Podcasts about takov

Autenticita se skloňuje ve všech pádech, původní význam se ale často vytrácí v marketingových heslech a příručkách osobního rozvoje. Psychoterapeut a kouč Michal Mynář varuje před zjednodušenou představou, že být autentický znamená najít své neměnné pravé já. Taková honba je podle něj slepou uličkou. Skutečná autenticita totiž není stav, ale nekončící tvůrčí proces, ve kterém neustále balancujeme mezi potřebou svobodně se projevit a touhou po bezpečí. Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Autenticita se skloňuje ve všech pádech, původní význam se ale často vytrácí v marketingových heslech a příručkách osobního rozvoje. Psychoterapeut a kouč Michal Mynář varuje před zjednodušenou představou, že být autentický znamená najít své neměnné pravé já. Taková honba je podle něj slepou uličkou. Skutečná autenticita totiž není stav, ale nekončící tvůrčí proces, ve kterém neustále balancujeme mezi potřebou svobodně se projevit a touhou po bezpečí.

Co znamená mít srdce připravené k modlitbě a proč právě láska tvoří základ všech vztahů mezi věřícími lidmi? Taková láska, píše apoštol Petr, dokáže přikrýt množství hříchů a stát se základem opravdového společenství. Zamýšlíme se nad tím, jak se tato láska projevuje v pohostinnosti, v ochotě sloužit druhým a v úsilí, aby všechno, co činíme, bylo ke slávě Boží. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Ze státního rozpočtu na rok 2026 se stává trhací kalendář. Takový dojem musí mít každý, kdo sleduje politickou debatu o něm. Budoucí premiér Andrej Babiš napočítal, že v návrhu vytvořeném odcházející vládou chybí přes 85 miliard ve výdajích a o 15 miliard jsou nereálně nafouknuté příjmy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nakolik má prezident podle veřejnosti a podle zvyklostí mluvit do skládání vlády? Proč zdůrazňuje některé body programového prohlášení? A převládají v Česku autoritářské tendence? „Častý postoj je: pro lidi, jako jsem já, nezáleží na tom, jestli je demokracie nebo komunismus. Takový nezájem, pokles loajality k demokracii, když máte pocit, že pro vás neslouží,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop. V pořadu Jak to vidí... rozebírá tři body, jak pozvednout zaostávající regiony.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nakolik má prezident podle veřejnosti a podle zvyklostí mluvit do skládání vlády? Proč zdůrazňuje některé body programového prohlášení? A převládají v Česku autoritářské tendence? „Častý postoj je: pro lidi, jako jsem já, nezáleží na tom, jestli je demokracie nebo komunismus. Takový nezájem, pokles loajality k demokracii, když máte pocit, že pro vás neslouží,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop. V pořadu Jak to vidí... rozebírá tři body, jak pozvednout zaostávající regiony.

Znovu o společenství je řeč v nahlížení do díla amerického psychologa Stanleyho Hauerwase, které se zaměřuje na kázání na hoře. Novou realitu může žít každý člověk, který se rozhodne neskrývat svoji slabost a s otevřeností a nadějí sdílí s druhými svůj životní příběh. Taková komunita vzniká skrze Boží jednání, není možné ji vyrobit. Bůh do ní povolává - a otázkou je: Do jakých vztahů povolal Bůh mě?Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

„Vyrážka je průvodní jev, který je u dětí velmi častý. Může se objevit při každém vzrůstu teploty a často zase sama odejde. Vyrážek je strašně moc druhů a my lékaři často sami nevíme, z čeho která je. Je to taková pediatrická záhada,“ říká v Houpačkách pediatr Cyril Matějka.

„Vyrážka je průvodní jev, který je u dětí velmi častý. Může se objevit při každém vzrůstu teploty a často zase sama odejde. Vyrážek je strašně moc druhů a my lékaři často sami nevíme, z čeho která je. Je to taková pediatrická záhada,“ říká v Houpačkách pediatr Cyril Matějka.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Případ malého Bertíka, který se ocitl uprostřed nelítostného boje rodičů a na který upozornily Seznam Zprávy, opět ukázal, že stát neumí řešit vysoce konfliktní rozvody. Proč náš systém stále nedokáže ochránit malé děti? Hosty speciálu Ptám se já byly ministryně spravedlnosti v demisi Eva Decroix (ODS) a exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Na případ čtyřletého chlapce, který se stal obětí vleklého sporu mámy a táty, upozornila série investigativního podcastu Seznamu Ve stínu. V kauze malého Alberta se už několik let se řeší podezření ze sexuálního zneužívání syna ze strany otce. Podle toho je matka manipulátorka, která chtěla po rozchodu rodičů bránit otci ve styku s dítětem, a proto přišla s vymyšleným obviněním.Ostrý spor o dítě na podzim 2023 vyústil tím, že po několika týdnech, kdy se matka s Bertíkem skrývala na neznámém místě, přistoupil soud a policie k exekuci dítěte. A odebral chlapce od matky k otci. Do zamotaného případu, který koluje na sociálních sítí už dlouho, se už zapojili také přátelé matky, známé osobnosti, politici i server zabývající se tématem střídavé péče. Jedni si myslí, že malý chlapec je zneužíván a jsme svědky obrovského systémového selhání.  Druzí jsou naopak přesvědčeni, že matka si vše vymýšlí. Kde je pravda? A kde přesně systém selhává? A pomůže v podobných případech chystaná novela, která má od ledna zjednodušit rozvody? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Snížení byrokracie, snížení závislosti na dotacích, potravinový ombudsman či podpora farmám s vyšší produkcí. Takové kroky v zemědělství chystá podle svého programového prohlášení formující se vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. „Je potřeba podpořit malé a střední zemědělské podniky,“ upozorňuje v pořadu Pro a proti ministr zemědělství v demisi Marek Výborný (KDU-ČSL). „Nechceme podporovat zemědělce z Václaváku,“ namítá Karel Tureček z hnutí ANO.

Snížení byrokracie, snížení závislosti na dotacích, potravinový ombudsman či podpora farmám s vyšší produkcí. Takové kroky v zemědělství chystá podle svého programového prohlášení formující se vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. „Je potřeba podpořit malé a střední zemědělské podniky,“ upozorňuje v pořadu Pro a proti ministr zemědělství v demisi Marek Výborný (KDU-ČSL). „Nechceme podporovat zemědělce z Václaváku,“ namítá Karel Tureček z hnutí ANO.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kybernetické útoky na úřady, nemocnice i celé státy probíhají bez přestávky. Rostoucí hrozba napadení hackery se nevyhýbá ani České republice. Rekordní počet útoků v loňském roce zaznamenal Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB), v rámci měsíců bylo rekordní letošní září. Podle Miloslava Lujky – šéfa izraelské kyberbezpečnostní firmy Check Point Software Technologies pro Česko, Slovensko a Maďarsko – se tuzemsko nachází v kyberválce. Většina lidí tento konflikt ale nevidí, protože taková válka se odehrává bez vyhlášení. „Probíhá 24 hodin denně – sedm dní v týdnu. Cokoliv, co máte doma, ať je to lednička nebo chytrá televize, se může stát terčem kybernetického útoku i prostředkem k napadení zbytku chytré domácnosti. Hacker může převzít vaše zařízení a útočit skrze něj dál. Takové případy existují a stále jich přibývá,“ komentuje v Agendě SZ Byznys Lujka. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Ahmed Ghorab je počítačový vědec, kterému se díky studentské nadaci podařilo odjet z válečné Gazy. Jeho rodina tam však zůstala. Slíbil, že je dostane k sobě do Evropy. Narazil ovšem na tvrdou slovenskou byrokracii, se kterou už víc než rok bojuje. Mezitím se psychický i zdravotní stav jeho dětí výrazně zhoršil. Na Slovensku s Ahmedem Ghorabem natáčela Pavla Holcová.Reportážní série Gaza vznikla na základě třinácti rozhovorů natočených mezi uprchlíky v Egyptě i vedených online přímo s lidmi v Gaze na přelomu srpna a září 2025. Režie, zvuk a hudba Miroslav Tóth. České znění Petr Gojda.Sledujte nás také na webu ⁠⁠investigace.cz.

Apoštol Petr ve svém listu předkládá obraz člověka, který byl Bohem znovu zrozen k novému životu. Takový člověk má opouštět staré postoje: zlobu, lest a závist, a na jejich místě pěstovat touhu po Božím slovu, stejně jako dítě touží po mléku, které ho živí. Petr zároveň připomíná, že Kristus je živým kamenem, na němž stojí víra každého křesťana, i celá Boží církev.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Podepsání koaliční smlouvy, dohoda na programovém prohlášení nové vlády, rozdělení počtu křesel v ní mezi koaliční partnery. Takové jsou výsledky dosavadního jednání hnutí ANO s SPD a Motoristy sobě.

Programové prohlášení vznikající nové vlády slibuje stejně jako hnutí ANO před volbami snižování daní, zvyšování výdajů, kde to jen jde, nebo změny v důchodech. Kde kabinet na takové rozdávání vezme? Hostem Ptám se já byl ekonom David Marek. Levnější energie a energetickou bezpečnost, dostupné zdravotnictví, bydlení jako veřejný zájem, spravedlivé důchody a bezpečnost. To jsou plány, které označuje vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů za své hlavní strategické priority.Strany slibují zdravé veřejné finance. Chtějí se soustředit na efektivnější správu daní, potírání šedé ekonomiky a podpory dlouhodobého hospodářského růstu. Od roku 2027 také počítají s obnovením elektronické evidence tržeb. Zároveň se zavazují nezvyšovat žádné daně. Naopak chtějí například snížit daň z příjmů právnických osob a vrátit do dřívější podoby daňovou slevu na druhého z manželů či pro pracující studenty. Rodičovský příspěvěk pak slibují zvýšit na 400 tisíc korun. Změny by se měly dotknout i penzijního systému, jehož úpravy provedla končící vláda. Kromě zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech vznikající koalice plánuje třeba obnovení „spravedlivého valorizačního vzorce“. Takové množství plánů na straně výdajů jde ale podle odborníků jen těžko dohromady se slibem „návratu k vyrovnaným rozpočtům“.Jak si s tím druhá vláda Andreje Babiše poradí? Budeme se mít skutečně lépe? A na jak dlouho?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Podepsání koaliční smlouvy, dohoda na programovém prohlášení nové vlády, rozdělení počtu křesel v ní mezi koaliční partnery. Takové jsou výsledky dosavadního jednání hnutí ANO s SPD a Motoristy sobě.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předsedou Poslanecké sněmovny se stal lídr SPD Tomio Okamura. Kandidát nastupující koalice hnutí ANO, hnutí SPD a Motoristů sobě porazil v dnešní tajné volbě na ustavující schůzi dolní komory nominanta KDU-ČSL Jana Bartoška. Bylo to taky jedním z témat Press klubu, který se ale vysílal ještě před oznámením výsledků volby. Hostem byl pirátský poslanec a bývalý ministr Ivan Bartoš. Poslechněte si celý pořad.See omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Děláme, co nás baví a jestli to baví lidi, tak je to strašně fajn,“ říká historik Michal Stehlík, který spolu s publicistou Martinem Gromanem stojí za podcastem Přepište dějiny. Letos slaví pět let a doba, kdy točili jednou za čtrnáct dní dvacetiminutové díly, je podle Gromana dávno pryč. „Bylo to krásné a pak se to rozjelo,“ vzpomíná. Dnes už mají za sebou přes sto padesát míst po celé republice, kde mluvili s lidmi o české historii. Taková práce je přitom celoživotní učení, ale ne každý akademik by byl nejspíš ochoten se touhle cestou vydat. „Je to vysilující i fyzicky. A rodině musíte vysvětlit, že třeba každou středu večer nebudete doma,“ dodává Groman. Autoři podcastu mluví i o tom, proč je dnes historie tak přítomná v každodenní debatě. „Je to obrovský ohňostroj historických přirovnání, analogií a směrování do minulosti,“ popisuje Stehlík to, jak jsou v dnešní době někteří lidé čím dál nejistější a proto psychologicky potřebují hledat ujištění třeba právě v historii. Zároveň oba tvůrci podcastu sledují, jak se minulost stává nástrojem politiky i veřejného prostoru. Když přichází řeč na současnost, zmiňují i konkrétní jména. Třeba o tváři Motoristů Filipu Turkovi mluví jako o symbolu dnešní doby. „Je to reakce, kdy pro mnoho lidí on může znamenat to, že konečně někdo něco říká a nebojí se. A je vlastně trošku jedno, co říká,“ vysvětluje s tím, že se možná spousta lidí jednoduše brání tlaku na korektnost ve veřejném prostoru. Pokud jde o zlehčování nacistické symboliky, která se v souvislosti s Turkem diskutuje, podle Stehlíka s Gromanem takové chování nelze omlouvat. Jde o jasnou zprávu o jeho autorovi - kdo je a kde stojí. „Můžete udělat kravinu, ale můžete se za ni omluvit nebo ji už nedělat,“ dodává Groman. Jak se pozná, kdy se minulost začíná opakovat? Proč tolik lidí hledá jistotu v analogii a symbolech, které měly být varováním? A co o nás vypovídá, že se nenávistná gesta znovu objevují ve veřejném prostoru? Poslechněte si rozhovor s Martinem Gromanem a Michalem Stehlíkem z podcastu Přepište dějiny.

Pro vývoj ČVUT jako suverénní univerzity v českém i zahraničním měřítku považuje za nezbytné digitalizovat administrativní práci a využívat umělou inteligenci. Zároveň je třeba poskytnout odborníkům důstojné platové ohodnocení a umožnit jim, aby se mohli naplno věnovat své práci. Takové jsou některé z postojů nově zvoleného rektora ČVUT Michala Pěchoučka, který odpovídal na otázky Vladimíra Kroce.

Pro vývoj ČVUT jako suverénní univerzity v českém i zahraničním měřítku považuje za nezbytné digitalizovat administrativní práci a využívat umělou inteligenci. Zároveň je třeba poskytnout odborníkům důstojné platové ohodnocení a umožnit jim, aby se mohli naplno věnovat své práci. Takové jsou některé z postojů nově zvoleného rektora ČVUT Michala Pěchoučka, který odpovídal na otázky Vladimíra Kroce.

Pro vývoj ČVUT jako suverénní univerzity v českém i zahraničním měřítku považuje za nezbytné digitalizovat administrativní práci a využívat umělou inteligenci. Zároveň je třeba poskytnout odborníkům důstojné platové ohodnocení a umožnit jim, aby se mohli naplno věnovat své práci. Takové jsou některé z postojů nově zvoleného rektora ČVUT Michala Pěchoučka, který odpovídal na otázky Vladimíra Kroce.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prořežou nálety, natřou zábradlí nebo třeba vytřídí odpad. Takové práce zvládnou v Dubí na Teplicku zaměstnanci technické skupiny, kterou město nově zřídilo a postupně ji chce rozšiřovat. Svoz odpadu nebo třeba zimní úklid ulic nadále zajišťuje nasmlouvaná firma.

Skutečnost, že ve střední či slovanské Evropě rapidně ubývá dětí, už nikoho jako nová informace nepřekvapí. Nové skutečnosti ale obvykle musí nějak zachytit či pojmenovat jazyk. Jak se tedy v západoslovanských jazycích – zejména v polštině, ale i v češtině – odráží úbytek dětí? Větší odhodlání si je nepořizovat? Proměna rodičovství? Jak se jazyk vyrovnává s novými kategoriemi identit? A jak tento nový styl nahlíží ženy? Neboli hledá a nachází jazyk také nová označení pro ženy, anebo v tomto směru zůstává překvapivě konzervativní a vystačí si v době všeobecného tlaku na pozornost, neutrálnost a rovnocennost s hodnocením ženského vzhledu? O tom všem hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované tentokrát osamělý Lukáš Novosad s jazykovědkyní z Varšavské univerzity Milenou Hebal-Jezierskou, která právě neologismy (tedy nová slova) mezi polštinou, češtinou a slovenštinou zkoumá.Úvod epizody přináší skoro až slovníkový přehled nových polských slov spojených zejména s mateřstvím. Slova jako „bezkidka“ či „madka“, která usilují pojmenovat tendenci vlastního hrdého a svobodného rozhodnutí nemít děti a nevnímat to příznakově jako něco negativního. Jsou to pokusy zachytit zřetelný společenský rys naopak pozitivně či přinejmenším neutrálně. Takových slov je ale samozřejmě mnohem více, některá jsou úspěšnější a stávají se novým standardem, jiná jsou úspěšná méně a patrně se neuchytí. Zajímavé je, že čeština tak výraznou tendenci inovovat svůj mateřský slovník prozatím nemá, protože nutkání nemít děti je tu nižší než v Polsku. Slovenština je v tomto směru dokonce řečí úplně prostou, neboť slovenská společnost novým rodinným trendům propadá na slovanském západě prozatím nejméně.Chybějí-li děti, nechybí ovšem nutkání uplatnit mateřské city – aťsi náhražkou. A tak se polská společnost nenápadně stala skoro evropským šampionem v psím chovatelství. Poláci jsou po Angličanech aktuálně druzí nejvášnivější pejskaři na kontinentu (Češi v tomto směru o sobě mají mylné představy). Psi samozřejmě nahrazují děti, což se projevuje také v jazyce. Místo pojmu mateřství se objevuje třeba (v českém překladu) „psateřství“. Místo syna je „psyn“, místo dcery (polsky córka) je „psórka“. Existují ale také pojmy pro psí mateřskou dovolenou. Nic z toho v češtině prozatím nemáme, jelikož tendence v sousedním blízkém jazyce nevnímáme, protože mu nerozumíme. Co ale není, může být, což dokládá slovník političtější, spojený v polštině se zákazy potratů, vzezřením žen či jejich politickýmukotvením. V této rovině už se projevují nápadné shody mezi polštinou a češtinou, které dokládají, že podobné jazyky mají stejné věci tendenci taky podobně řešit.Druhá část epizoda se zabývá tím, jak se polština vyrovnává s novými genderovými identitami, jak se její postupy liší od češtiny a v čem s ní naopak shodují. Polština je na tomto poli rozvinutější než čeština, dokonce má i webový portál, který nové zkušenosti přehledně a souhrnně řeší a který si vydobyl renomé a jistou společenskou autoritu: jde o web „zaimki.pl“. Aneb konečně podcast, který přináší úplně nové informace.

Období uplynulých pěti, šesti let, které se někdy nazývá ekonomickou krizí, je definitivně za námi. Přinejmenším si to myslí spotřebitelé a do určité míry s nimi souhlasí i podnikatelská veřejnost. Takový závěr vychází z říjnové zprávy Českého statistického úřadu, který průběžně zjišťuje náladu jednotlivých hráčů na ekonomickém poli.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co pomáhá otevřít dětskou mysl a připravit ho na nové podněty, které výuka přináší? „Děti se musí cítit bezpečně,“ zdůrazňuje v pořadu Reparát kanadská psycholožka Tamara Neufeld Strijack. Učitelům doporučuje třeba dát dítěti najevo, že ho vnímají. „Oslovit ho jménem, zeptat se, co dělalo o víkendu. Takový žák nebo žákyně se pak mohou uvolnit, jejich mysl se otevře a mohou se začít učit. Další variantou je vyučovat v režimu hry, v němž se děti nestresují z výkonu.“

„V českém mediálním prostoru jsou trans lidé rámováni jen jako někdo, kdo trpí. To jsme se snažili novým filmem pozměnit,“ říká režisérstvo Kateř Tureček. Dokument Trošku se to pozmění sleduje mladou protagonistku Yuri a její podporující maminku, jak společně zvládají překážky spojené s tranzicí. „Takové autentické lidské příběhy se vytrácejí, je vidět více kulturních válek, ve kterých o trans osobách pouze mluví ostatní.“

Která z hlav francouzského státu se kdy ocitla ve vězení ve Francii? Takových je málo. Za revoluce byl uvězněn král Ludvík XVI., ten byl později odsouzen k smrti, a po druhé světové válce byl za kolaborantství s Němci uvězněn maršál Philippe Pétain, ten ve vězení zemřel. Nyní se do vězení Santé v Paříži dostal pravicový politik advokát Nicolas Sarkozy, který je neoddělitelnou součástí francouzské politické scény konce 20. a začátku 21. století.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Okrašlovací spolek zlatohorský chce na nádraží vrátit někdejší atmosféru třicátých let minulého století. A jak říká předseda spolku, Jiří Pěčonka, mají plán na stavbu repliky původní restaurace a toalet. A také na obnovu provozu na lokálce č. 297.

Je třeba navýšit dotaci, bude nutné navýšit platby… Takové obraty se objevují ve veřejně dostupných materiálech, kterými jednotlivá ministerstva žádají vládu o zvýšení dotací ze státního rozpočtu na rok 2026 do některých oblastí veřejných služeb, například na dopravu nebo zdravotnictví. To by mohlo znamenat, že veřejné finance jsou opravdu v zoufalém stavu. Jako kdyby subalterní ministři zapomněli na slušné vychování.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vítěz nebere vše. Taková je praxe při rozdělování důležitých postů v Poslanecké sněmovně. Přesto na vůli většiny záleží, jakým způsobem se o významné funkce podělí s menšinou. Stejně jako v uplynulém volebním období nepřijde opozice zkrátka, i když to neplatí pro všechny. Mimo hru tentokrát velmi pravděpodobně zůstanou Piráti. Může za to speciální matematický postup hnutí ANO.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Okrašlovací spolek zlatohorský chce na nádraží vrátit někdejší atmosféru třicátých let minulého století. A jak říká předseda spolku, Jiří Pěčonka, mají plán na stavbu repliky původní restaurace a toalet. A také na obnovu provozu na lokálce č. 297.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dětem radí i učitelka Pavlína Zábranská. „Pro děti je úžasná věc, že si mohou zpracovávat tak velké plochy. Takové výkresy ve třídě totiž nemáme,“ říká učitelka.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Moderátorka a autorka Adéla Vinczeová vstoupila do nové sezóny svého pořadu na slovenské veřejnoprávní televizi trochu jinak, než čekala. První díl, který měl být rozhovorem s jejím manželem Viktorem Vinczem, vedení nakonec neodvysílalo s odůvodněním, že je „v širším kontextu problematický“. „Byl to lidský rozhovor mezi dvěma manželi,“ popisuje moderátorka, která ale situaci bere s nadhledem. „Necítím žádnou křivdu. Vítám zajímavé změny, které přicházejí, protože mi přinášejí nové výzvy a pohledy na svět,” dodává. Takový přístup měla i tehdy, když odešla z Markízy na podporu manžela, který se tam postavil vedení po zásazích do zpravodajství, založil odbory a televize se ho následně pokoušela různými způsoby zbavit. „Principiálně jsem se nesladila s tím, že tam takové machinace nastaly,“ vysvětlila Vinczeová, která po patnácti letech v komerční televizi uzavřela velkou etapu. Zjistila navíc, že bez televize se žít dá a podle svých slov tím vystoupila z bubliny do reality. Dnes mluví o změnách, které se dotýkají nejen médií, ale celé společnosti. Slovensko podle ní prožívá bezprecedentní napětí a rozdělení na dva tábory, pod něž se dají schovat téměř všechny názory. A tohle téma proniká i do rodin: „Můj otec má úplně jiné názory než můj muž, a přesto spolu vycházejí, protože oba mají patřičný nadhled. O nás se hádají jiní lidé,“ směje se. Dříve podle ní byla politika spíše volnočasová aktivita, dnes má ale „chapadla všude“. Vinczeová v tom vidí odraz vývoje celé společnosti. „Jako společnost jsme v pubertě. Je potřeba to nějak přežít a být vůči tomu vnímaví,“ vysvětluje s tím, že není dobré se příliš zahlcovat hněvem. Otevřeně mluví také o mateřství a cestě k němu. S manželem se rozhodli pro adopci poté, co čelili problémům s plodností, o nichž on sám veřejně promluvil. Sama moderátorka přiznává, že zpětně ani neví, zda touha po dítěti byla její vlastní, nebo to byl tlak společnosti. Musela proto sama zařadit „neutrál“ a až pak přišla svoboda. „Moje hodnota není v tom, jestli mám dítě a jestli přišlo mými porodními cestami nebo jinými,“ říká a popisuje, jak sama hledala vlastní směr. Mluví také o showbyznysu a bulváru jako o dobrém „duchovním učiteli“. „Se vším diskomfortem a pocity křivdy musíte pracovat,“ vysvětluje Vinczeová. Jak se proměnil pohled ženy, která léta formovala slovenská média? Dá se v době rozdělené společnosti zůstat laskavý, aniž by člověk rezignoval? A kde leží hranice mezi loajalitou a svobodou - osobní i profesní? Pusťte si celý rozhovor.

Americké akcie lámou rekordy. Index S&P 500 už třetí rok roste dvouciferným tempem a experti varují, že trh je „už dlouho vysoko“ a korekce může přijít kdykoli. Bezpečný přístav neexistuje. Nejlepší je mít od všeho trochu, radí.Zmíněný index S&P 500 přidal v roce 2023 celkem 26 %, loni 25 % a letos zatím zhruba 16 %. Taková série v historii moc příkladů nemá.„A když už, tak nás to potom vymetlo,“ varuje ekonom Dominik Stroukal. „Ale z historie nelze číst budoucnost. Jen je to takový výstražně zvednutý prst. Už je to dlouho vysoko,“ dodává v debatě podcastu Ve vatě, kterou jsme natáčeli na akci Colors of Finance v Ostravě.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš zopakoval, že pokud bude jeho hnutí ve vládě, nebude z rozpočtu financovat výzbroj Ukrajiny, a to proto, že Česko pomáhá prostřednictvím EU. Takové rozhodnutí by ale mohlo znamenat konec české muniční iniciativy, která z nás dělala aktivního spojence. Jak by to změnilo roli Česka ve světě? Politický geograf Michael Romancov v rozhovoru rovněž přiblíží osobnost finského prezidenta i čekání Donalda Trumpa na Nobelovu cenu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hudba není jen koncertní zážitek, ale může být i nástrojem porozumění a útěchy v dobách konfliktu. Takový byl i nedávný koncert České filharmonie ve Lvově. „Lidé reagovali jinak než tam, kde válka není. Nejvíce ocenili Dvořákův Klid nebo árii z Rusalky,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček. Jak chránit umění před politickými spory? A kde je hranice mezi svobodným uměleckým projevem a požadavkem na veřejné distancování se od politiky?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hudba není jen koncertní zážitek, ale může být i nástrojem porozumění a útěchy v dobách konfliktu. Takový byl i nedávný koncert České filharmonie ve Lvově. „Lidé reagovali jinak než tam, kde válka není. Nejvíce ocenili Dvořákův Klid nebo árii z Rusalky,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček. Jak chránit umění před politickými spory? A kde je hranice mezi svobodným uměleckým projevem a požadavkem na veřejné distancování se od politiky?

V marocké poušti se koná rave party. V davu, který se vlní do rytmu elektronické hudby, se proplétá Lewis, postarší muž s malým synem. Každému ukazuje fotku svojí dcery, kterou hledá, protože se mu už dlouho neozvala. Takový je začátek snímku Sirat, který vstupuje do českých kin. „Film ve své intenzitě není oddechovou podívanou,“ říká filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký. „Nejenom svým hrdinům, ale i publiku nabízí různá zadní vrátka do ne úplně příjemných věcí,“ dodává.

PŘIDEJTE SE KE KOMUNITĚ VÍC NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮ A PŘEDPLATITELEK STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V CELÉ DÉLCE „V Pásmu Gazy neexistuje nikdo, komu by někdo nezemřel, nikdo, kdo by se nikdy nepřesídlil. Takového člověka neznám,“ popisuje ve Studiu N Tereza Wyn Haniaková z Lékařů bez hranic. „V našich klinikách i nemocnicích je cítit, že lidé jsou prázdní, nedůvěřují nikomu a žijí ve strachu. Mají na výběr mezi smrtí a smrtí. A nejhorší je, když vám sami říkají, že jsou připraveni zemřít.“ V Gaze podle Haniakové chybí dostatek úplně všeho. „Dá se získat nějaké množství vody, ale i tak spousta lidí pije znečištěnou. Dá se sehnat mouka, takže můžou dělat nějaké placky, sem tam se dá nově sehnat nějaký kousek zeleniny, například brambory, ale není toho moc. Potraviny jako jsou vejce nebo maso jsou od začátku blokády na trhu dostupné. Lidem chybí proteiny,“ říká. Ve Studiu N předčítá dopis, který napsala její kolegyně zdravotnice: „Smrt se zdá jednodušší než nekonečný cyklus vysídlování. Už se smrti nebojíme. Každý den stejně umíráme kousek po kousku. Ráno se probudíme a předstíráme, že můžeme jít dál. Už ale nedokážu ukonejšit ani vlastní děti. (…) Nevím ještě, jak smrt přesně vypadá, ale představuju si, že asi nějak takhle.“ Lékaři bez hranic na místě pracují často v provizorních podmínkách a řadě lidí nedokáží pomoct. Sami se navíc ocitají v nebezpečí. „Museli jsme v našich složkách zavést nový akronym: ‚Beaten by others‘. Přichází k nám totiž z distribučních míst lidé, kteří mají promáčknutá žebra nebo byli pošlapáni, jak moc tam bylo lidí. Od začátku jsme také zavedli akronym ‚Wounded child, no surviving family‘. Měli jsme plné nemocnice dětí, které neměly nikoho.“ Myšlenku na normální život už Palestinci podle Haniakové dávno vzdali. „Ráno jsem mluvila se svou kolegyní. Ta holka se mi ztrácí před očima. Je strašně hubená a hrozně vyčerpaná. Minulý týden se opět musela přesídlit kvůli bezpečí. Je to cyklus násilí, který nevím, kam vede. Pořád se vám jenom honí hlavou, co dalšího se stane. Za poslední dva roky jsme se pokaždé dostali do fáze, kdy jsme si říkali, že už to nemůže být horší. Ale ono se to vždycky stalo.“ Aktualizace: V epizodě Studia N hovoří Tereza Wyn Haniaková o dvanácti mrtvých kolezích. V čase mezi natáčením rozhovoru a jeho vydáním přišel o život třináctý. Co o realitě války píší přímo lékaři z místa? Jakým lidem kvůli provizorním podmínkám už pomoct nemohou? A jak si vysvětluje netečnost velké části světa k tomu, co se v Gaze děje? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Má Evropa zatížit Čínu a Indii drakonickými cly? Nakupují přece ruskou ropu a umožňují tak Rusku financovat válku na Ukrajině. Žádá to americký prezident Trump. Jakmile Evropa tak učiní, k sankcím se připojí i Amerika. To by v tom byl čert, aby Putin nezasedl k jednacímu stolu s mírovou ratolestí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S analytickým psychologem Martinem Skálou o díle a životních zvratech švýcarského psychoterapeuta Carla Gustava Junga od jehož narození uplynulo 150 let. Moderuje Štěpán Sedláček.Dělení lidských povah na extraverty a introverty nebo představa, že se ve snech a aktivní imaginaci můžeme setkávat s archetypálními obrazy a postavami, které máme do jisté míry společné s celým lidstvem. To jsou jen některé poznatky Carla Gustava Junga, které dodnes psychologové používají a rozvíjejí. Jung se narodil 26. července 1875 ve švýcarském Kesswilu do rodiny protestantského faráře a lingvisty. Jako vystudovaný psychiatr razil přístup spojující přírodní a humanitní vědy. Čerpal také ze světových mytologií, různých náboženských tradic, mystiky či alchymie. Úzce spolupracoval se zakladatelem psychoanalýzy Sigmundem Freudem, s nímž se ovšem posléze rozešel. V období osobní krize, kdy se stáhl do ústraní, rozvinul vlastní přístup dnes známý jako analytická psychologie. V psychoterapii narozdíl od Freuda nekladl takový důraz na potlačené sexuální pudy a konflikty z dětství. Větší pozornost věnoval bezprostředním problémům a při zkoumání snů i mýtů došel k závěru, že osobní nevědomí obsahuje také zděděné obsahy z tzv. kolektivního nevědomí."V dnešní době býváme často z nevědomí paf. Jung ovšem zdůrazňoval kritický přístup k nevědomým obsahům. Když máme nějaký velký sen nebo se nám stane něco, co přesahuje hranice našeho vědomí, tak to někdy vnímáme jako obrovské poselství, které je nutné hned realizovat. Ale Jung říká, že něvědomí kompenzuje jednostrannost našeho vědomí a proto mezi nimi musí vznikat dialog. Jung se svými vnitřními postavami kriticky diskutoval. A jak se můžete dočíst v jeho Červené knize dokonce jim i někdy vyvrátil "pravdu", kterou mu přinášely. Takový přístup k nevědomí je důležitý, jinak může dojít k inflaci, kdy nevědomí člověka zahltí a on propadne nějakému archetypu či komplexu a ztratí svou kritičnost," podotýká analytický psycholog a terapeut Martin Skála s tím, že nevěnovat pozornost projevům nevědomí může vést k neuróze, kdy se člověk dostává do nesouladu se sebou samým.Co považuje za nejinspirativnější Jungovy myšlenky, metody a koncepty? Jak správně rozumět procesu individuace a čím si při něm procházel samotný C. G. Jung a jeho rodina? O co podle Junga jde v druhé polovině lidského života? A co z jeho rozsáhlého díla stojí za pozornost a další promýšlení více než 60 let po jeho smrti? A proč se Martin Skála rozhodl psát povídku na pokračování o životě manželů Jungových? Nejen o tom s ním mluvil Štěpán Sedláček v dalším rozhovoru ze série Čtení s Respektem.

Napadlo vás, v posledních letech, při pohledu na dění na naší politické scéně, nebo když jste sledovali zprávy, že jste si řekli, to už je snad případ pro lékaře, ten člověk musel utéct Chocholouškovi? Případně on si opravdu myslí, že si nepamatujeme, co před dvěma lety říkal, proč s námi jedná jako s malými dětmi? Takové a mnohé jiné otázky jsou rozborem nejen pro politika, ale zjevně také pro lékaře. A proto mám dnes jako hosty zástupce obou těchto profesí. Pan docent Lukáš Valeš, politolog a historik, který se specializuje se na oblast moderních dějin a české komunální politiky, a doktor Jan Hnízdil, odborník v oboru psychosomatiky, celostní a rehabilitační lékař a autor řady knih. 17.09.2025, www.RadioUniversum.cz

„Máte moje čestné slovo, že autorem textu jsem já osobně,“ zaručuje se spisovatel Harari v knize Nexus. Stručná historie informačních sítí od doby kamenné až po AI. Takové ujištění je na místě. Žijeme přece v době, kdy začíná být lidské autorství textu nejisté. Kniha izraelského historika ukazuje čtenáři, že jeho dosavadní dosavadní uvažování o roli informací ve společnosti je přinejmenším naivní.

Smutný fenomén poslední doby je mnohem větší, než se čekalo. Nová epizoda investigativního podcastu Ve stínu rozplétá na základě ohlasů posluchačů další případy takzvaných romantických podvodů.„Úplně to stejné prožíváme u nás doma. Je to jako přes kopírák.“ „Naše babička (teta, maminka, sestra…) prožívá internetovou lásku, draze za ni platí a nedá si to vymluvit.“„Jsme zoufalí a nevíme co s tím.“Takové reakce jsme dostali poté, co jsme v pořadu Ve stínu zveřejnili příběh osmdesátileté (zamilované) seniorky Jany z Brna, která roky dobrovolně posílá statisíce podvodníkům vydávajícím se za slavného violoncellistu Stjepana Hausera. Celou epizodu si můžete poslechnout zde.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Nízké výdělky a nedostatek lidí. Taková je dnes situace v pohostinství. Před rokem 1989, v socialistickém Československu to ale bylo trochu jinak. I tehdy mívali zaměstnanci restaurací a hospod na výplatních páskách méně než průměrný plat, přesto patřili – alespoň tedy část z nich, k těm nejbohatším. A vůbec to nemuseli být falešní vrchní jako Darek Vrána z filmu Vrchní, prchni!

Nepolapitelný stín, převaděč drobného vzrůstu s výborným sluchem, kterému pomáhala víra. Takový byl Josef Hasil. S jeho pomocí dokázaly desítky lidí utéct z komunistického Československa na Západ. Hasilův příběh inspiroval i filmové tvůrce. A není divu. Jeho životní osud vypadá jak nefalšovaný hollywoodský trhák.