak se v Česku daří nezávislé kultuře? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Od mávnutí praporku a úderu gongu přes šest až ke čtyřem signálům. Taková byla cesta časového znamení – rozhlasové tradice, které je letos právě sto let. V pravidelných denních dobách ho Československý rozhlas začal vysílat 1. dubna 1926. Před zpravodajskými relacemi ho ve vysílání slýcháte dodnes.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nezapomenutelná Maud, moudrá stařenka ze Zlatovlásky nebo babička sypající arzén do kávy z Takové normální rodinky - to je jen několik rolí, které za svůj život sehrála Marie Rosůlková. Jaká byla mimo divadelní prkna a světla kamer? I to se dozvíte v Úžasných životech. Na legendární Meryčku zavzpomíná hudebník Jiří Stivín.

Když dostaneme na talíři větší kus masa, jak velká sousta bychom si měli ukrajovat? Platí i tady nějaká pravidla?

Když dostaneme na talíři větší kus masa, jak velká sousta bychom si měli ukrajovat? Platí i tady nějaká pravidla?

Když dostaneme na talíři větší kus masa, jak velká sousta bychom si měli ukrajovat? Platí i tady nějaká pravidla?

Když dostaneme na talíři větší kus masa, jak velká sousta bychom si měli ukrajovat? Platí i tady nějaká pravidla?

Když dostaneme na talíři větší kus masa, jak velká sousta bychom si měli ukrajovat? Platí i tady nějaká pravidla?

Když dostaneme na talíři větší kus masa, jak velká sousta bychom si měli ukrajovat? Platí i tady nějaká pravidla?

V režii Jiřího Menzela kromě herců zazářilo i samotné dějiště na Příbramsku, které si někteří návštěvníci prošli. Zavzpomínali i nad slavnými scénami z filmu. Takových oslav se účastnili ale i tvůrci.

Když dostaneme na talíři větší kus masa, jak velká sousta bychom si měli ukrajovat? Platí i tady nějaká pravidla?

Když dostaneme na talíři větší kus masa, jak velká sousta bychom si měli ukrajovat? Platí i tady nějaká pravidla?

Když dostaneme na talíři větší kus masa, jak velká sousta bychom si měli ukrajovat? Platí i tady nějaká pravidla?

Když dostaneme na talíři větší kus masa, jak velká sousta bychom si měli ukrajovat? Platí i tady nějaká pravidla?

Když dostaneme na talíři větší kus masa, jak velká sousta bychom si měli ukrajovat? Platí i tady nějaká pravidla?

Když dostaneme na talíři větší kus masa, jak velká sousta bychom si měli ukrajovat? Platí i tady nějaká pravidla?

Legenda rozhlasové žurnalistiky, šikanovaný a vězněný disident a po emigraci do Velké Británie opět úspěšný novinář. Takový byl Karel Kyncl.

Legenda rozhlasové žurnalistiky, šikanovaný a vězněný disident a po emigraci do Velké Británie opět úspěšný novinář. Takový byl Karel Kyncl.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá předsedy Amatérské divadelní asociace, vedoucího ochotnického spolku Žumpa Jakuba Pilaře a koordinátora projektu Amatéři sobě, programového ředitele Jiráskova Hronova Jana Julínka z Národního institutu pro kulturu. Hraní amatérského divadla v Česku se loni v prosinci ocitlo na Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Co to pro divadelníky znamená? Repríza z 8. 1. 2026.

Přední zkřížený vaz si dnes trhají už i děti mladší dvanácti let – a přibližně polovina z nich se ke sportu nikdy nevrátí na stejnou úroveň. Takové zranění navíc výrazně zvyšuje riziko rozvoje artrózy v pozdějším věku. „Zažíváme doslova epidemii těchto úrazů,“ říká ortoped Filip Hudeček, který se svými kolegy vytvořil preventivní program Zachraň koleno. Ten je určen dětem i dospělým a pomocí jednoduchých cviků zlepšuje neuromuskulární kontrolu – tedy schopnost nervového systému správně řídit pohyb svalů a kloubů tak, aby se snížilo riziko poranění. V Longevity podcastu Hospodářských novin Hudeček podrobně vysvětluje, proč počet těchto zranění roste a jak jim lze předcházet. 

Dvě první místa v nejobsazenější kategorii Mlékárenských dnů v Přibyslavi a dvě po sobě následující ocenění Regionální potravina se dvěma různými výrobky. Taková je vizitka Kateřiny Vackové z kozí farmy Vlčí Hory na Humpolecku, která na farmě zvládá téměř všechno sama – od péče o stádo přes dojení až po výrobu sýrů.

Zatančit si na náměstí na hity od skupiny Beatles nebo se vydat na poznávací stezku o módě a udržitelnosti. Takový letní program nabízí Jihlava a Humpolec.

Domov je místo, kam se vracíme, když jsme zmožení a nikam se nám nechce. Soudě podle vyčerpaného stavu obyvatel (nejen) západních společností se zdá, že je dnes domov obzvlášť strategickým místem. Jenže zároveň žijeme v době bezdomovectví, tvrdí Yuk Hui, hongkongský filozof působící v Rotterdamu. Co tím myslí? Podle Huie způsobila zvláště technologická revoluce, že se světem převalila globální kultura, která stírá rozdíly mezi jednotlivými světy a podřizuje nás stejným způsobům myšlení, ekonomickým modelům i nárokům. Dokonce i pluralita a její oslava se proměnily v globální klišé, konformně šířené napříč světem.Ale přinejmenším s ohledem na domov by „stejnomyslnost“ neměla být problematická. Proč by člověk neměl být doma v konformitě? Pro Yuk Huie však domov není především místo pohodlí, ale místo diferencí. Rodí se z chuti, jazyka, vkusu. Právě chuť se podle něj začíná utvářet už od batolecího věku a vytváří první rozdíly, v nichž se člověk zabydluje. A skrze první slova se zabydluje i duchovně: jazyk není jen prostředkem dorozumění, ale způsobem, jak svět zakoušíme a znovu jej „ochutnáváme“. Z tohoto procesu vyrůstá také náš vkus – estetický, morální, intelektuální. Jestliže však globální technologická kultura vede k tomu, že všude chutná všechno stejně a jazyky se pod tlakem strojové komunikace zplošťují, mizí právě ty rozdíly, které činí domov vůbec možným. Neztrácíme jen kulturní pestrost; oslabují se i podmínky, díky nimž může člověk někde být skutečně doma.Může nás zachránit už jen péče o duši? Otázka domova totiž podle Huie úzce souvisí se způsoby lidské kultivace. Právě péči o duši navrhoval jako odpověď na evropské katastrofy dvacátého století Jan Patočka, jeden z hlavních hrdinů Huiovy knihy Post-Evropa. Taková péče mimo jiné znamená vědomí, že nejvyšším cílem lidského života není efektivita, ale pravda: člověk se má každý svůj názor pokoušet překročit směrem k pravdě, a přitom jej nikdy nepřestat zpochybňovat. Otřes – i ten, který si sami přivodíme – je totiž podstatným rozměrem péče o duše. A jakkoli je pro Huie fenomenologie důležitým zdrojem filozofie, Patočkův důraz na duši považuje za symptom hlubšího problému. Toto pojetí dosud vychází z představy duše jako univerzálního principu a sebereflexe jako základního způsobu lidské kultivace. Jenže mnohé východní tradice rozvíjejí člověka jinak: méně skrze introspekci a více prostřednictvím konkrétních činností – řemesel, umění nebo tělesného cvičení.Hui má zato, že budoucnost Evropy stojí na schopnosti prakticky, nejen verbálně, docenit diference. Jednotlivé tradice by spolu měly vstupovat do dialogu nikoli proto, aby splynuly v jedinou univerzální kulturu, ale aby se každá z nich dále rozvíjela vlastní cestou. Setkání s jinou tradicí nám zároveň umožňuje uvědomit si, že ani ta naše není samozřejmá. Tato nesamozřejmost však neznamená, že bychom měli vlastní tradici opustit nebo jí přestat důvěřovat. Tradice si ostatně nevybíráme jako zboží v obchodě. Patříme k nim ještě dříve, než o nich začneme přemýšlet – skrze chuť, jazyk, vkus. Taková příslušnost se proto nestává předmětem volby, nýbrž úkolem: vědomě ji rozvíjet a nechat ji proměňovat setkáním s jinými cestami. O nostalgický návrat zde nejde, spíše se zde formuluje podmínka toho, abychom neztratili schopnost představovat si více než jednu budoucnost.

Skupina Traband po letech ticha hlásí připomenutí své činnosti s novou deskou. V sestavě kapely nechyběla ani multiinstrumentalistka a hudebnice Jana Kaplanová, která hraje na trubku, kytaru, harmonium a další nástroje.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už jste někdy přemýšleli, když si v restauraci dáte kompot, jak ho jíst správně podle etikety? Takový jablečný nebo hruškový určitě bez problémů zvládneme. Ale co když nám přinesou třeba třešňový, višňový, švestkový, tedy ovoce s peckou? Kam s ní? Radí Ladislav Špaček.

Už jste někdy přemýšleli, když si v restauraci dáte kompot, jak ho jíst správně podle etikety? Takový jablečný nebo hruškový určitě bez problémů zvládneme. Ale co když nám přinesou třeba třešňový, višňový, švestkový, tedy ovoce s peckou? Kam s ní? Radí Ladislav Špaček.

Už jste někdy přemýšleli, když si v restauraci dáte kompot, jak ho jíst správně podle etikety? Takový jablečný nebo hruškový určitě bez problémů zvládneme. Ale co když nám přinesou třeba třešňový, višňový, švestkový, tedy ovoce s peckou? Kam s ní? Radí Ladislav Špaček.

Téměř tři dekády tvoří režijní duo SKUTR. Lukáš Trpišovský říká, že bez Martina Kukučky by možná divadlo vůbec nedělal. Jejich spolupráci přirovnává ke zvláštnímu manželství: plné krizí, ale také jistoty, že ve dvou dokážou víc. V rozhovoru v Blízkých setkáních prozradil, jaké výzvy před nimi stojí při vedení Činohry Národního divadla i jakou roli má mít první scéna země v době sociálních sítí a rychlých obrazovek.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Téměř tři dekády tvoří režijní duo SKUTR. Lukáš Trpišovský říká, že bez Martina Kukučky by možná divadlo vůbec nedělal. Jejich spolupráci přirovnává ke zvláštnímu manželství: plné krizí, ale také jistoty, že ve dvou dokážou víc. V rozhovoru v Blízkých setkáních prozradil, jaké výzvy před nimi stojí při vedení Činohry Národního divadla i jakou roli má mít první scéna země v době sociálních sítí a rychlých obrazovek.

Zatím poslední film Heleny Třeštíkové měl svou premiéru na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech. Snímek, který zachycuje 50 let života zpěvačky Báry Basikové, vede v diváckém hlasování. „Jsem tím strašně dojatá,“ přiznává. „Bára tyhle Vary hodně silně prožívá. Jinak než já, protože je tu poprvé, v jiné roli, než je zvyklá být. Říká: ‚Pro mě je to výzva, otevírá se pro mě nový kus života.‘ Je z toho celá pryč,“ vypráví Helena Třeštíková.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatím poslední film Heleny Třeštíkové měl svou premiéru na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech. Snímek, který zachycuje 50 let života zpěvačky Báry Basikové, vede v diváckém hlasování. „Jsem tím strašně dojatá,“ přiznává. „Bára tyhle Vary hodně silně prožívá. Jinak než já, protože je tu poprvé, v jiné roli, než je zvyklá být. Říká: ‚Pro mě je to výzva, otevírá se pro mě nový kus života.‘ Je z toho celá pryč,“ vypráví Helena Třeštíková.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fotbal v mezní situaci, kdy nevíte, jak dlouho tu ještě budete a co se s vámi stane v nejbližších týdnech nebo měsících. Víte jenom jedno, že jste ve vězení a že sport vám pomůže snést každodenní teror, nesvobodu a ohrožení. Takový byl fotbal v židovském ghettu Terezín, kde se hrála liga v letech 1943 a 1944.

Fotbal v mezní situaci, kdy nevíte, jak dlouho tu ještě budete a co se s vámi stane v nejbližších týdnech nebo měsících. Víte jenom jedno, že jste ve vězení a že sport vám pomůže snést každodenní teror, nesvobodu a ohrožení. Takový byl fotbal v židovském ghettu Terezín, kde se hrála liga v letech 1943 a 1944.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Američtí a izraelští vědci objevili dosud neznámý archív DNA staré nejméně 400 milionů let. Jde o úseky, které rozhodují o tom, které geny budou aktivní a které ne. Takové „vypínače“ v rostlinách zůstaly nejspíš ještě z doby, než se oddělily kvetoucí rostliny od ostatních.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.

Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.

Grilovací sezóna je v plném proudu. Začátečníci obvykle volí klasický gril na dřevěné uhlí nebo brikety. Takové grilování zvládne opravdu každý.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ministr kultury Oto Klempíř má v pondělí předložit vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Tento týden to po schůzce s řediteli médií oznámil premiér Andrej Babiš. Je tak boj o poplatky definitivně u konce? Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Po úterním jednání pracovní skupiny, na které se sešli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů s řediteli veřejnoprávních médiích potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO) záměr koalice zrušit koncesionářské poplatky. Kolik by ale měla Česká televize a Český rozhlas místo poplatků dostávat ze státního rozpočtu, nikdo z představitelů koalice neuvedl. Návrh by měla vláda projednat v pondělí. „Nechceme mluvit do obsahu nebo tato média ‚ovládnout‘, jak se nám nejen opozice stále snaží podsouvat. Cílem je, aby už občanům nechodily složenky za službu, kterou sami nevyužívají. Takový systém dával smysl před 35 lety, když lidé na výběr neměli,“ napsal na síti X po schůzce premiér Babiš. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), jehož předchozí návrh zákona o veřejnoprávních médiích vláda smetla ze stolu, v úterý prohlásil, že obě média neutrpí finanční újmu proti současnosti. Jeho nový návrh by podle něj měl zajistit transparentnost a dlouhodobost financování. Zákon by měl platit od 1. ledna 2027. Generální ředitel ČRo René Zavoral řekl, že nehodlá přistoupit na kompromis a požaduje zachování poplatkového systému. V případě jeho zrušení chce Zavoral bojovat za výši příjmů, s čímž souhlasil i ředitel ČT Hynek Chudárek. „Opravdu čím dál tím víc přemýšlím, že ta schůzka byla o tom mít splněno, udělat si fajfku. A jsem přesvědčen, že ani Český rozhlas, ani Česká televize žádnou stafáž, ani užitečné idioty v tom procesu změny legislativy dělat nemá,“ řekl Zavoral v Ptám se já. A odmítl pozdější komentář šéfa Sněmovny a lídra SPD Tomia Okamury, že ředitelé nebyli připraveni na otázky ohledně rozpočtu: „(Tomio Okamura) prostě lže. Ta schůzka o tom přece vůbec nebyla. On moc dobře ví, že tam řekl dvě věty na začátku. Nebyla žádná diskuze o tom, jak rozpočet vypadá, z čeho se skládá, jaké činnosti Český rozhlas či Česká televize zajišťuje. Diskuze se paradoxně nejvíce vedla o sportu.“ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků. ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než  2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s 2,4 miliardy korun.Proč nechce vláda dát do zákona pojistky, které by média chránily? A co s ČT a ČRo bude dál?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Stal se hřbitov v pražských Ďáblicích symbolem nenávisti až za hrob? O nehumánním, tajném pohřbívání odpůrců komunistického režimu do anonymních šachet při severní zdi ďáblického hřbitova i jinde mluví v pořadu Jak to bylo doopravdy publicistka Ivana Chmel Denčevová a odborník na právní dějiny Kamil Nedvědický. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.