Podcasts about jsme

„Je až neuvěřitelné, jak se ty kvízy a vlastně jakákoli podoba různých her v České republice drží. A jak my neustále chceme soutěžit a hrát si. Ta komunita každým rokem roste o 20 až 40 procent, což je skvělé,“ upřesňuje Petr Molík, zakladatel společnosti Chytrý Kvíz.

Je lékařem a v Německu se stal influencerem. „Na pacientské síti si tam lidé vyměňovali názory. Najednou se tam objevil kardiochirurg, který vysvětloval. Byl jsem pro ně zjevení.“ Proč odešel před 15 lety léčit a operovat do Německa? Jaké jsou novinky v kardiochirurgii? Co všechno spadá do aortální chirurgie? Co je Ozakiho metoda? Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Malá Viktorie se objevila v babyboxu týden po narození. Byl červenec 2011. Protože se ale narodila v porodnici, dostala rodný list a na adresu bydliště její biologické matky dorazila složenka na popelnice. Následně se přišlo na to, kdo dítě odložil. „Říkala, že na to nebyla psychicky připravená. Že na to nemá, aby vychovávala dítě,“ vzpomíná adoptivní matka Hanka, jak se celá situace s adopcí zamotala.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ještě před pár lety vystupovali se skupinou. „Teď jsme ale zůstali jen my dva,“ přiznávají v Blízkých setkáních zpěvačka Katarína Koščová a klavírista Daniel Špiner. Ten bývá považován za zpěvaččina manžela. „Můj skutečný manžel je náš manažer. Takže všichni spolu žijeme v autě a po hotelech. Jsme takový manželský trojúhelník,“ směje se. Nesestříhaný záznam rozhovoru Terezy Kostkové včetně písniček najdete jako podcast k off-line poslechu pouze v aplikaci mujRozhlas.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Výzkumy ukázaly, že aby veřejnost přijala drastická opatření proti civilistům, musí nejdřív přijít dehumanizace – vyvolání přesvědčení, že Palestinci nejsou nevinní civilisté, a jejich označování za zvířata,“ říká ve Studiu N sociolog Daniel Prokop. „Šíří se lživý argument, že majoritně podporují Hamás. A my jsme byli schopni akceptovat narativ, že tam nevinní civilisté nejsou. Ten nás ale dovede i k blokování humanitární pomoci, včetně výživy pro kojence,“ tvrdí v rozhovoru. Tato praxe ale podle něj funguje na obou stranách. „Šířila se myšlenka, že teroristický útok 7. října byl legitimní, protože ‚jsou to přece okupanti, a proto to nejsou civilisté.‘ Kvůli dehumanizaci jsme byli schopni přijmout nelegitimní způsoby vedení války,“ říká. Zdůrazňování principů mezinárodního práva podle něj naopak brání relativizaci, a to včetně ruských zločinů na Ukrajině. V rozhovoru se dotýkáme také tématu nadcházejících voleb a otázky obrany. „V uplácení voličů to s populisty vždycky prohrajete,“ myslí si Prokop. „Jeden bude rozdávat důchodcům, jiný OSVČ. Když někomu nezáleží na fiskální úspornosti, tenhle boj vždycky vyhraje. Proti ekonomickému populismu musí demokratické strany nabídnout buď inovační, reformní vizi, nebo srozumitelný příběh o obraně.“ Sociolog tvrdí, že si v Česku stále pěstujeme kulturu nedůvěry. „Mysleli jsme si, že lidé narození po roce 1989 už budou v pohodě. Ale ukázalo se, že si nedůvěru dál uchováváme v institucích. Třeba ve školství panuje kultura, že chyba je problém. Tuhle logiku pak lidé replikují. A vznikají další instituce, které mají znovu charakter represe, nedůvěry a nepomáhání. Už jsou na světě lidé, kteří nezažili komunismus, ale tyto vzorce si nesou. Musíme to řetězení přerušovat, kde to jde,“ říká Prokop. Z čeho má Česko brát peníze na vlastní obranu, když veřejné finance nejsou v dobré kondici a vládní politici zároveň mluví o větším zbrojení? Proč má česká společnost tak silnou afinitu k Izraeli a současně projevuje tak málo empatie vůči civilním obětem v Gaze? A způsobil Donald Trump nezvratný kulturní zlom? Podívejte se na celou epizodu.

Pokud by hnutí ANO vyhrálo volby, zrušilo by post vládního koordinátora strategické komunikace státu Otakara Foltýna i jeho tým. „Takzvaný stratkom polarizuje společnost. Dobrý premiér má komunikovat sám,“ je přesvědčený poslanec a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. „Jsme v hybridní válce s Ruskem. Stratkom pomáhá hájit naši suverenitu,“ oponuje pro pořad Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Martin Exner (STAN).

„Je to šíleně těžké,“ popisuje Michaela Mikešová hru na skotské dudy. „Songy se učíme zpaměti, protože když do toho začnete pochodovat, nemůžete myslet na nic jiného.“ Jak vzpomíná na svého bývalého partnera Petra Muka? Z čeho se skládá oblečení skotských dudáků? Plánuje koncert se svými kolegy lékaři? Proč obdivuje Kelty?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokud by hnutí ANO vyhrálo volby, zrušilo by post vládního koordinátora strategické komunikace státu Otakara Foltýna i jeho tým. „Takzvaný stratkom polarizuje společnost. Dobrý premiér má komunikovat sám,“ je přesvědčený poslanec a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. „Jsme v hybridní válce s Ruskem. Stratkom pomáhá hájit naši suverenitu,“ oponuje pro pořad Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Martin Exner (STAN).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V sobotu 17. května 2025 se rozhlas znovu potkal tváří v tvář se svými posluchači. Ohlédněte se s námi za Dnem otevřených dveří v Českém rozhlase Liberec.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ročně se v České republice narodí okolo padesáti děti s Downovým syndromem, manželé Šturekovi netušili, že se mezi ně zařadí. Pomoci a rad se jim od prvních chvil dostává od Společnosti pro ranou péči. „První tři roky života jsou v podpoře vývoje klíčové,“ zdůrazňuje maminka Lenka.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lvi před Severočeským muzeem, čert před Oblastní galerií, Dítě z Marsu na Ještědu. To jsou pro Liberec asi nejznámější díla sochaře a malíře Jaroslava Róny. Své sochy a plastiky tvoří především z bronzu, ale také ze skla a liberecké žuly. Momentálně vystavuje spolu se svým spolužákem, světoznámým sklářem Zdeňkem Lhotským v jablonecké galerii Nisa Factory. Jak je pro něj důležité místo, kde jeho sochy budou stát, na to se Jaroslava Róny ptala redaktorka Jana Švecová.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Malignant Tumour patří k nejvýraznějším jménům české extrémní hudební scény. Vznikla už začátkem 90. let v Ostravě a původně se pohybovala na pomezí grindcore a crust punku. Postupem času si však vybudovala zcela osobitý zvuk, v němž se syrovost undergroundu potkává s odkazem rock'n'rollu, metalu i hardcoru. V čele kapely stojí frontman Bilos, který se stal nepřehlédnutelnou postavou nejen díky svému charismatu a nekompromisnímu postoji k tvorbě, ale i kvůli schopnosti s kapelou prorazit za hranice republiky. Malignant Tumour mají za sebou stovky koncertů po celé Evropě, několikrát vyhráli cenu Anděl v kategorii hard & heavy a stali se inspirací pro řadu mladších kapel. V rozhovoru s Bilosem se vracíme nejen k zásadním momentům jejich kariéry, ale i k jeho osobnímu přístupu k hudbě, nezávislosti a životu v Ostravě. ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu kytary.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --V Turecku po třech letech od začátku války na Ukrajině odstartovala první přímá rusko-ukrajinská jednání. Chopily se jich delegace vyslané prezidenty Zelenským a Putinem. Kdo může ze schůzky nejvíce vytěžit?Hostem Ptám se já byl politický geograf Michael Romancov.Očekávaná čtvrteční první přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu se posunula na pátek. „Jsme připraveni pracovat,“ oznámil poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij ve čtvrtek ve videu na svém telegramovém kanálu. Během dne by se měly v Istanbulu uskutečnit také třístranné schůzky. A to mezi Turky, Rusy a Američany i mezi Turky, Američany a Ukrajinci. Diplomatické manévry začaly v sobotu, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vůdci čtyř velkých evropských zemí navrhli Rusku příměří, které by trvalo nejméně 30 dnů. Ruský prezident Vladimir Putin přímo nereagoval, ale v neděli přišel s protinávrhem, aby se přímé rozhovory s Ukrajinou uskutečnily ve čtvrtek v Istanbulu.Jeho ukrajinský protějšek ho následně vyzval, aby se v Turecku setkali osobně. O příjezdu Putina se spekulovalo několik dní. Ve středu ale vyšlo najevo, že Zelenského návrh nevyslyší. Ukrajinský prezident proto vyslal do Istanbulu delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, která má podle Zelenského mandát jednat o uzavření příměří. Ruskou delegaci vede zmíněný Putinův poradce Medinskij. Co lze od schůzek v Turecku čekat? Ukázal Zelenskyj světu, že Putin o skutečná mírová jednání nestojí? A jaké další sankce by mohly nejvíce bolet Rusko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Klub Na Rampě patřil skoro 30 let mezi nejvýraznější kulturní centra v Jablonci nad Nisou, na zajímavé koncerty tam jezdili i lidé z okolních měst. V září 2024 ale jeho provozovatelé oznámili, že podnik v jeho tehdejší podobě skončí.

Česko je země fotbalu, kutilství a... herních magazínů. Nikde jinde neměly časopisy o hrách takový kulturní zářez, a snad i proto dva největší vycházejí i třicet let po svém vzniku. V unikátním společném rozhovoru na ně vzpomínají dva z jejich legendárních šéfredaktorů.Všechny díly podcastu Quest můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ulička řemesel v ulici Antonína Dvořáka v Turnově, pasáž, kde v dílničkách můžete vidět zlatnici, rytečku či ševcovou a navštívit galerii i uměleckou laboratoř, slaví druhé narozeniny. Jak se dámám daří?

Kácení lesů není způsobené jen kalamitami, ale i prostým stářím. 80letý les se podle zákona může kácet, stoletý by podle lesníků měl být nahrazen novým. Proto se může zdát, že dochází ke zbytečnému drancování.

Den, kdy Metropolitní policie testovala, jak funguje systém rozpoznávání obličejů, a jestli může být užitečný pro prevenci trestné činnosti, přinesl mnohým návštěvníkům croydonské pěší zóny nečekané pobavení. Na chodníku stála rozměrná dodávka s vysílačkou na střeše a oblepená nápisy LIVE FACIAL RECOGNITION a kolem se hemžili konstáblové v uniformách.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sportovní ozvěny Českého rozhlasu České Budějovice tentokrát začnou pod hlubockým zámkem. K diviznímu fotbalovému zápasu přijel Milín. Byl to povedený večer. A nakonec si to myslel i trenér domácího týmu Rudolf Otepka. Jeho tým sice prohrál o tři góly, ale první poločas se Hluboké nad Vltavou povedl.Všechny díly podcastu Sportovní ozvěny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jsme v období plánování dovolených. Inspirací může být lehce recesistická cestovatelská zkušenost, kterou popisuje Daniel Horský v pravidelném pořadu pro dálekmilovné Za obzor. Vydejte se také trabantem napříč Evropou!

Skočit někomu na špek není příjemné. Kdybychom ale toto rčení vzali doslova a zaskočili k někomu na domácí špek, velmi bychom si pochutnali. Špek je totiž uzené vepřové sádlo, které se vyrábí z vepřového hřbetu. Špeků existuje několik druhů a zkušený řezník je rozezná nejen podle chuti, ale i konzistence a způsobu vyuzení.

Skočit někomu na špek není příjemné. Kdybychom ale toto rčení vzali doslova a zaskočili k někomu na domácí špek, velmi bychom si pochutnali. Špek je totiž uzené vepřové sádlo, které se vyrábí z vepřového hřbetu. Špeků existuje několik druhů a zkušený řezník je rozezná nejen podle chuti, ale i konzistence a způsobu vyuzení.

Skočit někomu na špek není příjemné. Kdybychom ale toto rčení vzali doslova a zaskočili k někomu na domácí špek, velmi bychom si pochutnali. Špek je totiž uzené vepřové sádlo, které se vyrábí z vepřového hřbetu. Špeků existuje několik druhů a zkušený řezník je rozezná nejen podle chuti, ale i konzistence a způsobu vyuzení.

Streamovací služba Voyo zažila v posledních letech velký restart – a nedávno i svůj konec. Skupina PPF a TV Nova investovaly do značky stovky milionů, udělaly z ní lovebrand… a pak ji spojily s O2TV do nové platformy Oneplay.Mužem, který stál u znovuzrození Voya i jeho řízeného konce, je Daniel Grunt, šéf TV Nova. V premiérové epizodě nové řady podcastu Money Maker s názvem Leaders, kam si budeme zvát přední české manažery, odhaluje zákulisí celého příběhu:Proč muselo Voyo skončit?Jak se podařilo utajit projekt, na kterém se pracovalo přes dva roky?Jakou roli v celém plánu měl Petr Kellner?Kde Daniel Grunt vidí budoucnost streamovacích služeb?A jak chce Nova dál růst, i když trh klesá?Poslechněte si rozhovor s jedním z nejvlivnějších českých mediálních manažerů.Kapitoly00:00 Začínáme05:14 Resuscitace Voya a přerod v Oneplay10:24 „Ten název je trošku taková znouzectnost.“16:30 Brand awareness a dražší předplatné23:31 Sdílení hesel a nová aplikace27:49 Nefungující aplikace a inspirace Netflixem 34:02 „Za růst Voya jsem byl po zásluze potrestán.“39:52 StarDance, sport a živé eventy47:39 „Z dobře zajeté korporace do garáže“53:33 Slavná éra Nokie a její úpadek

Odebírej VIP krátký formát RED PILL na našem Spotify jen za 100,-/měsíc a odemkneš jich tím rovnou 43 ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe⁠⁠⁠⁠⁠⁠Jak si otevřít dveře k lepšímu já? Dnes pro Vás máme 7 užitečných konceptů, které mohou změnit způsob, kterým o sobě uvažujete! V krátkých uvědoměních zabrouzdáme do psychologie, evoluční biologie nebo také do štěstí a kreativity. Jak potlačujeme své světlé stránky? Jak z nás vnitřní konflikt dělá zvířátka, která nejsou schopna myslet dlouhodobě? Jsme posedlí přemýšlením a sebe-reflexí? Proč si nastavovat kreativní mantinely? Proč deoptimalizovat svůj život? Velice efektivní a úderný díl, který stojí za to! Přejeme příjemný poslech.Podpoř svůj mozek našimi doplňky: ⁠⁠https://www.uplife.cz/brain-we-are/⁠Kup si naší knihu na ⁠⁠⁠⁠LevnyDopamin.cz⁠⁠Odebírej VIP krátký formát na našem Spotify jen za 100,- / měsíc ⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe⁠⁠⁠⁠⁠Uplife.cz - Kvalitní doplňky s kódem bwaKam dále?Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%!Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Facebook ⁠⁠Minutáž:06:34 Out-of-Body Experience08:05 Tvoje JÁ14:07 Vnitřní konflikt & Minimální JÁ16:14 Úspěch & Zlatý stín25:04 Dilema stonožky29:11 Jsme zahlceni informacemi31:08 Potěšení34:45 Vztah ve tvaru U37:40 Kolik je přebytek svobody42:23 Kreativní mantinely45:18 Víc myšlení je kontraproduktivní46:02 Závěr

Strany před letošními sněmovními volbami hledají hlasy i mimo své tradiční voličské skupiny. A cílí na mladé výrazně více než dřív."Zvítězí ten, který pochopí, co ta cílovka chce. To ještě nikdo úplně nemá,“ říká Bára Stárek. Jak budou mladí voliči v letošních sněmovních volbách důležití? Jak politikům fungují tanečky na sítích? A co mladí Češi a Češky dnes doopravdy chtějí? Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pozvání tentokrát přijala výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Spolek se před volbami snaží otevírat celospolečenskou debatu o oblastech, které mladí vnímají jako nejpalčivější (s agenturou STEM na to nedávno představil i společný výzkum).Analytici i komentátoři si spolu s tím, jak se rozbíhá předvolební kampaň před sněmovními volbami, stále více všímají, jak se politici nebývale soustředí na mladé lidi. O jejich přízeň usilují poprvé prakticky všechny strany a uskupení. A to nejen bláznivými tanečky na TikToku a používáním výrazů ze slovníku generace Z. Dobře zacílená a promyšlená práce zejména na sítích je podle odborníků velkou novinkou. Donedávna mladí stáli spíše stranou zájmu politiků, teď se jim ale jejich hlasy hodí. Možnosti, jak by si strany mohly sáhnout na nové voliče, jsou dnes totiž omezené. Nezbývá jim, než hledat mezi nerozhodnutými nebo třeba těmi, kteří půjdou volit poprvé. Právě prvovoliči podle sociologa Martina Buchtíka v tuto chvíli stále nejsou většinou rozhodutí koho a jestli vůbec půjdou volit. „Prvovoličů je kolem 400 tisíc. A také na posledních volbách jsme viděli, že mladí lidé můžou mít rozhodující hlas. Bylo to přesně to procento, které nakonec ukázalo, že to skončilo tak, jak to skončilo. Takže roli můžou hrát obrovskou,“ myslí si výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Intenzita, s jakou se začaly strany přetahovat o mladé voliče, Báru Stárek překvapila. Sama to v on-line prostoru vnímá delší dobu. „To je poslední rok, dva, kdy se do toho (strany) pořádně opřely. Hodně stran si hledá svoji autenticitu a úplně si ji ještě nenašlo. Někdo v tom trošku víc tápe.“ Podoba kampaně se přitom díky internetu hodně mění. Politici neváhají na sítích překročit obvyklé hranice. A už nejde zdaleka jen o Alenu Schillerovou (ANO) převlékající se za pověstnou hranolku. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš s mladými chodí do kina, hraje ping-pong a nosí mikiny s nápisem lowkey alpha. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odkazuje se svým „Hřibidi“ na internetový fenomén Skibidi Toilet. Jako sigma se začal na sítích prezentovat už i premiér Petr Fiala (ODS). „Sociální sítě říkají: ano, tady jsou pravidla jiná než v běžné kampani, než v běžné komunikaci, můžeme dělat bláznivější věci. A hodně se o tom proto mluví. Ale všichni tak nějak přijímáme, že to tak může být,“ komentuje výstupy politiků na sítích Buchtík. „Je vidět, že i špatné fóry vlastně hrozně dobře fungují. To chytne každého. Všichni si teď pamatujeme zásadní momenty, které jsme viděli ve videích na TikToku, Andreje nebo Alenu. To jsou prostě věci, které nikdo z nás z hlavy nevymaže už nikdy, i kdyby chtěl,“ myslí si Stárek. Některých věcí ale podle ní začíná být už moc. „Politici by měli zkusit i další trendy“, říká třeba v souvislosti s pirátským Hřibidi Stárek. „Jestli ještě jedna strana vezme nějaké GenZ slovíčko a bude ho používat, já už to nezvládnu, už z toho začínám mít fakt osypky. A už to cítím i na lidech okolo mě, už z toho cringujeme. Strašně už to začíná být přes hranu.“ Zajímají se dnes mladí o politiku a chtějí do ní vstupovat? Je pro ně důležité, aby měli na kandidátkách někoho mladého? A začne Marie Bastlová sledovat závody Formule 1? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Když na slabý výkon vlády neupozorní opozice, ujme se té role sám premiér Petr Fiala. Jen tak je možné si vyložit některá jeho slova na konferenci Vzdělání pro 21. století, jedné z předvolebních debat ODS. „Jsme první vláda, která o vzdělávání přemýšlí v globálním kontextu,“ řekl mimo jiné premiér.

Když na slabý výkon vlády neupozorní opozice, ujme se té role sám premiér Petr Fiala. Jen tak je možné si vyložit některá jeho slova na konferenci Vzdělání pro 21. století, jedné z předvolebních debat ODS. „Jsme první vláda, která o vzdělávání přemýšlí v globálním kontextu,“ řekl mimo jiné premiér.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Papež František se na velikonoční pondělí odebral na věčnost. Mladým francouzským katolíkům byl sympatický. Byl sympatický těm, kteří jsou stejně jako on nešťastní z osudu uprchlíků tonoucích ve Středozemním moři. Byl sympatický těm, kteří trpí při pohledu na lidskou chudobu. To je ve Francii bohužel běžná podívaná, zejména na některých předměstích.

Na začátky svého leteckého byznysu Ladislav Semetkovský v podcastu Forbes Byznys vzpomíná jako na dobu, kdy se parta bláznů rozhodla postavit bezpilotní stroj, který bude fungovat “jako létající traktor”. Měl to být stroj, který za všech povětrnostních podmínek zvládne monitorovat například plynovody a ropovody kdekoliv na světě. Dnes Semetkovský a jeho tým šedesáti lidí do vzduchu posílá primárně něco, co pojmenovává jako vojenský průzkumný bezpilotní prostředek. Jinými slovy jde o letadlo v průměrné ceně jeden milion euro se vzletovou hmotností 150 kilogramů a rozpětím křídel pět metrů, které ve vzduchu dokáže vydržet patnáct hodin a překonat při tom vzdálenost až 1800 kilometrů. Do jakých válečných konfliktů se české bezpilotní letouny zapojily? Existuje způsob, jak zabránit tomu, aby stroje z pražské firmy Primoco nosily útočné zbraňové systémy? Na kolik desítek kilometrů umí optické senzory pozorovacího letounu rozeznat ruční zbraň? A proč si Ladislav Semetkovský pořídil vlastní šestimístné letadlo? Nejen tyto odpovědi najdete v dalším díle Forbes Byznys podcastu.

Papež František se na velikonoční pondělí odebral na věčnost. Mladým francouzským katolíkům byl sympatický. Byl sympatický těm, kteří jsou stejně jako on nešťastní z osudu uprchlíků tonoucích ve Středozemním moři. Byl sympatický těm, kteří trpí při pohledu na lidskou chudobu. To je ve Francii bohužel běžná podívaná, zejména na některých předměstích.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stane se Křivoklátsko příští rok národním parkem? Proč se proti jeho zřízení vzedmula tak velká vlna odporu? A z jakého důvodu se vládní koalici nepodařilo navzdory programovému prohlášení prosadit zálohování nápojových plechovek a PET lahví? „Jsme odpadářská velmoc, hodně skládkujeme. Já se snažím o zvýšení míry recyklace materiálu – bohužel část, která podporuje systém stávajícího skládkování, má teď zřejmě většinu,“ tvrdí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Stane se Křivoklátsko příští rok národním parkem? Proč se proti jeho zřízení vzedmula tak velká vlna odporu? A z jakého důvodu se vládní koalici nepodařilo navzdory programovému prohlášení prosadit zálohování nápojových plechovek a PET lahví? „Jsme odpadářská velmoc, hodně skládkujeme. Já se snažím o zvýšení míry recyklace materiálu – bohužel část, která podporuje systém stávajícího skládkování, má teď zřejmě většinu,“ tvrdí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Stane se Křivoklátsko příští rok národním parkem? Proč se proti jeho zřízení vzedmula tak velká vlna odporu? A z jakého důvodu se vládní koalici nepodařilo navzdory programovému prohlášení prosadit zálohování nápojových plechovek a PET lahví? „Jsme odpadářská velmoc, hodně skládkujeme. Já se snažím o zvýšení míry recyklace materiálu – bohužel část, která podporuje systém stávajícího skládkování, má teď zřejmě většinu,“ tvrdí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vysněný výstup na guatemalskou sopku Acatenango byl málem nad jejich síly. Pot a bolest ale vystřídaly nádherné zážitky. Adam Ryšánek a Bára Lípová vyprávějí o své cestě po středoamerické Guatemale.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letošní Velikonoce se zapíšou do historie katolické církve. Včera ráno zemřel papež František na nezvratné selhání srdce. „Když jsem se dozvěděl, že papež František zemřel, měl jsem pocit, že zemřel velký kus mého já. Myslím, že jsme byli myšlenkově naladěni na stejnou vlnu. Když jsem mluvil o papeži Františkovi, tak jsem o něm mluvil jako o Frantovi – ne abych se povyšoval nebo dehonestoval, ale chtěl jsem vyjádřit velmi kamarádský vztah,“ líčí kněz Zbigniew Czendlik.

Vysněný výstup na guatemalskou sopku Acatenango byl málem nad jejich síly. Pot a bolest ale vystřídaly nádherné zážitky. Adam Ryšánek a Bára Lípová vyprávějí o své cestě po středoamerické Guatemale.

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě začala instalace nových varhan. Monumentální nástroj byl postaven ve španělské varhanářské dílně, a to díky množství dárců, institucí a jednotlivců, kteří přispěli do veřejné sbírky organizované Nadačním fondem Svatovítské varhany. Vybralo se 106 milionů korun. „Nutně potřebujeme velké varhany, které krásně naplní celý chrám krásným velkým zvukem,“ vypráví Jakub Skřejpek, zástupce Nadačního fondu Svatovítské varhany.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě začala instalace nových varhan. Monumentální nástroj byl postaven ve španělské varhanářské dílně, a to díky množství dárců, institucí a jednotlivců, kteří přispěli do veřejné sbírky organizované Nadačním fondem Svatovítské varhany. Vybralo se 106 milionů korun. „Nutně potřebujeme velké varhany, které krásně naplní celý chrám krásným velkým zvukem,“ vypráví Jakub Skřejpek, zástupce Nadačního fondu Svatovítské varhany.

Plzeňské muzeum loutek uspořádalo Velikonoční dračí dílnu. „Jsme rádi netradiční a i tématiku draků máme rádi. Láká návštěvníky, děti i dospělé,“ vysvětluje na Velikonoce neobvyklé téma edukátorka Jana Kaasová.

Šárka vyrazila do Londýna, aby si na vlastní ruce vyzkoušela Nintendo Switch 2. Je z konzole nadšená? Jak na ní vypadají staré i nové hry? A co joy-cony? Všechny aspekty druhé generace hybridní konzole probere ve Fight Clubu spolu s Jakubem. Bude Switch 2 stejný hit jako jednička?

Kateřina Kadlecová ve firmě USSPA šéfuje se svým mužem firmě USSPA už čtrnáctým rokem. Vedení převzala od svého otce, který ji zakládal před třiceti lety. Sama tak moc dobře ví, jaké je předávání byznysu mezi generacemi. V tom, co vzkázat dědicům rodinných firem má proto jasno. „Neměli by se nechat svazovat odpovědností k předchozí generaci a měli by se soustředit na sebe, na svou éru a na to, co chtějí dokázat oni sami,“ říká. Proč by si lidé měli vířivku kupovat? Jak je na tom český průmyslový design? A co dalšího firma USSPA chystá? Odpovědi najdete v novém díle Forbes byznys podcastu.

Hudebník Denis Bango aka Fvck Kvlt vydal v polovině března novou dlouhohrající desku, kterou doplnil o experimentální text Manifest Mŕtvej Revolúcie. „Filozofické směry ve svých životech aplikujeme každý den, přitom si to vůbec neuvědomujeme. Častokrát se chováme podle principů anarchismu, aniž bychom věděli, že nějaký anarchismus existuje. Podobně jako někdo může žít život podle desatera víc než někdo, kdo se ohání Kristem a křížem,” říká hudebník Denis Bango.

Práce na dálku je velkým tématem posledních tak 20 let, ale ještě více akcelerovalo od covidu. V něm se museli zaměstnanci v mnoha oborech naučit pracovat z domova a některým se to tak zalíbilo, že na dálku pracují dodnes. Firmy to dokonce začaly nabízet jako pracovní benefit a vypadalo to, že se z toho stane naprostý standard. Jenomže pár let uteklo a realita dneska může být jiná. Jaká? O tom si budu povídat s Petrem Mackem z all-in-one manažerského systému Caflou. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Duševní problémy trápí čím dál více lidí a stává se z nich celospolečenský fenomén. Novinářka Linda Bartošová vyzpovídala devět osobností, které zasáhly různé diagnózy – od vyhoření přes poruchu příjmu potravy až po deprese a úzkostné poruchy. Rozhovory s nimi vydala v knížce Jako by mě opustila všechna síla, o níž byl další díl podcastu Lit.

Ženský národní tým se pečlivě chystá na středeční výstřel mistrovství světa v Českých Budějovicích proti Švýcarsku. Dlouho očekávaný turnaj má ukázat, že nejen chlapi dokážou pobláznit naši zemi. České lvice zaútočí na medaili, tajně sní o postupu do finále šampionátu. Vhodný čas podívat se víc do zákulisí odvětví v podcastu Zimák, kam jsme si pozvali unikátní sportovkyni Karolínu Erbanovou, bronzovou rychlobruslařku z olympiády i z hokejového mistrovství světa plus talentovanou brankářku reprezentace Michaelu Hesovou, jíž se předpovídá veliká budoucnost. Vedle rozboru šancí české reprezentace na nadcházející akci a neobyčejně detailního a zákulisního pohledu na práci a osobnost trenéry Carly MacLeodové, se debatovalo i na téma, které v minulých dnech otevřela společnost Fortuna. Sázková kancelář spustila kampaň s ofenzivním názvem Puck-off předsudkům, upozorňující na nerovnoprávnost mezi světem mužského a ženského hokeje. Z toho ženského vychází povzdech, že jejich úsilí a dřina není zdaleka tak dobře doceněna jako u jejich kolegů. „Jsme však součástí změny, která běží a ten proces ještě nějaký čas zabere,“ míní Karolína Erbanová, dnes hokejová trenérka.

Ludvík Armbruster vyrůstal v rodině, která do kostela nechodila, přesto se ve dvaadvaceti letech stal řeholníkem a následně i knězem. Ačkoliv pocházel z rodiny zámečníka, vystudoval prestižní univerzity a přednášel jako profesor filozofie a teologie po celém světě, přednášel nejen ve svém rodném jazyce, ale i latinsky, italsky, anglicky, německy a japonsky. Hlásil se k české národnosti, měl rakouské a japonské občanství, tady se stal v době komunismu nežádoucí osobou.

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd Czech Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat nejenom nějaký střední odhad, ale i to, že změna klimatu má poměrně velkou nejistotu. Jsme přesvědčeni, že i tu nejistotu je třeba jasně vysvětlovat,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Poválečné roky byly pro evropské země, Československo nevyjímaje, těžkými léty. Ekonomika byla v rozvratu a válečné škody nedozírné. Šancí, jak nastartovat změnu a zajistit snesitelný život, byl návrh plánu pomoci, tzv. Marshallův plán. Systém půjček spolu s rozsáhlými dary potravin, hnojiv a zemědělských strojů byl mimořádnou příležitostí také pro Československo. Nic z toho ale nakonec nebylo, zůstala jen pachuť z absurdního rozhodování tehdejší vlády.