Podcasts about morav

Po Amatérské jeskyni je druhým nejdelším podzemním systémem u nás. Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu na jižní Moravě je dlouhá přes 18 kilometrů. Lidé ji navštěvovali už v období paleolitu. Kromě úkrytu byla jeskyně využívána i jako pohřebiště či svatyně. Dnes je přístupná jen výjimečně několikrát do roka. Strmou skálu nad portálem jeskyně s oblibou zdolávají horolezci.

Po Amatérské jeskyni je druhým nejdelším podzemním systémem u nás. Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu na jižní Moravě je dlouhá přes 18 kilometrů. Lidé ji navštěvovali už v období paleolitu. Kromě úkrytu byla jeskyně využívána i jako pohřebiště či svatyně. Dnes je přístupná jen výjimečně několikrát do roka. Strmou skálu nad portálem jeskyně s oblibou zdolávají horolezci.

Po Amatérské jeskyni je druhým nejdelším podzemním systémem u nás. Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu na jižní Moravě je dlouhá přes 18 kilometrů. Lidé ji navštěvovali už v období paleolitu. Kromě úkrytu byla jeskyně využívána i jako pohřebiště či svatyně. Dnes je přístupná jen výjimečně několikrát do roka. Strmou skálu nad portálem jeskyně s oblibou zdolávají horolezci.

Po Amatérské jeskyni je druhým nejdelším podzemním systémem u nás. Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu na jižní Moravě je dlouhá přes 18 kilometrů. Lidé ji navštěvovali už v období paleolitu. Kromě úkrytu byla jeskyně využívána i jako pohřebiště či svatyně. Dnes je přístupná jen výjimečně několikrát do roka. Strmou skálu nad portálem jeskyně s oblibou zdolávají horolezci.

Rok 1997. Doba, kdy PC definitivně převzalo nadvládu, CD-ROMy přetékaly multimediálním obsahem a internet byl pro většinu lidí ještě novým příslibem.V dalším díle pořadu Rewind vás Mirek Pakr zavede do roku plného zásadních herních i technologických skoků. Jelikož se soutěžní hry v tomto díle tipovaly naživo přímo na srpnovém srazu v Červeném Újezdě, klasická posluchačská tipovačka má ještě měsíc dovolenou.V časopiseckém okénku nahlédneme do nekompromisních redakčních válek mezi Excalibrem, Levelem a Score. Připomeneme si divoký souboj o budoucnost Amigy, ostrou rétoriku o „Mercedesu mezi magazíny“ i pohnutý dopis čtenáře postiženého ničivými povodněmi na Moravě. Prozkoumáme také tehdejší výstřelky techniky: drahé „kazetové“ Pentium II, kapesní organizér Palm Pilot a unikátní digitální foťák Sony Mavica, do kterého se vkládaly klasické 3,5" diskety. Na závěr vás pobaví filmové pecky Muži v černém a Lhář Lhář s Jimem Carreym, doplněné o kousek demoscénové magie v podobě portu ikony Second Reality na Commodore 64.Podcasty a další obsah ⁠⁠RetroNation.cz⁠⁠ můžeme natáčet kvůli podpoře ⁠⁠od komunity na Patreonu⁠⁠. Děkujeme vám za ni! Jakékoliv dotazy a připomínky pište na email ⁠⁠retronationrulez@gmail.com⁠⁠.

První zmínku tu máme o pánech z Lipé. Správci a poté majiteli byli i Cimburkové, kteří patřili k nejvýznamnější šlechtě na Moravě.

S veslováním začala v jedenácti letech na řece Moravě. Dnes má na kontě medaile z juniorského mistrovství Evropy i světa a patří k nadějím českého veslování. Díky sportovnímu stipendiu studuje na prestižní americké univerzitě. Jak se jí daří? S členkou Veslařského klubu Olomouc Michaelou Uličnou si povídala Petra Ševců.

S veslováním začala v jedenácti letech na řece Moravě. Dnes má na kontě medaile z juniorského mistrovství Evropy i světa a patří k nadějím českého veslování. Díky sportovnímu stipendiu studuje na prestižní americké univerzitě. Jak se jí daří? S členkou Veslařského klubu Olomouc Michaelou Uličnou si povídala Petra Ševců.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výhled na známou vinici Šobes i meandrující řeku Dyji. Vyhlídka Devět mlýnů na jižní Moravě nabízí nádherné pohledy po celý rok. Lze se na ni dostat příjemnou procházkou třeba z obce Hnanice na Znojemsku, odkud vede zelená turistická trasa. Protože se nachází v klidovém území, je přísně zakázáno pohybovat se mimo vymezenou trasu. Vyplatí se také vydat se sem mimo svátky a víkendy a užít si tak více klidu.

Výhled na známou vinici Šobes i meandrující řeku Dyji. Vyhlídka Devět mlýnů na jižní Moravě nabízí nádherné pohledy po celý rok. Lze se na ni dostat příjemnou procházkou třeba z obce Hnanice na Znojemsku, odkud vede zelená turistická trasa. Protože se nachází v klidovém území, je přísně zakázáno pohybovat se mimo vymezenou trasu. Vyplatí se také vydat se sem mimo svátky a víkendy a užít si tak více klidu.

Výhled na známou vinici Šobes i meandrující řeku Dyji. Vyhlídka Devět mlýnů na jižní Moravě nabízí nádherné pohledy po celý rok. Lze se na ni dostat příjemnou procházkou třeba z obce Hnanice na Znojemsku, odkud vede zelená turistická trasa. Protože se nachází v klidovém území, je přísně zakázáno pohybovat se mimo vymezenou trasu. Vyplatí se také vydat se sem mimo svátky a víkendy a užít si tak více klidu.

Výhled na známou vinici Šobes i meandrující řeku Dyji. Vyhlídka Devět mlýnů na jižní Moravě nabízí nádherné pohledy po celý rok. Lze se na ni dostat příjemnou procházkou třeba z obce Hnanice na Znojemsku, odkud vede zelená turistická trasa. Protože se nachází v klidovém území, je přísně zakázáno pohybovat se mimo vymezenou trasu. Vyplatí se také vydat se sem mimo svátky a víkendy a užít si tak více klidu.

Výhled na známou vinici Šobes i meandrující řeku Dyji. Vyhlídka Devět mlýnů na jižní Moravě nabízí nádherné pohledy po celý rok. Lze se na ni dostat příjemnou procházkou třeba z obce Hnanice na Znojemsku, odkud vede zelená turistická trasa. Protože se nachází v klidovém území, je přísně zakázáno pohybovat se mimo vymezenou trasu. Vyplatí se také vydat se sem mimo svátky a víkendy a užít si tak více klidu.

Výhled na známou vinici Šobes i meandrující řeku Dyji. Vyhlídka Devět mlýnů na jižní Moravě nabízí nádherné pohledy po celý rok. Lze se na ni dostat příjemnou procházkou třeba z obce Hnanice na Znojemsku, odkud vede zelená turistická trasa. Protože se nachází v klidovém území, je přísně zakázáno pohybovat se mimo vymezenou trasu. Vyplatí se také vydat se sem mimo svátky a víkendy a užít si tak více klidu.

Výhled na známou vinici Šobes i meandrující řeku Dyji. Vyhlídka Devět mlýnů na jižní Moravě nabízí nádherné pohledy po celý rok. Lze se na ni dostat příjemnou procházkou třeba z obce Hnanice na Znojemsku, odkud vede zelená turistická trasa. Protože se nachází v klidovém území, je přísně zakázáno pohybovat se mimo vymezenou trasu. Vyplatí se také vydat se sem mimo svátky a víkendy a užít si tak více klidu.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak senátoři ANO hájí návrh stavebního zákona, který dnes odmítla horní komora Parlamentu? Proč u Potštátu na Přerovsku spadla větrná elektrárna? A jaké byly osudy Romů, které před třiaosmdesáti lety transportovali ze sběrného lágru na Moravě do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S futbalom začínal v domácej Brazílii, kde zažil obrovskú konkurenciu a hoci ho prvý európsky angažmán v mrazivom Rusku takmer zlomil, nakoniec našiel svoj druhý domov pod Tatrami. Do najnovšej epizódy podcastu Striedame! na ŠPORT.sk prijal pozvanie bývalý výborný ligový hráč a brazílsky rodák Cléber.V otvorenom a mimoriadne pútavom rozhovore s moderátormi Julom a Muťom poodhalil nielen svoju tŕnistú cestu z Južnej Ameriky až na slovenské trávniky, ale aj tvrdú realitu brazílskeho mládežníckeho futbalu. Špeciálnou témou bola aj blížiaca sa futbalová exhibícia v Trnave, na ktorú dorazí legendárny Ronaldinho s ďalšími svetovými hviezdami a pri ktorej organizácii má Cléber dôležitú a nezastupiteľnú úlohu.Brazília je nevyčerpateľnou továrňou na futbalové talenty, čo so sebou prináša aj enormný tlak na mladých hráčov. Cléber z vlastnej skúsenosti opísal, ako na jeden tréning bežne dorazí stovka chlapcov na skúšku a udržať sa v akadémii veľkoklubu je neustály boj o prežitie. Súčasný systém, v ktorom úradujú najmä hráčski agenti, však podľa neho tamojšiemu národnému tímu skôr škodí, pretože najväčšie klenoty opúšťajú rodnú krajinu na jeho vkus príliš skoro.„Dnes chlapec, ktorý má 16 alebo 17 rokov, je cez agenta ihneď predaný do Európy. Potom sa už nedokáže dostať naspäť a prebojovať do reprezentácie, lebo v Brazílii ho vlastne už nikto nepozná,“ zhodnotil kriticky súčasný trend odchodov talentovaných mladíkov do zahraničia.Jeho vlastná európska cesta sa pritom začala tvrdým šokom. Z vyhriatej Brazílie prestúpil do Moskvy, kde ho privítali 16-stupňové mrazy. Ako sám priznal, ihneď chcel ujsť domov, no po dohovore od otca vydržal. Tento krok mu napokon otvoril dvere do veľkého futbalu.Cez arménsku Miku, s ktorou hral predkolo európskych pohárov proti Petržalke, si ho všimol tréner Vladimír Weiss st. a stiahol ho na Slovensko. Tu si neskôr splnil svoj sen obliekať dres najslávnejšieho domáceho klubu, bratislavského Slovana, no trvalý domov a aktuálne pôsobisko pri výchove mládeže našiel v Nitre.Obrovským lákadlom pre všetkých fanúšikov je príchod brazílskych legiend na čele s Ronaldinhom, Aldairom, Rafinhom či Maiconom na septembrovú exhibíciu do Trnavy. Cléber, ktorý pomáhal skladať zostavu slovenských hviezd, prezradil, že na ihrisku sa po rokoch predstavia mená ako Marek Hamšík, Ján Ďurica, Miro Karhan či Ľuboš Moravčík. Brazílčania však na Slovensko neprichádzajú len odohrať zápas, ale priniesť aj kúsok svojej nezameniteľnej kultúry a radosti zo života.„Ronaldinho bol jediný, kto mal špeciálnu podmienku. Povedal, že príde rád, ale chce, aby sa s ním hrala samba, aby sme mali párty. On to vníma tak, že sa ideme radovať, oslavujeme a pritom hráme futbal,“ opísal s úsmevom zákulisie príprav historického a ostro sledovaného zápasu.Cléber v najnovšej epizóde podcastu Striedame! na ŠPORT.sk odpovedal aj na to, aká náhoda ho spojila so slávnym strelcom do siete Barcelony Milanom Jamborom, prečo sa rozhodol zostať natrvalo žiť v Nitre napriek zložitej situácii tamojšieho klubu, aký odkaz vštepuje deťom na svojich tréningoch či z akého dôvodu podľa neho slovenský mládežnícky futbal potrebuje predovšetkým obrovskú trpezlivosť a budovanie zdravého hráčskeho sebavedomia.

Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.

Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.

Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.

Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.

Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.

Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.

Věděli jste, že cesty a silnice na našem území mají historii dlouhou tisíce let? Obchodníci se po Čechách a Moravě pohybovali už v době bronzové a železné, lákala je sůl z Hallstattu nebo jantar z Baltského moře.

S futbalom začínal v domácej Brazílii, kde zažil obrovskú konkurenciu a hoci ho prvý európsky angažmán v mrazivom Rusku takmer zlomil, nakoniec našiel svoj druhý domov pod Tatrami. Do najnovšej epizódy podcastu Striedame! na ŠPORT.sk prijal pozvanie bývalý výborný ligový hráč a brazílsky rodák Cléber.V otvorenom a mimoriadne pútavom rozhovore s moderátormi Julom a Muťom poodhalil nielen svoju tŕnistú cestu z Južnej Ameriky až na slovenské trávniky, ale aj tvrdú realitu brazílskeho mládežníckeho futbalu. Špeciálnou témou bola aj blížiaca sa futbalová exhibícia v Trnave, na ktorú dorazí legendárny Ronaldinho s ďalšími svetovými hviezdami a pri ktorej organizácii má Cléber dôležitú a nezastupiteľnú úlohu.Brazília je nevyčerpateľnou továrňou na futbalové talenty, čo so sebou prináša aj enormný tlak na mladých hráčov. Cléber z vlastnej skúsenosti opísal, ako na jeden tréning bežne dorazí stovka chlapcov na skúšku a udržať sa v akadémii veľkoklubu je neustály boj o prežitie. Súčasný systém, v ktorom úradujú najmä hráčski agenti, však podľa neho tamojšiemu národnému tímu skôr škodí, pretože najväčšie klenoty opúšťajú rodnú krajinu na jeho vkus príliš skoro.„Dnes chlapec, ktorý má 16 alebo 17 rokov, je cez agenta ihneď predaný do Európy. Potom sa už nedokáže dostať naspäť a prebojovať do reprezentácie, lebo v Brazílii ho vlastne už nikto nepozná,“ zhodnotil kriticky súčasný trend odchodov talentovaných mladíkov do zahraničia.Jeho vlastná európska cesta sa pritom začala tvrdým šokom. Z vyhriatej Brazílie prestúpil do Moskvy, kde ho privítali 16-stupňové mrazy. Ako sám priznal, ihneď chcel ujsť domov, no po dohovore od otca vydržal. Tento krok mu napokon otvoril dvere do veľkého futbalu.Cez arménsku Miku, s ktorou hral predkolo európskych pohárov proti Petržalke, si ho všimol tréner Vladimír Weiss st. a stiahol ho na Slovensko. Tu si neskôr splnil svoj sen obliekať dres najslávnejšieho domáceho klubu, bratislavského Slovana, no trvalý domov a aktuálne pôsobisko pri výchove mládeže našiel v Nitre.Obrovským lákadlom pre všetkých fanúšikov je príchod brazílskych legiend na čele s Ronaldinhom, Aldairom, Rafinhom či Maiconom na septembrovú exhibíciu do Trnavy. Cléber, ktorý pomáhal skladať zostavu slovenských hviezd, prezradil, že na ihrisku sa po rokoch predstavia mená ako Marek Hamšík, Ján Ďurica, Miro Karhan či Ľuboš Moravčík. Brazílčania však na Slovensko neprichádzajú len odohrať zápas, ale priniesť aj kúsok svojej nezameniteľnej kultúry a radosti zo života.„Ronaldinho bol jediný, kto mal špeciálnu podmienku. Povedal, že príde rád, ale chce, aby sa s ním hrala samba, aby sme mali párty. On to vníma tak, že sa ideme radovať, oslavujeme a pritom hráme futbal,“ opísal s úsmevom zákulisie príprav historického a ostro sledovaného zápasu.Cléber v najnovšej epizóde podcastu Striedame! na ŠPORT.sk odpovedal aj na to, aká náhoda ho spojila so slávnym strelcom do siete Barcelony Milanom Jamborom, prečo sa rozhodol zostať natrvalo žiť v Nitre napriek zložitej situácii tamojšieho klubu, aký odkaz vštepuje deťom na svojich tréningoch či z akého dôvodu podľa neho slovenský mládežnícky futbal potrebuje predovšetkým obrovskú trpezlivosť a budovanie zdravého hráčskeho sebavedomia.

Trénoval v pivniciach, získaval svetové tituly a popri tom robil skladníka v Tescu. Legendárny Vladimír „Dracula“ Moravčík sa stal v thajskom boxe a kickboxe šesťkrát majstrom sveta, v 95 zápasoch utrpel len 9 prehier. Najlepších bojovníkov sveta buď porazil, alebo si získal ich rešpekt. Teraz v 44 rokoch chystá návrat! Aj o tom prehovoril v najnovšej epizóde podcastu Staredown na ŠPORT.sk.Čo sa dozviete v rozhovore?Prečo sa v úvode rozhovoru rozcítil?Aké bol dieťa a ako mu vojenská služba zmenila život?Aké bizarné situácie zažil v začiatkoch s thajským boxom?Ako zvládal, že v zahraničí bol oslavovaný a doma robil skladníka?Akej záslužnej činnosti pre mládež sa venuje dnes?Má jeho zverenkyňa Veronika Smolková potenciál na titul UFC?Čo chýba mladej generácii bojovníkov?Kto môže byť veľkou hviezdou po Moravčíkovi a Chochlíkovej?Bude thajský box v blízkej budúcnosti opäť sledovanejší než MMA?Prečo chystá návrat a predstaví sa v Oktagone?Má ambíciu zaokrúhliť počet zápasov na sto?Prijal by zápasy s Paradeiserom a Sivákom?

Trénoval v pivniciach, získaval svetové tituly a popri tom robil skladníka v Tescu. Legendárny Vladimír „Dracula“ Moravčík sa stal v thajskom boxe a kickboxe šesťkrát majstrom sveta, v 95 zápasoch utrpel len 9 prehier. Najlepších bojovníkov sveta buď porazil, alebo si získal ich rešpekt. Teraz v 44 rokoch chystá návrat! Aj o tom prehovoril v najnovšej epizóde podcastu Staredown na ŠPORT.sk.Čo sa dozviete v rozhovore?Prečo sa v úvode rozhovoru rozcítil?Aké bol dieťa a ako mu vojenská služba zmenila život?Aké bizarné situácie zažil v začiatkoch s thajským boxom?Ako zvládal, že v zahraničí bol oslavovaný a doma robil skladníka?Akej záslužnej činnosti pre mládež sa venuje dnes?Má jeho zverenkyňa Veronika Smolková potenciál na titul UFC?Čo chýba mladej generácii bojovníkov?Kto môže byť veľkou hviezdou po Moravčíkovi a Chochlíkovej?Bude thajský box v blízkej budúcnosti opäť sledovanejší než MMA?Prečo chystá návrat a predstaví sa v Oktagone?Má ambíciu zaokrúhliť počet zápasov na sto?Prijal by zápasy s Paradeiserom a Sivákom?

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Extrémní teplo a sucho drtí Evropu. V Česku vysychají řeky i přehrady, voda dochází ve studnách. S měnícím se klimatem navíc bude sucho stále kritičtější, jihu Moravy i Polabí hrozí desertifikace. Můžeme tomu ještě zabránit? Hostem Ptám se já byl Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Letošní rok v Česku zatím patří k těm nejsušším od roku 1961 a z hlediska spadlých srážek se vyvíjí ještě hůře než loňský. Jak tento týden upozornil Český hydrometeorologický ústav, zatímco první polovina loňského roku byla z hlediska srážek vůbec nejsušší od roku 1961, v červenci 2025 se velký deficit srážek alespoň trochu zmírnil. Letos se naopak meteorologické sucho dál prohlubuje. Od začátku roku chybí podle meteorologů na území České republiky v průměru přibližně 34 procent srážek oproti normálu. Zhoršující se situaci potvrzují i vodohospodáři. Například v Povodí Moravy už je sucho na polovině měřicích míst, některá jsou dokonce na nule. Mimořádné sucho zasáhlo také přes 50 procent území ve správě státního podniku Povodí Labe. Snižování průtoků se začíná obávat i Povodí Odry. Rekordně brzy v Česku letos končí i žně. Výnosy zemědělců kvůli suchu klesly někde až o 20 procent. „Je to zážitek, který se moc nepodobá čemukoliv, co jsme ve svých životech zatím viděli. Na druhou stranu, my jsme to vlastně věděli předem. To, že klima se bude posouvat tímto směrem a že to bude mít takové dopady, jsme měli od klimatologů spočítáno už před 20, 30 lety. Teď jenom docházíme do momentu, kdy se to stává praktickou každodenní realitou našich skutečných životů,“ komentoval situaci v Ptám se já Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí UK. Česko podle něj bude v dalších letech patřit k zemím více zasažených suchem: „Ve srovnání se státy, které jsou na tom klimaticky zhruba podobně jako my, se zdá, že musíme očekávat možná spíše horší rozměr dopadů. Česká krajina patří k těm opravdu méně připraveným, protože se historicky změnila a například hospodaření s půdou tady několik desítek let probíhalo způsobem, který ta rizika ještě zvětšil.“ Podle evropských odborníků se vysychání a degradace půdy v Evropě v současnosti netýká jen Středomoří, ale začíná se projevovat právě i v Česku. Společné výzkumné centrum Evropské komise JRC aktuálně informovalo, že do roku 2040 se u nás rozšíří oblasti ohrožené desertifikací, zejména na jižní Moravě nebo v Polabí. Co můžeme se suchem a vedry dělat? A na co se musíme v příštích letech připravit? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Na zámku Slavkov-Austerlitz, který je jedním z nejmohutnějších barokních zámků na Moravě, se psaly dějiny Evropy. Byl rezidencí významného rodu pánů z Kounic a v jeho blízkosti se roku 1805 odehrála slavná bitva tří císařů. Zámek vyniká nejen architekturou budov, ale také parkem s kašnami a sochami, který patří k nejvýznamnějším historickým zahradám na Moravě.

Rybáři z Velkého Meziříčí letos slaví 130. narozeniny. V revíru mají řeky Balinku a Oslavu, rybníky a nějaký čas lovili také na nádrži Mostiště. Už od počátků patřil místní spolek mezi české a hlavně moravské špičky a rybáři jsou na svou historii náležitě pyšní.

Rybáři z Velkého Meziříčí letos slaví 130. narozeniny. V revíru mají řeky Balinku a Oslavu, rybníky a nějaký čas lovili také na nádrži Mostiště. Už od počátků patřil místní spolek mezi české a hlavně moravské špičky a rybáři jsou na svou historii náležitě pyšní.

Jaké má česká vláda záruky, že řeka Labe bude po vybudování plavebního stupně v Ústí splavná i na německé straně? Jak důležité bylo pro irského hudebníka Glena Hansarda setkání s Markétou Irglovou? A jak se v Lednici na jižní Moravě připravují na dva dny bezplatných vstupů?

Jaké má česká vláda záruky, že řeka Labe bude po vybudování plavebního stupně v Ústí splavná i na německé straně? Jak důležité bylo pro irského hudebníka Glena Hansarda setkání s Markétou Irglovou? A jak se v Lednici na jižní Moravě připravují na dva dny bezplatných vstupů?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Plumlovský zámek v Olomouckém kraji patří k nejneobvyklejším památkám na Moravě. Monumentální stavba měla být reprezentativním sídlem rodu Lichtenštejnů, nakonec z ní ale vzniklo pouze jediné křídlo z původně plánovaného čtyřkřídlého zámku. Díky tomu dnes patří mezi architektonické unikáty.

Největší sbírka kamélií, množství dochovaného původního mobiliáře nebo jedna z největších zámeckých knihoven. To je zámek Rájec nad Svitavou na jižní Moravě. V 18. století jej vybudoval šlechtický rod Salmů. Do dnešních dnů si zachoval zajímavou podobu klasicistního zámku francouzského typu. Vyplatí se ho navštívit nejen v letní sezóně, ale také v zimě, kdy zde rozkvétají nádherné kamélie.

Největší sbírka kamélií, množství dochovaného původního mobiliáře nebo jedna z největších zámeckých knihoven. To je zámek Rájec nad Svitavou na jižní Moravě. V 18. století jej vybudoval šlechtický rod Salmů. Do dnešních dnů si zachoval zajímavou podobu klasicistního zámku francouzského typu. Vyplatí se ho navštívit nejen v letní sezóně, ale také v zimě, kdy zde rozkvétají nádherné kamélie.

Nejvíce pálenic evidují celníci tradičně na Zlínsku. Právě tam ale v posledních měsících odhalili nejvíce tzv. černých pálenic, celkem sedm, největší u Uherského Brodu.

Vypadá to, že česká politika se v posledních týdnech peče výhradně na jižní Moravě. Nejdříve se v Brně konaly Sudetoněmecké dny, které se staly záminkou k vyvolávání nacionalistických démonů. Minulý týden zase brněnský Ústavní soud rozhodl ve svém předběžném stanovisku o účasti prezidenta republiky na summitu NATO. No a v závěru týdne byli na strážnickém folklórním festivalu vypískáni ministr kultury a ministr zahraničí.Navenek tyhle tři politické kauzy působí jako zásadní spory o principy. Ve skutečnosti jde o nesmyslné konflikty, které jen rozbíjejí českou společnost a dávají sporům ráz fanouškovských bojů mezi Spartou a Slavií. Ve všech těchto příbězích mají hlavní podíl Motoristé v čele se svým předsedou Petrem Macinkou. Všechny „principiální“ spory šlo ve skutečnosti vyřešit dohodami hlavních aktérů a koncentrovat se přitom na skutečně podstatné otázky naší doby.Vedení Motoristů se však radikalizuje a sází na veřejné vyvolávání konfliktů, které má ten efekt, že většinu veřejnosti odpudí, ale na menšinu stoupenců působí sympaticky a neotřele, takže to pomáhá budovat tvrdé jádro příznivců. V takovém prostředí je hledání českých národních pozic stále složitější. A do toho přichází vypískání Oty Klempíře a Petra Macinky na strážnickém festivalu folklórní hudby.Otázkou je, zda jde o předzvěst toho, že se Motoristé stanou pro Andreje Babiše neúnosnou koulí na noze, kterou budou muset pro zachování své vládní pozice nějak v exekutivě odsunout.

Motoristé pokračují v personálních změnách na resortu životního prostředí. Česká inspekce životního prostředí i Krkonošský národního park má nového šéfa. Jejich výběr opozice označila za výsměch a hazard. Jak vážná situace je? Hostem Ptám se já byl exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Jak upozornily i Seznam Zprávy, lukrativní posty na ministerstvech vedených Motoristy získali v posledních měsících jejich podporovatelé, sponzoři nebo lidé s nedostatečnými zkušenostmi či odborností. Ostrou kritiku opozice a ekologů naposledy minulý týden vyvovalo jmenování nových šéfů klíčových institucí pod ministerstvem životního prostředí. Novým ředitelem České inspekce životního prostředí (ČIŽP) se stal Pavel Straka, který za Motoristy kandidoval na jižní Moravě a je významným sponzorem strany. Zástupci opozice v jeho případě vyjádřili obavy kvůli možnému střetu zájmů a upozornili, že Straka nemá žádnou praxi v oboru. Ekologové proto varovali před oslabením ochrany české přírody a oslabení nezávislosti a akceschopnosti instituce. Opozice i odborníci zkritizovali také změnu v čele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Nový ředitel Petr Moravec má podle nich kontroverze z minulosti. Před volbou pedagoga České lesnické akademie Trutnov a také vedoucího kanceláře bývalého ředitele Robina Böhnische varovali zástupci Svazku obcí Východní Krkonoše. Podle nich jeho profesní profil a veřejně dostupné informace o něm vyvolávají vážné pochybnosti. Například ekologická organizace Hnutí Duha vyjádřila obavy o směřování krkonošského parku. Jmenování Moravce označila za riskantní kvůli jeho zaměření na těžbu dřeva a možnému střetu zájmů s cíli parku. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ale za oběma novými řediteli stojí. Moravce označil za zkušeného pedagoga a odborníka, Straka je podle něj právník s velkou praxí, který se zaměřuje na oblast správního práva a práva životního prostředí, jeho zkušenost tak bude přidanou hodnotou. Co se děje na ministerstvu životního prostředí? S jakou expertizou na něj přicházejí příznivci Motoristů? A máme se obávat o budoucnost národních parků a české přírody? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Jak by nový poslanecký návrh zmírnil zákon o střetu zájmů veřejných činitelů? Jak se daří obcím s nedostatkem pitné vody prosazovat zákaz napouštění bazénů? A jak se daří státu odebírat a umisťovat nelegálně chované lvy a lvice?

Jak by nový poslanecký návrh zmírnil zákon o střetu zájmů veřejných činitelů? Jak se daří obcím s nedostatkem pitné vody prosazovat zákaz napouštění bazénů? A jak se daří státu odebírat a umisťovat nelegálně chované lvy a lvice?

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.