Podcasts about ukrajinu

Jak by se měly podle Ústřední povodňové komise regiony na severovýchodě země připravit na intenzivní deště očekávané od dnešních večerních hodin? Jak významný je pro Ukrajinu příslib další americké vojenské pomoci necelý týden poté, co Washington oznámil, že tyto dodávky pozastavuje? A jak má dnes představený projekt přispět k oživení turistického ruchu ve venkovských oblastech Česka?

V utorok sa objavila správa, že Spojené štáty pozastavili niektoré z dodávok zbraní pre Ukrajinu.Do toho na ukrajinské mestá smerujú masívne útoky dronov a rakiet a ruské vojská síce pomaly a za cenu obrovských strát, ale postupujú na východe nášho suseda.Čo sa teda na Ukrajine deje, kde je to sľubované prímerie a či Ukrajina prichádza o podporu Západu?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Daniela Hoťku.Zdroje zvukov: CBS, France 24 English, NBC, Channel 4, ABCOdporúčanie:Dnes odporúčam dobrú televíziu: vyšla totiž štvrtá séria skvelého seriálu The Bear a ako vždy, nájdete ho na Disney+.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Už víc než dva roky jezdí Daria Stomatová na Ukrajinu dokumentovat válku. V rozhovoru pro podcast Men's Factor mluvila otevřeně o životě na frontě, nebezpečí, dronové válce, emocích i důležitosti nestranného zpravodajství. Přiznává, že válečné zkušenosti změnily její hodnoty i pohled na svět.„Vždycky říkám, že na Ukrajině nebojuju za Rusko ani za Ukrajinu. Bojuju za to, aby Češi měli přehled. Aby moje reportáže byly co nejobjektivnější a nejméně poplatné komukoliv,“ říká reportérka České televize. Stomatová detailně popisuje, jak se proměnila podoba války. Zatímco v prvních dnech po ruské invazi byly největší hrozbou raketomety a přímé boje, dnes frontu ovládly drony. „Dnes je válka nefyzická. Vojáci se téměř nepotkávají. 70 až 80 % obětí způsobují právě drony,“ říká s tím, že stroje už nejsou jen ovládané, ale často i autonomní – naváděné na jakýkoliv pohyb.Práce válečné reportérky má i své psychické náklady. „Začínám mít problém udržet slzy. Dlouho jsem se snažila držet odstup, ale čím déle to trvá, tím víc se mě to dotýká.“ Zároveň přiznává, že v Česku chybí specialisté, kteří by novinářům pomohli zpracovat trauma z krizových oblastí. „Je tu zoufale málo psychologů, kteří rozumí válce.“Kromě každodenního stresu a smrti se ale musí potýkat i s dezinformacemi. „Informační válka probíhá na obou stranách. O to důležitější je, aby tam byli nezávislí novináři,“ vysvětluje. Sama podle svých slov nikdy nezatajila informace, které se nehodily ukrajinské straně. „Když jsme reportovali o problémech s alkoholem v armádě nebo o korupci, věděla jsem, že to nebude populární. Ale bylo správné to říct nahlas.“Západní veřejnost si podle ní na válku už zvykla. „Válka už není in. Lidi to přestává zajímat. Ale to neznamená, že ji můžeme ignorovat. Týká se nás všech – i po svém konci bude měnit svět kolem nás.“Do budoucna ví, že jednou bude muset práci v konfliktní zóně opustit. „Nejde to dělat věčně. Ale zatím nevím, co bych dělala jiného. Ta válka je součást mého života. Dokud budu moct, budu reportovat.“

Válka na Ukrajině už trvá přes tři roky. Politikům ale podle podnikatele a podcastera Jana Dobrovského chybí odvaha. „Měl jsem dojem, že by mohla nastat chvíle, kdy by se našlo řešení, kdy budou západní politici ochotni trošku bouchnout do stolu a lépe vyzbrojovat Ukrajinu a pokusit se najít to odstrašení, které může Rusko odvrátit od jeho mocenských a imperiálních snah. Ale to se nestalo,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus.

Vratislav Kroc, Matěj Bukovský a jejich přátelé vozí na Ukrajinu pomoc. V Česku shromažďují potřebné věci, které pak osobně jednou za půl roku předávají vojákům, kteří zemi brání před ruskou invazí. O strachu, ale třeba i ukrajinské kuchyni vyprávějí v novém díle cestovatelského podcastu Casablanca.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka na Ukrajině už trvá přes tři roky. Politikům ale podle podnikatele a podcastera Jana Dobrovského chybí odvaha. „Měl jsem dojem, že by mohla nastat chvíle, kdy by se našlo řešení, kdy budou západní politici ochotni trošku bouchnout do stolu a lépe vyzbrojovat Ukrajinu a pokusit se najít to odstrašení, které může Rusko odvrátit od jeho mocenských a imperiálních snah. Ale to se nestalo,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co vypovídá nejmasivnější ruský nálet od začátku agrese proti Ukrajině o potenciálu vzdušných sil Moskvy? Do jaké míry se západní spojenci podílejí na posílení ukrajinské protivzdušné obrany? Jaké nejnovější postupy ve fetální medicíně budou na světovém kongresu v Praze probírat odbornice a odborníci, kteří se věnují péči o matky a dosud nenarozené děti? A v jakých podmínkách se konal letošní třídenní vodácký závod z Českých Budějovic do Prahy?

Co vypovídá nejmasivnější ruský nálet od začátku agrese proti Ukrajině o potenciálu vzdušných sil Moskvy? Do jaké míry se západní spojenci podílejí na posílení ukrajinské protivzdušné obrany? Jaké nejnovější postupy ve fetální medicíně budou na světovém kongresu v Praze probírat odbornice a odborníci, kteří se věnují péči o matky a dosud nenarozené děti? A v jakých podmínkách se konal letošní třídenní vodácký závod z Českých Budějovic do Prahy?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Studentu koji je uhapšen uoči protesta u Beogradu određen kućni pritvor. Tramp produžio vanredne mere za Zapadni Balkan. Poljoprivrednici u RS najavljuju obustavu ratarske proizvodnje zbog niske otkupne cene. Zelenski potpisao sporazum o specijalnom tribunalu za Ukrajinu.

Česká společnost LPP Holding dodala na Ukrajinu stovky dronů, které se obejdou bez GPS i rádiové navigace. Doma ale čelí kritice ohledně nákupu vozidel Supacat pro českou armádu.Ruská agrese na Ukrajině mění způsob vedení války. Pravidla boje změnilo masové nasazení dronů využívaných k pozorování, přímým útokům i obraně. Každodenní realitou se stalo i rušení elektronických signálů satelitní navigace a naváděcích systémů.V boji se prosadila i česká společnost LPP Holding. Ta na Ukrajinu dodala stovky dronů, které žádnou satelitní ani rádiovou navigaci nepotřebují. „Využívají kombinaci vizuální a inerciální navigace. Mohou se používat bez jakýchkoliv omezení v prostředí aktivního rušení elektronických signálů nebo při poruše magnetického pole,“ říká v pořadu Agenda ředitel firmy a bývalý velitel pozemních sil české armády Miroslav Žižka.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Donald Trump NATO nemusí, ale Evropané s významným podílem Česka vypracovali plán, jak to změnit. Nejde jen o peníze, ale i o Rusko, Ukrajinu a slib vzájemné obrany. A je to docela překvapivé. Označí Trump nadcházející summit aliance v Haagu za „big and beautiful“ a Evropané si hluboce oddechnou? Máme taky zákulisní podrobnosti o Evropské komisi, Francii a dostavbě Dukovan, snahách zrušit Green Deal a útoku na Írán. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

Expert na automobilový priemysel Vladimír Orth a moderátor podcastov Autobazar.EU Erik Stríž diskutujú o budúcnosti automobilového priemyslu, pričom sa zameriavajú na Slovensko a jeho úlohu v globálnom autopriemysle.Rozoberajú dopad amerických ciel, ktoré majú za cieľ zvýšiť zamestnanosť v USA a obmedziť dovoz najmä z Číny. Diskutujú o vplyve globalizácie a súčasnej geopolitickej situácie na tento sektor, pričom zdôrazňujú, že pre európske a slovenské automobilky to znamená potrebu prispôsobiť sa zmenám a investovať do iných technológií. Hoci slovenský automobilový priemysel je v dobrom stave vďaka vývozu, rastúce ceny automobilov a legislatívne zmeny ovplyvňujú kúpyschopnosť obyvateľstva, čo vedie k zvýšenému dopytu po ojazdených vozidlách a oprave starších áut.Záverom sa venujú čínskej expanzii na globálny trh a uvažujú nad budúcnosťou Tesly, pričom zdôrazňujú, že turbulencie v automobilovom priemysle ovplyvňujú všetkých hráčov a vyžadujú si strategické rozhodnutia pre prežitie.1. Aká je aktuálna situácia s americkými clami a aký majú vplyv na automobilový priemysel vrátane Slovenska?Americká administratíva používa clá predovšetkým ako vyjednávací nástroj s cieľom zvýšiť zamestnanosť v Spojených štátoch a obmedziť dovoz, keďže majú obrovský schodok v účtovnej bilancii. Najväčším "zlom", ktoré vnímajú, je Čína, ktorá sa stala najväčším automobilovým trhom na svete. Hoci clá postihujú aj európskych výrobcov, mnohí z nich už majú továrne v Mexiku a Kanade (ktoré sú súčasťou ekonomického združenia NAFTA), čo im pomáha v rámci dodávateľských reťazcov. Kým výroba v USA je drahá pre vysoké mzdy, čo znamená, že autá vyrobené tam budú pre konečného spotrebiteľa extrémne drahšie, aj bez ciel.Pre slovenský automobilový priemysel clá primárne ovplyvňujú vývoz luxusných áut ako Audi Q7, Q8 a Cayenne do USA. Očakáva sa, že výroba týchto modelov sa v najbližších mesiacoch alebo rokoch presunie do USA, čo si vyžiada rozsiahle investície a premiestnenie výrobných liniek. Tento presun môže viesť k nižším ziskom slovenského závodu Volkswagen, zníženej potrebe kvalifikovanej pracovnej sily pre luxusné segmenty a potenciálne k porovnateľnej situácii s lacnejšou výrobou, ako je závod Stellantis v Trnave. Podobné problémy sa očakávajú aj u Jaguar Land Rover v Nitre, ktorý vyrába Defender, tiež určený hlavne pre americký trh. Vo všeobecnosti budú mať všetky európske závody vyrábajúce luxusné autá "mega problémy", pokiaľ sa neotvorí ruský trh. Jaguar Land Rover už v minulosti dočasne pozastavil export do USA kvôli neistote, ale medzičasom ho opäť spustil.2. Aká je budúcnosť automobilového priemyslu na Slovensku?Expert sa domnieva, že budúcnosť Slovenska nie je v automobilovom priemysle. Argumentuje tým, že Slovensko je malá krajina s malým počtom obyvateľov a nie je veľmi otvorená imigrácii. Je nerealistické očakávať, že pracovníci budú zarábať vysoké mzdy a zároveň vyrábať autá za 10-12 000 eur, pričom modely ako Fabia, Clio či Polo sú dnes považované za drahé "prémiové" autá.Slovensko by sa malo namiesto toho zamerať na budúce pokročilé technológie, ako sú LIDAR pre autonómne vozidlá a iné technologické zariadenia, ktoré predstavujú budúcnosť. Krajina má "inovačný dlh" a potrebuje investovať do inovácií. Existuje tiež riziko, že niektoré automobilky môžu v priebehu pol roka po skončení konfliktu presunúť výrobu na Ukrajinu kvôli dostupnosti pracovnej sily. Slovensko by malo prijať globálnu víziu pre nasledujúcich 30 rokov, ktorá by sa spájala s potrebami obyvateľstva a svetovými trendmi, a prispôsobiť tomu školstvo a ostatné systémy. Namiesto toho, aby bolo len "výrobnou dielňou", by sa Slovensko malo porovnávať s malými, efektívnymi krajinami ako škandinávske alebo baltické štáty, ktoré dokážu rýchlo prijímať rozhodnutia a vytvárať budúce globálne firmy.Hoci slovenský automobilový priemysel je v súčasnosti v dobrej kondícii vďaka vývozu a nižším

1. Buď nerobia, alebo robia zle. 2. Leto sa len začína a v Tornali už obmedzili používanie pitnej vody. 3. V noci bombardujú Ukrajinu, cez deň majú firmy na Slovensku.

Zapoja sa USA do vojny proti Iránu? Prečo je rozhodovanie Donalda Trumpa ťažké? Na Ukrajine sa nedeje zásadne nič dramatické. Smerácki podnikatelia zarobili na munícii pre Ukrajinu. Teraz chcú stíhať Jaroslava Naďa.

Počet podnetov na zneužívanie eurofondov sa od kontroly znásobil. Najnovšie zistenia sa netýkajú len predražených detských preliezok, ale aj systémového kradnutia, podvodov, či dokonca vydierania starostov, ktorí chcú eurofondy na kanalizáciu vo svojej obci. Tí čelia žiadostiam o úplatky vo výške 5 - 20 percent z dotácie. Podľa europoslanca za EPP Tomáša Zdechovského na to kontrolný výbor upozorňujú aj starostovia alebo zastupitelia za Smer či Hlas. Europoslanec Mazurek je podľa neho v Bruseli neviditeľný: "Do včerajška som nevedel, kto je Mazurek a že je v europarlamente," hovorí Tomáš Zdechovský.V podcaste s českým europoslancom za KDÚ-ČSL Tomášom Zdechovským sa dozviete:– od 1. minúty – že kontrolnému výboru europarlamentu prišlo 15-tisíc strán dokumentov upozorňujúcich na zneužívanie eurofondov;– po 3:00 – že našli vydieranie a žiadosti o úplatky v prípade eurofondov na kanalizácie;– po 4:00 – prečo požiadal komisiu, aby sa pozrela na dianie v PPA a prípadne jej opäť odobrala akreditáciu;– od 6:00 – že kontrolnému výboru sa sťažujú stovky bežných Slovákov, vrátane starostov za Smer a Hlas;– po 7:30 – za aký čas dokázali Taliani odsúdiť podobnú kauzu ako Dobytkár a prečo to u nás nejde;– od 8:30 – že nefunguje kontrola európskych dotácií v PPA;– po 9:30 – že v PPA sú ako kontrolóri nasadení ľudia blízki oligarchom;– od 10:30 – či po zisteniach europoslancov skončia niektorí ľudia vo väzení;– po 10:30 – do akej miery hrozí pozastavenie preplácania eurofondov;– od 12:30 – že jeho rodine sa ľudia vyhrážajú smrťou;– po 13:30 – že aj minister Migaľ prišiel na systematické kradnutie;– od 14:45 – že argumenty Miroslava Lajčáka sú na úrovni žiaka druhej triedy základnej školy;– po 15:00 – ako teraz idú kontrolovať aj Ukrajinu a Česko;– od 17:30 – že aj Bulharsko malo problém s dotáciami na súkromné penzióny, ale aspoň to riešilo;– po 20:00 – že Slovensko je srdce Európy, ktoré potrebuje bypass, lebo je choré;– od 21:30 – na ktorých výrokoch Petra Kotlára sa smeje aj jeho dvanásťročný syn;– po 23:00 – že do včerajška nevedel, kto je Milan Mazurek a ani že je europoslancom;– od 26:20 – ako paradoxne slovenskou europoslankyňou s najlepším kreditom bola donedávna Monika Beňová;– po 28:30 – ktorí súčasní slovenskí europoslanci sú známi kvalitnou prácou;– od 29:45 – či fungujú protiruské sankcie;– po 31:00 – že ďalšie sankcie nám nepredražia energie;– od 33:00 – ako si Viktor Orbán myslí niečo iné ako hovorí, a ešte úplne inak hlasuje;– po 33:30 – že Robert Fico by v sebe mohol objaviť trochu cti a že Viktor Orbán sa drží pri moci vďaka Rusku;– od 35:00 – ako sa pozerá na trestné stíhanie Jaroslava Naďa;– po 37:00 – že Andrej Danko priamo poškodzuje ekonomické záujmy Slovenska a prípadným vystúpením z EÚ by našla životná úroveň klesla o tretinu;– od 39:00 – ako jeho dedo bojoval na Slovensku proti maďarským vojskám;– po 41:00 – nech sa idú ľudia pozrieť na kolóny a kontroly na hraniciach EÚ s Britániou;– od 41:30 – o čom je EÚ, ak nie je iba o peniazoch.

Počet podnetov na zneužívanie eurofondov sa od kontroly znásobil. Najnovšie zistenia sa netýkajú len predražených detských preliezok, ale aj systémového kradnutia, podvodov, či dokonca vydierania starostov, ktorí chcú eurofondy na kanalizáciu vo svojej obci. Tí čelia žiadostiam o úplatky vo výške 5 - 20 percent z dotácie. Podľa europoslanca za EPP Tomáša Zdechovského na to kontrolný výbor upozorňujú aj starostovia alebo zastupitelia za Smer či Hlas. Europoslanec Mazurek je podľa neho v Bruseli neviditeľný: "Do včerajška som nevedel, kto je Mazurek a že je v europarlamente," hovorí Tomáš Zdechovský.V podcaste s českým europoslancom za KDÚ-ČSL Tomášom Zdechovským sa dozviete:– od 1. minúty – že kontrolnému výboru europarlamentu prišlo 15-tisíc strán dokumentov upozorňujúcich na zneužívanie eurofondov;– po 3:00 – že našli vydieranie a žiadosti o úplatky v prípade eurofondov na kanalizácie;– po 4:00 – prečo požiadal komisiu, aby sa pozrela na dianie v PPA a prípadne jej opäť odobrala akreditáciu;– od 6:00 – že kontrolnému výboru sa sťažujú stovky bežných Slovákov, vrátane starostov za Smer a Hlas;– po 7:30 – za aký čas dokázali Taliani odsúdiť podobnú kauzu ako Dobytkár a prečo to u nás nejde;– od 8:30 – že nefunguje kontrola európskych dotácií v PPA;– po 9:30 – že v PPA sú ako kontrolóri nasadení ľudia blízki oligarchom;– od 10:30 – či po zisteniach europoslancov skončia niektorí ľudia vo väzení;– po 10:30 – do akej miery hrozí pozastavenie preplácania eurofondov;– od 12:30 – že jeho rodine sa ľudia vyhrážajú smrťou;– po 13:30 – že aj minister Migaľ prišiel na systematické kradnutie;– od 14:45 – že argumenty Miroslava Lajčáka sú na úrovni žiaka druhej triedy základnej školy;– po 15:00 – ako teraz idú kontrolovať aj Ukrajinu a Česko;– od 17:30 – že aj Bulharsko malo problém s dotáciami na súkromné penzióny, ale aspoň to riešilo;– po 20:00 – že Slovensko je srdce Európy, ktoré potrebuje bypass, lebo je choré;– od 21:30 – na ktorých výrokoch Petra Kotlára sa smeje aj jeho dvanásťročný syn;– po 23:00 – že do včerajška nevedel, kto je Milan Mazurek a ani že je europoslancom;– od 26:20 – ako paradoxne slovenskou europoslankyňou s najlepším kreditom bola donedávna Monika Beňová;– po 28:30 – ktorí súčasní slovenskí europoslanci sú známi kvalitnou prácou;– od 29:45 – či fungujú protiruské sankcie;– po 31:00 – že ďalšie sankcie nám nepredražia energie;– od 33:00 – ako si Viktor Orbán myslí niečo iné ako hovorí, a ešte úplne inak hlasuje;– po 33:30 – že Robert Fico by v sebe mohol objaviť trochu cti a že Viktor Orbán sa drží pri moci vďaka Rusku;– od 35:00 – ako sa pozerá na trestné stíhanie Jaroslava Naďa;– po 37:00 – že Andrej Danko priamo poškodzuje ekonomické záujmy Slovenska a prípadným vystúpením z EÚ by našla životná úroveň klesla o tretinu;– od 39:00 – ako jeho dedo bojoval na Slovensku proti maďarským vojskám;– po 41:00 – nech sa idú ľudia pozrieť na kolóny a kontroly na hraniciach EÚ s Britániou;– od 41:30 – o čom je EÚ, ak nie je iba o peniazoch.

Evropská komise v týdnu předložila legislativní návrh, kterým se EU zavazuje, že do konce roku 2027 postupně zastaví veškerý dovoz ruského plynu a ropy. Týká se to jak dovozu zemního plynu, tak i poskytování služeb v terminálech LNG. Šéfka EK Ursula von der Leyen již dříve uvedla, že Rusko plyn a ropu využívá jako zbraň a že Evropská unie se již svojí závislostí nesmí podílet na financování ruské agrese na Ukrajině. Jak ale ve Výtahu Respektu upozorňuje Magdaléna Fajtová, závislosti se Evropská unie zcela nezbaví, jen se přesune na USA: „Nejvíc zkapalněného plynu členské státy odebírají právě ze Spojených států. Plyn ale nakupujeme také ze zemí jako Alžírsko nebo z Azerbajdžánu. EU zřejmě v tomto směru spoléhá na to, že USA budou minimálně co se byznysu týče dodržovat nějaká pravidla. Ale samozřejmě mají možnost určovat si poměrně vysokou cenu." Jak se vlastně státům EU podařilo snížit dodávku ruského plynu a ropy od invaze na Ukrajinu v roce 2022? Jak si stojí Česko? A nemohou unijní plány zablokovat státy jako Maďarsko nebo Slovensko?

Desetiletí chlapci, kteří trpí potížemi se srdcem nebo tlakem. Houževnatý národ, který vydrží, co je třeba. A západní společnost, která znovu strká hlavu do písku. „Naše nečinnost zabíjí celé generace,“ varovala v rozhovoru pro Prostor X ukrajinistka Lenka Víchová. Popsala, co vidí při svých cestách na Ukrajinu a proč podle ní už nestačí doufat, že se nás válka netýká.

Svět nyní žije vyostřením konfliktu mezi Íránem a Izraelem. Rusko z něj podle novináře Alexandra Mitrofanova dokáže vytěžit hned několik výhod. „Je to součást velké hry, kterou Vladimíi Putin hraje se světem a v níž má nezastupitelnou roli jeho faktický spojenec, americký prezident Donald Trump,“ říká v pořadu Osobnost Plus. „Svět se tolik nebude dívat na Ukrajinu, vidíte, že Putin okamžitě bezprecedentně zaútočil na Kyjev,“ nastiňuje jeden z možných dopadů eskalace.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Další konvoj sanitek a kamion plný humanitární pomoci dopravila na Ukrajinu nezisková organizace Post Bellum. Dlouhá cesta za volantem by se neobešla bez spousty dobrovolníků. Ti, jak sami říkají, nechtějí jen přihlížet, ale přispět svou kapkou v moři napadené zemi.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Organizátor Pohody Michal Kaščák minulý rok zažil veľmi náročný priebeh festivalu, prišla však obrovská vlna solidarity vrátane zbierky a finančnej pomoci, z ktorej bol najprv v rozpakoch. V podcaste hovoril o tom, prečo sa rozhodol vycestovať na Ukrajinu a čo stojí za iniciatívou Slovenské srdce. Na záver prezradil, aké zmeny prinesie nový ročník Pohody a na čo sa môžu návštevníci najviac tešiť.V Mimóze s Michalom Kaščákom sa (ne)dozviete:1:38 – čo si pamätá z branných cvičení;4:30 – ako trávil čas v poslednom období;6:52 – či cíti pokles záujmu o kultúrne akcie;9:50 – ako zvládol minuloročný ťažký priebeh festivalu Pohoda;11:10 – prečo bol v rozpakoch zo zbierky pre Pohodu;13:50 – či sa dá predísť podobným situáciám, aké sa udiali na minulom ročníku;15:30 – akým spôsobom tento rok sprísnia pravidlá na festivale;18:15 – či je vyznávačom alternatívnej medicíny;21:50 – čo hovorí o iniciatíve Slovenské srdce;28:10 – čo si myslí o prítomnosti bazénov na Pohode;39:05 – čo nás tento rok na festivale čaká;41:50 – či sa už teší na aktuálny ročník Pohody;43:45 – aký odkaz má pre divákov.

Svět nám ruskou invazí na Ukrajinu ujel pod nohama a máme tady tu samou strašnou nenávist a krutou válku, která si nezadá s týráním lidí za druhé světové války, je přesvědčený spisovatel a dramaturg programu Knihovny Václava Havla Jáchym Topol. „Patřím ke generaci 90. let, kdy brilantnější mozky, než je ten můj, věřily, že Rusko touží po demokracii. Já jsem iluze nikdy neměl,“ vzpomíná pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blízkovýchodný konflikt cítia aj na Ukrajine. Presmerovanie pozornosti znamená menej politického tlaku, aktivizmu, diplomacie a aj financií v zbierkach podporujúcich ukrajinskú obranu. Vláda Donalda Trumpa signalizuje, že Ukrajina nemusí byť jej priorita. Náš východný sused však nepotrebuje menej, ale viac pomoci. Aj preto, že Rusku sa začalo na časti frontu dariť.Ukrajina je zrejme v novej fáze vojny. Sledujeme najmasívnejšie dronové útoky na mestá v doterajších dejinách ľudstva, vojenské operácie Ruska sú v aktívnej fáze ofenzívy. Na druhej strane sa zvnútra Ukrajiny ozývajú hlasy o zlyhaní mobilizácie a o strate nádeje, že sa Donaldovi Trumpovi podarí čokoľvek s Ruskom vyrokovať.Podľa expertky Aktualít na Ukrajinu, Stanislavy Harkotovej, ktorá už niekoľko rokov pôsobí priamo na Ukrajine, ruský prezident Putin stojí pred zásadným rozhodnutím: Či znova masívne mobilizovať bežných Rusov na front, alebo si dať na niekoľko rokov prestávku.Nahrával Peter Hanák.

Blízkovýchodný konflikt cítia aj na Ukrajine. Presmerovanie pozornosti znamená menej politického tlaku, aktivizmu, diplomacie a aj financií v zbierkach podporujúcich ukrajinskú obranu. Vláda Donalda Trumpa signalizuje, že Ukrajina nemusí byť jej priorita. Náš východný sused však nepotrebuje menej, ale viac pomoci. Aj preto, že Rusku sa začalo na časti frontu dariť.Ukrajina je zrejme v novej fáze vojny. Sledujeme najmasívnejšie dronové útoky na mestá v doterajších dejinách ľudstva, vojenské operácie Ruska sú v aktívnej fáze ofenzívy. Na druhej strane sa zvnútra Ukrajiny ozývajú hlasy o zlyhaní mobilizácie a o strate nádeje, že sa Donaldovi Trumpovi podarí čokoľvek s Ruskom vyrokovať.Podľa expertky Aktualít na Ukrajinu, Stanislavy Harkotovej, ktorá už niekoľko rokov pôsobí priamo na Ukrajine, ruský prezident Putin stojí pred zásadným rozhodnutím: Či znova masívne mobilizovať bežných Rusov na front, alebo si dať na niekoľko rokov prestávku.Nahrával Peter Hanák.

Advokát Roman Kvasnica spolu so stovkami osobností vrátane hercov či politikov píše nemeckému kancelárovi Friedrichovi Merzovi. V liste, ktorý chce odniesť na nemeckú ambasádu, sa Merzovi ospravedlňujú za výroky Roberta Fica a smerákov. Tvrdí, že to treba urobiť, aby sme sa nemuseli v zahraničí hanbiť za to, že sme zo Slovenska. Robert Fico podľa neho nemá dobrý politický odhad, lebo tesne pred ruskou inváziou na Ukrajinu tvrdil, že Rusko nikoho neohrozuje a viackrát strašil fiktívnymi hrozbami, ako sú Maďari, Američania či migranti.V podcaste s Romanom Kvasnicom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že smeráci urážajú nemeckú armádu, hoci tá nám pomáha;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 2:20 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo píše nemeckému kancelárovi Merzovi;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ do 4:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dokedy sa dá podpísať list Nemcom a čo s ním bude ďalej;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 4:20 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo sa Merzovi ospravedlňujú;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 6:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako sa práve tvorí nový politický poriadok sveta;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či to nie je skôr list slovenskej verejnosti;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 9:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či by pozastavenie eurofondov nepomohlo ako signál pre slovenského voliča;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 10:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že musíme Európe ukázať iné Slovensko;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 12:20 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako sa Robert Fico opakovane mýlil a nikdy nemal správny politický odhad v zahraničnej politike;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 14:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ akými všetkými fiktívnymi nepriateľmi strašil Robert Fico;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 15:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že po atentáte sa nepriateľmi Roberta Fica stali všetci;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 16:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako nás opakovane niekto zachraňuje pred fiktívnymi hrozbami;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 18:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Robert Fico testuje zmenu ústavného zriadenia SR, zatiaľ bezvýznamnou témou o genderi;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 19:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo si myslí, že na Slovensku už nemusia byť slobodné voľby;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 20:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že sa silou mocou musíme držať Európy, aby sme si vôbec zachovali štátnosť;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 21:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ak Fico zavedie nadradenosť slovenského práva nad európskym, dostaneme sa do sporu s Európskou úniou;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 22:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo hovorí na garancie Viliama Karasa z KDH, že zmena ústavy nebude právny problém;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 23:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v akom štádiu je súd vo veci vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 25:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo bol problém so senátom súdu, ktorý sa musí vymeniť;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 26:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo konkrétne mal Kočner proti Kuciakovi a aké sú o tom dôkazy;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 28:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa budú musieť znova zopakovať všetky výsluchy pred súdom;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 30:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že jeden z motákov Kočnera z basy naznačoval kontakty so šéfom súdu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 31:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa dá chrániť pred hejtami smerákov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 32:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že by sa k smeráckemu hejtu mali vyjadriť aj Maroš Šefčovič a Miroslav Lajčák;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 32:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že obrana proti Smeru musí byť spojenie občianskej spoločnosti;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 33:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Putin okamžite popiera Ficove 4 svetové strany tým, že nás zaraďuje na zoznam nepriateľov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 33:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako nejde o rusofóbiu, pretože sme na strane Rusov, ktorí protestovali proti inváziám;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 34:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že u Maroša Žilinku zažil ústretovosť, ale zároveň sú tu svojvoľné trestné konania;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 35:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ o čom je stíhanie policajta Martina Juhásza, ktorý nahral Fica na chate v Čifároch;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 36:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že poctivých policajtov na prokuratúre stíha aj prokurátorka, ktorá stíhala Hedvigu Malinovú;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 37:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či chcel policajt Juhász naozaj odhaliť pytliactvo;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 39:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Juhászova kvalifikácia je podložená dvadsiatimi rozhodnutiami súdov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 40:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že policajta Juhásza stíhajú zaujatí prokurátori, lebo krajský prokurátor je spolužiak Roberta Fica;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 41:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že policajt Juhász nevyzradil zdroj informácie, že sa smeráci stretávajú s...

Advokát Roman Kvasnica spolu so stovkami osobností vrátane hercov či politikov píše nemeckému kancelárovi Friedrichovi Merzovi. V liste, ktorý chce odniesť na nemeckú ambasádu, sa Merzovi ospravedlňujú za výroky Roberta Fica a smerákov. Tvrdí, že to treba urobiť, aby sme sa nemuseli v zahraničí hanbiť za to, že sme zo Slovenska. Robert Fico podľa neho nemá dobrý politický odhad, lebo tesne pred ruskou inváziou na Ukrajinu tvrdil, že Rusko nikoho neohrozuje a viackrát strašil fiktívnymi hrozbami, ako sú Maďari, Američania či migranti.V podcaste s Romanom Kvasnicom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že smeráci urážajú nemeckú armádu, hoci tá nám pomáha;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 2:20 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo píše nemeckému kancelárovi Merzovi;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ do 4:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dokedy sa dá podpísať list Nemcom a čo s ním bude ďalej;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 4:20 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo sa Merzovi ospravedlňujú;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 6:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako sa práve tvorí nový politický poriadok sveta;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či to nie je skôr list slovenskej verejnosti;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 9:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či by pozastavenie eurofondov nepomohlo ako signál pre slovenského voliča;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 10:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že musíme Európe ukázať iné Slovensko;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 12:20 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako sa Robert Fico opakovane mýlil a nikdy nemal správny politický odhad v zahraničnej politike;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 14:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ akými všetkými fiktívnymi nepriateľmi strašil Robert Fico;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 15:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že po atentáte sa nepriateľmi Roberta Fica stali všetci;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 16:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako nás opakovane niekto zachraňuje pred fiktívnymi hrozbami;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 18:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Robert Fico testuje zmenu ústavného zriadenia SR, zatiaľ bezvýznamnou témou o genderi;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 19:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo si myslí, že na Slovensku už nemusia byť slobodné voľby;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 20:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že sa silou mocou musíme držať Európy, aby sme si vôbec zachovali štátnosť;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 21:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ak Fico zavedie nadradenosť slovenského práva nad európskym, dostaneme sa do sporu s Európskou úniou;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 22:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo hovorí na garancie Viliama Karasa z KDH, že zmena ústavy nebude právny problém;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 23:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v akom štádiu je súd vo veci vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 25:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo bol problém so senátom súdu, ktorý sa musí vymeniť;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 26:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo konkrétne mal Kočner proti Kuciakovi a aké sú o tom dôkazy;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 28:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa budú musieť znova zopakovať všetky výsluchy pred súdom;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 30:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že jeden z motákov Kočnera z basy naznačoval kontakty so šéfom súdu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 31:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa dá chrániť pred hejtami smerákov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 32:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že by sa k smeráckemu hejtu mali vyjadriť aj Maroš Šefčovič a Miroslav Lajčák;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 32:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že obrana proti Smeru musí byť spojenie občianskej spoločnosti;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 33:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Putin okamžite popiera Ficove 4 svetové strany tým, že nás zaraďuje na zoznam nepriateľov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 33:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako nejde o rusofóbiu, pretože sme na strane Rusov, ktorí protestovali proti inváziám;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 34:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že u Maroša Žilinku zažil ústretovosť, ale zároveň sú tu svojvoľné trestné konania;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 35:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ o čom je stíhanie policajta Martina Juhásza, ktorý nahral Fica na chate v Čifároch;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 36:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že poctivých policajtov na prokuratúre stíha aj prokurátorka, ktorá stíhala Hedvigu Malinovú;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 37:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či chcel policajt Juhász naozaj odhaliť pytliactvo;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 39:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Juhászova kvalifikácia je podložená dvadsiatimi rozhodnutiami súdov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 40:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že policajta Juhásza stíhajú zaujatí prokurátori, lebo krajský prokurátor je spolužiak Roberta Fica;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 41:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že policajt Juhász nevyzradil zdroj informácie, že sa smeráci stretávajú s...

Prezident Petr Pavel se má už brzy zhostit klíčové role ve své funkci, bude rozhodovat o sestavování vlády po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Jak se na svou „politickou maturitu“ - jak jeho první zkušenost s povolebním jednáním označují někteří odborníci - připravuje? „Přiznám se, že souhlasím s těmi, kteří říkají, že povolební vyjednávání bude prvním a velkým těžkým testem mého prezidentství. Na druhou stranu se toho ale nějak nebojím, protože je to nakonec věcí jednání. A jednání jsem vedl po dlouhé roky, i když jsem byl ještě v uniformě, takže to není nic, co by mi bylo cizí,“ prohlásil prezident v rozhovoru pro Ptám se já. „Pokud se budeme bavit o naprosto věcných argumentech, tak si myslím, že tam problém nebude.“ Prezident zopakoval, že bude respektovat vůli voličů. Při rozhodování o příští vládě pro něj ale bude klíčové téma bezpečnosti a strategického směřování země. Už před časem ostatně deklaroval, že by nejmenoval ministrem či ministryní nikoho, kdo by chtěl Česko vyvést z Evropské unie nebo z NATO. Postoje jednotlivých parlamentních stran už také probíral s jejich zástupci při osobních schůzkách na Hradě. „My jsme se na těch schůzkách postupně se všemi parlamentními stranami bavili o tom, co považuji za základní pilíře bezpečnosti a prosperity naší země. A říkal jsem jednoznačně, že za ně považuji naše členství v NATO a Evropské unii. Protože nevidím zatím žádnou jinou životaschopnější alternativu, která by nám bezpečí a prosperitu zajistila. A myslím, že na té formulaci, že to jsou naše základní pilíře naší bezpečnosti a prosperity, jsme se shodli se všemi, i s SPD,“ uvedl Pavel.Předseda SPD Tomio Okamura později prezidentovo hodnocení schůzky rozporoval, podle něj nic o souhlasu jeho strany s členstvím v Evropské unii a NATO nepadlo. Podle hlavy státu se ale prohlášení SPD už několikrát změnila.„Já si v tom nedokážu najít tu pozici, kterou vlastně mají. Přijde mi to tak trochu jako čekat, až co na to řeknou voliči,“ řekl prezident s tím, že od stran ucházejících se o podíl na vládě očekává férové jednání. To znamená i naprostou jednoznačnost v tom, jakou cestou a jakými způsoby chtějí postupovat.Jasným favoritem letošních sněmovních voleb, které se budou konat 3. a 4. října, je už dlouhé měsíce podle průzkumů opoziční hnutí ANO. To je k některým bezpečnostním otázkám jako třeba navyšování výdajů na obranu spíše opatrné. K české muniční iniciativě, kterou podpořil sám Petr Pavel, je pak hnutí Andreje Babiše až spíše odmítavé. „Kdybychom teď přistoupili k nějakému radikálnímu kroku, tak nejen, že zklameme Ukrajinu, ale zároveň bychom zklamali důvěru všech našich spojenců. A myslím si, že tohle není rozhodně v zájmu žádné rozumné politické strany, abychom se znevěrohodnili před takovými spojenci, jako je třeba Německo,“ apeloval prezident a dodal:„Ať už se nám ta dlouhotrvající válka na Ukrajině jakkoliv příčí, tak bychom ji měli vnímat jako něco, co se nás dotýká. A podporu Ukrajiny jako něco, co je příspěvkem do naší vlastní bezpečnosti. A s tím souvisí i ta dnešní iniciativa. Protože říct pouze: my nechceme podporovat zbrojení, my chceme podporovat mír, je hezké, každý by s tím asi souhlasil. Ale se zemí jako je Rusko, nelze jednat pouze tím, že jim řekneme, že chceme mír.“Ve velkém rozhovoru pro Ptám se já prezident dále odpovídal na otázky, co podle něj přinese dlouho očekávaný červnový summit NATO v Haagu, jak by se měly navyšovat naše výdaje na obranu nebo zda očekává zásadní posun v řešení konfliktu na Ukrajině. Komentoval také vládní krizi, kterou zapříčinila kauza miliardového bitcoinového daru Ministerstvu spravedlnosti.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rusko v pondělí vyslalo na Ukrajinu téměř 500 dronů, což je nejvíc od začátku války, a zároveň zvyšuje tlak v Dněpropetrovské a Sumské oblasti, kde u hranic shromáždilo na 50 tisíc vojáků. „Salámovou metodou, kousek za kouskem ukrajují z ukrajinského území. Podle vojenských expertů to ale není pro Rusy to hlavní bojiště. Vážou tam ukrajinské síly, které pak nemohou bojovat jinde,“ vysvětluje stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.

Rusko v pondělí vyslalo na Ukrajinu téměř 500 dronů, což je nejvíc od začátku války, a zároveň zvyšuje tlak v Dněpropetrovské a Sumské oblasti, kde u hranic shromáždilo na 50 tisíc vojáků. „Salámovou metodou, kousek za kouskem ukrajují z ukrajinského území. Podle vojenských expertů to ale není pro Rusy to hlavní bojiště. Vážou tam ukrajinské síly, které pak nemohou bojovat jinde,“ vysvětluje stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skončila dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou o bezcelním dovozu zemědělských komodit a potravin do Evropy. Měla by ji nahradit nová? „Evropští zemědělci mají přísná pravidla. Dovoz ze zemí, kde to tak není, tlačí cenu dolů,“ volá po clech v Pro a proti předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. „Podpořme Ukrajinu. Cla znamenají zvyšování cen pro české spotřebitele,“ vyzývá pro Český rozhlas Plus k dohodě bez tarifů Petr Krogman, prezident Ukrajinsko-české obchodní komory.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Ukrajine je to dnes "Kto z koho". Rusko sa vydalo cestou opotrebovávajúcej vojny. V nej zvíťazí ten, kto bude schopný v tomto konflikte vydržať dlhšie. Tá vojnová línia sa dnes vedie medzi imperiálnym Ruskom a Ukrajinou podporovanou našou euroatlantickou civilizáciou. Tvrdí bývalý diplomat Peter Weiss. Podľa neho Rusku ide aj o rozloženie EÚ a NATO a preto je postoj Ficovej vlády iracionálnym hazardom s našimi národnoštátnymi záujmami.Ani druhé kolo priamych Rusko Ukrajinských rokovaní, ktoré sa včera uskutočnilo v Istanbule neprinieslo žiadny posun k ukončeniu ruskej agresie na Ukrajine. Návrhy, ktoré Rusko predložilo sú zjavne pre Ukrajinu neprijateľné a navyše, krátko predtým podnikli Ukrajinci bezprecedentný a úspešný dronový útok na strategické ruské letectvo hlboko v tyle nepriateľa. Táto vojna bude nadlho a bude to - kto z koho, teda či dlhšie vydrží Rusko alebo Ukrajina podporená našou euroatlantickou civilizáciou, hovorí pre Aktuality Nahlas exdiplomat Peter Weiss Zatiaľ čo vojna na Ukrajine nemá konca, slovenská zahraničná politika čoraz viac zapadá do pasce dvojtvárnosti a populistického alibizmu. Na jednej strane sa náš premiér ostentatívne chodí klaňať do Kremľa a vedie prázdne reči o mieri, na strane druhej sa zo Slovenska stáva zbrojárska veľmoc a naša vláda nemá pre našich kľúčových západných spojencov pekného slova. Do sporu sme sa dostali už aj s novým nemeckým kancelárom, ktorý nám pohrozil stopnutím eurofodov. Odpoveďou sú mu reči o fírerovi či volanie po vystúpení z EÚ. Kritika sa skrátka vo vládnej koalícií akosi nenosí. Počúvate Aktuality Nahlas, dnes o aktuálnom vývoji v mierových rokovaniach medzi Ruskom a Ukrajinou, ale aj o čudnej suverenite Ficovej zahraničnej politiky, ktorá podľa kritikov začína zásadne ohrozovať strategické záujmy krajiny. O čo teda Robertovi Ficovi vlastne ide a má ešte pod kontrolou nielen to, čo sa mu v tejto krajine deje, ale i to, aký obraz Slovensko dnes vysiela do sveta? A je niekde v pozadí "hra patriotov" o vyviazaní Slovenska zo zväzku Európskej únie? Témy pre bývalého diplomata a expredsedu SDĽ Petra Weissa.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Na Ukrajine je to dnes "Kto z koho". Rusko sa vydalo cestou opotrebovávajúcej vojny. V nej zvíťazí ten, kto bude schopný v tomto konflikte vydržať dlhšie. Tá vojnová línia sa dnes vedie medzi imperiálnym Ruskom a Ukrajinou podporovanou našou euroatlantickou civilizáciou. Tvrdí bývalý diplomat Peter Weiss. Podľa neho Rusku ide aj o rozloženie EÚ a NATO a preto je postoj Ficovej vlády iracionálnym hazardom s našimi národnoštátnymi záujmami.Ani druhé kolo priamych Rusko Ukrajinských rokovaní, ktoré sa včera uskutočnilo v Istanbule neprinieslo žiadny posun k ukončeniu ruskej agresie na Ukrajine. Návrhy, ktoré Rusko predložilo sú zjavne pre Ukrajinu neprijateľné a navyše, krátko predtým podnikli Ukrajinci bezprecedentný a úspešný dronový útok na strategické ruské letectvo hlboko v tyle nepriateľa. Táto vojna bude nadlho a bude to - kto z koho, teda či dlhšie vydrží Rusko alebo Ukrajina podporená našou euroatlantickou civilizáciou, hovorí pre Aktuality Nahlas exdiplomat Peter Weiss Zatiaľ čo vojna na Ukrajine nemá konca, slovenská zahraničná politika čoraz viac zapadá do pasce dvojtvárnosti a populistického alibizmu. Na jednej strane sa náš premiér ostentatívne chodí klaňať do Kremľa a vedie prázdne reči o mieri, na strane druhej sa zo Slovenska stáva zbrojárska veľmoc a naša vláda nemá pre našich kľúčových západných spojencov pekného slova. Do sporu sme sa dostali už aj s novým nemeckým kancelárom, ktorý nám pohrozil stopnutím eurofondov. Odpoveďou sú mu reči o fírerovi či volanie po vystúpení z EÚ. Kritika sa skrátka vo vládnej koalícií akosi nenosí. Počúvate Aktuality Nahlas, dnes o aktuálnom vývoji v mierových rokovaniach medzi Ruskom a Ukrajinou, ale aj o čudnej suverenite Ficovej zahraničnej politiky, ktorá podľa kritikov začína zásadne ohrozovať strategické záujmy krajiny. O čo teda Robertovi Ficovi vlastne ide a má ešte pod kontrolou nielen to, čo sa mu v tejto krajine deje, ale i to, aký obraz Slovensko dnes vysiela do sveta? A je niekde v pozadí "hra patriotov" o vyviazaní Slovenska zo zväzku Európskej únie? Témy pre bývalého diplomata a expredsedu SDĽ Petra Weissa.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Německo. Kancléř Friedrich Merz dál nevylučuje, že by Německo mohlo Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu Taurus. „Byl bych opatrný. Merz před volbami deklaroval, že by tyto zbraňové systémy Ukrajině dodal. Následně rétoricky změnil své závěry. Důvody jsou nasnadě: vládne v koalici s SPD, která střely na Ukrajinu odmítá dodat. Druhý důvod je, že Německo nemá bezedné zásoby. Naskladnit je není jednoduché,“ říká Bříza.

Samotná Evropa nemůže přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k příměří, myslí si analytik a bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Klíčová je role Spojených států. „Zatímco Ukrajinu do vyjednávání prezident Donald Trump tlačí, ve stejnou chvíli Rusko k jednání zve. Tak by se dal jeho přístup stručně popsat,“ upozorňuje Kuleba v rozhovoru pro konferenci Českého rozhlasu Plus Pravda v pohybu. (Rozhovor v originále si můžete pustit tady.)Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Apartmán u moře v Itálii za 1,5 milionu. Domek u norského fjordu za dva miliony, garsonka v dubajské marině za 5,5 milionu. Nákupy rekreačních nemovitostí v cizině jsou mezi Čechy v kurzu, ty české jim cenou nemohou konkurovat.Už to bude šest let, co si Filip Molčan se svými kolegy koupil apartmán na ostrůvku nedaleko Zadaru. Že se hodnota bytečku vyhoupla ze dvou milionů na čtyři je jen vedlejší důvod jeho spokojenosti.Jedno z nejlepších rozhodnutí, hodnotí spoluzakladatel společnosti Good Sailors, která pomáhá se zaměstnávání lidí s handicapem.„Jsme firma, která funguje prakticky na dálku, tak nás napadlo, že by to mohla být hezká „pobočka“, kam se dá jet pracovat. Hodnotím to čistě pozitivně. Spousta lidí nás samozřejmě strašila, že to bude spousta starostí, že to bude stát spoustu peněz, ale většina z těch obav se vůbec nepotvrdila,“ říká v podcastu Ve vatě.Zahraniční nemovitosti jsou u Čechů v kurzu. Zájem se zvýšil po invazi Ruska na Ukrajinu. Podle experta na financování bydlení Libora Ostatka z Broker Trust a Golem Finance je to ale i tím, že jsou v porovnání s těmi českými levné. Kontrast cen některých zahraničních nemovitostí s těmi v Praze, v Brně, ale i v dalších krajských městech začíná bít do očí.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Nejmasivnější ruské dronové a raketové útoky na Ukrajinu, během nichž bylo na bránící se zemi vypáleno kolem tisícovky těchto prostředků, jsou vůbec nejhorší za celou válku. Dopisovatel slavného britského listu The Financial Times Christopher Miller, působící na Ukrajině už 15 let, vyslovil těsně před těmto útoky obavu, že ruská letní ofenzíva zcela změní trajektorii konfliktu, možná i jeho vyústění.

Prudce se zhoršily vztahy Maďarska a Ukrajiny. Nejde ale už jen o to, že Viktor Orbán odmítá posílat na Ukrajinu zbraně a že brání jednání o přijetí Ukrajiny do Evropské unie. Nejde jen o to, že čtyři roky po ruské okupaci Krymu nechal tajně rozdávat maďarské pasy lidem v Zakarpatí. Teď se mezi oběma zeměmi vede válka špiónů.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Německa jednat o další podpoře pro svou zemi. Rusko Kyjevu mezitím dál vyhrožuje a u hranic shromažďuje desetitisíce vojáků, které chystá na novou ofenzivu. Jak daleko je konec války?Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova bude brzy oznámeno další kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Ruská a ukrajinská delegace se poprvé po třech letech války setkaly v polovině května v tureckém Istanbulu. Pro řešení konfliktu ale podle něj musí být odstraněny jeho „základní příčiny“, například záměr Kyjeva vstoupit do NATO nebo prozápadní revoluce v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Kyjev je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připraven jednat. Zatím neobdržel memorandum, které má nastínit ruské podmínky pro trvalou mírovou dohodu. Zelenskyj, který dnes přijel vyjednávat podporu pro svou zemi do Německa, zároveň upozornil, že Kreml i přes výroky o míru zesiluje své útoky. Zároveň shromažďuje přes 50 tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, kde chce vytvořit nárazníkové pásmo. Podle expertů vše naznačuje tomu, že Vladimir Putin se rozhodl pro letní ofenzivu s cílem získat před uzavřením mírové dohody co nejvíce území.„U prezidenta Putina je potřeba to brát tak, že skoro nic z toho, co říká, nikdy není pravda. A když to není úplně naopak, tak je tam rozhodně jenom jakýsi zastírací manévr. To znamená, že je potřeba to brát vážně. Třed invazí na Ukrajinu také někteří spekulovali o tom, že shromáždění vojáků je jenom manévr,“ řekl v Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Do jaké pozice se v jednání o válce dostali Američané pod vedením Donalda Trumpa? Dokázala svoji pozici změnit Evropa? Je udržitelná česká pozice k Izraeli? A jak se vyvíjejí vztahy s Francií pošramocené kvůli tendru na dostavbu Dukovan?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nejmasivnější ruské dronové a raketové útoky na Ukrajinu, během nichž bylo na bránící se zemi vypáleno kolem tisícovky těchto prostředků, jsou vůbec nejhorší za celou válku. Dopisovatel slavného britského listu The Financial Times Christopher Miller, působící na Ukrajině už 15 let, vyslovil těsně před těmto útoky obavu, že ruská letní ofenzíva zcela změní trajektorii konfliktu, možná i jeho vyústění.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prudce se zhoršily vztahy Maďarska a Ukrajiny. Nejde ale už jen o to, že Viktor Orbán odmítá posílat na Ukrajinu zbraně a že brání jednání o přijetí Ukrajiny do Evropské unie. Nejde jen o to, že čtyři roky po ruské okupaci Krymu nechal tajně rozdávat maďarské pasy lidem v Zakarpatí. Teď se mezi oběma zeměmi vede válka špiónů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polsko před rozhodnutím. Vybere nového prezidenta. Nawrocki, nebo Trzaskowski? Vláda proti opozici. Co všechno je v sázce? Bude Polsko dál podporovat Ukrajinu? A jakou roli v prezidentských volbách hraje extremismus? Otázky pro Kateřinu Havlíkovou, zpravodajku Českého rozhlasu v Polsku. Ptá se Matěj Skalický.

Ruskí agresori presviedčajú svet že chcú mier, no odmietli bezpodmienečné tridsaťdňové prímerie a ďalej zabíjajú civilistov na Ukrajine. Masívny ruský útok raketami a dronmi na Ukrajinu zabil 12 ľudí, desiatky ich zranil. Donald Trump s Putinom stráca trpezlivosť a Kongres prichystal nový zákon o proti ruských sankciách. Európa vrátane Slovenska zas prijala 17-ty balík sankcií a hovorí o ďalšom.Má vojna ešte diplomatické riešenie a môže k nemu prispieť aj nový pápež? Prečo Rusi hovoria o mieri, no pritom ďalej vraždia nevinných ľudí na Ukrajine, nechcú v skutočnosti naspäť studenú vojnu a ruskú sféru vplyvu vrátane Slovenska? Prečo Únia stojí za Ukrajinou, no pritom hovorí o obnove ciel na jej tovary? A čo sa okrem výmeny zajatcov dosiahlo na rokovaniach v Turecku? Čo na to Slovensko, keď náš premiér radšej lieta do Moskvy za Putinom ako do Bruselu za našimi spojencami? Máme ešte v medzinárodnom spoločenstve rešpekt?Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe a predsedom mimoparlamentnej DS – ODS Pavlom Mackom.

Polsko před rozhodnutím. Vybere nového prezidenta. Nawrocki, nebo Trzaskowski? Vláda proti opozici. Co všechno je v sázce? Bude Polsko dál podporovat Ukrajinu? A jakou roli v prezidentských volbách hraje extremismus? Otázky pro Kateřinu Havlíkovou, zpravodajku Českého rozhlasu v Polsku. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina se už třetím rokem brání ruské agresi. „Rusové v některých věcech nejsou schopni se vcítit do myšlení odlišného národa. A tím pádem představa, že by ruská armáda měla zdroje a počet lidí, kteří by ovládli celou Ukrajinu a dokázali statisícům ozbrojených Ukrajinců dál klást odpor, je čirá iluze,“ je přesvědčený bývalý politik a zakladatel ODA Pavel Bratinka v pořadu Osobnost Plus. Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Robert Fico oslávil koniec druhej svetovej vojny v Moskve. Pochválil sa stretnutiami s Putinom, ktorý sám rozpútal v Európe vojnu a agresívne ničí Ukrajinu a zabíja nevinných ľudí vrátane detí. Európski lídri v rovnakom čase cestovali do Kyjeva a s ich podporou a podporou USA Rusku predložili návrh na bezpodmienečné 30-dňové prímerie.Čo znamená cesta Roberta Fica do Moskvy pre Slovensko? Cestoval tam ako predseda vlády či opäť ako súkromná osoba a predseda Smeru, ak jeho cestu neriešila vláda ani zahraničný výbor parlamentu? Aké sú vlastne reakcie Putina a Kremľa na prímerie a pomôže ochota prezidenta Zelenského stretnúť sa s ním v Turecku, čo podporuje aj prezident Trump? Môže pomôcť aj nový pápež Lev XIV, ktorý vojnu označil za ruský imperializmus a je zmluva o nerastnom bohatstve medzi USA a Ukrajinou, ktorú už jednomyseľne ratifikoval ukrajinský parlament, skutočným prelomom?Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom Prešovskej univerzity Alexandrom Dulebom.

Konec druhé světové války tolik rezonuje i po 80 letech, protože mluví k aktuálnímu dění, myslí si historik Michal Stehlík. „A vzhledem k tomu, že žijeme tři roky války, agrese Ruska na Ukrajinu, znejistění celého světa, tak u nás válka vyvolává takovou polarizaci – co je špatně, co je dobře,“ vysvětluje a dodává, že důsledky druhé světové války žijeme dodnes. Právě před 80 lety se totiž podle Stehlíka přemalovávaly hranice a určovala budoucí podoba světa.

Rusko oslavilo den vítězství tradiční vojenskou přehlídkou v Moskvě, které se tentokrát účastnilo i několik zahraničních státníků, včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. „Byla pompéznější, po invazi na Ukrajinu byly přehlídky skromnější. Nejezdili na ně zahraniční lídři, ale Putinovi se podařilo tento trend zlomit a bylo na něm vidět, že si to užívá,“ konstatuje novinářka Petra Procházková.

Donald Trump má za sebou sto dní v úřadě. Jak jeho působení ovlivnilo válku na Ukrajině a je mír za jeho vládnutí blíž? Státu se nedaří vymáhat miliardy od podvádějících solárníků – o jak velké částky se jedná? Němečtí sociální demokraté schválili účast v nové vládě. Jak silnou budou mít pozici v koalici s konzervativní CDU-CSU?

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM DENÍKU N Lidé posílají na sbírku Dárek pro Putina průměrně čtvrt milionu korun denně. „Když Trump křičel v Oválné pracovně po Zelenském, přišlo na účet přes šest milionů. Roznášíme radost do ruských zákopů. Lidi chápou, že zbraně vedou k míru,“ říká ve Studiu N Martin Ondráček. Přestože zbrojní průmysl zažívá žně, přál by si, aby byly ještě větší. „Jenže postavit zbrojovku je martyrium. Mám kamaráda, který se už šest let snaží zprovoznit jen obyčejnou obalovnu asfaltu. Když chcete postavit linku na munici, musíte řešit, jestli o pět kilometrů dál nezemře chřástal,“ tvrdí ve Studiu N. V rozhovoru říká, že tlačítko s atomovou bombou v Rusku nikdo nestiskne, a myslí si, že kdyby Evropa napřela všechny síly, dokázala by Ukrajina Putina na svém území položit na kolena: „Obranný průmysl Ukrajiny je na neuvěřitelné úrovni. Oni dnes vyrábějí víc dělostřelecké munice než celá Evropa dohromady. Otázka nestojí tak, že by Ukrajina měla chtít být v NATO, ale Aliance by naopak měla chtít Ukrajinu ve svých řadách.“ Jak se shání vrtulník Black Hawk? Co teď Ukrajina potřebuje nejvíc? A má obavy o svou bezpečnost? Podívejte se na celý rozhovor.