Podcasts about hodn

Karta Šumaváka je zdarma a zatím je jen pro obyvatele Železnorudska. Do budoucna ji chce Destinace Šumava žije rozšířit i do dalších oblastí, třeba na Klatovsko, Sušicko, Kašperskohorsko a další.

„Pořád mám takovou otázku, jestli to bylo nejlepší, nebo nejhorší rozhodnutí mého života. Někdy se víc přikláním k jedné variantě, někdy k druhé. Hodně mi pomáhá ta neuvěřitelně pozitivní zpětná vazba,” přiznává Pepa Lubojacki, autorka oceněného dokumentu Kdyby se holubi proměnili ve zlato, který se stal českým zástupcem v boji o Oscary. Může zaujmout americké akademiky? A jak probíhala jeho premiéra v pražské Lucerně? Poslechněte si rozhovor.

CELÝ DIEL NÁJDEŠ TU: herohero.co/piatocek/subscribe Lívia so Zorom, Zoro s Republikou, Danny s Greksom, ale aj s Henrym Tóthom či autorkou knihy o ňom... a vlastne s každým. No a potom Machala so Šimkovičovou, Romana s Líviou, ževraj aj Danko so Šounom, do toho nejaké ajajaj správy či čo... no proste, dezinfoscéna sa otriasa v základoch a každý sa háda s každým. My o tom, samozrejme, nevieme až tak veľa, ale veď na to je tu Martin Hodás, ktorý nás opäť potešil svojou prítomnosťou a doniesol aj knižku o parazitovi... ehm, Bombicovi. Ako vždy, prvá polovica je free a do tajomnejších a búrlivejších vôd alternatívnej scény sa dostaneš na našom Hero Hero. - LÍSTKY NA KVÍZ: https://www.zabavavpodcastoch.sk/event-detail/6a97f957a52c1f2c76fb5f02/ - PODPOR NÁS NA: herohero.co/piatocek/subscribe - Dajte odber na náš nový YouTube kanál: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/See omnystudio.com/listener for privacy information.

Politický styl Andreje Babiše v posledních týdnech připomíná spíše generátor náhodných nápadů. Neuplyne týden, aby předseda vlády nepřišel s nějakým nekoncepčním plánem, který nemá oporu ani ve volebním programu ANO, ani v programovém prohlášení vlády. Některé jsou levicové, některé jsou pravicové, společné ale mají jedno: dohromady nedávají žádný smysl a nesvědčí o žádné strategii. ---

Nejpilnější český člověk – tak se jmenuje nová výstava v Prácheňském muzeu v Písku. Představuje významného historika Augusta Sedláčka, autora monumentálního díla. Expozici si prohlédl regionální stopař Českého rozhlasu České Budějovice Petr Kubát.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skoro ve všech rezortech, i v rezortu zdravotnictví, se v rámci rozpočtu musí škrtat, nejvíc právě v onom zdravotnictví. V Pressklubu Frekvence 1 to řekl Vladimír Pikora, předseda rozpočtového výboru Sněmovny, z Motoristů sobě. Podle něj je ale přeci jen vyjímka, a to je naše armáda. Povídal si o tom s Jakubem Veinlichem.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Na letošní úrodě se hodně podepsalo sucho. Ovoce nemá potřebnou velikost a ze stromů padá. Hodně pěstitelských pálenic proto letos zahajuje sezónu dříve.

Na letošní úrodě se hodně podepsalo sucho. Ovoce nemá potřebnou velikost a ze stromů padá. Hodně pěstitelských pálenic proto letos zahajuje sezónu dříve.

Na letošní úrodě se hodně podepsalo sucho. Ovoce nemá potřebnou velikost a ze stromů padá. Hodně pěstitelských pálenic proto letos zahajuje sezónu dříve.

Na letošní úrodě se hodně podepsalo sucho. Ovoce nemá potřebnou velikost a ze stromů padá. Hodně pěstitelských pálenic proto letos zahajuje sezónu dříve.

Paušálne výdavky predstavujú pre mnohých živnostníkov a ďalšie fyzické osoby jednoduchší spôsob, ako si uplatniť výdavky súvisiace s podnikaním. Zákon o dani z príjmov stanovuje podmienky, za ktorých je možné tento spôsob využiť, ako aj maximálnu sumu paušálnych výdavkov.V rozhovore s poradkyňou Daňového centra Katarínou Jašurkovou si vysvetlíme:Kto si môže paušálne výdavky uplatniť a v akej výške?Čo všetko je v paušále zahrnuté?Kedy je možné kombinovať rôzne spôsoby uplatnenia výdavkov? Môže si podnikateľ vybrať, že pri jednom druhu príjmu použije skutočné výdavky a pri inom paušálne výdavky?Čo príjem z prenájmu? Je možné pri ňom uplatniť paušálne výdavky?Na čo si treba dať pozor v súvislosti s DPH?Ak živnostník používa auto na podnikanie a uplatňuje si paušálne výdavky, znamená to, že sa ho netýka daň z motorových vozidiel?Môže podnikateľ zmeniť paušálne výdavky na skutočné výdavky prípadne aj podaním dodatočného daňového priznania?Viac konkrétnych príkladov a odborných článkov nájdete na stránke danovecentrum.sk.Poradca podnikateľa – vaša overená skratka k spoľahlivým informáciám.www.pp.sk

Získala cenu Akademie Menart pro výjimečného pedagoga ZUŠ v kategorii Pedagog legenda. Léta hrála jako harfistka v orchestru Státní opery, dnes už ale výhradně učí v ZUŠ Jana Hanuše v pražském Břevnově a v ZUŠ na Zbraslavi. „Za svůj úspěch považuju, že moje studentky studují práva nebo medicínu a do toho skvěle hrají na harfu,“ říká ve Vizitce propagátorka hry na tento nástroj a zakladatelka Mezinárodní harfové soutěže prof. Karla Patrase. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historické hlavní náměstí v saském městě Pirna vytváří idylický obraz. Dalo by se říci ikonický. V 18. století ho s názvem „Tržiště v Pirně“ namaloval italský malíř Canaletto. Na náměstí dokonce stojí prázdný rám, skrz který se můžeme podívat na totožný záběr, zároveň město každý rok pořádá historické oživení obrazu, známé jako „Canalettobild live“, kdy ho místní obyvatelé v dobových kostýmech živě inscenují.

Historické hlavní náměstí v saském městě Pirna vytváří idylický obraz. Dalo by se říci ikonický. V 18. století ho s názvem „Tržiště v Pirně“ namaloval italský malíř Canaletto. Na náměstí dokonce stojí prázdný rám, skrz který se můžeme podívat na totožný záběr, zároveň město každý rok pořádá historické oživení obrazu, známé jako „Canalettobild live“, kdy ho místní obyvatelé v dobových kostýmech živě inscenují.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Po devíti týdnech se zhruba jeden a půl milionu žáků a studentů vrací do školních lavic. S novým školním rokem přicházejí také některé změny ve výuce, které v Ranním brífinku podrobněji probereme s Markétou Hronovou, jež se v Hospodářkách specializuje právě na školství. Řeč bude také o vzdělávacích tématech, která se řešila o prázdninách. Nakolik je reálné, že by skutečně došlo ke zrušení devátých tříd nebo ke změnám v termínu a délce letních prázdnin? Také to uslyšíte v Ranním brífinku.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Po devíti týdnech se zhruba jeden a půl milionu žáků a studentů vrací do školních lavic. S novým školním rokem přicházejí také některé změny ve výuce, které v Ranním brífinku podrobněji probereme s Markétou Hronovou, jež se v Hospodářkách specializuje právě na školství. Řeč bude také o vzdělávacích tématech, která se řešila o prázdninách. Nakolik je reálné, že by skutečně došlo ke zrušení devátých tříd nebo ke změnám v termínu a délce letních prázdnin? Také to uslyšíte v Ranním brífinku.

„Jsou děti, které měly kvalitní psychomotorický vývoj, a jednoho dne se postaví a jdou. A pak jsou děti, které měly totéž, a nejdou. Promýšlí tu chůzi, někdy je to bázlivost. Pokud tam není nějaký závažný problém, jednou to přijde a dítě se rozchodí,“ říká fyzioterapeutka a podiatrička Edita Prošková.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jsou děti, které měly kvalitní psychomotorický vývoj, a jednoho dne se postaví a jdou. A pak jsou děti, které měly totéž, a nejdou. Promýšlí tu chůzi, někdy je to bázlivost. Pokud tam není nějaký závažný problém, jednou to přijde a dítě se rozchodí,“ říká fyzioterapeutka a podiatrička Edita Prošková.

Hostem Čisté hry Martina Procházky byl dlouholetý kustod české hokejové reprezentace Zdeněk Šmíd. Kdy najde na vrcholných akcích jako mistrovství světa nebo olympijské hry čas na spánek? O kolik členů se rozšířil realizační tým od roku 2011? Co všechno musel absolvovat, když se staral o Jaromíra Jágra? Má doma medaile ze světových šampionátů? Jaké specifické požadavky mají současní hokejisté? Poslechněte si v oblíbené talkshow.

Tuto epizodu koncipujeme formou otázek a odpovědí, které nám zaslali naši předplatitelé. Jedna z otázek zněla, proč nejsme sebevědomým lídrem střední Evropy a proč, když naše politické reprezentace dělají zahraniční politiku, jsou hodně při zemi – buď konformně přitakáváme většině, nebo si tiše cosi mrmláme v koutě.Po pokusech Fialovy vlády dělat aktivnější politiku ve vztahu k Ukrajině (např. česká muniční iniciativa), do níž jsme zapojili řadu západních států, už jsme zase v poloze zmatečného těkání a nesmyslných výroků. Česko od roku 2004 (vstup do EU) nemůže najít sjednocující národní zájem, který by spojil různé části politického spektra.Hodně to také vychází z národní mentality. Pořád se sami definujeme jako malý stát, přičemž podle počtu obyvatel (11 milionů) jsme devátí z 27 států Evropské unie. Když někomu v Česku řeknete, že jsme větší než všechny skandinávské státy nebo že hrubý domácí produkt na hlavu je na úrovni řady západních států, nevěřícně kroutí hlavou.Za 30 let Česká republika zažila obrovský vzestup, který si většina národa nedokáže užít a mentálně žije v realitě „spálené země“, jak v jedné předvolební debatě nazval Česko Miloš Zeman. Přitom jsme mimořádně bezpečná země s rozsáhlým sociálním zabezpečením, která dobře absorbuje cizince na svém území. Ti se vesměs chtějí asimilovat a nevnucují nám své hodnoty. Tahle sociální soudržnost a vnitřní bezpečnost jsou něčím, co je dnes ve většině západních demokracií narušeno.Namísto toho se jedna část politického světa, paradoxně ta, která je zrovna u moci, snaží popisovat Česko jako zbídačenou zemi, kterou teprve oni musí vyvést z bludného kruhu. Tohle bahnění se v pocitech porážky a nezdaru je pro rozvoj země stejně brzdícím momentem jako nesmyslné regulace a přepjatá byrokracie.Kdyby čas od času prezident republiky neřekl o Česku něco pozitivního, musel by si zahraniční pozorovatel myslet, že jsme země v rozvalu.

Nizozemská tanečnice a kurtizána Mata Hari, která působila v období první světové války, se stala ve světě špionáže pojmem. Jedním z pomyslných bílých míst naší historie je právě role špiónek. Patří mezi ně i agentka Marina, vlastním jménem Marie Tomšů, později Blanschtowitschková a později Pekelská, která bývá někdy označována „vizovická Mata Hari“. Kým byla a pro koho pracovala?Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ještě loni se chemik Daniel Kortus o politiku nezajímal. Pak ale slyšel Motoristu Filipa Turka a nepravdy, které říká o klimatu. Začal je vyvracet a dnes je hvězdou Instagramu. „Asi je sexy dělat z Motoristů hlupáky,“ říká. „Původně jsem politiku nesledoval, chtěl jsem jen víc do hloubky vysvětlovat věci kolem klimatu. Ale pak mi sestra řekla: ‚Dane, slyšel jsi toho Filipa Turka?‘ A já: Turek, vždyť je to ten co má rád auta, proč mluví o klimatu?‘ No a pak jsem si ho poslechl a řekl si: ‚Tak to je průšvih.‘ A tak to začalo,“ popisuje vznik svého projektu vědec Daniel Kortus, který byl hostem živého natáčení podcastu Mediální cirkus na Letní podcastové scéně v pražské Troji. Profil Klimatomluva odstartoval před necelým rokem a slaví na sociálních sítích velký úspěch. Kortus ve videích vtipně glosuje politická vystoupení na téma klimatu a vyvrací nepravdy, které politici říkají ve veřejném prostoru. Jeho terčem jsou zejména Motoristé. Od října nabral na Instagramu téměř 160 tisíc sledujících. „Přišlo mi neuvěřitelné, že v rozhovorech říkají takové nesmysly a není nikdo, kdo by jim oponoval. Ani nikdo z vědecké scény. Tak jsem na ně začal reagovat na sítích a mělo to obrovský úspěch,“ líčí Kortus, který se zařadil mezi takzvané greenfluencery. Ve svých videích stříhá ukázky z rozhovorů a politiky konfrontuje buď s fakty nebo s jejich vlastními výroky, kde si často protiřečí. Nejvíc sleduje Filipa Turka, Petra Macinku a Motoristy, kteří nově přišli na ministerstvo životního prostředí. „Všechno, co říkají, je logicky tak strašně špatně, že tam stačilo jenom, aby se do toho někdo pustil, a byl to zaručený úspěch,“ vypráví Kortus a pokračuje: „Třeba bývalý náměstek, dnes ředitel sloučené sekce ochrany klimatu a životního prostředí Jaromír Wasserbauer toho o klimatu ví snad ještě méně než Filip Turek. Je to chemik, takže si ho můžu vychutnávat z toho pohledu, že jsem taky chemik,“ popisuje Kortus. Sám Kortus vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Dnes tam působí jako vědecký pracovník. Zabývá se výzkumem zlepšení molekulárních systémů pro ukládání vodíku či oxidu uhličitého. Kromě toho je také spoluzakladatel vzdělávací platformy Edufix, která se věnuje doučování a výuce chemie pro studenty. Dezinformací a nesmyslů o klimatu je podle něj ve veřejném prostoru obrovské množství. „Je těžké si vybrat jeden největší bizár, protože ze začátku mi to přišlo bizarní úplně všechno. Seděl jsem u obrazovky, pouštěl si ty věci třeba pětkrát a tlemil se smíchy. Teď už jsem ale otrkaný a snesu mnohem víc,“ říká Kortus s tím, že mu navíc neustále nové a nové nesmysly z veřejného prostoru posílají jeho fanoušci. A to i ze Slovenska. „Největší zásobárna je ale Filip Turek a jeho naprosto suverénní přednes. To je studnice neomezených možností, roh hojnosti,“ žertuje Kortus. Mladý chemik je přesvědčený, že nepravdy o klimatu šíří politici mnohdy schválně. „Nejdřív jsem si myslel, že tomu fakt nerozumí, ale pak, když posloucháte ty rozhovory pořád dokola a slyšíte, jak opakují ty samé nesmysly, tak zjistíte, že to dělají záměrně,“ říká už s vážnou tváří. Dezinformace o klimatické změně jsou podle něj v Česku časté. Ostatně se zpochybňováním teze o globálním oteplování přišel už v devadesátých letech Václav Klaus. Ten, byť ekonom, napsal o klimatu dokonce pár knih. Nejslavnější má název Modrá, nikoli zelená planeta. „Česko je takový fosilní stát kvůli uhlí. A v těchto státech se tyto dezinformace šíří obecně líp, protože fosilní průmysl tam má větší moc. Hodně vysoko ale nastavil laťku Donald Trump. A já myslím, že Motoristé si v tu chvíli tak trochu řekli: ‚Ty jo, dobře, on! Pojďme ho zkusit napodobit,‘“ přemýšlí Kortus. Podle něj na to ukazuje například to, že v momentě, kdy Trump přišel se škrty v klimatologickém a v meteorologickém výzkumu v USA, tak Motoristé najednou také začali brát peníze, a to třeba i Českému hydrometeorologickému ústavu. Jaké dezinformace o klimatu Filip Turek šíří? Jak vybudovat za pár měsíců z nuly tak silné účty na sociálních sítích? A budeme o klimatu mluvit i na podzim, až odezní sucho? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

1. Premiér čistí cestu jadrovej elektrárni, viac ako na cene mu záleží na rýchlosti 2. Fanúšikovia Ruska, pozrite sa, čo podporujete

Proč dnes v ložnici selhává čím dál více mužů a jak s tím souvisí nečekaná hádka v obýváku? V tomto dílu rozebíráme neviditelnou vztahovou dynamiku, která potichu ničí vášeň, touhu i schopnost podat výkon v ložnici.Speciálními hosty podcastu jsou Denisa Říha Palečková a Richard Vojík, kteří již více než 20 let vedou vyhledávané kurzy pro páry. Společně otevírají témata, o kterých se ve společnosti mlčí:Vztahová dynamika a hádky: Proč ženský emoční výbuch neznamená agresi, ale skryté volání po propojení a bezpečí?Selhávání v posteli: Jaký je skutečný důvod, proč muži ztrácejí tvrdost a jiskru (a proč chyba není v těle, ale v nastavení mysli)?Nice Guy vs. Skutečná síla: Proč "hodní kluci" nefungují a jak vypadá zdravá maskulinita a feminita?Konec stereotypů v ložnici: Jak vrátit do partnerství touhu, i když máte pocit, že už jste jen spolubydlící?Sledujte otevřený rozhovor bez cenzury plný praktických rad pro váš vztah i intimní život.TIMESTAMPS / KAPITOLY:00:00 – Proč se rozpadají i vztahy bez hádek?03:15 – Největší mýty o výkonu v ložnici08:40 – Vztahová dynamika: Maskulinita vs. Feminita15:20 – Hádka jako volání o pomoc: Co dělá muž špatně?22:10 – Proč dnes muži selhávají v posteli?31:05 – Jak vrátit jiskru a uspokojení do dlouholetého vztahuO HOSTECH:Denisa Říha Palečková & Richard Vojík – Lektori, autoři a průkopníci v oblasti vědomého partnerství, intimity a osobního rozvoje v ČR.Pokud se vám video líbilo, nezapomeňte dát LAJK, ODBĚR a napište nám do komentářů váš názor na dnešní téma!

O pozornost se hlásí nové mládě Safari Parku Dvůr Králové. Řeč bude o medojedovi kapském. Mládě jako by si bylo vědomé své vzácnosti a výjimečnosti většinu času tráví na mámině břiše, v blízkosti "mléčného baru", je mu zhruba jeden měsíc a je roztomilost sama.

O pozornost se hlásí nové mládě Safari Parku Dvůr Králové. Řeč bude o medojedovi kapském. Mládě jako by si bylo vědomé své vzácnosti a výjimečnosti většinu času tráví na mámině břiše, v blízkosti "mléčného baru", je mu zhruba jeden měsíc a je roztomilost sama. Všechny díly podcastu Safari můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Kilometrech Jiřího ježka jsme se ještě jednou vrátili k Tour de France. Cyklistický expert Radiožurnálu Sport se zaměřil nejen na výkony českých jezdců na vrcholné akci, ale pochválil i české fanoušky, které potkával podél trati. Co si slibuje od blížící se Czech Tour? Kde tuzemští příznivci mohou vidět cyklistické hvězdy? Poslechněte si v oblíbené talkshow.

Liberecká zoologická zahrada má nejdelší historii ze všech zoo v Čechách i na Moravě. Oficiálně byla založena 6. srpna 1904. Jak se ale dozvěděl redaktor Jaroslav Hoření, její příběh sahá ještě hlouběji.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Liberecká zoologická zahrada má nejdelší historii ze všech zoo v Čechách i na Moravě. Oficiálně byla založena 6. srpna 1904. Jak se ale dozvěděl redaktor Jaroslav Hoření, její příběh sahá ještě hlouběji.

Udržet řidiče, je podle Martiny Šmídlové z rodinné firmy Šmídl Holding nyní ta nejtěžší věc na celém dopravním podnikání. Právě řidiči jsou totiž pro firmu, která patří k největším tuzemským provozovatelům vnitrostátní i mezinárodní dopravy a logistiky, klíčoví. „Snažíme se jim vytvořit podmínky, které jsou lehce nadstandardní, než mají ostatní zaměstnavatelé – nejenom z hlediska mzdy, ale i zázemí a péče o ně. Hodně funguje personální oddělení, které řidiče obvolává, dotazuje se na jejich spokojenost a snaží se jim třeba pomoci ve věci benefitů, anebo někdy si s nimi prostě popovídat,“ vysvětluje. Podle ní taková služba zajišťuje řidičům i osobní kontakt a potřebné rozptýlení na cestě, kde jsou i 14 dní. Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

„Za těch 67 let, co ostrovní režim trvá, se vystřídaly různé fáze tlaku. Ten, který prožíváme s Kubánci právě teď, je dosti bezprecedentní, silový. Hodně připomíná 60. léta, kdy se Washington snažil poslat vybuchující doutníky a desperáty do zátoky Sviní,“ tvrdí vedoucí Iberoamerického centra Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová. Jak řadoví Kubánci vzpomínají na Fidela Castra? A co pro Mexiko znamenalo spolupořádání fotbalového šampionátu?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Za těch 67 let, co ostrovní režim trvá, se vystřídaly různé fáze tlaku. Ten, který prožíváme s Kubánci právě teď, je dosti bezprecedentní, silový. Hodně připomíná 60. léta, kdy se Washington snažil poslat vybuchující doutníky a desperáty do zátoky Sviní,“ tvrdí vedoucí Iberoamerického centra Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová. Jak řadoví Kubánci vzpomínají na Fidela Castra? A co pro Mexiko znamenalo spolupořádání fotbalového šampionátu?

František Prachař přišel do Koťák Live jako nejmladší člen slavné herecké rodiny, ale velmi rychle bylo jasné, že to nebude žádné opatrné „syn z dobré rodiny“ povídání. Dorazil v bundě, kterou Koťák okamžitě označil za špinavou, s energií člověka, který se stihl během pár minut urazit, smát, hrát na kytaru a filozofovat o mravencích padajících z letadla.Hodně dobrá je část o tom, co znamená být „nepo baby“. František je součástí klipu Nepo Baby a Koťák se snaží zjistit, jestli mladá generace ví, co to vlastně znamená. Výsledek je takový, že klip zatím „nehytl“, slovo „slejáda“ zůstává podezřelé a Prachařovi jako rodina působí podle Koťáka jako zvláštní úkaz: všichni mají něco z vypravěčů, bavičů a lidí, kteří dokážou rozhodit jakoukoli situaci.Silná a vtipná linka přijde u Dubaje. František popisuje svůj strach z létání tak barvitě, že člověk skoro slyší, jak v letadle svírá opěrky. Když se během letu probudil a zjistil, že se něco děje, začal si představovat všechny možné katastrofické scénáře. Do toho si pustil film s Jiřím Langmajerem a přemýšlel, jestli opravdu chce umřít zrovna u tohohle.A pak je tu hudba. František má song Křehký oči, miluje starou Lucii a Koťák ho nechá vzít kytaru. Z toho se stane směs Lucie, Davida Kollera, Anděla, improvizace a otázky, kolik by stálo objednat si Františka na narozeniny. Odpověď je v zásadě jednoduchá: jedno čisté tričko. 

Do elektronické evidence tržeb prosadil poslanec Radim Fiala (SPD) obnovu daňového zvýhodnění vína jako daru. „Nacházíme se v situaci, která není úplně utěšená, a toto je jednoznačně příspěvek k tomu, aby znovu hospodářská situace v oboru dostala nějaký impulz,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Svazu vinařů ČR Martin Chlad. Jak je na tom vinařství v Česku? A proč je v celé Evropě nadvýroba vína, když poptávka po něm klesá? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #26 s Tomášem Brolíkem a Ondřejem Kundrou o pozadí obratu ve válce, summitu G7 a podporování Ukrajiny ze strany států EU čtyři roky od chvíle, kdy se stala kandidátskou zemí. Ruský prezident Vladimir Putin se mohl pár měsíců těšit z dopadů války v Íránu, která skokově zvýšila ceny ropy a zemního plynu a odvedla část světové pozornosti od ruské agrese. Ale cena zmíněných komodit od té doby už výrazně klesla. A jak dosvědčují události z posledních týdnů, Ukrajině se daří útočit na energetickou a další infrastrukturu v čím dál vzdálenějších částech Ruska a tím omezovat export strategických surovin. Kouř stoupající na Moskvou, Krymem nebo Petrohradem a bzučení dronů navíc upomínají řadové Rusy, že se jich válka rozpoutaná Putinem na Ukrajině navzdory jeho slibům týká citelněji, než si mnozí namlouvali. A ruská mašinérie statisíců vojáků už na Ukrajině v poslední době nedokáže výrazně postupovat i přes velké ztráty. K ukrajinským úspěchům také patří to, že Kyjev minulý měsíc zahájil první přístupová jednání s EU bezmála čtyři roky od získání kandidáského statusu.Jak se válka vychýlila z rytmu ruských letních a zimních ofenziv posledních let? O čem vypovídají útoky ukrajinských dronů na ruském území a jak číst výsledky summitu G7 z pohledu Ukrajiny? Jak moc pošramocené jsou vztahy Polska a Ukrajiny? A kam dospěl ve své politice vůči Ukrajině premiér Andrej Babiš? Nejen o tom mluví zástupci šéfredaktora Ondřej Kundra a Tomáš Brolík se Štěpánem Sedláčkem v dalším díle Zeitgeistu. K tématu také doporučujeme:Dálnice smrti a hořící Moskva: Ukrajina díky novým dronům a novému myšlení získává převahuEvropský komisař pro obranu: Zaostáváme za Rusy ve výrobě zbraní. Musíme to změnitVálka Polska a Ukrajiny (o minulost) je v plném proudu

„Nedoporučoval bych klimatickou krizi přesouvat na druhou kolej – způsobuje totiž další socio-ekonomické problémy,“ říká výzkumný pracovník a greenfluencer Daniel Kortus. Přitom se lidé přestávají klimatické změny bát. Za poslední dekádu například ubylo lidí, kteří ji považují za reálnou hrozbu – podle IPRu jde až o pětinu Pražanů. „Hodně se bavíme o extrémech, to v lidech může vyvolávat odpor,” dodává Kortus.

Po Mexiku si čeští fotbalisté tentokrát vyzkoušejí stadion ve Spojených státech, tedy v další pořadatelské zemi letošního světového šampionátu. V 18 h našeho času nastoupí v Atlantě proti Jihoafrické republice. Náš zvláštní zpravodaj na turnaji se vydal do amerického státu Nebraska, kde se sedm procent populace hlásí k českému původu. Dalo to práci, ale nakonec v českém hlavním městě Ameriky, jak si říká obec Wilber, našel jednoho fanouška, který fotbal a český tým sleduje.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Josef Veselka za poslední tři roky nikomu nezachránil život. Což je něco, co je v jeho životě zcela nezvyklé: předtím zachraňoval životy na denní bázi. Ne proto, že je superman nebo má mimořádné schopnosti. Ale protože je kardiolog. Zachraňování životů je něco, co kardiologové dělají běžně. Je to jejich práce. Josef Veselka tuhle práci miloval, a teď ji už tři roky nedělá, a nikoli proto, že si to tak vybral.Disclaimer: Josef Veselka je můj kamarád a známe se dlouho, a myslím i dobře. Nejsem nezaujatý novinář ani komentátor. Tohle je ostatně už pátý podcast za sedm let, který jsme spolu natočili. Ne proto, že bych mu chtěl dělat reklamu nebo propagaci, ani jedno nepotřebuje a nestojí o to. Ale protože se nám spolu dobře povídá.A taky proto, že Josef Veselka má vždycky co říct. Pořád je totiž vědec, a to ne ledajaký: před měsícem mu vyšla studie v The American Journal of Cardiology, a on je jejím prvním autorem. Týká se léku, který může změnit léčbu hypertrofické kardiomyopatie, tedy nemoci, v níž Veselka patří ke světové špičce.Zároveň je spisovatel. Právě vydal thriller Prezidentské konzilium, první díl tetralogie Správci systému. Je o tom, co se stane, když se kolem nemocného prezidenta sejdou chytré hlavy a každá sleduje jiné cíle, než se zdá. Veselka ví, o čem píše: v jednom prezidentském konzíliu, tom Havlově, sám seděl.  Ale pozor, prezident v románu není Havlem inspirovaný. Skoro by se dalo říct, že je charakterově na úplně druhém konci spektra. A vzorem pro Veselkovu postavu nebyl žádný z prezidentů, které Česko mělo. Je to postava komplexní, šokující... a víc neřeknu, protože už bych prozrazoval děj. Veselkova rada budoucím prezidentům mimochodem zní: nechtějte konzilium, chtějte jednoho fachmana.Mluvili jsme o tom, proč Josef Veselka ydržel v německé nemocnici jen čtyři měsíce, přestože tvrdil, že chce pracovat až do smrti. Proč? Třeba proto, že mu tam stokrát řekli, že je překvalifikovaný. Německé zdravotnictví popisuje jako excelovou tabulku, kde má každý své místo — a on byl to číslo v tabulce, které bliká červeně. Povídali jsme si i o tom, co cítil, když policie zatkla ředitele Motola, s nímž si patnáct let tykal, ale který smybolizoval nespravedlnost toho, že po několika dekádách v oboru odešel ze sálu, kde sám sebe vnímal jako nejvíc užitečného. Co tedy cítil? Byly to tři různé emoce a mezi nimi jen dny. Jaké emoce to byly? Poslouchejte.A konečně, mluvili jsme i o tom, proč se v Česku dá koupit lecos, ale špičková zdravotní péče ne, a proč je proto zdravotnictví tak cenná kořist pro politiky. Cennější než například České dráhy.Samozřejmě došlo na umělou inteligenci. Veselka napsal o své nemoci tři knihy a stovku odborných článků, a přesto říká, že v testu z vlastního oboru by ho ChatGPT porazil. Svému chatu říká Maxi a konzultuje s ním i vlastní zdraví. Pokud chcete v AI najít partnera, který vám bude pomáhat, a nikoli bojovat s vašimi lékaři, i to se v dnešní epizodě dozvíte.Připomínám: v pátek 19. června mám v Divadle v Řeznické první reprízu svého standupového speciálu. Hodně mi na tomhle materiálu záleží, nejen proto, že se ke standupu vracím zhruba p roční pauze, a je to osm let od mého posledního sólového speciálu. Ten se jmenoval Manželka mi slíbila černošku, a i o tom bude v Řeznické řeč.Těším se na vás, a lístky si můžete koupit na webu divadla. Odkaz najdete na mém webu Jedno procento. Ještě jednou díky. A teď už …… přeju příjemný a pohodový poslech.

„Na Oxfordu a Cambridge je specifické to, že se hodně zaměřují na soft skills jako prezentační dovednosti nebo schopnost číst vědeckou literaturu,” přibližuje Jakub Niederle, student na Oxfordu v navazujícím dílu Studovny. „V prvním týdnu jsme dostali zadanou esej, u které se očekávalo, že vyplodíme text o rozsahu 4000 slov, což ze začátku zabíralo desítky hodin týdně,” vzpomíná.

Národní kontrolóri zistili, že 14 obcí a miest na východom Slovensku predávali svoje akcie vo Východoslovenskej vodárenskej spoločnosti pod cenu. Vodárne sa bránia, že tak rozhodli samotní akcionári, teda obce a mestá. Podľa kontrolného úradu si tak samosprávy jediným rozhodnutím znížili svoje majetky o dvanásť a pol milióna eur.Prečo teda mestá a obce predávali svoje akcie výmenou za dlhopisy vodárenskej spoločnosti a čo to pre nich znamená? Prečo Najvyšší kontrolný úrad hovorí, že sa tak pripravujú o majetok a vplyv vo vodárňach? Čo to znamená pre ľudí na východe a prečo ich vodné a stočné patrí k najvyšším na Slovensku? A ako to komentuje Združenie miest a obcí Slovenska?Braňo Závodský sa rozprával s predsedom Najvyššieho kontrolného úradu Ľubomírom Andrassym a predsedom Združenia miest a obcí Slovenska Jozefom Božikom.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Tomáš Bella patří do všech zmíněných kategorií. Známe se dlouho. Pamatuju ho jako spokojeného redaktora slovenského deníku Sme, pro který jsem před dvaceti lety psal sloupky o technologiích. Pamatuju ho jako rozzlobeného redaktora deníku Sme, když tyto noviny koupila Penta, a on se s dalšími čtyřiceti kolegy rozhodl založit na zelené louce deník nový. A pamatuju ho jako úspěšného redaktora už Denníku N, když nám z vedení pražských Hospodářských novin ukazoval, jak se to dělá získávat platící čtenáře na webu.Pamatuju ho také jako jednoho z těch, s kterými jsme v Praze před patnácti lety zakládali firmu NextBig, s velkými plány a celkem krátkou existencí, ale z ní se pak vylíhla společnost Piano Média, což byl jeden z nejzajímavějších pokusů zpoplatnit média už v evropském, ne-li globálním měřítko. Piano pak několik let Tomáš řídil.A hlavně, Tomáš je jeden z lidí, které když nazvu mediálními nebo technologickými vizionáři, tak to není ironie ani přehánění. Vždycky si s ním rád o tom, co se s médii děje a kam směřují, rád popovídám, a teď dvojnásob proto, že se Denník N rozhodl pro neobvyklé dobrodružství: poté, co spoluvlastní několik českých médií, konkrétně český Deník N a Respekt, nakupoval ještě mnohem dál na Západě. Stal se majitelem bruselského média EU Observer. A Tomáš Bella je muž, který si tenhle projekt vzal na starost a minimálně na čas se do Bruselu přesouvá. Fyzicky i mentálně.O tom všem mluvíme v podcastu. A taky o tom, jak se médium, které patří svým zaměstnancům, brání riziku potenciálního nepřátelského převzetí některým z oligarchů. Proč je někdy nejlepší byznysplán zamířit tam, kde nejsou peníze, nebo si to aspoň všichni myslí. A čemu Tomáš říká reverzní kolonizace.Mluvili jsme ale nejen o médiích. Třeba i o tom, proč mně vadí a Tomášovi nevadí víčka připoutaná k plastovým lahvím, a obecně co Tomáše na Bruselu nejvíc překvapilo. Nápověda: že je levný a plný lidí, kteří opravdu upřímně chtějí, aby svět byl lepší.Dotkli jsme se i tématu, o kterém se Tomáš chystá napsat knihu. Už začal, a teď na ni zrovna nemá úplně moc času, ale prý se k textu určitě vrátí. Téma? Jaké to je být bohatý. Opravdu bohatý. Hodně bohatý. Na Slovensku, ale i obecně. Poslouchejte, dozvíte se víc.A já se ještě pochlubím, že mám za sebou premiéru svého standupového speciálu v Divadle v Řeznické, konala se ve čtvrtek 28. května, bylo vyprodáno a měl jsem z toho radost. Takže vás o to sebevědoměji zvu na na první reprízu už 19. června v pátek. Lístky si kupte na webu divadla a já se na vás těším.Tomáš z Bratislavy asi nepřijede, ale já vás teď zvu k poslechu našeho rozhovoru. Natočili jsme ho v Bratislavě ve studiu Denníku N.Přeju příjemný a nikým a ničím nerušený poslech.

Chudáček Petr Uhlík si v herním světě s falešnými kamarády vyráběl tak dlouho mečíky, až přišel pozdě na natáčení pořadu. Adam mu to odpustil a pak se společně pustili do zamyšlení, které profese a práce jsou hot, čili vzrušující. Všechno to skončilo vyhlášením ankety, jestli je víc hot Petr nebo Adam.

Velkých technologických prodejů na české byznysové scéně moc není. Jeden se ale odehrál před pár dny – americký jednorožec, tedy firma s hodnotou přes miliardu dolarů, Zwift koupil českou cyklistickou aplikaci Rouvy. Tu sice většinově ovládala skupina Pale Fire Capital kolem Jana Barty a Dušana Šenkypla, klíčovými postavami celého příběhu jsou ale bratři Petr a Jiří Samkovi. Rouvy před 20 lety založili, celou dobu jej budovali, spoluvlastnili a dodnes v něm působí: Petr jako CEO a Jiří jako šéf výzkumu. „A budeme v tom pokračovat dál, nikam neodcházíme, jen budeme ještě silnější. I značka Rouvy zůstává,“ říkají v nejnovějším dílu podcastu Money Maker.Kořeny populární aplikace, která má po světě miliony uživatelů a která v posledních letech pohltila své menší konkurenty z Austrálie či Španělska, jsou v jihočeském Vimperku. Tam oba bratři dosud žijí a do Prahy, kde tluče byznysové srdce Rouvy, jen dojíždí (někdy i na kole). „Hodně jsme si to odpracovali a kluci z PFC nám také extrémně pomohli,“ líčí v podcastu Petr Samek, jak se povedlo z města v podhůří Šumavy postavit sportovní fenomén, který znají cyklisté v západní Evropě i v USA. V rozhovoru bratři detailně popisují motivace pro spojení se Zwiftem, spolupráci s Janem Bartou a spol., okolnosti vzniku Rouvy i další plány do budoucna.00:00 Začínáme06:23 Z Vimperka na jednorožce11:12 Rouvy vs. Zwift18:00 Jak funguje indoor cycling?26:23 Začátky a první prototyp32:17 Sportovní časomíra jako zdroj kapitálu37:44 „Cíl byl tisíc krabic.“42:52 První investor a největší přešlapy51:07 Nabídka od Zwiftu a další plány

Marie Homolková oslavila v dubnu 103. narozeniny. Patří mezi 1158 seniorů a konkrétně 1005 žen v Česku, kterým je sto a více let. Marie sama sebe popisuje jako „starou babku, které to ještě myslí“. V seriálu Radiožurnálu Století přiblížila, jak vyrůstala v domácnosti se 14 dětmi. Zmínila také dnešní vztahy mezi lidmi.

Když v únoru 2022 spustilo Rusko invazi na Ukrajinu, byl reportér Vojtěch Boháč u toho. Pohyboval se u běloruské hranice, s kolegyní se dostal i pod palbu. V redakci má v rámečku kulku z kalašnikova. „To nás vykoplo nahoru,“ říká.Vojtěch Boháč na Ukrajině tehdy nebyl jako člen velké redakce se silným zázemím, ale jako mladý žurnalista, který si pár let před tím založil server zaměřený na zahraniční zpravodajství - Voxpot. Znali ho jen skalní fanoušci a on tomu dělal šéfredaktora.Na Ukrajině si ale Boháče ihned všimla velká česká média. Dělala s ním rozhovory z prvních dní války, z těžko přístupných míst. A veřejnost sledovala jeho pravidelný reporting na sociálních sítích.„Bylo to hodně silné. Tehdy si také myslím, že to bylo období, kdy jsme měli obrovský vliv i na veřejné mínění v Česku, pokud šlo o začátek války na Ukrajině,“ vypráví Vojtěch Boháč, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Voxpot Boháč založil v roce 2018, protože mu v Česku chybělo velké zahraniční zpravodajství, po vzoru amerického Vice News.„Ze začátku nikdo nevěřil, že to vydrží déle než jeden rok, a z toho mám teď radost, že jsme po osmi letech pořád tady na scéně,“ říká novinář o projektu, který nastartoval s kolegyní Anetou Václavíkovou.Svoji práci nabízel původně i velkým redakcím, zejména České televizi, ale nevyšlo to. Nikdo nebyl ochotný zaplatit drahou televizní produkci. Tým Voxpotu pak se postupně začala soustředit na psané reportáže. Začátky byly těžké.„Pořád tady převládalo, že se nás ten svět až tak netýká a že tady jsme v Česku zavření za horami a ostatní věci se nám sice občas líbí, nebo nelíbí, ale když o nich nevíme, tak to až tak nevadí. Po Ukrajině i po nástupu Donalda Trumpa už všichni chápou, že bez širšího obrázku ze světa jen těžko budeme chápat, co se děje i u nás,“ vysvětluje Boháč, proč založil server Voxpot.Za Gazu jsme schytávali velkou kritikuOnline médium, které funguje z předplatitelů, přispěvatelů i grantů patří mezi středová až levicová. Jiný zpravodajský pohled byl vidět nejvíc na textech týkajících se útoků Izraele na pásmo Gazy a Palestinu po teroristických útocích Hamásu na Izrael.„Najednou se to v Česku vykládalo tak, že 7. říjen 2023 je začátek dějin izraelsko-palestinského konfliktu a všechno je legitimní reakce na ten teroristický útok Hamásu na Izrael, který byl naprosto brutální. Ale zároveň je potřeba se bavit o tom, jestli vyhlazení celé části země, kde žije půl milionu lidí, je legitimní reakce,“ říká Boháč.Voxpot patřil mezi menšinu českých médií, která izraelskou reakci na teroristické útoky Hamásu kritizovala.„Pokrývali jsme izraelsko-palestinský konflikt z našeho pohledu z víc neutrální pozice, než je úplně český mainstream. A za to jsme schytávali dost velkou kritiku. Hodně lidí, kteří nás ze začátku fakt měli rádi kvůli Ukrajině, že jsme na místě byli dřív než všichni ostatní, jak si dokážem najít kontakty a reportovat z těch nejvíc nebezpečných míst, nás totálně zavrhlo, že si nemyslíme to samé, co si myslí oni, nebo že to nepokrýváme tak, jak oni by si přáli,“ vypráví Boháč v Mediálním cirkusu a dodává:„Hodně lidí jsme tím naštvali, byl tam jako velký pád. Ale neustoupili jsme z toho, jak si myslíme, že by se to pokrývat mělo a to nás víc posílilo, než že by nám to ublížilo. Couvání před publikem podle aktuálních nálad je hrozně nebezpečné pro média. Jsem hrozně rád, že jsme to udrželi, protože ten tlak byl gigantický v Česku.“Jak těžké je dělat nezávislé zahraniční zpravodajství v Česku? Proč už lidi nezajímá zpravodajství z Ukrajiny? A jak bojovat se sílícím vlivem dezinformací?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Svou softwarovou firmu založil v Brně už v roce 1990. V jejím čele stojí celých šestatřicet let, během kterých se několikrát přejmenovala, spojila se se silnými investory a pohltila spoustu konkurentů po celé Evropě. Ale především masivně vyrostla a teď poprvé vydělala miliardu. Její zakladatel se jmenuje Martin Cígler, dnes stojí v čele obřího IT byznysu Seyfor a do důchodu se rozhodně nechystá. Maximálně si jede na pár týdnů vypnout hlavu. „Brainwashing je pro top manažery fakt důležitá věc,“ vysvětluje svůj přístup v podcastu Money Maker.Celý život v jedné firmě je pro řadu lidí jistě nepředstavitelná věc. Martin Cígler se ale pořád baví. Jednak proto, že když je potřeba, trochu si promění svou náplň práce, a hlavně ho může neustále těšit velký růst. „Považuju to za malý zázrak,“ usmívá se Cígler. Za loňský rok reportuje tržby kolem 5,7 miliardy korun, ale ještě důležitější je pro něj růst ziskovosti. A jaký je jeho osobní recept? „Hodně deleguju a šikovné kolegy vytahuju nahoru,“ říká muž, který předloni oslavil šedesátku.00:00:00 Začínáme00:06:44 „Do důchodu se nechystám.”00:15:24 Miliardový zisk a zahraniční trhy00:25:01 Chystá se Seyfor na burzu?00:31:09 Firemní a produktová integrace00:41:58 „Jsem poker player.“00:47:15 Windows, cloud a AI00:51:58 Pozice budoucnosti? Pastevec AI agentů

Prezident Petr Pavel v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na rok 2026, i když má k němu výhrady. Podle Národní rozpočtové rady je výše schodku v rozporu se zákonem. „Podle standardních pouček by teď rozpočtová politika měla spíše brzdit,“ soudí ekonom a bývalý ministr financí Ivan Pilip. „Pes je zakopaný v tom, že ekonomika nerostla po covidu,“ míní ředitel think-tanku IDEA, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a profesor na Kolumbijské univerzitě Jan Švejnar.

Když v pátek dopoledne dostal Donald Trump zprávu o tom, že Nejvyšší soud zasadil zásadní ránu jeho obchodním válkám, měl si prý sprostě ulevit. Americký prezident byl zrovna uprostřed mítinku s guvernéry jednotlivých států, když ho poradci spravili o nemilé zprávě.