Podcasts about frankfurtu

V tokratni oddaji Sol in luč smo objavili prvi del intervjuja z izjemno profesorico, Mario Spychiger (marijo špihiger), ki je od leta 2007 zaposlena na Univerzi za glasbo in upodabljajočo umetnosti v Frankfurtu na Maini. Po študiju psihologije in pedagogike je doktorirala z disertacijo Več glasbenega pouka v javni šoli« Ukvarja se z glasbeno pedagogiko in je sodelovala pri več raziskavah na temo vpliva glasbe na človeka in njegov razvoj.

V Bratislave študovala fyziku a chémiu na vysokej škole. V júli 1968 odišla na stáž do Frankfurtu a v roku 1968 emigrovala s rodinou do Ameriky. Pokračovala v štúdiu na Columbia University odbor fyzika, neskôr biológia. Postdoktorandské štúdium absolvovala v Oxforde a druhú polovicu v The Rockefeller University v New Yorku. Výskumu sa venovala do roku 2003. Na dôchodku sa venuje písaniu komentárov o konferenciách alebo knižným recenziám do The New York Academy of Sciences. Od roku 2010 sa stala predsedníčkou Spoločnosti pre históriu československých Židov.

Nobena knjiga se ne proda sama, v ozadju je trdo delo avtorjev samih, zlasti pa založb in prevajalcev ter seveda agencije! V zadnjih nekaj letih je bil tu narejen izjemen preskok, količina prevodov je izrazito narasla, pravi Katja Stergar, gostja oddaje Proti etru spet ta dež. Katja Stergar je direktorica Javne agencije za knjigo Republike Slovenije, JAK, kjer je najprej dolgo časa skrbela za mednarodno sodelovanje agencije, nato pa v trenutku priprav Slovenije za častno gostjo v Frankfurtu in Bologni, postala njena direktorica.

Legendární akce Doom se letos přihlásí o slovo v řežbě s podtitulem The Dark Ages, kterou si Šárka jela vyzkoušet až do Frankfurtu. Jak se přírůstek dalšího dílu veleslavné střílečky jeví? A co samotný Doomslayer, nepatří už do důchodu? O tom se Šárka pobaví spolu s Alešem a Jakubem. A probrali jsme i za čerstva nový Nintendo Switch 2 Direct.

Turistička sezona je praktički tu, a cijene iz godine u godinu rastu. Letova je manje, tarife su veće, hoteli su skuplji. Turistička zajednica i dalje tvrdi da osjećamo posljedice corona krize, a onda i inflacije. Je li to realno stanje? Hoće li Nijemci putovati manje? Mijenjaju li svoje navike zbog poskupljenja? I što sve to znači za Hrvatsku kao turističku destinaciju? Maja Marić razgovara s Nenadom Kreizerom i Romeom Draghicchiom iz Hrvatske turističke zajednice u Frankfurtu. Von Maja Maric.

Na podzim roku 1964 stanuli před soudem ve Frankfurtu dva důležití svědci. Bývalý člen sonderkommanda Filip Müller a Alfréd Wetzler, kterému se v roce 1944 podařilo utéct z vyhlazovacího tábora Osvětim a informovat svět o hrůzách, co se tam dějí. Po 19 letech stáli znovu tváří v tvář osvětimským dozorcům. O čem oba muži mluvili a jak popisovali atmosféru takzvaného Osvětimského procesu, si můžete poslechnout v našem prvním bonusu.

Odpravljamo se k našim rojakom v nemški Frankfurt, kjer so se tudi slovenski učenci v Evropski šoli posvetili tradicionalnemu slovenskemu zajtrku, z učiteljico Brigito Lovenjak, ki ga je pripravila, pa smo se pogovarjali tudi o dogajanju tako v Evropski šoli kot tudi v slovenski dopolnilni šoli v slovenski skupnosti v Frankfurtu. Gostimo tudi zanimivega sogovornika, ki že šest let živi in dela v grški prestolnici Atene - dr. Tadeja Stepišnika Perdiha. Strojni inženir dr. Stepišnik Perdih v Atenah deluje na oddelku za vodne vire in okoljski inženiring Tehniške univerze. Ustavljamo pa se tudi v Srbiji, kjer se rojaki v Vršcu pripravljajo na zaznamovanje dvajsetletnice društva Kula in tradicionalno kulinarično prireditev Naša slovenska potica.

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)V tomto díle si můžete poslechnout tři studentky se specifickými zkušenostmi s výměnnými studijními i pracovními programy. Adéla Wittassková,  Libuše Uhlářová jsou studentkami Univerzity Palackého v Olomouci a Tereza Hanzová je studentkou na Hanken School of Economics ve Finsku, kam se dostala právě díky výměnnému studijnímu programu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Všechny tři  hovoří o svých zkušenostech v rámci Erasmu+ i pracovních stážích v zemích jakými jsou USA, Norsku, Irsku, Španělsku, UK, Německu a zmiňované Finsko.K tématu logistiky a zájmu o výměnné pobyty se vyjádříla i paní Dagmar Zdráhalová z oddělení pro zahraniční vztahy na Univerzitě Palackého v Olomouci. Ale také naše již známá Kateřina Spiess Velčovská, ředitelka České a slovenské školy ve Frankfurtu a zakladatelka Průvodce vícejazyčnou výchovou. Mluvily jsme mimo jiné o tom:proč se Libuše, Adéla, Tereza rozhodly zkusit studium v zahraničí,jak náročná je logistika z jejich pohledu a z pohledu univerzitní koordinátorky,co vše jim tato zkušenost přinesla,jestli se změnil jejich postoj k Česku,proč je spolupráce se studenty z domoviny klíčová pro mnohé krajanské spolky i české školy v zahraničí.Tento díl je nabitý informacemi. Přeji příjemný poslech :-)Užitečné odkazy:Univerzita Palackého v Olomouci - aktuální nabídkyVysoká škola ekonomická v Praze - oddělení zahraničních stykůErasmus+Hanken School of EconomicsPrůvodce vícejazyčnou výchovouBuzzsprout - Let's get your podcast launched!Start for FREEDisclaimer: This post contains affiliate links. If you make a purchase, I may receive a commission at no extra cost to you.Support the show Můžete podpořit naší tvorbu na skvělé ryze české platformě ↘️ FORENDORS

Opět hezký výkon proti evropské elitě, opět bez bodu. Slavia vsadila ve Frankfurtu na odvážný herní plán a většinu utkání vládla balonu, ale co z toho? Jedna elitní trefa z podání kopačky génia Omara Marmúše znamená prohru 0:1. Pražané tak zůstávají po čtyřech utkáních na čtyřech bodech a musí v Evropské lize zabrat i výsledkově. „Slavia upekla opravdu hezký dort, ale chyběla mu třešnička v podobě gólu, který si v mých očích zasloužila,“ říká expert deníku Sport Petr Ruman. Společně s ním hodnotil utkání redaktor Bartoloměj Černík, který dodává: „Lukáš Provod si v této sezoně drží svůj standard tak vysoko, že to byl možná jeho nejslabší výkon v sezoně.“

Ženska teniška sezona se končuje s turnirjem najboljše osmerice v Rijadu, svojo sezono pa končujejo tudi najboljši namiznoteniški igralci, ki se merijo v Frankfurtu.

Ženska teniška sezona se končuje s turnirjem najboljše osmerice v Rijadu, svojo sezono pa končujejo tudi najboljši namiznoteniški igralci, ki se merijo v Frankfurtu.

Našli lidovci na svém sjezdu kromě nového vedení i recept na přilákání voličů? Zůstane Petr Hladík ministrem? Může zapojení tisíců severokorejských vojáků na ruské straně proti Ukrajině změnit poměry na bojišti? Proč Severokorejce oblékají do ruských uniforem? Je sbližování KLDR a Ruska vážnou bezpečnostní hrozbou? A jakou tvář ukazuje nejenom česká literatura na knižním veletrhu ve Frankfurtu?

Našli lidovci na svém sjezdu kromě nového vedení i recept na přilákání voličů? Zůstane Petr Hladík ministrem? Může zapojení tisíců severokorejských vojáků na ruské straně proti Ukrajině změnit poměry na bojišti? Proč Severokorejce oblékají do ruských uniforem? Je sbližování KLDR a Ruska vážnou bezpečnostní hrozbou? A jakou tvář ukazuje nejenom česká literatura na knižním veletrhu ve Frankfurtu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ob knjižnem sejmu v Frankfurtu se posvečamo tudi predstavi Žige DIvjaka Jata v Slovenskem mladinskem gledališču ter začetku koncertnega abonmaja zavoda Celeia Celje.

- Prejemnica Nobelove nagrade za književnost je Han Kang - Pričel se bo Frankfurtski knjižni sejem - Častno gostovanje Italije v Frankfurtu bo potekalo brez v Italiji živečih slovenskih avtorjev - Vrnitev slike Vittora Carpaccia v Koper - Festival stripa Tinta - BIG Design 2024 Ljubljana - 50 let Društva slovenskih pisateljev v Avstriji Avtorji prispevkov: Vlado Motnikar, Gregor Podlogar, Špela Lenardič, Urša Mravlje, Ana Lorger, Goran Tenze in Mateja Železnikar; glasbena oprema: Tina Ogrin; tonska izvedba: Vjekoslav Mikez; redaktorstvo in vodenje: Tina Kozin.

Krátce po hotelovém vážení rozebíráme hlavní kartu UFC 307, řešíme komu fandíme, jaké jsou koho šance a jaké gameplany by mohly slavit úspěch. Také pár slov k Oktagonu ve Frankfurtu, aktuálnímu zranění Piráta atd. ...

„To, že na sebe mluvíme neznamená, že se vždycky vnímáme a správně si rozumíme,“ říká Klára Viktorová z Rohlík Group. Klára působí v Rohlík Group na pozici Senior People Managera, který má na starosti DACH region. To znamená zodpovědnost za operations (sklady), které má Rohlík v Berlíně, Mnichově, Frankfurtu, Vídni a brzy i Hamburku. V epizodě probereme: ▫️ Jaký je rozdíl mezi HR na centrále a v rámci provozů ▫️ Jak vypadá běžný pracovní týden Senior People Managera ▫️ Jaká je spolupráce s HRisty z jiných zemí ▫️ Jak sladit specifika zemí s nastavenými firemními procesy ▫️ Co obnáší role HR metodičky ▫️ Jaká je situace na německém a rakouském trhu práce ▫️ Jak v Rohlíku měří a vyhodnocují candidate experience v rámci náboru ▫️ Jak pracovat s odmítnutými kandidáty ▫️ Jak přistupovat k employer brandingu Přejeme příjemný poslech. Chcete se vzdělávat v HR? Najdete nás na suhr.cz Děkujeme, že jste s námi občas trochu moc HR!

Strach i beznadzieja towarzyszą mieszkańcom polsko-niemieckiego pogranicza przed wyborami w Brandenburgii. Kto i dlaczego głosuje na skrajną prawicę? Czy Alternatywa dla Niemiec (AfD) wygra wybory w sąsiadującym z Polską landzie? O nastrojach przedwyborczych i oczekiwaniach z mieszkańcami Frankfurtu nad Odrą rozmawiają Monika Sędzierska i Marlena Dumin. KONTAKT: cosmopopolsku@rbb-online.de STRONA: http://www.wdr.de/k/cosmopopolsku BĄDŹ NA BIEŻĄCO: COSMO po polsku Facebook Von Monika Sedzierska.

Novu sezonu otvaramo sa specijalom “Kako je nastala tuzlanska techno scena prije 27 godina?”U ovom obimnom podcastu o tome kako je nastajala TZ techno scena krajem ‘90 tih govore: Jesenko Alić, suosnivač Different stylea, Mirza Akšamić, osnivač Fobie, Merima Džubur Grbić, prvi ženski DJ u TZ, Zlatko Berbić, direktor i vlasnik Radio Kameleona, na kojem se emitirala emisija Different Style, te Maid Porobić, vlasnik Kluba Palma, u kojem su se dešavali prvi techno partiji u Tuzli. O suradnji sa tuzlanskom techno scenom govore i Zoran Nikolić iz Distruction noise iz Novog Sada, Jasmina Mameledžija, DJ Jasmina iz Travnika/SA i Samir Čulić, DJ Choola iz Organizacije, iz Sarajeva. O tome kako je nastajala TZ techno scena krajem '90 tih govore: Jesenko Alić, suosnivač Different stylea, Mirza Akšamić, osnivač Fobie, Merima Džubur Grbić, prvi ženski DJ u TZ, Zlatko Berbić, vlasnik Radio Kameleona, na kojem se emitirala emisija Different Style, te Maid Porobić, vlasnik Kluba Palma, u kojem su se dešavali prvi techno partiji u Tuzli. O suradnji sa tuzlanskom techno scenom govore i Zoran Nikolić iz Distruction noise iz Novog Sada, Jasmina Mameledžija, DJ Jasmina iz Travnika/SA i Samir Čulić, DJ Choola iz Sarajeva. 00:00:00 Uvod i najava00:04:34 Avdo Šerak, 18.11.2001, emisija Zeus vam predstavlja, RTVTK 00:08:07 Avdo Šerak, 2006, RTVTK: Kako sam violinu zamijenio sa gramofonima i postao DJ?00:11:38 Jesenko Alić: U Avdinoj kući u Kuli 1997. smo počeli svirati za našu ekipu 00:14:12 U decembru 1998. u Klubu Palma napravili smo prvi party00:18:09 Kuća u Kuli je bila mjesto gdje se rađala TZ elektronska scena 00:20:00 U gepeku smo imali svu opremu, gramofone i miksetu, i pravili smo aftere u prirodi, na jezeru Modrac, Kuli Srebrenik 00:23:35 Tuzla je bila poznata u regiji po najboljim techno partijima00:28:40 Kako smo nabavili prve gramofone iz Njemačke?00:30:42 Ploče iz radnje u Njemačkoj sam preslušavao na fiksnom telefonu, pa su nam dolazile busom preko Beča00:36:22 Na emisiji DS na Radio Kameleonu puštali smo hitove kao BBC 100:38:33 Kako se desio prvi maskembal u Domu? 00:40:22 DS je okupljao regionalne DJeve, a MIrza je dovodio svjetske DJ00:45:00 Prije naših partija u TZ klubovima niko nije plesao00:47:06 Nama je najbolja droga bila muzika koju smo slušali00:48:50 FM Jam I Defence su nastali zajedno s nama na Kameleonu00:55:20 Bili smo sjajan tim, za 5 godina rada se nikad nismo posvađali00:58:05 Otišao sam vidjeti Avdu u bolnici i doktor me prepoznao s partija 1:02:25 Svi su htjeli doći na Tribute to Avdo 2014. da sviraju za njega1:06:25 Mirza Akšamić: Moj odlazak u Njemačku na početku rata1:08:46 Prekretnica u mom životu bila je kad sam prvi put čuo Sven Vatha u kultnom Dorian Greyu u Frankfurtu 1:13:18 Kako sam upoznao Avdu nakon povratka iz Njemačke?1:14:50 Tuzla je bila bastion techna u cijeloj regiji1:17:08 Više smo mi uradili na pomirenju naroda u BiH nego međureligijsko vijeće01:22:02 Prvi veliki party 2001. s Chris Liebingom u Klubu Space01:24:27 Edo Maajka i ja smo išli zajedno u osnovnu školu u Brčkom01:26:18 TZ techno scena, FM Jam i Defence su bili najbolji dio urbane underground scene u TZ početkom 2000-tih01:27:51 Svirao sam s pokojnim Tom Craftom u TZ, a u BL mi je na partiju prišao Boy George01:29:06 Susret Sven Vatha i Mirze sa Grace Jones na aerodromu u SA 01:33:20 Tuzla nije veliki grad, a imala je svjetsku techno scenu01:39:09 Koliko god smo mi iz Fobie i DS-a bili različiti bili smo kao jedno, nismo bili konkurencija01:42:55 Veliki svjetski DJvi žive nomadski, hronično su neispavani01:45:00 Jaguar je bio himna TZ techno ekipe01:50:20 Mi nismo svirali na današnjim super brzinama, nego na 145 bpm01:51:28 Merima Džubur Grbić: prvi ženski DJ u...

Toto je pohled politoložky z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Zory Hesové. Esej byl vytvořen pro český rozhlas plus, Proglas jej užil s výslovným svolením autorky. Přečetli Martin Holík a Kateřina Vitouchová Zora Hesová pracuje jako analytička Výzkumného centra AMO a koordinátorka projektů AMO v Egyptě. Absolvovala bakalářské studium politologie na Sciences Po v Toulouse a magisterské studium ve filosofii a islamologii na Freie Universität v Berlíně. Studovala arabštinu na Damašské univerzitě. Angažovala se ve studentských projektech v Bosně. Přednášela na Europa-Universität Viadrina ve Frankfurtu nad Odrou a na Univerzitě Karlově v Praze. Zveřejnila knihu Ghazálího Výklenek světel a význam osvícení v islámské filosofii. Její články můžete číst na stránkách http://zorahes.net/ nebo http://www.amo.cz/autori/zora-hesova.html i na blogu http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/zora-hesova.php

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)A je to tu, poslední díl série o vícejazyčné výchově, kterou pro vás připravil společně s podcastem Epimoniac, tým Kateřiny Spiess-Velčovské, ředitelky České a Slovenské školy v německém Frankfurtu, autorky projektu  Průvodce Vícejazyčnou Výchovou.V posledním díle se s vámi podělí o své zkušenosti s vícejazyčnou výchovou autorka podcastu Epimoniac, Alena Cicáková.  Pomohla jí tato série? Co přínosného v této iniciativě nalezla? Však víte, vícejazyčnost není jen o znalosti jazyka. Je to brána do jiných kultur. Tu českou/slovenskou bychom měli tedy našim potomkům rozhodně ponechat do široka otevřenou. Příjemný poslechSledujete nás na sítích, i na vícejazyčné výchově.  Máváme do světa :)  A poslouchejte Epimoniac, jak jinak.

Častnemu gostovanju Slovenije na knjižnih sejmih v Frankfurtu in v Bologni naj bi sledila večja podpora slovenskemu knjižnemu prostoru, pričakoval se je zagon. Velik del založnikov, stanovskih združenj in društev je zato še toliko bolj razočaranih, saj so letos prejeli celo manj sredstev, to pa je za slovensko knjigo nič drugega kot nazadovanje. Na ministrstvu za kulturo na drugi strani zavračajo očitek o drastičnem znižanju sredstev in obljubljajo, da bodo v prihodnje sredstva povečevali. Kako razumeti nasprotujoče si ocene o stanju slovenskega založništva? Kako velik je šok po Frankfurtu in Bologni? V tokratnem Studiu ob 17.00 z voditeljem Aleksandrom Čobcem in gosti: ministrica za kulturo Asta Vrečko direktorica Javne agencije za knjigo Katja Stergar direktor Zbornice knjižnih založnikov in knjigotržcev Vladimir Kukavica, predsednik Društva slovenskih pisateljev Dušan Merc profesor knjigarstva na ljubljanski filozofski fakulteti ter poznavalec slovenskega knjižnega trga Andrej Blatnik.

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)Lze aplikovat vícejazyčnou výchovu u dětí se speciálními potřebami nebo dětí se specifickými poruchami učení?Mnoho rodičů se obává, že jejich děti nezvládnou komunikovat ve více jazycích, pokud se u nich objeví vývojové odlišnosti. Odborníci dnes již vědí, že vícejazyčnost není překážkou ani pro děti s Downovým syndromem, autismem, poruchami sluchu a ani pro děti s různými dys-. Naopak, učení se více jazykům od narození podporuje celkový rozvoj mozku

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)Jak máme pokračovat ve vícejazyčné výchově, když narazíme na problémy a krize?

Koaliční politici si zaleteli na futbal do Frankfurtu vládnym špeciálom. Tento výlet im preplatíme my - daňoví poplatníci. Parlament začal rokovať o „lex atentáte“. Putin navštívil svojho kamaráta Kima.

Přední česká advokátka Vladimíra Glatzová založila před 30 lety právní firmu. S rodinou žila v Paříži, Frankfurtu, Londýně, kořeny a domov má ale stále v rodné Praze. „Nepracuji stejně, jako v devadesátkách, ale pořád mě to fakt baví. Do ústraní ještě jít nechci,“ říká v pořadu Hovory.

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)V sedmém díle této rubriky si můžete poslechnout, že pakliže hovoříte více jazyky, musíte je používat stejnou měrou, Jak na to, se dozvíte Nejde o to mluvit každým jazykem na 100 %, ale dát každému jazyku férový prostor. Jak na to? Tady je pár tipů:

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)V šestém díle této rubriky si můžete poslechnout, že vícejazyčnost řeší i mnohé známé tváře české kulturní scény.Společně s Kateřinou Spiess-Velčovskou,  ředitelkou České a Slovenské školy v německém Frankfurtu, autorkou projektu  Průvodce Vícejazyčnou Výchovou a jejím týmem si každou středu na podcastu Epimoniac můžete poslechnout rady a strategie, jak vychovávat své potomky vícejazyčně.Sledujete nás na sítích, i na vícejazyčné výchově.  Máváme do světa :) Support the Show. Můžete podpořit naší tvorbu na skvělé ryze české platformě ↘️ FORENDORS A nebo přímo na podcastové platformě ↘️ BUZZSPROUT

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)V pátém díle této rubriky si povíme něco o důslednosti  vícejazyčné výchovy - jaký je ten váš cíl? A jak k němu dojít.Společně s Kateřinou Spiess-Velčovskou,  ředitelkou České a Slovenské školy v německém Frankfurtu, autorkou projektu  Průvodce Vícejazyčnou Výchovou a jejím týmem si každou středu na podcastu Epimoniac můžete poslechnout rady a strategie, jak vychovávat své potomky vícejazyčně.Sledujete nás na sítích, i na vícejazyčné výchově.  Máváme do světa :) Buzzsprout - Let's get your podcast launched!Start for FREEDisclaimer: This post contains affiliate links. If you make a purchase, I may receive a commission at no extra cost to you.Support the Show. Můžete podpořit naší tvorbu na skvělé ryze české platformě ↘️ FORENDORS A nebo přímo na podcastové platformě ↘️ BUZZSPROUT

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)Ve čtvrtém díle této rubriky si povíme něco o cílech  ve vícejazyčné výchově - jaký je ten váš cíl? A jak k němu dojít.Společně s Kateřinou Spiess-Velčovskou,  ředitelkou České a Slovenské školy v německém Frankfurtu, autorkou projektu  Průvodce Vícejazyčnou Výchovou a jejím týmem si každou středu na podcastu Epimoniac můžete poslechnout rady a strategie, jak vychovávat své potomky vícejazyčně.Sledujete nás na sítích, i na vícejazyčné výchově.  Máváme do světa :) Support the Show. Můžete podpořit naší tvorbu na skvělé ryze české platformě ↘️ FORENDORS A nebo přímo na podcastové platformě ↘️ BUZZSPROUT

V třetím díle této rubriky uslyšíte konkrétní tipy kombinování jazykových strategií od vícejazyčných krajanů.Společně s Kateřinou Spiess-Velčovskou,  ředitelkou České a Slovenské školy v německém Frankfurtu, autorkou projektu  Průvodce Vícejazyčnou Výchovou a jejím týmem si každou středu na podcastu Epimoniac můžete poslechnout rady a strategie, jak vychovávat své potomky vícejazyčně. Sledujete nás na sítích, i na vícejazyčné výchově.  Máváme do světa :) Support the Show. Můžete podpořit naší tvorbu na skvělé ryze české platformě ↘️ FORENDORS A nebo přímo na podcastové platformě ↘️ BUZZSPROUT

V druhém  díle této rubriky uslyšíte nejtypičtější strategie týkající se vícejazyčné výchovy. Společně s Kateřinou Spiess-Velčovskou,  ředitelkou České a Slovenské školy v německém Frankfurtu, autorkou projektu  Průvodce Vícejazyčnou Výchovou a jejím týmem si každou středu na podcastu Epimoniac můžete poslechnout rady a strategie , jak vychovávat své potomky vícejazyčně.  Sledujete nás na sítích, i na vícejazyčné výchově.  Máváme do světa :) Support the show Můžete podpořit naší tvorbu na skvělé ryze české platformě ↘️ FORENDORS A nebo přímo na podcastové platformě ↘️ BUZZSPROUT

Úvodní díl do nové rubriky tohoto podcastu s vysvětlením, proč se zrovna zde chceme věnovat tématu vícejazyčné výchovy. Společně s Kateřinou Spiess-Velčovskou,  ředitelkou České a Slovenské školy v německém Frankfurtu, autorkou projektu  Průvodce Vícejazyčnou Výchovou a jejím týmem se budou každou středu na podcastu Epimoniac otevírat palčivá témata všech krajanů v zahraničí, i doma, kteří se snaží vychovávat své potomky vícejazyčně.  Tak vzhůru do toho. Nabízíme úvodní díl s náčrtem, co na vás každý týden bude čekat.Máte se na co těšit :)Buzzsprout - Let's get your podcast launched!Start for FREEDisclaimer: This post contains affiliate links. If you make a purchase, I may receive a commission at no extra cost to you.Support the show Můžete podpořit naší tvorbu na skvělé ryze české platformě ↘️ FORENDORS A nebo přímo na podcastové platformě ↘️ BUZZSPROUT

Na večjih in razvitejših trgih v zadnjem času raste prodaja zvočnih knjig. Prav neverjetno se zdi, da je na skandinavskem trgu delež zvočnih knjig kar 55-odstoten. Velik delež, ki ga elektronskim knjigam nikoli ni uspelo doseči, zdaj torej pripada zvočnim knjigam. Vendar to še ne pomeni, da zvočne knjige ogrožajo tiskane, saj rast zvočnic ne gre v večji meri na škodo tiskanih. O svetovnih smernicah v založništvu smo se pogovarjali s Carlom Carrenhom, svetovalcem v založništvu v desetih državah, ki se na poklicni poti osredotoča na digitalizacijo in nove poslovne modele. Najprej pa nas je zanimalo, kako naj Slovenija nadaljuje pot, ki se je začela s častnim gostovanjem v Frankfurtu, in kako se lahko majhni knjižni trgi otresejo determiniranosti obrobja, ker pravila na globalnem trgu postavljajo največji. Objavljena vsebina je del projekta I KNOW EU/Tu EU 2024, ki ga je finančno podprla Evropska unija. Evropska unija ni vključena v pripravo projekta in ne odgovarja za informacije in stališča, predstavljene v okviru projekta.

Za nami je največji dogodek za Slovenijo na področju kulture v tujini, častno gostovanje na Frankfurtskem knjižnem sejmu. Naši državi in knjigi je prinesel večjo mednarodno prepoznavnost, vprašanje pa je, kako unovčiti ta izkupiček. Ali bomo, potem ko smo v Frankfurtu naredili veliko reklamo za Slovenijo in slovensko knjigo, zaprli trgovino? Smo bili zaradi zapletov, ki so ogrožali izvedbo, premalo kritični do projekta, potem ko je le stekel? Gostje pogovora so: ministrica za kulturo Asta Vrečko, direktorica Javne agencije za knjigo Katja Stergar, direktor založbe Beletrina Mitja Čander, sokurator častnega gostovanja Slovenije v Frankfurtu Miha Kovač in direktor založbe UMCO Samo Rugelj. Pogovor vodi Aleksander Čobec.

Direktor Frankfurtskega knjižnega sejma Juergen Boos je za časopis Frankfurter Rundschau povedal, »da ni dežele, v kateri ne bi bilo konfliktov, književnost pa je tista, ki o njih pripoveduje in odpira individualna vprašanja na ravni družbenih. To avtorji prinašajo s seboj v Frankfurt. Veliki avtor Drago Jančar, ki ga že zelo dolgo občudujem, je dober primer tega in še zmeraj upam, da bo kmalu dobil Nobelovo nagrado.« Z Dragom Jančarjem smo se v Frankfurtu pogovarjali o častnem gostovanju Slovenije, mestu literature na tem osrednjem knjižnem dogodku, pa tudi govoru Slavoja Žižka. Foto: Bobo

Najbolj "nevaren" filozof na svetu je udaril v Frankfurtu. Govorimo o Slavoju Žižku, ki je ob odprtju Frankfurtskega knjižnega sejma, na katerem je Slovenija častna gostja, opozoril, da se sejem preveč enoznačno postavlja na stran Izraela in pozablja na civiliste v Gazi. Njegov govor je bil večkrat prekinjen, očitali so mu, da relativizira problematiko, del dvorane pa mu je ploskal, saj sta Žižek in pred njim predsednica Nataša Pirc Musar prva opozorila, da razmere na Bližnjem vzhodu niso enoznačne.V luči vojnega konflikta so na frankfurtskem sejmu pred dnevi odpovedali podelitev nagrade palestinski pisateljici in dali več glasu Izraelcem, kar je sprožilo množične odzive. V Berlinskem PEN-u so odločitev komentirali, da bi knjižni sejem moral biti prostor za debate in ne za njihovo zadušitev. Bojkot sejma so napovedali mnogi založniki z Bližnjega vzhoda. Potem ko se je zdelo, da bodo odzivi na stališče Frankfurtskega sejma do dogajanja v Gazi zasenčili častno gostovanje Slovenije, je Žižek, kot kaže, vrnil pozornost Sloveniji. O včerajšnjem odprtju in seveda častnemu gostovanju Slovenije v Frankfurtu, ki je največji slovenski kulturni dogodek v tujini doslej, se pogovarjamo s kuratorjem slovenskega programa Miho Kovačem in pesnico Miljano Cunta, ki je imela ob Žižku otvoritveni govor.

Po več letih priprav je Slovenija nared - popoldne bo z uradnim odprtjem v Frankfurtu zasedla mesto častne gostje na največjem knjižnem sejmu na svetu. Več tisoč predstavnikov medijev in obiskovalcev bo vabila v Satovje besed, kot se imenuje slovenski paviljon. Direktorica Javne agencije za knjigo Katja Stergar poudarja raznovrstne dogodke v paviljonu. Drugi poudarki oddaje: - Izraelske sile, ob nadaljevanju zračnih napadov na Gazo, ohranjajo blokado palestinske enklave, ki je na robu humanitarne katastrofe. Na obisku v Izraelu bo jutri ameriški predsednik Joe Biden. Kot je napovedal ameriški zunanji minister Antony Blinken, Združene države neomajno podpirajo Izrael v boju proti Hamasu. - Vlada za obnovo po poplavah veliko stavi na evropska sredstva. Slovenija naj bi danes dobila zeleno luč finančnih ministrov Unije za dodatna posojila iz evropskega mehanizma za okrevanje in odpornost - njihov obseg bi tako presegel milijardo evrov. - Naše nogometaše zvečer čaka obračun s Severnimi Irci. V Belfastu doslej še niso zmagali.

Kdo neki so ljudje, ki se odločijo za tako poglobljeno učenje slovenščine, da se lahko potem lotijo literarnega prevoda? In kaj jih na naši književnosti privlači, da pri prevajanju navsezadnje vztrajajo leta in leta?Slovenija bo kot častna gostja letošnjega frankfurtskega knjižnega sejma skušala prepričati urednike in založnike z vsega sveta, da so naši pesniki in pisateljice, naši esejisti in filozofinje še kako vredni pozornega branja. Iz te moke pa dolgoročno seveda ne bo kruha, če slovenskih knjig ne bodo v angleščino, nemščino, španščino, kitajščino, hindi ter druge velike in majhne jezike tega sveta navsezadnje prelili prizadevni prevajalci. A kdo neki so tujci, ki se odločijo za tako temeljito, tako poglobljeno učenje slovenščine, da se lahko potem lotijo literarnega prevoda? Kaj jih pravzaprav motivira, ko se morajo soočati z vsemi tistimi skloni, spoli, števili, nestalnimi naglasnimi mesti in drugimi težavnimi posebnostmi slovenskega jezika? Katere tematske in stilistične specifike, katere odlike naše književnosti jih posebej privlačijo? In kaj lahko naredimo mi, da jim bo prevajalsko delo šlo čim lažje od rok? To so vprašanja, ki so nas zaposlovala v tokratni Intelekti, ko smo pred mikrofonom gostili enega prevajalca in tri prevajalke – Američana Thomasa McDonalda, Makedonko Dragano Evtimovo, Poljakinjo Marleno Gruda ter Romunko Alino Popescu –, ki si prizadevajo, da bi dober glas o naši literaturi resnično segel v deveto vas. Z njimi smo se lahko pogovarjali iz oči v oči, ker so bili med letošnjim letom gostje Sovretovega kabineta na Dolu pri Hrastniku, umetniške rezidence, nad katero v programskem smislu bdi Društvo slovenskih književnih prevajalcev. Zato smo v goste povabili še predsednico DSKP, Tanjo Petrič, da bi nam povedala kaj več o tem, kako podpreti tiho, potrpežljivo delo prevajalk in prevajalcev, brez katerih promocija v Frankfurtu najbrž ne bo obrodila nobenih pravih sadov. foto: inspire-studio/Pixabay

Frankfurtu se začenja največji kulturni dogodek v tujini za Slovenijo doslej. Naša država se kot častna gostja na knjižnem sejmu predstavlja z 250-imi dogodki in več kot 75-imi avtorji. Direktorja sejma Juergena Boosa najbolj pritegne jasnost slovenskega paviljona in ekološki vidiki, kot poudarja, gre za manifest o knjigah in branju. V oddaji tudi: - Finančni ministri Unije potrdili spremenjen slovenski načrt za okrevanje, po navedbah ministra Boštjančiča do konca leta pričakujemo izplačilo približno 600 milijonov evrov.. - Prebivalci poplavljenih območij v Savinjski dolini naj bi odgovore, ali naj domove obnavljajo ali jih čaka selitev, dobili v dveh tednih. - Pred zaprto mejo z Gazo več kot 100 tovornjakov s pomočjo, palestinski enklavi grozi še hujša humanitarna katastrofa.

Po silovitem napadu Hamasa na Izrael in krvavih spopadih med izraelsko vojsko in palestinskimi borci je vnovič na preizkušnji krhka stabilnost Bližnjega vzhoda. Kaj o tem konfliktu, pa o tistem, ki se bije na vzhodu Evrope ter o napetostih na Kosovu menijo obrambni ministri Severnoatlantskega zavezništva? V Tedenskem aktualnem mozaiku bomo opazovali tudi slovenski politični vrtiljak, ocenili načrtovanje pokojninske reforme ter pogledali proti Frankfurtu, kjer bo prihodnji teden na največjem knjižnem dogodku v soju žarometov slovenska knjižna ustvarjalnost.

Vypočujte si záznam rozhovoru s neurovedcom Petrom Jedličkom, ktorý bol súčasťou tohoročnej Noci výskumníkov. Tu je malá ochutnávka z tém a otázok, o ktorých sme hovorili:----more---- Prečo je ťažké definovať vedomie a aké najznámejšie teórie, ktoré vysvetľujú jeho fungovanie?  Má k vedomiu bližšie AI alebo živé organizmy ako rastliny?  A prečo bola nedávno jedna z dominatných teórií vedomia nazvaná ako pseudoveda? Pred samotným rozhovorom mi dovoľte môjho hosťa predstaviť: Peter Jedlička je neurovedcom pôsobiacim v Nemecku. Vyštudoval medicínu na LF UK, na ktorej po výskumnom pobyte vo Frankfurte obhájil PhD týkajúce sa výpočtových modelov nervových buniek. V roku 2010 získal cenu Petra Fedora za neurovedný výskum hipokampu. Po zahraničných stážach v Dunedine (Nový Zéland) a v Paríži sa vrátil do Frankfurtu, kde v roku 2014 získal docentúru na neuroanatómii. Od roku 2017 pôsobí ako profesor pre počítačové modelovanie v tzv. 3R-Centre na univerzite v Giessene. Je autorom viac ako 40 článkov v renomovaných vedeckých časopisoch a k jeho hobby patrí filozofia mysle. Súvisiace dávky: PD#193: Rozhovor s Jedličkom o vedomí, pamäti a morálke, http://bit.ly/davka193 PD#97: Aristoteles o duši, http://bit.ly/davka97   PD#4: Základné morálne teórie, http://bit.ly/davka004    Ďalšie odporúčania, ktoré zazneli v rozhovore: trochu starší, ale stále veľmi dobrý prehľadový článok o vedomí a neurovede, opisujúci tri stupne vedomia (s. 2): https://bit.ly/3dyD4oQ rozhovor s Františkom Baluškom o možnom vedomí rastlín: http://bit.ly/3pCUd3m recenzia Petra Jedličku, v ktorej porovnáva oba prístupy (žiaľ tiež zamknutná, ale na požiadanie emailom autor môže poslať preprint): https://bit.ly/3bpxmDg dva rozhovory s Petrom na podcaste Kvantum ideí: o neurovede a filozofii (http://bit.ly/3bsRa8z) a o kvantovom mozgu (http://bit.ly/2Zyyr6f *** Podpor nás na ? patreon.com/pravidelnadavka alebo jednorazovo či trvalým príkazom ?pravidelnadavka.sk / ďakujeme 

V 190. epizodi podcasta Lovim ravnotežje gostim Renato Zamido, direktorico Javnega zavoda Center Rog, ki se v kratkem odpira v prestolnici in bo nov prostor za kulturno in kreativno ustvarjanje, s poudarkom na izdelovalništvu, uporabnih umetnostih in oblikovanju. Z Renato govoriva o njeni poti, študiju, pa o knjigah (Renata je bila namreč med letoma 2018 in 2020 direktorica Javne agencije za knjigo Republike Slovenije in je ena od pomembnih ljudi, ki so pomagali, da bo letos Slovenija častna gostja na mednarodnem sejmu knjig v Frankfurtu. Drugi del pogovora usmerjava v Center Rog, v njegovo prenoso in odpiranju novega ustvarjalnega prostora v Ljubljani. Ne pozabi skočiti na spodnjo povezavo, kjer te v zapisu epizode čakajo povezave, ki sva jih z Renato omenili v epizodi. ZAPIS EPIZODE: https://ninagaspari.com/blogs/podcast/epizoda190 V spletni trgovini te že čakajo krasne e-knjige in e-delovni zvezki: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://ninagaspari.com/collections/all⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Ujameš me lahko tudi na: INSTAGRAM: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/ninagaspari/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ FACEBOOK: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.facebook.com/iamninagaspari/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ TWITTER: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://twitter.com/ninagaspari⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ TIK TOK: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.tiktok.com/@ninagaspari⁠⁠⁠⁠⁠

Nekajkrat smo zašli, zdaj se vračamo. To je naslov četrte pesniške zbirke Miljane Cunte, pesnice, prevajalke in urednice. Bila je programska vodja festivalov Vilenica in Fabula, njena poezija je prevedena v več jezikov, nominirana je bila za osrednje pesniške nagrade v Sloveniji."Poezija je dinamika prihajanja in odhajanja, je resnica našega obstoja in položaja v svetu. Tako so tudi nastajale te pesmi, napisane kot neke zgodbe o mojih krajih na Primorskem, o ljudeh, ki so me tam spremljali že od otroštva. Na nek način sem se želela vrniti in se jim pokloniti." Miljano Cunto je doletela čast, da skupaj s Slavojem Žižkom nastopi na otvoritvenem dnevu, ko bo Slovenija predstavljena kot osrednja gostja na letošnjem mednarodnem knjižnem sejmu v Frankfurtu.

Dal dohromady knížku ze sloupků, které psal v posledních třiceti letech pro časopisy Strategie a Marketing a média. A jsou výborné, včetně těch z devadesátých let. Samozřejmě, o kontroverzních a diskutovaných “devadesátkách” musela v podcastu být řeč. Protože vzestup reklamy a lidí kolem ní tuhle dobu silně definovaly, v dobrém i ve zlém. Josef Havelka byl jedním z hlavních aktérů.Chystaná knížka se jmenuje Reklama: Umění hovna?, a Josef Havelka zdůrazňuje otazník na konci. Že by reklama mohla být uměním hovna, prý v devadesátých letech napsal v jednom ze svých sloupků spisovatel Ludvík Vaculík. A Havelka se nejen ve svých sloupcích na otázku, zda to tak je, snaží odpovědět.Říká: jako budhista musím samozřejmě souhlasit, reklama nic jiného než umění hovna není. Ale pak je druhá perspektiva, když se na reklamu dívám jako člověk, pro kterého je to obživa a džob. A pak jde samozřejmě o reálný svět, ne nějaké hovno.O tom všem jsme mluvili: taky o tom, jaké to je emigrovat v šestnácti z Brna rovnou do německého Frankfurtu, a stát se po útěku před ruskými tanky mladým německým levičákem. A pak skutečným Němcem, chodícím do práce a na porady a vychovávajícím dvě dcery.Nebo jaké to bylo dorazit v roce 1990 do Prahy v Audi 100, považovaném tehdy Čechy za bourák, a v kapse mít dvacet tisíc marek na založení německé pobočky velké reklamní agentury. A pak dělat skvělé věci, vydělat velké peníze, ale taky onemocnět a o velké peníze investované do špatných nápadů přijít.Pokud to stihnete, podpořte vydání knihy Josefa Havelky na Hithitu, a každopádně přeju příjemný poslech.

Anja Ilič zadnjih pet let prebiva v Frankfurtu. Ta, kot priznava, ni bil njen prvotni cilj, saj se je najprej želela preseliti v Berlin. V intervjuju o tem, kako se je naposled le ustalila v velemestu, ki mu zaradi bližine reke Majne in velikanskih nebotičnikov pravijo tudi Mainhattan in ki se redno uvršča na vrhove lestvic svetovnih mest z najvišjo kakovostjo življenja. Ideja, da sta v Nemčiji disciplina in red, drži. Ko se dogovarjaš za kavo, kosilo ali večerjo, je normalno, da se to dela par tednov vnaprej. Ko greš recimo na večerjo, na kosilo, vsak natakar vpraša, ali se bo plačalo skupaj ali vsak posebej. Anja Ilič