Podcast appearances and mentions of Jan M Heller

Nostalgikové po rakousko-uherské monarchii – alespoň ti umírnění, kterých je docela dost – mají nejvíc příležitostí dát své nostalgii průchod v knihách, beletristických i odborných. Ti, kteří zatouží po hmotné kultuře, mají k dispozici hojnost architektury, expozic i třeba kaváren, z nichž se už bohužel stal turistický kýč. Existuje však ještě jedna tematická oblast, v níž jako by mocnářství přestalo existovat teprve včera, pokud vůbec. Jsou to hory.

Nostalgikové po rakousko-uherské monarchii – alespoň ti umírnění, kterých je docela dost – mají nejvíc příležitostí dát své nostalgii průchod v knihách, beletristických i odborných. Ti, kteří zatouží po hmotné kultuře, mají k dispozici hojnost architektury, expozic i třeba kaváren, z nichž se už bohužel stal turistický kýč. Existuje však ještě jedna tematická oblast, v níž jako by mocnářství přestalo existovat teprve včera, pokud vůbec. Jsou to hory.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svět knihy končí. Většina z nás, kdo jsme z oboru, to říká s nedělním odpolednem s jistým ulehčením; máme za sebou hodiny v nevětraných velestanech v nevyzpytatelných tepelných podmínkách, desítky či stovky vážných jednání i nevážných smalltalků, shledání po letech, zaostřování na rysy kdysi známé: Jsi to opravdu ty? A nebyl jsi původně pod logem jiného podniku?

Svět knihy končí. Většina z nás, kdo jsme z oboru, to říká s nedělním odpolednem s jistým ulehčením; máme za sebou hodiny v nevětraných velestanech v nevyzpytatelných tepelných podmínkách, desítky či stovky vážných jednání i nevážných smalltalků, shledání po letech, zaostřování na rysy kdysi známé: Jsi to opravdu ty? A nebyl jsi původně pod logem jiného podniku?Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V benátské laguně leží nevelký ostrov San Michele, jehož celou plochu zaujímá hřbitov. Vaporetta pendlující mezi vlastními Benátkami a ostrovem Murano zde zastavují pro ty, kteří jdou navštívit své blízké – ano, ještě v Benátkách tací jsou –, a pro ještě jiné, kdo váží cestu k místům posledního odpočinku Josifa Brodského nebo Ezry Pounda, kteří zde spočívají v protestanském oddělení ve stínu cypřišů.

V benátské laguně leží nevelký ostrov San Michele, jehož celou plochu zaujímá hřbitov. Vaporetta pendlující mezi vlastními Benátkami a ostrovem Murano zde zastavují pro ty, kteří jdou navštívit své blízké – ano, ještě v Benátkách tací jsou –, a pro ještě jiné, kdo váží cestu k místům posledního odpočinku Josifa Brodského nebo Ezry Pounda, kteří zde spočívají v protestanském oddělení ve stínu cypřišů.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Úkolem literárních časopisů je představovat čtenářstvu neznámé autory, i proto chce nový šéfredaktor čtrnáctideníku Tvar Jan M. Heller dát prostor zahraniční literatuře a tématům, která se týkají rozmanitosti. Proč je důležité mluvit o podmínkách, v nichž literární dílo vzniká? V čem pana Hellera ovlivnili vlak, Rilke a Baudelaire? Proč jako autor básnické sbírky Spády preferuje pravidelný verš? Jak je na tom literární kritika? Ve Vizitce se ptala Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Úkolem literárních časopisů je představovat čtenářstvu neznámé autory, i proto chce nový šéfredaktor čtrnáctideníku Tvar Jan M. Heller dát prostor zahraniční literatuře a tématům, která se týkají rozmanitosti. Proč je důležité mluvit o podmínkách, v nichž literární dílo vzniká? V čem pana Hellera ovlivnili vlak, Rilke a Baudelaire? Proč jako autor básnické sbírky Spády preferuje pravidelný verš? Jak je na tom literární kritika? Ve Vizitce se ptala Karolína Koubová.

Mezi nejvýznamnější procesy, které změnily tvář poválečné Evropy, byl přísun levné pracovní síly z balkánských zemí a Turecka. Těch změn vrytých do tváře – nebo spíše těla – kontinentu je řada, ale jedna čára života byla, zejména v 60. a 70. letech, obzvláště dlouhá a místy bolestivá: evropská silniční trasa číslo 5, obecně známá jako Gastarbeiterroute, vedoucí zhruba z Mnichova do Istanbulu a Soluně.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před dávnými a dávnými časy, někdy na střední škole, jsem soutěžil v olympiádě v českém jazyce. Zadání mělo část jazykovou a část slohovou a v kterémsi okresním či krajském kole jsme v tom druhém případě měli za úkol napsat aktualizaci rčení „Co Čech, to muzikant“.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Místnost zhruba o velikosti nákladového prostoru dodávky, ne moc světlá. Vpravo rozkládací postýlka, na které mají spát až tři děti, pro novorozeně ještě s vysouvacím šuplíkem ve spodní části. Vlevo univerzální nábytek, sloužící k přípravě i konzumaci jídla, koupání dětí i k všemu ostatnímu.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z on-line nástrojů, které vtrhly do našich životů zároveň s příchodem internetu někdy v devadesátkách, naše zvyklosti pravděpodobně nejvíc proměnil e-mail. Zdá se mi však, že zároveň vychází z módy.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posuzoval jsem pro jedno pražské nakladatelství rukopis nového, původního románu českého autora. Tématem bylo neporozumění mezi generacemi z pohledu pětačtyřicátníka, který pociťuje nesoulad mezi tím, jak vnímá svět jeho stárnoucí otec, on sám a jeho dvacetiletá dcera.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O střední Evropě se toho napsalo a namluvilo jen což. Je to pojem, který měl od začátku ve vínku motivaci odlišit tento prostor od Evropy východní, dát najevo, že nemáme s těmi nekulturními hordami nic společného, že od středověku „patříme na Západ“.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kolem roku 1500 se v pohraničních hvozdech zjevila pasáčkům Panna Maria na velkém kameni. Andělé, kteří ji doprovázeli, balvan rozčísli na dvě poloviny a Maria předpověděla, že až mezi nimi bude dost místa na to, aby projel žebřiňák, nastane konec světa.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před nějakými deseti lety jsem se s očekáváním začetl do monografie jistého britského historika o Transsibiřské magistrále. Jako správný milovník vlaků jsem autora znal jako odborníka na bohaté dějiny železnice na Britských ostrovech a chtěl jsem si připomenout svou vlastní cestu po Transsibiřské, kterou jsem podnikl krátce předtím.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Tohle teda není zrovna snědené,“ zakrákala paní v bílém plášti se síťkou na hlavě, když jsem odnesl ne zcela prázdný talíř. Pokrčil jsem rameny. „Ty na to nic neřekneš?“ zeptal se spolustolovník ve frontě za mnou. „A co bych asi měl říkat?“ zeptal jsem se na pokraji zoufalství. „No tak já nevim, třeba že kdybys od rána vykopal kilometrovej výkop, tak bys měl určitě větší hlad…“

„Tohle teda není zrovna snědené,“ zakrákala paní v bílém plášti se síťkou na hlavě, když jsem odnesl ne zcela prázdný talíř. Pokrčil jsem rameny. „Ty na to nic neřekneš?“ zeptal se spolustolovník ve frontě za mnou. „A co bych asi měl říkat?“ zeptal jsem se na pokraji zoufalství. „No tak já nevim, třeba že kdybys od rána vykopal kilometrovej výkop, tak bys měl určitě větší hlad…“Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Znám zemi jménem Kokstalgie. Neleží na žádném kontinentu; je to čirá utopie. Vládne tu spravedlivý režim: všechno se odvíjí od čísel. Přednost má to, co je větší. Velké korporace, velké průmyslové podniky, velké agrokombináty, velcí telefonní operátoři. Ti všichni rozhodují o tom, že ten, kdo je menší, dostane co nejméně a zaplatí za to co nejvíc. V čistém souladu s demokratickými principy tu vládne průměrnost, ta největší ze všech většin.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nebývá společensky přijatelné mluvit o věku, ale jsou situace, kdy je vhodné udělat výjimku. V roce 1989 jsem byl dvanáctiletý kluk. V roce, který přinesl pád komunistického režimu a vedle tisíců jiných změn způsobil, že se zcela proměnila pozice tehdejší neoficiální kultury. Ta se počátkem devadesátých let stala kulturou – ne zrovna oficiální, to by samozřejmě nikdo vážně tvrdit nemohl, ale kulturou, která byla náhle široce dostupná a ve veřejném prostoru přítomná.

Nebývá společensky přijatelné mluvit o věku, ale jsou situace, kdy je vhodné udělat výjimku. V roce 1989 jsem byl dvanáctiletý kluk. V roce, který přinesl pád komunistického režimu a vedle tisíců jiných změn způsobil, že se zcela proměnila pozice tehdejší neoficiální kultury. Ta se počátkem devadesátých let stala kulturou – ne zrovna oficiální, to by samozřejmě nikdo vážně tvrdit nemohl, ale kulturou, která byla náhle široce dostupná a ve veřejném prostoru přítomná.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jsme německá luterská církev. Mluvíme rumunsky, maďarsky a německy. Jsme protestanti a jednáme ekumenicky. Máme rádi hudbu a zpěv.“ Takto a podobně hrdě vítá návštěvníky nápis u vchodu do hlavního kostela, zvaného prostě Černý kostel, v rumunském Brašově. Anebo také německém Kronstadtu, založeném už ve 12. století německými rytíři, jehož středověký půdorys zázrakem nedotčený přežil řadu století včetně Ceauşescova režimu.

„Jsme německá luterská církev. Mluvíme rumunsky, maďarsky a německy. Jsme protestanti a jednáme ekumenicky. Máme rádi hudbu a zpěv.“ Takto a podobně hrdě vítá návštěvníky nápis u vchodu do hlavního kostela, zvaného prostě Černý kostel, v rumunském Brašově. Anebo také německém Kronstadtu, založeném už ve 12. století německými rytíři, jehož středověký půdorys zázrakem nedotčený přežil řadu století včetně Ceauşescova režimu.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pro každého, kdo propadl kouzlu hor, představují záchytné body, někdy příjemné, jindy přímo nepostradatelné. Postavené v obtížně přístupném terénu, zásobované někdy i jen pěšky nebo vrtulníkem, nabízejí zázemí a střechu nad hlavou a spoustu jinde nedostupných zážitků i zkušeností. Horské chaty.

Letní měsíce jsou doba, která se u nás zpravidla využívá k poznávání vlasti. Památek máme mnoho; za některými se k nám jezdí z celého světa a ty pak jsou na nápor návštěvníků připraveny, mají rezervační systémy a infrastrukturu. Ale o těch mluvit nechci. Najdeme u nás totiž také stovky památek drobných, na které neupoutávají cedule u silnic a na něž natrefíme většinou úplnou náhodou. Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dálnice je hezké slovo. Podobně jako u jiných hojně frekventovaných se častým užíváním už trochu zastřel jeho původ, skutečnost, že vlastně znamená „dálková silnice“. Slovníková definice říká něco o tom, že dálnice je rychlostní komunikace pro automobily, zpravidla víceproudá. Jenže slovníková definice jako obvykle zdaleka nepokrývá všechny významy.

Dálnice je hezké slovo. Podobně jako u jiných hojně frekventovaných se častým užíváním už trochu zastřel jeho původ, skutečnost, že vlastně znamená „dálková silnice“. Slovníková definice říká něco o tom, že dálnice je rychlostní komunikace pro automobily, zpravidla víceproudá. Jenže slovníková definice jako obvykle zdaleka nepokrývá všechny významy.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pro lidi středního věku, k nimž se s dovolením počítám, evokuje slovní spojení „umělá inteligence“ vědeckofantastické komiksy a minipovídky z časopisu ABC, které patřily v 80. letech k povinné literatuře skoro každého kluka. Většinou představovala jev člověka nějakým způsobem znepokojující či přímo ohrožující.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Loni na podzim jsem na svém oblíbeném literárně-hudebním festivalu v nizozemském Haagu navštívil čtení běloruského prozaika Saši Filipenka, který tam přijel představit anglický překlad jedné ze svých knih. Filipenko je autor knih o sovětském režimu, o dusivém bezčasí, o pronásledování novinářů, o fake news a o nebezpečí plynoucího z toho, jak snadné je si na to všechno zvyknout. Některé z nich jsou k dispozici i v češtině a stojí za přečtení.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Neexistuje snad teplé jídlo, jehož příprava by byla tak jednoduchá jako u ohřátého párku. Zvládne to každý – stačí vložit do horké vody, nechat přejít varem, odhadnout správný okamžik, kdy se střívko napne do křupavosti, ale ještě nepraskne, a můžeme servírovat. S hořčicí. Tahle laskomina, kterou prý ve Frankfurtu znali už ve středověku, k nám přišla počátkem 19. století z Vídně.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když v Amsterodamu vystoupíme na hlavním nádraží z vlaku a přeplavíme se lodí přes záliv s podivným jménem IJ, ocitneme se ve čtvrti s neméně zvláštním názvem NDSM. Není obvyklé, aby se městská čtvrť jmenovala pouhou zkratkou; tahle zastupuje název Nizozemské společnosti doků a loděnic – o nizozemskou výslovnost se s dovolením pokoušet nebudu –, obřího areálu, na jehož bývalých pozemcích se rozkládá.

veřejná čtení v Café Fra, Praha úterý 2. listopadu 2021, 19.30 hod. Uč starý hady syčet čili Zavedení uvádějí nezavedené Jaromír Typlt představuje Vojtěcha Vacka. Rozhovor, čtení. Poezie. Vojtěch Vacek (1993, Praha) vydal v edici H_aluze prvotinu Schopní jsou ti s chlopní (2015), letos vydává druhou sbírku s názvem Měňagon v nakladatelství Pavel Mervart. Je spoluautor scénáře k dark fantasy tahové strategii The Mystic od herního studia Pipe Dream. Hraje na basovou kytaru v kapele Představy postavy. Podílí se na organizaci autorských čtení, spolupracuje s festivalem Den poezie. Ve druhé sbírce Vojtěcha Vacka Měňagon jsou obsaženy autorovy texty z posledních pěti let. Delší básně-příběhy a básně-dobrodružství, ale také drobné lyrické imprese a hříčky. Vše propojeno barevným a smyslovým jazykem, a také přináležitostí k jedinému fantastickému univerzu, které se až palčivě podobá tomu našemu. Jazyková struktura textů se napříč knihou rozpadá a čtenář si uvědomuje, že ne všechno, co je pevné, musí zůstat neporušené. Audio: Jan M. Heller — Autorská čtení, debaty a jiné literární události v Café Fra. Dramaturgie a produkce Petr Borkovec (tel. 724827499). Pořádá Fra s pod­porou Ministerstva kultury ČR, hlavního města Prahy, paní Hany Michalikové. Partneři Literature Across Fron­tiers (s podporou Programu Kultura EU); Polský institut v Praze; Literárne informačné centrum v Bratislavě; Literarnyklub.sk; Goethe-Institut, Praha; Lyrik Kabinett, Mnichov; Den poezie.

Pracovní povinnosti mě zavály do Brna. A co má být, pomyslí si jistě leckdo. V Brně sídlí spousta institucí, občas tam zajet je něco naprosto všedního, co snad nestojí ani za zmínku. Jenže jsem si poprvé uvědomil, že vlastně Brno vůbec neznám. Jistě, trefím z hlavního nádraží na Svoboďák k té zvláštně tvarované soše, slyšel jsem o krokodýlovi a vile Tugendhat, vím o skvělé literatuře a divadle.

Pracovní povinnosti mě zavály do Brna. A co má být, pomyslí si jistě leckdo. V Brně sídlí spousta institucí, občas tam zajet je něco naprosto všedního, co snad nestojí ani za zmínku. Jenže jsem si poprvé uvědomil, že vlastně Brno vůbec neznám. Jistě, trefím z hlavního nádraží na Svoboďák k té zvláštně tvarované soše, slyšel jsem o krokodýlovi a vile Tugendhat, vím o skvělé literatuře a divadle.

autorská čtení v Café Fra, Praha úterý 5. října 2021, 19.30 Uvedení nové edice MLAT (Větrné mlýny). Edice básnických debutů. František Hruška, Převážná doba. Dominik Bárt, Spodoby. Moderuje Dalibor Maňas. Foto a audio Jan M. Heller. Nakladatelství Větrné mlýny uvádí novou knižní edici Mlat – edici básnických debutů mladých autorů. Výmlat a zpracování hrubého obilí cepy, nežli bude vše odesláno do mlýnů. Prvními dvěma svazky jsou debuty Převážná doba Františka Hrušky a Spodoby Dominika Bárta. Na jaře vyjdou prvotiny Kateřiny Koutníkové a Anny Sedlmajerové. Dominik Bárt (1998), narozen v Ostravě, studuje bohemistiku a žije v Brně. Je členem undergroundového uskupení Vítrholc a bubeníkem v kapele Šamanovo zboží. S kolegy pořádá autorská čtení. František Hruška (1998), narozen v Ostravě, studuje sonologii v Haagu. Věnuje se hudbě. Autorská čtení, debaty a jiné literární události v Café Fra. Dramaturgie a produkce Petr Borkovec (tel. 724827499). Pořádá Fra s pod¬porou Ministerstva kultury ČR, hlavního města Prahy, paní Hany Michalikové. Partneři Literature Across Fron¬tiers (s podporou Programu Kultura EU); Polský institut v Praze; Literárne informačné centrum v Bratislavě; Literarnyklub.sk; Goethe-Institut, Praha; Lyrik Kabinett, Mnichov; Den poezie.

Pro každého, kdo propadl kouzlu hor, představují záchytné body, někdy příjemné, jindy přímo nepostradatelné. Postavené v obtížně přístupném terénu, zásobované někdy i jen pěšky nebo vrtulníkem, nabízejí zázemí a střechu nad hlavou a spoustu jinde nedostupných zážitků i zkušeností. Horské chaty.

Asi každý, kdo se v minulých desetiletích svezl po českých kolejích vlakem, si vybaví větu „E pericoloso sporgersi“. Československé státní dráhy – a po nich i ty České – čtyřjazyčně upozorňovaly v osobních vagonech cestující, že je nebezpečné naklánět se z otevřených oken. Tedy upozorňovaly vlastně jen v té italštině; ve zbylých třech jazycích, totiž česky, německy a francouzsky, to rovnou direktivně zakázaly.

Torzo černobílého kinofilmu zahrnuje dvě a půl políčka. Jsou na nich vidět siluety dvou postav na kolejích. Jedna z nich drží ve zdvižené ruce svítilnu. Okolí trati je zarostlé plevelem; těsně nad obzorem je sotva znatelná vypálená skvrna, snad tam vychází slunce. Za postavami se tyčí k nebi světelné návěstidlo se dvěma zaoblenými světelnými deskami a dlouhými slunečními clonami. Jan M. Heller

Dočetl jsem se nedávno v jedné historické publikaci, že při příležitosti druhého slavnostního otevření Národního divadla v roce 1883, tedy po dostavbě po požáru, svážely obecenstvo do Prahy divadelní vlaky.

Dočetl jsem se nedávno v jedné historické publikaci, že při příležitosti druhého slavnostního otevření Národního divadla v roce 1883, tedy po dostavbě po požáru, svážely obecenstvo do Prahy divadelní vlaky.

veřejná čtení v Café Fra, Praha úterý 15. září 2020, 19.30 hod. Jonáš Zbořil, Nová divočina Čtení z nedávno vydané sbírky Nová divočina. Elektronika Andrej Nechaj a Matěj Kotouček. Světla a kytky Jan Běhounek. Audio: Jan M. Heller Autorská čtení, debaty a jiné literární události v Café Fra. Dramaturgie a produkce Petr Borkovec (tel. 724827499). Pořádá Fra s pod­porou Ministerstva kultury ČR, hlavního města Prahy, paní Hany Michalikové. Partneři Literature Across Fron­tiers (s podporou Programu Kultura EU); Polský institut v Praze; Literárne informačné centrum v Bratislavě; Literarnyklub.sk; Goethe-Institut, Praha; Lyrik Kabinett, Mnichov; Den poezie.

Literární časopis Tvar organizuje třetím rokem čtenářskou anketu Tvárnice, z níž vzejde Kritik roku, který pak vybírá dílo roku. Zajímavý pokus oživit literarní kritiku, který sám vyvolává ostrou kritiku. Kde hledat nové formáty literární kritiky, když ty dosavadní selhávají? Hosty Akcentu s Petrem Šourkem jsou kritik roku 2019 Jan M. Heller, literární historik Jiří Flajšman a překladatel a nakladatelský redaktor Petr Onufer, který cenu Tvárnice odmítl.