Podcasts about vytvo

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,4 %. To je nejrychleji za téměř tři roky. „Pozitivní vliv je, že hlavním tahounem byla spotřeba domácností, která po dlouhé době ožívá,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková. Oproti předchozímu čtvrtletí lehce vzrostly i příjmy domácností. Ekonomka ve vysílání okomentovala i plány Číny podpořit digitální měnový systém a rostoucí roli zlata v devizových rezervách.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chcete mít hezké opálení, ale nechcete se přehnaně vystavovat slunci? Vytvořte si olej, který dodá pleti teplý odstín.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Most chce v budoucnu využívat areál hipodromu také k různým kulturním akcím. Podle vedení města by mohlo na loukách kolem příjezdových cest vzniknout zázemí pro festivaly nebo srazy automobilů.

Americká armáda nasadí v Los Angeles po víkendových nepokojích 700 příslušníků námořní pěchoty, kteří podpoří oddíly Národní gardy. Proč se dějištěm protestů stalo zrovna druhé největší americké velkoměsto? A s jakými pocity se na něj dívají příbuzní a přátelé protestujících ze sousedního Mexika? Vladimír Kroc se zeptal vedoucí Iberoamerického centra pražské Metropolitní univerzity Kateřiny Březinové.

Americká armáda nasadí v Los Angeles po víkendových nepokojích 700 příslušníků námořní pěchoty, kteří podpoří oddíly Národní gardy. Proč se dějištěm protestů stalo zrovna druhé největší americké velkoměsto? A s jakými pocity se na něj dívají příbuzní a přátelé protestujících ze sousedního Mexika? Vladimír Kroc se zeptal vedoucí Iberoamerického centra pražské Metropolitní univerzity Kateřiny Březinové.

Americká armáda nasadí v Los Angeles po víkendových nepokojích 700 příslušníků námořní pěchoty, kteří podpoří oddíly Národní gardy. Proč se dějištěm protestů stalo zrovna druhé největší americké velkoměsto? A s jakými pocity se na něj dívají příbuzní a přátelé protestujících ze sousedního Mexika? Vladimír Kroc se zeptal vedoucí Iberoamerického centra pražské Metropolitní univerzity Kateřiny Březinové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Píseň, která vznikla v těžké rodinné situaci, nese poselství všem, kteří zoufale potřebují útěchu a naději. A také přináší hrst šikovných anglických obratů, které můžete využít ve své konverzaci. Načerpejte, co potřebujete při poslechu relace Life+ s lektorkou Ailsou.

Za současné a plánované akce zaplatí zhruba 600 milionů korun, část z toho získá jičínská radnice díky dotacím. Peníze chce město použít například na přípravu nových pozemků k bydlení v lokalitě kasárna, úpravu několika ulic a nebo modernizaci knihovny.

Jak vytvořit opravdu dobrou zákaznickou péči, co je to zákaznická cesta a jak to udělat, aby zákazník podporu nepotřeboval? O tom si budu povídat se Zlatou Vavruškovou, šéfka zákaznické podpory v Shoptetu a současně majitelka e-shopu a výběrového papírnictví kaš-mi-daš. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

„Společnost je nemocná. Buňka reaguje na prostředí a my jsme vytvořili nemocné prostředí, ve kterém si děti berou život a cítí úzkost z našich myšlenek, které přebírají, ale nerozumí jim, nevědí, že je mají, a proto se jim neumí postavit,“ říká samorostlý odborník na přežití Daniel „Aladim“ Ďuriš v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 25.05.2025, www.RadioUniversum.cz

Žijeme v době, kdy nám algoritmus během vteřiny servíruje přesně to, co chceme slyšet. A možná právě proto už neslyšíme vůbec nic jiného. „V okamžiku, kdy se zavedou algoritmy sociálních sítí, běží polarizace a extremizace názorů velmi rychle,“ popisuje neurobiolog a profesor psychiatrie Jiří Horáček pro Český rozhlas Plus.

Žijeme v době, kdy nám algoritmus během vteřiny servíruje přesně to, co chceme slyšet. A možná právě proto už neslyšíme vůbec nic jiného. „V okamžiku, kdy se zavedou algoritmy sociálních sítí, běží polarizace a extremizace názorů velmi rychle,“ popisuje neurobiolog a profesor psychiatrie Jiří Horáček pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Arabsko-izraelský konflikt má strašně dlouhé kořeny, a není snadno řešitelný. Je to boj dvou národů o jednu zemi – to je jako souboj dvou mužů o jednu ženu – a tam se kompromisy hledají velmi těžko,“ říká arabista a ekonom Jiří Weigl v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 20.05.2025, www.RadioUniversum.cz

Letos si připomínáme osmdesát let od porážky nacismu a konce druhé světové války. O jak společensky a politicky citlivé téma se jedná svědčí už jen neustálý boj o odstranění či zachování různých pomníků a soch, které jsou s koncem války spojovány. Naposledy se podobná kauza objevila v souvislosti s pomníkem Rudoarmějců v Litoměřicích. Zatímco během komunistického režimu si oficiální politika paměti připomínala pouze Rudoarmějce, od devadesátých let jsme se přesunuli do opačného extrému, kdy jsme zcela přijali západní interpretaci konce války a hledáme v minulosti sebemenší náznak odboje napojeného na Západ, přičemž ignorujeme, nebo vytlačujeme vzpomínání na Rudou armádu, či partyzánský odboj, který byl spojený se sovětským vojenským velením. Promarnili jsme příležitost vytvořit si svůj vlastní příběh o konci druhé světové války, který by vyvažoval oba přepjaté výklady minulosti. Ruská invaze na Ukrajinu opět znemožnila tuto debatu vrátit na stůl a pokračujeme v ideologickém přerámování druhé světové války v antikomunistický příběh, kdy se normalizují i kolaboranti a váleční zločinci. Dnes se proto stále častěji hovoří o osvobození Rudou armádou jako o nové okupaci. Otázka osvobození Československa sovětskými jednotkami ale není zdaleka jediné téma, kterému se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce věnujeme. S koncem války je spojeno také téma násilí, které se na našem území projevuje zejména až ke konci války. Nacisté při ústupu využívali k vyřízení posledních účtů protipartyzánské jednotky, které vypalovaly vesnice zejména na Valašsku. Musíme ale mluvit také o českém násilí na Němcích. Ve veřejném prostoru si připomínáme pár incidentů, kdy docházelo k vraždění Němců, ale rozsah násilí na Němcích byl daleko větší. Němci se týrali, upalovali zaživa, topili v řekách, nebo znásilňovali. To vše za podpory státních institucí. Proč si nepřipomínáme Slovenské národního povstání? Jak to bylo s Vlasovci během pražského povstání? A jak máme přistupovat k sochám a pomníkům, které připomínají druhou světovou válku ve veřejném prostoru? Do podcastového dílu jsme si pozvali historka Jaromíra Mrňku z Německého historického ústavu ve Varšavě. Playlist:

„U každého Zelenkova díla objevíte nový způsob uvažování, nový systém, myšlenky a nápady,“ říká varhaník a dirigent Adam Viktora, který pořádá festivaly a konference věnované právě českému skladateli Janu Dismasi Zelenkovi. Co je klíčem ke správné interpretaci jeho díla? A jak se objevují neznámé barokní skladby? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„U každého Zelenkova díla objevíte nový způsob uvažování, nový systém, myšlenky a nápady,“ říká varhaník a dirigent Adam Viktora, který pořádá festivaly a konference věnované právě českému skladateli Janu Dismasi Zelenkovi. Co je klíčem ke správné interpretaci jeho díla? A jak se objevují neznámé barokní skladby? Poslechněte si rozhovor.

Socha Hořického trpaslíka je údajně největší sochou zahradního trpaslíka na světě. Jde o nejvyšší sochu v Česku. Sesadila z trůnu dosud kralujícího devítimetrového Jana Žižku na pražském Vítkově.

Socha Hořického trpaslíka je údajně největší sochou zahradního trpaslíka na světě. Jde o nejvyšší sochu v Česku. Sesadila z trůnu dosud kralujícího devítimetrového Jana Žižku na pražském Vítkově.

Socha Hořického trpaslíka je údajně největší sochou zahradního trpaslíka na světě. Jde o nejvyšší sochu v Česku. Sesadila z trůnu dosud kralujícího devítimetrového Jana Žižku na pražském Vítkově.

Socha Hořického trpaslíka je údajně největší sochou zahradního trpaslíka na světě. Jde o nejvyšší sochu v Česku. Sesadila z trůnu dosud kralujícího devítimetrového Jana Žižku na pražském Vítkově.

Socha Hořického trpaslíka je údajně největší sochou zahradního trpaslíka na světě. Jde o nejvyšší sochu v Česku. Sesadila z trůnu dosud kralujícího devítimetrového Jana Žižku na pražském Vítkově.

Socha Hořického trpaslíka je údajně největší sochou zahradního trpaslíka na světě. Jde o nejvyšší sochu v Česku. Sesadila z trůnu dosud kralujícího devítimetrového Jana Žižku na pražském Vítkově.

Socha Hořického trpaslíka je údajně největší sochou zahradního trpaslíka na světě. Jde o nejvyšší sochu v Česku. Sesadila z trůnu dosud kralujícího devítimetrového Jana Žižku na pražském Vítkově.

Socha Hořického trpaslíka je údajně největší sochou zahradního trpaslíka na světě. Jde o nejvyšší sochu v Česku. Sesadila z trůnu dosud kralujícího devítimetrového Jana Žižku na pražském Vítkově.

Socha Hořického trpaslíka je údajně největší sochou zahradního trpaslíka na světě. Jde o nejvyšší sochu v Česku. Sesadila z trůnu dosud kralujícího devítimetrového Jana Žižku na pražském Vítkově.

Socha Hořického trpaslíka je údajně největší sochou zahradního trpaslíka na světě. Jde o nejvyšší sochu v Česku. Sesadila z trůnu dosud kralujícího devítimetrového Jana Žižku na pražském Vítkově.

„Amerika je zodpovědná za to, co se stalo, a zůstane to jenom prázdným řečněním do té doby, dokud Amerika nezmění koordináty, ve kterých jednají zdejší evropská média, ve kterých jednají zdejší evropští politici,“ říká ekonom a politolog Petr Robejšek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 25.04.2025, www.RadioUniversum.cz

Zvu vás k poslechu další epizody podcastu Jedno procento, kam si zvu lidi, které mám rád, kterých si vážím nebo kteří mě zajímají. Odhaduju, že jich je v populaci minimálně jedno procento, takže zásoba budoucích hostů je stále velká.Tím dnešním je Vojtěch Bednář, muž, kterého Wikipedie označuje za firemního sociologa, on sám sebe vidí jako boomerskou konzervu a já ho znám ze sociálních sítí či publikovaných textů jako chytrého glosátora.O čem jsme si povídali? O spoustě věcí, mimo jiné o tom, jak odnačit opice, aby sahaly na banány, taky o tom, proč se z hippies v šedesátých letech staly o dvě desetiletí později Homer či Marge Simpsonovi, anebo třeba i o sličných myších.Přeju hezký poslech!Shrnutí jako obvykle napsal podle záznamu celé epizody Sonnet 3.7 Claude.Na rozhraní světů: Firemní sociolog Vojtěch Bednář o řádu uprostřed chaosuBednář, firemní sociolog a sebeproklamovaná "bumerská konzerva", přináší do rozhovoru pozoruhodnou směsici teoretického vhledu a praktických zkušeností z terénu lidských vztahů."Mně udělá obrovskou radost, kdykoliv se povede někoho potěšit, někoho pochválit nebo někomu ukázat, že je dobrý," říká s porozumění tomu, co lidi skutečně motivuje. "Největší radost nám udělá to, co dáme, ne to, co dostaneme."Za nenápadnou fasádou konzervativního gosátora se skrývá muž, jehož profesí je vstupovat do firemního prostředí jako krizový diplomat. Živí se rozmotáváním propletenců osobních konfliktů a vytvářením funkčních kolektivů z rozdělených táborů. "Když jsou někde ONI, tak jsme MY. A podél osy MY versus ONI má tendenci vznikat nevraživost, řevnivost a nakonec konflikt," vysvětluje.Bednářovo myšlení je ukotveno v hluboké fascinaci společenskými mechanismy. S lehkostí vyprávěče přechází od sovětských dálkově ovládaných autíček svého dětství k myšlenkovým experimentům s opicemi ilustrujícím vznik kulturních tabu. "Vytvořili jsme tabu. Tohle je kultura," uzavírá s úsměvem vyprávění o experimentu, kde opice dodržují pravidla, aniž by věděly proč.A co jiné jsme my, lidé, než sofistikované opice v oblecích?Jako konzervativec vidí Bednář určitou nevyhnutelnost v tom, jak se i ty nejrebelnější generace nakonec přikloní k tradičním hodnotám. "Naprostá většina amerických hippies ze šedesátých let se během dekády stala naprosto průměrnými lidmi. Člověk, který byl v roce 1969 hrdým příslušníkem květinových dětí, se stal v osmdesátých letech Homerem Simpsonem."Navzdory konzervativnímu založení není Bednář nepřítelem pokroku. Jeho postoj k umělé inteligenci balancuje mezi fascinací a opatrností. "Je to sice fajn, je to hezká věc, že to máme, je spousta krásných aplikací, dělá to obrázky, píše to texty, zahraje to písničku, všechno je to skvělý, ale byl bych pořád velmi na pozoru, co se týká kvality výatupů."Na otázku, jak se cítí spokojený na stupnici od jedné do deseti, volí “solidní osmičku”. Je to odpověď, která odráží jeho pragmatický přístup k životu: spokojenost bez rouhání se, s vědomím, že je kam růst. A co by jeho štěstí posunulo na devítku? "Musel bych opravit barák," odpovídá s úsměvem muž, který dokáže nacházet radost v postupném budování základů, ať už jde o stavby nebo lidské vztahy.Bednářova životní filosofie se možná nejlépe odráží v radě, kterou dává svým pěti dětem: "Pracovat, pracovat, pracovat a v žádném případě neustávat v jakékoliv činnosti." V době, kdy jsme zaplaveni pasivní konzumací informací, zastává Bednář aktivní přístup a neustálé vylepšování.A jak vidí budoucnost? S optimismem temperovaným realismem: "Za 10 let bude svět lepší než je teď. Ale když si potom tu otázku položíme opačně, tak budeme říkat, že je horší, než byl před 10 lety."

O Zeleném čtvrtku zvony odlétají do Říma a než se o Bílé sobotě vrátí, nahrazují je podle tradice nejrůznější řehtačky, hrkačky a klapačky. Vytvořte si s využitím 4 kovových nápojových víček jednoduchou klapačku podle návodu z Hobby magazínu speciál.Všechny díly podcastu Hobby magazín speciál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O Zeleném čtvrtku zvony odlétají do Říma a než se o Bílé sobotě vrátí, nahrazují je podle tradice nejrůznější řehtačky, hrkačky a klapačky. Vytvořte si s využitím 4 kovových nápojových víček jednoduchou klapačku podle návodu z Hobby magazínu speciál.

Jeskyně Na Pomezí patří ke dvěma jeskynním systémům na Jesenicku v Olomouckém kraji, které mohou spatřit běžní návštěvníci. Celé toto místo pod sedlem v masivu Rychlebských hor je protkáno krystalickými vápenci. A krasových jevů se tam nachází mnohem víc. Stejně jako lomů na zdejší mramor. A to jak uzavřených, tak i nedaleko jeskyní Na Pomezí stále funkčních.

Jeskyně Na Pomezí patří ke dvěma jeskynním systémům na Jesenicku v Olomouckém kraji, které mohou spatřit běžní návštěvníci. Celé toto místo pod sedlem v masivu Rychlebských hor je protkáno krystalickými vápenci. A krasových jevů se tam nachází mnohem víc. Stejně jako lomů na zdejší mramor. A to jak uzavřených, tak i nedaleko jeskyní Na Pomezí stále funkčních.

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:48 Rozhovor s herečkami Naďou Konvalinkovou a Libuší Švormovou08:04 Módní trendy s Jitkou Šedovou a jarní dámské šaty12:14 Jana Volencová, koučka pořádku v domácnosti: jak začít s úklidem a pořádkem 17:01 Kosmetický rádce a trendy v líčení pro novou sezónu20:32 Nový ročník ankety Šarmantní osobnost roku22:08 Gratulace herečce Evě Hruškové k narozeninám

„Osobně si myslím, že umělá inteligence není na prvním místě ve frontě nebezpečných věcí na zničení lidstva. Jsou mnohem nebezpečnější věci – vylepšování lidí genetickými prostředky, uniklá biologická mutace něčeho… V biologii jsou systémy, které jsou samoreprodukující, a to zatím umělá inteligence není,“ říká kybernetik a odborník na strojové vnímání z ČVUT Jiří Matas. Co všechno dovedou technologie vyčíst z našich tváří? A co je to Velká matka? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Osobně si myslím, že umělá inteligence není na prvním místě ve frontě nebezpečných věcí na zničení lidstva. Jsou mnohem nebezpečnější věci – vylepšování lidí genetickými prostředky, uniklá biologická mutace něčeho… V biologii jsou systémy, které jsou samoreprodukující, a to zatím umělá inteligence není,“ říká kybernetik a odborník na strojové vnímání z ČVUT Jiří Matas. Co všechno dovedou technologie vyčíst z našich tváří? A co je to Velká matka? Poslechněte si rozhovor.

S jarem přichází čas na úpravu zahrad a výběr rostlin. „Práce na zahradě jsou v plném proudu. Navíc jsem narozená na jaře, tak se probouzí i moje jarní energie. Jaro je moje. Miluju tu svěží zeleň,“ říká Dana Makrlíková v pořadu Alex a host.

S jarem přichází čas na úpravu zahrad a výběr rostlin. „Práce na zahradě jsou v plném proudu. Navíc jsem narozená na jaře, tak se probouzí i moje jarní energie. Jaro je moje. Miluju tu svěží zeleň,“ říká Dana Makrlíková v pořadu Alex a host.

Pro někoho temné, ponuré a strašidelné místo, pro jiného připomínka toho, jak pomíjivý je lidský život – to jsou kostnice.

Pro někoho temné, ponuré a strašidelné místo, pro jiného připomínka toho, jak pomíjivý je lidský život – to jsou kostnice.

Jaké změny se v Česku chystají v péči o pacienty po cévní mozkové příhodě? - Americká historička Nancy Wingfieldová skládá neobvyklý pohled na českou historii ze zapomenutých soch a fotek v menších archivech. - Brněnští vědci testují vliv chemikálií na mužskou plodnost. Vytvořili kvůli tomu modely z buněk lidských varlat. Moderuje Renata Kropáčková.

Ve školách přibývají případy agresivity a šikany. Už loni na to upozornila školní inspekce, vinu na tom nesou nejenom technologie a duševní zdraví studujících, ale i nedostatečně fungující systém prevence na školách. „Práce školních psychologů a psycholožek sehrává pozitivní roli, opakovaně doporučujeme, aby se resort zaměřil na tyto specializované pozice,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Evropská unie investuje do vzniku nových velkých jazykových modelů, které by měly konkurovat AI modelům ze Spojených států nebo z Číny. Hlavním koordinátorem projektu Open Euro LLM je česká Univerzita Karlova. „Může se to vyvinout nejrůznějšími způsoby, může z toho být skutečně zásadní a velká událost a obrovské výsledky. Může se to taky rozplynout do ztracena,“ říká v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Režisér a scenárista Jan Vejnar je podepsán pod oceňovaným filmem Přišla v noci, také je režisérem pokračování Metody Markovič. Na stanici Český rozhlas Dvojka bude mít 9. února premiéru jeho rozhlasový mysteriózní hororový thriller Šum, jehož tématem je umělá inteligence. Jak se z dobového vánočního hororu stala divadelní hra o umělé inteligenci?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Režisér a scenárista Jan Vejnar je podepsán pod oceňovaným filmem Přišla v noci, také je režisérem pokračování Metody Markovič. Na stanici Český rozhlas Dvojka bude mít 9. února premiéru jeho rozhlasový mysteriózní hororový thriller Šum, jehož tématem je umělá inteligence. Jak se z dobového vánočního hororu stala divadelní hra o umělé inteligenci?

Proč péci z kvásku? Oproti droždí, které je umělé, je kvas přirozený, pro trávicí trakt šetrnější a dokáže podpořit rovnováhu ve střevech.

Proč péci z kvásku? Oproti droždí, které je umělé, je kvas přirozený, pro trávicí trakt šetrnější a dokáže podpořit rovnováhu ve střevech.

Moderuje Radim Jehlík

V Bernardově centru poutního areálu v Olomouci Svatém Kopečku můžete až do 5. ledna navštívit výstavu betlémů, kterou pořádá Matice svatokopecká. Na jednom místě se sešla téměř stovka výtvorů.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM KLUBU DENÍKU N Přistupujeme ke všem národnostním menšinám stejně, nebo se necháváme unášet předsudky? Proč se daří radikálům oslovovat voliče v otázce migrace a demokratické strany v tématu selhávají? A jak zůstat otevřenou zemí, ale neztratit přitom pocit bezpečí?  S Filipem Titlbachem diskutují psychoterapeutka a někdejší disidentka Věra Roubalová Kostlánová, bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský, reportérka Deníku N Petra Procházková a ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová. Poslechněte si záznam z dalšího živého natáčení Studia N v pražském Divadle X10.

Rok od nástupu Roberta Fica do funkce slovenského premiéra se řada věcí změnila. Svou zahraniční politikou způsobil, že Slovensko se dostalo do částečné mezinárodní izolace, alespoň ve vztahu k západoevropským spojencům v EU. Rovněž Visegrádská skupina kvůli rozporům ohledně vztahu Slovenska a Maďarska k ukrajinské válce je „u ledu.“ Premiér Fico však jako první evropský premiér v éře Putinovy války vystoupil v ruském propagandistickém pořadu 60 minut, kde si stěžoval na země EU, které dodávkami zbraní údajně prodlužují válku na Ukrajině. Těžko říct, zda si uvědomil, že hovoří s reprezentantkou země, která podle mezinárodních institucí má dnes více politických vězňů než v Brežněvově éře. Je logické, že se zemí s tak protizápadní politikou nechce Fialova vláda pořádat společná zasedání obou kabinetů. V podcastu oba autoři zdůrazňují, že mohou mít k zahraničním aktivitám maďarského premiéra Viktora Orbána výhrady, ale musí uznat, že sleduje maďarské národní zájmy. Politika premiéra Fica je spíše imitací Orbána. Jak nedávno v Právu napsal dlouholetý Ficův spolupracovník a diplomat Peter Weiss – orientace na Maďarsko je v rozporu s celou logikou moderních slovenských dějin. Otázkou je, zda Andrej Babiš bude Fica v jeho politice následovat, protože řadu věcí už v minulosti od něj opsal. Vznikne tak nějaká verze populistického Československa? Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz