Podcasts about Rusko

Evropská unie si dala v úterý práci, aby bylo vidět, jak nesmírně jí leží na srdci Ukrajina a její zápas s ruskou agresí. Při příležitosti 4. výročí invaze se mimořádně sešel Evropský parlament a k jeho členům promluvil na dálku prezident Zelenskyj. Poslanci pak schválili drtivou většinou rezoluci, která ostře odsuzuje Rusko a vyzývá evropské vlády k další podpoře Ukrajiny, jejíž budoucnost vidí jednoznačně v Evropské unii.

Vláda nemá v programovém prohlášení nic o válce na Ukrajině, protože chce řešit každodenní život českých spoluobčanů. Po posledním jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). „Co jiného je pro každodenní život českých občanů důležitější než bezpečnost? K čemu nám bude zvýšená životní úroveň o pár procent, když bude neustále ohrožená tím, že Rusko porazí Ukrajinu? Pak by lidé mohli přijít o všechno,“ ptá se v Osobnosti Plus poradce prezidenta a politolog Jiří Pehe.

Robert Fico sa správa ako spolumajiteľ maďarskej rafinérie a nie ako premiér zastupujúci záujmy slovenských občanov. Kto si chce kúpiť lacnejší benzín a naftu, musí ísť do Česka, kde sa už dávno od ruských zdrojov odpojili, hovorí predseda opozičných Demokratov Jaroslav Naď. V župných a komunálnych voľbách bude spolupracovať s ostatnými opozičnými stranami a navzájom si podporovať kandidátov. V Bratislave nevidí nikoho lepšieho ako Matúša Valla. Kedy odovzdajú podpisy pod referendum?V podcaste s Jaroslavom Naďom sa dozviete:– od 1. minúty – že odpájať elektrinu ukrajinským civilom je sadizmus;– po 2:00 – čo hovorí na to, že Tibor Gašpar chce využiť ruské bombardovanie civilistov na posilnenie našej rokovacej pozície;– po 3:20 – že Robert Fico určite po stretnutí s Trumpom neprecitol;– od 5:00 – že Fico buď porušil zákon alebo klamal;– po 5:50 – ako Ukrajina chce opraviť ropovod, ale Rusi bombardujú technikov;– od 6:30 – že Robert Fico sa správa ako spolumajiteľ maďarskej rafinérie;– po 7:00 – prečo Slovnaft po stámiliónových investíciách do diverzifikácie stále potrebuje ruskú ropu;– od 7:30 – prečo sme neboli schopní sa odpojiť od ruskej ropy;– po 9:00 – či je vojna na Ukrajine zaseknutá a či má vojenské riešenie;– od 10:00 – ako je nepochopiteľné obviňovať napadnutú krajinu za vlastnú obranu;– po 11:30 – ako dlho ešte Rusko bude schopné viesť vojnu;– od 13:00 – kde spravili západné krajiny chybu pri Ukrajine;– po 14:00 – že Rusko sa nechce dohodnúť, Ukrajina áno;– od 15:45 – ako si treba preložiť prejav amerického ministra zahraničných vecí Rubia do ľudskej reči;– po 18:00 – či klamanie Roberta Fica svojim vlastným voličom nie je vlastne na pochvalu, keď v skutočnosti nezruší obrannú dohodu s USA;– od 20:00 – ako sa nedokázal ani pozerať na generálneho prokurátora Žilinku;– po 22:00 – v akom stave sú jeho trestné stíhania a či Žilinka zastavil politické objednávky;– od 24:00 – že od Ľuboša Blahu sa bude snažiť vysúdiť 100-tisíc eur;– po 25:00 – či nesľuboval politickú pomstu cez políciu;– od 26:30 – či mali Juraja Cintulu súdiť za terorizmus alebo za vraždu;– po 28:00 – akú stratégiu zvolia Demokrati v spolupráci s inými opozičnými stranami;– od 32:00 – či by sedel vo vláde s predsedom Maďarskej aliancie Gubíkom, s ktorým sa stretol;– po 33:30 – či budú Demokrati cieliť aj na maďarských voličov;– od 34:00 – že Štefan Hamran kedysi tvrdil, že ho skôr budú voliť v Žiline ako Maďari;– okolo 35:00 – kedy Demokrati odovzdajú petíciu pod referendum;– po 36:00 – aký postup čaká od prezidenta Pellegriniho pri vypísaní referenda.

Vláda nemá v programovém prohlášení nic o válce na Ukrajině, protože chce řešit každodenní život českých spoluobčanů. Po posledním jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). „Co jiného je pro každodenní život českých občanů důležitější než bezpečnost? K čemu nám bude zvýšená životní úroveň o pár procent, když bude neustále ohrožená tím, že Rusko porazí Ukrajinu? Pak by lidé mohli přijít o všechno,“ ptá se v Osobnosti Plus poradce prezidenta a politolog Jiří Pehe.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Uplynuli 4 roky odkedy sa Európa zobudila do reality, ktorú si odvtedy nepripúšťala. Rusko spustilo plnohodnotnú inváziu na Ukrajinu a začal najväčší vojenský konflikt na kontinente od konca 2. svetovej vojny. Ukrajina mala podľa mnohých padnúť do niekoľkých dní, nestalo sa to a vojna pokračuje do dnes. Do dnešnej časti relácie Analýzy 24 s Lenkou Ježovou prijali pozvanie odborník na zahraničnú politiku Pavol Demeš a veľvyslankyňa EÚ na Ukrajine Katarína Mathernová.

Na ráno 24. februára 2022 zabudne asi len málokto. Obavy, že Rusko napadne Ukrajinu, sa naplnili. Armáda prišla z Ruska, obsadených ukrajinských území aj z Bieloruska. Od vtedy čelia Ukrajinci a Ukrajinky tisícom útokov a za cenu veľkých strát stále odolávajú. Ruský postup je pomalý, no Vladimir Putin ešte nie je vyčerpaný natoľko, aby to vzdal. No a Slovensko? To si pre Ukrajincov pripravilo špeciálny dar k výročiu. Nikola Šuliková Bajánová sa o téme rozpráva s expertkou na Ukrajinu a výskumníčkou think-tanku Európska rada pre zahraničné vzťahy Janou Kobzovou. Zdroje zvukov: BBC, YouTube/SMER-SD Odporúčanie: Stále platí, že Ukrajinci potrebujú aj našu pomoc. Zbierok, cez ktoré tak vieme urobiť, je niekoľko a objavujú sa aj nové. Mojím odporúčaním preto dnes je, aby sme pokračovali vo finančnej podpore tých, ktorí bojujú aj za našu slobodu. Na to, prosím, nezabúdajme. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

1. Špeciálna vojenská katastrofa 2. Elektrina na Ukrajinu tečie, ale menej ako zvyčajne 3. Whistleblower zachránil štátu milióny, pomohol odhaliť kartel dodávateľov liekov

Ropa a plyn financujú ruské zabíjanie na Ukrajine a ich kúpa predlžuje vojnu. Rusko totiž bude viesť vojnu, kým na ňu bude mať peniaze, hovorí ukrajinský veľvyslanec na Slovensku Myroslav Kastran. Ukrajinská a slovenská bezpečnosť je podľa neho jeden celok, a Slováci tak pomocou Ukrajine investujú aj do seba. Na opravu ropovodu, poškodeného ruským bombardovaním, treba čas aj náhradné diely. Situácia sa zrejme bude musieť vyriešiť aj s pomocou Európskej únie.V podcaste s ukrajinským veľvyslancom na Slovensku Myroslavom Kastranom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ruské útoky na civilnú infraštruktúru sú terorizmus a takto poškodili aj ropovod;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 1:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Ukrajinci informovali o prebiehajúcich prácach a ponúkli Slovensku tranzit neruskej ropy;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 2:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že na opravu ropovodu sú potrebné náhradné diely a čas;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 3:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ropa a plyn financujú ruské zabíjanie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 4:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kto musí rokovať, aby sa situácia vyriešila;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 4:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že dodávky elektriny Ukrajine zrejme prevezmú Poľsko a Rumunsko;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 5:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v akej fáze je vojna a medzinárodná situácia okolo Ukrajiny;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Rusko nemá záujem ukončiť vojnu a boje budú trvať, kým na ňu bude mať dosť peňazí;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 11:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od čoho Ukrajina pri rokovaniach určite neustúpi;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 13:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako by mali vyzerať bezpečnostné záruky pre Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 14:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ruská propaganda niekomu v Európe vyhovuje, ale je lživá;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 17:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Ukrajinci nechcú len koniec vojny, ale aj to, aby sa nezopakovala;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 18:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Ukrajina dnes vykonáva prácu, pre ktorú bolo založené NATO;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 18:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo by NATO s Ukrajinou bolo silnejšie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 21:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Rusko chystá ďalšie rozširovanie armády, ktoré bude hrozbou aj pre Európu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 22:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Slovensko stále pomáha Ukrajine;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 24:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že investícia Slovenska do bezpečnosti Ukrajiny je win-win situácia, lebo naša bezpečnosť je jeden celok;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 27:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo ukrajinskí utečenci viac pomáhajú, ako nás stoja;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 30:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa ukrajinskí utečenci chcú po vojne vrátiť na Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 33:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako bude vyzerať spolupráca Slovenska s Ukrajinou po aktuálnom konflikte;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 34:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ukrajinské rúry budú slúžiť aj Slovensku, ale už nie na transport ruskej ropy.

Ropa a plyn financujú ruské zabíjanie na Ukrajine a ich kúpa predlžuje vojnu. Rusko totiž bude viesť vojnu, kým na ňu bude mať peniaze, hovorí ukrajinský veľvyslanec na Slovensku Myroslav Kastran. Ukrajinská a slovenská bezpečnosť je podľa neho jeden celok, a Slováci tak pomocou Ukrajine investujú aj do seba. Na opravu ropovodu, poškodeného ruským bombardovaním, treba čas aj náhradné diely. Situácia sa zrejme bude musieť vyriešiť aj s pomocou Európskej únie.V podcaste s ukrajinským veľvyslancom na Slovensku Myroslavom Kastranom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ruské útoky na civilnú infraštruktúru sú terorizmus a takto poškodili aj ropovod;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 1:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Ukrajinci informovali o prebiehajúcich prácach a ponúkli Slovensku tranzit neruskej ropy;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 2:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že na opravu ropovodu sú potrebné náhradné diely a čas;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 3:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ropa a plyn financujú ruské zabíjanie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 4:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kto musí rokovať, aby sa situácia vyriešila;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 4:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že dodávky elektriny Ukrajine zrejme prevezmú Poľsko a Rumunsko;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 5:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v akej fáze je vojna a medzinárodná situácia okolo Ukrajiny;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Rusko nemá záujem ukončiť vojnu a boje budú trvať, kým na ňu bude mať dosť peňazí;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 11:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od čoho Ukrajina pri rokovaniach určite neustúpi;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 13:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako by mali vyzerať bezpečnostné záruky pre Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 14:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ruská propaganda niekomu v Európe vyhovuje, ale je lživá;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 17:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Ukrajinci nechcú len koniec vojny, ale aj to, aby sa nezopakovala;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 18:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Ukrajina dnes vykonáva prácu, pre ktorú bolo založené NATO;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 18:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo by NATO s Ukrajinou bolo silnejšie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 21:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Rusko chystá ďalšie rozširovanie armády, ktoré bude hrozbou aj pre Európu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 22:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Slovensko stále pomáha Ukrajine;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 24:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že investícia Slovenska do bezpečnosti Ukrajiny je win-win situácia, lebo naša bezpečnosť je jeden celok;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 27:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo ukrajinskí utečenci viac pomáhajú, ako nás stoja;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 30:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa ukrajinskí utečenci chcú po vojne vrátiť na Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 33:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako bude vyzerať spolupráca Slovenska s Ukrajinou po aktuálnom konflikte;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 34:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ukrajinské rúry budú slúžiť aj Slovensku, ale už nie na transport ruskej ropy.

Od začátku rozsáhlé ruské invaze dnes uplynuly čtyři roky. Jen přímé škody na Ukrajině dosáhly skoro 200 miliard dolarů, silně přitom byla postižena energetika a byty. Civilisté by se neobešli bez humanitární pomoci, zejména dodávek generátorů. Hostem výroční Zbytečné války je proto regionální ředitel Člověka v tísni pro Východní partnerství Petr Drbohlav. Přímo z Ukrajiny se připojil i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.

"Rusko-ukrajinská válka hned tak neskončí", řekl v Pressklubu Frekvence 1 generál v záloze František Mičánek z CEVRO univerzity. S Romanou Navarovou si připomněli 4. výročí od napadení Ukrajiny Ruskem. Blíž k cíli k vítězství není v rusko-ukrajinském konfliktu nikdo, dodal. Poslechněte si záznam pořadu.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Zajtra to už budú štyri roky krvavej plnoformátovej Ruskej vojny na Ukrajine. Počet mŕtvych alebo zranených sa šplhá k dvom miliónom vojakov a desiatkam tisícom civilistov. Rusi však svoje krvavé ťaženie stále nechcú zastaviť, bombami a dronmi útočia na civilistov, bytovky, zdroje tepla či elektriny pre bežných ľudí.Potom čo Spojené štáty na čele s Donaldom Trumpom otočili, hlavným podporovateľom Ukrajiny je Európska únia. Slovenská vláda však svojmu susedovi odmieta pomáhať s ich obranou a po tom, čo Rusi zbombardovali časť ropovodu Družba, sa premiér Ukrajine vyhráža, že im zastavíme núdzové dodávky elektriny.Aký je Slovensko sused a partner spojencov ak premiér tak často a ostro kritizuje Európsku úniu a jej predstaviteľov, ak sa odmietame odstrihnúť od ruskej ropy a plynu? Prečo proti nám únia vedie infringementy pre novelu ústavy či rušenie Úradu na ochranu oznamovateľov? Čo znamená že máme zablokovanú platbu z plánu obnovy? A ako vôbec vyzerá naša komunikácia s Európskou komisiou?Braňo Závodský sa rozprával s vedúcim Zastúpenia Európskej komisie na Slovensku Petrom Stanom.

1. Súd zrušil Trumpove clá, no nie všetky a prídu ďalšie 2. Rusko trpí vo vojne a trpieť bude aj v mieri 3. Fico sa vyhráža, že zastaví elektrinu Ukrajine. Pomohol by tým Rusom 4. Prečerpávacie elektrárne budú čoraz žiadanejšie 5. Na Záhorí potvrdili vtáčiu chrípku a nezamestnanosť rastie

Ukrajina se už čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Zatímco tvrdé boje a útoky na civilisty pokračují, rozhovory o ukončení války se i přes snahu Američanů nikam neposunuly. Vydrží napadená země další rok krveprolití?Hostem Ptám se já byl bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Rusko-ukrajinské rozhovory zprostředkované Spojenými státy podle amerického prezidenta Donalda Trumpa přiblížily vyhlídky, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je docela blízko. Trump to prohlásil minulý týden. Podobná tvrzení od něj zaznívají v posledních měsících opakovaně. Navzdory tomu, že jednání se stále výrazně neposunula. Ruský vládce Vladimir Putin si jako podmínku pro příměří klade i to, aby Kyjev stáhl ukrajinské vojáky ze strategicky důležitých míst, které Rusko nedokázalo dobýt. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ale přesvědčen, že tento ústupek by Putina uspokojil jen na chvíli, než by znovu nabral sílu a pokračoval ve válce.Šéfové evropských špionážních agentur oslovených Reuters zároveň upozorňují, že Rusko nechce válku rychle ukončit. Moskva podle nich využívá rozhovorů k prosazení zmírnění sankcí a uzavření obchodních dohod s USA. Rozhovory, jejichž poslední kolo se konalo minulý týden v  Ženevě, označili za „vyjednávací divadlo“.„Myslím, že Donald Trump a jeho lidé podcenili Rusko a ruskou snahu si Ukrajinu podrobit a to, že válka je pro ně odkaz Vladimíra Putina jakožto velkého dobyvatele,“ řekl v Ptám se já bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Byl bych rád, kdyby se Donald Trump opravdu soustředil a kdyby zatlačil na Rusko. Protože si myslím, že ještě zatlačit může a že by to pomohlo. Ale může se také samozřejmě stát, že Donald Trump si řekne, že už tomu věnoval dostatek času a že to v tuto chvíli nechává na druhé koleji,“ dodal Pojar. Co všechno brání konci války? Na co se letos i v dalších letech musíme připravit my? A jaké výzvy čekají českou vládu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ruská propaganda se dlouhodobě snaží ovlivňovat veřejné mínění nejen doma, ale i v zahraničí. Jedním z témat, která Kreml prezentuje, je zacházení ukrajinské armády s ruskými válečnými zajatci. Rusové například tvrdí, že Ukrajinci své zajatce mučí. „Cílem ruské propagandy je odradit jejich vojáky od kapitulace a zároveň šířit negativní obraz Ukrajiny doma i v zahraničí,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus Tomáš Dvořák, autor blogu Dnes na Ukrajině.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vražedný toxin. Vzácný žabí jed. Právě ten otrávil a zabil tvář ruské opozice – Alexeje Navalného. Tvrdí to pětice evropských zemí. Jak se Rusko stalo velmocí travičů s arzenálem chemických zbraní? Řekne Lukáš Górecki, toxikolog z Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenija je že nekaj mesecev v primežu predvolilnih obračunov, šele danes pa se začenja uradna kampanja pred marčevskimi volitvami. Do konca dneva se je mogoče prijaviti za glasovanje iz tujine, izteka se tudi rok za oddajo kandidatnih list. Direktor državne volilne komisije Igor Zorčič napoveduje, da bodo ustreznost prijavljenih kandidatov preverili do drugega marca. Stranke in liste morajo prijaviti tudi namenske transakcijske račune. Ostali poudarki oddaje: - Na prvem zasedanju Odbora za mir približno 20 držav udeleženk. - Rusko-ukrajinska pogajanja znova brez vidnega napredka. - Po kristjanih tudi muslimani začeli postni čas.

Vražedný toxin. Vzácný žabí jed. Právě ten otrávil a zabil tvář ruské opozice – Alexeje Navalného. Tvrdí to pětice evropských zemí. Jak se Rusko stalo velmocí travičů s arzenálem chemických zbraní? Řekne Lukáš Górecki, toxikolog z Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany. Ptá se Matěj Skalický.

Vražedný toxin. Vzácný žabí jed. Právě ten otrávil a zabil tvář ruské opozice – Alexeje Navalného. Tvrdí to pětice evropských zemí. Jak se Rusko stalo velmocí travičů s arzenálem chemických zbraní? Řekne Lukáš Górecki, toxikolog z Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany. Ptá se Matěj Skalický.

1. Len aby Rusko v hanbe nezostalo. 2. Fico ohlasuje humbug, v skutočnosti sa bude šikanovať. 3. Svojbytne – uvidíme, kam nás to zaveje

Od velkého ruského útoku na Ukrajinu uplynou brzy čtyři roky. Napadená země se stále brání ruské přesile, současně ale čelí tlaku, aby agresorovi ustoupila. Ukázala to i mnichovská bezpečnostní konference, kde otevřeně zaznělo, že starý řád skončil a Ukrajina je první obětí toho nového. Takový pohled ale v podcastu Zbytečná válka popřel bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Podle něj je Ukrajina obětí ruské agrese, které se nezamezilo včas.

Severná Amerika: Ďalší škandál ICE Latinská Amerika: Trump škrtí kubánsky režim Ázia: Veľký triumf japonskej premiérky Afrika: Americkí vojaci v Nigérii

Červený kříž je často spojován s odběry krve nebo výukou první pomoci. Klíčovou roli však hraje v ozbrojených a válečných konfliktech, kterých přibývá a je otázkou, jestli má dostatečné kapacity je zvládat. V podcastu Zbytečná válka o tom mluvil prezident Českého červeného kříže Marek Jukl. Upozornil přitom, že Evropa dlouho žila v iluzi, že žádná válka nepřijde.

Hostia: Peter Kalivoda (poslanec NR SR; Hlas-SD) a Ivan Štefunko (poslanec NR SR; PS). Súčasná situácia: Nerozhodnosť Únie v niektorých otázkach, podpora podnikateľského prostredia v rámci EÚ, rôzne politiky rôznych krajín, spoločné záujmy a akcieschopnosť Únie smerom navonok, EÚ na globálnom poli, priemyselné kapacity v kľúčových oblastiach – agrosektor, obranyschopnosť, geopolitické rozloženie síl, spoločný postup členských krajín, rokovania na pôde európskeho parlamentu, nosné témy a vyjadrenia). Vzťahy EÚ smerom von: Reakcie EÚ na politiku Spojených štátov amerických, ďalšie veľmoci – Čína, Rusko a podobne, ako pôsobenie Únie reformovať, aby bola silnejším hráčom na globálnom poli, obchodná stratégia, viaceré opatrenia a hľadanie nových možností, konsenzuálne prijímanie opatrení, ako má vyzerať moderné spoločenstvo v súčasnom svete, čo všetko treba zmeniť? | Konkurencieschopnosť Európskej únie. | Moderuje: Soňa Mačor Otajovičová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Jsme středopravé uskupení s jasným ukotvením v evropských strukturách a na Západě. V nedělní Partii na CNN Prima NEWS to řekl jihočeský hejtman a zakladatel hnutí Naše Česko Martin Kuba. Bývalý dlouholetý člen ODS zároveň důrazně odmítl jakékoliv proruské tendence a rovněž se vymezil proti politice vládní SPD. V případě sporu Motoristů s Pražským hradem se pak postavil na stranu prezidenta Petra Pavla.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Celou epizodu najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloMaďarský premiér Viktor Orbán čelí po šestnácti letech neobvyklé situaci. Hrozí mu, že prohraje parlamentní volby. Je to ale vůbec možné? A co se stane pak? Odpovídá další epizoda podcastu Dobrovský&Šídlo s exkluzivním hostem: bývalým slovenským velvyslancem v Budapešti Rastislavem KáčeremČlánek k této epizodě

Debata Respektu s expremiérem o české pomoci Ukrajině, o tom, co neřekl ani svým blízkým a čeho se obává za čtyři roky. Moderovali Ondřej Kundra a Tomáš Brolík. Jak vypadal první rozhovor mezi českým premiérem Petrem Filou a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským krátce po začátku ruské invaze? Co se dělo v zákulisí první utajované cesty evropských politiků vlakem do obleženého Kyjeva? Jak se rodila muniční iniciativa? Neposílila válka přilš vliv českých zbrojařů jako je Michal Strnad? Proč minulá vláda neposkytla Ukrajině čtyři letouny L-159? Měla by Ukrajina odevzdat kvůli dosažení míru část území, jak chce Rusko? Andrej Babiš vládne s populisty a extremisty. Neměla by ODS přemýšlet kvůli geopolitické situaci k přehodnocení svého pohledu na vládnutí s ANO? Není čas vstoupit do Babišovy vlády, nebo ji alespoň tolerovat? Nejen na to odpovídal v debatě bývalý premiér Petr Fiala z ODS. Diskusi v brněnském Divadle Husa na provázku moderovali zástupci šéfredaktora Tomáš Brolík a Ondřej Kundra.

Ukrajina a Rusko za přítomnosti zástupců USA pokračují v jednání o budoucím míru. Podle Moskvy se postoje obou zemí sblížily, i když ne ve složitějších otázkách. Prezident Volodymyr Zelenskyj ale v rozhovoru, který s ním přímo v prezidentském paláci v Kyjevě vedl šéfredaktor stanice ČRo Plus Josef Pazderka, zdůraznil naprostou nutnost věrohodných bezpečnostních záruk. Co dalšího Pazderka na místě viděl a slyšel? A jak spletitá podle něj bude cesta k míru?  Host: Josef Pazderka - šéfredaktor Českého rozhlasu Plus a spoluautor podcastu Na Východ!Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Zeitgeist #5 s Ondřejem Kundrou a Tomášem Brolíkem o čtyřech letech velké války i jednáních o míru mezi Ukrajinou a Ruskem v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček. Americký prezident Donald Trump avizoval, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem dohodl, že se týden Rusko zdrží útoků na ukrajinskou energetickou soustavu. Kreml dohodu nepotvrdil. A podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského naopak útoky zesílily a Rusko vyslalo desítky raket a stovky dronů.„Jednalo se o záměrný útok na energetickou infrastrukturu, při kterém bylo použito rekordní množství balistických raket. Ruská armáda ve skutečnosti využila návrh USA na krátkodobé zastavení útoků nikoli k podpoře diplomacie, ale k nahromadění raket a počkala si na nejchladnější dny v roce, kdy teploty na řadě míst Ukrajiny klesají pod -20 °C,“ uvedl ukrajinský premiér v příspěvku na síti X. Do jakého bodu válka na Ukrajině dospěla po bezmála čtyřech letech od začátku velké invaze a stovkách tisíc mrtvých ? Co čekat a nečekat od trojstranných jednáních o míru mezi USA, Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí? A jak jsou na tom po obměně vlád česko-ukrajinské vztahy? Nejen o tom debatují Ondřej Kundra a Tomáš Brolík po návratu z reportážní cesty na Ukrajinu se Štěpánem Sedláčkem. Zazní také zhodnocení analytika Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Další čtení a poslech k tématu:Russia's Grinding War in Ukraine (Zmíněná analýza CSIS s odhadovanými ztrátami na obou stranách)https://www.csis.org/analysis/russias-grinding-war-ukraine Synka mohou Rusové zabít, ale jsme tady doma. Příběhy lidí, kteří se rozhodli své děti vychovat na dohled válce https://www.respekt.cz/zahranici/synka-mohou-zabit-ale-je-tady-doma-pribehy-lidi-kteri-se-rozhodli-sve-deti-vychovat-na-dohled-valceMotoristé a SPD nasadili bitevníky L-159 proti prezidentovihttps://www.respekt.cz/cesko/motoriste-a-spd-nasadili-bitevniky-l-159-proti-prezidentoviPorošenko pro Respekt: S Trumpem musí Ukrajina jednat jinak. S bývalým ukrajinským prezidentem o tom, co může donutit Putina, aby přestal válčithttps://www.respekt.cz/zahranici/porosenko-pro-respekt-s-trumpem-musi-ukrajina-jednat-jinakZa hodiny ukrajinštiny je můžou poslat do děcáku. A stejně na ně chodí : Respekt byl u tajné online výuky ukrajinských dětí na okupovaných územích https://www.respekt.cz/zahranici/za-hodiny-ukrajinstiny-je-muzou-poslat-do-decaku-a-stejne-na-ne-chodiUkrajinští veteráni hledají nový život po návratu ze zákopů – a našli ho v kabanosu nebo opravených ikonáchhttps://www.respekt.cz/zahranici/ukrajinsti-veterani-hledaji-novy-zivot-po-navratu-ze-zakopu-a-nasli-ho-v-kabanosu-nebo-opravenych-ikonachVelitel speciálních operací Wolfborn: V noci jsme pronikli do zákopů a od Rusů je vyčistili: S ukrajinským velitelem dobrovolnického praporu o tajných akcích proti ruské armáděhttps://www.respekt.cz/zahranici/velitel-specialnich-operaci-wolfborn-v-noci-jsme-pronikli-do-zakopu-a-od-rusu-je-vycistili

Rusko se snaží přelstít přírodu a vrací se k staronovému plánu – obracení ruských řek. Cílem je odvést části některých sibiřských vodních toků ze severního směru, kam přirozeně plynou, na jih. Podle historika Petra Hlaváčka má velkolepý plán hlavně posílit domácí hrdost. „Rusové by do toho projektu vůbec neměli jít,“ hodnotí v Leonardu Plus hydrolog a geograf Bohumír Janský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nepomáhat Ukrajině je riskantní, protože Rusko by po pádu naší země mohlo pokračovat ve válce, říká v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Odpovídal i na otázky, zda věří v pokračování pomoci své zemi po změně vlády v Česku. „Jsem obyvatelům České republiky nesmírně vděčný,“ podotýká.

Rusko chcelo dobyť Ukrajinu za tri dni, dobýja ju štyri roky. Ukrajina štyri roky trpí a bojuje o svoju existenciu v otvorenej a krvavej plnoformátovej vojne. Putin útočí na civilistov, bytovky, kde trpia rodiny s deťmi aj starí ľudia. Americký prezident tvrdí, že mu Putin sľúbil týždeň neútočiť na Kyjev.Čo si o takýchto rečiach myslia ľudia v Kyjeve, ktorý tam mrznú bez tepla a elektriny, pretože im Rusi ničia energetické zdroje a infraštruktúru? A aký je život ukrajinských obrancov v bunkroch a zákopoch? Ako prežívajú túto krutú zimu?Ako sa zmenila vojna, ak Rusi síce nie sú schopní dobiť Ukrajinu, no poučili sa o dronovom boji? Ako sa pred nimi chránia vojaci ale aj civilisti a humanitárni pracovníci, ktorých drony hľadajú a vraždia? Čo v tejto situácii Ukrajine naozaj pomáha? Je slovenská zbierka Teplo pre Ukrajinu na generátory úspešná?Braňo Závodský sa rozprával s vojnovým reportérom Tomášom Forróm, ktorý sa práve vrátil so svojej ďalšej cesty na bojových líniách, na fronte.

Nepomáhat Ukrajině je riskantní, protože Rusko by po pádu naší země mohlo pokračovat ve válce, říká v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Odpovídal i na otázky, zda věří v pokračování pomoci své zemi po změně vlády v Česku. „Jsem obyvatelům České republiky nesmírně vděčný,“ podotýká.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Noční teploty v Kyjevě klesají hluboko pod nulu a Rusové využívají mrazy jako zbraň. Desítky tisíc domácností si po ničivých náletech ruských dronů a raket nemůže zatopit ani posvítit nebo ohřát jídlo. „Vladimir Putin vždy vyhlašoval, že cílem útoků jsou vojenské síly. V Kyjevě ale žádné vojenské síly nemáme, Rusko napadá naši civilní infrastrukturu. Hlavním cílem je přivést společnost do deprese a zlomit vůli k odporu,“ říká v Interview Plus kyjevský starosta Vitalij Kličko.

Noční teploty v Kyjevě klesají hluboko pod nulu a Rusové využívají mrazy jako zbraň. Desítky tisíc domácností si po ničivých náletech ruských dronů a raket nemůže zatopit ani posvítit nebo ohřát jídlo. „Vladimir Putin vždy vyhlašoval, že cílem útoků jsou vojenské síly. V Kyjevě ale žádné vojenské síly nemáme, Rusko napadá naši civilní infrastrukturu. Hlavním cílem je přivést společnost do deprese a zlomit vůli k odporu,“ říká v Interview Plus kyjevský starosta Vitalij Kličko.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pol milióna eur za tri dni. Na teplo pre napadnutú Ukrajinu. Od jedenásťtisíc Slovákov, či presnejšie obyvateľov Slovenska. Zareagovali na výzvu diplomatickej misie Kyjeva u nás, ktorá sa spojila s viacerými mimovládkami, aby sme pomohli susedom v núdzi.V akútnej núdzi, ktorú už štvrtý rok prináša vojna a aktuálne severské mrazy. Ruský agresor si robí zo zimy zbraň a z ničenia ukrajinskej energosústavy stratégiu teroru.Najnovšia solidarita Slovákov sa na Ukrajine premení na teplo a svetlo pre obytné domy, nemocnice, školy, krízové centra a verejné inštitúcie. Veľvyslanec Myroslav Kastran pri nej hovorí o „nádeji pre milióny“ Ukrajincov.Na túto nádej sa dnes pozrieme s Marianom Kulichom z občianskeho združenia Mier Ukrajine, ktoré je medzi organizátormi zbierky.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Pol milióna eur za tri dni. Na teplo pre napadnutú Ukrajinu. Od jedenásťtisíc Slovákov, či presnejšie obyvateľov Slovenska. Zareagovali na výzvu diplomatickej misie Kyjeva u nás, ktorá sa spojila s viacerými mimovládkami, aby sme pomohli susedom v núdzi.V akútnej núdzi, ktorú už štvrtý rok prináša vojna a aktuálne severské mrazy. Ruský agresor si robí zo zimy zbraň a z ničenia ukrajinskej energosústavy stratégiu teroru.Najnovšia solidarita Slovákov sa na Ukrajine premení na teplo a svetlo pre obytné domy, nemocnice, školy, krízové centra a verejné inštitúcie. Veľvyslanec Myroslav Kastran pri nej hovorí o „nádeji pre milióny“ Ukrajincov.Na túto nádej sa dnes pozrieme s Marianom Kulichom z občianskeho združenia Mier Ukrajine, ktoré je medzi organizátormi zbierky.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ukrajina zažívá nejtěžší válečnou zimu. Rusko využívá teplot hluboko pod bodem mrazu a pokouší se soustředěnými údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře srazit obyvatele Kyjeva a dalších měst na kolena. Jak to zvládají?Host: Andrij Dichtjarenko - šéfredaktor ukrajinského serveru Realna GazetaČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Z toho, čím sa Rusi chvália netreba mať strach, to je len zastrašujúca propaganda, obavu mám z toho, o čom nevieme, hovorí expert na bezpečnosť a jadrové zbrane Andrej Žiarovský. Európa má podľa neho dostatočný potenciál nahradiť jadrový dáždnik USA. Achilovkou sú však spravodajské a špionážne informácie. A skutočne sa premiér Fico zaviazal k výstavbe jadrovej elektrárne Američanmi?Slovensko podpísalo s americkou vládou rámcovú dohodu o spolupráci v oblasti jadrovej energetiky. Vláda síce zdôraznila, že podpísaná dohoda nie je záväzkom postaviť jadrovú elektráreň americkou spoločnosťou Westinghouse, ale premiér v tejto téme už dlhodobo presadzuje strategickú spoluprácu s USA. Cieľom je zabezpečenie energetickej suverenity a tak by podľa Roberta Fica mala byť nová jadrová elektráreň plne vo vlastníctve slovenského štátu. Odhadované náklady na výstavbu sa šplhajú až k sume 15. Miliárd. Odpovede na legitímne a relevantné otázky prečo sa vláda vyhla transparentnej súťaži a ako vlastne bude vyzerať ekonomika celej tejto skutočne obrovskej investície zatiaľ nepoznáme pretože vláda to zatiaľ jasne nevysvetlila.Zo zadaných špecifikácií - teda požadovanej technológie a výkonu vyplýva, že jediným možným riešením je iba reaktor Westighousu. Komunikácií vlády nerozumiem pretože tu niet ozaj čo skrývať tvrdí Andrej Žiarovský.Potrebuje Slovensko novú jadrovú elektráreň a zaviazala sa vláda podpisom dohody ku konkrétnej zákazke od američanov? Nakoľko to bude pre tento štát výhodná investícia a neexistujú aj iné a lacnejšie riešenia?No a pri jadre, tentoraz však už nie pri jeho mierovej podobe ešte ostaneme. Krach medzinárodného práva a kolaps geopolitického poriadku čoraz viac otvárajú otázky aj o možnej hrozbe jadrovej vojny. Minimálne putinovo Rusko a jeho propagandisti nukleárnou kataklizmou Európe vyhrážaj na pravidelnej báze. Treba brať tieto ruské vyhrážky skutočne vážne a dokážeme si poradiť aj bez jadrového dáždnika Spojených štátov? Nakoľko je vôbec hrozba jadrového konfliktu reálna a je Slovensko – a jeho obyvatelia, na tento typ ohrozenia reálne pripravené? Strategického jadrového arzenálu sa obávam najmenej, najviac sa bojím obnovenia rakiet stredného doletu, ktoré sa nám dnes opäť vracajú do obehu. Pokiaľ Rusko väzí vo vojne na Ukrajine, voči Európe sa na nič nezmôže, pripomína expert. Témy pre Andreja Žiarovského, energetického a bezpečnostného experta KDH, ako i riaditeľa pre strategický rozvoj jadrovej firmy VUJE. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Z toho, čím sa Rusi chvália netreba mať strach, to je len zastrašujúca propaganda, obavu mám z toho, o čom nevieme, hovorí expert na bezpečnosť a jadrové zbrane Andrej Žiarovský. Európa má podľa neho dostatočný potenciál nahradiť jadrový dáždnik USA. Achilovkou sú však spravodajské a špionážne informácie. A skutočne sa premiér Fico zaviazal k výstavbe jadrovej elektrárne Američanmi?Slovensko podpísalo s americkou vládou rámcovú dohodu o spolupráci v oblasti jadrovej energetiky. Vláda síce zdôraznila, že podpísaná dohoda nie je záväzkom postaviť jadrovú elektráreň americkou spoločnosťou Westinghouse, ale premiér v tejto téme už dlhodobo presadzuje strategickú spoluprácu s USA. Cieľom je zabezpečenie energetickej suverenity a tak by podľa Roberta Fica mala byť nová jadrová elektráreň plne vo vlastníctve slovenského štátu. Odhadované náklady na výstavbu sa šplhajú až k sume 15. Miliárd. Odpovede na legitímne a relevantné otázky prečo sa vláda vyhla transparentnej súťaži a ako vlastne bude vyzerať ekonomika celej tejto skutočne obrovskej investície zatiaľ nepoznáme pretože vláda to zatiaľ jasne nevysvetlila.Zo zadaných špecifikácií - teda požadovanej technológie a výkonu vyplýva, že jediným možným riešením je iba reaktor Westighousu. Komunikácií vlády nerozumiem pretože tu niet ozaj čo skrývať tvrdí Andrej Žiarovský.Potrebuje Slovensko novú jadrovú elektráreň a zaviazala sa vláda podpisom dohody ku konkrétnej zákazke od američanov? Nakoľko to bude pre tento štát výhodná investícia a neexistujú aj iné a lacnejšie riešenia?No a pri jadre, tentoraz však už nie pri jeho mierovej podobe ešte ostaneme. Krach medzinárodného práva a kolaps geopolitického poriadku čoraz viac otvárajú otázky aj o možnej hrozbe jadrovej vojny. Minimálne putinovo Rusko a jeho propagandisti nukleárnou kataklizmou Európe vyhrážaj na pravidelnej báze. Treba brať tieto ruské vyhrážky skutočne vážne a dokážeme si poradiť aj bez jadrového dáždnika Spojených štátov? Nakoľko je vôbec hrozba jadrového konfliktu reálna a je Slovensko – a jeho obyvatelia, na tento typ ohrozenia reálne pripravené? Strategického jadrového arzenálu sa obávam najmenej, najviac sa bojím obnovenia rakiet stredného doletu, ktoré sa nám dnes opäť vracajú do obehu. Pokiaľ Rusko väzí vo vojne na Ukrajine, voči Európe sa na nič nezmôže, pripomína expert. Témy pre Andreja Žiarovského, energetického a bezpečnostného experta KDH, ako i riaditeľa pre strategický rozvoj jadrovej firmy VUJE. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Ruské rakety nad Grónskem? Zdrženlivost nadbytečná i na místě. Rusko velebí tvrdou carovu ruku více než dříve. Evropa se pokouší vypadat jednotně vůči Trumpovi, ale není přesvědčivá. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Poslanec ruské Státní dumy a politolog Vjačeslav Nikonov (vnuk stalinského ministra zahraničí Vjačeslava Molotova) přerušil 9. listopadu 2016 parlamentní jednání prohlášením: „Před třemi minutami Hillary Clintonová uznala svou porážku v prezidentských volbách ve Spojených státech a před vteřinou Trump začal svůj projev jako zvolený prezident.“

V tomto týdnu uplynul přesně rok od počátku druhého prezidenství Donalda Trumpa. Během této doby se mimo jiné poměrně dynamicky vyvíjely i vztahy mezi Washingtonem a Moskvou. Jak přesně?

„Aliancia bola postavená na princípe ,všetci za jedného, jeden za všetkých', na spoločných hodnotách, demokracii a právnom štáte. A teraz Spojené štáty povedia, že si niečo zoberú aj vojenskou silou, ak partneri nebudú súhlasiť. To je rétorika Vladimíra Putina,“ hovorí generál vo výslužbe Pavel Macko.Nie Ukrajina, Gaza, Irán, Venezuela či Rusko, Čína alebo Izrael. Reflektory sveta sú aktuálne upriamené na Grónsko. Pre Donalda Trumpa. Chce ho, lebo má podľa neho jeho Amerike a spojencom zabezpečiť bezpečnosť. Pred Ruskom a Čínou. A keďže ho jeho optikou nevie ochrániť materské Dánsko, urobí to on a jeho Amerika.Na návrhy, že by sa na jeho ochrane podieľali spojenci z NATO - z tej Aliancie, ktoré Dánsko pomáhalo zakladať - pôvodne reagoval, že by šlo o eskaláciu. Najnovšie z Davosu prichádzajú správy, že sa črtá dohoda – vytvorením „rámca budúcej dohody o Grónsku a celej oblasti Arktídy“.Riešenie, ktoré ak sa podľa Trumpa dotiahne do konca, „bude prínosom nielen pre Spojené štáty, ale pre všetkých spojencov NATO“. Signálom dohody má byť aj rušenie avizovaných ciel pre európske štáty, ktoré podporili Dánsko.Ako sa to skončí? Je koniec opciám medzi Grónskom a Alianciou? A koncom NATO?Čo môže byť za takýmto uvažovaním Donalda Trumpa? V čom spočíva strategickosť ľadového Grónska? A pre koho? Sú Trumpove mocenské chúťky minulosťou?Otázky pre Pavla Macka, generála vo výslužbe so skúsenosťou aktívnej služby v Aliančných jednotkách.„Nemôžete porušovať suverenitu, podrezať princíp kolektívnej bezpečnosti a robiť cirkus pre Rusko a Čínu. Putin sa teraz len smeje a prilieva olej do ohňa, lebo kým je Aliancia zamestnaná vnútornými konfliktmi, on má voľné pole pôsobnosti,“ hovorí Pavel Macko.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Svět se láme a pravidla mizí. Rusko útočí, Amerika tlačí a Čína, alespoň navenek, mlčí. Experti varují, že masivně zbrojí, je čím dál agresivnější a prostřednictvím půjček ovládá stále víc prostoru. „Čína se samozřejmě chce stát hlavní mocností, která bude určovat mezinárodní pravidla a bude ovlivňovat běh věcí na celém světě. To je obecně známo a Čína se tím netají,“ potvrzuje v pořadu Osobnost Plus sinoložka Olga Lomová.

Trump a Babiš jsou z jednoho těsta. Premiér a zmocněnec. Rusko hraje ve válce roli nacistického Německa. Několikero požehnání smlouvy s Mercosurem. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Končící týden se stal časovou hranicí, za kterou trvá válka rozpoutaná režimem Vladimira Putina déle než válka, kterou rozpoutal v roce 1941 režim Adolfa Hitlera proti tehdejšímu Sovětskému svazu, jehož bylo Rusko součástí.

Sýrie, Venezuela, Grónsko, Írán – tak by se za poslední rok daly pojmenovat zdroje bolestí hlavy, jimiž dnes nejspíš musí trpět ruský prezident Vladimir Putin. Americká iniciativa kolem těchto zemí a regionů je masivní a Rusko, které by se tak rádo opět vrátilo k někdejšímu statutu supervelmoci, nemá dost sil na to, aby tak učinilo.

CELÝ DÍL JE DOSTUPNÝ NA HEROHERO.CO/STUDION „Možná Putin dokáže urvat kus Ukrajiny, ale v příštích sto letech pocítí tuhle válku každý Rus – do jednoho,“ říká ve Studiu N analytik a novinář ukrajinského serveru Kyiv Independent Adam Sybera. Ruský diktátor podle něj o žádný mír nestojí. „Putin čeká, až se Ukrajina zlomí, padne evropská podpora a on si ji vezme celou,“ tvrdí v rozhovoru. Větší obavy než o napadenou zemi má Sybera o budoucnost Evropské unie. „Rusko, Čína i Amerika mají zahraniční zájem na jejím zničení. To je teď nejděsivější. Ukrajina ví, co chce dělat se svou státností, jaký má plán na pět let obrany i poválečnou obnovu. U Evropy si tak jistý nejsem,“ říká skepticky. V podcastu také komentuje změnu kurzu české zahraniční politiky. „Premiér Babiš se rétoricky i politicky připojuje k bloku Fico–Orbán. A o nich můžeme veřejně říct, že jsou to ruské podržtašky. Babiš se rozhodl svou vládu zařadit po jejich bok.“ „Dělat sbírky a pomáhat je důležité, ale Česká republika neurve válku tím, že tam pošle dvě rakety,“ tvrdí analytik. „Nejvíc Ukrajině pomůže, když bude bojovat se svým vnitřním nepřítelem, a zamezovat tak rozebírání evropského právního řádu zevnitř.“ Jak blízko je mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou? Ztrácí napadená země v Česku blízkého přítele? Jakou podporu má u ukrajinské veřejnosti prezident Zelenskyj? A jak vypadá práce novináře ve válečném stavu? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Z cesty na Ukrajinu se vrátil český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), kterého doprovázel místopředseda zahraničního výboru Filip Turek (za Motoristy). Jejich hodnocení války se sice neshoduje, podle novinářky Petry Procházkové z Deníku N s tím ale mají problém jen Češi a spíš ještě nevoliči Motoristů. „Ukrajincům je úplně jedno, o čem nějaký pan Turek, o kterém většina Ukrajiny v životě neslyšela, hovoří,“ tvrdí novinářka.