Podcasts about ukrajinu

Summit Trump Putin v Budapešti sa nekoná. Rusko na Ukrajine bombarduje škôlky, bytovky a pred zimou opäť ničí ukrajinskú energetiku. Putin už vo vojne stratil milión ľudí, dohoda o mieri je však v nedohľadne. Spojené štáty aj Európska únia preto pritvrdzujú v sankciách proti Putinovmu režimu.V čo ešte Putin dúfa a ako ďaleko je schopný zájsť? Prečo stále útočí na deti a nevinných civilistov? A ako sa darí zasahovať v hĺbke Ruska Ukrajincom? Čo budú pre Putina znamenať nové európske a americké sankcie na jeho ropné giganty? Môže slabá ruská ekonomika koniec vojny urýchliť? A prečo Slovenská vláda hovorí o mieri, no nákupmi ruskej ropy a plynu sami pomáhame Putinovu vojnu financovať? Vytvorí Robert Fico s Viktorom Orbánom a Andrejom Babišom v Únii protiukrajinský blok?Braňo Závodský sa rozprával s vedúcim výskumníkom, analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom na Prešovskej univerzite Alexandrom Dulebom.

Jel na Donbas a pomáhal ruským separatistům. Měl se od nich naučit věci, které by pak předal domobrancům v Česku. Teď je tento muž obžalován z účasti na teroristické skupině. Výjimečný případ, jenž otevřel nezávislý slovenský válečný novinář Tomáš Forró, autor knihy Zpěv sirén, který dlouhodobě pokrývá ruskou invazi na Ukrajinu z linie doteku. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jel na Donbas a pomáhal ruským separatistům. Měl se od nich naučit věci, které by pak předal domobrancům v Česku. Teď je tento muž obžalován z účasti na teroristické skupině. Výjimečný případ, jenž otevřel nezávislý slovenský válečný novinář Tomáš Forró, autor knihy Zpěv sirén, který dlouhodobě pokrývá ruskou invazi na Ukrajinu z linie doteku. Ptá se Matěj Skalický.

Jel na Donbas a pomáhal ruským separatistům. Měl se od nich naučit věci, které by pak předal domobrancům v Česku. Teď je tento muž obžalován z účasti na teroristické skupině. Výjimečný případ, jenž otevřel nezávislý slovenský válečný novinář Tomáš Forró, autor knihy Zpěv sirén, který dlouhodobě pokrývá ruskou invazi na Ukrajinu z linie doteku. Ptá se Matěj Skalický.

„Člověk, který sleduje příběh Alexandra Lukašenka třicet let, už se nesměje, protože už není čemu. Dávno je to podívaná bez emocí,“ říká v novém díle sourozeneckého podcastu Hej, Slované bratrům Jakubovi a Lukášovi Novosadovým Aliaksander Paršankov. Mladý politický exulant, který ze země utekl před čtyřmi lety. A dodává: „V roce 2020 jsem zažil, co už nikdy nezažiju: naráz tolik svobody! Najednou jsme my Bělorusové cítili, že jsme národ. Cítili jsme radost, že vůbec existujeme. Že žijeme, přestože jsme byli určeni k likvidaci. A viděli jsme Bělorusko budoucnosti: ze dne na den jsme poskočili dejme tomu z roku 1977 do roku 2000.“Aliaksander Paršankov je skutečně čerstvý politický exulant: oficiálně tento status získal letos na jaře. Domů se vrátit nemůže, je tam několikrát trestně stíhán – většinou za skutky, které mají být protistátní. „Už ale ani nesleduji, co všechno mi přičítají, nemá to smysl. Vím jenom, že můžu dostat patnáct let vězení.“ O svém stíhání ovšem pořádně ani neví, protože o něm neví ani nikdo jiný, úředně také není vedeno. Dozvěděl se o něm pouze proto, že mu příbuzní nahlásili, že si policie přišla převzít jeho věci. O svou bezpečnost přesto nemá obavy. Státní policie prý neumí česky a nemá peníze, aby živila agenty na Západě. „Za tři sta eur to sem nikdo dělat nepůjde. A na větší platy oni nemají peníze. To je rozdíl mezi běloruskou a ruskou KGB – ta peníze má.“Budoucnost Běloruska přesto vnímá pozitivně, ale prý už nikdo nepozná tak obrovské překvapení, k jakému došlo před pěti lety. Skeptický je však k tomu, jak funguje běloruská emigrace a společnost: „Děláme všechno proto, abychom západní společenství přesvědčili, že jsme evropský národ. Od Rusů se zřetelně lišíme, to pozná každý, kdo do Běloruska přijede na návštěvu. Přesto…“ se Bělorusům nedaří vyprodukovat komerční hity, díla, která by k Bělorusku připoutala pozornost a pomohla světu, ale i Bělorusům pochopit, co se v zemi děje. Běloruskou tíží je existence v průměrnosti. Na druhou stranu je Paršankov potěšen, že přinejmenším v české emigraci žijí Bělorusové, kteří doma mluví jenom bělorusky: „Znám rodiny, které mluví jenom bělorusky a česky a ruštiny si nevšímají. A mladí se mnou mluví víc a víc bělorusky. To všechno je naděje na zachování jazyka.“ Který se bohužel i bohudík stal politickým aktérem, deklarací opozice.Rozhovor s Aliaksanderem Paršankovem má až havlovské rysy, posluchači díky němu mohou pochopit uvažování tuzemských kruhů za minulého režimu: „Nesu zodpovědnost za svůj národ. To, že Rusko zaútočilo na Ukrajinu a že mu v tom Bělorusko pomáhalo… za to jsem zodpovědný, protože v roce 2020 se nám nepodařilo Lukašenku zničit. A protože cítím, že jsem zodpovědný, nebudu nikdy mlčet. Vždyť kdo bude mluvit, když budu já mlčet? Takže budu veřejně vystupovat dál, budu dělat cokoliv proti režimu. Obrovský úspěch je totiž už to, že vůbec žiju. Protože pro Lukašenkovu vládu je hlavním cílem zničit opozičníky, demokratické Bělorusy, anebo alespoň zajistit, abychom všichni mlčeli. Pořád nás pronásledují, pořád nám vyhrožují. Například zabavují veškerý majetek těch, kteří žijí v zahraničí nebo se zúčastnili nějaké demonstrace. Ale nebojíme se. Protože když máš strach, špatně se ti žije.“ Aneb konečně podcast, který jde skutečně na dřeň.

Spojené státy uvalily sankce na největší ruské ropné společnosti. Evropa chystá pro Ukrajinu mírový plán, který má podle zahraničních agentur 12 bodů a na jeho plnění má dohlížet mírový výbor pod dohledem USA. „Nemůžeme Rusku slíbit, že zmrazíme frontovou linii, všichni se rozejdeme a bude klid. Možná se nebude střílet, ale co bude s Ruskou federací?“ naznačuje v pořadu Osobnost Plus ukrajinistka Lenka Víchová a doplňuje, že po válce dojde k vyšetřování válečných zločinů.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od čtvrteční schůze Evropské rady se čekalo hodně a asi až moc. Nabitý program znemožnil podstatnou debatu o každém tématu, které bylo na programu. Lídři sedmadvacítky se nakonec rozešli od rozdělané práce, aniž učinili jediné podstatné rozhodnutí. Vše se odkládá na příští prosincový summit, případně se přesouvá na ministerskou úroveň.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropští lídři jednají o další finanční podpoře Ukrajiny. Také USA uvalily nové sankce na ruské ropné společnosti Lukoil a Rosněfť s cílem přiblížit se mírové dohodě na Ukrajině. Je to dostatečný tlak? „Donald Trump se musí vymanit z područí Vladimira Putina, který ho má v hrsti. Uvalení sankcí je ale významný posun,“ říká europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09). „Sankce by měly smysl pouze s účastí Číny a Indie, což se nestane,“ namítá europoslanec za Stačilo! Ondřej Dostál.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump by se rád znovu sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem. V Budapešti s ním chce jednat o konci války na Ukrajině. Jenže přípravná jednání začala váznout. Dojde k maďarskému summitu? Hostem Ptám se já byl analytik z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd UK Jan Ludvík. Podle Ludvíka se zapomíná na to, proč Rusko Ukrajinu napadlo a to nebyla snaha ovládnout území na východě země. „Byl to vztah země k Západu. Rusko chtělo zastavit sbližování Ukrajiny se Západem. To může být ve vyjednávání kámen úrazu, protože zabrané území je jen třešnička na dortu.“Prezident Spojených států Donald Trump opět zintenzivnil snahy o ukončení války na Ukrajině. V pátek se ve Washingtonu opět sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořil s ním mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Kyjev a o protivzdušné obraně země.Trump minulý týden také telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Následně oznámil, že se s ním sejde v Budapešti. Podle médií ale hrozí odklad schůzky, protože obě strany vyjadřují odlišná očekávání ohledně ukončení války. Podle Moskvy přípravy pokračují, konkrétní datum summitu ale prý zatím není jasné.Evropští lídři dnes podpořili Trumpův požadavek na okamžitý mír, který prezident vyjádřil po schůzce se Zelenským. Zároveň uvedli, že současná frontová linie by měla být výchozím bodem pro další jednání. Kam se situace posunula od jednání Trumpa a Putina na Aljašce? A je teď Trump spíše na straně Ukrajiny, nebo Ruska?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americký prezident Donald Trump v pátek v Bílém domě naléhal na svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské podmínky ukončení války na Ukrajině. Podle informací britského deníku Financial Times mu doslova řekl, že Vladimir Putin v opačném případě Ukrajinu zničí. „Jednání jsou tam, kde byla před dvěma měsíci. Ruské požadavky se lehce změnily, ale stále jsou pro Ukrajinu nepřijatelné,“ míní Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ze všech desítek možných destinací na světě si americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin vybrali pro své příští setkání Budapešť. Učinili tak záměrně, aby odměnili maďarského vladaře Viktora Orbána, aby urazili Ukrajinu a aby se vysmáli Evropské unii a jí podporované „koalici ochotných“.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prečo musí byť hrozba uveriteľná. Na ukrajinskom fronte sa neudialo nič zásadné. Hamas chce, aby Trumpov mierový plán zlyhal.

Proč Donald Trump neposkytne Ukrajině požadované střely dlouhého doletu Tomahawk? Měly by aspoň vybrané skupiny obyvatel dostat očkování proti žloutence typu A zdarma? Jak se chystá režisér muzikálu Winton na dnešní premiéru, na kterou přijde i syn sira Nicholase Wintona? A jak se hraje podvodní hokej?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Severná Amerika: Trump zbiera pochvaly za prímerie

Po neúspechu augustovej Aljašky zmena v októbrovej Budapešti? Donald Trump avizuje nové stretnutie s Vladimírom Putinom. S cieľom ukončiť – ako podotýka - „neslávnu“ vojnu medzi Ruskom a Ukrajinou.Vo štvrtok absolvoval dvojhodinový telefonát s ruským prezidentom. Dnešný piatok prijíma v oválnej pracovni Volodymyra Zelenského. A v horizonte dvoch týždňov by sa mali opäť stretnúť z očí do očí s ruským prezidentom v maďarskej Budapešti. Je za tým tlak hrozby ničivých striel s plochou dráhou letu Tomahawk, o ktoré sa Ukrajina uchádza u Američanov?Téma pre generála vo výslužbe Pavla Macka.„Tomahawky pre Ukrajinu už len ako téma majú silu odstrašovať,“ hovorí generál Macko. Dôkazom je podľa neho aj krok Vladimíra Putina, ktorý inicioval telefonát s americkým prezidentom. Trumpovi podľa neho slúžia ako strategický nástroj pri vyjednávaniach. „Majú silu ultimáta,“ vysvetľuje. Premeniť by sa malo do podmienky prímeria pre Moskvu.Pavel Macko však hovorí aj o riziku: „Celý manéver s tomahawkami sa môže zaseknúť na tom, že sa nenájde európsky partner, ktorý by ich zaplatil.“V podcaste sa dozviete aj to, akým spôsobom Robert Fico chráni ruského prezidenta pred pádom z útesu, na ktorý ho zahnala medzinárodná koalícia s Ukrajinou.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Po neúspechu augustovej Aljašky zmena v októbrovej Budapešti? Donald Trump avizuje nové stretnutie s Vladimírom Putinom. S cieľom ukončiť – ako podotýka - „neslávnu“ vojnu medzi Ruskom a Ukrajinou.Vo štvrtok absolvoval dvojhodinový telefonát s ruským prezidentom. Dnešný piatok prijíma v oválnej pracovni Volodymyra Zelenského. A v horizonte dvoch týždňov by sa mali opäť stretnúť z očí do očí s ruským prezidentom v maďarskej Budapešti. Je za tým tlak hrozby ničivých striel s plochou dráhou letu Tomahawk, o ktoré sa Ukrajina uchádza u Američanov?Téma pre generála vo výslužbe Pavla Macka.„Tomahawky pre Ukrajinu už len ako téma majú silu odstrašovať,“ hovorí generál Macko. Dôkazom je podľa neho aj krok Vladimíra Putina, ktorý inicioval telefonát s americkým prezidentom. Trumpovi podľa neho slúžia ako strategický nástroj pri vyjednávaniach. „Majú silu ultimáta,“ vysvetľuje. Premeniť by sa malo do podmienky prímeria pre Moskvu.Pavel Macko však hovorí aj o riziku: „Celý manéver s tomahawkami sa môže zaseknúť na tom, že sa nenájde európsky partner, ktorý by ich zaplatil.“V podcaste sa dozviete aj to, akým spôsobom Robert Fico chráni ruského prezidenta pred pádom z útesu, na ktorý ho zahnala medzinárodná koalícia s Ukrajinou.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Jak pochodili zástupci ekologických organizací na schůzce s Andrejem Babišem o obsazení ministerstva životního prostředí? Jak pravděpodobné je, že Donald Trump po telefonátu s Putinem přislíbí prezidentovi Zelenskému dodávky raket Tomahawk? A jaké příběhy zazněly na dnešním předávání výročních Cen Charity?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovensko aj Ukrajinu čaká rokovanie. Okrem iného aj o energetike, obrane či integrácii Ukrajiny do Európskej únie. No a zatiaľ čo budú ukrajinskí predstavitelia vlády rokovať v Košiciach, ich prezident Volodymyr Zelenský bude rokovať v Bielom dome s Donaldom Trumpom. Čo od týchto stretnutí očakávame a čo môžu zmeniť? V Téme dňa diskutovali poslanec NR SR Ján Mažgút (Smer-SD) a poslanec NR SR Juraj Krúpa (SaS).

Průměrná transakční cena bytů se za posledních 11 let ztrojnásobila. Zatímco v roce 2014 se metr čtvereční prodával za 25 709 korun, na jaře letošního roku přišel už tentýž metr bydlení na 73 627 korun, vyplývá z analýzy společnosti Deloitte. Každý měsíc vyčkávání s nákupem tak stojí velké peníze. Za nezdravým nárůstem cen jsou nejen externí šoky, jako byly pandemie covidu anebo ruský vpád na Ukrajinu. Bydlení zdražují i zásahy „shůry“. Jak situaci řešit, rozebíráme v Agendě SZ Byznys s ředitelem Deloitte Real Estate Petrem Hánou. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Návrh státního rozpočtu padá pod stůl aneb dva biliony, o kterých se nemluvíí. Pro sestavení vlády potřebuje Andrej Babiš (ANO) „ukecat“ Petra Macinku (AUTO). Evropská unie obtížně vymýšlí, jak za zmrazené ruské peníze dozbrojit Ukrajinu. A jaká je budoucnost umělé inteligence v souboji dobra se zlem? Těmito tématy se ve středu zabývají komentátoři, jejich příspěvky vás provede Ondřej Konrád.

Česko za končící vlády podporovalo bránící se Ukrajinu různými způsoby, například takzvanou muniční iniciativou. Předseda ANO Andrej Babiš ale nechce z rozpočtu dávat Ukrajině na zbraně už ani korunu. „Je potřeba pracovat na tom, abychom spláceli naše dluhy,“ argumentuje předseda Svobodných Libor Vondráček, nově zvolený do Sněmovny na kandidátce SPD. „Bavíme se o virtuální realitě,“ odmítá poslanec ODS Pavel Žáček, že by do iniciativy šly od státu velké částky.

Fico by chcel vládnuť o rok dlhšie. V piatok Trump rozhodne o dodávkach rakiet na Ukrajinu. Čo poradil Putin Ficovi?

S Ondřejem Kundrou o miliardách za vojenskou pomoc pro Kyjev na boj s agresorem a odchodu jednoho z mozků muniční iniciativy.Vláda Petra Fialy dnes vyčíslila českou vojenskou pomoc Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022. Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný avizoval, že chce do konce roku skončit. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Jaké má tento dlouholetý úředník důvody k odchodu ze státní sféry a jak konkrétně napadené zemi Česko i díky němu pomohlo? Jaké měl kabinet pětikoalice důvody k tomu, že tajil rozsah vojenské pomoci Ukrajině. A jak to s ní vypadá do budoucna s ohledem na vznikající vládu ANO, SPD a Motoristů? Nejen na to se Štěpán Sedláček ptá zástupce šéfredaktora Ondřeje Kundry ve Výtahu Respektu.

Česko za končící vlády podporovalo bránící se Ukrajinu různými způsoby, například takzvanou muniční iniciativou. Předseda ANO Andrej Babiš ale nechce z rozpočtu dávat Ukrajině na zbraně už ani korunu. „Je potřeba pracovat na tom, abychom spláceli naše dluhy,“ argumentuje předseda Svobodných Libor Vondráček, nově zvolený do Sněmovny na kandidátce SPD. „Bavíme se o virtuální realitě,“ odmítá poslanec ODS Pavel Žáček, že by do iniciativy šly od státu velké částky.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kogenerační jednotky, které dokážou vyrábět teplo a elektřinu zároveň, mají nejlepší roky teprve před sebou. Atraktivní pro tuzemské výrobce, jako je Gentec CHP nebo Tedom, je nyní hlavně trh na Ukrajině či ve Spojených státech. Jejich boom však nastává i v Česku, kde fungují třeba jako náhrada za uhlí v teplárenství. Brněnský Gentec CHP nyní odbavil svou dosud největší dodávku kogeneračních jednotek na Ukrajinu. „V září jsme dokončovali dodávku o celkovém objemu 25 MW, celkově to bylo desetkrát 2,5 MW v kogeneračních jednotkách. Jsou zkompletované v plném provedení pro zapojení. Hodnota té zakázky byla zhruba 400 milionů Kč s tím, že celkově jsme na Ukrajinu dodali do dnešního dne zhruba za 1,1 miliardy Kč,“ popisuje v pořadu Agenda majitel a generální ředitel Gentec CHP Václav Klein. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík diskutujú o posledných udalostiach okolo rusko-ukrajinskej vojny. Začínajú rozhovorom s Angelou Merkelovou, ktorá naznačila poľskú spoluzodpovednosť za ruskú agresiu. Rozoberú, čím by americké Tomahawky mohli pomôcť Ukrajine. A čo s ruským upozornením, že prípadná dodávka týchto zbraňových systémov naruší vzťahy s USA. Veľkou témou je pokračujúca palivová kríza v Rusku. Podľa Žiarovského si málokto u nás všimol, že popri Ukrajincoch začínajú mať problémy s náborom vojakov aj Rusi. Donald Trump sa stretol s americkými generálmi a admirálmi. Vyrokoval tiež mier v Gaze. Udrží sa mier na Blízkom východe? A zaslúžil by si americký prezident Nobelovu cenu za mier? Dotkneme sa tiež európskej iniciatívy REPoverEU. Slovenská vláda má výhrady. A nesmrtiacej vojenskej pomoci ministra obrany Roberta Kaliňáka Ukrajine.

Minister zahraničných vecí Juraj Blanár (Smer-SD) v relácii Ide o pravdu hovoril o kľúčových zahraničnopolitických témach – od spolupráce Vyšehradskej štvorky cez vojnu na Ukrajine až po postoje Slovenska k Európskej únii, sankciám proti Rusku a ústavným zmenám.

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík debatovali naživo 3. 10. 2025 v Ružomberku s čitateľmi a divákmi Postoja. Dotkli sa rusko-ukrajinskej vojny, blízkovýchodného konfliktu a došlo aj na divácke otázky.

Pozrite sa, ak odídeme, tak odídeme. Vy potrebujete NATO, my ho nepotrebujeme.Takýto odkaz si v roku 2018 vypočul vtedajší generálny tajomník NATO Jens Stoltenberg od Donalda Trumpa. Tomu sa už v čase pred ruským útokom na Ukrajinu nepáčilo, ako aliancia funguje.Čo sa vtedy dialo a aké to malo dôsledky?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Daniela Hoťku.Zdroj zvukov: YouTube/Washington Post, Daily Express, Sky News–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #57 s ukrajinistkou Lenkou Víchovou o tom, jak se bude dál vyvíjet válka a co bychom měli udělat, abychom nebyli na okraji Evropy Co sleduje Rusko zesílením ostřelování civilní infrastruktury na Ukrajině včetně železnice? Jak tam lidé reflektují dronové útoky? Mohla by se Ukrajina vzdát Donbasu? Jak v Kyjevě reflektují, že by po volbách česká vláda mohla opustit muniční iniciativu? Jak číst dění kolem protikorupčních protestů na Ukrajině? Nejen na to odpovídá ukrajinistka Lenka Víchová v rozhovoru s Ondřejem Kundrou.

Opoziční politici z ANO a SPD chtějí zrušit boj s dezinformacemi a padla i otázka, zda se do Česka vrátí ruská televize RT. Přestože má stát nástroje, hybridní hrozby a sankcionovaný obsah nechává bez postihu kvůli chybějící politické vůli. Skrytá kamera BBC v Moldavsku odhalila, jak Rusko platí protesty, falšuje průzkumy a masivně šíří proruský obsah před volbami. Stephen Miller proměnil smuteční projev na Charlieho Kirka v radikalizující mobilizaci mezi dobrem a zlem. Trumpův projev v OSN se stal jeho velkou show a terčem obrovské pozornosti. Na Truth Social označil Rusko za papírového tygra, ale v praxi zatím pro Ukrajinu nic nepodnikl. Po krátkém stažení se na obrazovky vrátila show Jimmyho Kimmela s výrazným monologem. Blízcí Trumpovi spolupracovníci mezitím čelí podezřením z úplatků a vazeb na proruské aktéry, ale vyšetřování bylo zastaveno.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Martin Ondráček spoluzakladal český Nadačný fond pre Ukrajinu, ktorý za tri roky existencie vyzbieral viac ako 25 miliónov € na zbrane pre Ukrajinu. Na front poslali aj tank či vrtuľník Black Hawk. Aktuálne spolu so slovenskými organizáciami odštartovali zbierku na sanitky a vozidlá na prepravu ranených. Rozprával sa s ním Braňo Bezák.

Válka stojí Ukrajinu denně 172 milionů dolarů, což je o 32 milionů víc než před rokem. Konec konfliktu je přitom v nedohlednu. „Víceméně veškerý rozpočet, něco přes 60 miliard dolarů, který Ukrajina vybere na daních, se utrácí za obranu. Ale to nestačí, Rusko za válku utrácí více než 150 miliard dolarů ročně,“ srovnává pro Český rozhlas Plus podnikatel Tomáš Fiala. Dalších 35 miliard Ukrajině dodávají zahraniční partneři ve formě zbrojní pomoci.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tři týdny před sněmovními volbami si opoziční hnutí ANO stále drží výrazný náskok před vládní koalicí Spolu. Ta varuje před možnou vládou ANO s SPD a komunisty ze Stačilo!. Spolupráci s Andrejem Babišem Spolu ale rozhodně odmítá. „S ohledem na to, jak vyostřená je rétorika hnutí ANO vůči krokům, které vláda dělá a které udělala i v těžkých časech, a hlavně to, co přinesly v programu, což je fakt chiméra, že by bilion korun byli schopni získat z šedé ekonomiky, tak za sebe říkám, že představit si to nedovedu. A hnutí ANO říká totéž,“ prohlásil místopředseda ODS a ministr dopravy Martin Kupka v předvolebním speciálu Ptám se já z Next Zone na pražském Smíchově. Preference hnutí ANO se necelé tři týdny do sněmovních voleb 3. a 4. října drží nad 30 procenty hlasů. Vládní koalice Spolu složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL kolem 20 procent. Její zástupci nicméně stále věří, že můžou získat další voliče. „Teď jsme ve finiši kampaně a usilujeme o to, abychom získali nerozhodnuté voliče, i ty, které jsme třeba nenadchli nebo zklamali,“ řekl Kupka. „A jde nám o to, aby naše země zůstala opravdu pevná v dalším směřování v rámci NATO a v rámci Evropské unie jako aktivní člen, který bude víc říkat, co chce a kde jsou jeho národní zájmy.“„Snažíme se ukazovat nejen to, co se povedlo nám jako vládě, ale co se povedlo podnikatelům, společnosti, jak se společnost zachovala jako celek v okamžiku, kdy Putin zaútočil na Ukrajinu. To jsou hrozně důležité body, které drží společnost,“ dodal ministr.Zároveň připustil, že vládě se některé věci skutečně nepovedly, ať už šlo třeba o nedodržení slibu, že nezvýší daně nebo že zajistí vyšší platy učitelů. Co bude se Spolu a pozicí jejího lídra, šéfa ODS a současného premiéra Petra Fialy, pokud koalice volby prohraje, nechtěl Martin Kupka předjímat. „O tom teď vůbec nebudu spekulovat, protože by to okamžitě vyvolávalo vlnu otázek, jak to vlastně ten Kupka myslí a co tam řekl. Ne, já stojím pevně za Petrem Fialou,“ reagoval místopředseda ODS na dotaz, zda by byl případně připraven kandidovat do čela strany. Nepřehání to Spolu se strašením před Andrejem Babišem? A proč nedokázala lidem lépe vysvětlit svoji politiku? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ruský Svaz pravoslavných žen bojuje za zákaz potratů, propaguje konzervativní prokremelskou agendu a podporuje vojenský útok na Ukrajinu. Ženy, které v jeho čele stojí, jsou poslankyně za vládnoucí stranu Jednotné Rusko Světlana Ťagačeva a podnikatelka Anastasija Ositis. Obě si podle zjištění projektu Munscanner před 15 lety koupily nemovitosti v Karlových Varech. Poté svaz rozšířil svůj politický vliv a v mnoha ruských regionech prosadil protipotratové zákony. Loni v září prodala Ťagačeva firmu Jiřímu Ordžonikidzemu – jeho otec byl žákem Leonida Ťagačeva, poslance za Jednotné Rusko a lyžařského trenéra, jenž trénoval i Putina. Text Kristiny Vejnbender čte Renata Klusáková.

Dnes sa začína filmový festival Cinematik v Piešťanoch. Prináša viacero nových filmov, o ktorých sa bude veľa hovoriť. Otvára ho nový slovenský film Otec v hlavnej úlohe v Milanom Ondríkom. Ide o jeho životnú úlohu?Jedným z najvýraznejších filmov je Veľký vlastenecký výlet, v ktorom českí tvorcovia zobrali na Ukrajinu skupinu ľudí, ktorí sami seba nazývajú „dezolátmi“, aby im ukázali, že vojna je naozaj realita. Slovenskú premiéru bude mať aj film Radšej zošalieť v divočine, ktorý nedávno vyhral filmový festival v Karlových Varoch, čo sa ešte doteraz žiadnemu slovenskému dokumentu nepodarilo. Ukazuje dvojicu bratov, ktorí žijú na samote so zvieratami, veľmi alternatívnym spôsobom života.Spoluorganizátor festivalu Peter Konečný hovorí, že polovica z festivalových filmov sa vôbec nedostane do kín a dajú sa vidieť iba teraz v Piešťanoch. Naopak hitom zrejme bude film Sirat o hľadaní strateného človeka na technopárty v marockej púšti. Originálny je aj nemecký film Pohľad do slnka, kde sa filmom prelínajú rôzne časové pásma v jednom dome. Ide o výber toho najlepšieho zo svetových filmových festivalov najvyššej úrovne. Svoje nové filmy navyše predstavia aj známi slovenskí tvorcovia ako Zuzana Piussi, Pavol Barabáš a Dušan Trančík.V akom stave je slovenský film a môže ho zničiť súčasný útok na kultúru?Rozhovor s Petrom Konečným nahrával Peter Hanák.

Základní otázka: Chcete mír? Jinak se na ni odpovídá, když vás neohrožuje žádná velmoc, a jinak když vás Rusko zařadí na seznam nepřátelských zemí, devastuje Ukrajinu a vyhrožuje Západu. Putin nás vyvedl z naivního omylu, že už nikdy žádná válka nebude. Chceme mír, tak si ho musíme umět ubránit.

Dnes sa začína filmový festival Cinematik v Piešťanoch. Prináša viacero nových filmov, o ktorých sa bude veľa hovoriť. Otvára ho nový slovenský film Otec v hlavnej úlohe v Milanom Ondríkom. Ide o jeho životnú úlohu?Jedným z najvýraznejších filmov je Veľký vlastenecký výlet, v ktorom českí tvorcovia zobrali na Ukrajinu skupinu ľudí, ktorí sami seba nazývajú „dezolátmi“, aby im ukázali, že vojna je naozaj realita. Slovenskú premiéru bude mať aj film Radšej zošalieť v divočine, ktorý nedávno vyhral filmový festival v Karlových Varoch, čo sa ešte doteraz žiadnemu slovenskému dokumentu nepodarilo. Ukazuje dvojicu bratov, ktorí žijú na samote so zvieratami, veľmi alternatívnym spôsobom života.Spoluorganizátor festivalu Peter Konečný hovorí, že polovica z festivalových filmov sa vôbec nedostane do kín a dajú sa vidieť iba teraz v Piešťanoch. Naopak hitom zrejme bude film Sirat o hľadaní strateného človeka na technopárty v marockej púšti. Originálny je aj nemecký film Pohľad do slnka, kde sa filmom prelínajú rôzne časové pásma v jednom dome. Ide o výber toho najlepšieho zo svetových filmových festivalov najvyššej úrovne. Svoje nové filmy navyše predstavia aj známi slovenskí tvorcovia ako Zuzana Piussi, Pavol Barabáš a Dušan Trančík.V akom stave je slovenský film a môže ho zničiť súčasný útok na kultúru?Rozhovor s Petrom Konečným nahrával Peter Hanák.

Rusko o víkendu podniklo největší útok na Ukrajinu od invaze v únoru roku 2022. Dohromady Rusové vyslali přes 800 útočných dronů a podle agentury AP také 13 střel. Vyžádalo si to několik obětí a desítky zraněných. Útoky cílily na několik míst válkou zasažené země, a to včetně západu Ukrajiny nebo jejího hlavního města Kyjev. V tom Rusko vůbec poprvé zasáhlo i vládní objekt, který je přímo v centru metropole. Mohla ukrajinská protivzdušná obrana škodám zabránit? V jakém je momentálně stavu? A jaký další tlak by na Moskvu mohl zabrat ze strany Spojených států i Evropské unie? Nejen o tom ve Výtahu Respektu mluví Ondřej Kundra.

Ještě před pár týdny panovala naděje na oživení diplomatického procesu týkajícího se války na Ukrajině. Ta ale pohasla s dalšími velkými útoky proti civilní infrastruktuře ze strany Ruska, píše americký diplomat Brett McGurk v analýze pro zpravodajský server americké stanice CNN.

Fico v Pekingu zradil nielen Ukrajinu a Európsku úniu, ale aj občanov Slovenska. Rusko sa snaží preraziť na Ukrajine front – zatiaľ sa mu to nedarí.

„Vojska NATO na Ukrajině by pro ruskou armádu byla legitimním cílem útoku,“ řekl dnes ruský prezident Putin. Ve čtvrtek na jednání v Paříži podle francouzského prezidenta Macrona část spojenců Ukrajiny přislíbila, že se v případě dojednání míru s Ruskem zapojí do zajištění ukrajinské bezpečnosti na zemi, moři i ve vzduchu. „Cílem Putinova výroku i zahraniční politiky Ruské federace je rozklížit Západ. Koalice ochotných má výsledky,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Co je Stačilo? Je to zástěna, která má přikrýt značku KSČM, aby byla volitelnější? Anebo je to pokus lidí kolem předsedkyně Konečné voličsky „vytunelovat“ komunisty a převést je do jiné firmy s názvem Stačilo?Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš to vidí ještě jinak. Podle něj žádné rudé Stačilo neexistuje. Je to jen mix nacionalismu a normalizačního stalinismu, který chce vystoupit z nenáviděné Evropské unie, sní o revanši a na evropskou levici zvysoka kašle.Podobným štěpením jako česká KSČM si před časem prošla i německá Die Linke. Na jedné straně zůstala tradiční levice, která odsoudila ruský vpád na Ukrajinu. Od ní se oddělila skupina kolem Sahry Wagenknechtové a založila vlastní stranu spojující levý i pravý extrém, podporující ruského prezidenta Putina. Do nedávných voleb do Bundestagu se však Wagenknechtová nedostala, na rozdíl od Die Linke, která získala osm procent.Konečná, která vsadila na druhou stranu, dnes nemá žádné spojence – a to ani v Evropském parlamentu, kde je nezařazenou poslankyní.Proč se na české politické scéně připojila k hnutí kolem Ladislava Vrabela? Jak bude po volbách probíhat zestátňování České televize a rozhlasu? Jak se budou vyvíjet veřejné finance a proč je téma bytů politickou otázkou i v okolních zemích?

Si Ťin-pchin, Putin, Kim Čong-un, Lukašenko, Vučič – spoločnosť, v ktorej je v týchto hodinách Robert Fico. Oslavuje koniec druhej svetovej vojny v Číne.A ak nemecký kancelár Merz hovorí o Vladimírovi Putinovi ako o „možno najväčšom vojnovom zločincovi našej doby“, slovenský premiér tomuto Putinovi verejne vojnu ani nespomenie. Turecký Recep Tajip Erdogan naopak po stretnutí s ruským prezidentom skloňuje „nie konfliktu, priorita pre dialóg“. „Diskutovali sme, ako dosiahnuť spravodlivý mier medzi Ruskom a Ukrajinou,“ hovorí. Slovenský premiér naopak kritizoval Ukrajinu za útoky na energetickú infraštruktúru a s Moskvou dohadoval obchodnú spoluprácu.Ruky preč od neho dáva Brusel, rovnako domáca opozícia. Napriek tomu je v Číne v pozícii premiéra krajiny. Kam takýmito krokmi zaťahuje Slovensko, v ktorom žijú ešte stále z veľkej časti vyznávači západných hodnôt slobody a demokratických pravidiel?Témy pre Miroslava Wlachovského, bývalého šéfa diplomacie, ktorý aktuálne pôsobí v Globsecu.„Robert Fico nás ťahá von zo Západu. Ťahá nás na Východ. Ťahá nás do toho, čo Briti volajú ‚uncharted territories' – do neprebádaných území, ktoré nie sú pre túto krajinu ničím dobrým,“ hovorí Wlachovský.Podľa bývalého šéfa slovenskej diplomacie by premiér mal svoju cestu v Číne vysvetliť v parlamente. „Určite by si ho parlament mal zavolať. Mali by ho zavolať na zahraničný výbor. Mali by sa ho pýtať, kam túto krajinu vedie. Prečo mení princípy slovenskej zahraničnej politiky,“ tvrdí Miroslav Wlachovský.Nestačí podľa neho, že premiér povie jednu vetu o euroatlantickom priestore ako o dôležitom pre Slovensko, je potrebné fakticky to napĺňať. „To je to, čo sa nedeje. Deje sa presný opak,“ hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Rusko zatiaľ mier nezaujíma. Aj počas mierových rokovaní Rusko a samitu Trumpa s Putinom Rusi útočia na Ukrajinu. Výsledok. Ďalšie desiatky mŕtvych civilistov vrátane detí, domy v ruinách. Raketový útok poškodil aj veľvyslanectvo Európskej únie v Kyjeve. Aký efekt mal teda americko-ruský samit na Aljaške, okrem toho že sa Putin previezol v americkej prezidentskej limuzíne na americkej vojenskej základni? Uskutoční sa vôbec sľubované rokovanie Putina so Zelenským? A čo na to Európska únia? Budú pokračovať ďalšie kolá sankcií? Ako by mohli vyzerať bezpečnostné záruky pre Ukrajinu, vrátane rozmiestnenia vojakov? A prečo Slovenská diplomacia mlčí, je už Slovensko na strane Ruska? Braňo Závodský sa rozprával s veľvyslankyňou Európskej únie na Ukrajine, našou diplomatkou Katarínou Mathernovou.

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Letošní připomínka okupace Československa (některými) vojsky Varšavské smlouvy měla výrazné předvolební podtóny. Jakýkoliv politik se k 57. výročí národního ponížení vyjádřil, mluvil o dnešku. Nelze ve třetím roce ruské agrese na Ukrajinu nespojovat obě dějinotvorné události. Nalomená páteř ovlivnila 20, možná 55 let formování občanské společnosti v Česku a na Slovensku.

„Bylo by to podobné, jako když se rozvádějí manželé. Můžete se nenávidět, ale pokud chceš, aby už to utrpení skončilo, nějak to zvládneš – protože je to nakonec i v tvém vlastním zájmu,“ říká o případném setkání ruského vůdce Vladimira Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským politický geograf Michael Romancov. Ve Studiu N s Filipem Titlbachem komentují požadavky Kremlu, Trumpovu motivaci i evropskou roli v mírovém snažení. Donald Trump se nejprve setkal na Aljašce s Vladimirem Putinem, následně svolal schůzku v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry. Nyní se mluví o možné trojstranné schůzce, na které by se měli setkat nejprve Putin se Zelenským a posléze oba dva i s americkým prezidentem. „Tomuto setkání jsme výrazně blíž než kdykoli od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ale to, že jsme blíž, ještě neznamená, že tam skutečně jsme. Putinův poradce Ušakov navíc prohlásil, že Kreml o schůzku na prezidentské úrovni nestojí,“ říká Romancov.   Problém by se podle mohl objevit už ve formální rovině. „První překážka, která by nastala: v jakém jazyce by spolu mluvili? Zelenskyj samozřejmě rusky umí, ale Putin bude nepochybně chtít vést jednání v ruštině. Umím si představit, že mu v současné situaci ukrajinská strana vzkáže: ne,“ tvrdí.   Podle politického geografa si ruská strana dává pozor na to, aby ovlivnila každý detail ve svůj prospěch. „Je to volba místa, jazyk jednání, zasedací pořádek, složení delegací, časový harmonogram, dokonce i to, kdy bude přestávka,“ vyjmenovává Romancov ve Studiu N. „To všechno jsou věci, na kterých si Rusové tradičně velmi zakládají.“ Rusové by podle něj navíc museli přijít s vysvětlením, proč se Putin nakonec se Zelenským setkal. „To, že Putin nakonec bude muset jednat se Zelenským, je pro něj problém. On přece tvrdí, že Zelenskyj není legitimní prezident. Ruská strana se to nepochybně pokusí zarámovat tak, aby to nevypadalo jako jeho ponížení,“ upozorňuje Romancov. Co všechno se odehrálo za zavřenými dveřmi ve Washingtonu a na Aljašce? Může Zelenskyj na navržené podmínky vůbec přistoupit? A hrozí, že Ukrajina zůstane bez podpory? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.  

Stretnutie Trump, Zelenskyj a Putin, rokovanie o mieri, ale aj bezpečnostné záruky pre Ukrajinu, na ktorých by sa mali podieľať Spojené štáty.To by mohli byť výsledky rozhovorov s americkým prezidentom, ktorý sa po minulotýždňovom stretnutí s Vladimirom Putinom stretol aj s ukrajinským prezidentom a európskymi lídrami.Ako to vyzeralo, čo sa zmenilo a k čomu by to mohlo na Ukrajine viesť?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta expertky na Ukrajinu a výskumníčky v think-tanku Európska rada pre zahraničné vzťahy Jany Kobzovej.Zdroj zvukov: BBC, AFP News Agency, YouTube/The White HouseOdporúčanieMojím dnešným odporúčaním je... no chcel som povedať čosi ľahšie, ale nová videoherná Mafia: The Old Country ľahšia zase až tak nie je. Zažijete v nej zhruba pätnásťhodinový návrat ku koreňom série a k príbehu v naozaj nádhernom prostredí Sicílie... a aj keď herné mechaniky miestami trochu škrípu, mňa to bavilo.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠

1. Fico na strane Putina.