Podcasts about moravsk

Upozornění: Tento Týden Živě je tzv. ukazovací. Doporučujeme, abyste si ho pustili s obrazem.Do redakce přišla krabice a v tomto díle se dozvíte, co je jejím obsahem. Sledovat můžete Kubovy autentické reakce při rozbalování. Napovíme, že se jedná o elektroniku. Ve druhé části pořadu Martin Krčál, náměstek ředitele Moravské zemské knihovny, ukazuje možnosti portálu Knihovny.cz.Pokud stojíte primárně o elektronický obsah a digitální přístup do knihovny, tak Knihovny.cz se profilují jako vstupní brána do světa moderních knihoven. O nich jsme nedávno mluvili v Podcastu Živě. Rozhodli jsme se, že vám dnes ukážeme, co knihovny nabízí digitálním lidem. Levně se dostanete ke spoustě zajímavého obsahu.00:31 – Co je v krabici?06:10 – Knihovny.cz

Firma Moravská vodárenská zdraží od 1. dubna v části Olomoucka vodné a stočné. Nově odběratelé budou včetně daně platit za kubík 126 korun 38 haléřů, zhruba o dvě koruny víc než dosud.

Moravská Třebová musí zastavit stavební práce na výstavbě nové budovy vedle Základní školy U Kostela. Termín dokončení se tak už podruhé posouvá. Poprvé to bylo kvůli zachování historických hradeb. Teď musí nechat město předělat celý projekt. Proč a jak to ovlivní termín a náklady, zjišťovala reportérka Věra Pavlasová.

Ve středu se v kampusu BEA Olomouc, který slouží nejen jako sídlo Moravské vysoké školy, ale také jako centrum pro hospodářský rozvoj regionu, uskutečnilo setkání pro žáky středních škol Olomouckého kraje. Cílem bylo namotivovat mladé lidi k podnikání v Olomouckém kraji.

Soutok Moravy a Moravské Sázavy dnes najdeme v lukách mezi Leštinou a Rájcem. Kdysi se však tyto řeky potkávaly pod Zvolí, kdy Moravská Sázava protékala jedním ze svých ramen přímo obcí.

V březnu jsme se rozhodli, že vám doporučíme další krásný výlet. Cíl byl jasný: vylézt na Rychnovský vrch a dojít do Moravské Třebové. Cesta byla celkem náročná, ale odměnila nás krásnými výhledy a nádhernou přírodou. Tentokrát jsme vyrazili ze Žichlínku a celý výlet do Moravské Třebové měl přes 14 km. Poslechněte si celý díl sami a budeme rádi, když půjdete v našich stopách, protože pro vás vyhledáváme ty nejlepší a nejzajímavější výlety, které potěší snad všechny generace.

Pokračuje obnova muzea, jinak bude vypadat kulturní dům v okrajové části Boršov a z bývalé továrny se stane kulturní a společenské centrum MIZA. Takové jsou nejnovější aktuality.

Pokračuje obnova muzea, jinak bude vypadat kulturní dům v okrajové části Boršov a z bývalé továrny se stane kulturní a společenské centrum MIZA. Takové jsou nejnovější aktuality.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Olomoucký fotbalový stadion Sigmy ožije 6. června netradičním hudebním festivalem. Moravská filharmonie Olomouc spojí síly s osobnostmi české hudební scény a nabídne divákům výjimečný kulturní zážitek.

Blížící se výročí konce druhé světové války začne rezonovatnejrůznějšími formami připomínání. My se podíváme na nejednoznačné a složité události jara a léta 1945 v Moravském Krumlově. Místo dnes známé hlavně Muchovou epopejí zažilo konec války, v němž se proplétá snad až příliš motivů. V bonusu na Gazetistu, HeroHero a Forendors se pak po delší době zaměříme na několik knih, které nás v poslední době zaujaly. 

Dana Račková, divadelní režisérka a zakladatelka vokální kapely Milánosz, s hudebníkem a cimbálistou Michalem Taragošem představují čerstvou společnou tvorbu. Hlavní roli v ní hrají romské pohádky, příběhy 20. století i kouzlo cimbálu. Na jaře vychází jejich nová knížka V rytmu cimbálu. V ledna měla v Moravském divadle Olomouc premiéru Pohádka zakletá do cimbálu, hudebně-taneční inscenace pro děti a jejich dospělé.Všechny díly podcastu ArtCafé můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dana Račková, divadelní režisérka a zakladatelka vokální kapely Milánosz, s hudebníkem a cimbálistou Michalem Taragošem představují čerstvou společnou tvorbu. Hlavní roli v ní hrají romské pohádky, příběhy 20. století i kouzlo cimbálu. Na jaře vychází jejich nová knížka V rytmu cimbálu. V ledna měla v Moravském divadle Olomouc premiéru Pohádka zakletá do cimbálu, hudebně-taneční inscenace pro děti a jejich dospělé.

Modernizace nemocnice v Moravské Třebové je v závěrečné fázi. Po otevření nové budovy následné péče před třemi lety přichází na řadu poslední úpravy zázemí. Pardubický kraj nechá zrekonstruovat stávající garáže pro sanitní a technické vozy, aby nemocnice mohla opustit poslední prostory historického areálu, které patří soukromému vlastníkovi.

Knihovny neustrnuly v čase a kromě papírových knih půjčují také e-knihy a audioknihy. Jen zatím ne všechny. Digitální vstupní branou je portál Knihovny.cz, do kterého se tuzemské knihovny postupně integrují. Podporuje plnotextové vyhledávání v obsazích e-knih a zprostředkovává na trhu nedostupné publikace.Na paty knihovnám šlapou komerční služby s e-knihami a audioknihami. České veřejné knihovny jsou oproti nim levné a všem přístupné. Některé své služby poskytují zdarma, jiné za pár desítek až nižších stovek korun na rok. Rozvoji půjčování e-knih brání legislativa a postoje vydavatelů a nakladatelů, kteří se bojí, že by je půjčování mohlo finančně poškodit.O tom, co knihovny v digitální době nabízí, kam kráčí a na jaké překážky v digitalizaci služeb naráží, v Podcastu Živě hovoří Zuzana Hájková, náměstkyně pro knihovnické služby v Jihočeské vědecké knihovně, Martin Krčál, náměstek ředitele v Moravské zemské knihovně, a Jiří Pavlík, systémový inženýr v Národní technické knihovně.01:06 – Knihovny v digitální době05:59 – Půjčování e-knih12:17 – Povinný výtisk nemáme17:14 – Místo pro všechny27:15 – Jak dostat e-knihy do knihoven

Moravská Třebová zprovoznila svůj první městský holubník. Dosavadní způsob nahodilého odchytu ptáků v kombinaci s instalací zábran se moc neosvědčil, uvedl místostarosta Václav Dokoupil (KDU-ČSL).

V úvodním utkání play-off mezi hokejovými týmy Třebíče a Dukly Jihlava se na stadionu v Moravských Budějovicích odehrál nejen napínavý zápas, ale i zajímavý moment, který ukázal, jak silné emoce tento souboj vyvolává.

Cyklus Jihomoravský rok tento týden svoji pozornost upíná na Mezinárodní den průvodců. Jaký průvodcovský rekord najdete zapsaný v České knize rekordů? Co musí zvládnout průvodci v Moravském krasu a na jaké všetečné otázky často odpovídají průvodci na zámku v Rájci-Jestřebí? Povíme vám také o nové publikaci o Brně, jejíž první díl se stal návodem na netradiční prohlídky města a pozveme vás také na jarní výstavu rozkvetlých kamélií.

Narazili jste v ulicích Olomouce na filmaře? Četli jste už o tom, že se tu natáčí komedie Když se zhasne? A napadlo vás, že ji znáte, protože jste ji viděli v Moravském divadle?Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se snaží zmapovat pohyb pravěkých lovců mamutů, kteří žili zhruba před 30 tisíci lety. Pomoci jim mají pazourky a rohovce, které tehdejší lidé používali jako nástroje. Na výzkumu spolupracují s Moravským zemským muzeem v Brně a archeology z Akademie věd ČR.

S expedicí v Albánii objevil a zmapoval jeskyni Atmos s největším termálním jezerem na světě. Nad hladinou teplé sirnaté vody se klene jako kopule bez ozdob. „Jezírka, krápníky, nějaké sintrové kupy, brčka, jeskynní pery – to máme zafixováno jako hezkou jeskyni. To tady není,“ popisuje speleolog Marek Audy, jak se liší od jeho „rodného“ Moravského krasu. Jak obrovské jeskynní jezero Neuron vzniklo a čím může být nejen pro vědu zajímavé?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S expedicí v Albánii objevil a zmapoval jeskyni Atmos s největším termálním jezerem na světě. Nad hladinou teplé sirnaté vody se klene jako kopule bez ozdob. „Jezírka, krápníky, nějaké sintrové kupy, brčka, jeskynní pery – to máme zafixováno jako hezkou jeskyni. To tady není,“ popisuje speleolog Marek Audy, jak se liší od jeho „rodného“ Moravského krasu. Jak obrovské jeskynní jezero Neuron vzniklo a čím může být nejen pro vědu zajímavé?

Když se 15. srpna, na svátek Nanebevzetí Panny Marie, roku 1645 švédská vojska rozhodla zaútočit na Brno, nevybrala si k tomu zrovna nejvhodnější datum. Madona Svatotomská, zázračná ikona, ke které se v tento den modlily stovky věřících, město před Švédy ochránil a pomohla jejich útok úspěšně odrazit. Tento příběh zdaleka není jedinou legendou, která se k obrazu váže. Kde byl obraz vytvořen a jak se vůbec do Brna dostal, dodnes patří mezi otázky, které trápí historiky umění. Pod pokličku této záhady nám v 54. díle podcastu Středověk (jinak) trvá pomůže nahlédnout Tomáš Drobný, vedoucí muzejního oddělení Moravského zemského muzea, který obrazu věnoval svou dizertaci. Kunsthistorik Ivan Foletti a archeolog Jiří Macháček si s ním povídali o obrazech, které konají zázraky, o Karlu IV. i o tom, proč se ve středověku “fejkuje” historie.Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Novým náměstkem pro olomouckou filharmonii, která se od ledna spojila s Moravským divadlem, bude Petr Dvořák. Do funkce nastoupí na začátku února, poté, co vyhrál výběrové řízení, ve kterém přesvědčil odbornou komisi svou racionální koncepcí.

Je výraznou uměleckou šéfkou opery Moravského divadla, kde ale se sezonou končí. Naposledy rozvířilo debatu její zpracování Janáčkovy Její pastorkyně – Jenůfy. „Je důležité, aby autoři, kteří nakládají s historickým dílem, pracovali beze strachu, že někoho pobouří,“ říká ve Vizitce. Od kdy má ráda kroky do neznáma? A jak minulý režim ovlivnil vývoj opery u nás? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je výraznou uměleckou šéfkou opery Moravského divadla, kde ale se sezonou končí. Naposledy rozvířilo debatu její zpracování Janáčkovy Její pastorkyně – Jenůfy. „Je důležité, aby autoři, kteří nakládají s historickým dílem, pracovali beze strachu, že někoho pobouří,“ říká ve Vizitce. Od kdy má ráda kroky do neznáma? A jak minulý režim ovlivnil vývoj opery u nás? Ptá se Ondřej Cihlář.

Správa železnic vyčlenila tři miliardy korun na výkup pozemků potřebných pro stavbu vysokorychlostní tratě Moravská brána. Ta povede mezi Prosenicemi na Přerovsku a Ostravou. Jednání o prodeji či směně s majiteli pozemků, mezi kterými jsou jak jednotlivci, tak samosprávy, právě začínají. Nejvíce pozemků se nachází v katastrech Velkých Albrechtic, hranické místní části Drahotuše a Bělotína.

Mnoho let pracoval v Odborném léčebném ústavu v Moravském Berouně, kde spoluzaložil oddělení cévních mozkových příhod. Sám jednu prodělal poměrně nedávno. „Najednou jsem nevěděl, co říkám, s kým mluvím, točila se mi hlava, špatně jsem se orientoval,“ popisuje příznaky.

Mnoho let pracoval v Odborném léčebném ústavu v Moravském Berouně, kde spoluzaložil oddělení cévních mozkových příhod. Sám jednu prodělal poměrně nedávno. „Najednou jsem nevěděl, co říkám, s kým mluvím, točila se mi hlava, špatně jsem se orientoval,“ popisuje příznaky. Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I o tom bude mluvit Michaela Vetešková v prvním vydání týdeníku Kultura Plus roku 2025.

Se začátkem roku 2025 začala fungovat sloučená Moravská filharmonie a Moravské divadlo v Olomouci. Odborové organizace orchestrálních hráčů mluví o nezvládnutém experimentu, zástupci města Olomouce o nutné transformaci. V každém případě je sloučení dvou tak velkých důležitých městských organizací v jednu prvním podobným spojením v Česku. Složitý proces po celý minulý rok sledovala Blanka Mazalová.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Se začátkem roku 2025 začala fungovat sloučená Moravská filharmonie a Moravské divadlo v Olomouci. Odborové organizace orchestrálních hráčů mluví o nezvládnutém experimentu, zástupci města Olomouce o nutné transformaci. V každém případě je sloučení dvou tak velkých důležitých městských organizací v jednu prvním podobným spojením v Česku. Složitý proces po celý minulý rok sledovala Blanka Mazalová.

Můžeme vlastně začít stejně jako v minulém díle: nadcházejí nejkrásnější svátky v roce – Vánoce, i když teď ty pravoslavné. V čem se liší od našich? Je toho víc, než by se mohlo zdát: například se nedávají dárky, nebo jen maličké, a místo stromku je důležitější dubová větev. Co se vlastně v rodinách jí? A jak velká je úzká rodina a jak velká je široká rodina? Nejen o tom mudrují bratři Jakub a Lukáš Novosadovi s Andrejem Perdihem ze Slovinska, kde sice slaví západní Vánoce, ale dárky si dávají jindy, s Ivanou Kalinou Tabak, která sice dvacet let žije u nás, ale sváteční radost cítí až v lednu na datum pravoslavné, a s Irynou Kovalčukovou, která vzpomíná na Vánoce na Ukrajině a připomíná, že když společnost přejde z jednoho typu kalendáře na druhý a posune tak datum Vánoc, není pro duši jednoduché ujasnit si, kdy se má radovat. Tak spokojený a požehnaný nový rok vám všem, přátelé! Andrej Perdih je slovinský jazykovědec a velký čechofil, který svým vyprávěním tvoří přechod mezi západními a východními Vánoci. Slovinci dle jeho slov slaví svátky narození Páně podobně jako my na Západě – leč se zásadním rozdílem: dárky si dávají buď na Mikuláše, nebo k Novému roku. Proč to tak je? A co je to tradiční vánoční slovinská potica? Spíše závin, nebo bábovka? Rozhodně ani vánočka, ani štola, protože – jak vyjde najevo – neznají-li sourozenci poticu, nezná jejich host zdejší tradiční pečivo. Nakonec dojde na vzpomínku, že Slovinsko jako země katolická v národnostně i vírou pestrobarevné Jugoslávii bylo tehdejším režimem na svátky sledováno a tajná policie si hlídala, kdo na Vánoce chodí do kostela, aby ho pak mohla popotahovat. Dalším hostem je muzikoložka a dramaturgyně Moravské filharmonie Olomouc Ivana Kalina Tabak. Více než polovinu života strávila na Slovensku nebo v Česku – nyní žije v Brně, kde také vychovává své děti. Ačkoli kvůli nim slaví také české Vánoce, nikdy je nepřijala za své, a těší se na svátky vždy domů do srbské Vojvodiny. Ivana připomíná, že Vánoce v Srbsku jsou výrazně rodinné, schází se z českého pohledu široké příbuzenstvo, zatímco v Srbsku jsou tety, strýcové, bratranci i sestřenice pořád ta nejužší rodina. Nedávají se dárky, jenom ty tradiční jako ovoce nebo oříšky (anebo se do pečiva zapeče penízek), ale to vše smějí děti jíst až po tradičním pokrmu: což je kapr se sušenými švestkami na bílém víně a na rýži z trouby. Když Lukáš mlsně projeví zájem takové jídlo ochutnat, Ivana ho na něj pozve. Čechům, kteří si jej vyzkoušejí, totiž prý velmi chutná.  Třetím hostem je pracovnice v sociálních službách s dětmi Iryna Kovalčuková, která pochází ze středoukrajinské žitomirské oblasti a se svým ukrajinským manželem žije v Česku již přes dvacet let. Iryna žije také mezi oběma typy Vánoc, i když na ty ukrajinské spíše už jenom vzpomíná: především na to, jak je prožívala její maminka nebo babička. Připomíná, že také na Ukrajině za Sovětského svazu režim sledoval, kdo chodí na svátky do kostela, aby z toho dotyčný mohl mít potíže, jaké uvolnění přineslo ukrajinské osamostatnění v devadesátých letech. Také hovoří o tom, že Ukrajina sice změnila kalendář z juliánského (jenž je o třináct dní opožděn) na gregoriánský a slavit Vánoce by tedy měla ve stejném termínu jako my, jenže to je pro leckoho těžké přijmout, a proto bude potřeba počkat na další generace, až se s tím srovnají. Zároveň říká, že Ukrajina už takovou změnu zažila, když byla od roku 1918 poprvé chvíli samostatná – a že její babička si to ještě pamatuje. Aneb konečně podcast, který vám udělá pořádek v datech.

Odborové organizace orchestrálních hráčů mluví o nezvládnutém experimentu, zástupci města Olomouce o nutné transformaci. V každém případě je sloučení dvou tak velkých důležitých městských organizací v jednu prvním podobným spojením v České republice.

Kdo slavného skladatele hraje? V dnešním vydání kulturního týdeníku uslyšíte také reportáž k nové inscenaci Moravského divadla Olomouc Konečně jsi doma a rozhovor s fotografem Josefem Koudelkou, který od tohoto týdne vystavuje v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Průvodkyní po kulturních událostech těchto dní vám bude Michaela Vetešková.

Moravská nářečí jsou charakteristická krácením slov, ale i sloves. Které z nich je nejkratší ze všech? A je jeho podoba vůbec spisovná?

Kdykoliv mi něco připomene jméno moravského básníka Jana Skácela, slyším v uších větu: „Ze všech západů mám nejraději západ slunce a ze všech východů východ z brněnského nádraží.“ Je to citát z jeho fejetonu, které psával do Hosta do domu ve šťastnějších 60. letech až do roku 1969, kde pracoval jako šéfredaktor.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Důvody a důsledky Trumpova vítězství v amerických prezidentských volbách. O amerických volbách, nejen prezidentských. Trumpovské povzbuzení české opozici. Fiala řeší, jak přemoci Babiše, ale zůstat svůj. Moravský bard Jan Skácel. Pád německé vlády aneb Paralýza největšího člena Evropské unie pokračuje. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Brněnské muzeum Anthropos vděčí za svůj vznik badateli Karlu Absolonovi, objeviteli Věstonické Venuše a jeskyní Moravského krasu.

Brněnské muzeum Anthropos vděčí za svůj vznik badateli Karlu Absolonovi, objeviteli Věstonické Venuše a jeskyní Moravského krasu.

„Praha na Brno zapomněla,“ napsal před lety historik Antonín Klimek. Nebylo to daleko od pravdy. Moravský říjen 1918 opravdu vypadl jinak než ten pražský. Takže jak se dny na konci října 1918 odvíjely mezi Brnem, Olomoucí a Hodonínem? A proč si slovenská vláda dělila posty ještě na Moravě? 

Veronika Kos Loulová si operní režii vyzkoušela už v devatenácti letech. Tehdy se spolužáky z gymnázia založila umělecký spolek RUN OPERUN. Ten uvádí operu moderním a netradičním způsobem a přibližuje tak tento žánr publiku, kterému je běžně opera vzdálená. Práce na tomto projektu jí vynesla pozici umělecké šéfky opery a operety Moravského divadla Olomouc. Veroničiným cílem je vytvořit z olomoucké scény místo, kam budou mířit diváci a divačky z celé země.

Veronika Kos Loulová si operní režii vyzkoušela už v devatenácti letech. Tehdy se spolužáky z gymnázia založila umělecký spolek RUN OPERUN. Ten uvádí operu moderním a netradičním způsobem a přibližuje tak tento žánr publiku, kterému je běžně opera vzdálená. Práce na tomto projektu jí vynesla pozici umělecké šéfky opery a operety Moravského divadla Olomouc. Veroničiným cílem je vytvořit z olomoucké scény místo, kam budou mířit diváci a divačky z celé země.

Narodil se roku 1316 Janu Lucemburskému a Elišce Přemyslovně, a dostal tradiční přemyslovské jméno Václav. Vzdělání získal na francouzském dvoře, kde se dokonce zasnoubil a později oženil s Blankou z Valois.

Narodil se roku 1316 Janu Lucemburskému a Elišce Přemyslovně, a dostal tradiční přemyslovské jméno Václav. Vzdělání získal na francouzském dvoře, kde se dokonce zasnoubil a později oženil s Blankou z Valois.

Když Radoslav Slovák v roce 2006 hledal na Moravě práci, zjistil, že mu žádná firma nevyhovuje. A tak si s kolegou založili vlastní. Vývojářská společnost Edhouse se od té doby rozrostla až na 150 zaměstnanců a její softwarová řešení využívá řada světových firem. Povídali jsme si nejen o podnikatelském příběhu téhle party moravských „ajťáků“, ale i o tom, jak by se měla změnit výchova nových IT odborníků a jak se v tom Edhouse angažuje.Co se ještě dozvíte:Kde konkrétně se lze setkat se softwarovými řešeními Edhouse.Jak ovlivňuje svět vývojářů umělá inteligence.Jaký zájem mají děti o programování a proč je velká škoda, že dívek a žen je v tomto oboru stále málo.Proč Edhouse nemá problém najít na trhu kvalitní odborníky na IT.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Havárii na vodovodním potrubí aktuálně likvidují vodohospodáři v ulici Za Vodojemem v Olomouci. Některé domácnosti budou podle mluvčí Moravské vodárenské Markéty Bártové bez dodávek vody.

V srdci amerického Texasu byste možná očekávali stáda krav, kovbojské klobouky a westernové salony. Ve městě La Grange ale najdete i moravské koláče, vyšívané kroje a kapely, které hrají českou dechovku. K řece Colorado se totiž stěhovali Češi, Moravané a Němci už od 19. století. Nedávno krajany navštívil i prezident Petr Pavel...

Už více než dvě století uplynuly od doby, kdy byl v obci Ostružná v Jeseníkách objeven a posléze vyšlechtěn jeřáb moravský sladkoplodý. Jako v mnoha podobných případech tomu chtěla náhoda a možná i zvědavost.

Martin Golec se dlouhodobě věnuje výzkumu archeologické lokality zvané Býčí skála v Moravském krasu. Je opředena mnoha různými legendami. „Ze světa mizí tajemství a lidé touží po tajemných místech. Býčí skála je mezi top 5 lokalitami v České republice a největší kulturní hodnota této jeskyně je to tajemno,“ vypráví archeolog. „Jeskyně jsou stále málo poznány, objevy budou v těchto oborech v příštích letech velké,“ věří.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Správa železnic pokračuje v přípravě stavby vysokorychlostní tratě Moravská brána mezi Prosenicemi a Ostravou. Oslovuje majitele potřebných pozemků.