Podcasts about hodn

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Josef Veselka za poslední tři roky nikomu nezachránil život. Což je něco, co je v jeho životě zcela nezvyklé: předtím zachraňoval životy na denní bázi. Ne proto, že je superman nebo má mimořádné schopnosti. Ale protože je kardiolog. Zachraňování životů je něco, co kardiologové dělají běžně. Je to jejich práce. Josef Veselka tuhle práci miloval, a teď ji už tři roky nedělá, a nikoli proto, že si to tak vybral.Disclaimer: Josef Veselka je můj kamarád a známe se dlouho, a myslím i dobře. Nejsem nezaujatý novinář ani komentátor. Tohle je ostatně už pátý podcast za sedm let, který jsme spolu natočili. Ne proto, že bych mu chtěl dělat reklamu nebo propagaci, ani jedno nepotřebuje a nestojí o to. Ale protože se nám spolu dobře povídá.A taky proto, že Josef Veselka má vždycky co říct. Pořád je totiž vědec, a to ne ledajaký: před měsícem mu vyšla studie v The American Journal of Cardiology, a on je jejím prvním autorem. Týká se léku, který může změnit léčbu hypertrofické kardiomyopatie, tedy nemoci, v níž Veselka patří ke světové špičce.Zároveň je spisovatel. Právě vydal thriller Prezidentské konzilium, první díl tetralogie Správci systému. Je o tom, co se stane, když se kolem nemocného prezidenta sejdou chytré hlavy a každá sleduje jiné cíle, než se zdá. Veselka ví, o čem píše: v jednom prezidentském konzíliu, tom Havlově, sám seděl.  Ale pozor, prezident v románu není Havlem inspirovaný. Skoro by se dalo říct, že je charakterově na úplně druhém konci spektra. A vzorem pro Veselkovu postavu nebyl žádný z prezidentů, které Česko mělo. Je to postava komplexní, šokující... a víc neřeknu, protože už bych prozrazoval děj. Veselkova rada budoucím prezidentům mimochodem zní: nechtějte konzilium, chtějte jednoho fachmana.Mluvili jsme o tom, proč Josef Veselka ydržel v německé nemocnici jen čtyři měsíce, přestože tvrdil, že chce pracovat až do smrti. Proč? Třeba proto, že mu tam stokrát řekli, že je překvalifikovaný. Německé zdravotnictví popisuje jako excelovou tabulku, kde má každý své místo — a on byl to číslo v tabulce, které bliká červeně. Povídali jsme si i o tom, co cítil, když policie zatkla ředitele Motola, s nímž si patnáct let tykal, ale který smybolizoval nespravedlnost toho, že po několika dekádách v oboru odešel ze sálu, kde sám sebe vnímal jako nejvíc užitečného. Co tedy cítil? Byly to tři různé emoce a mezi nimi jen dny. Jaké emoce to byly? Poslouchejte.A konečně, mluvili jsme i o tom, proč se v Česku dá koupit lecos, ale špičková zdravotní péče ne, a proč je proto zdravotnictví tak cenná kořist pro politiky. Cennější než například České dráhy.Samozřejmě došlo na umělou inteligenci. Veselka napsal o své nemoci tři knihy a stovku odborných článků, a přesto říká, že v testu z vlastního oboru by ho ChatGPT porazil. Svému chatu říká Maxi a konzultuje s ním i vlastní zdraví. Pokud chcete v AI najít partnera, který vám bude pomáhat, a nikoli bojovat s vašimi lékaři, i to se v dnešní epizodě dozvíte.Připomínám: v pátek 19. června mám v Divadle v Řeznické první reprízu svého standupového speciálu. Hodně mi na tomhle materiálu záleží, nejen proto, že se ke standupu vracím zhruba p roční pauze, a je to osm let od mého posledního sólového speciálu. Ten se jmenoval Manželka mi slíbila černošku, a i o tom bude v Řeznické řeč.Těším se na vás, a lístky si můžete koupit na webu divadla. Odkaz najdete na mém webu Jedno procento. Ještě jednou díky. A teď už …… přeju příjemný a pohodový poslech.

Speciálním hostem středečního pořadu Na síti s Andreou Sestini Hlaváčkovou byla influencerka, kuchařka, ale také milovnice amerického fotbalu Chili Ta. Co všechno prožila v Survivoru? Co má ráda na tanci? Jakým obsahem na sociálních sítích se snaží zaujmout diváky? Proč při vaření chce lidem nabídnout pohled do zákulisí? Poslechněte si celý rozhovor.

Vláda v rámci reorganizace přesunula hned několik agend z úřadu vlády na jednotlivá ministerstva. Takto dotčené jsou i adiktologické služby a politika boje se závislostmi, které byly přesunuty z Úřadu vlády, kde mohly působit meziresortně, přímo pod ministerstvo zdravotnictví. Tento krok vyvolala v dotčených kruzích a mezi experty obrovskou nevoli. Podle odborníků hrozí propad poskytovaných adiktologických služeb, což může mít velmi rychle negativní dopady. O tom všem si v novém Studiu Alarm+ povídáme s expertkou na drogovou problematiku Janou Michailidu. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

„Na Oxfordu a Cambridge je specifické to, že se hodně zaměřují na soft skills jako prezentační dovednosti nebo schopnost číst vědeckou literaturu,” přibližuje Jakub Niederle, student na Oxfordu v navazujícím dílu Studovny. „V prvním týdnu jsme dostali zadanou esej, u které se očekávalo, že vyplodíme text o rozsahu 4000 slov, což ze začátku zabíralo desítky hodin týdně,” vzpomíná.

Makléři, kteří ignorují AI, opakují stejnou chybu jako ti, kteří před deseti lety ignorovali sociální sítě. V tomhle rozhovoru jsem si pozval Martina Tesárka – realitního makléře s 15 lety praxe, který patří k těm, co na nové věci naskakují brzo a pak o tom otevřeně mluví. Bavili jsme se o tom, jak konkrétně AI používá při přípravě na prohlídky, tvorbě obsahu, kontrole smluv i při samotném vyjednávání s klienty. Zaznělo tam hodně věcí, které mě překvapily i po letech, co se tímhle tématem zabývám. Třeba jak Martin pomocí Notebook LM přeložil za vteřiny pětihodinový videozáznam ze zastupitelstva – a našel v něm přesně tu informaci, kterou potřeboval. Nebo příběh makléře Viktora, který na prohlídce nahrával vietnamské kupující a zjistil, že jejich „tvrdé vyjednávání" byla jen taktika, za kterou stálo jasné rozhodnutí koupit. Hodně jsme se bavili i o věcech, které makléři pořád odkládají – vlastní web, databáze kontaktů, placená verze AI nástroje. Martin v rozhovoru slíbil sdílet svůj prompt pro hloubkový výzkum lokality, který používá před každým náborem. Najdete ho v odkazu níže. AI prompt Pokud děláte v realitách – ať jako makléř, investor nebo developer – tohle je hodina a čtvrt, která se vrátí. Sledujte nás:  https://www.facebook.com/app.adol.cz https://www.instagram.com/adol.cz https://www.linkedin.com/in/pavel-tomek/ https://www.tiktok.com/@adol.cz On-line kurz od ADOLu: Jak uspět v dražbách nemovitostí: https://www.adol.cz/sluzby/seminare/jak-uspesne-zvladnout-drazbu/ Blog se zajímavými články z realitního světa: https://www.adol.cz/blog Facebook skupina pro realitní investory s více než 6.000 členy:  https://www.facebook.com/groups/adolmonitor/ Kompletní služby ADOL:  https://www.adol.cz/

Národní kontrolóri zistili, že 14 obcí a miest na východom Slovensku predávali svoje akcie vo Východoslovenskej vodárenskej spoločnosti pod cenu. Vodárne sa bránia, že tak rozhodli samotní akcionári, teda obce a mestá. Podľa kontrolného úradu si tak samosprávy jediným rozhodnutím znížili svoje majetky o dvanásť a pol milióna eur.Prečo teda mestá a obce predávali svoje akcie výmenou za dlhopisy vodárenskej spoločnosti a čo to pre nich znamená? Prečo Najvyšší kontrolný úrad hovorí, že sa tak pripravujú o majetok a vplyv vo vodárňach? Čo to znamená pre ľudí na východe a prečo ich vodné a stočné patrí k najvyšším na Slovensku? A ako to komentuje Združenie miest a obcí Slovenska?Braňo Závodský sa rozprával s predsedom Najvyššieho kontrolného úradu Ľubomírom Andrassym a predsedom Združenia miest a obcí Slovenska Jozefom Božikom.

Hostem středečního pořadu Na place s Davidem Novotným byl vodní slalomář Václav Chaloupka. „Konkurence v tuzemsku je obrovská a kvalifikační závody do reprezentace pro nás bývají stěžejní. Pro vodní slalom je to ale moc dobře,“ říká osmadvacetiletý borec. Co pro něj znamená Světový pohár v pražské Troji? Jaké sporty ve volném čase nejradši sleduje? V čem se vodní slalom proměnil nejvíc při pohledu pět, šest let zpátky? Poslechněte si v oblíbené talkshow.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je mu teprve 14 let, ale už teď navštívil 26 zemí a rozhodně nehodlá končit. Dominik Petr je prvním hostem našeho speciálního vysílání, které tento týden věnujeme dětem. Dominik si s Lubkou a Mírou zavolal z Kypru, kde studuje. Mladý cestovatel míří k zápisu do Guinnessovy knihy rekordů. „Zápis v Guinnessovce bude, když dám všech 50 států. Chci to stihnout do 16 let,“ prozradil cestovatel, který se na své poutě vydává bez rodičů. „Hodně lidí se samozřejmě bojí, takže musím dokola vysvětlovat, jak je možné, že cestuju sám,“ uvedl mladý dobrodruh. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Moji milí, opět jsem pro vás vybrala příběh od mé přítelkyně z Plzně, Sabiny Dagmar Vítovcové. Sábí, máš slovo!Všechny díly podcastu Když vypráví nápověda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Tomáš Bella patří do všech zmíněných kategorií. Známe se dlouho. Pamatuju ho jako spokojeného redaktora slovenského deníku Sme, pro který jsem před dvaceti lety psal sloupky o technologiích. Pamatuju ho jako rozzlobeného redaktora deníku Sme, když tyto noviny koupila Penta, a on se s dalšími čtyřiceti kolegy rozhodl založit na zelené louce deník nový. A pamatuju ho jako úspěšného redaktora už Denníku N, když nám z vedení pražských Hospodářských novin ukazoval, jak se to dělá získávat platící čtenáře na webu.Pamatuju ho také jako jednoho z těch, s kterými jsme v Praze před patnácti lety zakládali firmu NextBig, s velkými plány a celkem krátkou existencí, ale z ní se pak vylíhla společnost Piano Média, což byl jeden z nejzajímavějších pokusů zpoplatnit média už v evropském, ne-li globálním měřítko. Piano pak několik let Tomáš řídil.A hlavně, Tomáš je jeden z lidí, které když nazvu mediálními nebo technologickými vizionáři, tak to není ironie ani přehánění. Vždycky si s ním rád o tom, co se s médii děje a kam směřují, rád popovídám, a teď dvojnásob proto, že se Denník N rozhodl pro neobvyklé dobrodružství: poté, co spoluvlastní několik českých médií, konkrétně český Deník N a Respekt, nakupoval ještě mnohem dál na Západě. Stal se majitelem bruselského média EU Observer. A Tomáš Bella je muž, který si tenhle projekt vzal na starost a minimálně na čas se do Bruselu přesouvá. Fyzicky i mentálně.O tom všem mluvíme v podcastu. A taky o tom, jak se médium, které patří svým zaměstnancům, brání riziku potenciálního nepřátelského převzetí některým z oligarchů. Proč je někdy nejlepší byznysplán zamířit tam, kde nejsou peníze, nebo si to aspoň všichni myslí. A čemu Tomáš říká reverzní kolonizace.Mluvili jsme ale nejen o médiích. Třeba i o tom, proč mně vadí a Tomášovi nevadí víčka připoutaná k plastovým lahvím, a obecně co Tomáše na Bruselu nejvíc překvapilo. Nápověda: že je levný a plný lidí, kteří opravdu upřímně chtějí, aby svět byl lepší.Dotkli jsme se i tématu, o kterém se Tomáš chystá napsat knihu. Už začal, a teď na ni zrovna nemá úplně moc času, ale prý se k textu určitě vrátí. Téma? Jaké to je být bohatý. Opravdu bohatý. Hodně bohatý. Na Slovensku, ale i obecně. Poslouchejte, dozvíte se víc.A já se ještě pochlubím, že mám za sebou premiéru svého standupového speciálu v Divadle v Řeznické, konala se ve čtvrtek 28. května, bylo vyprodáno a měl jsem z toho radost. Takže vás o to sebevědoměji zvu na na první reprízu už 19. června v pátek. Lístky si kupte na webu divadla a já se na vás těším.Tomáš z Bratislavy asi nepřijede, ale já vás teď zvu k poslechu našeho rozhovoru. Natočili jsme ho v Bratislavě ve studiu Denníku N.Přeju příjemný a nikým a ničím nerušený poslech.

Regenerace není jen odpočinek po sportu. Každou noc tělo opravuje to, co se přes den poškodilo, a snaží se tak udržet tělo zdravé, silné, bez nemocí a únavy. Aby regenerace fungovala správně, potřebuje několik základních podmínek. Kvalitní jídlo, stravu přizpůsobenou denním rytmům, a hlavně noční třináctihodinové lačnění. „Na stabilitu ve spánku i jídle reagují velmi dobře všechny systémy v těle: od hormonálního po imunitní. Studie ukazují, že tento řád má i velký protinádorový účinek,“ říká lékař Tomáš Soukup.V novém díle Longevity podcastu také vysvětluje, proč alkohol a trénink ve stejný den regeneraci nezničí jen na jednu noc, ale klidně na pět dalších dní. Na platformě Herohero a Opinio, kde je celá epizoda k dispozici, najdou předplatitelé také klíčové studie, které byly v podcastu zmíněny. 

V sobotu se projedeme, protože v Hradci Králové se každý rok konají Mezinárodní závody šlapacích vozítek domácí výroby. Tento typ závodů má kořeny ve Francii, kde se jel poprvé už před 49 lety. Hodně oblíbený je i u nás a tak se nám tady budou zase prohánět vodník, spiderman, čarodějnice, vosa nebo sanitka.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Alfréd Strejček se zamýšlí nad různými mezníky, kterými do jeho života vstupovala víra. Navzdory svému ochrnutí se nevzdává života a víra je pro něho motor, který ho pohání k novým zážitkům a prožitkům.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Téměř každé třetí prodané auto na světě letos bude poháněné elektřinou. Ve svém aktuálním výhledu trhu to uvádí Mezinárodní agentura pro energii. Vyjádřeno celkovým číslem by světové prodeje elektromobilů měly dosáhnou 23 milionů vozů, což je zhruba o tři miliony více než loni. Při pohledu z Česka se zdá takové zastoupení elektroaut takřka neuvěřitelné – na letošních prodejích se u nás zatím podílejí šesti procenty, v meziročním srovnání jde o nárůst o necelý procentní bod, v absolutním vyjádření pak o necelých 800 kusů.Jako jeden z důvodů, proč je zatím v Česku poptávka po elektroautech nízká, se uvádí jejich cena. Zda to může změnit nová Škoda Epiq nebo se lze s cenovkou dostat ještě výrazně níž, nejen o tom bude v Ranním brífinku mluvit reportér Ondřej Charvát z byznysové redakce Hospodářských novin.

V tomhle díle Lascivní.cz podcastu se vracíme k Joan von Brook - spoluzakladatelce Subspace studia, známé riggerce a taky modelce. Rozhodně umí mluvit o provazech tak, že z toho není „návod“, ale živá disciplína se vším, co k ní patří = řemeslo, emoce, bezpečí, komunita i tlak na výkon.Navazujeme na náš starší rozhovor (pokud si ho chcete připomenout, je tady: https://www.lascivni.cz/rozhovory/joan-von-brook-bondage-lektorka/) a hned na začátku si dáme co se od minula změnilo. Jaký „aha moment“ Joan došel až časem, jak se proměnil její způsob učení a co už dneska po lidech nechce „protože se to přece musí umět“. Zajímá nás i to, kdo na workshopy chodí častěji než dřív - a jak poznat, že byl workshop fakt dobrý, ne podle aplausu, ale podle toho ticha, koncentrace a signálů v místnosti.Hodně prostoru dáme bezpečnosti, hranicím a souhlasu. Prakticky, ne obecně. Joan má zkušenost i s tím, když se věci nepovedou (nervy, zranění, realita těla), takže řešíme, kde lidi bezpečnost „odkývou“, ale reálně ji nemají zvládnutou, jak učit vázané říkat STOP i ve stresu nebo studu. Jak vypadá dobrý pre-talk a jaké chyby riggerů nejčastěji vedou k nepohodlí či problémům. A taky co by měl mít rigger po ruce - nejen nástroje, ale i postup a mindset, když se něco začne kazit.Otevíráme i linku, která je v komunitě citlivá a přitom častá - muži, kteří chtějí být vázaní ženami. Kde je hranice mezi kinkem a tím, že si někdo plete workshop s erotickou službou? Jak nastavit pravidla tak, aby se ženy-riggerky cítily bezpečně a nebyly automaticky sexualizované? A co poradit ženám, které chtějí začít vázat muže, ale bojí se očekávání okolí nebo toho „nároku“, který se někdy plíživě objeví.Vedle toho nás baví i „sexy“ část, která je překvapivě řemeslná. Neboli rozdíl mezi umět uvázat a umět vést zážitek, jestli Joan učí víc přes dril nebo přes hru a jaký mýtus o shibari jí bere nejvíc energie vyvracet. A kdy naopak říká studentům „tohle ještě nedělej doma“ – a proč.Nakonec jdeme do toho, proč vázání vlastně tak láká. Jak umí provaz vyrobit intimitu i bez erotiky. A co si z toho lidi můžou přenést do běžného vztahu, jak pracovat s dojetím, třesem nebo „vypnutím“ vázaného člověka. Plus co je pro Joan známka dobrého konce scény.A protože Joan není jen „lektorka“, ale i člověk uprostřed komunity, dáme i pohled z backstage - rozdíl mezi vázáním pro publikum a pro prožitek. Co publikum nevidí a je to 80 % práce, jak se vyrovnává s tlakem „být pořád dobrá“… a jak do toho všeho promlouvá i osobní život a to, co jí bondage dává mimo kink.Kam dál:https://www.instagram.com/joan_von_brook/https://subspacestudio.czCelý díl (1 hodina a 39 minut) je k dispozici (s předstihem i v plné nestříhané verzi) na Forendors.cz/lascivni = děkujeme vám za podporu. Bez ní bychom dále nemohli tvořit.1) Jak nás (⁠⁠podcast⁠⁠ a recenzenty erohraček) můžete podpořit?Vznik nových dílů (v plné délce) i bonusů, můžete podpořit předplatným na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Forendors.cz/Lascivni⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Chceme vám být blíže, takže rádi se poznáme skrze Discordový kanál, ... a vyslechneme si vaše nápady, tipy na nové hosty. Nebo jen navrhnete otázky pro připravované rozhovory... Je to jen na vás! Děkujeme!2) Mrkněte se na naše reálné recenze pomůcek (⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠), i českých sex-shopů...A když přes odkazy z našeho webu nakoupíte, dostaneme % odměnu z vaší objednávky = a budeme moci dál a více tvořit.Za všechny v redakci vám velmi děkujeme!

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Téměř každé třetí prodané auto na světě letos bude poháněné elektřinou. Ve svém aktuálním výhledu trhu to uvádí Mezinárodní agentura pro energii. Vyjádřeno celkovým číslem by světové prodeje elektromobilů měly dosáhnou 23 milionů vozů, což je zhruba o tři miliony více než loni. Při pohledu z Česka se zdá takové zastoupení elektroaut takřka neuvěřitelné – na letošních prodejích se u nás zatím podílejí šesti procenty, v meziročním srovnání jde o nárůst o necelý procentní bod, v absolutním vyjádření pak o necelých 800 kusů. Jako jeden z důvodů, proč je zatím v Česku poptávka po elektroautech nízká, se uvádí jejich cena. Zda to může změnit nová Škoda Epiq nebo se lze s cenovkou dostat ještě výrazně níž, nejen o tom bude v Ranním brífinku mluvit reportér Ondřej Charvát z byznysové redakce Hospodářských novin.

Chudáček Petr Uhlík si v herním světě s falešnými kamarády vyráběl tak dlouho mečíky, až přišel pozdě na natáčení pořadu. Adam mu to odpustil a pak se společně pustili do zamyšlení, které profese a práce jsou hot, čili vzrušující. Všechno to skončilo vyhlášením ankety, jestli je víc hot Petr nebo Adam.

Za své fotografie z Islandu získal cestovatel Jan Sucharda profesní ocenění Qualified European Photographer a ostrov českým čtenářům přiblížil skrz celkem 11 knih. Za desítky let návštěv se jeho vztah s místem proměnil, vrací se tam ale stále rád. „Jezdím tam více než 25 let a prostě se tam cítím dobře,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus. Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hodně zvláštní zásilka dorazila z Valašska do Karviné. Stavaři tam nechali přivézt hromadu roští z trnkových keřů. Bez nich by nefungovalo inhalatorium, které staví vedle bývalých zámeckých koníren.

Pro vltavskou Četbu na pokračování načetla rozhlasovou podobu románu Harper Leeové Jako zabít ptáčka. Na scéně Městských divadel pražských má velké role silných žen jako Honzlová nebo Vlasta Kálalová di Lotti. „Jsem herečka, která přichází s nápady a ráda vede dialog s režiséry, myslím, že to je přínosnější, než se jen nechat vést,“ vysvětluje ve Vizitce.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pro vltavskou Četbu na pokračování načetla rozhlasovou podobu románu Harper Leeové Jako zabít ptáčka. Na scéně Městských divadel pražských má velké role silných žen jako Honzlová nebo Vlasta Kálalová di Lotti. „Jsem herečka, která přichází s nápady a ráda vede dialog s režiséry, myslím, že to je přínosnější, než se jen nechat vést,“ vysvětluje ve Vizitce.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Velkých technologických prodejů na české byznysové scéně moc není. Jeden se ale odehrál před pár dny – americký jednorožec, tedy firma s hodnotou přes miliardu dolarů, Zwift koupil českou cyklistickou aplikaci Rouvy. Tu sice většinově ovládala skupina Pale Fire Capital kolem Jana Barty a Dušana Šenkypla, klíčovými postavami celého příběhu jsou ale bratři Petr a Jiří Samkovi. Rouvy před 20 lety založili, celou dobu jej budovali, spoluvlastnili a dodnes v něm působí: Petr jako CEO a Jiří jako šéf výzkumu. „A budeme v tom pokračovat dál, nikam neodcházíme, jen budeme ještě silnější. I značka Rouvy zůstává,“ říkají v nejnovějším dílu podcastu Money Maker.Kořeny populární aplikace, která má po světě miliony uživatelů a která v posledních letech pohltila své menší konkurenty z Austrálie či Španělska, jsou v jihočeském Vimperku. Tam oba bratři dosud žijí a do Prahy, kde tluče byznysové srdce Rouvy, jen dojíždí (někdy i na kole). „Hodně jsme si to odpracovali a kluci z PFC nám také extrémně pomohli,“ líčí v podcastu Petr Samek, jak se povedlo z města v podhůří Šumavy postavit sportovní fenomén, který znají cyklisté v západní Evropě i v USA. V rozhovoru bratři detailně popisují motivace pro spojení se Zwiftem, spolupráci s Janem Bartou a spol., okolnosti vzniku Rouvy i další plány do budoucna.00:00 Začínáme06:23 Z Vimperka na jednorožce11:12 Rouvy vs. Zwift18:00 Jak funguje indoor cycling?26:23 Začátky a první prototyp32:17 Sportovní časomíra jako zdroj kapitálu37:44 „Cíl byl tisíc krabic.“42:52 První investor a největší přešlapy51:07 Nabídka od Zwiftu a další plány

Marie Homolková oslavila v dubnu 103. narozeniny. Patří mezi 1158 seniorů a konkrétně 1005 žen v Česku, kterým je sto a více let. Marie sama sebe popisuje jako „starou babku, které to ještě myslí“. V seriálu Radiožurnálu Století přiblížila, jak vyrůstala v domácnosti se 14 dětmi. Zmínila také dnešní vztahy mezi lidmi.

Marie Homolková oslavila v dubnu 103. narozeniny. Patří mezi 1158 seniorů a konkrétně 1005 žen v Česku, kterým je sto a více let. Marie sama sebe popisuje jako „starou babku, které to ještě myslí“. V seriálu Radiožurnálu Století přiblížila, jak vyrůstala v domácnosti se 14 dětmi. Zmínila také dnešní vztahy mezi lidmi.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco u chlapců si hyperaktivity všimne okolí obvykle brzy, u dívek zůstává ADHD často skryté pod nánosem společenských očekávání. Mnoho žen se naučí své symptomy skrývat, aby byly přijímané okolím. Desítky let pak žijí v přesvědčení, že jsou porouchané.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Zahraje v Anežském klášteře během festivalu Pražské jaro. Nedávno zvítězil v kategorii začínajících talentů hudební ceny BBC Music Magazine Awards. Ocenění získal za debutovou nahrávku, na které podle recenzentů s velkou hudební inteligencí interpretuje skladby ruských autorů. „Interpret musí být vyzrálou osobností a musí chtít hudbou něco vyjádřit,“ říká ve Vizitce. „Výsledek je nejčistší, když se k hudbě přistupuje s pokorou.“Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zahraje v Anežském klášteře během festivalu Pražské jaro. Nedávno zvítězil v kategorii začínajících talentů hudební ceny BBC Music Magazine Awards. Ocenění získal za debutovou nahrávku, na které podle recenzentů s velkou hudební inteligencí interpretuje skladby ruských autorů. „Interpret musí být vyzrálou osobností a musí chtít hudbou něco vyjádřit,” říká ve Vizitce. „Výsledek je nejčistší, když k hudbě přistupuje s pokorou.”

Hostem dnešní epizody Afterparty podcastu je Josef Sedloň – DJ, moderátor a promotér, který formuje českou elektronickou a alternativní scénu už od začátku 90. let.V rozhovoru jsme se bavili o jeho začátcích, budování klubové scény po revoluci, éře Lighthouse i o tom, jak se za posledních 30 let změnil DJing, rádio a celá hudební kultura.Došlo ale i na hlubší témata – význam hudby v dnešní době, vliv technologií, AI nebo to, proč je důležité objevovat novou hudbu.Host: Josef Sedloňhttps://www.instagram.com/josefsedlonModerátor: TiGihttps://www.instagram.com/tigi_dj

Olaf se Zikym začínají tím co se zrušilo a co naopak nekončí. Bavíme se i o tom, jestli přichází další garážová vlna. Pozveme na hned několik zábavných koncertů a pátráme po tom, proč Obscure dělá i nemetalové koncerty. Přinášíme reporty z noise rocku i dungeon synthu. A v závěru si dáme i recenze na hromadu desek, které jsme zatím slyšeli. Hodně dobrý dojem zanechali netradiční spojení hudebníků i povedená novinka od Ctiba. Nebojte se nám posílat další tipy. No a listujeme rovnou dvěmi publikacemi. Co jsou zač apolitické kapely? Jaká kapela je v každé garážové vlně? Co říkají Ironi o Rock n roll ¨Hall of Fame? Jaká hudba má být potichu a jaká zase ne? A dojde i na ASMR? Pusť to!

Jak se v Česku žije „nepobabies“, tedy dětem slavných rodičů? Kupodivu to není taková legrace, jak to vypadá. Do Generačního konfliktu o tom přišel povyprávět hudebník a malíř Matěj Čech, jehož umělecké jméno je Mat213 a má slavného tátu a dědu – režiséra Michaela Čecha a zpěváka Františka Ringo Čecha. Společně s Annou Mercedes Čtvrtníčkovou a Františkem Prachařem natočil píseň NEPO, kde tematizuje právě nepotismus, tedy „privilegia“ dětí slavných rodičů. Téma nepotismu jsme probrali zevrubně – od reakcí spolužáků, učitelů a zaměstnavatelů až po generační recepci obrazu Františka Ringo Čecha „Zvířátka obdivují p..u“. Nechybí ani nálož generačních výrazů a zcela nečekaně ani debata o hranicích sexistického humoru včetně generačních ukázek.

Když v únoru 2022 spustilo Rusko invazi na Ukrajinu, byl reportér Vojtěch Boháč u toho. Pohyboval se u běloruské hranice, s kolegyní se dostal i pod palbu. V redakci má v rámečku kulku z kalašnikova. „To nás vykoplo nahoru,“ říká.Vojtěch Boháč na Ukrajině tehdy nebyl jako člen velké redakce se silným zázemím, ale jako mladý žurnalista, který si pár let před tím založil server zaměřený na zahraniční zpravodajství - Voxpot. Znali ho jen skalní fanoušci a on tomu dělal šéfredaktora.Na Ukrajině si ale Boháče ihned všimla velká česká média. Dělala s ním rozhovory z prvních dní války, z těžko přístupných míst. A veřejnost sledovala jeho pravidelný reporting na sociálních sítích.„Bylo to hodně silné. Tehdy si také myslím, že to bylo období, kdy jsme měli obrovský vliv i na veřejné mínění v Česku, pokud šlo o začátek války na Ukrajině,“ vypráví Vojtěch Boháč, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Voxpot Boháč založil v roce 2018, protože mu v Česku chybělo velké zahraniční zpravodajství, po vzoru amerického Vice News.„Ze začátku nikdo nevěřil, že to vydrží déle než jeden rok, a z toho mám teď radost, že jsme po osmi letech pořád tady na scéně,“ říká novinář o projektu, který nastartoval s kolegyní Anetou Václavíkovou.Svoji práci nabízel původně i velkým redakcím, zejména České televizi, ale nevyšlo to. Nikdo nebyl ochotný zaplatit drahou televizní produkci. Tým Voxpotu pak se postupně začala soustředit na psané reportáže. Začátky byly těžké.„Pořád tady převládalo, že se nás ten svět až tak netýká a že tady jsme v Česku zavření za horami a ostatní věci se nám sice občas líbí, nebo nelíbí, ale když o nich nevíme, tak to až tak nevadí. Po Ukrajině i po nástupu Donalda Trumpa už všichni chápou, že bez širšího obrázku ze světa jen těžko budeme chápat, co se děje i u nás,“ vysvětluje Boháč, proč založil server Voxpot.Za Gazu jsme schytávali velkou kritikuOnline médium, které funguje z předplatitelů, přispěvatelů i grantů patří mezi středová až levicová. Jiný zpravodajský pohled byl vidět nejvíc na textech týkajících se útoků Izraele na pásmo Gazy a Palestinu po teroristických útocích Hamásu na Izrael.„Najednou se to v Česku vykládalo tak, že 7. říjen 2023 je začátek dějin izraelsko-palestinského konfliktu a všechno je legitimní reakce na ten teroristický útok Hamásu na Izrael, který byl naprosto brutální. Ale zároveň je potřeba se bavit o tom, jestli vyhlazení celé části země, kde žije půl milionu lidí, je legitimní reakce,“ říká Boháč.Voxpot patřil mezi menšinu českých médií, která izraelskou reakci na teroristické útoky Hamásu kritizovala.„Pokrývali jsme izraelsko-palestinský konflikt z našeho pohledu z víc neutrální pozice, než je úplně český mainstream. A za to jsme schytávali dost velkou kritiku. Hodně lidí, kteří nás ze začátku fakt měli rádi kvůli Ukrajině, že jsme na místě byli dřív než všichni ostatní, jak si dokážem najít kontakty a reportovat z těch nejvíc nebezpečných míst, nás totálně zavrhlo, že si nemyslíme to samé, co si myslí oni, nebo že to nepokrýváme tak, jak oni by si přáli,“ vypráví Boháč v Mediálním cirkusu a dodává:„Hodně lidí jsme tím naštvali, byl tam jako velký pád. Ale neustoupili jsme z toho, jak si myslíme, že by se to pokrývat mělo a to nás víc posílilo, než že by nám to ublížilo. Couvání před publikem podle aktuálních nálad je hrozně nebezpečné pro média. Jsem hrozně rád, že jsme to udrželi, protože ten tlak byl gigantický v Česku.“Jak těžké je dělat nezávislé zahraniční zpravodajství v Česku? Proč už lidi nezajímá zpravodajství z Ukrajiny? A jak bojovat se sílícím vlivem dezinformací?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

To ovšem ale platí i pro zkušenou odbornici na zdravotnické prostředky a kompenzační pomůcky Jitku Vlastníkovou, naši rádkyni v poradně Apatyka. Kdo a kdy pomůcky předepisuje, za jakých podmínek, i na to se můžete ptát. Moderuje Bořek Volný.

Svou softwarovou firmu založil v Brně už v roce 1990. V jejím čele stojí celých šestatřicet let, během kterých se několikrát přejmenovala, spojila se se silnými investory a pohltila spoustu konkurentů po celé Evropě. Ale především masivně vyrostla a teď poprvé vydělala miliardu. Její zakladatel se jmenuje Martin Cígler, dnes stojí v čele obřího IT byznysu Seyfor a do důchodu se rozhodně nechystá. Maximálně si jede na pár týdnů vypnout hlavu. „Brainwashing je pro top manažery fakt důležitá věc,“ vysvětluje svůj přístup v podcastu Money Maker.Celý život v jedné firmě je pro řadu lidí jistě nepředstavitelná věc. Martin Cígler se ale pořád baví. Jednak proto, že když je potřeba, trochu si promění svou náplň práce, a hlavně ho může neustále těšit velký růst. „Považuju to za malý zázrak,“ usmívá se Cígler. Za loňský rok reportuje tržby kolem 5,7 miliardy korun, ale ještě důležitější je pro něj růst ziskovosti. A jaký je jeho osobní recept? „Hodně deleguju a šikovné kolegy vytahuju nahoru,“ říká muž, který předloni oslavil šedesátku.00:00:00 Začínáme00:06:44 „Do důchodu se nechystám.”00:15:24 Miliardový zisk a zahraniční trhy00:25:01 Chystá se Seyfor na burzu?00:31:09 Firemní a produktová integrace00:41:58 „Jsem poker player.“00:47:15 Windows, cloud a AI00:51:58 Pozice budoucnosti? Pastevec AI agentů

Po 33 letech Praha hostí mistrovství světa v krasobruslení a bývalý krasobruslař a mistr světa z roku 1995, René Novotný, se stal ambasadorem tohoto šampionátu. Co to pro něj znamená a jak vzpomíná na své úspěchy?

Po 33 letech Praha hostí mistrovství světa v krasobruslení a bývalý krasobruslař a mistr světa z roku 1995, René Novotný, se stal ambasadorem tohoto šampionátu. Co to pro něj znamená a jak vzpomíná na své úspěchy?

Je to přesně tak, jako to bývá s tou poloplnou, nebo poloprázdnou sklenicí. V tomto případě dokonce ještě bez rysky. Premiér Andrej Babiš se vrátil ze čtvrtečního a pátečního unijního summitu s vítězoslavným prohlášením: Podařilo se nám prosadit revizi systému emisních povolenek.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na rok 2026, i když má k němu výhrady. Podle Národní rozpočtové rady je výše schodku v rozporu se zákonem. „Podle standardních pouček by teď rozpočtová politika měla spíše brzdit,“ soudí ekonom a bývalý ministr financí Ivan Pilip. „Pes je zakopaný v tom, že ekonomika nerostla po covidu,“ míní ředitel think-tanku IDEA, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a profesor na Kolumbijské univerzitě Jan Švejnar.

Prezident Petr Pavel v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na rok 2026, i když má k němu výhrady. Podle Národní rozpočtové rady je výše schodku v rozporu se zákonem. „Podle standardních pouček by teď rozpočtová politika měla spíše brzdit,“ soudí ekonom a bývalý ministr financí Ivan Pilip. „Pes je zakopaný v tom, že ekonomika nerostla po covidu,“ míní ředitel think-tanku IDEA, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a profesor na Kolumbijské univerzitě Jan Švejnar.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Můj vztah k ní je čím dál pevnější a hlubší, pořád se buduje. Hodně se proměnil tím, že se mi narodila vlastní dcera. Když budu upřímná, je to teď pro mě někdy těžší než předtím,“ říká herečka Agáta Kryštůfková. Se svým mužem vychovává dvě dcery, jednu vlastní a jednu nevlastní.

„Můj vztah k ní je čím dál pevnější a hlubší, pořád se buduje. Hodně se proměnil tím, že se mi narodila vlastní dcera. Když budu upřímná, je to teď pro mě někdy těžší než předtím,“ říká herečka Agáta Kryštůfková. Se svým mužem vychovává dvě dcery, jednu vlastní a jednu nevlastní.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poradkyně českého premiéra Andreje Babiše (ANO) pro oblast svobody projevu Natálie Vachatová budí rozruch. Podle některých médií v minulosti na sociálních sítích obhajovala Rusko nebo vyjadřovala pochopení pro politiku Vladimira Putina. „Hodně se o ní mluví právě kvůli jejím různým vyjádřením. Některá jde určitě interpretovat tak, že se paní Vachatová staví na ruskou stranu,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus autor knih o ruských agentech Ondřej Kundra z Respektu.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když v pátek dopoledne dostal Donald Trump zprávu o tom, že Nejvyšší soud zasadil zásadní ránu jeho obchodním válkám, měl si prý sprostě ulevit. Americký prezident byl zrovna uprostřed mítinku s guvernéry jednotlivých států, když ho poradci spravili o nemilé zprávě.

Taťána Makarenko do osmi let žila v Oděské oblasti. „Moc si toho už nevybavuju. Hodně jsem vytěsnila. Chvíli mě vychovávala babička, protože maminka odešla od tatínka a šla do Polska. Byla jsem bez ní rok a půl. Když se vrátila, řekla, že půjdeme do Česka.“

Letos v lednu oslavil slavný japonský režisér, animátor, tvůrce komiksů a spoluzakladatel studia Gibli Hajao Mijazaki 85. narozeniny. „Mijazaki je klasická, dnes už neopomenutelná osobnost animovaného filmu. Je to klasik, který začal své přelomové filmy točit už v 80. letech. Hodně proměnil představu o tom, že animovaný film je zábava zejména pro děti nebo rodiny s dětmi,” říká filmový publicista Antonín Tesař.

Taťána Makarenko do osmi let žila v Oděské oblasti. „Moc si toho už nevybavuju. Hodně jsem vytěsnila. Chvíli mě vychovávala babička, protože maminka odešla od tatínka a šla do Polska. Byla jsem bez ní rok a půl. Když se vrátila, řekla, že půjdeme do Česka.“

V Česku systém dynamických taríf už funguje, zavádzať sa má aj na Slovensku. Zmenu už regulátor pripravuje, ale zatiaľ neuviedol, kedy sa spustí.Ľudia, ktorí pracujú z domu, rodičia s deťmi či dôchodcovia majú cez deň vyššiu spotrebu elektriny. Ak by prešli na systém dynamických cien, mohli by si znížiť náklady. Naopak, pre ľudí, ktorí sú väčšinu dňa v práci, sa oplatí súčasný systém regulácie cien elektriny.O zásadnej zmene, ktorú chystá Úrad pre reguláciu sieťových odvetví, sme sa v podcaste Aktuality Nahlas rozprávali s expertom na energetiku Andrejom Lednárom, ktorý je konateľom spoločnosti Prvá energetická.Čo vieme o fungovaní dynamických taríf, v ktorých sa cena za elektrinu mení každých 15 minút? „Pre spotrebiteľov bude dôležité nastaviť si spotrebu deň, týždeň, mesiac dopredu,“ hovorí Lednár.Odborník upozorňuje, že rozdiel medzi letom a zimou môže byť až v stovkách eur. Vývoj cien sa dá pozrieť na stránke Organizátora krátkodobého trhu s elektrinou (OKTE).„Čoraz viac budeme počúvať o potrebe ukladania energie. V ideálnom prípade to budú batérie, druhá možnosť je voda,“ hovorí Lednár.Na podcaste spolupracovali Michaela Jónová a Adam Obšitník.

O tom, že je před pár lety rozpoutaná smršť projevů na přelomu roku z úst čtyř z pěti nejvyšších ústavních činitelů (moudře se tomu vyhnuli bývalí i stávající předsedové Ústavního soudu) jednoznačně inflační, bylo už řečeno mnoho. Ale platí to stále.

Nový vládní kabinet dále vyvolává otázky. Prezident Petr Pavel zřejmě definitivně nejmenuje Filipa Turka (nestr. za Motoristy sobě) do žádného z ministerských křesel, Petr Macinka (Motoristé sobě) zatím budí rozruch kontroverzními kroky na ministerstvu zahraničí i životního prostředí. Jak personální situaci ukočíruje předseda vlády? Má vláda jednotnou vizi? „Babiš se nechová jako premiér, nechce se zapojovat do sporu,“ říká pro Osobnost Plus filozof a publicista Petr Fischer.