Podcasts about Rusko

CELÝ ROZHOVOR SI POSLECHNĚTE NA HEROHERO.CO/STUDION „Lidé se nás lekli. Nechtěli kombinaci jakés takés levicové politiky s odmítáním Evropské unie a vystoupením z NATO. Podle mě jsme začali vypadat jako nebezpeční,“ komentuje ve Studiu N debakl hnutí Stačilo! expremiér a bývalý předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla. A i když se spojením s komunisty nesouhlasí, ve straně dál zůstává. „Věřím ve zmrtvýchvstání sociální demokracie,“ říká. Přestože Socdem utrpěla ve volbách těžkou porážku a ve Sněmovně se neobjeví už druhé volební období po sobě, má podle Špidly stále věcný důvod k existenci: „Musíme se znovu stát sociálním hnutím, holt se budeme muset snažit delší dobu.“ Sociálnědemokratický volič podle něj volil kdekoho, jen ne Stačilo! „Tím jsem si jistý. Stačilo! mělo menší výsledek než samotná Socdem minulé sněmovní volby,“ říká bývalý předseda strany. Lidé, kteří volili Andreje Babiše, podle něj volili politicky daleko zraleji. Lídra hnutí ANO přitom v rozhovoru označuje za „maximálně elastického“. Spojení Socdem s komunisty Špidla považuje za obdobu stranického puče. „Jana Maláčová s Lubomírem Zaorálkem nás do toho vmanévrovali,“ tvrdí. „Když Jana Maláčová říkala, že nebezpečí pro Českou republiku je Evropská komise, a nikoli agresivní Rusko, švejkovsky bych k tomu dodal: Mýlí se chytrý i hloupý. A mýlí se i ministři. To bylo jasné zatemnění.“ Ve Studiu N se zamýšlí také nad tím, v čem coby někdejší tradiční lídr selhal: „Nebyl jsem v některých věcech dostatečně radikální. Přispěl jsem tím k tomu, že se v české politické debatě prosadila pravicová hegemonie a linka, která říká, že chudoba je otázkou osobního selhání a že nemá strukturální příčiny. Mám na tom svůj podíl.“ Proč si myslí, že to dá Andrej Babiš případným koaličním partnerům z řad SPD a Motoristů „vyžrat“? Vyčítá Janě Maláčové, že se spojila s Kateřinou Konečnou a Danielem Sterzikem? A jak hodnotí český sociální systém z pozice důchodce a dědečka autistického vnuka? Podívejte se na celou epizodu. Sledovat nás můžete také na Instagramu @studionpodcast

Volby 2025 - Češi si zvolili slovenského spasitele. S Motoristy se v nejvyšší politice opět zjevuje duch Václava Klause. Proč to nakonec nestačilo. Babišovo vítězství v českých volbách vyvolává v Evropě obavy. Rusko provokuje. Protože chce. A může. Za Ivanem Klímou

Seznam incidentů, při kterých byla nějak narušena bezpečnost nebo hranice evropských států, v poslední době dost narostl. Tyto provokace se od sebe dost liší, ale mají společného pachatele, Putinovo Rusko. Proč to dělá?

Koalícia rýchlo odklepla už tretiu konsolidáciu, energopomoc, dve pohlavia aj národnú identitu do Ústavy, no na verejnosti sa háda. Zažíva spory medzi SNS a Hlasom, olej do ohňa lejú aj huliakovci. A občania, ktorí majú stále tenšie peňaženky, im vláda stále nepovedala ako ušetrí takmer miliardu na sebe a svojich ministroch. Do ulíc už vyšla opozícia aj odborári. Národná banka aj zamestnávatelia varujú pred zamrznutou ekonomikou a prepúšťaním. Nespokojní sú zamestnanci aj živnostníci.Udrží sa koalícia aj v druhom polčase svojho vládnutia? Alebo bude musieť premiér zase niekoho upratať? Ako napokon bude šetriť štát a čo znamenajú tie verejné hádky vyhlásenia SNS ku prezidentovi aj strane Hlas? A neodklonia nás zmeny v ústave od Európskej únie v situácii, keď Rusko posiela na náš vzdušný priestor svoje drony, rakety a stíhačky? Sme suverénny a obranyschopný štát?Braňo Závodský sa rozprával s predsedom poslaneckého klubu Slovenskej národnej strany a poslancom parlamentu Romanom Michelkom.

Ázia: Trumpov plán pre Gazu už nie je na smiech

Když americký prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že Ukrajina by mohla získat zpět území, která obsadila ruská armáda, mnozí Evropané zajásali. Konečně se americký prezident postavil na stranu oběti a pochopil, že Rusko není neporazitelné. Radost ovšem brzy nahradily obavy. Trump možná vůbec nezměnil svůj názor, jen hledá možnost, jak říci, že se snažil zajistit na Ukrajině mír, ale Evropská unie mu v tom zabránila.

Když americký prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že Ukrajina by mohla získat zpět území, která obsadila ruská armáda, mnozí Evropané zajásali. Konečně se americký prezident postavil na stranu oběti a pochopil, že Rusko není neporazitelné. Radost ovšem brzy nahradily obavy. Trump možná vůbec nezměnil svůj názor, jen hledá možnost, jak říci, že se snažil zajistit na Ukrajině mír, ale Evropská unie mu v tom zabránila.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Oceňovaná ilustrátorka Daniela Olejníková v rozhovore s Janou Močkovou vysvetľuje, prečo ilustrátori bojkotujú aktuálny ročník Bienále ilustrácií Bratislava (BIB). Hovorí, prečo bienále stratilo svoju slávu a kde inde môžu ľudia podporiť slovenskú ilustrátorskú tvorbu.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Stovky až tisíce falešných účtů na TikToku se snaží ovlivnit české volby: uměle zviditelňují antisystémové strany, šíří proruský obsah a obcházejí algoritmus platformy. Videa se dostávají ke stovkám tisíc uživatelů. Investigativní reportéři Lukáš Prchal a Zdislava Pokorná ve Studiu N odkrývají, jak celá síť funguje. Máme důkazy o napojení na Rusko? Co o tom vědí české úřady? A dokáže stát takové zásahy do voleb zastavit? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Evropská zeď proti dronům. Jak bude fungovat? Nebude děravá? Proč už dávno nestojí? A nemůže ji Rusko zbořit nebo přeletět? Téma pro Josefa Časara z katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Evropská zeď proti dronům. Jak bude fungovat? Nebude děravá? Proč už dávno nestojí? A nemůže ji Rusko zbořit nebo přeletět? Téma pro Josefa Časara z katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská zeď proti dronům. Jak bude fungovat? Nebude děravá? Proč už dávno nestojí? A nemůže ji Rusko zbořit nebo přeletět? Téma pro Josefa Časara z katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

V sobotu se demonstrovalo za změnu režimu, v neděli za pravdu a lásku. Lídři si vynadali v debatě ČT, jen Andrej Babiš si udělal hezký večer s podlézavými dotazy u Lubomíra Veselého. Česko má za sebou opravdu pestrý předvolební víkend.Zástupci Stačilo! a SPD v sobotu burcovali voliče na demonstraci se státotvorným názvem „Pane prezidente, respektujte volby“. Zdravici na tuto akci poslal čerstvý fanoušek koalice Stačilo!, exprezident Miloš Zeman. Ano, stejný Zeman, který si s výsledky voleb a Ústavou vždycky dělal, co chtěl.„Ale co je horší - Zeman pokračuje v podkopávání důvěry v systém. Zase zopakoval, že hrozí zmanipulování voleb jako v Rumunsku. Tam je teda mimochodem manipulovali Rusové,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Ostatně Miloš Zeman se do podpory svých nových favoritů opravdu položil - půjde volit ruku v ruce s Janou Bobošíkovou a pojede taky na volební štáb Stačilo! do Ostravy. „To jim i docela přeju. Pokud se do Sněmovny nedostanou, tak je tam pozuráží. A pokud dostanou, tak řekne, že to byla jeho zásluha,“ dodává Lucie Stuchlíková.V neděli večer pak odstartovala série „superdebat“, když se na ČT sešli lídři všech stran (a Karel Havlíček). Vítězem se stal Petr Fiala, který - zřejmě čerstvě ostřílený z konfliktů na náměstích - zcela ovládl debatu.„Kdyby Petr Fiala s takovým zápalem premiéroval, možná bychom dneska byli jinde. A taky je paradoxní, že debatu ovládl díky tomu, že se trochu vykašlal na to, co pořád vyzdvihuje - na slušnost,“ říká Lucie Stuchlíková.Televizní moderátorce se zase podařilo přitlačit ke zdi Tomia Okamuru a Kateřinu Konečnou, když nedokázali říct, že Rusko je největší bezpečnostní hrozba. „V téhle části se mi líbil i výkon Víta Rakušana. Okamura byl celkově zase slabší. A úplně jiná, nižší liga byl v debatě Robert Šlachta,“ hodnotí Václav Dolejší.Jakou hru hrají Starostové, když sledují svého předsedu v televizi? Který politik ANO zatím vítězí v soutěži v servilitě vůči šéfovi? A co je nejzbytečnější otázka předvolebních debat? Poslechněte si Reaktor podcastu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Točil videa o sektě, která adoruje Rusko, kterou sleduje česká policie a jejíhož zakladatele ukrajinské úřady viní z vlastizrady. Teď čelí student religionistiky Jakub Jahl vlně nenávisti. Stoupenci náboženského hnutí AllatRa mu vyhrožují mučením a smrtí. A nejen to. Videa, která ho obviňují mimo jiné z pedofilie, už na sociálních sítích vidělo několik milionů lidí. Je v silách českých státních orgánů zabránit jejich šíření?Hostka: Kristina Ciroková - investigativní reportérka Seznam ZprávyČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ani ne týden před tuzemskými sněmovními volbami IT experti z Centra pro výzkum online rizik varovali, že hlasování se s největší pravděpodobností snaží ovlivnit Rusko. To má skrze stovky vzájemně propojených anonymních účtů šířit prokremelskou propagandu na českém TikToku, čímž posiluje zásah postů antisystémových stran. Jak ve Výtahu Respektu upozorňuje politoložka a nezávislá výzkumnice Vendula Prokůpková, která se na analýze podílela, dosah takových účtů se pohybuje mezi pěti až devíti miliony shlédnutí týdně. Účty podle ní navíc podporují konkrétní strany a hnutí: „Jde například o SPD, Stačilo! nebo PRO. Neznamená to nicméně, že se to děje s jejich vědomím. V zásadě jsou to ale kandidáti stran, které mají nějaký sdílený pohled na zahraničně politické směřování Česka," říká Prokůpková. Jaký vliv by to mohlo mít na výsledky voleb? Jak takové účty rozpoznat? A je účinné je nahlašovat?

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #57 s ukrajinistkou Lenkou Víchovou o tom, jak se bude dál vyvíjet válka a co bychom měli udělat, abychom nebyli na okraji Evropy Co sleduje Rusko zesílením ostřelování civilní infrastruktury na Ukrajině včetně železnice? Jak tam lidé reflektují dronové útoky? Mohla by se Ukrajina vzdát Donbasu? Jak v Kyjevě reflektují, že by po volbách česká vláda mohla opustit muniční iniciativu? Jak číst dění kolem protikorupčních protestů na Ukrajině? Nejen na to odpovídá ukrajinistka Lenka Víchová v rozhovoru s Ondřejem Kundrou.

Tak nazvala zahraniční média největší hvězdu ruské popové scény Allu Pugačovovou. Ta v dlouhém rozhovoru pro YouTube novinářky Katariny Gordejevové, která po anexi Krymu v roce 2014 opustila Rusko a žije v Rize, v Lotyšsku, překvapivě prolomila mlčení a odsoudila válku na Ukrajině.

Opoziční politici z ANO a SPD chtějí zrušit boj s dezinformacemi a padla i otázka, zda se do Česka vrátí ruská televize RT. Přestože má stát nástroje, hybridní hrozby a sankcionovaný obsah nechává bez postihu kvůli chybějící politické vůli. Skrytá kamera BBC v Moldavsku odhalila, jak Rusko platí protesty, falšuje průzkumy a masivně šíří proruský obsah před volbami. Stephen Miller proměnil smuteční projev na Charlieho Kirka v radikalizující mobilizaci mezi dobrem a zlem. Trumpův projev v OSN se stal jeho velkou show a terčem obrovské pozornosti. Na Truth Social označil Rusko za papírového tygra, ale v praxi zatím pro Ukrajinu nic nepodnikl. Po krátkém stažení se na obrazovky vrátila show Jimmyho Kimmela s výrazným monologem. Blízcí Trumpovi spolupracovníci mezitím čelí podezřením z úplatků a vazeb na proruské aktéry, ale vyšetřování bylo zastaveno.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Tak nazvala zahraniční média největší hvězdu ruské popové scény Allu Pugačovovou. Ta v dlouhém rozhovoru pro YouTube novinářky Katariny Gordejevové, která po anexi Krymu v roce 2014 opustila Rusko a žije v Rize, v Lotyšsku, překvapivě prolomila mlčení a odsoudila válku na Ukrajině.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nejsem obdivovatelem Trumpa ani Putina, ale mám respekt před tím, že jsou schopni racionálně definovat svět, a na základě toho dojít k nějaké dohodě,“ vysvětluje diplomat Petr Drulák v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 26.09.2025, www.RadioUniversum.cz

Ukrajinský Kryvyj Rih známe ze zpráv jako město, na které Rusko často útočí raketami a drony. Jedno z nejvýznamnějších průmyslových center Ukrajiny i celého bývalého Sovětského svazu je zajímavé také svou délkou přes 100 kilometrů nebo jedinou podzemní tramvají v zemi.

Ukrajinský Kryvyj Rih známe ze zpráv jako město, na které Rusko často útočí raketami a drony. Jedno z nejvýznamnějších průmyslových center Ukrajiny i celého bývalého Sovětského svazu je zajímavé také svou délkou přes 100 kilometrů nebo jedinou podzemní tramvají v zemi.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko testuje ochotu zemí na to se bránit, o čemž podle expertů svědčí řada incidentů z poslední doby. V pátek tři ruské stíhačky na dvanáct minut vnikly do vzdušného prostoru Estonska. „Příště je nutné je sestřelit. Rusové riskovali životy svých pilotů, ale myslím, že si dopředu velmi spočítali, že sestřeleni nebudou. Testují naše rozhodovací procesy, které jsou na rozdíl od Ruska skutečně komplikované,“ soudí filmař a donedávna člen aktivních záloh Václav Marhoul.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ešte nedávno sme tu cvičili okolo údajných mierových rokovaní, no v posledných dňoch to vyzerá skôr tak, že Rusko situáciu eskaluje a už útočí aj na európske krajiny v NATO.Poľsko zostreľovalo drony, v Pobaltí narušili ruské stíhačky vzdušný priestor, špekuluje sa o scenári obmedzeného útoku na nejakú spojeneckú krajinu.Čo sa teda deje a akú úlohu v tom celom má Slovensko?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Daniela Hoťku.Zdroj zvukov: STVR, ČT24, TASROdporúčanie:Dnes odporúčam náš čerstvý nový podcast, ktorý sme spustili iba včera. Ekonóm a bývalý podpredseda vlády Ivan Mikloš sa spolu so zahraničnopolitickým a ekonomickým analytikom Daliborom Roháčom pozrú na udalosti trochu inak a rozprávať sa budú o kľúčových politických, hospodárskych a bezpečnostných okamihoch vo svete – a o tom, čo znamenajú pre nás doma. Podcast sa volá Mikloš a Roháč: Kde je sever a určite si ho pustite.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠

Válka stojí Ukrajinu denně 172 milionů dolarů, což je o 32 milionů víc než před rokem. Konec konfliktu je přitom v nedohlednu. „Víceméně veškerý rozpočet, něco přes 60 miliard dolarů, který Ukrajina vybere na daních, se utrácí za obranu. Ale to nestačí, Rusko za válku utrácí více než 150 miliard dolarů ročně,“ srovnává pro Český rozhlas Plus podnikatel Tomáš Fiala. Dalších 35 miliard Ukrajině dodávají zahraniční partneři ve formě zbrojní pomoci.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izrael se pokouší ovládnout celé město Gaza. Na mezinárodní scéně čelí tlaku, palestinský stát uznaly o víkendu Francie, Británie, Kanada, Austrálie a Portugalsko. V podcastu Novinek Zbytečná válka analytik Milan Mikulecký uvedl, že jde o odměňování teroristů. Současně se vyjádřil pro dvoustátní řešení palestinské otázky, hned však podle něj možné není. Zmínil se i o vyjádření prezidenta Petra Pavla a řekl, že i Izrael se dopustil v Pásmu Gazy chyb, které ovšem provázejí každou operaci.

Zachytili bychom včas signály, že se Rusko chystá použít nukleární zbraň? A má pro takovou situaci Západ připravenou odpověď? „Spojené státy a Severoatlantická aliance by v takovém případě nejspíše zvážily kompletní změnu přístupu k válce na Ukrajině a možná i konvenční útoky na ruské pozice na Ukrajině,“ ujišťuje v pořadu Osobnost Plus Michal Smetana, ředitel výzkumného centra Peace Research Center Prague a analytik Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 91 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR„Politici jsou naši otroci a málo je urážíme,“ říká politický komentátor a spoluautor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos na speciálním večeru Čestmír Live: Tři roky na scéně. Podle něj, kdyby se uráželi víc, byla by naše společnost vyspělejší a lepší. „Britové si dělají ze svých politiků srandu už pět set let, proto mají tak vyspělou civilizaci. My se na ně pořád díváme jako na nedotknutelné zlaté krávy,“ tvrdí podcaster s tím, že by měla být česká společnost k politické reprezentaci kritičtější. Přitom jeho metafory mluví samy za sebe, když české politiky přirovnává ke zvířatům v zoo. Petra Fialu vidí jako želvu, Andreje Babiše jako hyenu nebo Tomia Okamuru jako bobra. „Na politiku je třeba dívat se jako na zoologickou zahradu,“ říká a dodává s úsměvem, že někoho baví sloni, jiného tygři, ale nakonec se jde podívat i do želvího výběhu, kde se zdánlivě nic neděje. Podle něj je slabost české vlády v její lenosti. „Kateřině Konečné se líbí její práce. Andreji Babišovi se ta práce líbí, Tomiovi Okamurovi se ta práce líbí. Vítu Rakušanovi se nelíbí. No tak asi nebude dělat velmi brzy,“ vysvětluje Michopulos a kritizuje, že vládní politici působí, že je politika vlastně nebaví. A připomíná, že právě proto vítězí ti hlučnější, expresivnější, kteří umí voliče bavit a vtáhnout. „Je to úplně stejně jako s balením ženských. Pokud nevylezeš z baráku do baru a neřekneš někomu dobrý večer, nebude nic. A stejně tak v politice – pokud politici nevylezou z ulit a nezačnou mluvit s lidmi, volby nevyhrají,“ přirovnává komentátor volby k randění. Michopulos ale mluví i o svém původu – řecké rodině, kde byla politika každodenním tématem. Připomíná také, proč část řecké komunity v Česku zůstává proruská – do země se dostali jako poražení řecké občanské války, většinou levicoví partizáni a jako lidé, kteří si nesli vazby na komunistické strany a na Rusko. A podobně jako hodnotí politiky, nebojí se ani sám sebe přirovnat k zástupci zvířecí říše. „Cítím se být gorilou, ale ve skutečnosti jsem oslík. Je to buddhistické stvoření, nezničitelný tahoun,“ vysvětluje. A stejně tak podle něj funguje politika – tvrdá, někdy špinavá práce, kterou ale musí dělat někdo, koho to baví. A vyvrací i podle něj často mylný předpoklad: „Kdo čeká, že mu politici nebudou lhát, žije na jiné planetě.“ Rozhovorem s Petrosem Michopulosem ale první Čestmír Live nekončil. Na diváky čekal malý bonus: otázky z publika nejen na politického komentátora, ale i bezpečnostního analytika Vlastislava Břízu, který byl prvním hostem večera. Jak si v současné době zachovat pozitivní pohled na tuzemskou i mezinárodní situaci? Jak si představují svět po jaderné válce? A věří tomu, že Andrej Babiš bude vždycky prozápadní? Pusťte si celý rozhovor i následnou debatu.

Jak si vyložit poznámky Tomáše Garrigue Masaryka, které se našly v obálce osmdesát osm let po jeho smrti? Jaký efekt by mohl mít další, 19. unijní balík protiruských sankcí? A proč se teď nechystá převoz zatoulavého losa Emila z Rakouska na Šumavu?

Izrael by mali vylúčiť zo súťaží podobne ako Rusko, vraví španielsky premiér. Otvorene hovorí o genocíde v Gaze.

Jak si vyložit poznámky Tomáše Garrigue Masaryka, které se našly v obálce osmdesát osm let po jeho smrti? Jaký efekt by mohl mít další, 19. unijní balík protiruských sankcí? A proč se teď nechystá převoz zatoulavého losa Emila z Rakouska na Šumavu?

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Ruský prezident Putin předložil Státní dumě návrh, aby Rusko odstoupilo od Evropské úmluvy proti mučení. Což určitě nelze vnímat jako překvapující obrat. Ale jen jako diktátorův pokyn roztrhat a hodit do koše ujednání, které už dlouho bylo pro Kreml pouhým cárem papíru. Rusko podle zjištění mezinárodních organizací mučí a ponižuje vlastní politické vězně.

S Josefem Časarem z Univerzity obrany o přepisování vojenských učebnic, střelbě z brokovnic i laserů na drony a lekcích z Ukrajiny. Moderuje Štěpán Sedláček.Ruské bezpilotní letouny nebývale narušily vzdušný prostor členských zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie – konkrétně Polska a Rumunska. "Působí to tak, že si Rusko oťukává potenciálního protivníka a rychlost jeho reakce. Jsou také schopní zjistit citlivost různých senzorů, které drony detekují, a odhalit nějaká slabá místa, kudy by se dalo proniknout," říká vojenský expert Josef Časar z Univerzity obrany. "Toto se také dělá, když chcete otupit protivníka. Posíláte další a další drony, aby si na to zvyknul. Pak jich můžou najednou poslat víc s cílem splnit nějaký jiný úkol," dodává pověřený vedoucí Katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií UNOB. Využití dronů na Ukrajině vyjevuje, že tato technologie podstatně mění podobu války a vojenské taktiky. Jak se v reakci na to vyvíjí protidronová obrana? Které technologie a postupy připadají v úvahu? A jak se na rizika spojená s podobnými útoky připravuje armáda v Česku? Co čekat do budoucna s ohledem na zapojení umělé inteligence a početných rojů (swarmů) více či méně autonomních dronů? Nejen na to se ptal Josefa Časara v podcastovém rozhovoru Štěpán Sedláček.

Dnes sa bude protestovať proti vláde. Matoviča na tribúnu nepozvali. Trump konečne uznal, že vojnu začalo Rusko.

„Fico se chová jako nejméně suverénní premiér v moderních dějinách Slovenska. To, jak se podřizuje Vladimiru Putinovi, je bezprecedentní. Je to na hraně vlastizrady,“ říká šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Sám Fico přitom ve svých vystoupeních často používá pojem suverenita. „Jaká suverenita? To je lokajství. Podřízenost. Předklon,“ tvrdí Kostolný. Bývalá zpravodajka Českého rozhlasu v Bratislavě Pavlína Nečásková by ještě před pěti lety označila Slovensko za zemi v ohrožení. „Dnes říkám, že už je v průšvihu,“ poznamenala ve Studiu N live natáčeném na Letní žurnalistické škole v Havlíčkově Brodě. Za největší riziko Kostolný považuje, že se Ficovi podaří Slovensko civilizačně vytlačit z Evropy. „Donekonečna opakuje, že je Rusko důležitý partner a měli bychom dělat politiku na všechny čtyři světové strany. Jenže jim to vždycky vychází tak, že jdou pouze na východ,“ podotýká. Slovenský premiér podle něj uvěřil, že ve společnosti jsou jen dva typy lidí: ti, kteří jsou s ním, a ti, kteří jsou proti němu. „On si myslí, že ti druzí ho chtějí zlikvidovat. Útočí na každého, kdo si dovolí říct, že dělá nebezpečné, zvrhlé a zvrácené věci. Součástí katastrofy je, že jsme si na to zvykli. Už mi nepřijde nic divného na tom, že na mě a mé kolegy Fico osobně útočí – přitom to není a nemělo by být normální,“ míní šéfredaktor Denníku N. „Nepříjemné je, že už se to přenáší do běžného dne. V posledních dvou letech se mi začalo stávat, že na mě někdo pokřikuje na ulici. To, že mi lidi píšou hnusné maily a odporné zprávy, se dá nějakým způsobem selektovat, zablokovat – dá se na to nějakým způsobem zvyknout. Teď někdo vylepil na ulici plakát, který útočí na Denník N, a lidi na mě pokřikují. Pro část společnosti se to stává normou,“ popisuje. K tomu, aby se země změnila, už podle novinářky Českého rozhlasu Pavlíny Nečáskové nestačí jen volby. „Celý systém je propojený, nemluvíme jen o politické scéně, ale i justici nebo policii. V tomto ohledu je Česká republika někde jinde, byť už je možná také v ohrožení,“ tvrdí. Ve vzduchu visí otázka, zda čeští politici po sněmovních volbách nenastoupí podobnou cestu, jakou zvolila Ficova vláda – například omezování nezávislosti veřejnoprávních médií. Řada stran a hnutí se například netají tím, že by rády zestátnily a sloučily Českou televizi a Český rozhlas. „Samozřejmě že se bojíme. Obáváme se toho. Ale co s tím? Je pravda, že mi slovenští kolegové často říkají: první, co pozorujte, je, jak se začne nová vláda chovat k veřejnoprávním médiím. To je první ukazatel toho, že se začínají dít věci,“ říká Nečásková. „Pořád zbývá naděje, že to nenastane. Doufáme, že budeme mít u veřejnosti zastání. Víc k tomu říct z pozice veřejnoprávní novinářky říct nemůžu.“ „Jestli věřím v lidstvo?“ zamýšlí se Kostolný. „To je otázka… Protože taková kolektivní psychóza a debilita, kterou lidstvo momentálně prochází, se jen tak nevidí.“ Podle Nečáskové prochází demokracie v celém západním světě zátěžovým testem. „Zatím ta čísla nevycházejí moc dobře, ale pořád se může změnit spousta věcí,“ doplňuje. V jaké fázi rozpadu demokratického státu se Slovensko ocitá? Bude Česko po volbách následovat podobný scénář? A co by mohlo v Evropské unii způsobit trio Fico–Orbán–Babiš? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.  

„Rusko dále provokuje, spojenci v Severoatlantické alianci zůstávají ve střehu,“ napsal na síti X český ministr zahraničí Jan Lipavský, kandidující za Spolu, po tom, co v sobotu rumunský vzdušný prostor narušil dron. „Šlo o budíček pro země NATO,“ míní místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO, kandiduje ve volbách). „Lze to považovat za útok,“ hodnotí místopředseda výboru pro obranu Jan Hofmann (ODS, kandiduje ve volbách) pro Český rozhlas Plus.

Americký prezident Donald Trump v neděli znovu varoval, že je připravený zpřísnit americké sankce vůči Rusku. Ovšem za předpokladu, že to udělá i Evropa. V podstatě jen opakoval svá předchozí podobná obvinění a na starém kontinentu tak budí dojem, že jen zastírá své kličkování ve skutečném tlaku na Rusko.

Minulé úterý vletělo na území Polska přes dvacet dronů z Ruska a Běloruska. Následně oba státy zahájily vojenské cvičení Západ 2025. Má se aktivovat článek 5 smlouvy o NATO, založený na kolektivní sebeobraně?Z reakcí českých politických stran překvapil vlažný postoj Petra Fialy a zároveň kolaborantský přístup většiny opozičních představitelů. Před námi vyvstávají dvě české tradice. Chceme navazovat na Masarykovu první republiku, která byla od počátku založena na pomoci ukrajinskému a ruskému exilu, zahraniční politice směřované na Západ a na étosu národního vzepětí?Anebo chceme budovat druhou republiku založenou na malonárodním životě ve stylu „malé, ale naše“ či „smrádeček a teplo“ – hlavně nikomu nepomáhat, protože silnější má vždycky pravdu? Stačí se podvolit a bude mír.Je to politika „přes žaludek“, která mává českou vlajkou, aby odvrátila pozornost od vlastního kolaborantství. Nefalšovaným prorokem malonárodního přežívání je pak Andrej Babiš.

Dvadsať ruských dronov narušilo vzdušný priestor Poľska. Niektoré zostrelila armáda. Do operácie sa zapojili aj stíhačky NATO a Holandska. Naši členovia vlády nevyužili ani takýto moment na európsku jednotu, Juraj Blanár reagoval, že “chce veriť tomu, že drony, mali skončiť na ukrajinskom území". Smer mlží rôznymi verziami, nehovorí o Rusku, a najnovšie hovorí, že chceli len preveriť obranyschopnosť NATO. V USA zastrelili vplyvného pravicového aktivistu Charlieho Kirka počas mítingu v Utahu. A minister Kamenický predstavil 22 konsolidačných opatrení. Najviac peňazí chce koalícia získať od zamestnancov a živnostníkov.Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo.Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána.Zdroje zvukov: TA3, Daily Mail, Facebook/Otvorená kultúra, Matúš Šutaj Eštok, Hnutie SLOVENSKO, SMER-SD, Fero–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠

V Kremlu se musejí radovat: Na obranu polského nebe před náletem ruských dronů sice v noci na středu vyrazily polské a holandské stíhací letouny, a nasazený byl i německý protivzdušný systém Patriot, ale konkrétní výsledek byl žalostný. Z celkem asi dvou desítek dronů, jimiž chtělo Rusko s velkou pravděpodobností otestovat schopnost Aliance bránit své východní křídlo před dronovým útokem, jich alianční síly nebyly schopny zneškodnit ani polovinu.

V noci z utorka na stredu zažilo Poľsko dosiaľ najnebezpečnejšiu provokáciu zo strany Ruska. Do jeho vzdušného priestoru vstúpilo niekoľko dronov, pričom viaceré zaleteli až stovky kilometrov do vnútrozemia našich severných susedov.Reakcia bola rázna a o nej, ako aj o tom, čo vlastne Rusko touto operáciou sledovalo, sa Nikola Šuliková Bajánová rozpráva s bývalým ministrom obrany Martinom Sklenárom, ktorý aktuálne pôsobí ako analytik think-tanku Globsec.Zdroje zvukov: TA3, Youtube/APT, Česká televizeOdporúčanie:Prerábky legendárnych filmov nie vždy vyjdú, ale Roseovci s Oliviou Colmanovou a Benedictom Cumberbatchom podľa mňa do tejto kategórie nepatria, a tak sú mojím dnešným odporúčaním. Určite na to choďte do kina.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠

Trumpa zatím brzdí soudy. Rusko-běloruské cvičení Západ ´25 a drony nad Polskem. Předsedkyně Evropské komise: Nastal čas semknout se a jednat. Dáme ještě šanci politice, nebo jen „pořešíme“ problémy lidí?

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová před Evropským parlamentem vyzvala k většímu tlaku na Rusko v reakci na narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. „Dobře pojmenovala problémy, které Evropa má. Úplně jiná věc je samozřejmě, jestli ona nebo kdokoli jiný má řešení. A do jaké míry jsou vůbec řešitelné,“ podotýká komentátor Hospodářských novin Ondřej Houska.

"Rusko dál útočí na tzv. kolektivní Západ, nikdo ale už neví, zda ještě a jak sem patří Trumpovy Spojené státy," říkal krátce po Trumpově návratu do Bílého domu. Kde jsou Spojené státy dnes? A ukazuje se nyní utopií Fukuyamova teorie, že liberální demokracie je konečnou formou společenského uspořádání? Ptát se bude Barbora Tachecí.

Varšava je prý nejblíž otevřenému konfliktu od druhé světové války. Kvůli náletu ruských dronů musely zasahovat stíhačky Severoatlantické aliance. Jaká bude reakce? Téma pro Macieje Ruczaje z Centra transatlantických vztahů při CEVRO Univerzitě, který byl velvyslancem Polska na Slovensku. Ptá se Matěj Skalický.

Varšava je prý nejblíž otevřenému konfliktu od druhé světové války. Kvůli náletu ruských dronů musely zasahovat stíhačky Severoatlantické aliance. Jaká bude reakce? Téma pro Macieje Ruczaje z Centra transatlantických vztahů při CEVRO Univerzitě, který byl velvyslancem Polska na Slovensku. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Základní otázka: Chcete mír? Jinak se na ni odpovídá, když vás neohrožuje žádná velmoc, a jinak když vás Rusko zařadí na seznam nepřátelských zemí, devastuje Ukrajinu a vyhrožuje Západu. Putin nás vyvedl z naivního omylu, že už nikdy žádná válka nebude. Chceme mír, tak si ho musíme umět ubránit.

Rusko – země neomezených možností, kterou na začátku 90. let zmítal chaos. „Doba byla neuvěřitelně divoká. Tam každý den někoho zavraždili,“ vzpomíná na podnikatelské začátky PPF v Rusku Kellnerův blízký spolupracovník Petr Chajda, pro místní obchodní partnery Piotr Jaroslavovič. PPF sázela na dokonalé mimikry – splynout a nevyčnívat. Asociace fondů Petra Velikého postupně díky privatizaci nashromáždila podíly v desítkách tamních firem. Jenže blahobyt netrvá nikdy věčně...