POPULARITY
Categories
Vyšší zdanění spotřeby i majetku a naopak nižší zatížení práce a chudých – jaké daňové změny navrhují politikům ekonomové? Kteří političtí vězni v Bělorusku se dostali na svobodu a co za to získá Lukašenkův režim? Proč má krevní tlak v normě jen desetina lidí, kterým lékaři předepsali léky na hypertenzi?
Jaké kroky podniká Polsko po narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony? Jak velký vliv na prezidenta Trumpa měl konzervativní aktivista Charlie Kirk, kterého zastřelil neznámý útočník v Utahu? A dirigent Jakub Hrůša má dnes první koncert jako hudební ředitel Královské opery v Londýně. Jak si poradil s tragickou operou Tosca?
Polský vzdušný prostor narušily ruské drony. Jak bude vypadat odpověď Severoatlantické aliance? Dá se zjistit, jestli byly průniky dronů úmyslné? Jak si Evropská komise představuje další postup vůči Izraeli a válce v Gaze? A proč i v srpnu rostly oproti loňsku ceny služeb a potravin?
Polský vzdušný prostor narušily ruské drony. Jak bude vypadat odpověď Severoatlantické aliance? Dá se zjistit, jestli byly průniky dronů úmyslné? Jak si Evropská komise představuje další postup vůči Izraeli a válce v Gaze? A proč i v srpnu rostly oproti loňsku ceny služeb a potravin?
Česká vláda odsoudila narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony a vyjádřila podporu Polsku. Podle ministra zahraničí je incident důkaz, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“. Jak má Evropa reagovat?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Polsko se dnes probudilo do bezprecedentní situace, když jeho vzdušný prostor v noci na u úterý středu narušily ruské drony. Několik z nich sestřelily polské a spojenecké stíhačky. Drony a jejich trosky podle dosavadních informací nikoho nezranily. Polští představitelé hovoří o agresi, země je podle nich nejblíže ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Událost ostře odsoudili i lídři zemí Evropské unie a spojenců v Severoatlantické alianci, včetně Česka. Varšava už požádala o aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO, který počítá s konzultacemi v případě ohrožení některé z členských zemí.Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) Rusko testuje obranyschopnost NATO. Zároveň zopakoval, že Česko musí investovat do obrany. Ministr zahraničí Jan Lipavský označil narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony za další důkaz toho, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“.Bezpečnost, obrana a význam našeho členství v NATO je jedním z hlavních témat kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. „Kdo pochybuje o naší účasti v NATO, hazarduje s naší bezpečností,“ prohlásil ministr zemědělství Marek Výborný. Dnešní dopad ruských dronů v Polsku podle něj dostatečně neodsoudil například předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, jeho reakci ministr označil za slabou. „Napsal na síť X jen čtyři slova: Vyjadřuji Polsku plnou podporu. Ani slovo odsouzení ruské agrese a narušení polského vzdušného prostoru. Andrej Babiš je zbabělec,“ řekl Výborný v Ptám se já.Změní incident v Polsku nějak předvolební kampaň? A pokud volby dopadnou tak, jak teď ukazují průzkumy, ustojí to koalice Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
ANO slibuje vyšší platy, důchody a snížení daní. Spolu trvá na růstu výdajů na obranu, láká na investice a nezvyšování daní. SPD zase na levné potraviny i energie. Které předvolební sliby ekonomy děsí nejvíc? Hostem Ptám se já byl ekonom z think-tanku Idea při Cerge-EI Daniel Münich. Necelý měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny většina stran konečně odtajnila své recepty pro Česko na příští čtyři roky. Naposledy v pondělí představilo svůj program opoziční hnutí SPD, které slibuje například levnější potraviny a energie, dostupnější bydlení i zdravotnictví a zároveň odmítá zvyšování daní.Ještě velkorysejší je ve svých slibech favorit těchto voleb. Opoziční hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše v obsáhlém a velmi podrobném programu láká mimo jiné na zrušení změn penzijního systému, které prosadila dosluhující vláda, zvyšování důchodů a platů, obnovení některých daňových slev nebo snižování daní. Řada ekonomů upozorňuje, že pokud by ANO vyhrálo a skutečně by po volbách naplnilo svůj program, prohloubilo by to výrazně deficit státního rozpočtu a zadlužení státu. „V podstatě to bude poslední výdajová párty této země. Potom začnou této zemi vládnout finanční trhy a nějaká brutální finanční konsolidace, kde už se nikdo nebude ptát, jestli to bolí, nebo ne,“ shrnul možné dopady plánů ANO ekonom Daniel Münich v Ptám se já. „Myslím, že ANO i dovládne, za ty čtyři roky se dá poměrně dobře utrácet. A finanční trhy to ještě vydrží. Ale je to taková politika po nás potopa,“ dodal.Kam by předvolební sliby Česko dovedly? Co splnily současné koaliční strany a co od nich čekat po volbách? A co by měla dělat příští vláda, pokud by skutečně a dlouhodobě chtěla prospět této zemi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Česko má světu co nabídnout. Tuzemské firmy umí vyrábět technologie, o které je ve světě zájem. Sázka na zelenou energetiku by tak mohla přinést vysněnou výrobu s přidanou hodnotou, popisuje v pořadu Agenda ekonom Tomáš Dvořák z poradenské společnosti Oxford Economics, autor výroku o Česku jako „nemocném muži Evropy“. Podle něj tento výrok, pronesený před dvěma lety, do jisté míry stále platí. Dnes se sice tuzemské ekonomice daří mnohem lépe, avšak růst je postaven především na spotřebě domácností a dlouhodobý potenciální růst klesá.Nemocná je navíc podle Dvořáka i celá Evropa, která čelí obdobným výzvám jako Česká republika. Česká ekonomika aktuálně roste o 2,5 procenta, ale potýká se s nedostatkem investic. Průměrná mzda se přitom pohybuje na úrovni roku 2019 a její růst se zpomalí, stejně jako tempo růstu spotřeby domácností.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
Jak náročné bude ohlášené sloučení dvou velkých pražských nemocnic, Motola a Homolky? Jak odpoví francouzský prezident Macron na pád vlády premiéra Bayroua? A jak by se měla v praxi uplatnit nová povinnost rodičů po rozvodu zajistit kontakt rodiče s dětmi přes telefon nebo videohovory?
Proč Izrael zaútočil na politické šéfy hnutí Hamás v Kataru? Jak nenaletět falešným e-shopům z Číny, které už okradly tisíce zákazníků? A jak se líbí nová pražská kniha Dana Browna jejím překladatelům do češtiny?
Jak náročné bude ohlášené sloučení dvou velkých pražských nemocnic, Motola a Homolky? Jak odpoví francouzský prezident Macron na pád vlády premiéra Bayroua? A jak by se měla v praxi uplatnit nová povinnost rodičů po rozvodu zajistit kontakt rodiče s dětmi přes telefon nebo videohovory?
Proč Izrael zaútočil na politické šéfy hnutí Hamás v Kataru? Jak nenaletět falešným e-shopům z Číny, které už okradly tisíce zákazníků? A jak se líbí nová pražská kniha Dana Browna jejím překladatelům do češtiny?
Evropská unie představila návrh, který má firmám ulehčit povinný ESG reporting, tedy pravidelné vykazování toho, jak se podnik chová k životnímu prostředí, zaměstnancům a společnosti. Počet požadovaných údajů se má snížit na polovinu.Na první pohled vypadá návrh jako zásadní úleva, která by firmám mohla snížit podstatné finanční náklady. Jenže tak jednoduché to podle experta na ESG Ladislava Tylla z Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze nebude.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
Jak silně může francouzskou politickou scénou otřást očekávaný pád vlády premiéra Bayroua? Jaké dozvuky by mohl mít dnešní teroristický útok v Jeruzalémě? A proč letošní léto přineslo v Česku nejvíc případů nemocí přenášených klíšťaty?
Jak odpoví spojenci Ukrajiny na nejrozsáhlejší ruské nálety od začátku vojenské agrese? Jak vážně je narušena ukrajinská energetická síť? Co označuje hnutí SPD za programové priority v horké fázi předvolební kampaně? A jak obstojí v konkurenci na trhu elektromobilů nový model Škody Auto Epiq?
Jak odpoví spojenci Ukrajiny na nejrozsáhlejší ruské nálety od začátku vojenské agrese? Jak vážně je narušena ukrajinská energetická síť? Co označuje hnutí SPD za programové priority v horké fázi předvolební kampaně? A jak obstojí v konkurenci na trhu elektromobilů nový model Škody Auto Epiq?
Jak silně může francouzskou politickou scénou otřást očekávaný pád vlády premiéra Bayroua? Jaké dozvuky by mohl mít dnešní teroristický útok v Jeruzalémě? A proč letošní léto přineslo v Česku nejvíc případů nemocí přenášených klíšťaty?
Česká společnost Eat Smart přišla s chytrým řešením, díky němuž klienti firmy nahrazují kantýny chytrými lednicemi. Za rok a půl fungování se podařilo firmě instalovat lednice více než sedmdesáti klientům včetně například podniků jako jsou DHL či SAP. Mezi další zákazníky patří také školy a nemocnice. Podle dat dodavatele chladniček jejich zákazníci ušetří až 7,5 milionu korun ročně.„Vycházeli jsme z reálných dat on Perfect Canteen. Při výměře kantýny 600 metrů čtverečních skutečně úspora odpovídá této částce. Naše lednice jsou i v závodech fungujících čtyřiadvacet hodin denně. Úspora probíhá jak na straně prostoru, energií či vydavatelů jídel,“ vypočítává pro SZ Byznys ředitel společnosti Eat Smart Libor Hubík.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
Nakolik můžou ukrajinské útoky na ruská ropná zařízení oslabit tamní ekonomiku? Proč vyměnil britský premiér velkou část vlády? A jak se podařilo humanistovi Přemyslu Pitterovi zachránit stovky židovských i německých dětí? Poslechněte si celou polední publicistiku s Tomášem Pavlíčkem.
Nakolik můžou ukrajinské útoky na ruská ropná zařízení oslabit tamní ekonomiku? Proč vyměnil britský premiér velkou část vlády? A jak se podařilo humanistovi Přemyslu Pitterovi zachránit stovky židovských i německých dětí? Poslechněte si celou polední publicistiku s Tomášem Pavlíčkem.
Motoristé se měsíc před volbami vrací do hry o křesla ve Sněmovně. Podle posledních průzkumů by opět překonali potřebnou pětiprocentní hranici, stále přitom pomýšlí na vládu s hnutím ANO. „Vidíme to realisticky,“ řekl jejich šéf Petr Macinka v předvolebním speciálu Ptám se já 4. září v Next Zone na pražském Smíchově. „Vypadá to tak, že příští vládu nebude sestavovat Petr Fiala, ale právě Andrej Babiš. A my si velmi vážně uvědomujeme, že příští vláda buď může být ovlivněna komunisty, tedy doleva, anebo Motoristy, tedy doprava. Takže je to z našeho pohledu jistá záchranná mise,“ dodal Macinka. A zopakoval, že jeho strana spolupráci s uskupením Stačilo!, ve kterém komunisté figurují, vylučuje.Motoristé mají i další podmínky, které by mohly bránit případnému angažmá ve vládě hnutí ANO. Strany se momentálně rozcházejí například na tématu inkluze ve školách. „Budeme velmi tvrdě požadovat zrušení inkluze, což si myslím, že debatu vyvolá, protože vnímám postoje bývalého ministra školství Roberta Plagy (a lídra kandidátky ANO ve Středočeském kraji, pozn. red.), který je spíše ještě na straně těch, kteří to prosazují,“ prohlásil šéf Motoristů sobě s tím, že „Plaga bude problém“.Strany se ale příliš neshodnou ani na klíčových ekonomických otázkám. Zatímco Motoristé prosazují konsolidaci veřejných financí, hnutí ANO ve svém čerstvě představeném programu slibuje zvyšovat výdaje a snižovat daně. Řada ekonomů už upozorňuje, že plány ANO by prohloubily deficit státního rozpočtu a zadlužení státu. „Teď to říkali? Říkali, že rozpočet je špatný, že deficit 286 miliard (který Ministerstvo financí navrhuje na příští rok, pozn. red.) je málo, že by to ještě víc zadlužili? Tomu nevěřím,“ reagoval Macinka s tím, že se uvidí po volbách. „Říkám, že na jedné straně je potřeba ukončit Fialu, ale na druhé straně je potřeba pohlídat Babiše. A my jsme jediní, kteří se o to efektivně mohou pokusit.“Jak chtějí Motoristé "pohlídat Babiše"? Šli by do vlády s SPD? A podpoří je bývalý prezident Václav Klaus?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Může letošní rozpočet skončit i přes rizika s nejlepším výsledkem od roku 2019, jak očekává Národní rozpočtová rada? Proč selhala utajovaná operace speciálních amerických jednotek v Severní Koreji? A jak ovlivnil podobu zámku v Telči šlechtic Zachariáš z Hradce, ústřední postava tamní připomínky dnů evropského dědictví? Poslechněte si celou polední publicistiku s Tomášem Pavlíčkem.
Šéf opozičních Pirátů Zdeněk Hřib si po zvolení do čela strany loni na podzim stanovil za cíl dosáhnout dvojciferného výsledku ve sněmovních volbách. Ten je podle něj už na dohled. „A proto jsme se rozhodli trošku zvýšit laťku. Protože to, co by se stalo s naší zemí, kdyby to tady shrábl všechno Andrej Babiš a vládl by se svými extremistickými přáteli, by určitě nebylo dobře. Proto říkáme, že chceme porazit extremistické SPD i s jejich přívažky. A stát se tak třetí nejsilnější stranou v českém parlamentu,“ prohlásil Hřib v předvolebním speciálu Ptám se já 4. září v Next Zone na pražském Smíchově. Pirátům přitom loni mnozí predikovali konec ve vysoké politice. Po dvou nevydařených volbách, stažení se z koaliční vlády, výměně předsedy a odchodu známých tváří jim propadaly preference. Strana teď ale opět roste a čtyři týdny před klíčovými volbami do Poslanecké sněmovny by podle průzkumů získala kolem 9 procent hlasů. Podle Hřiba se jeho strana poučila z nezdařené digitalizace, kvůli které přišel předchozí šéf Pirátů o funkci ministra pro místní rozvoj, což vyústilo právě v odchod celé partaje do opozice. „Určitě jsme se v tom poučili i z hlediska toho, jak ty projekty řídit. Že je potřeba pro ně zajistit dostatečný počet kvalifikovaných odborníků. Ale také, že skutečně nelze akceptovat, když třeba Ministerstvo financí tu digitalizaci sabotuje a nechce na to poskytnout dostatečné prostředky,“ uvedl pirátský předseda. V případě, že by se strana dostala opět do vlády, slibuje voličům zajištění rychlejší výstavby, úlevy na daních ve prospěch rodin nebo takzvaný protikorupční úklid. „Tady ukážu takový grafík, jak se povolovaly byty například tady v Praze. A tady rok 2021 je rok, kdy se povolovalo v Praze nejvíce bytů. To je v době, kdy jsem byl primátorem já. To znamená, za Pirátů se tady povolovalo zdaleka nejvíc od devadesátých let. Nikdy předtím, ani nikdy potom Český statistický úřad neeviduje více povolených bytů v Praze,“ argumentoval Hřib před publikem ve speciálu Ptám se já v pražské Next Zone. Právě otázky dostupnějšího bydlení zajímaly i řadu přítomných diváků. O jaké resorty by měli Piráti po volbách zájem a zda by se mezi adepty na některý z ministerských postů objevil i Ivan Bartoš, nechtěl Zdeněk Hřib komentovat. „Teď fakt nejsme v situaci, že bychom si měli rozdělovat nějaké hypotetické židličky v nějaké vládě nebo říkat, kdo bude premiér. V tuto chvíli fakt nemá smysl tohle řešit. My máme jasno v tom, kdo ve vládě být nemá,“ dodal. Jak chtějí Piráti zajistit dostupnější bydlení? A s kým by chtěli a hlavně dokázali vládnout? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
„Captain obvious“ neboli nic nečekaného – tak hodnotí aktuální předvolební kampaň politických stran bývalý marketér hnutí ANO, Marek Prchal. Ke koalici Spolu dodává: Je to jako letní odpolední spánek, ze kterého vás probudí výkřik, že teď jde o všechno, ale pak zase usnete. Kampaň hnutí ANO překvapivě příliš nesleduje a nemrzí ho ani nedávná kritika jeho práce z úst Andreje Babiše. Naopak, při nedávném útoku holí měl o něj, jak řekl, až překvapivě strach. Marketér Marek Prchal byl hostem PoliTalku.
Co rozhodlo, že v soutěži na pět rychlíkových linek uspěl RegioJet a skončí Arriva? Na čem se dnes neshodl slovenský premiér Robert Fico s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským? A jaká je historie takzvané Rudé věže smrti, kde v 50. letech 20. století trpěli a umírali političtí vězni? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Tomášem Pancířem.
Z jakého důvodu končí ve funkci ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze? Proč Vladimir Putin vyhrožuje útokem na zahraniční vojáky, kteří by mohli v budoucnu dohlížet na dodržování míru na Ukrajině? Jak se Ostrava vyrovnala s následky loňské povodně? A jak nejlépe se bránit poranění míchy?
V předvolební debatě se potkali zástupci stran s největší programovou shodou vůbec - Piráti a Starostové. Hostem speciálního duelu v rámci pořadu PoliTalk byl předseda Starostů a lídr kandidátky STAN ve Středočeském kraji, Vít Rakušan a předseda České pirátské strany a celostátní lídr Pirátů, Zdeněk Hřib. V souboji o liberálního voliče prozradili v čem se neshodnou a jak chtějí vládnout.
S jakými prioritami jde do voleb hnutí ANO a o čem se v jejím programu mlčí? Co si šéf NATO myslí o tom, že Putin pozval Zelenského do Moskvy? Jak bezpečná byla lanovka, která havarovala v Lisabonu? A zemřel módní návrhář Giorgio Armani. Čím se zapsal do dějin módy?
V Paříži jedná koalice ochotných, je už jasné, jaké bezpečnostní záruky může poskytnout Ukrajině v případě ukončení války? NÚKIB plošně varuje před technologiemi z Číny. Jak jsou schopné ohrozit kritickou infrastrukturu státu, jako je energetika? Proč brněnský soud rozhodl o problému nepřiznaných koalic ve volbách jinak než ostatní krajské soudy?
Začátek školního roku je pro výrobce školních batohů vrchol sezóny. „U nás ve společnosti každoročně poslední dva až tři měsíce vládne čilý ruch. Na skladě se naši zaměstnanci a brigádníci nezastaví, podniková prodejna je plná od rána do odpoledne,“ říká obchodní ředitelka společnosti Topgal Hana Večerková. Právě v období od června do srpna se podle ní uskuteční zhruba 70 procent všech prodejů.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
Proč vláda a odbory nedošly k dohodě o navýšení platů ve veřejném sektoru? Jaké symboly provázely dnešní vojenskou přehlídku v Pekingu – nejmohutnější v čínských dějinách? A proč si automobilka Toyota vybrala právě Kolík pro svůj první evropský závod na výrobu elektromobilů?
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš i dnes vynechá plánované mítinky v Moravskoslezském kraji. Po pondělním útoku na předvolební akci na Frýdecko-Místecku má od lékařů stále doporučený klidový režim. Jak incident poznamená kampaň? Hostem Ptám se já byl lídr kandidátky ANO ve Středočeském kraji a bývalý ministr školství Robert Plaga. Předseda nejsilnějšího opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš má po pondělním útoku na mítinku v obci Dobrá na Frýdecko-Místecku od lékařů stále doporučený klid. Ani dnes se proto nezapojí do plánované předvolební tour v Moravskoslezském kraji. Babiše udeřil do hlavy francouzskou holí čtyřiašedesátiletý muž, který podle svých slov jednal ve zkratu. V rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že ho rozčílila slova expremiéra. Muž je podezřelý z výtržnictví a z pokusu o ublížení na zdraví. Bezprostředně po činu ho zadrželi policisté, zatím ho neobvinili. Šéf ANO v úterý ve videu na sociálních sítích poděkoval svým fanouškům za podporu a vyzval je, aby se k podobnému útoku nikdy nesnížili. Uvedl také, že ho muž trefil holí přímo do spánku. Kvůli tomu musí Babiš ještě podstoupit další vyšetření, chtěl by se ale co nejdříve opět zapojit do kampaně. Už zítra má hnutí ANO představit v Ostravě svůj dlouho očekávaný program. Jaké změny chce ANO prosadit ve školství? Kde chce najít peníze na vyšší platy učitelů? A co liberální politici ANO říkají na možnou vládu s SPD nebo s komunisty?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Předplacené karty, které byly fenoménem na přelomu tisíciletí, dnes z českého mobilního trhu postupně mizí. Jejich podíl klesá a nahrazují je paušály. Přesto se najdou operátoři, kteří v nich stále vidí smysl a budoucnost. Největší virtuální operátor u nás, Tesco Mobile, se rozhodl předplacenky „resuscitovat“.„Výhoda, která spočívá v předplacených kartách je, že zákazník nemusí uzavírat smlouvu na dobu, kterou možná ani nechce. Nemusí se vázat na rok, na dva. Prostě si koupíte kredit nebo balíček třeba na 30 dnů,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys Tomáš Martiňák, generální manažer Tesco Mobile ČR a SR.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
Jaké faktory hrály především roli při sestavování rozpočtu na příští rok? Nakolik podložené jsou výhrady, které k návrhu ministerstva financí znějí z vládních i opozičních kruhů? A jakou výzvu představují pro mezinárodní scénu vztahy Ruska a Číny, které podle šéfa Kremlu dospěly na údajně bezprecedentní přátelskou úroveň?
Jakou výzvu představuje pro Evropu vize nového světového řádu, která provází v Pekingu oslavy 80. výročí konce druhé světové války? S jakými prioritami jde do říjnových sněmovních voleb Pirátská strana a nakolik se v její kampani odráží někdejší působení ve vládní koalici? A jak je nastaven systém, v jehož rámci dnes převezli tygra ussurijské ho z liberecké zoo do záchranné stanice v Nizozemsku. Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Vladimírem Krocem.
Už za měsíc Češi rozhodnou o novém složení Poslanecké sněmovny. Seznam Zprávy si během léta nechaly zpracovat detailní průzkum nálad mezi voliči. V jaké atmosféře česká společnost do voleb jde? Hostem Ptám se já byl sociolog z agentury STEM/MARK Jan Burianec.Měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny je podle sociologa Buriance stále až třetina lidí nerozhodnutých. Ve veřejném prostoru, zejména na sociálních sítích v posledních týdnech zároveň někteří zklamaní voliči stran vládní koalice otevřeně deklarují, že letos nechají svůj hlas propadnout. Jde o skutečný trend, který by do letošních voleb nějak výrazně promluvil?„U sociálních sítí vidíme, že ten obrázek je trošku zveličovaný. Tato tendence byla ještě před rokem nebo před dvěma lety v populaci silnější u vládních voličů, kteří byli některými kroky vládních stran lehce rozčarováni až zklamáni. Ale tím, jak se blíží termín voleb, tak vidíme, že velká většina těch, kteří byli volit v roce 2021, pravděpodobně půjde i teď,“ reagoval sociolog. Podle Jana Buriance vyhrává voličská zodpovědnost: „Hlavní motivace pro vládní voliče, potažmo pro Piráty se Stranou zelených je, že radši budou volit vládní tábor. Protože strach z toho, že hnutí ANO by se mohlo spojit a vládnout například se Stačilo! nebo SPD je pro ně silnější.“Unikátní průzkum zároveň ukázal, že lidem na tuzemské politické scéně chybí alternativa. Podle sociologa je tedy škoda, že nakonec nevznikla nová politická strana, o které ještě letos v zimě spekulovalo. „Nám pořád lidé deklarují, že tady nějaký hlad po nové straně je. Bylo by to až nějakých 20 procent lidí, kteří by novou stranu uvítali,“ uvedl Burianec s tím, že ovšem není jisté, zda by nový politický subjekt nakonec zabodoval: „Je důležité si uvědomit, že 100 lidí je 100 chutí, takže nová politická strana by nakonec nemusela mít takový úspěch, jak se třeba zpočátku zdá.“ S podrobnými výsledky rozsáhlého výzkumu Politické dění a volební motivace 2025 budou Seznam Zprávy čtenáře postupně seznamovat až do voleb. Co dnes Čechy trápí nejvíc trápí? Komu nejvíc důvěřují? A kolik lidí se nakonec rozhodne jít k volbám? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Jaké nové informace k bitcoinové kauze obsahují závěry externího auditu, který dnes zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti? Proč návrh státního rozpočtu na příští rok počítá s největším poklesem výdajů v kapitole zdravotnictví a hrozí tak ve zdravotnictví krize? A na jaké odškodnění mají nově nárok lidé, které komunistická StB šikanovala a nutila k opuštění země? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.
Musel jsem ocenit, že Petr Fiala jde i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Andrej Babiš je spíše chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Nejde někam, kde by na něj lidi vyjeli, říká exministr Tomáš Petříček k vrcholící kampani před sněmovními volbami. Kteří politici si kontaktní kampaň užívají nejvíc? Jak sofistikovaně se předvolební kampaně chystají? A jaká témata zatím do letošního boje o voliče promlouvají nejvíc? Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého ministra zahraničí v druhé vládě Andreje Babiše a bývalého člena SOCDEM Tomáše Petříčka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Strany spustily ostrou fázi kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny a podle Tomáše Petříčka je výrazně jiná než dřív.„Kontaktní kampaň běží dál, ale strany dnes řeší mnohem intenzivněji komunikaci na sociálních sítích, protože tam se dělá ten rozdíl, tam se dá mobilizovat. Tam oslovují voliče, které na ulici nepotkají. I na mítink etablovaných stran přijdou většinou lidé, kteří jsou rozhodnutí, sympatizanti nebo odpůrci,“ řekl bývalý vrcholný politik. Sám měl podle svých slov setkávání s voliči a celkový zápřah v předvolební kampaní rád, dnes mu ale nic z toho nechybí. Se sociologem Martinem Buchtíkem se Tomáš Petříček shodl, že letošní kontaktní kampaň si zjevně nejvíce užívá šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Vyzdvihl ale zejména práci lídra vládní koalice Spolu Petra Fialy.„Musel jsem ocenit, že Petr Fiala je připravený jít i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Často mi přijde, že Andrej Babiš je trochu chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Že má rád, když je obklopen lidmi, kteří oceňují to, co dělá, kteří mu vyjadřují sympatie. A nejde úplně do prostředí, kde by na něj lidi hned vyjeli,“ řekl Petříček. Světlý moment, ke kterému se koalice Spolu ráda vracíPodle sociologa Buchtíka v letošní kampani koalice Spolu (složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) výrazně více zaznívají hesla typu „nechceme žít v zemi, která se ubírá na Východ“ a ohrožení Česka se zároveň více spojuje s Andrejem Babišem a jeho návratem k moci. „Vysvětluji si to tím, že ODS, tato vláda postavila zahraniční politiku jako svoji vlajkovou loď, zejména od ruské invaze na Ukrajinu. Na podpoře Ukrajiny, bezpečnosti chtěla mobilizovat svoje podporovatele a pokračuje v tom. Takže to je setrvačnost, využití momentu, kdy po problémech v počátku vládnutí najednou přišla chvíle, kdy se Petr Fiala stal státníkem, začal proaktivně řešit evropskou reakci na ruskou agresi. To byl nějaký světlý moment, takže k tomu se rádi vrací,“ řekl exministr Petříček a dodal:„Druhá věc, bohužel smutnější, je, že je to možná programová politická vyprázdněnost v jiných oblastech.“Dělení politických sil na prozápadní a provýchodní zároveň Petříček označil za nebezpečné. „Tady byla poměrně velká shoda, už v devadesátých letech, že patříme na Západ, že jsme tam vždy patřili a patříme politicky i kulturně.“„Nejsem žádný velký sympatizant Andreje Babiše, ale říkat, že Andrej Babiš nás zatáhne do Ruska? To nikdy nedělal. Vždy akcentoval, že jsme v Evropské unii, máme být v NATO. To, že se mi nemuselo líbit něco, co dělal ve vztahu k Viktorovi Orbánovi, to, že má tendence k autoritářskému pohledu na svět, to je pravda. Ale nikdy to nebyl někdo, kdo by nás chtěl prodávat Rusákům.“ „To, že ho ale teď stále tlačíme do toho, že on takový je, mu možná nejen pomáhá u části elektorátu. Ale část elektorátu se s tím potom ztotožňuje a ze zahraničněpolitické orientace země se dělá předmět volby. To do jisté míry vytváří nebezpečí, že část společnosti si najednou řekne: No, tak jo, tak asi patříme radši na východ,“ varoval bývalý ministr zahraničí. Je česká společnost skutečně tak rozdělená, jak by se mohlo zdát? Čeká nás do voleb v kampani ještě nějaké překvapení? A dostane se SOCDEM do Sněmovny? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Počítá rozpočet pro rok 2026 s národními dotacemi a v jakém objemu? Jak by fungovala Chat control neboli kontrola online komunikace v rámci boje proti dětské pornografii? Jak blízko jsme k jejímu zavedení? A jaké úpravy české legislativy by přispěly k důslednějšímu stíhání nelegálních chovů zvířat?
Co znamená pro další rozhodování soudu první výrok krajského senátu k tzv. nepřiznaným koalicím? Má americká administrativa nový reálný plán pro řešení izraelsko-palestinského konfliktu? A kam posunul americký vesmírný program úspěšný test lodě Starship, největší kosmické lodě v historii?
Premiér Petr Fiala a vicepremiér Vít Rakušan si včera na pivu potvrdili, že spolu chtějí vládnout i po příštích volbách a že rozhodně nebudou spolupracovat s nejsilnějším hnutím ANO. Jak dlouho stranám předvolební závazek vydrží? Hostem Ptám se já byl místopředseda STAN a náměstek ministryně spravedlnosti Karel Dvořák.Vládní hnutí Starostové a nezávislí před letošními volbami do Poslanecké sněmovny vsadilo na „dobrou kampaň“. Představitelé STAN dlouho hovořili o tom, že ji povedou pozitivně a nebudou jí stavět na „AntiBabišovi“ a hrozit jeho návratem. Měsíc před volbami nicméně šéf Starostů Vít Rakušan vyvolal schůzku s lídrem vládní koalice Spolu Petrem Fialou, kde se s ním chtěl utvrdit v tom, že jejich strany po volbách s hnutím ANO spolupracovat nebudou. V úterý na pivo do restaurace na pražské Malé Straně pozval i předsedu Pirátů Zdeňka Hřiba, ten ale na rozdíl od Fialy odmítl. Rakušan zároveň oznámil, že úterním pivem to nekončí. On i Fiala by chtěli schůzku zopakovat i spolu s šéfem Pirátů. V plánu je i svolat v Praze těsně před volbami společnou manifestaci demokratických sil, která by měla varovat před vládou ANO, SPD a komunistů.„Je to správný a moudrý závazek,“ řekl k tomu místopředseda Starostů Dvořák. Volby podle něj nejsou ještě rozhodnuty: „Věřím, že dopadnou dobře.“ Podle Dvořáka chce hnutí STAN v závěrečné fázi kampaně pokračovat s pozitivním programem. „Chceme zachránit Česko co nejlepším výsledkem. Chceme co nejdříve zavést euro, zachovat důchodovou reformu, zachovat Českou republiku v rámci všech mezinárodních organizací. Tak víme, že s hnutím ANO to dělat nemůžeme,“ řekl místopředseda STAN k závazku Fialy a Rakušana nespolupracovat s ANO.Je fér vůči voličům dávat před volbami tak striktní sliby? Jak hnutí STAN funguje jejich dobrá kampaň? A co je ještě potřeba prošetřit v bitcoinové kauze? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Proč považují koalice Spolu a hnutí STAN za důležité potvrdit si, že nebudou po volbách spolupracovat s ANO? Jak hodnotí tenistka Petra Kvitová svoji profesionální kariéru, kterou právě ukončila? Povede se Donaldu Trumpovi získat vliv nad centrální bankou?
Vymůže ministerstvo zemědělství od Agrofertu zpět více než pět miliard unijních i národních dotací? V čem je výhoda nové injekce na prevenci nákazy virem HIV, která se bude moci začít používat v Evropské unii? Zvýší EU včetně Česka tlak na Izrael kvůli postupu v Gaze a na Západním břehu? A jak těžké je vylézt na nejvyšší vrchol pohoří Ťan-šan?
Ministerstvo financí finišuje rozpočet na příští rok. Počítá s deficitem 280 miliard korun, tedy o 39 miliard více než letos. Důvodem jsou vyšší výdaje na obranu a dostavba Dukovan. Jak dlouho je takové hospodaření udržitelné?Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na konci srpna předloží vládě návrh státního rozpočtu na příští rok. Kabinet Petra Fialy (ODS) by ho měl předat Sněmovně do konce září, tedy těsně před volbami 3. a 4. října. Ty by tak mohly do schvalování rozpočtu výrazně zasáhnout. Favorizované hnutí ANO už totiž avizovalo, že návrh současné vládní koalice po volbách přepracuje podle svých priorit. Že Česko čeká rozpočtové provizorium už připustil i současný šéf státní kasy. Stanjura už oznámil, že návrh jeho resortu počítá s deficitem kolem 280 miliard korun. Letos má přitom schodek rozpočtu činit 231 miliard. Za navýšením jsou podle Stanjury výdaje na obranu ve výši minimálně 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a výstavba nových bloků jaderné elektrárny Dukovany.Ministr připomněl, že zákon o rozpočtové odpovědnosti umožňuje pro příští rok schodek zhruba 230 miliard korun. Zákon se ale nevztahuje na výdaje na obranu přesahující dvě procenta HDP ani na jednorázové výdaje, mezi které stavba jaderných bloků patří. Ministerstvo financí minulý týden zároveň mírně zlepšilo svůj výhled hospodářského růstu pro letošní rok na 2,1 procenta. V dubnu očekávalo dvouprocentní růst. Podle Stanjury „aktuální čísla potvrzují trend, že se česká ekonomika postupně vrací k udržitelnému růstu, což je ten nejlepší základ pro její další rozvoj“.S tím, že kabinet Petra Fialy (ODS) nastavil dobrý směr, souhlasí i šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Vždy bylo silným znakem této ekonomiky, že jsme byli na straně fiskálně uměřených. V časech covidových a těsně pocovidových nás začalo znérvozňovat, že nám hrozilo, že úplně změníme naši DNA,“ prohlásil Hampl v Ptám se já. „Tady se evidentně za cenu obrovských politických nákladů stávající vlády alespoň podařilo zatáhnout za ruční brzdu. Ale velká otázka je, jestli je to dočasné, jednorázové brzdění, anebo jestli je to něco, co se propíše do hospodaření i v příštích letech.“Jak se tuzemské ekonomice daří? Jak moc se současné vládě podařilo stabilizovat veřejné finance? A kam by Česko dovedly sliby, které zní v předvolební kampani?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Zrušíme inkluzi, zpoplatníme zbytečné obory na vysokých školách a ze škol vymýtíme politické neziskovky, slibují v programu Motoristé sobě. Rádi by provedli i audit učebnic. Jaké obory jsou zbytečné a proč? Hostem Ptám se já byl lídr kandidátky Motoristů v Moravskoslezském kraji Matěj Gregor. Podle aktuálního volebního modelu STEM se Motoristé sobě stále drží pod pětiprocentní hranicí pro vstup do Poslanecké sněmovny, získali by necelé čtyři procenta hlasů. Strana se snaží voliče oslovit mimo jiné i radikálními změnami ve školství. Podle člena expertní skupiny Motoristů pro oblast školství a lídra moravskoslezské kandidátky Matěje Gregora je prioritou zrušení inkluze a vytvoření speciálních tříd pro znevýhodněné děti. „Vzhledem k tomu, že asistenty pedagoga máme dnes na každé škole, tak si myslím, že do budoucna by tím konečným řešením mohlo být i to, že by po čase byly speciální třídy na drtivé většině základních škol,“ uvedl Gregor s tím, že v Praze by mohly vzniknout celé speciální školy. Učitelé by tak podle něj dostali více prostoru na práci s talentovanými dětmi. Motoristé by také chtěli provést audit učebnic a studijních materiálů, do kterých podle nich dnes pronikají politické ideje. „My tomu říkáme politické vsuvky. My nemůžeme do běžné výuky vsouvat, jak mají děti reagovat na svou sexualitu, jak mají reagovat na životní prostředí, co si mají, nebo nemají myslet o migraci. Má se o tom s nimi bavit jediná entita, a to je rodič. Rodič je vždy ten, kdo to dítě vychovává. Děti se mají ve škole vzdělávat,“ dodal. Změnami by měl projít i systém vysokoškolského vzdělání, například zpoplatněním některých humanitních oborů jako genderová nebo teritoriální studia, jejichž absolventi podle Gregora nemají uplatnění na trhu práce. Konkrétní výčet „neužitečných“ oborů ale strana nemá: „Navrhujeme, aby stát objednával u škol ty obory, které chce do budoucna využívat, a je to čistě na bázi dat. Ať už je to Úřad práce nebo soukromý sektor.“ Kdo by měl provést audit učebnic a vysokoškolských oborů? A co jsou škodlivé pasáže v učebnicích? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Nakolik doložené je obvinění, na jehož základě hnutí ANO ukončilo kandidaturu poslankyně Margity Balaštíkové pro letošní volby? Jakou novou techniku nasazuje dopravní policie pro odhalování těch, kdo nevěnují za jízdy přiměřenou pozornost situaci na silnicích? A jaké uvítání čekalo na vojenské letce, kteří se právě před osmdesáti lety vrátili z Británie do Československa a po nástupu komunistů k moci se stali obětí perzekucí?
Jak vyzněla odpolední telekonference evropských představitelů s americkým prezidentem před páteční schůzkou Donalda Trumpa a Vladimira Putina? Nakolik citlivá je pro hnutí ANO kauza poslankyně Balaštíkové, která byla stažena z kandidátky pro říjnové volby. A do jaké míry se změny počasí a teplot v Česku promítly do tuzemské houbařské sezony?