POPULARITY
Federal Tech Podcast: Listen and learn how successful companies get federal contracts
Connect to John Gilroy on LinkedIn https://www.linkedin.com/in/john-gilroy/ Want to listen to other episodes? www.Federaltechpodcast.com According to Forrester, 48% of organizations have more than one hundred tools in a typical toolchain. How many are not being used? How many duplicates are there? How many can remove abilities in other tools? When you deal with a company, they are getting paid to focus on their solution and ignore others. When you deal with a reseller, they have biases, respond to changes quickly, and understand the complexities of vendors in “swim lanes,” which can include competitors. Today, we sit down with Sam O'Daniel, the President and CEO of TVAR. The conversation ranged from selection of the correct tool to procurement and licensing models. For example, in a recent interview, Scott Rose from NIST talked about modern technology that may include IPv6. The sad news is that it prevents scanning address blocks because it cannot scan all the addresses that IPv6 covers. TVAR collaborates with numerous vendors and is familiar with the strengths and weaknesses of each. Additionally, he understands which vendors work well together and respects the concept of their “swim lanes” in the context of federal technology. A typical federal leader cannot spend five hours a day keeping up with modern technology; resellers must maintain updated knowledge, which they can provide federal agencies with a perspective that few have. The conversation also addresses the challenges of procurement and the need for tool consolidation to minimize government waste.
Chléb si lidé opékali už od starověku, nejprve na ohni, pak na kamnech a od začátku 20. století v toustovači. První žádost o patent na komerčně dostupný toustovač byl podaný roku 1909 ve Spojených státech. Dnes jsou toustovače běžnou součástí domácností. A v nich si opékáme toustový chléb.
Chléb si lidé opékali už od starověku, nejprve na ohni, pak na kamnech a od začátku 20. století v toustovači. První žádost o patent na komerčně dostupný toustovač byl podaný roku 1909 ve Spojených státech. Dnes jsou toustovače běžnou součástí domácností. A v nich si opékáme toustový chléb.
Chléb si lidé opékali už od starověku, nejprve na ohni, pak na kamnech a od začátku 20. století v toustovači. První žádost o patent na komerčně dostupný toustovač byl podaný roku 1909 ve Spojených státech. Dnes jsou toustovače běžnou součástí domácností. A v nich si opékáme toustový chléb.
Chléb si lidé opékali už od starověku, nejprve na ohni, pak na kamnech a od začátku 20. století v toustovači. První žádost o patent na komerčně dostupný toustovač byl podaný roku 1909 ve Spojených státech. Dnes jsou toustovače běžnou součástí domácností. A v nich si opékáme toustový chléb.
Chléb si lidé opékali už od starověku, nejprve na ohni, pak na kamnech a od začátku 20. století v toustovači. První žádost o patent na komerčně dostupný toustovač byl podaný roku 1909 ve Spojených státech. Dnes jsou toustovače běžnou součástí domácností. A v nich si opékáme toustový chléb.
Chléb si lidé opékali už od starověku, nejprve na ohni, pak na kamnech a od začátku 20. století v toustovači. První žádost o patent na komerčně dostupný toustovač byl podaný roku 1909 ve Spojených státech. Dnes jsou toustovače běžnou součástí domácností. A v nich si opékáme toustový chléb.
Chléb si lidé opékali už od starověku, nejprve na ohni, pak na kamnech a od začátku 20. století v toustovači. První žádost o patent na komerčně dostupný toustovač byl podaný roku 1909 ve Spojených státech. Dnes jsou toustovače běžnou součástí domácností. A v nich si opékáme toustový chléb.
Chléb si lidé opékali už od starověku, nejprve na ohni, pak na kamnech a od začátku 20. století v toustovači. První žádost o patent na komerčně dostupný toustovač byl podaný roku 1909 ve Spojených státech. Dnes jsou toustovače běžnou součástí domácností. A v nich si opékáme toustový chléb.
Chléb si lidé opékali už od starověku, nejprve na ohni, pak na kamnech a od začátku 20. století v toustovači. První žádost o patent na komerčně dostupný toustovač byl podaný roku 1909 ve Spojených státech. Dnes jsou toustovače běžnou součástí domácností. A v nich si opékáme toustový chléb.
Chléb si lidé opékali už od starověku, nejprve na ohni, pak na kamnech a od začátku 20. století v toustovači. První žádost o patent na komerčně dostupný toustovač byl podaný roku 1909 ve Spojených státech. Dnes jsou toustovače běžnou součástí domácností. A v nich si opékáme toustový chléb.
Chléb si lidé opékali už od starověku, nejprve na ohni, pak na kamnech a od začátku 20. století v toustovači. První žádost o patent na komerčně dostupný toustovač byl podaný roku 1909 ve Spojených státech. Dnes jsou toustovače běžnou součástí domácností. A v nich si opékáme toustový chléb.
Chléb si lidé opékali už od starověku, nejprve na ohni, pak na kamnech a od začátku 20. století v toustovači. První žádost o patent na komerčně dostupný toustovač byl podaný roku 1909 ve Spojených státech. Dnes jsou toustovače běžnou součástí domácností. A v nich si opékáme toustový chléb.
Den otců, svatý Vít a tvarůžková polévka k tomu! O mužích, mýtech i receptech, po kterých se zapráší. A proč letadlo necouvá? Buďte na další návštěvě u Jiřinky s Alenkou.
Jihomoravský a Zlínský kraj spojuje pohoří Chřiby, které je plné krásných listnatých lesů. Ty navíc ukrývají osamělé skalní útvary. Těm větším dali místní lidé jména. Například Kazatelna. Osm metrů vysoký skalní útvar s dvouramenným křížem na vrcholu se nachází nedaleko Koryčan na Kroměřížsku. Schůdky, které ke kříži vedou, byly prý do kamene vytesány už ve středověku.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Opäť vám na spríjemnenie dní prinášame vysvetlenie jednej zaujímavosti. Snažíme sa vás aj nás vzdelávať. Tentokrát sa pozrieme na to, prečo má zavináč taký tvar, aký má. Ako vznikol jeho názov? Všetko vám vysvetlí Gregor Mareš.
Básne Terezy Horváthovej som objavila v jednej skupine venovanej poézii na sociálnej sieti a tak sa mi zapáčili, že som ju veľmi chcela v relácii. Narodila sa v Prahe, kde aj v súčasnosti žije. Dva roky študovala odbor český jazyk a literatúra na Filozofickej fakulte Karlovej univerzity. Jej texty zazneli napríklad na deviatom ročníku podujatia Open Fra, Publikovala v časopisoch Tvar, Psí víno, Revue Prostor či Pandora.
Ūkininkas Vidas Vadeikis iš Šylių kaimo, Šilutės r., statė robotizuotą karvių fermą ir planavo, kad šalia stovės ir kita ferma, skirta prieaugliui, angaras pašarų laikymui beitechnikai, bus sutvarkyta infrastruktūra. Ūkininkas gavo ir paramą šiems statiniams, bet jos teko atsisakyti, nes pakilus statybos kainai nei paramos, nei banko skolinamų lėšų nepakako. Tokių ūkininkųšalyje yra daug.Žemės ūkio ministerija nepanaudotų Lietuvos kaimo plėtros 2014–2020 metų programos lėšų (visų pirma, dėl negautų statybos leidimų) priskaičiavo per 40 mln.eurų. Nuo balandžio 7 dienos skubiai skelbiamas naujas paraiškų surinkimas supaprastinta tvarka. Numatyta remti visus žemės ūkio sektorius.Tvarų ir tausojantį ūkininkavimą pasirinkusiems ūkininkams plečiasi galimybės dalyvauti Anglies programoje. Microsoft, Google, pramogų ir žiniasklaidos kompanija Disney, bankai, avialinijų kompanijos pasiruošusios pirkti Anglies taršos sertifikatus ir iš Lietuvos ūkininkų ir taip kompensuoti savo kompanijų daromą anglies taršą atmosferai. Skaičiuojama, kad ūkininkai gali per metus viename hektareužrakinti nuo 1 iki 2 tonų anglies. Viena tona - vienas sertifikatas. Planuojama, kad tai programoje dalyvaujančių ūkių pelningumą gali didinti iki 15 proc. Apie tai pasakoja „Linas Agro“ vadovas Jonas Bakšys ir ūkininkas iš Panevėžio r. Donatas Tumas.Užsienio šalyse populiarėja terapiniai ūkiai, kurių gyvuliai lanko žmones. Airijoje alpakos ir lamos lanko senelių bei vaikų globos namus, o Jungtiniuose Arabų Emyratuose pasivaikščiojimas su žirgais papildomas ypatinga vakariene.Ved.Kristina Toleikienė
Oblíbený cyklus soudobé hudby S, který pořádá orchestr Prague Philharmonia, letos slaví 20. narozeniny. A slaví se opravdu ve velkém stylu – formou hudebních talkshow s významnými osobnostmi české a slovenské hudební scény. V pondělí 17. března večer se ve Švandově divadle v Praze uskuteční setkání s Vladimírem Franzem.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Oblíbený cyklus soudobé hudby S, který pořádá orchestr Prague Philharmonia, letos slaví 20. narozeniny. A slaví se opravdu ve velkém stylu – formou hudebních talkshow s významnými osobnostmi české a slovenské hudební scény. V pondělí 17. března večer se ve Švandově divadle v Praze uskuteční setkání s Vladimírem Franzem.
Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.
Na staršej fotografii Marsu našli podivný štvorcový útvar. Vo vzorkách z asteroidu zasa látky potrebné na život. Prečo hľadáme stopy po živote všade, kde sa dá? V novom dieli podcastu SHARE sa o tom rozprávajú redaktori Živé.sk Marek Jurčík a Maroš Žofčin.V podcaste hovoríme o týchto témach:V asteroide sa našli stopy, ktoré by mohli umožniť existenciu života.Záhadný útvar na Marse vlastne nie je taký záhadný, keď sa naň pozrieme poriadne.Ani marťanská tvár nie je až tak vzrušujúca, ako sa pôvodne javila.Ako si ľudia v minulých storočiach predstavovali život na Marse či Venuši.Súvisiace odkazy:Sme tu skutočne sami? Vzorky z asteroidu Bennu obsahujú látky dôležité pre vznik životaNa Marse našli záhadný štvorec. Nik nevie, čo to je, Elon Musk žiada misiuPodcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.
Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.
Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.
Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.
Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.
Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.
Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.
Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.
Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.
Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.
Syrečky, tvarůžky nebo taky tvargle – zrající stolní sýr vyrobený z netučného kyselého tvarohu. První zmínky o tvarůžcích u nás pocházejí už z poloviny 15. století. Vyráběly se prakticky v každé chalupě, a to zejména na Hané.
Cena literární kritiky je ocenění udělované stejnojmenným spolkem sdružujícím literární časopisy A2, Host, Souvislosti, revue Prostor a Tvar.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Cena literární kritiky je ocenění udělované stejnojmenným spolkem sdružujícím literární časopisy A2, Host, Souvislosti, revue Prostor a Tvar.
Dnes sa pozrieme na jedného z finalistov posledného ročníka Básne SK/CZ z roku 2024. S Richardom Miškem sa poznáme dlhé roky ešte z projektu Mám talent, kde sme obaja publikovali svoje básne. Od roku 2004 navštevuje literárny klub Generácia, ktorý zároveň dlhší čas viedol. Venoval sa rôznym aktivitám v oblasti literatúry. Publikoval v literárnych časopisoch - Tvar, Dotyky, Romboid, Rak, Vertigo, v básnickej antológii Sólo pre deväť hlasov a v zborníkoch litklubu Generácia. Dnes píše básne len sporadicky, ale evidentne účinne, keďže sa nimi dostal do finále súťaže Básne sk/cz.
V prvních dnech po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se hojně spekulovalo o tom, zda se Trump bude skutečně snažit splnit své sliby z volební kampaně. Mnozí věřili, že ty nejradikálnější, jako je uvalení vysokých cel na dovážené zboží, nebo masové deportace nelegálních migrantů, bude modifikovat.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Hasiči a policisté si vyjednali zvýšení mezd o 2500 korun a garanci dalšího zvyšování platů v příštích dvou letech o pět procent. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přitom na začátku roku sliboval zvýšení platů o desetinu. „Neměl pro to oporu ve vládě. Tím pádem to ani nemohl splnit,“ konstatuje předseda Unie bezpečnostních složek Aleš Lehký, který dojednané zvýšení považuje za maximum možného.
Hasiči a policisté si vyjednali zvýšení mezd o 2500 korun a garanci dalšího zvyšování platů v příštích dvou letech o pět procent. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přitom na začátku roku sliboval zvýšení platů o desetinu. „Neměl pro to oporu ve vládě. Tím pádem to ani nemohl splnit,“ konstatuje předseda Unie bezpečnostních složek Aleš Lehký, který dojednané zvýšení považuje za maximum možného.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Osídlení katastru dnešních Bystročic prokázali archeologové už z období mladší doby kamenné. I následní staletí a tisíciletí byla spojena s pobytem různých kultur, které po sobě zanechaly dostatek důkazů v podobě archeologických nálezů.
Operace horních očních víček se provádí různými způsoby. Doktor Jan Tišer upřednostňuje řez s delším výjezdem, který podle něj zajistí přirozenější tvar oka.
Osídlení katastru dnešních Bystročic prokázali archeologové už z období mladší doby kamenné. I následní staletí a tisíciletí byla spojena s pobytem různých kultur, které po sobě zanechaly dostatek důkazů v podobě archeologických nálezů.Všechny díly podcastu Od Pradědu na Hanou můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Operace horních očních víček se provádí různými způsoby. Doktor Jan Tišer upřednostňuje řez s delším výjezdem, který podle něj zajistí přirozenější tvar oka.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Podívat se na Liberec z dálky a z výšky je možné z řady atraktivních míst. Od dominantního Ještědu přes rozhledny jako je Císařský kámen, Černá Studnice či Královka až po vyhlídkové věže Liberecká výšina či Lidové sady. A pak jsou tu ještě skalní vyhlídky v okolí Liberce, které na přelomu 19. a 20. století zpřístupňovaly tehdejší horské spolky. Jednou z nich je Martinská stěna severovýchodně od centra Liberce v Kateřinkách.
Podívat se na Liberec z dálky a z výšky je možné z řady atraktivních míst. Od dominantního Ještědu přes rozhledny jako je Císařský kámen, Černá Studnice či Královka až po vyhlídkové věže Liberecká výšina či Lidové sady. A pak jsou tu ještě skalní vyhlídky v okolí Liberce, které na přelomu 19. a 20. století zpřístupňovaly tehdejší horské spolky. Jednou z nich je Martinská stěna severovýchodně od centra Liberce v Kateřinkách.
Podívat se na Liberec z dálky a z výšky je možné z řady atraktivních míst. Od dominantního Ještědu přes rozhledny jako je Císařský kámen, Černá Studnice či Královka až po vyhlídkové věže Liberecká výšina či Lidové sady. A pak jsou tu ještě skalní vyhlídky v okolí Liberce, které na přelomu 19. a 20. století zpřístupňovaly tehdejší horské spolky. Jednou z nich je Martinská stěna severovýchodně od centra Liberce v Kateřinkách.
První českou přírodní památkou zapsanou na seznamu UNESCO je národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, která se nachází na severní straně české části Jizerských hor. A právě nad bučinami se tyčí Polední kameny s několika výraznými skalními útvary. Nejvýraznější a už zdálky poutající pozornost je Frýdlantské cimbuří nad údolím Černého potoka.
První českou přírodní památkou zapsanou na seznamu UNESCO je národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, která se nachází na severní straně české části Jizerských hor. A právě nad bučinami se tyčí Polední kameny s několika výraznými skalními útvary. Nejvýraznější a už zdálky poutající pozornost je Frýdlantské cimbuří nad údolím Černého potoka.
I maskérny mají svou kategorii při Českém lvu. Například pro snímek Úsvit režiséra Matěje Chlupáčka museli právě maskéři vymodelovat polovinu těla ze silikonu a navléknout ho na herečku Elišku Křenkovou. Jak maska vznikla? Vstupte s námi do maskérny.
„Přílišná opatrnost může člověka dost brzdit. Pokud bychom takoví byli, nedostaneme se ani o moc dál z místa, na kterém právě stojíme. A určitě chce každý jít aspoň trošku dál,“ říká akční experimentátorka, performerka a akrobatka Eliška Brtnická.
4 - Alekosz udvarolni próbált, mire VV Anett ótvaréknak nevezte - Felhívtuk őt by Balázsék