Vltava

O Pesachu, rozdílných způsobech jeho slavení v jednotlivých židovských komunitách i přesazích a duchovních významech tohoto svátku bude v dnešním Krédu mluvit Matěj Senft se svými dvěma hosty: ředitelkou Lauderových škol Terezou Váňovou a religionistou Alešem Weissem.

Francisco Goya jakožto metafyzický tvůrce, sakrálním námětům navzdory. Jak to, že unikl inkvizici?

Vzpomínka z mládí nutí českého intelektuála pročítat denně bulvární vídeňský list.

Saša Michailidis se ptá hostů na budoucnost Národní galerie Praha poté, co byla odvolána ředitelka Alicja Knast. Cena literární kritiky předána, na vyhlášení Magnesia Litery čekáme, známe ale nominace. Jaké jsou tendence na české literární scéně? Banksyho identita odhalena, co pro streetartové umělce znamená anonymita? A mladí lidé a jejich představy o kultuře.

Ještě před vznikem prvních velkých civilizací lovili lidé na jihu Arábie velké mořské predátory – a zřejmě na nich stavěli i svůj jídelníček. Překvapivý objev z lokality Vádí Nafún, za kterým stojí tým Archeologický ústav Akademie věd, přepisuje dosavadní představy o životě v neolitu. Jak se z kostí a zubů dá vyčíst nejen strava, ale i pohyb lidí v krajině? A co nám nejstarší megalitický hrob v regionu prozrazuje o jejich rituálech i každodennosti?

Roku 1956, právě před 70 lety, natočil švédský režisér Ingmar Bergman kultovní film Sedmá pečeť, ve kterém vystupuje postava smrti. (Přesněji řečeno smrťáka, v germánských jazycích totiž tato bytost má obvykle pohlaví mužské.) Hraje tu šachy s rytířem Antoniem Blockem, vracejícím se z nepříliš uspokojivé křížové výpravy do Svaté země.

Saša Michailidis se ptá kulturní redaktorky časopisu Reflex Kateřiny Kadlecové a editora webu ČT art a publicisty Josefa Chuchmy. Oba jsou v kolegiu Ceny literární kritiky za prózu, Kateřina Kadlecová je také porotkyní kategorie ČRo Plus Litera za publicistiku. Cenu literární kritiky za prózu získal Petr Borkovec s knihou Nějaká Cécile a jiné, poezii ovládl Aleš Kauer se sbírkou Lebka hoří neonovým snem. Magnesia Litera bude vyhlášena 18. dubna, známe ale nominace.

Už třicet let se zabývá dílem Jana Amose Komenského, je vysokoškolským pedagogem a zakladatelem projektu Komenský/ Příběhy lidskosti. „Byl vynikajícím pozorovatelem toho, jak funguje člověk jako jedinec i jako člověk ve společnosti a dokázal to jedinečně pojmenovat,“ popisuje ve Vizitce a dodává: „Za svého života byl opravdu věhlasný, proslavil se hlavně učebnicí Brána jazyků.“

Vědci dosud nerozluštili tajemství, za jakých přesných podmínek dochází k přeměně zárodků v budoucí plodnice. Já ano. Nevím, jestli vyprávím příběh jedné dvojice, jednoho manželství, jednoho manželského trojúhelníku nebo čtyřúhelníku a jestli dobře dopadne.

Saša Michailidis se ptá šéfredaktorky časopisu Artikl a kurátorky Báry Alex Kašparové a výtvarného umělce Štěpána Soukupa, který je známý jako Epos 257. Víme opravdu, kdo je Banksy? Důkazy o odhalení identity britského umělce přinesla agentura Reuters. Změní to něco v pohledu na jeho satirické dílo, které nese politické nebo humanisticke poselství? Bude jeho tvorba ještě dražší? Neztratí své kouzlo?

Ke stému výročí narození Milese Davise vydal své dvanácté album Sorry Miles!. Deska odkrývá pravé autorství klasických jazzových skladeb, které jsou mylně připisovány Milesi Davisovi. Zároveň jde ale o poctu tomuto geniálnímu jazzmanovi. „Nepotřebuju hodnotit osobnost Milese Davise, nekazí mi to požitek z jeho hudby,“ vysvětluje ve Vizitce.

Pojďme si povídat o lásce, když je jaro. O lásce kolem bourců morušových. V Lyonu jich dosud hrstka přebývá, a to díky dámě, která se jmenuje Elíza. Pro ty, kdo neznají historii našeho města je třeba říci, že Lyon byl přibližně po tři století evropským centrem výroby hedvábí. A až do roku 1850 byl hedvábnými červy doslova obklopen, neboť každý malý sedlák v okolí měl kůlnu, kde v teplých měsících vykrmoval morušovými listy svou vlastní populaci housenek.

Saša Michailidis se ptá socioložky Lucie Dokoupilové z Filozofické fakulty Ostravské univerzity a Štěpána Kubišty, kurátora programu multifunkční platformy ARCHA+, která cílí na tvorbu mladé generace pro mladé publikum. Mladí lidé očekávají od kulturních institucí a kultury obecně otevřenost, opravdovost, možnost aktivně se zapojit, vytvářet komunitu. To jsou mimo jiné výsledky včerejšího Pražského kulturního fóra. Umí jim ale tyto představy kultura naplnit?

Symfonický orchestr Českého rozhlasu dnes v pražském Rudolfinu uvádí koncertní verzi jednoaktové opery Bély Bartóka „Hrad knížete Modrovouse“. Bartókovo dílo z roku 1911 vyrůstá z maďarské hudebnosti, ale zároveň v sobě nese i barvy francouzského impresionismu; příběh sedmi dveří na Modrovousově hradě je přitom možné číst nejen jako baladický děj, ale i jako cestu do nitra lidské duše. Více v rozhovoru popisuje dirigent Robert Jindra.

Už čtvrtým rokem pořádá česko-slovenský festival Noc zpěvaček zaměřený na ženské hlasy napříč hudebními žánry. Také učí zpěv a snaží se v lidech odemykat jejich vrozený hlasový potenciál v plné síle. I když pochází z hudební rodiny, vyučila se nejprve pekařkou a následně vystudovala nonverbální divadlo. Jak si osvojila svůj způsob lektorování zpěvu? A proč šla studovat právě pantomimu? Ptá se Ondřej Cihlář.

Ještě si pamatuji, kdy se zaváděla poštovní směrovací čísla. Ještě dlouho potom ale zásilka bez směrovacího čísla byla spolehlivě doručena, podobně jako ta se špatným číslem domu či zkomoleným jménem. Pošta si dávala s dopisem práci, co kdyby byl životně důležitý! I ten poslaný úplně obyčejně.

Saša Michailidis se ptá výtvarného publicisty a spolupracovníka Vltavy Matěje Forejta a vedoucího kulturní rubriky časopisu Respekt a výtvarného publicisty Jana H. Vitvara. Alicja Knast, která byla dlouhodobě odborníky kritizována za vedení Národní galerie Praha, už není ředitelkou této státní příspěvkové organizace. Minulý čtvrtek ji z funkce odvolal ministr kultury. Jaké jsou nejpalčivější problémy NGP? A jak ji posunout mezi přední evropské kulturní instituce?

Emeritní biskup Václav Malý vzpomíná na své harmonické dětství, na cenné zkušenosti získané v rozmanitém prostředí disentu a zamýšlí se nad tím, co se v porevoluční době ne zcela povedlo.

Je sice teprve březen, ale už teď známe zářiový program 19. ročníku festivalu Dvořákova Praha. Jeho dramaturgie opět propojí Dvořákovu hudbu s širším kontextem světového repertoáru. Do Prahy přijedou špičkové orchestry i významní sólisté – například Vídeňští filharmonikové, Hilary Hahn, Rafal Blechacz nebo Brad Mehldau. Rezidenční umělkyní bude mezzosopranistka Magdalena Kožená. V jakých rolích se festivalovému publiku představí?

Je autorem hudby k oscarovému dokumentu s českou stopou Pan Nikdo proti Putinovi. Hlavní postavou je učitel Pavel Talankin zvaný Paša, který měl původně na starosti školní záznamy nástupů, přehlídek a výuky. Postupně se z povinné dokumentace stalo svědectví o rychlé proměně společnosti a tlaku na vlasteneckou výchovu. „Režisér Borenstein měl představu, jakou chce mít hudbu a kde přesně,“ popisuje ve Vizitce.

V karlínských kasárnách je už od ledna živo. Kvůli rekonstrukci hlavní budovy na náměstí Jana Palacha tu dočasně sídlí Vysoká škola uměleckoprůmyslová. A vypadá to, že se studenti i kantoři dobře zabydleli. Po nezbytných úpravách pro fungování školy se tu někteří pustili i do vlastních menších úprav. Studenti i vedení školy se shodují na tom, že nové prostředí přináší výzvy a svěží myšlenky.

V karlínských kasárnách je už od ledna živo. Kvůli rekonstrukci hlavní budovy na náměstí Jana Palacha tu dočasně sídlí Vysoká škola uměleckoprůmyslová. A vypadá to, že se studenti i kantoři dobře zabydleli. Po nezbytných úpravách pro fungování školy se tu někteří pustili i do vlastních menších úprav. Studenti i vedení školy se shodují na tom, že nové prostředí přináší výzvy a svěží myšlenky.

V karlínských kasárnách je už od ledna živo. Kvůli rekonstrukci hlavní budovy na náměstí Jana Palacha tu dočasně sídlí Vysoká škola uměleckoprůmyslová. A vypadá to, že se studenti i kantoři dobře zabydleli. Po nezbytných úpravách pro fungování školy se tu někteří pustili i do vlastních menších úprav. Studenti i vedení školy se shodují na tom, že nové prostředí přináší výzvy a svěží myšlenky.

Hlava smrku, v poslední době už suchého, ale stále vztyčeného, spadla těsně před pařez, kde často sedávám. Je vidět, že o špici již přišel vícekrát, tak jako většina stromů na téhle větrné stráni. Chvíli pak rostou šikmo, nakonec se ale vždy znovu srovnají do vertikály. Ve zlomu nejsou pevné třísky, spíš sypká tříšť. Jak se jí dařilo ještě donedávna držet pohromadě a dokonce vztyčeně?

Nejlepší divadelní inscenací roku 2025 jsou podle divadelních kritiků a kritiček Krkavci Dejvického divadla. Za ženský herecký výkon ocenění získala Magdaléna Sidonová, za mužský herecký výkon cenu převzal Miloslav König.

Dan Brown, jeden z nejprodávanějších spisovatelů současnosti, autor románů spiknutí, konspiračních teorií a muž řady kontroverzí, zasadil svou novou knihu Tajemství všech tajemství do pražských ulic.

Ať to s ajatolláhy dopadne jakkoliv, je to příležitost putovat po starém duchovním Íránu.

Mladý chemik, zaměstnanec továrny na cukrovinky, vezme na procházku po továrně dvouletou holčičku, dcerku svého zaměstnavatele. Mikrovýlet průmyslovým areálem je příležitostí pro vykreslení drobných situací se smyslem pro psychologický detail a jemnou drobnokresbu.

Saša Michailidis se ptá hostů na výsledky i předávání filmových cen Český lev i amerických Oscarů. Jak lze podpořit nezávislou kulturu z neveřejných zdrojů? Jak na dostupné bydlení v Česku? V Galerii Akademie věd je výstava o mapování nářečí a dialektů.

Na letošním festivalu Jeden svět odpremiérovala časosběrný dokument Homeless Blues, který je kolektivním portrétem lidí na ekonomickém dně. V něm také zachycuje pozitivní příklad Prahy 9, která se k problému bezdomovectví postavila jinak než je obvyklé. „Na lidi obecně jsem moc zvědavá, zajímá mě, co v nich je,” popisuje ve Vizitce.

Vyvažující role kultury prostupuje celou liberálně demokratickou společností a je klíčovým faktorem integrace, napsal v knize Zaslepená společnost Václav Bělohradský. Jako příklad uvádí scénu, na níž černoch v roli generála zdraví francouzskou vlajku. Podle něj jde o symbol vyvažování etnické a rasové vzdálenosti, která je v tomto gestu překlenuta kulturní blízkostí.

Ministr kultury ČR Oto Klempíř odvolal z postu generální ředitelky Národní galerie Praha polskou manažerku a muzikoložku Alicji Knast. Ta instituci vedla od ledna 2021. Ministerstvo kultury vypíše v následujících měsících výběrové řízení. Vedení se prozatím ujme ředitelka sbírky Starého umění Olga Kotková.

Saša Michailidis se ptá zakladatelky Centra pro středoevropskou architekturu Yvette Vašourkové a odborníka na dostupné bydlení z ministerstva pro místní rozvoj Vojtěcha Kubáta. Dostupné bydlení v Česku, to zní skoro jako námět na sci-fi film. V době vysokých hypoték i vysokých cen bytů, kterých je navíc málo, se do debaty zapojují i další zainteresované strany. Třeba architektonický spolek KRUH pořádá letos cyklus přednášek a zve evropské odborníky.

Radost mladé dvojice z očekávaného miminka vystřídá náhlý šok. Podle lékařských testů bude mít jejich dítě zásadní vadu. Tahle informace převrátí život rodiny naruby. Co teď – nechat si děťátko, které zřejmě nebude v pořádku, nebo jít na interrupci? To je hlavní zápletka nového snímku režisérky Jitky Rudolfové Tanec s medvědem. V rozhovoru s redaktorem Tomášem Pilátem přiznává, že téma filmu je jí osobně blízké.

Písňový cyklus Zimní cesta od Franze Schuberta patří k nejhlubším výpovědím hudebního romantismu. V rámci cyklu Obrazy a hudba zazní dnes v podání FOK v Klášteře svaté Anežky České v Praze – a to v interpretaci mezzosopranistky Belly Adamové a klavíristy Michaela Geese. Koncert navíc propojí hudbu s výtvarným uměním. Večer uvede krátká přednáška k obrazu Zimní noc malíře Adolfa Kosárka. S Bellou Adamovou se v průběhu příprav setkal redaktor Daniel Jäger.

Kromě aktuální situace kolem Grónska je ve Vizitce řeč o historii Inutitů, dánském vlivu i kauzách, které Gróňany otřásly. „Dlouho byli obyvatelé druhé kategorie. Nitroděložními tělísky chtěli Dánové kontrolovat jejich populaci,“ popisuje ve Vizitce. „Grónská krajina ve mně vzbuzuje velké zklidnění, život na ostrově plyne pomalu, lidé nechtějí spěchat.“ Repríza z 20. ledna 2026.

Pan Hájek se zabývá optickými vlákny. „Viděl jste, co se děje na Ukrajině?“ ptal se mě s nefalšovaným zděšením v hlase. „Na frontě se tam válí stovky kilometrů optických vláken!“

Saša Michailidis se ptá Martiny Ireinové a Filipa Kubečka, oba působí v Dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR. Pidravý, bohdál, hafera… Tato tři slova souvisí s výstavou v Galerii Akademie věd na pražské Národní třídě. Expozice nás seznamuje s kriticky ohroženými jevy našich nářečí. Proč tedy v současnosti mapovat nářečí? Nakolik rozmanité jsou dialekty? A můžeme se vůbec ubránit jejich postupnému ústupu?

V archivu má čtvrt milionu negativů. Jeho hlavním tématem jsou lidé, a zásadní je tak pro něj komunikace s nimi. V Leica Gallery Prague představuje situace z každodenního dění na výstavě s názvem Všednosti. „Kinofilm má svá omezení a je překonaný digitálem, ale mě vyhovuje, potřebuju, aby fotka měla řemeslný základ. Je to pro mě důležité,“ vysvětluje ve Vizitce.

Evě k narozeninámPodle Martina Hilského ke špatné pověsti hada v evropské kultuře významně přispěl John Milton svým eposem Ztracený ráj, kde barvitě popsal, jak se Satan hada zmocnil a půjčil si jeho podobu. Místo aby ubohého zvířete litoval, považuje Milton, byť jistě ne jako první, za důvod Satanova výběru zákeřnou hadí povahu.

Saša Michailidis se ptá Kristýny Mezníkové z webu Darujme.cz při Nadaci Via a Wandy Toaderové z platformy Artikula, ta podporuje kulturní negrantový fundraising. V úvodu promluvil také koordinátor slovenské sítě pro nezávislou kulturu Anténa Ľudovít Nápoký. Síť Anténa vyhlásila sbírku na záchranu 33 kulturních center, která přišla o veřejné financování. V Česku zase běží dárcovská kampaň na záchranu magazínu A2.