Podcasts about ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Německo. Kancléř Friedrich Merz dál nevylučuje, že by Německo mohlo Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu Taurus. „Byl bych opatrný. Merz před volbami deklaroval, že by tyto zbraňové systémy Ukrajině dodal. Následně rétoricky změnil své závěry. Důvody jsou nasnadě: vládne v koalici s SPD, která střely na Ukrajinu odmítá dodat. Druhý důvod je, že Německo nemá bezedné zásoby. Naskladnit je není jednoduché,“ říká Bříza.

Samotná Evropa nemůže přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k příměří, myslí si analytik a bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Klíčová je role Spojených států. „Zatímco Ukrajinu do vyjednávání prezident Donald Trump tlačí, ve stejnou chvíli Rusko k jednání zve. Tak by se dal jeho přístup stručně popsat,“ upozorňuje Kuleba v rozhovoru pro konferenci Českého rozhlasu Plus Pravda v pohybu. (Rozhovor v originále si můžete pustit tady.)Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prudce se zhoršily vztahy Maďarska a Ukrajiny. Nejde ale už jen o to, že Viktor Orbán odmítá posílat na Ukrajinu zbraně a že brání jednání o přijetí Ukrajiny do Evropské unie. Nejde jen o to, že čtyři roky po ruské okupaci Krymu nechal tajně rozdávat maďarské pasy lidem v Zakarpatí. Teď se mezi oběma zeměmi vede válka špiónů.

Nejmasivnější ruské dronové a raketové útoky na Ukrajinu, během nichž bylo na bránící se zemi vypáleno kolem tisícovky těchto prostředků, jsou vůbec nejhorší za celou válku. Dopisovatel slavného britského listu The Financial Times Christopher Miller, působící na Ukrajině už 15 let, vyslovil těsně před těmto útoky obavu, že ruská letní ofenzíva zcela změní trajektorii konfliktu, možná i jeho vyústění.

Prudce se zhoršily vztahy Maďarska a Ukrajiny. Nejde ale už jen o to, že Viktor Orbán odmítá posílat na Ukrajinu zbraně a že brání jednání o přijetí Ukrajiny do Evropské unie. Nejde jen o to, že čtyři roky po ruské okupaci Krymu nechal tajně rozdávat maďarské pasy lidem v Zakarpatí. Teď se mezi oběma zeměmi vede válka špiónů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejmasivnější ruské dronové a raketové útoky na Ukrajinu, během nichž bylo na bránící se zemi vypáleno kolem tisícovky těchto prostředků, jsou vůbec nejhorší za celou válku. Dopisovatel slavného britského listu The Financial Times Christopher Miller, působící na Ukrajině už 15 let, vyslovil těsně před těmto útoky obavu, že ruská letní ofenzíva zcela změní trajektorii konfliktu, možná i jeho vyústění.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polsko před rozhodnutím. Vybere nového prezidenta. Nawrocki, nebo Trzaskowski? Vláda proti opozici. Co všechno je v sázce? Bude Polsko dál podporovat Ukrajinu? A jakou roli v prezidentských volbách hraje extremismus? Otázky pro Kateřinu Havlíkovou, zpravodajku Českého rozhlasu v Polsku. Ptá se Matěj Skalický.

Polsko před rozhodnutím. Vybere nového prezidenta. Nawrocki, nebo Trzaskowski? Vláda proti opozici. Co všechno je v sázce? Bude Polsko dál podporovat Ukrajinu? A jakou roli v prezidentských volbách hraje extremismus? Otázky pro Kateřinu Havlíkovou, zpravodajku Českého rozhlasu v Polsku. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Do Ruska se po několikaleté přestávce vrátí český velvyslanec. Už o víkendu by se měl své role ujmout diplomat, bývalý náměstek a expert na vyzbrojování Daniel Koštoval. Co bude v Moskvě jeho hlavním úkolem?Hostem Ptám se já byl nový velvyslanec v Moskvě Daniel Koštoval. Česká republika bude mít poprvé od ruského vpádu na Ukrajinu v roce 2022 svého velvyslance přímo v Rusku. Daniel Koštoval má do Moskvy odjet tento víkend. Jeho předchůdce Vítězslav Pivoňka skončil ve funkci ke konci května 2024, už od roku 2022 ale pobýval v Praze a Česko zastupovali diplomaté na nižší úrovni.Jak už nový velvyslanec Koštoval naznačil minulý týden novinářům, očekává s ruskou stranou dialog. Jako hlavní cíl si stanovil pochopit, jaké jsou ruské zájmy a záměry vůči Česku a přenést informace tak, aby se česká vláda rozhodovala na základě faktů. V Rusku chce především hájit české zájmy. „Rusko má vůči Česku své mocenské zájmy,“ řekl v Prám se já Koštoval. A připomněl ruský návrh pro NATO z prosince 2021: „Tam se říká, že by měl být vrácen stav poměru v Evropě před květen 1997 a že by jsme neměli být plnohodnotným členem NATO (…) A to je pro nás nepřijatelné.“Ruský velvyslanec v Praze Alexandr Zmejevskij už vyjádřil očekávání, že Koštovalův nástup kladně ovlivní rusko-české kontakty v Moskvě a snad i vylepší komunikaci mezi ruskou ambasádou v Praze a českým ministerstvem zahraničí. Tu Zmejevskij označil za „sporadickou“ a odrážející „téměř nulovou“ úroveň nynějších vztahů mezi zeměmi.Daniel Koštoval nastupuje na post velvyslance v Moskvě s dlouholetými zkušenostmi diplomata. Působil také na ministerstvu obrany například jako náměstek pro vyzbrojování a poslední roky v soukromém sektoru jako bezpečnostní analytik. V jakém stavu jsou česko-ruské vztahy? Proč v Moskvě potřebujeme velvyslance? A jaký očekává vývoj ohledně jednání o ukončení války na Ukrajině?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Robert Fico oslávil koniec druhej svetovej vojny v Moskve. Pochválil sa stretnutiami s Putinom, ktorý sám rozpútal v Európe vojnu a agresívne ničí Ukrajinu a zabíja nevinných ľudí vrátane detí. Európski lídri v rovnakom čase cestovali do Kyjeva a s ich podporou a podporou USA Rusku predložili návrh na bezpodmienečné 30-dňové prímerie.Čo znamená cesta Roberta Fica do Moskvy pre Slovensko? Cestoval tam ako predseda vlády či opäť ako súkromná osoba a predseda Smeru, ak jeho cestu neriešila vláda ani zahraničný výbor parlamentu? Aké sú vlastne reakcie Putina a Kremľa na prímerie a pomôže ochota prezidenta Zelenského stretnúť sa s ním v Turecku, čo podporuje aj prezident Trump? Môže pomôcť aj nový pápež Lev XIV, ktorý vojnu označil za ruský imperializmus a je zmluva o nerastnom bohatstve medzi USA a Ukrajinou, ktorú už jednomyseľne ratifikoval ukrajinský parlament, skutočným prelomom?Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom Prešovskej univerzity Alexandrom Dulebom.

S ruskou invazí na Ukrajinu se v Evropské unii oživila debata o rozšíření sedmadvacítky. Kandidátskými státy se stala jak napadená země, tak Moldavsko nebo Gruzie. Černá Hora a Albánie se už k členství přibližují. Podle eurokomisařky pro rozšíření Marty Kosové se rozšiřovací proces významně proměnil a hraje teď i zásadní geopolitickou a bezpečnostní roli. „V tomto ohledu je rozšiřování důležitější než kdy dřív,“ tvrdí slovinská politička.

Konec druhé světové války tolik rezonuje i po 80 letech, protože mluví k aktuálnímu dění, myslí si historik Michal Stehlík. „A vzhledem k tomu, že žijeme tři roky války, agrese Ruska na Ukrajinu, znejistění celého světa, tak u nás válka vyvolává takovou polarizaci – co je špatně, co je dobře,“ vysvětluje a dodává, že důsledky druhé světové války žijeme dodnes. Právě před 80 lety se totiž podle Stehlíka přemalovávaly hranice a určovala budoucí podoba světa.

Rusko oslavilo den vítězství tradiční vojenskou přehlídkou v Moskvě, které se tentokrát účastnilo i několik zahraničních státníků, včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. „Byla pompéznější, po invazi na Ukrajinu byly přehlídky skromnější. Nejezdili na ně zahraniční lídři, ale Putinovi se podařilo tento trend zlomit a bylo na něm vidět, že si to užívá,“ konstatuje novinářka Petra Procházková.

Konec druhé světové války tolik rezonuje i po 80 letech, protože mluví k aktuálnímu dění, myslí si historik Michal Stehlík. „A vzhledem k tomu, že žijeme tři roky války, agrese Ruska na Ukrajinu, znejistění celého světa, tak u nás válka vyvolává takovou polarizaci – co je špatně, co je dobře,“ vysvětluje a dodává, že důsledky druhé světové války žijeme dodnes. Právě před 80 lety se totiž podle Stehlíka přemalovávaly hranice a určovala budoucí podoba světa.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko oslavilo den vítězství tradiční vojenskou přehlídkou v Moskvě, které se tentokrát účastnilo i několik zahraničních státníků, včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. „Byla pompéznější, po invazi na Ukrajinu byly přehlídky skromnější. Nejezdili na ně zahraniční lídři, ale Putinovi se podařilo tento trend zlomit a bylo na něm vidět, že si to užívá,“ konstatuje novinářka Petra Procházková.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

So šéfom Inštitútu pre verejné otázky Grigorijom Mesežikovom hodnotíme, prečo Ficovi tak veľmi záleží na ceste do Moskvy a rozoberáme, ako sa zo Slovenska stalo laboratórium ruskej hybridnej vojny.

Kotlárovi napísalo 400 lekárov. Fico ide zradiť Ukrajinu aj Slovensko. Kto kričí „Sláva Červenej armáde!“​ Nemocnicu postavia tam, kde to odborné štúdie neodporúčajú.

Podľa viacerých prieskumov, ale aj názorov sociológov, v slovenskej spoločnosti naďalej pretrváva proruský sentiment. S čím to súvisí? Aké má podoby? A má na to vplyv aj pôsobenie dezinformačnej scény? O týchto otázkach diskutovala Veronika Jursová Prachárová so šéfkou portálu Demagóg.sk Veronikou Frankovskou a politológom a prezidentom Inštitútu pre verejné otázky Grigorijom Mesežnikovom.Veronika Frankovská v úvode diskusie uviedla, že nedávno v Demagóg.sk overovali veľmi rozšírený hoax o tom, že po Európe sa konajú stotisícové zhromaždenia na podporu Ruska. Podľa jej slov to bolo založené na ničom: „Žiadne takéto masové protesty na podporu Ruska sme nezaznamenali. Súčasťou tohto príspevku boli tri fotografie protestov s ľuďmi a vlajkami. Avšak dve z nich pochádzali z roku 2022 a jedna z roku 2020.“ Tretia fotografia podľa Frankovskej navyše zachytávala protest v Moskve proti rozhodnutiu volebnej komisie odmietnuť registráciu viacerých opozičných kandidátov.V druhej časti diskusie politológ Grigorij Mesežnikov zdôraznil, že tesne po brutálnom útoku Ruska na Ukrajinu sa na Slovensku zmenilo verejné nastavenie v prospech podpory našich východných susedov. „Ruské lobby však pokračovalo v aktivitách na diskreditáciu Ukrajiny a Západu. Robert Fico bol v tom čase ako opozičný politik veľmi aktívny a vo svojich mobilizačných stratégiách spájal rôzne témy – okrem covidu to bola energetická kríza, inflácia, a vojna mu prišla vhod, pretože na nej vedel politicky profitovať.“ Podľa Mesežnikova sa následne verejná mienka začala meniť a zodpovednosť za vojnu sa začala pripisovať Ukrajine a NATO.Pri vysvetľovaní slovenského vychýlenia smerom k Rusku, ktoré je podľa Mesežnikova silnejšie ako napríklad v Česku, sa opiera o najaktuálnejšie faktory. Zdôrazňuje, že veľmi silnú až formujúcu úlohu zohrávajú aktivity politických síl, v čom sa Slovensko výrazne líši: „Medzi relevantnými politickými silami u nás nájdeme nositeľov proruského vplyvu a naratívov, ktorí sú pevne zakotvení vo verejnom diskurze a majú silnú podporu i vplyv na mocenské štruktúry.“Moderuje Veronika Jursová Prachárová.

Přesvědčovat Ukrajinu, nebo ji dokonce tlačit do toho, aby za každou cenu osvobodila veškeré své území, by znamenalo hnát další tisíce, desetitisíce ukrajinských vojáků na smrt a prodlužovat válku. V exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas Plzeň to uvedl prezident ČR Petr Pavel.

Dohoda o nerastných surovinách vracia Ukrajinu do hry. Čo sa deje s Ficom?

Donald Trump má za sebou sto dní v úřadě. Jak jeho působení ovlivnilo válku na Ukrajině a je mír za jeho vládnutí blíž? Státu se nedaří vymáhat miliardy od podvádějících solárníků – o jak velké částky se jedná? Němečtí sociální demokraté schválili účast v nové vládě. Jak silnou budou mít pozici v koalici s konzervativní CDU-CSU?

Donald Trump má za sebou sto dní v úřadě. Jak jeho působení ovlivnilo válku na Ukrajině a je mír za jeho vládnutí blíž? Státu se nedaří vymáhat miliardy od podvádějících solárníků – o jak velké částky se jedná? Němečtí sociální demokraté schválili účast v nové vládě. Jak silnou budou mít pozici v koalici s konzervativní CDU-CSU?

Donald Trump má za sebou sto dní v úřadě. Jak jeho působení ovlivnilo válku na Ukrajině a je mír za jeho vládnutí blíž? Státu se nedaří vymáhat miliardy od podvádějících solárníků – o jak velké částky se jedná? Němečtí sociální demokraté schválili účast v nové vládě. Jak silnou budou mít pozici v koalici s konzervativní CDU-CSU?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vojna, ktorú chcel Donald Trump ukončiť za prvých dvadsaťštyri hodín od nástupu do funkcie prezidenta, stále trvá a zatiaľ, čo jeho vyslanec chodí do Kremľa rokovať pomaly každý týždeň, ruské rakety stále dopadajú na ukrajinské mestá.Putin pritom opakovane hovorí, ako mu ide o zastavenie bojov, no na stôl dáva podmienky, ktoré by pre žiaden suverénny štát neboli prijateľné. V posledných dňoch sa však objavil aj mierový plán samotnej Ameriky, ktorý sa od toho ruského až tak veľmi nelíši.Čo teda navrhuje Trump Moskve a Kyjevu, prečo tlačí hlavne na Ukrajinu, aká bude budúcnosť Krymu a nakoľko sa vôbec pohli celé mierové rokovania?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno rozpráva s politológom, univerzitným profesorom a analytikom Alexandrom Dulebom.Zdroje zvukov: The Wall Street Journal, The TelegraphOdporúčanie:Už som ho raz odporúčala, ale dnes mi to vzhľadom na tému opäť nedá. Ak sa chcete o Trumpovej politike dozvedieť viac, zapnite si podcast Sky News Trump 100. Reportéri v ňom sledujú prvých sto dní Trumpovej administratívy. Pre mňa je to každodenná dávka absolútneho bizáru spojená s insightmi priamo z Bieleho domu. Navyše, práve dnes je to presne sto dní, čo je Trump v úrade a podcast bude pokračovať aj ďalej. Skúste ho!–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM DENÍKU N Lidé posílají na sbírku Dárek pro Putina průměrně čtvrt milionu korun denně. „Když Trump křičel v Oválné pracovně po Zelenském, přišlo na účet přes šest milionů. Roznášíme radost do ruských zákopů. Lidi chápou, že zbraně vedou k míru,“ říká ve Studiu N Martin Ondráček. Přestože zbrojní průmysl zažívá žně, přál by si, aby byly ještě větší. „Jenže postavit zbrojovku je martyrium. Mám kamaráda, který se už šest let snaží zprovoznit jen obyčejnou obalovnu asfaltu. Když chcete postavit linku na munici, musíte řešit, jestli o pět kilometrů dál nezemře chřástal,“ tvrdí ve Studiu N. V rozhovoru říká, že tlačítko s atomovou bombou v Rusku nikdo nestiskne, a myslí si, že kdyby Evropa napřela všechny síly, dokázala by Ukrajina Putina na svém území položit na kolena: „Obranný průmysl Ukrajiny je na neuvěřitelné úrovni. Oni dnes vyrábějí víc dělostřelecké munice než celá Evropa dohromady. Otázka nestojí tak, že by Ukrajina měla chtít být v NATO, ale Aliance by naopak měla chtít Ukrajinu ve svých řadách.“ Jak se shání vrtulník Black Hawk? Co teď Ukrajina potřebuje nejvíc? A má obavy o svou bezpečnost? Podívejte se na celý rozhovor.

Mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí Ukrajinu, aby uznala ruskou kontrolu nad téměř všemi okupovanými částmi Ukrajiny a smířila se s tím, že nebude členem NATO. Spojené státy navíc zruší sankce, které na Rusko uvalily po roce 2014. „Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je mezi dvěma mlýnskými kameny, zato v Rusku museli otevřít pár lahví dobrého šampaňského,“ hodnotí návrh pro Český rozhlas Plus politický geograf Jan Kofroň.

Mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí Ukrajinu, aby uznala ruskou kontrolu nad téměř všemi okupovanými částmi Ukrajiny a smířila se s tím, že nebude členem NATO. Spojené státy navíc zruší sankce, které na Rusko uvalily po roce 2014. „Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je mezi dvěma mlýnskými kameny, zato v Rusku museli otevřít pár lahví dobrého šampaňského,“ hodnotí návrh pro Český rozhlas Plus politický geograf Jan Kofroň.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident dostal obrovský list, ktorý podpísalo veľa ľudí. Námestie pred Prezidentským palácom polícia hermeticky uzavrela. Európa bráni Ukrajinu, zatiaľ čo si Fico čistí topánky na stretnutie s Putinom.​

Jak se Evropská unie zachová vůči už zcela evidentní snaze Donalda Trumpa a jeho týmu v čele USA „zařídit“ mír na Ukrajině tím, že se přistoupí na ruské požadavky včetně trvalé anexe Krymu? Její manévrovací prostor je omezený, protože není součástí jednacího procesu vedeného v režii Američanů.

Uplynulé hodiny a dni priniesli viaceré brutálne útoky ruskej armády na ukrajinské mestá. Desiatky ľudí skončili v nemocniciach a hlásia aj mŕtvych. Spojených štátov zároveň stupňujú tlak na Kyjev.Zajtra bude v Kyjeve deň smútku. Vyhlásili ho po najnovších nočných raketových útokoch, pri ktorých zahynulo najmenej 9 ľudí. Rusko útočí v uplynulých týždňoch útočí na civilistov v mestách a na sídliskách a používa pritom aj rakety, ktoré obsahujú šrapnely. Takýto postup je vojnovým zločinom. Udalosti uplynulých dní opisuje v rozhovore spravodajkyňa Stanislava Harkotová.Nahrával Vladimír Amrich.

Uplynulé hodiny a dni priniesli viaceré brutálne útoky ruskej armády na ukrajinské mestá. Desiatky ľudí skončili v nemocniciach a hlásia aj mŕtvych. Spojených štátov zároveň stupňujú tlak na Kyjev.Zajtra bude v Kyjeve deň smútku. Vyhlásili ho po najnovších nočných raketových útokoch, pri ktorých zahynulo najmenej 9 ľudí. Rusko útočí v uplynulých týždňoch útočí na civilistov v mestách a na sídliskách a používa pritom aj rakety, ktoré obsahujú šrapnely. Takýto postup je vojnovým zločinom. Udalosti uplynulých dní opisuje v rozhovore spravodajkyňa Stanislava Harkotová.Nahrával Vladimír Amrich.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pokud v životě dosáhnete toho, čeho dosáhl Andrej Babiš, tak už si může říci: dobře, chci mít klid. Politika je totiž o značné oběti,“ chválí bývalého premiéra za jeho úspěchy místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, podle kterého toho Babiš pro svou stranu obětoval opravdu hodně. Když člověk podniká a dostane se do politiky, podle Havlíčka to jeho byznysu vždy spíše uškodí. Sám bere svou zkušenost s podnikáním jako školu života. Bývalý ministr průmyslu a obchodu tvrdí, že přestože v rámci ANO podporuje tržně orientovanou politiku, nelze se podle něj chovat kapitalisticky a vykořisťovatelsky – a právě proto má údajně ANO „sociální kontrolku“. Zároveň se ale brání, že když bylo jeho hnutí ve vládě s ČSSD, ze svých priorit údajně neustoupilo, přestože ho sociální demokraté společně s komunisty v rámci menšinové vlády „drželi v šachu“. Současné vládě Havlíček vyčítá zvýšení některých daní a zároveň slibuje, že pokud bude vládnout ANO, další daně se zvyšovat nebudou – a dokonce tvrdí, že by některé daně možná šlo i snížit. Pokud jde o narovnávání strukturálního deficitu, není třeba se upínat na to, že je nutné ho vyřešit za dva roky. Bývalý ministr průmyslu a obchodu je také skeptický k tvrzením, která předpovídají dopady politiky Donalda Trumpa na evropskou a českou ekonomiku. Pokud jde o výrok Andreje Babiše, že program hnutí ANO je s tím Trumpovým v podstatě totožný, Havlíček dodává, že šlo o nadsázku, protože takový program nelze v Evropě nikdy realizovat. Místopředseda hnutí ANO si také pořád stojí za tím, že Donald Trump byl v prezidentských volbách lepší volbou než „levicově pomatení demokraté“. Zároveň ale dodává, že pokud by Spojené státy odstoupily od vyjednávání o míru pro Ruskem napadenou Ukrajinu, není šance „udržet Ukrajinu ve hře“. Jak je to s postojem ANO vůči muniční iniciativě? Jaký má plán na ozdravení veřejných financí? A má už ANO jasno, s kým by mohlo vládnout? I to se dozvíte v rozhovoru.

Na začátky svého leteckého byznysu Ladislav Semetkovský v podcastu Forbes Byznys vzpomíná jako na dobu, kdy se parta bláznů rozhodla postavit bezpilotní stroj, který bude fungovat “jako létající traktor”. Měl to být stroj, který za všech povětrnostních podmínek zvládne monitorovat například plynovody a ropovody kdekoliv na světě. Dnes Semetkovský a jeho tým šedesáti lidí do vzduchu posílá primárně něco, co pojmenovává jako vojenský průzkumný bezpilotní prostředek. Jinými slovy jde o letadlo v průměrné ceně jeden milion euro se vzletovou hmotností 150 kilogramů a rozpětím křídel pět metrů, které ve vzduchu dokáže vydržet patnáct hodin a překonat při tom vzdálenost až 1800 kilometrů. Do jakých válečných konfliktů se české bezpilotní letouny zapojily? Existuje způsob, jak zabránit tomu, aby stroje z pražské firmy Primoco nosily útočné zbraňové systémy? Na kolik desítek kilometrů umí optické senzory pozorovacího letounu rozeznat ruční zbraň? A proč si Ladislav Semetkovský pořídil vlastní šestimístné letadlo? Nejen tyto odpovědi najdete v dalším díle Forbes Byznys podcastu.

Jak se Evropská unie zachová vůči už zcela evidentní snaze Donalda Trumpa a jeho týmu v čele USA „zařídit“ mír na Ukrajině tím, že se přistoupí na ruské požadavky včetně trvalé anexe Krymu? Její manévrovací prostor je omezený, protože není součástí jednacího procesu vedeného v režii Američanů. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kam posunula návštěva italské premiérky Meloniové v Bílém domě vyjednávání o clech mezi USA a EU? Co by pro Ukrajinu znamenalo případné stažení Spojených států z jednání o ukončení války na Ukrajině? A v téměř třetině obcí mají lidem během komunálních voleb na výběr jen jednu kandidátku. Může to mít na samosprávy negativní dopad?

Jaký přínos by mohl mít zákon o podpoře bydlení, který stále projednává Poslanecká sněmovna? Nakolik přelomová je mezinárodní dohoda o koordinaci postupu proti případné další pandemii? A do jaké míry se mohou pokračující ruské vzdušné útoky odrazit na vůli Ukrajinců jednat o příměří s Moskvou?

Česká muniční iniciativa se minulý měsíc přehoupla do druhého roku své existence. Česko za tu dobu po světě vyhledalo a za finanční podpory sedmnácti spojeneckých zemí dodalo ukrajinské armádě 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice. A nyní to vypadá, že ani letos nepoleví proud sta tisíců dělostřeleckých granátů, plynoucí na Ukrajinu, která i díky tomu vzdoruje smrtící vojenské mašinerii Rusů.

Přes všechny snahy o příměří boje na Ukrajině pokračují. Jak pomáhá Česko se zraněnými vojáky a civilisty? A co čeká ministerstvo od nového šéfa pražské motolské nemocnice? „Má několik úkolů, například prověřit s týmem z Homolky plánované akce, prodiskutovat je s týmy lékařů na Homolce a udělat jasný plán, který mi bude muset představit do prázdnin,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který minulý týden navštívil Ukrajinu.

Přes všechny snahy o příměří boje na Ukrajině pokračují. Jak pomáhá Česko se zraněnými vojáky a civilisty? A co čeká ministerstvo od nového šéfa pražské motolské nemocnice? „Má několik úkolů, například prověřit s týmem z Homolky plánované akce, prodiskutovat je s týmy lékařů na Homolce a udělat jasný plán, který mi bude muset představit do prázdnin,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který minulý týden navštívil Ukrajinu.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čo sa deje na Ukrajine? Prečo USA neprídu na stretnutie štátov podporujúcich Ukrajinu? Slovensko strká hlavu do piesku a aké to bude mať pre nás dôsledky. Účinkujú: – gen. Pavel Macko – Eugen Korda

Zatímco Rusko dál útočí na Ukrajinu, Spojené státy zavedly cla. Ceny se zvyšují ve chvíli, kdy se Evropa snaží posílit svůj vojenský průmysl a obranný potenciál. Jaké dopady bude mít zavedení cel? „Domnívá-li se prezident Trump, že tím ochrání svůj vlastní průmysl, je to minimálně velice diskutabilní. V obranném průmyslu to nebude tak dramatické. Daleko větší vliv to bude mít na spotřební průmysl,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Od invaze Ruska na Ukrajinu a obzvláště pak od druhého nástupu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta se Evropa ocitla v bezprecedentní bezpečnostní situaci. „Naší odpovědí musí být prohloubení integrace,“ hodnotí budoucnost Evropy pro Český rozhlas Plus bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla (SOCDEM). „Evropa musí činit daleko víc, ale bude to muset dělat chytře,“ míní europoslanec a bývalý ministr Alexandr Vondra (ODS).

V pondělí představilo své lídry do sněmovních voleb hnutí Stačilo. Základ tvoří Komunistická strana a řada zájmů v pozadí. Je jasné, že Stačilo bylo primárně budováno jako záchranný kruh pro tonoucí KSČM. Zároveň se hnutí profiluje jako B tým Andreje Babiše, ochotný s ním kdykoli vstoupit do vládní koalice. Mezi hlavní sponzory patří zemědělští agrobaroni, kteří v minulých volbách stáli za Tomiem Okamurou. Vlivnou skupinou je také uhelná lobby, za jejíž zájmy se europoslankyně Konečná celá léta staví. Spojujícím znakem je ovšem strategická orientace na Rusko a jeho podpora invaze na Ukrajinu. Je to paradox, protože Česká komunistická strana se neorientuje na podobné strany západní Evropy nebo ruské komunisty, ale na Putinovu garnituru, která v Rusku zavedla autoritativní oligarchický systém pod dohledem tajné služby FSB. KSČM v tomto kontextu není ani komunistická ve smyslu zavádění socialismu, ani česká a moravská, protože hájí ruské zájmy. Velkou otázkou také bude, jak dopadne volební souboj v Moravskoslezském kraji, kde proti sobě půjdou Andrej Babiš, Tomio Okamura a Kateřina Konečná. Tři kapři v jednom rybníku, kdo půjde z kola ven?

„Nedávno sme zažili útok šahídov asi tristo metrov od nás a prvýkrát som sa na Ukrajine reálne bál o život“, hovorí humanitárny procovník Anton Frič. „A prišlo ich šesť v priebehu niekoľkých minút. Bolo to strašidelné“, dopĺňa. Hovorí, že pred každou cestou na vojnou zasiahnutý východ absolvuje spoveď. „Nehovorím, že sa tak pripravujem na smrť, no som presvedčený, že by sme mali byť pripravený v každej chvíli odísť, s pocitom, že som prežil život najlepšie, ako som vedel. A spoveď je pre mňa súčasťou toho“, vysvetľuje. Ak z úst premiéra Fica opakovane počúvame, že na pomoc Ukrajine jeho vláda nedá „ani cent“, v doneckej oblasti v Slaviansku vzniklo rovno „slovenské a žiadne iné“ humanitárne centrum. Nie z vládnych centov, ale z darov jednotlivcov – občanov toho istého Slovenska, ktorého premiérom je Robert Fico, i zo susednej Českej republiky. Ak by sa Ukrajinci mali riadiť podľa toho „v núdzi poznáš priateľa“, mali by poriadnu dilemu: Slovensko je po premiérskej línii ich nepriateľom, no ľud, od ktorého pochádza aj moc jedného predsedu vlády, Ukrajincom pomocnú ruku podáva. Ako to vyzerá na tváre miesta – v spomínanom Slaviansku, kde je už od Vianoc pre miestnych postihnutých Putinovou vojnou aj „Slovenské a žiadne iné humanitárne centrum“? Téma pre jeho dušu Antona Friča, svojho času spravodajského reportéra, ktorý sa upísal charite. „Je to miesto, kde ktokoľvek v núdzi nájde pomoc. Či už humanitárnu, ale aj psychologicko-duchovnú“, rozpráva Anton. „Je to rovnako miesto stretnutí, kde sa môžu stretnúť väčšie rodiny, nakoľko sa im to v malých bytíkoch nedá“, približuje humanitárny pracovník Frič. „Rovnako u nás nájdu pomoc pri evakuáciách ľudia z okolitách dediniek“, dodáva. V slovianskom „Slovenskom a žiadnom inom humanitárnom centre“ je aj sklad humanitárnej pomoci. „Ľudia tam nájdu veci nevyhnutné pre život“, uvádza Anton Frič. „Vnímam to aj tak, že každá pomoc Ukrajine pomáha prezidentovi Zelenskému a vláde jeho krajiny šetriť zdroje na to, aby dokázali poraziť Putina a jeho Rusko“, rozpráva Frič. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Lámu si hlavu nad tím, jak vysvětlovat Čechům potřebu podporovat Ukrajinu. Proruských obyvatel je u nás málo, Češi by rádi viděli neutrální střední cestu. Ptají se, co z toho budou mít,“ říká v rozhovoru s Filipem Titlbachem ministr zahraničí Jan Lipavský. Jak hodnotí výsledky Trumpových snah o příměří? Jak se z Piráta stane politik na kandidátce ODS? A podporuje Česko další bombardování Gazy? Podívejte se na celé Studio N.  

Po úterních jednáních prezidenta Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem je zřejmé, že se nedostal v otázce příměří tak daleko jako dříve s prezidentem Zelenským. Kreml údajně kývnul na celkový třicetidenní klid zbraní, ale pouze v oblasti infrastruktury a energetiky. Přesto Rusko v noci na středu zaútočilo drony na Ukrajinu. „Jsem přesvědčen, že Ukrajina Trumpa nejen nezajímá, ale spíš otravuje,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus česko-americký bankéř a investor Ondřej Jonáš.

Když Spojené státy lavírují a nikdo neví, k čemu povede jejich pokus nastolit mír mezi Ruskem a Ukrajinou, snaží se Evropa aspoň sehnat peníze pro případ, že by americko-ruské ujednání bylo pro Ukrajinu nestravitelné a boje pokračovaly dál. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová to popsala tak, že se jako jedná v mnoha směrech, ale samotný jednací stůl zatím neexistuje, protože neexistuje vůle Ruska k němu zasednout.