Podcasts about moravsk

Podle ředitelky kulturních služeb města Marie Blažkové najde teď kulturní stánek v Boršově daleko širší využití. Láká na kulturní akce, knihovnu i prostory k pronájmu.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Nejslavnější česká automobilová závodnice Eliška Junková, která jezdila ve vozech Bugatti, se narodila 16. listopadu 1900 v Olomouci. V místní části Droždín je po ní pojmenovaná ulice. Moravské divadlo uvádí muzikál Ella, který si nenechali ujít její vnuci Markéta Šonková a Jiří Junek. „Elišce by se určitě líbil,“ shodují se.

Nejslavnější česká automobilová závodnice Eliška Junková, která jezdila ve vozech Bugatti, se narodila 16. listopadu 1900 v Olomouci. V místní části Droždín je po ní pojmenovaná ulice. Moravské divadlo uvádí muzikál Ella, který si nenechali ujít její vnuci Markéta Šonková a Jiří Junek. „Elišce by se určitě líbil,“ shodují se.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S opravou místa po bývalé tržnici, které se rozkládá hned vedle centra, začne město příští rok. Žádat chce i o dotaci. Práce potrvají do konce roku 2027.

Výstavu k nedožitému výročí Hany Maciuchové můžou návštěvníci Moravského divadla vidět do 29. listopadu, a to vždy hodinu před představením.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Významná renesanční stavba putuje na prestižní seznam. Jeho rozšíření schválila vláda. Nařízení bude platit od 1. července 2026, informovalo ministerstvo kultury v tiskové zprávě.

Významná renesanční stavba putuje na prestižní seznam. Jeho rozšíření schválila vláda. Nařízení bude platit od 1. července 2026, informovalo ministerstvo kultury v tiskové zprávě.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Magazín: Akademie Moravských bratří; kniha Když dítě trpí. Hovoří: David Rafael, Zuzana Kempná.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Moderní vzhled navrhli studenti fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně. Výstava totiž vznikla ve spolupráci liberecké knihovny a Moravské zemské knihovny v Brně.

Z nádvoří zámku se pak lidé můžou vydat po schodech mrtvých kolem hřbitova až k soše plačící Anny na Křížovém vrchu. Cesta bude osvětlená loučemi.

Případ nenávistných komentářů pod fotkou romského prvňáčka z Brna má dohru. Policie vypátrala jejich pisatele. Desítkám lidí hrozí potrestání. Jak přísné? Zjišťovala Brněnská jedenáctka. Posvítila si taky znovu na téma dvojího parkovacího metru v Brně. Proč jeden úřad platí stokoruny a druhý desetitisíce? Víme taky, co bude s prázdnou krytou tržnicí na Zelném trhu a proč se vánoční kolo na Moravském náměstí muselo přestat točit. A kdo zabíjí ovce na Stránské skále?

Případ nenávistných komentářů pod fotkou romského prvňáčka z Brna má dohru. Policie vypátrala jejich pisatele. Desítkám lidí hrozí potrestání. Jak přísné? Zjišťovala Brněnská jedenáctka. Posvítila si taky znovu na téma dvojího parkovacího metru v Brně. Proč jeden úřad platí stokoruny a druhý desetitisíce? Víme taky, co bude s prázdnou krytou tržnicí na Zelném trhu a proč se vánoční kolo na Moravském náměstí muselo přestat točit. A kdo zabíjí ovce na Stránské skále?

„Déte mat a pojďte!“ volal inspicient olomoucké filharmonie. Šachy v kuřárně, hudba na pódiu a původ slova „mat“ až z dávné perštiny. To všechno nám osvětlí náš bohemista.

„Déte mat a pojďte!“ volal inspicient olomoucké filharmonie. Šachy v kuřárně, hudba na pódiu a původ slova „mat“ až z dávné perštiny. To všechno nám osvětlí náš bohemista.Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Patří k našim nejvýraznějším jazzovým osobnostem. Komponuje a působí také jako pedagog, což je pro něj příležitost, jak zůstat v kontaktu s mladými lidmi a připomínat si nové hudební trendy. „Muzikanti z cimbálovek mají hodně společného s jazzem, jejich hudba vzniká improvizací podobně,“ vysvětluje ve Vizitce. Proč mu bylo dobře na jihu Spojených států. A proč svět koncertního klavíristy není pro něj? Ptá se Ondřej Cihlář.

Patří k našim nejvýraznějším jazzovým osobnostem. Komponuje a působí také jako pedagog, což je pro něj příležitost, jak zůstat v kontaktu s mladými lidmi a připomínat si nové hudební trendy. „Muzikanti z cimbálovek mají hodně společného s jazzem, jejich hudba vzniká improvizací podobně,“ vysvětluje ve Vizitce. Proč mu bylo dobře na jihu Spojených států. A proč svět koncertního klavíristy není pro něj? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moravský rodák Sigmund Freud zemřel v Londýně 23. září 1939. Radikálně změnil pohled na lidskou duši. Většinu života prožil ve Vídni, po léta trpěl rakovinou ústní dutiny. Odmítal však léky proti bolesti a poté, co bolest už nedokázal snášet, v tichostí podstoupil eutanazii. Odešel jako uznávaná autorita, i Albert Einstein ho nazval jedním ze svých největších učitelů. O uznání svých teorií ale vynálezce psychoanalýzy dlouho usiloval.

Moravský rodák Sigmund Freud zemřel v Londýně 23. září 1939. Radikálně změnil pohled na lidskou duši. Většinu života prožil ve Vídni, po léta trpěl rakovinou ústní dutiny. Odmítal však léky proti bolesti a poté, co bolest už nedokázal snášet, v tichostí podstoupil eutanazii. Odešel jako uznávaná autorita, i Albert Einstein ho nazval jedním ze svých největších učitelů. O uznání svých teorií ale vynálezce psychoanalýzy dlouho usiloval. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Na otázky moderátorky odpovídá Pavel Trčala, lídr Moravského zemského hnutí.

Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Na otázky moderátorky odpovídá Pavel Trčala, lídr Moravského zemského hnutí.

Saša Michailidis se ptá mluvčí Měsíce dobročinné závěti za koalici Za snadné dárcovství Moniky Kofroňové, která pečuje o dárce v Knihovně Václava Havla, a advokáta Ondřeje Vokála. Osobní knihovna Milana Kundery v Moravské zemské knihovně, fotoarchiv Josefa Koudelky v pražském Uměleckoprůmyslovém museu… Nejen umělci či jejich dědicové darují pozůstalost. Zájem o to darovat formou závěti nějaké dobročinné nebo pamětové instituci roste. Jaké jsou výhody i úskalí darování?

Saša Michailidis se ptá mluvčí Měsíce dobročinné závěti za koalici Za snadné dárcovství Moniky Kofroňové, která pečuje o dárce v Knihovně Václava Havla, a advokáta Ondřeje Vokála. Osobní knihovna Milana Kundery v Moravské zemské knihovně, fotoarchiv Josefa Koudelky v pražském Uměleckoprůmyslovém museu… Nejen umělci či jejich dědicové darují pozůstalost. Zájem o to darovat formou závěti nějaké dobročinné nebo pamětové instituci roste. Jaké jsou výhody i úskalí darování?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svoz a likvidaci gastro odpadu chtějí technické služby spustit od 1. ledna příštího roku. Pilotní projekt se týká hlavně domácností na sídlišti Západní. Celý projekt se bude rozjíždět postupně.

Naučit se povely musí zvládnout v průběhu dvou týdnů, protože poté se budou předvádět svým známým, rodičům a veřejnosti na náměstí Tomáše Garrigua Masaryka.

V Moravských Budějovicích skončí po půl roce uzavírka Pražské ulice, která je výpadovkou na Jihlavu. S předstihem se tam podařilo dokončit stavbu železničního mostu.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V malé osadě Háj u Třeštiny na Šumpersku v Olomouckém kraji se mezi poli, zbytky lužních lesů a rameny řeky Moravy turistům, ale třeba i vodákům putujícím po Moravě, zjeví půvabný soubor staveb. Někdejší vodní elektrárna a rondokubistická vila, která prochází náročnou rekonstrukcí. Díky ní se pomalu otevírá pro veřejnost.

CELÝ ZÁZNAM ZE STUDIA N LIVE V HRADCI KRÁLOVÉ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Z center mnoha českých, moravských a slezských měst se staly výkladní skříně pro turisty, útočiště pro auta a bezduché plochy, kde není proč zůstávat. Když stojí káva na Staroměstském náměstí 260 korun, fontána na tom Václavském působí jako levně vypadající napodobenina a z Velkého náměstí v Hradci Králové se stalo obří parkoviště, je načase se ptát, komu patří město. Studio N se vydalo do Hradce Králové, aby s reportérem Jankem Rubešem, architektkou Šárkou Dlouhou a ředitelem místní galerie moderního umění Františkem Zachovalem hledalo odpovědi. „To není drahé kafe. To je cedulka ‚jdi pryč‘,“ říká reportér Janek Rubeš. A dodává: „Snažím se Pražákům říct: běžte žít zpátky do centra města. Běžte na pivo na Staromák. Když na to zanevřeme, tak ten Staromák už nebude nikdy náš.“ Právě to, jak veřejný prostor ztrácí kontakt s každodenním životem lidí, je hlavním tématem debaty, kterou jsme natáčeli živě v Hradci Králové. V centru pozornosti je nejen Praha, ale právě i Hradec – město, které bývalo vzorem promyšleného urbanismu, ale dnes na mnoha místech působí odtažitě, nepřístupně a nelidsky. „Rozhodně bych lidem vrátil Velké náměstí v Hradci Králové,“ říká ředitel místní galerie František Zachoval. „Tady se nedá chodit, není tu přirozený stín. Nejsou to jen auta, jsou to i předzahrádky, které jsou zabetonované. S kočárkem tu neprojdete. Pěší a cyklisté jsou ostrakizováni. Dříve tu byly vzrostlé kaštany – suverénně pokáceny. Dnes jsou tu betonové krychle na chodnících, kterým se musíte vyhýbat. Je to bizarní.“ Podobně to vidí i Šárka Dlouhá, vedoucí odboru hlavního architekta města: „Máme vícero náměstí, na kterých lidé nejsou – třeba Ulrichovo náměstí. Je to velká plocha, ale lidé tam nemají důvod se zdržet. Dalo by se tam něco vymyslet.“ A dodává, že stejný problém se týká i okrajových částí: „Na sídlišti Moravské Předměstí máme obrovský rádoby bulvár. Věřím, že by se tam lidé mohli pohybovat víc. Ale obchody jsou prázdné. Nakupuje se na periferii, v obchodních centrech.“ Města tak ztrácejí to nejdůležitější – přirozené důvody k pobytu, stín, přívětivost, smysl. A tím i své obyvatele. Jak může vypadat empatická ulice, ve které se cítí všichni dobře? Můžeme si centra vzít zpět? Jakou inspiraci vidí hosté na Moravském náměstí v Brně, v Litomyšli a Pardubicích? A jak může každý z nás využít svůj vliv na samosprávu a developery? Podívejte se na celou epizodu Studia N live z Hradce Králové o tom, jak centra našich měst probrat z kómatu. Celý díl najdete na herohero.co/studion

Historická budova Moravského divadla v Olomouci má za sebou důležité technické úpravy. Dělníci v těchto dnech dokončili opravy poškozené východní fasády provaziště a zároveň instalovali na střechu divadla, které je v městské památkové rezervaci, i vlastní fotovoltaickou elektrárnu.

Hlavní dóm Kateřinské jeskyně v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras je největším zpřístupněným podzemním prostorem u nás. Má rozměry 95 × 44 × 20 metrů.

Hlavní dóm Kateřinské jeskyně v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras je největším zpřístupněným podzemním prostorem u nás. Má rozměry 95 × 44 × 20 metrů.

Nevídaný rozkaz vydal ředitel Moravské galerie v Brně. Jako první v Česku otevírá lidem galerijní depozitář a s ním i dosud nespatřené sbírkové předměty. Co skrývá uvnitř? Odpovídá nová Brněnská jedenáctka. A taky vysvětlí, proč v Brně po většinu týdne netekla voda v kašnách, jak by si Karel Absolon přál vystavovat Věstonickou venuši, kdy je čas se přihlásit do konkurzu na šéfa nebo šéfku Národního divadla a že ve městě začíná další nepříjemná výluka, tentokrát vlaková.

K čemu takové informace radnice využijí? - Jak se díky životním příběhům pacientů dá zlepšit péče o pacienty se stařeckou demencí? - Jak chce mezinárodní tým s účastí českých archeologů odhalit původ pravěké mědi?

Česká filharmonie získala prestižní ocenění od BBC Music Magazine a uslyšíte rozhovor s ředitelem hudebního tělesa Davidem Marečkem. A čekají vás také reportáže o nových výstavách v Moravské galerii Brno - včetné té od Marie Tomanové. Kulturní události těchto dní shrne Michaela Vetešková.