Podcasts about takov

Pro vývoj ČVUT jako suverénní univerzity v českém i zahraničním měřítku považuje za nezbytné digitalizovat administrativní práci a využívat umělou inteligenci. Zároveň je třeba poskytnout odborníkům důstojné platové ohodnocení a umožnit jim, aby se mohli naplno věnovat své práci. Takové jsou některé z postojů nově zvoleného rektora ČVUT Michala Pěchoučka, který odpovídal na otázky Vladimíra Kroce.

Pro vývoj ČVUT jako suverénní univerzity v českém i zahraničním měřítku považuje za nezbytné digitalizovat administrativní práci a využívat umělou inteligenci. Zároveň je třeba poskytnout odborníkům důstojné platové ohodnocení a umožnit jim, aby se mohli naplno věnovat své práci. Takové jsou některé z postojů nově zvoleného rektora ČVUT Michala Pěchoučka, který odpovídal na otázky Vladimíra Kroce.

Pro vývoj ČVUT jako suverénní univerzity v českém i zahraničním měřítku považuje za nezbytné digitalizovat administrativní práci a využívat umělou inteligenci. Zároveň je třeba poskytnout odborníkům důstojné platové ohodnocení a umožnit jim, aby se mohli naplno věnovat své práci. Takové jsou některé z postojů nově zvoleného rektora ČVUT Michala Pěchoučka, který odpovídal na otázky Vladimíra Kroce.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skutečnost, že ve střední či slovanské Evropě rapidně ubývá dětí, už nikoho jako nová informace nepřekvapí. Nové skutečnosti ale obvykle musí nějak zachytit či pojmenovat jazyk. Jak se tedy v západoslovanských jazycích – zejména v polštině, ale i v češtině – odráží úbytek dětí? Větší odhodlání si je nepořizovat? Proměna rodičovství? Jak se jazyk vyrovnává s novými kategoriemi identit? A jak tento nový styl nahlíží ženy? Neboli hledá a nachází jazyk také nová označení pro ženy, anebo v tomto směru zůstává překvapivě konzervativní a vystačí si v době všeobecného tlaku na pozornost, neutrálnost a rovnocennost s hodnocením ženského vzhledu? O tom všem hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované tentokrát osamělý Lukáš Novosad s jazykovědkyní z Varšavské univerzity Milenou Hebal-Jezierskou, která právě neologismy (tedy nová slova) mezi polštinou, češtinou a slovenštinou zkoumá.Úvod epizody přináší skoro až slovníkový přehled nových polských slov spojených zejména s mateřstvím. Slova jako „bezkidka“ či „madka“, která usilují pojmenovat tendenci vlastního hrdého a svobodného rozhodnutí nemít děti a nevnímat to příznakově jako něco negativního. Jsou to pokusy zachytit zřetelný společenský rys naopak pozitivně či přinejmenším neutrálně. Takových slov je ale samozřejmě mnohem více, některá jsou úspěšnější a stávají se novým standardem, jiná jsou úspěšná méně a patrně se neuchytí. Zajímavé je, že čeština tak výraznou tendenci inovovat svůj mateřský slovník prozatím nemá, protože nutkání nemít děti je tu nižší než v Polsku. Slovenština je v tomto směru dokonce řečí úplně prostou, neboť slovenská společnost novým rodinným trendům propadá na slovanském západě prozatím nejméně.Chybějí-li děti, nechybí ovšem nutkání uplatnit mateřské city – aťsi náhražkou. A tak se polská společnost nenápadně stala skoro evropským šampionem v psím chovatelství. Poláci jsou po Angličanech aktuálně druzí nejvášnivější pejskaři na kontinentu (Češi v tomto směru o sobě mají mylné představy). Psi samozřejmě nahrazují děti, což se projevuje také v jazyce. Místo pojmu mateřství se objevuje třeba (v českém překladu) „psateřství“. Místo syna je „psyn“, místo dcery (polsky córka) je „psórka“. Existují ale také pojmy pro psí mateřskou dovolenou. Nic z toho v češtině prozatím nemáme, jelikož tendence v sousedním blízkém jazyce nevnímáme, protože mu nerozumíme. Co ale není, může být, což dokládá slovník političtější, spojený v polštině se zákazy potratů, vzezřením žen či jejich politickýmukotvením. V této rovině už se projevují nápadné shody mezi polštinou a češtinou, které dokládají, že podobné jazyky mají stejné věci tendenci taky podobně řešit.Druhá část epizoda se zabývá tím, jak se polština vyrovnává s novými genderovými identitami, jak se její postupy liší od češtiny a v čem s ní naopak shodují. Polština je na tomto poli rozvinutější než čeština, dokonce má i webový portál, který nové zkušenosti přehledně a souhrnně řeší a který si vydobyl renomé a jistou společenskou autoritu: jde o web „zaimki.pl“. Aneb konečně podcast, který přináší úplně nové informace.

Prořežou nálety, natřou zábradlí nebo třeba vytřídí odpad. Takové práce zvládnou v Dubí na Teplicku zaměstnanci technické skupiny, kterou město nově zřídilo a postupně ji chce rozšiřovat. Svoz odpadu nebo třeba zimní úklid ulic nadále zajišťuje nasmlouvaná firma.

Období uplynulých pěti, šesti let, které se někdy nazývá ekonomickou krizí, je definitivně za námi. Přinejmenším si to myslí spotřebitelé a do určité míry s nimi souhlasí i podnikatelská veřejnost. Takový závěr vychází z říjnové zprávy Českého statistického úřadu, který průběžně zjišťuje náladu jednotlivých hráčů na ekonomickém poli.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co pomáhá otevřít dětskou mysl a připravit ho na nové podněty, které výuka přináší? „Děti se musí cítit bezpečně,“ zdůrazňuje v pořadu Reparát kanadská psycholožka Tamara Neufeld Strijack. Učitelům doporučuje třeba dát dítěti najevo, že ho vnímají. „Oslovit ho jménem, zeptat se, co dělalo o víkendu. Takový žák nebo žákyně se pak mohou uvolnit, jejich mysl se otevře a mohou se začít učit. Další variantou je vyučovat v režimu hry, v němž se děti nestresují z výkonu.“

„V českém mediálním prostoru jsou trans lidé rámováni jen jako někdo, kdo trpí. To jsme se snažili novým filmem pozměnit,“ říká režisérstvo Kateř Tureček. Dokument Trošku se to pozmění sleduje mladou protagonistku Yuri a její podporující maminku, jak společně zvládají překážky spojené s tranzicí. „Takové autentické lidské příběhy se vytrácejí, je vidět více kulturních válek, ve kterých o trans osobách pouze mluví ostatní.“

Která z hlav francouzského státu se kdy ocitla ve vězení ve Francii? Takových je málo. Za revoluce byl uvězněn král Ludvík XVI., ten byl později odsouzen k smrti, a po druhé světové válce byl za kolaborantství s Němci uvězněn maršál Philippe Pétain, ten ve vězení zemřel. Nyní se do vězení Santé v Paříži dostal pravicový politik advokát Nicolas Sarkozy, který je neoddělitelnou součástí francouzské politické scény konce 20. a začátku 21. století.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Okrašlovací spolek zlatohorský chce na nádraží vrátit někdejší atmosféru třicátých let minulého století. A jak říká předseda spolku, Jiří Pěčonka, mají plán na stavbu repliky původní restaurace a toalet. A také na obnovu provozu na lokálce č. 297.

Vítěz nebere vše. Taková je praxe při rozdělování důležitých postů v Poslanecké sněmovně. Přesto na vůli většiny záleží, jakým způsobem se o významné funkce podělí s menšinou. Stejně jako v uplynulém volebním období nepřijde opozice zkrátka, i když to neplatí pro všechny. Mimo hru tentokrát velmi pravděpodobně zůstanou Piráti. Může za to speciální matematický postup hnutí ANO.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je třeba navýšit dotaci, bude nutné navýšit platby… Takové obraty se objevují ve veřejně dostupných materiálech, kterými jednotlivá ministerstva žádají vládu o zvýšení dotací ze státního rozpočtu na rok 2026 do některých oblastí veřejných služeb, například na dopravu nebo zdravotnictví. To by mohlo znamenat, že veřejné finance jsou opravdu v zoufalém stavu. Jako kdyby subalterní ministři zapomněli na slušné vychování.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Okrašlovací spolek zlatohorský chce na nádraží vrátit někdejší atmosféru třicátých let minulého století. A jak říká předseda spolku, Jiří Pěčonka, mají plán na stavbu repliky původní restaurace a toalet. A také na obnovu provozu na lokálce č. 297.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dětem radí i učitelka Pavlína Zábranská. „Pro děti je úžasná věc, že si mohou zpracovávat tak velké plochy. Takové výkresy ve třídě totiž nemáme,“ říká učitelka.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Z emisních povolenek pro domácnosti a motoristy, známých jako ETS 2, se stalo horké politické téma. Strany varovaly před likvidací automobilismu i zdražením tepla. Jenže nová analýza pro ministerstvo životního prostředí říká něco jiného – dopady na rozpočty domácností by měly být mírné, v řádu několika stovek korun měsíčně. Největší zátěž pocítí střední a vyšší střední třída, která má větší domy a víc aut. Naopak stát si může výrazně polepšit. Jen mezi roky 2027 a 2032 by mohl na povolenkách vybrat až 200 miliard korun. Peníze mají jít třeba na renovace domů pro zranitelné skupiny nebo na rozvoj „veřejné taxislužby“ pro odlehlejší regiony. Více v Ranním brífinku vysvětluje redaktor HN Jan Brož.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Z emisních povolenek pro domácnosti a motoristy, známých jako ETS 2, se stalo horké politické téma. Strany varovaly před likvidací automobilismu i zdražením tepla. Jenže nová analýza pro ministerstvo životního prostředí říká něco jiného – dopady na rozpočty domácností by měly být mírné, v řádu několika stovek korun měsíčně. Největší zátěž pocítí střední a vyšší střední třída, která má větší domy a víc aut. Naopak stát si může výrazně polepšit. Jen mezi roky 2027 a 2032 by mohl na povolenkách vybrat až 200 miliard korun. Peníze mají jít třeba na renovace domů pro zranitelné skupiny nebo na rozvoj „veřejné taxislužby“ pro odlehlejší regiony. Více v Ranním brífinku vysvětluje redaktor HN Jan Brož. 

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Moderátorka a autorka Adéla Vinczeová vstoupila do nové sezóny svého pořadu na slovenské veřejnoprávní televizi trochu jinak, než čekala. První díl, který měl být rozhovorem s jejím manželem Viktorem Vinczem, vedení nakonec neodvysílalo s odůvodněním, že je „v širším kontextu problematický“. „Byl to lidský rozhovor mezi dvěma manželi,“ popisuje moderátorka, která ale situaci bere s nadhledem. „Necítím žádnou křivdu. Vítám zajímavé změny, které přicházejí, protože mi přinášejí nové výzvy a pohledy na svět,” dodává. Takový přístup měla i tehdy, když odešla z Markízy na podporu manžela, který se tam postavil vedení po zásazích do zpravodajství, založil odbory a televize se ho následně pokoušela různými způsoby zbavit. „Principiálně jsem se nesladila s tím, že tam takové machinace nastaly,“ vysvětlila Vinczeová, která po patnácti letech v komerční televizi uzavřela velkou etapu. Zjistila navíc, že bez televize se žít dá a podle svých slov tím vystoupila z bubliny do reality. Dnes mluví o změnách, které se dotýkají nejen médií, ale celé společnosti. Slovensko podle ní prožívá bezprecedentní napětí a rozdělení na dva tábory, pod něž se dají schovat téměř všechny názory. A tohle téma proniká i do rodin: „Můj otec má úplně jiné názory než můj muž, a přesto spolu vycházejí, protože oba mají patřičný nadhled. O nás se hádají jiní lidé,“ směje se. Dříve podle ní byla politika spíše volnočasová aktivita, dnes má ale „chapadla všude“. Vinczeová v tom vidí odraz vývoje celé společnosti. „Jako společnost jsme v pubertě. Je potřeba to nějak přežít a být vůči tomu vnímaví,“ vysvětluje s tím, že není dobré se příliš zahlcovat hněvem. Otevřeně mluví také o mateřství a cestě k němu. S manželem se rozhodli pro adopci poté, co čelili problémům s plodností, o nichž on sám veřejně promluvil. Sama moderátorka přiznává, že zpětně ani neví, zda touha po dítěti byla její vlastní, nebo to byl tlak společnosti. Musela proto sama zařadit „neutrál“ a až pak přišla svoboda. „Moje hodnota není v tom, jestli mám dítě a jestli přišlo mými porodními cestami nebo jinými,“ říká a popisuje, jak sama hledala vlastní směr. Mluví také o showbyznysu a bulváru jako o dobrém „duchovním učiteli“. „Se vším diskomfortem a pocity křivdy musíte pracovat,“ vysvětluje Vinczeová. Jak se proměnil pohled ženy, která léta formovala slovenská média? Dá se v době rozdělené společnosti zůstat laskavý, aniž by člověk rezignoval? A kde leží hranice mezi loajalitou a svobodou - osobní i profesní? Pusťte si celý rozhovor.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se v brífinku podíváme na to, o co skutečně hraje Andrej Babiš při poněkud divokém sestavování vlády. Já jsem Petr Honzejk a v komentáři se to pokusím rozlousknout hned po několika ekonomických zprávách.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se v brífinku podíváme na to, o co skutečně hraje Andrej Babiš při poněkud divokém sestavování vlády. Já jsem Petr Honzejk a v komentáři se to pokusím rozlousknout hned po několika ekonomických zprávách.

Největší fuckupy s rodičema partnerů. Co je stínová podkladovka a obočovač? A jaký koníčky by měl mít prezident? Parkour a freerunning. Ve WAKE UP SHOW.

Byl to hezký večer. Takový lehounký. Mihotala se v něm náhodná radost, kterou jsem si odnášela domů. Může za to překladatelka Jitka Hanušová. Ta ten večírek zorganizovala. A Petr Hruška. Přijel z Ostravy a četl ze své nové knížky a pak za námi přišel do Velryby. A Igor Malijevský. Měl svátek a všem objednal šampaňské.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byl to hezký večer. Takový lehounký. Mihotala se v něm náhodná radost, kterou jsem si odnášela domů. Může za to překladatelka Jitka Hanušová. Ta ten večírek zorganizovala. A Petr Hruška. Přijel z Ostravy a četl ze své nové knížky a pak za námi přišel do Velryby. A Igor Malijevský. Měl svátek a všem objednal šampaňské.

Americké akcie lámou rekordy. Index S&P 500 už třetí rok roste dvouciferným tempem a experti varují, že trh je „už dlouho vysoko“ a korekce může přijít kdykoli. Bezpečný přístav neexistuje. Nejlepší je mít od všeho trochu, radí.Zmíněný index S&P 500 přidal v roce 2023 celkem 26 %, loni 25 % a letos zatím zhruba 16 %. Taková série v historii moc příkladů nemá.„A když už, tak nás to potom vymetlo,“ varuje ekonom Dominik Stroukal. „Ale z historie nelze číst budoucnost. Jen je to takový výstražně zvednutý prst. Už je to dlouho vysoko,“ dodává v debatě podcastu Ve vatě, kterou jsme natáčeli na akci Colors of Finance v Ostravě.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Každý se pravděpodobně setkal na cestě životem s lidmi, kteří nás od zájmu o určitý obor nebo směr odrazovali nebo nás naopak jejich přístupy k tomu, co a jak žili, jaké hodnoty prosazovali, přitahovaly. Takové lidi během svého putování potkal i Zdeněk Kaňák. Jedním z nich byl i americký evangelista Billy Graham. Jak se to stane, že člověk se rozhodne pro život s Kristem a jaký je rozdíl v životě s ním a bez něj?Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

"Půltuctu nezvaných průvodců, kteří trýzní poslané Kristovy služebníky na jejich cestách." Takovými slovy vystihuje kazatel Jiří Hurta text, který je zapsaný ve 4. kapitole 1. listu Korintským, ve verších 11-13. O ceně následování přemýšlejte při poslechu archivní relace Studna slova.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš zopakoval, že pokud bude jeho hnutí ve vládě, nebude z rozpočtu financovat výzbroj Ukrajiny, a to proto, že Česko pomáhá prostřednictvím EU. Takové rozhodnutí by ale mohlo znamenat konec české muniční iniciativy, která z nás dělala aktivního spojence. Jak by to změnilo roli Česka ve světě? Politický geograf Michael Romancov v rozhovoru rovněž přiblíží osobnost finského prezidenta i čekání Donalda Trumpa na Nobelovu cenu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bejt country je dneska v Americe zase cool, psancema by se dala dláždit nashvillská Music Row a něco se děje i u nás doma. V dnešní singlový smršti se objeví mimo jiné HARDY, Billy F Gibbons, Struggle Jennings a Marpo.

Množství informací, které k nám každý den proudí je obrovské. Pořád jsme vystaveni vnitřnímu boji, abychom přemýšleli a slepě nenásledovali to, co jsme někde viděli nebo slyšeli.Bible nám nabízí pomocnou ruku - dává nám návody, jak se v určitých situacích zachovat. A to i v těch momentech, kdy už jsme z přemíry informací a negativismu frustrovaní. Filipským 4, 4 - 9Radujte se v Pánu vždycky; znovu říkám: Radujte se! Všichni lidé ať znají vaši vlídnost. Pán je blízko. O nic nemějte starost, ale za všechno se modlete. O své potřeby proste s vděčností Boha, a Boží pokoj přesahující všechno chápání bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.Závěrem, bratři, cokoli je pravdivé, ušlechtilé, spravedlivé, čisté, milé, cokoli má dobrou pověst, je-li nějaká ctnost a nějaká chvála – o tom přemýšlejte. Čemu jste se naučili a přijali, co jste slyšeli a viděli na mně, to dělejte a Bůh pokoje bude s vámi.Jan 14, 21Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován mým Otcem a já ho budu milovat a dám se mu poznat.Filipským 4, 11-13Neříkám to proto, že bych trpěl nedostatkem; naučil jsem se totiž být za všech okolností spokojen. Umím se uskromnit a umím užívat hojnost. Do všeho jsem v každém ohledu zasvěcen: být sytý i hladový, mít nadbytek i nedostatek. Všechno mohu v Kristu, který mě posiluje.Korintským 15, 1-4Bratři, chci vám připomenout evangelium, jež jsem vám kázal, jež jste přijali, v němž stojíte a jímž jste spaseni (pokud se ovšem držíte slova, které jsem vám kázal – jinak byste uvěřili zbytečně). Předal jsem vám to hlavní, co jsem sám přijal: Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem, byl pohřben a třetí den byl vzkříšen podle PísemGalatským 1, 11-12Ujišťuji vás, bratři, že evangelium, které jsem kázal, není z člověka. Nemám je převzaté ani naučené od člověka, ale skrze zjevení Ježíše Krista.Filipským 1, 29-30Bylo vám totiž dopřáno, abyste v Krista nejen věřili, ale také pro něho trpěli. Svádíte stejný boj, jaký jste viděli u mě, a jak slyšíte, vedu jej i nadále.Filipským 3, 17-19Bratři, následujte společně můj příklad a všímejte si těch, kdo žijí podle našeho vzoru. Mnozí totiž žijí jako nepřátelé Kristova kříže; často jsem vám o nich říkal a nyní vám to s pláčem opakuji. Jejich konec je záhuba, jejich bůh břicho a jejich sláva v jejich hanebnostech. Takoví myslí jen na pozemské věci.

Představte si, že se ocitnete přímo v srdci tropického pralesa, kde probíhá vaše vysokoškolská výuka. Zároveň pracujete s dalšími kolegy na různých výzkumech. Taková idea rozhodně není nereálná. Ludmila Hana Houfková a Tomáš Jelínek, studenti Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, přesně ví, jaké to je. Sami to totiž nedávno zažili.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hudba není jen koncertní zážitek, ale může být i nástrojem porozumění a útěchy v dobách konfliktu. Takový byl i nedávný koncert České filharmonie ve Lvově. „Lidé reagovali jinak než tam, kde válka není. Nejvíce ocenili Dvořákův Klid nebo árii z Rusalky,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček. Jak chránit umění před politickými spory? A kde je hranice mezi svobodným uměleckým projevem a požadavkem na veřejné distancování se od politiky?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hudba není jen koncertní zážitek, ale může být i nástrojem porozumění a útěchy v dobách konfliktu. Takový byl i nedávný koncert České filharmonie ve Lvově. „Lidé reagovali jinak než tam, kde válka není. Nejvíce ocenili Dvořákův Klid nebo árii z Rusalky,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček. Jak chránit umění před politickými spory? A kde je hranice mezi svobodným uměleckým projevem a požadavkem na veřejné distancování se od politiky?

Už jste někdy zkusili audioknihu? V čem je poslech literatury přínosem? Jaké jsou výhody či nevýhody audioknih a jak vybrat tu správnou? O tom všem si budeme povídat se spisovatelem a publicistou, porotcem soutěže Audiokniha roku Lukášem Vavrečkou.

„Taková událost se u nás v Čechách nikdy ještě nejela. V roce 2021 a 2022 jsme hostili mistrovství světa klasické, ale letos jsme zase povýšili o level výš,“ popisuje ředitel závodu Jan Dušek.

V marocké poušti se koná rave party. V davu, který se vlní do rytmu elektronické hudby, se proplétá Lewis, postarší muž s malým synem. Každému ukazuje fotku svojí dcery, kterou hledá, protože se mu už dlouho neozvala. Takový je začátek snímku Sirat, který vstupuje do českých kin. „Film ve své intenzitě není oddechovou podívanou,“ říká filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký. „Nejenom svým hrdinům, ale i publiku nabízí různá zadní vrátka do ne úplně příjemných věcí,“ dodává.

PŘIDEJTE SE KE KOMUNITĚ VÍC NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮ A PŘEDPLATITELEK STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V CELÉ DÉLCE „V Pásmu Gazy neexistuje nikdo, komu by někdo nezemřel, nikdo, kdo by se nikdy nepřesídlil. Takového člověka neznám,“ popisuje ve Studiu N Tereza Wyn Haniaková z Lékařů bez hranic. „V našich klinikách i nemocnicích je cítit, že lidé jsou prázdní, nedůvěřují nikomu a žijí ve strachu. Mají na výběr mezi smrtí a smrtí. A nejhorší je, když vám sami říkají, že jsou připraveni zemřít.“ V Gaze podle Haniakové chybí dostatek úplně všeho. „Dá se získat nějaké množství vody, ale i tak spousta lidí pije znečištěnou. Dá se sehnat mouka, takže můžou dělat nějaké placky, sem tam se dá nově sehnat nějaký kousek zeleniny, například brambory, ale není toho moc. Potraviny jako jsou vejce nebo maso jsou od začátku blokády na trhu dostupné. Lidem chybí proteiny,“ říká. Ve Studiu N předčítá dopis, který napsala její kolegyně zdravotnice: „Smrt se zdá jednodušší než nekonečný cyklus vysídlování. Už se smrti nebojíme. Každý den stejně umíráme kousek po kousku. Ráno se probudíme a předstíráme, že můžeme jít dál. Už ale nedokážu ukonejšit ani vlastní děti. (…) Nevím ještě, jak smrt přesně vypadá, ale představuju si, že asi nějak takhle.“ Lékaři bez hranic na místě pracují často v provizorních podmínkách a řadě lidí nedokáží pomoct. Sami se navíc ocitají v nebezpečí. „Museli jsme v našich složkách zavést nový akronym: ‚Beaten by others‘. Přichází k nám totiž z distribučních míst lidé, kteří mají promáčknutá žebra nebo byli pošlapáni, jak moc tam bylo lidí. Od začátku jsme také zavedli akronym ‚Wounded child, no surviving family‘. Měli jsme plné nemocnice dětí, které neměly nikoho.“ Myšlenku na normální život už Palestinci podle Haniakové dávno vzdali. „Ráno jsem mluvila se svou kolegyní. Ta holka se mi ztrácí před očima. Je strašně hubená a hrozně vyčerpaná. Minulý týden se opět musela přesídlit kvůli bezpečí. Je to cyklus násilí, který nevím, kam vede. Pořád se vám jenom honí hlavou, co dalšího se stane. Za poslední dva roky jsme se pokaždé dostali do fáze, kdy jsme si říkali, že už to nemůže být horší. Ale ono se to vždycky stalo.“ Aktualizace: V epizodě Studia N hovoří Tereza Wyn Haniaková o dvanácti mrtvých kolezích. V čase mezi natáčením rozhovoru a jeho vydáním přišel o život třináctý. Co o realitě války píší přímo lékaři z místa? Jakým lidem kvůli provizorním podmínkám už pomoct nemohou? A jak si vysvětluje netečnost velké části světa k tomu, co se v Gaze děje? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Má Evropa zatížit Čínu a Indii drakonickými cly? Nakupují přece ruskou ropu a umožňují tak Rusku financovat válku na Ukrajině. Žádá to americký prezident Trump. Jakmile Evropa tak učiní, k sankcím se připojí i Amerika. To by v tom byl čert, aby Putin nezasedl k jednacímu stolu s mírovou ratolestí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S analytickým psychologem Martinem Skálou o díle a životních zvratech švýcarského psychoterapeuta Carla Gustava Junga od jehož narození uplynulo 150 let. Moderuje Štěpán Sedláček.Dělení lidských povah na extraverty a introverty nebo představa, že se ve snech a aktivní imaginaci můžeme setkávat s archetypálními obrazy a postavami, které máme do jisté míry společné s celým lidstvem. To jsou jen některé poznatky Carla Gustava Junga, které dodnes psychologové používají a rozvíjejí. Jung se narodil 26. července 1875 ve švýcarském Kesswilu do rodiny protestantského faráře a lingvisty. Jako vystudovaný psychiatr razil přístup spojující přírodní a humanitní vědy. Čerpal také ze světových mytologií, různých náboženských tradic, mystiky či alchymie. Úzce spolupracoval se zakladatelem psychoanalýzy Sigmundem Freudem, s nímž se ovšem posléze rozešel. V období osobní krize, kdy se stáhl do ústraní, rozvinul vlastní přístup dnes známý jako analytická psychologie. V psychoterapii narozdíl od Freuda nekladl takový důraz na potlačené sexuální pudy a konflikty z dětství. Větší pozornost věnoval bezprostředním problémům a při zkoumání snů i mýtů došel k závěru, že osobní nevědomí obsahuje také zděděné obsahy z tzv. kolektivního nevědomí."V dnešní době býváme často z nevědomí paf. Jung ovšem zdůrazňoval kritický přístup k nevědomým obsahům. Když máme nějaký velký sen nebo se nám stane něco, co přesahuje hranice našeho vědomí, tak to někdy vnímáme jako obrovské poselství, které je nutné hned realizovat. Ale Jung říká, že něvědomí kompenzuje jednostrannost našeho vědomí a proto mezi nimi musí vznikat dialog. Jung se svými vnitřními postavami kriticky diskutoval. A jak se můžete dočíst v jeho Červené knize dokonce jim i někdy vyvrátil "pravdu", kterou mu přinášely. Takový přístup k nevědomí je důležitý, jinak může dojít k inflaci, kdy nevědomí člověka zahltí a on propadne nějakému archetypu či komplexu a ztratí svou kritičnost," podotýká analytický psycholog a terapeut Martin Skála s tím, že nevěnovat pozornost projevům nevědomí může vést k neuróze, kdy se člověk dostává do nesouladu se sebou samým.Co považuje za nejinspirativnější Jungovy myšlenky, metody a koncepty? Jak správně rozumět procesu individuace a čím si při něm procházel samotný C. G. Jung a jeho rodina? O co podle Junga jde v druhé polovině lidského života? A co z jeho rozsáhlého díla stojí za pozornost a další promýšlení více než 60 let po jeho smrti? A proč se Martin Skála rozhodl psát povídku na pokračování o životě manželů Jungových? Nejen o tom s ním mluvil Štěpán Sedláček v dalším rozhovoru ze série Čtení s Respektem.

Napadlo vás, v posledních letech, při pohledu na dění na naší politické scéně, nebo když jste sledovali zprávy, že jste si řekli, to už je snad případ pro lékaře, ten člověk musel utéct Chocholouškovi? Případně on si opravdu myslí, že si nepamatujeme, co před dvěma lety říkal, proč s námi jedná jako s malými dětmi? Takové a mnohé jiné otázky jsou rozborem nejen pro politika, ale zjevně také pro lékaře. A proto mám dnes jako hosty zástupce obou těchto profesí. Pan docent Lukáš Valeš, politolog a historik, který se specializuje se na oblast moderních dějin a české komunální politiky, a doktor Jan Hnízdil, odborník v oboru psychosomatiky, celostní a rehabilitační lékař a autor řady knih. 17.09.2025, www.RadioUniversum.cz

„V přepočtu na 80gramové konzervy by to bylo skoro milion konzerv paštiky Májka. Takové množství, tedy neuvěřitelných 70 tun paštiky, se vyexpedovalo během prvního měsíce ze Slováckých konzerváren, kde se začala v roce 1966 vyrábět,“ říká historik Slováckého muzea v Uherském Hradišti Pavel Portl. Májka se rychle rozšířila po celém Československu a později vyvážela i do různých koutů světa.

„Máte moje čestné slovo, že autorem textu jsem já osobně,“ zaručuje se spisovatel Harari v knize Nexus. Stručná historie informačních sítí od doby kamenné až po AI. Takové ujištění je na místě. Žijeme přece v době, kdy začíná být lidské autorství textu nejisté. Kniha izraelského historika ukazuje čtenáři, že jeho dosavadní dosavadní uvažování o roli informací ve společnosti je přinejmenším naivní.

Smutný fenomén poslední doby je mnohem větší, než se čekalo. Nová epizoda investigativního podcastu Ve stínu rozplétá na základě ohlasů posluchačů další případy takzvaných romantických podvodů.„Úplně to stejné prožíváme u nás doma. Je to jako přes kopírák.“ „Naše babička (teta, maminka, sestra…) prožívá internetovou lásku, draze za ni platí a nedá si to vymluvit.“„Jsme zoufalí a nevíme co s tím.“Takové reakce jsme dostali poté, co jsme v pořadu Ve stínu zveřejnili příběh osmdesátileté (zamilované) seniorky Jany z Brna, která roky dobrovolně posílá statisíce podvodníkům vydávajícím se za slavného violoncellistu Stjepana Hausera. Celou epizodu si můžete poslechnout zde.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Nízké výdělky a nedostatek lidí. Taková je dnes situace v pohostinství. Před rokem 1989, v socialistickém Československu to ale bylo trochu jinak. I tehdy mívali zaměstnanci restaurací a hospod na výplatních páskách méně než průměrný plat, přesto patřili – alespoň tedy část z nich, k těm nejbohatším. A vůbec to nemuseli být falešní vrchní jako Darek Vrána z filmu Vrchní, prchni!

Nízké výdělky a nedostatek lidí. Taková je dnes situace v pohostinství. Před rokem 1989, v socialistickém Československu to ale bylo trochu jinak. I tehdy mívali zaměstnanci restaurací a hospod na výplatních páskách méně než průměrný plat, přesto patřili – alespoň tedy část z nich, k těm nejbohatším. A vůbec to nemuseli být falešní vrchní jako Darek Vrána z filmu Vrchní, prchni!Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nepolapitelný stín, převaděč drobného vzrůstu s výborným sluchem, kterému pomáhala víra. Takový byl Josef Hasil. S jeho pomocí dokázaly desítky lidí utéct z komunistického Československa na Západ. Hasilův příběh inspiroval i filmové tvůrce. A není divu. Jeho životní osud vypadá jak nefalšovaný hollywoodský trhák.

(Skutky 4:32–37) Jak vypadají věřící a církev, kteří jsou na správné cestě za Bohem? Bible popisuje první křesťany jako společenství jednoho srdce a jedné duše, kde nikdo netrpěl nouzí a všichni vydávali mocné svědectví o Ježíši Kristu. Tento text ze Skutků 4:32–37 nám ukazuje, že jsme zachráněni jako jednotlivci, ale nejsme zachráněni k tomu, abychom zůstávali jako jednotlivci. Bůh nás povolal do jednoty s Kristem a jednoty s dalšími věřícími. Taková jednota je nejen obrazem Kristovy lásky, ale i svědectvím Článek Jedno srdce a jedna duše se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

Když vám jeden z nejlepších českých kuchařů radí, jak na smažený bedly, je na čase natočit další #reflexetydne, tedy další díl 111, už celkem 35. Bude to o tom, ano opět s Karlem na procházce, jestli je dobré dodat někomu v podnikání nadšení nebo ho rovnou osprchovat proudem bodající reality. Můžete udělat video se zaříznutím špičky nebo mluvit pro 3000 lidí. Je skvělý vařit pro lidi nebo v rukavičkách čekat na hosty? Změní to Michelin? Takový místo bude mít brzo i Brno. Káva za 450 korun  jako platit za lepší víno. A taky snídaně po darování krve. A vaření na chalupě. Bylo toho hodně. A vadí vám 50 minut nebo lepší se vrátit k 20 minutám? Výzva je hozená.

Česko je zemí motoristů, zároveň trpí dopravní chudobou. Taková věta nedává žádný smysl, ovšem jen na první pohled. Zvláště v předvolebním boji může získat nečekaný význam. Emotivní termín chudoba se v médiích a dokonce ve vědeckých studiích často zneužívá, někdy však označuje něco konkrétního. Tak je tomu u dopravní chudoby.

Pro politika, který to dělá s touhou něco změnit je odvaha nezbytná. Tomu, kdo tam jde pro osobní benefity, pak naopak překáží, je přesvědčený Miroslav Kalousek, bývalý ministr financí za vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS) a spoluzakladatel strany TOP 09. „Takové typy ji odkládají v šatně,“ doplňuje pro Český rozhlas Plus dlouholetý politik. Odvaha je podle něj nezbytná pro politiky, kteří se pro dosažení svých cílů nebojí zápasit. A za takového se považuje.