Podcasts about podcasty

V Dubaji tento týden začala největší klimatická konference roku COP28. Ředitel instituce Fakta o klimatu mi v dnešním rozhovoru Stopáže vysvětluje jak takový kolos funguje, čeho chce dosáhnout a proč je důležité mluvit s ropnými producenty. Ondráš Přibyla na exTwitteruFakta o klimatuCOP28

Horúčka, triaška, žltačka… Nenápadná brušná príhoda. Ultrazvuk je video, CT je fotka. Urgent nedáva predĺženú záruku, nezaručuje nesmrteľnosť. Z porážky pankreatitída. NEXT? LESK A BIEDA VIANOČNÝCH TRHOV  https://open.spotify.com/episode/3iqxyBg6Dw8lA9Vm3bf9bt?si=6ko5wQ-cQayqrgjeyxzhqA   Nedopusťme, aby nám svet niekam unikol  http://digitalnaocista.sk  Podcasty by ZAPO môžeš počúvať už aj na Youtube a nezabudni nám dať odber  https://www.youtube.com/@ZAPOTV   Najväčšia podcastová show v histórií ZAPO: Vražedné psyché a Choď do... NAŽIVO! V najmodernejšom klube na Slovensku, Ministry Of Fun v Banskej Bystrici, 13. decembra o 19:00. Vstupenky iba na  www.zapotour.sk  Produkcia @doktormafilipaofficial by ZAPO @zapoofficial 

V pondělí vláda zopakovala, že se všichni musíme uskromnit a utáhnout si opasky a šetřit se bude všude. V úterý došla pracovní komise ministra zemědělství k závěru, že víc zdanit alkohol ve víně není třeba.Respektive: vláda na něj v dohledné době nezavede spotřební daň jako u ostatního alkoholu. A ponechá se pouze klasické DPH - které se za víno platí ve stejné výši jako za kojeneckou vodu.„Vláda jako by úplně zapomněla na sílu symbolů v politice. Ze spotřební daně na tiché víno se stal přesně takový symbol, který lidé budou vytahovat kdykoli vláda začne tvrdit, že je potřeba někde ušetřit,“ říká Lucie Stuchlíková.Závěry pracovní skupiny jsou jako z učebnice „Jak odložit nepopulární rozhodnutí“ - musí se udělat další analýza, musíme sladit čísla, musíme na to jít komplexně, budeme ještě jednat. V překladu - zatímco jinde jsme škrtali a zdražovali hned, tady s ničím nepočítejte, ideálně až do voleb.„Říkám si, co je za tím, vždyť přece jedna malá lokální lobby nemůže mít takovou sílu. Myslím, že za tím bude celospolečenská shoda, ze my Češi proste chceme mít veškerý alkohol levný a dostupný - není náhoda, ze jsme největší pijáci v Evropě,“ dodává Václav Dolejší.Potřebujeme spíš školní kuchařky, nebo levný alkohol? Je návrh vinařů na zavedení minimální ceny jen klička, jak se vyhnout zdanění? A existuje alkohol a „alkohol“? Poslechněte si aktuální Reaktor!----- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Nespokojenost veřejnosti s vládou Petr Fialy je značná. V pondělí proběhly stávky a demonstrace, na kterých se sešla opravdu různorodá směsice protestujících - od naštvaných voličů opozice po zklamané podporovatele koalice.Lékaři, jimž vadí přesčasy v nemocnicích. Učitelé, kterým se nelíbí škrtání proplácených hodin a bídné platy nepedagogického personálu škol. Ale třeba také zaměstnanci úspěšných průmyslových podniků s provokativními hesly na transparentech: „Dělník hubou v zemi ryje, Fiala si v žitě žije“. Každé skupině vadí něco jiného, společným jmenovatelem je ale nedůvěra ve Fialův kabinet.Autoři podcastu Vlevo dole, političtí reportéři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková navzdory listopadovému chladu vyrazili s mikrofonem přímo mezi demonstranty. Ti se nakonec rozhádali i mezi sebou. Spolek Učitelská platforma se ostře vymezil proti akci odborů v Praze, která podle něj záměr školské stávky zneužila a spojila s lidmi, kteří jsou pro demokracii ohrožením.„Vláda si samozřejmě může říct - a pravděpodobně si to taky řekne - že lidí protestovalo jen málo, že tomu nerozumí a že vláda to dělá vlastně dobře. Ale tenhle přístup se jí vymstí. Protože je úkolm vlády lidem vysvětlovat svoje kroky a mluvit s nimi. Ne jim arogantně něco vzkazovat,“ tvrdí Lucie Stuchlíková.Protivládní protesty ukázaly známý paradox: ačkoliv téměř 90 procent veřejnosti v průzkumech veřejného mínění souhlasí s tím, že stát by měl šetřit, zároveň nikdo nechce, aby se úspory dotkly jeho peněženky. A drahota vadí všem.„Myslím si, že současná napjatá atmosféra ve společnosti je dána i tím, že neexistují dobré zprávy. Už čtyři roky krize střídá krizi, zlepšení v nedohlednu. Covid, válka na Ukrajině, zadlužené veřejné finance, rekordní inflace, naposledy skokový růst cen elektřiny… Každého napadne: co proboha přijde dál? Lidé jsou ze špatných zpráv už unaveni - a vláda ještě ke všemu postrádá empatii,“ komentuje Václav Dolejší.Co všechno si reportéři oblékli, aby na demonstraci v centru Prahy nezmrzli? A kam se zbaběle ukryli, když už v rukou neudrželi ani mikrofon? A máte selfíčko s Josefem Středulou? Poslechněte si další reportáží speciál Vlevo dole!----- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

V této dvojepizodě jsem si připravil několik dvojsmylných vět, které jsou často velmi vtipné a někdy mají i sexuální podtext. Chtěl jsem vám tím ukázat jak zajímavá čeština někdy může být.  Video z této epizody bude k dispozici po publikování části 2 někdy příští týden.   ________________________________________________________________________ Chceš kurz zdarma? Tady je: Kurz zdarma  _________________________________________________________________________ Chceš se zúčastnit netradičního kurzu české KONVERZACE se Zdeňkem? Máš šanci. Plánuju další kolo v říjnu nebo v listopadu a bude pouze 8 volných míst.

V OpenAI, největší organizaci na vývoj umělé inteligence, už týden vře vnitřní boj o její budoucnost a směřování. Zastánci efektivního altruismu se neúspěšně pokusili odvolat šéfa Sama Altmana. Společně s Davidem Tvrdoněm a Ondřejem Podstupkou z podcastu KLIK popisujeme celou kauzu, a spekulujeme o co v ní mohlo jít.

Pred zápasom nevieme aká bude zostava. Keby nebolo Hamšíka, Calzona by tu nebol. Kuco: "Bolo to ťažké, neboli hráči zvyknutí na takúto drezúru." Monika Jurigová: "S Ronaldom som fotku nechcela, ale s vami sa odfotím." vraví mediálna manažérka reprezentácie. "Keď potrebujem niečo od mužstva, zavolám si 4 najväčšie autority." NEXT? Harry, zhoď tú gumu! https://open.spotify.com/episode/4Ku5lkdoquQRTpN7XL7GWj?si=DRoXuxD9RDqWzrd0CAtOxA   Automat - komplexné poistenie auta od poisťovne Kooperativa  https://kooperativa.sk/poistenie/auto/automat  VRAŽEDNÉ PSYCHÉ a CHOĎ DO... naživo! V najmodernejšom klube na Slovensku, Ministry Of Fun v Banskej Bystrici, 13. decembra o 19:00. Vstupenky iba na  www.zapotour.sk  Podcasty by ZAPO môžeš počúvať už aj na Youtube a nezabudni nám dať odber  https://www.youtube.com/@ZAPOTV   Produkcia by ZAPO @zapoofficial 

„Když vám někdo řekne, že bude krize, a vy se podle toho začnete chovat, tak ta krize přijde,“ říká šéf Deloitte Miroslav Svoboda s tím, že tuzemské firmy se teď přesně tak chovají, i když by mnohdy  nemusely.Už dnes večer vyhlásí společnost Deloitte tradiční žebříček nejrychleji rostoucích firem střední a východní Evropy. Poslední dva roky mu dominují Češi, a jak se zdá, z výsluní se tuzemské startupy a technologické firmy nestáhly ani tentokrát.„Stále platí ty zásadní trendy. Například že zhruba třetina firem ze středoevropského žebříčku je z České republiky a stále se disproporčně lépe prosazují i z hlediska celkového pořadí,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys šéf tuzemské pobočky poradenské firmy Deloitte Miroslav Svoboda, podle kterého je zde prostor pro růst nově vznikajících firem i v době, kdy Evropu trápí inflace, drahé energie, drahé peníze a válka. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Za levnějším máslem jsou Češi schopní cestovat i desítky kilometrů. Z banky do banky však kvůli úspoře na úrocích necestují. Bojíme se a jsme konzervativní, u mladé generace to bude jinak, věří ekonomka Jana Matesová.Vysoká inflace s sebou přinesla vyšší úrokové sazby, které se pozitivně propsaly i do vkladů českých střadatelů. Na změně trendu však mohli Češi vydělat mnohem víc, kdyby nebyli tak věrní svým bankám.Rozdíly v úročení mezi konty bank jsou totiž zásadní. „Konkurence na trhu je tu dobrá, ale kdyby se lidé nebáli měnit banky, byla by tu ještě větší,“ říká v podcastu Ve vatě ekonomka Jana Matesová.Takhle mezi sebou na bankovním trhu, kde mají hlavní slovo tři bankovní obři Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka, soutěží hlavně „mladé dravé štiky“.Pár příkladů. Nový účet od Trinity Bank nabízí úrok 6,28 procenta ročně, slovenská VÚB inzeruje pro český trh spořicí účet s 6,15 procenta a Max banka nabízí 6,01 procenta. Přes šest procent drží „na spořáku“ i UniCredit Bank a Komerční banka. Naopak Česká spořitelna má pro klienty, kteří v bance neinvestují, úrok pouze čtyři procenta.Ekonomka Jana Matesová však upozorňuje, že jen podle vysokého úroku by se klient rozhodovat neměl. Zvláště u menších bank je důležité sledovat i další okolnosti, třeba jejich majetkovou strukturu.Pozor na to, kdo vaši banku vlastníTrinity bank je bývalá kampelička Moravský Peněžní Ústav. Zdědila kolem 9000 bývalých družstevníků, nyní akcionářů. Zhruba ze 30 procent ji ovládá zlínský podnikatel Radomír Lapčík, který se netají tím, že by chtěl banku pro sebe.„Můžeme čekat významné vlastnické změny v průběhu příštích let. Střadatel se musí zajímat o to, jaká je stabilita té banky,“ říká Matesová.Max Banka vznikla z bývalé ruské Expobank. Příští rok se patrně spojí s dalším hráčem na bankovním trhu, s Creditas. „Tam je potřeba hledět na to, abyste neměli 250 tisíc úspor u Max Banky a 250 000 u Creditas na výhodných spořicích účtech. Protože jakmile se banky spojí, nemusíte už plnit podmínky pro výhodné úročení,“ varuje Matesová.VÚB je velká slovenská banka s dlouhou historií. Ovšem slovenský domicil banky s sebou nese komplikace. „Výhodné je, že se vám úrok připisuje každý den. To je velmi neobvyklé. Většinou se připisuje jednou za měsíc. Nicméně jako zahraniční banka vám z výnosu nestrhává daně běžnou srážkovou daní, jako to dělají české banky, ale musíte na ně odevzdat daňové přiznání,“ upozorňuje ekonomka.Proč český klient nestřídá banky?Český klient není zvyklý přecházet z ústavu do ústavu, podle toho, kde zrovna nabízejí lepší úrok. Je konzervativní a nedůvěřivý.„To se nese jako historická zkušenost té doby, kdy na celém českém trhu byla jedna státní banka československá, která plnila roli i komerční banky pro podniky a spořitelny. Lidé měli vkladní knížky na celý život a ani nebylo kam přejít,“ zdůvodňuje českou stabilitu Jana Matesová.Řada klientů si navíc pamatuje krachy bank z 90. let. „Přenáší se tam i zkušenost z devadesátých let, kdy byl trh velmi nestabilní. Starší a střední generaci tak stačí, když mají stabilní banku, která je nikdy dramaticky nezklamala. I když je ani nikdy dramaticky nenadchla.“S nástupem mladší generace se však podle Matesové postoj změní. „Myslím, že budou ochotní přecházet s penězi z banky do banky podle toho, kde to bude výhodné, a více si také budou své peníze spravovat. Většina z nich už tuší, že se musí zajistit na důchod.“Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Stále z více stran slyšíme, že se Česká republika zastavila na místě. Zejména český průmysl a podnikatelé začali volat po restartu země, odbory za týden chystají další protivládní stávku. Ujíždí nám vlak, nebo už ujel?Hostem Ptám se já 17. listopadu na Korzo Národní byl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.Česká ekonomika se stále - jako jediná v Evropské unii - nedokázala vrátit do předpandemické kondice. I proto nás nedávno německý deník Die Welt označil jako „skutečně nemocného muže Evropy“. Český hospodářský model je podle listu zastaralý a země je lapena v průměrnosti. Na to, že na jiné evropské státy začínáme výrazně ztrácet, se letos pokusili upozornit vládu také zástupci firem i zaměstnanců a vyzvali kabinet k okamžitému jednání.Podle šéfa Hosporářské komory Zdeňka Zajíčka je situace opravdu vážná, ještě ale máme šanci s tím něco udělat: „Dokázali jsme to v devadesátých letech, kdy jsme byli po listopadu 1989 premianti Evropy. Přišla generace podnikatelů, byznysmanů, ale i osobností společenského života, kteří měli představu, kam jít, vložili do toho obrovskou energii. My jsme z toho těch 30 let žili a teď se to vyčerpalo. Proto je potřeba si znovu říct, pojďme znovu to nakopnout, pojďme dál.“Podle ekonomů Mezinárodního měnového fondu (MMF) se Česko na předcovidovou úroveň letos už nedostane. Odborníci zemi navíc předpovídají slabý hospodářský růst i v příštím roce. Že půjde o rok těžkých výzev hlásá ostatně i průmysl, který se několik měsíců v řadě potýká s propadem a od ledna ho navíc čeká skokové zdražení energií.Zaslouží si Česko opravdu tak špatné hodnocení? Proč se o problémech tuzemské ekonomiky začalo intenzivně mluvit až v poslední době? A jaký na ně má Hospodářská komora recept?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Loni Češi zažili největší propad reálných mezd v historii. Podle Kariny Kubelkové z rady České národní banky je sice obrat už „za rohem“, ale v lednu ještě může přijít cenový šok.Inflační vlna, která se prohnala Českem, vyústila v největší zchudnutí obyvatel v novodobé historii země. To už by podle Kariny Kubelkové z bankovní rady České národní banky mělo být za námi.„Lidé pocítí změnu na svých účtech, v každodenním životě. Už v prvním čtvrtletí až pololetí inflace velmi rychle klesne a mzdový růst bude samozřejmě nad tou inflací,“ říká radní pro pořad Agenda SZ Byznys. V lednu ale podle ní ještě může přijít cenový šok.Mzdy v Česku sice pořád rostou, jen si za ně kvůli vysoké inflaci můžeme koupit méně. Reálné mzdy (tedy ne samotné množství peněz, ale skutečná hodnota peněz, pozn. red.) klesaly dokonce sedm čtvrtletí v řadě za sebou. Vrátily se dokonce o pět let zpátky, na úroveň roku 2018. Teď se má situace ale konečně otočit. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Švejkovská lidová moudrost „pokud vláda zdraží pivo, padne“ už dávno neplatí. Kabinet Petra Fialy fatálně ohrožuje skokové zdražení něčeho úplně jiného - elektřiny. Regulovaná složka její ceny (asi polovina z celkové částky) pro domácnosti vyskočí proti letošnímu roku o 70 procent a pro největší firmy až o 200 procent.„Vláda si proti sobě poštvala rozčílené vlastní voliče a podporovatele z řad podnikatelů. Asi je zaskočily dva momenty. Nejprve premiérovo zlehčování, že to tak dramatické nebude. A následně krčení rameny, že s rozhodnutím nezávislého regulačního úřadu nic moc dělat nemůže,“ komentuje Lucie Stuchlíková.Podle reportérské dvojice by se Fialův kabinet měl pokusit domluvit s hlavními hráči na energetickém trhu a rozložit skokové zdražení do více let. Zároveň se domnívají, že asi není náhoda, když Česko má v regionu nejdražší nejen elektřinu, ale třeba i bydlení, potraviny anebo v minulosti mobilní datové služby.„Stali jsme se docela drahou zemí, i když platová úroveň tomu neodpovídá. Evidentně u nás v mnoha oborech moc nefunguje trh a konkurence, přesněji řečeno úřady, které to mají hlídat,“ vysvětluje Václav Dolejší.Jak šetří elektřinou Vlevo dole? Myjí se energobaroni každý den? A sebrali byste bagetu ze země? Poslechněte si elektrifikující aktuální epizodu Vlevo dole!----- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Propad poptávky o padesát procent a výroba, která větší část roku stojí. Situace na trhu zdiva je nejhorší v novodobé historii, tvrdí jeden z největších výrobců cihel v zemi Jan Smola, ředitel firmy Heluz.Stavební firmy bijí na poplach. Situace je prý nejhorší v novodobé historii a výrobci mluví o propadu 50 procent.Společnost Heluz, která vyrábí především cihly, už dva ze svých závodů v říjnu odstavila. Teď se chystá i na odstávku třetího a čtvrtý závod zůstává s otazníkem – záležet bude na vývoji poptávky na trhu.Situace je o to vážnější, že závody v tomto roce nestojí poprvé. „Letos je to už druhá odstávka. Prakticky celé jaro stály všechny provozy,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda SZ Byznys Jan Smola, ředitel firmy Heluz s tím, že za letošní rok jsou tak odstávky delší, než čas, kdy se vyrábělo. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Česká vlajka mezi účastníky fotbalového Eura opět scházet nebude. Ale ačkoli s týmem k postupu dokráčel, na samotném turnaji už ho Jaroslav Šilhavý nepovede, a to z vlastního rozhodnutí. ###Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?2:00 Klopýtavá výhra ve Varšavě10:00 Reprezentační pitka v Belmondu20:00 Budoucnost české reprezentace 28:00 Šilhavého nejlepší a nejslabší momenty45:00 Neodpískaná penalta Itálie49:00 Sankce v Premier League58:00 Sázkařské okénko###Remíza ve Varšavě a olomoucká výhra 3:0 nad Moldavskem rozhodly o tom, že šňůra pravidelných účastí českého týmu na Euru, započatá v roce 1996, nebude přetržena ani za rok v Německu.V kvalifikaci se ovšem tentokrát nashromáždilo tolik problematických jevů, že další působení trenéra Jaroslava Šilhavého u týmu bylo otazníkem, nad kterým se vedení asociace chtělo zamýšlet prakticky okamžitě, den po posledním utkání.Jaroslav Šilhavý tomu ale předešel, vzal osud do vlastních rukou a bezprostředně po úspěšném završení kvalifikace veřejnosti oznámil, že u týmu končí. Rozloučil se důstojně, načasování ve chvíli silné pozitivní emoce z naplnění postupového cíle bylo ideální. Šilhavý díky tomu odešel se vztyčenou hlavou - a to je dobře, shodují se pocasteři.Nosiči vody připomínají Šilhavého nejslavnější okamžiky u národního týmu, například kvalifikační výhru nad Anglií nebo postup do čtvrtfinále Eura přes Nizozemsko.„Postup na Euro je úspěch. Ale sám o sobě by ke spokojenosti stačit neměl. Český tým začal ztrácet konkurenceschopnost. Jeho herní projev je velmi nepřesvědčivý, bázlivý. Obávám se, že trenér už týmu neměl co nového dát, ten vztah se vyčerpal, vývoj ustrnul, nastala stagnace,“ míní fotbalový novinář Luděk Mádl.Není divu, že se uvnitř reprezentace začaly na mnoha úrovních vytvářet třecí plochy, tým a především trenér se často stávali terčem kritiky. A vrcholem vnitřní destrukce pak byla sobotní„kalba“ trojice reprezentantů Brabec-Kuchta-Coufal v olomoucké diskotéce Belmondo. Nosiči vody debatují o tomto úletu i jeho následcích. Probírají samozřejmě i varianty, ze kterých by mohl vzejít Šilhavého nástupce.A okomentují například i náležitě neodpískanou penaltu, která přibrzdila Ukrajinu, ale posunula na Euro Italy. Důkladně se pak věnují odpočtu bodů, jehož se v tabulce Premier League dočkal tým Evertonu. A potažmo také nepřehlédnutelným hrozbám, které z finančních předpisů můžou časem „vyskočit“ i na Chelsea nebo Manchester City.Poslechněte si celou epizodu fotbalového podcastu Seznam Zpráv!Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Česko není úplný skanzen a růst se zase rozjede, říká jeden z nejbohatších Čechů Dalibor Dědek. Musíme vybudovat víc českých značek a nepustit je z rukou. Peníze ať půjčí nová národní banka, navrhuje finančník Pavel Řehák.„Dneska řada úspěšných startupů rozjede firmu, ta má velmi značnou dynamiku, ale majitelé sní o tom, že ji prodají velkému zahraničnímu investorovi. A mají pocit, že stráví zbytek života na Bahamách, to je špatně. Je potřeba vytvářet české stříbro, je potřeba tvořit ty Bosche a Siemense v České republice,“ přeje si Dědek, který přes nabídky na prodej svého Jablotronu nikdy nekývl.„Jako když v zoologické zahradě otevřeli mříže,“ přirovnává příchod svobody v listopadu 1989 byznysmen Dalibor Dědek. „My jsme žili v režimu, kde nás někdo krmil, ale nemohli jsme ven, páchlo to tam. Když se najednou ty mříže otevřely, byl to ohromný přerod.“Otevření mříží využili naplno jak zakladatel společnosti Jablotron Dalibor Dědek, tak Pavel Řehák, majitel pojišťovny Direct, kteří byli hosty „sametového“ vysílání podcastu Ve vatě. Dědek založil Jablotron už v roce 1990, Řehák začal v pojišťovnictví podnikat až před 10 lety. A oba se ve svých oborech stali špičkou.Češi mají limity zbytečně nízkoPřes skepsi, která v posledních měsících kolem tuzemského ekonomického vývoje panuje, je Česko podle obou byznysmenů v řadě věcí na vysoké úrovni. „Česko je špičkou ve vynalézavosti. Má neuvěřitelně silnou mladou generaci. Přibývá lidí, kteří dokážou přijít s inovacemi, kteří dokážou vymyslet, jak překonávat problémy, anebo je vtipně obejít. Máme to v genech,“ říká Dědek.V rozletu talentům ale podle obou podnikatelů brání české nastavení mysli. „Naše vlastní mysl je nám často překážkou k tomu, abychom udělali něco výjimečného. Lidi jako Dalibor Dědek nebo Tomáš Baťa tyhle limity neměli,“ má za to Pavel Řehák. „Má cenu podněcovat šikovné lidi, aby neměli strach, aby na sebe brali riziko, aby posouvali hranice toho, co je normální, aby se nebáli vystrčit nos z České republiky. Potenciálu je tady plno,“ myslí si Dědek.Rozjedou firmu a prodají ji. To je špatněJedna věc je ale firmu rozjet a druhá udržet ji v českých rukou. „Dneska řada úspěšných startupů rozjede firmu, ta má velmi značnou dynamiku, ale majitelé sní o tom, že ji prodají velkému zahraničnímu investorovi. A mají pocit, že stráví zbytek života na Bahamách, to je špatně. Je potřeba vytvářet české stříbro, je potřeba tvořit ty Bosche a Siemense v České republice,“ přeje si Dědek, který přes nabídky na prodej svého Jablotronu nikdy nekývl.Podle Pavla Řeháka stojí cesta za lepším Českem na dvou základních stavebních kamenech. Těmi jsou jasné zákony a efektivní státní správa. Na její limity sám Řehák narazil během pandemie, kdy se jako „ten, který přišel, když jiní nepřišli“, nebo „muž s matematickým modelem“ snažil politiky varovat před přicházejícím úderem epidemie covidu.Na těchto základních kamenech leží tři priority. Podle Řeháka jimi jsou moderní vzdělávání, bezpečnost a transformace ekonomiky. A to vše zastřešují vize a odvaha. „Nepotřebujeme, aby stát ty priority realizoval, ale aby si vytknul priority, ve kterých vytvoří podmínky pro to, aby tvůrčí lidé mohli realizovat svoje projekty,“ popisuje Pavel Řehák. Ať už chtějí Češi chrlit do světa nanovlákna, nebo elektrobaterie.Evropu čeká v příštích dekádách také přechod na nízkoemisní ekonomiku a to bude zásadní pro průmysl. „My jsme průmyslová země, která je bohužel jedním z největších znečišťovatelů na hlavu, větší než Čína, větší než Amerika. Takže to pro nás bude velká výzva, ale zároveň obrovská příležitost,“ podotýká Řehák.Vznikne v Česku národní rozvojová banka?Přechod z fosilních na čistější paliva bude ale stát české firmy hodně peněz. A budou řešit, jak investice zafinancovat. „V tranzici ekonomiky bude důležité, aby banky ve spolupráci s vládou, teď se diskutuje o Národní rozvojové bance, zvládly tranzici ‚odfinancovat‘. Když se Národní rozvojová banka rozběhne a bude zaměřená na nové mladé projekty, a ne na dinosaury a giganty, tak to může pomoct,“ míní finančník Řehák.Ostatně jednou z překážek, které brání tomu, aby v Česku vznikaly globální firmy, je podle Pavla Řeháka náš malý kapitálový trh. „Kdo přemýšlí na evropské nebo globální úrovni, hledá kapitál v zahraničí,“ myslí si Řehák.Klíčovou prioritou pro lepší budoucnost naší země jsou taky moderní školy, jak se oba shodují. „Musíme chrlit vzdělané lidi, to je základní postulát úspěšné ekonomiky. Dnešní generace má trošku pocit, že vzdělání dětí řeší škola. Ale mně dal nejvíc do života můj táta, který mě naučil si poradit v řadě situací,“ vzpomíná Dědek.Jednoduché zákony a  akceschopná státní správa jsou základem pro každý byznys. „Potřebujeme jednoduchou legislativu a efektivní státní správu, která nebude klást překážky tomu, abychom se mohli rozletět. Protože my jsme relativně malá a otevřená ekonomika a když tady někdo ‚chytne lauf‘ a jeho projekt běží, tak potřebuje mít možnost rychle exportovat, dostat se na zahraniční trhy, aby mohl hrát globální roli,“ uvedl majitel Jablotronu.Může Česko ekonomicky vystřelit obnova Ukrajiny? Co Dědka a Řeháka motivuje chodit do práce, i když mají dávno „vyděláno“? Podívejte se na celý záznam debaty speciálu podcastu Ve vatě z Korza Národní nahoře v článku.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Podle nejnovějšího průzkumu České školní inspekce v testech z moderních dějin uspěla jen necelá polovina studentů prvních ročníků středních škol. O soudobém dění se totiž učí málo nebo vůbec. Co s tím mohou učitelé dělat?Hostem speciálního natáčení Ptám se já 17. listopadu na Korzo Národní byl Roman Göttlicher, učitel ze Střední průmyslové školy, obchodní akademie a jazykové školy ve Frýdku-Místku a letošní vítěz mezinárodní soutěže Global Teacher Prize pro nejinspirativnější učitele.Podle nedávného zjištění České školní inspekce (ČŠI) se v českých školách neučí moderní dějiny dostatečně. Asi 70 procent dětí uvedlo, že jim dějepis pomáhá porozumět dění ve světě. Chtěly by proto na studium více času. O nejnovějších dějinách a soudobých problémech přitom neučí až dvě třetiny pedagogů.Zlepšit to doteď pomáhal třeba projekt Dějepis+ zaštítěný odborníky z Ústavu pro studium totalitních režimů a Národního pedagogického institutu. Ten ale letos končí.„Každá doba měla, má, bude mít své výzvy. A o to je důležitější, abychom jako učitelé měli kvalitní podporu, abychom se síťovali, abychom vytvářeli nějaké profesní učící se komunity. Protože já potřebuju podporu, potřebuju inspiraci, potřebuju sdílení a s tímhle tím jde všechno snadněji,“ komentoval situaci ve školství Roman Göttlicher.Školní inspekce na tristní stav výuky soudobých dějin upozornila v době, kdy české školy čeká v důsledku plánovaných škrtů mimo jiné i omezení počtu vyučovaných hodin. Ministerstvo školství totiž plánuje snížit strop odučených hodin, které bude ředitelům proplácet. V praxi by to mohlo znamenat méně seminářů, dělených hodin, výuky druhých cizích jazyků nebo méně času pro nadané studenty. Případně méně času na přípravu na přijímačky a maturity.Jak vlastně dnes nejlépe učit o našich dějinách? Co z historie dnešní děti zajímá? A je na tom naše školství opravdu tak špatně?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Na telo PLUS (21. 11.) - Matúš Šutaj Eštok by Markíza Podcasty

V této epizodě sám sebe otestuju v zajímavém kvízu vytvořeným Chatem GPT. Cílem je, zjistit, jak velkým Čechem jsem. A i ty, pokud nejsi Čech, si můžeš tento kvíz zkusit a zjistit tak, kolik češství v sobě máš. Připrav si tužku a papír.  Video z této epizody je dispozici zde: https://youtu.be/6L7tNygMV7E   ________________________________________________________________________ Chceš kurz zdarma? Tady je: Kurz zdarma  _________________________________________________________________________ Chceš se zúčastnit netradičního kurzu české KONVERZACE se Zdeňkem? Máš šanci. Plánuju další kolo v říjnu nebo v listopadu a bude pouze 8 volných míst.

Odcinek właściwie tematyczny, poza małym fragmentem z wrażeniami na gorąco po zagraniu w kontynuację Flashbacka (01:36). Nie ma tu tajemnicy, rozmawiamy o genezie fenomenu RoboCopa i najnowszej grze polskiego studia Teyon - RoboCop: Rogue City. Tytuł trafia idealnie w serduszko fanów “pół człowieka, półmaszyny, w całości gliny”. Twórcy oddali hołd oryginalnym filmom, zadbali o najdrobniesze szczegóły, [...]

Na telo (19. 11.): Erik Tomáš a Veronika Remišová by Markíza Podcasty

Politici to 17. listopadu nemají úplně snadné. Očekává se od nich, že se přijdou poklonit k pamětní desce na pražské Národní třídě. Zároveň ti, co zrovna vládnou, tuší, že budou muset projít jakousi „uličkou hanby“.Na Národní jsou totiž vždy nejen lidé, kteří si přicházejí připomenout pád komunistického režimu, ale také mnoho lidí, kteří dávají nespokojenost s aktuálním vývojem. Na politiky, kteří jsou u moci, se tak pravidelně křičí a píská. Pokud to nevyřeší jako Andrej Babiš před lety - ten na Národní chodil brzy ráno, aby se kritikům vyhnul.To, jak politici slaví, využívají a někdy dokonce i zneužívají oslavy 17. listopadu - tedy autenticky prožívaného státního svátku, kdy tisíce lidí vyrážejí do ulic - je tématem speciální epizody podcastu Vlevo dole.Podcasteři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková si do svátečního vysílání přímo z  Národní třídy pozvali Jana Gregara, hlavního organizátora oslav na Václavském náměstí, kde se vždy 17. listopadu koná koncert.„My se snažíme, aby politici zůstali na Národní třídě, zatímco pódium na Václavském náměstí zůstalo nepolitické. Nechceme nikoho zvýhodňovat ani znevýhodňovat, bereme to jako oslavu, že máme svobodu. A to je nad všemi politickými spory,“ říká Gregar v rozhovoru.V podcastu popisuje i to, co byli v minulosti někteří politici ochotni udělat, aby mohli promluvit z pódia během koncertu na Václavském náměstí. „Největší chybu jsme udělali, když jsme v roce 2017 pozvali méně známé prezidentské kandidáty. Hodně lidí se zlobilo, že jsme nepozvali na Michala Horáčka, který při pádu režimu sehrál důležitou roli,“ vypráví Gregar.Co mají společného gorilí samec Richard z pražské zoo a Miloš Zeman? Kterou část těla si na Národní třídě vyfotil Jiří Ovčáček? A za co jste cinkali klíči vy? Poslechněte si záznam živého Vlevo dole ze 17. listopadu!----- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Možná se dnes chystáte slavit 17. listopad, ale ještě než vyrazíte do ulic, tak vám podcast Vlevo dole vysvětlí, že to vlastně nemá smysl. Řada politiků v čele s šéfem ANO Andrejem Babišem totiž v posledních měsících odhalila, že totalita je v Česku stále.Nejhlasitějším kazatelem „nové totality“ je šéf největšího opozičního hnutí a miliardář Andrej Babiš. Tažení proti diktatuře zahájil v září ve Sněmovně a od té doby v něm pokračuje, kdykoli v blízkosti spatří nějakého novináře.„To je skoro případ pro psychologa. Asi se to dá pochopit tak, že už věci neřídí, neovládá, nemá pevně v rukou. On a jeho hnutí přišlo o moc, nestal se prezidentem, u soudů se mu nedaří, musí se omlouvat Kalouskovi, Agrofert jednou musí vracet dotace, jindy zas doplácet daně. Prostě strašný svět,“ míní Václav Dolejší.Babiš, který na vlastní kůži skutečnou totalitu nikdy nezažil, oznámil, že půjde do ilegality. A v příští kampani vsadí právě na to, že „bude říkat lidem pravdu“.Šéf ANO v tom ale zdaleka není sám. S prohlášeními o tom, že ve skutečnosti žijeme v totalitě, se předhánějí i další politici - z SPD, Trikolory, ale i z míst, odkud by to člověk nečekal.„Těch totalit tu navíc máme hned několik druhů. Jen si to vezměte: totalita nová, genderová, zelená, bruselská, covidová, politické korektnosti. No prostě obkličuje nás to ze všech stran,“ dodává Lucie Stuchlíková.Všiml si Andrej Babiš, že v Česku máme volby? Je tajné vylepování plakátů po chodbách prvním krokem ANO k disentu? A který politik jako první odhalil, že totalita nezmizela? A natočí režisér Jiří Strach pohádku Anděl Páně 3, nebo mu to už novodobí diktátoři neumožní? Poslechněte si celou epizodu podcastu!----- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Nejznámější kryptoměna se aktuálně obchoduje za 814 tisíc korun. Od začátku letošního roku si bitcoin sice připsal přes 120 procent, proti maximu z konce předloňského roku ale stále citelně zaostává. Cenu bitcoinu ženou nahoru hlavně dva důvody. První z nich je fakt, že v dohlednu nejspíš spatří světlo světa ETF na spotový bitcoin. (Spotový bitcoin je forma této kryptoměny, kterou lze zakoupit nebo prodat za aktuální tržní cenu a vlastníte ji fyzicky, na rozdíl od derivátů nebo termínových kontraktů.)Americká Komise pro cenné papíry má totiž na stole žádosti hned několika investičních společností, které chtějí investorům nabídnout tzv. „étéefka“ (ETF, exchange traded funds, fondy obchodované na burze), která by mohla investovat přímo do „fyzického“ bitcoinu.„Nakupovaly by bitcoin přímo. Kdykoliv by jim člověk poslal peníze, kdykoli by si někdo to ‚étéefko‘ koupil, musely by zvyšovat zásobu bitcoinů, které drží,“ vysvětluje Dominik Stroukal, ekonom a odborník na kryptoměny. Dosud bitconové ETF fondy napřímo žádné bitcoiny nevlastnily, nakupovaly pouze jejich deriváty, jako jsou třeba bitcoinová futures.O spuštění bitcoinových spotových ETF žádají společnosti BlackRock, Fidelity, VanEck, WisdomTree nebo ARK Invest Cathie Woodové.Bitcoin teď bude nejspíše pro investory přístupnější, ale Stroukal si nemyslí, že by prodej nejznámějších kryptopeněz přes fondy na burze udělal z bitcoinu mainstreamovou záležitost. „Dneska můžeš dostat bitcoin jinými cestami a lidé to dělají. Koupí si ho přes Revolut v telefonu nebo přes firmu, která si bitcoin nakoupí na svoji rozvahu,“ řekl v podcastu Ve vatě. Hodnota bitcoinu se ztrácíPřesto se obává, že s nástupem ETF na spotový bitcoin se původní smysl této kryptoměny trochu vytratí. „Co je na bitcoinu sexy a zajímavé, je to, že je to decentralizovaná věc, kterou můžeš mít sama u sebe a která bojovala proti systému. Teď se do toho systému vsunula a lidé si to nakoupí jenom kvůli tomu, aby byli bohatí. Ta hodnota, ten fundament se podle mě ztrácí. Nějací lidé si myslí, že to půjde nahoru, ale čím víc lidí bude ETF kupovat, tím menší ten fundament je.“Sám Stroukal věří bitcoinu proto, že ho vnímá jako ochranu v rozkolísaném světě: „Je to hedge proti systému v době, kdy na dvou ze čtyř světových stran zuří války. Je fajn mít něco pro případ, že by se mohlo stát něco nečekaného. Já jsem rád,  že mám něco, co má svou hodnotu v tom, že to funguje nesystémově.“S bitcoinem utečete před válkou i nazíPodle ekonoma se to potvrdilo naposledy při vypuknutí války na Ukrajině. „Byli lidé, kteří utíkali z Ukrajiny s bitcoiny. A dařilo se jim líp, než když utíkali s hřivnami. Stačilo utíkat i s dolary, ale bitcoin má tu výhodu, že kdyby člověk musel utíkat nahý, stačí si jen zapamatovat heslo, to žádné jiné aktivum neumí.“Nespornou výhodou nákupu bitcoinu přes ETF bude časový test. Kdo vlastní cenné papíry déle než tři roky, nemusí při jejich prodeji platit daně. „Český člověk, který by si koupil bitcoinové ETF, tak normálně bude moci využít časový test. Když si koupí bitcoin napřímo, časový test neexistuje a tu daň musí vždycky odvést,“ míní Stroukal.Druhý důvod pro rostoucí cenu bitcoinu je blížící se halving. Kryptoměna existuje už 14 let a počet digitálních mincí je předem omezen na 21 milionů. Více bitcoinů už nebude. Do oběhu se mince uvolňují postupně. Každé čtyři roky se počet denně vygenerovaných virtuálních mincí snižuje na polovinu, proto halving neboli snížení odměny na polovinu. Další halving přijde v květnu příštího roku. Namísto 900 bitcoinů bude možné za den vytěžit jen 450.Halving dosud vždy odstartoval prudký růst ceny bitcoinu i ostatních virtuálních měn. Přestože je nárůst ceny podle Stroukala už zaceněný, bitcoin vždy dokáže překvapit. „Lidé čtou z minulých dat, když se to stalo předtím, tak věří, že to nastane i teď. Navíc kolem halvingu se o bitcoinu víc mluví,“ říká.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Pol kilometra na otvorenej zlomenine. Ako vyrobiť človeku novú tvár. Intubácia cez bradu. Kvôli nádoru im vypadáva jedlo cez líce. NEXT? CUKROVÁ VATA A PROSEČKO  https://open.spotify.com/episode/6gB9s0IRQ38qr0PDEFutcv?si=Qg__7VWeSHGa2FAP78P0JQ  Profi komplet - váš lifestyle, vaše poistenie  https://kooperativa.sk/poistenie/zivot/profi-komplet  Podcasty by ZAPO môžeš počúvať už aj na Youtube a nezabudni nám dať odber  https://youtube.com/@https://www.youtube.com/playlist?list=PLo0qHIWsZ_rsg3pF-dYZRe98Z5pzVFHloZAPOTV?si=23tWolKR8bvsCXE9   MOJA REPROMA  https://eshop.mojareproma.sk/index.php?lang=&route=product/tagged&tag=1 Produkcia @doktormafilipaofficial by ZAPO @zapoofficial 

Robert Fico se počtvrté stal premiérem a Evropa čeká, nakolik změní politické směřování Slovenska. Už stihl přijít s ostrým výpadem proti médiím i neziskovým organizacím, chce brzdit vojenskou pomoc Ukrajině. Co Slovensko čeká?Hostem speciálu Ptám se já je slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která si do Česka ve čtvrtek přijela připomenout výročí 17. listopadu.Slovenská prezidentka navštívila Prahu ve stejný termín i v předchozích dvou letech, kdy uctila památku výročí revoluce z roku 1989 na Národní třídě a setkala se s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem. Schůzku s hlavou státu nevynechala ani tentokrát. Se svým partnerem Jurajem Rizmanem dorazila dopoledne na Pražský hrad, kde ji přivítal Petr Pavel s manželkou Evou. V plánu má opět také uctění památky sametové revoluce na Národní třídě.Čaputová dorazila do Česka necelé dva měsíce po předčasných parlamentních volbách na Slovensku, které vyhrála strana Smer-sociální demokracie Roberta Fica. Nová vláda staronového premiéra ve svém programovém prohlášení, které v těchto dnech projednává slovenská sněmovna, plánuje mimo jiné zvýšení daní, vyšší finanční podporu důchodců i zastavení státní vojenské pomoci Ukrajině.Fico, který je premiérem už počtvrté, také dlouhodobě vystupuje proti médiím a nevládnímu sektoru. Jeho kabinet už oznámil, že chystá například rozsáhlé škrty v podpoře nevládních organizací. Čtyřem redakcím včetně nejsledovanější televize Markíza chce také zamezit vstupu na úřad vlády. Což zkritizovala opozice i prezidentka Čaputová.Co čeká Slovensko pod další Ficovou vládou? Co od něj můžeme čekat my? A jaké výzvy před Evropu kladou současné krize na Ukrajině a v Izraeli?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Tym razem humor - rozmawiamy o podcastach zabawnych, śmiesznych, satyrycznych i polecamy najciekawsze z nich. Jakie są formy humorystycznych podcastów, a jakich form brakuje? Jak medialne gwiazdy w Niemczech i w Polsce wzbogacają tego typu podcasty? Mówimy też o humorze w podcastach COSMO po polsku. Zapraszają Adam Gusowski i Marlena Dumin Von Adam Gusowski.

Na telo PLUS (14. 11. 2023) - Daniel Lipšic by Markíza Podcasty

Vzpomínání na Karla Schwarzenberga a tesání jeho pomníku už možná působí jako kýč, jemuž by se kníže nejspíš zasmál. Do podcastu Vlevo dole jsme pozvali Miroslava Kalouska, který se se Schwarzenbergem sešel v TOP 09, aby zavzpomínal nejen na jejich společné chvíle v politice.„Typický večer s Karlem v hospodě byl velmi náročný, protože on večer užíval. Byl typická sova. Velmi nerad ráno vstával. Mně už se chtělo spát, ale on ožíval - půlnoc, to byla jeho hodina. Já vždycky obdivoval, jak se v baru všechny hezké slečny točily kolem Karla, jeho šarm byl neporazitelný,“ vypráví Miroslav Kalousek.Že zrovna on v roce 2009 založí se Schwarzenbergem novou politickou stranu, bylo pro leckoho překvapením. „Byla to náhoda, díky zasedacímu pořádku v Topolánkově vládě jsme seděli vedle sebe. Brzy jsme zjistili, že na důležité věci máme stejný názor, zatímco jsme oba dost často byli v rozporu s vlastními stranami – Karel se zelenými, já s lidovci,“ říká s tím, že vzájemné oblibě pomohl i velmi podobný smysl pro humor a neustálé glosování politiky.I přes to všechno si vzájemně vykali. „On mi mnohokrát nabízel tykání, ale já to nedokázal přijmout. Takže jsme si vykali, vy Karle, vy Mirku, ale dokázali jsme si všechno říct. Nedělalo mi problém říct: Karle, jděte do… Ale vždycky tam byl respekt vyjádřený tím vykáním,“ vzpomíná Kalousek.Sám Kalousek se občas s nadhledem označoval za náčelníka generálního štábu jeho jasnosti. Čímž chtěl říct, že Karel Schwarzenberg byl skvělý stratég, který dokázal určit celkový směr, ale zařídit věci už musel někdo jiný.„On se vždycky smál, když jsem mu říkal, že Schwarzenberské dominium prokázalo neuvěřitelnou ekonomickou odolnost, když vydrželo 40 let jeho řízení. On si byl svých manažerských schopností vědom a dokázal si na správu najímat vždycky správné lidi,“ vypráví Miroslav Kalousek.Jak dokázal Karel Schwarzenberg dostat k jednomu stolu i lidi, kteří by se jinak nesetkali? Proč bylo jeho angažmá v evropské politice pro Česko tak důležité? A jaký měl názor na polistopadové dění u nás? Poslechněte si celou speciální epizodu Vlevo dole s hostem Miroslavem Kalouskem!----- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Na telo PLUS (14. 11.): Daniel Lipšic by Markíza Podcasty

Česká národní banka se rozhodla pro velmi opatrné uvolňování měnové politiky. I v listopadu nechala úrokové sazby na sedmi procentech a naděje, že tak konečně zase začnou zlevňovat peníze, opět odsunula. Proč se rozhodla sazby držet?Hostem Ptám se já byl viceguvernér České národní banky (ČNB) Jan Frait.Česko se stále jako jediné z členských zemí Evropské unie nedokázalo zotavit z ekonomických dopadů koronavirové pandemie. Německý deník Die Welt tento týden dokonce označil Českou republiku za „skutečně nemocného muže Evropy“, který je lapen v průměrnosti.A podle ekonomů Mezinárodního měnového fondu se na předpandemickou úroveň určitě nedostaneme ani letos, a zřejmě ani příští rok, kdy se očekává jen slabý hospodářský růst. Za jeden z faktorů zadušení ekonomiky přitom odborníci považují i příliš brzké zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou.Přestože část trhu jejich první snížení už očekávala, bankovní rada ČNB zatím ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.Jaké pro to má důvody? Jak rychlý pokles pak máme čekat? A opravdu nebrzdí drahé úvěry až přespříliš českou ekonomiku?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jsou jako na kolotoči. Ve čtvrtek bojují v soutěžích UEFA proti soupeřům typu AS Řím nebo Rangers, v neděli honí ligové body. Soupeři vědí, že se ve Spartě, Slavii a Plzni kumuluje únava, a větří šanci. A favorité cítí tlak.$$$$$Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?2:00 České týmy v evropské a konferenční lize:4:00 Plzeň 11:00 Slavia16:00 Sparta27:00 Ligové hemžení: Baník-Sparta34:00 Olomouc-Slavia37:00 Plzeň-Slovácko43:00 Haaland vs. Kane45:00 Chelsea-Man City53:00 Sázkařské okénko s Fortunou$$$$$Důležité je obojí. Evropské poháry nabízejí svým účastníkům atraktivní sportovní výzvu a výrazný finanční přínos. Nabytou zkušeností hráči posouvají hranice svých fotbalových schopností a v neposlední řadě i svou hodnotu na přestupním trhu.Ligové zápasy oproti tomu mohou někdy působit všednějším dojmem. A v tom se leckdy skrývá i past na ligové favority, kteří musí dvakrát týdně „přelaďovat“ koncentraci z Evropy na domácí soupeře. Každý bod, který s nimi ztratí, je zabolí. V lize se totiž hraje nejen o mistrovský pohár, prestiž v duelech s tradičními rivaly a lásku fanoušků, ale také o účast v následujícím ročníku evropských pohárů. Takže kdo chce zazářit v Evropě, musí nejdříve uspět doma.Zvládat poháry UEFA i domácí program je hodně náročná disciplína. A těžká zkouška, kterou nyní fotbalisté Sparty, Slavie a Viktorie Plzeň procházejí. V čem jsou úskalí tohoto dvojboje, jak se kluby snaží rozkládat zátěž na větší počet hráčů a jaké trable jim působí, když se možnosti rotace kvůli zraněním i dalším aspektům úží? O tom všem v nové epizodě podcastu mluví Nosiči vody.Slavia získala cenný skalp AS Řím a zvládla vzápětí duel v Olomouci. Sparta se po nezdaru v Glasgow musela přemístit do Ostravy a čelit tam náporu Baníku s podporou plného stadionu. Priskeho unavený tým rozhodně neměl utkání pod kontrolou, přesto v něm vyhrál. A překonal tak úspěšně očekávaný krizový bod sezony.Viktoria Plzeň to má celé trochu jinak. Ve skupině Konferenční ligy výsledkově exceluje, ve čtvrtek podruhé porazila Dinamo Záhřeb, evropský postup už má jistý. Na druhou stranu v ligových duelech ztrácí. V Liberci, doma s Karvinou a teď i se Slováckem. Úspěchy na evropské fotbalové mapě a z toho plynoucí finanční přínos do klubové kasy mají ale aktuálně prioritu.„Plzeň potvrzuje i v další sezoně, že patří mezi pohárové specialisty. Jako kdyby viktoriánům bylo v zásadě jedno, kdo je zrovna v souboji s nimi na place nebo na lavičce. Vnímám to už jako jakousi plzeňskou DNA. Naučili se vyhrávat úsporně o jednu branku. Umí to vzadu zavřít a využít svých šancí,“ konstatuje Karel Tvaroh, bývalý sparťanský obránce. „Fotbalovou Plzeň nejde nikdy podceňovat,“ dodává.„Evropské poháry zdůrazňovali mezi svými prioritami i noví zahraniční spolumajitelé klubu, předpokládám, že jsou tedy s vývojem spokojeni,“ zamýšlí se novinář Luděk Mádl.Víc si poslechněte v aktuální epizodě Nosičů vody!Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

V této jubilejní epizodě ZČP, kterou jsem původně nahrál živě na svém YouTube kanále, poděkuju posluchačům za podporu, přečtu jména svých patronů, pustím nahrávky od posluchačů, vyhlásím jména výherců soutěže a samozřejmě řádně oslavím epizodu 300 :)      Video z této epizody je k dispozici zde: https://www.youtube.com/live/m1GBYAR8P7I?si=W6QRcueSUsLKaFZI _________________________________________________________________________ Chceš kurz zdarma? Tady je: Kurz zdarma  _________________________________________________________________________ Chceš se zúčastnit netradičního kurzu české KONVERZACE se Zdeňkem? Máš šanci. Plánuju další kolo v říjnu nebo v listopadu a bude pouze 8 volných míst.

Mam przyjemność zaprezentować wam najbardziej oczekwiany odcinek roku. Zamiast długiego opisu, spis treści. (00:00:00) Powitanie i co u nas słychać (00:15:00) Co można robić w okresie świątecznym (00:17:32) Hairspray i zachwyt nad musicalami (00:21:55) małe omówienie Złotych Dżojstików (00:57:48) Koniec Sagi Microsoft przejmuje Acitvision Blizzard i słabe Call of Duty (01:00:16) Nowa wersja Steam decka (01:06:33) W co ostantio grałeś? Quake 2 [...]

Richard Sulík a Peter Pellegrini by Markíza Podcasty

Tento týden vyhlásila bankrot firma WeWork, které se podařilo vyšperkovat realitní byznys tak moc, až jí investoři uvěřili, že je technologickým startupem. Za jejím marketingovým úspěchem stojí hlavně postava Adama Neumanna, který svým bohémským vystupováním uhranul i těm největším investičním fondům. A uzavírá se i kapitola krypto burzy FTX, jejíž zakladatel Sam Bankman Fried si tento týden vyslechl verdikt, a nyní mu hrozí až 110 let vězení. Obě kauzy spojuje neodolatelná přitažlivost jejich excentrických šéfů, kteří kolem svých byznysů vytvořili takové FOMO, že mu jen málo kdo z investičního světa odolal. Příběhy obou firem v dnešním rozhovoru podcastu Stopáž probíráme s Lubošem Krečem, zástupcem šéfredaktora serveru CzechCrunch.

Politici dotahují nástroj, který má Čechy přimět k dlouhodobému investování a vylepšit tím mizerné zajištění na důchod. Dlouhodobý investiční produkt chce lákat na možnost odepsat si skoro 50 tisíc z daní.Češi si na penzi odkládají sice dlouhé roky, ovšem jen nedostatečné částky, které se jim navíc málo zhodnocují – třetí důchodový pilíř nefunguje. Podle Anny Píchové, hlavní analytičky společnosti Cyrrus, to nový dlouhodobý investiční produkt nezachrání: „Za mě dlouhodobý investiční produkt není řešení na selhávající třetí pilíř. Zvláště pro středně až nízkopříjmové občany, které je potřeba motivovat k tomu, aby si spořili a odkládali, je méně motivační, než bych si představovala. Zaujme spíše ty, kteří už se investování věnují a odkládají si bokem, než ty, kteří o tom vůbec nemají povědomí.“Anna Píchová soudí, že by stát nejlépe podnítil lidi k investování tak, že by jim peníze rovnou strhával z platu a převáděl do vybraného fondu.„Nejlepší motivace, jak zlepšit situaci lidí ve stáří, by bylo založit penzijní fond, jako mají na Západě. Nějaká procenta ze mzdy, která se teď odvádí na důchodové pojištění, by se přímo a automaticky zainvestovala povinně do nějakého fondu. Podle osobních preferencí. To by byla velká důchodová reforma.“Její návrhy nápadně připomínají „druhý pilíř“, který zavedla Nečasova vláda s platností od Nového roku 2013 a který posléze k Novému roku 2016 zrušila Sobotkova vláda. S tím rozdílem, že tehdy byl vstup do systému, na rozdíl od jiných států, dobrovolný.Takzvaný DIP teď míří do třetího čtení. Jak má fungovat? Investor si zřídí zvláštní investiční účet u jedné z institucí, kam posílá pravidelně peníze. Ať už do konkrétních akcií, podílových fondů nebo fondů obchodovaných na burze, tzv. ETF nebo klidně do státních dluhopisů.Za každý rok si může odečíst z daní až 48 tisíc korun. Na daních tak může ušetřit kolem sedmi tisíc ročně. Finální částku si může vybrat nejdříve po deseti letech a ve věku 60 let.Vyplácet jako rentuPodle Anny Píchové stát prováhal šanci, jak lidi namotivovat, aby si nastřádané peníze vybírali postupně jako přilepšení k důchodu a ne naráz. To je ostatně nešvar i stávajícího penzijního připojištění. Lidé ho přes podporu státu nakonec používají úplně k jinému účelu.„Je zarážející, že se tvoří nová alternativa a nebere se v potaz výtka, která tu je vůči současnému důchodovému připojištění. Zároveň se v té novele ale uvažuje o tom, že u současného důchodového připojištění budou jednorázové výběry omezené. Zatímco u dlouhodobého investičního produktu ne. Není to za mě úplně dobře vyvážené,“ vadí Píchové.Zatímco mladší generaci by DIP mohl přimět začít si pravidelně odkládat na stáří, střádaly ze starých penzijních fondů k investicím nejspíš nepřetáhne, myslí si Anna Píchová.„Zástupy nováčků k investování a ke spoření to nenaláká. Ale možná to namotivuje mladší generaci si nějaký takový produkt založit a pravidelně tam posílat peníze. Ale že by najednou se velká část populace po schválení zákona vzbudila a řekla si, konečně si začneme odkládat bokem, tak takový zájem skutečně nečekám. Někteří lidé v transformovaných fondech přes nulové výnosy zůstávají dlouhou dobu. I když tu byly lepší alternativy a oni mohli odejít.“Na konci třetího čtvrtletí 2023 si spořilo na penzi v penzijních fondech celkem 4 271 938 účastníků. Z toho zhruba 2,5 milionu zůstává právě ve starých (tzv. transformovaných) fondech.Do čeho bude možné investovat?Zákon o DIP počítá s tím, že bude možné investovat do konkrétních akcií ze všech regulovaných trhů, do podílových nebo ETF fondů a do státních dluhopisů. S korporátními bondy se v aktuální verzi zákona nepočítá. Z podpory vypadly i úložky na spořicí účty.„U těch spořicích účtů je to zatím s otazníkem, v tom úplně původním návrhu tam byly i spořicí účty a termínované vklady, nicméně v dalších čteních, jak to procházelo Sněmovnou, tak spořicí účty vypadly,“ rekapituluje Píchová.Také zlato ve výčtu chybí. „Většina Čechů si skutečně nakupuje fyzické zlato. Co na DIP půjde dát, je třeba ETF navázané na zlato. Futures kontrakty nebo jiné deriváty tam nejsou, motivací by nemělo být spekulovat,“ míní Píchová.Subjekty, které budou dlouhodobý investiční produkt nabízet, musí být regulované finanční instituce, to znamená banky, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti. A to včetně zahraničních poskytovatelů, pokud budou mít pobočku v České republice.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Některé školy zůstanou v pondělí 27. listopadu zavřené, jejich učitelé budou stávkovat. Odbory žádají po vládě víc peněz pro školství. Podle koalice ale pedagogům jako jedněm z mála příští rok stoupnou platy. O čem stávka je?Hostem Ptám se já je místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová.Odbory vyhlásily celodenní výstražnou stávku základních, středních i mateřských škol na pondělí 27. listopadu. A už oznámily, že pokud se do ní školy nějakým způsobem zapojí, budou o tom muset informovat tři dny dopředu, aby měli rodiče čas se připravit.„Nevím, zda stávka zasáhne úplně všechny školy, ale určitě to bude většina škol. Rozhodně máme signály i z mateřských škol, že stávku podpoří,“ prohlásila tento týden Seidlová.Cílem stávky je získat víc peněz do rozpočtu školství na příští rok. Ministr Mikuláš Bek (STAN) se chce se zástupci odborů setkat znovu příští týden. Zároveň slibuje, že se pokusí vyjednat s koaličními lídry do rozpočtu rezortu pět miliard korun navíc.Například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) sice řekl, že stávku respektuje, ale zároveň se ohradil, že požadavky odborů jsou nefér směrem k ostatním profesním skupinám, které nemají zajištěnou výši mzdy zákonem jako učitelé.Postačí odborům hrozba stávkou, nebo budou děti 27. listopadu opravdu doma? Jakou má zatím protest podporu? A jde odborům jen o platy?Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Německo začíná revidovat svoji migrační politiku. Stovky tisíc uprchlíků, kteří do země přišli v posledních letech z převážně muslimských zemí, přidělávají starosti politikům i bezpečnostním složkám. Jak teď napravit staré chyby?Hostem Ptám se já byl bývalý diplomat a bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička.Německo opouští svoji dosavadní vstřícnou imigrační politiku. Chce snižovat počet uprchlíků a nelegální přistěhovalce začít ve velkém vyhošťovat. Kancléř Olaf Scholz se tento týden také dohodl s premiéry německých spolkových zemí, které jsou péčí o migranty dlouhodobě přetížené, že země zreguluje dávky pro žadatele o azyl.I v souvislosti s válkou v Izraeli a propalestinskými demonstracemi a nepokoji si začaly i další evropské země a politici otevřeně přiznávat, že spolu s uprchlíky z muslimských zemí přichází do Evropy antisemitismus, který se těžko vykořeňuje.Radikální změnu přístupu nedávno ohlásily například i severoevropské státy, jako Norsko, Švédsko, Dánsko, Finsko a Island, které se nedávno domluvily na užší spolupráci při vyhošťování nelegálních imigrantů.Jak si má Evropská unie s uprchlíky poradit? Měla by zásadně zpřísnit migrační politiku? A o čem budou evropské volby?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Premiér Petr Fiala se vydal mezi regály supermarketů v Německu a Česku a NEUVĚŘÍTE, CO SE STALO! Zjistil to, co všichni dávno víme - že v zahraničí je jídlo levnější a ve větších baleních. O kvalitě nemluvě.A Česko se teď užasle ptá - koho ve Strakově akademii tohle video napadlo? Ani jeho poradci a nejbližší členové v ODS se neshodli, jestli je to dobrý nápad.„Pikantní je, že to zveřejnili ve chvíli, kdy premiér odletěl do Afriky - je to takový africký atentát,“ říká Václav Dolejší a dodává: „Mě nejvíc překvapilo, že profesor se pustil do poněkud šaškovského žánru, jimž vždycky tolik pohrdal. A také to, že řeší ceny potravin, zatímco teď všechny spíš děsí ceny elektřiny.“Tematicky podobné video natočil před čtyřmi lety tehdejší premiér Andrej Babiš. Bylo ale o poznání lépe zpracované a zatímco Babiš v něm žertoval s prodavačkou, Fiala jen trpně postává s vozíkem na parkovišti.„Když říkáme, že by se vládní strany měly poučit od Babišova marketingu, tak tím myslíme spíš dobré průzkumy a experty. Ne vzít tu největší blbost a udělat ji stejně - nebo spíš hůř,“ dodává Lucie Stuchlíková.Největší slabina obou videí je ale v tom, že premiéři nepřicházejí žádným řešením. Babiš sliboval, jak bude s výrobci a prodejci jednat - a nestalo se nic. Fiala slibuje, že bude s výrobci a prodejci jednat - a nestane se taky nic. Politická impotence v praxi.Je Nutella pravicová a konzervativní? Koho odvolávají Piráti tentokrát? A straší TOP 09 víc duch Miroslava Kalouska, nebo Dominika Feriho? Všechno se dozvíte v nové epizodě Vlevo dole!----- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Na telo PLUS (7. 11.): Michal Šimečka by Markíza Podcasty

Chelsea je skvělá adresa v mužském i v ženském fotbale. Její dres obléká i česká reprezentantka Kateřina Svitková. Nosičům vody vyprávěla o postavení ženského fotbalu v Anglii. A přidala i své názory na ankety či na kouče Slavie.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?2:00 S čím půjde Sparta na Rangers?9:00 Slavia bezradná proti Plzni18:00 Baník třetí25:00 Ženská Chelsea bude mít novou šéfku41:00 Ankety o nejlepší hráče50:00 Bundesliga1:00:00 Sázkařské okénko s Fortunou######Ženský fotbal se v Anglii těší úplně jinému postavení než v České republice. „Zejména když uspěje anglická reprezentace, jsou jejich holky na titulních stranách deníků stejně jako kluci. Na finále ženského FA Cupu bylo plné Wembley. Stadiony se plní i běžně na ženské lize. Chodí na ni trochu jiné publikum než na mužskou Premier League,“ popisuje své zážitky z Anglie někdejší slávistka.Teď je zraněná, a tak z malého odstupu sleduje, jak si v Lize národů počínají její kolegyně v národním týmu. „Bolí mě u srdce, když nás přehrávají holky z Bosny,“ rmoutí ji.Svitková má teď dost času sledovat i ankety. Potěšilo ji, že Sam Kerrová, její spoluhráčka z kádru Chelsea, obsadila ve Zlatém míči druhou příčku. Samozřejmě v ženské kategorii. V mužské by před Lionelem Messim dala přednost Erlingu Haalandovi. „Asi mu uškodilo, že s norskou reprezentací nemůže mít takové úspěchy jako Messi s Argentinci,“ míní česká fotbalistka.V tuzemské části podcastu se Nosiči věnovali především šlágru 14. kola Fortuna ligy mezi Slavií a Plzní (1:2). Fotbalová reprezentantka překvapila myšlenkou, že by kouč červenobílých Jindřich Trpišovský měl pomalu přemýšlet o svém konci na slávistické lavičce. „Je to pochopitelně výborný trenér. Ale podle mě se blížíme do bodu, kdy by se měl odhodlat pro kariérní změnu. Tou nejvhodnější by pak mohl být posun k národnímu týmu, kterému by se takový kouč nesmírně hodil,“ objasňuje svůj pohled bývalá hráčka Slavie.Víc poslechněte v aktuální epizodě Nosičů vody!Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Když jsem zapnul mikrofon, neměl jsem představu, o čem epizoda bude, ale tušil jsem, že bude trochu temnějšího rázu. Naštěstí se snad nakonec povedlo to odklonit k filozofickým myšlenkám.   Příště snad bude veseleji, protože budu nahrávat živě epizodu 300. Pojďme to společně oslavit. Pokud jsi to ještě neudělal, pošli svojí mp3 nahrávku pro epizodu 300 na teacherzdenek@gmail.com. _________________________________________________________________________ Chceš kurz zdarma? Tady je: Kurz zdarma  _________________________________________________________________________ Chceš se zúčastnit netradičního kurzu české KONVERZACE se Zdeňkem? Máš šanci. Plánuju další kolo v říjnu nebo v listopadu a bude pouze 8 volných míst.

Na telo (5. 11.): Michal Truban a Tomáš Drucker by Markíza Podcasty

Oxid uhličitý je jedním z nejproblematičtějších skleníkových plynů. Od průmyslové revoluce ho uvolňujeme až padesát milionkrát rychleji, než původně vznikal. Kromě snižování našich emisí existují i průmyslové pokusy o zachytávání CO2 a jeho následné ukládání. Juraj Franců z České geologické služby v rozhovoru dnešní Stopáže popisuje, jak celý proces funguje, a jaká má úskalí.

Zhruba 70 tisíc lidí čeká v příštím roce refixace hypotéky. Tsunami, které zvedlo měsíční splátky, už je za vrcholem. Stejně se však průměrný hypotékář musí připravit na navýšení o 4500 korun, varuje hypoteční expert Libor Ostatek.Žádný kolaps ve splácení nepřijde. Nejhorší skoky v sazbách mají Češi už za sebou a ustáli je s přehledem. Přestože se leckterým domácnostem spolu s hypotékami zvýšily i náklady na energie, pohonné hmoty či potraviny v součtu klidně i o deset tisíc, Češi splátky hradili dál s přesností švýcarských hodinek. Ba co víc, ještě spolehlivěji.„To období, ono pořád probíhá, nazýváme úrokovým šokem. Tak velký a dlouhý jsme ještě v České republice za skoro 30 let hypoték nezažili. Z celého portfolia existujících hypoték je takzvaně nevýkonných jen 0,6 až 0,7 procenta. Ve splácení jsme premianti, třeba i ve srovnání se Švýcarskem,“ říká hypoteční expert Libor Ostatek v podcastu Ve vatě.Za každý milion a procentní bod pětistovka navíc„Tsunami“ úrokových sazeb už má podle Ostatka kulminaci za sebou. I v příštím roce si však klienti, kterým vyprší fixace úvěrů na bydlení, notně připlatí. Klasické pravidlo říká, že s každým procentním bodem úrokové sazby navíc se měsíční splátka za každý vypůjčený milion zvýší zhruba„Pokud mi bude v roce 2024 končit fixace, tak bude nárůst na průměrné třímilionové hypotéce činit 4500. Pokud mám zůstatek milion, tak bude navýšení maximálně 1500,“ kalkuluje Libor Ostatek ze společností Golem Finance a Broker Trust.Na první nabídku banky však nekývněte, radí Ostatek. „První krok udělá banka, ale určitě vyjednávejte. Na rozhodnutí budete mít dost času.“ Banka má povinnost čtvrt roku před uplynutím fixace klientovi navrhnout nové podmínky.Jaké ceny úvěrů na bydlení tedy banky aktuálně vystavují ve svých cenících? „Za tříletou fixaci chtějí nejčastěji úrok 5,5 procenta, ale není výjimkou nabízet přes šest procent. Ostatní fixace jsou posazené vždy o 0,2 až 0,3 výše,“ vysvětluje Libor Ostatek. Desetileté fixace se téměř nevyskytují, nikdo se nechce ve vysokých sazbách zamknout na tak dlouho.Tříleté fixace jedou nejvícU nastavení nové výše splátky hraje roli i to, jak velký zůstatek klientovi zbývá splatit.„Pokud mám třeba zůstatek 500 000, tak ta nabízená sazba je spíš vyšší. To znamená, že může být klidně přes šest procent. Je to trošku paradoxní,“ komentuje hypoteční expert. Banka se taky dívá, zda u ní máte sjednané jiné produkty. To pak obvykle přijde s lepší nabídkou.Klíčovou otázku, na jak dlouho zafixovat, pomůže rozřešit rozhodnutí o případných sankcích pro tzv. hypoteční turisty. Sněmovna právě schvaluje legislativu, která při splacení úvěru před koncem fixace zavádí sankci. Aktuálně se vede debata o její výši, mohou to být jedno nebo dvě procenta ze zbývající jistiny půjčky.Z nejistoty budoucího vývoje volí drtivá většina Čechů právě teď tříleté fixace. „Osm klientů z deseti volí tříletý fix. Zcela pragmaticky, vůči těm dlouhým fixacím je tam sazba stejná, ne-li nižší, a je to krátké období, které se dá dohlédnout,“ vysvětluje Ostatek.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Levice, která se po volbách 2021 ocitla mimo parlament, se pokouší sjednotit roztříštěné síly. Komunisté i sociální demokraté, jimž voliče sebralo hnutí ANO, se inspirují úspěchem vládní koalice Spolu. Pokoušejí se také domluvit se svými konkurenty a hodit za hlavu rozdíly i vzájemné spory.„Plán je to hezký, pochopitelný, ale zdá se, že chybějí dvě věci, které pomohly vzniku pravicové koalice Spolu. Jednak společný nepřítel, kterým je Andrej Babiš. A pak tmel, který to celé drží pohromadě, jímž je Petr Fiala,“ komentuje v podcastu Vlevo dole politický reportér Václav Dolejší.Protože se komunisté a sociální demokraté nejsou ochotni domluvit, sledujeme formování hned dvou levicových koalic. První je konzervativní, národovecká: ta už chce zkusit kandidovat v příštím roce do evropského parlamentu. Jde o alianci KSČM, spolku Nespokojení Jiřího Paroubka, Suverenity Jany Volfové, Národních socialistů a také hnutí DOMOV.Ta druhá je liberálnější, sdružená kolem sociální demokracie, ale námluvy se Zelenými, hnutím Budoucnost nebo Idealisty se zatím moc nedaří. Společně si to vyzkoušeli v posledních komunálních volbách v Praze, ale uspět nedokázali.„Komunistům se v evropských volbách tradičně docela daří. A protože mají loajální a disciplinované voliče, klidně bych si tipla, že při volební účasti, která bude nižší než u sněmovních voleb, by mohli překročit pětiprocentní hranici a získat aspoň jedno křeslo v unijním parlamentu pro předsedkyni Kateřinu Konečnou,“ uvažuje Lucie Stuchlíková.Co přesně tento týden udělalo Václavovi takovou radost, že málem explodoval? Víte, co se skrývá pod značkou DOMOV? A přilepili byste si poličku Petrem Fialou? Poslechněte si celou epizodu!----- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.