Podcasts about morav

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

Dva sifony! Nápoj, slovo i kulturní fenomén. Proč se v Čechách pije sodovka a na Moravě sifon? A jak souvisí limonáda s citronem? Dejte si s námi zazykové osvěžení.Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čistým empírovým stylem se pyšní Zámek Boskovice na jižní Moravě. Památka z počátku 19. století je v držení hraběcího rodu Mensdorf-Pouilly. V honosných interiérech zámku je možné obdivovat řadu vzácných artefaktů. Od zbraní přes knihy až po obrazy malované na zvířecí kůži. V letní sezóně je zámek přístupný každý den kromě pondělí.

Čistým empírovým stylem se pyšní Zámek Boskovice na jižní Moravě. Památka z počátku 19. století je v držení hraběcího rodu Mensdorf-Pouilly. V honosných interiérech zámku je možné obdivovat řadu vzácných artefaktů. Od zbraní přes knihy až po obrazy malované na zvířecí kůži. V letní sezóně je zámek přístupný každý den kromě pondělí.

Čistým empírovým stylem se pyšní Zámek Boskovice na jižní Moravě. Památka z počátku 19. století je v držení hraběcího rodu Mensdorf-Pouilly. V honosných interiérech zámku je možné obdivovat řadu vzácných artefaktů. Od zbraní přes knihy až po obrazy malované na zvířecí kůži. V letní sezóně je zámek přístupný každý den kromě pondělí.

Čistým empírovým stylem se pyšní Zámek Boskovice na jižní Moravě. Památka z počátku 19. století je v držení hraběcího rodu Mensdorf-Pouilly. V honosných interiérech zámku je možné obdivovat řadu vzácných artefaktů. Od zbraní přes knihy až po obrazy malované na zvířecí kůži. V letní sezóně je zámek přístupný každý den kromě pondělí.

Čistým empírovým stylem se pyšní Zámek Boskovice na jižní Moravě. Památka z počátku 19. století je v držení hraběcího rodu Mensdorf-Pouilly. V honosných interiérech zámku je možné obdivovat řadu vzácných artefaktů. Od zbraní přes knihy až po obrazy malované na zvířecí kůži. V letní sezóně je zámek přístupný každý den kromě pondělí.

Čistým empírovým stylem se pyšní Zámek Boskovice na jižní Moravě. Památka z počátku 19. století je v držení hraběcího rodu Mensdorf-Pouilly. V honosných interiérech zámku je možné obdivovat řadu vzácných artefaktů. Od zbraní přes knihy až po obrazy malované na zvířecí kůži. V letní sezóně je zámek přístupný každý den kromě pondělí.

Čistým empírovým stylem se pyšní Zámek Boskovice na jižní Moravě. Památka z počátku 19. století je v držení hraběcího rodu Mensdorf-Pouilly. V honosných interiérech zámku je možné obdivovat řadu vzácných artefaktů. Od zbraní přes knihy až po obrazy malované na zvířecí kůži. V letní sezóně je zámek přístupný každý den kromě pondělí.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čistým empírovým stylem se pyšní Zámek Boskovice na jižní Moravě. Památka z počátku 19. století je v držení hraběcího rodu Mensdorf-Pouilly. V honosných interiérech zámku je možné obdivovat řadu vzácných artefaktů. Od zbraní přes knihy až po obrazy malované na zvířecí kůži. V letní sezóně je zámek přístupný každý den kromě pondělí.

Čistým empírovým stylem se pyšní Zámek Boskovice na jižní Moravě. Památka z počátku 19. století je v držení hraběcího rodu Mensdorf-Pouilly. V honosných interiérech zámku je možné obdivovat řadu vzácných artefaktů. Od zbraní přes knihy až po obrazy malované na zvířecí kůži. V letní sezóně je zámek přístupný každý den kromě pondělí.

Čistým empírovým stylem se pyšní Zámek Boskovice na jižní Moravě. Památka z počátku 19. století je v držení hraběcího rodu Mensdorf-Pouilly. V honosných interiérech zámku je možné obdivovat řadu vzácných artefaktů. Od zbraní přes knihy až po obrazy malované na zvířecí kůži. V letní sezóně je zámek přístupný každý den kromě pondělí.

Čistým empírovým stylem se pyšní Zámek Boskovice na jižní Moravě. Památka z počátku 19. století je v držení hraběcího rodu Mensdorf-Pouilly. V honosných interiérech zámku je možné obdivovat řadu vzácných artefaktů. Od zbraní přes knihy až po obrazy malované na zvířecí kůži. V letní sezóně je zámek přístupný každý den kromě pondělí.

Čistým empírovým stylem se pyšní Zámek Boskovice na jižní Moravě. Památka z počátku 19. století je v držení hraběcího rodu Mensdorf-Pouilly. V honosných interiérech zámku je možné obdivovat řadu vzácných artefaktů. Od zbraní přes knihy až po obrazy malované na zvířecí kůži. V letní sezóně je zámek přístupný každý den kromě pondělí.

„Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro voličů. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se. Podobně jako třeba KDU-ČSL na Moravě. Ale nebude to stačit,“ myslí si sociolog Buchtík. Strana, která na víkend svolává krizový sněm, podle něj potřebuje nutně oslovit další skupiny voličů. Můžou ještě Motoristé poznamenaní kauzami Filipa Turka otočit negativní trend? Jak se tři měsíce před volbami daří dalším menším stranám? A dá se odhadnout, kolik hlasů letos propadne? Téma pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.Poslední volby do Sněmovny v roce 2021 se zapsaly do historie jako volby, ve kterých propadlo nejvíc hlasů. Volilo sice skoro 5,4 milionu lidí a volební účast překročila 65 procent. Přes milion Čechů se ale rozhodlo pro strany, kterým se nakonec nepodařilo překročit pětiprocentní limit pro vstup do dolní komory. Zhruba každý pátý hlas tak propadl. Voliči si to podle sociologa Martina Buchtíka velmi dobře uvědomují a o to víc rozvažují, zda stranám pohybujícím se kolem pěti procent dají svůj hlas. „Určitě je pravda, že to lidi zvažují. Vidíme to dlouhodobě u Zelených, kteří mají docela dobrou potenciální základnu potenciálních lidí, kteří by je zvažovali. Ale potom si řeknou: ‚Vlastně Zelení se tam nedostanou. Tak já je volit nebudu, byl by to hlas, který připadne třeba komunistům.‘“„A zároveň taky vidíme, že třeba v minulých sněmovních volbách nebo hlavně v prezidentských volbách, kdy pro ně byl Andrej Babiš hlavní oponent, lidé chtěli zvolit co nejsilnějšího protikandidáta. Což byla ve sněmovních volbách koalice Spolu a v prvním kole prezidentské volby Petr Pavel. Přiklonili se k tomu silnějšímu hráči, který měl v jejich očích větší pravděpodobnost porazit Andreje Babiše,“ říká sociolog a dodává:„Ten milion (propadnutých hlasů) se asi nezopakuje. To byla zcela výjimečná situace. Ale půl milionu by to být mohlo. Přeliv na poslední chvíli bude strašně důležitý. Budou také důležité finální debaty, kam se dostanou asi jenom ty největší politické strany.“Motoristům by pomohlo spojení s Přísahou Kolem pěti procent se tři měsíce před volbami pohybují Motoristé, kteří kvůli tomu na tento víkend svolali krizový sněm. Podle aktuálního modelu STEM by teď získali 3,5 procenta, před týdnem to byla čtyři procenta. Červnový model agentury Median připsal straně 5,5 procenta, od února do dubna se přitom v průzkumech Medianu pohybovali o několik procent výš.„Je to dané tím, že to není samostatná strana, ale je to do velké míry strana voličů Filipa Turka. A Filip Turek se v posledních měsících potýká, když to řekneme kulantně, s řadou reputačních problémů. A neřeší je úplně dobře,“ myslí si Buchtík. Znamená to, že by byl Turek už odepsaný? „To určitě neznamená, ale nemá tu pozici prostě jednoduchou. Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se, roznášet letáky. Podobně to má třeba KDU-ČSL, taky mají silnou základnu, která je zejména na Moravě ochotná straně věnovat svůj volný čas. Samozřejmě dost rozdílně než podporovatelé Filipa Turka. Ale nebude to stačit,“ poznamenává sociolog. Strana podle něj nemůže jen upevňovat své voličské jádro, ale nutně potřebuje oslovit další skupiny. V tom by jí mohlo pomoci spojení s Přísahou Róbera Šlachty, se kterou Motoristé loni kandidovali do evropských voleb a získali právě mandát pro Turka. Strany se ale rozešly ve zlém a Přísaha oznámila, že do Sněmovny půjde samostatně. Aktuálně se ovšem spekuluje, že by ještě přece jen mohlo dojít k opětovnému spojení těchto dvou subjektů. Čas mají do konce července, kdy se odevzdávají kandidátky. Stačilo! se může posunout od pětiprocentní hraniceHnutí Stačilo!, ve kterém figurují komunisté v čele s Kateřinou Konečnou, si chce překonání pětiprocentní hranice do Sněmovny pořádně pojistit. I díky spojení s dalšími subjekty zapsalo hnutí úspěch v loňských evropských volbám. Do těch parlamentních teď posílí o sociální demokraty, se kterými se po zprvu neúspěšných námluvách nakonec dohodlo tento týden. Průzkumy nyní hnutí Stačilo! připisují zhruba pět procent, sociální demokraté by se nepřehoupli ani nad tři procenta.„(Díky členům SOCDEM na kandidátkách) může Stačilo! získat třeba půl procenta nebo jeden procentní bod navíc. Což je důležité. A taky by je to aspoň vizuálně posunulo od té pětiprocentní hranice, na které teď dlouhodobě jsou. To je taky důležitý prvek. Už nebudou plýtvat energií na přesvědčování, že se tam dostanou, ale začnou komunikovat něco jiného. Zajímavé potom bude, jak se vzájemně budou kroužkovat ty dvě voličské skupiny,“ komentuje Buchtík a pokračuje:„Myslím, že se do Sněmovny spíš dostanou. Ale kromě spojení se sociálními demokraty bude rozhodovat to, jakou rétoriku zvolí SPD a také jestli Stačilo! udrží tu dvouhlavou saň, to znamená Kateřinu Konečnou a Daniela Sterzika, tak, aby mluvili zhruba stejně i těsně před volbami.“Rýsuje se už složení budoucí Sněmovny? A které známé tváře z menších stran by se mohly objevit v příští vládě? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Chaque samedi, découvrez une compilation thématisée des meilleurs chroniques de Philippe Caverivière ! Dans ce best of, l'humoriste fait face à Dominique Trinquand, Joshua Zarka ou encore Raphaël Morav ! Distribué par Audiomeans. Visitez audiomeans.fr/politique-de-confidentialite pour plus d'informations.

Chaque samedi, découvrez une compilation thématisée des meilleurs chroniques de Philippe Caverivière ! Dans ce best of, l'humoriste fait face à Dominique Trinquand, Joshua Zarka ou encore Raphaël Morav ! Distribué par Audiomeans. Visitez audiomeans.fr/politique-de-confidentialite pour plus d'informations.

Chaque samedi, découvrez une compilation thématisée des meilleurs chroniques de Philippe Caverivière ! Dans ce best of, l'humoriste fait face à Dominique Trinquand, Joshua Zarka ou encore Raphaël Morav ! Distribué par Audiomeans. Visitez audiomeans.fr/politique-de-confidentialite pour plus d'informations.

Zámek v Kuníně je považován za jednu z nejcennějších památek regionu. Letos je to 300 let, co Harrachové pozvali do Kunína věhlasného architekta Jana Lukáše Hildebrandta, který provedl barokní přestavbu zámku. Ten dnes patří mezi nejvýznamnější zámecká barokní sídla na severní Moravě.

Zámek v Kuníně je považován za jednu z nejcennějších památek regionu. Letos je to 300 let, co Harrachové pozvali do Kunína věhlasného architekta Jana Lukáše Hildebrandta, který provedl barokní přestavbu zámku. Ten dnes patří mezi nejvýznamnější zámecká barokní sídla na severní Moravě.

Zámek v Kuníně je považován za jednu z nejcennějších památek regionu. Letos je to 300 let, co Harrachové pozvali do Kunína věhlasného architekta Jana Lukáše Hildebrandta, který provedl barokní přestavbu zámku. Ten dnes patří mezi nejvýznamnější zámecká barokní sídla na severní Moravě.

Zámek v Kuníně je považován za jednu z nejcennějších památek regionu. Letos je to 300 let, co Harrachové pozvali do Kunína věhlasného architekta Jana Lukáše Hildebrandta, který provedl barokní přestavbu zámku. Ten dnes patří mezi nejvýznamnější zámecká barokní sídla na severní Moravě.

Zámek v Kuníně je považován za jednu z nejcennějších památek regionu. Letos je to 300 let, co Harrachové pozvali do Kunína věhlasného architekta Jana Lukáše Hildebrandta, který provedl barokní přestavbu zámku. Ten dnes patří mezi nejvýznamnější zámecká barokní sídla na severní Moravě.

Zámek v Kuníně je považován za jednu z nejcennějších památek regionu. Letos je to 300 let, co Harrachové pozvali do Kunína věhlasného architekta Jana Lukáše Hildebrandta, který provedl barokní přestavbu zámku. Ten dnes patří mezi nejvýznamnější zámecká barokní sídla na severní Moravě.

Zámek v Kuníně je považován za jednu z nejcennějších památek regionu. Letos je to 300 let, co Harrachové pozvali do Kunína věhlasného architekta Jana Lukáše Hildebrandta, který provedl barokní přestavbu zámku. Ten dnes patří mezi nejvýznamnější zámecká barokní sídla na severní Moravě.

Zámek v Kuníně je považován za jednu z nejcennějších památek regionu. Letos je to 300 let, co Harrachové pozvali do Kunína věhlasného architekta Jana Lukáše Hildebrandta, který provedl barokní přestavbu zámku. Ten dnes patří mezi nejvýznamnější zámecká barokní sídla na severní Moravě.

Zámek v Kuníně je považován za jednu z nejcennějších památek regionu. Letos je to 300 let, co Harrachové pozvali do Kunína věhlasného architekta Jana Lukáše Hildebrandta, který provedl barokní přestavbu zámku. Ten dnes patří mezi nejvýznamnější zámecká barokní sídla na severní Moravě.

Zámek v Kuníně je považován za jednu z nejcennějších památek regionu. Letos je to 300 let, co Harrachové pozvali do Kunína věhlasného architekta Jana Lukáše Hildebrandta, který provedl barokní přestavbu zámku. Ten dnes patří mezi nejvýznamnější zámecká barokní sídla na severní Moravě.

Hned několik unikátů můžete obdivovat na Státním zámku Bučovice na jižní Moravě. Nádvoří dominuje úchvatná fontána, interiéry pak zdobí mimořádně mistrně zpracované výmalby. Chloubou jsou i zámecký park a kaple. Zámek prošel nedávnou rozsáhlou renovací. Návštěvu této památky by tak neměl vynechat žádný milovník architektonické a šlechtické historie.

Hned několik unikátů můžete obdivovat na Státním zámku Bučovice na jižní Moravě. Nádvoří dominuje úchvatná fontána, interiéry pak zdobí mimořádně mistrně zpracované výmalby. Chloubou jsou i zámecký park a kaple. Zámek prošel nedávnou rozsáhlou renovací. Návštěvu této památky by tak neměl vynechat žádný milovník architektonické a šlechtické historie.

Hned několik unikátů můžete obdivovat na Státním zámku Bučovice na jižní Moravě. Nádvoří dominuje úchvatná fontána, interiéry pak zdobí mimořádně mistrně zpracované výmalby. Chloubou jsou i zámecký park a kaple. Zámek prošel nedávnou rozsáhlou renovací. Návštěvu této památky by tak neměl vynechat žádný milovník architektonické a šlechtické historie.

Hned několik unikátů můžete obdivovat na Státním zámku Bučovice na jižní Moravě. Nádvoří dominuje úchvatná fontána, interiéry pak zdobí mimořádně mistrně zpracované výmalby. Chloubou jsou i zámecký park a kaple. Zámek prošel nedávnou rozsáhlou renovací. Návštěvu této památky by tak neměl vynechat žádný milovník architektonické a šlechtické historie.

Hned několik unikátů můžete obdivovat na Státním zámku Bučovice na jižní Moravě. Nádvoří dominuje úchvatná fontána, interiéry pak zdobí mimořádně mistrně zpracované výmalby. Chloubou jsou i zámecký park a kaple. Zámek prošel nedávnou rozsáhlou renovací. Návštěvu této památky by tak neměl vynechat žádný milovník architektonické a šlechtické historie.

Ve Vltavínu se vydáme za železem, a to hezky s nadhledem. Připomeneme nejstarší meč z doby Keltů, který archeologové našli na jihočeském území, a vypravíme se do muzea kovářského řemesla v Moravči u Mladé Vožice. A tomu muzeu kraluje rozhledna.

Zámek v Kuníně je považován za jednu z nejcennějších památek regionu. Letos je to 300 let, co Harrachové pozvali do Kunína věhlasného architekta Jana Lukáše Hildebrandta, který provedl barokní přestavbu zámku. Ten dnes patří mezi nejvýznamnější zámecká barokní sídla na severní Moravě.

Zámek v Kuníně je považován za jednu z nejcennějších památek regionu. Letos je to 300 let, co Harrachové pozvali do Kunína věhlasného architekta Jana Lukáše Hildebrandta, který provedl barokní přestavbu zámku. Ten dnes patří mezi nejvýznamnější zámecká barokní sídla na severní Moravě.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před deseti lety vyplul poprvé po řece Moravě s Ololodí, letos v únoru absolvoval dobrodružnou plavbu na historické plachetnici z roku 1911 Drakeovým průlivem kolem Mysu Horn až na Antarktidu. Řeč je o dobrodruhovi a kapitánovi Šimonu Pelikánovi.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sobotín je pozoruhodná obec přímo pod vrcholky jižní části Hrubého Jeseníku. Dnes je to obec spojená s rekreací, východisko cest do hor a obec s krásným okolím. V 19. a na počátku 20. století to však bylo jedno z center železářské výroby nejen na severní Moravě, ale v celé tehdejší monarchii.

Konec války před 80 lety znamenal nejen finální fázi letitého soužití Čechů a Němců, ale také často dnes zapomenuté nebo nepřipomínané konce starých světů. Příkladem může být  jediná absolutní deportace celé národnostní menšiny unás — moravských Chorvatů. Po čtyřech stoletích života na jižní Moravě se právě v roce 1945 začala uzavírat jejich existence coby sourodého etnika. V bonusu na HeroHero, Gazetisto a Forendors vám pak čeká malá upoutávka na naši nedávnou slovenskou cestu.

Andrej Babiš má sice stále podporu u zhruba třetiny českých voličů, ale vidí, že jeho kredit v určitých krajích upadá. Typické je to na severu Čech, kde v řadě měst propukají korupční skandály komunálních politiků hnutí ANO. Babiš je současně pod tlakem své kauzy Čapí hnízdo, kterou minulý týden řešil odvolací vrchní soud a 23. června by se měl vynést nějaký verdikt – buďto Babiše pravomocně osvobodí, nebo vrátí celou věc pražskému městskému soudu, který se už jednou s připomínkami vrchního soudu nevypořádal. Na druhou stranu nemá pravdu Babiš, když tvrdí, že ho někdo chce poškodit před volbami. Pokud ho soud osvobodí, jistě to využije jako bič na soudy a vládu. Pokud vrátí kauzu k dalšímu projednání, povleče se celý případ odhadem ještě dva roky. Rozhodně nebude na podzim přebírat premiérskou funkci jako pravomocně odsouzený. Problém je jiný. Jestli platí staré rčení, že ryba smrdí od hlavy, má Andrej Babiš těžkou pozici v tom, jak disciplinovat své straníky, kteří jen – v rámci tiché dohody – napodobují Babišovo chování. Aby všechny tyhle kauzy překryl, zbývá mu už jediné – demonstrativně rozpustit například krajskou organizaci v Ústí a vybudovat ji odznova, jako kdysi krajskou organizaci ANO na jižní Moravě. I tak mezi některými jeho spolustraníky bude viset němá otázka: proč ty, Andreji, můžeš a my ne?

Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.

Revelations abound as we get a(nother) manager, score some goals, discover some good football broadcasting content and discover we haven't done one of these in a packed schedule meaning there are four (4!) games to discuss as well as your usual nonsense. 0.00 - opening 2.00 - Zbrojovka vs. Vyškov, Zlín and Prostějov (though not all in the same game) 12.30 - Hot? Or Not?! 24.25 - Quiz Time! 30.30 - Zbrojovka vs. SK Líšeň 42.45 - Sigma Olomouc B preview 49.55 - Beer of the Podcast 53.00 - Dutch & Hosea Vlašim preview 59.00 - outro

Veřejnost proti násilí (VPN) – slovenská analogie Občanského fóra – se zformovala v průběhu listopadu a prosince 1989. Toto hnutí bylo svou povahou protestním útvarem, ve kterém se sešla řada osobností i proudů dlouhodobě nekompatibilních. Ani vývoj (a rozdělení) OF v Čechách a na Moravě nebyl jednoduchý, ale situace na Slovensku byla v mnoha ohledech složitější.