Podcasts about morav

Vlaky v té době po Moravě nejezdily ještě ani deset let. Důležité železniční tratě však fungovaly, včetně Severní dráhy císaře Ferdinanda, která spojovala Vídeň přes Břeclav se Slezskem. A právě na ní, mezi Hulínem a Napajedly, explodovala 27. července 1848 lokomotiva Jason vezoucí z Bohumína do Vídně čtyřicet nákladních vozů... Poslouchejte Temné letopisy moravké každý pátek ve vysílání Českého rozhlasu Brno a také online – na webu či v aplikaci mujRozhlas.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Hrad Bítov na Znojemsku na jižní Moravě ukrývá světově unikátní sbírku vycpaných psů. Založil ji baron Jiří Haas mladší, velký milovník zvířat. Své psí miláčky nechával po jejich odchodu přirozenou smrtí vycpat. Dal tak vzniknout sbírce, která nemá ve světě obdoby. Expozici si návštěvníci mohou prohlédnout v rámci základního prohlídkového okruhu.

Po nedavnem silovitem neurju, ki je opustošilo dele Štajerske in Gorenjske, je intervencija v Cerkljah končana, v Komendi bi bila lahko danes. Drugi poudarki oddaje: Sindikati želijo ob pomoči ustavnega sodišča zagotoviti pravico do referenduma glede zakona o interventnih ukrepih Iran se še ni dokončno odločil o dogovoru za končanje vojne z ZDA, zatrjujejo v Teheranu Milan Balažic odstopil z mesta župana Moravč

Papež sklenil obisk v Španiji, današnji poudarek namenjen migrantski problematiki.Obisk dveh ministric v občini Žetale, ki jo je prizadelo hudo neurje.Minister za finance o zniževanju javnofinančnega primanjkljaja.Moravški župan Milan Balažic po korupcijskih aferah vendarle odstopil.Pogovor o razmerah v zdravstvu z dr. Metko Zorc.Vreme – večinoma jasno in topleje bo jutri, v nedeljo popoldne spet možne plohe.

V Ostravě se konalo slavnostní sympozium na počest zakladatelky genetiky na severní Moravě paní Melanie Ševčíkové. Paní doktorka oslavila 90. narozeniny a o své cestě za genetikou vypráví s láskou. Ačkoliv nebyla lehká. Studovala v 50. letech, pracovala v terénu v nepředstavitelných podmínkách, ale to všechno ji vedlo k tomu, že chtěla přijít na kloub dědičnosti a věcem souvisejícím.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak by nový poslanecký návrh zmírnil zákon o střetu zájmů veřejných činitelů? Jak se daří obcím s nedostatkem pitné vody prosazovat zákaz napouštění bazénů? A jak se daří státu odebírat a umisťovat nelegálně chované lvy a lvice?

Jak by nový poslanecký návrh zmírnil zákon o střetu zájmů veřejných činitelů? Jak se daří obcím s nedostatkem pitné vody prosazovat zákaz napouštění bazénů? A jak se daří státu odebírat a umisťovat nelegálně chované lvy a lvice?

Jak by nový poslanecký návrh zmírnil zákon o střetu zájmů veřejných činitelů? Jak se daří obcím s nedostatkem pitné vody prosazovat zákaz napouštění bazénů? A jak se daří státu odebírat a umisťovat nelegálně chované lvy a lvice?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Ve Starovičkách u Hustopečí na jižní Moravě stále žijí lidé, kteří zdejšího rodáka Václava Drbolu osobně znali a dodnes na něj vzpomínají. Mezi nimi i jeho synovec, 85letý Josef Holacký. „Byl takový zamyšlený. Jako kdyby stále o něčem přemýšlel. Na druhou stranu se dokázal uvolnit, zasmát se,“ vzpomíná na svého strýce. „Taky si pamatuji, že když tady byl, tak se převlékl z kněžského a neštítil se pomoct na poli nebo ve vinohradě. To ho bavilo.“ Poslechněte si reportáž.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konzorcij rokodelskih centrov Slovenije je v parku Brdo pri Kranju organiziral Slovenski rokodelski festival. Osrednji rokodelski dogodek, na katerem se predstavljajo vrhunski rokodelci in rokodelke iz vse Slovenije, ki se ukvarjajo z različnimi rokodelskimi panogami, in s katerim odpirajo prostor rokodelskih srečevanj. Pogovarjali smo se s Tatjano Čop, ki prihaja iz Društva rokodelcev – Rokodelskega centra Moravče. ​​

Pred pristojnimi odbori državnega zbora so se dopoldne začela zaslišanja 15 ministrskih kandidatov nove vlade pod vodstvom Janeza Janše. Zeleno luč je že dobil kandidat za infrastrukturega ministra Jernej Vrtovec. V predstavitvi je postavil v ospredje pospešitev projekta graditve drugega bloka krške nuklearke. Kandidat za ministra za gospodarstvo, delo in šport Anže Logar pa je dejal, da je produktivnost Slovenije obstala pri 86 odstotkih povprečja Evropske unije, kar da je treba popraviti. Drugi poudarki oddaje: - Izrael širi operacijo v Libanonu, Kuvajt prestregel iranske drone. - Moravški župan Balažic vztraja pri politični motiviranosti kazenske ovadbe. - Za plovbo po Soči še ni mogoče kupiti enotne dovolilnice, čeprav so to napovedali.

V Lázních Bělohradě mají nového vedoucího Městského kulturního střediska. Martin Hrabal je ze Slovácka a ke kultuře má od dětství velmi blízko. Jako "správný Moravák" působil ve folklorním souboru, zpíval a tancoval.

Krásy přírody Národního parku Podyjí i meandry řeky Dyje na jižní Moravě můžete obdivovat z rozhledny jménem Rumburak nedaleko hradu Bítova. Vyhlídkovou věž doplňují dvě monumentální sochy krkavců. V hlavní sezóně je rozhledna otevřená denně, mimo sezónu na vyžádání.

Krásy přírody Národního parku Podyjí i meandry řeky Dyje na jižní Moravě můžete obdivovat z rozhledny jménem Rumburak nedaleko hradu Bítova. Vyhlídkovou věž doplňují dvě monumentální sochy krkavců. V hlavní sezóně je rozhledna otevřená denně, mimo sezónu na vyžádání.

Krásy přírody Národního parku Podyjí i meandry řeky Dyje na jižní Moravě můžete obdivovat z rozhledny jménem Rumburak nedaleko hradu Bítova. Vyhlídkovou věž doplňují dvě monumentální sochy krkavců. V hlavní sezóně je rozhledna otevřená denně, mimo sezónu na vyžádání.

Krásy přírody Národního parku Podyjí i meandry řeky Dyje na jižní Moravě můžete obdivovat z rozhledny jménem Rumburak nedaleko hradu Bítova. Vyhlídkovou věž doplňují dvě monumentální sochy krkavců. V hlavní sezóně je rozhledna otevřená denně, mimo sezónu na vyžádání.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S botanikem Vlastivědného muzea v Olomouci Františkem Lamlou jsme se tentokrát vypravili do bukových lesů hledat nejen vzácné orchideje.

Není to proto, že by se tam návštěvníci nevešli, ale že je není jak odbavit, třeba na parkovištích. „Rozvoj infrastruktury nešel ruku v ruce se stavbou resortu a turistických atrakcí. Snažíme se to teď dohnat, ale je to daň za to, že jsme v tom tenkrát neuměli chodit,“ přiznává ředitel Destinační společnosti Králický Sněžník Petr Vrzal.

S botanikem Vlastivědného muzea v Olomouci Františkem Lamlou jsme se tentokrát vypravili do bukových lesů hledat nejen vzácné orchideje. Všechny díly podcastu Přímo z místa můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novoměstské závody patří u jezdců mezi nejoblíbenější. Na zajímavé tratě a skvělou diváckou atmosféru se těší i letos.

Jan Moravčík z GentlemanStore.cz popisuje, jak přemýšlí o budování osobního majetku vedle podnikání. V rozhovoru vysvětluje, proč si s partnerem plánují dividendy, jak pracují s rozpočtem firmy a proč část peněz investuje mimo vlastní byznys. Sdílí také svůj pohled na pasivní investování, nemovitosti a rizika přílišné koncentrace majetku. Mluví i o tom, proč je podle něj důležité mít vedle firmy další zdroje jistoty a likvidity. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/investicni-pohled-majitele-gentlemanstore-jan-moravcik-t58015 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Dalimil „Cody“ Toman na své cestě z Mikulčic do Kambodže procestoval patnáct států v duchu „pomalého cestování“, v němž upřednostňuje hloubku prožitku před počtem nasbíraných magnetek. Proč dává přednost autentické přítomnosti před budováním digitální stopy na sociálních sítích? Jak se v jeho životě potkává tuláctví po odlehlých koutech světa s intenzivním působením na rodné jižní Moravě? Jaký má smysl drobná mravenčí práce pro krajinu v kontextu globální klimatické změny? A jak propojovat lidi napříč generacemi a názorovými bublinami? O tom všem v rozhovoru mluvíme.

Na severní Moravě se na jarní procházku můžete vydat třeba ke Kopřivnici. A projít si tamní Lašskou naučnou stezku, na které vás čekají informace nejen o městě a okolní přírodě, ale i o památkách. Malou odbočkou se třeba dostanete ke zřícenině hradu Šostýna, který pochází už z 13. století.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jižní část Moravy je v povědomí širší veřejnosti zafixována coby území převážně zemědělské – region, kde se daří nejen běžným agroplodinám, ale též vinohradům dotvářejícím kolorit řady obcí. O to více mohou návštěvníky Slovácka překvapit kyvadlové těžební stroje, které se nachází ve volné krajině. Naleziště ropy nejsou na Moravě sice rozsáhlá, ovšem význam mají třeba už proto, že skýtají surovinu nadprůměrné kvality.

Snímek Poberta, celovečerní hraný debut scenáristy a režiséra Ondřeje Hudečka, se odehrává na Moravě v době covidové pandemie. Hlavním hrdinou je Lupyn, který se vrací z vězení. Byl totiž odsouzený za krádeže. „Je to film, který chce diváky bavit, který se nebojí být drzý, a to třeba i v narážkách na konkrétní situaci, kterou jsme za covidových lockdownů zažili, a jací ministři k nám mluvili z televize,“ přibližuje filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký.

Přišli na to brněnští vědci. - Dva měsíce u ledu téměř bez lidí tráví Marek Brož na České arktické výzkumné stanici. Jak se takové centrum pro výzkum obstarává? - Optické klamy pomáhají vědcům zjistit, jak různí lidé vidí svět svým zrakem. Jak se to dá využít při zkoumání mozku a vědomí? - A čeští vědci se podílejí na objasnění původu svědivé vyrážky, která je odolná vůči běžné léčbě. Teď se šíří Iránem. Jak chtějí odborníci zamezit tomu, aby se dostala i na starý kontinet? Moderuje Štěpánka Martanová.

Život mu změnila jedna snídaně v Alcronu. Do nemocnice nastupoval během druhé covidové vlny, předtím ještě jako student založil firmu na výuku první pomoci, se kterou školí lidi po celém Česku. Hostem dalšího dílu Forbes podcastu byl Jan Richter, internista a autor knihy Lékař na příjmu. Na příjmu je pořád. Díky tomu, že je čtvrtou generací lékařů v rodině, to bere jako samozřejmost. Pátým rokem působí na interně v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří, nejstarší souvisle fungující nemocnici na Moravě a po pražské Nemocnici Na Františku druhé nejstarší v tuzemsku. Když několik let pracoval pro farmaceutické firmy, stal se černou ovcí rodiny, vypráví s úsměvem. Na internu nastupoval v době covidové pandemie, kdy zdravotníci trávili v práci i tři sta hodin za měsíc. „Bylo to těžké, ale byla to ta nejlepší škola, jakou jsem mohl dostat,“ vzpomíná Jan Richter, který začal svou cestu mladého lékaře a konkrétní situace z urgentního příjmu sdílet s komunitou na sociální síti LinkedIn. Kdo lékaře učí citlivě oznamovat nemocným život zkracující diagnózu? Proč je na urgentu nejvíc pacientů na podzim a v zimě? Jaké hlavní chyby děláme při resuscitaci? A má v první pomoci roli spínací špendlík? Poslechněte si celý rozhovor s Janem Richterem.

Život mu změnila jedna snídaně v Alcronu. Do nemocnice nastupoval během druhé covidové vlny, předtím ještě jako student založil firmu na výuku první pomoci, se kterou školí lidi po celém Česku. Hostem dalšího dílu Forbes podcastu byl Jan Richter, internista a autor knihy Lékař na příjmu. Na příjmu je pořád. Díky tomu, že je čtvrtou generací lékařů v rodině, to bere jako samozřejmost. Pátým rokem působí na interně v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří, nejstarší souvisle fungující nemocnici na Moravě a po pražské Nemocnici Na Františku druhé nejstarší v tuzemsku. Když několik let pracoval pro farmaceutické firmy, stal se černou ovcí rodiny, vypráví s úsměvem. Na internu nastupoval v době covidové pandemie, kdy zdravotníci trávili v práci i tři sta hodin za měsíc. „Bylo to těžké, ale byla to ta nejlepší škola, jakou jsem mohl dostat,“ vzpomíná Jan Richter, který začal svou cestu mladého lékaře a konkrétní situace z urgentního příjmu sdílet s komunitou na sociální síti LinkedIn. Kdo lékaře učí citlivě oznamovat nemocným život zkracující diagnózu? Proč je na urgentu nejvíc pacientů na podzim a v zimě? Jaké hlavní chyby děláme při resuscitaci? A má v první pomoci roli spínací špendlík? Poslechněte si celý rozhovor s Janem Richterem.