Podcasts about morav

Jaro, léto, burčák, zima. To jsou prý čtyři roční období na Moravě. A protože nejranější odrůdy révy v srpnu dozrály, sezona burčáku je tady. Nejen to, jak poznáme kvalitní burčák, prozradil vinař a degustátor Petr Bušanský.

Petr Bušanský, vinař, degustátor. Jaro, léto, burčák a zima. To jsou čtyři roční období na Moravě. A protože ty nejranější odrůdy révy dozrály v srpnu, sezona tohoto lahodného moku je tady. Jaký je tento rok očima vinaře, jak poznáme kvalitní burčák, nejen o tom si budeme hodinu před polednem s vinařem a degustátorem Petrem Bušanským.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem předvolebního Pressklubu Frekvence 1 byl zástupce SPD Martin Malášek. Ten byl do našeho předvolebního vysílání pozván jako kandidát do 30 let. Do předvolebního vysílání zveme zástupce volebních stran a hnutí, které mají šanci překonat pětiprocentní volební hranici. Martin Malášek pracuje jako sociální pracovník s dětmi a je zastupitelem města Hranice na Moravě na Olomoucku. Podle něj bychom měli mít soběstačnou armádu a vystoupit z NATO i Evropské unie. Současné závazky, které vůči těmto organizacím máme, se podle něj plnit nemusejí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

Josef Ignác Sadler byl jedním z nejvýznamnějších moravských barokních malířů. Pro augustiniánský klášter ve Šternberku vytvořil zdarma ve svých 26 letech proslavený obraz Zvěstování Panny Marie.

Kolem zvířat a na farmách je každý den spousta práce, i v zookoutku v Novém Městě na Moravě je každý pár pomocných rukou dobrý.

Nejen ve středních Čechách a na Moravě se na konci léta sklízelo víno, divoká vinná réva odnepaměti zdobila i přístěnky chalup v Českém ráji. Naše babičky z drobných kuliček vařily marmeládu.

Krýgl, půlčák, škopek, ale také tuplák. Takto různě můžeme pojmenovat pivní sklenici. Jak jí říkají na Moravě, jak ve Slezsku a jak v Čechách? A co samotné pivo, z jakého slova je odvozeno? Po tom pátral náš bohemista.

Krýgl, půlčák, škopek, ale také tuplák. Takto různě můžeme pojmenovat pivní sklenici. Jak jí říkají na Moravě, jak ve Slezsku a jak v Čechách? A co samotné pivo, z jakého slova je odvozeno? Po tom pátral náš bohemista.Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Případem červené Tesly za skoro dva miliony korun pro ředitele městské společnosti v Hranicích na Moravě se zabývá nová epizoda podcastu Ve stínu. Hranice se staly ukázkou toho, jak se nechávají v Česku odtékat veřejné finance.Když Jakubovi Horákovi, řediteli městské společnosti Ekoltes, schválilo představenstvo loni na jaře nové firemní auto, nejspíš mu nedošlo, že kvůli tomu přijde o lukrativní funkci.Ani představenstvo se nepozastavilo nad tím, že červená Tesla Model X za 1,7 milionů korun pro ředitele městského podniku, který má na maloměstě tržby 150 milionů korun, není standardním firemním benefitem.Stejně tak nikoho ve vedení firmy neudivilo, proč má ekonomka Ekoltestu jezdit ve firemním BMW i3 za 800 tisíc?Debaty o tom, jestli takto se má nakládat s veřejnými penězi a jestli se v Ekoltestu nemanipuluje s veřejnou zakázkou, měly teprve vypuknout. I o tom je dnešní epizoda podcastu Ve stínu.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Od srpna do září se po celém světě konají osvětové akce v rámci Mezinárodní noci pro netopýry. Ke kampani, která si klade za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o těchto druzích živočichů, se připojují i ochránci přírody na jižní Moravě. V pořadu Jihomoravský rok se dozvíte, jaké druhy netopýrů můžete potkat v našem regionu a také co dělat, když je potkáte u sebe v obýváku. A přidáme i jeden tip k návštěvě jeskyně v Moravském krasu, kde se netopýři přirozeně vyskytují.

U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.

U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.

U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.

U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.

U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.

U Slavíče nedaleko Hranic na Moravě dodnes existuje železniční tunel, který prý vznikl na císařský příkaz. Traduje se, že při výstavbě takzvané Severní dráhy z Vídně přes Moravu do Bohumína, si prý císař Ferdinand I. výslovně přál, aby na ní byl i tunel, a proto ho ve Slavíči postavili. Je to však jen báchorka, skutečnost je jiná.

Patrně každý našinec pozná podle ikonických věží kostela Panny Marie pražský Emauzský klášter. Říká se mu ovšem také klášter Na Slovanech, což je patrně známo méně. Stejně jako to, že klášter nechal zřídit císař a král Karel IV., který skrze něj usiloval propojit kořeny přemyslovských Čech s tradicí cyrilometodějské Moravy. Ale nejen to. Ve 14. století se věřilo, že Češi na své území přišli nikoli ze západní Ukrajiny, jak víme dnes, nýbrž z Chorvatska. A tak když na své cestě ke svatému stolci do Vatikánu Karel zjistil, že v Chorvatsku existují místa se slovanskou liturgií, rozhodl se do svého projektu budování českého státu na základě jeho starobylých kořenů včlenit také tuto tradici. Právě o fascinujícím příběhu Emauzského kláštera coby jediného českého kláštera, kde byla pěstována slovanská liturgie, hovoří v nové epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované! bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s paleoslavistou a ředitelem Slovanského ústavu AV ČR Václavem Čermákem.„Vše začalo, když se Karel na cestě do Vatikánu zastavil v městečku Senj a zjistil, že tam sídlí biskup, který má od roku 1248 od papeže právo sloužit slovanskou liturgii,“ vysvětluje Václav Čermák. Povolení mělo sice ještě biskupství krčské, jenže na Krku byl biskup vždy latiník, kdežto v Senji byl skutečně „slavjanizující“. Předpokládá se, že měl za úkol urovnat vztahy mezi Vatikánem a Bosnou, do níž svatý stolec kvůli vzájemným roztržkám zvažoval poslat křížovou výpravu. Každopádně povolení slovanské liturgie ve dvou biskupstvích v Chorvatsku v druhé půli 13. století vedlo k rozvoji církevněslovanského hlaholského písemnictví. Zvolené písmo byla pointa působení obou klášterů: liturgické texty musely být psány hlaholicí, jelikož cyrilice byla vnímána jako písmo východní, tedy heretické.Právě v Senji se Karel IV. seznámil se slovanskou liturgií a zjistil, že funguje v rámci římskokatolické církve. Cyrilometodějskou tradici císař patrně znal ze svého působení na Moravě. Podstatné však je, že již od Dalimila panovala v Čechách představa, že Češi do své kotliny přišli od jihu z Chorvatska a že z tohoto směru se rozvíjela rovněž čeština. Tato představa vycházela z biblického zmatení jazyků: myslelo se, že Slovani postupovali do centrální Evropy nikoli z východu, nýbrž po Balkánském poloostrově. Podle dobového pojetí se v Chorvatsku mluvilo praslovanštinou, z níž se následně vyvinula dobová čeština. Tomuto přesvědčení se říká „chorvatská teorie o původu Čechů“ a držel se ho i Karel IV.Snažil se proto propojit všechny tehdy známé tradice a vrátil do Čech jazyk, jejž na Moravě používali Cyril a Metoděj. Věděl, že přemyslovské kořeny sahají ke křtu Bořivoje a Ludmily,který proběhl z Metodějových rukou: přes starý slovanský liturgický jazyky tak propojil cyrilometodějskou Moravu s přemyslovskými Čechami. Vědomě takto budoval český stát na starobylých kořenech. Měl dokonce plány roznést slovanskou liturgii po celých Čechách, leč papež mu povolil pouze jediný takový klášter, a to v souvislosti se zřízením pražského arcibiskupství. Karel měl jako císař také právo, že v jeho přítomnosti směla být sloužena slovanská liturgie. Kolikrát ale této své výsady využil, nevíme.

Barokní zámek Lysice stojící ve stejnojmenném městysu na jižní Moravě vznikl přestavbou původní vodní tvrze pánů z Kunštátu. Svoji současnou podobu získal v průběhu 19. století. Památka se pyšní nejen honosnými interiéry, ale také bohatě osázenou zámeckou zahradou s krytou kolonádou a unikátní fíkovnou s posuvnou střechou.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtení s Respektem s Janem Horníkem z ÚSTR o jeho knize Západ musí být zničen, kde vysvětluje teorie Alexandera Dugina, a o tom, jak se odrážejí v krocích Vladimira Putina a představě euroasijské civilizace. Ptal se Štěpán Sedláček.Rusko pod vedením Vladimira Putina dlouhodobě usiluje o pozici respektovaného impéria, jemuž se vrátí přinejmenším část vlivu nad územím, které ovládal Sovětský svaz. Přímým důsledkem je destrukce, zabíjení a utrpení milionů lidí, které pokračuje na Ukrajině. Historických paralel, ideologií a politických teorií, o které může režim bývalého agenta KGB své plány opřít a nacházet v nich vyšší smysl a ospravedlnění, je víc. Patří k nim také dílo Alexandra Dugina a jeho myšlenka obnovy euroasijského impéria. Právě o Duginových - někdy vysmívaných, ale čím dál vlivnějších - představách a jejich nebezpečnosti mluvil Štěpán Sedláček s Janem Horníkem z Ústavu pro studium totalitních režimů, který je autorem knihy Západ musí být zničen: Putin naplňuje Duginovy mesianistické vize, kterou vydalo nakladatelství Argo. Na čem stojí Duginova čtvrtá politická teorie? Jakou roli připisuje jednotlivci a jak se vymezuje vůči liberalismu? Jak se aktuální geopolitická situace kolem ruské agrese na Ukrajině jeví z Duginova světonázoru. A jak se propisuje do politiky prezidenta Vladimira Putina? Nejen o tom uslyšíte v dalším Čtení s Respektem.

5. díl pro sezónu 2025/2026

Dvojnásobná maminka Veronika Burianová z Mutěnic na Moravě ochutnala ořechová másla v cizině a teď je sama vyrábí. Zastavila se u ní autorka pořadu Dámská jízda Mirka Nezvalová. Vezme vás ale také do keramické dílny v Maříži, kde si můžete sami namalovat hrneček, a nabídne recept paní Jany Tollingerové z Božejovic u Jistebnice na zavařený rybíz s mrkví.Všechny díly podcastu Dámská jízda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Andrej Babiš pilně objíždí severní Moravu a absolvuje několik mítinků denně. V jaké je expremiér formě? Kdo na něj chodí? A jaká s lidmi řeší témata? Nejen o tom v nové epizodě podcastu Vládneme, nerušit #20 diskutovali redaktoři Respektu František Trojan a Martin Štorkán.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.

Čistým empírovým stylem se pyšní Zámek Boskovice na jižní Moravě. Památka z počátku 19. století je v držení hraběcího rodu Mensdorf-Pouilly. V honosných interiérech zámku je možné obdivovat řadu vzácných artefaktů. Od zbraní přes knihy až po obrazy malované na zvířecí kůži. V letní sezóně je zámek přístupný každý den kromě pondělí.

Čistým empírovým stylem se pyšní Zámek Boskovice na jižní Moravě. Památka z počátku 19. století je v držení hraběcího rodu Mensdorf-Pouilly. V honosných interiérech zámku je možné obdivovat řadu vzácných artefaktů. Od zbraní přes knihy až po obrazy malované na zvířecí kůži. V letní sezóně je zámek přístupný každý den kromě pondělí.

„Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro voličů. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se. Podobně jako třeba KDU-ČSL na Moravě. Ale nebude to stačit,“ myslí si sociolog Buchtík. Strana, která na víkend svolává krizový sněm, podle něj potřebuje nutně oslovit další skupiny voličů. Můžou ještě Motoristé poznamenaní kauzami Filipa Turka otočit negativní trend? Jak se tři měsíce před volbami daří dalším menším stranám? A dá se odhadnout, kolik hlasů letos propadne? Téma pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.Poslední volby do Sněmovny v roce 2021 se zapsaly do historie jako volby, ve kterých propadlo nejvíc hlasů. Volilo sice skoro 5,4 milionu lidí a volební účast překročila 65 procent. Přes milion Čechů se ale rozhodlo pro strany, kterým se nakonec nepodařilo překročit pětiprocentní limit pro vstup do dolní komory. Zhruba každý pátý hlas tak propadl. Voliči si to podle sociologa Martina Buchtíka velmi dobře uvědomují a o to víc rozvažují, zda stranám pohybujícím se kolem pěti procent dají svůj hlas. „Určitě je pravda, že to lidi zvažují. Vidíme to dlouhodobě u Zelených, kteří mají docela dobrou potenciální základnu potenciálních lidí, kteří by je zvažovali. Ale potom si řeknou: ‚Vlastně Zelení se tam nedostanou. Tak já je volit nebudu, byl by to hlas, který připadne třeba komunistům.‘“„A zároveň taky vidíme, že třeba v minulých sněmovních volbách nebo hlavně v prezidentských volbách, kdy pro ně byl Andrej Babiš hlavní oponent, lidé chtěli zvolit co nejsilnějšího protikandidáta. Což byla ve sněmovních volbách koalice Spolu a v prvním kole prezidentské volby Petr Pavel. Přiklonili se k tomu silnějšímu hráči, který měl v jejich očích větší pravděpodobnost porazit Andreje Babiše,“ říká sociolog a dodává:„Ten milion (propadnutých hlasů) se asi nezopakuje. To byla zcela výjimečná situace. Ale půl milionu by to být mohlo. Přeliv na poslední chvíli bude strašně důležitý. Budou také důležité finální debaty, kam se dostanou asi jenom ty největší politické strany.“Motoristům by pomohlo spojení s Přísahou Kolem pěti procent se tři měsíce před volbami pohybují Motoristé, kteří kvůli tomu na tento víkend svolali krizový sněm. Podle aktuálního modelu STEM by teď získali 3,5 procenta, před týdnem to byla čtyři procenta. Červnový model agentury Median připsal straně 5,5 procenta, od února do dubna se přitom v průzkumech Medianu pohybovali o několik procent výš.„Je to dané tím, že to není samostatná strana, ale je to do velké míry strana voličů Filipa Turka. A Filip Turek se v posledních měsících potýká, když to řekneme kulantně, s řadou reputačních problémů. A neřeší je úplně dobře,“ myslí si Buchtík. Znamená to, že by byl Turek už odepsaný? „To určitě neznamená, ale nemá tu pozici prostě jednoduchou. Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se, roznášet letáky. Podobně to má třeba KDU-ČSL, taky mají silnou základnu, která je zejména na Moravě ochotná straně věnovat svůj volný čas. Samozřejmě dost rozdílně než podporovatelé Filipa Turka. Ale nebude to stačit,“ poznamenává sociolog. Strana podle něj nemůže jen upevňovat své voličské jádro, ale nutně potřebuje oslovit další skupiny. V tom by jí mohlo pomoci spojení s Přísahou Róbera Šlachty, se kterou Motoristé loni kandidovali do evropských voleb a získali právě mandát pro Turka. Strany se ale rozešly ve zlém a Přísaha oznámila, že do Sněmovny půjde samostatně. Aktuálně se ovšem spekuluje, že by ještě přece jen mohlo dojít k opětovnému spojení těchto dvou subjektů. Čas mají do konce července, kdy se odevzdávají kandidátky. Stačilo! se může posunout od pětiprocentní hraniceHnutí Stačilo!, ve kterém figurují komunisté v čele s Kateřinou Konečnou, si chce překonání pětiprocentní hranice do Sněmovny pořádně pojistit. I díky spojení s dalšími subjekty zapsalo hnutí úspěch v loňských evropských volbám. Do těch parlamentních teď posílí o sociální demokraty, se kterými se po zprvu neúspěšných námluvách nakonec dohodlo tento týden. Průzkumy nyní hnutí Stačilo! připisují zhruba pět procent, sociální demokraté by se nepřehoupli ani nad tři procenta.„(Díky členům SOCDEM na kandidátkách) může Stačilo! získat třeba půl procenta nebo jeden procentní bod navíc. Což je důležité. A taky by je to aspoň vizuálně posunulo od té pětiprocentní hranice, na které teď dlouhodobě jsou. To je taky důležitý prvek. Už nebudou plýtvat energií na přesvědčování, že se tam dostanou, ale začnou komunikovat něco jiného. Zajímavé potom bude, jak se vzájemně budou kroužkovat ty dvě voličské skupiny,“ komentuje Buchtík a pokračuje:„Myslím, že se do Sněmovny spíš dostanou. Ale kromě spojení se sociálními demokraty bude rozhodovat to, jakou rétoriku zvolí SPD a také jestli Stačilo! udrží tu dvouhlavou saň, to znamená Kateřinu Konečnou a Daniela Sterzika, tak, aby mluvili zhruba stejně i těsně před volbami.“Rýsuje se už složení budoucí Sněmovny? A které známé tváře z menších stran by se mohly objevit v příští vládě? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Chaque samedi, découvrez une compilation thématisée des meilleurs chroniques de Philippe Caverivière ! Dans ce best of, l'humoriste fait face à Dominique Trinquand, Joshua Zarka ou encore Raphaël Morav ! Distribué par Audiomeans. Visitez audiomeans.fr/politique-de-confidentialite pour plus d'informations.

Chaque samedi, découvrez une compilation thématisée des meilleurs chroniques de Philippe Caverivière ! Dans ce best of, l'humoriste fait face à Dominique Trinquand, Joshua Zarka ou encore Raphaël Morav ! Distribué par Audiomeans. Visitez audiomeans.fr/politique-de-confidentialite pour plus d'informations.

Zámek v Kuníně je považován za jednu z nejcennějších památek regionu. Letos je to 300 let, co Harrachové pozvali do Kunína věhlasného architekta Jana Lukáše Hildebrandta, který provedl barokní přestavbu zámku. Ten dnes patří mezi nejvýznamnější zámecká barokní sídla na severní Moravě.

Ve Vltavínu se vydáme za železem, a to hezky s nadhledem. Připomeneme nejstarší meč z doby Keltů, který archeologové našli na jihočeském území, a vypravíme se do muzea kovářského řemesla v Moravči u Mladé Vožice. A tomu muzeu kraluje rozhledna.

Zámek v Kuníně je považován za jednu z nejcennějších památek regionu. Letos je to 300 let, co Harrachové pozvali do Kunína věhlasného architekta Jana Lukáše Hildebrandta, který provedl barokní přestavbu zámku. Ten dnes patří mezi nejvýznamnější zámecká barokní sídla na severní Moravě.

Sobotín je pozoruhodná obec přímo pod vrcholky jižní části Hrubého Jeseníku. Dnes je to obec spojená s rekreací, východisko cest do hor a obec s krásným okolím. V 19. a na počátku 20. století to však bylo jedno z center železářské výroby nejen na severní Moravě, ale v celé tehdejší monarchii.

Konec války před 80 lety znamenal nejen finální fázi letitého soužití Čechů a Němců, ale také často dnes zapomenuté nebo nepřipomínané konce starých světů. Příkladem může být  jediná absolutní deportace celé národnostní menšiny unás — moravských Chorvatů. Po čtyřech stoletích života na jižní Moravě se právě v roce 1945 začala uzavírat jejich existence coby sourodého etnika. V bonusu na HeroHero, Gazetisto a Forendors vám pak čeká malá upoutávka na naši nedávnou slovenskou cestu.

Andrej Babiš má sice stále podporu u zhruba třetiny českých voličů, ale vidí, že jeho kredit v určitých krajích upadá. Typické je to na severu Čech, kde v řadě měst propukají korupční skandály komunálních politiků hnutí ANO. Babiš je současně pod tlakem své kauzy Čapí hnízdo, kterou minulý týden řešil odvolací vrchní soud a 23. června by se měl vynést nějaký verdikt – buďto Babiše pravomocně osvobodí, nebo vrátí celou věc pražskému městskému soudu, který se už jednou s připomínkami vrchního soudu nevypořádal. Na druhou stranu nemá pravdu Babiš, když tvrdí, že ho někdo chce poškodit před volbami. Pokud ho soud osvobodí, jistě to využije jako bič na soudy a vládu. Pokud vrátí kauzu k dalšímu projednání, povleče se celý případ odhadem ještě dva roky. Rozhodně nebude na podzim přebírat premiérskou funkci jako pravomocně odsouzený. Problém je jiný. Jestli platí staré rčení, že ryba smrdí od hlavy, má Andrej Babiš těžkou pozici v tom, jak disciplinovat své straníky, kteří jen – v rámci tiché dohody – napodobují Babišovo chování. Aby všechny tyhle kauzy překryl, zbývá mu už jediné – demonstrativně rozpustit například krajskou organizaci v Ústí a vybudovat ji odznova, jako kdysi krajskou organizaci ANO na jižní Moravě. I tak mezi některými jeho spolustraníky bude viset němá otázka: proč ty, Andreji, můžeš a my ne?

Politika dhe aktualiteti, të para ndryshe. Shkundja sarkastike e realitetit politik dhe social që jetojmë me një prej figurave më të pëlqyera të humorit shqiptar si edhe një prej personazheve më të dashura të televizionit. Pse Shqipëria është kjo që është, pse shqiptarët janë siç janë, një vështrim plot humor mbi jetën që bëjmë që do t'ju sjellë gjendje të mirë shpirtërore përpara se të mbyllni ditën tuaj.