POPULARITY
V nejnovějším díle podcastu Audinovinky si probereme nové audioknihy posledních týdnů. My víme, to je překvápko! Jsou mezi nimi skvělé thrillery, sci-fi kousky i trocha české a zahraniční depky. Projdeme ale i největší evropský knižní veletrh ve Frankfurtu a zajímavou novinku z něj. Audioknižní novinky, které si probereme Oddelenie D - Freida McFadden So smrtiacim pozdravom - Ande Pliego Já, robot - Isaac Asimov Tak prohraješ časovou válku - Amal El-Mohtar, Max Gladstone Dárce - Lois Lowryová Lotosové střevíčky - Jane Yang Nepatrná ztráta osamělosti - Eli Beneš Usedlost - Maria Turtschaninoff Markéta Přemyslovna - Melita Denková Bohatý otec, chudobný otec - Robert Kiyosaki Radikálna otvorenosť - Kim Scott Temný úkryt - Lisa Reganová Tiché hlasy - Patricia Gibneyová Malomocný u Svatého Jiljí - Ellis Peters Petra poslouchá: Pseudohlad - Judson Brewer Ta nejlepší místa pro knihy a audioknihy Audiolibrix - nejlepší obchod s audioknihami Publixing - nejlepší vydavatelství pod sluncem Nakladatelství Audiolibrix - nejlepší nakladatelství na širém světě
Saša Michailidis se ptá hostů na knižní veletrh ve Frankfurtu. Jeho letošní ročník skončil, ale Česko zůstává ve střehu, za rok ho čeká čestné hostování na kulturní top akci. Podzim je ve znamení podcastových přehlídek a vůbec přehlídek audiotvorby, jaké jsou trendy v podcastové tvorbě? Do konce října můžete přihlásit svou budovu na festival Open House Praha, podle organizátorů nejde jen o architekturu, ale i o příběh objektu.Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Saša Michailidis se ptá hostů na knižní veletrh ve Frankfurtu. Jeho letošní ročník skončil, ale Česko zůstává ve střehu, za rok ho čeká čestné hostování na kulturní top akci. Podzim je ve znamení podcastových přehlídek a vůbec přehlídek audiotvorby, jaké jsou trendy v podcastové tvorbě? Do konce října můžete přihlásit svou budovu na festival Open House Praha, podle organizátorů nejde jen o architekturu, ale i o příběh objektu.
Saša Michailidis se ptá člena Dramaturgické rady Czechia 2026, ředitele veletrhu a festivalu Svět knihy Praha Radovana Auera a redaktorky nakladatelství Paseka Pavlíny Juračkové. V neděli skončil frankfurtský knižní veletrh. Filipíny jako letošní čestný host předaly štafetu Česku. Symbolicky tak začala horká fáze příprav na příští rok, kdy se právě naše země stane čestným hostem prestižní kulturní akce. Jak se díky takové příležitosti může zviditelnit česká kulturní scéna?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Saša Michailidis se ptá člena Dramaturgické rady Czechia 2026, ředitele veletrhu a festivalu Svět knihy Praha Radovana Auera a redaktorky nakladatelství Paseka Pavlíny Juračkové. V neděli skončil frankfurtský knižní veletrh. Filipíny jako letošní čestný host předaly štafetu Česku. Symbolicky tak začala horká fáze příprav na příští rok, kdy se právě naše země stane čestným hostem prestižní kulturní akce. Jak se díky takové příležitosti může zviditelnit česká kulturní scéna?
Co může strany formující se vládní koalice při jednáních o programu spojovat, a co rozdělovat? Proč tisíce lidí v Británii žalují výrobce dětského pudru Johnson & Johnson? A jaký byl letošní knižní veletrh ve Frankfurtu a jak se Česko připravuje na to, že se příští rok ujme role jeho čestného hosta?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
S Frankfurtskega knjižnega sejma smo pripravili prve vtise med katerimi izstopa tudi oceno branja Evropejcev, menda jih polovica ne prebere niti ene knjige. Društvo slovenskih skladateljev je te dni sklenilo večdnevno praznovanje 80. obletnice delovanja, ob kateri se je odvilo še gostovanje in generalna skupščina ECSA – Evropskega združenja skladateljev in tekstopiscev. Podelili so tudi dve Lipovškovi nagradi. Tudi Inštitut za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU letos obeležuje 80. letnico delovanja, pogovarjali smo se s predstojnikom dr. Kozmo Ahačičem. V Centru EPIC v Novi Gorici so odprli razstavo o po vojni ustanovljenih novih mestih po Evropi, predstavili pa so tudi zbornik. V petek so v Muzeju novejše in sodobne zgodovine Slovenije v Ljubljani predstavili zbornik »Slovenski taboriščniki v sistemu nacističnih koncentracijskih taborišč« - bilo jih je okoli 60 tisoč, podatki pa so zbrani tudi iz najobsežnejšega svetovnega arhiva o žrtvah in preživelih v času nacionalsocializma, Arhiva Arolsen. Ta vsebuje podatke o približno 17,5 milijona ljudeh, ki so jih nacisti imeli zaprte in registrirane. Besedila za zbornik je prispevalo 16 institucij in 5 posameznikov, z sourednico in avtorico 18 prispevkov dr. Moniko Kokalj Kočevar iz muzeja pa smo pripravili pogovor. FOTO: Izsek posterja prvega frankfurtskega knjižnega sejma iz l.1949 VIR: https://www.dw.com/en/75-years-of-frankfurt-book-fair-world-stage-for-protests/a-70283991
S nakladatelem a spisovatelem Martinem Vopěnkou o probíhajícím Frankfurtském knižním veletrhu, úpadku čtenáčství i vlivu AI na literaturu. Moderuje Štěpán Sedláček.Knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem se vypracoval na největší a nejvýznamnější akci svého druhu. To potvrzuje i spisovatel Martin Vopěnka, který vede nakladatelství Práh a předsedá Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Na 77. ročníku setkání knižního průmyslu kromě své vlastní tvorby představuje také český literární trh: „Řekl bych, že tento veletrh je nejvýznamnější pro literární agenty. Musím říct, že autor se tady cítí trochu ztracený. Když vidíte to množství knih, agentů a nakladatelů, rozhodně nemáte pocit, že vás tady budou vítat s nějakou slavobránou,“ popisuje. Příští rok nicméně na české knihy pomyslná slavobrána ve Frankfurtu možná čekat bude. Česko totiž bude čestným hostem veletrhu. Tento titul převezme od Filipín. „Jako autor to beru jako obrovskou příležitost i pro mou generaci. Já jsem z takové mezigenerace, kdy jsem nestihl být v emigraci ani v disentu. A v devadesátých letech tady nikoho nezajímal mladý český autor, protože vycházelo všechno, co nemohlo vycházet,“ dodává dvaašedesátiletý český romanopisec a vydavatel. Jakých knižních trendů si všímá Martina Vopěnka? A jak hodnotí vliv umělé inteligence na literaturu? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.
Jak to bude vypadat a jak se česká literatura představí ve Frankfurtu letos přiblíží ředitel Českého literárního centra a programový manažer hostování České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu 2026 Martin Krafl. V recenzní části se mimo jiné podíváme na to, jak nám může prospět Myšlení naruby, jak uvádí takto nazvaná kniha s podtitulem Proměňte problém v příležitost od Bertholda Gunstera. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.
Jak to bude vypadat a jak se česká literatura představí ve Frankfurtu letos přiblíží ředitel Českého literárního centra a programový manažer hostování České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu 2026 Martin Krafl. V recenzní části se mimo jiné podíváme na to, jak nám může prospět Myšlení naruby, jak uvádí takto nazvaná kniha s podtitulem Proměňte problém v příležitost od Bertholda Gunstera. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Knížky Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V neděli 3. října 1990 se po čtyřiceti letech Německo, rozdělené na komunistickou a demokratickou část, sjednotilo. Spolková republika Německo, od roku 1949 ztělesnění německé demokracie, se rozrostla o území bývalé NDR. Naplnil se tak sen německých revolučních demokratů z roku 1848. Na sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem tehdy debatovali o cestě ke sjednocenému, demokratickému Německu. Žel, neuspěli.
Piše Iztok Ilich, bereta Maja Moll in Aleksander Golja. Andrej Blatnik je prozi, esejistiki, uredniškim projektom ter profesorskemu ukvarjanju s knjigami in založništvom v novi knjigi Besedi na sledi dodal še potopisni pečat. Natančneje, pečat posebne podvrste potopisja, ki ga nič manj kot odkrivanje novih svetov navdihuje sledenje starim, zavrženim, pozabljenim knjigam. S svojim zapisom o doživljanju Indije, ki ga od leta 2006 naprej z udeleževanjem na literarnih festivalih in drugih pisateljskih srečanjih ni več izpustila iz objema, je tokrat pridružil še križarjenja v zadnjih treh letih po jugovzhodni Aziji. Od Vietnama in Laosa prek Tajske, Kambodže in Singapurja do Balija. Potem ko je na prvih potovanjih še sledil napotkom priročnikov Lonely Planet in si od blizu ogledal in okusil vse, kar so priporočali, se je sčasoma prelevil v bolj zahtevnega popotnika in iskalca, strastnega lovca na knjige. Rdeča nit njegovih že doma skrbno pripravljenih poti je namreč postalo izmenjevanje in kupovanje rabljenih, zavrženih, odpisanih, s prstnimi odtisi označenih knjig, za kakršne v velikih knjigotrških mrežah ni prostora. Torej bolj ali manj zdelanih izvirno angleških ali v angleščino prevedenih izdaj, ki se jih z nekaj sreče najde le na policah zasebnih knjigarnic, kavarn in drugih težko izsledljivih neobičajnih srečevališč, nad katerimi bdijo prav tako neobičajne sorodne duše. Blatnik pri njih vzame iz nahrbtnika knjige, ki jih je prinesel s seboj, in jih s premislekom zamenja za druge, ki bi jih bilo vredno prebrati, kakšno morda tudi izdati v slovenščini. Sam, analogni neprilagojenec, kot si pravi, nekoliko zadržano uporablja tudi elektronsko branje, ki pa se mu »še zmeraj in tudi zmeraj bolj zdi preplitvo …« Kljub temu ima pri sebi tablico, polno knjig, ki jih hočeš nočeš mora prebrati, in da lahko na njej spotoma napiše kakšno zgodbo ali novo poglavje nove knjige. Na svojih raziskovalnih poteh je Blatnik sam, tu in tam tudi v dvoje, videl in doživel marsikaj, za kar množici drugih bolj vodljivih turistov zmanjka radovednosti in poguma. Spoznal ter brez idealiziranja in moraliziranja je sprejel številne obraze in šege indijske podceline in jugovzhodne Azije, ki jih spletni in žepni popotni priročniki puščajo ob strani. Prebival je v imenitnih hotelih in improviziranih bivakih ter za premagovanje razdalj uporabljal vse vrste modernih in tradicionalnih prevoznih sredstev po zraku, na kopnem in v vodi. Kjer je bilo mogoče, se je kot zaprisežen kolesar zavihtel na kolo ali, če ni bilo drugače, več ur pešačil do izbranih ciljev. Nemalokdaj zaman, saj prostora s knjižno ponudbo, kamor se je vračal vrsto let, ni bilo več tam. Toliko bolj pa se razveseli naključno odkritih kotičkov s knjigami, za katere prej ni vedel. Razočaranja se izmenjujejo s presenečenji. Ko na primer v singapurski podružnici japonske verige Kinokuniya naleti na angleško izdajo svoje knjige Saj razumeš?. »Morda majhna reč za človeštvo, a velika zame,« parafrazira astronavta Neila Armstronga. Prav tako ga navduši, ko v odročnih knjižnih jazbinah odkriva dela drugih slovenskih piscev, v Luang Pragangu na Tajskem pa vzame v roke od vlage načeti brezplačnik Ljubljana in Your Pocket, ki je tja priromal še pred korono. Vsaka zanimiva najdba ga razveseli in vedno pogosteje postavi tudi pred vprašanje, ali ga morda bolj kot iskanje knjig – saj še domače razdaja – privlačijo knjigarne in ljudje v njih, da mu povedo svoje usode, ki so jih zadržale pri knjigah. Ob knjigah in njihovih nenavadnih nahajališčih Andrej Blatnik v knjigi Besedi na sledi največ pozornosti namenja hrani. V Bangkoku, kjer je bil, kot pravi, najbrž vsaj tolikokrat kot v Frankfurtu na vsakoletnih knjižnih sejmih, še posebno obžaluje resno hibo razvoja tehnologije, ki ne omogoča, da bi na potovanjih – tako kot s snemalnimi napravami hranimo slike in zvoke – shranjevali tudi okuse. Na primer prefinjene razlike med neštetimi različicami tajskih in drugih azijskih karijev. Obenem ga žalosti, da prav tako kot knjigarne tudi tradicionalne gostilnice tiho zapirajo vrata. Če že skupaj s stavbami, v katerih so delovale, ne izginejo brez sledu, se v njihovih nekdanjih prostorih pogosto spremeni ponudba, ki novim lastnikom omogoča preživetje. V Ubudu na Baliju, je Blatnik sklenil še pred nekaj meseci, se bo pač treba navaditi na razkošne vile ruskih mogotcev in butike na nekdaj vaški ulici. Tako kot so se jih morali navaditi domačini, saj živijo od turizma. Da bi v vsej tej raznolikosti preživela knjigarna Ganesha, si še zaželi pred slovesom, da bi prihodnjič v njej morda kaj kupil!
Dlaczego sędzia Frauke Brosius-Gersdorf ma potencjał rozsadzenia aktualnej niemieckiej koalicji rządowej? Słów kilka o politycznym chaosie w Berlinie. Komu najbardziej doskwierają kontrole na polsko-niemieckiej granicy? Jakub Paczkowski pyta mieszkańców Słubic i Frankfurtu. Na podcast zaprasza Tomasz Kycia. Kontakt: cosmopopolsku@rbb-online.de Homepage: cosmopopolsku.de Facebook: www.facebook.com/cosmopopolsku Von Thomas Kycia.
W tygodniu narodowych mistrzostw wybrałem się do Frankfurtu żeby zobaczyć co na Eurobike piszczy Przy okazji dowiedziałem się dlaczego niektórzy zawodnicy nadal używają starego kasku Gianta, jak przednie koło może być kołem tylnym i po co komu miejsce na laptopa na stojaku rowerowym. Zrzutka na Leczenie Szymona Wrony https://zrzutka.pl/6anww6 Chcesz folołować? – Facebook: https://www.facebook.com/pncastCykChcesz popaczeć? – Instagram: https://www.instagram.com/pncast/Chcesz połoglondać? – YouTube: https://www.youtube.com/channel/UC5hNRM9CimnQAZTho-FBAcQ Chcesz pobiznesować? – e-mail: podnominal@gmail.com Chcesz dać zapomogę? – PATRONITE: https://patronite.pl/pncast Buycoffee: www.buycoffee.to/pncastPatroni : HIGROSYSTEM.PLMarek DrÓb
Nakladatelství Větrné mlýny ve spolupráci s vydavatelstvím Schöffling Verlag ve Frankfurtu nad Mohanem připravuje antologii povídek současných německých autorů o Česku. Vyjde dvojjazyčně a bude představena na knižním veletrhu ve Frankfurtu v roce 2026.
Nakladatelství Větrné mlýny ve spolupráci s vydavatelstvím Schöffling Verlag ve Frankfurtu nad Mohanem připravuje antologii povídek současných německých autorů o Česku. Vyjde dvojjazyčně a bude představena na knižním veletrhu ve Frankfurtu v roce 2026.
V tokratni oddaji Sol in luč smo objavili drugi del intervjuja z izjemno profesorico, Mario Spychiger, ki je od leta 2007 zaposlena na Univerzi za glasbo in upodabljajočo umetnosti v Frankfurtu na Maini. Po študiju psihologije in pedagogike je doktorirala z disertacijo Več glasbenega pouka v javni šoli. Ukvarja se z glasbeno pedagogiko in je sodelovala pri več raziskavah na temo vpliva glasbe na človeka in njegov razvoj.
V tokratni oddaji Sol in luč smo objavili prvi del intervjuja z izjemno profesorico, Mario Spychiger (marijo špihiger), ki je od leta 2007 zaposlena na Univerzi za glasbo in upodabljajočo umetnosti v Frankfurtu na Maini. Po študiju psihologije in pedagogike je doktorirala z disertacijo Več glasbenega pouka v javni šoli« Ukvarja se z glasbeno pedagogiko in je sodelovala pri več raziskavah na temo vpliva glasbe na človeka in njegov razvoj.
V Bratislave študovala fyziku a chémiu na vysokej škole. V júli 1968 odišla na stáž do Frankfurtu a v roku 1968 emigrovala s rodinou do Ameriky. Pokračovala v štúdiu na Columbia University odbor fyzika, neskôr biológia. Postdoktorandské štúdium absolvovala v Oxforde a druhú polovicu v The Rockefeller University v New Yorku. Výskumu sa venovala do roku 2003. Na dôchodku sa venuje písaniu komentárov o konferenciách alebo knižným recenziám do The New York Academy of Sciences. Od roku 2010 sa stala predsedníčkou Spoločnosti pre históriu československých Židov.
Nobena knjiga se ne proda sama, v ozadju je trdo delo avtorjev samih, zlasti pa založb in prevajalcev ter seveda agencije! V zadnjih nekaj letih je bil tu narejen izjemen preskok, količina prevodov je izrazito narasla, pravi Katja Stergar, gostja oddaje Proti etru spet ta dež. Katja Stergar je direktorica Javne agencije za knjigo Republike Slovenije, JAK, kjer je najprej dolgo časa skrbela za mednarodno sodelovanje agencije, nato pa v trenutku priprav Slovenije za častno gostjo v Frankfurtu in Bologni, postala njena direktorica.
Legendární akce Doom se letos přihlásí o slovo v řežbě s podtitulem The Dark Ages, kterou si Šárka jela vyzkoušet až do Frankfurtu. Jak se přírůstek dalšího dílu veleslavné střílečky jeví? A co samotný Doomslayer, nepatří už do důchodu? O tom se Šárka pobaví spolu s Alešem a Jakubem. A probrali jsme i za čerstva nový Nintendo Switch 2 Direct.
Turistička sezona je praktički tu, a cijene iz godine u godinu rastu. Letova je manje, tarife su veće, hoteli su skuplji. Turistička zajednica i dalje tvrdi da osjećamo posljedice corona krize, a onda i inflacije. Je li to realno stanje? Hoće li Nijemci putovati manje? Mijenjaju li svoje navike zbog poskupljenja? I što sve to znači za Hrvatsku kao turističku destinaciju? Maja Marić razgovara s Nenadom Kreizerom i Romeom Draghicchiom iz Hrvatske turističke zajednice u Frankfurtu. Von Maja Maric.
Na podzim roku 1964 stanuli před soudem ve Frankfurtu dva důležití svědci. Bývalý člen sonderkommanda Filip Müller a Alfréd Wetzler, kterému se v roce 1944 podařilo utéct z vyhlazovacího tábora Osvětim a informovat svět o hrůzách, co se tam dějí. Po 19 letech stáli znovu tváří v tvář osvětimským dozorcům. O čem oba muži mluvili a jak popisovali atmosféru takzvaného Osvětimského procesu, si můžete poslechnout v našem prvním bonusu.
Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)V tomto díle si můžete poslechnout tři studentky se specifickými zkušenostmi s výměnnými studijními i pracovními programy. Adéla Wittassková, Libuše Uhlářová jsou studentkami Univerzity Palackého v Olomouci a Tereza Hanzová je studentkou na Hanken School of Economics ve Finsku, kam se dostala právě díky výměnnému studijnímu programu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Všechny tři hovoří o svých zkušenostech v rámci Erasmu+ i pracovních stážích v zemích jakými jsou USA, Norsku, Irsku, Španělsku, UK, Německu a zmiňované Finsko.K tématu logistiky a zájmu o výměnné pobyty se vyjádříla i paní Dagmar Zdráhalová z oddělení pro zahraniční vztahy na Univerzitě Palackého v Olomouci. Ale také naše již známá Kateřina Spiess Velčovská, ředitelka České a slovenské školy ve Frankfurtu a zakladatelka Průvodce vícejazyčnou výchovou. Mluvily jsme mimo jiné o tom:proč se Libuše, Adéla, Tereza rozhodly zkusit studium v zahraničí,jak náročná je logistika z jejich pohledu a z pohledu univerzitní koordinátorky,co vše jim tato zkušenost přinesla,jestli se změnil jejich postoj k Česku,proč je spolupráce se studenty z domoviny klíčová pro mnohé krajanské spolky i české školy v zahraničí.Tento díl je nabitý informacemi. Přeji příjemný poslech :-)Užitečné odkazy:Univerzita Palackého v Olomouci - aktuální nabídkyVysoká škola ekonomická v Praze - oddělení zahraničních stykůErasmus+Hanken School of EconomicsPrůvodce vícejazyčnou výchovouBuzzsprout - Let's get your podcast launched!Start for FREEDisclaimer: This post contains affiliate links. If you make a purchase, I may receive a commission at no extra cost to you.Support the show Můžete podpořit naší tvorbu na skvělé ryze české platformě ↘️ FORENDORS
Opět hezký výkon proti evropské elitě, opět bez bodu. Slavia vsadila ve Frankfurtu na odvážný herní plán a většinu utkání vládla balonu, ale co z toho? Jedna elitní trefa z podání kopačky génia Omara Marmúše znamená prohru 0:1. Pražané tak zůstávají po čtyřech utkáních na čtyřech bodech a musí v Evropské lize zabrat i výsledkově. „Slavia upekla opravdu hezký dort, ale chyběla mu třešnička v podobě gólu, který si v mých očích zasloužila,“ říká expert deníku Sport Petr Ruman. Společně s ním hodnotil utkání redaktor Bartoloměj Černík, který dodává: „Lukáš Provod si v této sezoně drží svůj standard tak vysoko, že to byl možná jeho nejslabší výkon v sezoně.“
Našli lidovci na svém sjezdu kromě nového vedení i recept na přilákání voličů? Zůstane Petr Hladík ministrem? Může zapojení tisíců severokorejských vojáků na ruské straně proti Ukrajině změnit poměry na bojišti? Proč Severokorejce oblékají do ruských uniforem? Je sbližování KLDR a Ruska vážnou bezpečnostní hrozbou? A jakou tvář ukazuje nejenom česká literatura na knižním veletrhu ve Frankfurtu?
Našli lidovci na svém sjezdu kromě nového vedení i recept na přilákání voličů? Zůstane Petr Hladík ministrem? Může zapojení tisíců severokorejských vojáků na ruské straně proti Ukrajině změnit poměry na bojišti? Proč Severokorejce oblékají do ruských uniforem? Je sbližování KLDR a Ruska vážnou bezpečnostní hrozbou? A jakou tvář ukazuje nejenom česká literatura na knižním veletrhu ve Frankfurtu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Krátce po hotelovém vážení rozebíráme hlavní kartu UFC 307, řešíme komu fandíme, jaké jsou koho šance a jaké gameplany by mohly slavit úspěch. Také pár slov k Oktagonu ve Frankfurtu, aktuálnímu zranění Piráta atd. ...
Strach i beznadzieja towarzyszą mieszkańcom polsko-niemieckiego pogranicza przed wyborami w Brandenburgii. Kto i dlaczego głosuje na skrajną prawicę? Czy Alternatywa dla Niemiec (AfD) wygra wybory w sąsiadującym z Polską landzie? O nastrojach przedwyborczych i oczekiwaniach z mieszkańcami Frankfurtu nad Odrą rozmawiają Monika Sędzierska i Marlena Dumin. KONTAKT: cosmopopolsku@rbb-online.de STRONA: http://www.wdr.de/k/cosmopopolsku BĄDŹ NA BIEŻĄCO: COSMO po polsku Facebook Von Monika Sedzierska.
Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)A je to tu, poslední díl série o vícejazyčné výchově, kterou pro vás připravil společně s podcastem Epimoniac, tým Kateřiny Spiess-Velčovské, ředitelky České a Slovenské školy v německém Frankfurtu, autorky projektu Průvodce Vícejazyčnou Výchovou.V posledním díle se s vámi podělí o své zkušenosti s vícejazyčnou výchovou autorka podcastu Epimoniac, Alena Cicáková. Pomohla jí tato série? Co přínosného v této iniciativě nalezla? Však víte, vícejazyčnost není jen o znalosti jazyka. Je to brána do jiných kultur. Tu českou/slovenskou bychom měli tedy našim potomkům rozhodně ponechat do široka otevřenou. Příjemný poslechSledujete nás na sítích, i na vícejazyčné výchově. Máváme do světa :) A poslouchejte Epimoniac, jak jinak.
Častnemu gostovanju Slovenije na knjižnih sejmih v Frankfurtu in v Bologni naj bi sledila večja podpora slovenskemu knjižnemu prostoru, pričakoval se je zagon. Velik del založnikov, stanovskih združenj in društev je zato še toliko bolj razočaranih, saj so letos prejeli celo manj sredstev, to pa je za slovensko knjigo nič drugega kot nazadovanje. Na ministrstvu za kulturo na drugi strani zavračajo očitek o drastičnem znižanju sredstev in obljubljajo, da bodo v prihodnje sredstva povečevali. Kako razumeti nasprotujoče si ocene o stanju slovenskega založništva? Kako velik je šok po Frankfurtu in Bologni? V tokratnem Studiu ob 17.00 z voditeljem Aleksandrom Čobcem in gosti: ministrica za kulturo Asta Vrečko direktorica Javne agencije za knjigo Katja Stergar direktor Zbornice knjižnih založnikov in knjigotržcev Vladimir Kukavica, predsednik Društva slovenskih pisateljev Dušan Merc profesor knjigarstva na ljubljanski filozofski fakulteti ter poznavalec slovenskega knjižnega trga Andrej Blatnik.
Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)Lze aplikovat vícejazyčnou výchovu u dětí se speciálními potřebami nebo dětí se specifickými poruchami učení?Mnoho rodičů se obává, že jejich děti nezvládnou komunikovat ve více jazycích, pokud se u nich objeví vývojové odlišnosti. Odborníci dnes již vědí, že vícejazyčnost není překážkou ani pro děti s Downovým syndromem, autismem, poruchami sluchu a ani pro děti s různými dys-. Naopak, učení se více jazykům od narození podporuje celkový rozvoj mozku
Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)
Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)Jak máme pokračovat ve vícejazyčné výchově, když narazíme na problémy a krize?
Koaliční politici si zaleteli na futbal do Frankfurtu vládnym špeciálom. Tento výlet im preplatíme my - daňoví poplatníci. Parlament začal rokovať o „lex atentáte“. Putin navštívil svojho kamaráta Kima.
Přední česká advokátka Vladimíra Glatzová založila před 30 lety právní firmu. S rodinou žila v Paříži, Frankfurtu, Londýně, kořeny a domov má ale stále v rodné Praze. „Nepracuji stejně, jako v devadesátkách, ale pořád mě to fakt baví. Do ústraní ještě jít nechci,“ říká v pořadu Hovory.
Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)
Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)V sedmém díle této rubriky si můžete poslechnout, že pakliže hovoříte více jazyky, musíte je používat stejnou měrou, Jak na to, se dozvíte Nejde o to mluvit každým jazykem na 100 %, ale dát každému jazyku férový prostor. Jak na to? Tady je pár tipů:
Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)V šestém díle této rubriky si můžete poslechnout, že vícejazyčnost řeší i mnohé známé tváře české kulturní scény.Společně s Kateřinou Spiess-Velčovskou, ředitelkou České a Slovenské školy v německém Frankfurtu, autorkou projektu Průvodce Vícejazyčnou Výchovou a jejím týmem si každou středu na podcastu Epimoniac můžete poslechnout rady a strategie, jak vychovávat své potomky vícejazyčně.Sledujete nás na sítích, i na vícejazyčné výchově. Máváme do světa :) Support the Show. Můžete podpořit naší tvorbu na skvělé ryze české platformě ↘️ FORENDORS A nebo přímo na podcastové platformě ↘️ BUZZSPROUT
Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)V pátém díle této rubriky si povíme něco o důslednosti vícejazyčné výchovy - jaký je ten váš cíl? A jak k němu dojít.Společně s Kateřinou Spiess-Velčovskou, ředitelkou České a Slovenské školy v německém Frankfurtu, autorkou projektu Průvodce Vícejazyčnou Výchovou a jejím týmem si každou středu na podcastu Epimoniac můžete poslechnout rady a strategie, jak vychovávat své potomky vícejazyčně.Sledujete nás na sítích, i na vícejazyčné výchově. Máváme do světa :) Buzzsprout - Let's get your podcast launched!Start for FREEDisclaimer: This post contains affiliate links. If you make a purchase, I may receive a commission at no extra cost to you.Support the Show. Můžete podpořit naší tvorbu na skvělé ryze české platformě ↘️ FORENDORS A nebo přímo na podcastové platformě ↘️ BUZZSPROUT
Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)Ve čtvrtém díle této rubriky si povíme něco o cílech ve vícejazyčné výchově - jaký je ten váš cíl? A jak k němu dojít.Společně s Kateřinou Spiess-Velčovskou, ředitelkou České a Slovenské školy v německém Frankfurtu, autorkou projektu Průvodce Vícejazyčnou Výchovou a jejím týmem si každou středu na podcastu Epimoniac můžete poslechnout rady a strategie, jak vychovávat své potomky vícejazyčně.Sledujete nás na sítích, i na vícejazyčné výchově. Máváme do světa :) Support the Show. Můžete podpořit naší tvorbu na skvělé ryze české platformě ↘️ FORENDORS A nebo přímo na podcastové platformě ↘️ BUZZSPROUT
V třetím díle této rubriky uslyšíte konkrétní tipy kombinování jazykových strategií od vícejazyčných krajanů.Společně s Kateřinou Spiess-Velčovskou, ředitelkou České a Slovenské školy v německém Frankfurtu, autorkou projektu Průvodce Vícejazyčnou Výchovou a jejím týmem si každou středu na podcastu Epimoniac můžete poslechnout rady a strategie, jak vychovávat své potomky vícejazyčně. Sledujete nás na sítích, i na vícejazyčné výchově. Máváme do světa :) Support the Show. Můžete podpořit naší tvorbu na skvělé ryze české platformě ↘️ FORENDORS A nebo přímo na podcastové platformě ↘️ BUZZSPROUT
V druhém díle této rubriky uslyšíte nejtypičtější strategie týkající se vícejazyčné výchovy. Společně s Kateřinou Spiess-Velčovskou, ředitelkou České a Slovenské školy v německém Frankfurtu, autorkou projektu Průvodce Vícejazyčnou Výchovou a jejím týmem si každou středu na podcastu Epimoniac můžete poslechnout rady a strategie , jak vychovávat své potomky vícejazyčně. Sledujete nás na sítích, i na vícejazyčné výchově. Máváme do světa :) Support the show Můžete podpořit naší tvorbu na skvělé ryze české platformě ↘️ FORENDORS A nebo přímo na podcastové platformě ↘️ BUZZSPROUT
Úvodní díl do nové rubriky tohoto podcastu s vysvětlením, proč se zrovna zde chceme věnovat tématu vícejazyčné výchovy. Společně s Kateřinou Spiess-Velčovskou, ředitelkou České a Slovenské školy v německém Frankfurtu, autorkou projektu Průvodce Vícejazyčnou Výchovou a jejím týmem se budou každou středu na podcastu Epimoniac otevírat palčivá témata všech krajanů v zahraničí, i doma, kteří se snaží vychovávat své potomky vícejazyčně. Tak vzhůru do toho. Nabízíme úvodní díl s náčrtem, co na vás každý týden bude čekat.Máte se na co těšit :)Buzzsprout - Let's get your podcast launched!Start for FREEDisclaimer: This post contains affiliate links. If you make a purchase, I may receive a commission at no extra cost to you.Support the show Můžete podpořit naší tvorbu na skvělé ryze české platformě ↘️ FORENDORS A nebo přímo na podcastové platformě ↘️ BUZZSPROUT
Za nami je največji dogodek za Slovenijo na področju kulture v tujini, častno gostovanje na Frankfurtskem knjižnem sejmu. Naši državi in knjigi je prinesel večjo mednarodno prepoznavnost, vprašanje pa je, kako unovčiti ta izkupiček. Ali bomo, potem ko smo v Frankfurtu naredili veliko reklamo za Slovenijo in slovensko knjigo, zaprli trgovino? Smo bili zaradi zapletov, ki so ogrožali izvedbo, premalo kritični do projekta, potem ko je le stekel? Gostje pogovora so: ministrica za kulturo Asta Vrečko, direktorica Javne agencije za knjigo Katja Stergar, direktor založbe Beletrina Mitja Čander, sokurator častnega gostovanja Slovenije v Frankfurtu Miha Kovač in direktor založbe UMCO Samo Rugelj. Pogovor vodi Aleksander Čobec.
Po več letih priprav je Slovenija nared - popoldne bo z uradnim odprtjem v Frankfurtu zasedla mesto častne gostje na največjem knjižnem sejmu na svetu. Več tisoč predstavnikov medijev in obiskovalcev bo vabila v Satovje besed, kot se imenuje slovenski paviljon. Direktorica Javne agencije za knjigo Katja Stergar poudarja raznovrstne dogodke v paviljonu. Drugi poudarki oddaje: - Izraelske sile, ob nadaljevanju zračnih napadov na Gazo, ohranjajo blokado palestinske enklave, ki je na robu humanitarne katastrofe. Na obisku v Izraelu bo jutri ameriški predsednik Joe Biden. Kot je napovedal ameriški zunanji minister Antony Blinken, Združene države neomajno podpirajo Izrael v boju proti Hamasu. - Vlada za obnovo po poplavah veliko stavi na evropska sredstva. Slovenija naj bi danes dobila zeleno luč finančnih ministrov Unije za dodatna posojila iz evropskega mehanizma za okrevanje in odpornost - njihov obseg bi tako presegel milijardo evrov. - Naše nogometaše zvečer čaka obračun s Severnimi Irci. V Belfastu doslej še niso zmagali.
Po silovitem napadu Hamasa na Izrael in krvavih spopadih med izraelsko vojsko in palestinskimi borci je vnovič na preizkušnji krhka stabilnost Bližnjega vzhoda. Kaj o tem konfliktu, pa o tistem, ki se bije na vzhodu Evrope ter o napetostih na Kosovu menijo obrambni ministri Severnoatlantskega zavezništva? V Tedenskem aktualnem mozaiku bomo opazovali tudi slovenski politični vrtiljak, ocenili načrtovanje pokojninske reforme ter pogledali proti Frankfurtu, kjer bo prihodnji teden na največjem knjižnem dogodku v soju žarometov slovenska knjižna ustvarjalnost.