Podcasts about domov

Největší dům pro seniory v Mostě, v Barvířské ulici, bude muset výhledově výrazně omezit provoz. Budova nevyhovuje některým požárním předpisům. Město chce proto v následujících letech navýšit kapacitu ostatních zařízení městských sociálních služeb a postavit zbrusu nový dům pro seniory.

Milý Ježíšku, tak začíná dopis každého dítěte, které si přeje něco k Vánocům. Spolužáci Martin Kučera a Vojtěch Paukner založili stejnojmenný dobročinný projekt a od roku 2013 pomáhají plnit přání dětem z dětských domovů.

„Putinova vojna akoby mi zobrala život, odvtedy žijem v zlom sne“, hovorí Oleksandra Sherhina, ktorú vojna vyhnala z domova na predmestí Kyjeva. Ráno 24. februára. Malo byť dňom narodenín jej syna. Stalo sa dňom vojny. Tiež dňom, keď prišla o prácu. A o pár dní prišla k bolestnému rozhodnutiu, že príde aj o domov. To všetko pre agresiu, za ktorou stál Vladimír Putin. Nemá preňho iné pomenovanie ako terorista. A s teroristom sa nerokuje. Je presvečená, že s takými ľuďmi sa ani neuzatvárajú dohody. Tobôž mierové. Oleksandra Sherhina. Ukrajinka, ktorá našla svoj druhý domov na Slovensku. „Keby som nemala syna, zostala by som tam a šla by som aj na front“, hovorí. Z Ukrajiny ju vyhnala zodpovednosť za jeho bezpečie, vysvetľuje.Na Slovensko ich vojna vyhnala podľa rôznych zdrojov do 400-tisíc. Tie oficiálne hovoria o približne 200-tisíc občanoch Ukrajiny, ktorí tu našli svoj domov v čase vojnového besnenia Putinovej mašinérie. Ide o tých, čo sú pod dočasnou ochranou, s dočasným pobytom či pobytom trvalým. Pre zvyšok bolo Slovensko prestupnou krajinou. Speváci, hudobníci, vedci, ale i ľudia s prozaickejšími povolaniami, ktorí denne nastupujú do prevádzok s pásovou výrobou, či vozia nás v taxíkoch našich miest. Spája ich osud vyhnancov vojnového besnenia. Jednou z nich je Oleksandra Sherhina. Z Kyjeva. S bytom z predmestia, ktoré je neďaleko smutne známej Irpine. Domov opustila už v prvé dni invázie, keďže ruské vojská sa dostali nebezpečne blízko. V okupovanej oblasti – v rodisku mamy – v Berďansku zostala zo zdravotných dôvodov časť príbuzenstva. A ona -Oleksandra – zakotvila v Bratislave. Fotografka Pohody, či Novej cvernovky. A najnovšie aj so skúsenosťou vlastnej kaviarne. Čo robí so životmi vojna? Ako ich premieňa rozpínavosť mocných? A aká perspektíva sa črtá v časoch, keď akoby rástlo porozumenie medzi Trumpom a Putinom, no na úkor záujmov Ukrajincov? Témy pre Oleksandru Sherhinu, Ukrajinku, ktorá našla útočisko v Bratislave. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Putinova vojna akoby mi zobrala život, odvtedy žijem v zlom sne“, hovorí Oleksandra Sherhina, ktorú vojna vyhnala z domova na predmestí Kyjeva. Ráno 24. februára. Malo byť dňom narodenín jej syna. Stalo sa dňom vojny. Tiež dňom, keď prišla o prácu. A o pár dní prišla k bolestnému rozhodnutiu, že príde aj o domov. To všetko pre agresiu, za ktorou stál Vladimír Putin. Nemá preňho iné pomenovanie ako terorista. A s teroristom sa nerokuje. Je presvečená, že s takými ľuďmi sa ani neuzatvárajú dohody. Tobôž mierové. Oleksandra Sherhina. Ukrajinka, ktorá našla svoj druhý domov na Slovensku. „Keby som nemala syna, zostala by som tam a šla by som aj na front“, hovorí. Z Ukrajiny ju vyhnala zodpovednosť za jeho bezpečie, vysvetľuje.Na Slovensko ich vojna vyhnala podľa rôznych zdrojov do 400-tisíc. Tie oficiálne hovoria o približne 200-tisíc občanoch Ukrajiny, ktorí tu našli svoj domov v čase vojnového besnenia Putinovej mašinérie. Ide o tých, čo sú pod dočasnou ochranou, s dočasným pobytom či pobytom trvalým. Pre zvyšok bolo Slovensko prestupnou krajinou. Speváci, hudobníci, vedci, ale i ľudia s prozaickejšími povolaniami, ktorí denne nastupujú do prevádzok s pásovou výrobou, či vozia nás v taxíkoch našich miest. Spája ich osud vyhnancov vojnového besnenia. Jednou z nich je Oleksandra Sherhina. Z Kyjeva. S bytom z predmestia, ktoré je neďaleko smutne známej Irpine. Domov opustila už v prvé dni invázie, keďže ruské vojská sa dostali nebezpečne blízko. V okupovanej oblasti – v rodisku mamy – v Berďansku zostala zo zdravotných dôvodov časť príbuzenstva. A ona -Oleksandra – zakotvila v Bratislave. Fotografka Pohody, či Novej cvernovky. A najnovšie aj so skúsenosťou vlastnej kaviarne. Čo robí so životmi vojna? Ako ich premieňa rozpínavosť mocných? A aká perspektíva sa črtá v časoch, keď akoby rástlo porozumenie medzi Trumpom a Putinom, no na úkor záujmov Ukrajincov? Témy pre Oleksandru Sherhinu, Ukrajinku, ktorá našla útočisko v Bratislave. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Hostia: Michaela Kostičová (prednostka Ústavu sociálneho lekárstva a lekárskej etiky Lekárskej fakulty UK v Bratislave) a Bronislava Korecová (občianske združenie Domov pre každého). Ošetrujú ľudí pod mostom, na ulici, či v provizórnych chatrčiach - liečia akútne rany, aj chronické ochorenia. Lekári, zdravotnícki pracovníci, či dobrovoľníci sa terénnej medicíne venujú často vo voľnom čase. Situáciu im donedávna komplikoval aj fakt, že dlžníci nemali hradenú plnú zdravotnú starostlivosť, čo sa však od januára zmenilo. Je zima, ako to momentálne v teréne vyzerá? Na čo majú ľudia bez domova nárok a chcú to vôbec využiť? Vypočujte si túto epizódu Kontaktov s Ľubomírou Hulínovou. | Bezdomovci a zdravotnícka pomoc. | Moderuje: Ľubomíra Hulinová; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Písal sa 18. jún 1945 a na železničnej stanici v Přerove sa stretli dva vlaky. V jednom cestovali vojaci z 1. československého armádneho zboru, ktorí sa vracali na Slovensko z vojenskej prehliadky na Staromestskom námestí v Prahe. V druhom cestovali karpatskí Nemci, ktorí sa vracali späť do rodných obci na Slovensko zo severozápadných Čiech, kam boli ešte v predchádzajúcom roku evakuovaní pred blížiacim sa frontom. Len čo veliaci dôstojníci začuli z vedľajšieho vlaku nemčinu, začali karpatských Nemcov legitimovať, vyvliekať z vagónov a hnať ich za mesto na návršie, ktoré miestni nazývajú Švédske šance. Tam sa následne v noci na 19. júna odohral masaker 265 ľudí. Mená všetkých členov 20-členného vraždiaceho komanda dodnes nepoznáme, s istotou vieme pomenovať len hlavných strojcov přerovského masakru, všetci vyviazli len s miernym, či vzhľadom na rozsah tohto zločinu s prakticky zanedbateľným trestom. Přerovský masaker však nebol ojedinelý prípad, podobných zločinov sa pri divokom vysídľovaní Nemcov po druhej svetovej vojne odohralo niekoľko. Čo do počtu obetí bolo zrejme najrozsiahlejšie vraždenie v Postoloprtech na Žatecku, kde v masových hroboch exhumovali 763 obetí. Zločin, ktorý sa odohral na Švédskych šanciach však osobitne zaráža brutalitou, keď veľkú väčšinu zabitých tvorili ženy a deti. A ako vyplýva z doteraz preskúmaných záznamov, nikto z hlavných páchateľov neprejavil ani neskôr žiadnu ľútosť nad vykonaným činom. Dnes je táto udalosť historikmi už pomerne podrobne spracovaná. Jedným z nich je aj Pavel Kreisinger z Filozofickej fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, nedávno publikoval štúdiu v knižnej podobe s názvom Masakr na Švédskych šancích v souvislostech, ktorú vydalo Vydavatelství Univerzity Palackého. V podcaste Dejiny si približujeme nielen okolnosti zločinu, ale aj jeho (ne)potrestania. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

V Centru sociálních služeb v Mělníku, v domově pro seniory Ludmila, žije paní Jitka Pekárková. Se svými spolubydlícími a pod vedením takzvaných aktivizačních pracovnic, se ráda účastní vaření, cvičení a především tvoření. Výrobky obyvatel domova pak zdobí jeho chodby a jsou to dílka povedená a inspirativní.

Žili vedle sebe po staletí. Jedni mluvili česky a druzí německy. Jihlavský jazykový ostrov představoval po staletí unikátní německojazyčnou enklávu uprostřed českého území. Jeho kořeny sahají až do 13. století, kdy do oblasti přicházeli němečtí kolonisté především kvůli bohatým nalezištím stříbra. Soužití Čechů a Němců bylo dlouhou dobu relativně klidné. Vše se ale změnilo po vzniku Československa.

Nechcete mít doma adventní věnec? Stačí do nějaké mísy dát pár šišek, klacíky, trochu mechu, nějaká jablíčka a amarylku. Právě to radí florista Pavel Hruška, podle kterého je do adventních květin krásný třeba břečťan v kombinaci s jedlí. „Čím jsem starší, tím víc dávám volnost větvičkám,“ usmívá se florista, který s moderátorkou Patricií Strouhalovou mluvil o přírodní výzdobě a vánočních trendech.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nechcete mít doma adventní věnec? Stačí do nějaké mísy dát pár šišek, klacíky, trochu mechu, nějaká jablíčka a amarylku. Právě to radí florista Pavel Hruška, podle kterého je do adventních květin krásný třeba břečťan v kombinaci s jedlí. „Čím jsem starší, tím víc dávám volnost větvičkám,“ usmívá se florista, který s moderátorkou Patricií Strouhalovou mluvil o přírodní výzdobě a vánočních trendech.

Pogovarjali smo se z Doro Benčevič, mlado ilustratorko, striparko in tetoverko. Po bivanju v Amsterdamu in Berlinu zdaj v rojstnem Ptuju s somišljeniki zaganja nov kulturni val. Ustvarjalnost je pila z materinim mlekom, vsakomur priporoča izkušnjo delovnega migranta in se upira enemu izmed narekov kapitalistične ureditve, namreč, da je vsak izmed nas zamenljiv. (foto: Ljubo Cenčič)

Danes je zadnji dan, ko lahko stanovalci domov za starejše oddajo soglasje za prevedbo v nov sistem dolgotrajne oskrbe. S ponedeljkom namreč začenja veljati pravica do dolgotrajne oskrbe v domovih. Domovi za starejše soglasja oddajajo na vstopno točko na Center za socialno delo Ljubljana, kjer bodo izvedli prevedbo za vseh skoraj 20 tisoč stanovalcev domov. Natančnih podatkov, koliko so jih prejeli, še nimajo, saj soglasja prihajajo ves čas. Menijo pa, da jih je več kot 17 tisoč in da se bo večina odločila za prevedbo v nov sistem. V tega bodo vstopili, ko bodo v domu za starejše podpisali še osebni načrt. Nekaj drugih poudarkov oddaje: - Novi vladni ukrepi zaostrujejo nadzor nad bolniškimi odsotnostmi, morali pa bi se ukvarjati z razlogi zanje, menij sindikati - Premier Golob in nemški kancler Merz na srečanju v Nemčiji za pravičen mir v Ukrajini. - V povezavi s smrtonosnim požarom, ki je zajel sedem stolpnic v Hongkongu, prijeli več ljudi. - Nagrado Maruše Krese za najboljše kratke zgodbe leta na knjižnem sejmu prejela Ana Svetel.

Když se řekne útulek, většina z nás si představí psy nebo kočky. Na západní Ukrajině ale existuje místo, kde zachraňují zvířata trochu jiného kalibru – medvědy. Ovšem není to místo, kam si tyto dvousetkilové chlupáče přijdete adoptovat. Naopak, právě v lesích nedaleko Lvova našli medvědi nový domov poté, co je zachránili ze zajetí a špatných podmínek.

Když se řekne útulek, většina z nás si představí psy nebo kočky. Na západní Ukrajině ale existuje místo, kde zachraňují zvířata trochu jiného kalibru – medvědy. Ovšem není to místo, kam si tyto dvousetkilové chlupáče přijdete adoptovat. Naopak, právě v lesích nedaleko Lvova našli medvědi nový domov poté, co je zachránili ze zajetí a špatných podmínek.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Umelá inteligencia má byť náš kolega, lekár aj minister. Zatiaľ je to však skôr digitálny chaos plný predsudkov, pochybných experimentov a strachu o prácu. Pomáha nám AI skutočne napredovať, alebo len zosilňuje naše najhoršie predsudky? Nové štúdie potvrdzujú, že ospevovaná AI v medicíne je v skutočnosti digitálny sexista, ktorý ženám systematicky radí horšiu liečbu. Otestovali sme na vlastnej koži, ako moderátorke s bolesťami ChatGPT poradil, aby „zostala doma“.Zatiaľ čo sa bežní ľudia začínajú spoliehať na nespoľahlivé rady, inde sa experimentuje ešte divokejšie. V Albánsku je AI ministerka „tehotná“ a má „porodiť“ 83 AI asistentov, ktorí budú dohliadať na poslancov.A aké to má celé dopady na prácu? Dozviete sa, prečo šéf Fordu varuje pred zánikom polovice kancelárskych miest, ktoré pozície sú už dnes reálne ohrozené a prečo by ste mali byť na chatbota drzí, ak od neho chcete lepšie výsledky.V novej epizóde podcastu SHARE sa redaktori Živé.sk Lucia Kobzová a Maroš Žofčin rozprávajú o najdôležitejších AI novinkách za posledné týždne a o tom, čo znamenajú pre našu budúcnosť.Tip na čítanie: Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“.TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste sa dozviete:Prečo je AI v medicíne nebezpečný digitálny sexista a ženám radí horšiu liečbu.Ako sa chatbot naučil, že má žene s vážnymi príznakmi poradiť, aby zostala doma.Prečo je AI ministerka v Albánsku „tehotná“ a ako jej 83 „detí“ zmení parlament.Ktoré pracovné miesta sú naozaj ohrozené a prečo AI najviac zasiahne absolventov.Prečo by ste mali byť na chatbota drzí, ak od neho chcete presnejšiu odpoveď.Odkazy na témy, o ktorých hovoríme v podcaste:AI ministerka je „tehotná”Ak budete k AI drzí, dá vám lepšie výsledkyAI v medicíne diskriminuje ženy a menšinyAI nahradí biele goliereAI teta pre obete zneužívaniaEsej: V čom dnešné AI pripomína dial-up éruPodcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Přináší stáří jen ubývání sil a pocit ztráty soběstačnosti, nebo může být i obdobím klidu, přijetí a nových začátků? Mnozí z nás se dříve či později ocitnou v situaci, kdy zvažují odchod do domova seniorů. Jak poznat, kdy je ten správný čas k takovému kroku? O tom všem si povídáme s Janou Balcarovou, ředitelkou Domova seniorů Oáza v Novém Městě nad Metují.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

V Janovicích se utkaly tři týmy – místní, klatovský a strakonický tým. Vítězně skončily AKC Klatovy, Janovice jsou v pořadí druhé a Strakonice se umístily na třetím místě.

Jana Koubová, předsedkyně Federace dětských domovů a ředitelka Dětského domova ve Staňkově, začala pracovat v dětském domově v roce 1988. Jak často se setkává se svými bývalými dětmi? „Máme tradici jednou za 5 let ve velkém, jinak můžou přijít kdykoli. Někdy napíší, zavolají nebo jen tak přijedou. Je to obrovské štěstí. Jsem ráda, když se jim daří, když se zastaví a řeknou: ‚Velmi rád/a na vás vzpomínám a svým dětem říkám, jak jsem se tady měl/a dobře!‘“ vypráví Jana Koubová.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jana Koubová, předsedkyně Federace dětských domovů a ředitelka Dětského domova ve Staňkově, začala pracovat v dětském domově v roce 1988. Jak často se setkává se svými bývalými dětmi? „Máme tradici jednou za 5 let ve velkém, jinak můžou přijít kdykoli. Někdy napíší, zavolají nebo jen tak přijedou. Je to obrovské štěstí. Jsem ráda, když se jim daří, když se zastaví a řeknou: ‚Velmi rád/a na vás vzpomínám a svým dětem říkám, jak jsem se tady měl/a dobře!‘“ vypráví Jana Koubová.

Domov Jeřabina v Pelhřimově podporuje lidi s mentálním a kombinovaným postižením v samostatném životě. Klienti bydlí v menších domech, pracují, tvoří a dokonce píší knihy, které pomáhají ostatním porozumět jejich životu.

Domov Jeřabina v Pelhřimově podporuje lidi s mentálním a kombinovaným postižením v samostatném životě. Klienti bydlí v menších domech, pracují, tvoří a dokonce píší knihy, které pomáhají ostatním porozumět jejich životu.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bratři Kristián a Honza žijí v dětském domově v Novém Strašecí zhruba tři roky a jsou za něj vděční. Jednu dobu s rodiči neměli kde bydlet a co jíst. Dvanáctiletý Honza je teď nově ve sportovní třídě, Kristián se zase s fotbalem podíval do Německa. V časosběrném seriálu Radiožurnálu Bydliště: Dětský domov sourozenci rozebírají i hru na pokuty za sprostá slova.

Bratři Kristián a Honza žijí v dětském domově v Novém Strašecí zhruba tři roky a jsou za něj vděční. Jednu dobu s rodiči neměli kde bydlet a co jíst. Dvanáctiletý Honza je teď nově ve sportovní třídě, Kristián se zase s fotbalem podíval do Německa. V časosběrném seriálu Radiožurnálu Bydliště: Dětský domov sourozenci rozebírají i hru na pokuty za sprostá slova.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Devítiletá Sofie je součástí časosběrného seriálu Radiožurnálu Bydliště: Dětský domov. Žije v ústavní péči v Novém Strašecí, kde chodí do čtvrté třídy. Má ráda hudební výchovu a baví ji tancování. Každý týden jezdí za Sofií do dětského domova „teta“ Jana Balcarová z organizace Dobré víly dětem. Ta si Sofii a její dva bratry bere i do takzvané hostitelské péče. Tráví spolu nejčastěji víkendy v Praze.

Devítiletá Sofie je součástí časosběrného seriálu Radiožurnálu Bydliště: Dětský domov. Žije v ústavní péči v Novém Strašecí, kde chodí do čtvrté třídy. Má ráda hudební výchovu a baví ji tancování. Každý týden jezdí za Sofií do dětského domova „teta“ Jana Balcarová z organizace Dobré víly dětem. Ta si Sofii a její dva bratry bere i do takzvané hostitelské péče. Tráví spolu nejčastěji víkendy v Praze.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostia: Martin Kremler (odborník na kvalitu ovzdušia a Milan Kolesár (primátor Jelšavy). | Počas vykurovacej sezóny sa u nás dramaticky zhoršuje kvalita ovzdušia. Sme krajinou dymiacich komínov - veľkú vinu na tom má tradícia domáceho spaľovania smetí. V pieckach, krboch, kachliach a kotloch končí odpad, z ktorého pri spaľovaní unikajú jedovaté emisie. Zbavíme sa niekedy tohto zlozvyku? Majú chudobní ľudia možnosť vymeniť si staré kotly na tuhé palivo? Nebezpečné pre životné prostredie a rizikové pre požiare v domácnostiach. Počúvajte Kontakty s Petrou Strižkovou. | Nebezpečné domové spaľovanie. | Moderuje: Petra Strižková; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Markéta (14) z Dětského domova Lipová u Šluknova zažívá nejšťastnější období života. Dostala se na prestižní soukromou školu nedaleko Prahy, kde bydlí v týdnu i na koleji. Platit vysoké školné a internát by si nikdy dovolit nemohla, dostala ale sociální stipendium. Markéta je součástí nové řady seriálu Radiožurnálu o dětech z dětských domovů.

Markéta (14) z Dětského domova Lipová u Šluknova zažívá nejšťastnější období života. Dostala se na prestižní soukromou školu nedaleko Prahy, kde bydlí v týdnu i na koleji. Platit vysoké školné a internát by si nikdy dovolit nemohla, dostala ale sociální stipendium. Markéta je součástí nové řady seriálu Radiožurnálu o dětech z dětských domovů.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Domov. Krásné slovo, které nabízí zázemí, odpočinek, blízké lidi. Ale domov můžeme mít i u Boha a právě o tom mluví některé žalmy, které postupně procházíme v relaci Bible Guide s pastorem Jiřím Zdráhalem. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Opuštěné a toulavé psy ze zahraničí dováží do Česka různé organizace a dobrovolníci. Jak ale upozorňuje Vladimír Kössl, šéf českobudějovické odchytové služby a útulku Animal Rescue, pro potenciální majitele to má řadu rizik. Ti totiž mnohdy dostávají jen zkreslené informace a přebírají zvířata, která se nedokáží adaptovat.Všechny díly podcastu Máme rádi zvířata můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Uvajanje dolgotrajne oskrbe v različne sisteme še zmeraj povzroča kup preglavic in skrbi. Trenutno aktualen prehod iz institucionalnega varstva v dolgotrajno oskrbo, kar naj bi bilo za stanovalce domov upokojencev v večini primerov ugodnejše, pa pod vprašaj postavlja sistem poteka te spremembe in bo predvsem zaradi spremembe zneskov financiranja vplivalo tudi na domove. Kako proces spremembe poteka, kakšni so izzivi in kaj ta nov sistem prinaša ali odnaša domovom upokojencev?

„Je spousta bílých míst, kde sociální pobytové služby chybí. A to nemluvím o situaci v dalších deseti letech, kdy nejspíš dosáhneme vrcholu z hlediska toho, kolik těchto služeb budeme potřebovat,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ředitel divize sociální a domácí péče Penta Hospitals CZ Ivan Černovský. Letos v říjnu Penta Hospitals CZ představila novou značku Senevida. Pod ni sjednocuje všech svých bezmála 60 zařízení pobytových sociálních služeb, z nichž většina dosud působila pod hlavičkou Alzheimer Home nebo SeneCura. Právě 17 domovů se zvláštním režimem SeneCura převzala Penta Hospitals loni ke konci roku.„My se domníváme, že spojením značek Alzheimer Home a SeneCura do jednoho brandu Senevida přineseme jednoznačnost v tom, jakým jsme poskytovatelem, kam chceme v dalších letech směřovat a jaký bude náš rozvoj v produktových službách,“ vysvětluje v podcastu Zdravé Zprávy ředitel divize sociální a domácí péče Penta Hospitals CZ Ivan Černovský, proč dochází k rebrandingu.Podle něj je nový název Senevida pro zařízení pobytových sociálních služeb logický. Nevzbuzuje negativní emoce, jako tomu bylo v některých případech Alzheimer Home.A vysvětluje, o co v domovech se zvláštním režimem především jde: Sene – senioři a Vida – život a vitalita.V podcastu Zdravé Zprávy blíže představuje plány skupiny Penta Hospitals CZ do budoucna: „Já bych si troufl tvrdit, že v budoucích pěti letech Senevida představí desítky nových zařízení.“ Upozorňuje na synergie v rámci skupiny, která nabízí nejen pobytové sociální služby, ale i sociální a zdravotní služby v domácím prostředí. Provozuje také lůžková zdravotnická zařízení, nemocnice, ale má i ambulantní služby.Podle Ivana Černovského se v posledních letech trh se sociálními pobytovými službami výrazně konsolidoval. Jeho skupina patří k největším soukromým poskytovatelům na tuzemském trhu. A i když Černovský nevylučuje další akvizice menších provozovatelů, zdůrazňuje „organický růst“.Více v podcastu na www.zdravezpravy.cz

Stavět by se mělo začít v ideálním případě do dvou let. Do té doby mohou asi čtyři desítky klientů v budově zůstat. Pak se budou stěhovat do jiného domova.

V průběhu vysoké školy našla zalíbení ve středověkém Egyptě. Téma ji postupně dovedlo ke studiu arabštiny i perštiny, a především k tomu, že v oblasti severní Afriky a Blízkého a Středního východu našla druhý domov. Sama přitom kdysi bojovala s předsudky vůči muslimskému světu, během svých výprav a pobytů je ovšem zcela odbourala. Dnes coby odbornice i vášnivá cestovatelka upozorňuje nejen na řadu zbytečných stereotypů, které se s regionem pojí, ale také na tamní krásy, zajímavosti či problematiku lidských práv a migrace. O svých zkušenostech hovoří Hrabalová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Jaký byl interiér slavné vily Miloše Havla? „Byla to krása přehnaného,“ říká Ladislav Jackson.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký byl interiér slavné vily Miloše Havla? „Byla to krása přehnaného,“ říká Ladislav Jackson.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jedním rozhovorem můžu naštvat devadesát procent populace,“ říká herečka Elizaveta Maximová, která má ruské, židovské, ukrajinské i tatarské kořeny. Dnes, v době, kdy jsou nálepky a zobecnění všudypřítomné, o svém původu mluví tak, že se v něm cítí dobře. Nevidí totiž náboženství ani národy, ale konkrétní lidi. Kvůli veřejným projevům proti Putinovu režimu se do Ruska nemůže vrátit. Prarodiče, jimž posílala překlady svých projevů, podporovali její rozhodnutí i s vědomím, že se možná už neuvidí. Dnes říká, že se jí o nich zdávají sny a že se ani se svým ruským otcem neviděla už tři a půl roku. „Je to strašně těžký,“ přiznává herečka. Do Česka přišla jako sedmiletá dívka, bez znalosti jazyka a jen s matkou, která se stala jejím nejbližším člověkem. Společné začátky v malém bytě byly skromné, ale zásadní. „Uměla jsem jenom pár slov česky a byla vržená do první třídy. Ale mám celoživotní štěstí na lidi. Ujala se mě paní učitelka, která uměla rusky a hodiny mi v kabinetu překládala,“ vzpomíná Maximová. Herečka také mluví o své poslední roli v televizním filmu Máma, který bude uveden na konci roku na České televizi. V něm hraje ženu s těžkým mentálním handicapem, která vychovává dceru. „Před rolí Lilian jsem půl roku docházela do nemocnice jako dobrovolnice za lidmi s podobnou diagnózou. Byla to obrovská lekce pokory a zjistila jsem, že na úrovni duše jsme všichni zdraví,“ prozrazuje Maximová. Mluví také o tom, jaká bývala perfekcionistka. „Vím, že se nesmím nikdy srovnávat. A když už, tak se sebou třeba před rokem nebo dvěma lety a koukat se na cestu, kterou jsem já ušla. Protože poměřovat se s cizím úspěchem nebo neúspěchem je úplně ten nejhorší, co můžeš udělat,“ míní. Jaké to je žít mezi dvěma světy, když jeden z nich se stane nedostupným? Co se v člověku změní po půl roce mezi lidmi s mentálním handicapem? A jak se dá herectví dělat “opravdově”? I to se dozvíte v rozhovoru.

Magazín: Výtvarná soutěž Modlitby za domov; seminář Rodinu pro každé dítě. Hovoří: Martin Jeřábek, Petr Luhan, Jana Luhanová. Moderuje: Vilém Šedivý.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Kniha Kláry Mandausové Vietnamské srdce, český domov dává nahlédnout mezi takzvanou druhou generaci Vietnamců na našem území. Jde tedy o Vietnamce, kteří se v Česku už narodili. V publikaci vzpomínají na své dětství, dospívání i počátky vlastní profesní dráhy čtyři respondenti. Jak se jim žije a čím si museli projít, když se chtěli zapojit do fungování v majoritní společnosti a zároveň cítili tlak z domovské komunity?

Honza Tráva Trávníček je horolezec, který má na kontě šest osmitisícových vrcholů, napůl žije v Nepálu a také jsem ho pozval ke spolupráci na posledních přednáškách Reinholda Messnera v České republice. Setkali jsme se proto, aby mi pověděl svůj pohled a svoje informace o současných nepokojích v Nepálu, ale také jsem vyzkoušel sílu našeho kamarádství, když jsme začal ptát na zdraví, osobní život i motor, co jej žene do hor. Taky milujete hory? Co vás tam vlastně táhne?To je na volných platformách vše, pokud chcete i druhou půlku rozhovoru a bonus v podobě Trávových rad s nejzajímavějšími místy Nepálu, pojďte na https://herohero.co/petrhorkySupport the show

Nekritizuje Slovenskú akadémiu vied. Skôr ho trápi, že si štát a jeho súčasní predstavitelia nevážia prácu vedcov. Pavol Čekan o ňom hovorí ako o géniovi. Z bratislavského matematického gymnázia GAMČA sa dostal až na špičkovú Stanfordskú univerzitu a aj tam dosahuje nadpriemerné výsledky. Zoznámte sa - Viktor Imrišek.

Když 19. září roku 1905 zemřel Thomas Barnardo, ztratil svět jednoho z největších filantropů. Rodák z irského Dublinu zasvětil život chudým, společensky znevýhodněným dětem a vytvořil do té doby nevídanou síť dětských domovů. Na svět přišel 4. 7. 1845 v rodině známého kožešníka. V jednadvaceti letech se vydal do Londýna studovat lékařství, ale po dvou letech ze školy odešel. Hluboce ho zasáhly podmínky v East Endu, tedy v té nejzuboženější části Londýna.

Piatoček v obraze tu nebol už poriadne dlho, a tak sme sa rozhodli, že aj keď sa nás nikto nepýtal, povieme si, čo chceme. A dokonca sme ho spravili tematický. A ak chceš mať z neho plnohodnotný zážitok, choď na YouTube, kde nájdeš video! Dnes sme sa pozreli na republiku, ale nie tú slovenskú (a žiadnu inú), ale na tú náckovskú. A nezabudni, že IF nie si nácek, THEN si zober tigra domov, ELSE si daj bielu košeľu a choď kričať na pole. Samozrejme, toto je len prvá časť. Tú dlhšiu nájdeš na HeroHero, kde uvidíš Miňa v lese, potom Miňa na poli (stále v rovnakej bielej košeli) a dokonca sa aj dozvieš, že okrem Republiky existuje aj Motorepublika. Nemáš za čo. - Ak sa vám náš obsah páči, dajte nám vedieť v komentároch alebo nás podporte priamo na ⁠⁠⁦herohero.co/piatocek⁠⁠ - Dajte odber na náš nový YouTube kanál: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/ - Náš Discord nebol nikdy lepší:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠bit.ly/piatockaren⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Koniec 62-dňového čakania a najvyššia slovenská futbalová liga je späť. Úvodné kolo Niké ligy prinieslo bonbónik u nováčika v Prešove, ako aj niekoľko prekvapení. O všetkom podstatnom sme sa porozprávali v 45. epizóde podcastu Kam si to kopol? na ŠPORT.sk.Návrat po 9 rokoch na domovský štadión v Prešove, zakopnutie suverénna posledných rokov hneď v úvodnom kole, strata bodov vicemajstra, ambiciózneho DAC či plný bodový zisk AS Trenčín hneď v prvom ostrom zápase, hoci má za sebou prípravu bez jediného víťazstva.Hneď úvodný víkend slovenskej futbalovej Niké ligy priniesol viaceré zaujímavé výsledky, okamihy či momenty, o ktorých sa futbalový redaktor Ján Jasenka a moderátor Marián Lontoš porozprávali s bývalým futbalistom a odborníkom Tomášom Medveďom v podcastu Kam si to kopol? na ŠPORT.sk.

V tuzemských kinosálech se promítá první celovečerní viet-film. Snímek Letní škola, 2001 se vrací k životu vietnamské komunity v Česku na přelomu tisíciletí a otvírá témata, která majoritní české společnosti možná dosud unikala, jako jsou pošramocené mezigenerační vztahy, tlak na výkon nebo homofobie. Jak se vietnamská menšina, v Česku třetí nejpočetnější, za poslední čtvrtstoletí proměnila?Host: Barbora Nováková - odborná asistentka na Ústavu asijských studií Filosofické fakulty Univerzity Karlovy V podcastu promlouvají i mladé zástupkyně a zástupce druhé generace českých Vietnamců, jmenovitě Anna Tran, Thuong Ly Miffek, Trang Do a Quang Minh TrieuČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávyPřijďte na živé natáčení podcastu MDŽ 30. července od 18 hodin v pražské Troji. Více informací na webu Letní podcastové scény nebo na Facebooku. Vstup je zdarma. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Na Novi Zelandiji je pristal z zadnjim letalom pred zaprtjem države zaradi koronavirusa. Morda ne čisto zadnjim, vsekakor pa je bil njegov let med zadnjimi. Ko so bili še v zraku, so namreč uradno omejili vstop v državo. Urh Vodopivec je bil na tistem letu pred petimi leti eden redkih tujcev. Večinoma so se namreč domačini vračali domov. Po neobičajni proceduralni dobrodošlici si je sčasoma našel delo kot obiralec kivijev. Pozneje si je še nekajkrat podaljšal bivanje, se zaposlil v izposojevalnici avtomobilov, zdaj pa je tik pred tem, da pridobi stalno prebivališče in tudi s tem povezane pravice. Domov se mu še ne mudi.Poznate potencialnega sogovornika ali sogovornico za epizodo Globalne vasi? Pišite na nejc.jemec@rtvslo.si

Ve Slatiňanech na Chrudimsku v Pardubickém kraji stála původně gotická tvrz. Ta se později změnila v moderní sídlo šlechtického rodu Auerspergů. Na zámku se dnes můžete podívat nejen do soukromých knížecích pokojů s dobovým nábytkem, ale také nahlédnout do světa zámeckého personálu, provozních prostor a technického zázemí.

Prvotinou Domov je stav mysli se překladatelka Veronika Havlíková pokusila o úklid ve vlastní hlavě po traumatu z dětství. Vnitřní klid nacházela na cestách po světě. „I když je kolem vás úplný chaos, tak si myslím, že vnitřní pocit klidu a bezpečí je strašně důležitý, protože kolikrát ho člověk roky nemůže najít ve vlastním bytě,“ říká Veronika Havlíková. Jak procesem vyrovnávání se s traumatem prochází? A čemu by se dál chtěla jako spisovatelka věnovat?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozuzlenie príbehu o nešťastnej bohatej rodine von Sydow, ktorý sa stal námetom pre filmy, divadelné hry aj knihy. Prípad dodnes vo Švédsku patrí k zlým príkladom toho, kam až môže viesť necitlivá prísna výchova, pokrytectvo a honba za peniazmi. Rodina von Sydow je vo Švédsku aj naďalej vážená a jeden z jej potomkov je aj slávny švédsky herec Max von Sydow, ktorý hral v mnohých významných európskych a holyvúdskych filmoch. Vnučka Adolfa von Sydow napísala o príbehu rodiny knihu, ktorá získala významné literárne ocenenia.CREDITS: Námet a dramaturgia: Diana KacarováHlas: Martin KaprálikZvuková produkcia: Miroslav BaričičPodcast produkcia: Simona MičováPodcast Kriminálne spisy obsahuje násilné a sexuálne scény. Preto nie je vhodný pre poslucháčov mladších ako 18 rokov, ani pre citlivé povahy.*Nasledujúci príbeh vychádza z verejne dostupných informácií a oficiálnych zdrojov, ktoré sú spracované do beletrizovanej podoby, a preto okrem faktických informácií obsahuje aj tvorivé prvky dotvárajúce celkový príbeh.