Podcasts about morav

Jak by nový poslanecký návrh zmírnil zákon o střetu zájmů veřejných činitelů? Jak se daří obcím s nedostatkem pitné vody prosazovat zákaz napouštění bazénů? A jak se daří státu odebírat a umisťovat nelegálně chované lvy a lvice?

Jak by nový poslanecký návrh zmírnil zákon o střetu zájmů veřejných činitelů? Jak se daří obcím s nedostatkem pitné vody prosazovat zákaz napouštění bazénů? A jak se daří státu odebírat a umisťovat nelegálně chované lvy a lvice?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Věděli jste, která místa jsou u nás nejdeštivější a nejsušší? Výrazně více, dvaapůlkrát oproti dlouhodobému průměru, prší na území obce Bílý Potok v Jizerských horách. Ta leží v Libereckém kraji nedaleko Frýdlantu v údolí řeky Smědá. Za rok zde průměrně spadne více než 1700 milimetrů vody.

Ve Starovičkách u Hustopečí na jižní Moravě stále žijí lidé, kteří zdejšího rodáka Václava Drbolu osobně znali a dodnes na něj vzpomínají. Mezi nimi i jeho synovec, 85letý Josef Holacký. „Byl takový zamyšlený. Jako kdyby stále o něčem přemýšlel. Na druhou stranu se dokázal uvolnit, zasmát se,“ vzpomíná na svého strýce. „Taky si pamatuji, že když tady byl, tak se převlékl z kněžského a neštítil se pomoct na poli nebo ve vinohradě. To ho bavilo.“ Poslechněte si reportáž.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Lázních Bělohradě mají nového vedoucího Městského kulturního střediska. Martin Hrabal je ze Slovácka a ke kultuře má od dětství velmi blízko. Jako "správný Moravák" působil ve folklorním souboru, zpíval a tancoval.

Krásy přírody Národního parku Podyjí i meandry řeky Dyje na jižní Moravě můžete obdivovat z rozhledny jménem Rumburak nedaleko hradu Bítova. Vyhlídkovou věž doplňují dvě monumentální sochy krkavců. V hlavní sezóně je rozhledna otevřená denně, mimo sezónu na vyžádání.

Krásy přírody Národního parku Podyjí i meandry řeky Dyje na jižní Moravě můžete obdivovat z rozhledny jménem Rumburak nedaleko hradu Bítova. Vyhlídkovou věž doplňují dvě monumentální sochy krkavců. V hlavní sezóně je rozhledna otevřená denně, mimo sezónu na vyžádání.

Krásy přírody Národního parku Podyjí i meandry řeky Dyje na jižní Moravě můžete obdivovat z rozhledny jménem Rumburak nedaleko hradu Bítova. Vyhlídkovou věž doplňují dvě monumentální sochy krkavců. V hlavní sezóně je rozhledna otevřená denně, mimo sezónu na vyžádání.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krásy přírody Národního parku Podyjí i meandry řeky Dyje na jižní Moravě můžete obdivovat z rozhledny jménem Rumburak nedaleko hradu Bítova. Vyhlídkovou věž doplňují dvě monumentální sochy krkavců. V hlavní sezóně je rozhledna otevřená denně, mimo sezónu na vyžádání.

S botanikem Vlastivědného muzea v Olomouci Františkem Lamlou jsme se tentokrát vypravili do bukových lesů hledat nejen vzácné orchideje.

Není to proto, že by se tam návštěvníci nevešli, ale že je není jak odbavit, třeba na parkovištích. „Rozvoj infrastruktury nešel ruku v ruce se stavbou resortu a turistických atrakcí. Snažíme se to teď dohnat, ale je to daň za to, že jsme v tom tenkrát neuměli chodit,“ přiznává ředitel Destinační společnosti Králický Sněžník Petr Vrzal.

S botanikem Vlastivědného muzea v Olomouci Františkem Lamlou jsme se tentokrát vypravili do bukových lesů hledat nejen vzácné orchideje. Všechny díly podcastu Přímo z místa můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novoměstské závody patří u jezdců mezi nejoblíbenější. Na zajímavé tratě a skvělou diváckou atmosféru se těší i letos.

Jan Moravčík z GentlemanStore.cz popisuje, jak přemýšlí o budování osobního majetku vedle podnikání. V rozhovoru vysvětluje, proč si s partnerem plánují dividendy, jak pracují s rozpočtem firmy a proč část peněz investuje mimo vlastní byznys. Sdílí také svůj pohled na pasivní investování, nemovitosti a rizika přílišné koncentrace majetku. Mluví i o tom, proč je podle něj důležité mít vedle firmy další zdroje jistoty a likvidity. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/investicni-pohled-majitele-gentlemanstore-jan-moravcik-t58015 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Dalimil „Cody“ Toman na své cestě z Mikulčic do Kambodže procestoval patnáct států v duchu „pomalého cestování“, v němž upřednostňuje hloubku prožitku před počtem nasbíraných magnetek. Proč dává přednost autentické přítomnosti před budováním digitální stopy na sociálních sítích? Jak se v jeho životě potkává tuláctví po odlehlých koutech světa s intenzivním působením na rodné jižní Moravě? Jaký má smysl drobná mravenčí práce pro krajinu v kontextu globální klimatické změny? A jak propojovat lidi napříč generacemi a názorovými bublinami? O tom všem v rozhovoru mluvíme.

Na severní Moravě se na jarní procházku můžete vydat třeba ke Kopřivnici. A projít si tamní Lašskou naučnou stezku, na které vás čekají informace nejen o městě a okolní přírodě, ale i o památkách. Malou odbočkou se třeba dostanete ke zřícenině hradu Šostýna, který pochází už z 13. století.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obce na trase se státem jednají, jak co nejvíc omezit dopady na své obyvatele. Správci železnic chtějí začít přestavbou stanice Ostrava-Svinov.

Via Exulantis je trasa, po které kdysi putovali Moravští bratři až do oázy svobody a života podle biblických hodnot, do saského Herrnhutu. Své dojmy z pouti, která vedla přes tři státy, sdílí Petra Krištofová v rozhovoru s Danou Kenningovou.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Kot je že tradicija, na praznični velikonočni ponedeljek prisluhnemo reviji Koroška poje, ki jo pripravlja Krščanska kulturna zveza vse od leta 1972. "Ko glas žensk postane zgodba" je bil naslov tokratnega koncerta, ki je potekal 8. marca. Z njim so se poklonili skladateljicam, pevkam, zborovodkinjam, instrumentalistkam in glasbenim pedagoginjam. Prek videoportretov smo spoznali njihova razmišljanja o vlogi glasbe in ženske, izvedeli več o njihovem poslanstvu ter prisluhnili njihovi ustvarjalnosti. V celovškem Domu glasbe so nastopili moški pevski zbor Foltej Hartman iz Pliberka, mladinski pevski zbor Oisternig iz Zilje, kvartet Ave, vokalna skupina Tambula, skupina Akzent, zasedba Oktakord, Shifting Roots in Lara Rutar ter projektni zbor Mladina poje. Iz Italije, iz Devina, so prvič na koncert Koroška poje prišli Fantje izpod Grmade, komorni zbor Limbar pa iz Moravč. Prisluhnite jim!!Foto(ORF):Zbor Mladina poje navdušil občinstvo na Koroška poje

V oddaji ste lahko slišali drugi del posnetka koncerta Koroška poje 2026, ki je potekal pod naslovom: Ko glas žensk postane zgodba. Koncert že od leta 1972 v Domu glasbe v Celovcu pripravlja Krščanska kulturna zveza. V oddaji smo predvajali zbore: Skupina Akzent, Komorni zbor Limbar, Moravče, Oktakord, Shifting Roots in Projektni zbor Mladina poje. Slišali smo tudi avdioposnetek pesnic, zborovodkinj, pevk, glasbenic o svojih čustvih, motivaciji in podpori, ki jo čutijo. Do posnetka lahko pridete na tej povezavi.

Stěhování depozitáře Horácké galerie v Novém Městě na Moravě potrvá až do června. Do té doby musí kurátoři do nových prostor přestěhovat přes 5000 uměleckých předmětů.

Celkem zasahovalo zhruba 30 profesionálních hasičů, včetně lezců. Pomáhá jim i jednotka dobrovolných hasičů z Nového Města na Moravě a jednotka hasičů z Jaderné elektrárny Dukovany.

Nejen na Moravě se cimbálovkám daří, ale i u nás ve východních Čechách působí Hradecká cimbálová muzika a hraje tu už neuvěřitelných 70 let. K oslavám se chystá velký koncert, na který vás pozveme. Ale probereme i další záležitosti kolem Hradecké cimbálové muziky s uměleckým vedoucím souboru a cimbalistou Pavlem Maťátkem.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jižní část Moravy je v povědomí širší veřejnosti zafixována coby území převážně zemědělské – region, kde se daří nejen běžným agroplodinám, ale též vinohradům dotvářejícím kolorit řady obcí. O to více mohou návštěvníky Slovácka překvapit kyvadlové těžební stroje, které se nachází ve volné krajině. Naleziště ropy nejsou na Moravě sice rozsáhlá, ovšem význam mají třeba už proto, že skýtají surovinu nadprůměrné kvality.

Velké dobrodružství dědečka a jeho psa představuje ve své knižní prvotině hudebík Tomáš Suchý. Inspiroval ho skutečný příběh z povodní v Česku a na Moravě v roce 2002. „Nás osobně postihly také – byť jsme tam zrovna v tu chvíli nebyli – jelikož máme na Berounce chatu pod Týřovem,“ vypráví v pátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus, jak ho napadlo, že svého knižního protagonistu pošle i se zbytkem chaty po řece do Hamburku.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snímek Poberta, celovečerní hraný debut scenáristy a režiséra Ondřeje Hudečka, se odehrává na Moravě v době covidové pandemie. Hlavním hrdinou je Lupyn, který se vrací z vězení. Byl totiž odsouzený za krádeže. „Je to film, který chce diváky bavit, který se nebojí být drzý, a to třeba i v narážkách na konkrétní situaci, kterou jsme za covidových lockdownů zažili, a jací ministři k nám mluvili z televize,“ přibližuje filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký.

V Novém Městě na Moravě se stále lyžuje, někteří ale kvůli jarním teplotám už lyže vyměnili za kolo.

Přišli na to brněnští vědci. - Dva měsíce u ledu téměř bez lidí tráví Marek Brož na České arktické výzkumné stanici. Jak se takové centrum pro výzkum obstarává? - Optické klamy pomáhají vědcům zjistit, jak různí lidé vidí svět svým zrakem. Jak se to dá využít při zkoumání mozku a vědomí? - A čeští vědci se podílejí na objasnění původu svědivé vyrážky, která je odolná vůči běžné léčbě. Teď se šíří Iránem. Jak chtějí odborníci zamezit tomu, aby se dostala i na starý kontinet? Moderuje Štěpánka Martanová.

Naše pozvání přijala Petra Švábiková. Petra se stala kosmetičkou až po třicítce. Na vesnici na Moravě si otevřela vlastní salon, nadchla se pro aromaterapii a postupně zjistila, že na trhu chybí produkty, které by odpovídaly jejím nárokům i potřebám klientek. A tak – dílem náhody i dotací – vznikla značka přírodní kosmetiky Maat. Je to příběh o vlastním tempu i odvaze začít později, než se „má". Petra ukazuje, že podnikání není sprint na čas – a že některé nápady potřebují uzrát. Inspirujte se!   Partnery podcastu jsou: SmartEmailing – Profesionální platforma pro váš e-mail marketing. Czech On-line Expo – Největší akce v českém a slovenském digitálu a e-commerce: Veletrh. Konference. Festival. 

Život mu změnila jedna snídaně v Alcronu. Do nemocnice nastupoval během druhé covidové vlny, předtím ještě jako student založil firmu na výuku první pomoci, se kterou školí lidi po celém Česku. Hostem dalšího dílu Forbes podcastu byl Jan Richter, internista a autor knihy Lékař na příjmu. Na příjmu je pořád. Díky tomu, že je čtvrtou generací lékařů v rodině, to bere jako samozřejmost. Pátým rokem působí na interně v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří, nejstarší souvisle fungující nemocnici na Moravě a po pražské Nemocnici Na Františku druhé nejstarší v tuzemsku. Když několik let pracoval pro farmaceutické firmy, stal se černou ovcí rodiny, vypráví s úsměvem. Na internu nastupoval v době covidové pandemie, kdy zdravotníci trávili v práci i tři sta hodin za měsíc. „Bylo to těžké, ale byla to ta nejlepší škola, jakou jsem mohl dostat,“ vzpomíná Jan Richter, který začal svou cestu mladého lékaře a konkrétní situace z urgentního příjmu sdílet s komunitou na sociální síti LinkedIn. Kdo lékaře učí citlivě oznamovat nemocným život zkracující diagnózu? Proč je na urgentu nejvíc pacientů na podzim a v zimě? Jaké hlavní chyby děláme při resuscitaci? A má v první pomoci roli spínací špendlík? Poslechněte si celý rozhovor s Janem Richterem.

Život mu změnila jedna snídaně v Alcronu. Do nemocnice nastupoval během druhé covidové vlny, předtím ještě jako student založil firmu na výuku první pomoci, se kterou školí lidi po celém Česku. Hostem dalšího dílu Forbes podcastu byl Jan Richter, internista a autor knihy Lékař na příjmu. Na příjmu je pořád. Díky tomu, že je čtvrtou generací lékařů v rodině, to bere jako samozřejmost. Pátým rokem působí na interně v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří, nejstarší souvisle fungující nemocnici na Moravě a po pražské Nemocnici Na Františku druhé nejstarší v tuzemsku. Když několik let pracoval pro farmaceutické firmy, stal se černou ovcí rodiny, vypráví s úsměvem. Na internu nastupoval v době covidové pandemie, kdy zdravotníci trávili v práci i tři sta hodin za měsíc. „Bylo to těžké, ale byla to ta nejlepší škola, jakou jsem mohl dostat,“ vzpomíná Jan Richter, který začal svou cestu mladého lékaře a konkrétní situace z urgentního příjmu sdílet s komunitou na sociální síti LinkedIn. Kdo lékaře učí citlivě oznamovat nemocným život zkracující diagnózu? Proč je na urgentu nejvíc pacientů na podzim a v zimě? Jaké hlavní chyby děláme při resuscitaci? A má v první pomoci roli spínací špendlík? Poslechněte si celý rozhovor s Janem Richterem.

Sladký, voňavý, zdravý. To a mnohem víc bychom mohli říct o medu. O Vánocích ho najdeme v pernících, medovnících, ale i v čaji, kterým se ohříváme po zimní procházce. Včelaři ve Velké Bíteši si na předvánoční výstavě pochutnávali i na medovém pivu.

Sladký, voňavý, zdravý. To a mnohem víc bychom mohli říct o medu. O Vánocích ho najdeme v pernících, medovnících, ale i v čaji, kterým se ohříváme po zimní procházce. Včelaři ve Velké Bíteši si na předvánoční výstavě pochutnávali i na medovém pivu.

Sladký, voňavý, zdravý. To a mnohem víc bychom mohli říct o medu. O Vánocích ho najdeme v pernících, medovnících, ale i v čaji, kterým se ohříváme po zimní procházce. Včelaři ve Velké Bíteši si na předvánoční výstavě pochutnávali i na medovém pivu.

Mimořádnou sbírku jukeboxů a také pinballových hracích stolů najdete na hraničním přechodu Hatě na Znojemsku na jižní Moravě. Expozice Terra Technica nabízí rozsáhlou kolekci jukeboxů od prvních modelů až po ty současné. Patří mezi ně i mimořádně vzácné kusy, kterých se na světě dochovalo jen několik. Všechny přístroje jsou plně funkční, některé si návštěvníci mohou sami vyzkoušet.

Mimořádnou sbírku jukeboxů a také pinballových hracích stolů najdete na hraničním přechodu Hatě na Znojemsku na jižní Moravě. Expozice Terra Technica nabízí rozsáhlou kolekci jukeboxů od prvních modelů až po ty současné. Patří mezi ně i mimořádně vzácné kusy, kterých se na světě dochovalo jen několik. Všechny přístroje jsou plně funkční, některé si návštěvníci mohou sami vyzkoušet.

„V poslední době je velký problém se smrkovým chvojím, protože smrky byli napadené kůrovcem a lesy se vysazují nové,“ říká vedoucí pohřební služby v Přerově.

Na přelomu 40. a 50. let se na Moravě zrodila ilegální odbojová skupina Světlana. Její členové – bývalí partyzáni, vojáci i civilisté – odmítli mlčky přihlížet nastupujícímu totalitnímu režimu. Věřili, že boj za svobodu neskončil porážkou nacismu. Čelili však promyšlené infiltrační akci StB, která skončila zatýkáním, brutálními výslechy a popravami. Tragický příběh odbojové organizace Světlana a osudy jejích členů rozplétají novinářka Lucie Korcová a dokumentarista Adam Drda.

Návrat vlků do volné přírody na Moravě a ve Slezsku byl provázen značnou publicitou. Kromě vědeckých a populárně naučných prací se však objevily také mnohé zkreslené a nepravdivé informace, které vyvolávaly obavy turistů i běžných návštěvníků naší krajiny. Jak je to tedy s návratem vlků doopravdy právě v Olomouckém kraji?

Propojili chemické analýzy a programátorské znalosti a vymysleli způsob, jak rychle identifikovat neznámé látky. - Se závratěmi a poruchami rovnováhy se potýká podle lékařů až 15 procent populace ročně. Obtíže přitom narůstají s věkem. Jak je léčit? - Jak umělá inteligence ovlivňuje soudy? Co AI znamená ve světě práva? - V Hranicích na Moravě loňská podzimní povodeň otestovala nová protipovodňová opatření. Jak zafungovala a může se město připravit ještě na větší vodu?

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

Případem červené Tesly za skoro dva miliony korun pro ředitele městské společnosti v Hranicích na Moravě se zabývá nová epizoda podcastu Ve stínu. Hranice se staly ukázkou toho, jak se nechávají v Česku odtékat veřejné finance.Když Jakubovi Horákovi, řediteli městské společnosti Ekoltes, schválilo představenstvo loni na jaře nové firemní auto, nejspíš mu nedošlo, že kvůli tomu přijde o lukrativní funkci.Ani představenstvo se nepozastavilo nad tím, že červená Tesla Model X za 1,7 milionů korun pro ředitele městského podniku, který má na maloměstě tržby 150 milionů korun, není standardním firemním benefitem.Stejně tak nikoho ve vedení firmy neudivilo, proč má ekonomka Ekoltestu jezdit ve firemním BMW i3 za 800 tisíc?Debaty o tom, jestli takto se má nakládat s veřejnými penězi a jestli se v Ekoltestu nemanipuluje s veřejnou zakázkou, měly teprve vypuknout. I o tom je dnešní epizoda podcastu Ve stínu.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

5. díl pro sezónu 2025/2026

Chaque samedi, découvrez une compilation thématisée des meilleurs chroniques de Philippe Caverivière ! Dans ce best of, l'humoriste fait face à Dominique Trinquand, Joshua Zarka ou encore Raphaël Morav ! Distribué par Audiomeans. Visitez audiomeans.fr/politique-de-confidentialite pour plus d'informations.