Podcasts about ukrajinu

Nová česká vláda se ujímá moci v pochmurných časech, kdy bezpečnostní rizika pro Česko narůstají. Putinova genocidní invaze na Ukrajinu dál nabývá na urputnosti. Z Kremlu znovu zaznívají hlasy o obnovení ruského vlivu ve střední Evropě. A tváří tvář gradujícím hrozbám vyvolává znepokojivé otázky nástup kandidáta proruské SPD Jaromíra Zůny do čela ministerstva obrany.

Evropská unie se shodla na půjčce pro Ukrajinu, ale bez Česka, Maďarska a Slovenska. „Andrej Babiš přiřadil Prahu do této toxické skupiny zemí. Bude se s námi zacházet jako s někým, kdo není spolehlivý a solidární partner, kdo neunese odpovědnost za celek,“ říká sociolog Ivan Gabal.

S europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.(Ne)bezpečí #60 s europoslancem Luďkem Niedermayerem z TOP09 o summitu Evropské rady, miliardách eur pro Ukrajinu a otázkách nad využitím zmražených ruských aktiv na pomoc zemi napadené Ruskem.„Babiš říká - podpoříme, ale nezaplatíme. Ovšem někdo to zaplatit musí,“ podotýká český europoslanec a někdejší viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer, podle kterého ovšem summit Evropské rady potvrdil silnou vůli Evropské unie nadále podporovat Ukrajinu odolávající ruské válečné agresi. Kde Evropa vezme slíbených 90 miliard eur na pomoc Kyjevu? A kam dospěla debata o využití zmražených ruských prostředků ve výši stovek miliard eur v evropských finančních institucích? Nejen na to se ptal Ondřej Kundra v podcastovém rozhovoru.

Evropská unie se shodla na půjčce pro Ukrajinu, ale bez Česka, Maďarska a Slovenska. „Andrej Babiš přiřadil Prahu do této toxické skupiny zemí. Bude se s námi zacházet jako s někým, kdo není spolehlivý a solidární partner, kdo neunese odpovědnost za celek,“ říká sociolog Ivan Gabal.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nová česká vláda se ujímá moci v pochmurných časech, kdy bezpečnostní rizika pro Česko narůstají. Putinova genocidní invaze na Ukrajinu dál nabývá na urputnosti. Z Kremlu znovu zaznívají hlasy o obnovení ruského vlivu ve střední Evropě. A tváří tvář gradujícím hrozbám vyvolává znepokojivé otázky nástup kandidáta proruské SPD Jaromíra Zůny do čela ministerstva obrany.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

EU zachrání Ukrajinu bez Maďarska, Slovenska i Česka. Bruselské čekání na zázrak. Trump je pro Evropu požehnáním. Kdo repatriuje vězně ze severní Sýrie? Heslokleslo

Nejvyšší politikové členských zemí Evropské unie se dohodli, že poskytnou Ukrajině 90 miliard eur na příští dva roky. Umožní jí tak pokračovat v ozbrojeném odporu proti ruskému agresorovi a zabránit krachu státních financí. Peníze si vypůjčí na finančních trzích a budou za ně ručit rukou společnou a nerozdílnou prostřednictvím rozpočtu EU.

Novopečený premiér Andrej Babiš odjel do Bruselu, aby se tam zachoval jako chytrá horákyně. „V Evropě máme státy, které podporují Ukrajinu, a státy, které ji nepodporují. Jen Andrej Babiš se tváří, že dělá obojí najednou,“ říká Lucie Stuchlíková. Babiš tvrdí, že za půjčku pro Ukrajinu sice ručit nebude, ale nedá se to srovnávat s postojem Slovenska a Maďarska, které jsou proti jakékoli pomoci. Jinými slovy: chceme pomáhat, ale ať to zaplatí ti ostatní. Babiš zkrátka vsadil na to, co je v Česku tak oblíbené - všechno nějak očůrat. „Je to takové typické švejkování, to dobré chceme pro sebe, to špatné má řešit někdo jiný,“ říká Václav Dolejší.„Všichni západní spojenci to ale samozřejmě vidí tak, jak to je doopravdy. A právem nás dávají do jednoho pytle s Orbánem a Ficem,“ dodává Dolejší.Proč Babiš údajně rozlomil německého kancléře Friedricha Merze? Co se děje na ministerstvech Petra Macinky (Motoristé sobě) a jaký byl jeden z prvních úkolů Andreje Babiše ve Strakově akademii?----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Zastaví slobodný svet Putina? Vznikne silná a sebavedomá Európa? Bude rok 2026 koncom jej spojenectva s Amerikou? Udrží sa Slovensko na Západe? Hosť: Tomáš Valášek, exvyslanec SR pri NATO, poslanec PS

Evropska unija postigla dogovor o zajamu za Ukrajinu od 90 milijardi eura, ruski predsjednik Vladimir Putin održao godišnju konferenciju za novinare. Koji su događaji obilježili godinu iza nas u Crnoj Gori?

Nejvyšší politikové členských zemí Evropské unie se dohodli, že poskytnou Ukrajině 90 miliard eur na příští dva roky. Umožní jí tak pokračovat v ozbrojeném odporu proti ruskému agresorovi a zabránit krachu státních financí. Peníze si vypůjčí na finančních trzích a budou za ně ručit rukou společnou a nerozdílnou prostřednictvím rozpočtu EU.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

EU zachrání Ukrajinu bez Maďarska, Slovenska i Česka. Bruselské čekání na zázrak. Trump je pro Evropu požehnáním. Kdo repatriuje vězně ze severní Sýrie? HesloklesloVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zákony dodržujeme – tvrdí Skupina D. Vojenská policie má ale pochybnosti, prověřuje jejího dodavatele a dovoz darovaných dronů na Ukrajinu. Téma pro redaktorku Katku Gruntovou, která se ve své práci specializuje na armádu i vojenskou techniku. Ptá se Matěj Skalický.

Zákony dodržujeme – tvrdí Skupina D. Vojenská policie má ale pochybnosti, prověřuje jejího dodavatele a dovoz darovaných dronů na Ukrajinu. Téma pro redaktorku Katku Gruntovou, která se ve své práci specializuje na armádu i vojenskou techniku. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zákony dodržujeme – tvrdí Skupina D. Vojenská policie má ale pochybnosti, prověřuje jejího dodavatele a dovoz darovaných dronů na Ukrajinu. Téma pro redaktorku Katku Gruntovou, která se ve své práci specializuje na armádu i vojenskou techniku. Ptá se Matěj Skalický.

Čtení s Respektem: S Martinem M. Šimečkou o návratu do paralelní polis, naučené statečnosti, stoicismu a jeho nové knize Výjimečný stav. Moderuje Štěpán Sedláček.„Esej Václava Bendy Paralelní polis (1978) pro mě byl objev, jako když vás ozáří nějaká velká vize. A nebyl jsem sám. Byl to hodně populární text. Benda si také myslel, že když ukážeme náš způsob života, tak to možná zláká lidi, kteří nás jen uvidí. Paralelní polis nemá být uzavřený svět nějakého exkluzivního společenství. Každý do něj může přijít. Ale musí to být jeho volba. Nikoho nebudu přemlouvat, protože jsem zjistil, že to nemá smysl,“ říká Martin M. Šimečka o konceptu nezávislého společenského života k němuž se vrací ve své nové knize Výjimečný stav - Jak dobře žít ve zlých časech (Respekt Media,2025). Proč a jak má podle něj teď smysl rozvíjet podobné společenství nejen ve slovenské demokracii? Kdy se v životě zachoval jako zbabělec a jak se naučil statečnosti? „Před pár dny jsem se potkal s jednou terapeutkou, kterou rodiče vydědili a vyhnali z domu, protože jezdí na Ukrajinu pomáhat handicapovaným dětem traumatizovaným válkou a pořádá sbírky. Její rodiče volili Fica a její bratr volí přímo fašisty. Zajímají mě motivy lidí, jako je tato paní. Proč se k nim nepřidala,“ říká spisovatel a novinář slovenského Denníku N. Proč považuje za své "největší selhání", že sám nešel do politiky? A jaké rady dal ohledně politiky synovi, který je lídrem slovenské opozice? A co nám vzkazuje Marcus Aurelius? Nejen o tom mluví Martin M. Šimečka v podcastu Čtení s Respektem. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Rozhovory o ukončení ruské agrese na Ukrajině pokračují. Vyjednavači USA a Ruska budou o víkendu jednat v Miami. Lídři EU mezitím rozhodují, jak Kyjev dál podpoří. Bude to něco znamenat pro další vývoj konfliktu?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničně-politický analytik Pirátů Vladimír Votápek.Další kolo jednání o možnostem dosažení míru na Ukrajině potvrdil podle agentury AFP zástupce Bílého domu. K jednání v Miami mezi americkou a ruskou stranu má dojít poté, co v pondělí v Berlíně skončily dvoudenní rozhovory ukrajinské a americké delegace. Americký prezident Donald Trump následně prohlásil, že dohoda u ukončení rusko-ukrajinské války nikdy nebyla tak blízko.Schůzky se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ale vedl, že současný návrh na ukončení války je stále jen pracovní verzí a Kyjev neuzná Donbas jako ruský.  Upozornil také, že Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026 a požádal o co největší evropskou podporu. Evropští spojenci Ukrajinců v pondělí v Berlíně uvedli, že USA a evropské země hodlají napadené zemi poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Dnes se v Bruselu zároveň schází lídři zemí sedmadvacítky na klíčovém summitu, aby probrali, jakým způsobem dál řešit finanční pomoc Ukrajiny. Rusko v reakci na účast evropských zástupců na berlínských jednáních o míru uvedlo, že zapojení Evropanů zřejmě nepřinese pro Moskvu přijatelné výsledky. Kreml dlouhodobě obviňuje evropské země, že se snaží podkopávat Trumpovy snahy dosáhnout míru na Ukrajině - například evropští představitelé totiž opakují, že s jakýmkoliv budoucím uspořádáním musí souhlasit především bránící se Kyjev. Ukrajina a Rusko mezitím pokračují ve vzájemných útocích. Válku rozpoutalo Rusko na rozkaz vládce Vladimira Putina v únoru 2022. Jak daleko je v tuto chvíli dohoda o míru na Ukrajině? Zvládne na sebe Evropa vzít zodpovědnost za další chod války a držet Ukrajinu nad vodou? A jak vážně brát výroky Moskvy o tom, že chce vrátit uspořádání světa před rozšíření NATO o země střední Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Napriek tomu, že nerokuje parlament, nedá sa povedať, že by na politickom nebi vybuchovali rôzne slnečné sústavy. Niekedy väčšie, niekedy menšie. Veľkou témou je summit lídrov v Bruseli. je tam aj premiér Róbert Fico a okrem rozbitého lietadla, ktoré ho možno na nejaký čas zdrží pri návrate domov, to bude aj rokovanie o miliardách a pôžičke pre Ukrajinu, aj o tom, aké je naše stanovisko, prečo a akým spôsobom by sa malo pomáhať Ukrajine. V relácií Analýzy 24 o tom diskutovali Michal Stuška (Smer-SD) a Beáta Jurík (PS).

Zákony dodržujeme – tvrdí Skupina D. Vojenská policie má ale pochybnosti, prověřuje jejího dodavatele a dovoz darovaných dronů na Ukrajinu. Téma pro redaktorku Katku Gruntovou, která se ve své práci specializuje na armádu i vojenskou techniku. Ptá se Matěj Skalický.

Měla by Evropská unie využít zmrazená ruská aktiva k financování Ukrajiny? „Je to bezpečnostně i ekonomicky nejvýhodnější řešení,“ říká v pořadu Pro a proti europoslanec Jan Farský (STAN). Podle Antonína Staňka z Přísahy je ale plošné vyvlastnění problematické a Unijní státy musí být obezřetné. O penězích pro Kyjev bude rozhodovat summit Evropské unie, který začíná ve čtvrtek.

Aliter Technologies získala tento rok ocenenie Felix Business Award Ocenenie Felix Business Award v kategórii biznis príbeh zo sektora technológií si tento rok odmiesla spoločnosť Aliter Technologies a získala aj špeciálnu cenu KPMG za zodpovedné podnikanie. Aliter sa venuje informačným technológiám, cloudu, obrannému priemyslu, kyberbezpečnosti a vyvíja vlastné drony a komunikačné systémy. Riaditeľ Aliter Technologies Ján Grujbár približuje, že vývoj dronov v posledných rokoch výrazne napreduje. Keď sa vyriešia legislatívne prekážky, drony môžu doručovať aj tovar do balíkoboxov namiesto dodávok. „My používame drony na vešanie plašičov vtákov na elektrické drôty vysokého napätia. Donedávna sa to robilo ťažkou technikou, alebo vrtuľníkom. My to vieme urobiť dronom za plnej prevádzky a oveľa efektívnejšie,“ hovorí Grujbár. Drony dnes majú nenahraditeľné využitie v armáde a Ukrajincom pomohli vyrovnať na bojisku prevahu Ruska. Situácia sa však rýchlo mení. „Po tom, ako sa Rusko preklopilo na vojnovú ekonomiku, tak Ukrajinu predbehlo vo výrobe dronov. Dnes už sa situácia opäť vyrovnala.“ Digitálna doba umožnila nielen rozvoj dronov, ale aj intenzívnejšie hackerské útoky na firmy. Grujbár vysvetľuje, že hackeri dnes fungujú ako vysoko organizované a sofistikované organizácie, ktoré spolupracujú a majú svoju deľbu práce. Vo výsledku žiadajú výpalné za to, že poskytnú dešifrovací kľúč k zamknutým dátam, alebo že nebudú ďalej šíriť ukradnuté dáta. Povaha hackerských útokov sa zmenila tak, že nie je možné sa pred nimi skryť a útočníci využívajú rôzne taktiky. Môžu si vyberať obete cielene, alebo cestou širokého útoku a potom čakajú, kto sa chytí. „Dnes to už nie je o tom, či niekto bude predmetom útoku, ale kedy sa to stane,“ dodáva Grujbár. Čo sa dozviete v rozhovore? Ako veľmi sa zmenila bezpečnosť sveta za posledných desať rokov Na čo všetko sa dnes dajú využiť drony Ako sa chrániť pred hackermi vo firmách Ako funguje podnikateľské prostredie v Kanade Ako sa pracuje pre NATO See omnystudio.com/listener for privacy information.

Měla by Evropská unie využít zmrazená ruská aktiva k financování Ukrajiny? „Je to bezpečnostně i ekonomicky nejvýhodnější řešení,“ říká v pořadu Pro a proti europoslanec Jan Farský (STAN). Podle Antonína Staňka z Přísahy je ale plošné vyvlastnění problematické a Unijní státy musí být obezřetné. O penězích pro Kyjev bude rozhodovat summit Evropské unie, který začíná ve čtvrtek.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Miliardy pro Ukrajinu, rozpočet EU na roky 2028 až 2034 nebo další rozšiřování unie. Už zítra budou lídři sedmadvacítky rozhovat o jejím dalším směřování. Po čtyřech letech mezi nimi opět zasedne Andrej Babiš. Co od něj čekat?Hostem Ptám se já byl exministr kultury a europoslanec Antonín Staněk (Přísaha), který v Evropském parlamentu nahradil Motoristu Filipa Turka. Zájem o účast na summitu EU, který se zítra koná v Bruselu, ohlásil nový premiér Andrej Babiš dlouho před svým jmenováním. Nejen proto, že se tak symbolicky vrací mezi vrcholné hráče evropské politiky. Na zasedání se budou řešit klíčové otázky dlouhodobého směřování unie a tedy i České republiky. Jedním ze zásadních témat, které by měl summit rozhodnout, je budoucí finanční podpora Ukrajiny. Je otázkou, zda to bude formou takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými  ruskými aktivy. Právě tento návrh rozděluje členské státy. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale také Maďarsko, Slovensko nebo Česko mají stále výhrady.Premiér Babiš ve středu dopoledne před odletem do Bruselu zopakoval, že Česko chce podporovat Ukrajinu jako doposud, tedy aby si Evropská unie půjčila na finančních trzích. „Česko nezpochybňuje potřebu podpory  Ukrajiny ze strany EU, měla by být ale financována jako dosud, to  znamená, že si Evropa půjčí. Žádné extra garance Česko dávat nebude,“ dodal. Jaký postoj Česko k podpoře Ukrajiny nakonec zaujme? Má se Západ chystat na válku s Ruskem? A jaké to je, převzít europoslanecký mandát po čestném předsedovi Motoristů Filipu Turkovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Téma vojny na Ukrajine a vývozu zbraní zo Slovenska vyvolala v relácii Európa od A po Z ostrú diskusiu. Europoslanci sa sporili o to, či Slovensko koná v súlade so svojimi verejnými sľubmi a či je správne, že krajina patrí medzi významných vývozcov vojenského materiálu.

Evropské rozhodování je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neakceschopné a neschopné reagovat na krize. Znamená Trumpův požadavek evropské soběstačnosti výhrůžku, nebo realistický popis stavu? „Trump se z NATO nestahuje, ale chce celkem rozumně, aby Evropa převzala větší tíhu, aby pokračovala dál. Spojené státy tady stále mají 90 tisíc vojáků, podporují Ukrajinu a tak dále,“ říká v pořadu Osobnost Plus českoamerický investor Ondřej Jonáš.

Pomůže přerozdělení osmi miliard z rezerv VZP stabilizovat financování zdravotního pojištění? Proč chce koalice zastavit zvyšování sociálních odvodů živnostníků? Jak si Skupina D vozící drony na Ukrajinu vysvětluje vyšetřování a zadržení tří lidí vojenskou policií v souvislosti s jednou z jejích dodavatelských firem? A proč Donald Trump opakovaně kritizuje zavražděného režiséra Roba Reinera?

Vianočné darčeky pre naše ozbrojené sily. Do konca roka majú na Slovensko doraziť ďalšie americké stíhačky F16. Vojaci dostanú nové uniformy aj zbrane. Minister medzitým nakupuje protivzdušnú obranu a muníciu či stavia nemocnice. Čo všetko vlastne minister nakupuje a pomôžem jeho nákupná vlna obranyschopnosti Slovenska? Ako nám pomôže vojenský Schengen?Európsku úniu čaká ťažký summit. Na stole je rozhodnutie o zmrazených ruských aktívach a financiách pre Ukrajinu, ktorá sa už takmer 4 roky bráni ruskému agresorovi. Rokovanie o mieri sú však vraj bližšie k výsledku akoo predtým.Čo to znamená a ako môže vyzerať mier? Bude premiér Fico spoločné financovanie vojenských výdavkov pre Ukrajinu vetovať? A prečo premiér o Európskej únii hanlivo hovorí, že ak má skapať nech skape? Braňo Závodský sa rozprával s bezpečnostným analytikom a odborníkom na obranné plánovanie Vladimírom Bednárom.

Zbierky na výzbroj, muníciu a dokonca i rakety pre ukrajinskú armádu. Iniciatíva Darček pre Putina vyzbierala na pomoc pre Ukrajincov už viac ako miliardu českých korún. Aktuálne sa zbiera na 50 sanitiek Oksana. Podporujeme tých, ktorí bojujú pretože sa chcú brániť agresií, hovorí Jozef Dobrík z tejto iniciatívy. A prečo v kognitívnej vojne s Ruskom prehrávame? Príbeh dnes už legendárnej sanitky Oksana sa začal písať v novembri 2024 kedy sa sedem žien zo Slovenska vydalo na Ukrajinu aby brániacej sa armáde priviezli evakuačné sanitky, medzi nimi aj Oksanu. Už o dva mesiace ju však ničivo zasiahol ruský dron. Potreba záchrany ranených priamo z miest bojov však týmto príbehom ani zďaleka nekončí, práve naopak.No a práve o tom je myšlienka aktuálnej zbierky "Operácia Oksana 50," teda nákup 50 poľných sanitiek pre Ukrajinu. Zbierku organizuje občianska iniciatíva Darček pre Putina, ktorá vznikla na podporu ukrajinskej armády po napadnutí nášho východného suseda Ruskom. Z vyzbieranej sumy viac ako miliarda českých korún, tak boli zákupené húfnice, drony, množstvo streliva, lekárničiek, dávok jedla pre vojakov, ale aj vrtuľník Čestmír či dokonca raketa Dana. Za iniciatívou stojí aj grafický dizajnér, ako i bývalý člen vedenia Stratkomu expremiéra Fialu, Jozef "Dodo" Dobrík.Je správne posielať na Ukrajinu zbrane a má to dnes ešte stále zmysel? Neskončí táto pomoc napokon v nejakej ukrajinskej korupčnej schéme a ako tomu táto iniciatíva vie zabrániť? Je toto naozaj naša vojna a čím presne sa nás týka?No a čom je strategická komunikácia štátu a prečo na ňu tento štát prakticky úplne rezignoval? Ako prebieha kognitívna vojna a prečo v nej dnes až zúfalo prehrávame? A vieme vôbec čo sú to tie hodnoty, ktoré tomuto štátu dávajú zmysel a ktoré by stálo za to brániť ich aj zo zbrańou v ruke?Ak mám z niečoho obavy, tak z toho, ako je táto vojna nevidená a ako sme na ňu zúfalo nepripravení. Odolnosť sa však dá budovať aj na úrovni komunity. Hodnoty, ktoré stojí za to brániť, sú všade okolo nás a ak to neurobíme my, zvíťazí tá strana, ktorá do toho investuje viac úsilia. Takže, "Preboha, budujme niečo a bráňme hodnoty, ktorým veríme," odkazuje Dodo Dobrík.Ráno Nahlas s Jozefom Dobríkom z iniciatívy Darček pre Putina. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Pomůže přerozdělení osmi miliard z rezerv VZP stabilizovat financování zdravotního pojištění? Proč chce koalice zastavit zvyšování sociálních odvodů živnostníků? Jak si Skupina D vozící drony na Ukrajinu vysvětluje vyšetřování a zadržení tří lidí vojenskou policií v souvislosti s jednou z jejích dodavatelských firem? A proč Donald Trump opakovaně kritizuje zavražděného režiséra Roba Reinera?

Zbierky na výzbroj, muníciu a dokonca i rakety pre ukrajinskú armádu. Iniciatíva Darček pre Putina vyzbierala na pomoc pre Ukrajincov už viac ako miliardu českých korún. Aktuálne sa zbiera na 50 sanitiek Oksana. Podporujeme tých, ktorí bojujú pretože sa chcú brániť agresií, hovorí Jozef Dobrík z tejto iniciatívy. A prečo v kognitívnej vojne s Ruskom prehrávame? Príbeh dnes už legendárnej sanitky Oksana sa začal písať v novembri 2024 kedy sa sedem žien zo Slovenska vydalo na Ukrajinu aby brániacej sa armáde priviezli evakuačné sanitky, medzi nimi aj Oksanu. Už o dva mesiace ju však ničivo zasiahol ruský dron. Potreba záchrany ranených priamo z miest bojov však týmto príbehom ani zďaleka nekončí, práve naopak.No a práve o tom je myšlienka aktuálnej zbierky "Operácia Oksana 50," teda nákup 50 poľných sanitiek pre Ukrajinu. Zbierku organizuje občianska iniciatíva Darček pre Putina, ktorá vznikla na podporu ukrajinskej armády po napadnutí nášho východného suseda Ruskom. Z vyzbieranej sumy viac ako miliarda českých korún, tak boli zákupené húfnice, drony, množstvo streliva, lekárničiek, dávok jedla pre vojakov, ale aj vrtuľník Čestmír či dokonca raketa Dana. Za iniciatívou stojí aj grafický dizajnér, ako i bývalý člen vedenia Stratkomu expremiéra Fialu, Jozef "Dodo" Dobrík.Je správne posielať na Ukrajinu zbrane a má to dnes ešte stále zmysel? Neskončí táto pomoc napokon v nejakej ukrajinskej korupčnej schéme a ako tomu táto iniciatíva vie zabrániť? Je toto naozaj naša vojna a čím presne sa nás týka?No a čom je strategická komunikácia štátu a prečo na ňu tento štát prakticky úplne rezignoval? Ako prebieha kognitívna vojna a prečo v nej dnes až zúfalo prehrávame? A vieme vôbec čo sú to tie hodnoty, ktoré tomuto štátu dávajú zmysel a ktoré by stálo za to brániť ich aj zo zbrańou v ruke?Ak mám z niečoho obavy, tak z toho, ako je táto vojna nevidená a ako sme na ňu zúfalo nepripravení. Odolnosť sa však dá budovať aj na úrovni komunity. Hodnoty, ktoré stojí za to brániť, sú všade okolo nás a ak to neurobíme my, zvíťazí tá strana, ktorá do toho investuje viac úsilia. Takže, "Preboha, budujme niečo a bráňme hodnoty, ktorým veríme," odkazuje Dodo Dobrík.Ráno Nahlas s Jozefom Dobríkom z iniciatívy Darček pre Putina. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Zástupci spolku Skupina D, který v rámci projektu Nemesis pořádá sbírku dovážející drony pro Ukrajinu, se v úterý ohradili proti tomu, že by se měli dopustit jakékoliv trestné činnosti. Reagovali tak na informaci z konce minulého týdne, že Vojenská policie prověřuje jednoho z jejich dodavatelů. Podle Skupiny D, která od roku 2023 vybrala na drony pro Ukrajinu 263 milionů korun, to ale na jejich činnost neoprávněně vrhá špatné světlo. Jaroslav Spurný nicméně ve Výtahu Respektu vysvětluje, že zástupci spolku v případu vystupují jen jako svědkové a dodává souvislosti v tom, proč se Vojenská policie na dodavatele zaměřila právě nyní a jak by to mohlo souviset se servilitou některých úředníků vůči novému ministrovi obrany Jaromíru Zůnovi. Moderuje Zuzana Machálková

Evropské rozhodování je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neakceschopné a neschopné reagovat na krize. Znamená Trumpův požadavek evropské soběstačnosti výhrůžku, nebo realistický popis stavu? „Trump se z NATO nestahuje, ale chce celkem rozumně, aby Evropa převzala větší tíhu, aby pokračovala dál. Spojené státy tady stále mají 90 tisíc vojáků, podporují Ukrajinu a tak dále,“ říká v pořadu Osobnost Plus českoamerický investor Ondřej Jonáš.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pomůže přerozdělení osmi miliard z rezerv VZP stabilizovat financování zdravotního pojištění? Proč chce koalice zastavit zvyšování sociálních odvodů živnostníků? Jak si Skupina D vozící drony na Ukrajinu vysvětluje vyšetřování a zadržení tří lidí vojenskou policií v souvislosti s jednou z jejích dodavatelských firem? A proč Donald Trump opakovaně kritizuje zavražděného režiséra Roba Reinera?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Včera byla jmenována nová vláda, dnes a zítra zasedne a den nato odjede premiér Babiš na zasedání Evropské rady do Bruselu. Hlavním bodem má být rozhodnutí o tom, jak financovat válčící Ukrajinu.Andrej Babiš už minulý týden při cestě po západní Evropě zjistil, že bezpečnostní hrozby ze strany Ruska jsou větší, než si původně myslel. Snad každá země čelí větším či menším provokacím ze strany Ruska. Německý kancléř Merz po desítkách dronových provokací kolem největších letišť rozhodl, že budou vybavena obranným protidronovým zařízením. Nemluvě už o drobnostech, které ve druhé polovině roku narušily vzdušný prostor Polska, Rumunska, Moldavska a Estonska a které byly prokazatelně ruské. Moskva také nese odpovědnost za nedávné sabotáže na polských železnicích.Nikdo neříká, že Rusko chce vyprovokovat třetí světovou válku s NATO. Jeho cílem je narušovat jednotu zemí Severoatlantické aliance a v jednu chvíli dokázat, že neplatí článek 5 o společné obraně. Tím by NATO fakticky ztratilo smysl své existence a s ním by se zhroutila celá bezpečnostní architektura západní a střední Evropy.Za této situace premiér Babiš evidentně bere zpátečku ve své kritice viníků ukrajinské války. Vhodným partnerem, který bude vyvažovat proruské síly ve své vládě, je prezident Petr Pavel. Jak se jejich vztah nakonec vyvine?

V rozhovoru s Erikem Taberym vypráví český herec Ivan Trojan o cestě na Ukrajinu, kam vezl sanitku a další humanitární pomoc, co řekl před odjezdem synovi Josefovi pro případ „kdyby“ a lidech, na které už nikdy nezapomene.

V novej epizóde relácie Za hranicou boli témou udalosti roka 2025. S hosťom sme sa pozreli na udalosti, ktoré tento rok zasiahli Ukrajinu. Reč bola o mierových rokovaniach aj o útokoch na energetickú infraštruktúru. Hovorili sme však aj o Európe a jej vzťahoch s USA, ako aj o výdavkoch na obranu, keďže viaceré európske krajiny sa v rámci NATO zaviazali, že na obranu vynaložia viac než dve percentá HDP. Spomenuli sme aj prvý rok druhej vlády Donalda Trumpa a pohľad USA na zvyšok sveta. Na záver sme sa venovali konfliktu na Blízkom východe. Pozvanie do relácie prijal bezpečnostný odborník a generál vo výslužbe Andor Šándor.

Po invazi na Ukrajinu v roce 2022 ruské vedení vsadilo na tradiční metodu cenzury a začalo z informačního prostoru odsekávat všechno zakázané. Seznam zdrojů zablokovaných Úřadem pro kontrolu médií začal prudce narůstat.

Po invazi na Ukrajinu v roce 2022 ruské vedení vsadilo na tradiční metodu cenzury a začalo z informačního prostoru odsekávat všechno zakázané. Seznam zdrojů zablokovaných Úřadem pro kontrolu médií začal prudce narůstat. Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládneme, nerušit #39: S nastupující novou vládou Andreje Babiše se otevírá otázka, jak se změní postoj Česka k válce na Ukrajině. Nově bude na nejvyšším postu ministerstva obrany nominant SPD, generálporučík Jaroslav Zůna, a stále přetrvávají výhrady hnutí ANO k muniční iniciativě, díky které se na Ukrajinu dostávají potřebné prostředky pro obranu napadené země. Jak to dopadne? Kdo bude mít konečné slovo? A jaký vliv bude mít na celou záležitost vztah premiéra Andreje Babiše s ostatními zbrojaři? O tom se v novém díle podcastu Vládneme, nerušit bavili redaktoři Respektu František Trojan, Filip Zelenka a Ondřej Kundra.

CELÝ ZÁZNAM DEBATY NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Kremelské dezinformace už pronikají do umělé inteligence. „Rusům se daří vtisknout své narativy do AI chatbotů,“ upozorňuje Jakub Kalenský z Evropského centra excelence pro boj s hybridními hrozbami. „Některé akademické výzkumy ukázaly, že pokud se jich zeptáte na Ukrajinu, budou až ve třetině případů papouškovat ruskou propagandu, což je poměrně dramatické,“ říká.  Ve Studiu N live z Knihovny Václava Havla přináší nové poznatky o nenávistných projevech a dezinformacích také filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd a právnička Monika Hanych z Ústavního soudu. Odborníci se shodují, že zatímco dezinformační narativy zůstávají stále podobné, zásadně se mění způsob jejich doručování. „Snaží se například ‚vyprat‘ informace. Je to stejný princip, jako když se perou špinavé peníze – snaží se zakrýt jejich původ. Hledají místní spolupracovníky, kteří budou šířit jejich lži. A vy pak konzumujete od českého človíčka na jeho telegramovém kanálu takzvané nezávislé informace. Už se ale nedozvíte, že tyto informace jsou totožné s materiály v patnácti různých jazycích a všechny vycházejí z ruského originálu,“ popisuje Kalenský. Nejlepší dezinformace je podle něj ta, která je vystavěná kolem zrnka pravdy: „S tím Rusové pracují vědomě už dekády. Je to propracované a systematické.“ Filozof jazyka Tomáš Koblížek doplňuje, že nemá rád označení „dezinformátor“. „Klidně ale používám pojem dezinformace, a to z praktického důvodu. Falešné informace, které lidé šíří, často sami považují za pravdivé – někdo je oklamal a oni jsou zčásti oběti. Když na ně začnete křičet, že jsou dezinformátoři nebo propagandisté, ztížíte si tím možnost s nimi komunikovat,“ poznamenává v debatě. Českému státu podle expertů chybí kvantitativní data. „Nevíme, kolik přesně kanálů Rusové kontrolují, kolik dezinformací denně vychrlí a kolik lidí tím denně zasáhnou,“ upozorňuje Kalenský. „O tom problému nemůže mluvit jen vláda, ale také neziskové organizace nebo média. Třeba na Ukrajině jsou velmi kreativní – tam o ruské propagandě mluví standup komici. Oslovují tím publikum, které já bych nikdy neoslovil. Humor je fantastická zbraň v boji proti propagandě,“ tvrdí. Jak dezinformacím čelit, aniž ohrozíme svobodu slova? V čem jsou dnešní nenávistné projevy sofistikovanější? A jak na ně dokážou reagovat policie a právo? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion

Kým v Rusku sa asi tešia, Európa premýšľa, ako ďalej. Zdá sa totiž, že USA menia svoju geopolitickú stratégiu a ako prvých sa to dotkne Ukrajiny... čo-to už naznačil americký mierový plán. O jeho rizikách, o Ukrajine aj o jej budúcnosti sa tak v podcaste Dobré ráno rozprávali Ivan Mikloš, Dalibor Roháč a ich hostka, veľvyslankyňa Európskej únie na Ukrajine Katarína Mathernová. Zdroj zvukov: ČT24 Odporúčanie: A ak cestujete vlakom, dnešné odporúčanie je špeciálne pre vás: v denníkoch SME a Korzár totiž dnes nájdete vložený vlakový cestovný poriadok pre váš región - niektoré zmeny začnú platiť už od nedele. Takže ak chcete mať prehľad, kúpte si dnešné SME alebo Korzár. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Európska únia hľadá spôsob, ako dlhodobo financovať Ukrajinu bez ďalšieho zadlžovania členských štátov. Najhorúcejším riešením je využitie zmrazených ruských aktív, ktoré sú uložené najmä v Belgicku. Podľa výkonného riaditeľa Inštitútu pre európsku politiku Europeum Martina Vokálka je využitie zmrazených ruských aktív najférovším a najudržateľnejším riešením – a zároveň výrazne lepším než všetky ostatné alternatívy, hovorí v relácii PRAVDA VO SVETE.

Děti si každoročně přejí oblečení nebo hračky. Letos ale přibyla i pyžama, deky a deskové hry. „Situace je tam během zimy náročnější a je vidět, že vypínají elektřinu,“ míní koordinátorka projektu.

Po kriedovej revolúcií sa opäť stali predmetom záujmu verejnosti. Ich však trápi zlyhávajúce školstvo, ale i ataky politikov spochybňujúcich ich právo hovoriť do vecí verejných. Čím žije naša mládež, prečo čoraz viac odchádza zo Slovenska a o čom je Olympiáda kritického myslenia? Radi, často a najmä - čo najviac verejne, o nich hovoríme ako o tom najcennejšom, čo vôbec máme, ako o našej nádeji a predovšetkým, hovoríme o nich, ako o budúcnosti tejto krajiny. V realite však čelia vzdelávaciemu systému, v ktorom ešte stále silne prevláda tlak nezmyselného memorovania, bezúčelného testovania a stupňujúcich sa nárokov permanentných skúšok a všemožných previerok, ktoré pritom opakovane ukazujú, že kvalita nášho školského systému dramaticky upadá. K tomu treba pripočítať doslova epidémiu depresií, úzkostí či stavov osamelosti a odcudzenia, na ktorý zasa náš zdravotný systém nevie dať dostatočne relevantnú odpoveď. No a navyše, dnes si pri i tom najmenšom a nanajvýš slušnom náznaku nesúhlasu od samotného predsedu vlády v diskusií vypočujú, že keď sa im tu nepáči, majú sa zbaliť a ísť bojovať na Ukrajinu. Výsledkom je, že v čoraz masovejšej miere z tejto krajiny odchádzajú študovať do zahraničia a čo je oveľa horšie, veľká časť tých najšikovnejších a najtalentovanejších z nich, sa sem vrátiť vôbec neplánuje.I tak by sa dala popísať situácia toho skutočne - a v tomto prípade, naozaj najcennejšieho, čo tu vôbec máme - našich detí. Dnes študentov a žiakov, no už zajtra presne tých, ktorí v tejto krajine prevezmú zodpovednosť za celé naše ďalšie smerovanie. Medzi nich patria aj naši dnešní hostia, ktorí sú spojení s Olympiádou kritického myslenia, ako i Slovenskou debatnou Asociáciou, Jakub Bohuš a Lea Pálešová. Debatu nemôžete vyhrať pokiaľ oponenta nepočúvate a nechcete mu porozumieť, tvrdí Jakub Bohuš zo Slovenskej debatnej asociáciePekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský

Po kriedovej revolúcií sa opäť stali predmetom záujmu verejnosti. Ich však trápi zlyhávajúce školstvo, ale i ataky politikov spochybňujúcich ich právo hovoriť do vecí verejných. Čím žije naša mládež, prečo čoraz viac odchádza zo Slovenska a o čom je Olympiáda kritického myslenia? Radi, často, ale najmä čo najviac verejne, o nich hovoríme ako o tom najcennejšom, čo vôbec máme, ako o našej nádeji a predovšetkým, hovoríme o nich, ako o budúcnosti tejto krajiny. V realite však čelia vzdelávaciemu systému, v ktorom ešte stále silne prevláda tlak nezmyselného memorovania, bezúčelného testovania a stupňujúcich sa nárokov permanentných skúšok a všemožných previerok, ktoré pritom opakovane ukazujú, že kvalita nášho školského systému dramaticky upadá. K tomu treba pripočítať doslova epidémiu depresií, úzkostí či stavov osamelosti a odcudzenia, na ktorý zasa náš zdravotný systém nevie dať dostatočne relevantnú odpoveď. No a navyše, dnes si pri i tom najmenšom a nanajvýš slušnom náznaku nesúhlasu od samotného predsedu vlády v diskusií vypočujú, že keď sa im tu nepáči, majú sa zbaliť a ísť bojovať na Ukrajinu. Výsledkom je, že v čoraz masovejšej miere z tejto krajiny odchádzajú študovať do zahraničia a čo je oveľa horšie, veľká časť tých najšikovnejších a najtalentovanejších z nich, sa sem vrátiť vôbec neplánuje.I tak by sa dala popísať situácia toho skutočne - a v tomto prípade, naozaj najcennejšieho, čo tu vôbec máme - našich detí. Dnes študentov a žiakov, no už zajtra priamo tých, ktorí v tejto krajine prevezmú zodpovednosť za celé naše ďalšie smerovanie. Medzi nich patria aj naši dnešní hostia, ktorí sú spojení s Olympiádou kritického myslenia, ako i Slovenskou debatnou Asociáciou, Jakub Bohuš a Lea Pálešová. Debatu nemôžete vyhrať pokiaľ oponenta nepočúvate a nechcete mu porozumieť, tvrdí Jakub Bohuš zo Slovenskej debatnej asociáciePekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský

Bývalý velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec své země ve Spojeném království Valerij Zalužnyj se nečekaně vrátil na Ukrajinu. V pondělí o tom informoval na Facebooku s tím, že „doma je nejlépe“. Server Euromajdan Press k tomu napsal, že jeho návrat vyvolal na Ukrajině řadu spekulací o důvodech, které k tomu populárního generála vedly.

Je libo Ukrajinu na másle, nebo na divoko? Martin Kuba nemůže jít za celostátním úspěchem pouze vyšlapanou jihočeskou cestou. Okamurova demokracie vlastní bubliny. Kryptoměny nahoru dolů. Česko-izraelská vládní komparace. Moderuje Ondřej Konrád.

Kdykoli se Steve Witkoff, americký byznysman přeučený na vyjednávače, rozpřahuje k objetí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, naskakuje evropským politikům husí kůže. Velmi oprávněně se obávají, že se Američané chystají obětovat Ukrajinu a tím pádem ohrozit světový mír.

V akom štádiu je mierový plán po návšteve americkej delegácie u Vladimíra Putina? V utorok s ním rokovali poradcovia Donalda Trumpa – Steve Witkoff a Jared Kushner. Dnes sa majú stretnúť s Volodymyrom Zelenskym. Predmetom rokovaní mal byť upravený mierový plán, ktorý sprevádzala polemika o jeho rusko-americkom pôvode.Ukrajinský prezident sa v súvislosti s moskovskými rokovaniami vyjadril, že „koniec vojny je bližšie než kedykoľvek predtým, no stále zostávajú nedoriešené otázky“. Francúzsky Emanuel Macron však nevidí „žiadne známky ukončenia agresie“ zo strany Kremľa.Podľa špeciálneho poradcu Vladimíra Putina Juri Ušakova im americká delegácia odovzdala 27-bodový plán a iné 4 dokumenty – „ktoré prešli“. „Našli sme akceptovateľné časti“, no je toho ešte „veľa na práci“, uviedol po päť hodinových rokovaniach. „Pozície Moskvy a Washingtonu sa nezblížili (…) „nenašli sme nijakú dohodu o územiach, ktoré by mala Ukrajina prepustiť Moskve,“ uviedol po stretnutí.Medzitým pokračujú ruské smrteľné útoky na ukrajinské ciele. Nájde sa prienik medzi požiadavkami Kyjeva o zachovaní suverenity územia a zaistení silných bezpečnostných záruk s nárokmi Moskvy? Naviac ak tá opakuje, že musia byť „vyriešené základné príčiny“ invázie?Téma pre Pavla Havlíčka, analytika pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Putin a jeho okolie hrajú o čas. Chcú ukázať Ukrajinu ako nekonštruktívneho hráča. Chcú ju ponížiť. Chcú, aby bola zatlačená do kúta. Veľmi im vyhovuje americký tlak, ktorý dnes na Ukrajinu existuje. Myslím si, že toto je dynamika, ktorá sa nevyvíja dobrým smerom,“ hovorí Havlíček.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Generální ředitel Správy železnic Svoboda skončil. Jaké budou další kroky ve státní firmě, kterou vyšetřuje kvůli zakázkám police? Jakou roli hraje v mírovém plánu pro Ukrajinu zájem Američanů o mohutné zakázky v Rusku? A může novela zákona proti propagaci hnutí potlačujících práva a svobody ohrozit KSČM?