Podcasts about necht

Hostem čtvrteční Desítky Pavla Horvátha byl bývalý fotbalista Luboš Kalouda. Řeč byla samozřejmě o jeho úspěšném angažmá ve Zbrojovce Brno, ale také výjimečném tažení na mistrovství světa fotbalistů do 20 let v roce 2007 v Kanadě. Jak prožíval období ve Spartě a jak to vnímali fanoušci Brna? A co mu dala životní etapa v Astrachaně? Poslechněte si celý rozhovor.

„Co mě na Anetě imponovalo, bylo to, že to není žádná pasivní holka. Když se události rozjedou do stále černější roviny, je to právě ona, kdo převezme vedení a vymyslí zvrácený plán, jak dál,“ prozrazuje herečka, která v rozhovoru s Michaelou Maurerovou vyprávěla o srpnové premiéře černé komedie 6 gramů, přípravě na náročnou roli i o tom, proč pro ni bylo natáčení s Ondřejem Vetchým velkým zážitkem.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Co mě na Anetě imponovalo, bylo to, že to není žádná pasivní holka. Když se události rozjedou do stále černější roviny, je to právě ona, kdo převezme vedení a vymyslí zvrácený plán, jak dál,“ prozrazuje herečka, která v rozhovoru s Michaelou Maurerovou vyprávěla o srpnové premiéře černé komedie 6 gramů, přípravě na náročnou roli i o tom, proč pro ni bylo natáčení s Ondřejem Vetchým velkým zážitkem.

David a Martin v novém dílu podcastu MoneyPenny tentorkát probírají Tiborovu čerstvou zkušenost z nákupu nemovitosti ve Španělsku. Rentiér vysvětluje, kdy může zahraniční byt dávat smysl v rentiérském portfoliu, proč si vybral Costa del Sol, proč už byl skoro rozhodnutý nekupovat a co ho nakonec přesvědčilo. Řeč je o poplatcích až ve stovkách eur měsíčně, cenách u moře, právní prověrce, notáři, Airbnb licencích, daňové rezidenci i squaterech. Celý díl najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

David a Martin v novém dílu podcastu MoneyPenny tentorkát probírají Tiborovu čerstvou zkušenost z nákupu nemovitosti ve Španělsku. Rentiér vysvětluje, kdy může zahraniční byt dávat smysl v rentiérském portfoliu, proč si vybral Costa del Sol, proč už byl skoro rozhodnutý nekupovat a co ho nakonec přesvědčilo. Řeč je o poplatcích až ve stovkách eur měsíčně, cenách u moře, právní prověrce, notáři, Airbnb licencích, daňové rezidenci i squaterech. Celý díl najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Do 11. dílu podcastu V producentské dílně jsem si pozval člověka, který se k hudební produkci dostal trochu jinak než všichni mí předchozí hosté. Pozvání přijal můj kamarád, hudební producent, kytarista a dlouholetý pedagog Honza Sládek, který se až ve zralém věku rozhodl proměnit svůj dlouholetý zájem o zvuk, nahrávání a hudební produkci ve svou profesi. Na svůj nástroj ovšem nezanevřel. Jako kytarista spolupracuje s kapelami jako Tomáš Průša Band, Pohřební kapela, Potrubí, Neúspěšný atlet nebo Vlnobijci. Rozhovor vznikal u Honzy v jeho novém Létajícím studiu, prostoru, který si vybudoval, aby mohl pracovat s muzikanty bez zbytečného tlaku. Na první pohled by se mohlo zdát, že Honza udělal ve svém životě prudký obrat. Jak ale sám v rozhovoru vysvětluje, rozhodnutí věnovat se hudební produkci nebo si dokonce založit vlastní studio v něm zrálo mnoho let. Honza rád navštěvuje s kapelami různá nahrávací studia a každé kapele tak hledá prostředí, které jí nejlépe vyhovuje. V rozhovoru se zmínil o tom, že se raději učí od skutečných lidí než z tutoriálů na YouTube. Roky sbíral zkušenosti od zvukařů a producentů jako Amák Golden, Boris Carloff nebo Petr Michal a postupně si v hlavě skládal obraz toho, co v jednotlivých studiích nejvíc funguje. Když pak přišel čas vybudovat vlastní prostor, přesně věděl, co od něj očekává. Nechtěl velké komerční studio, ale funkční dílnu pro písničky, kde bude mít všechno po ruce a kde se bude moci soustředit především na hudbu. Filozofie malého produkčního studia Velkou část rozhovoru jsme věnovali samotnému studiu a nahrávací technice. Honza popisuje, proč vybíral konkrétní mikrofony, předzesilovače nebo monitory, ale zároveň několikrát zdůrazňuje, že mnohem důležitější než vybavení jsou zkušenosti a schopnost dostat z techniky maximum. Mluvili jsme o tom, s jakou představou studio zařizoval, co považoval za naprostou nutnost a co se naopak ukázalo jako důležité až během každodenního provozu. Vysvětluje také, proč nechtěl budovat velké studio. Létající studio je kompaktní prostor, kde má Honza všechno po ruce a kde se může soustředit především na vznik dobrých písniček. Zazní i několik čistě praktických rad: místo čtyř průměrných mikrofonů si podle Honzy raději pořiďte jeden opravdu kvalitní a naučte se s ním pracovat. Stejně důležité je dobře poznat akustiku svého prostoru. V podcastu si také poslechneme ukázku z jeho produkce – skladbu kapely T1M3LAND, na níž dobře ilustruje svůj přístup ke zvuku i k práci s interprety. Malá studia jako budoucnost hudební produkce Jedním z hlavních témat rozhovoru byla proměna způsobu, jakým dnes hudba vzniká. Bavili jsme se o tom, proč se stále více kapel přesouvá z velkých studií do menších domácích prostor a jaké výhody to přináší producentům i samotným muzikantům. Honza rozhodně nepatří mezi ty, kteří nad nástupem bedroom producentů lamentují. Naopak. Myslí si, že dnešní doba nabízí obrovské možnosti lidem, kteří mají chuť učit se a tvořit vlastní hudbu, aniž by museli projít klasickou cestou přes velká nahrávací studia. Řeč přišla také na slavné producenty i příběhy z hudební historie. Společně jsme se pokusili rozdělit hudební producenty do několika typů, povídali jsme si o svých oblíbených producentech z jednotlivých skupin a zamýšleli se nad tím, do jaké skupiny vlastně Honza patří. Nová epizoda je pohledem do zákulisí vzniku jednoho nahrávacího studia, ale také inspirací pro všechny, kteří přemýšlejí o vlastní cestě v hudební produkci. Říká se, že nikdy není pozdě na změnu a že dobré a trvalé změny se dějí po malých krůčcích, pomalu, ale jistě. Honzův příběh to podle mě skvěle ilustruje. Doufám, že pro vás bude stejně inspirativní, jako byl pro mě.

Ve speciálním festivalovém vydání Ohlasů naživo v rámci festivalu Boskovice 2026 jsme se bavili s Josefem Jindrákem z vydavatelství Polí5, které slaví 20 let svého fungování. Bavili jsme se o vzniku vydavatelství, proměnách distribuce i alternativní hudební scény a o streamovacích platformách.

V novém díle investičního podcastu Money Penny Jakub Velkoborský z Boston Consulting Group popisuje, proč firmy do AI masivně investují, i když z ní často ještě nevidí zisk. Vysvětluje, proč nestačí automatizovat staré procesy, jak se mění role manažerů a proč může být nebezpečné jen přeposílat výstupy chatbotu pod vlastním jménem. Řeč je i o AI agentech, závislosti Evropy na amerických modelech a výpočetní kapacitě, firemním know-how, superinteligenci a o tom, jaké práce mohou z trhu zmizet jako první.

V novém díle investičního podcastu Money Penny Jakub Velkoborský z Boston Consulting Group popisuje, proč firmy do AI masivně investují, i když z ní často ještě nevidí zisk. Vysvětluje, proč nestačí automatizovat staré procesy, jak se mění role manažerů a proč může být nebezpečné jen přeposílat výstupy chatbotu pod vlastním jménem. Řeč je i o AI agentech, závislosti Evropy na amerických modelech a výpočetní kapacitě, firemním know-how, superinteligenci a o tom, jaké práce mohou z trhu zmizet jako první.

„Nechtěli jsme tím nic získat, bylo to kolektivní rozhodnutí vlády. Pan prezident zahájil kampaň, stal se lídrem opozice a je to politický střet, který z mého pohledu on vyprovokoval a využil situaci našeho rozhodnutí k nějaké politické hře,“ říká ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ministr pro sport, prevenci a zdraví a předseda poslaneckého klubu Motoristů sobě Boris Šťastný. Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se zachraňuje koncert, když si basák zapomene basu? Co se děje, když pořadatel nechce po vyprodaném koncertě zaplatit? A proč je důvěra v hudební branži často víc než jakákoli smlouva?Desátá Headliner půda patřila hudebním manažerkám. S Honzou Vedralem o svých zkušenostech mluvily Kateřina Žbirková, Ludmila „Dydla“ Karlíková a Rozálie. Tři ženy ze tří různých pater hudebního provozu: od Mekyho Žbirky a Lenny přes Rock for People a Vypsanou fiXu až po autorku, zpěvačku a harmonikářku, která si po odchodu od velké vydavatelské společnosti zkusila řídit kariéru sama.Headliner půda #10 s tématem Manažerky se konala 25. května v Galerii Malostranské besedy. Diskusní večer vzniká za podpory Ministerstva kultury, Ochranného svazu autorského a Městské části Praha 1. Záznam z akce můžete poslouchat v podcastu Headliner CZ. Druhý díl bude následovat brzy. Další Headliner půda se koná 21.9. opět v Malostranské besedě, sjte srdečně zváni.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svět bezpečnějším místem určitě není,“ říká odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza. Podle něj pokračuje turbulence, která začala plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu, zároveň se ale za poslední měsíce změnila situace na bojišti. Rusko už nemá strategickou iniciativu tak pevně v rukou jako dřív a Ukrajina dokázala jeho tlak výrazně otupit. „Poslední dva roky je tím bohem války dronová armáda,“ tvrdí Bříza. Drony podle něj způsobují až 80 procent ztrát na bojišti a Ukrajina díky nim i autonomním systémům dokáže nahrazovat to, co jí nejvíc chybí: lidi. Zároveň ale varuje před představou, že válku rozhodne jedna zbraň. „Je to vždy kombinace různých zbraňových systémů, taktiky i strategie,“ dodává. Za klíčový považuje Bříza i vývoj dálkových dronů, střel s plochou dráhou letu a balistických raket. Právě v tom podle něj leží lekce, kterou si prezident Volodymyr Zelenskyj odnesl z ponižujícího jednání s Donaldem Trumpem v Bílém domě: „Prezident Zelenskyj si z toho postupně vzal ponaučení, že nemůže spoléhat na nikoho jiného než sám na sebe,“ popisuje expert. Ukrajina podle něj za poslední rok udělala obrovský kus práce a buduje kapacity, které jednou mohou odrazovat Rusko od dalšího útoku. Ukrajinské útoky na ruské rafinerie, vojenský průmysl i systémy navádění raket jsou podle Břízy důležité nejen vojensky, ale i psychologicky. Rusové začínají cítit, že se jich válka týká, Ukrajinci vidí, že se nejen brání, ale umějí také zasahovat Rusko a západní spojenci dostávají důvod věřit, že další podpora má smysl. V rozhovoru se ale mluví i o Donaldu Trumpovi, Íránu a hranicích americké síly. Bříza říká, že Írán nesmí získat jadernou zbraň, zároveň ale kritizuje načasování americké kampaně i to, že Trump podle něj neměl plán B. Spojené státy podle něj počítaly s tím, že mohutná vojenská síla dostane teokratický režim „na kolena“, jenže to se nestalo. „Fatální podcenění situace,“ hodnotí Bříza. „Nic z toho se nepovedlo,“ dodává k cílům, které si Washington stanovil: likvidaci jaderného programu, balistických raket, podpory terorismu i íránského námořnictva. Za klíčové teď považuje, zda se Írán ve finální dohodě vzdá vysoce obohaceného uranu a zaváže se nevyvíjet jadernou zbraň. Nechtěným důsledkem války podle něj navíc je, že v Íránu už nevládnou ajatolláhové, ale íránské revoluční gardy. Může Ukrajina skutečně donutit Putina k jednání? Má Zelenskyj po měsících vývoje vlastních zbraní konečně „karty“, které mu Trump dřív upíral? Hrozí ruská mobilizace, nebo jaderná eskalace? A rozhodne se až u vyjednávacího stolu, jestli byla americká akce proti Íránu strategickou porážkou? Sledujte celý rozhovor.

Senát zamítl návrh novely, která měla po rozhodnutí Ústavního soudu nově upravit podmínky úřední změny pohlaví. Hostem podcastu Men's Factor byla senátorka Vladimíra Ludková. Podle ní tak v českém právním řádu zůstává mezera, která může vést k nejasnostem a sporům.„Ústavní soud zrušil chirurgickou změnu pohlaví jako podmínku pro úřední změnu, ale zároveň řekl, že zákonodárce má vzniklou právní mezeru doplnit. To se nestalo,“ uvedla Ludková. Podle ní dnes existuje pouze metodický postup, nikoli jasná zákonná pravidla.Senátorka odmítá kritiku, že by její návrh mířil proti transgender lidem. Naopak tvrdí, že cílem bylo chránit ženy, děti i samotné trans osoby. „Právě lidé z neaktivistické transkomunity mi říkali, že jasná pravidla chtějí. Nechtějí se stát obětí nějakého budoucího excesu nebo vyhrocené společenské debaty,“ uvedla.Za hlavní důvod neúspěchu novely označila tlak aktivistických skupin. Podle ní někteří senátoři podléhali obavám z veřejné kritiky. Víc v podcastu.

V Omeletkách si budeme povídat o Vídni. V zimě mi zavolalo neznámé číslo: „Nechtěla byste vystoupit pro české a slovenské rodáky ve Vídni?“ Řekla jsem ano. Při první cestě nás sejmul kamion, a z Vídně sešlo. Později jsem s přítelem opět uháněla po D1. Publikum se při mých odpovědích dost smálo a mne potěšilo, že nezáleží na tom, kde se právě nacházím, že lidé mají smysl pro humor snad všude na světě. V Omeletkách ještě uslyšíte příspěvek Jiřího Čutky Školka třetího věku.

Americký prezident Donald Trump svou osobností i svou činností po celá desetiletí dělil komentátory a analytiky na nesmiřitelné tábory. Teď se mu podařilo je smířit a spojit. Jen málokdo totiž považuje jeho dohodu s Íránem za dobrou.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nechtěli ho, ale teď jsme na něj prý připravení. Migrační pakt. Vládní otočka, nebo příprava na spor s Evropskou komisí? A jak to bude s povinnými platbami? Ustoupíme, nebo ne? Hostem Vinohradské 12 je Viktor Daněk, analytik Českého rozhlasu pro evropské záležitosti. Ptá se Matěj Skalický.

Nechtěli ho, ale teď jsme na něj prý připravení. Migrační pakt. Vládní otočka, nebo příprava na spor s Evropskou komisí? A jak to bude s povinnými platbami? Ustoupíme, nebo ne? Hostem Vinohradské 12 je Viktor Daněk, analytik Českého rozhlasu pro evropské záležitosti. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nechtěli ho, ale teď jsme na něj prý připravení. Migrační pakt. Vládní otočka, nebo příprava na spor s Evropskou komisí? A jak to bude s povinnými platbami? Ustoupíme, nebo ne? Hostem Vinohradské 12 je Viktor Daněk, analytik Českého rozhlasu pro evropské záležitosti. Ptá se Matěj Skalický.

Nechtěli ho, ale teď jsme na něj prý připravení. Migrační pakt. Vládní otočka, nebo příprava na spor s Evropskou komisí? A jak to bude s povinnými platbami? Ustoupíme, nebo ne? Hostem Vinohradské 12 je Viktor Daněk, analytik Českého rozhlasu pro evropské záležitosti. Ptá se Matěj Skalický.

Debata Respektu s Lukášem Dolanským a Janem Váškou o tom, kam dospělo Spojené království 10 let od referenda o brexitu.Proč se britští premiéři a premiérky střídají jako na kolovrátku a může za to odchod Spojeného království z Evropské unie? A přinesl brexit zemi něco pozitivního? Nejen o tom diskutovali bývalý zahraniční zpravodaj České televize v Bruselu a Londýně Lukáš Dolanský a expert na Velkou Británii Jan Váška z Fakulty sociálních věd Univerzity karlovy v rámci Debaty Respektu v Knihovně Václava Havla. Večerem provázela Dominika Perlínová.

Nespokojení Albánci protestují proti vládě premiéra Ediho Ramy. Série demonstrací v zemi trvá už déle než týden a jejím spouštěčem byl plán zetě amerického prezidenta Jareda Kushnera a jeho ženy Ivanky Trumpové postavit v chráněné ostrovní lokalitě luxusní resort. „Spouštěčem byl rozhovor, kde popisovala, jak ostrov objevili, vystoupili z lodí a chodili bosí, až se tam rozhodli stavět,“ popisuje v Interview Plus americký novinář Jolyon Naegele – to je však prý jen pohádka.

Nespokojení Albánci protestují proti vládě premiéra Ediho Ramy. Série demonstrací v zemi trvá už déle než týden a jejím spouštěčem byl plán zetě amerického prezidenta Jareda Kushnera a jeho ženy Ivanky Trumpové postavit v chráněné ostrovní lokalitě luxusní resort. „Spouštěčem byl rozhovor, kde popisovala, jak ostrov objevili, vystoupili z lodí a chodili bosí, až se tam rozhodli stavět,“ popisuje v Interview Plus americký novinář Jolyon Naegele – to je však prý jen pohádka.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednodenní stávka na úřadu vlády a rezignace desítek zkušených odborníků z poradních orgánů kabinetu. To vše v reakci na změny, které  pátečním podpisem stvrdilo několik ministrů vlády. Právě na jejich úřady se má začátkem letních prázdnin přesunout ze Strakovy akademie část lidskoprávní a protidrogové agendy. Rozpadá se léta budovaný systém? A proč šéfka Úřadu vlády Tunde Bartha tento krok spustila?Host: Michal Tomeš - redaktor Deníku NČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku.

Stávka na úřadu vlády a rezignace desítek zkušených odborníků z poradních orgánů kabinetu. To vše v reakci na změny, které svým pátečním podpisem stvrdilo několik ministrů české vlády. Právě na jejich úřady se začátkem letních prázdnin přesune ze Strakovi akademie část lidskoprávní a protidrogové agendy. Rozpadá se léta budovaný systém? A proč šéfka Úřadu vlády Tunde Bartha tento krok spustila? Host: Michal Tomeš - redaktor Deníku N Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku.

Jedna ze stálých expozic Muzea řemesel v Letohradu návštěvníky zavádí do historie lékařství. Najdete v ní i dvě zubní ordinace s původním vybavením.

„Dlouho mě zajímala otázka, co se stane, když člověk narazí na meze své svobody,“ přiznává režisérka Zuzana Kirchnerová. Právě tato otázka ji přivedla k seriálu Monyová, který vypráví skutečný příběh úspěšné spisovatelky Simony Monyové. „Stala se obětí domácího násilí, které skončilo vraždou. Zamrazilo mě. I z toho, že nikdo netušil, co se děje za zdmi domu,“ svěřila se v Blízkých setkáních s Markem Němcem.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dlouho mě zajímala otázka, co se stane, když člověk narazí na meze své svobody,“ přiznává režisérka Zuzana Kirchnerová. Právě tato otázka ji přivedla k seriálu Monyová, který vypráví skutečný příběh úspěšné spisovatelky Simony Monyové. „Stala se obětí domácího násilí, které skončilo vraždou. Zamrazilo mě. I z toho, že nikdo netušil, co se děje za zdmi domu,“ svěřila se v Blízkých setkáních s Markem Němcem.

Do světa showbyznysu ho vyneslo čtvrté místo v pěvecké soutěži SuperStar, které se účastnil v roce 2009. Už rok před tím uspěl v Anglii. Osudem mu však zamíchal jeho otec.

Do světa showbyznysu ho vyneslo čtvrté místo v pěvecké soutěži SuperStar, které se účastnil v roce 2009. Už rok před tím uspěl v Anglii. Osudem mu však zamíchal jeho otec.

Dělníci kultury #55 mimo jiné o finále Eurovize, retrospektivě režiséra Jana Němce nebo festivalu Divadelní Flora Olomouc.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: Festival Divadelní Flora Olomouc retrospektivu režiséra Jana Němce v kině Ponrepo finále Eurovision Song Contestpřesun hudebního festivalu Creepy Teepee na pražskou Štvanici výstavu klauzurních prací na AVU portrét herce Yousefa Sweidaknihy Chrise Hayese Vábení sirén (Respekt) a Irene Solá Dal jsem ti oči, a tys je upřela do temnot (Paseka) postavení českých kameramanek v dominantně mužské profesi Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

V situaci rostoucího globálního neklidu a pokračujících konfliktů na Ukrajině i Blízkém východě je zvyšování obranyschopnosti stále skloňovanějším tématem na národní i mezinárodní úrovni. Česká vláda své původní odmítavé stanovisko ke zvyšování výdajů na obranu nyní přehodnocuje, Babišův kabinet avizoval navýšení rozpočtu rezortu. „NATO dalo vládě prostor změnit postoj před svými voliči, obrana není politicky atraktivní,“ říká bezpečnostní analytik z FSV UK Vojtěch Bahenský.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V posledních týdnech jsme se několikrát věnovali výsledkům voleb v Maďarsku. Ani ne tak kvůli samotným výsledkům. Myslíme si, že hlasování voličů v této zemi bylo něčím víc než vyjádřením sympatií pro stranu X nebo Y. Šlo o radikální vyslovení nedůvěry autoritativnímu režimu, který zde premiér Viktor Orbán řadu let budoval. Má to a hlavně bude to mít odraz ve vnitřní politice řady sousedních zemí, protože model Orbán byl léta vykreslován jako ideální prototyp politického režimu hodný následování.V rozhovoru s politologem Petrem Sokolem rozebíráme politické posuny v Maďarsku, které umožnily vítězství strany Tisza a jejího kandidáta Pétera Magyara. Jak se změnil poměr sil mezi městem a venkovem? Proč se maďarským volbám říká revoluce mladých? Jak je to s Benešovými dekrety a bude chtít nový maďarský premiér jejich zrušení? Nechtějí Maďaři ve skutečnosti království, což úspěšně maskují za republiku s monarchistickými rysy? Jaké je poučení z orbánismu?Ve druhé části se pokoušíme prokousat bulharskými volbami, v nichž zvítězil generál letectva Radev, který řadě pozorovatelů připomíná nového Orbána.

Jaro je v plném proudu a hudební průmysl ožívá! Během jednoho týdne vyšlo snad deset hitů z chystaných alb, které se rozhodně poperou o píseň léta. V novém Slejváku Vilma s Mírou probrali festival Coachella, spekulovali nad přívalem rocku do mainstreamu a zhodnotili i novou sérii seriálu Euphoria.

Jaro je v plném proudu a hudební průmysl ožívá! Během jednoho týdne vyšlo snad deset hitů z chystaných alb, které se rozhodně poperou o píseň léta. V novém Slejváku Vilma s Mírou probrali festival Coachella, spekulovali nad přívalem rocku do mainstreamu a zhodnotili i novou sérii seriálu Euphoria.Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nechtěl jsem staré vystoupení obnovit. Nelze vkročit dvakrát do stejné řeky,“ říká s lehkým úsměvem herec a písničkář Tomáš Matonoha. Nakonec se ale přece jen našel důvod, proč se k osvědčenému formátu vrátit. „Dostal jsem nápad na téma korektnosti či nekorektnosti a udělal z toho nové představení,“ vysvětluje herec a hudebník v Blízkých setkáních Terezy Kostkové naživo z Radiocafé Vinohradská 12.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Všechno musí být černobílé a odstínů mezi tím se bojíme, protože jsou složitější. Ve filmech je ale dobré mít pestrou paletu komplexních postav, se kterými se můžete či nemusíte ztotožnit,“ říká filmový režisér Šimon Holý. S moderátory hotcastu Pot se sešel na filmovém festivalu Jeden svět, kde společně debatovali po snímku Queer rodeo, který se zabývá maskulinitou i touhou po svobodném vyjádření sexuality. Jak se dnes těmito tématy zabývá česká audiovize?

„Nechtěla jsem umřít, jenom jsem nechtěla žít tak, jak jsem žila,” svěřuje se Gábi Švejdová, která vyhledala odbornou pomoc. Ve čtvrtém díle série Safe Space mluvíme se studujícími, kteří mají zkušenost s hospitalizací v psychiatrické nemocnici a sdílíme tipy, jak to v takovém případě chodí se školou.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nechtěla jsem umřít, jenom jsem nechtěla žít tak, jak jsem žila,” svěřuje se Gábi Švejdová, která vyhledala odbornou pomoc. Ve čtvrtém díle série Safe Space mluvíme se studujícími, kteří mají zkušenost s hospitalizací v psychiatrické nemocnici a sdílíme tipy, jak to v takovém případě chodí se školou.

Tři roky zastává úřad prezidenta republiky Petr Pavel, teprve od začátku letošního roku má ale zákonem pevně ukotvené postavení i první dáma. „Když se stanete manželkou prezidenta, máte dvě možnosti: Buďto zůstat v původním zaměstnání, ale velmi brzy zjistíte, že skloubit to s protokolárními a reprezentačními povinnostmi prakticky nejde. Anebo tu roli přijmout a aktivně pracovat veřejně, k tomu ale potřebujete alespoň malý tým, zázemí a nějaká pravidla,“ popisuje Eva Pavlová.

Tři roky zastává úřad prezidenta republiky Petr Pavel, teprve od začátku letošního roku má ale zákonem pevně ukotvené postavení i první dáma. „Když se stanete manželkou prezidenta, máte dvě možnosti: Buďto zůstat v původním zaměstnání, ale velmi brzy zjistíte, že skloubit to s protokolárními a reprezentačními povinnostmi prakticky nejde. Anebo tu roli přijmout a aktivně pracovat veřejně, k tomu ale potřebujete alespoň malý tým, zázemí a nějaká pravidla,“ popisuje Eva Pavlová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Čeká mě teď s mými právníky jedna věc – budu posílat zpátky do České televize peníze, abych se vyvázal z konkurenční doložky,“ říká ve Studiu N moderátor Václav Moravec. V rozhovoru s Filipem Titlbachem reaguje i na kritiku kolegů a kolegyň z Kavčích hor: „Neřekl jsem, že jsou tam zcenzurované ovce, to bych si vůči kolegům v životě nedovolil. Ale že se sami adaptují na prostředí, ve kterém už se já necítím dobře.“ Management zpravodajství podle něj počítal s tím, že do vysílání s Tomiem Okamurou vůbec nedorazí. „Myslím si, že se většina redakce domnívala, že využiju klauzuli svědomí. Michal Kubal v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že Moravec má osobní problém s Okamurou – to byla lež –, a že pokud využiju klauzuli svědomí, budu se na tom pořadu s někým střídat. Oni počítali s tím, že budou hrát příběh mé neprofesionality a egomaniactví,“ tvrdí moderátor. O tom, že se chystá v závěru pořadu oznámit svůj konec v České televizi, věděli na place jen dva lidé. „Nechtěl jsem znervóznit štáb,“ říká Moravec. „Nevěděl jsem, jaký bude Tomio Okamura, ale musím říct, že mě překvapil. Dovolím si říct, že jsme byli oba nervózní. Je fakt skvělý, protože ukázal ostatním politikům cestu, jak dál zraňovat a dostávat do defenzivy médium veřejné služby.“ Moravec ve Studiu N tvrdí, že je překvapený z toho, jak jeho konec zaskočil vedení redakce. „Počítali s tím. Michal Kubal říkal, že když Moravec odmítne, mají připraveného jiného moderátora. Jak mohli být zaskočeni?“ Proč si přinesl na vysílání s Tomiem Okamurou svou výplatní pásku? Co mu napsal půl hodiny po posledních Otázkách expremiér Mirek Topolánek? A neměl odejít už dříve? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Miroslav Donutil nedávno oslavil 75. narozeniny a zároveň byl letos nominován za Českého lva za nejlepší výkon ve vedlejší roli. V třídílné sérii Moloch, která by se měla dočkat pokračování, hraje prezidenta, na kterého míří atentát. V reálném životě ale Donutil politické angažmá odmítá. „Nabídky jsem dostal, ale žádnou jsem nikdy nechtěl využít, protože pro mě je to povolání, které dělám, v životě zásadním a chci se věnovat jenom jemu,“ přiznává v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Téměř čtyři desítky mezinárodních organizací musí do konce týdne opustit Pásmo Gazy a ukončit v něm svou činnost. Týká se to například Lékařů bez hranic či organizace CARE. Důvodem jsou nové izraelské předpisy, které neziskovky zavazují k uvádění jmen zaměstnanců, což ale některé odmítají. „Nechtějí to dělat z bezpečnostních důvodů. Obávají se, že by na ně mohli cíleně útočit. Už za války spousta humanitárních pracovníků umírala, protože docházelo k útokům ze strany izraelské armády i na místa, kde lidé dostávali humanitární pomoc, jídlo, a tak dále. Nechtějí pojmenovávat konkrétní lidi a dávat jim terč na záda," říká ve čtvrteční epizodě Magdaléna Fajtová. Jaká je v Pásmu Gazy humanitární situace několik měsíců po uzavření příměří, které je však porušováno? Jaký je plán na obnovu palestinského území, která má podle AP vyjít na v přepočtu skoro bilion a půl korun?

Dohnat a předehnat – tedy kapitalistický Západ. I o tom se mluvilo v rozhlasovém vysílání v prvních třech měsících roku 1956. Na řadu přišlo další zlevňování potravin, uvažovalo se o zkrácení pracovní doby a tu a tam se i trochu žertovalo o tom, co se nedaří. Na výpravu do rozhlasového archivu vás zvou moderátor David Hertl a historik Zdeněk Doskočil.

Hostem Buchet byl tentokrát Tomáš, který je absolventem studijního oboru strojírenství a pracuje v korporátu vyrábějícím pivo. Proto ale nepřišel - přišel proto, že během krize v 33 letech začal obcházet Česko, a to na etapy. Nechtěl totiž jít do Santiaga jako většina lidí, protože mu to přišlo trapné.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novorozenec nalezený na sídlišti v kontejneru bez známek života. Soudní lékař konstatoval, že šlo o násilnou smrt. Kriminalisté hledali odpovědi na spoustu otázek. Proběhl porod v okolí, nebo na sídliště dítě někdo přivezl? Je vrahem matka, otec nebo někdo třetí? Proč bylo ublíženo bezbrannému dítěti hned po jeho narození, když babybox byl nedaleko? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti a citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je to souhrn mého tvůrčího procesu za posledních třicet let a název alba byl tak trochu oříšek. Nechtěla jsem žádné „best of“. Přišlo mi, že to z člověka dělá starého umělce.“ Nakonec v tom našla jiný význam. Ne návrat, ale orientaci v čase. „Je to spojené i s mým věkem, protože se otočil padesátý rok mého života,“ vysvětluje zpěvačka v rozhovoru pro Blízká setkání Terezy Kostkové.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce 2008 jsme s kameramanem vylezli na věž kostela sv. Jiří v Horním Slavkově. Byl z ní dobrý výhled na zpola zasněženou krajinu a na hřbitov, kde leží těla pěti zastřelených politických vězňů, kteří v neděli 15. října 1951 uprchli ze slavkovské šachty číslo 14. Připomíná je malá pamětní deska, na níž lze číst jména: Jan Trn, Jan Úlehla, František Petrů, Ferdinand Compel, Vladislav Roubal. Dole, u hřbitovní brány, na nás čekal tehdy osmdesátiletý Karel Kukal.