Podcasts about morav

Největší sbírka kamélií, množství dochovaného původního mobiliáře nebo jedna z největších zámeckých knihoven. To je zámek Rájec nad Svitavou na jižní Moravě. V 18. století jej vybudoval šlechtický rod Salmů. Do dnešních dnů si zachoval zajímavou podobu klasicistního zámku francouzského typu. Vyplatí se ho navštívit nejen v letní sezóně, ale také v zimě, kdy zde rozkvétají nádherné kamélie.

Největší sbírka kamélií, množství dochovaného původního mobiliáře nebo jedna z největších zámeckých knihoven. To je zámek Rájec nad Svitavou na jižní Moravě. V 18. století jej vybudoval šlechtický rod Salmů. Do dnešních dnů si zachoval zajímavou podobu klasicistního zámku francouzského typu. Vyplatí se ho navštívit nejen v letní sezóně, ale také v zimě, kdy zde rozkvétají nádherné kamélie.

Největší sbírka kamélií, množství dochovaného původního mobiliáře nebo jedna z největších zámeckých knihoven. To je zámek Rájec nad Svitavou na jižní Moravě. V 18. století jej vybudoval šlechtický rod Salmů. Do dnešních dnů si zachoval zajímavou podobu klasicistního zámku francouzského typu. Vyplatí se ho navštívit nejen v letní sezóně, ale také v zimě, kdy zde rozkvétají nádherné kamélie.

Největší sbírka kamélií, množství dochovaného původního mobiliáře nebo jedna z největších zámeckých knihoven. To je zámek Rájec nad Svitavou na jižní Moravě. V 18. století jej vybudoval šlechtický rod Salmů. Do dnešních dnů si zachoval zajímavou podobu klasicistního zámku francouzského typu. Vyplatí se ho navštívit nejen v letní sezóně, ale také v zimě, kdy zde rozkvétají nádherné kamélie.

Největší sbírka kamélií, množství dochovaného původního mobiliáře nebo jedna z největších zámeckých knihoven. To je zámek Rájec nad Svitavou na jižní Moravě. V 18. století jej vybudoval šlechtický rod Salmů. Do dnešních dnů si zachoval zajímavou podobu klasicistního zámku francouzského typu. Vyplatí se ho navštívit nejen v letní sezóně, ale také v zimě, kdy zde rozkvétají nádherné kamélie.

Největší sbírka kamélií, množství dochovaného původního mobiliáře nebo jedna z největších zámeckých knihoven. To je zámek Rájec nad Svitavou na jižní Moravě. V 18. století jej vybudoval šlechtický rod Salmů. Do dnešních dnů si zachoval zajímavou podobu klasicistního zámku francouzského typu. Vyplatí se ho navštívit nejen v letní sezóně, ale také v zimě, kdy zde rozkvétají nádherné kamélie.

Největší sbírka kamélií, množství dochovaného původního mobiliáře nebo jedna z největších zámeckých knihoven. To je zámek Rájec nad Svitavou na jižní Moravě. V 18. století jej vybudoval šlechtický rod Salmů. Do dnešních dnů si zachoval zajímavou podobu klasicistního zámku francouzského typu. Vyplatí se ho navštívit nejen v letní sezóně, ale také v zimě, kdy zde rozkvétají nádherné kamélie.

Největší sbírka kamélií, množství dochovaného původního mobiliáře nebo jedna z největších zámeckých knihoven. To je zámek Rájec nad Svitavou na jižní Moravě. V 18. století jej vybudoval šlechtický rod Salmů. Do dnešních dnů si zachoval zajímavou podobu klasicistního zámku francouzského typu. Vyplatí se ho navštívit nejen v letní sezóně, ale také v zimě, kdy zde rozkvétají nádherné kamélie.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Největší sbírka kamélií, množství dochovaného původního mobiliáře nebo jedna z největších zámeckých knihoven. To je zámek Rájec nad Svitavou na jižní Moravě. V 18. století jej vybudoval šlechtický rod Salmů. Do dnešních dnů si zachoval zajímavou podobu klasicistního zámku francouzského typu. Vyplatí se ho navštívit nejen v letní sezóně, ale také v zimě, kdy zde rozkvétají nádherné kamélie.

Největší sbírka kamélií, množství dochovaného původního mobiliáře nebo jedna z největších zámeckých knihoven. To je zámek Rájec nad Svitavou na jižní Moravě. V 18. století jej vybudoval šlechtický rod Salmů. Do dnešních dnů si zachoval zajímavou podobu klasicistního zámku francouzského typu. Vyplatí se ho navštívit nejen v letní sezóně, ale také v zimě, kdy zde rozkvétají nádherné kamélie.

Největší sbírka kamélií, množství dochovaného původního mobiliáře nebo jedna z největších zámeckých knihoven. To je zámek Rájec nad Svitavou na jižní Moravě. V 18. století jej vybudoval šlechtický rod Salmů. Do dnešních dnů si zachoval zajímavou podobu klasicistního zámku francouzského typu. Vyplatí se ho navštívit nejen v letní sezóně, ale také v zimě, kdy zde rozkvétají nádherné kamélie.

Největší sbírka kamélií, množství dochovaného původního mobiliáře nebo jedna z největších zámeckých knihoven. To je zámek Rájec nad Svitavou na jižní Moravě. V 18. století jej vybudoval šlechtický rod Salmů. Do dnešních dnů si zachoval zajímavou podobu klasicistního zámku francouzského typu. Vyplatí se ho navštívit nejen v letní sezóně, ale také v zimě, kdy zde rozkvétají nádherné kamélie.

Nejvíce pálenic evidují celníci tradičně na Zlínsku. Právě tam ale v posledních měsících odhalili nejvíce tzv. černých pálenic, celkem sedm, největší u Uherského Brodu.

Je věta „Rozdíl jde vidět“ chyba, nebo běžná součást češtiny? A proč se tohle spojení ozývá hlavně na Moravě? Víc nám prozradí náš bohemista.Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vypadá to, že česká politika se v posledních týdnech peče výhradně na jižní Moravě. Nejdříve se v Brně konaly Sudetoněmecké dny, které se staly záminkou k vyvolávání nacionalistických démonů. Minulý týden zase brněnský Ústavní soud rozhodl ve svém předběžném stanovisku o účasti prezidenta republiky na summitu NATO. No a v závěru týdne byli na strážnickém folklórním festivalu vypískáni ministr kultury a ministr zahraničí.Navenek tyhle tři politické kauzy působí jako zásadní spory o principy. Ve skutečnosti jde o nesmyslné konflikty, které jen rozbíjejí českou společnost a dávají sporům ráz fanouškovských bojů mezi Spartou a Slavií. Ve všech těchto příbězích mají hlavní podíl Motoristé v čele se svým předsedou Petrem Macinkou. Všechny „principiální“ spory šlo ve skutečnosti vyřešit dohodami hlavních aktérů a koncentrovat se přitom na skutečně podstatné otázky naší doby.Vedení Motoristů se však radikalizuje a sází na veřejné vyvolávání konfliktů, které má ten efekt, že většinu veřejnosti odpudí, ale na menšinu stoupenců působí sympaticky a neotřele, takže to pomáhá budovat tvrdé jádro příznivců. V takovém prostředí je hledání českých národních pozic stále složitější. A do toho přichází vypískání Oty Klempíře a Petra Macinky na strážnickém festivalu folklórní hudby.Otázkou je, zda jde o předzvěst toho, že se Motoristé stanou pro Andreje Babiše neúnosnou koulí na noze, kterou budou muset pro zachování své vládní pozice nějak v exekutivě odsunout.

Dobrý kumpán i licoměrný oportunista. Moravák narozený 29. června 1917 v Přerově, kde zažil víc, než bylo zdrávo. V 10 letech se mu rozvedli rodiče, starší sestra odešla s matkou, on vyrůstal u otce. V 17 se pokusil o sebevraždu z nešťastné lásky. Dvakrát opakoval, maturoval v 21. Rok po nástupu na univerzitu Hitler zavřel vysoké školy a on se protloukal jako železničář. Po válce naskočil na vlnu budovatelské poezie a ód na Stalina, což navždy zůstane kaňkou na jeho díle.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Motoristé pokračují v personálních změnách na resortu životního prostředí. Česká inspekce životního prostředí i Krkonošský národního park má nového šéfa. Jejich výběr opozice označila za výsměch a hazard. Jak vážná situace je? Hostem Ptám se já byl exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Jak upozornily i Seznam Zprávy, lukrativní posty na ministerstvech vedených Motoristy získali v posledních měsících jejich podporovatelé, sponzoři nebo lidé s nedostatečnými zkušenostmi či odborností. Ostrou kritiku opozice a ekologů naposledy minulý týden vyvovalo jmenování nových šéfů klíčových institucí pod ministerstvem životního prostředí. Novým ředitelem České inspekce životního prostředí (ČIŽP) se stal Pavel Straka, který za Motoristy kandidoval na jižní Moravě a je významným sponzorem strany. Zástupci opozice v jeho případě vyjádřili obavy kvůli možnému střetu zájmů a upozornili, že Straka nemá žádnou praxi v oboru. Ekologové proto varovali před oslabením ochrany české přírody a oslabení nezávislosti a akceschopnosti instituce. Opozice i odborníci zkritizovali také změnu v čele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Nový ředitel Petr Moravec má podle nich kontroverze z minulosti. Před volbou pedagoga České lesnické akademie Trutnov a také vedoucího kanceláře bývalého ředitele Robina Böhnische varovali zástupci Svazku obcí Východní Krkonoše. Podle nich jeho profesní profil a veřejně dostupné informace o něm vyvolávají vážné pochybnosti. Například ekologická organizace Hnutí Duha vyjádřila obavy o směřování krkonošského parku. Jmenování Moravce označila za riskantní kvůli jeho zaměření na těžbu dřeva a možnému střetu zájmů s cíli parku. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ale za oběma novými řediteli stojí. Moravce označil za zkušeného pedagoga a odborníka, Straka je podle něj právník s velkou praxí, který se zaměřuje na oblast správního práva a práva životního prostředí, jeho zkušenost tak bude přidanou hodnotou. Co se děje na ministerstvu životního prostředí? S jakou expertizou na něj přicházejí příznivci Motoristů? A máme se obávat o budoucnost národních parků a české přírody? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vlaky v té době po Moravě nejezdily ještě ani deset let. Důležité železniční tratě však fungovaly, včetně Severní dráhy císaře Ferdinanda, která spojovala Vídeň přes Břeclav se Slezskem. A právě na ní, mezi Hulínem a Napajedly, explodovala 27. července 1848 lokomotiva Jason vezoucí z Bohumína do Vídně čtyřicet nákladních vozů... Poslouchejte Temné letopisy moravké každý pátek ve vysílání Českého rozhlasu Brno a také online – na webu či v aplikaci mujRozhlas.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Papež sklenil obisk v Španiji, današnji poudarek namenjen migrantski problematiki.Obisk dveh ministric v občini Žetale, ki jo je prizadelo hudo neurje.Minister za finance o zniževanju javnofinančnega primanjkljaja.Moravški župan Milan Balažic po korupcijskih aferah vendarle odstopil.Pogovor o razmerah v zdravstvu z dr. Metko Zorc.Vreme – večinoma jasno in topleje bo jutri, v nedeljo popoldne spet možne plohe.

Po nedavnem silovitem neurju, ki je opustošilo dele Štajerske in Gorenjske, je intervencija v Cerkljah končana, v Komendi bi bila lahko danes. Drugi poudarki oddaje: Sindikati želijo ob pomoči ustavnega sodišča zagotoviti pravico do referenduma glede zakona o interventnih ukrepih Iran se še ni dokončno odločil o dogovoru za končanje vojne z ZDA, zatrjujejo v Teheranu Milan Balažic odstopil z mesta župana Moravč

V Ostravě se konalo slavnostní sympozium na počest zakladatelky genetiky na severní Moravě paní Melanie Ševčíkové. Paní doktorka oslavila 90. narozeniny a o své cestě za genetikou vypráví s láskou. Ačkoliv nebyla lehká. Studovala v 50. letech, pracovala v terénu v nepředstavitelných podmínkách, ale to všechno ji vedlo k tomu, že chtěla přijít na kloub dědičnosti a věcem souvisejícím.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak by nový poslanecký návrh zmírnil zákon o střetu zájmů veřejných činitelů? Jak se daří obcím s nedostatkem pitné vody prosazovat zákaz napouštění bazénů? A jak se daří státu odebírat a umisťovat nelegálně chované lvy a lvice?

Jak by nový poslanecký návrh zmírnil zákon o střetu zájmů veřejných činitelů? Jak se daří obcím s nedostatkem pitné vody prosazovat zákaz napouštění bazénů? A jak se daří státu odebírat a umisťovat nelegálně chované lvy a lvice?

Jak by nový poslanecký návrh zmírnil zákon o střetu zájmů veřejných činitelů? Jak se daří obcím s nedostatkem pitné vody prosazovat zákaz napouštění bazénů? A jak se daří státu odebírat a umisťovat nelegálně chované lvy a lvice?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Krásy přírody Národního parku Podyjí i meandry řeky Dyje na jižní Moravě můžete obdivovat z rozhledny jménem Rumburak nedaleko hradu Bítova. Vyhlídkovou věž doplňují dvě monumentální sochy krkavců. V hlavní sezóně je rozhledna otevřená denně, mimo sezónu na vyžádání.

Krásy přírody Národního parku Podyjí i meandry řeky Dyje na jižní Moravě můžete obdivovat z rozhledny jménem Rumburak nedaleko hradu Bítova. Vyhlídkovou věž doplňují dvě monumentální sochy krkavců. V hlavní sezóně je rozhledna otevřená denně, mimo sezónu na vyžádání.

S botanikem Vlastivědného muzea v Olomouci Františkem Lamlou jsme se tentokrát vypravili do bukových lesů hledat nejen vzácné orchideje.

Jan Moravčík z GentlemanStore.cz popisuje, jak přemýšlí o budování osobního majetku vedle podnikání. V rozhovoru vysvětluje, proč si s partnerem plánují dividendy, jak pracují s rozpočtem firmy a proč část peněz investuje mimo vlastní byznys. Sdílí také svůj pohled na pasivní investování, nemovitosti a rizika přílišné koncentrace majetku. Mluví i o tom, proč je podle něj důležité mít vedle firmy další zdroje jistoty a likvidity. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/investicni-pohled-majitele-gentlemanstore-jan-moravcik-t58015 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Jižní část Moravy je v povědomí širší veřejnosti zafixována coby území převážně zemědělské – region, kde se daří nejen běžným agroplodinám, ale též vinohradům dotvářejícím kolorit řady obcí. O to více mohou návštěvníky Slovácka překvapit kyvadlové těžební stroje, které se nachází ve volné krajině. Naleziště ropy nejsou na Moravě sice rozsáhlá, ovšem význam mají třeba už proto, že skýtají surovinu nadprůměrné kvality.

Přišli na to brněnští vědci. - Dva měsíce u ledu téměř bez lidí tráví Marek Brož na České arktické výzkumné stanici. Jak se takové centrum pro výzkum obstarává? - Optické klamy pomáhají vědcům zjistit, jak různí lidé vidí svět svým zrakem. Jak se to dá využít při zkoumání mozku a vědomí? - A čeští vědci se podílejí na objasnění původu svědivé vyrážky, která je odolná vůči běžné léčbě. Teď se šíří Iránem. Jak chtějí odborníci zamezit tomu, aby se dostala i na starý kontinet? Moderuje Štěpánka Martanová.