Kultura na všechny způsoby. Informace ze světa filmu, hudby, divadla a literatury aktuálně i v souvislostech.
Karlův most v Praze zdobí 30 kamenných soch a sousoší. Představují většinou významné postavy, které ve své době vynikly nad ostatní a nějakým způsobem dokázaly pohnout světem a měnit ho k lepšímu. Je to elita Evropy své doby.
S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.
Dvě povídky z Austrálie připomínají autorovo cestování po této zemi na sklonku šedesátých let. Svým úsporným stylem, civilními dialogy a mimořádným smyslem pro zachycení atmosféry okamžiku skládá Dutka hold americké beatnické literatuře. Texty vyjadřují autorovu filozofii, podle níž přece nejde o to přežít, ale být aspoň chvilku na tomto světě rád.
V roce probíhajícího Expa vydaly knihu, která představuje japonskou společnost širší veřejnosti. Publikace Japonský rok je jak pro laiky, tak i pro ty, kteří už o Japonsku něco vědí nebo tam třeba byli a chtějí si své zážitky urovnat. „Japonci jsou schopni chopit se nápadu a dovést ho do dokonalosti,“ popisují Denisa Vostrá a Alice Kraemerová. Jaké japonské umění inspirovalo impresionisty nebo třeba Alfonse Muchu? A mají Japonci čas chodit na výlety? Ptá se Karolína Koubová.
Kulturní akce jsou podle něj skvělým nástrojem turistického ruchu, overturismus zase jeho chybným managementem. Je vystudovaný sinolog a Šanghaj má za svůj druhý domov. „Čína jako autoritářská země dokáže vyprodukovat dostatek kvalitní kulturní produkce na to, abychom se jí zabývali a dokázali ji ocenit,“ vysvětluje ve Vizitce. Co všechno se dá vyčíst z čínských filmů o čínské společnosti? A co je to coolcation? Ptá se Karolína Koubová.
V jedné slavné bajce, kterou po Ezopovi všichni opakují a testují si na ní jambický trimetr i ušlechtilý trochej, alexandrín i půvaby prostých vět, se vavřín hádá s olivou. Teda hádá – věc se má tak, že vavřín prochází osobní krizí (o níž se bajkář později šetrně zmiňuje), a toho krásného dne ho nenapadne nic chytřejšího, nežli si na olivě zchladit žáhu. Že je slunečno a vane příjemný větřík, víme z bajky. Repríza z 10. 4. 2024
Předloni zase zaujal film o PSH. Jaké jsou obecně domácí hudební dokumenty? A jak se liší od těch zahraničních? Saša Michailidis se ptá Šimona Šafránka a Jany Kománkové. Repríza z 16. 9. 2024.
Je ředitelkou kůru baziliky sv. Jakuba v Praze a vede Mezinárodní varhanní festival, který se koná už potřicáté. „Neexistují dvoje stejné varhany stejně jako neexistují dva stejní lidé, musíte se s nimi popasovat, skamarádit, být k nim přátelský a musíte vybírat z toho, co varhany nabízí,” popisuje ve Vizitce. Nakolik je pro varhaníka důležitá improvizace? A kdy je možné naše největší varhany ve svatojakubském chrámu vidět? Ptá se Daniel Jäger.
Tanečník a choreograf vypráví, že ho bavily nejprve lidové tance. Zamýšlí se nad tím, jaká jsou úskalí mezinárodního baletního souboru a proč má odpor k pohybu.
Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.
S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.
Podkarpatská Rus před sto lety. Ivan Ternavčuk žení syna. Svatba je veliká a kořalka poteče proudem. Přesto, že je to zakázané, se na zdraví svatebčanů připíjí mandrou. Denaturovaný líh, který snadno může i zabíjet, se vyrábí tajně a pašuje se.
Všechno, co dělá, má zdroj v divadle. „Empatie je klíčová. Divadlo ji dokáže kultivovat, trénovat i rozšiřovat,“ říká Karolíně Koubové ve speciální Vizitce z LFŠ v Uherském Hradišti. „To, že se Dejvické divadlo stěhuje a musí do rekonstrukce i v tom fyzickém slova smyslu, byl pro mě jeden z podstatných impulsů.“ Řeč je taky o chystaném filmu o Tomáši Baťovi, o proměnách v Dejvickém divadle, bezbřehosti a limitech humoru i uskupení VOSTO5.
Také vám někdy bylo divné, jak snadno se vysloužilí politici mění na zručné spisovatele? Jako by v nich jejich skutečný talent dřímal celé ty roky, ale teprve po skončení mandátu ho mohli plně projevit. Lze to vidět hlavně v Americe, tam se přímo očekává, že bývalý prezident, a nejednou také jeho manželka, napíší memoáry. Typické podání je takovéto: z obálky shlíží tvář, jméno autora září zlatým písmem zvýrazněným ražbou. Knihu však často napsal někdo jiný než autor.
Natočil první český viet film. Letní škola, 2001 je o životě vietnamské komunity na přelomu tisíciletí očima první generace, která v Čechách vyrostla. „Jsou momenty, kdy jsem Vietnamec a momenty, kdy se chovám jako Čech. Tato fluidní identita je v audiovizi mojí konkurenční výhodou,“ říká ve Vizitce. Čím je pro něj online svět? A může vzniknout viet film natočený Čechem? Přímo na LFŠ v Uherském Hradišti se ptala Karolína Koubová.
Taková už je povaha času a lidského života, že jeden den vás označují za nadějnou začínající či slibného mladého – profesi si doplňte sami –, a než se nadějete, stane se z vás pamětník nebo pamětnice. Do podobného zjištění jsem se přednedávnem probudila i já, a usoudila jsem proto, že nastal čas začít okolí otravovat historkami starých zbrojnošů.
Saša Michailidis se ptá publicistky a programové ředitelky Letní filmové školy Ivy Hejlíčkové a filmové publicistky časopisu Respekt Jindřišky Bláhové. V Uherském Hradišti se koná Letní filmová škola, která připomíná i osobnosti světové kinematografie. Letos by to mohl být třeba herec, režisér a filantrop Paul Newman. 26. ledna jsme si připomněli 100 let od jeho narození. Ve kterých rolích exceloval a proč?
Poslední dobou mě zas navštěvují sny. Většinou jen útržky, jak to u snového rukopisu bývá. Jsou barevné, intenzivní, naléhavé. Obracejí moji pozornost k snové moudrosti. Někdy bují coby florální výzdoba neexistující katedrály ve Florencii, jejíž vysochaná květena nepřipomíná žádný z existujících slohů.
Vědec a spisovatel Dušan Uhlíř vypráví o tom, jak se stal historikem, jaká byla jeho nejšťastnější léta a jak se z něho stal úspěšný spisovatel a pedagog. Zamýšlí se nad historickou úlohou a posláním Svobodných zednářů a hledá paralely mezi minulou a současnou společností.
Prošel od šumavských pramenů až po soutok Vltavy s Labem a uvědomil si její obrovský kulturní, historický i technický význam. Ambicí projektu Vltava slavná a splavná, který inicioval, se snaží Národní památkový ústav upozornit, že má řeka na to, aby se stala Evropskou kulturní stezkou. „Na co jezdit do Santiaga de Compostela, když můžeme jít kolem Vltavy,“ zmiňuje ve Vizitce. Jaká umělecká díla inspirovala? A co by byly Čechy bez Vltavy? Ptá se Karolína Koubová.
Jak se z undergroundové akce stala očekávaná letní událost, o které před dvaceti lety věděla celá Evropa? Třídílná dokumentární série Šimona Šafránka s hudbou od Pjoniho a sound designem od Ink Midgeta.
Jak se z undergroundové akce stala očekávaná letní událost, o které před dvaceti lety věděla celá Evropa? Třídílná dokumentární série Šimona Šafránka s hudbou od Pjoniho a sound designem od Ink Midgeta.
Jak se z undergroundové akce stala očekávaná letní událost, o které před dvaceti lety věděla celá Evropa? Třídílná dokumentární série Šimona Šafránka s hudbou od Pjoniho a sound designem od Ink Midgeta.
Slouží P. Václav Snětina.
Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.
S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.
Hudba je pro ně jazykem, kterým spolu mluví celý život. Hosty předkoncertního setkání v Talichově salónku byli bratři Lucas a Arthur Jussen. S Lukášem Hurníkem jsme zároveň oslavili 20 let stanice Český rozhlas D-dur. Připravila Jana Trojanová.
Helena je krásná mladá dívka na prahu dospělosti. Její rodiče zemřeli dřív, než je nacisti poslali do koncetráku. Bratrovi se podařilo včas utéct do Palestiny. Takže Helena nastupuje do Terezína sama se svou babičkou. I za ostnatými dráty tábora ale pulzuje život.
Vystavovala s Yoko Ono a její díla si koupil vnuk Pabla Picassa, známý sběratel. Ženy a práce s pamětí jsou dlouhodobě jejími tématy. „Přála bych si být z kamene“ – tak pojmenovala svou novou výstavu v olomoucké Telegraph Gallery. „Možná bych byla silnější, kdybych byla z kamene. Možná bych i tvořila lépe,“ zamýšlí se ve Vizitce, kde Karolíně Koubové přiznává, že by snad i dění na Slovensku či ve světě prožívala lehčeji.
Osm měsíců zimy, čtyři měsíce léta a přece šťastni. To je napsáno křídou na stařičkých vratech jednoho z domů, jež připomínají koráby se soustavou ráhen, bidel, kůlů, žebříků a sítí, jen vytáhnout plachty a vyplout.
Saša Michailidis se ptá předsedy Asociace českých herních vývojářů Pavla Baráka a projektového ředitele nezávislé společnosti Charles Games Lukáše Kolka. Novela zákona o audiovizi, která platí od ledna, umožní podporu videoherního průmyslu. Jedná se o první ucelenou podporu tohoto oboru v Česku. Na jaké tvůrce her bude cílit? Na mezinárodně konkurenceschopné? Nebo jen na vzdělávací? Repríza z 28. 1. 2025.
Na rok 1986 nezapomene. Právě tehdy jeho otce Čestmíra Huňáta zatkli za činnost v Jazzové sekci Svazu hudebníků ČSSR. „Petici na podporu Jazzové sekce tehdy podepsal dokonce Sting nebo McCartney,“ připomíná ve Vizitce mezinárodní podporu organizace. S Karolínou Koubovou mluví ale i o psaní textů pro Tata Bojs, o hraní si se slovy, zachytávání a rozvíjení nápadů nebo o tom, jestli sám ve své tvorbě pocítil nějaké zákazy. A co se to vlastně s Mardošou děje na podiu?
Roku 1615 se Galileo Galilei pokusil diplomaticky rozšířit prostor pro vědecké bádání. Církev podle něj nemá do fyzikálního zkoumání vesmíru zasahovat. Proč? Vědec Galilei: protože věda zkoumá podružné věci!
Ochota zpřístupnit kostel veřejnosti se obvykle pojí se stejně dobře míněnou snahou co nejvíc rozsvítit interiér, tak aby si návštěvníci mohli nastudovat všechny detaily architektury či výzdoby. Jenže zároveň tak přichází o to nejdůležitější – o prožitek z místa.
Párkrát do roka přijíždí do rodné Ostravy, jinak žije v kanadském Edmontonu. Má zkušenost umělkyně i pedagožky ze tří kontinentů a nově vydala album Vertikální krajiny, pro které si vybrala jedenáct současných kanadských skladatelek. Jak se v jejím životě řetězily náhody, které ji nakonec zavedli do Kanady? A proč si v Carnegie Hall připadala jako v ostravském loutkovém divadle? Ptá se Renáta Spisarová.
Můj otec byl válečným utečencem, který se mohl podívat zpět do Řecka – své vlasti – až poté, co větší část života prožil na severu Moravy. Jmenoval se Paschalis. Správně v tom jméně slyšíte slovní základ pascha – pesach – pašije.
Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.
S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.
Ruchovci a lumírovci jsou dvě literární party a každý maturant to musí vědět. Dredatý teenager Mirek má svaťák a snaží se tohle všechno dostat do hlavy. Vtom zaslechne divné zvuky vycházející odněkud z bytu…
Před dvaceti lety policejní těžkooděnci zasáhli proti víkendovým tanečníkům a milovníkům techna. Jaká byla historie freeparties a raveu v Česku? Odkud se dostaly stíhačky MiG až na festival v Hostomicích? Jak se z undergroundové akce stala očekávaná letní událost, o které věděla celá Evropa? A co se stalo s touhou po svobodném mejdanu poté, co organizátoři CzechTek rozpustili? Dokumentární série Šimona Šafránka s hudbou od Pjoniho a sound designem od Ink Midgeta.
Architektura je obrazem doby. Veřejný prostor je obrazem lidí. Kdo nás vidí, když jsme v něm? Možná kamerový systém, možná jen další lidi. Máme o to veřejné zájem, nebo ne? Veřejný prostor je obývákem města. Hnětený z těsta různorodých tužeb. Někdo v něm chce krmit holuby, někdo být producentem služeb, jiní jím jen potřebují projít.
Polarizace táhne k volbám. Čím větší napětí mezi kandidáty, tím větší show a tím víc lidí dorazí k urnám, aby zabránili nejstrašnějšímu z lidí stát se jejich prezidentem. Přesto politologové polarizaci vytrvale haní, prý ohrožuje demokracii.