POPULARITY
Homília z Kaplnky 13.09.2026. Zakorenenosť je azda najdôležitejšou a najmenej uznávanou potrebou ľudskej duše. Ľudská bytosť má korene vďaka svojej reálnej, činnej a prirodzenej účasti na živote spoločenstva, ktoré uchováva poklady minulosti a predtuchy budúcnosti. Vytrhnutie z koreňov je zďaleka najnebezpečnejšou chorobou ľudských spoločností.– Simone WeilSlovo: Pavol JurčoČítanie z Biblie: Henrieta TölgyessyováNahrávka: Dávid Laco
Pardubický kraj, který Domov u fontány v Přelouči zřizuje, zaplatil za úpravy parku téměř 24 milionů korun. Část nákladů pokryly evropské dotace.
Zásadní změnou je podle ředitelky domova Jiřiny Kühnelové vytvoření cvičných bytů, kde se starší děti učí samostatnosti. „Dosud jsme je měli jen na odloučeném pracovišti v Budkově,“ přiznává.
O víkendu se takto do nově zrekonstruovaného rodinného domu přestěhovalo šest dětí z olomouckého domova Šance. „Běžný den bude vypadat jako v každé rodině,“ říká asistentka pedagoga Jana Nemrádová.
S futbalom začínal v domácej Brazílii, kde zažil obrovskú konkurenciu a hoci ho prvý európsky angažmán v mrazivom Rusku takmer zlomil, nakoniec našiel svoj druhý domov pod Tatrami. Do najnovšej epizódy podcastu Striedame! na ŠPORT.sk prijal pozvanie bývalý výborný ligový hráč a brazílsky rodák Cléber.V otvorenom a mimoriadne pútavom rozhovore s moderátormi Julom a Muťom poodhalil nielen svoju tŕnistú cestu z Južnej Ameriky až na slovenské trávniky, ale aj tvrdú realitu brazílskeho mládežníckeho futbalu. Špeciálnou témou bola aj blížiaca sa futbalová exhibícia v Trnave, na ktorú dorazí legendárny Ronaldinho s ďalšími svetovými hviezdami a pri ktorej organizácii má Cléber dôležitú a nezastupiteľnú úlohu.Brazília je nevyčerpateľnou továrňou na futbalové talenty, čo so sebou prináša aj enormný tlak na mladých hráčov. Cléber z vlastnej skúsenosti opísal, ako na jeden tréning bežne dorazí stovka chlapcov na skúšku a udržať sa v akadémii veľkoklubu je neustály boj o prežitie. Súčasný systém, v ktorom úradujú najmä hráčski agenti, však podľa neho tamojšiemu národnému tímu skôr škodí, pretože najväčšie klenoty opúšťajú rodnú krajinu na jeho vkus príliš skoro.„Dnes chlapec, ktorý má 16 alebo 17 rokov, je cez agenta ihneď predaný do Európy. Potom sa už nedokáže dostať naspäť a prebojovať do reprezentácie, lebo v Brazílii ho vlastne už nikto nepozná,“ zhodnotil kriticky súčasný trend odchodov talentovaných mladíkov do zahraničia.Jeho vlastná európska cesta sa pritom začala tvrdým šokom. Z vyhriatej Brazílie prestúpil do Moskvy, kde ho privítali 16-stupňové mrazy. Ako sám priznal, ihneď chcel ujsť domov, no po dohovore od otca vydržal. Tento krok mu napokon otvoril dvere do veľkého futbalu.Cez arménsku Miku, s ktorou hral predkolo európskych pohárov proti Petržalke, si ho všimol tréner Vladimír Weiss st. a stiahol ho na Slovensko. Tu si neskôr splnil svoj sen obliekať dres najslávnejšieho domáceho klubu, bratislavského Slovana, no trvalý domov a aktuálne pôsobisko pri výchove mládeže našiel v Nitre.Obrovským lákadlom pre všetkých fanúšikov je príchod brazílskych legiend na čele s Ronaldinhom, Aldairom, Rafinhom či Maiconom na septembrovú exhibíciu do Trnavy. Cléber, ktorý pomáhal skladať zostavu slovenských hviezd, prezradil, že na ihrisku sa po rokoch predstavia mená ako Marek Hamšík, Ján Ďurica, Miro Karhan či Ľuboš Moravčík. Brazílčania však na Slovensko neprichádzajú len odohrať zápas, ale priniesť aj kúsok svojej nezameniteľnej kultúry a radosti zo života.„Ronaldinho bol jediný, kto mal špeciálnu podmienku. Povedal, že príde rád, ale chce, aby sa s ním hrala samba, aby sme mali párty. On to vníma tak, že sa ideme radovať, oslavujeme a pritom hráme futbal,“ opísal s úsmevom zákulisie príprav historického a ostro sledovaného zápasu.Cléber v najnovšej epizóde podcastu Striedame! na ŠPORT.sk odpovedal aj na to, aká náhoda ho spojila so slávnym strelcom do siete Barcelony Milanom Jamborom, prečo sa rozhodol zostať natrvalo žiť v Nitre napriek zložitej situácii tamojšieho klubu, aký odkaz vštepuje deťom na svojich tréningoch či z akého dôvodu podľa neho slovenský mládežnícky futbal potrebuje predovšetkým obrovskú trpezlivosť a budovanie zdravého hráčskeho sebavedomia.
S futbalom začínal v domácej Brazílii, kde zažil obrovskú konkurenciu a hoci ho prvý európsky angažmán v mrazivom Rusku takmer zlomil, nakoniec našiel svoj druhý domov pod Tatrami. Do najnovšej epizódy podcastu Striedame! na ŠPORT.sk prijal pozvanie bývalý výborný ligový hráč a brazílsky rodák Cléber.V otvorenom a mimoriadne pútavom rozhovore s moderátormi Julom a Muťom poodhalil nielen svoju tŕnistú cestu z Južnej Ameriky až na slovenské trávniky, ale aj tvrdú realitu brazílskeho mládežníckeho futbalu. Špeciálnou témou bola aj blížiaca sa futbalová exhibícia v Trnave, na ktorú dorazí legendárny Ronaldinho s ďalšími svetovými hviezdami a pri ktorej organizácii má Cléber dôležitú a nezastupiteľnú úlohu.Brazília je nevyčerpateľnou továrňou na futbalové talenty, čo so sebou prináša aj enormný tlak na mladých hráčov. Cléber z vlastnej skúsenosti opísal, ako na jeden tréning bežne dorazí stovka chlapcov na skúšku a udržať sa v akadémii veľkoklubu je neustály boj o prežitie. Súčasný systém, v ktorom úradujú najmä hráčski agenti, však podľa neho tamojšiemu národnému tímu skôr škodí, pretože najväčšie klenoty opúšťajú rodnú krajinu na jeho vkus príliš skoro.„Dnes chlapec, ktorý má 16 alebo 17 rokov, je cez agenta ihneď predaný do Európy. Potom sa už nedokáže dostať naspäť a prebojovať do reprezentácie, lebo v Brazílii ho vlastne už nikto nepozná,“ zhodnotil kriticky súčasný trend odchodov talentovaných mladíkov do zahraničia.Jeho vlastná európska cesta sa pritom začala tvrdým šokom. Z vyhriatej Brazílie prestúpil do Moskvy, kde ho privítali 16-stupňové mrazy. Ako sám priznal, ihneď chcel ujsť domov, no po dohovore od otca vydržal. Tento krok mu napokon otvoril dvere do veľkého futbalu.Cez arménsku Miku, s ktorou hral predkolo európskych pohárov proti Petržalke, si ho všimol tréner Vladimír Weiss st. a stiahol ho na Slovensko. Tu si neskôr splnil svoj sen obliekať dres najslávnejšieho domáceho klubu, bratislavského Slovana, no trvalý domov a aktuálne pôsobisko pri výchove mládeže našiel v Nitre.Obrovským lákadlom pre všetkých fanúšikov je príchod brazílskych legiend na čele s Ronaldinhom, Aldairom, Rafinhom či Maiconom na septembrovú exhibíciu do Trnavy. Cléber, ktorý pomáhal skladať zostavu slovenských hviezd, prezradil, že na ihrisku sa po rokoch predstavia mená ako Marek Hamšík, Ján Ďurica, Miro Karhan či Ľuboš Moravčík. Brazílčania však na Slovensko neprichádzajú len odohrať zápas, ale priniesť aj kúsok svojej nezameniteľnej kultúry a radosti zo života.„Ronaldinho bol jediný, kto mal špeciálnu podmienku. Povedal, že príde rád, ale chce, aby sa s ním hrala samba, aby sme mali párty. On to vníma tak, že sa ideme radovať, oslavujeme a pritom hráme futbal,“ opísal s úsmevom zákulisie príprav historického a ostro sledovaného zápasu.Cléber v najnovšej epizóde podcastu Striedame! na ŠPORT.sk odpovedal aj na to, aká náhoda ho spojila so slávnym strelcom do siete Barcelony Milanom Jamborom, prečo sa rozhodol zostať natrvalo žiť v Nitre napriek zložitej situácii tamojšieho klubu, aký odkaz vštepuje deťom na svojich tréningoch či z akého dôvodu podľa neho slovenský mládežnícky futbal potrebuje predovšetkým obrovskú trpezlivosť a budovanie zdravého hráčskeho sebavedomia.
Život v domově pro seniory – to je na jedné straně nepřetržitá péče, celodenní strava a organizovaný den, na straně druhé však poněkud náročná adaptace a v mnoha případech i pocit osamění. Jak to chodí v libereckém Domě seniorů Františkov přiblíží jeho ředitel, Jan Gabriel.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Život v domově pro seniory – to je na jedné straně nepřetržitá péče, celodenní strava a organizovaný den, na straně druhé však poněkud náročná adaptace a v mnoha případech i pocit osamění. Jak to chodí v libereckém Domě seniorů Františkov přiblíží jeho ředitel, Jan Gabriel.
Odysseus není jen Homérovým hrdinou, ale také postavou, skrze niž filozofové po více než dva tisíce let promýšlejí základní otázky našeho života. Nejen tu klasickou otázku: Kým jsme? Ale třeba i mnohem náročnější: Kdy je moudré skrýt svou tvář a stát se – jako Odysseus – „Nikým“? A co vlastně znamená vrátit se domů?Zatímco Homér vypráví především příběh o návratu na Ithaku, pozdější myslitelé z Odyssea činili symbol něčeho jiného: novoplatonici četli jeho cestu jako návrat duše k vyšší skutečnosti, stoikové v něm viděli vzor odolnosti a mnozí relativizovali sám význam návratu domů. Třeba Epiktétos si z Odysseova bloudění vzal, že „člověk netkví kořeny v zemi a není k ní přirostlý“. Nesnesitelný byl navíc pro něj Odysseův pláč: jestliže skutečně plakal u Kalypsó, pak to „nebyl dobrý člověk“. Adorno s Horkheimerem jej označili za předobraz moderního člověka, který vítězí rozumem a disciplínou, a Emmanuel Lévinas jej postavil do protikladu k Abrahamovi: zatímco Abraham vyráží do neznáma bez příslibu návratu, Odysseus – a celá filozofická tradice s ním – se „egoisticky“ vrací domů: v jiném hledá jen sebe sama.Každá epocha si sice vytvořila vlastního Odyssea, mnohé interpretace však spojuje přesvědčení, že prostý návrat na Ithaku nepovažovali za poslední smysl lidského života. Jako by návrat domů sám o sobě nestačil. Tím se zároveň otevírá otázka pro nás. Žijeme ve světě, který oslavuje cizost, změnu, nové začátky. Toho všeho kolem sebe máme víc než dost. Možná nám ale nechybí další cizost ani novost. Možná se nám nedostává spíše místa, odkud lze vycházet a kam se lze vracet.Domov nemusí znamenat nostalgický návrat do minulosti. Oslava nezakořeněnosti může naopak probouzet touhu po falešných domovech. Skutečný domov přitom vzniká dříve než se z něj stane politická nebo kulturní identita. Rodí se ve smyslové zkušenosti, v řeči, ve vkusu, v prvních vztazích – v tom, co si osvojujeme pomalu, opakováním. Domov se postupně zapisuje do těla, jazyka, společenství. Snad i proto Odysseus odmítne nabídku nesmrtelnosti od nymfy Kalypsó. A ač sám přiznává, že smrtelná Penelopé se Kalypsó krásou nemůže rovnat, rozhoduje se pro svou ženu. Volí vlastní konečný život – k nepochopení generací filozofů. Ithaka zde není především symbolem nostalgie, ale orientačním bodem, místem, z něhož svět – a ty mnohé Odysseovy tváře – teprve začíná dávat smysl.
Technici upravují izolaci budov a střech. Mění také okna, na nových bude speciální fólie proti slunečnímu záření.
Letos pomáhá v domově osm studentů, které má práce motivovat k budoucímu zaměstnání v oboru.
V časosběrném dokumentu Amiřiny děti sledovala deset let rodinu, která uprchla před válkou ze Sýrie a které byl v Česku nabídnut azyl. Rozhodla se do snímku příliš nemíchat politiku, jít formou osobního příběhu a dialogu s divákem. „To, co si přečetli o České republice, na ně nedělalo dobrý dojem,“ popisuje ve Vizitce. „Není třeba prolnout se úplně, stačí se respektovat navzájem.“ Repríza z 15. ledna 2026.
Ob še enem vročinskem valu se v XKurziji odpravljamo v laboratorij, kjer skrbijo, da bomo tudi v prihodnosti, ki bo po napovedih vedno bolj vroča, trajnostno ohlajali domove. V Laboratoriju za hlajenje in daljinsko energetiko LAHDE Fakultete za strojništvo Univerze v Ljubljani raziskujejo napredne hladilne sisteme in tehnologije za učinkovitejšo rabo energije. Eno od področij, s katerim se ukvarjajo, je magnetno kalorično hlajenje. To je inovativna in okolju prijazna tehnologija hlajenja, ki sicer še nekaj časa ne bo v komercialni uporabi, se pa študije na te področju dogajajo že nekaj desetletij, pravi raziskovalec dr. Urban Tomc.
V Česku akutně chybějí místa v domovech pro seniory. V praxi ale fungují i zařízení, kde je poměrně snadno seženete, navíc bez dlouhého čekání. Jenže nemají registraci vyžadovanou zákonem. Fenomén nasvítily Seznam Zprávy, jejichž reportéři se do „černých“ domovů přímo vydali. Co viděli? A v čem spočívají hlavní rizika těchto zařízení? Hosté: Tomáš Svoboda a Daniela Krásenská - reportéři Seznam Zpráv Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Hostem hodinu před polednem byl tentokrát dobrodruh Vladimír Zapadlo.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Hostem hodinu před polednem byl tentokrát dobrodruh Vladimír Zapadlo.
Ranná kázeň: L(15, 11-32) „A hovoril ďalej: Jeden človek mal dvoch synov. Mladší z nich povedal otcovi: Otče, daj mi podiel z majetku, ktorý mi patrí. A (otec) rozdelil im majetok. Po nemnohých dňoch zobral mladší syn všetko, odsťahoval sa do ďalekej krajiny a tam v hýrení premrhal si imanie. Keď už všetko premrhal, nastal Príspevok Domov zobrazený najskôr Evanjelický a.v. cirkevný zbor v Žiline.
Jako důvod organizace uvedla, že od 1. října nemůže objektivně zajistit personální, odborné, provozní a finanční podmínky nezbytné pro poskytování služby.
Andrej Žido, podpredsednik društva Transplant, je eden od sedmerice športnic in športnikov, ki so konec junija na Nizozemskem zastopali Slovenijo na evropskih športnih igrah transplantiranih in ledvičnih bolnikov. Domov so se vrnili z rekordno bero odličij; s kar 6 zlatimi in 3 srebrnimi medaljami. Med dobitniki zlatega odličja je bil tudi naš sogovornik, zmagovalec na tekmi v kronometru. Gre za potrditev truda, ki ga vložiš v pripravo, še pomembnejša pa so srečanja z ljudmi, s podobnimi izkušnjami, ki jih spoznaš na teh igrah, in prijateljstva, ki se stkejo, pravi. Želi si, da bi jih pod svoje okrilje vzel Olimpijski komite Slovenije in bi tako lahko postali prava reprezentanca. Danes lahko pripoveduje o zahtevni toda uspešni presaditvi jeter, leta 2019, in koreniti spremembi, ki jo je prinesla. Življenje se mu je namreč povsem spremenilo, vse se je sestavilo, kot se mora. Vsak dan, ki ga preživim, je darilo in zato čutim, da moram družbi vrniti, pojasnjuje. To počne tudi v društvu Transplant. Kako? Prisluhnite!
Má vlastní obývák se soustou zákoutí, množství ruk k hlazení i vlastní letní byt. Řeč je o zakrslém králíkovi, kterého si opatrují v Domově pro seniory Luna v Havířově.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Má vlastní obývák se soustou zákoutí, množství ruk k hlazení i vlastní letní byt. Řeč je o zakrslém králíkovi, kterého si opatrují v Domově pro seniory Luna v Havířově.
Domov je místo, kam se vracíme, když jsme zmožení a nikam se nám nechce. Soudě podle vyčerpaného stavu obyvatel (nejen) západních společností se zdá, že je dnes domov obzvlášť strategickým místem. Jenže zároveň žijeme v době bezdomovectví, tvrdí Yuk Hui, hongkongský filozof působící v Rotterdamu. Co tím myslí? Podle Huie způsobila zvláště technologická revoluce, že se světem převalila globální kultura, která stírá rozdíly mezi jednotlivými světy a podřizuje nás stejným způsobům myšlení, ekonomickým modelům i nárokům. Dokonce i pluralita a její oslava se proměnily v globální klišé, konformně šířené napříč světem.Ale přinejmenším s ohledem na domov by „stejnomyslnost“ neměla být problematická. Proč by člověk neměl být doma v konformitě? Pro Yuk Huie však domov není především místo pohodlí, ale místo diferencí. Rodí se z chuti, jazyka, vkusu. Právě chuť se podle něj začíná utvářet už od batolecího věku a vytváří první rozdíly, v nichž se člověk zabydluje. A skrze první slova se zabydluje i duchovně: jazyk není jen prostředkem dorozumění, ale způsobem, jak svět zakoušíme a znovu jej „ochutnáváme“. Z tohoto procesu vyrůstá také náš vkus – estetický, morální, intelektuální. Jestliže však globální technologická kultura vede k tomu, že všude chutná všechno stejně a jazyky se pod tlakem strojové komunikace zplošťují, mizí právě ty rozdíly, které činí domov vůbec možným. Neztrácíme jen kulturní pestrost; oslabují se i podmínky, díky nimž může člověk někde být skutečně doma.Může nás zachránit už jen péče o duši? Otázka domova totiž podle Huie úzce souvisí se způsoby lidské kultivace. Právě péči o duši navrhoval jako odpověď na evropské katastrofy dvacátého století Jan Patočka, jeden z hlavních hrdinů Huiovy knihy Post-Evropa. Taková péče mimo jiné znamená vědomí, že nejvyšším cílem lidského života není efektivita, ale pravda: člověk se má každý svůj názor pokoušet překročit směrem k pravdě, a přitom jej nikdy nepřestat zpochybňovat. Otřes – i ten, který si sami přivodíme – je totiž podstatným rozměrem péče o duše. A jakkoli je pro Huie fenomenologie důležitým zdrojem filozofie, Patočkův důraz na duši považuje za symptom hlubšího problému. Toto pojetí dosud vychází z představy duše jako univerzálního principu a sebereflexe jako základního způsobu lidské kultivace. Jenže mnohé východní tradice rozvíjejí člověka jinak: méně skrze introspekci a více prostřednictvím konkrétních činností – řemesel, umění nebo tělesného cvičení.Hui má zato, že budoucnost Evropy stojí na schopnosti prakticky, nejen verbálně, docenit diference. Jednotlivé tradice by spolu měly vstupovat do dialogu nikoli proto, aby splynuly v jedinou univerzální kulturu, ale aby se každá z nich dále rozvíjela vlastní cestou. Setkání s jinou tradicí nám zároveň umožňuje uvědomit si, že ani ta naše není samozřejmá. Tato nesamozřejmost však neznamená, že bychom měli vlastní tradici opustit nebo jí přestat důvěřovat. Tradice si ostatně nevybíráme jako zboží v obchodě. Patříme k nim ještě dříve, než o nich začneme přemýšlet – skrze chuť, jazyk, vkus. Taková příslušnost se proto nestává předmětem volby, nýbrž úkolem: vědomě ji rozvíjet a nechat ji proměňovat setkáním s jinými cestami. O nostalgický návrat zde nejde, spíše se zde formuluje podmínka toho, abychom neztratili schopnost představovat si více než jednu budoucnost.
Léto je v plném proudu, ale okurková sezóna u nás zatím rozhodně nenastala, byť se už objevilo první letošní pozorování údajné velké černé kočkovité šelmy v české krajině. Prezident Pavel vetoval Babišově vládě poprvé zákon – ten o uvolňování rozpočtové zodpovědnosti, který má vládě umožnit jednodušší zadlužování státu, který už sněmovně vrátil i Senát, proti kterému se vyslovují například i členové Národní rozpočtové rady. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
O nové slonici v Safari Parku Dvůr Králové Bambě jsme vám už vyprávěli, přesto se dnes za ní vypravíme znovu. Sledujeme, jak se jí daří skamarádit se dvěma stávajícími samicemi a být uznávaným třetím členem stáda.Všechny díly podcastu Safari můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Město by velice rádo budovu věnovalo do společného projektu, aby to tady začalo žít, aby to tady nějak vypadalo,“ říká nezávislý starosta Nového Knína Radek Hrubý.
Věříme, že domov není jen stavba ze dřeva a modulů. Je to místo, kde nabíráme síly, kde se cítíme v bezpečí a kde chceme trávit nejkrásnější chvíle života. Jako tým Eko modular se už přes 8 let věnujeme zdravému bydlení a přirozeným materiálům, a Michaela je naší průvodkyní tím, jak tyto hodnoty proměnit v opravdové „útulno“.V každém díle se díváme na bydlení trochu jinak – bez zbytečných formalit, zato s důrazem na to, co dělá domov domovem. Od zdravého vzduchu a světla až po drobné detaily, které vám zpříjemní každý den. Pojďte si s námi zútulnit svůj prostor.Více o našich projektech najdete na: zutulneno.cz nebo ekomodular.cz
Posílil summit NATO jednotu aliance? Jaké změny čekají maďarská veřejnoprávní média? A jak se rodila pomoc dětem z desítek dětských domovů, aby mohly odjet na letní tábory?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Slováci v Kanade: Úspešní Slováci v Kanade - knižná publikácia Jozefa Burzu; Slováci v Írsku: o slovenským aktivitách a životných skúsenostiach v írskom Dubline hovoria Aniko Krpelanová, Kristína Darabošová a Soňa Blažeková; Slováci v Ekvádore: slovenský misionár Anton Odrobiňák hovorí o živote v kmeni Šuarov;
Město budovu bývalé školy pronajme neziskové organizaci Domov naděje na 50 let za symbolickou korunu ročně. Po opravě bude objekt sloužit jako odlehčovací a poradenské centrum.
Vznik státních symbolů Československa po roce 1918 provázely spory, hledání kompromisů i nečekané okolnosti. Zatímco nová vlajka a státní znaky vznikaly díky práci heraldiků a úředníků ministerstva vnitra, státní hymna byla vytvořena spojením české písně Kde domov můj a slovenské Nad Tatrou sa blýska. Z popěvku hry Fidlovačka a studentské protestní písně se během desetiletí staly výrazné symboly společného státu.
Hosťom relácie Dírerov filter bola americká influencerka Gwyneth McMullen. Pochádza z Texasu, ale už dlhšie žije v kalifornskom San Diegu. V online priestore ju sleduje viac ako 1,2 milióna ľudí. Vo svojom obsahu sa táto trans influencerka venuje tvorbe videí o móde, satire, otvorenej reflexii duševného zdravia či živote trans ľudí. V relácii Dírerov filter hovorila aj o tom:kedy si vygooglila Roberta Fica a Slovenskoči by zdvihla mobil, keby jej volal Robert Ficokoľko followerov a peňazí získala titulom „Queen of Slovakia“či vidí rozdiel vo vnímaní trans ľudí na Slovensku a USAprečo je Slovensko jej domovom a či sa sem vráti
„Když jsem poprvé v Chersonu slyšel bzučení FPV dronu, byl to nejnepříjemnější pocit, který jsem kdy zažil. Vzduch v Oděse jsem si zamiloval a cítil se zde bezpečně. Později jsem zjistil, že mám v této oblasti pohřbené praprarodiče. “ I to říká mladý nezávislý irský novinář Caolan Robertson, jehož reportáže z Ukrajiny viděly miliony lidí po celém světě.Všechny díly podcastu Bedny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Když jsem poprvé v Chersonu slyšel bzučení FPV dronu, byl to nejnepříjemnější pocit, který jsem kdy zažil. Vzduch v Oděse jsem si zamiloval a cítil se zde bezpečně. Později jsem zjistil, že mám v této oblasti pohřbené praprarodiče. “ I to říká mladý nezávislý irský novinář Caolan Robertson, jehož reportáže z Ukrajiny viděly miliony lidí po celém světě.
Iva a Michal vyrůstali oba v Dětském domově v Dolních Počernicích. Iva se tam dostala v osmi letech, protože její matka pila. O Michala se rodiče nedokázali postarat. Ústavní výchovu popisuje časosběrná série Bydliště: Dětský domov.
Umiestnenie amerických serverov v Európe je len falošný pocit bezpečia. Neslávne známy zákon Cloud Act jasne hovorí: Ak ste americká firma, musíte vydať dáta vašej vláde, bez ohľadu na to, v ktorej časti sveta sa fyzicky nachádzajú. Európa si preto konečne začína uvedomovať obrovské riziko, ktoré prináša masívne spoliehanie sa na služby od gigantov ako Amazon, Google či Microsoft.Už to dávno nie sú len teoretické hrozby. Tlak na Dánsko ohľadom anexie Grónska či tvrdé digitálne odstrihnutie Medzinárodného trestného súdu OSN ukázali, ako rýchlo môže Európa prísť o svoju infraštruktúru, ak nevlastní jej zdrojový kód. Liekom na túto závislosť majú byť „suverénne cloudy“ a masívny prechod na open-source riešenia. O tom, prečo je aj na Slovensku potrebné budovať vlastnú digitálnu nezávislosť a ako sa reťazec Lidl stal poskytovateľom cloudu, sa v podcaste SHARE rozpráva Maroš Žofčin s riaditeľom spoločnosti dNation Martinom Pilkom.Podcast vznikol v spolupráci so spoločnosťou dNation.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz ju máme aj v elektronickej verzii. Nájdete ju na obchod.aktuality.sk.TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste sa dozviete aj o týchto témach:Prečo fyzické umiestnenie servera v EÚ nestačí a ako funguje sporný zákon Cloud Act.Ako v priebehu 24 hodín úplne zmizla z internetu celá digitálna identita Medzinárodného trestného súdu.Prečo je otvorený zdrojový kód kľúčom k tomu, aby ste neboli rukojemníkom poskytovateľa licencií.Ako nástroje ako Nextcloud dokážu plnohodnotne nahradiť obľúbený Office 365 či Google Disk.Ako si známy európsky supermarket vybudoval cloud pre e-shop a dnes ho predáva ako infraštruktúru.Prečo slovenskí výskumníci stavajú vlastný privátny cloud s mimoriadne citlivými dátami.Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.
Samuel K. se dostal do dětského domova náhle po smrti babičky, když mu bylo 11 let. V pokračování časosběrného seriálu Radiožurnálu Bydliště: Dětský domov dnes už jako třináctiletý popisuje, že založil kapelu, dál hraje fotbal a díky hostitelům se podíval několikrát do zahraničí.
Do kin míří seniorská road movie na moři Pět švestek. „Při psaní scénáře jsem si kladl otázku, jak kvalitně žít dál, když už to nejde,“ přibližuje režisér v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. „Řešíme to i s kamarády. Někdo samozřejmě vždycky přijde s nápadem založit si vlastní domov důchodců,“ směje se. „Dožití se prodlužuje, ale nikdo se nezabývá kvalitou života,“ uvažuje už vážně. „Myslím, že první věc, která vás zachrání, je funkční rodina nebo parta dobrých přátel.“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ľudia ešte neboli nikdy ďalej od našej domovskej planéty. NASA totiž konečne odštartovala a misia Artemis II už preletela okolo našej prirodzenej družice, takže človeka sa viac ako po polstoročí vrátil k Mesiacu. Tento týždeň sa v podcaste Zoom pozrieme na misiu Artemis II a vyberieme sa aj za unikátnym pôrodom u veľrýb. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.
Po parlamentarnih volitvah se v javnosti med drugim pojavljajo vprašanja, kaj bo z reformo sistema dolgotrajne oskrbe. Kot pravijo vpleteni v proces sprememb, sta glavni težavi na tem področju pomanjkanje kadra in dolgotrajni birokratski postopki. Tako je več tisoč ljudi ostalo brez oskrbe oziroma bodo plačevali več sto evrov na mesec več, saj lahko na primer v domove za starejše vstopajo le po starem sistemu. Na boljšem so samo stanovalci, ki so v domovih bivali pred prvim decembrom in so bili samodejno prevedeni v nov sistem, ter nekaj sto tistih, ki že imajo odločbo in jim je z izvajalcem tudi uspelo skleniti osebni načrt. Ostali poudarki oddaje: Ameriški mediji: Bela hiša je Iranu predstavila načrt za končanje vojne. Na Danskem zmagali vladajoči socialdemokrati, ki pa z levimi zavezniki niso osvojili večine. Ponoči ohladitev in sneg do nižin; sadjarjem in drugim kmetovalcem svetujejo zaščitne ukrep.
„Vnímám to jako osobní návrat ke kořenům,“ říká ke své nové roli Libor Bouček. Do Českého rozhlasu vstoupil poprvé jako jedenáctiletý coby čerstvý člen Dismanova rozhlasového dětského souboru. Do Hosta Radiožurnálu nastupuje už jako zkušený moderátor s širokým rozhledem, přirozenou pohotovostí a silným citem pro práci s publikem i hostem. Libora Boučka budete na Radiožurnálu slýchat od 7. dubna po 9. hodině. Střídat se bude se současným moderátorem Janem Pokorným.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Vnímám to jako osobní návrat ke kořenům,“ říká ke své nové roli Libor Bouček. Do Českého rozhlasu vstoupil poprvé jako jedenáctiletý coby čerstvý člen Dismanova rozhlasového dětského souboru. Do Hosta Radiožurnálu nastupuje už jako zkušený moderátor s širokým rozhledem, přirozenou pohotovostí a silným citem pro práci s publikem i hostem. Libora Boučka budete na Radiožurnálu slýchat od 7. dubna po 9. hodině. Střídat se bude se současným moderátorem Janem Pokorným.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Vnímám to jako osobní návrat ke kořenům,“ říká ke své nové roli Libor Bouček. Do Českého rozhlasu vstoupil poprvé jako jedenáctiletý coby čerstvý člen Dismanova rozhlasového dětského souboru. Do Hosta Radiožurnálu nastupuje už jako zkušený moderátor s širokým rozhledem, přirozenou pohotovostí a silným citem pro práci s publikem i hostem. Libora Boučka budete na Radiožurnálu slýchat od 7. dubna po 9. hodině. Střídat se bude se současným moderátorem Janem Pokorným.
Už patnáct let upozorňuje na problémy chrtích dostihů jako hazardního průmyslu, kde jsou zvířata po skončení výkonnosti často nemilosrdně likvidována. Kolik psů takto ročně mizí? Co se stane se šampionem, když přestane vítězit? „Je to stejné, jako když si koupím mašinku. Rozbije se, tak ji vyhodím a nahradím novou,“ říká Hana Kellermannová ze spolku Chrti v nouzi. Jak se jí daří vracet psům důstojnost i nový domov?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Už patnáct let upozorňuje na problémy chrtích dostihů jako hazardního průmyslu, kde jsou zvířata po skončení výkonnosti často nemilosrdně likvidována. Kolik psů takto ročně mizí? Co se stane se šampionem, když přestane vítězit? „Je to stejné, jako když si koupím mašinku. Rozbije se, tak ji vyhodím a nahradím novou,“ říká Hana Kellermannová ze spolku Chrti v nouzi. Jak se jí daří vracet psům důstojnost i nový domov?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Už patnáct let upozorňuje na problémy chrtích dostihů jako hazardního průmyslu, kde jsou zvířata po skončení výkonnosti často nemilosrdně likvidována. Kolik psů takto ročně mizí? Co se stane se šampionem, když přestane vítězit? „Je to stejné, jako když si koupím mašinku. Rozbije se, tak ji vyhodím a nahradím novou,“ říká Hana Kellermannová ze spolku Chrti v nouzi. Jak se jí daří vracet psům důstojnost i nový domov?
V roce 1934 se švadlena Anna Nováková provdala za syna své někdejší mistrové Josefa Nitku. Jeho rodiče byli zámožní, sňatku prý příliš nepřáli, protože nevěsta pocházela z chudších poměrů, nakonec však snachu přijali. Novomanželé Nitkovi žili v Kostelci nad Labem.
V roce 1934 se švadlena Anna Nováková provdala za syna své někdejší mistrové Josefa Nitku. Jeho rodiče byli zámožní, sňatku prý příliš nepřáli, protože nevěsta pocházela z chudších poměrů, nakonec však snachu přijali. Novomanželé Nitkovi žili v Kostelci nad Labem. Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Na Slovensku žije viac ako 70 000 ľudí bez domova, ďalších približne 890 000 ľudí žije na hranici chudoby alebo sociálneho vylúčenia. Prehlbujúca sa chudoba je vážny problém, ktorý je nutné riešiť systémovými opatreniami. Je to ťažká a náročná téma, ktorá často neprináša politické body a tak sa o ňu zaujímajú politici len málo. Tento diel Dobrého rána sobota vznikol v spolupráci s Vagusom naživo na akcii Noc vonku, kde si každý mohol vyskúšať aké je to prespať v mraze jednu noc. Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo. Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána.See omnystudio.com/listener for privacy information.
Písal sa 18. jún 1945 a na železničnej stanici v Přerove sa stretli dva vlaky. V jednom cestovali vojaci z 1. československého armádneho zboru, ktorí sa vracali na Slovensko z vojenskej prehliadky na Staromestskom námestí v Prahe. V druhom cestovali karpatskí Nemci, ktorí sa vracali späť do rodných obci na Slovensko zo severozápadných Čiech, kam boli ešte v predchádzajúcom roku evakuovaní pred blížiacim sa frontom. Len čo veliaci dôstojníci začuli z vedľajšieho vlaku nemčinu, začali karpatských Nemcov legitimovať, vyvliekať z vagónov a hnať ich za mesto na návršie, ktoré miestni nazývajú Švédske šance. Tam sa následne v noci na 19. júna odohral masaker 265 ľudí. Mená všetkých členov 20-členného vraždiaceho komanda dodnes nepoznáme, s istotou vieme pomenovať len hlavných strojcov přerovského masakru, všetci vyviazli len s miernym, či vzhľadom na rozsah tohto zločinu s prakticky zanedbateľným trestom. Přerovský masaker však nebol ojedinelý prípad, podobných zločinov sa pri divokom vysídľovaní Nemcov po druhej svetovej vojne odohralo niekoľko. Čo do počtu obetí bolo zrejme najrozsiahlejšie vraždenie v Postoloprtech na Žatecku, kde v masových hroboch exhumovali 763 obetí. Zločin, ktorý sa odohral na Švédskych šanciach však osobitne zaráža brutalitou, keď veľkú väčšinu zabitých tvorili ženy a deti. A ako vyplýva z doteraz preskúmaných záznamov, nikto z hlavných páchateľov neprejavil ani neskôr žiadnu ľútosť nad vykonaným činom. Dnes je táto udalosť historikmi už pomerne podrobne spracovaná. Jedným z nich je aj Pavel Kreisinger z Filozofickej fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, nedávno publikoval štúdiu v knižnej podobe s názvom Masakr na Švédskych šancích v souvislostech, ktorú vydalo Vydavatelství Univerzity Palackého. V podcaste Dejiny si približujeme nielen okolnosti zločinu, ale aj jeho (ne)potrestania. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na jaroslav.valent@petitpress.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcastySee omnystudio.com/listener for privacy information.