Podcasts about morav

Průmyslové muzeum v Mladějově na Moravě vstupuje do nové sezóny s velkou událostí. Slavnostním odhalením dvoumetrového památníku. Ten je věnován dvěma zásadním postavám v historii areálu: zakladateli šamotového podniku Gerhardu Mauvemu a zakladateli muzea Bedřichu Doležalovi.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednou z nepřehlédnutelných dominant Pavlovských vrchů na jižní Moravě je zřícenina hradu Děvičky. Do dnešní doby se dochovalo několik mohutných zdí a prakticky celé sklepení. Památka je volně přístupná. Vstupné, které slouží na její opravy a údržbu, je možné uhradit i pomocí QR kódů. Odměnou jsou návštěvníkům i krásné výhledy na značnou část jižní Moravy.

Jednou z nepřehlédnutelných dominant Pavlovských vrchů na jižní Moravě je zřícenina hradu Děvičky. Do dnešní doby se dochovalo několik mohutných zdí a prakticky celé sklepení. Památka je volně přístupná. Vstupné, které slouží na její opravy a údržbu, je možné uhradit i pomocí QR kódů. Odměnou jsou návštěvníkům i krásné výhledy na značnou část jižní Moravy.

Jednou z nepřehlédnutelných dominant Pavlovských vrchů na jižní Moravě je zřícenina hradu Děvičky. Do dnešní doby se dochovalo několik mohutných zdí a prakticky celé sklepení. Památka je volně přístupná. Vstupné, které slouží na její opravy a údržbu, je možné uhradit i pomocí QR kódů. Odměnou jsou návštěvníkům i krásné výhledy na značnou část jižní Moravy.

Jednou z nepřehlédnutelných dominant Pavlovských vrchů na jižní Moravě je zřícenina hradu Děvičky. Do dnešní doby se dochovalo několik mohutných zdí a prakticky celé sklepení. Památka je volně přístupná. Vstupné, které slouží na její opravy a údržbu, je možné uhradit i pomocí QR kódů. Odměnou jsou návštěvníkům i krásné výhledy na značnou část jižní Moravy.

Jednou z nepřehlédnutelných dominant Pavlovských vrchů na jižní Moravě je zřícenina hradu Děvičky. Do dnešní doby se dochovalo několik mohutných zdí a prakticky celé sklepení. Památka je volně přístupná. Vstupné, které slouží na její opravy a údržbu, je možné uhradit i pomocí QR kódů. Odměnou jsou návštěvníkům i krásné výhledy na značnou část jižní Moravy.

Jednou z nepřehlédnutelných dominant Pavlovských vrchů na jižní Moravě je zřícenina hradu Děvičky. Do dnešní doby se dochovalo několik mohutných zdí a prakticky celé sklepení. Památka je volně přístupná. Vstupné, které slouží na její opravy a údržbu, je možné uhradit i pomocí QR kódů. Odměnou jsou návštěvníkům i krásné výhledy na značnou část jižní Moravy.

Lokalitě podél trati mezi Rohatcem a Bzencem na jižní Moravě se často přezdívá moravská Sahara. Nevelké chráněné území Váté písky je charakteristické mocným písčitým podložím, které jinde v Česku nenajdete. Díky tomu je tam možné pozorovat rostlinné i živočišné druhy adaptované na suché prostředí.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lokalitě podél trati mezi Rohatcem a Bzencem na jižní Moravě se často přezdívá moravská Sahara. Nevelké chráněné území Váté písky je charakteristické mocným písčitým podložím, které jinde v Česku nenajdete. Díky tomu je tam možné pozorovat rostlinné i živočišné druhy adaptované na suché prostředí.

Lokalitě podél trati mezi Rohatcem a Bzencem na jižní Moravě se často přezdívá moravská Sahara. Nevelké chráněné území Váté písky je charakteristické mocným písčitým podložím, které jinde v Česku nenajdete. Díky tomu je tam možné pozorovat rostlinné i živočišné druhy adaptované na suché prostředí.

Lokalitě podél trati mezi Rohatcem a Bzencem na jižní Moravě se často přezdívá moravská Sahara. Nevelké chráněné území Váté písky je charakteristické mocným písčitým podložím, které jinde v Česku nenajdete. Díky tomu je tam možné pozorovat rostlinné i živočišné druhy adaptované na suché prostředí.

Lokalitě podél trati mezi Rohatcem a Bzencem na jižní Moravě se často přezdívá moravská Sahara. Nevelké chráněné území Váté písky je charakteristické mocným písčitým podložím, které jinde v Česku nenajdete. Díky tomu je tam možné pozorovat rostlinné i živočišné druhy adaptované na suché prostředí.

Lokalitě podél trati mezi Rohatcem a Bzencem na jižní Moravě se často přezdívá moravská Sahara. Nevelké chráněné území Váté písky je charakteristické mocným písčitým podložím, které jinde v Česku nenajdete. Díky tomu je tam možné pozorovat rostlinné i živočišné druhy adaptované na suché prostředí.

Lokalitě podél trati mezi Rohatcem a Bzencem na jižní Moravě se často přezdívá moravská Sahara. Nevelké chráněné území Váté písky je charakteristické mocným písčitým podložím, které jinde v Česku nenajdete. Díky tomu je tam možné pozorovat rostlinné i živočišné druhy adaptované na suché prostředí.

Lokalitě podél trati mezi Rohatcem a Bzencem na jižní Moravě se často přezdívá moravská Sahara. Nevelké chráněné území Váté písky je charakteristické mocným písčitým podložím, které jinde v Česku nenajdete. Díky tomu je tam možné pozorovat rostlinné i živočišné druhy adaptované na suché prostředí.

V moderním kojetínském areálu se v jednu chvíli mohou sejít i tři různé skupiny dětí. Jedna běhá, druhá si připravuje lodě k vyplutí a třetí protahuje svá těla v posilovně. Jak totiž záhy zjistíte, rychlostní kanoistika, které se v klubu věnují především, není zdaleka jen o pádlování.

V moderním kojetínském areálu se v jednu chvíli mohou sejít i tři různé skupiny dětí. Jedna běhá, druhá si připravuje lodě k vyplutí a třetí protahuje svá těla v posilovně. Jak totiž záhy zjistíte, rychlostní kanoistika, které se v klubu věnují především, není zdaleka jen o pádlování.Všechny díly podcastu Přímo z místa můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O Třemešských rybnících jsou zmínky v listinách už v roce 1420 a patří tak k nejstarším na Moravě. Jsou doslova rájem pro chráněné vodní a mokřadní živočichy.

Revelations abound as we get a(nother) manager, score some goals, discover some good football broadcasting content and discover we haven't done one of these in a packed schedule meaning there are four (4!) games to discuss as well as your usual nonsense. 0.00 - opening 2.00 - Zbrojovka vs. Vyškov, Zlín and Prostějov (though not all in the same game) 12.30 - Hot? Or Not?! 24.25 - Quiz Time! 30.30 - Zbrojovka vs. SK Líšeň 42.45 - Sigma Olomouc B preview 49.55 - Beer of the Podcast 53.00 - Dutch & Hosea Vlašim preview 59.00 - outro

Národní přírodní památka Třesín, která leží v Litovelském Pomoraví v Olomouckém kraji, je ideálním místem pro jarní výlet. Nabízí krásnou přírodu, historické památky i klidná zákoutí bez davů turistů. A právě tam se nachází i jedny z nejzajímavějších krasových vývěrů na Moravě, tak zvané Řimické vyvěračky.

Národní přírodní památka Třesín, která leží v Litovelském Pomoraví v Olomouckém kraji, je ideálním místem pro jarní výlet. Nabízí krásnou přírodu, historické památky i klidná zákoutí bez davů turistů. A právě tam se nachází i jedny z nejzajímavějších krasových vývěrů na Moravě, tak zvané Řimické vyvěračky.

Národní přírodní památka Třesín, která leží v Litovelském Pomoraví v Olomouckém kraji, je ideálním místem pro jarní výlet. Nabízí krásnou přírodu, historické památky i klidná zákoutí bez davů turistů. A právě tam se nachází i jedny z nejzajímavějších krasových vývěrů na Moravě, tak zvané Řimické vyvěračky.

Národní přírodní památka Třesín, která leží v Litovelském Pomoraví v Olomouckém kraji, je ideálním místem pro jarní výlet. Nabízí krásnou přírodu, historické památky i klidná zákoutí bez davů turistů. A právě tam se nachází i jedny z nejzajímavějších krasových vývěrů na Moravě, tak zvané Řimické vyvěračky.

Národní přírodní památka Třesín, která leží v Litovelském Pomoraví v Olomouckém kraji, je ideálním místem pro jarní výlet. Nabízí krásnou přírodu, historické památky i klidná zákoutí bez davů turistů. A právě tam se nachází i jedny z nejzajímavějších krasových vývěrů na Moravě, tak zvané Řimické vyvěračky.

Národní přírodní památka Třesín, která leží v Litovelském Pomoraví v Olomouckém kraji, je ideálním místem pro jarní výlet. Nabízí krásnou přírodu, historické památky i klidná zákoutí bez davů turistů. A právě tam se nachází i jedny z nejzajímavějších krasových vývěrů na Moravě, tak zvané Řimické vyvěračky.

Národní přírodní památka Třesín, která leží v Litovelském Pomoraví v Olomouckém kraji, je ideálním místem pro jarní výlet. Nabízí krásnou přírodu, historické památky i klidná zákoutí bez davů turistů. A právě tam se nachází i jedny z nejzajímavějších krasových vývěrů na Moravě, tak zvané Řimické vyvěračky.

Na svou poslední výstavu kraslic v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě se paní Drahoslava Horká ještě vešla. To jich měla ve sbírce 1800.

Národní přírodní památka Třesín, která leží v Litovelském Pomoraví v Olomouckém kraji, je ideálním místem pro jarní výlet. Nabízí krásnou přírodu, historické památky i klidná zákoutí bez davů turistů. A právě tam se nachází i jedny z nejzajímavějších krasových vývěrů na Moravě, tak zvané Řimické vyvěračky.

Národní přírodní památka Třesín, která leží v Litovelském Pomoraví v Olomouckém kraji, je ideálním místem pro jarní výlet. Nabízí krásnou přírodu, historické památky i klidná zákoutí bez davů turistů. A právě tam se nachází i jedny z nejzajímavějších krasových vývěrů na Moravě, tak zvané Řimické vyvěračky.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Národní přírodní památka Třesín, která leží v Litovelském Pomoraví v Olomouckém kraji, je ideálním místem pro jarní výlet. Nabízí krásnou přírodu, historické památky i klidná zákoutí bez davů turistů. A právě tam se nachází i jedny z nejzajímavějších krasových vývěrů na Moravě, tak zvané Řimické vyvěračky.

Národní přírodní památka Třesín, která leží v Litovelském Pomoraví v Olomouckém kraji, je ideálním místem pro jarní výlet. Nabízí krásnou přírodu, historické památky i klidná zákoutí bez davů turistů. A právě tam se nachází i jedny z nejzajímavějších krasových vývěrů na Moravě, tak zvané Řimické vyvěračky.

Národní přírodní památka Třesín, která leží v Litovelském Pomoraví v Olomouckém kraji, je ideálním místem pro jarní výlet. Nabízí krásnou přírodu, historické památky i klidná zákoutí bez davů turistů. A právě tam se nachází i jedny z nejzajímavějších krasových vývěrů na Moravě, tak zvané Řimické vyvěračky.

Osmisvazková publikace Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od historika Karla Kuči, která vycházela mezi lety 1996 a 2011, se dočkala své online podoby.

Hlavní turistickou sezonu v sobotu 5. dubna zahájily hrady a zámky ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ). Potrvá do neděle 2. listopadu a NPÚ ji věnoval putování po stopách italské šlechty v Čechách a na Moravě.

Rybí hospodářství na střední Moravě letos trpí kvůli velkým hejnům kormoránů. Tito chránění ptačí predátoři způsobují rybářům každoročně milionové škody, které kompenzace od státu podle nich ani zdaleka nepokryjí.

Většina povodněmi zasažených studní na Moravě má nevyhovující vodu. Zjistili to pracovníci Zdravotního ústavu v Ostravě. Zkontrolovali přes 2000 studní.

Nad velkomoravskými šperky z 9. století, takzvanými gombíky, si historikové dodnes lámou hlavu. Bylo jimi možné spínat šaty a sloužily jako knoflíky, anebo to byly jen velmi křehké ozdoby? Brněnští archeologové se rozhodli vyrobit jejich kopie a otestovat, co s nimi udělá každodenní používání.

Nad velkomoravskými šperky z 9. století, takzvanými gombíky, si historikové dodnes lámou hlavu. Bylo jimi možné spínat šaty a sloužily jako knoflíky, anebo to byly jen velmi křehké ozdoby? Brněnští archeologové se rozhodli vyrobit jejich kopie a otestovat, co s nimi udělá každodenní používání.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Veřejnost proti násilí (VPN) – slovenská analogie Občanského fóra – se zformovala v průběhu listopadu a prosince 1989. Toto hnutí bylo svou povahou protestním útvarem, ve kterém se sešla řada osobností i proudů dlouhodobě nekompatibilních. Ani vývoj (a rozdělení) OF v Čechách a na Moravě nebyl jednoduchý, ale situace na Slovensku byla v mnoha ohledech složitější.

Veřejnost proti násilí (VPN) – slovenská analogie Občanského fóra – se zformovala v průběhu listopadu a prosince 1989. Toto hnutí bylo svou povahou protestním útvarem, ve kterém se sešla řada osobností i proudů dlouhodobě nekompatibilních. Ani vývoj (a rozdělení) OF v Čechách a na Moravě nebyl jednoduchý, ale situace na Slovensku byla v mnoha ohledech složitější.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nemocnice Letovice na Blanensku na jižní Moravě nabízí vedle péče o pacienty i unikátní historickou památku. Barokní lékárna byla od počátku součástí kláštera Milosrdných bratří. Svému účelu sloužila sto padesát let. Poté řád prostory využíval jako konventní knihovnu nebo ošetřovnu první pomoci. Dnes mohou návštěvníci obdivovat dochovaná repositoria i nádhernou stropní výmalbu.

Nemocnice Letovice na Blanensku na jižní Moravě nabízí vedle péče o pacienty i unikátní historickou památku. Barokní lékárna byla od počátku součástí kláštera Milosrdných bratří. Svému účelu sloužila sto padesát let. Poté řád prostory využíval jako konventní knihovnu nebo ošetřovnu první pomoci. Dnes mohou návštěvníci obdivovat dochovaná repositoria i nádhernou stropní výmalbu.

Investor Martin Kořenek vlastní a pronajímá skoro dvě stovky bytů. Investovat do nich má smysl, i když jsou teď drahé, říká. Hodnota neporoste věčně, varuje expert na hypotéky Libor Ostatek. Výnos je nic moc, říká investorka Kateřina Zychová.Svůj první investiční byt koupil Martin Kořenek před deseti lety v Praze na Žižkově prakticky „za hubičku“. Dnes jich vlastní sto osmdesát, zejména na Moravě a na Ústecku. A výnos z pronájmů ho už dávno živí.Na „cihlu“ má fetiš nejen on, ale i Češi obecně. Pro řadu lidí jsou byty jediným způsobem investování, který jsou schopní akceptovat.Jsme konzervativní a na kapitálových trzích se nevyznáme, míní investorka Kateřina Zychová. „Lidi prostě neví, kam jinam jít, a považují cihlu za bezpečný přístav. Volí jednoduchou cestu dát to do dalšího a dalšího bytu,“ říká v podcastu Ve vatě zakladatelka Verdi Capital a One Family Office, které spravují majetek bohatým klientům.Kromě stability a nízké volatility - cena bytů na rozdíl od akcií téměř nekolísá - přináší investice do bytů i další výhody. „Nabízí možnost efektivně používat cizích zdrojů, třeba hypoték. A Česká republika je pro nemovitosti daňovým rájem,“ upozorňuje na nízké daně z nemovitostí Martin Kořenek, jenž aktuálně splácí rovnou 22 hypoték.Podmínky, za kterých kupoval své první byty před dekádou, se však od těch současných velmi změnily. Za svůj první, žižkovský byt zaplatil v roce 2015 zhruba 2,3 milionu a úroková sazba byla u hypoték těsně pod dvěma procenty. Teď jsou sazby více než dvojnásobné, ale hlavně: ceny bytů v Praze se za deset let téměř zdvojnásobily.Dle Martina Kořenka ovšem neexistuje špatná doba pro nákup nemovitosti, sám nakupuje průběžně, bez ohledu na výši ceny za metr a ceny hypoték. „Jakmile získám nějakou formu cizích zdrojů, tak to okamžitě investuju. Neexistuje moment, kdy bych si řekl, teď nebudu investovat,“ říká v debatě podcastu Ve vatě, kterou si můžete pustit nahoře ve videu.Když jsou drahé hypotéky, zvyšuje se dle něj prostor vyjednat lepší ceny bytu. „Sazbu na hypotéce vnímám jako dočasnou věc. Je to parametr, který pro mě jako investora, který se spíše dívá na růst kapitálové hodnoty, nemá z dlouhodobého hlediska zásadní vliv,“ říká. Klíčový je pro něj dlouhodobý růst hodnoty nemovitostí.Hodnota nemusí růst věčněPrávě prudký propad cen - a tedy i hodnoty realit - může být pro investory rizikem. S propadem hodnoty se totiž i snižují nájmy, tedy příjmy z nemovitostí. Ceny bytů v Česku nejvíc propadly v roce 2009, kdy cenová hladina poklesla o dvacet procent. A v letech 2022 a 2023 přišel pokles cen kolem devíti procent. Propad však může být i dramatičtější.„Nikde není psáno, že nás nemusí potkat to, co potkalo Iry, co už několikrát potkalo Američany a další evropské země, Velkou Británii, pokles v řádu desítek procent, klidně i o 40, někde i o 50 procent. To vnímám jako největší riziko budoucnosti,“ říká hypoteční expert společností Golem Finance a Broker Trust Libor Ostatek.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Na začátku března je nejlepší čas k zastřihávání mladých pětiletých ovocných stromků. Je možné, že na jižní Moravě nebo na Litoměřicku už mají sadaři hotovo. Vše totiž záleží na počasí. Například na Vysočině se střih může o nějaký ten týden posunout.

TOP 09 bude po oznámeném konci šéfky Markéty Pekarové Adamové bojovat o přežití. A její vyhlídky nejsou moc dobré.„Pro TOP 09 je to velká rána, ze které se podle mě nevzpamatuje. Stranu opouští výrazná tvář, která symbolizovala pro liberální voliče moderní část koalice Spolu. A při vší úctě k ostatním straníkům, nikdo podobně charismatický jim tam nezbyl,“ myslí si Lucie Stuchlíková.TOP 09 sice přežila i konec otců zakladatelů Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska, to ale byla zcela v jiné kondici než dnes - kdy se dlouhodobě potácí pod volitelnou hranicí a nebýt koalice Spolu, už není ve Sněmovně.„TOP 09 se nedokázala etablovat v krajích, s trochou nadsázky je nikdo na Moravě nezná. Jejich jediný obvod je Praha a dnes je už podle mě jisté, že o lídra v Praze přijdou,“ říká v podcastu Václav Dolejší.„Podle mě to spěje k tomu, že se TOP 09 postupně sloučí s ODS po vzoru CDU/CSU,“ dodává Dolejší. Budou o to ale v ODS ještě vůbec stát? Zvlášť pokud volby dopadnou špatně a u občanských demokratů posílí křídlo kritické ke koalici Spolu.„Další varianta taky je, že TOP 09 prostě zanikne. A vyřeší se problém Miroslava Kalouska se zakládáním strany nové - a sice že nejsou lidi. To by najednou bezprizorní straníci vznikli,“ spekuluje Lucie Stuchlíková.Který kraj TOP 09 dostane místo Prahy - Ústí nebo Plzeň? Uškodí ústup političek ze Sněmovny ženám v politice? A kam s Janem Lipavským? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Tragická smrť ukrajinského muža bez domova v Bratislave pri nákupnom centre Nivy vyvoláva množstvo otáznikov. Muž, ktorý bol nájdený s vážnymi zraneniami hlavy a tela, zomrel napriek okamžitej lekárskej pomoci. Prípad sa dostal na verejnosť s odstupom niekoľkých dní spolu s podozreniami, že za útokom môžu stáť príslušníci SBS obchodného centra alebo policajného zboru. Prípad rezonuje medzi ľuďmi aj v súvislosti s novembrovou udalosťou, keď došlo v Košiciach k úmrtiu muža bez domova Ľubomíra. Ten zomrel v dôsledku útoku policajta.V najnovšej časti relácie V Teréne sme sa na prípad pozreli očami redaktora Denníka SME Mareka Moravčíka. Ten sa prípadom intenzívne zaoberá už od 31. januára, keď sa o smrti ukrajinského muža bez domova dozvedelo celé Slovensko.

Brněnský patriot Jiří Hlavenka je byznysovým průkopníkem hned v několika úrovních: jeho internetový obchod Vltava.cz byl jedním z prvních velkých e-shopů v Česku, stál s Oliverem Dlouhým u vzniku Kiwi.com a na jeho prodeji vydělal přes 1,5 miliardy korun, patří k vyhledávaným startupovým investorům a drží – buď sám, nebo přes spřízněné fondy – podíly ve firmách jako Fabini, Retino či Grizly. A patří také k výrazným tvářím Pirátů nejen na jižní Moravě. V podcastu Money Maker hovořil o Donaldu Trumpovi a věku sobectví, který přichází, o inspiraci Taiwanem, o svých podnikatelských začátcích, o rozjezdu e-commerce v Česku, o Kiwi.com či o malých modulárních reaktorech. Poslechněte si celý podcast! 0:00:00 Začínáme 0:01:22 Éra nacionalismu a protekcionismu 0:04:25 Draghiho zpráva 00:09:03 Příklon ke konzervatismu a cesta pro EU 00:11:40 „Tchajwanci jsou extrémní sobci“ 00:18:10 Jaderná energetika: Proč Hlavenka nevěří v modulární reaktory? 00:26:16 AI a její dopad na byznys, práci, limity AI 00:36:45 Politické spektrum Jiřího Hlavenky 00:49:51 „Lepší být Dánsko než Turecko.” Hlavenkovo pojetí kapitalismu 00:56:08 Jak se Jiří Hlavenka angažuje na startupové scéně? 00:59:25 Vltava.cz jako český Amazon 1:04:57 Kiwi.com 1:08:30 Proč neplánuje koupit fotbalový klub 1:10:00 Další plány – hardware? 1:14:23 Největší hobby? Motýli

Na úvod vydání Sousedů se vracíme do loňského jara, kdy se v bavorském Bad Kissingenu konal další ročník semináře o sudetoněmeckých nářečích, který pořádalo sudetoněmecké krajanské sdružení. Sešli se tu přátelé německých dialektů, které mají kořeny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Rozhledna nemusí být vždycky vysoká. Úplně stačí, když stojí na dobrém místě. To platí i o vyhlídce na Holém kopci na Vyškovsku na jižní Moravě. Vyhlídková plošina totiž vyrostla na budově vodojemu. A i když se nachází jen šest metrů nad zemí, nabízí krásné výhledy do okolní krajiny. Přístupná je kdykoli a zdarma.

Podíl elektřiny, která se v Evropské unii vyrobí z obnovitelných zdrojů, stoupl za posledních 23 let patnáctkrát. České republice to jde ale nejpomaleji ze všech, naopak na špičce je v množství elektřiny vyrobené z uhlí. „K energetické transformaci dochází už docela dlouho. Česko ale patří mezi několik málo zemí, kde neprobíhá,“ shrnuje zakladatel a ředitel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.