Podcasts about Rusko

Natočeno 1.7.2025

V utorok sa objavila správa, že Spojené štáty pozastavili niektoré z dodávok zbraní pre Ukrajinu.Do toho na ukrajinské mestá smerujú masívne útoky dronov a rakiet a ruské vojská síce pomaly a za cenu obrovských strát, ale postupujú na východe nášho suseda.Čo sa teda na Ukrajine deje, kde je to sľubované prímerie a či Ukrajina prichádza o podporu Západu?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Daniela Hoťku.Zdroje zvukov: CBS, France 24 English, NBC, Channel 4, ABCOdporúčanie:Dnes odporúčam dobrú televíziu: vyšla totiž štvrtá séria skvelého seriálu The Bear a ako vždy, nájdete ho na Disney+.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Už víc než dva roky jezdí Daria Stomatová na Ukrajinu dokumentovat válku. V rozhovoru pro podcast Men's Factor mluvila otevřeně o životě na frontě, nebezpečí, dronové válce, emocích i důležitosti nestranného zpravodajství. Přiznává, že válečné zkušenosti změnily její hodnoty i pohled na svět.„Vždycky říkám, že na Ukrajině nebojuju za Rusko ani za Ukrajinu. Bojuju za to, aby Češi měli přehled. Aby moje reportáže byly co nejobjektivnější a nejméně poplatné komukoliv,“ říká reportérka České televize. Stomatová detailně popisuje, jak se proměnila podoba války. Zatímco v prvních dnech po ruské invazi byly největší hrozbou raketomety a přímé boje, dnes frontu ovládly drony. „Dnes je válka nefyzická. Vojáci se téměř nepotkávají. 70 až 80 % obětí způsobují právě drony,“ říká s tím, že stroje už nejsou jen ovládané, ale často i autonomní – naváděné na jakýkoliv pohyb.Práce válečné reportérky má i své psychické náklady. „Začínám mít problém udržet slzy. Dlouho jsem se snažila držet odstup, ale čím déle to trvá, tím víc se mě to dotýká.“ Zároveň přiznává, že v Česku chybí specialisté, kteří by novinářům pomohli zpracovat trauma z krizových oblastí. „Je tu zoufale málo psychologů, kteří rozumí válce.“Kromě každodenního stresu a smrti se ale musí potýkat i s dezinformacemi. „Informační válka probíhá na obou stranách. O to důležitější je, aby tam byli nezávislí novináři,“ vysvětluje. Sama podle svých slov nikdy nezatajila informace, které se nehodily ukrajinské straně. „Když jsme reportovali o problémech s alkoholem v armádě nebo o korupci, věděla jsem, že to nebude populární. Ale bylo správné to říct nahlas.“Západní veřejnost si podle ní na válku už zvykla. „Válka už není in. Lidi to přestává zajímat. Ale to neznamená, že ji můžeme ignorovat. Týká se nás všech – i po svém konci bude měnit svět kolem nás.“Do budoucna ví, že jednou bude muset práci v konfliktní zóně opustit. „Nejde to dělat věčně. Ale zatím nevím, co bych dělala jiného. Ta válka je součást mého života. Dokud budu moct, budu reportovat.“

„… ako svetlo, ktoré sa zjaví pohanom a oslávi Tvoj ľud izraelský.“ (L 2:32) Ak by sme mohli pozerať cez mohutný ďalekohľad alebo počuť elektrickú rezonanciu, boli by sme schopní počuť a vidieť kovové hviezdy, ktoré za posledné roky Rusko a Amerika vyslali do vesmíru. Žiadna z týchto umelých hviezd nepriniesla svetu pokoj. Avšak Božia […] Billy Graham

Válka na Ukrajině už trvá přes tři roky. Politikům ale podle podnikatele a podcastera Jana Dobrovského chybí odvaha. „Měl jsem dojem, že by mohla nastat chvíle, kdy by se našlo řešení, kdy budou západní politici ochotni trošku bouchnout do stolu a lépe vyzbrojovat Ukrajinu a pokusit se najít to odstrašení, které může Rusko odvrátit od jeho mocenských a imperiálních snah. Ale to se nestalo,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus.

Válka na Ukrajině už trvá přes tři roky. Politikům ale podle podnikatele a podcastera Jana Dobrovského chybí odvaha. „Měl jsem dojem, že by mohla nastat chvíle, kdy by se našlo řešení, kdy budou západní politici ochotni trošku bouchnout do stolu a lépe vyzbrojovat Ukrajinu a pokusit se najít to odstrašení, které může Rusko odvrátit od jeho mocenských a imperiálních snah. Ale to se nestalo,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosťom relácie Dírerov filter bol Filipp Sedov, ktorý pochádza z ruského Jaroslavľa. Vyštudoval politické vedy a v rámci projektu Erasmus prišiel na Slovensko, kde aj zostal žiť. Filipp Sedov sa po vypuknutí celoplošnej operácie verejne postavil na stranu Ukrajiny a o svojej rodnej krajine nehovorí s hrdosťou. Keď počas prezidentských volieb v roku 2018 napísal na volebný lístok „Rusko bez Putina“, hrozilo mu zatknutie a trest za terorizmus. Filipp Sedov sa verejne angažuje. Okrem iného robí prednášky na školách „S Rusom o Rusku“, v ktorých vysvetľuje, akou krajinou Rusko v skutočnosti je. Po voľbách na Slovensku eviduje problémy s organizovaním prednášok pre možné konzekvencie pre riaditeľov škôl zo strany niektorých politických strán či vlády.

Ruský plyn, ktorým kúri Slovensko, je druhý najdrahší v Európe, hovorí poslanec za SaS Juraj Krúpa. Keby sme sa od neho odstrihli, zmizne polovica ruského vplyvu. Podľa neho to je presne to, o čo Robertovi Ficovi ide - aby tu ruský vplyv zostal. Rusko sa však pripravuje na ďalšiu voju, a vidno to už aj na ukrajinskom fronte. V roku 2035 by tak už mohlo byť na investície do obrany neskoro. Prečo už SaS Richarda Sulíka?V podcaste s poslancom za SaS Jurajom Krúpom sa dozviete:– od 1:30 – ako si vláda protirečí;– po 2:00 – či máme so zvyšovaním výdavkov na obranu čas do roku 2034;– od 5:00 – že už od roku 2004 aliancii sľubujeme jednu ťažkú mechanizovanú brigádu, ktorú nie sme schopní doručiť;– po 6:00 – ako Rusko posiela na Ukrajine žoldnierov do mlynčeka na mäso, kým v pozadí buduje armádu;– okolo 7:00 – že Rusko bude pripravené na vojnu s NATO o 5-7 rokov, preto termín 2035 môže byť neskoro;– po 8:40 – že Rusko vie vygenerovať viac vojakov ako NATO a pripravuje sa na ďalšiu vojnu;– od 9:00 – že sa môže stať, že Rusko obsadí časť krajiny NATO;– po 10:30 – či by sme bránili každý meter územia NATO;– od 12:30 – či Fico len zahmlieva, alebo reálne otáča kormidlo;– po 13:45 – že sme už čiastočne v autokratickom systéme;– od 16:45 – ako sa nás súčasný balík sankcií voči Rusku vôbec netýka;– po 18:10 – že ruský plyn je drahý, pre nás dokonca druhý najdrahší v Európe;– od 19:30 – ako zabránime tomu, aby sme tie isté ruské energie kupovali prebalené do iného obalu;– po 21:00 – že keď sa odstrihneme od ruských energií, ruský vplyv na Slovensku sa zníži o 50 percent;– od 22:00 – že po obmedzení ruských energií podľa neho nebudeme platiť viac;– po 23:00 – prečo vláda nič nerobí s obrannou zmluvou s USA;– od 24:30 – že Robert Fico by pokojne mohol vypovedať zmluvu s USA, ale neurobí to, lebo z nej idú peniaze;– po 26:30 – že sa s Andrejom Dankom zhodne na hodnotení ministra Blanára;– od 29:30 – čo si myslí o blízkovýchodnom konflikte;– po 30:30 – či je proizraelský politik;– od 33:00 – čo si myslí o stíhaní Jaroslava Naďa;– po 37:00 – prečo by sa Richard Sulík nemal vracať do politiky.

Ruský plyn, ktorým kúri Slovensko, je druhý najdrahší v Európe, hovorí poslanec za SaS Juraj Krúpa. Keby sme sa od neho odstrihli, zmizne polovica ruského vplyvu. Podľa neho to je presne to, o čo Robertovi Ficovi ide - aby tu ruský vplyv zostal. Rusko sa však pripravuje na ďalšiu voju, a vidno to už aj na ukrajinskom fronte. V roku 2035 by tak už mohlo byť na investície do obrany neskoro. Prečo už SaS Richarda Sulíka?V podcaste s poslancom za SaS Jurajom Krúpom sa dozviete:– od 1:30 – ako si vláda protirečí;– po 2:00 – či máme so zvyšovaním výdavkov na obranu čas do roku 2034;– od 5:00 – že už od roku 2004 aliancii sľubujeme jednu ťažkú mechanizovanú brigádu, ktorú nie sme schopní doručiť;– po 6:00 – ako Rusko posiela na Ukrajine žoldnierov do mlynčeka na mäso, kým v pozadí buduje armádu;– okolo 7:00 – že Rusko bude pripravené na vojnu s NATO o 5-7 rokov, preto termín 2035 môže byť neskoro;– po 8:40 – že Rusko vie vygenerovať viac vojakov ako NATO a pripravuje sa na ďalšiu vojnu;– od 9:00 – že sa môže stať, že Rusko obsadí časť krajiny NATO;– po 10:30 – či by sme bránili každý meter územia NATO;– od 12:30 – či Fico len zahmlieva, alebo reálne otáča kormidlo;– po 13:45 – že sme už čiastočne v autokratickom systéme;– od 16:45 – ako sa nás súčasný balík sankcií voči Rusku vôbec netýka;– po 18:10 – že ruský plyn je drahý, pre nás dokonca druhý najdrahší v Európe;– od 19:30 – ako zabránime tomu, aby sme tie isté ruské energie kupovali prebalené do iného obalu;– po 21:00 – že keď sa odstrihneme od ruských energií, ruský vplyv na Slovensku sa zníži o 50 percent;– od 22:00 – že po obmedzení ruských energií podľa neho nebudeme platiť viac;– po 23:00 – prečo vláda nič nerobí s obrannou zmluvou s USA;– od 24:30 – že Robert Fico by pokojne mohol vypovedať zmluvu s USA, ale neurobí to, lebo z nej idú peniaze;– po 26:30 – že sa s Andrejom Dankom zhodne na hodnotení ministra Blanára;– od 29:30 – čo si myslí o blízkovýchodnom konflikte;– po 30:30 – či je proizraelský politik;– od 33:00 – čo si myslí o stíhaní Jaroslava Naďa;– po 37:00 – prečo by sa Richard Sulík nemal vracať do politiky.

Hostia: Pavol Demeš (bývalý minister medzinárodných vzťahov SR) a Lubomír Zaorálek (bývalý minister zahraničných vecí ČR). | Navýšenie výdavkov na obranu členských štátov - deklaráciu o navýšení na 5 % HDP členovia podporili, názory na tempo a spôsob vynakladania prostriedkov sa líšia. Sú to realistické výdavky na obranu, ak mnohí členovia zápasili aj s doterajšími 2 %? Má zbrojný priemysel kapacity na využitie takýchto investícií, resp. je súčasťou plánu aj jeho rozšírenie? Je vyššie financovanie dostatočným nástrojom zvýšenia obranyschopnosti, alebo sú namieste úvahy aj o ďalších reformách aliancie? Má tento krok podporu verejnosti v členských štátoch – čo tieto výdavky môžu priniesť ľuďom – napr. v kontexte investícií do infraštruktúry a výskumu? Politické aspekty dohody: Zrodila sa dohoda pod tlakom externých hrozieb (napr. Rusko, Čína) alebo USA a Donalda Trumpa? Je namieste hovoriť o výnimkách a individuálnych plánoch – napr. v kontexte pozícií Španielska alebo aj Slovenska? Je zbrojenie zárukou dlhodobého udržania mieru v Európe? Akú záväznosť má dohoda - je potenciál kontinuity, alebo ju môžu narušiť politické výmeny v budúcnosti? Aká je v súčasnosti a ako sa mení váha a pozícia jednotlivých členov aliancie – napr. v kontexte vysokého tempa zbrojenia Nemecka, Poľska a nových členov Fínska, Švédska? Ukrajina – Volodymyr Zelenskyj sa zúčastnil na večeri lídrov, očakáva sa stretnutie s Donaldom Trumpom. Aké signály a indície o budúcej podpore si zo samitu odnáša? Sú realistické výhľady na vstup Ukrajiny do NATO? | Členovia NATO zvýšia obranné výdavky. | Moderuje: Nina Belicová Alžbetkinová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Představitelé zemí Severoatlantické aliance chtějí na summitu v nizozemském Haagu přijít s výrazným zvýšením výdajů na obranu a demonstrovat jednotu vůči Rusku. „Na tom panuje shoda, jsou ale výrazné rozdíly v tom, jak velkou hrozbu Rusko představuje. To se ukazuje i na počínajících sporech ohledně výše obranných výdajů,“ podotýká bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.

Lídri tridsiatich dvoch členských krajín NATO sa dnes a zajtra stretávajú v holandskom Haagu, aby prerokovali potenciálne navýšenie výdavkov na obranu. Mnohí odborníci hovoria o historickom stretnutí, ktorého výsledok zarámcuje postoj Európy v obranných otázkach.Slovensko bude zastupovať prezident Peter Pellegrini, ktorý je za navýšenie výdavkov na obranu. Zabezpečiť bezpečnosť pre občanov by podľa neho malo byť pre Slovensko prioritou z vlastnej vôle a bez ohľadu na to, či ho o to niekto požiada alebo mu to nariadi. Vláda mu však mandát na podobný postoj nedala.Čo sa teda ide v Haagu diať, prečo je navyšovanie výdavkov témou a čo môžu odmietavý postoj Slovenska či Ficove reči o neutralite pre Slovensko znamenať?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno rozpráva s analytikom Inšitútu Martina Filka a bývalým diplomatom na Stálej delegácii Slovenska pri NATO Michalom Adamom.Zdroj zvukov: TASR, STVROdporúčanie:Viete o tom, že v susednom Česku majú záhadné podzemné labyrinty, dažďový prales či sklenenú záhradu? Kde nájdete najkrajšie hrady, zámky a zoologické záhrady? Odpovede nájdete v špeciálnom magazíne s tipmi na výlety po Českej republike, ktorý je dnešnou súčasťou denníkov SME a Korzár.Lístky na Dobré ráno sobota naživo si kúpite cez tento odkaz.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Představitelé zemí Severoatlantické aliance chtějí na summitu v nizozemském Haagu přijít s výrazným zvýšením výdajů na obranu a demonstrovat jednotu vůči Rusku. „Na tom panuje shoda, jsou ale výrazné rozdíly v tom, jak velkou hrozbu Rusko představuje. To se ukazuje i na počínajících sporech ohledně výše obranných výdajů,“ podotýká bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V úterý začíná v nizozemském Haagu summit NATO, který by měl prokázat jednotu aliance. Rozhodnout by se na něm mělo o navýšení výdajů na obranu a současně potvrdit oddanost kolektivní obraně. O summitu, který by měl potvrdit i hrozbu ze strany Ruska, hovořili v podcastu Zbytečná válka vrchní ředitelka bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková a vrchní ředitel seky Ministerstva obrany pro obrannou politiku Jan Jireš.

Americké bombardéry zaútočily v noci na neděli na tři íránská jaderná zařízení. Co bude znamenat a co může přinést zapojení Spojených států do konfliktu mezi Íránem a Izraelem, v podcastu Zbytečná válka probírá s redaktorem Alexem Švamberkem bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Na hranicích mezi Gruzií a Ruskem, které tvoří pohoří Velký Kavkaz, jsou jen tři hraniční přechody, z toho dva vedou do Rusy okupované Abcházie a Jižní Osetie. Rusko a Gruzii tak de facto spojuje jediný hraniční přechod a jediná silnice. Vede skrz průsmyk podél 5tisícové hory Kazbek a řeky Aragvi a dnes je to především klíčová obchodní tepna, po které jezdí kamion za kamionem. V minulosti měla ale hlavně vojenský význam, proto se jí dodnes říká Gruzínská vojenská cesta.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská komise v týdnu předložila legislativní návrh, kterým se EU zavazuje, že do konce roku 2027 postupně zastaví veškerý dovoz ruského plynu a ropy. Týká se to jak dovozu zemního plynu, tak i poskytování služeb v terminálech LNG. Šéfka EK Ursula von der Leyen již dříve uvedla, že Rusko plyn a ropu využívá jako zbraň a že Evropská unie se již svojí závislostí nesmí podílet na financování ruské agrese na Ukrajině. Jak ale ve Výtahu Respektu upozorňuje Magdaléna Fajtová, závislosti se Evropská unie zcela nezbaví, jen se přesune na USA: „Nejvíc zkapalněného plynu členské státy odebírají právě ze Spojených států. Plyn ale nakupujeme také ze zemí jako Alžírsko nebo z Azerbajdžánu. EU zřejmě v tomto směru spoléhá na to, že USA budou minimálně co se byznysu týče dodržovat nějaká pravidla. Ale samozřejmě mají možnost určovat si poměrně vysokou cenu." Jak se vlastně státům EU podařilo snížit dodávku ruského plynu a ropy od invaze na Ukrajinu v roce 2022? Jak si stojí Česko? A nemohou unijní plány zablokovat státy jako Maďarsko nebo Slovensko?

Lídři skupiny G7 přijali na závěr summitu v Kanadě nový balíček sankcí proti Rusku. Společné prohlášení k Ukrajině však chybělo. Znamená to, že Západ přesunul pozornost jinam? Jak takový posun může nahrávat ruským zájmům? Ukrajinistka Lenka Víchová komentuje, jak se bude Ukrajina vyrovnávat s tím, že zůstává ve stínu izraelsko-íránského konfliktu. Vysvětluje i, co přinese nový polský prezident ve vztazích s Kyjevem, a přibližuje snahy o zmírnění ukrajinské demografické krize.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na politické mapě Evropy se děje něco, co tu od konce druhé světové války nebylo. Krajní pravice se stává mainstreamem a v řadě zemí nahrazuje tradiční pravici. Tvrdí to Anton Šechovcov, ukrajinský odborník na krajně pravicovou scénu v Evropě. Kdo v Evropě podle něj odvádí pro Rusko skvělou práci? A jak to vypadá s krajní pravicí v jeho vlasti?Host: Anton Šechovcov - politolog, ředitel Centra pro demokratickou integritu ve Vídni a hostující profesor na katedře mezinárodních vztahů na Středoevropské univerzitě ve VídniČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Svět nyní žije vyostřením konfliktu mezi Íránem a Izraelem. Rusko z něj podle novináře Alexandra Mitrofanova dokáže vytěžit hned několik výhod. „Je to součást velké hry, kterou Vladimíi Putin hraje se světem a v níž má nezastupitelnou roli jeho faktický spojenec, americký prezident Donald Trump,“ říká v pořadu Osobnost Plus. „Svět se tolik nebude dívat na Ukrajinu, vidíte, že Putin okamžitě bezprecedentně zaútočil na Kyjev,“ nastiňuje jeden z možných dopadů eskalace.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proti zmenám ústavy sa podpísali aj konzervatívni právnici, vrátane bývalých ústavných sudcov a bývalých kolegov Viliama Karasa. Ústavná právnička Lucia Berdisová a šéf Amnesty International Slovensko Rado Sloboda tvrdia, že novela ústavy oslabí ochranu ľudských práv bežných Slovákov. Aj keby ste vyhrali súd v Štrasburgu, znižuje sa šanca, že sa na základe toho domôžete svojich práv na Slovensku. Podobné zákony majú podľa nich len Maďari a Rusi, a v oboch krajinách sa zneužívajú.V podcaste s Luciou Berdisovou a Radom Slobodom sa dozviete:– od 1:30 – čo je hlavný problém autorov dvoch rôznych petícií proti novele ústavy;– okolo 3:00 – že ústava by v prípade schválenia umožnila nelojalitu voči EÚ;– po 5:00 – že ústava zavádza výhradu v dodržiavaní európskeho práva;– od 6:00 – že sa znižuje miera ochrany Slovákov zo strany Európskeho súdu pre ľudské práva v Štrasburgu;– po 7:00 – ako sa znižuje šanca, že štrasburský rozsudok vymôžete na Slovensku;– od 9:00 – že dnes ESĽP chráni obete policajného násilia;– od 13:00 – že vás čaká niekoľko rokov súdenia sa, kým vám možno dá za pravdu Ústavný súd SR;– po 16:00 - že takýto zákon majú len Maďarsko a Rusko, a aj tam je to miernejšie;– od 18:00 – ako sa na Slovensku už teraz obrancom ľudských práv zle pracuje a bude to len horšie;– po 19:00 – že sa zhorší ochrana žien, detí a nepohodlných úradníkov;– od 22:00 – že táto novela ústavy priamo ublíži občanom Slovenska;– po 24:00 – ako podľa Petra Weissa ide o presadzovanie krajne pravicovej a náboženskej ideológie do ústavy, čo je v priamom rozpore s jej prvým článkom;– po 26:00 – či bude môcť proti tejto zmene zasiahnuť prezident alebo Ústavný súd SR;– od 32:00 – prečo sa nemôžeme spoľahnúť, že nás zachráni Ústavný súd SR;– o 33:00 – že ide o bezprecedentné otočenie Slovenska vo vzťahu k medzinárodnému právu;– po 34:00 – čo prinášajú pozmeňujúce návrhy KDH;– od 35:00 – či poslanci KDH skúšajú zakázať už zakázané a čo sa teda mení;– po 38:00 – či surogátne materstvo nie je zneužívanie chudoby;– od 39:00 – že o bioetike sa má diskutovať roky a nie dni;– po 41:00 – že sa zavedie diskriminácia neplodných žien oproti neplodným mužom;– po 42:00 – či je dôležité, ako sa v ústave používa pojem pohlavie a nie rod;– od 43:00 – že ústava a rozhodnutie ESĽP sú pre úradníka slabší argument ako email od nadriadeného;– po 44:30 – že bývalí kolegovia Viliama Karasa z fakulty tvrdia úplný opak ako on a podpisujú sa proti jeho návrhom;– od 45:20 – že aj konzervatívni bývalí ústavní sudcovia sa podpísali proti tejto zmene ústavy;– po 47:00 – či treba viac chrániť ústavu samotnú pred politickými zmenami;– od 48:00 – že tento návrh je útokom na ústavu;– od 50:00 – že právo sa musí skúmať v kontexte toho, čo sa deje, a podľa toho táto zmena nie je dobromyseľná.

Proti zmenám ústavy sa podpísali aj konzervatívni právnici, vrátane bývalých ústavných sudcov a bývalých kolegov Viliama Karasa. Ústavná právnička Lucia Berdisová a šéf Amnesty International Slovensko Rado Sloboda tvrdia, že novela ústavy oslabí ochranu ľudských práv bežných Slovákov. Aj keby ste vyhrali súd v Štrasburgu, znižuje sa šanca, že sa na základe toho domôžete svojich práv na Slovensku. Podobné zákony majú podľa nich len Maďari a Rusi, a v oboch krajinách sa zneužívajú.V podcaste s Luciou Berdisovou a Radom Slobodom sa dozviete:– od 1:30 – čo je hlavný problém autorov dvoch rôznych petícií proti novele ústavy;– okolo 3:00 – že ústava by v prípade schválenia umožnila nelojalitu voči EÚ;– po 5:00 – že ústava zavádza výhradu v dodržiavaní európskeho práva;– od 6:00 – že sa znižuje miera ochrany Slovákov zo strany Európskeho súdu pre ľudské práva v Štrasburgu;– po 7:00 – ako sa znižuje šanca, že štrasburský rozsudok vymôžete na Slovensku;– od 9:00 – že dnes ESĽP chráni obete policajného násilia;– od 13:00 – že vás čaká niekoľko rokov súdenia sa, kým vám možno dá za pravdu Ústavný súd SR;– po 16:00 - že takýto zákon majú len Maďarsko a Rusko, a aj tam je to miernejšie;– od 18:00 – ako sa na Slovensku už teraz obrancom ľudských práv zle pracuje a bude to len horšie;– po 19:00 – že sa zhorší ochrana žien, detí a nepohodlných úradníkov;– od 22:00 – že táto novela ústavy priamo ublíži občanom Slovenska;– po 24:00 – ako podľa Petra Weissa ide o presadzovanie krajne pravicovej a náboženskej ideológie do ústavy, čo je v priamom rozpore s jej prvým článkom;– po 26:00 – či bude môcť proti tejto zmene zasiahnuť prezident alebo Ústavný súd SR;– od 32:00 – prečo sa nemôžeme spoľahnúť, že nás zachráni Ústavný súd SR;– o 33:00 – že ide o bezprecedentné otočenie Slovenska vo vzťahu k medzinárodnému právu;– po 34:00 – čo prinášajú pozmeňujúce návrhy KDH;– od 35:00 – či poslanci KDH skúšajú zakázať už zakázané a čo sa teda mení;– po 38:00 – či surogátne materstvo nie je zneužívanie chudoby;– od 39:00 – že o bioetike sa má diskutovať roky a nie dni;– po 41:00 – že sa zavedie diskriminácia neplodných žien oproti neplodným mužom;– po 42:00 – či je dôležité, ako sa v ústave používa pojem pohlavie a nie rod;– od 43:00 – že ústava a rozhodnutie ESĽP sú pre úradníka slabší argument ako email od nadriadeného;– po 44:30 – že bývalí kolegovia Viliama Karasa z fakulty tvrdia úplný opak ako on a podpisujú sa proti jeho návrhom;– od 45:20 – že aj konzervatívni bývalí ústavní sudcovia sa podpísali proti tejto zmene ústavy;– po 47:00 – či treba viac chrániť ústavu samotnú pred politickými zmenami;– od 48:00 – že tento návrh je útokom na ústavu;– od 50:00 – že právo sa musí skúmať v kontexte toho, čo sa deje, a podľa toho táto zmena nie je dobromyseľná.

Svět nám ruskou invazí na Ukrajinu ujel pod nohama a máme tady tu samou strašnou nenávist a krutou válku, která si nezadá s týráním lidí za druhé světové války, je přesvědčený spisovatel a dramaturg programu Knihovny Václava Havla Jáchym Topol. „Patřím ke generaci 90. let, kdy brilantnější mozky, než je ten můj, věřily, že Rusko touží po demokracii. Já jsem iluze nikdy neměl,“ vzpomíná pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za východní hranicí Evropské unie se už více než tři roky bojuje. Mírové ukončení války na Ukrajině není v dohledu. Podle evropského komisaře pro obranu a vesmír Andriuse Kubiliuse představuje Rusko vojenskou hrozbu pro Evropu: „A to neříkají politici jako já, komisaři či politici z členských zemí. Ale říkají to v první řadě naše zpravodajské služby. Šéf německé zpravodajské služby varoval, že Rusko nejen může být připraveno k útoku, ale má důkazy o tom, že útok plánuje.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izrael v noci zaútočil na íránská jaderná a vojenská zařízení. Zasáhl na sto cílů a zabil vysoké velitele. Írán odpověděl vysláním dronů a dá se čekat, že to nebude jeho jediná odpověď. O aktuální situaci a dalším vývoji situace hovořili v živém vysílání Zbytečné války bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a redaktor Alex Švamberk.

Advokát Roman Kvasnica spolu so stovkami osobností vrátane hercov či politikov píše nemeckému kancelárovi Friedrichovi Merzovi. V liste, ktorý chce odniesť na nemeckú ambasádu, sa Merzovi ospravedlňujú za výroky Roberta Fica a smerákov. Tvrdí, že to treba urobiť, aby sme sa nemuseli v zahraničí hanbiť za to, že sme zo Slovenska. Robert Fico podľa neho nemá dobrý politický odhad, lebo tesne pred ruskou inváziou na Ukrajinu tvrdil, že Rusko nikoho neohrozuje a viackrát strašil fiktívnymi hrozbami, ako sú Maďari, Američania či migranti.V podcaste s Romanom Kvasnicom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že smeráci urážajú nemeckú armádu, hoci tá nám pomáha;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 2:20 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo píše nemeckému kancelárovi Merzovi;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ do 4:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dokedy sa dá podpísať list Nemcom a čo s ním bude ďalej;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 4:20 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo sa Merzovi ospravedlňujú;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 6:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako sa práve tvorí nový politický poriadok sveta;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či to nie je skôr list slovenskej verejnosti;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 9:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či by pozastavenie eurofondov nepomohlo ako signál pre slovenského voliča;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 10:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že musíme Európe ukázať iné Slovensko;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 12:20 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako sa Robert Fico opakovane mýlil a nikdy nemal správny politický odhad v zahraničnej politike;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 14:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ akými všetkými fiktívnymi nepriateľmi strašil Robert Fico;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 15:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že po atentáte sa nepriateľmi Roberta Fica stali všetci;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 16:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako nás opakovane niekto zachraňuje pred fiktívnymi hrozbami;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 18:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Robert Fico testuje zmenu ústavného zriadenia SR, zatiaľ bezvýznamnou témou o genderi;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 19:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo si myslí, že na Slovensku už nemusia byť slobodné voľby;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 20:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že sa silou mocou musíme držať Európy, aby sme si vôbec zachovali štátnosť;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 21:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ak Fico zavedie nadradenosť slovenského práva nad európskym, dostaneme sa do sporu s Európskou úniou;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 22:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo hovorí na garancie Viliama Karasa z KDH, že zmena ústavy nebude právny problém;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 23:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v akom štádiu je súd vo veci vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 25:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo bol problém so senátom súdu, ktorý sa musí vymeniť;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 26:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo konkrétne mal Kočner proti Kuciakovi a aké sú o tom dôkazy;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 28:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa budú musieť znova zopakovať všetky výsluchy pred súdom;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 30:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že jeden z motákov Kočnera z basy naznačoval kontakty so šéfom súdu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 31:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa dá chrániť pred hejtami smerákov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 32:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že by sa k smeráckemu hejtu mali vyjadriť aj Maroš Šefčovič a Miroslav Lajčák;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 32:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že obrana proti Smeru musí byť spojenie občianskej spoločnosti;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 33:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Putin okamžite popiera Ficove 4 svetové strany tým, že nás zaraďuje na zoznam nepriateľov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 33:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako nejde o rusofóbiu, pretože sme na strane Rusov, ktorí protestovali proti inváziám;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 34:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že u Maroša Žilinku zažil ústretovosť, ale zároveň sú tu svojvoľné trestné konania;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 35:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ o čom je stíhanie policajta Martina Juhásza, ktorý nahral Fica na chate v Čifároch;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 36:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že poctivých policajtov na prokuratúre stíha aj prokurátorka, ktorá stíhala Hedvigu Malinovú;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 37:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či chcel policajt Juhász naozaj odhaliť pytliactvo;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 39:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Juhászova kvalifikácia je podložená dvadsiatimi rozhodnutiami súdov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 40:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že policajta Juhásza stíhajú zaujatí prokurátori, lebo krajský prokurátor je spolužiak Roberta Fica;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 41:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že policajt Juhász nevyzradil zdroj informácie, že sa smeráci stretávajú s...

Advokát Roman Kvasnica spolu so stovkami osobností vrátane hercov či politikov píše nemeckému kancelárovi Friedrichovi Merzovi. V liste, ktorý chce odniesť na nemeckú ambasádu, sa Merzovi ospravedlňujú za výroky Roberta Fica a smerákov. Tvrdí, že to treba urobiť, aby sme sa nemuseli v zahraničí hanbiť za to, že sme zo Slovenska. Robert Fico podľa neho nemá dobrý politický odhad, lebo tesne pred ruskou inváziou na Ukrajinu tvrdil, že Rusko nikoho neohrozuje a viackrát strašil fiktívnymi hrozbami, ako sú Maďari, Američania či migranti.V podcaste s Romanom Kvasnicom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že smeráci urážajú nemeckú armádu, hoci tá nám pomáha;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 2:20 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo píše nemeckému kancelárovi Merzovi;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ do 4:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dokedy sa dá podpísať list Nemcom a čo s ním bude ďalej;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 4:20 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo sa Merzovi ospravedlňujú;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 6:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako sa práve tvorí nový politický poriadok sveta;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či to nie je skôr list slovenskej verejnosti;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 9:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či by pozastavenie eurofondov nepomohlo ako signál pre slovenského voliča;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 10:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že musíme Európe ukázať iné Slovensko;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 12:20 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako sa Robert Fico opakovane mýlil a nikdy nemal správny politický odhad v zahraničnej politike;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 14:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ akými všetkými fiktívnymi nepriateľmi strašil Robert Fico;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 15:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že po atentáte sa nepriateľmi Roberta Fica stali všetci;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 16:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako nás opakovane niekto zachraňuje pred fiktívnymi hrozbami;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 18:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Robert Fico testuje zmenu ústavného zriadenia SR, zatiaľ bezvýznamnou témou o genderi;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 19:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo si myslí, že na Slovensku už nemusia byť slobodné voľby;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 20:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že sa silou mocou musíme držať Európy, aby sme si vôbec zachovali štátnosť;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 21:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ak Fico zavedie nadradenosť slovenského práva nad európskym, dostaneme sa do sporu s Európskou úniou;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 22:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo hovorí na garancie Viliama Karasa z KDH, že zmena ústavy nebude právny problém;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 23:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v akom štádiu je súd vo veci vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 25:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo bol problém so senátom súdu, ktorý sa musí vymeniť;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 26:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo konkrétne mal Kočner proti Kuciakovi a aké sú o tom dôkazy;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 28:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa budú musieť znova zopakovať všetky výsluchy pred súdom;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 30:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že jeden z motákov Kočnera z basy naznačoval kontakty so šéfom súdu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 31:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa dá chrániť pred hejtami smerákov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 32:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že by sa k smeráckemu hejtu mali vyjadriť aj Maroš Šefčovič a Miroslav Lajčák;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 32:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že obrana proti Smeru musí byť spojenie občianskej spoločnosti;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 33:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Putin okamžite popiera Ficove 4 svetové strany tým, že nás zaraďuje na zoznam nepriateľov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 33:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako nejde o rusofóbiu, pretože sme na strane Rusov, ktorí protestovali proti inváziám;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 34:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že u Maroša Žilinku zažil ústretovosť, ale zároveň sú tu svojvoľné trestné konania;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 35:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ o čom je stíhanie policajta Martina Juhásza, ktorý nahral Fica na chate v Čifároch;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 36:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že poctivých policajtov na prokuratúre stíha aj prokurátorka, ktorá stíhala Hedvigu Malinovú;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 37:50 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či chcel policajt Juhász naozaj odhaliť pytliactvo;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 39:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Juhászova kvalifikácia je podložená dvadsiatimi rozhodnutiami súdov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 40:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že policajta Juhásza stíhajú zaujatí prokurátori, lebo krajský prokurátor je spolužiak Roberta Fica;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 41:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že policajt Juhász nevyzradil zdroj informácie, že sa smeráci stretávajú s...

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Ruská tajná služba FSB se obává vzrůstajícího vlivu Číny přímo v Rusku a konkrétně jeho přinejmenším potenciálních územních nároků na ruském Dálném východě. S touto zajímavou, byť nikterak překvapivou zprávou nedávno přišel přední americký list The New York Times, odvolávající se na dokument, uniklý z ruských tajných služeb. Má osm stran, získala ho hackerská skupina Ares Leaks a jeho pravost zmíněnému americkému listu potvrdili představitelé šesti západních rozvědek.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Ruské tajné služby u nás hledají lidi, kteří jsou v sociálních a finančních problémech, případně drobné kriminálníky. Rekrutuje i Čechy, po kterých chce například vyfotit strategický objekt, kam se ruský agent dostane komplikovaně, ale náš občan se tam pohybuje přirozeně,“ popisuje ve Studiu N nové taktiky Putinových služeb bývalý elitní zpravodajec a současný ředitel pro vnitřní bezpečnost státu na ministerstvu vnitra Jan Paďourek. Rusko se podle něj bude snažit ovlivnit české podzimní volby do Poslanecké sněmovny. „Dokonce si myslím, že už se tak může dít. Netroufám si říct, že jsme stoprocentně schopní zajistit, aby tu ruský vliv neměl svou razanci. Máme omezené kapacity,“ říká Paďourek. Kde Rusko shání agenty na jedno použití? Proč na jejich financování používá bitcoiny? Jsou čeští politici, kteří rozšiřují kremelskou propagandu, v hledáčku domácí kontrarozvědky? A stojí Trump za Putinem, nebo za Zelenským? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N.

Prezident Petr Pavel se má už brzy zhostit klíčové role ve své funkci, bude rozhodovat o sestavování vlády po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Jak se na svou „politickou maturitu“ - jak jeho první zkušenost s povolebním jednáním označují někteří odborníci - připravuje? „Přiznám se, že souhlasím s těmi, kteří říkají, že povolební vyjednávání bude prvním a velkým těžkým testem mého prezidentství. Na druhou stranu se toho ale nějak nebojím, protože je to nakonec věcí jednání. A jednání jsem vedl po dlouhé roky, i když jsem byl ještě v uniformě, takže to není nic, co by mi bylo cizí,“ prohlásil prezident v rozhovoru pro Ptám se já. „Pokud se budeme bavit o naprosto věcných argumentech, tak si myslím, že tam problém nebude.“ Prezident zopakoval, že bude respektovat vůli voličů. Při rozhodování o příští vládě pro něj ale bude klíčové téma bezpečnosti a strategického směřování země. Už před časem ostatně deklaroval, že by nejmenoval ministrem či ministryní nikoho, kdo by chtěl Česko vyvést z Evropské unie nebo z NATO. Postoje jednotlivých parlamentních stran už také probíral s jejich zástupci při osobních schůzkách na Hradě. „My jsme se na těch schůzkách postupně se všemi parlamentními stranami bavili o tom, co považuji za základní pilíře bezpečnosti a prosperity naší země. A říkal jsem jednoznačně, že za ně považuji naše členství v NATO a Evropské unii. Protože nevidím zatím žádnou jinou životaschopnější alternativu, která by nám bezpečí a prosperitu zajistila. A myslím, že na té formulaci, že to jsou naše základní pilíře naší bezpečnosti a prosperity, jsme se shodli se všemi, i s SPD,“ uvedl Pavel.Předseda SPD Tomio Okamura později prezidentovo hodnocení schůzky rozporoval, podle něj nic o souhlasu jeho strany s členstvím v Evropské unii a NATO nepadlo. Podle hlavy státu se ale prohlášení SPD už několikrát změnila.„Já si v tom nedokážu najít tu pozici, kterou vlastně mají. Přijde mi to tak trochu jako čekat, až co na to řeknou voliči,“ řekl prezident s tím, že od stran ucházejících se o podíl na vládě očekává férové jednání. To znamená i naprostou jednoznačnost v tom, jakou cestou a jakými způsoby chtějí postupovat.Jasným favoritem letošních sněmovních voleb, které se budou konat 3. a 4. října, je už dlouhé měsíce podle průzkumů opoziční hnutí ANO. To je k některým bezpečnostním otázkám jako třeba navyšování výdajů na obranu spíše opatrné. K české muniční iniciativě, kterou podpořil sám Petr Pavel, je pak hnutí Andreje Babiše až spíše odmítavé. „Kdybychom teď přistoupili k nějakému radikálnímu kroku, tak nejen, že zklameme Ukrajinu, ale zároveň bychom zklamali důvěru všech našich spojenců. A myslím si, že tohle není rozhodně v zájmu žádné rozumné politické strany, abychom se znevěrohodnili před takovými spojenci, jako je třeba Německo,“ apeloval prezident a dodal:„Ať už se nám ta dlouhotrvající válka na Ukrajině jakkoliv příčí, tak bychom ji měli vnímat jako něco, co se nás dotýká. A podporu Ukrajiny jako něco, co je příspěvkem do naší vlastní bezpečnosti. A s tím souvisí i ta dnešní iniciativa. Protože říct pouze: my nechceme podporovat zbrojení, my chceme podporovat mír, je hezké, každý by s tím asi souhlasil. Ale se zemí jako je Rusko, nelze jednat pouze tím, že jim řekneme, že chceme mír.“Ve velkém rozhovoru pro Ptám se já prezident dále odpovídal na otázky, co podle něj přinese dlouho očekávaný červnový summit NATO v Haagu, jak by se měly navyšovat naše výdaje na obranu nebo zda očekává zásadní posun v řešení konfliktu na Ukrajině. Komentoval také vládní krizi, kterou zapříčinila kauza miliardového bitcoinového daru Ministerstvu spravedlnosti.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Spojené státy nepotřebují Čínu nebo Rusko jako nepřátele. Jak se ukazuje na případu nepokojů v kalifornských městech, bohatě si vystačí s vlastními zdroji. V Los Angeles a poté i v San Franciscu se odehrávají už od pátku protesty, které místy přerostly do násilných nepokojů, včetně blokování silnic a útoků na policisty a policejní vozy. Příčinou byly zátahy amerických úřadů proti ilegálním přistěhovalcům.

Rusko v pondělí vyslalo na Ukrajinu téměř 500 dronů, což je nejvíc od začátku války, a zároveň zvyšuje tlak v Dněpropetrovské a Sumské oblasti, kde u hranic shromáždilo na 50 tisíc vojáků. „Salámovou metodou, kousek za kouskem ukrajují z ukrajinského území. Podle vojenských expertů to ale není pro Rusy to hlavní bojiště. Vážou tam ukrajinské síly, které pak nemohou bojovat jinde,“ vysvětluje stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.

Rusko v pondělí vyslalo na Ukrajinu téměř 500 dronů, což je nejvíc od začátku války, a zároveň zvyšuje tlak v Dněpropetrovské a Sumské oblasti, kde u hranic shromáždilo na 50 tisíc vojáků. „Salámovou metodou, kousek za kouskem ukrajují z ukrajinského území. Podle vojenských expertů to ale není pro Rusy to hlavní bojiště. Vážou tam ukrajinské síly, které pak nemohou bojovat jinde,“ vysvětluje stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  

Z hľadiska národnoštátnych či bezpečnostných záujmov Slovenska nemá zahraničná politika Ficovej vlády žiadnu logiku. Vysvetlením môžu byť len osobné záujmy premiéra, tvrdí exminister zahraničných vecí Miroslav Wlachovský. Podľa neho zlom nastal po premiérovej návšteve Kremľa. Ešte stále máme šancu, čas sa nám ale zásadne kráti, varuje Wlachovský. Ani druhé kolo Rusko Ukrajinských rokovaní neprinieslo žiadny posun k mierovému ukončeniu ruskej agresie na Ukrajine. Koniec vojny je v nedohľadne, konflikt sa premenil na opotrebovávaciu vojnu a v nej sa hrá o to, kto vydrží dlhšie. Rozhodujúci faktor však nie je iba sila nasadzovaných vojakov či počet vystrelených granátov, ale najmä vôľa, rozhodnosť a ochota k obetiam - a to aj tým najvyšším.Konflikt pritom už dávno nabral zásadnú geopolitickú váhu, v ktorej sa Rusko cíti byť vyzývateľom celého Západu pričom cieli aj na rozpad euroatlantických štruktúr. Tie ale silne nahlodáva aj nová americká administratíva. V Európe preto masívne rastie tlak na čo najrýchlejšiu bezpečnostnú sebestačnosť. Slovensko sa však pod vedením ficovej vlády čoraz viac ocitá v bezpečnostnom vzduchoprázdne - na západných spojencov vláda nadáva, Kremľu sa líška a okrem Orbána sa veľmi nebaví ani so susedmi. Slovensku sa čas radikálne kráti, Ficova pllitika ho ženie do bezpečnostného vzduchoprázdna, tvrdí exminister Wlachovský.Kam nás teda vedie takáto zahraničná politika, má slovenský premiér vôbec nejakú strategickú víziu alebo už hrá iba o vlastnú budúcnosť? Bude pre Slovensko ešte miesto v novoformujúcej sa koalícií ochotných a aké následky môže mať spor s Nemeckom? No a napokon, aký bude ďalší vývoj vojny na Ukrajine, čo to bude znamenať pre našu vlastnú bezpečnosť a o čo o stave sveta hovorí až negustiózny spor Elona Muska s Donaldom Trumpom?Ráno Nahlas s exministrom zahraničných vecí, bývalým diplomatom a dnes analytikom Globsecu Miroslavom Wlachovským. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Z hľadiska národnoštátnych či bezpečnostných záujmov Slovenska nemá zahraničná politika Ficovej vlády žiadnu logiku. Vysvetlením môžu byť len osobné záujmy premiéra, tvrdí exminister zahraničných vecí Miroslav Wlachovský. Podľa neho zlom nastal po premiérovej návšteve Kremľa. Ešte stále máme šancu, čas sa nám ale zásadne kráti, varuje Wlachovský. Ani druhé kolo rusko ukrajinských rokovaní neprinieslo žiadny posun k mierovému ukončeniu ruskej agresie na Ukrajine. Koniec vojny je v nedohľadne, konflikt sa premenil na opotrebovávaciu vojnu a v nej sa hrá o to, kto vydrží dlhšie. Rozhodujúci faktor však nie je iba sila nasadzovaných vojakov či počet vystrelených granátov, ale najmä vôľa, rozhodnosť a ochota k obetiam - a to aj tým najvyšším.Konflikt pritom už dávno nabral zásadnú geopolitickú váhu, v ktorej sa Rusko cíti byť vyzývateľom celého Západu pričom cieli aj na rozpad euroatlantických štruktúr. Tie ale silne nahlodáva aj nová americká administratíva. V Európe preto masívne rastie tlak na čo najrýchlejšiu bezpečnostnú sebestačnosť. Slovensko sa však pod vedením ficovej vlády čoraz viac ocitá v bezpečnostnom vzduchoprázdne - na západných spojencov vláda nadáva, Kremľu sa líška a okrem Orbána sa veľmi nebaví ani so susedmi. Slovensku sa čas radikálne kráti, Ficova pllitika ho ženie do bezpečnostného vzduchoprázdna, tvrdí exminister Wlachovský.Kam nás teda vedie takáto zahraničná politika, má slovenský premiér vôbec nejakú strategickú víziu alebo už hrá iba o vlastnú budúcnosť? Bude pre Slovensko ešte miesto v novoformujúcej sa koalícií ochotných a aké následky môže mať spor s Nemeckom? No a napokon, aký bude ďalší vývoj vojny na Ukrajine, čo to bude znamenať pre našu vlastnú bezpečnosť a o čo o stave sveta hovorí až negustiózny spor Elona Muska s Donaldom Trumpom?Ráno Nahlas s exministrom zahraničných vecí, bývalým diplomatom a dnes analytikom Globsecu Miroslavom Wlachovským. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Rusi už na Ukrajine stratili takmer miliónov vojakov a Ukrajine vyšiel náročný plán. Husársky kúsok. V rámci operácie Pavučina udrela na štyri ruské vojenské letiská, tisíce kilometrov za frontovou líniou a úspešne zničila 12 lietadiel. Kým Ukrajinci ničia Rusom vojenské ciele, Rusko na Ukrajine cielene zabíja civilistov. V noci na dnes v meste Pryluky zabili Rusi dronmi päť ľudí, medzi nimi aj ročné dieťa.V Istanbule sa medzitým skončilo ďalšie kolo rokovaní ukrajinskej a ruskej delegácie, bez podstatných výsledkov.Aké bude reakcia Ruskov na zničené lietadlá a útok a ďalší nečakaný útok na Kerčský most? Aká je situácia na frontových líniách, môžu Ukrajinci chystať nejakú novú protiofenzívu? A prečo mierové rokovania neprinášajú posun, stojí to všetko na telefonátoch lídrov? O čom hovorili tentokrát?Braňo Závodský sa rozprával s bezpečnostným analytikom a odborníkom na obranné plánovanie Vladimírom Bednárom.

Operace s kódovým označením Pavučina, kterou naplánovaly ukrajinské tajné služby zasáhla o víkendu desítky ruských letadel na několika základnách přímo v Rusku. V rámci akce se totiž ukrajinské tajné službě SBU podařilo dostat na území Ruska nákladní kontejnery, z jejichž střech pak poblíž vojenských základen vylétly drony s výbušninami. Co o Pavučině s odstupem několika dnů víme? Jak moc Rusko zasáhla a kolik času a peněz zabere odstranit její následky? A jde o zlom v rusko-ukrajinské válce?Host: Martin Novák - zahraniční reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Překvapivý útok, tvrdý zásah. Ukrajinci propašovali drony do Ruska a začali s nimi likvidovat Putinovy strategické bombardéry. Působivý kousek. Víc o něm ví Jakub Janovský, administrátor blogu Oryx, který analyzuje vojenské konflikty na základě veřejně dostupných informací. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se k bitcoinové kauze postaví koaliční partner ODS hnutí STAN a jak opozice? Jak velký průšvih je bitcoinová kauza pro voliče Spolu čtyři měsíce před volbami? A jak mohou Rusko oslabit ukrajinské údery na důležité komunikace na Krymu i na ruském území?

Na Ukrajine je to dnes "Kto z koho". Rusko sa vydalo cestou opotrebovávajúcej vojny. V nej zvíťazí ten, kto bude schopný v tomto konflikte vydržať dlhšie. Tá vojnová línia sa dnes vedie medzi imperiálnym Ruskom a Ukrajinou podporovanou našou euroatlantickou civilizáciou. Tvrdí bývalý diplomat Peter Weiss. Podľa neho Rusku ide aj o rozloženie EÚ a NATO a preto je postoj Ficovej vlády iracionálnym hazardom s našimi národnoštátnymi záujmami.Ani druhé kolo priamych Rusko Ukrajinských rokovaní, ktoré sa včera uskutočnilo v Istanbule neprinieslo žiadny posun k ukončeniu ruskej agresie na Ukrajine. Návrhy, ktoré Rusko predložilo sú zjavne pre Ukrajinu neprijateľné a navyše, krátko predtým podnikli Ukrajinci bezprecedentný a úspešný dronový útok na strategické ruské letectvo hlboko v tyle nepriateľa. Táto vojna bude nadlho a bude to - kto z koho, teda či dlhšie vydrží Rusko alebo Ukrajina podporená našou euroatlantickou civilizáciou, hovorí pre Aktuality Nahlas exdiplomat Peter Weiss Zatiaľ čo vojna na Ukrajine nemá konca, slovenská zahraničná politika čoraz viac zapadá do pasce dvojtvárnosti a populistického alibizmu. Na jednej strane sa náš premiér ostentatívne chodí klaňať do Kremľa a vedie prázdne reči o mieri, na strane druhej sa zo Slovenska stáva zbrojárska veľmoc a naša vláda nemá pre našich kľúčových západných spojencov pekného slova. Do sporu sme sa dostali už aj s novým nemeckým kancelárom, ktorý nám pohrozil stopnutím eurofodov. Odpoveďou sú mu reči o fírerovi či volanie po vystúpení z EÚ. Kritika sa skrátka vo vládnej koalícií akosi nenosí. Počúvate Aktuality Nahlas, dnes o aktuálnom vývoji v mierových rokovaniach medzi Ruskom a Ukrajinou, ale aj o čudnej suverenite Ficovej zahraničnej politiky, ktorá podľa kritikov začína zásadne ohrozovať strategické záujmy krajiny. O čo teda Robertovi Ficovi vlastne ide a má ešte pod kontrolou nielen to, čo sa mu v tejto krajine deje, ale i to, aký obraz Slovensko dnes vysiela do sveta? A je niekde v pozadí "hra patriotov" o vyviazaní Slovenska zo zväzku Európskej únie? Témy pre bývalého diplomata a expredsedu SDĽ Petra Weissa.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

V únoru 2022 stála česko-rakouská strojírenská firma Hennlich, která má za sebou více než stoletou historii, před zásadním rozhodnutím. Zatímco západní společnosti hromadně opouštěly ruský trh na protest proti invazi do Ukrajiny, Hennlich provozoval pobočku v Rusku s více než 70 zaměstnanci. Tu se majitelé nakonec rozhodli zachovat. Vlastníci ruské i české společnosti Pavel Šumera a jeho rakouský obchodní partner tak od té doby musejí balancovat mezi ziskem a dodržováním sankcí. Ne vždy se to však daří. Loni ruská firma dodala komponenty pro CNC stroje vojenskému holdingu, jenž vyrábí balistické střely používané proti Ukrajině. České vedení přitom tvrdí, že na dění v ruské pobočce nemá žádný vliv.Text Sergeje Panova a Kristiny Vejnbender čte Renata Klusáková

Ukrajina v neděli podnikla nálet dronů na základny letadel v hloubi ruského území. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bezpilotní letouny zasáhly 34 procent ruských strategických bombardérů. „To je tak velká věc, že Rusko ztratilo třetinu flotily bombardérů, že se divím, jak to nechává lidi v klidu,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při NATO a výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe.

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠Mark Galeotti je světově uznávaným expertem na Rusko a jeho vnitřní poměry, i když má několik let zákaz do země cestovat, stále si udržuje síť kontaktů. Je tak jeden z mála, kdo má představu, co se odehrává v okruhu Putinových blízkých.Probrali jsme historické důvody, proč se někdo jako Putin dostal v Rusku k moci a jak se mu podařilo stát se nenahraditelným až nesvrhnutelným. Zajímavá byla i debata o vztahu USA, Ruska, Číny a zbytku světa. Proč na oslavy konce 2. světové války jede do Moskvy řada lídrů ze třetích zemí? Sdílí totiž Putinovo chápání světa, že západ vytvořil mezinárodní řád, který je postaven pouze na zájmech západního společenství. Galeotti přiznává, že tohle je snad jediná věc, ve které dává Putinovi za pravdu. Došlo i na motivaci Fica a Orbána ve vztahu k Rusku.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Novinářka Sára Činčurová dokumentuje sexuální násilí ruských vojáků na Ukrajině. Vyslechla dvacet svědectví obětí a tvrdí, že existují náznaky, podle kterých Rusko používá sexuální násilí společně s mučením systematicky, jako válečnou zbraň. „Když vypukla válka, uvěznili ruští vojáci v jedné vesnici v Chersonské oblasti rodiče těžce hendikepovaného děvčátka, které zůstalo samotné doma s vojáky. Dívka nemluví a není schopna se svléknout sama. Když se rodiče vrátili, byla dívka nahá a vedle ní byly v posteli položené bonbony. Dítěti později vypadaly všechny zuby, zhublo a bojí se mužů,“ popisuje jeden z příběhů. Ruští okupanti podle Činčurové znásilňují nejen ženy, ale i muže, děti a lidi s hendikepem. „Jedním z prvků, které nasvědčují tomu, že to může být systémové, je použití mučicího přístroje, který se nazývá ‚tapik‘. Podle výpovědí ho Rusové používají na různých místech Ukrajiny i Ruska. Z této krabičky posílají elektrický proud do lidského těla, dráty připínají na prsty, uši, ale i intimní partie. Některé oběti navíc kropí vodou,“ popisuje. Čeho chtějí Rusové sexuálním násilím a týráním civilistů docílit? Jak se liší zkušenosti obětí, které vojáci znásilnili v zajetí, od těch, které zažily sexuální násilí ve svých domovech? A proč tato bolestná svědectví zůstávají na okraji mezinárodní pozornosti? Tato epizoda obsahuje témata sexuálního násilí a válečných zločinů. Může být emočně náročná a nevhodná pro citlivější povahy. Zvažte, zda chcete pokračovat v poslechu.

V kyjevských ulicích řvou sirény a zároveň zní techno. V kyjevských bytech se balí kufry k útěku, ale i vybalují knihy, protože život pokračuje. „Teď jsou velmi časté třeba hackerské útoky na různé instituce, ať už jsou to nemocnice, požární stanice nebo bankovnictví,“ říká pro Český rozhlas Plus analytik a novinář Adam Sybera, který momentálně pracuje v redakci The Kyiv Independent.

Před více než třemi lety začala válka na Ukrajině. Podle bývalého českého prezidenta a premiéra Václava Klause mělo Rusko hledat jiné řešení, ale oprávněně se cítilo ohroženo. „Americké a evropské tajné služby musely půl roku sledovat, co se připravuje, vyjednávat zásadním způsobem se mělo předtím. To je tragédie, že svět dopustil a my všichni jsme dopustili, aby válka začala,” říká Klaus ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Ministři zahraničí Evropské unie schválili v úterý sedmnáctý balík sankcí proti Rusku. Vypočítali v něm skoro dvě stovky tankerů, vesměs zahraničních, které Rusko používá k zakázanému rozvozu své ropy do Evropy. Počet postižených plavidel ruské „stínové flotily“ tak stoupl na 342. Zasáhli také rejdařství z řady zemí včetně Turecka, Hong Kongu a Spojených arabských emirátů, které se do obchodu s ruskou ropou zapojují.