Podcasts about ukrajinu

Dnes sa začína filmový festival Cinematik v Piešťanoch. Prináša viacero nových filmov, o ktorých sa bude veľa hovoriť. Otvára ho nový slovenský film Otec v hlavnej úlohe v Milanom Ondríkom. Ide o jeho životnú úlohu?Jedným z najvýraznejších filmov je Veľký vlastenecký výlet, v ktorom českí tvorcovia zobrali na Ukrajinu skupinu ľudí, ktorí sami seba nazývajú „dezolátmi“, aby im ukázali, že vojna je naozaj realita. Slovenskú premiéru bude mať aj film Radšej zošalieť v divočine, ktorý nedávno vyhral filmový festival v Karlových Varoch, čo sa ešte doteraz žiadnemu slovenskému dokumentu nepodarilo. Ukazuje dvojicu bratov, ktorí žijú na samote so zvieratami, veľmi alternatívnym spôsobom života.Spoluorganizátor festivalu Peter Konečný hovorí, že polovica z festivalových filmov sa vôbec nedostane do kín a dajú sa vidieť iba teraz v Piešťanoch. Naopak hitom zrejme bude film Sirat o hľadaní strateného človeka na technopárty v marockej púšti. Originálny je aj nemecký film Pohľad do slnka, kde sa filmom prelínajú rôzne časové pásma v jednom dome. Ide o výber toho najlepšieho zo svetových filmových festivalov najvyššej úrovne. Svoje nové filmy navyše predstavia aj známi slovenskí tvorcovia ako Zuzana Piussi, Pavol Barabáš a Dušan Trančík.V akom stave je slovenský film a môže ho zničiť súčasný útok na kultúru?Rozhovor s Petrom Konečným nahrával Peter Hanák.

Ranní brífink Martina Ehla: V Bělorusku začíná ruské vojenské cvičení Západ 2025. Když se konalo naposledy v roce 2021, tak ruští vojáci už v Bělorusku zůstali a podnikli tam odsud invazi na Ukrajinu. Co se bude dít letos? A proč se v poslední době dramaticky zhoršily vztahy mezi Poláky a Ukrajinci? Popíšeme s analytikem Michalem Lebduškou z Asociace pro mezinárodní otázky.

Ranní brífink Martina Ehla: V Bělorusku začíná ruské vojenské cvičení Západ 2025. Když se konalo naposledy v roce 2021, tak ruští vojáci už v Bělorusku zůstali a podnikli tam odsud invazi na Ukrajinu. Co se bude dít letos? A proč se v poslední době dramaticky zhoršily vztahy mezi Poláky a Ukrajinci? Popíšeme s analytikem Michalem Lebduškou z Asociace pro mezinárodní otázky.

Dnes sa začína filmový festival Cinematik v Piešťanoch. Prináša viacero nových filmov, o ktorých sa bude veľa hovoriť. Otvára ho nový slovenský film Otec v hlavnej úlohe v Milanom Ondríkom. Ide o jeho životnú úlohu?Jedným z najvýraznejších filmov je Veľký vlastenecký výlet, v ktorom českí tvorcovia zobrali na Ukrajinu skupinu ľudí, ktorí sami seba nazývajú „dezolátmi“, aby im ukázali, že vojna je naozaj realita. Slovenskú premiéru bude mať aj film Radšej zošalieť v divočine, ktorý nedávno vyhral filmový festival v Karlových Varoch, čo sa ešte doteraz žiadnemu slovenskému dokumentu nepodarilo. Ukazuje dvojicu bratov, ktorí žijú na samote so zvieratami, veľmi alternatívnym spôsobom života.Spoluorganizátor festivalu Peter Konečný hovorí, že polovica z festivalových filmov sa vôbec nedostane do kín a dajú sa vidieť iba teraz v Piešťanoch. Naopak hitom zrejme bude film Sirat o hľadaní strateného človeka na technopárty v marockej púšti. Originálny je aj nemecký film Pohľad do slnka, kde sa filmom prelínajú rôzne časové pásma v jednom dome. Ide o výber toho najlepšieho zo svetových filmových festivalov najvyššej úrovne. Svoje nové filmy navyše predstavia aj známi slovenskí tvorcovia ako Zuzana Piussi, Pavol Barabáš a Dušan Trančík.V akom stave je slovenský film a môže ho zničiť súčasný útok na kultúru?Rozhovor s Petrom Konečným nahrával Peter Hanák.

Evropa včetně Česka finišuje způsob, jakým chce po skončení současné války pomoci bránit Ukrajinu. Je to ale opravdu reálné? Nastává taky pohyb ohledně ETS2, tedy plánovaného zpoplatnění emisí z budov a aut. Co se chystá? A vysvětlujeme i vývoj ohledně toho, o kolik budeme muset snížit emise k roku 2040. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na předprodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Rusko o víkendu podniklo největší útok na Ukrajinu od invaze v únoru roku 2022. Dohromady Rusové vyslali přes 800 útočných dronů a podle agentury AP také 13 střel. Vyžádalo si to několik obětí a desítky zraněných. Útoky cílily na několik míst válkou zasažené země, a to včetně západu Ukrajiny nebo jejího hlavního města Kyjev. V tom Rusko vůbec poprvé zasáhlo i vládní objekt, který je přímo v centru metropole. Mohla ukrajinská protivzdušná obrana škodám zabránit? V jakém je momentálně stavu? A jaký další tlak by na Moskvu mohl zabrat ze strany Spojených států i Evropské unie? Nejen o tom ve Výtahu Respektu mluví Ondřej Kundra.

Ještě před pár týdny panovala naděje na oživení diplomatického procesu týkajícího se války na Ukrajině. Ta ale pohasla s dalšími velkými útoky proti civilní infrastruktuře ze strany Ruska, píše americký diplomat Brett McGurk v analýze pro zpravodajský server americké stanice CNN.

Ještě před pár týdny panovala naděje na oživení diplomatického procesu týkajícího se války na Ukrajině. Ta ale pohasla s dalšími velkými útoky proti civilní infrastruktuře ze strany Ruska, píše americký diplomat Brett McGurk v analýze pro zpravodajský server americké stanice CNN.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už jsme si pomalu navykli, že o Ukrajině a Rusku nejednají Evropané v rámci Evropské unie, ale že si pro to kreativně vytvořili „koalici ochotných“, když jim Maďarsko a Slovensko znemožňují používat instituce EU. Zatím jsme však z těchto schůzek, obvykle virtuálních, poháněných zejména francouzským prezidentem a britským premiérem, mnoho konkrétního pro Ukrajinu nevytěžili.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fico v Pekingu zradil nielen Ukrajinu a Európsku úniu, ale aj občanov Slovenska. Rusko sa snaží preraziť na Ukrajine front – zatiaľ sa mu to nedarí.

„Vojska NATO na Ukrajině by pro ruskou armádu byla legitimním cílem útoku,“ řekl dnes ruský prezident Putin. Ve čtvrtek na jednání v Paříži podle francouzského prezidenta Macrona část spojenců Ukrajiny přislíbila, že se v případě dojednání míru s Ruskem zapojí do zajištění ukrajinské bezpečnosti na zemi, moři i ve vzduchu. „Cílem Putinova výroku i zahraniční politiky Ruské federace je rozklížit Západ. Koalice ochotných má výsledky,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Co je Stačilo? Je to zástěna, která má přikrýt značku KSČM, aby byla volitelnější? Anebo je to pokus lidí kolem předsedkyně Konečné voličsky „vytunelovat“ komunisty a převést je do jiné firmy s názvem Stačilo?Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš to vidí ještě jinak. Podle něj žádné rudé Stačilo neexistuje. Je to jen mix nacionalismu a normalizačního stalinismu, který chce vystoupit z nenáviděné Evropské unie, sní o revanši a na evropskou levici zvysoka kašle.Podobným štěpením jako česká KSČM si před časem prošla i německá Die Linke. Na jedné straně zůstala tradiční levice, která odsoudila ruský vpád na Ukrajinu. Od ní se oddělila skupina kolem Sahry Wagenknechtové a založila vlastní stranu spojující levý i pravý extrém, podporující ruského prezidenta Putina. Do nedávných voleb do Bundestagu se však Wagenknechtová nedostala, na rozdíl od Die Linke, která získala osm procent.Konečná, která vsadila na druhou stranu, dnes nemá žádné spojence – a to ani v Evropském parlamentu, kde je nezařazenou poslankyní.Proč se na české politické scéně připojila k hnutí kolem Ladislava Vrabela? Jak bude po volbách probíhat zestátňování České televize a rozhlasu? Jak se budou vyvíjet veřejné finance a proč je téma bytů politickou otázkou i v okolních zemích?

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Si Ťin-pchin, Putin, Kim Čong-un, Lukašenko, Vučič – spoločnosť, v ktorej je v týchto hodinách Robert Fico. Oslavuje koniec druhej svetovej vojny v Číne.A ak nemecký kancelár Merz hovorí o Vladimírovi Putinovi ako o „možno najväčšom vojnovom zločincovi našej doby“, slovenský premiér tomuto Putinovi verejne vojnu ani nespomenie. Turecký Recep Tajip Erdogan naopak po stretnutí s ruským prezidentom skloňuje „nie konfliktu, priorita pre dialóg“. „Diskutovali sme, ako dosiahnuť spravodlivý mier medzi Ruskom a Ukrajinou,“ hovorí. Slovenský premiér naopak kritizoval Ukrajinu za útoky na energetickú infraštruktúru a s Moskvou dohadoval obchodnú spoluprácu.Ruky preč od neho dáva Brusel, rovnako domáca opozícia. Napriek tomu je v Číne v pozícii premiéra krajiny. Kam takýmito krokmi zaťahuje Slovensko, v ktorom žijú ešte stále z veľkej časti vyznávači západných hodnôt slobody a demokratických pravidiel?Témy pre Miroslava Wlachovského, bývalého šéfa diplomacie, ktorý aktuálne pôsobí v Globsecu.„Robert Fico nás ťahá von zo Západu. Ťahá nás na Východ. Ťahá nás do toho, čo Briti volajú ‚uncharted territories' – do neprebádaných území, ktoré nie sú pre túto krajinu ničím dobrým,“ hovorí Wlachovský.Podľa bývalého šéfa slovenskej diplomacie by premiér mal svoju cestu v Číne vysvetliť v parlamente. „Určite by si ho parlament mal zavolať. Mali by ho zavolať na zahraničný výbor. Mali by sa ho pýtať, kam túto krajinu vedie. Prečo mení princípy slovenskej zahraničnej politiky,“ tvrdí Miroslav Wlachovský.Nestačí podľa neho, že premiér povie jednu vetu o euroatlantickom priestore ako o dôležitom pre Slovensko, je potrebné fakticky to napĺňať. „To je to, čo sa nedeje. Deje sa presný opak,“ hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Si Ťin-pchin, Putin, Kim Čong-un, Lukašenko, Vučič – spoločnosť, v ktorej je v týchto hodinách Robert Fico. Oslavuje koniec druhej svetovej vojny v Číne.A ak nemecký kancelár Merz hovorí o Vladimírovi Putinovi ako o „možno najväčšom vojnovom zločincovi našej doby“, slovenský premiér tomuto Putinovi verejne vojnu ani nespomenie. Turecký Recep Tajip Erdogan naopak po stretnutí s ruským prezidentom skloňuje „nie konfliktu, priorita pre dialóg“. „Diskutovali sme, ako dosiahnuť spravodlivý mier medzi Ruskom a Ukrajinou,“ hovorí. Slovenský premiér naopak kritizoval Ukrajinu za útoky na energetickú infraštruktúru a s Moskvou dohadoval obchodnú spoluprácu.Ruky preč od neho dáva Brusel, rovnako domáca opozícia. Napriek tomu je v Číne v pozícii premiéra krajiny. Kam takýmito krokmi zaťahuje Slovensko, v ktorom žijú ešte stále z veľkej časti vyznávači západných hodnôt slobody a demokratických pravidiel?Témy pre Miroslava Wlachovského, bývalého šéfa diplomacie, ktorý aktuálne pôsobí v Globsecu.„Robert Fico nás ťahá von zo Západu. Ťahá nás na Východ. Ťahá nás do toho, čo Briti volajú ‚uncharted territories' – do neprebádaných území, ktoré nie sú pre túto krajinu ničím dobrým,“ hovorí Wlachovský.Podľa bývalého šéfa slovenskej diplomacie by premiér mal svoju cestu v Číne vysvetliť v parlamente. „Určite by si ho parlament mal zavolať. Mali by ho zavolať na zahraničný výbor. Mali by sa ho pýtať, kam túto krajinu vedie. Prečo mení princípy slovenskej zahraničnej politiky,“ tvrdí Miroslav Wlachovský.Nestačí podľa neho, že premiér povie jednu vetu o euroatlantickom priestore ako o dôležitom pre Slovensko, je potrebné fakticky to napĺňať. „To je to, čo sa nedeje. Deje sa presný opak,“ hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

V těchto dnech je tomu deset let od momentu, kdy někdejší německá kancléřka Angela Merkel reagovala na nebývalý příliv uprchlíků do Německa slovy, která jsou označována za nejznámější z celé její politické kariéry, a to: „Zvládneme to!" Už v létě roku 2015 dorazily do sousední země statisíce lidí, z většiny šlo o uprchlíky ze Sýrie, přičemž do následujícího roku přišlo do Německa hledat ochranu a lepší život 1,1 milionu migrantů. Počet se mírně snížil migrační dohodou, kterou Evropská unie podepsala s Tureckem, nicméně po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 země čelila další vlně. Jak se s ní vypořádala? Vyplnily se obavy z rostoucí kriminality a nezaměstnatelnosti uprchlíků? A má Německo nějaké nástroje, které by mohly jiné státy inspirovat v tom, jak integraci migrantů zvládnout? Nejen o tom mluví v úterním Výtahu Respektu Tomáš Lindner.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Rusko zatiaľ mier nezaujíma. Aj počas mierových rokovaní Rusko a samitu Trumpa s Putinom Rusi útočia na Ukrajinu. Výsledok. Ďalšie desiatky mŕtvych civilistov vrátane detí, domy v ruinách. Raketový útok poškodil aj veľvyslanectvo Európskej únie v Kyjeve. Aký efekt mal teda americko-ruský samit na Aljaške, okrem toho že sa Putin previezol v americkej prezidentskej limuzíne na americkej vojenskej základni? Uskutoční sa vôbec sľubované rokovanie Putina so Zelenským? A čo na to Európska únia? Budú pokračovať ďalšie kolá sankcií? Ako by mohli vyzerať bezpečnostné záruky pre Ukrajinu, vrátane rozmiestnenia vojakov? A prečo Slovenská diplomacia mlčí, je už Slovensko na strane Ruska? Braňo Závodský sa rozprával s veľvyslankyňou Európskej únie na Ukrajine, našou diplomatkou Katarínou Mathernovou.

Musel jsem ocenit, že Petr Fiala jde i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Andrej Babiš je spíše chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Nejde někam, kde by na něj lidi vyjeli, říká exministr Tomáš Petříček k vrcholící kampani před sněmovními volbami. Kteří politici si kontaktní kampaň užívají nejvíc? Jak sofistikovaně se předvolební kampaně chystají? A jaká témata zatím do letošního boje o voliče promlouvají nejvíc?   Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého ministra zahraničí v druhé vládě Andreje Babiše a bývalého člena SOCDEM Tomáše Petříčka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Strany spustily ostrou fázi kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny a podle Tomáše Petříčka je výrazně jiná než dřív.„Kontaktní kampaň běží dál, ale strany dnes řeší mnohem intenzivněji komunikaci na sociálních sítích, protože tam se dělá ten rozdíl, tam se dá mobilizovat. Tam oslovují voliče, které na ulici nepotkají. I na mítink etablovaných stran přijdou většinou lidé, kteří jsou rozhodnutí, sympatizanti nebo odpůrci,“ řekl bývalý vrcholný politik. Sám měl podle svých slov setkávání s voliči a celkový zápřah v předvolební kampaní rád, dnes mu ale nic z toho nechybí. Se sociologem Martinem Buchtíkem se Tomáš Petříček shodl, že letošní kontaktní kampaň si zjevně nejvíce užívá šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Vyzdvihl ale zejména práci lídra vládní koalice Spolu Petra Fialy.„Musel jsem ocenit, že Petr Fiala je připravený jít i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Často mi přijde, že Andrej Babiš je trochu chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Že má rád, když je obklopen lidmi, kteří oceňují to, co dělá, kteří mu vyjadřují sympatie. A nejde úplně do prostředí, kde by na něj lidi hned vyjeli,“ řekl Petříček. Světlý moment, ke kterému se koalice Spolu ráda vracíPodle sociologa Buchtíka v letošní kampani koalice Spolu (složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) výrazně více zaznívají hesla typu „nechceme žít v zemi, která se ubírá na Východ“ a ohrožení Česka se zároveň více spojuje s Andrejem Babišem a jeho návratem k moci. „Vysvětluji si to tím, že ODS, tato vláda postavila zahraniční politiku jako svoji vlajkovou loď, zejména od ruské invaze na Ukrajinu. Na podpoře Ukrajiny, bezpečnosti chtěla mobilizovat svoje podporovatele a pokračuje v tom. Takže to je setrvačnost, využití momentu, kdy po problémech v počátku vládnutí najednou přišla chvíle, kdy se Petr Fiala stal státníkem, začal proaktivně řešit evropskou reakci na ruskou agresi. To byl nějaký světlý moment, takže k tomu se rádi vrací,“ řekl exministr Petříček a dodal:„Druhá věc, bohužel smutnější, je, že je to možná programová politická vyprázdněnost v jiných oblastech.“Dělení politických sil na prozápadní a provýchodní zároveň Petříček označil za nebezpečné. „Tady byla poměrně velká shoda, už v devadesátých letech, že patříme na Západ, že jsme tam vždy patřili a patříme politicky i kulturně.“„Nejsem žádný velký sympatizant Andreje Babiše, ale říkat, že Andrej Babiš nás zatáhne do Ruska? To nikdy nedělal. Vždy akcentoval, že jsme v Evropské unii, máme být v NATO. To, že se mi nemuselo líbit něco, co dělal ve vztahu k Viktorovi Orbánovi, to, že má tendence k autoritářskému pohledu na svět, to je pravda. Ale nikdy to nebyl někdo, kdo by nás chtěl prodávat Rusákům.“ „To, že ho ale teď stále tlačíme do toho, že on takový je, mu možná nejen pomáhá u části elektorátu. Ale část elektorátu se s tím potom ztotožňuje a ze zahraničněpolitické orientace země se dělá předmět volby. To do jisté míry vytváří nebezpečí, že část společnosti si najednou řekne: No, tak jo, tak asi patříme radši na východ,“ varoval bývalý ministr zahraničí. Je česká společnost skutečně tak rozdělená, jak by se mohlo zdát? Čeká nás do voleb v kampani ještě nějaké překvapení? A dostane se SOCDEM do Sněmovny? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Velký vlastenecký pokus: dezolát a válečný analytik spolu na filmu. Shodnou se, nebo zhádají?Tři dlouholetí známí, vlastně kamarádi, se vypravili do kina, aby spolu zhlédli film, o němž mluví všichni: Velký vlastenecký výlet. Předem vědí, že nemají stejné názory. Jeden se označuje za dezoláta, druhý rozhodně nikoli. A třetí usiluje jejich rozhovor moderovat. Jak to může dopadnout? Mohou se na kvalitách filmu shodnout, anebo vůbec ne?O tom je nová epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované, do níž si tentokrát osiřelý Lukáš Novosad pozval dva hosty: překladatele Viktora Janiše, který od začátku velké války v Ukrajině před třemi roky intenzivně překládá publicistiku a denní analýzy, jež se konfliktu věnují, aby česká společnost měla dostatek relevantních informací o tom, co se děje.A podnikatele Pavla Kopřivu, který žije v Německu, po ruské invazi na Ukrajinu ubytoval několik ukrajinských uprchlických rodin, v Ukrajině plánoval podnikat a který tvrdí, že sám má tytéž názory jako hrdinové snímku Petra, Ivo a Nikola. Naopak Viktor se dle něj mýlí a podléhá západní propagandě. Vše prý je jinak, a to jak ve válce, tak ve filmu — vlastně hrané inscenaci. “Nebyla to sice taková hrůza, jak jsem se bál, ale hrůza to byla,” tvrdí o filmu Pavel. “Je to vynikající dílo,” kontruje Viktor. Diváky podcastu můžeme ovšem uklidnit: na začátku byl opravdu hec, jestli lidé různého založení spolu mohou jít na film, který jistojistě uvidí jinýma očima. Pak proběhla hádka. A nakonec došlo na happyend: při loučení stáli jsme spolu pod obsypaným špendlíkem, ládovali se jeho plody a hovořili úplně klidně také o jiných věcech.

Mělo by Česko vyslat vojáky do mírových sil na Ukrajinu? Tuhle otázku rozvířil v houstnoucí atmosféře před volbami prezident Pavel, když v rozhovoru pro ČTK přímočaře uvedl: „Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí.“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vyslání vojáků na poválečnou Ukrajinu? Ani kvůli volbám by neměl Fiala před touto otázkou unikat do předčasnosti; Velký vlastenecký výlet odhalil nečekané souvislosti. A jsou děsivější než jakákoli původní představa; Spolubydlení samo o sobě problém není. Drahé ceny za bydlení (nejen) pro mladé naopak ano; Trump chce trestat kvůli pálení vlajky, které ještě nedávno konzervativci v USA hájiliVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Polský prezident Karol Nawrocki vetoval před několika dny vládě několik zákonů. Dvě z nich zásadně poškodily Ukrajinu a Ukrajince. Na základě prezidentského veta totiž přijdou ukrajinské matky o přídavky na děti. Prezident žádá, aby přídavek na dítě ve výši 800 zlotých, tedy asi 4 600 českých korun, pobírali jen ti ukrajinští rodiče, kteří pracují. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak posílí americké střely dlouhého doletu ERAM obranyschopnost Ukrajiny? Proč roste počet požárů na skládkách a jak se jim dá zabránit? A v jakých podmínkách žily před třemi miliony let samice australopitéka – Lucy a Selam – jejichž fosilie jsou vystaveny v pražském Národním muzeu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letošní připomínka okupace Československa (některými) vojsky Varšavské smlouvy měla výrazné předvolební podtóny. Jakýkoliv politik se k 57. výročí národního ponížení vyjádřil, mluvil o dnešku. Nelze ve třetím roce ruské agrese na Ukrajinu nespojovat obě dějinotvorné události. Nalomená páteř ovlivnila 20, možná 55 let formování občanské společnosti v Česku a na Slovensku.

Kdo je odpovědný za to, že Elektrotechnický zkušební ústav spadající pod ministerstvo průmyslu investoval miliony korun do stavby, která nevznikla? Kdy se lidé v Martinicích na Kroměřížsku zbaví kolon projíždějících aut? A proč rakouské banky odmítají otevřít konto na sbírky pro Ukrajinu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA⁠ ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ A⁠ ⁠⁠⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠ Po čase jsme se sešli s Petrem Cífkou, zakladatelem Moviezone a producentem Bionautu, abychom se pobavili o filmech a trochu se navzájem pouráželi. Probrali jsme Velký vlastenecký výlet, film o třech „dezolátech“, které režisér Robin Kvapil vzal na Ukrajinu. Jeden z nás má asi relativně kontroverzní názor na něj. Probrali jsme tři nové komiksové filmy, včetně nového Supermana. A opět jsme se úplně neshodli. Hodnotili jsme šílenou komedii Adama Sandlera, fenomén Sydney Sweeney (konzervativní ikony, nebo ne?) i to, proč nás tak baví horory. Mě teda ne. A taky jsme oba silně doporučili film Karavan.

Stari hrvatski pozdrav, pozdrav iz Domovinskog rata ili pozdrav koji ima temelje u rasizmu i fašizmu to, čini se, stručnjaci u Hrvatskoj teško razlučuju. Opet prijepori predsjednika države i vlade o mogućem odlasku hrvatskog vojnika u Ukrajinu. Koliko košta kilometar vožnje taksijem po Zagrebu?

Čo hovorí historik Peter Jašek z Ústavu pamäti národa, keď počuje vetu, že “Rus raz odíde” alebo že za inváziu v roku 1968 môžu Ukrajinci?Terčom dezinformácií a politických manipulácií sa stáva aj invázia Sovietskeho zväzu v roku 1968. Opakovane pozorujeme snahu viniť za túto inváziu Ukrajinu rozoberaním pôvodu Brežneva alebo národnostného zloženia vojsk Varšavskej zmluvy.Objavujú sa porovnania invázie v roku 1968 s dnešným útokom Ruska na Ukrajinu a minister obrany Robert Kaliňák naznačuje, že sa oplatí počkať a nebrániť sa.V rozhovore s Petrom Jaškom hovoríme aj o tom: čo hovorí na slová ministra obrany Kaliňáka “Rus raz odíde” s akou propagandou pracoval vtedy Sovietsky zväz čo si myslí o prirovnaní invázie Sovietskeho zväzu v roku 1968 s dnešnou obrannou dohodou s USA ako vníma snahy viniť Ukrajincov za inváziu v roku 1968“Sovieti pôvodne dúfali, že predtým ako príde k vojenskej akcii, príde k puču na úrovni vedenia Komunistickej strany. A že potom dostanú oficiálne pozvanie, vďaka ktorému získajú náter legitimity. Spontánna a masová reakcia obyvateľstva Československa demaskovalo túto akciu ako okupáciu.” hovorí Peter Jašek.

„Bylo by to podobné, jako když se rozvádějí manželé. Můžete se nenávidět, ale pokud chceš, aby už to utrpení skončilo, nějak to zvládneš – protože je to nakonec i v tvém vlastním zájmu,“ říká o případném setkání ruského vůdce Vladimira Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským politický geograf Michael Romancov. Ve Studiu N s Filipem Titlbachem komentují požadavky Kremlu, Trumpovu motivaci i evropskou roli v mírovém snažení. Donald Trump se nejprve setkal na Aljašce s Vladimirem Putinem, následně svolal schůzku v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry. Nyní se mluví o možné trojstranné schůzce, na které by se měli setkat nejprve Putin se Zelenským a posléze oba dva i s americkým prezidentem. „Tomuto setkání jsme výrazně blíž než kdykoli od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ale to, že jsme blíž, ještě neznamená, že tam skutečně jsme. Putinův poradce Ušakov navíc prohlásil, že Kreml o schůzku na prezidentské úrovni nestojí,“ říká Romancov.   Problém by se podle mohl objevit už ve formální rovině. „První překážka, která by nastala: v jakém jazyce by spolu mluvili? Zelenskyj samozřejmě rusky umí, ale Putin bude nepochybně chtít vést jednání v ruštině. Umím si představit, že mu v současné situaci ukrajinská strana vzkáže: ne,“ tvrdí.   Podle politického geografa si ruská strana dává pozor na to, aby ovlivnila každý detail ve svůj prospěch. „Je to volba místa, jazyk jednání, zasedací pořádek, složení delegací, časový harmonogram, dokonce i to, kdy bude přestávka,“ vyjmenovává Romancov ve Studiu N. „To všechno jsou věci, na kterých si Rusové tradičně velmi zakládají.“ Rusové by podle něj navíc museli přijít s vysvětlením, proč se Putin nakonec se Zelenským setkal. „To, že Putin nakonec bude muset jednat se Zelenským, je pro něj problém. On přece tvrdí, že Zelenskyj není legitimní prezident. Ruská strana se to nepochybně pokusí zarámovat tak, aby to nevypadalo jako jeho ponížení,“ upozorňuje Romancov. Co všechno se odehrálo za zavřenými dveřmi ve Washingtonu a na Aljašce? Může Zelenskyj na navržené podmínky vůbec přistoupit? A hrozí, že Ukrajina zůstane bez podpory? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.  

Stretnutie Trump, Zelenskyj a Putin, rokovanie o mieri, ale aj bezpečnostné záruky pre Ukrajinu, na ktorých by sa mali podieľať Spojené štáty.To by mohli byť výsledky rozhovorov s americkým prezidentom, ktorý sa po minulotýždňovom stretnutí s Vladimirom Putinom stretol aj s ukrajinským prezidentom a európskymi lídrami.Ako to vyzeralo, čo sa zmenilo a k čomu by to mohlo na Ukrajine viesť?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta expertky na Ukrajinu a výskumníčky v think-tanku Európska rada pre zahraničné vzťahy Jany Kobzovej.Zdroj zvukov: BBC, AFP News Agency, YouTube/The White HouseOdporúčanieMojím dnešným odporúčaním je... no chcel som povedať čosi ľahšie, ale nová videoherná Mafia: The Old Country ľahšia zase až tak nie je. Zažijete v nej zhruba pätnásťhodinový návrat ku koreňom série a k príbehu v naozaj nádhernom prostredí Sicílie... a aj keď herné mechaniky miestami trochu škrípu, mňa to bavilo.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj by se mohli brzy potkat a jednat o možném míru na Ukrajině. To je jeden z výsledků mimořádného setkání evropských lídrů a ukrajinského prezidenta s Donaldem Trumpem v Bílém domě. Kde by se zmíněná schůzka mohla odehrát? A jak to bude s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu?  Host: Rostyslav Chotin - mezinárodní editor ukrajinské redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL)Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Zabrání nový zákon výrobcům, aby lhali o tom, jak jsou jejich výrobky šetrné k přírodě? Za jakých okolností by mohly evropské země vyslat na Ukrajinu svoje vojáky? A proč se nedaří postihovat provozovatele nelegálních chovů exotických zvířat?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Donald Trump v pondelok privítal Volodymyra Zelenského a európskych lídrov v Bielom dome, aby rokovali o mieri pre Ukrajinu. Stretnutie sa uskutočnilo krátko po Trumpovom summite s Vladimirom Putinom. Americký prezident prisľúbil, že bude koordinovať poskytnutie bezpečnostných záruk pre Kyjev zo strany európskych spojencov a označil rozhovory za "veľmi dobrý prvý krok". O tom, ako rokovanie medzi Trumpom a Zelenskym prebiehalo sme sa rozprávali s redaktorom Pavlom Štrbom. Čo na nové mierové iniciatívy hovoria Ukrajinci zas odpovedala reportérka na Ukrajine Stanislava Harkotová. Moderuje Marek Biró.

Novi sukob na državnom vrhu. Predsjednik Zoran Milanović poručuje da hrvatski vojnici neće ići u Ukrajinu, premijer Andrej Plenković odgovara da predsjednik opet izmišlja. Produžen je rok. Talijanskom brodu s azbestnim pločama dana su dodatna dva tjedna za isplovljavanje iz splitskog škvera. Mještani najmanjeg hrvatskog naseljenog otoka branili su Ošljak od navale turista.

Donald Trump v pondelok privítal Volodymyra Zelenského a európskych lídrov v Bielom dome, aby rokovali o mieri pre Ukrajinu. Stretnutie sa uskutočnilo krátko po Trumpovom summite s Vladimirom Putinom. Americký prezident prisľúbil, že bude koordinovať poskytnutie bezpečnostných záruk pre Kyjev zo strany európskych spojencov a označil rozhovory za "veľmi dobrý prvý krok". O tom, ako rokovanie medzi Trumpom a Zelenskym prebiehalo sme sa rozprávali s redaktorom Pavlom Štrbom. Čo na nové mierové iniciatívy hovoria Ukrajinci zas odpovedala reportérka na Ukrajine Stanislava Harkotová. Moderuje Marek Biró.

Koalice ochotných jedná o tom, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Země zároveň tlačí na co nejrychlejší zastavení bojů a čekají, zda skutečně dojde na schůzku Zelenského s Putinem. Je prostor na optimismus?Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Česká vláda ocenila pokrok v jednání o míru na Ukrajině po pondělním jednání amerického  prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a zástupci evropských států v Bílem domě.K výsledkům summitu ve Washingtonu se v úterý v poledne schází takzvaná koalice ochotných, tedy neformální skupina států aktivně podporujích Ukrajinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron avizoval, že spojenci na schůzce zahájí práci na návrhu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Jednání se účastní i český premiér Petr Fiala (ODS). Podle Fialy Česko spolu s dalšími evropskými státy považuje za důležité, aby Kyjev dostal opravdu silné bezpečnostní garance. Trump uvedl, že se na nich budou podílet USA, byť detaily neuvedl. „Trumpova slova jsou naprostý průlom,“ řekl ministr Dvořák s odkazem na předchozí rétoriku americké administrativy, která o něčem takovém nemluvila.Jak má Evropa reagovat, pokud Putin odmítne ukončit válku? A jak si má nastavit vztahy s Ruskem, pokud bude uzavřen mír?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Spojené státy americké jsou připraveny podílet se na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Podle německého kancléře Friedricha Merze se budou muset podílet i všechny evropské země. Jak může zapojit Česko?Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Německo a jeho spojenci usilovně pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem  Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul.V souvislosti s bezpečnostními garancemi se teď v zemi diskutuje také o možném vyslání německých vojáků na Ukrajinu, kde by v rámci mírových jednotek dohlíželi na dodržování příměří či míru. Kancléř Friedrich Merz už po pondělním jednání v Bílém domě také nevylučuje. O vyslání jednotek, které by dohlíželi na dodržování příměří na Ukrajině, v minulosti uvažovaly například Francie nebo Británie. Detaily bezpečnostních záruk pro Ukrajinu by měly být podle prezidenta Zelenského vypracovány během deseti dnů. Podle něj z americké strany zaznělo, že by součástí garancí měly být i Spojené státy. Podle Černochové je Česko ochotno vojensky pomoci, ale až po příměří a ne v boji. „Rozhodně nebudeme posílat vojáky na Ukrajinu před příměřím a na frontu. (…) Mohli bychom pomoci jako kdysi v Jugoslávii. (…) V logistice, v odminování, máme chemiky,“ řekla v Ptám se já ministryně.Jaké vojáky a jednotky může poskytnout Česko? A jak má svět reagovat, pokud Rusko odmítne ukončit válku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

1. Fico na strane Putina.

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti vyloučil návrat Krymu Ukrajině a odmítl případný vstup Ukrajiny do NATO. Zároveň v příspěvku vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby umožnil ukončit válku. „Ukrajina je součástí ruského zakladatelského mýtu. Pokud Rusko nezíská Ukrajinu, tak se nejen v Putinově optice zříká samo sebe,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus ukrajinista David Svoboda.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Trump před jednáním s ukrajinským protějškem Zelenským a evropskými lídry v Bílem domě vzkázal, že Krym už Ukrajina zpět nedostane a nemůže počítat se členstvím v NATO. Jaký posun můžeme od dnešního dění čekat?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).  V Bílém domě bude v pondělí v podvečer pokračovat jednání o budoucnosti Ukrajiny. Po pátečním summitu mezi prezidenty Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce pozval Trump do Washigtonu svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského a zástupce evropských států a Severoatlantické aliance. Jednání, které americký prezident označil za „velký den“ v Bílém domě, se má spolu se Zelenským zúčastnit také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb, britský premiér Keir Starmer a šéf NATO Mark Rutte.Státníci chtějí vyvinout tlak na Rusko, aby přistoupilo k ukončení války, kterou Moskva proti Ukrajině vede už čtvrtým rokem. Prezident Zelenskyj doufá, že právě společná síla Ukrajiny, evropských zemí a USA Kreml přinutí k míru.  Prezident Trump ale ještě před společnou schůzkou vyloučil návrat Krymu Ukrajině i případný vstup země do NATO. To odmítá i ruský prezident Putin, který zároveň podmiňuje ukončení války tím, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu včetně Doněcké a Luhanské oblasti, kde se nachází opevnění bránící ruským silám v dalším postupu na západ.Jaké možnosti teď prezident Zelenskyj? Jak mají vypadat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu? A proč do Bílého domu nejel i český premiér Petr Fiala? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zelenski će razgovaratiTrampom, dok ruske snage nastavljaju napade na Ukrajinu. Sve veća glad u Avganistanu. U BiH pala Vlada entiteta Republika Srpska ostavkom premijera. Sud BiH razmatra predlog da se Crnoj Gori ustupi optužnica protiv Ranka Radulovića.

V najnovšej epizóde relácie Za hranicou sme sa venovali veľkej aktualite, a to samitu medzi americkým prezidentom Donaldom Trumpom a ruským prezidentom Vladimirom Putinom. Samit na Aljaške nedosiahol svoj cieľ mieru na Ukrajine, no aj tak išlo o významnú udalosť. S hosťom sme prebrali dopad rokovania na Rusko a Ukrajinu, pozreli sme sa aj na reakciu americkej verejnosti či úlohu Európy v budúcnosti. V štúdiu sme privítali politológa a amerikanistu Kryštofa Kozáka. Sledujte ďalší diel relácie Za hranicou.

Jediná dobrá správa z dnešného summitu Trump - Putin na Aljaške by bola, ak by sa dvaja prezidenti na ničom nedohodli. Aj prímerie či dokonca mier by mohli byť zlými správami pre Ukrajinu aj Európu z dlhodobého hľadiska. Obavy sa týkajú najmä nepredvídateľnosti Donalda Trumpa. Ten aktuálne avizuje, že by si želal ďalšie stretnutie s predpokladanou účasťou Ukrajiny - na to sa však zrejme Rusi nechystajú.Čo by sa stalo, keby sa Trump s Putinom na ničom nedohodli a prečo je to najlepší možný scenár? Na čom je možná dohoda, a bola by vôbec realizovateľná, ak pri stole nie je Ukrajina? V podcaste Aktuality Nahlas odpovedá zahranično-politický expert Aktualít Pavol Štrba.Nahrával Peter Hanák.

Šrámy na duši, rány ve tváři. Plastičtí chirurgové, s.r.o. Co je naučila ruská invaze na Ukrajinu? Nebojí se iluzorní krásy na sociálních sítích? A nenahradí je taky umělá inteligence? Téma pro Bohdana Pomahače, předního českého plastického chirurga z Yaleovy univerzity v USA. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Německý kancléř Friedrich Merz ve středu pořádá virtuální schůzku evropských lídrů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle Filipa Nerada, bývalého analytika Českého rozhlasu, se ho budou snažit přesvědčit, aby na pátečním summitu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem hájil zájmy Evropy a Ukrajiny. „Scénář by podle nich měl být takový, že nejprve dojde k zastavení bojů a příměří,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus ředitel komunikace think-tanku Globsec.

V piatok by sa mali stretnúť Vladimir Putin a Donald Trump a mali by sa rozprávať o osude Ukrajiny.Prvé správy pritom naznačujú, že Rusko vlastne nechce mier, ale skôr získať územia bez boja a dostať čas na oddych a prezbrojenie.Čo sa teda deje, či USA zradili Ukrajinu, čo na to Európa a aká nás čaká budúcnosť?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Daniela Hoťku.Krátky prehľad správRobert Fico odkázal, že je po záchrankovom tendri. Zároveň však zaútočil na koaličného partnera a strane Hlas vyčítal, že svojou komunikačnou nešikovnosťou v prípade dvojmiliardového tendra pomáhala prekryť takzvaný britský škandál.Najvyšší správny súd potvrdil nezákonnosť názvu ulice pomenovanej po Jozefovi Tisovi vo Varíne. Obec musí ulicu premenovať. Podľa prokuratúry názvom ulice obec porušovala zákon o obecnom zriadení, zároveň tým urážala náboženské alebo národnostné cítenie, a ešte išlo aj o jazykovo nesprávny názov.Slovensko sa ocitlo na varovnom zozname a situácia je horšia ako za Mečiara. Naša spoločnosť bola zároveň podobne rozdelená a napätá naposledy v 90. rokoch. Vyplýva to zo správy projektu V-Dem za rok 2025, ktorý funguje na švédskej Univerzite v Goteborgu.Zásoby krvných skupín 0, A, B a AB s negatívnym Rh faktorom sú hraničné, Národná transfúzna služby vyzýva ľudí, aby prišli darovať krv. Hovorí tiež, že ak sa situácia nezlepší, môže byť ohrozené plynulé zásobovanie nemocníc.Rusko sa snaží rozvrátiť vzťahy medzi Kyjevom a Varšavou. Povedal to poľský premiér Donald Tusk. Podľa neho sú protipoľské gestá zo strany Ukrajincov aj podnecovanie protiukrajinských nálad v Poľsku súčasťou scenára Vladimira Putina. Dodal tiež, že takéto kroky organizujú zahraniční agenti a „domáci idioti“.Odporúčanie:Na Netflix sa s druhou sériou vrátila Wednesday a je ešte zábavnejšia, temnejšia a tajomnejšia. Ak ste mali radi prvú sériu alebo milujete Tima Burtona, ktorý si tentoraz neodpustil množstvo odkazov na iné svoje diela, odporúčam.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠ SME.sk⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠ sme.sk/brifing⁠

Premiér blúznil z Chorvátska a ešte aj urážal Ukrajinu a vlastný národ. Fico urobí zo Šaška Šaša. Štátnik Pellegrini? Nie, zase len prázdne slová.

Exministr Zaorálek si poslanecký mandát na komunistické kandidátce Stačilo zřejmě zaslouží. V posledním videu se morálně rozhořčuje nad korupcí prolezlou Ukrajinou a českou akcí Nemesis, která posílá drony na Ukrajinu. Vnímá ji jako ohrožení naší národní bezpečnosti.O čem to vypovídá? Že okupovaná a bránící se Ukrajina má vnitřní problémy spojené i s korupcí? Ano, je to pravděpodobné. Stejně jako je faktem, že v Rusku – na rozdíl od Ukrajiny – ani demonstranti nemohou vyjít na ulici, protože jsou okamžitě zatčeni a odvlečeni do lágrů. Mimochodem, dnes je v Rusku víc politických vězňů než za Brežněva.Zaorálek to samozřejmě nemusí ve svém videu zdůrazňovat, když kritizuje Ukrajinu jako autoritářský stát. Když však publikuje svůj komentář v kontextu předvolební kampaně Stačilo – hnutí, které podporuje Rusko a chce vystoupit z NATO – dělá z něj mlčení ke druhé straně konfliktu přímého Putinova spojence.Hostem dnešního speciálu je však Zuzana Hantáková, členka sdružení Kaputin. Sedm jeho členů pražský městský soud před dvěma dny osvobodil v kauze jejich protestu proti ruské invazi. Hantáková mluví o důvodech protestu, které spočívají i v nečinnosti ministerstva vnitra ohledně vyvlastnění ruských nemovitostí v Česku.Řeč bude také o jedné z nejtemnějších postav ruské scény u nás – Michailu Sarukanovovi, přímém podřízeném prezidenta Putina, který stále operuje na našem území. A také o tom, jak se hvězdy dezo scény zakrátko objeví v Poslanecké sněmovně – a co to bude znamenat.