Podcasts about Rusko

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&referral_content=ziarovsky&utm_source=youtube. Ďakujeme. Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík rozoberajú aktuálne udalosti okolo rusko-ukrajinskej vojny. Prezident Spojených štátov Donald Trump predstavil 28-bodový plán, údajne predrokovaný s Ruskom, ktorý by mal ukončiť vojnu na Ukrajine. Ponúkame jeho rozbor bod po bode ako ho zverejnil internetový portál Axios. Náš záver je, že pokiaľ by takto mala vyzerať finálna dohoda, bola by nevýhodná a nevyvážená v neprospech Ukrajiny. Na druhej strane, Trumpov plán je dobrým východiskom, ak by sa niektoré jeho problémové body dali modifikovať alebo spresniť rokovaním. Vrátane spresnenia bezpečnostných garancií. V relácii rozoberieme aj korupčný škandál v blízkosti prezidenta Zelenského na Ukrajine. A ako sa aj Rusko ocitá pod silnejúcim tlakom, aby hľadalo exitovú stratégiu z vojny.

Nemecký minister obrany Boris Pistorius zaujal výrokom o možno poslednom mierovom lete. Spravodajské služby a silové zložky viacerých západných spojencov totiž zhodne varujú, že Rusko sa pripravuje na vojenskú konfrontáciu s členskou krajinou NATO. Ako by to vyzeralo a ako by vyzerala naša odpoveď?Vojenský analytik Vladimír Bednár v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas vysvetľuje, že ruský plán predpokladá útok na jednu z menších krajín, ktorú by rýchlo obsadili, a politici krajín NATO by potom stáli pred ťažkou dilemou, či pošlú vojakov zomierať pri náročnom oslobodzovaní napríklad Estónska alebo Litvy. Alebo v prípade pádu Ukrajiny aj Slovenska.Rozhovor nahrával Peter Hanák. Na tomto podcaste sa podieľali aj Sára Smatanová a Adam Obšitník.

Robert Fico tvrdí, že Slovensko má suverénní zahraniční politiku na všechny světové strany. Kritici ale namítají, že z Ficova kompasu zmizel západ. Reportér Seznam Zpráv Filip Harzer se na slovenskou zahraniční politiku zaměřuje ve třetím díle série Směr Fico, kde zjišťuje, jak velkou roli hraje v ní hraje Rusko a kam premiér Fico jezdí na jednání a proč.Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávyDalší čtení a poslechPoslechněte si první díl série Směr Fico o premiérově návratu k mociVe druhém díle Filip Harzer rozebírá dezinformátory, ze kterých se stali politiciPřečtěte si víc o Ficových cestách do RuskaJak to vypadá ve vesnici Smilno, kde starosta pořádal sbírku na ruskou oblast KurskSledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Nemecký minister obrany Boris Pistorius zaujal výrokom o možno poslednom mierovom lete. Spravodajské služby a silové zložky viacerých západných spojencov totiž zhodne varujú, že Rusko sa pripravuje na vojenskú konfrontáciu s členskou krajinou NATO. Ako by to vyzeralo a ako by vyzerala naša odpoveď?Vojenský analytik Vladimír Bednár v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas vysvetľuje, že ruský plán predpokladá útok na jednu z menších krajín, ktorú by rýchlo obsadili, a politici krajín NATO by potom stáli pred ťažkou dilemou, či pošlú vojakov zomierať pri náročnom oslobodzovaní napríklad Estónska alebo Litvy. Alebo v prípade pádu Ukrajiny aj Slovenska.Rozhovor nahrával Peter Hanák. Na tomto podcaste sa podieľali aj Sára Smatanová a Adam Obšitník.

Ukrajina čelí tlaku z více stran. Ruské jednotky tlačí na frontě a pomalu postupují v Doněcké i Záporožské oblasti, protože Ukrajině chybějí vojáci. Do týla dopadají rakety, které zabíjejí civilisty a ničí dopravní i energetickou infrastrukturu. Navíc sílí tlak na kapitulaci, za kterou označii 28bodový plán na uzavření míru v podcastu Zbytečná redaktor Alexem Švamberk a analytik Milan Mikulecký.

Nejdřív jsem skoro umřel, nebo nevím… Vyšla kniha Stopem do Ósaky, poslechněte si ukázkyDalší díl podcastu je výjimečný – moderátor Tomáš Poláček v něm po většinu času předčítá ukázky ze své nové knihy. Ta se jmenuje Stopem do Ósaky a na tři sta šedesáti stranách popisuje velkou cestu přes Asii, kterou podnikl na jaře letošního roku.Výprava na Expo do japonské Ósaky měřila třicet tisíc kilometrů a trvala deset týdnů. Kniha pak vznikala dalších pět měsíců, vychází právě nyní. Konečně tak nacházejí své uplatnění fotografie všech 283 řidičů i rozhovory, které autor se všemi vedl.Jádrem knihy je ale obšírný příběh unaveného a zdravotně poněkud rozkolísaného novináře ve středním věku, který už jednou celý svět objel a v Africe před osmi lety zdánlivě završil své celoživotní stopování těžkou malárií. Proto kniha začíná slovy z titulku: „Nejdřív jsem skoro zemřel, nebo nevím, to mi bylo přesně čtyřicet…“Tehdy si myslel, že už podobnou expedici nikdy nepodnikne, ale jisté okolnosti ho nakonec přiměly přehodnotit plán. Důležité bylo například setkání se starým fotografem Zdeňkem Thomou, který vyprávěl: „Když bylo roku 1970 Expo v Ósace, tak jsem tam se třemi kamarády taky vyrazil z Prahy stopem. Brzy bude stejná akce podruhé, nechtěl bys nás napodobit?“Do poslední chvíle nebylo jisté, je-li pro Poláčka taková cesta v roce 2025 reálná. Kromě problematického zdraví mu plány komplikoval fakt, že má za prohřešky z mládí doživotní zákaz vstupu do Turecka, a tak se musel do Íránu dostat vrchem, přes Bělorusko i Rusko.Překvapivě uspěl. A nejtěžší zemí pro něj nakonec byla až ta za Íránem, totiž Pákistán. Všechna svá dobrodružství podrobně líčí v knize, která má křest už v úterý 25. listopadu v pražském divadle Mana. Jedním z kmotrů bude zmíněný veterán české fotografie Zdeněk Thoma, Poláčkův stand-up a promítání fotek doprovodí na kytaru Márdi z Vypsané fixy.

Na téma ruské agrese na Ukrajině je v programovém prohlášení zřejmě nastupující vlády jedna věta. Text nezmiňuje Rusko ani cílové procento HDP, které má nastupující vláda v úmyslu do obrany Česka investovat. „Obrana asi není na předním místě veřejných politik, kterými se chce možná vláda Andreje Babiše (ANO) prioritně zabývat. Ale bezpečnostní situace donutí jakoukoli příští vládu, aby do obrany investovala,“ říká bezpečnostní analytik CEVRO Institutu Jan Jireš.

Na téma ruské agrese na Ukrajině je v programovém prohlášení zřejmě nastupující vlády jedna věta. Text nezmiňuje Rusko ani cílové procento HDP, které má nastupující vláda v úmyslu do obrany Česka investovat. „Obrana asi není na předním místě veřejných politik, kterými se chce možná vláda Andreje Babiše (ANO) prioritně zabývat. Ale bezpečnostní situace donutí jakoukoli příští vládu, aby do obrany investovala,“ říká bezpečnostní analytik CEVRO Institutu Jan Jireš.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinští vojáci vedou těžký boj o město Pokrovsk na východě země. Podle reportéra serveru Seznam Zprávy Martina Nováka město dříve nebo později padne. „Scénáře dobývání se opakují. Jakmile do nějakého města Rusové proniknou, tak díky své početní převaze uspějí a Ukrajinci se stáhnou. Jim pak už bude zbývat poslední velká obranná linie na Donbasu,“ přibližuje v pořadu Interview Plus.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že je třeba po 33 letech obnovit testování jaderných zbraní. „Nadzemní testy s apokalyptickým hřibem, jak jsme to znali z prvních dekád studené války, podle mě vůbec nehrozí. Ani omylem,“ ujišťuje v pořadu Osobnost Plus Vlastislav Bříza, expert na mezinárodní vztahy a bezpečnostní otázky Univerzity Karlovy. Trumpovo prohlášení označuje za vzkaz Rusku a Číně a připomíná, že ani tyto velmoci netestují zbraně nadzemí a s oním hřibem.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že je třeba po 33 letech obnovit testování jaderných zbraní. „Nadzemní testy s apokalyptickým hřibem, jak jsme to znali z prvních dekád studené války, podle mě vůbec nehrozí. Ani omylem,“ ujišťuje v pořadu Osobnost Plus Vlastislav Bříza, expert na mezinárodní vztahy a bezpečnostní otázky Univerzity Karlovy. Trumpovo prohlášení označuje za vzkaz Rusku a Číně a připomíná, že ani tyto velmoci netestují zbraně nadzemí a s oním hřibem.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinští vojáci vedou těžký boj o město Pokrovsk na východě země. Podle reportéra serveru Seznam Zprávy Martina Nováka město dříve nebo později padne. „Scénáře dobývání se opakují. Jakmile do nějakého města Rusové proniknou, tak díky své početní převaze uspějí a Ukrajinci se stáhnou. Jim pak už bude zbývat poslední velká obranná linie na Donbasu,“ přibližuje v pořadu Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko v posledních dnech upevňuje své pozice v Pokrovsku. Zdá se, že město důležité pro obranu zbytku Doněcké oblasti je ztraceno. Co znamená jeho pád a jaká je situace Ukrajinců? O tom v podcastu Zbytečná válka mluví bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Věnovat se bude i bojům v Súdánu, kde Jednotky rychlé podpory (RSF) dobyly město Fášir a zmasakrovaly jejich obyvatele.

Připomene Havlovu Žebráckou operu, která měla svou světovou premiéru před padesáti lety. A věnovat se bude také filmu Nepela a nové inscenaci Činoherního klubu Fernando Krapp mi napsal dopis. Připravila Michaela Vetešková.

Americký prezident Donald Trump na závěr své úspěšné několikadenní cesty po Asii nařídil ministerstvu obrany USA, aby okamžitě obnovilo testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Trump to oznámil na své sociální síti poté, co ruský prezident Vladimir Putin ve středu prohlásil, že Rusko úspěšně otestovalo další zbraň s jaderným pohonem zvanou Poseidon, která je schopna nést jadernou hlavici.

Americký prezident Donald Trump na závěr své úspěšné několikadenní cesty po Asii nařídil ministerstvu obrany USA, aby okamžitě obnovilo testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Trump to oznámil na své sociální síti poté, co ruský prezident Vladimir Putin ve středu prohlásil, že Rusko úspěšně otestovalo další zbraň s jaderným pohonem zvanou Poseidon, která je schopna nést jadernou hlavici.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Summit Trump Putin v Budapešti sa nekoná. Rusko na Ukrajine bombarduje škôlky, bytovky a pred zimou opäť ničí ukrajinskú energetiku. Putin už vo vojne stratil milión ľudí, dohoda o mieri je však v nedohľadne. Spojené štáty aj Európska únia preto pritvrdzujú v sankciách proti Putinovmu režimu.V čo ešte Putin dúfa a ako ďaleko je schopný zájsť? Prečo stále útočí na deti a nevinných civilistov? A ako sa darí zasahovať v hĺbke Ruska Ukrajincom? Čo budú pre Putina znamenať nové európske a americké sankcie na jeho ropné giganty? Môže slabá ruská ekonomika koniec vojny urýchliť? A prečo Slovenská vláda hovorí o mieri, no nákupmi ruskej ropy a plynu sami pomáhame Putinovu vojnu financovať? Vytvorí Robert Fico s Viktorom Orbánom a Andrejom Babišom v Únii protiukrajinský blok?Braňo Závodský sa rozprával s vedúcim výskumníkom, analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom na Prešovskej univerzite Alexandrom Dulebom.

Může ukrajinská armáda výrazně zesílit vzdušné útoky do hloubky ruského území? Jaké méně známé okolnosti vzniku československého státu stojí za zmínku z pohledu jednoho z předních historiků? A jak 28. říjen připomíná sedmý ročník Sokolského běhu republiky?

Může ukrajinská armáda výrazně zesílit vzdušné útoky do hloubky ruského území? Jaké méně známé okolnosti vzniku československého státu stojí za zmínku z pohledu jednoho z předních historiků? A jak 28. říjen připomíná sedmý ročník Sokolského běhu republiky?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tibetský vůdce dalajláma oslavil v červenci 90. narozeniny a mluví se o jeho nástupci. Dnes už je totiž otázka jeho reinkarnace geopolitické téma. „Čína bude stále víc tlačit na Rusko. Bude chtít instalovat vlastního nepravého dalajlámu, aby měla vliv na Rusko, Mongolsko, Tibet a celý Himalájský pás. Kdo ovládá Himaláj, ovládá Jižní Asii,“ říká pro Český rozhlas Plus Lozang Sanggjä, blízký spolupracovník dalajlámy a bývalý prezident tibetské exilové vlády.

Jaké kroky západu by mohly přimět Rusko k přijetí klíčové podmínky pro jednání o mírové dohodě a pro další summit Putina s Trumpem? Jak se osvědčil pilotní projekt očkování v tuzemských lékárnách? A jaký ohlas má v Česku už s nástupem podzimu systém tzv. nocleženek pro lidi bez domova?

Jaké kroky západu by mohly přimět Rusko k přijetí klíčové podmínky pro jednání o mírové dohodě a pro další summit Putina s Trumpem? Jak se osvědčil pilotní projekt očkování v tuzemských lékárnách? A jaký ohlas má v Česku už s nástupem podzimu systém tzv. nocleženek pro lidi bez domova?

Jaké kroky západu by mohly přimět Rusko k přijetí klíčové podmínky pro jednání o mírové dohodě a pro další summit Putina s Trumpem? Jak se osvědčil pilotní projekt očkování v tuzemských lékárnách? A jaký ohlas má v Česku už s nástupem podzimu systém tzv. nocleženek pro lidi bez domova?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prečo sa Orbán zbytočne chvastal, že v Budapešti bude stretnutie Putina s Trumpom? Trump prvýkrát zatlačil na Rusko. Ekonomické sankcie budú agresora poriadne bolieť. Čína a India hlásia znižovanie nákupu ruskej ropy. Prečo Ukrajina potrebuje Tomahawky?

Stovky miliárd eur sa nachádzajú na účtoch vo finančných inštitúciách v Belgicku a ďalších krajinách. Formálne síce patria Rusku, no Moskva na ne nedosiahne.Vrcholní predstavitelia chcú peniaze požičiať Ukrajine. Na jednej strane by to odbremenilo európske rozpočty, na druhej strane by to pomohlo krajine, ktorá čelí vojenskej invázii. Podarí sa dnes lídrom dosiahnuť dohodu? Ako by takzvaný reparačný úver fungoval? Akému veľkému ekonomickému tlaku vlastne Rusko čelí?Na tieto otázky odpovieme v diskusii s ekonómom a analytikom Globsecu Vladimírom Vaňom.

Stovky miliárd eur sa nachádzajú na účtoch vo finančných inštitúciách v Belgicku a ďalších krajinách. Formálne síce patria Rusku, no Moskva na ne nedosiahne.Vrcholní predstavitelia chcú peniaze požičiať Ukrajine. Na jednej strane by to odbremenilo európske rozpočty, na druhej strane by to pomohlo krajine, ktorá čelí vojenskej invázii. Podarí sa dnes lídrom dosiahnuť dohodu? Ako by takzvaný reparačný úver fungoval? Akému veľkému ekonomickému tlaku vlastne Rusko čelí?Na tieto otázky odpovieme v diskusii s ekonómom a analytikom Globsecu Vladimírom Vaňom.

Pobaltí čelí už dvě desítky let rostoucím ruským provokacím, což ukázal nedávný průlet ruských MiGů-31 estonským vzdušným prostorem. Rusko také organizuje žhářské útoky v pobaltských zemí a v Polsku připomněla v podcastu Zbytečná válka vedoucí katedry bezpečnostních studí CEVRO univerzity a bývalá diplomatka působící v Litvě Martina Heranová. Bělorusko je podle ní pod totální kontrolou Ruska. Největší riziko ale vidí v Kaliningradské oblasti.

Spojené státy uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněft a Lukoil. Ministr financí Scott Bessent krok odůvodnil tím, že Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině, kterou označil za nesmyslnou. Donald Trump současně zrušil plánované setkání s ruským prezidentem v Budapešti. Co tento krok signalizuje? A jak zareaguje Rusko? Zita Senková se v pořadu Jak to vidí... zeptala politologa Karla Svobody.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spojené státy uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněft a Lukoil. Ministr financí Scott Bessent krok odůvodnil tím, že Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině, kterou označil za nesmyslnou. Donald Trump současně zrušil plánované setkání s ruským prezidentem v Budapešti. Co tento krok signalizuje? A jak zareaguje Rusko? Zita Senková se v pořadu Jak to vidí... zeptala politologa Karla Svobody.

In this Poducer: Chicago Series episode, we sit down with John Rynecki, a DJ, producer, event promoter, and educator whose mission is simple: bring abundance to the dance floor. From growing up across Panama, Puerto Rico, and Germany to finding his creative home in Chicago, John shares how his multicultural upbringing shaped his sound and his vision for a more collaborative, community-driven nightlife. He talks about his early influences from salsa and Everything But the Girl to Craig David and Rusko at Congress Theater, and how those experiences evolved into his approach to DJing: sets that breathe, connect, and tell stories rather than chase drops. We explore how growing up abroad helped him view music as a universal language, and why he believes Chicago's scene can thrive through openness and shared purpose rather than competition. John also shares the story behind co-founding the Chicago Electronic Music Conference (CEMC), an event built to educate, connect, and inspire, and how it aims to elevate dance music to the same cultural status as jazz and blues. He reflects on the realities of leaving a stable tech career to pursue music full-time, the challenges of sustaining creativity in today's economy, and what “success” really means as a modern artist. From imagining a city-backed Chicago Electronic Music Week to breaking down how to market independent releases and use data-driven ads effectively, John offers grounded, actionable insights for artists carving their path.

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: - Kto chce vojnu – Rusko alebo Ukrajina, USA a EÚ? - S kým by sa KDH malo dohodnúť na zákone o výhrade vo svedomí? - O čom vypovedá odsúdenie Michala Suchobu?

Americký prezident Donald Trump by se rád znovu sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem. V Budapešti s ním chce jednat o konci války na Ukrajině. Jenže přípravná jednání začala váznout. Dojde k maďarskému summitu? Hostem Ptám se já byl analytik z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd UK Jan Ludvík. Podle Ludvíka se zapomíná na to, proč Rusko Ukrajinu napadlo a to nebyla snaha ovládnout území na východě země. „Byl to vztah země k Západu. Rusko chtělo zastavit sbližování Ukrajiny se Západem. To může být ve vyjednávání kámen úrazu, protože zabrané území je jen třešnička na dortu.“Prezident Spojených států Donald Trump opět zintenzivnil snahy o ukončení války na Ukrajině. V pátek se ve Washingtonu opět sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořil s ním mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Kyjev a o protivzdušné obraně země.Trump minulý týden také telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Následně oznámil, že se s ním sejde v Budapešti. Podle médií ale hrozí odklad schůzky, protože obě strany vyjadřují odlišná očekávání ohledně ukončení války. Podle Moskvy přípravy pokračují, konkrétní datum summitu ale prý zatím není jasné.Evropští lídři dnes podpořili Trumpův požadavek na okamžitý mír, který prezident vyjádřil po schůzce se Zelenským. Zároveň uvedli, že současná frontová linie by měla být výchozím bodem pro další jednání. Kam se situace posunula od jednání Trumpa a Putina na Aljašce? A je teď Trump spíše na straně Ukrajiny, nebo Ruska?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Nemohla schůzka prezidenta Zelenského v Bílém domě přinést více konkrétních výsledků? A co může být na stole, až se Trump v dohledné době setká s Vladimirem Putinem? „Vracení území, které jste za cenu mnoha obětí obhájil, je těžko přijatelné; té obranné či válečné čáře každý rozumí, ta se mění silou, ne jednáním. Myslím si, že to je za Američany asi cesta, kterou se budou snažit jít,“ domnívá se Jakub Landovský, bývalý náměstek ministra obrany i velvyslanec při NATO.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jedním rozhovorem můžu naštvat devadesát procent populace,“ říká herečka Elizaveta Maximová, která má ruské, židovské, ukrajinské i tatarské kořeny. Dnes, v době, kdy jsou nálepky a zobecnění všudypřítomné, o svém původu mluví tak, že se v něm cítí dobře. Nevidí totiž náboženství ani národy, ale konkrétní lidi. Kvůli veřejným projevům proti Putinovu režimu se do Ruska nemůže vrátit. Prarodiče, jimž posílala překlady svých projevů, podporovali její rozhodnutí i s vědomím, že se možná už neuvidí. Dnes říká, že se jí o nich zdávají sny a že se ani se svým ruským otcem neviděla už tři a půl roku. „Je to strašně těžký,“ přiznává herečka. Do Česka přišla jako sedmiletá dívka, bez znalosti jazyka a jen s matkou, která se stala jejím nejbližším člověkem. Společné začátky v malém bytě byly skromné, ale zásadní. „Uměla jsem jenom pár slov česky a byla vržená do první třídy. Ale mám celoživotní štěstí na lidi. Ujala se mě paní učitelka, která uměla rusky a hodiny mi v kabinetu překládala,“ vzpomíná Maximová. Herečka také mluví o své poslední roli v televizním filmu Máma, který bude uveden na konci roku na České televizi. V něm hraje ženu s těžkým mentálním handicapem, která vychovává dceru. „Před rolí Lilian jsem půl roku docházela do nemocnice jako dobrovolnice za lidmi s podobnou diagnózou. Byla to obrovská lekce pokory a zjistila jsem, že na úrovni duše jsme všichni zdraví,“ prozrazuje Maximová. Mluví také o tom, jaká bývala perfekcionistka. „Vím, že se nesmím nikdy srovnávat. A když už, tak se sebou třeba před rokem nebo dvěma lety a koukat se na cestu, kterou jsem já ušla. Protože poměřovat se s cizím úspěchem nebo neúspěchem je úplně ten nejhorší, co můžeš udělat,“ míní. Jaké to je žít mezi dvěma světy, když jeden z nich se stane nedostupným? Co se v člověku změní po půl roce mezi lidmi s mentálním handicapem? A jak se dá herectví dělat “opravdově”? I to se dozvíte v rozhovoru.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Prezident Petr Pavel se zatím při vyjednávání o budoucí vládě Andreje Babiše (ANO) drží Ústavy, přesto ho mnozí kritizují. Přitom nejde jen o skandály Filipa Turka (za AUTO) a státní rozpočet. Jaké cíle má Rusko v Evropě podle německé rozvědky? A na jakého krále čeká Gaza? Nelegální trh s tabákem podle Jindřicha Vobořila roste a stát přichází o miliardy. O tom všem uslyšíte v Názorech a argumentech, které moderuje Kamila Pešeková.

V Německu se stále otevřeněji hovoří o bezpečnostních hrozbách, jež představuje současné Rusko. Potvrdilo to i pondělní veřejné slyšení na půdě Bundestagu. Představitelé německých tajných služeb tu plné tři hodiny odpovídali na otázky členů parlamentního výboru pro kontrolu činnosti těchto bezpečnostních služek Spolkové republiky. Nejvíc politiky zajímalo právě Rusko, o němž se mluvilo od samého počátku slyšení.

V kuloárech evropských institucí se už nejméně rok debatuje o tom, jak využít ruské státní peníze obstavené na účtech v Evropské unii ve prospěch Ukrajiny. Na první pohled se může zdát, že je to prosté – Rusko každodenně ničí infrastruktury, domy, životy v sousední zemi. Logicky by za to mělo jednoho dne zaplatit. Proč tedy rovnou jeho peníze, které se na začátku války v roce 2022 ocitly v rukou evropských finančních ústavů, nepoužít na tento účel?

Po dosud úspěšném vyjednání míru mezi Izraelem a Palestinou stojí před USA otázka, jak se dál angažovat v konfliktu na Ukrajině. Donald Trump tvrdí, že Kyjev má země karty v ruce a může získat zpět všechna území anektovaná Ruskem. „To je extrémně optimistický výklad. Je velmi nepravděpodobné, že by Ukrajina osvobodila Krym nebo Sevastopol,“ namítá v pořadu Osobnost Plus Petr Kratochvíl, politolog působící na Ústavu mezinárodních vztahů a francouzském institutu Sciences Po.

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: - Chce nám Smer zobrať voľby, alebo sú to len výstrely do tmy? - Kedy zaútočí Rusko na štáty NATO a prečo si toto nebezpečenstvo všimol aj Šutaj Eštok?

CELÝ ROZHOVOR SI POSLECHNĚTE NA HEROHERO.CO/STUDION „Lidé se nás lekli. Nechtěli kombinaci jakés takés levicové politiky s odmítáním Evropské unie a vystoupením z NATO. Podle mě jsme začali vypadat jako nebezpeční,“ komentuje ve Studiu N debakl hnutí Stačilo! expremiér a bývalý předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla. A i když se spojením s komunisty nesouhlasí, ve straně dál zůstává. „Věřím ve zmrtvýchvstání sociální demokracie,“ říká. Přestože Socdem utrpěla ve volbách těžkou porážku a ve Sněmovně se neobjeví už druhé volební období po sobě, má podle Špidly stále věcný důvod k existenci: „Musíme se znovu stát sociálním hnutím, holt se budeme muset snažit delší dobu.“ Sociálnědemokratický volič podle něj volil kdekoho, jen ne Stačilo! „Tím jsem si jistý. Stačilo! mělo menší výsledek než samotná Socdem minulé sněmovní volby,“ říká bývalý předseda strany. Lidé, kteří volili Andreje Babiše, podle něj volili politicky daleko zraleji. Lídra hnutí ANO přitom v rozhovoru označuje za „maximálně elastického“. Spojení Socdem s komunisty Špidla považuje za obdobu stranického puče. „Jana Maláčová s Lubomírem Zaorálkem nás do toho vmanévrovali,“ tvrdí. „Když Jana Maláčová říkala, že nebezpečí pro Českou republiku je Evropská komise, a nikoli agresivní Rusko, švejkovsky bych k tomu dodal: Mýlí se chytrý i hloupý. A mýlí se i ministři. To bylo jasné zatemnění.“ Ve Studiu N se zamýšlí také nad tím, v čem coby někdejší tradiční lídr selhal: „Nebyl jsem v některých věcech dostatečně radikální. Přispěl jsem tím k tomu, že se v české politické debatě prosadila pravicová hegemonie a linka, která říká, že chudoba je otázkou osobního selhání a že nemá strukturální příčiny. Mám na tom svůj podíl.“ Proč si myslí, že to dá Andrej Babiš případným koaličním partnerům z řad SPD a Motoristů „vyžrat“? Vyčítá Janě Maláčové, že se spojila s Kateřinou Konečnou a Danielem Sterzikem? A jak hodnotí český sociální systém z pozice důchodce a dědečka autistického vnuka? Podívejte se na celou epizodu. Sledovat nás můžete také na Instagramu @studionpodcast

Volby 2025 - Češi si zvolili slovenského spasitele. S Motoristy se v nejvyšší politice opět zjevuje duch Václava Klause. Proč to nakonec nestačilo. Babišovo vítězství v českých volbách vyvolává v Evropě obavy. Rusko provokuje. Protože chce. A může. Za Ivanem Klímou

Seznam incidentů, při kterých byla nějak narušena bezpečnost nebo hranice evropských států, v poslední době dost narostl. Tyto provokace se od sebe dost liší, ale mají společného pachatele, Putinovo Rusko. Proč to dělá?

Koalícia rýchlo odklepla už tretiu konsolidáciu, energopomoc, dve pohlavia aj národnú identitu do Ústavy, no na verejnosti sa háda. Zažíva spory medzi SNS a Hlasom, olej do ohňa lejú aj huliakovci. A občania, ktorí majú stále tenšie peňaženky, im vláda stále nepovedala ako ušetrí takmer miliardu na sebe a svojich ministroch. Do ulíc už vyšla opozícia aj odborári. Národná banka aj zamestnávatelia varujú pred zamrznutou ekonomikou a prepúšťaním. Nespokojní sú zamestnanci aj živnostníci.Udrží sa koalícia aj v druhom polčase svojho vládnutia? Alebo bude musieť premiér zase niekoho upratať? Ako napokon bude šetriť štát a čo znamenajú tie verejné hádky vyhlásenia SNS ku prezidentovi aj strane Hlas? A neodklonia nás zmeny v ústave od Európskej únie v situácii, keď Rusko posiela na náš vzdušný priestor svoje drony, rakety a stíhačky? Sme suverénny a obranyschopný štát?Braňo Závodský sa rozprával s predsedom poslaneckého klubu Slovenskej národnej strany a poslancom parlamentu Romanom Michelkom.

Ázia: Trumpov plán pre Gazu už nie je na smiech

Když americký prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že Ukrajina by mohla získat zpět území, která obsadila ruská armáda, mnozí Evropané zajásali. Konečně se americký prezident postavil na stranu oběti a pochopil, že Rusko není neporazitelné. Radost ovšem brzy nahradily obavy. Trump možná vůbec nezměnil svůj názor, jen hledá možnost, jak říci, že se snažil zajistit na Ukrajině mír, ale Evropská unie mu v tom zabránila.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Stovky až tisíce falešných účtů na TikToku se snaží ovlivnit české volby: uměle zviditelňují antisystémové strany, šíří proruský obsah a obcházejí algoritmus platformy. Videa se dostávají ke stovkám tisíc uživatelů. Investigativní reportéři Lukáš Prchal a Zdislava Pokorná ve Studiu N odkrývají, jak celá síť funguje. Máme důkazy o napojení na Rusko? Co o tom vědí české úřady? A dokáže stát takové zásahy do voleb zastavit? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Evropská zeď proti dronům. Jak bude fungovat? Nebude děravá? Proč už dávno nestojí? A nemůže ji Rusko zbořit nebo přeletět? Téma pro Josefa Časara z katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. Ptá se Matěj Skalický.