Podcasts about moravsk

Saša Michailidis se ptá spoluzakladatelky spolku divadlo.pro, režisérky Kamily Polívkové a ředitele Moravského divadla Olomouc, člena výboru Asociace profesionálních divadel ČR Davida Gerneše. Vznikl spolek a webový portál divadlo.pro. Nová iniciativa chce přispět ke zlepšení pracovních podmínek na české divadelní scéně, spoluvytvářet respektující prostředí a ⁠podporovat férovou komunikaci mezi ⁠umělci na ⁠volné noze a ⁠divadly. Jak se vyjednává o ⁠smluvních podmínkách?

Během února se o zeleň stará v průměru sedm lidí. Město ale plánuje hned na několika místech nové záhony.

Moravský kras ukrývá příběhy staré tisíce let – a jeden z nich dnes zásadně mění pohled na evropské pravěké umění. V jeskyni Švédův stůl byla objevena přibližně patnáct tisíc let stará rytina koně, vyrytá přímo do fragmentu jeskynní stěny. Tento výjimečný nález ukazuje, že figurativní jeskynní umění nevznikalo jen ve slavné západní Evropě, ale také na území dnešní Moravy. V pořadu Na stole je téma si s archeologem Ondřejem Mlejnkem a Petrem Škrdlou povídáme nejen o významu samotné rytiny a o tom, co vypovídá o myšlení lidí na konci doby ledové, ale také o zákulisí archeologické práce, náročném výzkumu v jeskynním prostředí a o tom, zda se podobná místa mohou přiblížit i běžným návštěvníkům. Pořadem provází Iva Horká.

V hlavní roli se jako Quasimodo představí Jan Vrbacký, v roli Esmeraldy vystoupí Iva Kruntorádová. Inscenace přinese řadu tanečních a akrobatických choreografií včetně bojových scén.

„Kdykoli se cokoli přejmenovává, svědčí to o těch, kdo přejmenovávají. Vždycky jde o to, co ta doba považuje za důležité,“ myslí si historik Michal Stehlík.

Za bytový dům zaplatí město 17 milionů korun. Z toho 15 dostane od Pardubického kraje jako bezúročnou půjčku. Byty, které bude vlastnit město, budou výhradně nájemní.

V Brně je do poloviny dubna v Moravském zemském muzeu k vidění výstava o spolupráci britských intelektuálů amístním disentem, o podzemní univerzitě i o galerii pro zakázané umělce umístěné v drogerii. Osudy brněnského disentu nás provedly kurátorky výstavy Petra Pichlová a Romana Dominika Hrbatová a především organizátor podzemní univerzity Petr Oslzlý.

Podhoří, jak už název napovídá, leží na okraji Moravské brány pod vrcholky Oderských vrchů. Ještě nedávno patřila část obce do vojenského újezdu Libavá. Dnes se do vesničky a jejího okolí můžete bez problémů vydat na turistický výšlap. A k vidění je toho opravdu hodně.Všechny díly podcastu Od Pradědu na Hanou můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Existovala v Česku někdy klimatická politika? Spojí téma oligarchie českou levici? V čem nám brání a v čem nás posouvá snění o lepším světě? A proč je na Babišovi problematičtější, že je oligarcha, než to, že byl veden jako agent StB? Nový díl podcastu Moshpit je o klimatické politice, Evropské unii a identitě současného protestu. Mluvili jsme s Matějem Moravským, klimatickým redaktorem Deníku Referendum a doktorandem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Českou klimatickou politiku vždycky vytvářela Evropská unie, žádná strana si to nikdy nevzala jako svoje téma. Všechna vina se svalila na klimatické hnutí, které ale Green Deal nenapsalo, přemýšlí o třetí cestě,“ říká Moravský. Motoristé sobě jsou podle něj jen loutkami fosilního oligarchy. „Hodně toho můžeme změnit, když se budeme učit od místních lídrů a budeme postupovat pragmaticky. Klimatické hnutí mi toho hodně dalo, naučilo mě nad věcmi přemýšlet systémově.“ Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

Marie Januštíková se začala o skauting zajímat, když se její syn vrátil ze skautské výpravy, na které se střílelo. Moravskému skautingu dala řád, starala se o dívky ve skautském kroji, zajistila tábořiště na Balkáně – a pak už jen čelila komunistické perzekuci. Její životní příběh připomene v pořadu Portréty Roman Šantora.

Marie Januštíková se začala o skauting zajímat, když se její syn vrátil ze skautské výpravy, na které se střílelo. Moravskému skautingu dala řád, starala se o dívky ve skautském kroji, zajistila tábořiště na Balkáně – a pak už jen čelila komunistické perzekuci. Její životní příběh připomene v pořadu Portréty Roman Šantora.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá spoluzakladatelky spolku divadlo.pro, režisérky Kamily Polívkové a ředitele Moravského divadla Olomouc, člena výboru Asociace profesionálních divadel ČR Davida Gerneše. Vznikl spolek a webový portál divadlo.pro. Nová iniciativa chce přispět ke zlepšení pracovních podmínek na české divadelní scéně, spoluvytvářet respektující prostředí a ⁠podporovat férovou komunikaci mezi ⁠umělci na ⁠volné noze a ⁠divadly. Jak se vyjednává o ⁠smluvních podmínkách?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Edita Štěříková je naší přední historičkou, která se specializuje na problematiku exilu a pobělohorských exulantů a sepsala na toto téma mnoho knih a odborných článků. Z titulu Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století zní druhá část úvodu této knihy, ve které autorka mapuje praktické způsoby služby žen a zapojování se do vedení církve. Téma aktuální i dnes :). Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Historie Jednoty bratrské, neodmyslitelně spojené se jménem Jana Ámose Komenského, Jana Blahoslava, Jana Augusty a mnoha mnoha dalších, dodnes inspiruje a její vliv lze vnímat i po staletích. Čím to je? Jedním z důvodů je možná i to, že se nebáli a aktivně usilovali o praktickou zbožnost. Večer pod lampou patří knize Edity Štěříkové s názvem Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Ve funkci náměstkyně primátora měla Miroslava Ferancová na starosti dopravu. Je první primátorkou v historii města.

Amatérská jeskyně v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras je nejdelší systém přírodních podzemních chodeb u nás, dlouhý přes 40 kilometrů. Najdeme ji v Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy.

Amatérská jeskyně v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras je nejdelší systém přírodních podzemních chodeb u nás, dlouhý přes 40 kilometrů. Najdeme ji v Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy.

„Je to něco, co přesahuje město Olomouc. Slouží celému kraji a byli bychom rádi, kdyby se s námi kraj podílel na provozu,“ říká budoucí primátorka Olomouce Miroslava Ferancová (ANO).

Cílem nové vyhlášky je zlepšit stravovací návyky dětí a podpořit zdravý vztah k jídlu, ale na talířích stále zůstává nejen maso, ale i zdravější pokrmy.

„Letos vybíráme na Viktorka Nechvátala. Je to chlapeček, kterému jsou čtyři roky a odmalička má postižení. Potřebuje různé specializované rehabilitace,“ vysvětluje Večeřová.

Adventní knižní jarmark a literární festival Knihy v Brně 2025 byl výbornou literární událostí pro každého, kdo miluje knihy – ať už jako čtenář nebo jako tvůrce či nakladatel. Nabízí kombinaci nakladatelství, autorů, interaktivních workshopů a setkání s lidmi, kteří knihám dávají podobu. Připravila ho Masarykova univerzita a konal se ve dvou dnech, a sice od 28. do 29. listopadu, v Moravské zemské knihovně. Součástí bylo také slavnostní udílení Ceny Knihy v Brně či křest nové knihy Píseň buňky, kterou přeložil prof. Jan Šmarda a vydalo ji nakladatelství Munipress. Zájemci si mohli užít dva dny plné knih, autorských čtení, besed, workshopů i vánoční inspirace. Více než 50 nakladatelů, výstava Aniho papyru a bohatý program pro děti i dospělé, kde si každý přišel na své. Dvoudenní knižní klání pak uzavřel recitál folkového písničkáře Jiřího Dědečka. Atmosféru festivalu a jeho smysl se snažila prostřednictvím mikrofonu zachytit Iva Horká, která přímo na místě natáčela. K rozhovoru si přizvala mimo jiné Leu Novotnou z Munipressu, porotkyni Markétu Hejkalovou, nakladatele Miroslava Klepáčka či redaktorky z nakladatelství Books and pipes Kateřinu Hlouškovou a Kristínu Eibl. V pořadu uslyšíte také záznam ze slavnostního vyhlašování cen Knihy v Brně.

Přestavbu bývalé továrny na společensko-kulturní centrum rozdělilo město do několika etap. Příští rok se práce dotknou hlavně venkovního areálu. Práce budou údajně trvat minimálně do konce roku 2026.

Večerem provází Aleš Cibulka a Michal Jagelka. Hanu Maciuchovou připomíná také výstava ve foyer divadla.

Do budoucna má centrum v Hamperku zajistit lepší podmínky pro skladování a hlavně zlevnit celý odpadový systém ve městě.

Podle ředitelky kulturních služeb města Marie Blažkové najde teď kulturní stánek v Boršově daleko širší využití. Láká na kulturní akce, knihovnu i prostory k pronájmu.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Nejslavnější česká automobilová závodnice Eliška Junková, která jezdila ve vozech Bugatti, se narodila 16. listopadu 1900 v Olomouci. V místní části Droždín je po ní pojmenovaná ulice. Moravské divadlo uvádí muzikál Ella, který si nenechali ujít její vnuci Markéta Šonková a Jiří Junek. „Elišce by se určitě líbil,“ shodují se.

Nejslavnější česká automobilová závodnice Eliška Junková, která jezdila ve vozech Bugatti, se narodila 16. listopadu 1900 v Olomouci. V místní části Droždín je po ní pojmenovaná ulice. Moravské divadlo uvádí muzikál Ella, který si nenechali ujít její vnuci Markéta Šonková a Jiří Junek. „Elišce by se určitě líbil,“ shodují se.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S opravou místa po bývalé tržnici, které se rozkládá hned vedle centra, začne město příští rok. Žádat chce i o dotaci. Práce potrvají do konce roku 2027.

Výstavu k nedožitému výročí Hany Maciuchové můžou návštěvníci Moravského divadla vidět do 29. listopadu, a to vždy hodinu před představením.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Případ nenávistných komentářů pod fotkou romského prvňáčka z Brna má dohru. Policie vypátrala jejich pisatele. Desítkám lidí hrozí potrestání. Jak přísné? Zjišťovala Brněnská jedenáctka. Posvítila si taky znovu na téma dvojího parkovacího metru v Brně. Proč jeden úřad platí stokoruny a druhý desetitisíce? Víme taky, co bude s prázdnou krytou tržnicí na Zelném trhu a proč se vánoční kolo na Moravském náměstí muselo přestat točit. A kdo zabíjí ovce na Stránské skále?

„Déte mat a pojďte!“ volal inspicient olomoucké filharmonie. Šachy v kuřárně, hudba na pódiu a původ slova „mat“ až z dávné perštiny. To všechno nám osvětlí náš bohemista.

Moravský rodák Sigmund Freud zemřel v Londýně 23. září 1939. Radikálně změnil pohled na lidskou duši. Většinu života prožil ve Vídni, po léta trpěl rakovinou ústní dutiny. Odmítal však léky proti bolesti a poté, co bolest už nedokázal snášet, v tichostí podstoupil eutanazii. Odešel jako uznávaná autorita, i Albert Einstein ho nazval jedním ze svých největších učitelů. O uznání svých teorií ale vynálezce psychoanalýzy dlouho usiloval.

Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Na otázky moderátorky odpovídá Pavel Trčala, lídr Moravského zemského hnutí.

Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Na otázky moderátorky odpovídá Pavel Trčala, lídr Moravského zemského hnutí.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

CELÝ ZÁZNAM ZE STUDIA N LIVE V HRADCI KRÁLOVÉ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Z center mnoha českých, moravských a slezských měst se staly výkladní skříně pro turisty, útočiště pro auta a bezduché plochy, kde není proč zůstávat. Když stojí káva na Staroměstském náměstí 260 korun, fontána na tom Václavském působí jako levně vypadající napodobenina a z Velkého náměstí v Hradci Králové se stalo obří parkoviště, je načase se ptát, komu patří město. Studio N se vydalo do Hradce Králové, aby s reportérem Jankem Rubešem, architektkou Šárkou Dlouhou a ředitelem místní galerie moderního umění Františkem Zachovalem hledalo odpovědi. „To není drahé kafe. To je cedulka ‚jdi pryč‘,“ říká reportér Janek Rubeš. A dodává: „Snažím se Pražákům říct: běžte žít zpátky do centra města. Běžte na pivo na Staromák. Když na to zanevřeme, tak ten Staromák už nebude nikdy náš.“ Právě to, jak veřejný prostor ztrácí kontakt s každodenním životem lidí, je hlavním tématem debaty, kterou jsme natáčeli živě v Hradci Králové. V centru pozornosti je nejen Praha, ale právě i Hradec – město, které bývalo vzorem promyšleného urbanismu, ale dnes na mnoha místech působí odtažitě, nepřístupně a nelidsky. „Rozhodně bych lidem vrátil Velké náměstí v Hradci Králové,“ říká ředitel místní galerie František Zachoval. „Tady se nedá chodit, není tu přirozený stín. Nejsou to jen auta, jsou to i předzahrádky, které jsou zabetonované. S kočárkem tu neprojdete. Pěší a cyklisté jsou ostrakizováni. Dříve tu byly vzrostlé kaštany – suverénně pokáceny. Dnes jsou tu betonové krychle na chodnících, kterým se musíte vyhýbat. Je to bizarní.“ Podobně to vidí i Šárka Dlouhá, vedoucí odboru hlavního architekta města: „Máme vícero náměstí, na kterých lidé nejsou – třeba Ulrichovo náměstí. Je to velká plocha, ale lidé tam nemají důvod se zdržet. Dalo by se tam něco vymyslet.“ A dodává, že stejný problém se týká i okrajových částí: „Na sídlišti Moravské Předměstí máme obrovský rádoby bulvár. Věřím, že by se tam lidé mohli pohybovat víc. Ale obchody jsou prázdné. Nakupuje se na periferii, v obchodních centrech.“ Města tak ztrácejí to nejdůležitější – přirozené důvody k pobytu, stín, přívětivost, smysl. A tím i své obyvatele. Jak může vypadat empatická ulice, ve které se cítí všichni dobře? Můžeme si centra vzít zpět? Jakou inspiraci vidí hosté na Moravském náměstí v Brně, v Litomyšli a Pardubicích? A jak může každý z nás využít svůj vliv na samosprávu a developery? Podívejte se na celou epizodu Studia N live z Hradce Králové o tom, jak centra našich měst probrat z kómatu. Celý díl najdete na herohero.co/studion

Historická budova Moravského divadla v Olomouci má za sebou důležité technické úpravy. Dělníci v těchto dnech dokončili opravy poškozené východní fasády provaziště a zároveň instalovali na střechu divadla, které je v městské památkové rezervaci, i vlastní fotovoltaickou elektrárnu.

Hlavní dóm Kateřinské jeskyně v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras je největším zpřístupněným podzemním prostorem u nás. Má rozměry 95 × 44 × 20 metrů.

Hlavní dóm Kateřinské jeskyně v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras je největším zpřístupněným podzemním prostorem u nás. Má rozměry 95 × 44 × 20 metrů.

Nevídaný rozkaz vydal ředitel Moravské galerie v Brně. Jako první v Česku otevírá lidem galerijní depozitář a s ním i dosud nespatřené sbírkové předměty. Co skrývá uvnitř? Odpovídá nová Brněnská jedenáctka. A taky vysvětlí, proč v Brně po většinu týdne netekla voda v kašnách, jak by si Karel Absolon přál vystavovat Věstonickou venuši, kdy je čas se přihlásit do konkurzu na šéfa nebo šéfku Národního divadla a že ve městě začíná další nepříjemná výluka, tentokrát vlaková.

K čemu takové informace radnice využijí? - Jak se díky životním příběhům pacientů dá zlepšit péče o pacienty se stařeckou demencí? - Jak chce mezinárodní tým s účastí českých archeologů odhalit původ pravěké mědi?

Česká filharmonie získala prestižní ocenění od BBC Music Magazine a uslyšíte rozhovor s ředitelem hudebního tělesa Davidem Marečkem. A čekají vás také reportáže o nových výstavách v Moravské galerii Brno - včetné té od Marie Tomanové. Kulturní události těchto dní shrne Michaela Vetešková.