Vltava

Proč je podle vedení fakulty reorganizace oborů nutná? Proč zástupci dotčených pracovišť změny naopak odmítají? Co by reforma znamenala pro studium a budoucnost humanitních oborů? Saša Michailidis se ptá Evy Voldřichové Beránkové a Martiny Pšeničky.

„Nikdy jsme neskrývali, že otevřené, tajné i potenciální nepřátele našeho státu chceme zničit... Musíme zločince zneškodnit ještě dřív, než se zločincem stane... Jako výsledek chceme obžalobu, která obstojí. Jak ji docílíte, je nám lhostejné... Strana nám často ukládá povinnosti, které představují pro naše svědomí břemeno. S tím se musíme vyrovnat. To se daří jen tehdy, když víme, že strana a její vůdce je naším nejvyšším zákonem.“

Saša Michailidis se ptá kulturního publicisty spjatého s časopisem Reflex Marka Gregora a šéfredaktorky kulturního magazínu Artikl Báry Alex Kašparové. Vídeňské Albertině je 250 let. Najdete v ní díla od starých mistrů přes modernu až k současnému umění. Její speciální výstavy mívají rekordní návštěvnost. Jak se proměnila Albertina? Jak dnes staví svou dramaturgii? A jak se jí daří být muzeem, výstavní institucí i silnou kulturní značkou?

Do kin vstoupil jeho první hraný film Osamělý vlk o špičkovém letci RAF Josefu Františkovi. Naší nedávné historie se týkal i jeho dokumentární debut Kuratorium a série My, občané Protektorátu a My, budovatelé republiky. Vztah k historii u něj zažehla jeho prababička, která mu vyprávěla o tom, jak se žilo během Druhé světové války a Protektorátu.

Když zavřu oči, vidím barevné modlitební praporky připevněné na provazech. Žlutá, zelená, červená, bílá a modrá. Bývají rozvěšené v horských sedlech, nad řekami nebo kolem buddhistických stúp. Jsou to modlitby přející užitek a štěstí všem bytostem, které má vítr roznášet do daleka.

Jaké Havlovy myšlenky obstojí v dnešním světě? Moderátorka Karolína Koubová se ptá filozofky Alice Koubové, Tomáše Koblížka a jejich hostů. Poslouchejte sérii Promyslet Havla od 7. září 2026 na Vltavě.

Na jaké Havlovy úvahy dnes stojí za to navázat a co z nich můžeme čerpat? Poslechněte si rozhovor Karolíny Koubové s filosofkou Alicí Koubovou a filozofem Tomášem Koblížkem, v první epizodě série Promyslet Havla.

O co se může opřít jednotlivec v opozici vůči systému? Kdy podle Havla systém ztrácí svou moc? Jak tyto myšlenky obstojí v dnešní realitě? To rozebírají Alice Koubová a Pavel Barša v rozhovoru s Karolínou Koubovou.

Je dnes Havlova představa života v pravdě přežitá? Jak obstojí jeho pojetí autenticity z úhlu politické filozofie, současné etiky a jazyka? To rozebírají Tomáš Koblížek a Matěj Cíbik v rozhovoru s moderátorkou Karolínou Koubovou.

Hrdinství jako jednorázový čin, nebo dlouhodobá péče. Jak se Havel díval na hrdinství a jaký měl vztah k feminismu rozebírají Tomáš Koblížek a Anna Šabatová v rozhovoru s Karolínou Koubovou.

V čem viděl Havel smysl umění? Jak se uvažování dramatika promítalo do politického jednání a postojů? Čím dnes inspiruje Havlovo umělecké myšlení rozebírá Karolína Koubová s filozofkou Alicí Koubovou a filozofem Martinem Nitschem.

Absolutní horizont Václava Havla: Co formovalo Havlovu spiritualitu a proč odmítal vyslovit slovo Bůh? Čím dnes může inspirovat Havlovo pojetí duchovna rozebírá Karolína Koubová v rozhovoru s Alicí Koubovou a Martinem C. Putnou.

Káže kazatel Alois Boháček.

Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.

Franta Sauer patřil ke skupině pražských bohémů. Pro jeho vysokou postavu a klátivou chůzi se mu říkalo Habán ze Žižkova. Vyučil se zámečníkem, ale živil se, jak se dalo. Byl pouličním prodavačem párků, pašerákem, pojišťovákem, hercem, funebrákem nebo spisovatelem. Podle svědků ho humor nikdy neopouštěl. Jako jeden z nejbližších přátel Jaroslava Haška ani jiný být nemohl.

Saša Michailidis se ptá hostů na Nolanovu analogovou Odysseu. O projekce ve formátu 70 mm v IMAXu je stále obrovský zájem. Projednávání nové Státní kulturní politiky vláda odložila, mají ale svou vlastní kulturní politiku česká města a kraje? Učitelé jako evangelisté umělé inteligence ve výuce.

Náš přední dokumentární fotograf a významný kulturní organizátor slaví osmdesáté narozeniny. Proslavily ho snímky české vesnice ze 70. a 80. let, které jsou zásadním svědectvím o době normalizace. Fotil taky vězně, lidi v továrnách, bez domova nebo lidi bojující se závislostí. „Snažím se člověka pochopit, promluvit s ním a hlavně poznat, co žije, cítí, co ho trápí a taky z čeho má radost, jsou to dlouhé rozhovory,“ popisuje ve Vizitce.

Jestli je něco, co za poslední dobu překonalo mé očekávání, co mě rozradostnilo a vzbudilo ve mně naději, že svět má i své lepší stránky, pak je to Dženanin útulek v Sarajevu.

Saša Michailidis se ptá učitelky češtiny na ZŠ Vranovice Ludmily Kovaříkové a učitele na Smíchovské střední v Praze a předsedy České IT Akademie Michaela Kalisty. Většina žáků, studentů i učitelů už využívá při přípravě do školy umělou inteligenci. Jasná pravidla pro používání AI má ale zatím minimum škol. Naučí se tedy studující používat AI tak, aby za ně nepřemýšlela?

Pro vltavskou Četbu s hvězdičkou načetla Deník Laury Palmerové od Jennifer Lynchové, který posluchače vede pod povrch příběhu jedné z nejzáhadnějších postav kultovního seriálu Twin Peaks. „Laura Palmerová se mi promítla do podvědomí, její touha vypsat se mi přišla osvobozující,“ říká členka souboru Divadla Na Zábradlí. Tam také uvádí své autorské monodrama Jolene, v němž se zabývá ženskou žárlivostí.

Historické hlavní náměstí v saském městě Pirna vytváří idylický obraz. Dalo by se říci ikonický. V 18. století ho s názvem „Tržiště v Pirně“ namaloval italský malíř Canaletto. Na náměstí dokonce stojí prázdný rám, skrz který se můžeme podívat na totožný záběr, zároveň město každý rok pořádá historické oživení obrazu, známé jako „Canalettobild live“, kdy ho místní obyvatelé v dobových kostýmech živě inscenují.

Saša Michailidis se ptá promítače Tomáše Vyšinského a filmového publicisty Martina Pleštila. Odyssea je v kinech už skoro dva měsíce, přesto zájem o 70 mm projekce v pražském IMAXu nepolevuje. V době streamingu se tak vrací pozornost k technologii, která má za sebou více než půl století. V čem je tak výjimečná? Může pomoci kinům konkurovat streamingu? A obejde se IMAX bez Christophera Nolana?

Je čerstvou držitelkou ocenění Cena MenART pro výjimečné pedagogy ZUŠ 2026 v kategorii performing arts. Divadelní pedagogice se věnuje od svých mladých let a dnes je považovaná za ikonu českého dětského divadla. Dramaťák podle ní dává dětem sebevědomí a schopnost vyjádřit názor, což se hodí v každé profesi. „Kdo dá děti do ZUŠky, má jistotu, že z něj vyroste krásný člověk, který bude přemýšlet, bude kreativní, bude umět komunikovat i přijmout kritiku,“ doplňuje ve Vizitce.

V roce 1926 publikoval americký deník Ludington Daily News článek s titulkem: „Detroitští bandité využívají psychologii při vykrádání bank. Přepadají pokladní na ulici a otázkami je přivádějí k šílenství.“

Saša Michailidis se ptá odborníků na kulturní politiku Terezy Raabové a Petra Peřinky. Vláda odložila projednávání nové Státní kulturní politiky. Jde o návrh velmi rychle vytvořeného dokumentu ministra Oty Klempíře (za Motoristé sobě), který kritizují profesní organizace i některá ministerstva. Nakolik stát ovlivňuje kulturní politiky regionů a měst? Mají obce vlastní dlouhodobé strategie, nebo spravují to, co už existuje? A co s tím mohou udělat podzimní komunální volby?

S manželem Jurajem založili úspěšné nakladatelství Baobab a každoročně pořádají Festival malých nakladatelů Tabook v Táboře. Jeho letošním podtitulem je skromnost. „Kvalitní kniha nějakým způsobem skromná je. Aby byla dobrá, musí se z ní ořezat vše, co k ní nepatří, vysekává se jako diamant,“ popisuje ve Vizitce. Je také sama autorkou a překladatelkou z francouzštiny. „Francouzi vydávají spoustu knih pro děti, v tomto je to velmoc.“

Spisovatelka Alena Wagnerová vypráví o tom, jak ji v dětství zasáhl odsun sudetských Němců, proč se rozhodla pro studium biologie i o životě ve dvou zemích.

Pražskou konzervatoř studovala souběžně s Gymnáziem Jana Keplera. Pak ve studiu hry na violoncello pokračovala na prestižní Royal Academy of Music v Londýně. S kapelou HYJÉ hrají vlastní post folkové písně a aranže lidových písní z celé Evropy. „Když publikum tancuje, je to pro nás úplně jiný feedback,” popisuje ve Vizitce. „Respektujeme hranice všude jinde než v muzice. Procházíme, kudy se nám chce, bereme si, co se nám líbí.”

S Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

V 36. dílu podcastu SOČRu a ČRo Vltava poodhalíme zákulisí stoletého výročí Symfonického orchestru Českého rozhlasu prostřednictvím vzácného pohledu dlouholetého notového archiváře Zdeňka Jeřábka.

Romantický příběh plný žhavé vášně a nenaplněné lásky připomíná pohádku. Hlavní hrdinka vyrůstající uprostřed krásných zahrad nese i pohádkové jméno Hvězda. Jako hráčka na harfu připoutá pozornost bohatého šlechtice, který ji brzy opustí v touze po poznání cizích zemí. Ale zapomenout na ni nedokáže.

Vystudoval hudební vědu – hudbu ale rozhodně nepojímá jen akademicky. Naopak noří se do její praxe napříč žánry. Od vážné muziky k té filmové nebo až k duchovním kantátám. Zakladatel a dvorní skladatel brněnského Ensemblu Opera Diversa ještě před třicítkou zhudebnil středověký křesťanský hymnus Stabat Mater. Působí i sólově jako „elektrifikovaný písničkář“ s uměleckým jménem Kygiss. A jeho hudbu můžete slyšet v novém snímku Bohdana Karáska Mistryně.

Slouží farář Vladimír Hraba.

Církev volá po právech žen v případě jiných institucí, a přitom není schopna vidět diskriminaci, již sama udržuje při životě prohlášením, že „nemá pravomoc zahrnout ženy do ordinované služby“, poukazuje italský římský teolog Andrea Grillo ve své knize Zda je ženské pohlaví překážkou přijetí svěcení. Proč římskokatolická církev odmítá jáhenské a kněžské svěcení žen? Jakými argumenty se zaštiťuje?

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Mistrovská povídka předního českého expresionisty, kde hlavního hrdinu Jeníka sužuje úzkost. Ve vyhrocených okamžicích nabývá jeho strach zvířecí podoby.

Stojí za monografií Qubus: The Beautiful Beast / Boj s krásou, která doprovází 25. rok působení legendárního českého designérského studia. Vedla České centrum ve Stockholmu, působila v Národní galerii i v Národním divadle. Zkušenosti z kreativní i manažerské praxe promítla do regionální humpolecké 8smičky i do transformace studia a značky Qubus. Aktuálně pro architektonické studio Chybik + Kristof připravuje výstavu v galerijním prostoru v Berlíně.

Autor obsáhlé biografie „Jan Procházka. Tvůrce v kulturním a politickém životě Československa 50. a 60. let“ si na pozadí Procházkovy hvězdné umělecké i politické kariéry všímá i jiného příběhu. Příběhu československého poststalinismu. Literát, scenárista, vedoucí tvůrčí skupiny na Barrandově, kandidát ÚV KSČ a jeden z nejhlasitějších reformátorů Pražského jara, prý rozhodně nebyl „osobnostně fádní typ“.

Ve své tvorbě se dlouhodobě vrací k otázce, jak silné příběhy českých dějin převyprávět současným jazykem. Jako autor námětu a jeden ze tří režisérů převedl pod šapitó na pražském Výstavišti Mou vlast Bedřicha Smetany. Ve spolupráci s Divadlem bratří Formanů, Českou filharmonií, DEKKADANCERS a Jatek 78 tak vznikl unikátní hudebně divadelní projekt. „Nudu v kulturních institucích zná každej, a to je důvod, proč jsme se do nich už nevraceli,“ přiznává ve Vizitce.

Saša Michailidis se ptá Ivany Böhmové z Národního pedagogického institutu a Martina Richtera ze spolku Aignos, který vzdělává školy v AI. Umělá inteligence údajně negativně ovlivňuje naše kritické myšlení a celkově oslabuje kognitivní dovednosti. A nejvíc se to projevuje u mladé generace. Alespoň na to poukazují studie. Jak pracovat s AI v českém vzdělávacím systému, aby se takové prognózy nenaplnily? Repríza z 28. 1. 2026.

Saša Michailidis se ptá Růženy Zlatohlávkové z Městské knihovny Praha a Ondřeje Beniše z nakladatelství Euromedia Group. Pražská Městská knihovna nabízí k poslechu audioknihy, které pomohla vytvořit umělá inteligence. Už loni v létě vydalo první audioknihu v nové Edici AI vydavatelství Témbr spadající pod Euromedia Group. Proč audioknihy a AI? Nakolik kvalitní takové produkty jsou? Jak na ně reagují posluchači? Repríza z 5. 3. 2026.

v. z kostela Krista dobrého Pastýře v Plzni. Slouží farář Dominik Friedrich Žbánek.