Podcasts about Rusko

Před 165 lety, v březnu 1861, zrušil ruský car Alexandr II. ve své říši nevolnictví. Mužici se už nemohli prodávat mezi statkáři, směli se ženit dle vlastního výběru, nemuseli se bát, že opilý nebo sadistický pán jejich rodinu rozdělí nebo utýrá k smrti. Byl to jediný okamžik v dějinách, kdy Rusko předstihlo Ameriku. Tamní otroctví se definitivně zrušilo o čtyři roky později.

Ukrajina útočí hlboko v ruskom zázemí, Izrael vedie vojnu proti Iránu a svet sleduje novú eskaláciu konfliktov s dopadom aj na bezpečnosť Európy. Ukrajina pokračuje v protiútokoch na juhu a zároveň zasahuje strategické ciele hlboko v ruskom zázemí vrátane vojenského priemyslu. Rusko medzitým tlačí na Donbase a stupňuje útoky na ukrajinské mestá a energetickú infraštruktúru. Na Blízkom východe sa rozbieha nová fáza konfliktu – Izrael a USA vedú vojenskú kampaň proti Iránu, ktorá môže zásadne zmeniť bezpečnostnú situáciu v regióne. Generál Pavel Macko v Bezpečnostnom radare analyzuje aj vývoj v Gaze, konflikt medzi Pakistanom a Afganistanom a vysvetľuje, ako tieto udalosti ovplyvňujú vojnu na Ukrajine. V domácej časti sa venuje aj sporom o pôžičku Ukrajine, návrhu zaviesť nový stav ohrozenia v ústave a otázkam dôveryhodnosti slovenských bezpečnostných inštitúcií.

Spojené štáty a Izrael dvanásty deň pokračujú v útokoch na Irán. Ich zásahy už zlikvidovali desiatky vysokých predstaviteľov režimu a tisíce vojenských cieľov.Po smrti Alího Chameneího vedie Irán jeho syn Mudžtaba a Iránske revolučné gardy útočia na ropné tankery v Hormuzskom prielive a na ciele v krajinách Perzského zálivu. Ceny ropy vyleteli a aj na Slovensku čakáme, ako sa to ukáže na cenách na čerpačkách.Viktor Orbán pred maďarskými voľbami vyhráža Ukrajine a ruská ropa neprúdi do Maďarska a na Slovensko už viac ako mesiac. Slovensko z Maďarskom blokujú sankcie na Rusko.Aké sú teda vlastne ciele americko-izraelskej vojny v Iráne? Ako dlho to celé môže trvať a dokedy dokáže Irán vzdorovať a čo môžu jeho útoky napáchať? A ako dopadne spor Slovenska a Maďarska s Ukrajinou pre ruskú ropu? Prečo Ukrajinci nechcú k ropovodu pustiť inšpekciu a čo robí aktuálne na Ukrajine maďarská delegácie, ktorej súčasťou je vraj aj Slovensko?Braňo Závodský sa rozprával s diplomatom a bývalým ministrom zahraničných vecí Miroslavom Wlachovským.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Ve chvíli, kdy se začneme bát, tak končí naše svoboda a podlehneme diktátorům,“ říká producent a režisér Radovan Síbrt. Film Pan Nikdo proti Putinovi, který produkoval, získal cenu BAFTA a dostal se až do oscarové nominace. Sleduje ruského učitele Pavla „Pašu“ Talankina, který se rozhodl nemlčet a začal natáčet proměnu vlastní školy v nástroj státní propagandy. „Z relativně demokraticky fungující instituce se stal nástroj vymývání hlavy,“ popisuje Síbrt systém, v němž děti recitují básně padlým vojákům a učí se „pokroucenou historii o tom, jak Rusko denacifikuje a demilitarizuje Ukrajinu“. A právě příběh jednoho člověka, který se rozhodl odporovat, považuje za klíčový. „Většina mlčí. A pak jsou výjimeční jedinci, kteří přestože nemají žádnou moc, se rozhodnou nemlčet a postavit se té lži,“ říká. Vedle dokumentů, jako je ten o Pašovi, ale stojí i druhá část jeho práce - velké televizní projekty. Síbrt stojí mimo jiné za pořady jako je MasterChef i dalšími reality show, které sledují statisíce diváků. Právě ty podle něj umožňují financovat náročné dokumentární projekty. „Moje partnerka říká, že to je drahé hobby. Kdybychom hráli golf, tak bychom ušetřili,“ říká s nadsázkou. Zároveň se ale podle něj i v mainstreamové zábavě dá pracovat s tématy, která jsou pro společnost důležitá - třeba s tím, jak zobrazovat menšiny nebo jak se vyhýbat stereotypům. Síbrt v rozhovoru mluví i o tom, proč podle něj v Česku vzniká jen málo politických filmů. „U těch politických filmů se toho trochu bojíme,“ říká a připomíná, že televize i producenti často volí opatrnost. Přesto sám připravuje projekty, které se současné politice věnují přímo - například film o Viktoru Orbánovi nebo Václavu Klausovi. Radovan Síbrt v rozhovoru otevřeně mluví také o sporu kolem filmu Sbormistr, který podle něj zasáhl do příběhu jeho sestry - oběti dlouhodobého sexuálního zneužívání v pěveckém sboru Bambini di Praga. Tvůrce filmu obviňuje z překročení etických i právních hranic. „Vstoupili do osobnostních práv osoby, která byla obětí sexuálního násilí jako dítě,“ říká a popisuje, jak silně kauza zasáhla jeho rodinu. „Po tom, co jsem viděl trailer, jsem byl několik měsíců vyřazený z normálního života. A to jsem jen sekundární oběť,“ přiznává a dodává, jak silné dopady má celá kauza na jeho sestru. Podle něj musí podobné příběhy myslet především na ochranu obětí. „Pokud chceme tyhle příběhy vyprávět, první, kdo musí být ošetřený, jsou oběti,“ říká producent. Proč se podle Síbrta tvůrci Sbormistra vymlouvají? Jak se z ruského učitele stal symbol odporu proti režimu? Proč se i velké filmové společnosti bojí politických témat a proč někdy realita nesmí „zničit příběh“? I o tom je rozhovor.

Podcastu Kecy a politika se dostal do rukou dokument s názvem Memorandum o prohloubení spolupráce mezi Slovenskou a Českou republikou. Vyplývá z něj, že premiéři Fico a Babiš chtějí koordinovat energetickou politiku obou států a zároveň vytvořit blízký tandem při hlasování na úrovni různých evropských institucí a spolků. Navzdory tomu, že Slovensko jde podle vzoru orbánovského Maďarska cestou budování autoritativní demokracie.Ptáme se: čím je z hlediska českých národních zájmů výhodné takto prohlubovat spolupráci s ficovským Slovenskem? O důvod víc, že Slovensko je v rámci EU i NATO v absolutní izolaci a rozhodlo se svou energetickou a zahraniční politiku orientovat na Rusko. Pěkně se to ukázalo během diplomatické roztržky s novou nizozemskou vládou, která si do svého programového prohlášení dala, že Slovensko a Maďarsko aktivně podkopávají jednotu Evropy, a proto je nutné se takovým státům postavit.Otázka zní: je v českém národním zájmu pomáhat Slovensku z izolace? Co tím jako stát získáme? A jaké zájmy Andreje Babiše za tím stojí? Souvisí to se znečištěným územím po bratislavské chemičce Istrochem, které vlastní Andrej Babiš? Když tuto oblast v roce 2002 privatizoval, měl vynaložit více než pět miliard korun na její vyčištění po komunistické éře.Krátce po volbách v říjnu 2025 jednal se slovenským ministrem životního prostředí Tarabou, který mu chce na tyto účely dát dotaci v řádu 8–17 miliard. Jde o tyto a jiné byznysové zájmy lidí kolem Babiše, které vedou novou českou vládu k prohlubování spolupráce? A proč si Babiš do své vlády vzal Ivana Bednárika, který většinu své profesní dráhy dělal pro lidi napojené na Rusko?Z těchto a dalších věcí, které v podcastu rozebíráme, vyvozujeme, že v Česku pomalu, ale jistě začal pochod k autoritativnímu státu. Kdy začne útok na soudy, bezpečnostní složky a média? V řadě věcí už k tomu došlo. A jak zareaguje nebabišovská část české společnosti?

Vzhledem k vývoji světa potřebuje Francie větší jaderný arzenál. Takový vzkaz nedávno vyslal prezident Emmanuel Macron s tím, že je také nutné zpřísnit jadernou doktrínu. Současné otřesy na globální scéně ale přinášejí otázku, jestli se neschyluje k širším závodům v jaderném zbrojení. Roli mohou sehrát i údery na Írán.Host: Michal Smetana - odborník na mezinárodní bezpečnost, který působí na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UKČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Konflikt mezi Izraelem, Spojenými státy a Íránem může skončit teprve ve chvíli, kdy přestane bombardování. V rozhovoru pro Echo Prime Time to uvedl arabista Petr Pelikán, podle něhož je zároveň velmi nejasné, jaké konkrétní požadavky vlastně Západ vůči Teheránu má. Írán je podle něj navíc země, kterou je téměř nemožné vojensky obsadit. „Podle mě to skončí v okamžiku, kdy přestanou bombardovat Američané a Izraelci. Jakmile přestanou házet rakety a bomby, konflikt skutečně skončí,“ řekl Pelikán.Podle něj zatím není jasné, jaké konkrétní ultimátum vlastně Írán dostal. „Slyšeli jsme různé věci – jaderný program, balistický program, ukončení podpory teroristických skupin nebo demokratizaci země. Ale žádný ucelený dokument s požadavky vůči íránskému státu jsme zatím neviděli,“ uvedl.Pelikán také upozornil, že zabití nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího by režim nutně nezlomilo. Podle něj se na předání moci připravovalo už delší dobu vzhledem k jeho věku. „Bylo mu přes osmdesát let, takže jednání o nástupnictví probíhala dlouhá léta. Jen se to urychlilo a přibyl k tomu ještě jeden moment, stal se z něj mučedník,“ řekl.Zahraniční útoky však podle Pelikána mohou část společnosti naopak stmelit. Íránci jsou podle něj velmi silně nacionalisticky založení.Představa, že by země mohla být vojensky obsazena podobně jako Irák po americké invazi, je podle něj nereálná. „Írán je obrovská, hornatá země s téměř sto miliony obyvatel. Tu prostě nemůžete okupovat,“ řekl.Podle Pelikána je také sporné, zda jsou skutečným hybatelem konfliktu Spojené státy. „Já se domnívám, že hybatelem tohoto konfliktu není Amerika, ale Izrael. Spojené státy jsou v tomto případě spíš jeho vehikulem,“ uvedl.Írán podle něj navíc v současnosti nemá žádné skutečné spojence. „Rusko nikdy nebylo skutečným spojencem Íránu. Íránci mají dlouhou historickou paměť a Rusko i Británii vnímají jako tradiční nepřátele. A Čína kvůli Íránu do války nepůjde,“ dodal.

Současnou světovou situaci se již nebojím nazývat třetí světovou válkou. Osa zla Írán, Rusko a Severní Korea nás tímto směrem posouvá a celá společnost se podle toho musí chovat. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl někdejší ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Současný šéf resortu Petr Macinka (Motoristé) jeho tvrzení mírnil s tím, že zatím sledujeme pouze lokální konflikty, které ovšem dopadají na řadu zemí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Kreml se může stát jedním z vítězů současné války Spojených států a Izraele proti Íránu. Alespoň to píše moskevský list Kommersant s odvoláním na analytiky světového ropného trhu. Ti vycházejí z toho, že cena ropy stoupá a do toho ropný kartel OPEC zvýšil kvóty na těžbu, což se týká i Ruska. Při bližším pohledu to ale není tak jednoznačné.

Pre poškodený ropovod družba a zastavené dodávky ruskej ropy do Slovnaftu vláda vyhlásila ropnú krízu. Predseda vlády Robert Fico tvrdí, že ropovod poškodený nie je a preto trvá na zastavení dodávok núdzovej elektriny pre Ukrajinu.Opozíciu medzitým pobúrilo včerajšie zadržanie vyšetrovateľov Čurillovcov a prokurátora Šúreka, vraj ide o politickú objednávku. Zo Slovenska odchádza Samsung a podľa rozpočtovej rady je ohrozených 30 tisíc pracovných miest. Ľudia už vidia konsolidáciu aj na svojich výplatných páskach.Na základe čoho Progresívne Slovensko hovorí, že zadržanie vyšetrovateľov a prokurátora je politická objednávka? Kto si to teda objednal a čo s tým? Je ruská ropa a plyn pre Slovensku skutočne nenahraditeľná a ich zastavenie by pre nás bolo energetickou samovraždou ako hovorí premiér Fico? Podporila by opozícia jeho žalobu či blokovanie sankcií na Rusko? A čo urobia progresívci z poklesom ich preferencií?Braňo Závodský sa rozprával s predsedom hnutia Progresívne Slovensko a poslancom parlamentu Michalom Šimečkom.

Kreml se může stát jedním z vítězů současné války Spojených států a Izraele proti Íránu. Alespoň to píše moskevský list Kommersant s odvoláním na analytiky světového ropného trhu. Ti vycházejí z toho, že cena ropy stoupá a do toho ropný kartel OPEC zvýšil kvóty na těžbu, což se týká i Ruska. Při bližším pohledu to ale není tak jednoznačné.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czZastínila titulní strana Rudého práva projev prezidenta Pavla ve Sněmovně? „Mně připadá, že je to definice neudálosti. Platí to do jisté míry i o prezidentově projevu. Ale mávání Rudým právem je pro mě nezajímavá provokace. Nicméně Motoristé jsou mimořádně úspěšní trendsetteři, že na jejich akce zase naskakuje i opozice,“ říká Tereza Matějčková. „Motoristům stačí mít dvacetiprocentní podporu. A nepochybně je silné jádro lidí, kteří odmítají Petra Pavla a jeho komunistickou minulost. Pokud si Motoristé chtějí vybudovat voličskou základnu, tak systematickými útoky na Pavla jim to může vyjít,“ soudí Dalibor Balšínek. Americko-izraelský útok na Írán má ve Spojených státech nízkou podporu a je kritizovaný i v hnutí MAGA. „Většinu teroristických útoků v západní Evropě spáchali sunnité, íránský režim naopak bojoval proti Islámskému státu a al-Káidě a měl daleko větší ztráty než Evropa a USA. A naši politici tu budou neustále opakovat, že hlavní sponzor terorismu ve světě je Írán?“ připomíná Daniel Kaiser.Ozbrojený konflikt na blízkém východě přináší i jiné souvislosti. „Jestli takhle dál bude Amerika pálit, Ukrajina jako priorita nebude ani na druhé nebo třetí koleji. Navíc rostoucí ceny ropy a plynu jsou samozřejmě výhodné pro Rusko,“ říká Matějčková.Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Většina českých politiků po víkendu podpořila rozhodnutí USA a Izraele zaútočit na Írán. Pád režimu by měl podle zástupců ANO i ODS zvýšit naši bezpečnost. Proti útoku se postavili Piráti, SPD, Komunisté a někteří další. Proč? Hostem Ptám se já byl senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr.). Nekontrolovatelný íránský jaderný program a podpora terorismu představuje nebezpečí pro Česko i Evropu a Česká republika proto stojí za spojenci, prohlásil o víkendu předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Izraelsko-americké údery v Íránu označila jako správné nebo pochopitelné i většina koaličních i opozičních politiků. Opoziční ODS už ohlásila, že na úterním zasedání Sněmovny předloží návrh usnesení k situaci na Blízkém východě, ve kterém by poslanci podpořili Izrael a Spojené státy a  odsoudili agresi íránského režimu.Se snahou zastavit íránský jaderný program souhlasí také předseda opozičních Pirátů Zdeněk Hřib, zároveň nepovažuje za šťastné, že „Spojené státy již podruhé v tomto roce sáhly k řešení v rozporu s mezinárodním právem.“ Česko by ho podle něj mělo důsledně hájit.Na porušení mezinárodního práva upozorňuje i senátor Pavel Fischer, který očekává, že americká administrativa detailněji vysvětlí své důvody a cíle. „Z pohledu zájmů České republiky musíme agresi USA a Izraele proti Íránu umět odsoudit. Protože jednou, až by začalo Rusko pálit rakety na nás, mohli bychom z Moskvy slyšet podobně nepřijatelné řeči - například, že se ‚Rusko cítí ohroženo‘,“ uvedl Fischer na síti X. Jaký dopad bude útok na Írán mít? A jak na své bezpečí ve stále nebezpečnějším světě dbá Česko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Válka s Íránem pokračuje čtvrtým dnem, i když je ajatolláh Alí Chameneí po smrti. Kromě budov íránských silových a raketových struktur bylo poprvé bombardováno i jaderné zařízení. O vývoji konfliktu a hrozbách z Íránu s redaktorem Alexem Švamberkem v podcastu hovořili expert na jaderné zbraně z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Ruský prezident Vladimir Putin označil zabití Alího Chámenejího a členů jeho rodiny při americko-izraelském útoku na Írán za cynickou vraždu porušující normy morálky a mezinárodního práva. Praví se to v jeho vyjádření soustrasti íránskému prezidentovi Masúdovi Pezeškjánovi.

Litevská ministerská předsedkyně Inga Ruginiené prohlásila, že tvrzení maďarského premiéra Orbána, že za zastavení dodávek ropy do Maďarska ropovodem Družba nese odpovědnost Ukrajina, a ne Rusko, které ropovod bombardovalo, je nesmysl. Stejně považuje za nesmysl i to, že se Unie neustále nechává vydírat Maďary a jejich vety, jakmile jde o pomoc Ukrajině. Nyní je ve hře úvěr ve výši 90 miliard eur. Bez nich Ukrajina přestane jako stát fungovat.

Rusko může vývoji v Íránu jen bezmocně přihlížet a moralizovat. Cenu ropy ovlivní pojistky a zájem Číny. Dlouhodobé uzavření plavební cesty otřese trhy. Ministr Plaga odložil velkou změnu ve vzdělávání, zatím to není chyba. Stane se Maďarsko po příštích volbách evropštějším? A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Ondřej Konrád.

Rusko může vývoji v Íránu jen bezmocně přihlížet a moralizovat. Cenu ropy ovlivní pojistky a zájem Číny. Dlouhodobé uzavření plavební cesty otřese trhy. Ministr Plaga odložil velkou změnu ve vzdělávání, zatím to není chyba. Stane se Maďarsko po příštích volbách evropštějším? A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Ondřej Konrád. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Litevská ministerská předsedkyně Inga Ruginiené prohlásila, že tvrzení maďarského premiéra Orbána, že za zastavení dodávek ropy do Maďarska ropovodem Družba nese odpovědnost Ukrajina, a ne Rusko, které ropovod bombardovalo, je nesmysl. Stejně považuje za nesmysl i to, že se Unie neustále nechává vydírat Maďary a jejich vety, jakmile jde o pomoc Ukrajině. Nyní je ve hře úvěr ve výši 90 miliard eur. Bez nich Ukrajina přestane jako stát fungovat. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruský prezident Vladimir Putin označil zabití Alího Chámenejího a členů jeho rodiny při americko-izraelském útoku na Írán za cynickou vraždu porušující normy morálky a mezinárodního práva. Praví se to v jeho vyjádření soustrasti íránskému prezidentovi Masúdovi Pezeškjánovi.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zaútočily na Írán. Střely dopadly na Teherán, Isfahán a další města. Írán sice jednal o svém jaderném a raketovém programu, ale odmítal ústupky. Americký prezident Donald Trump mu dal ultimátum do konce února. O útoku samotném i o tom, co může přinést, hovořili v podcastu Zbytečná válka redaktor Alex Švamberk a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Ukrajina predstavuje novú stratégiu, ktorej cieľom je výrazne zvýšiť opotrebovanie ruských síl až na 50-tisíc vojakov mesačne a zároveň zabezpečiť takmer absolútnu ochranu civilného obyvateľstva. Kľúčom má byť zachytenie približne 95 % rakiet, dronov a kĺzavých bômb a vytvorenie „protivzdušnej kupoly“ kombinujúcej fyzické bariéry, elektronický boj aj moderné systémy PVO. Nejde pritom len o viac techniky, ale o plne integrovaný, vrstvený systém, ktorý dokáže včas odhaliť hrozby, rýchlo rozhodnúť a efektívne zasiahnuť.

Vladimir Putin nezmyselnou vojnou na Ukrajine zdecimoval celé Rusko, no keďže na životoch Rusov mu vôbec nezáleží, podľa expertov sa stále môže pokúsiť zaútočiť na Pobaltie.Prečo by sme sa mali pripraviť na výpadky elektriny a čo dohnalo Hitlera k samovražde, sa dozviete v Ťažkom rozhovore Jakuba Gulíka s Petrom Bárdym.

V decembri vyšla analýza mRNA vakcín vypracovaná vedcami zo Slovenskej akadémie vied (SAV) v rešpektovanom vedeckom časopise. Štúdia prešla štandardným recenzným konaním a jej závery neboli zo strany oponentov spochybnené. Napriek tomu ju vládny splnomocnenec Peter Kotlár dlhodobo verejne kritizuje.Téme sa venuje najnovšia epizóda podcastu Nezablúdme v bludoch, v ktorom sa moderátorka Veronika Jursová Prachárová rozprávala so šéfkou portálu Demagóg.sk Veronikou Frankovskou a s biológom a virológom Borisom Klempom, spoluautorom štúdie SAV a vedcom pôsobiacim na Prírodovedeckej fakulte Univerzity Komenského.Podcast sa zameriava na to, čo presne vedci analyzovali, k akým záverom dospeli a prečo ani publikované vedecké dáta zatiaľ diskusiu o bezpečnosti mRNA vakcín na Slovensku neuzavreli.Dezinformačný radar: Grónsko aj „Epstein files“V úvode podcastu sa Veronika Frankovská venovala aktuálnym trendom v dezinformačnom priestore. Podľa nej sa počas uplynulého týždňa výrazne šírilo napríklad tvrdenie, že Rusko prevzalo kontrolu nad Grónskom. „Neinformovali o tom médiá, napriek tomu to získalo na slovenskom Facebooku veľkú pozornosť,“ upozornila.Demagóg.sk sa musel zaoberať aj tvrdeniami, že bývalá prezidentka Zuzana Čaputová figuruje v takzvaných Epstein files. Frankovská vysvetlila, že meno exprezidentky sa v dokumentoch objavuje len okrajovo – v dvoch či troch vetách v konverzáciách Jeffreyho Epsteina s Miroslavom Lajčákom a Stevom Bannonom, a to ešte v období pred prvým kolom prezidentských volieb. Spomínané boli len verejne známe informácie.Napriek tomu sa táto téma šírila na sociálnych sieťach v kontexte, ktorý naznačoval vážnejšie prepojenia a vyvolával otázky, prečo sa jej médiá nevenujú.„Téma umrela, no v dezinformáciách je stále živá“Pri téme mRNA vakcín Frankovská upozornila na paradox: hoci širšia verejnosť sa už otázke bezpečnosti vakcín proti ochoreniu covid-19 nevenuje tak intenzívne ako v minulosti, v dezinformačnom priestore je stále veľmi prítomná.„Táto téma v bežnej verejnej debate akoby umrela, ale v dezinformáciách je stále veľmi živá. Opakuje sa, že vakcíny nie sú dostatočne testované. Máme pocit, že to už bolo mnohokrát vysvetlené a vyvrátené, no zjavne to ľudí stále trápi,“ uviedla.Ako prebiehala analýza SAVV druhej časti podcastu vysvetľoval detaily štúdie Boris Klempa. Podľa jeho slov vedci použili postupy, ktoré bežne využívajú vo svojej práci, hoci kontext bol výnimočný.Ak si neboli stopercentne istí niektorými otázkami, vyžiadali si stanoviská ďalších expertov z príslušných oblastí. „Bolo to tak poistené z viacerých strán,“ zaznelo.Zároveň upozornil, že nie je bežné, aby štát zadával takúto analýzu formou priamej zákazky, hoci podobná situácia nastala aj v minulosti počas diskusií o vakcíne Sputnik.Klempu znepokojuje najmä to, že sú podľa neho obchádzané autority, ktoré sú na kontrolu vakcín určené. „Rutinne sú jednotlivé šarže analyzované v špecializovaných laboratóriách a ich výsledky sú súčasťou schvaľovacieho procesu. Za normálnych okolností nemáme dôvod robiť takúto analýzu, pretože na to existujú určené pracoviská,“ vysvetlil.Limity DNA a prísne recenzné konanieV diskusii sa dotkli aj otázky limitov pre zvyškovú DNA vo vakcínach. Klempa zdôraznil, že ide o historicky stanovené limity, ktoré sa netýkajú len mRNA vakcín, ale liečiv všeobecne.Pôvodne boli nastavené najmä s ohľadom na riziká eukaryotickej DNA, teda DNA z buniek človeka alebo živočíchov. V prípade analyzovaných vakcín však ide o bakteriálnu, plazmidovú DNA, pričom podľa Klempu je riziko ešte nižšie. Navyše sa pri výrobe mRNA vakcín DNA degraduje – štiepi sa, čo podľa neho potvrdila aj samotná analýza SAV.Samotné recenzné konanie označil za mimoriadne prísne. Štúdiu posudzovalo až päť recenzentov, pričom bežným štandardom sú dvaja alebo traja. Všetky pripomienky boli podľa Klempu takzvané minor revisions, teda menšie úpravy týkajúce sa terminológie a formulácií. Experimentálna časť práce spochybnená nebola.Pre koho majú vedci hovoriťKlempa je presvedčený, že vedci by mali reagovať na dezinformácie, ak im to časové možnosti dovolia.„Mojím poslaním nie je presviedčať zarytých odporcov. Ide mi o tú neistú väčšinu. Ak sa dezinformácie valia zo všetkých strán, dokonca aj z najvyšších poschodí politiky, ľudia si môžu začať hovoriť, že na tom niečo bude. Práve pre nich musí existovať bezpečné miesto, kde nájdu overené informácie a vedecké fakty,“ uzavrel.Podcast tak otvára širšiu otázku: prečo ani publikované a recenzované vedecké dáta nedokážu ukončiť verejnú diskusiu a akú úlohu v nej zohrávajú politika a sociálne siete.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry: Absolutní fiasko Moskvy - tak by se daly podle spisovatelky a novinářky Adély Knapové shrnout čtyři roky válčení Ruska na Ukrajině. Válku sleduje už dva roky z blízka, z druhého největšího ukrajinského města Charkova, které je Rusy pravidelně ostřelováno. Rusko ale Charkov, stejně jako řadu dalších ukrajinských měst, nikdy nedobylo, proto se jeho obyvatelům snaží alespoň co nejvíc znepříjemnit život. Letos především ostřelováním energetické sítě, kdy v tuhých mrazech uvrhlo miliony Ukrajinců do zimy a tmy. Charkovany to nepřimělo k odchodu, paradoxně jich více do města přišlo. Proč? A jak Ukrajinci vnímají novou českou vládu, která zmenšuje pomoc napadené zemi? Ve 60. epizodě Adéla Knapová mluví i o tom, jak píše ve válce své knihy, proč je pro ni důležité zůstat na místě a proč je Charkov nejzajímavějším kulturním městem na Ukrajině.

Ukrajina si připomněla čtvrté výročí napadení Ruskem. Podporu Kyjevu vyjádřili evropští spojenci, Moskva přesto na jejich adresu dál vysílá výhrůžky. „Nic se nezměnilo. Vladimir Putin stále otáčí realitu a staví se do role oběti, nikoli agresora,“ říká politický geograf Libor Jelen. Jak ruský režim udržuje klid ve společnosti a tempo na frontě? A existuje v dnešním Rusku ještě skutečná opozice?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina si připomněla čtvrté výročí napadení Ruskem. Podporu Kyjevu vyjádřili evropští spojenci, Moskva přesto na jejich adresu dál vysílá výhrůžky. „Nic se nezměnilo. Vladimir Putin stále otáčí realitu a staví se do role oběti, nikoli agresora,“ říká politický geograf Libor Jelen. Jak ruský režim udržuje klid ve společnosti a tempo na frontě? A existuje v dnešním Rusku ještě skutečná opozice?

„Rusko a Ukrajina se ocitly na počátku konce války,“ prohlásil v nedávném interview pro list Financial Times ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Právě proto by Ukrajina potřebovala znát přesné datum vstupu do Evropské unie, které je zatím předběžně plánováno na příští rok. Podle Zelenského si ovšem Rusko při rozhovorech s Američany „pohrává“ a vytrvale kličkuje. Proč se ukrajinský prezident domnívá, že je válka před svým koncem?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská unie si dala v úterý práci, aby bylo vidět, jak nesmírně jí leží na srdci Ukrajina a její zápas s ruskou agresí. Při příležitosti 4. výročí invaze se mimořádně sešel Evropský parlament a k jeho členům promluvil na dálku prezident Zelenskyj. Poslanci pak schválili drtivou většinou rezoluci, která ostře odsuzuje Rusko a vyzývá evropské vlády k další podpoře Ukrajiny, jejíž budoucnost vidí jednoznačně v Evropské unii.

Vláda nemá v programovém prohlášení nic o válce na Ukrajině, protože chce řešit každodenní život českých spoluobčanů. Po posledním jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). „Co jiného je pro každodenní život českých občanů důležitější než bezpečnost? K čemu nám bude zvýšená životní úroveň o pár procent, když bude neustále ohrožená tím, že Rusko porazí Ukrajinu? Pak by lidé mohli přijít o všechno,“ ptá se v Osobnosti Plus poradce prezidenta a politolog Jiří Pehe.

Robert Fico sa správa ako spolumajiteľ maďarskej rafinérie a nie ako premiér zastupujúci záujmy slovenských občanov. Kto si chce kúpiť lacnejší benzín a naftu, musí ísť do Česka, kde sa už dávno od ruských zdrojov odpojili, hovorí predseda opozičných Demokratov Jaroslav Naď. V župných a komunálnych voľbách bude spolupracovať s ostatnými opozičnými stranami a navzájom si podporovať kandidátov. V Bratislave nevidí nikoho lepšieho ako Matúša Valla. Kedy odovzdajú podpisy pod referendum?V podcaste s Jaroslavom Naďom sa dozviete:– od 1. minúty – že odpájať elektrinu ukrajinským civilom je sadizmus;– po 2:00 – čo hovorí na to, že Tibor Gašpar chce využiť ruské bombardovanie civilistov na posilnenie našej rokovacej pozície;– po 3:20 – že Robert Fico určite po stretnutí s Trumpom neprecitol;– od 5:00 – že Fico buď porušil zákon alebo klamal;– po 5:50 – ako Ukrajina chce opraviť ropovod, ale Rusi bombardujú technikov;– od 6:30 – že Robert Fico sa správa ako spolumajiteľ maďarskej rafinérie;– po 7:00 – prečo Slovnaft po stámiliónových investíciách do diverzifikácie stále potrebuje ruskú ropu;– od 7:30 – prečo sme neboli schopní sa odpojiť od ruskej ropy;– po 9:00 – či je vojna na Ukrajine zaseknutá a či má vojenské riešenie;– od 10:00 – ako je nepochopiteľné obviňovať napadnutú krajinu za vlastnú obranu;– po 11:30 – ako dlho ešte Rusko bude schopné viesť vojnu;– od 13:00 – kde spravili západné krajiny chybu pri Ukrajine;– po 14:00 – že Rusko sa nechce dohodnúť, Ukrajina áno;– od 15:45 – ako si treba preložiť prejav amerického ministra zahraničných vecí Rubia do ľudskej reči;– po 18:00 – či klamanie Roberta Fica svojim vlastným voličom nie je vlastne na pochvalu, keď v skutočnosti nezruší obrannú dohodu s USA;– od 20:00 – ako sa nedokázal ani pozerať na generálneho prokurátora Žilinku;– po 22:00 – v akom stave sú jeho trestné stíhania a či Žilinka zastavil politické objednávky;– od 24:00 – že od Ľuboša Blahu sa bude snažiť vysúdiť 100-tisíc eur;– po 25:00 – či nesľuboval politickú pomstu cez políciu;– od 26:30 – či mali Juraja Cintulu súdiť za terorizmus alebo za vraždu;– po 28:00 – akú stratégiu zvolia Demokrati v spolupráci s inými opozičnými stranami;– od 32:00 – či by sedel vo vláde s predsedom Maďarskej aliancie Gubíkom, s ktorým sa stretol;– po 33:30 – či budú Demokrati cieliť aj na maďarských voličov;– od 34:00 – že Štefan Hamran kedysi tvrdil, že ho skôr budú voliť v Žiline ako Maďari;– okolo 35:00 – kedy Demokrati odovzdajú petíciu pod referendum;– po 36:00 – aký postup čaká od prezidenta Pellegriniho pri vypísaní referenda.

Vláda nemá v programovém prohlášení nic o válce na Ukrajině, protože chce řešit každodenní život českých spoluobčanů. Po posledním jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). „Co jiného je pro každodenní život českých občanů důležitější než bezpečnost? K čemu nám bude zvýšená životní úroveň o pár procent, když bude neustále ohrožená tím, že Rusko porazí Ukrajinu? Pak by lidé mohli přijít o všechno,“ ptá se v Osobnosti Plus poradce prezidenta a politolog Jiří Pehe.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Robert Fico sa správa ako spolumajiteľ maďarskej rafinérie a nie ako premiér zastupujúci záujmy slovenských občanov. Kto si chce kúpiť lacnejší benzín a naftu, musí ísť do Česka, kde sa už dávno od ruských zdrojov odpojili, hovorí predseda opozičných Demokratov Jaroslav Naď. V župných a komunálnych voľbách bude spolupracovať s ostatnými opozičnými stranami a navzájom si podporovať kandidátov. V Bratislave nevidí nikoho lepšieho ako Matúša Valla. Kedy odovzdajú podpisy pod referendum?V podcaste s Jaroslavom Naďom sa dozviete:– od 1. minúty – že odpájať elektrinu ukrajinským civilom je sadizmus;– po 2:00 – čo hovorí na to, že Tibor Gašpar chce využiť ruské bombardovanie civilistov na posilnenie našej rokovacej pozície;– po 3:20 – že Robert Fico určite po stretnutí s Trumpom neprecitol;– od 5:00 – že Fico buď porušil zákon alebo klamal;– po 5:50 – ako Ukrajina chce opraviť ropovod, ale Rusi bombardujú technikov;– od 6:30 – že Robert Fico sa správa ako spolumajiteľ maďarskej rafinérie;– po 7:00 – prečo Slovnaft po stámiliónových investíciách do diverzifikácie stále potrebuje ruskú ropu;– od 7:30 – prečo sme neboli schopní sa odpojiť od ruskej ropy;– po 9:00 – či je vojna na Ukrajine zaseknutá a či má vojenské riešenie;– od 10:00 – ako je nepochopiteľné obviňovať napadnutú krajinu za vlastnú obranu;– po 11:30 – ako dlho ešte Rusko bude schopné viesť vojnu;– od 13:00 – kde spravili západné krajiny chybu pri Ukrajine;– po 14:00 – že Rusko sa nechce dohodnúť, Ukrajina áno;– od 15:45 – ako si treba preložiť prejav amerického ministra zahraničných vecí Rubia do ľudskej reči;– po 18:00 – či klamanie Roberta Fica svojim vlastným voličom nie je vlastne na pochvalu, keď v skutočnosti nezruší obrannú dohodu s USA;– od 20:00 – ako sa nedokázal ani pozerať na generálneho prokurátora Žilinku;– po 22:00 – v akom stave sú jeho trestné stíhania a či Žilinka zastavil politické objednávky;– od 24:00 – že od Ľuboša Blahu sa bude snažiť vysúdiť 100-tisíc eur;– po 25:00 – či nesľuboval politickú pomstu cez políciu;– od 26:30 – či mali Juraja Cintulu súdiť za terorizmus alebo za vraždu;– po 28:00 – akú stratégiu zvolia Demokrati v spolupráci s inými opozičnými stranami;– od 32:00 – či by sedel vo vláde s predsedom Maďarskej aliancie Gubíkom, s ktorým sa stretol;– po 33:30 – či budú Demokrati cieliť aj na maďarských voličov;– od 34:00 – že Štefan Hamran kedysi tvrdil, že ho skôr budú voliť v Žiline ako Maďari;– okolo 35:00 – kedy Demokrati odovzdajú petíciu pod referendum;– po 36:00 – aký postup čaká od prezidenta Pellegriniho pri vypísaní referenda.

Evropská unie si dala v úterý práci, aby bylo vidět, jak nesmírně jí leží na srdci Ukrajina a její zápas s ruskou agresí. Při příležitosti 4. výročí invaze se mimořádně sešel Evropský parlament a k jeho členům promluvil na dálku prezident Zelenskyj. Poslanci pak schválili drtivou většinou rezoluci, která ostře odsuzuje Rusko a vyzývá evropské vlády k další podpoře Ukrajiny, jejíž budoucnost vidí jednoznačně v Evropské unii.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na ráno 24. februára 2022 zabudne asi len málokto. Obavy, že Rusko napadne Ukrajinu, sa naplnili. Armáda prišla z Ruska, obsadených ukrajinských území aj z Bieloruska. Od vtedy čelia Ukrajinci a Ukrajinky tisícom útokov a za cenu veľkých strát stále odolávajú. Ruský postup je pomalý, no Vladimir Putin ešte nie je vyčerpaný natoľko, aby to vzdal. No a Slovensko? To si pre Ukrajincov pripravilo špeciálny dar k výročiu. Nikola Šuliková Bajánová sa o téme rozpráva s expertkou na Ukrajinu a výskumníčkou think-tanku Európska rada pre zahraničné vzťahy Janou Kobzovou. Zdroje zvukov: BBC, YouTube/SMER-SD Odporúčanie: Stále platí, že Ukrajinci potrebujú aj našu pomoc. Zbierok, cez ktoré tak vieme urobiť, je niekoľko a objavujú sa aj nové. Mojím odporúčaním preto dnes je, aby sme pokračovali vo finančnej podpore tých, ktorí bojujú aj za našu slobodu. Na to, prosím, nezabúdajme. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

1. Špeciálna vojenská katastrofa 2. Elektrina na Ukrajinu tečie, ale menej ako zvyčajne 3. Whistleblower zachránil štátu milióny, pomohol odhaliť kartel dodávateľov liekov

Ropa a plyn financujú ruské zabíjanie na Ukrajine a ich kúpa predlžuje vojnu. Rusko totiž bude viesť vojnu, kým na ňu bude mať peniaze, hovorí ukrajinský veľvyslanec na Slovensku Myroslav Kastran. Ukrajinská a slovenská bezpečnosť je podľa neho jeden celok, a Slováci tak pomocou Ukrajine investujú aj do seba. Na opravu ropovodu, poškodeného ruským bombardovaním, treba čas aj náhradné diely. Situácia sa zrejme bude musieť vyriešiť aj s pomocou Európskej únie.V podcaste s ukrajinským veľvyslancom na Slovensku Myroslavom Kastranom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ruské útoky na civilnú infraštruktúru sú terorizmus a takto poškodili aj ropovod;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 1:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Ukrajinci informovali o prebiehajúcich prácach a ponúkli Slovensku tranzit neruskej ropy;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 2:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že na opravu ropovodu sú potrebné náhradné diely a čas;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 3:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ropa a plyn financujú ruské zabíjanie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 4:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kto musí rokovať, aby sa situácia vyriešila;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 4:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že dodávky elektriny Ukrajine zrejme prevezmú Poľsko a Rumunsko;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 5:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v akej fáze je vojna a medzinárodná situácia okolo Ukrajiny;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Rusko nemá záujem ukončiť vojnu a boje budú trvať, kým na ňu bude mať dosť peňazí;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 11:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od čoho Ukrajina pri rokovaniach určite neustúpi;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 13:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako by mali vyzerať bezpečnostné záruky pre Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 14:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ruská propaganda niekomu v Európe vyhovuje, ale je lživá;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 17:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Ukrajinci nechcú len koniec vojny, ale aj to, aby sa nezopakovala;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 18:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Ukrajina dnes vykonáva prácu, pre ktorú bolo založené NATO;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 18:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo by NATO s Ukrajinou bolo silnejšie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 21:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Rusko chystá ďalšie rozširovanie armády, ktoré bude hrozbou aj pre Európu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 22:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Slovensko stále pomáha Ukrajine;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 24:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že investícia Slovenska do bezpečnosti Ukrajiny je win-win situácia, lebo naša bezpečnosť je jeden celok;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 27:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo ukrajinskí utečenci viac pomáhajú, ako nás stoja;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 30:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa ukrajinskí utečenci chcú po vojne vrátiť na Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 33:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako bude vyzerať spolupráca Slovenska s Ukrajinou po aktuálnom konflikte;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 34:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ukrajinské rúry budú slúžiť aj Slovensku, ale už nie na transport ruskej ropy.

Od začátku rozsáhlé ruské invaze dnes uplynuly čtyři roky. Jen přímé škody na Ukrajině dosáhly skoro 200 miliard dolarů, silně přitom byla postižena energetika a byty. Civilisté by se neobešli bez humanitární pomoci, zejména dodávek generátorů. Hostem výroční Zbytečné války je proto regionální ředitel Člověka v tísni pro Východní partnerství Petr Drbohlav. Přímo z Ukrajiny se připojil i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.

Ropa a plyn financujú ruské zabíjanie na Ukrajine a ich kúpa predlžuje vojnu. Rusko totiž bude viesť vojnu, kým na ňu bude mať peniaze, hovorí ukrajinský veľvyslanec na Slovensku Myroslav Kastran. Ukrajinská a slovenská bezpečnosť je podľa neho jeden celok, a Slováci tak pomocou Ukrajine investujú aj do seba. Na opravu ropovodu, poškodeného ruským bombardovaním, treba čas aj náhradné diely. Situácia sa zrejme bude musieť vyriešiť aj s pomocou Európskej únie.V podcaste s ukrajinským veľvyslancom na Slovensku Myroslavom Kastranom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ruské útoky na civilnú infraštruktúru sú terorizmus a takto poškodili aj ropovod;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 1:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Ukrajinci informovali o prebiehajúcich prácach a ponúkli Slovensku tranzit neruskej ropy;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 2:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že na opravu ropovodu sú potrebné náhradné diely a čas;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 3:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ropa a plyn financujú ruské zabíjanie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 4:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kto musí rokovať, aby sa situácia vyriešila;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 4:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že dodávky elektriny Ukrajine zrejme prevezmú Poľsko a Rumunsko;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 5:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v akej fáze je vojna a medzinárodná situácia okolo Ukrajiny;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Rusko nemá záujem ukončiť vojnu a boje budú trvať, kým na ňu bude mať dosť peňazí;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 11:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od čoho Ukrajina pri rokovaniach určite neustúpi;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 13:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako by mali vyzerať bezpečnostné záruky pre Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 14:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ruská propaganda niekomu v Európe vyhovuje, ale je lživá;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 17:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Ukrajinci nechcú len koniec vojny, ale aj to, aby sa nezopakovala;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 18:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Ukrajina dnes vykonáva prácu, pre ktorú bolo založené NATO;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 18:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo by NATO s Ukrajinou bolo silnejšie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 21:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Rusko chystá ďalšie rozširovanie armády, ktoré bude hrozbou aj pre Európu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 22:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Slovensko stále pomáha Ukrajine;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 24:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že investícia Slovenska do bezpečnosti Ukrajiny je win-win situácia, lebo naša bezpečnosť je jeden celok;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 27:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo ukrajinskí utečenci viac pomáhajú, ako nás stoja;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 30:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa ukrajinskí utečenci chcú po vojne vrátiť na Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 33:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako bude vyzerať spolupráca Slovenska s Ukrajinou po aktuálnom konflikte;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 34:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ukrajinské rúry budú slúžiť aj Slovensku, ale už nie na transport ruskej ropy.

Zajtra to už budú štyri roky krvavej plnoformátovej Ruskej vojny na Ukrajine. Počet mŕtvych alebo zranených sa šplhá k dvom miliónom vojakov a desiatkam tisícom civilistov. Rusi však svoje krvavé ťaženie stále nechcú zastaviť, bombami a dronmi útočia na civilistov, bytovky, zdroje tepla či elektriny pre bežných ľudí.Potom čo Spojené štáty na čele s Donaldom Trumpom otočili, hlavným podporovateľom Ukrajiny je Európska únia. Slovenská vláda však svojmu susedovi odmieta pomáhať s ich obranou a po tom, čo Rusi zbombardovali časť ropovodu Družba, sa premiér Ukrajine vyhráža, že im zastavíme núdzové dodávky elektriny.Aký je Slovensko sused a partner spojencov ak premiér tak často a ostro kritizuje Európsku úniu a jej predstaviteľov, ak sa odmietame odstrihnúť od ruskej ropy a plynu? Prečo proti nám únia vedie infringementy pre novelu ústavy či rušenie Úradu na ochranu oznamovateľov? Čo znamená že máme zablokovanú platbu z plánu obnovy? A ako vôbec vyzerá naša komunikácia s Európskou komisiou?Braňo Závodský sa rozprával s vedúcim Zastúpenia Európskej komisie na Slovensku Petrom Stanom.

1. Súd zrušil Trumpove clá, no nie všetky a prídu ďalšie 2. Rusko trpí vo vojne a trpieť bude aj v mieri 3. Fico sa vyhráža, že zastaví elektrinu Ukrajine. Pomohol by tým Rusom 4. Prečerpávacie elektrárne budú čoraz žiadanejšie 5. Na Záhorí potvrdili vtáčiu chrípku a nezamestnanosť rastie

Ukrajina se už čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Zatímco tvrdé boje a útoky na civilisty pokračují, rozhovory o ukončení války se i přes snahu Američanů nikam neposunuly. Vydrží napadená země další rok krveprolití?Hostem Ptám se já byl bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Rusko-ukrajinské rozhovory zprostředkované Spojenými státy podle amerického prezidenta Donalda Trumpa přiblížily vyhlídky, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je docela blízko. Trump to prohlásil minulý týden. Podobná tvrzení od něj zaznívají v posledních měsících opakovaně. Navzdory tomu, že jednání se stále výrazně neposunula. Ruský vládce Vladimir Putin si jako podmínku pro příměří klade i to, aby Kyjev stáhl ukrajinské vojáky ze strategicky důležitých míst, které Rusko nedokázalo dobýt. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ale přesvědčen, že tento ústupek by Putina uspokojil jen na chvíli, než by znovu nabral sílu a pokračoval ve válce.Šéfové evropských špionážních agentur oslovených Reuters zároveň upozorňují, že Rusko nechce válku rychle ukončit. Moskva podle nich využívá rozhovorů k prosazení zmírnění sankcí a uzavření obchodních dohod s USA. Rozhovory, jejichž poslední kolo se konalo minulý týden v  Ženevě, označili za „vyjednávací divadlo“.„Myslím, že Donald Trump a jeho lidé podcenili Rusko a ruskou snahu si Ukrajinu podrobit a to, že válka je pro ně odkaz Vladimíra Putina jakožto velkého dobyvatele,“ řekl v Ptám se já bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Byl bych rád, kdyby se Donald Trump opravdu soustředil a kdyby zatlačil na Rusko. Protože si myslím, že ještě zatlačit může a že by to pomohlo. Ale může se také samozřejmě stát, že Donald Trump si řekne, že už tomu věnoval dostatek času a že to v tuto chvíli nechává na druhé koleji,“ dodal Pojar. Co všechno brání konci války? Na co se letos i v dalších letech musíme připravit my? A jaké výzvy čekají českou vládu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ruská propaganda se dlouhodobě snaží ovlivňovat veřejné mínění nejen doma, ale i v zahraničí. Jedním z témat, která Kreml prezentuje, je zacházení ukrajinské armády s ruskými válečnými zajatci. Rusové například tvrdí, že Ukrajinci své zajatce mučí. „Cílem ruské propagandy je odradit jejich vojáky od kapitulace a zároveň šířit negativní obraz Ukrajiny doma i v zahraničí,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus Tomáš Dvořák, autor blogu Dnes na Ukrajině.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vražedný toxin. Vzácný žabí jed. Právě ten otrávil a zabil tvář ruské opozice – Alexeje Navalného. Tvrdí to pětice evropských zemí. Jak se Rusko stalo velmocí travičů s arzenálem chemických zbraní? Řekne Lukáš Górecki, toxikolog z Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenija je že nekaj mesecev v primežu predvolilnih obračunov, šele danes pa se začenja uradna kampanja pred marčevskimi volitvami. Do konca dneva se je mogoče prijaviti za glasovanje iz tujine, izteka se tudi rok za oddajo kandidatnih list. Direktor državne volilne komisije Igor Zorčič napoveduje, da bodo ustreznost prijavljenih kandidatov preverili do drugega marca. Stranke in liste morajo prijaviti tudi namenske transakcijske račune. Ostali poudarki oddaje: - Na prvem zasedanju Odbora za mir približno 20 držav udeleženk. - Rusko-ukrajinska pogajanja znova brez vidnega napredka. - Po kristjanih tudi muslimani začeli postni čas.

Vražedný toxin. Vzácný žabí jed. Právě ten otrávil a zabil tvář ruské opozice – Alexeje Navalného. Tvrdí to pětice evropských zemí. Jak se Rusko stalo velmocí travičů s arzenálem chemických zbraní? Řekne Lukáš Górecki, toxikolog z Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany. Ptá se Matěj Skalický.

1. Len aby Rusko v hanbe nezostalo. 2. Fico ohlasuje humbug, v skutočnosti sa bude šikanovať. 3. Svojbytne – uvidíme, kam nás to zaveje

Od velkého ruského útoku na Ukrajinu uplynou brzy čtyři roky. Napadená země se stále brání ruské přesile, současně ale čelí tlaku, aby agresorovi ustoupila. Ukázala to i mnichovská bezpečnostní konference, kde otevřeně zaznělo, že starý řád skončil a Ukrajina je první obětí toho nového. Takový pohled ale v podcastu Zbytečná válka popřel bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Podle něj je Ukrajina obětí ruské agrese, které se nezamezilo včas.

Severná Amerika: Ďalší škandál ICE Latinská Amerika: Trump škrtí kubánsky režim Ázia: Veľký triumf japonskej premiérky Afrika: Americkí vojaci v Nigérii

Celou epizodu najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloMaďarský premiér Viktor Orbán čelí po šestnácti letech neobvyklé situaci. Hrozí mu, že prohraje parlamentní volby. Je to ale vůbec možné? A co se stane pak? Odpovídá další epizoda podcastu Dobrovský&Šídlo s exkluzivním hostem: bývalým slovenským velvyslancem v Budapešti Rastislavem KáčeremČlánek k této epizodě