POPULARITY
Categories
Dva hosty si pozval do studia Radiožurnálu Sport moderátor David Novotný. V pořadu Na place si povídal s vozíčkáři Petrem Burdou a Jiřím Holzmannem, které možná znáte spíše pod instagramovým účtem stounman29. Jak jsou české fotbalové stadiony vybavené a bezbariérové pro lidi s tělesným postižením? Jak moc Burdu a Holzmanna spojuje láska ke Slavii?Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Někteří lidé nejsou rádi, když se někdo má dobře,“ říká zpěvák a skladatel Michal David. Hitmaker, který vyprodává haly i po dekádách kariéry, se nevyhnul kritice ani nálepkám „režimního zpěváka“. „To je úděl nás známých. Vždycky budeme pod drobnohledem,“ vidí za tím hudebník. Přesto věří, že ho žádná politika ani režim nedržely nad vodou – vždy to podle něj bylo jen publikum a fanoušci, kteří umělce buď chtějí, nebo ne. “S tím nikomu žádný režim ani úplatky nepomohou,” říká David. Pak ale přišla chvíle, která jeho život změnila navždy. V roce 2000 zemřela jeho devítiletá dcera. „To je rána, na kterou nejste připraveni nikdy. Rozpadá se vám systém a v podstatě se s tím nevyrovnáte, jen se s tím naučíte nějakým způsobem žít,“ přiznává s tím, že bolavou ztrátu nedokáže zpracovat dodnes. „Její fotky u nás doma nikdy nepůjdou pryč. Ona je pořád součástí našeho života, byť tu s námi byla jen devět let,“ vzpomíná David na dceru. Na začátku mu ale pomáhala hlubinná terapie i víra v reinkarnaci. „Začal jsem věřit, že naše duše někam putují. Věřím tomu, protože to má nějaký smysl,“ říká. O své senzibilitě mluví otevřeně – od dětství umí vykládat karty a i dnes hledá duchovní vysvětlení v těžkých chvílích. Součástí jeho příběhu je ale i obrovský návrat. Po Naganu, kdy hokejisté zpívali jeho hity, se zrodila nová Davidománie. „Nemusí to být nějaké obrovské umění. Jsme tu proto, abychom lidi bavili, aby si u písničky odpočinuli, zazpívali ji a měli dobrou náladu,“ říká o hudbě. Důležité je pro něj, aby i nové skladby obstály – třeba píseň Náš cíl, kterou napsal manželce k výročí a kterou si fanoušci dnes žádají na koncertech. „To je skoro zázrak, když se povede, že lidi chtějí novou věc,“ dodává David. Jak se zpěvák, který o sobě říká, že je „proplouvač středem“, dívá na své škatulkování, období před rokem 1989 i dřívější zapojení do politiky? Co pro něj znamenalo vyznamenání od prezidenta Zemana a jak vnímá dnešní slávu i zodpovědnost před fanoušky, kteří mu dodnes plní arény? Jak vzpomíná na své hudební začátky a co pro něj osobně znamená rodina po všech těžkých ztrátách? Nejen o tom je rozhovor s Michalem Davidem.
Za vznikem projektu Pomáhat může každý stojí propojení terénní pečovatelské služby, vlastní zkušenost a malování obrazů. Cílem je usnadnit domácí péči o své blízké. Za zakladatelkou projektu Šárkou Tůmovou se vydal redaktor Jaroslav Hoření.
Ranní brífink Jana T. Beránka: e to jeden z paradoxů končící vlády: železnice je sice na jejím konci o něco modernější, rychlejší a korporátnější, ale taky závisí čím dál víc na veřejných dotacích. A tahle poznámka umí i zkušeného rétora a ministra dopravy Martina Kupku (ODS) trochu vyvést z míry. Proč to podle něj bylo potřeba?
Ranní brífink Jana T. Beránka: e to jeden z paradoxů končící vlády: železnice je sice na jejím konci o něco modernější, rychlejší a korporátnější, ale taky závisí čím dál víc na veřejných dotacích. A tahle poznámka umí i zkušeného rétora a ministra dopravy Martina Kupku (ODS) trochu vyvést z míry. Proč to podle něj bylo potřeba?
Vratislav Brabenec vypráví o cestě do Kanady, o potřebě někam patřit a o podobnosti lidské společnosti s kolonií mravenců.
Slovo empatie se dávno stalo střelivem v kulturních válkách. Elon Musk prohlásil, že západní kulturu oslabuje, a po smrti Charlieho Kirka zaplavila sociální sítě jemu připsaná věta, že „empatii nesnáší“, protože je to „smyšlený new age pojem“. Do debaty byla navíc zatažena i Hannah Arendtová s výrokem, podle něhož kultura odmítající empatii upadá do barbarství.Jde však o manipulaci. Třeba u Kirka se opomnělo zmínit, že v daném citátu nezavrhoval ohled na druhého, ale rozlišoval mezi empatií (vciťováním), kterou odmítal, a sympatií (soucitem), k níž se hlásil. Citát přisouzený Arendtové je nejspíše smyšlený – a ironicky připsaný autorce, která empatií proslulá nebyla, jak ukazuje i její nekompromisní kniha Eichmann v Jeruzalémě. Deborah Nelsonová ji proto ve své oceňované knize Tough Enough zařadila mezi ženy, které spojovaly břitký intelekt s tvrdostí.Sama empatie je ovšem fascinující téma, již tím, že se vzpírá podobné válečnické inscenaci. Primatologové ukazují, že lidé i lidoopi jsou na sebe přirozeně naladění – neuronové zrcadlení patří k samé podstatě soužití, není mimořádným výkonem. Skutečným výkonem je naopak schopnost zrcadlení blokovat: bez této brzdy bychom jen přejímali emoce a stanoviska druhých a nebyli schopni samostatného myšlení. Byli bychom, řečeno s Rousseauem, „divoši“ – soucitní, ale bezmocní a snadno manipulovatelní.Na tuto odvrácenou stránku upozorňuje i americko-německý myslitel Fritz Breithaupt, autor knih Kultury empatie a Temná strana empatie. Empatie je sice nezbytná pro lidské soužití, zároveň ale může oslabovat vlastní já a ukazuje se jako sporný zdroj morálky. Morální otázky zplošťuje a vyhrocuje: kdo se příliš vciťuje, má sklon k černobílému vidění i k dělení na přátele a nepřátele. Od přiměřené reakce jsme pak spíše dále než blíže. Nelze ani tvrdit, že by empatie byla automatickou dobrou vlastností. Vždyť se jí vyznačuje kvalitní manipulátor i mučitel.Máme se tedy empatii odnaučit? I kdyby to bylo možné, žádoucí by to nebylo. Být empatický činí život lepším. Empatičtější člověk žije v komplexnější skutečnosti – vstřebává do svého života světy druhých, a rozšiřuje si tak vlastní obzor. Empatie je v tomto smyslu příjemná i z čistě sobeckých důvodů. Může být východiskem k hlubšímu vnímání reality; má i svou estetickou stránku: empatie nás činí vnímavější vůči kráse. Zárukou dobra však sama o sobě není. Klíč k dobru spočívá v propojení empatie se soudností a odvahou jednat.KapitolyI. Bitva citátů – smyšlených [úvod až 10:30]II. Energetika mozku a cena vciťování [10:30 až 29:00]III. Rousseau, Smith, Schopenhauer: tři cesty k soucitu [29:00 až 54:00]IV. Jsme dnes méně empatičtí? [54:00 až 01:02:15]V. Temná stránka empatie [01:02:15 až konec]BibliografieFritz Breithaupt, Kulturen der Empathie, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2009.Fritz Breithaupt, Die dunkle Seite der Empathie, Berlin: Suhrkamp, 2017, viz také anglický překlad: The Dark Sides of Empathy, přel. Andrew B. Hamilton, Ithaca, NY: Cornell University Press, 2019.„Fact check: Charlie Kirk Once Said Empathy Was a ‘New Age Term', in: Yahoo News, 25. 3. 2021.Sara H. Konrath, Edward H. O'Brien, Courtney Hsing, „Changes in Dispositional Empathy in American College Students over Time: A Meta-Analysis“, in: Personality and Social Psychology Review, 2/15, 2011, str. 180–198.Zachary B. Wolf, „Elon Musk Wants to Save Western Civilization from Empathy“, in: CNN, 5. 3. 2025, https://edition.cnn.com/2025/03/05/politics/elon-musk-rogan-interview-empathy-doge
„Teď jde o Česko,“ zní předvolební kampaň koalice Spolu, která ve svých videoklipech ukazuje rozčílené hulákající lidi, kteří působí až nebezpečně. „Tihle rozhodnou za tebe,“ sděluje video s hrozivým hudebním podkresem. Ukazuje spoluobčanky a spoluobčany, kterým bojovnice za demokracii Danuše Nerudová, europoslankyně za STAN, říká „užiteční idioti“ nebo „dezoláti“. Takzvaný „demokratický blok“ se před volbami opět snaží mobilizovat voliče a voličky na tom, že je třeba naši demokracii uchránit od komunismu, Ruska, fašismu, a tak dále. V zoufalé snaze udržet se u moci tak vykresluje snad polovinu populace České republiky jako nebezpečí. Je taková strategie slučitelná s demokratickou debatou? A žijeme dnes vůbec v demokracii? Mají opravdu všichni lidi možnost o své budoucnosti reálně rozhodovat? V novém dílu podcastu Hysterie si Karolína a Magdalena povídají také o tom, co se skrývá za iniciativami Jsme mistři a Štít demokracie. Jaké peníze do těchto kampaní proudí a kdo má na udržení statu quo reálný zájem. Demokratický jedi a dubajský prorok Petr Ludwig, který freneticky sdílí AI obrázky a statistiky o tom, kolik lidí vidělo jeho status, má nově po boku Tonyho Pášmu, který zase sází na citace z Pelíšků a tričko I love volby. Štít demokracie pak doplňuje strategické partnerství s Knihovnou Václava Havla. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
29. září 2005 byl horský hotel a vysílač na Ještědu usnesením vlády vyhlášen národní kulturní památkou. Jak lidé atypickou stavbu přijímali v době jejího vzniku? A proč si za ni její autor, architekt Karel Hubáček, nemohl převzít prestižní Perretovu cenu?
Už více než 57 tisíc hlasů v anketě veřejnosti soutěže Stavba roku 2025 získala Památková obnova koníren v areálu hospodářského dvora státního zámku Zákupy. Vydali jsme se proto na jejich prohlídku.
Tadej Pogačar je dvojnásobným mistrem světa po suverénní jízdě ve Rwandě! Naštvaný Evenepoel bere stříbro a bronz putuje do Irska pro Bena Healyho. Dejte nám odběr na Youtube: http://www.youtube.com/dojeto/noodlemx?sub_confirmation=1Jsme i na Instagramu: https://www.instagram.com/dojetocz/Twitteru: https://twitter.com/DOJETOcz
Vulgární řev, roztřesení, až hystericky plačící podřízení, ponižování, sledování soukromých sociálních sítí, křeče do břicha. Investigativní tým Ve stínu rozplétá, co zažívají zaměstnanci pražské zoologické zahrady. Ředitel Miroslav Bobek obvinění odmítá.Pražská zoologická zahrada je až idylickým místem. Uklizené cestičky, spokojená zvířata, všudypřítomné občerstvení a krásný výhled na Prahu. Turnikety projde ročně skoro 1,4 milionu lidí a je tak třetím nejnavštěvovanější turistickou destinací Česka. Hospodaří s více jak půl miliardou korun a zaměstnává 250 lidí. Zahrada se pyšní tím, že patří do světové elity.Pod povrchem se ale podle svědectví řady zaměstnanců skrývá patnáct let stupňujícího se bossingu a šikany ze strany vedení. Situace došla tak daleko, že se po letech mlčení rozhodla část bývalých i současných zaměstnanců promluvit.„Četné zkušenosti bývalých zaměstnanců - bossing, šikana, výpověď za názor - se bohužel zakládají na pravdě. Já si ale nemohu dovolit vystoupit veřejně, neb zahradu a lidi v ní miluji,“ napsal anonymně pořadu Ve stínu jeden z chovatelů. Mluvili jsme s ním. Stejně jako s dalšími 31 zaměstnanci.Druhý díl s rozhovorem s ředitelem Zoo Praha Miroslavem Bobkem vám přineseme v neděli 28. 9.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz
Do voleb do Poslanecké sněmovny zbývá týden. Co mohou být rozhodující momenty ve finále kampaně? - Doteď jsme neviděli střet Petra Fialy a Andreje Babiše, může to mít zásadní vliv, myslí si sociolog Martin Buchtík.Co dalšího by ještě na poslední chvíli mohlo významně ovlivnit volby? Dostanou se do Sněmovny strany balancující na hraně volitelnosti? A proč je letos tolik lidí stále nerozhodnutých?Témata pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v závěrečném díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.I před letošními parlamentními volbami mají voliči možnost sledovat velké množství debat a duelů kandidátů, ať už na televizních obrazovkách, v rozhlase nebo v online médiích. Dosud se ale nedočkali střetu dvou hlavních rivalů o post příštího premiéra, lídra Spolu Petra Fialy a šéfa ANO Andreje Babiše. Jejich duel by se měl odehrát ve středu na Prima CNN News a poté ve čtvrtek na Nově. Pozvání do debaty na ČT Babiš nepřijal.„Právě finální debaty, zejména Fialy a Babiše, můžou mít zásadní vliv na rozhodování některých voličů. Pak to také může být případná nenadálá eskalace konfliktu Ruska a Ukrajiny, další dron nad Polskem, stíhačka nad Estonskem. Nebo výslechy svědků v kauze Dozimetr. To můžou být poměrně významné faktory,“ vyjmenovává sociolog Martin Buchtík a pokračuje: „Významné může být i jednoznačně připravené finále kampaní. Protože jestli žádné finále nepřijde, tak to bude z mého pohledu velké zklamání. Protože všichni slibují, že už opravdu začnou a zatím to zase tak vidět není.“ Plujeme na severo, severo, severozápadV průzkumech dlouhodobě vede s velkým náskokem opoziční hnutí ANO před koalicí Spolu. Doteď se zdálo, že dominanci hnutí expremiéra Andreje Babiše nic neohrožuje. Poslední průzkum agentury STEM zveřejněný ve čtvrtek ale ukázal, že podpora hnutí nečekaně klesla o téměř tři procentní body na 28 procent. Jedná se o nejhorší výsledek ANO od ledna, kdy STEM s průzkumy začal. Druhá koalice Spolu by měla 21 procent. Třetí by se do Sněmovny dostalo SPD, čtvrté STAN a pátí Piráti. Potřebnou pětiprocentní hranici by těsně překonali i Motoristé a Stačilo!.Značí náhlý propad ANO nějakou významější změnu nálad voličů? „Kdybych to řekl námořnickou terminologií, tak kdybychom pluli doteď na sever, tak teď plujeme na severo, severo, severo, severo, severozápad. Jinými slovy, to posunutí je velmi malé, o žádnou zásadní otočku nejde,“ upozorňuje sociolog. Část voličů ANO se podle něj odklonila zejména k hnutí SPD. „Do volební kampaně teď vstoupily silněji menší strany, které nemůžou dělat permanentní kampaň, protože to buď neumí, nebo nemají peníze na kampaň. A tím pádem hnutí ANO teď není zase tak dominantně všude vidět, protože to přehlušují i další kampaně. Další faktor mohou být televizní diskuze, kde ANO trochu zaniká.“„Teď je to jejich nejslabší výsledek. Ale je dost možné, že k nedělnímu modelu, který se bude zveřejňovat ještě před moratoriem jako poslední veřejný průzkum, se to číslo bude nějakým způsobem korigovat,“ říká Buchtík s tím, že se dá stále předpokládat, že Andrej Babiš ve volbách opět získá více než 27 procent hlasů podobně jako naposledy. --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:43 Rozhovor s lékařem Tomášem Šebkem05:40 Módní trendy - jak a s čím kombinovat podzimní bundy10:17 Marek Frýda a ručně vyráběné šperky z přírodních materiálů15:02 Expert na etiketu Daniel Šmíd - téma: ucházím se o nové zaměstnání19:38 Podle čeho vybírat nový automobil - jaká je budoucnost elektromobilů?24:23 Hlasujte v rozhlasové anketě Šarmantní osobnost roku
Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:43 Rozhovor s lékařem Tomášem Šebkem05:40 Módní trendy - jak a s čím kombinovat podzimní bundy10:17 Marek Frýda a ručně vyráběné šperky z přírodních materiálů15:02 Expert na etiketu Daniel Šmíd - téma: ucházím se o nové zaměstnání19:38 Podle čeho vybírat nový automobil - jaká je budoucnost elektromobilů?24:23 Hlasujte v rozhlasové anketě Šarmantní osobnost roku
Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:43 Rozhovor s lékařem Tomášem Šebkem05:40 Módní trendy - jak a s čím kombinovat podzimní bundy10:17 Marek Frýda a ručně vyráběné šperky z přírodních materiálů15:02 Expert na etiketu Daniel Šmíd - téma: ucházím se o nové zaměstnání19:38 Podle čeho vybírat nový automobil - jaká je budoucnost elektromobilů?24:23 Hlasujte v rozhlasové anketě Šarmantní osobnost roku
V libereckých Ruprechticích se v sobotu 27. září odpoledne chystá slavnostní benefiční koncert a následné požehnání kalvárie pod kostelem U Obrázku. Opravu poničeného barokního sousoší z roku 1807 iniciovali liberečtí občané, záštitu převzala první dáma České republiky Eva Pavlová. S restaurátorkou Vanesou Trostovou, která dílu v havarijním stavu vrátila barokní krásu, a historikem umění a restaurátorem Jiřím Bláhou místo navštívila reportérka Jana Švecová.
Dlaskův statek tento týden žil přípravami na Svatováclavské posvícení, které se koná 27. září. Pekly se koláče a chystaly se také dílničky, na kterých si návštěvníci vyzkouší dovednosti, které dříve v chalupách uměl každý. Třeba nakrouhat zelí či utřít mák.
Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:43 Rozhovor s lékařem Tomášem Šebkem05:40 Módní trendy - jak a s čím kombinovat podzimní bundy10:17 Marek Frýda a ručně vyráběné šperky z přírodních materiálů15:02 Expert na etiketu Daniel Šmíd - téma: ucházím se o nové zaměstnání19:38 Podle čeho vybírat nový automobil - jaká je budoucnost elektromobilů?24:23 Hlasujte v rozhlasové anketě Šarmantní osobnost roku
V domě, odkud se stěhuju, jsou těžké vchodové dveře, které během zavírání hlasitě bouchnou. Stačilo by vyměnit brano, nějak to seštelovat… Napsala jsem i několik dopisů, aby nájemníci s dveřmi netřískali. Bez úspěchu. A tak jsem poslední rok nezamhouřila Oka.
Záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský & Šíldo s hosty Bárdy & Káčer ze Vzletu v Praze ze dne 23.9.2025
Pišta Kráľovič aka FVLCRVM je slovenský producent, zpěvák, DJ a bezesporu také hudební vizionář s jasně rozpoznatelným rukopisem. Pod sólovým aliasem vydal nespočet singlů či spoluprací a také několik EPs. Na jeho dlouhohrající desku jsme si museli dlouho počkat. Právě dnes ale vydává debut EEST. „Můj největší problém byl nakonec to, co na takové album vybrat, aby to spolu souviselo. A v podstatě jsem zjistil, že to spolu vůbec nesouvisí,“ říká se smíchem FVLCRVM.
Pišta Kráľovič aka FVLCRVM je slovenský producent, zpěvák, DJ a bezesporu také hudební vizionář s jasně rozpoznatelným rukopisem. Pod sólovým aliasem vydal nespočet singlů či spoluprací a také několik EPs. Na jeho dlouhohrající desku jsme si museli dlouho počkat. Právě dnes ale vydává debut EEST. „Můj největší problém byl nakonec to, co na takové album vybrat, aby to spolu souviselo. A v podstatě jsem zjistil, že to spolu vůbec nesouvisí,“ říká se smíchem FVLCRVM.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V domě, odkud se stěhuju, jsou těžké vchodové dveře, které během zavírání hlasitě bouchnou. Stačilo by vyměnit brano, nějak to seštelovat… Napsala jsem i několik dopisů, aby nájemníci s dveřmi netřískali. Bez úspěchu. A tak jsem poslední rok nezamhouřila Oka.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nejvíce klientů má stacionář s Alzheimerovou chorobou. Sociální pracovnice se při práci s nimi zaměřují na zachování dovedností, podporu paměti, orientaci a soběstačnost. „Jsme jakýmsi mezičlánkem mezi pečujícími doma a pobytovými zařízeními,“ vysvětlují Markéta Málková a Alena Hanušová z Pamatováčku.
Stále platí, že hubnout je nutné pohybem a úpravou jídelníčku. Bez změny životního stylu se prostě neobejdete. Lékaři už ale disponují také účinnými léky, které redukci váhy výrazně napomáhají.
Stále platí, že hubnout je nutné pohybem a úpravou jídelníčku. Bez změny životního stylu se prostě neobejdete. Lékaři už ale disponují také účinnými léky, které redukci váhy výrazně napomáhají.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Remco Evenepoel si pohodlně dojel pro časovkářský titul. Nyní je ale řada na hlavní akci celého šampionátu - silniční závod. Obhájí Tadej Pogačar titul? Nebo si do Rwandy nepřivezl takovou formu jako loni do Curychu.Dejte nám odběr na Youtube: http://www.youtube.com/dojeto/noodlemx?sub_confirmation=1Jsme i na Instagramu: https://www.instagram.com/dojetocz/Twitteru: https://twitter.com/DOJETOcz
Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie slaví 50leté výročí svého jedinečného léčebného programu a to si říká o mimořádnou akci. Vypravili jsme se tam na Den otevřených dveří.
Ranní brífink Jaroslava Maška: Je osm dní do voleb a právě proto je dnes ve studiu náš kolega a hlavní editor Tomáš Lysoněk, který představí náš předvolební speciál. Než se do toho dáme, projdeme si několik byznysových zpráv.
Stále platí, že hubnout je nutné pohybem a úpravou jídelníčku. Bez změny životního stylu se prostě neobejdete. Lékaři už ale disponují také účinnými léky, které redukci váhy výrazně napomáhají.
Ranní brífink Jaroslava Maška: Je osm dní do voleb a právě proto je dnes ve studiu náš kolega a hlavní editor Tomáš Lysoněk, který představí náš předvolební speciál. Než se do toho dáme, projdeme si několik byznysových zpráv.
Česká plastika zdobí sídlo OSN v New Yorku od úterý 23. září 2025. Jde o Herbárium z novoborského skla. Na odhalení uměleckého díla, které ve světě reprezentuje Českou republiku, se byl podívat i kolega ze zahraniční redakce Pavel Novák.
„Záchrana zubra evropského je vlastně zázrak,“ říká Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. „Po 1. světové válce, kdy nebyla ještě tak rozvinutá genetika, vědci vybírali z posledních 23 zubrů, kteří žili v zajetí. Mnoho z nich bylo přestárlých, další neschopní reprodukce. Dnes už víme, že většina zubrů pochází z bělověžské linie, a to z pouhých 12 zakladatelů, a druhá nížinná linie má pouhých sedm zakladatelů.“Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nové audioknihy Misery - Stephen King Tajemství všech tajemství - Dan Brown Teta - Valérie Perrinová Riešime vraždy - Richard Osman Oko ihly - Ken Follett Vražedný chlad - Louise Pennyová Byt – román ve dvou - Jan Němec, Jana Šrámková Slnečná sestra - Lucinda Riley Fantasma - Kaylie Smith Ve spárech magie - Mona Kasten Nechajte to tak - Mel Robbins Sociopatka - Patric Gagne A které audioknihy jsme poslouchali a prodiskutovali my Čakanie - Michael Connelly Jonathan Strange & pan Norrell - Susanna Clarke Štvrtkový klub detektívov - Richard Osman
V rodině Štěpánky Kurfiřtové z Železnobrodska má broušení kamenů a šperkařství stoletou tradici. Za tu dobu vznikly tisíce šperků, včetně korunek, které zdobily české Miss.
Via ad Artem je relativně nový kulturní spolek, a na podzimní dny chystá koncerty hudby, která vznikla v Americe z přelomu 19. a 20. století, kdy jazz, swing a gospel pronikaly i do klasické hudby a začaly se společně vzájemně prolínat.
„Jsme v podobné situaci jako za komunistů. Tázání nám není zakázáno, ale jsme za tázání trestáni. Už nás lidé nenálepkují proto, že máme jiný názor, ale cejchují nás, a na nás zůstává stigma," upozorňuje profesor Maxmilián Kašparů v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 21.09.2025, www.RadioUniversum.cz
Poslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský&Šídlo v Polepšovně ducha v Řeži u Prahy.Host: Daniel Münich, ředitel akademického think tanku IDEA při CERGE-EI (https://idea.cerge-ei.cz)
V Dismanově rozhlasovém dětském souboru, který tento týden připomínáme na Dvojce, krátce působila i herečka Markéta Hrubešová. „Nejvíc si pamatuju jazykolamy a komentování fotbalových zápasů. Bohatě jsem to pak zúročila na konzervatoři,“ říká. Proč dala přednost herectví před zdravotnictvím? V čem ji ovlivnila babička? A kde vznikla její láska k francouzštině a vaření?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V novém díle podcastu Psycho si Karolína a Pavel společně se svým hostem, psychologem Štěpánem Vymětalem rozebírají téma radikalizace a ptají se, kdo je vlastně náchylný stát se radikálem a zda existuje způsob, jak lidi odvrátit od násilné radikalizace.Všechny díly podcastu Psycho můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V novém díle podcastu Psycho si Karolína a Pavel společně se svým hostem, psychologem Štěpánem Vymětalem rozebírají téma radikalizace a ptají se, kdo je vlastně náchylný stát se radikálem a zda existuje způsob, jak lidi odvrátit od násilné radikalizace.
V Dismanově rozhlasovém dětském souboru, který tento týden připomínáme na Dvojce, krátce působila i herečka Markéta Hrubešová. „Nejvíc si pamatuju jazykolamy a komentování fotbalových zápasů. Bohatě jsem to pak zúročila na konzervatoři,“ říká. Proč dala přednost herectví před zdravotnictvím? V čem ji ovlivnila babička? A kde vznikla její láska k francouzštině a vaření?
Tři týdny před sněmovními volbami zůstává favoritem na vítězství hnutí ANO. Strany současné vlády deklarují, že s ním do spolupráce nepůjdou. Šéf ANO Andrej Babiš připouští spolupráci s SPD nebo se Stačilo!. „My jsme byli první strana, která vyprovodila komunisty po 30 letech z Parlamentu České republiky,“ reagoval první místopředseda ANO Karel Havlíček na dotaz, zda si dokáže představit, že by jeho hnutí přivedlo k moci strany vstřícné k Rusku. „V době, když jsme měli premiéra, v době, když jsme byli dominantní stranou ve Sněmovně, tak komunisté skončili. V době, kdy je zde vláda Petra Fialy, tak se s velkou dávkou pravděpodobnosti komunisté zase vrátí. Já z toho radost nemám,“ řekl Havlíček ve volebním speciálu Ptám se já, který se natáčel 15. září před publikem v prostoru Next Zone na pražském Smíchově. Zda na společnou vládu ANO s hnutím SPD nebo komunisty z koalice Stačilo! po volbách nakonec dojde, ale odpovědět nechtěl. „V té debatě se objevují úplně všechny strany, které dnes jsou. Když si jenom vezmete všechny možné varianty od většinové vlády přes nějakou menšinovou vládu, což není možné nikdy vyloučit, tak teď samozřejmě nedokážu říct, s kým vším by to šlo.“První místopředseda ANO a stínový premiér Karel Havlíček zatím také neví, jak by hlasoval o případné žádosti o zbavení imunity předsedy hnutí Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. „Zatím vůbec netuším, jak se to bude vyvíjet. Nechci dělat hostinského, účet ještě není. Jak znám pana Babiše, tak on sám bude chtít to, abychom ho zbavili tak, jako to bylo naposledy,“ uvedl Havlíček. „Ale počkejme si, jak to dopadne. A potom to bude taky třeba i o nějakém názoru hnutí ANO, které zase těžko dnes můžu předjímat. Protože ani není postavený klub. Ten bude na základě toho, kolik bude mít poslanců. Ten se musí sejít a musí si říct, jaké bude mít stanovisko.“Jak by Andrej Babiš tentokrát vyřešil své střety zájmů? Jak bude vypadat podpora Ukrajiny, pokud bude ANO znovu vládnout? A kam by Česko došlo, kdyby vážně chtělo naplnit svůj volební program?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Srb Palj Domdoni se dostal na titulní stránky českých médií letos v březnu, když po něm začala pátrat policie. Podle vyšetřovatelů je podezřelý z pokusu o vraždu v pražské Masné ulici. Policie zveřejnila jeho fotografii s varováním, že je ozbrojený a nebezpečný. Do té doby byl stíhaný na svobodě za obchodování s kokainem a organizaci zločinecké sítě. Nedávno byl v nepřítomnosti odsouzen k 12 letům vězení, mimo jiné na základě důkazů ze šifrované komunikace SkyECC. Zatímco Národní protidrogová centrála neeviduje jeho vazby na balkánské podsvětí v Česku, redakce investigace.cz odhalila spojnice vedoucí k už souzeným i trestaným albánským zločincům, například bratrům Azemi.Kauzu mapovaly redaktorky Janka Bílková a Pavla Holcová. Rozhovor vede Petr Gojda.Rozkrýváme zásadní investigativní kauzy. Nemáme paywall ani žádné reklamy. Jsme financovaní převážně z příspěvků našich čtenářů. Pokud můžete, podpořte prosím naši práci: https://www.investigace.cz/podpora-a-dekujeme/
„Evropský establishment žije někde v nějakém vzdušném zámku a jede si svoji vlastní agendu. Utrhl se z jakékoliv vazby na kohokoliv,“ říká bývalý europoslanec Jan Zahradil o současném stavu Evropské unie v rozhovoru pro pořad Právě teď. 2. díl, 11.09.2025, www.RadioUniversum.cz
EPIZODY V PLNÉ VERZI MŮŽETE POSLOUCHAT NA HEROHERO.CO/STUDION „Jsme ve značném průšvihu, brzy se bude rozhodovat o tom, v jakém světě budeme žít. V sázce je bezpečnost evropského kontinentu,“ říká ve Studiu N náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Celou situaci podle něj komplikuje fakt, že se političtí lídři napříč spektrem bojí mluvit o nepříjemných věcech. „Lidé vystrašení nebudou, oni to pochopí a zvyknou si. My jsme racionální národ,“ tvrdí v rozhovoru s Filipem Titlbachem. Na rozdíl od jiných států východního křídla NATO podle Řehky velké části české populace nedochází vážnost situace. „Dekády se s ničím takovým nepočítalo. Nikdo se na nic nechystal, všechno bylo upozaděné, nedávaly se zdroje do obrany a bezpečnosti. Je potřeba lidi edukovat tak, aby podstatná část společnosti – a nikdy to nebudou všichni – pochopila, co se děje, a logicky tlačila na volené politické lídry a ptala se jich, co s tím dělají,“ upozorňuje náčelník generálního štábu. V rozhovoru padne i téma sporů a komplikovaného vztahu s ministryní obrany Janou Černochovou. „Nic jí nezatajuji. To, co jako ministryně potřebuje vědět, jí říkám,“ reaguje na kritiku své nadřízené. Ve Studiu N připouští, že on sám vadí řadě lidí. „Jsme tu ale i pro lidi, kteří nás nenávidí. Přísaháme, že za ně nasadíme svůj život,“ říká. „Myslím si, že dáváme velký důraz na to, co slyšíme od křiklounů na sítích. Když pak jdete reálně mezi lidi – mimo svou bublinu – a normálně se s nimi bavíte, zjistíte, že ten stav není tak hrozný. Nejvíc jsou slyšet magoři, co blijí nesmysly na sociálních sítích. Šokující sdělení jsou vidět a rezonují, ale pak je tady spousta normálních lidí, která nemá potřebu se k tomu vyjadřovat,“ zdůrazňuje. Jak reaguje na kritiku, že armáda monitorovala politickou opozici a občany kritizující její činnost? Proč si myslí, že je dronové iniciativě Nemesis věnována nestandardně velká pozornost? Jak chce přesvědčit lidi, aby se přidali do prořídlých armádních řad? A ovlivní Putinovo Rusko výsledek českých sněmovních voleb? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.