Podcasts about ukrajinu

Měla by Evropská unie využít zmrazená ruská aktiva k financování Ukrajiny? „Je to bezpečnostně i ekonomicky nejvýhodnější řešení,“ říká v pořadu Pro a proti europoslanec Jan Farský (STAN). Podle Antonína Staňka z Přísahy je ale plošné vyvlastnění problematické a Unijní státy musí být obezřetné. O penězích pro Kyjev bude rozhodovat summit Evropské unie, který začíná ve čtvrtek.

Evropské rozhodování je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neakceschopné a neschopné reagovat na krize. Znamená Trumpův požadavek evropské soběstačnosti výhrůžku, nebo realistický popis stavu? „Trump se z NATO nestahuje, ale chce celkem rozumně, aby Evropa převzala větší tíhu, aby pokračovala dál. Spojené státy tady stále mají 90 tisíc vojáků, podporují Ukrajinu a tak dále,“ říká v pořadu Osobnost Plus českoamerický investor Ondřej Jonáš.

Pomůže přerozdělení osmi miliard z rezerv VZP stabilizovat financování zdravotního pojištění? Proč chce koalice zastavit zvyšování sociálních odvodů živnostníků? Jak si Skupina D vozící drony na Ukrajinu vysvětluje vyšetřování a zadržení tří lidí vojenskou policií v souvislosti s jednou z jejích dodavatelských firem? A proč Donald Trump opakovaně kritizuje zavražděného režiséra Roba Reinera?

Vianočné darčeky pre naše ozbrojené sily. Do konca roka majú na Slovensko doraziť ďalšie americké stíhačky F16. Vojaci dostanú nové uniformy aj zbrane. Minister medzitým nakupuje protivzdušnú obranu a muníciu či stavia nemocnice. Čo všetko vlastne minister nakupuje a pomôžem jeho nákupná vlna obranyschopnosti Slovenska? Ako nám pomôže vojenský Schengen?Európsku úniu čaká ťažký summit. Na stole je rozhodnutie o zmrazených ruských aktívach a financiách pre Ukrajinu, ktorá sa už takmer 4 roky bráni ruskému agresorovi. Rokovanie o mieri sú však vraj bližšie k výsledku akoo predtým.Čo to znamená a ako môže vyzerať mier? Bude premiér Fico spoločné financovanie vojenských výdavkov pre Ukrajinu vetovať? A prečo premiér o Európskej únii hanlivo hovorí, že ak má skapať nech skape? Braňo Závodský sa rozprával s bezpečnostným analytikom a odborníkom na obranné plánovanie Vladimírom Bednárom.

Zbierky na výzbroj, muníciu a dokonca i rakety pre ukrajinskú armádu. Iniciatíva Darček pre Putina vyzbierala na pomoc pre Ukrajincov už viac ako miliardu českých korún. Aktuálne sa zbiera na 50 sanitiek Oksana. Podporujeme tých, ktorí bojujú pretože sa chcú brániť agresií, hovorí Jozef Dobrík z tejto iniciatívy. A prečo v kognitívnej vojne s Ruskom prehrávame? Príbeh dnes už legendárnej sanitky Oksana sa začal písať v novembri 2024 kedy sa sedem žien zo Slovenska vydalo na Ukrajinu aby brániacej sa armáde priviezli evakuačné sanitky, medzi nimi aj Oksanu. Už o dva mesiace ju však ničivo zasiahol ruský dron. Potreba záchrany ranených priamo z miest bojov však týmto príbehom ani zďaleka nekončí, práve naopak.No a práve o tom je myšlienka aktuálnej zbierky "Operácia Oksana 50," teda nákup 50 poľných sanitiek pre Ukrajinu. Zbierku organizuje občianska iniciatíva Darček pre Putina, ktorá vznikla na podporu ukrajinskej armády po napadnutí nášho východného suseda Ruskom. Z vyzbieranej sumy viac ako miliarda českých korún, tak boli zákupené húfnice, drony, množstvo streliva, lekárničiek, dávok jedla pre vojakov, ale aj vrtuľník Čestmír či dokonca raketa Dana. Za iniciatívou stojí aj grafický dizajnér, ako i bývalý člen vedenia Stratkomu expremiéra Fialu, Jozef "Dodo" Dobrík.Je správne posielať na Ukrajinu zbrane a má to dnes ešte stále zmysel? Neskončí táto pomoc napokon v nejakej ukrajinskej korupčnej schéme a ako tomu táto iniciatíva vie zabrániť? Je toto naozaj naša vojna a čím presne sa nás týka?No a čom je strategická komunikácia štátu a prečo na ňu tento štát prakticky úplne rezignoval? Ako prebieha kognitívna vojna a prečo v nej dnes až zúfalo prehrávame? A vieme vôbec čo sú to tie hodnoty, ktoré tomuto štátu dávajú zmysel a ktoré by stálo za to brániť ich aj zo zbrańou v ruke?Ak mám z niečoho obavy, tak z toho, ako je táto vojna nevidená a ako sme na ňu zúfalo nepripravení. Odolnosť sa však dá budovať aj na úrovni komunity. Hodnoty, ktoré stojí za to brániť, sú všade okolo nás a ak to neurobíme my, zvíťazí tá strana, ktorá do toho investuje viac úsilia. Takže, "Preboha, budujme niečo a bráňme hodnoty, ktorým veríme," odkazuje Dodo Dobrík.Ráno Nahlas s Jozefom Dobríkom z iniciatívy Darček pre Putina. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Včera byla jmenována nová vláda, dnes a zítra zasedne a den nato odjede premiér Babiš na zasedání Evropské rady do Bruselu. Hlavním bodem má být rozhodnutí o tom, jak financovat válčící Ukrajinu.Andrej Babiš už minulý týden při cestě po západní Evropě zjistil, že bezpečnostní hrozby ze strany Ruska jsou větší, než si původně myslel. Snad každá země čelí větším či menším provokacím ze strany Ruska. Německý kancléř Merz po desítkách dronových provokací kolem největších letišť rozhodl, že budou vybavena obranným protidronovým zařízením. Nemluvě už o drobnostech, které ve druhé polovině roku narušily vzdušný prostor Polska, Rumunska, Moldavska a Estonska a které byly prokazatelně ruské. Moskva také nese odpovědnost za nedávné sabotáže na polských železnicích.Nikdo neříká, že Rusko chce vyprovokovat třetí světovou válku s NATO. Jeho cílem je narušovat jednotu zemí Severoatlantické aliance a v jednu chvíli dokázat, že neplatí článek 5 o společné obraně. Tím by NATO fakticky ztratilo smysl své existence a s ním by se zhroutila celá bezpečnostní architektura západní a střední Evropy.Za této situace premiér Babiš evidentně bere zpátečku ve své kritice viníků ukrajinské války. Vhodným partnerem, který bude vyvažovat proruské síly ve své vládě, je prezident Petr Pavel. Jak se jejich vztah nakonec vyvine?

V rozhovoru s Erikem Taberym vypráví český herec Ivan Trojan o cestě na Ukrajinu, kam vezl sanitku a další humanitární pomoc, co řekl před odjezdem synovi Josefovi pro případ „kdyby“ a lidech, na které už nikdy nezapomene.

V září 2025 se Ondřej Matěj Hrubeš vydal na svou další cestu na Ukrajinu, tentokrát v roli radního pro dopravu Prahy 6. Společně s moderátorem Milošem Kellerem v novém díle Dopravního podcastu probírají nejen stav tamní MHD, ale i syrovou realitu země, která už dvanáctým rokem čelí válce.Cesta vlakem do válkou zmítané země není jen o romantice na kolejích. Ondřej v podcastu popisuje zdlouhavé čekání na hranicích, osazenstvo v ukrajinských vlacích, i smutný pohled na odstavené a poničené vagony a lokomotivy, které lemují tratě.Ondřej detailně mapuje proměnu vozového parku ve Lvově, kde staré české "tatrovky" KT4 doplňují moderní nízkopodlažní vozy Elektron a nově i darované tramvaje ze švýcarského Bernu a Basileje. Dozvíte se také o historické tramvaji T4, vytíženosti jednotlivých linek a také o tom, jak Ondřeje zadržela ukrajinská vojenská hlídka při fotografování tramvají. Druhá část cesty vedla do partnerského města Chmelnický. Tady se podcast zaměřuje na hmatatelnou pomoc z České republiky. Město totiž brázdí pět autobusů SOR NB 12, které darovala Praha a slouží v městské dopravě. Zároveň ve městě probíhá velká obnova trolejbusového parku.Rozhovor se nevyhýbá ani vážným tématům. Ondřej popisuje jednu z nejtěžších nocí, kdy Rusko podniklo masivní dronový a raketový útok. Jak vypadá noc v krytu? Jak fungují nemocnice a školy?V podcastu se dozvíte také postřehy z návštěvy hasičské stanice, nemocnice, školy, školy, nebo z centra, kde se vyrábí a opravují drony.

Po invazi na Ukrajinu v roce 2022 ruské vedení vsadilo na tradiční metodu cenzury a začalo z informačního prostoru odsekávat všechno zakázané. Seznam zdrojů zablokovaných Úřadem pro kontrolu médií začal prudce narůstat.

Po invazi na Ukrajinu v roce 2022 ruské vedení vsadilo na tradiční metodu cenzury a začalo z informačního prostoru odsekávat všechno zakázané. Seznam zdrojů zablokovaných Úřadem pro kontrolu médií začal prudce narůstat. Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládneme, nerušit #39: S nastupující novou vládou Andreje Babiše se otevírá otázka, jak se změní postoj Česka k válce na Ukrajině. Nově bude na nejvyšším postu ministerstva obrany nominant SPD, generálporučík Jaroslav Zůna, a stále přetrvávají výhrady hnutí ANO k muniční iniciativě, díky které se na Ukrajinu dostávají potřebné prostředky pro obranu napadené země. Jak to dopadne? Kdo bude mít konečné slovo? A jaký vliv bude mít na celou záležitost vztah premiéra Andreje Babiše s ostatními zbrojaři? O tom se v novém díle podcastu Vládneme, nerušit bavili redaktoři Respektu František Trojan, Filip Zelenka a Ondřej Kundra.

CELÝ ZÁZNAM DEBATY NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Kremelské dezinformace už pronikají do umělé inteligence. „Rusům se daří vtisknout své narativy do AI chatbotů,“ upozorňuje Jakub Kalenský z Evropského centra excelence pro boj s hybridními hrozbami. „Některé akademické výzkumy ukázaly, že pokud se jich zeptáte na Ukrajinu, budou až ve třetině případů papouškovat ruskou propagandu, což je poměrně dramatické,“ říká.  Ve Studiu N live z Knihovny Václava Havla přináší nové poznatky o nenávistných projevech a dezinformacích také filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd a právnička Monika Hanych z Ústavního soudu. Odborníci se shodují, že zatímco dezinformační narativy zůstávají stále podobné, zásadně se mění způsob jejich doručování. „Snaží se například ‚vyprat‘ informace. Je to stejný princip, jako když se perou špinavé peníze – snaží se zakrýt jejich původ. Hledají místní spolupracovníky, kteří budou šířit jejich lži. A vy pak konzumujete od českého človíčka na jeho telegramovém kanálu takzvané nezávislé informace. Už se ale nedozvíte, že tyto informace jsou totožné s materiály v patnácti různých jazycích a všechny vycházejí z ruského originálu,“ popisuje Kalenský. Nejlepší dezinformace je podle něj ta, která je vystavěná kolem zrnka pravdy: „S tím Rusové pracují vědomě už dekády. Je to propracované a systematické.“ Filozof jazyka Tomáš Koblížek doplňuje, že nemá rád označení „dezinformátor“. „Klidně ale používám pojem dezinformace, a to z praktického důvodu. Falešné informace, které lidé šíří, často sami považují za pravdivé – někdo je oklamal a oni jsou zčásti oběti. Když na ně začnete křičet, že jsou dezinformátoři nebo propagandisté, ztížíte si tím možnost s nimi komunikovat,“ poznamenává v debatě. Českému státu podle expertů chybí kvantitativní data. „Nevíme, kolik přesně kanálů Rusové kontrolují, kolik dezinformací denně vychrlí a kolik lidí tím denně zasáhnou,“ upozorňuje Kalenský. „O tom problému nemůže mluvit jen vláda, ale také neziskové organizace nebo média. Třeba na Ukrajině jsou velmi kreativní – tam o ruské propagandě mluví standup komici. Oslovují tím publikum, které já bych nikdy neoslovil. Humor je fantastická zbraň v boji proti propagandě,“ tvrdí. Jak dezinformacím čelit, aniž ohrozíme svobodu slova? V čem jsou dnešní nenávistné projevy sofistikovanější? A jak na ně dokážou reagovat policie a právo? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion

Kým v Rusku sa asi tešia, Európa premýšľa, ako ďalej. Zdá sa totiž, že USA menia svoju geopolitickú stratégiu a ako prvých sa to dotkne Ukrajiny... čo-to už naznačil americký mierový plán. O jeho rizikách, o Ukrajine aj o jej budúcnosti sa tak v podcaste Dobré ráno rozprávali Ivan Mikloš, Dalibor Roháč a ich hostka, veľvyslankyňa Európskej únie na Ukrajine Katarína Mathernová. Zdroj zvukov: ČT24 Odporúčanie: A ak cestujete vlakom, dnešné odporúčanie je špeciálne pre vás: v denníkoch SME a Korzár totiž dnes nájdete vložený vlakový cestovný poriadok pre váš región - niektoré zmeny začnú platiť už od nedele. Takže ak chcete mať prehľad, kúpte si dnešné SME alebo Korzár. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Európska únia hľadá spôsob, ako dlhodobo financovať Ukrajinu bez ďalšieho zadlžovania členských štátov. Najhorúcejším riešením je využitie zmrazených ruských aktív, ktoré sú uložené najmä v Belgicku. Podľa výkonného riaditeľa Inštitútu pre európsku politiku Europeum Martina Vokálka je využitie zmrazených ruských aktív najférovším a najudržateľnejším riešením – a zároveň výrazne lepším než všetky ostatné alternatívy, hovorí v relácii PRAVDA VO SVETE.

Děti si každoročně přejí oblečení nebo hračky. Letos ale přibyla i pyžama, deky a deskové hry. „Situace je tam během zimy náročnější a je vidět, že vypínají elektřinu,“ míní koordinátorka projektu.

Po kriedovej revolúcií sa opäť stali predmetom záujmu verejnosti. Ich však trápi zlyhávajúce školstvo, ale i ataky politikov spochybňujúcich ich právo hovoriť do vecí verejných. Čím žije naša mládež, prečo čoraz viac odchádza zo Slovenska a o čom je Olympiáda kritického myslenia? Radi, často a najmä - čo najviac verejne, o nich hovoríme ako o tom najcennejšom, čo vôbec máme, ako o našej nádeji a predovšetkým, hovoríme o nich, ako o budúcnosti tejto krajiny. V realite však čelia vzdelávaciemu systému, v ktorom ešte stále silne prevláda tlak nezmyselného memorovania, bezúčelného testovania a stupňujúcich sa nárokov permanentných skúšok a všemožných previerok, ktoré pritom opakovane ukazujú, že kvalita nášho školského systému dramaticky upadá. K tomu treba pripočítať doslova epidémiu depresií, úzkostí či stavov osamelosti a odcudzenia, na ktorý zasa náš zdravotný systém nevie dať dostatočne relevantnú odpoveď. No a navyše, dnes si pri i tom najmenšom a nanajvýš slušnom náznaku nesúhlasu od samotného predsedu vlády v diskusií vypočujú, že keď sa im tu nepáči, majú sa zbaliť a ísť bojovať na Ukrajinu. Výsledkom je, že v čoraz masovejšej miere z tejto krajiny odchádzajú študovať do zahraničia a čo je oveľa horšie, veľká časť tých najšikovnejších a najtalentovanejších z nich, sa sem vrátiť vôbec neplánuje.I tak by sa dala popísať situácia toho skutočne - a v tomto prípade, naozaj najcennejšieho, čo tu vôbec máme - našich detí. Dnes študentov a žiakov, no už zajtra presne tých, ktorí v tejto krajine prevezmú zodpovednosť za celé naše ďalšie smerovanie. Medzi nich patria aj naši dnešní hostia, ktorí sú spojení s Olympiádou kritického myslenia, ako i Slovenskou debatnou Asociáciou, Jakub Bohuš a Lea Pálešová. Debatu nemôžete vyhrať pokiaľ oponenta nepočúvate a nechcete mu porozumieť, tvrdí Jakub Bohuš zo Slovenskej debatnej asociáciePekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský

Po kriedovej revolúcií sa opäť stali predmetom záujmu verejnosti. Ich však trápi zlyhávajúce školstvo, ale i ataky politikov spochybňujúcich ich právo hovoriť do vecí verejných. Čím žije naša mládež, prečo čoraz viac odchádza zo Slovenska a o čom je Olympiáda kritického myslenia? Radi, často, ale najmä čo najviac verejne, o nich hovoríme ako o tom najcennejšom, čo vôbec máme, ako o našej nádeji a predovšetkým, hovoríme o nich, ako o budúcnosti tejto krajiny. V realite však čelia vzdelávaciemu systému, v ktorom ešte stále silne prevláda tlak nezmyselného memorovania, bezúčelného testovania a stupňujúcich sa nárokov permanentných skúšok a všemožných previerok, ktoré pritom opakovane ukazujú, že kvalita nášho školského systému dramaticky upadá. K tomu treba pripočítať doslova epidémiu depresií, úzkostí či stavov osamelosti a odcudzenia, na ktorý zasa náš zdravotný systém nevie dať dostatočne relevantnú odpoveď. No a navyše, dnes si pri i tom najmenšom a nanajvýš slušnom náznaku nesúhlasu od samotného predsedu vlády v diskusií vypočujú, že keď sa im tu nepáči, majú sa zbaliť a ísť bojovať na Ukrajinu. Výsledkom je, že v čoraz masovejšej miere z tejto krajiny odchádzajú študovať do zahraničia a čo je oveľa horšie, veľká časť tých najšikovnejších a najtalentovanejších z nich, sa sem vrátiť vôbec neplánuje.I tak by sa dala popísať situácia toho skutočne - a v tomto prípade, naozaj najcennejšieho, čo tu vôbec máme - našich detí. Dnes študentov a žiakov, no už zajtra priamo tých, ktorí v tejto krajine prevezmú zodpovednosť za celé naše ďalšie smerovanie. Medzi nich patria aj naši dnešní hostia, ktorí sú spojení s Olympiádou kritického myslenia, ako i Slovenskou debatnou Asociáciou, Jakub Bohuš a Lea Pálešová. Debatu nemôžete vyhrať pokiaľ oponenta nepočúvate a nechcete mu porozumieť, tvrdí Jakub Bohuš zo Slovenskej debatnej asociáciePekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský

Otevřené dveře, vstupovat navzdory okolnostem, pochybnost jako součást úspěšného dosažení cíle - nejen to se naučil náš náš host při svých cestách na Ukrajinu zasaženou válkou. Petr Húšť, muž mnoha talentů a povolání, do Boží školy zve i nás.

Bývalý velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec své země ve Spojeném království Valerij Zalužnyj se nečekaně vrátil na Ukrajinu. V pondělí o tom informoval na Facebooku s tím, že „doma je nejlépe“. Server Euromajdan Press k tomu napsal, že jeho návrat vyvolal na Ukrajině řadu spekulací o důvodech, které k tomu populárního generála vedly.

Kdykoli se Steve Witkoff, americký byznysman přeučený na vyjednávače, rozpřahuje k objetí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, naskakuje evropským politikům husí kůže. Velmi oprávněně se obávají, že se Američané chystají obětovat Ukrajinu a tím pádem ohrozit světový mír.

Je libo Ukrajinu na másle, nebo na divoko? Martin Kuba nemůže jít za celostátním úspěchem pouze vyšlapanou jihočeskou cestou. Okamurova demokracie vlastní bubliny. Kryptoměny nahoru dolů. Česko-izraelská vládní komparace. Moderuje Ondřej Konrád.

V akom štádiu je mierový plán po návšteve americkej delegácie u Vladimíra Putina? V utorok s ním rokovali poradcovia Donalda Trumpa – Steve Witkoff a Jared Kushner. Dnes sa majú stretnúť s Volodymyrom Zelenskym. Predmetom rokovaní mal byť upravený mierový plán, ktorý sprevádzala polemika o jeho rusko-americkom pôvode.Ukrajinský prezident sa v súvislosti s moskovskými rokovaniami vyjadril, že „koniec vojny je bližšie než kedykoľvek predtým, no stále zostávajú nedoriešené otázky“. Francúzsky Emanuel Macron však nevidí „žiadne známky ukončenia agresie“ zo strany Kremľa.Podľa špeciálneho poradcu Vladimíra Putina Juri Ušakova im americká delegácia odovzdala 27-bodový plán a iné 4 dokumenty – „ktoré prešli“. „Našli sme akceptovateľné časti“, no je toho ešte „veľa na práci“, uviedol po päť hodinových rokovaniach. „Pozície Moskvy a Washingtonu sa nezblížili (…) „nenašli sme nijakú dohodu o územiach, ktoré by mala Ukrajina prepustiť Moskve,“ uviedol po stretnutí.Medzitým pokračujú ruské smrteľné útoky na ukrajinské ciele. Nájde sa prienik medzi požiadavkami Kyjeva o zachovaní suverenity územia a zaistení silných bezpečnostných záruk s nárokmi Moskvy? Naviac ak tá opakuje, že musia byť „vyriešené základné príčiny“ invázie?Téma pre Pavla Havlíčka, analytika pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Putin a jeho okolie hrajú o čas. Chcú ukázať Ukrajinu ako nekonštruktívneho hráča. Chcú ju ponížiť. Chcú, aby bola zatlačená do kúta. Veľmi im vyhovuje americký tlak, ktorý dnes na Ukrajinu existuje. Myslím si, že toto je dynamika, ktorá sa nevyvíja dobrým smerom,“ hovorí Havlíček.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

V akom štádiu je mierový plán po návšteve americkej delegácie u Vladimíra Putina? V utorok s ním rokovali poradcovia Donalda Trumpa – Steve Witkoff a Jared Kushner. Dnes sa majú stretnúť s Volodymyrom Zelenskym. Predmetom rokovaní mal byť upravený mierový plán, ktorý sprevádzala polemika o jeho rusko-americkom pôvode.Ukrajinský prezident sa v súvislosti s moskovskými rokovaniami vyjadril, že „koniec vojny je bližšie než kedykoľvek predtým, no stále zostávajú nedoriešené otázky“. Francúzsky Emanuel Macron však nevidí „žiadne známky ukončenia agresie“ zo strany Kremľa.Podľa špeciálneho poradcu Vladimíra Putina Juri Ušakova im americká delegácia odovzdala 27-bodový plán a iné 4 dokumenty – „ktoré prešli“. „Našli sme akceptovateľné časti“, no je toho ešte „veľa na práci“, uviedol po päť hodinových rokovaniach. „Pozície Moskvy a Washingtonu sa nezblížili (…) „nenašli sme nijakú dohodu o územiach, ktoré by mala Ukrajina prepustiť Moskve,“ uviedol po stretnutí.Medzitým pokračujú ruské smrteľné útoky na ukrajinské ciele. Nájde sa prienik medzi požiadavkami Kyjeva o zachovaní suverenity územia a zaistení silných bezpečnostných záruk s nárokmi Moskvy? Naviac ak tá opakuje, že musia byť „vyriešené základné príčiny“ invázie?Téma pre Pavla Havlíčka, analytika pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Putin a jeho okolie hrajú o čas. Chcú ukázať Ukrajinu ako nekonštruktívneho hráča. Chcú ju ponížiť. Chcú, aby bola zatlačená do kúta. Veľmi im vyhovuje americký tlak, ktorý dnes na Ukrajinu existuje. Myslím si, že toto je dynamika, ktorá sa nevyvíja dobrým smerom,“ hovorí Havlíček.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Iz Kremlja poručeno da bi bilo pogrešno reći da je ruski predsjednik odbacio američki plan za Ukrajinu. EU postavila rok za okončanje uvoza ruskog plina do 2027. godine, Mađarska najavila tužbu. Moguć kraj ruskog monopola u BiH, koja bi mogla dobiti plin iz Hrvatske kroz američki projekt.

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: Okamura odštartoval v Česku éru nehanebnosti a priniesol ju k nám Progresívne Slovensko neotvára Benešove dekréty. To len tým straší Fico Predá Trump Ukrajinu za výhodné obchody pre jemu blízkych ľudí?

Počinje obustava rada rafinerije NIS-a u Pančevu. Specijalni izaslanik SAD Steve Witkoff stigao u Kremlj na razgovore o američkom prijedlogu mirovnog sporazuma. Poslušajte priču o surovom mučenju koje su ukrajinski zatvorenici pretrpjeli u ruskom zatvoru, za koje krive ljekara "Doktora Zlo".

Generální ředitel Správy železnic Svoboda skončil. Jaké budou další kroky ve státní firmě, kterou vyšetřuje kvůli zakázkám police? Jakou roli hraje v mírovém plánu pro Ukrajinu zájem Američanů o mohutné zakázky v Rusku? A může novela zákona proti propagaci hnutí potlačujících práva a svobody ohrozit KSČM?

Tento díl měl být jako obvykle průlet od české politiky, přes Ukrajinu a zprávičky z Reichu až k AI bublině, ale trochu jsme se "zakecali" právě u Ukrajiny a další témata odložili na příště.Doslova na poslední chvíli jsme si totiž pozvali hosta, respektive zahraničního zpravodaje Adama Syberu, analytika a novináře z ukrajinského média Kyiv Independent , který na Ukrajině dlouhodobě žije.Probrali jsme jak korupční aféru, která zasáhla i nejbližší okolí prezidenta Zelenského, tak i 28 bodový plán, který je v médiích nesprávně označován za mírový. Rusáci si ho totiž doslova napsali sami.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Generální ředitel Správy železnic Svoboda skončil. Jaké budou další kroky ve státní firmě, kterou vyšetřuje kvůli zakázkám police? Jakou roli hraje v mírovém plánu pro Ukrajinu zájem Američanů o mohutné zakázky v Rusku? A může novela zákona proti propagaci hnutí potlačujících práva a svobody ohrozit KSČM?

V relácii Za hranicou Plus sme sa venovali najnovšiemu zásahu protikorupčných úradov na Ukrajine. Úrady totiž prehľadali byt a kanceláriu Andrija Jermaka, šéfa prezidentskej kancelárie Volodymyra Zelenského a jeho pravej ruky. Nie je to prvý škandál, ktorý v poslednom období zasiahol Ukrajinu. Hovorili sme aj o kauze zo začiatku mesiaca, v ktorej sú ľudia blízki Volodymyrovi Zelenskému podozriví zo sprenevery 100 miliónov dolárov v energetickom sektore. Na záver sme sa pozreli aj na dopad tejto údajnej korupcie na rokovania o mierovom pláne.

Generální ředitel Správy železnic Svoboda skončil. Jaké budou další kroky ve státní firmě, kterou vyšetřuje kvůli zakázkám police? Jakou roli hraje v mírovém plánu pro Ukrajinu zájem Američanů o mohutné zakázky v Rusku? A může novela zákona proti propagaci hnutí potlačujících práva a svobody ohrozit KSČM? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedním ze zvlášť znepokojivých slibů hnutí ANO v předvolební kampani bylo, že zruší českou muniční iniciativu, která po světě vyhledává a koordinuje dodávky dělostřelecké munice pro Ukrajinu. A to za finanční podpory sedmnácti spojeneckých zemí, která se již blíží stovce miliard korun.

Pavel Tykač zavírá uhlí. Jaké to bude mít důsledky na bezpečnost sítě a jaký je kontext celé situace? Jak vypadá široce kritizovaný Trumpův mírový plán pro Ukrajinu? Má kontinent Evropa v roce 2026 ještě šanci zvrátit kombinaci bezpečnostní hrozby, slabého růstu, zeleného tlaku a demografického úpadku? A má ve světě ještě nějakou relevanci? V jaké kondici se momentálně nachází rozklížená ODS, když v přímém přenosu sledujeme napjatou atmosféru mezi Kupkou, který chytře dělá spícího brouka vs. Radim Ivan, který šťourá do vosího hnízda?

Byl to další z řady šoků, které Donald Trump během svého druhého prezidentského období přichystal svým spojencům. 28-bodový plán na ukončení války na Ukrajině vyvolal v Kyjevě i v některých evropských metropolích nejen překvapení, ale i zděšení. Může teď, po jednání v Ženevě a zapracování hlavních připomínek, přinášet reálnou naději na brzký mír, jak Trump doufá?  Host: Libor Jelen, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Debata o vývoji ruské agrese, mírové dohodě a knize Ondřeje Kundry a Tomáše Brolíka České zbraně pro Ukrajinu s hosty Tomášem Kopečným a Ilonou Zasidkovyčovou.Novináři Ondřej Kundra a Tomáš Brolík uvedli v Knihovně Václava Havla svou novou knihu České zbraně pro Ukrajinu. Do debaty o válce a výhledech na příměří si pozvali reportérku České televize Ilonu Zasidkovyčovou a Tomáše Kopečného, zmocněnce končící vlády pro rekonstrukci Ukrajiny. Knihu k zakoupení zde: České zbraně pro Ukrajinu. Zákulisí nejdůležitější mise v našich novodobých dějinách

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rusko teď sedí v hledišti a náramně se baví, jak rozděluje euroatlantickou civilizaci,“ říká analytik mezinárodních vztahů Vlastislav Bříza, když vysvětluje, proč se podle něj Moskva dostala „do strašně komfortní situace“ a proč i upravený americký plán míru může skončit tak, že se pošle návrh do Moskvy a ta řekne prosté a jednoduché „ne“. V rozhovoru detailně rozebírá, proč věří, že oba tyto závěry budou pro Rusko úspěch a že jedinou silou, která může přimět Kreml k dohodě, je tlak. „To je jediné, co ruskou stranu přiměje k jednání,“ dodává expert. Popisuje tři nejzásadnější neuralgické body: nevydání Donbasu, skutečné bezpečnostní záruky, bez nichž bude jakýkoli mír „jen přestávka“ a armádu, kterou podle něj nelze limitovat pod úroveň, která by Ukrajině umožnila odstrašit agresora. Mluví i o stavu ruské společnosti, o ekonomice přepnuté do válečného režimu a o evropské bezmoci. „My nemáme iniciativu. My honíme kočku za ocas,“ kritizuje Bříza. Přesto věří, že posilující Evropa - zejména Německo, Polsko a státy severu - může vytvořit sílu, která Rusko zastaví. Zastavuje se také u nedávného korupčního skandálu na Ukrajině, který podle něj nevytváří „dobrý koktejl“ ani pro morálku společnosti, ani pro ochotu Západu pomáhat. „Tohle je největší oslabení prezidenta Zelenského za celou dobu války,“ myslí si analytik. Všímá si i změny Zelenského rétoriky po zveřejnění amerického plánu: vždycky byl vznětlivý, teď mluvil smířlivě, protože ví, v jak oslabené pozici se ocitl. A Bříza dodává, že ho možná čeká osud Winstona Churchilla. Co dnes znamená „čestný mír“ a kde je hranice mezi kompromisem a kapitulací? Má Evropa ještě čas, nebo už hraje druhé housle příliš dlouho? Přijme někdy Rusko plán, který Ukrajinu skutečně ochrání? A proč si Bříza myslí, že se Zelenskyj může dočkat osudu Winstona Churchilla? To vše zazní v rozhovoru.

Vojna či mier? Svet stojí pred dilemou – na jednej strane sme svedkami mierových rokovaní, svetoví lídri a generality sa zaoberajú návrhmi nejasnej rusko-americkej proveniencie, Ukrajina však na dennej báze ráta obete raketových či dronových útokov. Naviac – zaznievajú znepokojivé scenáre o poslednom pokojnom lete, ktoré je pred nami a o prípravách Moskvy na útok proti niektorému z malých štátov Únie.A u nás vláda ústami premiéra odobruje už prvý nástrel mierovej dohody, ktorá počíta síce so suverénnou Ukrajinou, no bez Krymu a Donbasu, s červenou pre NATO i pre jeho ďalšie rozširovanie, s vyriešením akýchsi „nejasností posledných 30-ich rokov“ či výraznú redukciu ukrajinskej armády. Zoznam, ktorý sa za pár dní výrazne zmenil, no z našich končín zarezonovala aj preferencia Ukrajiny „kompletne pod ruským vplyvom“, ako ju predstavil druhý muž rezortu obrany Igor Melicher zo Smeru.Z toho Smeru, ktorý dostal do programového vyhlásenia volanie tejto vlády po presadzovaní „v prvom rade záujmov Slovenska“. Paradoxne v čase, keď je náš východný sused pod krvavou agresiou Moskvy.Aký je pohľad Tomáša Valáška, poslanca opozičného PS, ktorý je aj „tieňovým“ ministrom obrany?Sú prvoradé záujmy Slovenska, či hľadanie priesečníkov so záujmami partnerov, zvlášť v čase vojny?„Chceme, aby Ukrajina bola v pozícii naďalej klásť efektívny odpor. Najväčšou pomocou zo strany Slovenska bola práve vojenská pomoc. Je hanebné, že ju Robert Fico odoprel,“ tvrdí Tomáš Valášek, tieňový minister obrany opozičnej strany PS. „Naopak, tým, že rétoricky podporil Vladimíra Putina a vyzýva Ukrajinu na de facto kapituláciu, len predlžuje vojnu, lebo dáva Vladimírovi Putinovi dôvod myslieť si, že on bude vedieť zlomiť Západ politicky,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Mierový plán pre Ukrajinu či taktický manéver Moskvy? Z 28 na 19 - na toľko sa mal znížiť počet bodov mierového plánu pre Ukrajinu. A ak ten pôvodný považoval Kyjev a jeho európski spojenci za „zoznam želaní Kremľa“ – hoc z pera Washingtonu, nový – po úpravách „koalície ochotných“ – sa môže stať bázou pre ďalšie rokovania. Z Kyjeva zaznieva opatrné „áno“, doplnené „potrebou ďalších úprav“. A Moskva? Ak v AbúZabí americká strana o rokovaniach s ruskou delegáciou hovorila v termínoch „dobré“ a „zostávame optimistickí“, kontrastne pôsobia pokračujúce masívne ruské útoky na ukrajinské ciele, nevynímajúc metropolu Kyjev. A z viacerých európskych vládnych adries zaznieva, že „ak sa vojna na Ukrajine skončí, uvoľnia sa ruské zdroje na ovplyvňovanie iných oblastí“. Donald Trump najnovšie hovorí už len o „pár zostávajúcich bodoch nezhody“ a chce sa stretnúť so Zelenským.A čo skúsenosť s prvým obyvateľom Kremľa? Raz už o neútočení hovoril. Téma pre bývalého šéfa diplomacie Miroslava Wlachovského. „Ja si dokonca myslím, že celá táto akcia s tým 28-bodovým plánom bola vo veľkej miere zo strany Kremľa aj takpovediac PR akcia na ukázanie toho, že v skutočnosti Ukrajina nechce mier. To bolo proste „blame game,“ hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie a analytik Globsecu Miroslav Wlachovský.„Ukrajina je vo veľmi ťažkom postavení. Je v podstate medzi dvoma mlynskými kameňmi, tak ako to prezident Zelenskyj koniec-koncov povedal. Podľa mňa jednoducho Ukrajina pristúpila k tomu racionálne v tom zmysle, že my musíme teraz ukázať, že máme ochotu rokovať o mieri,“ dopĺňa.„Ak sa nepodarí dosiahnuť mier, ktorý - a ja to hovorím od začiatku celého tohto - potrestá agresora a odškodní obeť aspoň do nejakej miery, tak proste nebude spravodlivý a povedie k ďalším napätiam, povedie k pokračovaniu konfliktu,“ hovorí Wlachovský. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Mierový plán pre Ukrajinu či taktický manéver Moskvy? Z 28 na 19 - na toľko sa mal znížiť počet bodov mierového plánu pre Ukrajinu. A ak ten pôvodný považoval Kyjev a jeho európski spojenci za „zoznam želaní Kremľa“ – hoc z pera Washingtonu, nový – po úpravách „koalície ochotných“ – sa môže stať bázou pre ďalšie rokovania. Z Kyjeva zaznieva opatrné „áno“, doplnené „potrebou ďalších úprav“. A Moskva? Ak v AbúZabí americká strana o rokovaniach s ruskou delegáciou hovorila v termínoch „dobré“ a „zostávame optimistickí“, kontrastne pôsobia pokračujúce masívne ruské útoky na ukrajinské ciele, nevynímajúc metropolu Kyjev. A z viacerých európskych vládnych adries zaznieva, že „ak sa vojna na Ukrajine skončí, uvoľnia sa ruské zdroje na ovplyvňovanie iných oblastí“. Donald Trump najnovšie hovorí už len o „pár zostávajúcich bodoch nezhody“ a chce sa stretnúť so Zelenským.A čo skúsenosť s prvým obyvateľom Kremľa? Raz už o neútočení hovoril. Téma pre bývalého šéfa diplomacie Miroslava Wlachovského. „Ja si dokonca myslím, že celá táto akcia s tým 28-bodovým plánom bola vo veľkej miere zo strany Kremľa aj takpovediac PR akcia na ukázanie toho, že v skutočnosti Ukrajina nechce mier. To bolo proste „blame game,“ hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie a analytik Globsecu Miroslav Wlachovský.„Ukrajina je vo veľmi ťažkom postavení. Je v podstate medzi dvoma mlynskými kameňmi, tak ako to prezident Zelenskyj koniec-koncov povedal. Podľa mňa jednoducho Ukrajina pristúpila k tomu racionálne v tom zmysle, že my musíme teraz ukázať, že máme ochotu rokovať o mieri,“ dopĺňa.„Ak sa nepodarí dosiahnuť mier, ktorý - a ja to hovorím od začiatku celého tohto - potrestá agresora a odškodní obeť aspoň do nejakej miery, tak proste nebude spravodlivý a povedie k ďalším napätiam, povedie k pokračovaniu konfliktu,“ hovorí Wlachovský. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Vojna či mier? Svet stojí pred dilemou – na jednej strane sme svedkami mierových rokovaní, svetoví lídri a generality sa zaoberajú návrhmi nejasnej rusko-americkej proveniencie, Ukrajina však na dennej báze ráta obete raketových či dronových útokov. Naviac – zaznievajú znepokojivé scenáre o poslednom pokojnom lete, ktoré je pred nami a o prípravách Moskvy na útok proti niektorému z malých štátov Únie.A u nás vláda ústami premiéra odobruje už prvý nástrel mierovej dohody, ktorá počíta síce so suverénnou Ukrajinou, no bez Krymu a Donbasu, s červenou pre NATO i pre jeho ďalšie rozširovanie, s vyriešením akýchsi „nejasností posledných 30-ich rokov“ či výraznú redukciu ukrajinskej armády. Zoznam, ktorý sa za pár dní výrazne zmenil, no z našich končín zarezonovala aj preferencia Ukrajiny „kompletne pod ruským vplyvom“, ako ju predstavil druhý muž rezortu obrany Igor Melicher zo Smeru.Z toho Smeru, ktorý dostal do programového vyhlásenia volanie tejto vlády po presadzovaní „v prvom rade záujmov Slovenska“. Paradoxne v čase, keď je náš východný sused pod krvavou agresiou Moskvy.Aký je pohľad Tomáša Valáška, poslanca opozičného PS, ktorý je aj „tieňovým“ ministrom obrany?Sú prvoradé záujmy Slovenska, či hľadanie priesečníkov so záujmami partnerov, zvlášť v čase vojny?„Chceme, aby Ukrajina bola v pozícii naďalej klásť efektívny odpor. Najväčšou pomocou zo strany Slovenska bola práve vojenská pomoc. Je hanebné, že ju Robert Fico odoprel,“ tvrdí Tomáš Valášek, tieňový minister obrany opozičnej strany PS. „Naopak, tým, že rétoricky podporil Vladimíra Putina a vyzýva Ukrajinu na de facto kapituláciu, len predlžuje vojnu, lebo dáva Vladimírovi Putinovi dôvod myslieť si, že on bude vedieť zlomiť Západ politicky,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Americký plán písaný ruským perom. Následne znovu americký plán písaný viac ukrajinským perom. Sme po víkende a ženevských rokovaniach bližšie k mieru na Ukrajine alebo ide len o ďalší z pokusov? Donald Trump chce svoje diplomatické víťazstvo spečatiť do štvrtka, no aj v jeho administratíve sa ukazujú rozpory. V podcaste Dobré ráno tentoraz Jana Krescanko Dibáková diskutuje s reportérom zahraničnej redakcie denníka SME Danielom Hoťkom o 28 bodovom pláne, ktorý by Ukrajinu pripravil o časť územia a priniesol neistotu do budúcnosti. Zdroje zvukov: Associated Press Moje dnešné odporúčanie sa týka ukrajinských detí a vašej štedrosti v kampani 5000 darčekov. Toľko ich chcú slovenské organizácie odovzdať deťom, ktorým po úteku z domovov takmer nič neostalo. A určite uznáte, že každé z nich si zaslúži mať aspoň raz pocit, že dostalo vlastný darček, hoci tieto deti sú vďačné aj za to, čo dostali po niekom inom. 5000 darčekov môže znamenať 5000 šťastných detí. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jak problémový bude pro prezidenta seznam kandidátů na ministry, který má dnes schválit koaliční rada ANO, Motoristů a SPD? Jak blízko jsou Spojené státy a Venezuela vojenskému konfliktu? A jak se Evropa zapojila do jednání o novém mírovém plánu pro Ukrajinu?

Hrozí Ukrajině kapitulace? Amerika dala Kyjevu ultimátum a Zelenskyj se bojí – buď ztratí důstojnost, nebo klíčového partnera. Proč budí nový mírový plán pro Ukrajinu takové emoce? Rozebírá Adam Sybera, analytik a novinář z redakce The Kyiv Independent. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americké médiá minulý týždeň postupne zverejňovali uniknuté informácie o takzvanom mierovom pláne, ktorého hlavným cieľom má byť ukončenie vojenského konfliktu na Ukrajine. Tento 28-bodový plán potajme pripravovala administratíva amerického prezidenta Donalda Trumpa v spolupráci s Moskvou. Nebolo preto prekvapením, že dokument bol výrazne naklonený Rusku a nevýhodný pre Ukrajinu. Slovenský premiér Robert Fico plán v pôvodnom znení vítal a otvorene sa hlásil k jeho podpore. Naopak, ďalší európski lídri vyjadrili znepokojenie a vyhliadky na jeho prijatie označili za veľmi nebezpečné. Tri európske krajiny preto spojili sily a vypracovali protinávrh so zmenami, ktoré Ukrajinu stavajú do výhodnejšej pozície. O procese tvorby mierového plánu, ale aj o ďalšom vývoji v tejto veci, sa v dnešnom podcaste porozprávame s našou reportérkou Stanislavou Harkotovou, ktorá tému rusko-ukrajinskej vojny pokrýva už desať rokov a od roku 2023 pôsobí ako korešpondentka Aktuality.sk v Kyjeve.Nahrávala Katarína Runnová

Vo Švajčiarsku sa pripravuje mierový plán pre Ukrajinu. Vládna koalícia urobila ďalší krok k likvidácii právneho štátu.

Hrozí Ukrajině kapitulace? Amerika dala Kyjevu ultimátum a Zelenskyj se bojí – buď ztratí důstojnost, nebo klíčového partnera. Proč budí nový mírový plán pro Ukrajinu takové emoce? Rozebírá Adam Sybera, analytik a novinář z redakce The Kyiv Independent. Ptá se Matěj Skalický.

Hosty tohoto speciální dílu je ředitelka Post Bellum Ukrajina Yevheniia Nesterova a předseda správní rady Post Bellum Martin KroupaPomozte Ukrajině s Pamětí národaUkrajina krvácí. Nemusíme jen pasivně přihlížet bezpráví a agresi, kterým čelí naši přátelé proto, že se rozhodli s námi sdílet hodnoty svobody a demokracie. Už téměř tři roky nakupujeme ochranný a zdravotnický materiál a děláme vše pro to, aby se dostal na Ukrajinu co nejrychleji a na místa, kde je nejvíce třeba

Vojna na Ukrajine trvá už štvrtý rok. Ukrajinci sa stále statočne bránia a Rusom sa nedarí splniť žiadne zo svojich pôvodných cieľov. Darí sa im však ničiť Ukrajinu a vraždiť civilistov. Ukrajina ale zažíva aj obrovský korupčný škandál, po ktorom prišli o miesta ministri spravodlivosti a energetiky. Rusi medzitým podľa všetkého stupňujú svoje sabotáže a diverzné akcie v Poľsku. Naposledy mali útočiť na dôležitú železničnú trať.Čo to všetko znamená? Čo sa dnes deje na fronte a ako to vyzerá pri Pokrovsku? Ako po ruských útokoch fungujú ukrajinské elektrárne a energetické siete pred zimou? Čo znamenajú odkazy na tvrdú odpoveď z Poľska? Ako je na tom s obranou Slovensko? Dokážeme zladiť naše výdavky s požiadavkami NATO? A prečo minister vnútra rokuje o obrannej spolupráci v komunistickom Vietname?Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe a predsedom mimoparlamentnej strany DS-ODS Pavlom Mackom.

Partizán Otto Šimko, psychológ Anton Heretik či bývalé pracovníčky Slovenskej národnej galérie Veronika Němcová, Bohdana Hromádková a Klára Hudáková. Toto sú Biele vrany 2025. Ľudia ktorí prejavili občiansku statočnosť a snahu o lepšie Slovensko.Otto Šimko je už 101-ročný aktívny účastník Slovenského národné povstania. So zbraňou v ruke bojoval proti nacizmu a neskôr bol kritikom komunistického režimu. Aj dnes podporuje napadnutú Ukrajinu. Profesor Anton Heretik výrazná osobnosť slovenskej psychológie. Je jedným z autorov otvoreného listu premiérovi Ficovi, tak ako bol pred rokmi jedným z autorov listu Vladimírovi Mečiarovi. A galeristky Veronika Němcová spolu s Bohdanou Hromádkovou a Klárou Hudákovou získali Bielu vranu ako zástupkyne ľudí z Národnej galérie aj občianskych iniciatív Otvorená kultúra, Umenie nebude ticho a Slobodná národná galéria.Prečo to všetci títo ľudia robia a aké majú motivácie? Ak odmenou za občiansku statočnosť a angažovanie sa v prospech nás všetkých bývajú na Slovensku častokrát skôr problémy v pracovnom či osobnom živote a ich aktivity niekedy pripomínajú boj s veternými mlynmi?Braňo Závodský sa rozprával s psychológom Antonom Heretikom, účastníkom Slovenského národného povstania Ottom Šimkom a bývalou zamestnankyňou SNG Veronikou Němcovou.

Protivládne kriedové nápisy na chodníkoch, študenti kritizujúci Roberta Fica, on s odpoveďou – choďte bojovať na Ukrajinu. A na pozadí spoločenských udalostí aj boje vo vnútri koalície o padajúce hlavy. Ako sa má krajina a ako sa má vláda? Je Robert Fico schopný vnímať nálady v krajine a potreby ľudí, ktorí z novembrových námestí odkazujú premiérovi, čo si myslia? V podcaste Dobré ráno diskutovala Jana Krescanko Dibáková s politológom Radoslavom Štefančíkom. Zdroje zvukov: Youtube/SME, Youtube/SMER - Sociálna Demokracia, Youtube/Markíza Odporúčanie Dnes mám pre vás odporúčanie z domácej dielne. Denník SME pre vás pripravil tri veľmi zaujímavé diskusie k novembrovým udalostiam. Nájdete ich na youtubovom kanáli denníka SME a počas týždňa aj v podcastoch, volajú sa Nežná. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.