Vltava

Taková už je povaha času a lidského života, že jeden den vás označují za nadějnou začínající či slibného mladého – profesi si doplňte sami –, a než se nadějete, stane se z vás pamětník nebo pamětnice. Do podobného zjištění jsem se přednedávnem probudila i já, a usoudila jsem proto, že nastal čas začít okolí otravovat historkami starých zbrojnošů.

Saša Michailidis se ptá publicistky a programové ředitelky Letní filmové školy Ivy Hejlíčkové a filmové publicistky časopisu Respekt Jindřišky Bláhové. V Uherském Hradišti se koná Letní filmová škola, která připomíná i osobnosti světové kinematografie. Letos by to mohl být třeba herec, režisér a filantrop Paul Newman. 26. ledna jsme si připomněli 100 let od jeho narození. Ve kterých rolích exceloval a proč?

Poslední dobou mě zas navštěvují sny. Většinou jen útržky, jak to u snového rukopisu bývá. Jsou barevné, intenzivní, naléhavé. Obracejí moji pozornost k snové moudrosti. Někdy bují coby florální výzdoba neexistující katedrály ve Florencii, jejíž vysochaná květena nepřipomíná žádný z existujících slohů.

Vědec a spisovatel Dušan Uhlíř vypráví o tom, jak se stal historikem, jaká byla jeho nejšťastnější léta a jak se z něho stal úspěšný spisovatel a pedagog. Zamýšlí se nad historickou úlohou a posláním Svobodných zednářů a hledá paralely mezi minulou a současnou společností.

Prošel od šumavských pramenů až po soutok Vltavy s Labem a uvědomil si její obrovský kulturní, historický i technický význam. Ambicí projektu Vltava slavná a splavná, který inicioval, se snaží Národní památkový ústav upozornit, že má řeka na to, aby se stala Evropskou kulturní stezkou. „Na co jezdit do Santiaga de Compostela, když můžeme jít kolem Vltavy,“ zmiňuje ve Vizitce. Jaká umělecká díla inspirovala? A co by byly Čechy bez Vltavy? Ptá se Karolína Koubová.

Jak se z undergroundové akce stala očekávaná letní událost, o které před dvaceti lety věděla celá Evropa? Třídílná dokumentární série Šimona Šafránka s hudbou od Pjoniho a sound designem od Ink Midgeta.

Jak se z undergroundové akce stala očekávaná letní událost, o které před dvaceti lety věděla celá Evropa? Třídílná dokumentární série Šimona Šafránka s hudbou od Pjoniho a sound designem od Ink Midgeta.

Jak se z undergroundové akce stala očekávaná letní událost, o které před dvaceti lety věděla celá Evropa? Třídílná dokumentární série Šimona Šafránka s hudbou od Pjoniho a sound designem od Ink Midgeta.

Slouží P. Václav Snětina.

Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Helena je krásná mladá dívka na prahu dospělosti. Její rodiče zemřeli dřív, než je nacisti poslali do koncetráku. Bratrovi se podařilo včas utéct do Palestiny. Takže Helena nastupuje do Terezína sama se svou babičkou. I za ostnatými dráty tábora ale pulzuje život.

Vystavovala s Yoko Ono a její díla si koupil vnuk Pabla Picassa, známý sběratel. Ženy a práce s pamětí jsou dlouhodobě jejími tématy. „Přála bych si být z kamene“ – tak pojmenovala svou novou výstavu v olomoucké Telegraph Gallery. „Možná bych byla silnější, kdybych byla z kamene. Možná bych i tvořila lépe,“ zamýšlí se ve Vizitce, kde Karolíně Koubové přiznává, že by snad i dění na Slovensku či ve světě prožívala lehčeji.

Osm měsíců zimy, čtyři měsíce léta a přece šťastni. To je napsáno křídou na stařičkých vratech jednoho z domů, jež připomínají koráby se soustavou ráhen, bidel, kůlů, žebříků a sítí, jen vytáhnout plachty a vyplout.

Saša Michailidis se ptá předsedy Asociace českých herních vývojářů Pavla Baráka a projektového ředitele nezávislé společnosti Charles Games Lukáše Kolka. Novela zákona o audiovizi, která platí od ledna, umožní podporu videoherního průmyslu. Jedná se o první ucelenou podporu tohoto oboru v Česku. Na jaké tvůrce her bude cílit? Na mezinárodně konkurenceschopné? Nebo jen na vzdělávací? Repríza z 28. 1. 2025.

Na rok 1986 nezapomene. Právě tehdy jeho otce Čestmíra Huňáta zatkli za činnost v Jazzové sekci Svazu hudebníků ČSSR. „Petici na podporu Jazzové sekce tehdy podepsal dokonce Sting nebo McCartney,“ připomíná ve Vizitce mezinárodní podporu organizace. S Karolínou Koubovou mluví ale i o psaní textů pro Tata Bojs, o hraní si se slovy, zachytávání a rozvíjení nápadů nebo o tom, jestli sám ve své tvorbě pocítil nějaké zákazy. A co se to vlastně s Mardošou děje na podiu?

Roku 1615 se Galileo Galilei pokusil diplomaticky rozšířit prostor pro vědecké bádání. Církev podle něj nemá do fyzikálního zkoumání vesmíru zasahovat. Proč? Vědec Galilei: protože věda zkoumá podružné věci!

Ochota zpřístupnit kostel veřejnosti se obvykle pojí se stejně dobře míněnou snahou co nejvíc rozsvítit interiér, tak aby si návštěvníci mohli nastudovat všechny detaily architektury či výzdoby. Jenže zároveň tak přichází o to nejdůležitější – o prožitek z místa.

Párkrát do roka přijíždí do rodné Ostravy, jinak žije v kanadském Edmontonu. Má zkušenost umělkyně i pedagožky ze tří kontinentů a nově vydala album Vertikální krajiny, pro které si vybrala jedenáct současných kanadských skladatelek. Jak se v jejím životě řetězily náhody, které ji nakonec zavedli do Kanady? A proč si v Carnegie Hall připadala jako v ostravském loutkovém divadle? Ptá se Renáta Spisarová.

Můj otec byl válečným utečencem, který se mohl podívat zpět do Řecka – své vlasti – až poté, co větší část života prožil na severu Moravy. Jmenoval se Paschalis. Správně v tom jméně slyšíte slovní základ pascha – pesach – pašije.

Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Ruchovci a lumírovci jsou dvě literární party a každý maturant to musí vědět. Dredatý teenager Mirek má svaťák a snaží se tohle všechno dostat do hlavy. Vtom zaslechne divné zvuky vycházející odněkud z bytu…

Před dvaceti lety policejní těžkooděnci zasáhli proti víkendovým tanečníkům a milovníkům techna. Jaká byla historie freeparties a raveu v Česku? Odkud se dostaly stíhačky MiG až na festival v Hostomicích? Jak se z undergroundové akce stala očekávaná letní událost, o které věděla celá Evropa? A co se stalo s touhou po svobodném mejdanu poté, co organizátoři CzechTek rozpustili? Dokumentární série Šimona Šafránka s hudbou od Pjoniho a sound designem od Ink Midgeta.

Architektura je obrazem doby. Veřejný prostor je obrazem lidí. Kdo nás vidí, když jsme v něm? Možná kamerový systém, možná jen další lidi. Máme o to veřejné zájem, nebo ne? Veřejný prostor je obývákem města. Hnětený z těsta různorodých tužeb. Někdo v něm chce krmit holuby, někdo být producentem služeb, jiní jím jen potřebují projít.

Polarizace táhne k volbám. Čím větší napětí mezi kandidáty, tím větší show a tím víc lidí dorazí k urnám, aby zabránili nejstrašnějšímu z lidí stát se jejich prezidentem. Přesto politologové polarizaci vytrvale haní, prý ohrožuje demokracii.

Saša Michailidis se ptá ředitelky pražské Trafo Gallery Blanky Čermákové a ředitelky kulturního centra 8smička v Humpolci Martiny Hončíkové. Centrum současného moderního umění DOX, Kunsthalle, Museum Kampa, EPO1 v Trutnově… To jsou v současnosti snad nejznámější velké tuzemské soukromé galerie. Vedle nich ale funguje řada menších, které se snaží upoutat pozornost a propagovat převážně současné umění. Repríza z 20. 2. 2025.

Žijeme v éře internetu, v éře krize demokracie, v éře nové jaderné hrozby. A také v éře bodíků. Věrnostní kartičku – a ano, ty zdrobněliny k tomu patří – vám dnes dovední prodavači podstrčí snad v každém obchodě.

Již před několika lety jsem pro tuto stanici psal o třetím čtení pamětí Vítězslava Nezvala Z mého života. V knize najdeme mimo jiné tento citát: „Když nadešla chvíle, kdy bylo příliš jisté, že Sokrates nazítří vypije bolehlav, ptali se ho druhové, co chce, čím by mu mohli zpříjemnit poslední chvíle života. Sokrates si přál, aby mu přivedli známého učitele zpěvu...

Písničkář a někdejší disident mluví o svobodě, o překořenění v době, kdy byl v emigraci, i o tom, kde se mu nejlíp tvoří.

Nastává čas letních kin. Vlastně chci říct jedinou věc, podělit se o jediný obraz. Ale jak to tak bývá, člověku to trvá, než se dostane k tomu, co skutečně chce. Obvykle se přibližuje zdálky.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Ruská akademička se spolu se svou milenkou rozhodne protestovat uprostřed Moskvy pomocí pas de deux z Labutího jezera.

Vždycky mě fascinovaly utopistické architektonické projekty a návrhy, i když velké ideje s cílem vytvořit lepší svět skoro nikdy nedopadly dobře. Snahy vyřešit velké problémy lidstva jedním jednoduchým řešením jako by byly skokem do propasti. Už když se podívám na to, proč a jak vznikla idea obchodních center, je tato zákonitost zřetelná. Na začátku této myšlenky byl vídeňský architekt Victor Gruen, který emigroval do Ameriky.

Saša Michailidis se ptá členky pracovní skupiny pro přípravu koncepce národního zvukového centra Ivy Horové, Michala Hory z Národní knihovny a také ředitele společnosti ArcoDiva a bývalého ředitele Supraphonu Jiřího Štilce. Supraphon koupilo nadnárodní vydavatelství Sony Music Entertainment. Co teď s rozsáhlým katalogem českého hudebního vydavatelství, který obsahuje nahrávky od popu až po klasickou hudbu? Proč ještě nemáme národní zvukový archiv? Repríza z 30. 1. 2025.

Většina mých příbuzných z tátovy strany žije v Řecku. V Řecku nebo jinde ve světě. Když táta utekl z občanské války a přijel s ostatními dětmi v roce 1948 do socialistického Československa, bylo mu patnáct, vážil 38 kilogramů a společně s ostatními sourozenci a tisíci dalšími oběťmi bydlel pár let po dětských domovech.

Jak nastoupí červenec, vždycky mě to napadne. U žádného jiného měsíce přitom nic podobného neprožívám, což je paradox. Věc se týká našich názvů jednotlivých měsíců, které – jak známo – nejsou odvozeny od názvů latinských.

Vyrazit ráno sama do ulic města, o němž nic nevím. Vyjít z hotelu, rozhodnout se pro jeden směr a tím se vydat. To se mi nedávno podařilo v dánském Aarhusu; nový den mohl přinést cokoli.

Herec, divadelník, zpěvák a grafik Jiří Suchý, osobnost mnoha talentů a profesí, s laskavým humorem vypráví o své životní cestě, o tom, jak si (ne)představuje Boha, proč necítí zášť k lidem, kteří mu ublížili, i o tom, proč stojí za to jít za svým snem.

Jeho listy jsou trochu zaprášené. A moje okno je na úrovni jeho koruny. Ty listy každé ráno pozdravím, pohladím a poděkuju jim. Venku je totiž čtyřicet tři stupňů a tenhle jasan moje okno stíní. V Madridu začíná léto a vedro ještě není na španělské poměry nesnesitelné. Ten mohutný jasan roste v boční ulici a stíní madridský Goethe institut, kde jsem na čtrnáct dní ubytovaná.

Slouží patriarcha Tomáš Butta spolu s farářkou Terezo Šmejdovou Koselovou a brněnským biskupem Jurajem Dovalou. Káže pražský biskup David Tonzar.

Slouží P. Zdeněk Mareš.