Podcasts about existuje

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czJsou kontroverzní posty z minulosti humor, nebo problém? Tereza Matějčková se v aktuálním Týdeníku Echo zaměřila na fenomén práva na výmaz vlastní internetové historie. „Přes evropské směrnice už je to součást i naší legislativy,“ říká Matějčková a připomíná případ španělského právníka, který před mnoha lety čelil exekuci a vyšel o tom článek. „On to dal do pořádku, ale ještě po letech článek vycházel ve vyhledávání a jeho to profesionálně poškozovalo,“ dodává.Proč se neustále vrací fetiš nacismu? „Dostávají se do popředí lidé, jejichž pohled na dějiny je revizionistický. Schvalují leccos z toho, co Hitler dělal, nebo se aspoň snaží vinu za druhou světovou válku svrhnout třeba na Velkou Británii a hlavního zloducha 20. století chtějí vidět ve Winstonu Churchillovi,“ upozorňuje Martin Weiss.Debata se také stočila k úternímu předávání státních vyznamenání a k očekávanému sestavování nové vlády.Na Echo Poradě diskutovali Tereza Matějčková, Martin Weiss, Pavel Štrunc a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Moderné technológie prinášajú nové riešenia aj do oblasti verejnej dopravy. Od jednoduchého nákupu lístkov cez mobilnú aplikáciu, cez presné sledovanie polohy vozidiel a predikciu meškaní, až po komplexné systémy na riadenie dopravy a preferenciu na semaforoch. Digitalizácia je kľúčom k zefektívneniu dopravy a zníženiu nákladov.V novom dieli podcastu SHARE sa moderátor Maroš Žofčin rozpráva s predstaviteľmi spoločnosti TransData – konateľom Branislavom Jurčišinom a generálnym riaditeľom Stanislavom Pieckom – o tom, aké riešenia už dnes fungujú v slovenských mestách a čo všetko sa dá v tejto oblasti robiť do budúcna.Podcast prinášame v spolupráci so spoločnosťou TransData.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz aj ako ebook!TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Ako digitalizácia zjednodušuje cestovanie pre pravidelných aj náhodných pasažierov.Slovenský dopravný pas: Ako funguje jedna karta pre rôznych dopravcov.Riadenie dopravy: Predikcia meškaní a systém garantovaných prestupov.Optimalizácia spotreby: Ako moderné systémy šetria dopravcom palivo.Či by s pomocou umelej inteligencie mohla mať bratislavská električka parametre metra.Viac na: https://zive.aktuality.sk/clanok/sguQR5z/jeden-listok-na-vlaky-aj-mhd-technologia-davno-existuje-experti-odhalili-ako-na-to/ Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk

Existuje spojitost mezi tím, co jíme a rozvojem akné? Můžeme vhodnou stravou akné vyléčit? Na co si dát pozor? Čím nejlépe nahradit mléčné výrobky, pokud je to nutné? Má výživa vliv i na jiné kožní onemocnění? Vyplatí se konzultace s dermatologem? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Veroniky Pourové.

Slovníky sú veľmi dôležité a nielen tie bilingválne, ktoré vám asi prídu na um ako prvé. Existuje mnoho typov slovníkov a majú dokonca vlastnú vedu – volá sa lexikografia a zaoberá sa zostavovaním slovníkov. Pretože zostaviť akýkoľvek slovník, to nie je len tak. Prvý slovenský tlačený slovník bol od Antona Bernoláka – pamätáte si jeho meno? Je to dobre známy Slowár Slowenskí-Česko-Laťinsko-Ňemecko-Uherskí. Od tých čias sa už ale slovenčina, pochopiteľne, zmenila a dnes máme kopec iných slovníkov. Poďme si predstaviť nielen niektoré druhy slovníkov, ale aj spôsoby obohacovania slovnej zásoby, vďaka čomu sa zoznam slov v slovníku z roka na rok rozširuje. Kľúčové slová: Slovenský jazyk, Gramatika, maturita, slovenčina, slovníky, tvorenie slov Tento podcast ti prináša Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne.

Se zvolenou poslankyní a spolupředsedkyní Zelených hovoříme o proměně jejích postojů, které byly ovlivněné izraelskou perspektivou. Podpořte vznik dalších epizod https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

Existuje ještě česká levice? Ta otázka se může vnucovat při pohledu na výsledky nedávných sněmovních voleb. Žádná ze stran, které překročily pětiprocentní hranici, se nepovažuje za levicovou. Proč? Je krize zdejší levice jenom lokálním projevem nějakého širšího jevu? Přestává platit tradiční politické rozdělení na pravici a levici? O těch i dalších souvisejících otázkách jsme v Salonu Echa debatovali s publicisty, kteří se tuzemskou levicí dlouhodobě zabývají a jsou jí také ideově blízcí – Klárou Votavovou, která se kromě publicistiky věnuje i výzkumu v institutu Europeum, redaktorem časopisu A2 Matějem Metelcem, publicistou Jakubem Jetmarem a Vratislavem Dostálem, redaktorem Aktuálně.cz.

O modrých skřítcích už někdy v životě slyšel asi každý. Jsou původem z Belgie a vznikl o nich seriál i film. Víte, kde leží skutečná šmoulí vesnice?Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajincům jsme pomáhali už před sto lety. Když začal stát tuto podporu utlumovat, Češi se bouřili.Před sto lety zamířily do Československa desítky tisíc imigrantů. Byli to Rusové, Bělorusové, Ukrajinci prchající z bolševického Ruska, kterým mladý středoevropský stát intenzivně pomáhal – měl na to určený program nazvaný Ruská pomocná akce. V jejím rámci se kromě mnoha jiných věcí ustavilo ukrajinské vysoké školství, celkově postupně v Čechách fungovaly čtyři ukrajinské vysoké školy. Vyučující na nich začínali od píky, sepisovali učebnice, sháněli učební pomůcky, doslova z ničeho vybudovali během několika let plně rozvinuté instituce. Ukrajinské vysoké školy paradoxně fungovaly dokonce i v době protektorátu, kdy české vysoké školy byly uzavřeny. Jak se celý ten příběh odehrál? A co na to Češi? Jaké vztahy byly mezi přišedšími Ukrajinci a Rusy? O tom všem a mnohém dalším v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s ukrajinistkou Terezou Chlaňovou.Je to příběh, který z české historické paměti zmizel. Přitom je fascinující a inspirativní – v lázeňských Poděbradech byla v roce 1921 založena Ukrajinská hospodářská akademie. Vysoká škola na tak malém městě bylo nezvyklá, Poděbrady ovšem měly logistickou výhodu: mimo sezónu poskytovaly dostatek ubytovacích kapacit, byly na dráze, takže se z nich snadno dalo dostat do Prahy. Díky tomu všemu nastal ve městě velký rozvoj ukrajinského života, takže z tehdejších jeho osm tisíc obyvatel byla asi tisícovka ukrajinských imigrantů. Ti začali zdejší vysoké polytechnické učení budovat s jediným psacím strojem. Díky jejich píli však na konci dvacátých let měla škola třiatřicet seminářů, terminologické komise, včelíny, farmy, meteorologickou stanici, mnoho kabinetů různého druhu, nakladatelství… V něm profesoři vydávali učebnice, které – protože neměli k dispozici žádné psané materiály – psali z hlavy.Kromě toho poděbradští Ukrajinci výrazně pěstovali a prezentovali svou kulturu. Měli zájmové spolky, v nichž pěstovali divadlo, balet, ve městě působili také nejlepší tehdejší banduristé (ostatně zde založili výrobnu bandur). Celý tento systém platil československý stát, ale rovněž ukrajinští emigranti ze zahraničí, zejména ze Severní Ameriky. Od sedmdesátých let 19. století totiž odcházeli Ukrajinci ze západu země za oceán, kde se domestikovali a podporovali své krajany doma. Vlna ukrajinské ekonomické emigrace následně podporovala vlnu ukrajinské politické emigrace. Když na konci dvacátých let udeřila ekonomická krize a Československo začalo pomoc imigrantům utlumovat (i proto, že začalo být zřejmé, že nejdeo dočasnou imigraci, protože režim v sovětském Rusku se jen tak nezhroutí), poděbradští radní proti tomu protestovali. Chtěli bohatý rozvoj svého města udržet a nadále podporovat.Jak to s ukrajinským vysokým školstvím nejen v Poděbradech, ale i v Praze nakonec dopadlo? Jak do jeho rozvoje zasáhla změna režimu v Československu? Existuje dnes ještě někde ve střední Evropě nějaká ukrajinská vysoká škola? Jaké byly a jsou vztahy mezi několika vlnami ukrajinské emigrace včetně té současné? Jaké vztahy měli mezi sebou v Československu ukrajinští a ruští imigranti? Jak se Československo postavilo k hladomoru na Ukrajině? Aneb konečně podcast, který připomíná, nač jsme zapomněli.

Babiš má problém. Jestli chce být premiér, co udělá se svým střetem zájmů? Prezident chce jasnou odpověď. Existuje? Ví Tereza Čemusová, redaktorka serveru iROZHLAS.cz, která dění kolem firem šéfa hnutí ANO dlouhodobě sleduje. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhovor s lídrom spoločnosti Vema (dnes Seyfor Slovensko) o digitalizácii HR a miezd, prechode do cloudu, bezpečnosti v ére AI a NIS2, aj o tom, čo prinesie budúcnosť práce do roku 2030. ➡️V akom stave je HR agenda z pohľadu digitalizácie. Je tu ešte čo zlepšovať. Existuje vôbec niekto, kto by HR nemal digitálne? ➡️Ako vyzerajú firmy na Slovensku, majú nejaké rezervy alebo oblasti, ktoré by sa dali ešte zlepšiť? ➡️V čom by mohla byť prínosná Vema? Kto je váš typický zákazník? ➡️Líši sa nejakým spôsobom použitie HR softvéru v nemocniciach či komerčných firmách? ➡️Ako je to so splnením požiadaviek zo strany NIS 2 alebo AI Act, ktorý sa pripravuje? ➡️ Čomu sa venuje vzdelávací portál Vema Akadémia? Hosť: Peter Vilém, riaditeľ divízie Mzdové a personálne systémy zo spoločnosti Vema

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czStan zkouší v kampani zajímavý experiment, když rozdává letáky konkurenčních stran. A jak s kartami zamíchají televizní duely Andreje Babiše s Petrem Fialou?„Stan se podle mě snaží apelovat na koaliční partnery, aby do něj příliš silně neryli. Tak je na ně okázale hodný,“ myslí si Adam Růžička. „Ale Vít Rakušan vypadá jako taková zvláštní roztleskávačka Spolu a Pirátů. Politicky mi to smysl nedává.“Jiří Peňás tvrdí, že ho Petr Fiala začíná obměkčovat. „Existuje negativní rozhodování, kdo mi z jakých důvodů vadí. A nakonec zjistíte, že ODS je ta strana, na kterou je člověk nejvíc zvyklý. Myslím si, že Václav Havel byl současnou ODS Petra Fialy nějakým způsobem akceptoval,“ říká.Dalším prvkem kampaně byl projev prezidenta Pavla, který uklidňoval, že volby nebudou zmanipulované. „Možná to říkal jako špičku oproti opozičnímu táboru, protože tam ta úvaha, že pětikoaličníci se chtějí udržet u moci podvodama, byla živá a ještě živá docela je,“ soudí Daniel Kaiser.Na Echo Poradě diskutovali Jiří Peňás, Daniel Kaiser, Adam Růžička a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Lákavost světa nás evidentně obklopuje ze všech stran a vždycky kolem nás bude. Existuje cesta k trvalému vítězství nad všelijakými svody, pokušeními a hříchy?Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Způsobuje rakovinu žaludku, přispívá ke vzniku infarktu. Mýty o kávě se v české společnosti budovaly desítky let. I lékaři ji vnímali jako rizikový faktor. To se ale postupně měnilo a káva je dnes už považována za přínos stejně jako konzumace ovoce nebo zeleniny. Studie totiž dokázaly, že působí protizánětlivě i jako prevence rakoviny, vyvráceny jsou už i informace o tom, že způsobuje infarkt. Existuje jen hrstka lidí, kterým ji lékaři nedoporučují, případně v omezeném množství. Jednou z těchto skupin jsou ti, kteří trpí úzkostí. Jinak lze konzumovat až šest šálků denně bez obav. Jaký je nejzdravější způsob přípravy? A může se káva s mlékem? Kolik vody po šálku kávy vypít? I na to odpovídá v dalším díle Longevity podcastu internista Pavel Kohout. „Důležité je nepít kávu, když jste dehydratovaní, to pak káva uspává, jako stimulant působí, když máte dostatek tekutin. Délku působení ovlivní i to, s čím ji pijete,“ říká Kohout. Vysvětluje také, jak káva ovlivňuje střevní mikrobiom, i to, co přesně se střevní mikrobiotou dělají cukry.

Herec Jaroslav Someš vypráví o výměně divadelních generací, o tom proč vždy učil jen teorii a nikdy ne praxi a o překvapení při pohledu sama na sebe.

Existuje malá nebo velká víra? A souvisí s pochybnostmi? V sérii Lukáše Targoísze Brainwashed je řeč právě o pochybnostech a - kupodivu - i o tom, že pochybnosti jsou pro víru dobré. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

tak zase po čase "normální" díl - tlachárna bez smyslu a spousta nesmyslů - wlado je unavenej jak David Koller a Vegy je na tom dost podobně a tak se nějak po našem brodíme tématy dnů minulých... Pokud chcete víc brodění tak můžete na herohero.co/vplusw

133. EPIZÓDA/ Je priestor javiskom, v ktorom sa odohráva naša existencia? Alebo je niečím viac? Alebo naopak nie je ničím? Existuje aj minulosť a budúcnosť? Vníma fyzika čas inak ako my ľudia? A prečo keď hovoríme o časopriestore, tak čas meriame hodinkami a priestor metrom? V sérii inšpirovanej knihou Seana Carrolla o najdôležitejšom poznaní súčasnej fyziky pokračujú Jaro a Peter.  ----more---- V diskusii sme spomenuli: knihu Lee Smolina o čase ako základnom pojme fyzikálnej reality Radi by sme Vás pozvali na: NOC VEDY Jakubov filozofický víkend Jarov kurz filozofie vedy Petrove a Jakubove deeptalky  Vypočujte si všetky extra časti a podporte tvorbu Kvanta ideí

Fascinuje ju vesmír, raketoplány, fantázia. Spája to vo svojej knižnej tvorbe, ktorá čitateľa unáša do neuveriteľného fantazijného sveta spojeného s vedeckými poznatkami. Vyštudovala molekulárnu biológiu a svoj prvý román už mala premyslený na základnej škole. Existuje mimozemská civilizácia? Aj na iné otázky budeme debatovať v Nočnej pyramíde. | Hosť: Jana Plauchová (spisovateľka sci-fi literatúry, vyštudovaná biologička). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Existuje vlastně věčná otázka: Otevírají cestu k Bohu dobré skutky, nebo se k Němu dá dostate ještě jinak? Jak je možné, že Bůh je spravedlivý, a přitom v pozemském životě vidíme neštěstí i u zbožných lidí? Otázky, na které na stránkách 10. a 11. kapitoly knihy Job hledá odpověď program Bible Guide. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Nezdravě se přizpůsobovat svému okolí, nebo si držet povýšený odstup? Existuje třetí cesta - milovat svoje město, obětavě mu sloužit a přinést změnu k lepšímu.

CELÝ ROZHOVOR: herohero.co/piatocek/subscribe Pomohlo Slovensku, keď Sulík odišiel z politiky? Existuje dokonalý politik? A kto sú majitelia pravdy? Adam sa rozprával s Janou Bittó Cigánikovou, poslankyňou za SaS s krátkou zápalnou šnúrou, ktorej vadí, že súčasnému šéfovi SaSky vadí jej bývalý šéf a jeho syn. Prvú časť rozhovoru práve pozeráte. V druhej časti (čiže v ďalších skoro 40 minútach), ktorú nájdete na našom HeroHero, je toho ooooveľa viac. Napríklad sa dozviete aj to, či voliči trestajú strany, ktoré neklamú, kto je progresivátor, ktorý ovláda SaSku či ako to bolo s vypitím baru. - Dajte odber na náš nový YouTube kanál: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/ - Dajte odber na náš nový YouTube kanál: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/See omnystudio.com/listener for privacy information.

Vstupenky na EisKing TOUR s mechanikom Calumom Nicholasom v Bratislave 11.10.2025 nájdete tu: https://eisking.tv/akce-a-vstupenky/eb2ebe26-f7c8-4775-b672-8a8ea3b72eefTakto vyzerá nekompromisná rivalita a bitka o titul? Pepovi normálne navrela žila! Max Verstappen síce v Monze nedal nikomu šancu, ale ústrednou témou debriefingu sú opäť raz papája rules.​Existuje vôbec v F1 spravodlivosť či férovosť?​Ako by ste na mieste Piastriho zachovali vy?​Je hyperkorektnosť McLarenu pascou alebo len poučením z minulosti?​Bude Verstappen hrozbou aj do konca sezóny?​Kto by mohol nahradiť vybodovaného Bearmana?Príjemné počúvanie želajú Števo & Pepa :) Staň sa našim MECHANIKOM na mesiac a využívaj množstvo benefitov, vrátane debriefingov v predpremiére a s bonusovou časťou. Viac na eisking.tv

Existuje škola, kde pán riaditeľ zváža deti do školy vlastným autobusom, kde známkujú zo sokoliarstva a kde chovajú opice, kengury, raje či aligátora. Táto škola nie je z rozprávky a už vôbec nie je vymyslená. Presne takto totiž vyzerá základná škola v Štiavnických Baniach. Netradičné je na nej asi úplne všetko vrátane spôsobu vyučovania. Jej riaditeľ Pavel Michal prezradil, že keď deti učia prvej pomoci, pošlú pani učiteľku „topiť sa“.

Od únosu prezidentovho syna Michala Kováča ml. uplynulo presne 30 rokov a vinníci sú stále nepotrestaní. "Únos štátu pokračuje. Existuje tu nejaké dno a dá sa tomuto štátu veriť?" Pýta sa novinárka Ľuba Lesná. Aké sú dôkazy o účasti premiéra Mečiara na únose?Najprv uniesli štát, potom aj syna prezidenta. Únos Michala Kováča mladšieho, z ktorého je dôvodne podozrivá Mečiarova tajná služba, naplno obnažil aroganciu moci voči svojim vlastným občanom.30 rokov, ktoré od Kováčovho únosu uplynulo, preukázalo, že tento štát nie je schopný - a zjavne ani ochotný, vyvodiť za tento akt brachiálneho násilia a doslova štátneho terorizmu žiadnu trestnoprávnu zodpovednosť. Namiesto toho aby vinníci čelili súdu, dočkali sa zatiaľ len opakovaných amnestii z rúk toho, ktorý mohol byť do únosu sám zapletený - teda vtedajšieho premiéra Vladimíra Mečiara. No a pozemská spravodlivosť Tak tá je pre páchateľov stále v nedohľadne.Únos prezidentovho syna Michala Kováča ml. je tak jedna z našich ďalších "hrubých čiar", ktoré si zamieňajú roly vinníkov a obetí, relativizujú hodnoty právneho štátu a zásadne oslabujú našu dôveru k tomu, čo sa tu nazýva štátom - a ktoré si tu v mene vlastného pohodlia, už celé dlhé desaťročia tak radi hromadne pestujeme. Principiálna otázka pritom znie: Ak tu tento štat nie je pre obete únosu občana štátnym orgánom, tak pre koho vlastne takýto štát je a prečo mu vôbec máme veriť? Ak neboli potrestaní páchatelia, ktorých obžaloba identifikovala ako príslušníkov tajnej služby, kde máme záruku, že sa k násiliu a hrubej nezákonnosti neuchýli naša tajná služba aj dnes -zas a znova? Ako teda veriť SIS s jej takto dlhými a najmä temnými tieňmi jej vlastnej minulosti a akú hodnotu tu má občan - a jeho ľudské práva? Stál za únosom vtedajší premiér Mečiar a čo ho k tomu mohlo viesť? Má SIS, ktorá je dôvodne podozrivá zo štátneho terorizmu ešte nejakú zmysluplnú budúcnosť alebo sa jej máme báť i dnes? Kam nás zavedie politika "hrubých čiar" a ako sa z nej vymaniť? No a napokon, čo o Slovensku táto 30 ročná kauza vlastne vypovedá? Tu sa to hrá na občiansku rezignáciu. Zneisťujú sa autority ako SAV či kultúrna obec alebo ombudsman a mimovládky. Vidíme postupný, ale cieľavedomý rozklad spoločnosti. Akoby tu bol plán rozložiť spoločnosť. Neviem si predstaviť, kde sa to skončí. Nemôžeme mať dôveru v takýto štát, varuje novinárka Ľuba Lesná. Podľa nej je teraz jedinou možnou odpoveďou vzbura občianskej spoločnosti voči týmto praktikám.Témy pre dlhoročnú novinárku a autorku kníh "Únos prezidentovho syna alebo Krátke dejiny tajnej služby" či "Únos demokracie. Zo zákulisia slovenskej tajnej služby," Ľubu Lesnú. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Od únosu prezidentovho syna Michala Kováča ml. uplynulo presne 30 rokov a vinníci sú stále nepotrestaní. "Únos štátu pokračuje. Existuje tu nejaké dno a dá sa tomuto štátu veriť?" Pýta sa novinárka Ľuba Lesná. Aké sú dôkazy o účasti premiéra Mečiara na únose?Najprv uniesli štát, potom aj syna prezidenta. Únos Michala Kováča mladšieho, z ktorého je dôvodne podozrivá Mečiarova tajná služba, naplno obnažil aroganciu moci voči svojim vlastným občanom.30 rokov, ktoré od Kováčovho únosu uplynulo, preukázalo, že tento štát nie je schopný - a zjavne ani ochotný, vyvodiť za tento akt brachiálneho násilia a doslova štátneho terorizmu žiadnu trestnoprávnu zodpovednosť. Namiesto toho aby vinníci čelili súdu, dočkali sa zatiaľ len opakovaných amnestii z rúk toho, ktorý mohol byť do únosu sám zapletený - teda vtedajšieho premiéra Vladimíra Mečiara. No a pozemská spravodlivosť Tak tá je pre páchateľov stále v nedohľadne.Únos prezidentovho syna Michala Kováča ml. je tak jedna z našich ďalších "hrubých čiar", ktoré si zamieňajú roly vinníkov a obetí, relativizujú hodnoty právneho štátu a zásadne oslabujú našu dôveru k tomu, čo sa tu nazýva štátom - a ktoré si tu v mene vlastného pohodlia, už celé dlhé desaťročia tak radi hromadne pestujeme. Principiálna otázka pritom znie: Ak tu tento štat nie je pre obete únosu občana štátnym orgánom, tak pre koho vlastne takýto štát je a prečo mu vôbec máme veriť? Ak neboli potrestaní páchatelia, ktorých obžaloba identifikovala ako príslušníkov tajnej služby, kde máme záruku, že sa k násiliu a hrubej nezákonnosti neuchýli naša tajná služba aj dnes -zas a znova? Ako teda veriť SIS s jej takto dlhými a najmä temnými tieňmi jej vlastnej minulosti a akú hodnotu tu má občan - a jeho ľudské práva? Stál za únosom vtedajší premiér Mečiar a čo ho k tomu mohlo viesť? Má SIS, ktorá je dôvodne podozrivá zo štátneho terorizmu ešte nejakú zmysluplnú budúcnosť alebo sa jej máme báť i dnes? Kam nás zavedie politika "hrubých čiar" a ako sa z nej vymaniť? No a napokon, čo o Slovensku táto 30 ročná kauza vlastne vypovedá? Tu sa to hrá na občiansku rezignáciu. Zneisťujú sa autority ako SAV či kultúrna obec alebo ombudsman a mimovládky. Vidíme postupný, ale cieľavedomý rozklad spoločnosti. Akoby tu bol plán rozložiť spoločnosť. Neviem si predstaviť, kde sa to skončí. Nemôžeme mať dôveru v takýto štát, varuje novinárka Ľuba Lesná. Podľa nej je teraz jedinou možnou odpoveďou vzbura občianskej spoločnosti voči týmto praktikám.Témy pre dlhoročnú novinárku a autorku kníh "Únos prezidentovho syna alebo Krátke dejiny tajnej služby" či "Únos demokracie. Zo zákulisia slovenskej tajnej služby," Ľubu Lesnú. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

„Vám som dal každé miesto, na ktoré vkročí vaša noha, ako som povedal Mojžišovi.“ Kniha Józuova 1:3 Existuje nerozhodnosť, ktorá pramení v neviere. Pravdou je, že nie sme schopní zvládnuť všetko. Je tiež pravda, že všetko, čo robíme, je nakazené hriechom. Pred Bohom nič v nás nie je čisté a sväté. Ak nám však tieto […] Hans Erik Nissen

Živý díl podcastu Moshpit z festivalu Beseda u Bigbítu v režii Kláry Bělíčkové se věnuje novinářskému projektu Okraj a novinařině v Moravskoslezském kraji. Hostkou totiž byla Klára Filipová z redakce Okraje. Existuje něco jako novinařina na okraji nebo v regionech? Jaké jsou nedostatky a problémy života v regionech, ale také specifické potřeby místních? Co taková práce obnáší? Co je to Bedřiška a co v Ostravě znamená pro bydlení a komunity? O tom a mnohém dalším v živém nahrávání podcastu Moshpit přímo ze stage! Klára Filipová je datová novinářka Českého rozhlasu, dříve pracovala v redakci Reportérů v České televizi. Vystudovala žurnalistiku a politologii. Je spoluzakladatelka nové redakce Okraj působící v Moravskoslezském kraji. A ve svém biu na instagramu píše, že má ráda smažák. Podpořte vznik dalších dílů Moshpitu: https://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou

V dnešnom dieli podcastu Flešbeky môžeme počúvať príbeh otca projektu Godzone, Jula Slováka. Dozvedáme sa, že už ako 9-ročný začal zarábať a pracovať a že všetko, čo sa v jeho živote udialo, smerovalo do bodu, v ktorom žije dnes. Popri službe v projekte Godzone Julo vedie aj kapelu Espé a voľné chvíle trávi so svojou rodinou. V podcaste sa okrem iného dozviete aj pozadie témy tohtoročného turné: Vitaj v slobode, ktorej je Julo tvorcom. Podcast je plný inšpiratívnych príbehov, svedectiev a Božej starostlivosti, ktorú Julo vo svojom živote aj v službe projektu Godzone môže zažívať. 0:00 Úvod a privítanie0:51 Miska otázok1:40 Súťaž o knihu Odhodlaní zmeniť svet2:40 Posledná kniha, ktorú si čítal3:25 Čo bolo najväčšie dobrodružstvo Tvojho života?4:38 Akú radu by si dal svojmu mladšiemu ja?6:35 Pozvanie do podpory 500x2008:00 začiatky Julovej cesty s Pánom12:20 čo sa dialo potom?15:00 Gitara, ktorá padla z neba16:50 Rozvíjanie sa v modlitbe chvál19:15 Ísť do toho s Bohom naplno - ako sa to vlastne prejavilo?24:00 Sen o Projekte Godzone27:50 Svedectvo Božej starostlivosti31:10 Zázraky vo financiách Projektu Godzone 36:26 Pozadie témy GODZONE TOUR: Vitaj v slobode43:00 Instagram GDZN43:23 Otázky z instagramu43:26 Ako si si užil Campfest?44:07 ako si sa naučil hrať na gitare?44:26 Existuje vízia projektu Godzone o 10 rokov?45:35 Ak by si nehral a nespieval v kapele, čo by si robil?46:05 aké je tvoje obľúbené jedlo?46:23 Pocítil si niekedy vyhorenie?48:27 Ako to všetko stíhaš ?49:20 Ako horieť a nevyhorieť ? Zmena životného štýlu?51:00 Čo by si odporúčil tínedžerovi v ceste za Ježišom?53:00 Čo pre Teba znamená, že Boh je dobrý?54:14 Najsilnejší moment z GDZN tour?54:48 Poďakovanie a rozlúčenie

Mravenci žijí pozoruhodný život v obrovských společenstvích. Jejich domovem jsou dokonale organizovaná mraveniště. Chcete se o nich dozvědět něco víc?Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka je dnes každodenní realitou – slyšíme o ní ve zprávách, promítá se do politiky i do našich osobních obav. Jak se na ni ale dívat z křesťanského a etického hlediska? Existuje „spravedlivá válka“? A co znamená víra tváří v tvář ozbrojenému konfliktu?

„Ježiš pristúpil k nim a povedal im: Daná je mi všetka moc na nebi a na zemi.“ (Mt 28:18) Cti si autoritu. Ježiš Kristus bol pod autoritou svojho Otca v nebesiach… Žil pre jednu vec: naplnenie Otcovej vôle. Každý podlieha nejakej autorite. Existuje jedna reťaz nadriadených, ktorej najvyššou autoritou je Boh. Kto je autoritou v […] Billy Graham

EPIZODY V PLNÉ VERZI MŮŽETE POSLOUCHAT NA HEROHERO.CO/STUDION Donald Trump tvrdí, že s Jeffreym Epsteinem dávno přerušil kontakty. Jeho jméno se ale opakovaně objevuje na tisících stranách vyšetřovacího spisu – a ve vzduchu visí otázka, jak moc v aféře figuruje a co přesně skrývá. „Trumpův tým podcenil, že i jeho vlastní voliči chtějí znát pravdu. Existuje řada konspiračních teorií, které vyvolávají podezření. Touha po odhalení záhady se proměnila v sílu, která má potenciál prezidenta vážně ohrozit,“ říká americká zpravodajka Jana Ciglerová. Ve Studiu N mluvíme také o zarážejících obratech v zahraniční politice. Proč ochladly vztahy mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem? Co vedlo amerického prezidenta k distancování se od Benjamina Netanjahua, kterému ještě nedávno nechal v Gaze volné ruce? Jaký plán má s Evropou, na niž uvalil nová cla? A jak velký vliv má na Trumpovo rozhodování jeho manželka Melania? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Pred dvomi rokmi sme v SME opísali prípad Lucie, ktorú mal od jej dvanástich rokov zneužívať jej tenisový tréner.Sudkyňa najskôr páchateľa odsúdila trestným rozkazom, no len na dvojročnú podmienku. Lenže akoby to nestačilo, v pondelok prebehol súd... a ten páchateľa, ktorý naďalej pracuje s deťmi, oslobodil.Čo sa stalo, ako celý systém na ochranu obetí sexuálnych trestných činov zlyháva a čo s tým?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Zuzany Kovačič Hanzelovej.Zdroj zvukov: TV Markíza, TV JOJAk ste vy alebo niekto vo vašom okolí zažili násilie, nie ste v tom sami. Existuje pomoc:Národná linka pre ženy zažívajúce násilie – 0800 212 212 (nonstop a bezplatne),Poradenské centrum Alej – 0911 417 778 (v pracovných dňoch od 9.00 do 16.00),OZ Žena v tiesni – 0907 346 374 alebo oz.zenavtiesni@gmail.com,Konzultácie pre obete sexuálneho zneužívania – oz.ascend@gmail.com,NONSTOP Linka pomoci obetiam násilia – 0944 254 405.Odporúčanie:Mojím dnešným odporúčaním je nemlčať. Nemlčte, keď sa niečo deje vám, nemlčte, keď sa deje niečo vašim blízkym a nemlčte ani, keď sa niečo odporné deje aj cudzím ľuďom. Viem, nie je to ľahké, ale inak sa v tejto krajine nič nikdy nezlepší.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Existuje vzácny typ oblakov, ktoré svietia v noci. Ako vznikajú? Prečo sviatia? A kde ich môžeme vidieť? O tom všetkom diskutujú Jozef a Samuel. Mapa svetelného znečistenia https://www.lightpollutionmap.info/ Podcastové hrnčeky a ponožky nájdete na stránke https://vedator.space/vedastore/ Vedátora môžete podporiť cez stránku Patreon https://www.patreon.com/Vedator_sk   Všetko ostatné nájdete tu https://linktr.ee/vedatorsk Vedátorský newsletter http://eepurl.com/gIm1y5

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je opět ve Spojených státech, kde už potřetí za půl roku jedná se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Řešit mají vztahy s Íránem, ale také situaci v Pásmu Gazy. Ta byla předmětem i přímých víkendových rozhovorů v Kataru, kam byly vyslány delegace Izraele a Hamásu. Výsledky ale nepřinesly. Situace v Gaze se přitom pro dva miliony Palestinců a Palestinek žijících na území zhruba o velikosti Prahy nezlepšuje. Humanitární pomoc na místě koordinuje organizace GHF podporovaná Spojenými státy a Izraelem, u které se humanitární organizace napříč světem obávaly neefektivity, upozorňuje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová: „Distribuci pomoci zahájila ve druhé polovině května, a to po uvolnění dvouměsíční blokády ze strany Izraele. Nicméně úřady v Gaze pod správou Hamásu varují obyvatele, aby se na tuto organizaci neobraceli, protože tím riskují své životy. Při přebírání pomoci od této organizace dochází k tomu, že civilisté umírají. Úřad vysokého komisaře OSN uvedl, že ke konci června měl informaci o 600 případech zabití u center spravovaných GHF." Izraelská armáda v minulém týdnu přiznala, že u center skutečně došlo ke střelbě do civilistů. Existuje momentálně nějaký plán na obnovu Pásma Gazy a poválečné uspořádání? Jak silné je teroristické hnutí Hamás? A jak se k situaci v Gaze vyjadřují různé státy?

Festival Pohoda získal prestížne ocenenie Best Medium-sized Festival. Ekologická stránka podujatia hrá zásadnú rolu a transportné riešenia prispievajú k jeho udržateľnosti.Na trenčianskom letisku už o pár dní opäť vyrastie „tridsaťtisícové mesto“ plné hudby a zážitkov, ktoré sa pýši nielen bohatým programom, ale aj prísnymi ekologickými štandardmi.Ondrej Poláček z produkcie festivalu Pohoda v podcaste Ekocaste prezradil, akú rolu zohrala ekologická stránka festivalu pri získaní prestížneho ocenenia Best Medium-sized Festival na European Festival Awards 2023, ako sa darí prepojiť víziu špičkových služieb s vysokými ekologickými štandardmi a kde vznikajú najväčšie synergie.Čo sa v podcaste Ekocaste dozviete?Ľudia Festival Pohoda získal ocenenie Best Medium-sized Festival na European Festival Awards 2023. Akú rolu zohrala práve ekologická stránka festivalu pri získaní tohto medzinárodného uznania? Aké sú najväčšie výzvy pri zabezpečovaní ekologických štandardov na festivale a ako plánujú napredovať v oblasti udržateľnosti v nasledujúcich ročníkoch? Existuje nejaký „svätý grál“ udržateľnosti, ktorý by pre Pohodu chcel dosiahnuť v najbližších rokoch a ktorý by mohol inšpirovať aj iné veľké podujatia?

Toxické vzťahy môžu ticho podkopávať naše sebavedomie, zdravie a pohodu – často bez toho, aby sme si to vôbec uvedomili. V tejto epizóde sa rozprávame s psychonanalytickou koučkou Bronislavou Švrčkovou o tom, ako spoznať toxický vzťah, ako si uvedomiť vlastné toxické vzorce a čo môžeme urobiť pre to, aby sme z tohto začarovaného kruhu vystúpili.

Různých typů nadání je celá řada. Existuje hudební, sportovní, umělecké nebo intelektové. Mít nadání ale neznamená mít vyhráno. Pokud se velký talent nebo vysoká inteligence u dětí nezachytí a nepodporuje, hrozí jim, že můžou dlouho žít nenaplněný život, cítit se osaměle nebo frustrovaně z toho, že nemůžou rozvinout svůj potenciál. Umí školy v Česku rozpoznat nadané děti? A jaký společenský přínos má podpora takových žáků a studentů?

Expert na automobilový priemysel Vladimír Orth a moderátor podcastov Autobazar.EU Erik Stríž diskutujú o budúcnosti automobilového priemyslu, pričom sa zameriavajú na Slovensko a jeho úlohu v globálnom autopriemysle.Rozoberajú dopad amerických ciel, ktoré majú za cieľ zvýšiť zamestnanosť v USA a obmedziť dovoz najmä z Číny. Diskutujú o vplyve globalizácie a súčasnej geopolitickej situácie na tento sektor, pričom zdôrazňujú, že pre európske a slovenské automobilky to znamená potrebu prispôsobiť sa zmenám a investovať do iných technológií. Hoci slovenský automobilový priemysel je v dobrom stave vďaka vývozu, rastúce ceny automobilov a legislatívne zmeny ovplyvňujú kúpyschopnosť obyvateľstva, čo vedie k zvýšenému dopytu po ojazdených vozidlách a oprave starších áut.Záverom sa venujú čínskej expanzii na globálny trh a uvažujú nad budúcnosťou Tesly, pričom zdôrazňujú, že turbulencie v automobilovom priemysle ovplyvňujú všetkých hráčov a vyžadujú si strategické rozhodnutia pre prežitie.1. Aká je aktuálna situácia s americkými clami a aký majú vplyv na automobilový priemysel vrátane Slovenska?Americká administratíva používa clá predovšetkým ako vyjednávací nástroj s cieľom zvýšiť zamestnanosť v Spojených štátoch a obmedziť dovoz, keďže majú obrovský schodok v účtovnej bilancii. Najväčším "zlom", ktoré vnímajú, je Čína, ktorá sa stala najväčším automobilovým trhom na svete. Hoci clá postihujú aj európskych výrobcov, mnohí z nich už majú továrne v Mexiku a Kanade (ktoré sú súčasťou ekonomického združenia NAFTA), čo im pomáha v rámci dodávateľských reťazcov. Kým výroba v USA je drahá pre vysoké mzdy, čo znamená, že autá vyrobené tam budú pre konečného spotrebiteľa extrémne drahšie, aj bez ciel.Pre slovenský automobilový priemysel clá primárne ovplyvňujú vývoz luxusných áut ako Audi Q7, Q8 a Cayenne do USA. Očakáva sa, že výroba týchto modelov sa v najbližších mesiacoch alebo rokoch presunie do USA, čo si vyžiada rozsiahle investície a premiestnenie výrobných liniek. Tento presun môže viesť k nižším ziskom slovenského závodu Volkswagen, zníženej potrebe kvalifikovanej pracovnej sily pre luxusné segmenty a potenciálne k porovnateľnej situácii s lacnejšou výrobou, ako je závod Stellantis v Trnave. Podobné problémy sa očakávajú aj u Jaguar Land Rover v Nitre, ktorý vyrába Defender, tiež určený hlavne pre americký trh. Vo všeobecnosti budú mať všetky európske závody vyrábajúce luxusné autá "mega problémy", pokiaľ sa neotvorí ruský trh. Jaguar Land Rover už v minulosti dočasne pozastavil export do USA kvôli neistote, ale medzičasom ho opäť spustil.2. Aká je budúcnosť automobilového priemyslu na Slovensku?Expert sa domnieva, že budúcnosť Slovenska nie je v automobilovom priemysle. Argumentuje tým, že Slovensko je malá krajina s malým počtom obyvateľov a nie je veľmi otvorená imigrácii. Je nerealistické očakávať, že pracovníci budú zarábať vysoké mzdy a zároveň vyrábať autá za 10-12 000 eur, pričom modely ako Fabia, Clio či Polo sú dnes považované za drahé "prémiové" autá.Slovensko by sa malo namiesto toho zamerať na budúce pokročilé technológie, ako sú LIDAR pre autonómne vozidlá a iné technologické zariadenia, ktoré predstavujú budúcnosť. Krajina má "inovačný dlh" a potrebuje investovať do inovácií. Existuje tiež riziko, že niektoré automobilky môžu v priebehu pol roka po skončení konfliktu presunúť výrobu na Ukrajinu kvôli dostupnosti pracovnej sily. Slovensko by malo prijať globálnu víziu pre nasledujúcich 30 rokov, ktorá by sa spájala s potrebami obyvateľstva a svetovými trendmi, a prispôsobiť tomu školstvo a ostatné systémy. Namiesto toho, aby bolo len "výrobnou dielňou", by sa Slovensko malo porovnávať s malými, efektívnymi krajinami ako škandinávske alebo baltické štáty, ktoré dokážu rýchlo prijímať rozhodnutia a vytvárať budúce globálne firmy.Hoci slovenský automobilový priemysel je v súčasnosti v dobrej kondícii vďaka vývozu a nižším

Existuje jedna oblast, za kterou byla Fialova vláda i svými kritiky hodnocena pozitivně. Tou je zahraniční politika. Zastánci prozápadního směřování země se slzami v očích vzpomínají na Fialovu cestu do Kyjeva, která byla mezi evropskými státníky první toho druhu.

Proč je komiček méně než komiků? Liší se nějak humor žen a mužů? Existuje vůbec něco jako ženský humor? Ondřej Cihlář a Petr Prokop, které tentokrát doplnil i Jiří Havelka, se zeptali tří výrazných představitelek české satiry. Jak na genderovou otázku v satiře pohlíží Lenka Vychodilová alias Lemura, písničkářka Mucha a Ester Kočičková? Čím se inspirují a z čeho je baví si utahovat? Dávají přednost satiře pichlavé, nebo vybroušené? A jakou roli hraje v humoru krása?

Martin Trnavský vede už 25 let divadelní spolek Frída, který má na kontě přes 1800 odehraných představení. Existuje dokonce hra, která s nimi jde od počátku. Inovacím se nevyhnula.

Martin Trnavský vede už 25 let divadelní spolek Frída, který má na kontě přes 1800 odehraných představení. Existuje dokonce hra, která s nimi jde od počátku. Inovacím se nevyhnula.

„Traumatologové řeší úrazy celý rok. Ale teď na jaře je úrazů nejvíc. Každá služba je výživná,“ uvádí lékař Radovan Hudák v Blízkých setkáních. Hodně za to prý můžou trampolíny. Jak jsou na tom další moderní sporty jako třeba elektrokoloběžky? A co parkur? Jak zajistit dětem zdravý pohyb? Existuje extrémně rizikový sport? Jsou prevencí zranění šachy? Jak posílit kosti? Sportuje on sám?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co mají společného česká politika a Večerníček? Víc, než byste čekali. Neobvyklým tématem vás v rámci projektu Fenomén Večerníček provede politický podcast Vlevo dole.Večerníček je takový fenomén, že si na něj jako na jeden z mála pořadů ČT nikdy nedovolil stěžovat žádný politik. „Pokud si říkáte, že je to tím, že by si nikdo nestěžoval na dětský pořad, mýlíte se. Politici už si stěžovali třeba na Zprávičky na Déčku nebo na animovaný seriál Doktorka Plyšáková,“ připomíná v podcastu Lucie Stuchlíková.Existuje ale jeden politik, který se nezastaví ani před Večerníčkem. „A není to nikdo jiný než Miloš Zeman, který neváhal Krtečka tak trochu unést do Číny,“ říká Václav Dolejší.Do Číny nejdříve putoval klasický večerníček s roztomilým zahradním škůdcem, později se Krteček s prezidentem Zemanem dostal přímo do vysílání čínské televize. Tehdejší prezident překvapeným Číňanům sdělil, že se od nich přijel učit, jak soudruhům zakroutit krkem - pardon, stabilizovat společnost.Nakonec došlo i na natočení koprodukčního Krtka a pandy, jehož první díl se slavnostně promítal i na Pražském hradě za přítomnosti čínských hodnostářů. „Skoro by se chtělo říct, že to byl jeden z mála projektů slibované bombastické česko-čínské spolupráce, který se alespoň uskutečnil. Ale ani ten tak nakonec docela nevyšel a seriál se musel přestat natáčet,“ dodává Dolejší.Ale konec dobrý, všechno dobré. „Nakonec se obětoval americký astronaut Andrew Feustel a raději Krtka odvezl do vesmíru,“ uzavírá Stuchlíková.Věděli jste, že Večerníček má vlastní planetu? Podpořila Jiřina Bohdalová víc politiků, než kolik namluvila dílů Rákosníčka? Proč má Tomio Okamura svého osobního Večerníčka? A kdo je Anče, Kuba a hajnej v TOP 09? Dozvíte se ve velice speciální epizodě podcastu Vlevo dole.A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku!Použité ukázky:Večerníček, znělka, Ladislav Simon, 1995, zdroj: Archiv ČT; Znovu u Spejbla a Hurvínka, Ranní rozcvička, 1974, zdroj: Archiv ČT; Madla a Ťap, Jak byli v nebezpečí, 2006, zdroj: Archiv ČT; Události, komentáře, Silvestr 2008, zdroj: Archiv ČT; Krtek a panda, Přítel z dálky, 2016, zdroj: TV Barrandov; Krtek a sněhulák, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krtek a televizor, 1970, zdroj: Archiv ČT; Krtek a maminka, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krkonošské pohádky, Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, 1974, zdroj: Archiv ČT----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

⚽️

ODS prochází krizí. Uvnitř strany nefunguje plnohodnotná debata, kritiků je hodně, ale nikdo nekandiduje na funkce ve vedení strany a většina členů má tak trochu dojem, že se rozpouští v rámci koalice SPOLU.ODS navíc ztratila vazbu na britské konzervativce a americké republikány. Ti první sami tápali močálem přizpůsobování se progresivnímu mainstreamu a navíc se Británie odtrhla od EU, takže už není součástí evropské frakce ECR. Program národního konzervatismu v USA, jak ho ztělesňuje Donald Trump, není vhodnou strategií pro evropskou politickou stranu – alespoň co se ekonomiky týče.ODS samozřejmě plave v širším evropském politickém moři, které vidí řešení všech věcí jen ve zvyšování daní nebo zadlužování veřejných rozpočtů. ODS se až příliš přizpůsobuje tomuto duchu doby. Část členů má dojem, že Petr Fiala se příliš provázal se SPOLU, takže jim chybí předseda.Je pravdou, že SPOLU jako politické hnutí by nejvíce odpovídalo jeho politické typologii – bylo by více křesťansky orientované a více proevropské, takže by obsahovalo všechny ingredience, které má tak rád.Zároveň platí: Fiala není prvoplánově mocenský politik a to, že se mu za 11 let předsednictví ODS nikdo otevřeně nepostavil nebo nevytvořil alternativní názorový proud uvnitř občanských demokratů, není jeho vina.Jak tato strana skončí? Zanikne, nebo přežije?

Po dlouhých desetiletích nečinnosti nebo nevšímavosti se Francie ocitá ve velmi těžké situaci. Celé území je doslova protkané sítěmi prodejců drog. I v těch nejzapadlejších vesnicích se najdou dealeři a jejich klienti. Existuje několik mohutných gangů, které mezi sebou nelítostně soupeří o území, kde se omamné a psychotropní látky prodávají. Jejich vliv a bohatství se rozrostly natolik, že se dá mluvit o mafiích.