Vltava

Už delší dobu se vede polemika o tom, zda je přípustné, či nepřípustné používat ve veřejné debatě slovo „dezolát“. Tedy výraz označující příznivce konspiračních teorií či dezinformací používaných hlavně v rámci současné agrese proti Ukrajině.

V prvním díle si Lucie si o zednářských legendách povídá se spisovatelem Petrem Stančíkem. O faktografický výklad nejranějších legend se stará historička Jana Čechurová a o své zkušenosti a drobnosti z každodenní zednářské praxe se podělí zednář a historik Ric Berman.

Zednáři zanechali nesmazatelnou stopu na architektuře, designu i celých architektonických slozích. O nich a o tom, jak “číst” architekturu hovoří teoretik Adam Štěch. Vybavena znalostmi se Lucie vydává na procházku Prahou po zednářských památkách s průvodkyní Květoslavou Navrátilovou.

Petr Stančík prý sám několik tajných společností založil. Jak to s nimi dopadlo? S Lucií si ve třetím díle povídají o literárních procesech, které zahrnují mystiku a mysterium tajných spolků. Jana Čechurová pak nabízí dobovou perspektivu zlatého věku Zednářů první poloviny 20. století.

O pohnutém osudu zednářských loží v průběhu turbulentního 20. století si Lucie povídá s historičkou janou Čechurovou. Pomocí rozhlasového archivu tako přibližuje dobové vzpomínky Hany Dvořákové, nebo reportáž z pohřbu Jana Masaryka.

V posledním díle se Lucie věnuje Zednářské současnosti. Právě o ní hovoří s Velikým mistrem Veliké lóže České republiky Liborem Adamcem. Co znamená být Zednářem dnes? Jak probíhají a k čemu se dají přirovnat zednářské rituály? A co je pravdy na zobecňujícím tvrzení, že Zednáři ovládají svět?

Přestože je víra v Boha spojována s láskou a odpuštěním, může taková náboženská výchova, která je přísná, striktní a represivní, vyvolat v člověku strach, způsobit bolest, a nakonec i dlouhotrvající náboženské trauma, jak dokazuje mimo jiné fenomén božích vnoučat. Kdy víra místo toho, aby pomáhala, zraňuje? Co způsobuje náboženské trauma? A jak se s ním vypořádat?

Benevento, město Samnitů, Langobardů a hodných čarodějnic. Magie a lékařství na italském Jihu.

Trojice drobných a zábavných povídek vás znovu přesvědčí o mistrovství a literární hravosti Karla Čapka. Texty vybrané z antologie Povídek o zvířatech a lidech jsou důkazem srdečného zájmu Karla Čapka o němé tváře.

Saša Michailidis se ptá hostů na Stevena Spielberga a nejen jeho nový film Den odhalení. Jaká je role dystopické literatury v současném nejistém světě? Budovy Národní galerie Praha a jejich výstavní snahy i možnosti. A taky vás vezmeme na prázdninový roadtrip za novým cirkusem, současným tancem a pouličním divadlem.

Móda je sociologický fenomén, módou říkáme, kdo jsme a kde jsme. Teorii i dějiny módy studovala na Univerzitě La Sapienza v Římě. Teď o ní píše do česko-slovenské mutace časopisu Vogue. „Snažím se přinášet texty, které mají hlubší kontext. V dnešní době by to mělo být běžnou součástí moderního lifestylu,“ konstatuje ve Vizitce. Jaké etické aspekty módy jsou pro ni zásadní? A jde v módě najít něco víc než jen bulvár a lesk? Ptá se Karolína Koubová.

Když peníze nahradí Boha, zrodí se apatický sekularismus a peníze dostanou sakrální svatozář, což vede k tomu, že pro ty, co inkarnovali v nové mesiáše, není zakázáno nic, co poslouží jejich věci: získání mamonu. Pro takové lidi jsou peníze nadřazené všemu lidskému, empatie je škodlivá.

Saša Michailidis se ptá filmového recenzenta a publicisty Františka Fuky a filmového kritika ze Seznam Zprávy Tomáše Stejskala. 11. června přišel do kin nový snímek Stevena Spielberga Den odhalení. Americký režisér, producent a scenárista v prosinci oslaví 80. narozeniny. A loni to bylo padesát let od premiéry Čelistí. Je Spielberg mistrem vyprávění nebo sentimentálním manipulátorem? Nebo je jedním z největších filmařů vůbec? Jak proměnil Hollywood?

Po šesti letech vydala s kapelou MUCHA nové album ADHD, které vznikalo mezi koncerty, covidem, stěhováním na venkov a mateřskou dovolenou. Deska se takhle jmenuje hlavně pro její nekonzistenci. „Hudba je pro mě vyčerpatelná záležitost, občas kvůli tomu propadám chmurám,“ popisuje ve Vizitce a zároveň dodává: „Kapitál, kterým vládneme, jsou písničky. Pořád věřím na písňovost.“

V roce 2024 zasáhl českou televizi, knihkupectví, výstavní prostory a posléze i kina multižánrový projekt Identita – příběh českého grafického designu. Formou dokumentárního seriálu, výpravné knihy, mimořádně navštívené výstavy a nakonec i filmu z mnoha stran a úhlů pohledu představoval český grafický design a jeho mimořádné kvality a rozmanitost.

Saša Michailidis se ptá redaktorky Vltavy Veroniky Joškové Štefanové a divadelní publicistky, režisérky a pedagožky Hany Strejčkové. Koupaliště ve Volyni, hrad Lipnice, ulice Prahy, zámecký park v Lanškrouně, chátrající kostel u Liberce nebo slovenská Žilina. Naplánujte si svůj prázdninový roadtrip za novým cirkusem, současným tancem a pouličním divadlem. Jaké zavedené festivaly nebo i menší akce stojí za to v létě navštívit?

S uskupením Prague Cello Quartet hrají koktejl různých hudebních chutí. Funguje už dvacet let a v prvopočátku bylo jedním z cílů proslavit violoncello jako nástroj. Mimo to je také koncertním mistrem Státní opery Praha. Sám hraje na tři sta let staré violoncello původem z Itálie a myslí si, že současný hudebník by měl vedle hraní umět pracovat také se sociálními sítěmi. Sám je ovládá výborně, jejich videoklipy zhlédly desítky milionů lidí po celém světě, nejvíce pak v Asii.

Co to vlastně znamená, že se člověk někde narodil? Definuje ho to napořád, nebo naopak, když z místa narození odejde a začne žít v Praze, Íránu, Vídni, nebo Jeseníkách, stane se z něj někdo jiný, nebo navždy zůstane třeba Kroměřížanem? A když se občas do rodného města znova podívá, náhodou, nebo přijede na oslavu šedesátých narozenin... Co na to ostatní rodáci a co na to on?

Saša Michailidis se ptá amerikanistky Hany Ulmanové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a literárního kritika a šéfredaktora Deníku Alarm Jana Bělíčka. Vltava uvede od konce června v Četbě s hvězdičkou Příběh služebnice od Margaret Atwoodové. Jakou roli hrají dystopické romány v době koncentrace moci a bohatství, klimatické krize, technologických proměn a rostoucí společenské nejistoty? Dokážou nabízet odpovědi na to, co se kolem nás děje?

Vydejte se s Lucií Korcovou do spletité historie i současnosti Svobodných Zednářů. Kdo byli Zednáři v historii a kdo jsou dnes? Jakou stopu zanechali v literatuře, umění a architektuře? Najdou se jistě i otázky, na které se nám nepodaří nalézt odpověď, ale přeci jen, kdo by neměl rád tajemství?

Jak skloubit pracovní život s rodinou, překvapení z násilné reakce nebo smutek a deprese zapíjené alkoholem. To jsou podle ní nejčastěji témata, se kterými se klienti do Ligy otevřených mužů vypraví. „Ve společnosti je spoustu mužů, kteří nejsou vidět,” připomíná ve Vizitce. Jak přesměrovat agresi v něco pozitivního? Proč se ze Dne otců stává podle ní spíš Den dětí? A co je cílem projektu s názvem Pečující muži? Ptá se Ondřej Cihlář.

Právě schvalovaný návrh úprav stavebního zákona prochází parlamentem zrychlenou a nestandardní cestou. Bude-li přijat v poslední verzi, výrazně promění dosavadní postupy ochrany stavebních památek a historických měst či jejich částí. Památková péče je mnohdy vnímána jako zarytý institucionální nepřítel čehokoli nového a zajímavého. Jaký je vlastně její smysl?

Saša Michailidis se ptá výtvarných publicistů Matěje Forejta a Jana H. Vitvara, který působí v časopise Respekt. 18. června se uskuteční druhé kolo výběrového řízení na nového generálního ředitele Národní galerie Praha, kandidáti při něm představí své vize dalšího rozvoje této státní příspěvkové organizace. Často se skloňuje otázka, proč má mít Národní galerie tolik budov, spravuje jich šest. Jakou mají mít budovy náplň? Jak dokážou využít sbírky pro výstavy?

Naposledy pracovala na britské konverzační komedii Zpráva o stavu manželství od Nicka Hornbyho v Městských divadlech pražských. Poprvé dramaturgovala také muzikál, šlo o Klan Baťa ke 150. narozeninám Tomáše Bati, který označuje za muzikál s velkými činoherními party. „Úkolem dramaturga je hájit autora, hájit slovo a jeho význam. Přesto, když není nosné, tak musí pryč,“ vysvětluje ve Vizitce a doplňuje, že i dnes by mělo divadlo způsobovat u diváka proměnu a katarzi.

Papež Lev XIV. vydal před časem svou první encykliku věnovanou umělé inteligenci. Není náhoda, že nese název Magnifica Humanitas. V době, kdy stále více důvěřujeme algoritmům a technologické korporace soustřeďují moc v nevídaném rozsahu, obrací papež pozornost k otázce starší než všechny počítače: Co vlastně znamená být člověkem?

Slouží farář Alois Sassman.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Fascinujícím pohledem sleduje autor Eduard Herold, jak se v průběhu staletí střídali majitelé jednoho z domů v centru Prahy. Kolem běžely dějiny, lidé si vyprávěli příběhy, a ty se zvolna měnily v legendy.

Saša Michailidis se ptá hostů na roli a vliv architektů a urbanistů v tuzemských městech. Vrátili jsme se ještě jednou na Benátské bienále a doplnili další zajímavé výstavy v pavilonech i mimo ně, které jsou na mezinárodní přehlídce současného umění k vidění. Lidová umělecká tvorba stále žije, své zásluhy na tom má i Ústředí lidové umělecké výroby neboli ÚLUV.

Nejrůznější schodiště nebo střecha Svatého Víta. Na všechna tato místa se díky detailnímu fotografování chrámu dostal. Navštívit je můžeme díky jeho snímkům v knize Katedrála svatého Víta - Kamenná koruna království a Svatovítské varhany. „Fotka západního průčelí je složená ze 180 snímků, kterou lidským okem tak, jak ho na fotce vidíte, vidět nemůžete, protože nemáte takový zorný úhel,“ vysvětluje ve Vizitce.

Musím dát za pravdu škarohlídům: veřejný prostor hrubne. Možná už není tak časté, aby na dámu vilně pokřikoval kdekterý zevl na ulici. O to častěji ale pískají, břinkají, a dokonce tykají všemožné přístroje, cedule a automaty. I projít vlastní domácností znamená málem prodrat se uličkou hanby.

Co se stalo? Proč česká města stále více poptávají vlastní architekty? Co všechno může takový architekt nebo urbanista ve městě ovlivnit? Saša Michailidis se ptá Barbory Havrlové a Jana Harciníka.

Krátce po dvacítce odešla z Čech na Slovensko. Zásadně ji v touze žít na samotě tradičním způsobem života ovlivnila studie o dobrovolné skromnosti Pestří a zelení od Hany Librové. Se svým synem tvoří hudební duo Hmlisto, které spojuje současné písničkářství a jemné vlivy folkloru. Teď mu vyšlo už čtvrté album Samoty, které je o svobodě, tíze a o mizení jednoho způsobu života.

„Jó, mami, 67! Jeď 67!“ křičí teenagerka ze zadního sedadla. Na tachometru je 67 kilometrů za hodinu a holka vzadu má svátek. Poprvé za celou cestu vzhlédla od mobilu a teď si na něj nahrává 67, pardon, 6'7.

Saša Michailidis se ptá Svatomíry Fojtové z Knihovny Jana Drdy v Příbrami a ředitelky Městské knihovny Tábor Zuzany Sedlákové. V předvánočním Salonu Echa24 se zástupci knižního trhu zaznělo, že knihovny se často snaží podchytit čtenáře bestsellerem a neplní tedy své poslání, totiž nabízet především kvalitní literaturu. Jak tedy knihovny doplňují fond? Jaké představy o kvalitních titulech mají knihovníci a jaké čtenáři? Repríza ze 13. 1. 2026.

Je spoluautorem knihy Hypernormal: Jak si zachovat suverenitu v éře umělé inteligence. AI přepisuje pravidla a otázkou není, jak to zastavit, ale jak v tomto novém normálu neztratit sám sebe. „Měli bychom k umělé inteligenci přistupovat jako ke stroji,“ konstatuje ve Vizitce.

Blíží se léto, pro mnohé čas dovolených, cest a plánů. Těšíte se, až zamíříte k moři, do hor, na chalupu, do města, které ještě neznáte. Na změnu prostředí a pár dnů bez pracovních porad, e-mailů, domácích povinností, případně nekonečných seznamů úkolů.

Saša Michailidis se ptá historičky a vedoucí Archivu Národního muzea Kláry Woitschové a návrhářky tkanin Evy Jandíkové. V Národním muzeu je výstava s názvem S šifrou ÚLUV. Ústředí lidové umělecké výroby podporovalo a ochraňovalo lidovou tvorbu v Československu. Ale také významně ovlivňovalo představy o tom, co je kvalitní design, dobrý vkus a česká tradice. Jak dnes hodnotit odkaz této instituce? Kde končí inspirace folklorem a začíná pouhá stylizace?

Nářečí se věnuje přes třicet let. Tak dlouho také pracuje v dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd, které dnes i vede. Říká, že si lidé často to, že mluví nářečím, neuvědomují a ve Vizitce taky popisuje, jak došlo k některým nářečovým odlišnostem. Pokud se člověk chce zapojit do aktuálního průzkumu toho, jak v České republice mluvíme, může vyplnit dotazník na webu Mapovaninareci.cz.

Zastaví s dodávkou před Penny Marketem v Mimoni, otevře šoupací dveře a z auta vyndá violoncello. Sedne si do otevřených dveří auta a začne hrát. „Co se obecenstva týče, neměl jsem ambici konkurovat jeho plánům nakoupit rohlíky a hajzlpapír v akci,“ zaznamená si později.

Saša Michailidis se ptá redaktorky Vltavy Zuzany Filípkové a kulturního redaktora Marka Gregora, který je dlouhá léta spjatý s časopisem Reflex. Dnes se vracíme do Benátek na bienále, abychom se věnovali podstatě této významné mezinárodní přehlídky současného umění. Před měsícem jsme totiž upřednostnili politickou rovinu. Jaké pavilony zaujaly a proč? A kteří umělci a jejich díla se jeví letos jako nejzajímavější?

Režisérka a pedagožka Zoja Mikotová vypráví o tom, jaká byla její cesta k divadlu, jak bývá pro mladé režiséry občas těžké zakotvit v tom správném kolektivu a jaký smysl vidí ve vysokoškolském vzdělávání neslyšících, u jehož zrodu stála.