Podcasts about najdeme

Olomoucké sady, které později dostaly název Smetanovy, byly založeny v první polovině 19. století. Najdeme v nich řadu výjimečných památek a historie prostoru je velice zajímavá. Všechny díly podcastu Přímo z místa můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čínské bezpečnostní kamery považují kyberodborníci za rizikové. Ani to však české instituce neodrazuje od toho, aby i letos tyto kamery nakupovaly. Najdeme je v armádních objektech i na fasádě pražského sídla kyberúřadu, který před nimi varuje. Investigace.cz zmapovala, jak čínské kamery hlídají Česko. Text Dávida Pásztora čte Renata Klusáková.

Poslechněte si:01:11 Kdy odstartují robonauti?10:44 První fotografický obrázek16:29 Najdeme na exoplanetách život?29:40 Neoblíbený zimní virus34:40 Měli dinosauři choboty?43:35 Prasečí dárci orgánůHovoří publicista Tomáš Přibyl nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Jaroslava Petra Geneticky modifikovaná Zoo čte Ivo Theimer.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svítí tam jinak slunce, fouká jiný vítr a docela jinak tam prší - mluvíme o počasí v jižní Francii, v části regionu Provence, odkud manželé Eva a Zdeněk Málkovi vozí mýdla, olivy, oleje, nebo přírodní kosmetiku.

Včela má dvoje oči. Ty, které běžně vidíme, jsou složené. Najdeme je po stranách hlavy. Skládají se z jednotlivých segmentů. Pardubický včelař Evžen Báchor tyto složené oči přirovnává k malým šestihranným obrazovkám, kterých je celkem 118.

Včela má dvoje oči. Ty, které běžně vidíme, jsou složené. Najdeme je po stranách hlavy. Skládají se z jednotlivých segmentů. Pardubický včelař Evžen Báchor tyto složené oči přirovnává k malým šestihranným obrazovkám, kterých je celkem 118.

Včela má dvoje oči. Ty, které běžně vidíme, jsou složené. Najdeme je po stranách hlavy. Skládají se z jednotlivých segmentů. Pardubický včelař Evžen Báchor tyto složené oči přirovnává k malým šestihranným obrazovkám, kterých je celkem 118.

Včela má dvoje oči. Ty, které běžně vidíme, jsou složené. Najdeme je po stranách hlavy. Skládají se z jednotlivých segmentů. Pardubický včelař Evžen Báchor tyto složené oči přirovnává k malým šestihranným obrazovkám, kterých je celkem 118.

Včela má dvoje oči. Ty, které běžně vidíme, jsou složené. Najdeme je po stranách hlavy. Skládají se z jednotlivých segmentů. Pardubický včelař Evžen Báchor tyto složené oči přirovnává k malým šestihranným obrazovkám, kterých je celkem 118.

Včela má dvoje oči. Ty, které běžně vidíme, jsou složené. Najdeme je po stranách hlavy. Skládají se z jednotlivých segmentů. Pardubický včelař Evžen Báchor tyto složené oči přirovnává k malým šestihranným obrazovkám, kterých je celkem 118.

Včela má dvoje oči. Ty, které běžně vidíme, jsou složené. Najdeme je po stranách hlavy. Skládají se z jednotlivých segmentů. Pardubický včelař Evžen Báchor tyto složené oči přirovnává k malým šestihranným obrazovkám, kterých je celkem 118.

Včela má dvoje oči. Ty, které běžně vidíme, jsou složené. Najdeme je po stranách hlavy. Skládají se z jednotlivých segmentů. Pardubický včelař Evžen Báchor tyto složené oči přirovnává k malým šestihranným obrazovkám, kterých je celkem 118.

Včela má dvoje oči. Ty, které běžně vidíme, jsou složené. Najdeme je po stranách hlavy. Skládají se z jednotlivých segmentů. Pardubický včelař Evžen Báchor tyto složené oči přirovnává k malým šestihranným obrazovkám, kterých je celkem 118.

Amatérská jeskyně v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras je nejdelší systém přírodních podzemních chodeb u nás, dlouhý přes 40 kilometrů. Najdeme ji v Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy.

Amatérská jeskyně v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras je nejdelší systém přírodních podzemních chodeb u nás, dlouhý přes 40 kilometrů. Najdeme ji v Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

První zoologickou zahradou na světě byla ta ve vídeňském Schönbrunnu. Ovšem za C. a k. monarchie vznikla i nejstarší zoo na našem území. Najdeme ji v Liberci.

První zoologickou zahradou na světě byla ta ve vídeňském Schönbrunnu. Ovšem za C. a k. monarchie vznikla i nejstarší zoo na našem území. Najdeme ji v Liberci.

První zoologickou zahradou na světě byla ta ve vídeňském Schönbrunnu. Ovšem za C. a k. monarchie vznikla i nejstarší zoo na našem území. Najdeme ji v Liberci.

První zoologickou zahradou na světě byla ta ve vídeňském Schönbrunnu. Ovšem za C. a k. monarchie vznikla i nejstarší zoo na našem území. Najdeme ji v Liberci.

První zoologickou zahradou na světě byla ta ve vídeňském Schönbrunnu. Ovšem za C. a k. monarchie vznikla i nejstarší zoo na našem území. Najdeme ji v Liberci.

O Velkém stěhování národů, které se daly do pohybu během 6. století, jsme slyšeli už na základní škole. Přesto se jedná o událost, o níž zatím víme velmi málo. A právě to se snaží změnit archeologové z Masarykovy univerzity, kteří na základě studia DNA vysvětlují, jak migranti z východu, dnes známí jako Slované či pojídači prosa a mléka, geneticky proměnili Evropu. O výsledcích tohoto mezinárodního projektu si v 68. díle podcastu Středověk (jinak) trvá povídají archeolog Jiří Macháček a historik umění Ivan Foletti. Proč je projekt tak důležitý? Co nám může genetika prozradit o samotných Slovanech a co o obyvatelích tehdejší střední Evropy? Jak se Slovanům povedlo přesvědčit půlku Evropy, o tom, že jejich způsob života je ten nejlepší? Najdeme ve střední Evropě paralely s Langobardy, kteří přicházející na Apeninský poloostrov a adaptují se na místní kulturu? A můžeme i v dnešní době a současných migračních vlnách najít paralely s minulostí a lépe tak pochopit svět, ve kterém žijeme?Vyrobilo RE:CENT Centrum pro studium a popularizaci středověké vizuální kultury při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Spring Walk advokátní kancelář s. r. o.Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub Kraus Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V kategorii nejvyšší stavby jednoznačně vedou vysílače. K roku 2025 je tím nejvyšším jedno z dvojčat stožárů v Liblicích, ten s označením B měří 355 metrů. Od poloviny 70. let až do roku 2023 sloužil k šíření rozhlasového signálu. V seznamu pak následuje dlouhá řada dalších vysílačů, komínů či větrných elektráren.

V obci Kovčín na Klatovsku žije 83 obyvatel. První písemná zmínka pochází z roku 1551. Pátrejte s námi, odkud se mohl vzít název Kovčín.

K jakékoliv závislosti patří nasazování masek, které má svého nositele ochránit před "krutou realitou" vlastního života. Proč a v čem je nasazování masek nebezpečné a kam až může vést? Najdeme nasazování masek i v Bibli? A jaké příběhy na tohle téma zažil ředitel české Teen Challenge Petr Král? O traumatu a unikání před ním, o nesnadném odkrývání pravdy o vlastním životě i o svobodě, kterou přináší demaskování. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Předseda ODS a dosavadní premiér Petr Fiala nebude znovu kandidovat do čela strany. Může tak ODS být přístupnějším partnerem pro ostatní opoziční strany? A jak bude vypadat spolupráce opozičních stran ve Sněmovně? „Pochopitelně máme nějaké rozdílné priority, ale doufám, že se nám podaří najít společnou řeč,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu předseda České pirátské strany a první náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šumava je plná rozpadlých staveb, které sloužily k nejrůznějším účelům. Bývalé chalupy, mlýny, hájenky, torza kostelů nebo kaplí. Najdeme tu ale také zbytky staveb, o jejichž původnímu účelu víme pramálo. Jednou takovou je zřícenina, nacházející se nad vesnicí Dolejší Krušec nedaleko Hartmanic.

Sobotín je pozoruhodná obec přímo pod vrcholky jižní části Hrubého Jeseníku. Dnes je to obec spojená s rekreací, východisko cest do hor a obec s krásným okolím. V 19. a na počátku 20. století to však bylo jedno z center železářské výroby nejen na severní Moravě, ale v celé tehdejší monarchii.

Jak Donald Trump mění Ameriku? A jak to celé skončí? V další epozidě podcastu Dobrovský&Šídlo o tom mluvíme s komentátorem a někdejším diplomatem v USA Martinem Weissem.Celý článek k tomuto dílu podcastu si můžete přečíst na:

Amatérská jeskyně v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras je nejdelší systém přírodních podzemních chodeb u nás, dlouhý přes 40 kilometrů. Najdeme ji v Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy.

Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická a leží blízko Teplic nad Bečvou.

Konstantinovy Lázně revitalizovaly parčík. Najdeme zde třeba posezení s hracími plochami.

Řeka Blata pramení nad vesnicí Vilémov na pěkném místě v kopcích mezi Konicí a Litovlí. Po 45 kilometrech a asi o 200 metrů níž se u Lobodic poblíž Tovačova vlévá do Moravy. Za tu dobu několikrát mění charakter. Najdeme kolem ní luhy a biotopy, jinde je zcela regulovaná.

Vynálezcem Kaplanovy turbíny byl Viktor Kaplan, rakouský inženýr, který však své klíčové technické inovace vytvořil během působení na brněnské technice. Nejprve se zabýval kinematikou a strojírenstvím, pak nějaký čas výbušnými motory, ovšem nakonec zakotvil u konstrukce vodních turbín.

Kapr obecný byl pravděpodobně první domestikovanou rybou v historii. Chov této největší české kaprovité ryby má pro naše hospodářství velký význam, přestože je kapr u nás nepůvodním druhem.

Proč je dle vědců důležité taková místa mít? - Jak se vyvíjí biodiverzita vodních toků? - Ultrajemné částice mají asi tisíckrát menší průměr než lidský vlas. Najdeme je ve znečištěném ovzduší. Právě ty můžou podle vědců z Ústavu experimentální medicíny způsobovat například Alzheimerovu chorobu.

Co dnes sdílíme? Tak společně třeba komára v ložnici (dva různí komáři, dvě různé ložnice), UNO vášeň (na souši i ve vodě), nebo snahu si občas nechat v kalendáři i plánech trochu volna. Ať už jsme ve Španělsku, Itálii, Norsku nebo Británii. Proč Kovy mluví do skleničky a Terez během několika dní zestárla o tři roky? Najdeme odpověď na záhadu léta - čí je propocený ručník s obtisknutým make-upem, který dostal Kovy na mnichovském koncertu Adele jako omluvu? A omluvu za co? Naše klasická Linka na měsíc, na kterou jsme se už tolik těšili a podle vašich reakci, jsme v tom nebyli sami. Děkujeme, že vás tu máme. Moc to pro nás znamená

Co k přejmenování a nepřejmenování říkají vědci? - Co je klíčové pro zajištění bezpečnosti Evropy - přineseme podrobnosti z nové analýzy, na které se podíleli experti Univerzity obrany.