Podcasts about pades

Když někdo z mladších lidí použije výraz boomer, je to zpravidla míněno jako urážka. Dobře je to vidět na známé hlášce generace Z: „O. K., boomer!“ Na pomezí despektu a otevřeného pohrdání, tak mladí lidé vyjadřují přesvědčení, že starší už o jejich světě nic nevědí, definitivně jim ujel vlak a ještě by je chtěli poučovat. Jenže není boomer jako boomer. Pozvali jsme Miloše Pokorného, zpěváka, herce, moderátora, podcastera, polovičku dua Těžkej Pokondr, ročník 1964. Má skvělou teorii, že existují dva druhy boomerů. Boomeři minus, tedy ti, kteří to už jaksi zabalili a stali se z nich „starci, kteří křičí na mraky“. A pak boomeři plus, mezi které se počítá sám. Jak se dají definovat? Co je pro ně nejdůležitější? A nedalo by se něco z toho náhodou přenést i na mladé? O tom všem v aktuální dílu podcastu Generační konflikt. A samozřejmě generační slovníčky. Jak si boomer plus povede při luštění výrazů generace Z?

Kdo dosáhne padesátky, jako by se ocitl v zakleté pavučině „kmetství“. Potvrzují to poslední údaje o nezaměstnanosti, kdy 46,5 procenta uchazečů ve věku více než padesát let zůstává v evidenci pracovních úřadů déle než rok. Pro srovnání, z řad mladých do 29 let je to jen 19 procent uchazečů. Čím to, že se padesátníci zdají zaměstnavatelům nepoužitelní? Co to znamená v době, kdy populace stárne a časem se, přes všechny proklamace současné vlády, věk odchodu do důchodu bude posouvat? Jak neudržitelnou situaci změnit? A hlavně – co by pro to mohli udělat sami padesátníci a padesátnice? O tom všem v novém dílu podcastu Generační konflikt mluvíme s analytičkou Julií Hrstkovou. A jak zjistíte, je pořádně ostrá.

Co by přinesla novela stavebního zákona, kterou dnes v prvním čtení projednává sněmovna? Měla odborná a profesní sdružení šanci návrh vládních poslanců ovlivnit? Nejde nová úprava příliš na ruku velkým developerům? A jak ovlivnily délku stavebního řízení změny, které ve stavebním zákonu prosadily minulá a předminulá vláda? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy České komory architektů Jana Kasla.

Co by přinesla novela stavebního zákona, kterou dnes v prvním čtení projednává sněmovna? Měla odborná a profesní sdružení šanci návrh vládních poslanců ovlivnit? Nejde nová úprava příliš na ruku velkým developerům? A jak ovlivnily délku stavebního řízení změny, které ve stavebním zákonu prosadily minulá a předminulá vláda? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy České komory architektů Jana Kasla.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké dopady by mohla mít z pohledu měst a obcí novela stavebního zákona, kterou má dnes na pořadu v úvodním čtení Poslanecká sněmovna? Co doporučuje ministerstvo zdravotnictví poté, co z prodejní sítě musely být staženy tisíce balení dětské výživy, které mohou obsahovat škodlivý toxin? A v jakých podmínkách se v Bedřichově rozjíždí série běžkařských závodů před nedělní Jizerskou padesátkou?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historic Prague Castle Guard loosens the rules to recruit new members, Jizerská padesátka: the legendary cross-country ski race honouring a mountaineering tragedy, interview with actress Zuzana Stivinova

Historic Prague Castle Guard loosens the rules to recruit new members, Jizerská padesátka: the legendary cross-country ski race honouring a mountaineering tragedy, interview with actress Zuzana Stivinova

Houslový virtuoz Pavel Šporcl patří k nejvýraznějším osobnostem české klasické hudby, ale dlouhodobě ji odmítá uzavírat do skleněné vitríny. V rozhovoru mluví o svých ikonických modrých houslích jako o symbolu svobody i vědomého vybočení z tradice a otevírá téma vztahu klasické hudby a bigbítu. Popisuje praktickou zátěž cestování s mimořádně drahým nástrojem a dostává se i k legendě jménem Niccolò Paganini a k tomu, zda by byl jeho virtuozní mýtus nedostižný i při dnešních měřítkách techniky a vzdělání. ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu Kytary.cz.

„Je to souhrn mého tvůrčího procesu za posledních třicet let a název alba byl tak trochu oříšek. Nechtěla jsem žádné „best of“. Přišlo mi, že to z člověka dělá starého umělce.“ Nakonec v tom našla jiný význam. Ne návrat, ale orientaci v čase. „Je to spojené i s mým věkem, protože se otočil padesátý rok mého života,“ vysvětluje zpěvačka v rozhovoru pro Blízká setkání Terezy Kostkové.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V nabídce předmětů ukrajinské hudební školy v Solobkivci mají i jeden hudební instrument, který nenajdete skoro nikde jinde na světě. Jde o tradiční ukrajinský drnkací nástroj bandura. První zmínky o tomto instrumentu jsou už ze 6. století našeho letopočtu. Podle typu má bandura 20 až 65 strun. Reportérka Jana Karasová si přímo na Ukrajině vyzkoušela, jak si při hře nezamotat prsty.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý život byl jeho vášní fotbal a dovolená pro něj znamenala hlavně Chorvatsko. Po padesátce ale přišel zlom a Jiří Kafka, ač neznalý jazyků i technologií, propadnul shodou okolností sólo cestování. Za posledních pět let navštívil hned několik jihoamerických či afrických států a dnes se podivuje nad tím, jak mu mohly krásy světa tak dlouho unikat. Svými dobrodružstvími, které občas podniká i s manželkou, chce proto inspirovat a ukázat, že s cestováním lze začít v kterémkoli věku. Co bylo hlavním impulzem k vykročení z komfortní zóny, popisuje Kafka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Padesát ovcí vtrhlo do supermarketu, jedna údajně strhla dav. Lyžaři si lyžemi bookují místo ve frontě na vlek a my sháníme deky pro šimpanze. Ve WAKE UP SHOW.

Hala má 11,5 metru na výšku a vejde se do ní 10 tisíc tun soli. Společnost, kterou si na údržbu silnic v Libereckém kraji najímá také Ředitelství silnic a dálnic, na novou halu šetřila tři roky.

Obdivovatelka, studentka, asistentka, pak kolegyně, přítelkyně, nakonec soupeřka. Příběh mladé ženy, která přeroste svou spisovatelskou mentorku, vypráví nová inscenace Cizí příběhy divadla Ungelt. „Je to velká, náročná role. Diváci se v tématu můžou dost najít,“ prozrazuje v Hovorech Štěpánka Ligas, představitelka Lisy Morrisonové.

Obdivovatelka, studentka, asistentka, pak kolegyně, přítelkyně, nakonec soupeřka. Příběh mladé ženy, která přeroste svou spisovatelskou mentorku, vypráví nová inscenace Cizí příběhy divadla Ungelt. „Je to velká, náročná role. Diváci se v tématu můžou dost najít,“ prozrazuje v Hovorech Štěpánka Ligas, představitelka Lisy Morrisonové.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Pro některé své mladé kolegy jsem trochu úkaz, protože před padesáti lety nebyli na světě ani jejich rodiče. Pro mě je to potvrzení, jak rychle život utíká,“ říká ve Studiu N herečka Taťjana Medvecká, která oslavila půlstoletí v Národním divadle. „Uvnitř si připadám jako ta holka, která přišla před padesáti lety, jen jsem hodně jetá a mám vnoučata,“ směje se. Ve Studiu N otevírá také téma, o kterém jinak nerada mluví. „Je to moje třináctá komnata, kterou jsem otevřela jednou jedinkrát. Byla jsem za minulého režimu ve straně. Na škole mi nabídli členství a já jsem prostě byla strašnej srab. Tak moc jsem se vyděsila, že jsem neměla odvahu říct ne. Beru to jako selhání, protože mi nikdo nestál s kvérem u hlavy,“ říká otevřeně. „V okamžiku, kdy se mě na to paní profesorka zeptala, bylo to jako zásah bleskem – a já jsem věděla hned v ten moment, že tu sílu mít nebudu. Byli i tací, co tu odvahu měli, já ne,“ vzpomíná. V rozhovoru říká, že je pro ni důležité, aby byla v rovnováze sama se sebou a se svým svědomím. „Nejsem ze sebe nadšená, protože jsem tomu napomáhala. Neměla jsem odvahu říct: Proboha, proč máme hrát Kremelský orloj? Umění bylo a svým způsobem je i dnes služkou mocných. Dříve to byly tlaky ideologické, dnes jsou to tlaky ekonomické,“ tvrdí. Co říká na budoucího ministra kultury Oto Klempíře? Jak hodnotí společenskou situaci na Slovensku, kde má po obou rodičích kořeny? A proč si myslí, že mají Češi komplex malého národa? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Aleš Horčička seděl za volantem poprvé ve třech letech. Jeho tatínek, učitel v autoškole, ho na lesní cestě nechal řídit traktor. A pak ho bral pravidelně s sebou do práce, kde malý Aleš strávil spoustu hodin na řidičských trenažérech. A i když s tím, že by po otci převzal živnost, nepočítal, osud tomu nakonec chtěl jinak. Dnes Aleš Horčička provozuje autoškoly v Mladé Boleslavi, Mnichově Hradišti, Mělníku a České Lípě.

Když akrobatický lyžař Aleš Valenta získal v roce 2002 na Olympijských hrách zlato, vytvořila pro něj Cukrárna Markéty Bláhovcové z Berouna dort ve tvaru akrobatického areálu v Salt Lake City.

Když akrobatický lyžař Aleš Valenta získal v roce 2002 na Olympijských hrách zlato, vytvořila pro něj Cukrárna Markéty Bláhovcové z Berouna dort ve tvaru akrobatického areálu v Salt Lake City.

Když akrobatický lyžař Aleš Valenta získal v roce 2002 na Olympijských hrách zlato, vytvořila pro něj Cukrárna Markéty Bláhovcové z Berouna dort ve tvaru akrobatického areálu v Salt Lake City.

Když akrobatický lyžař Aleš Valenta získal v roce 2002 na Olympijských hrách zlato, vytvořila pro něj Cukrárna Markéty Bláhovcové z Berouna dort ve tvaru akrobatického areálu v Salt Lake City.

Když akrobatický lyžař Aleš Valenta získal v roce 2002 na Olympijských hrách zlato, vytvořila pro něj Cukrárna Markéty Bláhovcové z Berouna dort ve tvaru akrobatického areálu v Salt Lake City.

Když akrobatický lyžař Aleš Valenta získal v roce 2002 na Olympijských hrách zlato, vytvořila pro něj Cukrárna Markéty Bláhovcové z Berouna dort ve tvaru akrobatického areálu v Salt Lake City.

Každý, kdo zná trochu naše sousedy, ví, jak si Rakušané zakládají na ekologii. Že je něco jako národní sport. Z ekologických důvodů nespustili fungl novou, právě dostavěnou jadernou elektrárnu Zwentendorf a dlouhá léta protestovali proti dostavbě českého Temelína, kterého se báli jako nového Černobylu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zahrádkaření se v Česku věnuje víc než polovina populace, vyplývá z dat výzkumníků institutu SYRI. Jakým dobovým trendům podléhá? - A před dvaceti lety v pražské nemocnici Na Homolce poprvé operoval robot, respektive robotický systém. Jakou cestu za tu dobu tato metoda ušla? Moderuje Daniela Vrbová.

Účastníci akce vysadili stovky fialových krokusů podél celé trasy, kterou kostel v roce 1975 urazil. Na jaře vytvoří živou rozkvetlé koleje.

Robert Mikluš letos zazářil na Letních shakespearovských slavnostech coby Othello. Do povědomí veřejnosti ale pronikl jako strážmistr Topinka ze seriálu Doktor Martin.

Robert Mikluš letos zazářil na Letních shakespearovských slavnostech coby Othello. Do povědomí veřejnosti ale pronikl jako strážmistr Topinka ze seriálu Doktor Martin.

Robert Mikluš letos zazářil na Letních shakespearovských slavnostech coby Othello. Do povědomí veřejnosti ale pronikl jako strážmistr Topinka ze seriálu Doktor Martin.

Robert Mikluš letos zazářil na Letních shakespearovských slavnostech coby Othello. Do povědomí veřejnosti ale pronikl jako strážmistr Topinka ze seriálu Doktor Martin.

Robert Mikluš letos zazářil na Letních shakespearovských slavnostech coby Othello. Do povědomí veřejnosti ale pronikl jako strážmistr Topinka ze seriálu Doktor Martin.

Robert Mikluš letos zazářil na Letních shakespearovských slavnostech coby Othello. Do povědomí veřejnosti ale pronikl jako strážmistr Topinka ze seriálu Doktor Martin.

Padesát kilometrů od Damašku leží vesnice Maalúla, kde se stále mluví už skoro mrtvou aramejštinou. Podle učenců je to rodný jazyk Ježíše Krista. Křesťanští obyvatelé Maalúly během čtrnácti let občanské války zažili nájezd džihádistů a ničení zdejších památek. V nejistotě žijí dodnes. Teď se obávají, že nová syrská vláda nezvládne křesťany ani jiné menšiny od podobných hrozeb ochránit.

Padesát kilometrů od Damašku leží vesnice Maalúla, kde se stále mluví už skoro mrtvou aramejštinou. Podle učenců je to rodný jazyk Ježíše Krista. Křesťanští obyvatelé Maalúly během čtrnácti let občanské války zažili nájezd džihádistů a ničení zdejších památek. V nejistotě žijí dodnes. Teď se obávají, že nová syrská vláda nezvládne křesťany ani jiné menšiny od podobných hrozeb ochránit.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Věci, které tady vždycky přirozeně existovaly, jsou najednou zpochybňovány, relativizovány. A to je současná západní progresivistická společnost, která razí relativní hodnoty, vše relativizuje, že každý člověk má svou pravdu a zároveň že nikdo nemá pravdu. A to je strašně nebezpečné, protože se v tom strašně špatně žije,“ říká terapeut Daniel Paulus v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 15.08.2025, www.RadioUniversum.cz

Tomáš Ervín Dombrovský vysvětlí, jak je pro muže 50+ obtížné změnit zaměstnání. Vysíláme reprízu pořadu Českého rozhlasu Dvojka.

Má sociologie něco společného s kriminalistikou? Kdo vlastně jsou senioři? A opravdu všichni si uvědomují svoje stárnutí? Byla dlouhověkost vždy spojena s byznysem? Co je aktivní stáří? Ovlivňují média stereotypy o starších lidech? Jak pestrá je podoba dnešního prarodičovství? Zažívá určitou formu osamělosti každý z nás? Proč jsou již padesátileté ženy pro naši společnost tzv. neviditelné? Jak si Lucie Vidovičová představuje svoje vlastní stáří?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Má sociologie něco společného s kriminalistikou? Kdo vlastně jsou senioři? A opravdu všichni si uvědomují svoje stárnutí? Byla dlouhověkost vždy spojena s byznysem? Co je aktivní stáří? Ovlivňují média stereotypy o starších lidech? Jak pestrá je podoba dnešního prarodičovství? Zažívá určitou formu osamělosti každý z nás? Proč jsou již padesátileté ženy pro naši společnost tzv. neviditelné? Jak si Lucie Vidovičová představuje svoje vlastní stáří?

Donald Trump v pátek Evropské unii pohrozil uvalením cel ve výši 50 procent. O dva dny později se nechal blahosklonně přesvědčit předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou, aby takové zničující opatření nezaváděl 1. června, ale až 9. července. Souhlasil také s tím, že do té doby existuje prostor pro jednání. Německá politička se radovala, že se s ní Trump byl ochoten bavit, vlastně poprvé od jeho návratu do Bílého domu. „Měli jsme dobrý hovor,“ hlásila posléze.

Donald Trump v pátek Evropské unii pohrozil uvalením cel ve výši 50 procent. O dva dny později se nechal blahosklonně přesvědčit předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou, aby takové zničující opatření nezaváděl 1. června, ale až 9. července. Souhlasil také s tím, že do té doby existuje prostor pro jednání. Německá politička se radovala, že se s ní Trump byl ochoten bavit, vlastně poprvé od jeho návratu do Bílého domu. „Měli jsme dobrý hovor,“ hlásila posléze.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český spisovatel, knihkupec a nakladatel Jiří Padevět vydal novou knihu mikropovídek Třísky svobody, ve které se zabývá komunistickým terorem nastoleným po roce 1948. Toto období totiž podle něj v české společnosti zanechalo „dodnes mokvající ránu“. „Život byl v té době ve stejném, možná dokonce v dramatičtějším ohrožení než během Protektorátu Čechy a Morava,“ zůrazňuje Padevět v pořadu Osobnost Plus.

Český spisovatel, knihkupec a nakladatel Jiří Padevět vydal novou knihu mikropovídek Třísky svobody, ve které se zabývá komunistickým terorem nastoleným po roce 1948. Toto období totiž podle něj v české společnosti zanechalo „dodnes mokvající ránu“. „Život byl v té době ve stejném, možná dokonce v dramatičtějším ohrožení než během Protektorátu Čechy a Morava,“ zůrazňuje Padevět v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herečka Alena Antalová zazářila v seriálech Četnické humoresky či Pojišťovna štěstí. Přes 30 let je věrná jednomu divadlu. Nově jí učarovaly šansony.

Herečka Alena Antalová zazářila v seriálech Četnické humoresky či Pojišťovna štěstí. Přes 30 let je věrná jednomu divadlu. Nově jí učarovaly šansony.

Říkáte pouzdro nebo penál? Sešit nebo zešit? Nový výzkum mapuje, jak se za 50 let proměnila čeština napříč regiony. Více nám řekne náš bohemista.

Nemocnice Letovice na Blanensku na jižní Moravě nabízí vedle péče o pacienty i unikátní historickou památku. Barokní lékárna byla od počátku součástí kláštera Milosrdných bratří. Svému účelu sloužila sto padesát let. Poté řád prostory využíval jako konventní knihovnu nebo ošetřovnu první pomoci. Dnes mohou návštěvníci obdivovat dochovaná repositoria i nádhernou stropní výmalbu.

Nemocnice Letovice na Blanensku na jižní Moravě nabízí vedle péče o pacienty i unikátní historickou památku. Barokní lékárna byla od počátku součástí kláštera Milosrdných bratří. Svému účelu sloužila sto padesát let. Poté řád prostory využíval jako konventní knihovnu nebo ošetřovnu první pomoci. Dnes mohou návštěvníci obdivovat dochovaná repositoria i nádhernou stropní výmalbu.

Rybáři na Jihlavsku se nemusejí bát o to, že by neměli pokračovatele. Přesvědčili jsme se o tom v Třešti, kde se každou sobotu ráno schází rybářský kroužek. Děti bravurně zvládají teorii i praxi.

Premiér Petr Fiala (ODS) zdůvodnil odvolání Ivana Bartoše (Piráti) z vlády tím, že jako ministr pro místní rozvoj nezvládl digitalizaci stavebního řízení. „Je to jedna z věcí, která se nepovedla. Vedle asi třiceti, které se povedly. To je z mého pohledu víc než za posledních dvacet let,“ upozorňuje podnikatel v oblasti informačních technologií a dosluhující radní Jihomoravského kraje Jiří Hlavenka (Piráti).