Podcasts about jsme

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Na síti X mě označují za perverzní dominu českého veřejného prostoru nebo depilátorku delfínů. Píšou to chlapi, podle kterých jsem moc dominantní a moje profese je zbytečná. Bojí se mě určitý typ mužů, takoví slabší, je mi jich líto. Síť X je Sama doma pro muže, ať si to tam ventilují,“ směje se ve Studiu N designérka Veronika Rút, která v Česku bojuje s vizuálním smogem a radí městům, jak vytvořit přívětivý veřejný prostor. Jedním z témat, které vnáší do společenské debaty, je otázka výdejních boxů, které zaplavily české ulice. Vytvořila proto nezávislou odbornou iniciativu, která připravila pravidla, jak s plechovými skříněmi nakládat. „Některé firmy se urazily a najaly si falešného novináře, aby mě zdiskreditoval,“ popisuje v rozhovoru. „Jsme východní Evropa, tohle je totiž nižší kultura podnikání, kterou na Západě nevidíme. Tam firmy vědí, že už tam to město stojí osm set let a dalších osm set let tam stát bude, a tak je lepší se domluvit. U nás se to s vidinou krátkozrakého aktuálního zisku snaží firmy zpomalit, aby se například nevydávaly tržní řády,“ říká designérka. Kvalita veřejného prostoru podle ní přitom přímo souvisí s tím, koho lidé volí. „Nejvíc voličů SPD bydlí u nadúrovňových křižovatek, protože je tam špatná dostupnost obchodů. Když jste ve vykořeněném místě, které nikomu nepatří a máte strašně daleko základní věci, tak snadněji propadnete extremismu. Není tam prostor k setkávání, a tak si nevybudujete v okolí vztahy. Pokud chceme být odolnou demokracií a mít silnou společnost s kvalitními vztahy, musíme mít prostor, kde se budeme potkávat s jinými názory,“ tvrdí. Podchody, nadchody a nadúrovňové křižovatky považuje za klíčové chyby 20. století. „Dneska už víme, že lidi mají chodit po povrchu, protože to nejsou krysy. Frustrace a demotivace pramení ze zanedbaných prvků ve veřejném prostoru. Člověk má potom pocit, že nic nemá smysl – když jdete kolem oprýskaných zábradlí a musíte je neustále obcházet dokola, má to katastrofální dopady, vede to totiž v nízkou sebeúctu a nároky. Když potom přistane u kašny výdejní box, je vám to jedno,“ doplňuje Veronika Rút. Která města jsou v naší zemi nejošklivější? A která naopak pracují s veřejným prostorem nejlépe? Kde se vzal v Česku pocit, že auta mají mít přednost před vším ostatním? Proč se politici bojí měnit města k lepšímu? A jak může každý z nás bojovat s vizuálním smogem? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

„Vytyčila si to jako cíl, že chce dokázat a ukázat, že každý muslim nemá v kapse bombu, že prožívá úplně stejné věci jako kdokoli jiný a že se snaží, že bojuje. Snaží se, ačkoli všechno, co tady potkala, je pro ni nové,“ říká o protagonistce časosběrného dokumentu Amiřiny děti filmařka Markéta Ekrt Válková. Na jaké překážky při natáčení s početnou syrskou rodinou narážela? A jak se během let proměnil vztah Amiřiny rodiny k Česku? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na začátku byla tajná dohoda mezi Sovětským svazem a Československem. Psal se rok 1945. I když druhá světová válka teprve nedávno skončila, blížila se další. Studená. Sověti si dobře uvědomovali, že Američané mají atomové zbraně, které jim dávají drtivou převahu. SSSR nutně potřeboval uran a Československo k němu nabídlo snadný přístup – založený na otrocké práci desetitisíců politických vězňů.

Podkrkonošská obec Bystrá nad Jizerou se může chlubit nádhernými rozhledy na hřebeny Krkonoš, i výhledem na Kozákov či Ještěd. Zajímavé jsou i typické podkrkonošské roubené chalupy, a především unikátní roubený dřevěný krytý most přes řeku Jizeru, který v Čechách nemá obdoby.

Ve Vratislavicích nad Nisou se ve středu 25. února v kulturním centru Desítky konala odborná konference TechCare 2026. Ta se zaměřila na technologický pokrok, digitalizaci a inovace ve zdravotnictví. Mezi lékaři a odborníky na technologie, digitalizaci a AI byl i regionální stopař Jaroslav Hoření.

V botanické zahradě v Liberci vykvetla Doryanthes palmeri. Už od podzimu upoutávala pozornost více než tři metry dlouhým květním stvolem. U impozantní podívané byl i redaktor Jaroslav Hoření.

Pavel strávil skoro šest let v ochranné a ústavní výchově poté, co už jako dítě páchal násilnou trestnou činnost. Druhý díl dokumentární série Z pasti sleduje jeho příběh a ptá se, jestli je možné zastavit cestu mladistvých, která jinak často končí ve vězení.

Hael Al Ebrahim i se svou ženou Menar a dvěma dětmi v roce 2015 opustili rodnou Sýrii a přestěhovali se do České republiky. V Sýrii v té době naplno bujela občanská válka.

V Malé Skále v Českém ráji začala výstavba nového vodovodu v části Křížky, kde byli lidé dosud odkázáni na vlastní studny. Jaké omezení to přinese tamním obyvatelům i návštěvníkům obce a kdy bude hotovo?

Ve školách se od roku 2027 chystají další změny. Umožní to reformy v rámcově vzdělávacích programech. Zatím se testují v pilotních školách po celé republice. Jednou z nich je i Základní škola Stráž nad Nisou.

Pavel strávil skoro šest let v ochranné a ústavní výchově poté, co už jako dítě páchal násilnou trestnou činnost. Druhý díl dokumentární série Z pasti sleduje jeho příběh a ptá se, jestli je možné zastavit cestu mladistvých, která jinak často končí ve vězení.Všechny díly podcastu Normy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ovčí kožešina patří od pradávna mezi vyhledávané praktické i dekorativní materiály poskytující teplo a pohodlí. A existuje i varianta stejných vlastností, kterou ovečka nezaplatí životem. Na její výrobu se do Arnoltic u Frýdlantu jel podívat redaktor Jaroslav Hoření.

Hospodské kvízy mají stále velkou popularitu. Těžko se najde větší město, ve kterém by se žádný nepořádal. Takzvaných „pub kvízů“ se sice primárně účastní mladí lidé, ale může to být i zábava pro seniory.

S našimi severními sousedy Poláky toho na první pohled máme hodně společného. Mluvíme podobným jazykem, máme v něčem podobnou i historii. Jak ale Poláci vnímají Čechy? Na to jsme se zeptali polského spisovatele a čechofila Mariusze Szczygieła, který měl v uplynulém týdnu besedu v Krajské knihovně Liberec.

Provozovatel lyžařského areálu v Bedřichově ukončil loni svou činnost. Obec ale vyšla vstříc návštěvníkům horského střediska a ve spolupráci se sportovním oddílem Ještěd obnovila kotvový vlek Weber.

Náš regionální stopař Jaroslav Hoření měl v pátek 20. února napilno, chtěl totiž pozvat posluchače do Muzea Jizerských hor v osadě Jizerka, které má právě o víkendu 21. a 22. února otevřeno. A cestou odtamtud se ještě zastavil i v nedaleké Výtopně Kořenov, kde je také hodně zajímavého.

Před 82 lety se narodil ilustrátor Jaroslav Němeček, autor asi nejznámějšího českého komiksu Čtyřlístek. Vychází již od roku 1969 a má také v Doksech své muzeum. 21. února 2026 otevírá obnovenou rozšířenou expozici.

Splácení nového úvěru město podle vedení radnice zvládne, i když se výrazně zadluží také kvůli odkupu stovek bývalých hornických bytů na místním sídlišti OKD.

Vášniví čtenáře jsou většinou zároveň návštěvníky veřejných knihoven. A sladit své časové možnosti s otevírací dobou knihovny je někdy složité. V Semilech si knížku můžete vybrat a objednat na dálku a vyzvednout v knihoboxu kdykoliv.

Ředitelství silnic a dálnic čeká na vhodné klimatické podmínky. Měření silničáři plánují v rozmezí od dubna do června.

Od velkého ruského útoku na Ukrajinu uplynou brzy čtyři roky. Napadená země se stále brání ruské přesile, současně ale čelí tlaku, aby agresorovi ustoupila. Ukázala to i mnichovská bezpečnostní konference, kde otevřeně zaznělo, že starý řád skončil a Ukrajina je první obětí toho nového. Takový pohled ale v podcastu Zbytečná válka popřel bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Podle něj je Ukrajina obětí ruské agrese, které se nezamezilo včas.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Kdo si občas, aspoň v duchu, nepostěžuje na neuklizené silnice a chodníky? A někdo také hned ví, kdo za to může… Komu náleží jaká údržba a jak je náročná v zasněženém ránu v Liberci, se vydal zjistit redaktor Jaroslav Hoření.

České pivo zná celý svět. Rozšířený je především klasický ležák. A postupně se rozšiřují i svrchně kvašená piva, známá též jako Pale ALE. Redaktor Patrik Fišer na Libereckém IPA festiválku zjišťoval, jaké rozdíly mezi nimi jsou.

Třeba Babylon na Domažlicku koncem minulého roku koupil kdysi vyhlášený hotel Praha, kam jezdili výletníci už za první republiky. Teď chystá jeho přestavbu na byty.

Jarní prázdniny jsou na základních a středních školách v roce 2026 rozloženy v týdenních termínech od 2. února do 15. března. Navzdory nedostatku sněhu jsou Jizerské hory plné návštěvníků. Jak jsou na tom hory s ubytovacími kapacitami?

Větší část hasičské práce je před zraky lidí skrytá. Co hasiči dělají, když nemusí k zásahu? Do hasičské stanice v Liberci se vypravil redaktor Patrik Fišer.

„Nejdříve nás musí rozeštvat kvůli svým ziskům, abychom tam byli co nejdéle. Abychom nenáviděli Babiše, nenáviděli SPOLU, nenáviděli SPD, nenáviděli Motoristy, nenáviděli sebe samotné, a tak tam pořád budeme jako přikovaní,“ říká filozof Milan Calábek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 4. díl, 15.02.2026, www.RadioUniversum.cz

„Nejdříve nás musí rozeštvat kvůli svým ziskům, abychom tam byli co nejdéle. Abychom nenáviděli Babiše, nenáviděli SPOLU, nenáviděli SPD, nenáviděli Motoristy, nenáviděli sebe samotné, a tak tam pořád budeme jako přikovaní,“ říká filozof Milan Calábek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 4. díl, 15.02.2026, www.RadioUniversum.cz

Co když nejde jen o to něco dělat pro Boha, ale nejdřív pochopit, kdo vlastně jsme v Kristu? V kázání z bohoslužby Evangelikálního společenství v Brně se otevře List Efezským a silná věta: Jsme přece jeho dílo. Nechte se osvěžit povzbuzením pro unavené, směrovku pro hledající i novou radost z toho, že Bůh proměňuje životy záměrně a s láskou. Káže Jiří Míšek.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Spoluautor České muniční iniciativy a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny hovoří zcela otevřeně o tom, proč Česko skončilo u žvatlací diplomacie a kde zůstaly reálné činy. Proč Česko podporovalo Ukrajinu ze státní kasy překvapivě málo a kde se láme schopnost dělat v zahraniční politice něco víc než jen PR? Známe limity evropské obrany i kapacity NATO. Jak se změnilo ukrajinské bojiště? A jak Trumpova éra ovlivňuje bezpečnost kontinentu?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Před týdnem proběhly rozhovory mezi USA a Íránem v Ománu. V tomto týdnu to bylo jedno z témat schůzky izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jaká je role Izraele v jednáních Spojených států a Íránu? „Je důležitá a v některých oblastech dokonce zásadní. Netanjahu přijel do Bílého domu už posedmé poté, co Trump nastoupil podruhé do funkce prezidenta. Žádný jiný státník tolikrát do Bílého domu nepřijel,“ všímá si Vlastislav Bříza.

Ačkoliv je propouštění, zavírání studií a rušení projektů v posledních letech běžnou součástí koloritu herního průmyslu a komunita si na ně už stihla zvyknout, nedávné zrušení remaku Prince of Persia: The Sands of Time mnohé přesto zamrzelo. Jarda, Šárka a Lukáš se proto rozhodli, že si tuhle bolest trochu odžijí veřejně a zavzpomínají na další velké hry, které, jako José, nikdy nepřijely.

Vláda chce podle ministra zemědělství změnit rozsah půdy, u které musejí zemědělci dodržovat protierozní opatření. Je to rozumné? Jak chce nová koalice zajistit, aby u nás byly levnější potraviny? A chystá se výrazněji měnit nastavení zemědělských dotací v Česku? Tomáš Pancíř se zeptal ministra zemědělství za hnutí SPD Martina Šebestyána.

Vláda chce podle ministra zemědělství změnit rozsah půdy, u které musejí zemědělci dodržovat protierozní opatření. Je to rozumné? Jak chce nová koalice zajistit, aby u nás byly levnější potraviny? A chystá se výrazněji měnit nastavení zemědělských dotací v Česku? Tomáš Pancíř se zeptal ministra zemědělství za hnutí SPD Martina Šebestyána.

Vláda chce podle ministra zemědělství změnit rozsah půdy, u které musejí zemědělci dodržovat protierozní opatření. Je to rozumné? Jak chce nová koalice zajistit, aby u nás byly levnější potraviny? A chystá se výrazněji měnit nastavení zemědělských dotací v Česku? Tomáš Pancíř se zeptal ministra zemědělství za hnutí SPD Martina Šebestyána.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jsme opravdu výjimka v EU, hospodaří zde spousta podniků, které sídlí někde v Praze na Václaváku, obdělávají tisíce i desítky tisíc hektarů po republice a nemají k půdě žádný vztah,“ říká Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství. Uvítá záměr ministra zemědělství Šebestyána (za SPD) snížit rozsah zemědělské půdy, na které platí protierozní opatření? Proč vláda přihodila 800 milionů korun do zemědělských dotací a kam půjdou? A co mění přijatá dohoda Mercosur?

„Jsme opravdu výjimka v EU, hospodaří zde spousta podniků, které sídlí někde v Praze na Václaváku, obdělávají tisíce i desítky tisíc hektarů po republice a nemají k půdě žádný vztah,“ říká Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství. Uvítá záměr ministra zemědělství Šebestyána (za SPD) snížit rozsah zemědělské půdy, na které platí protierozní opatření? Proč vláda přihodila 800 milionů korun do zemědělských dotací a kam půjdou? A co mění přijatá dohoda Mercosur?

„Jsme opravdu výjimka v EU, hospodaří zde spousta podniků, které sídlí někde v Praze na Václaváku, obdělávají tisíce i desítky tisíc hektarů po republice a nemají k půdě žádný vztah,“ říká Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství. Uvítá záměr ministra zemědělství Šebestyána (za SPD) snížit rozsah zemědělské půdy, na které platí protierozní opatření? Proč vláda přihodila 800 milionů korun do zemědělských dotací a kam půjdou? A co mění přijatá dohoda Mercosur?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Honza Březina a Michal Henych probírají novou generaci AirTagu, kterou Apple představil na konci ledna.

Spouštíme pravidelný cyklus s názvem Všechno už tu bylo, kde si s historikem a orientalistou Lukášem Kubínem povídáme o jevech a fenoménech, se kterými se potýkáme dnes úplně stejně, jako naši předci před tisíci lety. Tahle naše terapie historií tu prostě chyběla!Naše první společný povídání bylo o předsudcích.

Celou epizodu najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloMaďarský premiér Viktor Orbán čelí po šestnácti letech neobvyklé situaci. Hrozí mu, že prohraje parlamentní volby. Je to ale vůbec možné? A co se stane pak? Odpovídá další epizoda podcastu Dobrovský&Šídlo s exkluzivním hostem: bývalým slovenským velvyslancem v Budapešti Rastislavem KáčeremČlánek k této epizodě

Ester Ledecká přišla kvůli termínové kolizi o možnost soutěžit v ženském lyžařském sjezdu. „V tom okamžiku, kdy jsme to zjistili, si myslím, že už o moc víc nešlo udělat,“ ujišťuje předseda Českého olympijského výboru a člen Mezinárodního olympijského výboru Jiří Kejval. Jaká bude letošní olympiáda? Uspějí čeští reprezentanti? A mohou olympijské hry přesvědčit děti, aby víc sportovaly? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výstava Tři Jeleni v galerii Zelený dům v Újezdu nad Lesy představuje litografie manželů Jelenových. Ve šlépějích otcovy fantazijní tvorby, mezi sběratele ex-libris, se vydala i jejich dcera. „Časem si najednou začala i Františka kreslit na kameni a Veroniku to také začalo bavit. Říkaly: my nechceme tisknout jenom tvoje věci, také něco nakreslíme,“ vypráví grafik Oldřich Jelen. Jaký mají recept na společnou výtvarnickou domácnost? A liší se ženský a mužský svět imaginace?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výstava Tři Jeleni v galerii Zelený dům v Újezdu nad Lesy představuje litografie manželů Jelenových. Ve šlépějích otcovy fantazijní tvorby, mezi sběratele ex-libris, se vydala i jejich dcera. „Časem si najednou začala i Františka kreslit na kameni a Veroniku to také začalo bavit. Říkaly: my nechceme tisknout jenom tvoje věci, také něco nakreslíme,“ vypráví grafik Oldřich Jelen. Jaký mají recept na společnou výtvarnickou domácnost? A liší se ženský a mužský svět imaginace?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Evropa je zcepenělá hrůzou, ale chová se, jako kdyby Moskva byla obklíčená evropskými vojsky a my jsme si mohli klást ultimáta,“ říká ve Studiu N reportérka Petra Procházková. „V mírových rozhovorech hrajeme nicotnou roli a je to jen naše vina. To, že se do nich nedokážeme zařadit, je neschopnost evropské diplomacie,“ tvrdí v rozhovoru. Aby Evropa mohla vyjednávat s ostatními velmocemi, potřebovala by podle Procházkové někoho, kdo se bude chovat jako americký vyjednavač Steve Witkoff. „Jenže nikoho takového nemáme, nechceme a pohrdáme jím. On je nám Witkoff odporný, posmíváme se mu, ale pokud chceme jednat, musíme na to jednání také někoho poslat. Takovou postavu bychom dokázali vygenerovat rychle – a vůbec tím nemyslím, že by to měl být Viktor Orbán,“ říká novinářka. „My jsme se do té války nerozhodli vstoupit. A už vůbec jsme se ji nerozhodli vyhrát,“ popisuje evropský postoj Procházková. „Vnitřně jsme coby Evropané rozhodnuti se s Rusy dohodnout tak, aby to moc nebolelo,“ myslí si. Ukrajina v těchto měsících čelí mrazům a v podstatě každou noc se brání silným útokům na energetickou infrastrukturu. „Není to nic jiného než energetický teror. Kyjev je obrovský – když ho zbavíš tepla a elektřiny v minus dvaceti stupních, moc dobře víš, že civilní obyvatelstvo terorizuješ. Není to ale ruský vynález, je to běžná součást válek už po mnoho století,“ popisuje válečná reportérka. Třístranná jednání mezi Ukrajinci, Rusy a Američany považuje za důležitá. Stejně tak dohody, na které všechny strany přistoupily. Je podle ní ale důležité vnímat je jako „smlouvy o smlouvách budoucích“. „Je to stejné, jako kdybychom se teď dohadovali o tom, jak budeme řešit kriminalitu na Marsu, až bude hustě osídlen. Budeme to mít perfektně připravené – včetně názvů ulic –, ale dokud na tom Marsu nejsme, nejsou nám dohody k ničemu,“ říká. Vše může začít platit až ve chvíli, kdy bude podepsaná velká mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou. A od té jsme podle Procházkové ještě daleko. „Je to ze strany USA vykutálené. Jediný důvod, proč Američané něco takového uzavírají, je, aby z toho měli výhody, kdyby náhodou došlo k míru. Například aby byli první na trzích nebo aby se jako první zúčastnili obdoby Marshallova plánu.“ Využívají Rusové nástroj počasí k větší krutosti než dřív? Co všechno se podařilo dojednat v Davosu a Abú Dhabí? A proč se Zelenskyj rozhodl pronést svou zatím nejkritičtější řeč směrem k Evropanům? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ ZÁZNAM STUDIA N LIVE A VŠECHNY OSTATNÍ EPIZODY V PLNÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Film může uklidňovat, ale také otevřít místa, na která nejsme připraveni. Ve Studiu N mluví Filip Titlbach s filmovým historikem a uměleckým šéfem karlovarského filmového festivalu Karlem Ochem o snímku Citová hodnota, o síle emocí v kině a o tom, proč jsou některé filmy přitažlivé právě tím, že z nich máme obavy. Film Citová hodnota režiséra Joachima Triera se stal jedním z nejdiskutovanějších evropských snímků – a to nejen kvůli devíti oscarovým nominacím nebo triumfu na Evropských filmových cenách. „Já si na Trierovi už od jeho mládí vážím jisté zralosti a moudrosti, se kterými přistupuje ke svým postavám. Snaží se být chápavý a celé je to obestřené velmi hustou melancholií,“ popsal na živém natáčení Studia N v pražském kině Přítomnost Och. Filmy rozděluje na ty, kterým věří, a na ty, které mu připadají vycucané z prstu. „Citová hodnota je film, který patří do té první kategorie. Trier tvoří neuvěřitelně komplexní mikrosvět vztahů, melancholie a věrohodných emocí, že se do něj vždycky rád nořím. Někdy z toho mám ale trochu obavy, protože při sledování jeho filmů prožívám velmi silné emoce. Je to přitažlivost a obava zároveň,“ říká. Někdy lidé podle něj prožívají ještě silnější emoce, když se na film dívají podruhé. Diváci a divačky by se podle filmového historika měli rozmýšlet, jestli na určité druhy filmů mají zrovna kapacitu. Film totiž může léčit i zraňovat. Hranice mezi tím, kdy kino pomáhá a kdy už ubližuje, je podle Ocha u každého jinde a souvisí s tím, co si do sálu neseme ze svého vlastního života. „Stalo se mi, že jsem z jednoho filmu odešel už po deseti minutách, protože se v něm odehrávalo něco, co jsem intenzivně prožíval. Představa, že se dívám na zkondenzovanou verzi téhož pro mě byla absolutně fyzicky nepřijatelná,“ přiznává. I proto je někdy legitimní z kina odejít. Ne proto, že by film selhal, ale protože se trefil až příliš přesně. „Je to lepší možnost než se u toho trápit,“ říká. Zažívá Joachim Trier svých warholovských patnáct minut slávy? Co dělá film výjimečným? A jak se vybírají snímky pro karlovarský filmový festival? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloPoslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo, který se natáčel v Jihlavě 20. ledna 2026Celou epizodu najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidlo16. 2. 2026 - 19:00 - Olomouc - Moravské divadlo1. 3. 2026 - 19:00 - Zlín - Kolektivní dům12. 5. 2026 - 19:00 - Litomyšl - MC Kotelna23. 6. 2026 - 19:00 - Open air na Gruntě

Česká veřejnoprávní média se otřásají v základech. Vláda Andreje Babiše startuje změnu financování, která by podle kritiků mohla vést k jejich faktickému zestátnění. „Jsme v nejsložitějším období, jaké za 30 let v televizi pamatuji,“ říká k tomu šéfredaktor zpravodajství ČT Michal Kubal.„Kdybych měl charakterizovat atmosféru v redakci, tak bych řekl: napjaté očekávání a velká odhodlanost. Očekávání, co vůbec přijde. Vlastně jediné, co víme je, že se aktuální systém snaží vládní koalice rozbourat. A zároveň velké odhodlání bránit principy, na jejichž základě funguje veřejná služba už desítky let a které se snažíme každodenně naplňovat ve vysílání naší prací,“ říká s emocemi v hlase Michal Kubal, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Aktuální šéfredaktor zpravodajství ČT, jeden z nejviditelnějších moderátorů České televize a celoživotní novinář Kubal přišel na rozhovor jen pár dní poté, kdy se koaliční rada vlády Andreje Babiš shodla na tom, že chce zrušit systém koncesionářských poplatků a veřejnoprávní média chce od ledna 2027 financovat ze státního rozpočtu.„V posledních dnech v redakci probíhá opravdu intenzivní diskuze o tom, jak k tomu přistoupit, jakým způsobem zvednout hlas. Samozřejmě se pohybujeme na velmi tenké hranici, protože novináři ze své podstaty by měli být neutrální, neměli by se zapojovat do podobných věcí. Na druhou stranu jsou určité principy, za které stojí za to bojovat i jiným způsobem a myslím si, že právě tohle je ta věc, která bude naprosto zásadní,“ popisuje. Mohlo by podle něj dojít i ke stávce, tak jak si pamatujeme velkou televizní stávku v roce 2000?„Odhodlání v redakci je velké. Odhodlání bránit princip svobodné novinařiny, svobodné žurnalistiky, na jakou jsme zvyklí v těch posledních desítkách let, je zásadní. A myslím si, že pokud by to skutečně došlo do krizové situace, tak i k tomu by mohlo dojít,“ připouští Kubal a dodává:„Televizní stávka a televizní krize v té době je jednou z příčin toho, proč máme v téhle zemi tak silná veřejnoprávní média.“Kubal je v tuhle chvíli první člen širšího managementu televize, který se do veřejné debaty o veřejnoprávních médiích pustil. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek sice v týdnu poslal interní vyjádření pro zaměstnance televize, veřejně ale mlčí a politickým plánům neoponuje. Na rozdíl od generálního ředitele Českého rozhlasu.Jak moc ČT v minulých letech poškodil spor o konec pořadu 168 hodin a odchod Nory Fridrichové? Co říká Kubal na kritiku kolegů, že sám moderuje a kumuluje funkce? A proč televize stáhla z Událostí moderátorku Barboru Kroužkovou?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Skladatel, textař a zároveň kapelník, ale také literát, autor filmových scénářů, výtvarník, zkrátka umělec, jak o sobě sám rád říká. Martin Němec je hostem Hovorů Ondřeje Konráda. Syn malíře a textilní výtvarnice má umění v krvi. „První olej jsem maloval v předškolním věku,“ vzpomíná ve vysílání Českého rozhlasu Plus.