Podcasts about Rusko

V momente ak Ukrajina padne, sa môže stať, že proti nám nebude stáť jedna, ale rovno dve najlepšie vycvičené armády na svete: Ruská - a v jej radách aj časť ukrajinskej armády, varuje vojnový reportér Tomáš Forró. Ako vážne to myslíme s tým, že Európa je "našim miestom pre život," pýta sa. 1383 dní alebo 3 roky a vyše 9 mesiacov. Už toľko trvá vojna na území nášho východného suseda - Ukrajiny. S pôvodne Putinom ohlásenej krátkej Špeciálnej vojenskej operácie sa tak stala plnoformátová a nesmierne krvavá vojna, v ktorej Rusko deň čo deň nivočí ukrajinské domovy a zabíja ukrajinských občanov. Koniec tohto najničivejšieho konfliktu na európskom území je pritom stále v nedohľadne. Mierové pokusy z dielne amerického prezidenta Donalda Trumpa - či skôr z dielne jeho proruských vyjednávačov, sú pre Ukrajincov absolútne neprijateľné, no a Rusko o žiadny mier - aspoň taký, ktorý by nebol kapituláciou Ukrajiny, záujem nejaví.Namiesto ukončenia bojov tak pokračujú dennodenné nálety ruských rakiet a dronov na ukrajinské mestá ako i veľmi pomalý - a za cenu brutálnych obetí vykúpený, no i tak vytrvalý postup ruskej armády. Ukrajine pritom dochádzajú vojaci a jej morálku oslabil aj obrovský korupčný škandál, v ktorom figuruje najbližšie okolie samotného prezidenta Zelenského. Takzvaná mindičgate otriasla i odhodlaním európskych donorov, bez ktorých peňazí však Ukrajina nemá šancu prežiť. No a na dvere nám už klope zima, ktorá bude podľa všetkých predpovedí pre našich východných susedov asi najnáročnejšia od začiatku vojny. Ako tento krvavý konflikt skončí a môže skončíť v nejakej dohľadnej dobe? Ako vnímajú dnes vojnu samotní Ukrajinci a to aj tí priamo na frontovej línií? A ako otriasol korupčný škandál Zelenského blízkeho okolia ich morálkou a odhodlaním? No a prečo sa ruská agresia na Ukrajine bytostne týka aj nás, tu na Slovensku?Čas ukáže, ukáže či Ukrajina vyhrá alebo prehrá i to, či Európa - ako ju poznáme, ostane. No ak neostane, lebo ju Rusko napadne, tak potom dospejeme k tomu, že sme nemali právo hovoriť si, že toto je "naše miesto na život." Ak sme neboli ochotní ho brániť a ani platiť tých, ktorí bojujú za nás, tak to znamená, že sme to právo asi nemali, hovorí Tomáš Forró. Témy pre vojnového reportéra, ktorý situáciu na Ukrajine dobre pozná i priamo z vojnových zákopov Tomáša Forróa. Pekný deń a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Rusko čelí kvůli válce na Ukrajině sankcím, rostoucí inflaci a nedostatku pracovních sil, a tak svou válečnou ekonomiku vylepšuje jednou z nejstarších a nejstabilnějších komodit na světě – zlatem. Moskva je hromadí už skoro 20 let, ale dnes zlato spolu s ropou hraje v Putinově válečné mašinérii zásadní roli.

Dobrý deň, v Moskve sa tento týždeň nekonalo žiadne prekvapenie. Delegácia, ktorú do Kremľa vyslal Donald Trump, si najprv na Vladimira Putina počkala tri hodiny, a potom odišla bez toho, aby sa priblížila k dohode o ukončení vojny proti Ukrajine. Napriek tomu Trump po stretnutí rozprával, že Putin chce ukončiť vojnu. Zároveň povedal, že nevie, čo Kremeľ robí. Z týchto dvoch vyjadrení je pravdivé len to druhé a je hneď niekoľko signálov, že Rusko sa s Trumpom zahráva.

S doktorem Karlem Svobodou z Katedry ruských a východoevropských studií Karlovy univerzity o tom, kdy skončí válka na Ukrajině a jak válku ekonomicky zvládá Rusko. Může opravdu Rusko válčit donekonečna? Vede mírová jednání upřímně, nebo jenom tahá Donalda Trumpa za nos? Nebo je to od začátku pro Trumpa rodinný byznys a jakýkoliv mír je pro něj jen prostředek k získání majetku pro jeho rodinu?Taky probereme, jak Putin falšuje statistické údaje o ruské ekonomice a jak upadá a zaostává ruský průmysl. A spoustu dalších zajímavých věcí o fungování současného ruského režimu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron vnímá Rusko jako velkou a dlouhodobou hrozbu pro celou Evropu. Paříž podporuje Kyjev dodávkami zbraní včetně smlouvy na stovku nejmodernějších vojenských letadel Rafale.

USA se dál snaží dosáhnout míru na Ukrajině. Jednají s oběma stranami, Rusko však dává opakovaně najevo nechuť k ústupkům. Evropa a Ukrajina se ale vzepřely návrhu 28bodového plánu, který vycházel výrazně vstříc Moskvě. O dalším možném vývoji na Ukrajině bude v podcastu Zbytečná válka hovořit redaktor Alex Švamberk s bezpečnostním analytikem Milanem Mikuleckým. Věnovat se budou i nárůstu napětí na Blízkém východě, zejména v Libanonu.

Americký náměstek ministra obrany Daniel Driscoll tvrdí, že Rusko vyrábí čím dál víc zbraní dlouhého doletu a hromadí je ve skladu. Podle Driscolla tak Rusové mohou Ukrajině zasadit drtivý konečný úder a pak by mohli zaútočit jinde. „Říká to člen Trumpovy administrativy, buďme opatrní. Může to tak být, ale nemusí. Evidentně jsme se dostali do doby, kdy začíná být konflikt na Ukrajině čím dál víc o Američanech,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus politický geograf Michael Romancov.

Zatímco ukrajinská delegace o víkendu zamířila na Floridu, kde jednala s Američany o podmínkách ukončení války, kterou před téměř čtyřmi lety rozpoutalo Rusko, v Moskvě probíhalo jiné setkání, a to mezi prezidentem Vladimirem Putinem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Oficiálně spolu měli jednat o ruských dodávkách energií. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Tomáš Brolík, byla to i součást Orbánovy kampaně před dubnovými volbami v Maďarsku. Může mu nadbíhání Rusku zafungovat? Mohlo by to ohrozit vztahy v rámci V4? A jak probíhají další jednání týkající se ukončení války na Ukrajině?

Dnešným hosťom relácie Zo zákulisia bol slovenský politik, ekonóm a bývalý podnikateľ, zakladateľ pravicovo-liberálnej strany Sloboda a Solidarita (SaS). V minulosti pôsobil ako predseda Národnej rady SR, bol poslancom slovenského parlamentu a neskôr aj europoslancom.Po voľbách v roku 2020 sa stal podpredsedom vlády a ministrom hospodárstva SR. Sulík je známy svojím liberálnym prístupom k ekonomickej politike — bol jedným z tvorcov daňovej reformy, ktorá zaviedla rovnú 19-percentnú daňovú sadzbu.Hoci sa už vzdal postu predsedu strany SaS, naďalej zostáva jej čestným predsedom. Okolo jeho osoby sa v posledných mesiacoch vedú rozsiahle debaty, no vyzerá to tak, že s Branislavom Gröhlingom už spoločnú reč nenašli.Práve preto sme sa Richarda Sulíka pýtali na jeho politickú budúcnosť, ale aj na kroky, ktoré niektorí označujú za kontroverzné. Okrem jeho ambícií či pohľadu na slovenskú politiku a ekonomiku sme rozoberali aj aktuálnu geopolitickú situáciu.

Americký náměstek ministra obrany Daniel Driscoll tvrdí, že Rusko vyrábí čím dál víc zbraní dlouhého doletu a hromadí je ve skladu. Podle Driscolla tak Rusové mohou Ukrajině zasadit drtivý konečný úder a pak by mohli zaútočit jinde. „Říká to člen Trumpovy administrativy, buďme opatrní. Může to tak být, ale nemusí. Evidentně jsme se dostali do doby, kdy začíná být konflikt na Ukrajině čím dál víc o Američanech,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus politický geograf Michael Romancov.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&referral_content=ziarovsky&utm_source=youtube. Ďakujeme. Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík rozoberajú vo vojensko-historickom podcaste poľské povstania proti ruskej nadvláde, ku ktorým došlo počas 19. storočia. Koncom 18. storočia Poľsko zmizlo z mapy Európy rozdelením medzi Rusko, Prusko a Rakúsko. Najmä v ruskom zábore však došlo počas nasledujúceho storočia k povstaniam. Jedného z nich sa zúčastnil aj slovenský básnik Samo Chalupka, autor básne Mor ho! Hoci boli tieto pokusy neúspešné, Poliaci z týchto hrdinských bojov čerpajú dodnes. Ich odkaz vytvoril priestor pre obnovenie samostatného Poľska na sklonku prvej svetovej vojny. Zaujímavosťou je, že asi najslobodnejšie podmienky na národný rozvoj mali Poliaci v rámci rakúskej časti habsburskej monarchie. Prečo tomu tak bolo? Táto relácia vznikla v spolupráci s Veľvyslanectvom Poľska v SR.

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Kubánci stále tančí tango s Fidelem Castrem, ale dnes už v rytmu blues – tedy v ponurosti, depresi a smutku. Duše národa je uplácaná do bezbarvé a beztvaré placky,“ popisuje atmosféru v zemi novinář Eduard Freisler. Karibský ostrov se potácí ve vleklých krizích. Ekonomika se zadrhává, zemi sužují rozsáhlé výpadky elektřiny a prudce také klesá počet turistů. „Režim teď opravdu nemá peníze, protože Venezuela se už deset let ekonomicky trápí, Rusko zabředlo ve válce s Ukrajinou a oni prakticky nemají odkud brát,“ říká ve Studiu N. Autor nové knihy Kubánské tango v rytmu blues říká, že situace v zemi je nejhorší za poslední desítky let. „Spousta lidí mi na jaře v ulicích Havany říkala, že za Fidela Castra bylo líp. Je to děsivé, protože Castro lidi popravoval, posílal do vězení a mučil je. Jeho diktatura byla ostrá a život těsný,“ připomíná. Současný režim je k vlastním obyvatelům ale také krutý. „Kubánský teror je hodně vynalézavý a podlý. Bavil jsem s lidmi, kteří skončili ve vězení a opravdu se tam už nikdy nechtějí vrátit. Na ulici vyšli zlomení,“ popisuje novinář. Ve Studiu N popisuje nástroje, kterými se režim snaží udržet u moci. Jedním ze způsobů, jak zastrašit své odpůrce, je povolání takzvaných brigád rychlého nasazení. „To jsou zarputilí castristé, určitě placení. Představte si je jako předvoj vojáků, takovou domobranu. Na vlastní kůži jsem zažil, co znamená takzvaná kampaň zapuzení, kterému čelila jedna z rodin, u které jsem byl. Před jejich dům přišlo kolem třiceti až čtyřiceti lidí, většinou starců a stařenek, a začali jim kolektivně hlasitě nadávat. U toho na obydlí házeli zkažená vejce, zkaženou zeleninu a zvířecí i lidské exkrementy. Ukazovali tím, kdo je tady odpad,“ vzpomíná v rozhovoru. Někteří lidé čelí ještě silnějšímu psychickému teroru. „Občas se k vašemu domu nahrne i dav o stovkách lidí. Nejvíc mě na tom mrazí ta řízená zuřivost. Ti lidé deset minut hulákají, jsou vulgární, chovají se jako chuligáni. A zničehonic se to utne, oni se rozejdou a vrátí se ke svým všedním starostem,“ říká Freisler. Jak dneska vnímají svou budoucnost mladí Kubánci a Kubánky? Proč se režimu stále daří držet u moci? Jakých omylů se vůči karibské zemi coby Západ dopouštíme? Vnímají obyvatelé Fidela Castra jako hrdinu, tyrana, nebo symbol už dávno ztracené éry? Jakou roli hraje Kuba v soupeření globálních mocností? A může se z té mizerie ještě dostat? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Donald Trump tento týždeň vyhlásil, že dohoda o americkom pláne na ukončenie ruskej vojny proti Ukrajine je bližšie. Zdá sa však, že americký prezident predbieha, pretože Rusko trvá na svojich maximalistických požiadavkách a neprejavilo žiadnu ochotu ku kompromisom. O predčasných záveroch hovorí aj Putinov režim. Jeden z kremeľských propagandistov Sergej Mardan navyše vyhlasuje, že jediný životaschopný mierový plán je likvidácia Ukrajiny ako štátu.  

Rusko momentálne nemá na ďalšiu vojnu, hovorí Alexander Duleba, expert na Rusko. Reaguje tak na obavy viacerých armád či tajných služieb, že Rusko najneskôr do roka 2030 zaútočí na európsku krajinu NATO. Rusi sú totiž nespokojní a chcú zasahovať do bezpečnosti Európy. Čo to znamená pre nás? Dá sa nájsť kompromis a dá sa nájsť funkčný mier? Alexander Duleba je mierny optimista a naznačuje, ako by mohol vyzerať mier.V podcaste s Alexandrom Dulebom sa dozviete:– od 1. minúty – prečo nemeckí či poľskí generáli varujú pred vojnou s Ruskom a či je hrozba reálna;– po 2:00 – že Rusko chce zmeniť bezpečnostnú architektúru Európy, ale nemá na to kapacity;– od 4:00 – ako vojna na Ukrajine vyčerpala ruský vojenský potenciál a prečo nemôžu viesť konflikt na dvoch frontoch;– po 4:30 – že pôvodná profesionálna ruská armáda už neexistuje a nahradili ju finančne motivovaní regrúti;– od 7:30 – ako sa podstatne zmenil charakter vojny na Ukrajine;– od 8:20 – prečo Rusi postupujú len po pár metroch a využívajú pechotu namiesto techniky;– po 9:30 – ako sa Rusi boja vyhlásiť mobilizáciu;– po 11:50 – prečo je menší alarmista ako európski generáli;– od 13:10 – čo vlastne Rusko chce a či sa im dá vyhovieť;– po 14:20 – prečo sú medzi mierovými požiadavkami veci, ktoré sa týkajú nás a nie Ukrajiny;– od 15:20 – že Rusko nevie vykryť deficit, lebo si nevie požičať na trhoch;– po 16:30 – ako Putin povedal Macronovi, že na Európu nezaútočí;– od 17:30 – čo presne svedčí o tom, že Rusi na vojny už nebudú mať peniaze;– po 19:00 – či konečne zaberajú sankcie;– od 22:30 – že najnovšie sankcie demotivujú Čínu aj Indiu spolupracovať s Ruskom;– po 24:00 – či máme na stole reálny mierový plán a či sa rodí mier;– od 27:30 – že Ukrajina chce najprv zastaviť boje, ale Rusko presne naopak;– po 33:00 – ako je ruský mierový návrh tak zle napísaný, že sa vlastne nedá naplniť;– od 34:30 – či je 19-bodový plán realistický mierový plán, alebo len ďalšia fikcia;– po 35:00 – čo vlastne rozhodne o konci vojny;– od 36:00 – že vojnu môžu rozhodnúť aj európske voľby;– po 36:50 – ako sa Ukrajina môže poraziť sama;– od 38:50 – že ruská vojna na Ukrajine už vojensky nedáva zmysel ani Rusku;– po 40:00 – či by mier na Ukrajine nebol pre nás zlou správou, lebo by sa Rusko mohlo pripraviť na ďalšiu vojnu;– od 41:00 – že Rusko by mohlo chystať ďalšiu vojnu, keby sme od nich začali znova kupovať ropu a plyn;– po 43:00 – že sa treba rozprávať o kontrole a transparentnosti zbrojenia;– od 44:00 – čo treba, aby sme mali garantovaný mier;– po 46:00 – ako vyzerá vojenská transparentnosť;– od 48:30 – či európske vojenské záruky Ukrajine nie sú najrýchlejšou cestou k vojne;– po 49:00 – ako nám Ukrajinci svojimi životmi kupujú čas;– od 49:20 – že ak sa rozpadne EÚ a NATO, vrátime sa do 19. storočia a môžeme zabudnúť na suverenitu;– po 50:00 – prečo je zásadným problémom Donald Trump;– od 50:30 – či sa dá dohodnúť s Ruskom.

S vyjednavačem Pavlem Zámyslickým o výsledcích klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému. Ptal se Štěpán Sedláček.Na klimatické konference OSN lze koukat různě. Skeptik v každoročních summitech vidí nákladná setkání pokrytců, kteří ze z celého světa sletí na jedno místo a dva týdny se handrkují nad větami nějaké dohody. Deklarují různé líbivé sliby a leccos lakují na zeleno. Dělají to tak desítky let, ale zahřívání planety a související emise skleníkových plynů stále sílí.Méně kritický pozorovatel ovšem ocení, že se lidé z bezmála dvou stovek zemí s různými zájmy dokážou v dnešním světě vůbec na něčem civilizovaně dohodnout, respektovat vědecké poznatky, snažit se plnit nějaké společné cíle, brát ohled na dohodnuté limity, posouvat věci drobnými kroky kupředu a přitom brát v potaz nejzranitelnější chudé země, na které globální změna dopadá.A pravdou je, že kdyby státy vůbec nehleděly na přelomovou Pařížskou dohodu, na níž se shodly na obdobné konferenci před 10 lety, tak by mohl být vývoj změny klimatu podněcovaný lidmi ještě významně horší. Teď navíc přibývá indicií, že růst emisí skleníkových plynů by mohl v tomto desetiletí konečně dosáhnout celosvětového maxima mimo jiné díky extrémnímu snížení ceny energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární elektrárny a jejich rychlému rozvoji. Letos se konference (COP30) konala v brazilském Belému - v amazonském městě propastných sociálněekonomických rozdílů na dohled od deštného pralesa.Vůbec poprvé se COPu nezúčastnilia delegace Spojených států, které pod vedením Donalda Trumpa znovu odstupují od Pařížské dohody. To mělo na jednání a jejich dynamiku podstatný vliv. Jak se to na COP30 projevilo a kam dospěl vývoj ochrany klimatu hodnotí v podcastovém rozhovoru Pavel Zámyslický, který vede odbor politiky ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí a za Česko i Evropskou unii na COPech vyjednává už bezmála 20 let. Jak hodnotí to, co se dělo v Brazílii a pozici v níž se ocitá na poli ochrany klimatu Evropa? Proč nakonec v záverečné dohodě není plán na odklon od fosilních paliv jako je uhlí nebo ropa? A jak poznamenal vyjednávání požár areálu? Uslyšíte také stručné zhodnocení od Mariam Macurové z české pobočky nevládní organizace Greenpeace. Podnětný poslech přeje Štěpán Sedláček.foto: Antonio Scorza/COP30

Rusko momentálne nemá na ďalšiu vojnu, hovorí Alexander Duleba, expert na Rusko. Reaguje tak na obavy viacerých armád či tajných služieb, že Rusko najneskôr do roka 2030 zaútočí na európsku krajinu NATO. Rusi sú totiž nespokojní a chcú zasahovať do bezpečnosti Európy. Čo to znamená pre nás? Dá sa nájsť kompromis a dá sa nájsť funkčný mier? Alexander Duleba je mierny optimista a naznačuje, ako by mohol vyzerať mier.V podcaste s Alexandrom Dulebom sa dozviete:– od 1. minúty – prečo nemeckí či poľskí generáli varujú pred vojnou s Ruskom a či je hrozba reálna;– po 2:00 – že Rusko chce zmeniť bezpečnostnú architektúru Európy, ale nemá na to kapacity;– od 4:00 – ako vojna na Ukrajine vyčerpala ruský vojenský potenciál a prečo nemôžu viesť konflikt na dvoch frontoch;– po 4:30 – že pôvodná profesionálna ruská armáda už neexistuje a nahradili ju finančne motivovaní regrúti;– od 7:30 – ako sa podstatne zmenil charakter vojny na Ukrajine;– od 8:20 – prečo Rusi postupujú len po pár metroch a využívajú pechotu namiesto techniky;– po 9:30 – ako sa Rusi boja vyhlásiť mobilizáciu;– po 11:50 – prečo je menší alarmista ako európski generáli;– od 13:10 – čo vlastne Rusko chce a či sa im dá vyhovieť;– po 14:20 – prečo sú medzi mierovými požiadavkami veci, ktoré sa týkajú nás a nie Ukrajiny;– od 15:20 – že Rusko nevie vykryť deficit, lebo si nevie požičať na trhoch;– po 16:30 – ako Putin povedal Macronovi, že na Európu nezaútočí;– od 17:30 – čo presne svedčí o tom, že Rusi na vojny už nebudú mať peniaze;– po 19:00 – či konečne zaberajú sankcie;– od 22:30 – že najnovšie sankcie demotivujú Čínu aj Indiu spolupracovať s Ruskom;– po 24:00 – či máme na stole reálny mierový plán a či sa rodí mier;– od 27:30 – že Ukrajina chce najprv zastaviť boje, ale Rusko presne naopak;– po 33:00 – ako je ruský mierový návrh tak zle napísaný, že sa vlastne nedá naplniť;– od 34:30 – či je 19-bodový plán realistický mierový plán, alebo len ďalšia fikcia;– po 35:00 – čo vlastne rozhodne o konci vojny;– od 36:00 – že vojnu môžu rozhodnúť aj európske voľby;– po 36:50 – ako sa Ukrajina môže poraziť sama;– od 38:50 – že ruská vojna na Ukrajine už vojensky nedáva zmysel ani Rusku;– po 40:00 – či by mier na Ukrajine nebol pre nás zlou správou, lebo by sa Rusko mohlo pripraviť na ďalšiu vojnu;– od 41:00 – že Rusko by mohlo chystať ďalšiu vojnu, keby sme od nich začali znova kupovať ropu a plyn;– po 43:00 – že sa treba rozprávať o kontrole a transparentnosti zbrojenia;– od 44:00 – čo treba, aby sme mali garantovaný mier;– po 46:00 – ako vyzerá vojenská transparentnosť;– od 48:30 – či európske vojenské záruky Ukrajine nie sú najrýchlejšou cestou k vojne;– po 49:00 – ako nám Ukrajinci svojimi životmi kupujú čas;– od 49:20 – že ak sa rozpadne EÚ a NATO, vrátime sa do 19. storočia a môžeme zabudnúť na suverenitu;– po 50:00 – prečo je zásadným problémom Donald Trump;– od 50:30 – či sa dá dohodnúť s Ruskom.

Podle zpravodajských agentur boj o kontrolu nad Pokrovskem na východě Ukrajiny dál zuří, na proruských sociálních sítích však už zvítězila Moskva. Komu je určena tato propaganda a proč je oblast pro Rusko tak významná? Ukrajinistka Lenka Víchová v pořadu Jak to vidí přibližuje nejen aktuální situaci na frontě, ale i to, co pro Volodymyra Zelenského znamená korupční skandál v ukrajinské energetice či proč americký emisar radil Vladimiru Putinovi, jak jednat s Donaldem Trumpem.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle zpravodajských agentur boj o kontrolu nad Pokrovskem na východě Ukrajiny dál zuří, na proruských sociálních sítích však už zvítězila Moskva. Komu je určena tato propaganda a proč je oblast pro Rusko tak významná? Ukrajinistka Lenka Víchová v pořadu Jak to vidí přibližuje nejen aktuální situaci na frontě, ale i to, co pro Volodymyra Zelenského znamená korupční skandál v ukrajinské energetice či proč americký emisar radil Vladimiru Putinovi, jak jednat s Donaldem Trumpem.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rusko teď sedí v hledišti a náramně se baví, jak rozděluje euroatlantickou civilizaci,“ říká analytik mezinárodních vztahů Vlastislav Bříza, když vysvětluje, proč se podle něj Moskva dostala „do strašně komfortní situace“ a proč i upravený americký plán míru může skončit tak, že se pošle návrh do Moskvy a ta řekne prosté a jednoduché „ne“. V rozhovoru detailně rozebírá, proč věří, že oba tyto závěry budou pro Rusko úspěch a že jedinou silou, která může přimět Kreml k dohodě, je tlak. „To je jediné, co ruskou stranu přiměje k jednání,“ dodává expert. Popisuje tři nejzásadnější neuralgické body: nevydání Donbasu, skutečné bezpečnostní záruky, bez nichž bude jakýkoli mír „jen přestávka“ a armádu, kterou podle něj nelze limitovat pod úroveň, která by Ukrajině umožnila odstrašit agresora. Mluví i o stavu ruské společnosti, o ekonomice přepnuté do válečného režimu a o evropské bezmoci. „My nemáme iniciativu. My honíme kočku za ocas,“ kritizuje Bříza. Přesto věří, že posilující Evropa - zejména Německo, Polsko a státy severu - může vytvořit sílu, která Rusko zastaví. Zastavuje se také u nedávného korupčního skandálu na Ukrajině, který podle něj nevytváří „dobrý koktejl“ ani pro morálku společnosti, ani pro ochotu Západu pomáhat. „Tohle je největší oslabení prezidenta Zelenského za celou dobu války,“ myslí si analytik. Všímá si i změny Zelenského rétoriky po zveřejnění amerického plánu: vždycky byl vznětlivý, teď mluvil smířlivě, protože ví, v jak oslabené pozici se ocitl. A Bříza dodává, že ho možná čeká osud Winstona Churchilla. Co dnes znamená „čestný mír“ a kde je hranice mezi kompromisem a kapitulací? Má Evropa ještě čas, nebo už hraje druhé housle příliš dlouho? Přijme někdy Rusko plán, který Ukrajinu skutečně ochrání? A proč si Bříza myslí, že se Zelenskyj může dočkat osudu Winstona Churchilla? To vše zazní v rozhovoru.

Ruská vláda učinila „obtížná rozhodnutí“ o zvýšení daní v národní ekonomice, protože všechny rezervy státních financí, které umožňovaly pokrývat náklady, byly vyčerpány. Podle RIA Novosti to na konferenci „Priority sociálně-ekonomického rozvoje Ruska“ v pondělí uvedl náměstek ministra financí Vladimir Kolyčev. V zásadě by základní daně měly stoupnout asi o desetinu – z 20 na 22 procent. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zemědělský úředník Martin Šebestyán. Slovenský železniční manažer Ivan Bednárik. A generál ve výslužbě Jaromír Zůna. Co má trojice mužů společného s hnutím SPD, které coby „své experty“ nominuje do vlády jako ministry?O nikom z nich nebylo doposud vůbec známo, že má jakkoliv blízko k hnutí Tomia Okamury. Přitom SPD na různé své semináře občas zve spřízněné lidi zvenčí, kteří tam pak mají přednášky. To ale neplatí o nikom z uvedené trojice.Jednoduchý pohled do jejich předchozích kariér naopak ukazuje, že dva ze tří „expertů SPD“ mají daleko víc k šéfovi hnutí ANO než k Tomio Okamurovi. Bez pochyb to platí o budoucím ministru zemědělství Martinu Šebestyánovi a také ministrovi dopravy Ivanu Bednárikovi.„Šebestyán jako šéf zemědělského intervenčního fondu ochotně dával dotace Babišově koncernu Agrofertu, což soudy označily za nezákonné. A on by jako teď měl v roli ministra vymáhat zpět miliardy na dotacích? To asi nikdo nečeká, ba právě naopak,“ říká v podcastu reportérka Lucie Stuchlíková.Kandidáta Šebestyána do funkce podporují hlavně velké zemědělské skupiny a jejich majitelé, jimiž se říká „agrobaroni“. Očekávají od něj, že zachová současnou podporu i dotace pro velké podniky a zabrání tlaku EU, která chce při přerozdělování peněz směřovat více pomoci malým a středním farmářům.Podobně je to s dopravním manažerem Ivanem Bednárikem, který dnes šéfuje slovenským železnicím. V Česku působil v letech, kdy ministerstvo dopravy řídilo hnutí ANO - Bednárik byl v letech 2014 až 2020 nejprve ředitelem ČD Cargo, další dva roky pak generálním ředitelem Českých drah.„Bednárik je mimo jiné vášnivým myslivcem a z jeho životopisu vyplývá, že umí vyjít skoro s každým. V předchozích angažmá například spolupracoval s lidmi okolo Andreje Babiše, exprezidenta Miloše Zemana nebo mocného zbrojaře Michala Strnada. Zároveň má pověst člověka, který oboru rozumí,“ připomíná reportér Václav Dolejší.Ze tří ministrů za SPD tak má reálně k Okamurově světu nejblíž generál ve výslužbě Jaromír Zůna. Třeba proto, že patří mezi kritiky současné podoby české armády, kterou označuje za „expediční“, zatímco podle něj zaostává ve své hlavní roli – obraně země. A právě vysílání vojáků různé zahraniční mise kritizuje dlouhodobě i SPD.Dalším pojítkem na Okamuru je někdejší generál a později europoslanec za SPD Hynek Blaško, který byl jedním z těch, kdo Zůnu jako vhodného ministerského kandidáta doporučoval.Generál Blaško se netají svými názory na válku na Ukrajině, které nemají daleko k moskevské propagandě - například obvinil NATO i EU k vyprovokování Ruska a následně také média, která podle něj o konfliktu přinášejí nepravdivé informace.Nutno dodat, že samotný budoucí ministr obrany Jaromír Zůna alespoň v rozhovorech otevřeně označuje Rusko za agresora, který válku rozpoutal.Jak to dopadne s vládním postem pro Filipa Turka? Pozval vás už Andrej Babiš k sobě na špagety? A na co jít v Brně do divadla? Poslechněte si celou epizodu trojnásobného podcastu roku!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Donald Trump chcel Putinovu vojnu na Ukrajine ukončiť do 24 hodín, no vojna trvá už 1371 dní. Trumpov najnovší, pôvodne 28 bodový mierový plán, má po rokovaniach s európskou koalíciou ochotných a Ukrajinou v Ženeve už len 19 bodov. Trump dal pôvodne Zelenskému ultimátum na jeho prijatie, ktoré malo vypršať zajtra. Pre Ukrajinu by to však prakticky znamenalo kapituláciu a pre Európu ohrozenie našej bezpečnosti.Čo všetko mierový plán obsahuje teraz, ako sa k nemu stavia Kyjev a čo naň povie Moskva? Čo pre mier môže urobiť Európa a Slovensko? Je to už reálny plán, ktorý skutočne môže ukončiť krvavú ruskú vojnu?A čo vybavil na summite v Afrike náš premiér? Berie nás Európa vážne po slovách štátneho tajomník ministerstva obrany Melichera, ktorý volá po Ukrajine pod Ruskou kontrolou a premiér na základe mailov medzi jeho poradcom Lajčákom a Epsteinom konšpiruje o páde jeho vlády v roku 2018 a vražde Jána a Martiny?Braňo Závodský sa rozprával s poslancami Národnej rady, predsedom Zahraničného výboru parlamentu za Smer – SD Mariánom Kérym a podpredsedom Zahraničného výboru za hnutie PS Tomášom Valášekom.

Akú rolu zohrali USA, Čína a Rusko, a ako sa EÚ ocitla v slepej uličke. Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.

Fico chce zrušením Úradu na oznamovanie protispoločenskej činnosti vyzmizíkovať korupciu. USA a Ukrajina sa dohodli na mierovom pláne. Na rade je Rusko.

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: - Ukrajina neprehráva​ - Európa ukázala svoju dobrú tvár, dospieva k dospelosti

Původně americký mírový plán prošel po diskuzi s evropskými a ukrajinskými diplomaty značnými změnami. O dost méně by měl vyhovovat Rusku. Svědčí to o síle Evropy? „Evropa je celou dobu naprosto nepominutelným hráčem,“ zdůrazňuje Veronika Stromšíková, vedoucí Sekce bezpečnostní a multilaterální na ministerstvu zahraničí. „Rusko má trumfovou kartu – když se nejedná, tak se bojuje,“ oponuje v Pro a proti bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Diplomacija je v minulih dneh dobila pospešek pri iskanju rešitev za končanje vojne v Ukrajini. Načrt, ki ga je Rusija najprej sprejela z odobravanjem, so Američani z Ukrajino in njenimi zaveznicami dopolnili ter s tem znova sklenili začaran krog. Svetovalec Kremlja Jurij Ušakov je načrt namreč zdaj označil za nesprejemljiv. Druge teme: - Washington na trgovinskem področju od Evropske unije pričakuje spremembo predpisov o urejanju digitalnega trga in storitev. - Opozorila o nedopustnosti nasilja nad ženskami v ospredju mednarodnega dneva. Nasilje na podlagi spola je v Uniji doživela vsaka tretja ženka. - Schwentnerjeva nagrada v roke Andreju Blatniku za celovit in trajen prispevek k razvoju slovenskega založništva

Vývoj okolo dalšího mírového plánu pro Ukrajinu je turbulentní. Ještě minulý týden se zdálo, že Ukrajina bude muset přijmout kapitulační podmínky. Po jednáních v Ženevě, kterých se kromě Američanů účastnili zástupci Ukrajiny a evropských zemí, byl návrh pozměněn. Co plán i dění okolo něj znamená pro Ukrajinu, probíráme v podcastu Zbytečná válka se zvláštním zmocněncem ministerstva zahraničí pro Východní partnerství Davidem Stulíkem.

Vyjednavači Spojených států a Ukrajiny v Ženevě zpřesnili dokument, který má ukončit válku s Ruskem. „Pro Ukrajinu to ve srovnání s těmi hroznými návrhy, co byly vydány před měsícem, je vlastně o něco lepší. Pořád je to absurdní, protože je to napsáno, jako by Rusko v podstatě dobylo Kyjev. Ale skutečným poraženým je Evropa,“ upozorňuje britsko-americký novinář Peter Pomerantsev pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Donald Trump se dívá na svět jako na geopolitické kolbiště a jeho hlavním vyzyvatelem je z tohoto pohledu Čína. A válka na Ukrajině je pro něho nevítanou komplikací,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí… expert na mezinárodní vztahy a bývalý diplomat Bořek Lizec. Vzniká životaschopný návrh dohody o míru na Ukrajině? Jaké zájmy sledují Spojené státy? Obává se prezident Trump zveřejnění spisů z kauzy Epstein? A jak reaguje veřejnost na výpady hlavy státu vůči novinářkám?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Donald Trump se dívá na svět jako na geopolitické kolbiště a jeho hlavním vyzyvatelem je z tohoto pohledu Čína. A válka na Ukrajině je pro něho nevítanou komplikací,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí… expert na mezinárodní vztahy a bývalý diplomat Bořek Lizec. Vzniká životaschopný návrh dohody o míru na Ukrajině? Jaké zájmy sledují Spojené státy? Obává se prezident Trump zveřejnění spisů z kauzy Epstein? A jak reaguje veřejnost na výpady hlavy státu vůči novinářkám?

Prezidenti Polska a Česka spolu mluvili o ruské invazi a o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Shodli se na tom, že Rusko je dnes největší hrozbou pro mír a demokracii v Evropě. Poláci mají s Ruskem daleko horší historickou zkušenost než my a jsou na ruský expanzionismus velmi citliví. A logicky se obávají, že kdyby padla Ukrajina, budou ruská vojska stát na polské hranici.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

VŠECHNY EPIZODY V CELÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION I když takzvaná „křídová revoluce“ na Slovensku není revolucí ve smyslu politického převratu, premiér Robert Fico je z ní podle šéfredaktora Denníku N Matúše Kostolného nervózní. „Nápisy křídami vypadají na první pohled absolutně neškodně a banálně – jako by ničím nemohly pohnout. A přitom to vládě a lidem, kteří stále zůstávají jejími voliči, extrémně vadí. Je to totiž projev svobody: barevný, veselý, nenásilný a politický,“ říká ve Studiu N. Křídové nápisy se začaly šířit po celé zemi jako podpora studentovi gymnázia z Popradu, který touto formou kritizoval Roberta Fica a jejž policie následně odvedla na výslech. „To si umí představit všichni, že vašeho syna, vnuka nebo synovce přijde sebrat policie jen proto, že napsal politický nápis na chodník,“ vysvětluje Kostolný, proč se studentský protest přenesl na chodníky po celé zemi. „Podle mě si ani voliči Roberta Fica nepřejí, abychom žili ve státě, kde policisté buzerují studenty pro vyjádření názoru,“ říká šéfredaktor Denníku N. V rozhovoru se dostáváme také k jeho pohledu na výsledky českých sněmovních voleb. „Nepříjemným způsobem nás kopírujete. Myslím, že bychom vám uměli hodně pomoct, protože vás čekají těžké roky a my už jsme si tím částečně prošli. Zdá se mi, že v české debatě chybí velké části společnosti představivost, co všechno lidé jako pan Turek, Okamura nebo Babiš dokážou udělat. Ta představa, že se v Česku nemůže stát něco takového jako u nás na Slovensku, je podle mě velmi blízko tomu, aby se rozplynula,“ míní. Změna se podle něj v české politice děje v nejhorší možné chvíli. „To, co dělá Putin a Rusko v těchto týdnech na Ukrajině, ale i v Polsku nebo pobaltských zemích, je obrovské varování, že nekráčíme do dobrých časů. A být rozkývaný v takovém období je ještě větší riziko než běžně,“ říká v rozhovoru. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Skupina Stoptajm v čele s osmnáctiletou Dianou Loginovovou vystupovala v ulicích Petrohradu mimo jiné s písněmi exilových umělců, kteří kritizují ruský režim a válku proti Ukrajině. V posledních týdnech byli hudebníci opakovaně zatčeni a uvězněni. Mladá žena se pro část svých vrstevníků stala symbolem protestu proti způsobu panování Vladimira Putina. Jak významné jsou kapsy svobody v současné ruské kultuře?Doplnění: V neděli večer ruská média informovala o tom, že Diana Loginovová a kytarista Stoptajmu Alexandr Orlov byli po více než měsíci propuštěni z vazby. Podle některých zdrojů následně zpěvačka opustila Rusko.Host: Jan Machonin - rusistaČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Američtí a ukrajinští vyjednavači v Ženevě upravují mírový plán na ukončení války s Ruskem. „My jako Evropané podporujeme, že by se Ukrajině nějakým způsobem poskytly záruky, které odpovídají pátému článku Severoatlantické smlouvy,“ přibližuje David Stulík, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro Východní partnerství, jednání o podmínkách míru. Může se původní osmadvacetibodový dokument revidovat tak, aby jej Ukrajina mohla přijmout? Byl by pak akceptovatelný pro Kreml?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V novej epizóde relácie Za hranicou bola témou moderná výzbroj viacerých krajín, ako sú Rusko, Ukrajina, USA či európske štáty. S hosťom sme sa na začiatku pozreli na nové ruské zbrane Burevestnik, Avangard a Poseidon. Následne sme sa venovali ukrajinskej výrobe, konkrétne rakete Flamingo, a pozreli sme sa aj na Tomahawky, ktoré sa Kyjev už dlhší čas snaží získať od Washingtonu. Na záver sme sa zamerali na lietadlá — detailnejšie na francúzske stíhačky Rafale a švédske Gripeny. Pozvanie do relácie prijal letecký inžinier, bývalý zamestnanec Generálneho štábu a MO SR, Vladimír Koláček.

Máme se bát Ruska? Mnozí tvrdí, že Rusko je vojensky vyčerpané a ani případný vítězný mír s Ukrajinou, na který tlačí Spojené státy, mu jen tak nevrátí jeho sílu. Je tedy nesmyslné si myslet, že Moskva může zaútočit na Evropu, a je zbytečné vydávat horentní částky na zbrojení. Jenže tato logická úvaha stojí na dvou chybných předpokladech.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nemecký minister obrany Boris Pistorius zaujal výrokom o možno poslednom mierovom lete. Spravodajské služby a silové zložky viacerých západných spojencov totiž zhodne varujú, že Rusko sa pripravuje na vojenskú konfrontáciu s členskou krajinou NATO. Ako by to vyzeralo a ako by vyzerala naša odpoveď?Vojenský analytik Vladimír Bednár v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas vysvetľuje, že ruský plán predpokladá útok na jednu z menších krajín, ktorú by rýchlo obsadili, a politici krajín NATO by potom stáli pred ťažkou dilemou, či pošlú vojakov zomierať pri náročnom oslobodzovaní napríklad Estónska alebo Litvy. Alebo v prípade pádu Ukrajiny aj Slovenska.Rozhovor nahrával Peter Hanák. Na tomto podcaste sa podieľali aj Sára Smatanová a Adam Obšitník.

Robert Fico tvrdí, že Slovensko má suverénní zahraniční politiku na všechny světové strany. Kritici ale namítají, že z Ficova kompasu zmizel západ. Reportér Seznam Zpráv Filip Harzer se na slovenskou zahraniční politiku zaměřuje ve třetím díle série Směr Fico, kde zjišťuje, jak velkou roli hraje v ní hraje Rusko a kam premiér Fico jezdí na jednání a proč.Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávyDalší čtení a poslechPoslechněte si první díl série Směr Fico o premiérově návratu k mociVe druhém díle Filip Harzer rozebírá dezinformátory, ze kterých se stali politiciPřečtěte si víc o Ficových cestách do RuskaJak to vypadá ve vesnici Smilno, kde starosta pořádal sbírku na ruskou oblast KurskSledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Nemecký minister obrany Boris Pistorius zaujal výrokom o možno poslednom mierovom lete. Spravodajské služby a silové zložky viacerých západných spojencov totiž zhodne varujú, že Rusko sa pripravuje na vojenskú konfrontáciu s členskou krajinou NATO. Ako by to vyzeralo a ako by vyzerala naša odpoveď?Vojenský analytik Vladimír Bednár v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas vysvetľuje, že ruský plán predpokladá útok na jednu z menších krajín, ktorú by rýchlo obsadili, a politici krajín NATO by potom stáli pred ťažkou dilemou, či pošlú vojakov zomierať pri náročnom oslobodzovaní napríklad Estónska alebo Litvy. Alebo v prípade pádu Ukrajiny aj Slovenska.Rozhovor nahrával Peter Hanák. Na tomto podcaste sa podieľali aj Sára Smatanová a Adam Obšitník.

Ukrajina čelí tlaku z více stran. Ruské jednotky tlačí na frontě a pomalu postupují v Doněcké i Záporožské oblasti, protože Ukrajině chybějí vojáci. Do týla dopadají rakety, které zabíjejí civilisty a ničí dopravní i energetickou infrastrukturu. Navíc sílí tlak na kapitulaci, za kterou označii 28bodový plán na uzavření míru v podcastu Zbytečná redaktor Alexem Švamberk a analytik Milan Mikulecký.

Spojené státy konzultují s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Ten má obsahovat více než dvě desítky bodů, na kterých se shodne jak Rusko, tak Ukrajina. Je vznik takového plánu utopický? „Neexistuje žádný scénář, v němž by vznikly akceptovatelné průsečíky jak pro Kreml, tak pro Ukrajinu,“ podotýká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Filip Scherf, špičkový odborník na Rusko, který přednáší na skotské University of St Andrews.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Ondřejem Kundrou o sabotáži na polské železniční trati, stopách vedoucích do Ruska a možných motivech. Ptal se Štěpán Sedláček.Železniční trať na východě Polska mezi Varšavou a Lublinem o víkendu poškodila exploze. Nikdo nebyl zraněn. Za sabotáží podle polských úřadů stojí ruské tajné služby. Polský premiér Donald Tusk dnes v polském parlamentu sdělil podrobnosti s tím, že dva podezřelí lidé s ukrajinským občanstvím po sabotáži odcestovali pryč z Polska. Kreml dnes v reakci obvinil Polsko z rusofobie. Co za možným ruským útokem na trať bylo za motiv a jak to souvisí s dalšími aktivitami Ruska po Evropě? Nejen o tom mluví Ondřej Kundra ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu.

Na téma ruské agrese na Ukrajině je v programovém prohlášení zřejmě nastupující vlády jedna věta. Text nezmiňuje Rusko ani cílové procento HDP, které má nastupující vláda v úmyslu do obrany Česka investovat. „Obrana asi není na předním místě veřejných politik, kterými se chce možná vláda Andreje Babiše (ANO) prioritně zabývat. Ale bezpečnostní situace donutí jakoukoli příští vládu, aby do obrany investovala,“ říká bezpečnostní analytik CEVRO Institutu Jan Jireš.

Na téma ruské agrese na Ukrajině je v programovém prohlášení zřejmě nastupující vlády jedna věta. Text nezmiňuje Rusko ani cílové procento HDP, které má nastupující vláda v úmyslu do obrany Česka investovat. „Obrana asi není na předním místě veřejných politik, kterými se chce možná vláda Andreje Babiše (ANO) prioritně zabývat. Ale bezpečnostní situace donutí jakoukoli příští vládu, aby do obrany investovala,“ říká bezpečnostní analytik CEVRO Institutu Jan Jireš.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že je třeba po 33 letech obnovit testování jaderných zbraní. „Nadzemní testy s apokalyptickým hřibem, jak jsme to znali z prvních dekád studené války, podle mě vůbec nehrozí. Ani omylem,“ ujišťuje v pořadu Osobnost Plus Vlastislav Bříza, expert na mezinárodní vztahy a bezpečnostní otázky Univerzity Karlovy. Trumpovo prohlášení označuje za vzkaz Rusku a Číně a připomíná, že ani tyto velmoci netestují zbraně nadzemí a s oním hřibem.

Ukrajinští vojáci vedou těžký boj o město Pokrovsk na východě země. Podle reportéra serveru Seznam Zprávy Martina Nováka město dříve nebo později padne. „Scénáře dobývání se opakují. Jakmile do nějakého města Rusové proniknou, tak díky své početní převaze uspějí a Ukrajinci se stáhnou. Jim pak už bude zbývat poslední velká obranná linie na Donbasu,“ přibližuje v pořadu Interview Plus.

Připomene Havlovu Žebráckou operu, která měla svou světovou premiéru před padesáti lety. A věnovat se bude také filmu Nepela a nové inscenaci Činoherního klubu Fernando Krapp mi napsal dopis. Připravila Michaela Vetešková.

Americký prezident Donald Trump na závěr své úspěšné několikadenní cesty po Asii nařídil ministerstvu obrany USA, aby okamžitě obnovilo testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Trump to oznámil na své sociální síti poté, co ruský prezident Vladimir Putin ve středu prohlásil, že Rusko úspěšně otestovalo další zbraň s jaderným pohonem zvanou Poseidon, která je schopna nést jadernou hlavici.