Podcasts about moravsk

Ve funkci náměstkyně primátora měla Miroslava Ferancová na starosti dopravu. Je první primátorkou v historii města.

Amatérská jeskyně v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras je nejdelší systém přírodních podzemních chodeb u nás, dlouhý přes 40 kilometrů. Najdeme ji v Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy.

Amatérská jeskyně v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras je nejdelší systém přírodních podzemních chodeb u nás, dlouhý přes 40 kilometrů. Najdeme ji v Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy.

„Je to něco, co přesahuje město Olomouc. Slouží celému kraji a byli bychom rádi, kdyby se s námi kraj podílel na provozu,“ říká budoucí primátorka Olomouce Miroslava Ferancová (ANO).

Cílem nové vyhlášky je zlepšit stravovací návyky dětí a podpořit zdravý vztah k jídlu, ale na talířích stále zůstává nejen maso, ale i zdravější pokrmy.

„Letos vybíráme na Viktorka Nechvátala. Je to chlapeček, kterému jsou čtyři roky a odmalička má postižení. Potřebuje různé specializované rehabilitace,“ vysvětluje Večeřová.

Adventní knižní jarmark a literární festival Knihy v Brně 2025 byl výbornou literární událostí pro každého, kdo miluje knihy – ať už jako čtenář nebo jako tvůrce či nakladatel. Nabízí kombinaci nakladatelství, autorů, interaktivních workshopů a setkání s lidmi, kteří knihám dávají podobu. Připravila ho Masarykova univerzita a konal se ve dvou dnech, a sice od 28. do 29. listopadu, v Moravské zemské knihovně. Součástí bylo také slavnostní udílení Ceny Knihy v Brně či křest nové knihy Píseň buňky, kterou přeložil prof. Jan Šmarda a vydalo ji nakladatelství Munipress. Zájemci si mohli užít dva dny plné knih, autorských čtení, besed, workshopů i vánoční inspirace. Více než 50 nakladatelů, výstava Aniho papyru a bohatý program pro děti i dospělé, kde si každý přišel na své. Dvoudenní knižní klání pak uzavřel recitál folkového písničkáře Jiřího Dědečka. Atmosféru festivalu a jeho smysl se snažila prostřednictvím mikrofonu zachytit Iva Horká, která přímo na místě natáčela. K rozhovoru si přizvala mimo jiné Leu Novotnou z Munipressu, porotkyni Markétu Hejkalovou, nakladatele Miroslava Klepáčka či redaktorky z nakladatelství Books and pipes Kateřinu Hlouškovou a Kristínu Eibl. V pořadu uslyšíte také záznam ze slavnostního vyhlašování cen Knihy v Brně.

Přestavbu bývalé továrny na společensko-kulturní centrum rozdělilo město do několika etap. Příští rok se práce dotknou hlavně venkovního areálu. Práce budou údajně trvat minimálně do konce roku 2026.

Večerem provází Aleš Cibulka a Michal Jagelka. Hanu Maciuchovou připomíná také výstava ve foyer divadla.

Do budoucna má centrum v Hamperku zajistit lepší podmínky pro skladování a hlavně zlevnit celý odpadový systém ve městě.

Podle ředitelky kulturních služeb města Marie Blažkové najde teď kulturní stánek v Boršově daleko širší využití. Láká na kulturní akce, knihovnu i prostory k pronájmu.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Nejslavnější česká automobilová závodnice Eliška Junková, která jezdila ve vozech Bugatti, se narodila 16. listopadu 1900 v Olomouci. V místní části Droždín je po ní pojmenovaná ulice. Moravské divadlo uvádí muzikál Ella, který si nenechali ujít její vnuci Markéta Šonková a Jiří Junek. „Elišce by se určitě líbil,“ shodují se.

S opravou místa po bývalé tržnici, které se rozkládá hned vedle centra, začne město příští rok. Žádat chce i o dotaci. Práce potrvají do konce roku 2027.

Nejslavnější česká automobilová závodnice Eliška Junková, která jezdila ve vozech Bugatti, se narodila 16. listopadu 1900 v Olomouci. V místní části Droždín je po ní pojmenovaná ulice. Moravské divadlo uvádí muzikál Ella, který si nenechali ujít její vnuci Markéta Šonková a Jiří Junek. „Elišce by se určitě líbil,“ shodují se.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výstavu k nedožitému výročí Hany Maciuchové můžou návštěvníci Moravského divadla vidět do 29. listopadu, a to vždy hodinu před představením.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Významná renesanční stavba putuje na prestižní seznam. Jeho rozšíření schválila vláda. Nařízení bude platit od 1. července 2026, informovalo ministerstvo kultury v tiskové zprávě.

Významná renesanční stavba putuje na prestižní seznam. Jeho rozšíření schválila vláda. Nařízení bude platit od 1. července 2026, informovalo ministerstvo kultury v tiskové zprávě.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Magazín: Akademie Moravských bratří; kniha Když dítě trpí. Hovoří: David Rafael, Zuzana Kempná.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Moderní vzhled navrhli studenti fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně. Výstava totiž vznikla ve spolupráci liberecké knihovny a Moravské zemské knihovny v Brně.

Z nádvoří zámku se pak lidé můžou vydat po schodech mrtvých kolem hřbitova až k soše plačící Anny na Křížovém vrchu. Cesta bude osvětlená loučemi.

Případ nenávistných komentářů pod fotkou romského prvňáčka z Brna má dohru. Policie vypátrala jejich pisatele. Desítkám lidí hrozí potrestání. Jak přísné? Zjišťovala Brněnská jedenáctka. Posvítila si taky znovu na téma dvojího parkovacího metru v Brně. Proč jeden úřad platí stokoruny a druhý desetitisíce? Víme taky, co bude s prázdnou krytou tržnicí na Zelném trhu a proč se vánoční kolo na Moravském náměstí muselo přestat točit. A kdo zabíjí ovce na Stránské skále?

Případ nenávistných komentářů pod fotkou romského prvňáčka z Brna má dohru. Policie vypátrala jejich pisatele. Desítkám lidí hrozí potrestání. Jak přísné? Zjišťovala Brněnská jedenáctka. Posvítila si taky znovu na téma dvojího parkovacího metru v Brně. Proč jeden úřad platí stokoruny a druhý desetitisíce? Víme taky, co bude s prázdnou krytou tržnicí na Zelném trhu a proč se vánoční kolo na Moravském náměstí muselo přestat točit. A kdo zabíjí ovce na Stránské skále?

„Déte mat a pojďte!“ volal inspicient olomoucké filharmonie. Šachy v kuřárně, hudba na pódiu a původ slova „mat“ až z dávné perštiny. To všechno nám osvětlí náš bohemista.

„Déte mat a pojďte!“ volal inspicient olomoucké filharmonie. Šachy v kuřárně, hudba na pódiu a původ slova „mat“ až z dávné perštiny. To všechno nám osvětlí náš bohemista.Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Patří k našim nejvýraznějším jazzovým osobnostem. Komponuje a působí také jako pedagog, což je pro něj příležitost, jak zůstat v kontaktu s mladými lidmi a připomínat si nové hudební trendy. „Muzikanti z cimbálovek mají hodně společného s jazzem, jejich hudba vzniká improvizací podobně,“ vysvětluje ve Vizitce. Proč mu bylo dobře na jihu Spojených států. A proč svět koncertního klavíristy není pro něj? Ptá se Ondřej Cihlář.

Patří k našim nejvýraznějším jazzovým osobnostem. Komponuje a působí také jako pedagog, což je pro něj příležitost, jak zůstat v kontaktu s mladými lidmi a připomínat si nové hudební trendy. „Muzikanti z cimbálovek mají hodně společného s jazzem, jejich hudba vzniká improvizací podobně,“ vysvětluje ve Vizitce. Proč mu bylo dobře na jihu Spojených států. A proč svět koncertního klavíristy není pro něj? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moravský rodák Sigmund Freud zemřel v Londýně 23. září 1939. Radikálně změnil pohled na lidskou duši. Většinu života prožil ve Vídni, po léta trpěl rakovinou ústní dutiny. Odmítal však léky proti bolesti a poté, co bolest už nedokázal snášet, v tichostí podstoupil eutanazii. Odešel jako uznávaná autorita, i Albert Einstein ho nazval jedním ze svých největších učitelů. O uznání svých teorií ale vynálezce psychoanalýzy dlouho usiloval.

Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Na otázky moderátorky odpovídá Pavel Trčala, lídr Moravského zemského hnutí.

Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Na otázky moderátorky odpovídá Pavel Trčala, lídr Moravského zemského hnutí.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

CELÝ ZÁZNAM ZE STUDIA N LIVE V HRADCI KRÁLOVÉ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Z center mnoha českých, moravských a slezských měst se staly výkladní skříně pro turisty, útočiště pro auta a bezduché plochy, kde není proč zůstávat. Když stojí káva na Staroměstském náměstí 260 korun, fontána na tom Václavském působí jako levně vypadající napodobenina a z Velkého náměstí v Hradci Králové se stalo obří parkoviště, je načase se ptát, komu patří město. Studio N se vydalo do Hradce Králové, aby s reportérem Jankem Rubešem, architektkou Šárkou Dlouhou a ředitelem místní galerie moderního umění Františkem Zachovalem hledalo odpovědi. „To není drahé kafe. To je cedulka ‚jdi pryč‘,“ říká reportér Janek Rubeš. A dodává: „Snažím se Pražákům říct: běžte žít zpátky do centra města. Běžte na pivo na Staromák. Když na to zanevřeme, tak ten Staromák už nebude nikdy náš.“ Právě to, jak veřejný prostor ztrácí kontakt s každodenním životem lidí, je hlavním tématem debaty, kterou jsme natáčeli živě v Hradci Králové. V centru pozornosti je nejen Praha, ale právě i Hradec – město, které bývalo vzorem promyšleného urbanismu, ale dnes na mnoha místech působí odtažitě, nepřístupně a nelidsky. „Rozhodně bych lidem vrátil Velké náměstí v Hradci Králové,“ říká ředitel místní galerie František Zachoval. „Tady se nedá chodit, není tu přirozený stín. Nejsou to jen auta, jsou to i předzahrádky, které jsou zabetonované. S kočárkem tu neprojdete. Pěší a cyklisté jsou ostrakizováni. Dříve tu byly vzrostlé kaštany – suverénně pokáceny. Dnes jsou tu betonové krychle na chodnících, kterým se musíte vyhýbat. Je to bizarní.“ Podobně to vidí i Šárka Dlouhá, vedoucí odboru hlavního architekta města: „Máme vícero náměstí, na kterých lidé nejsou – třeba Ulrichovo náměstí. Je to velká plocha, ale lidé tam nemají důvod se zdržet. Dalo by se tam něco vymyslet.“ A dodává, že stejný problém se týká i okrajových částí: „Na sídlišti Moravské Předměstí máme obrovský rádoby bulvár. Věřím, že by se tam lidé mohli pohybovat víc. Ale obchody jsou prázdné. Nakupuje se na periferii, v obchodních centrech.“ Města tak ztrácejí to nejdůležitější – přirozené důvody k pobytu, stín, přívětivost, smysl. A tím i své obyvatele. Jak může vypadat empatická ulice, ve které se cítí všichni dobře? Můžeme si centra vzít zpět? Jakou inspiraci vidí hosté na Moravském náměstí v Brně, v Litomyšli a Pardubicích? A jak může každý z nás využít svůj vliv na samosprávu a developery? Podívejte se na celou epizodu Studia N live z Hradce Králové o tom, jak centra našich měst probrat z kómatu. Celý díl najdete na herohero.co/studion

Historická budova Moravského divadla v Olomouci má za sebou důležité technické úpravy. Dělníci v těchto dnech dokončili opravy poškozené východní fasády provaziště a zároveň instalovali na střechu divadla, které je v městské památkové rezervaci, i vlastní fotovoltaickou elektrárnu.

Hlavní dóm Kateřinské jeskyně v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras je největším zpřístupněným podzemním prostorem u nás. Má rozměry 95 × 44 × 20 metrů.

Hlavní dóm Kateřinské jeskyně v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras je největším zpřístupněným podzemním prostorem u nás. Má rozměry 95 × 44 × 20 metrů.

Nevídaný rozkaz vydal ředitel Moravské galerie v Brně. Jako první v Česku otevírá lidem galerijní depozitář a s ním i dosud nespatřené sbírkové předměty. Co skrývá uvnitř? Odpovídá nová Brněnská jedenáctka. A taky vysvětlí, proč v Brně po většinu týdne netekla voda v kašnách, jak by si Karel Absolon přál vystavovat Věstonickou venuši, kdy je čas se přihlásit do konkurzu na šéfa nebo šéfku Národního divadla a že ve městě začíná další nepříjemná výluka, tentokrát vlaková.

K čemu takové informace radnice využijí? - Jak se díky životním příběhům pacientů dá zlepšit péče o pacienty se stařeckou demencí? - Jak chce mezinárodní tým s účastí českých archeologů odhalit původ pravěké mědi?

Česká filharmonie získala prestižní ocenění od BBC Music Magazine a uslyšíte rozhovor s ředitelem hudebního tělesa Davidem Marečkem. A čekají vás také reportáže o nových výstavách v Moravské galerii Brno - včetné té od Marie Tomanové. Kulturní události těchto dní shrne Michaela Vetešková.