Podcasts about vytvo

Vytvořili jsme tým, který se zaměřuje na moderaci obsahu speciálně před volbami v Česku, oznámila sociální síť TikTok. Říká také, že zatím žádné větší pokusy o šíření dezinformací či ovlivňování názorů lidí před volbami nezaznamenala. „Možná jsme ještě vůbec pořádně nedomysleli, co v sociálních sítích vzniklo, jak složitý a špatně regulovatelný fenomén to je,“ varuje v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Saša Michailidis se ptá kulturního publicisty, muzikologa a kurátora hudby a zvuku v NFA Jonáše Kucharského a předsedy představenstva Ochranného svazu autorského (OSA) Romana Strejčka. The Velvet Sundown, to je kapela s milionem posluchačů na streamovacích platformách. Jenže se ukázalo, že byla kompletně vygenerovaná umělou inteligencí. Měly by platformy upozorňovat na to, že dílo nebylo vytvořené lidskou kreativitou? Jak v éře AI chránit autorská práva živých hudebníků?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá kulturního publicisty, muzikologa a kurátora hudby a zvuku v NFA Jonáše Kucharského a předsedy představenstva Ochranného svazu autorského (OSA) Romana Strejčka. The Velvet Sundown, to je kapela s milionem posluchačů na streamovacích platformách. Jenže se ukázalo, že byla kompletně vygenerovaná umělou inteligencí. Měly by platformy upozorňovat na to, že dílo nebylo vytvořené lidskou kreativitou? Jak v éře AI chránit autorská práva živých hudebníků?

Při své práci si dělá pečlivou přípravu. Během tvorby divadelních a filmových postav je pro ni podstatný každý detail – od zubní protézy až po specifické držení těla. „Mám ráda svobodu vymýšlení, s režiséry si určíme třeba barevnost nebo dobové zasazení, a já už se v tomto prostoru pak dál sama pohybuju,“ říká ve Vizitce. Poskytuje divadlo větší svobodu pro kostýmní práci? A co mají na sobě v pohádce čerti, když jdou vzít někoho do pekla? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Při své práci si dělá pečlivou přípravu. Během tvorby divadelních a filmových postav je pro ni podstatný každý detail – od zubní protézy až po specifické držení těla. „Mám ráda svobodu vymýšlení, s režiséry si určíme třeba barevnost nebo dobové zasazení, a já už se v tomto prostoru pak dál sama pohybuju,“ říká ve Vizitce. Poskytuje divadlo větší svobodu pro kostýmní práci? A co mají na sobě v pohádce čerti, když jdou vzít někoho do pekla? Ptá se Ondřej Cihlář.

Jde o průlom v zubní medicíně? - Projekt expedice Neuron povede český tým do guatemalských hor za evolučním zázrakem. Tým mladých vědců se v listopadu vydá do různých ekosystémů Guatemaly prozkoumat kutilky, konkrétně jejich hnízdění a sociální chování. - Jak se mění a vyvíjí tvorba krevních buněk u novorozenců - tuto dosud ne úplně probádanou oblast zkoumali čeští vědci. Co jejich výzkum odhalil? Moderuje Naděžda Hávová.

Je známá na sociálních sítích jako Srdce z jeřabin a je autorkou knihy Rok plný tvoření, která obsahuje bezmála dvě stě jednoduchých návodů na výrobu dárků a dekorací. „Jsou to nápady, zasazené do ročních období. Třeba léto mám spojené s korálky. Drhání či výroba ozdob z korálků je skvělou letní zábavou nejen pro děti, ale i dospělé,“ říká v rozhovoru s Michaelou Maurerovou. Jaký je její recept na pečený kečup? Poslechněte si Blízká setkání.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je známá na sociálních sítích jako Srdce z jeřabin a je autorkou knihy Rok plný tvoření, která obsahuje bezmála dvě stě jednoduchých návodů na výrobu dárků a dekorací. „Jsou to nápady, zasazené do ročních období. Třeba léto mám spojené s korálky. Drhání či výroba ozdob z korálků je skvělou letní zábavou nejen pro děti, ale i dospělé,“ říká v rozhovoru s Michaelou Maurerovou. Jaký je její recept na pečený kečup? Poslechněte si Blízká setkání.

Děti na příměstském táboře v pardubické městské galerii GAMPA natočily hudební videoklip. A trvalo jim to jenom pět dní. Vznikla tak originální projekce pro novou píseň Svatozář mladé pardubické kapely the strýc. Jak zjistila na premiéře klipu reportérka Naďa Kubínková, malí animátoři vytvořili krátký film, který má vtip a rozhodně nevypadá na to, že by ho natočili amatéři.

Jakou roli hraje riziko v našem morálním rozhodování? Už sám fakt, že riziko je relativně nové slovo, mnohé napovídá. Ve starověké filozofii se pracovalo s náhodou, možností, s týché – neuchopitelnou souhrou okolností. Až moderní doba proměnila nejistotu v něco měřitelného, pravděpodobného, plánovatelného.Riziko se stalo strukturou. Vyhovuje to naší potřebě jistoty, jak dokládá známá historka z druhé světové války: poté, co ekonom Kenneth Arrow upozornil americkou armádu, že její meteorologické předpovědi jsou bezcenné, dostal odpověď: „Ale to my víme, že nefungují. Ale stejně je potřebujeme – pro plánování.“Podle Bernarda Williamse se iracionální touha po racionalizaci otiskla i do moderní etiky. V novověku se formulovaly morální systémy sestávající z povinností, které mají platit obecně a vždy, nehledě na leccos, co jednající nemůže ovlivnit, nehledě na členitý terén života. Podle Williamse to jsou pokrytecké systémy odpoutané od života: předstíráme, že se řídíme něčím, co ve skutečnosti ignorujeme a co je dobré maximálně pro filozofický seminář a moralizování.Britský filozof to ilustruje na fenoménu morálního štěstí. Tím se rozumí situace, kdy je člověk považován za morálně dobrého (nebo špatného) na základě okolností, které nemá pod kontrolou. Jinými slovy: může být třeba chválen za to, že shodou okolností stál na správné straně. Podle většiny moderních morálních teorií by něco takového nemělo existovat – člověk má být hodnocen pouze za to, co učinil vědomě a svobodně. Williams však namítá, že pokud bychom tuto podmínku vzali vážně, mohli bychom morálně hodnotit máloco. Ani náš charakter, výchova či sklony nejsou výlučně naším dílem. Ať si to připouštíme nebo ne, ve skutečnosti hodnotíme druhé i podle toho, jestli prostě měli štěstí.Vezměte si příklad slavného burzovního makléře: opustí pětičlennou rodinu, nechá ji nezajištěnou a odjíždí na Tahiti, protože chce malovat. Kdyby mu jeho risk nevyšel, byl by sobec. Ale protože mu risk vyjde – ten muž se jmenuje Paul Gaugin –, jeho úspěch jej zpětně aspoň zčásti ospravedlní. Není to skandální?Je. Etika je skandální. V etice totiž nejde o to, jestli plníme pravidla. V etice neodpovídáme jen za to, co je správné, ale také na to, kým jsme a jak chceme žít. Zatímco morálka nás vyzývá k poslušnosti vůči neosobním pravidlům, etika se ptá na smysl a na to, kým jsme. Bernard Williams nás vrací k tomu, že etika nezačíná pravidlem, ale životem. Součástí etického života je proto i odvaha. A ta s sebou nese ochotu riskovat. Za to nám ale zprvu málokdo zatleská. Čeká se, zda uspějeme. Jestli ano, budeme spíše za hrdiny; jestli ne, za padouchy. Nemorální? Možná. Ale takoví jsme.KapitolyI. Raději lež než nejistotu! [počátek až 15:35]II. Skutečné riziko? Vytvořit z nejistoty vnitřní katastrofu [15:35 až 32:50]III. Když se z rizika stane systém [32:50 až 44:20]IV. Cena za prevenci [44:20 až 59:00]V. Smíme se na druhé vykašlat? [59:00 až konec]BibliografieUlrich Beck, Risikogesellschaft: Auf dem Weg in eine andere Moderne, Frankfurt a. M.: Suhrkamp, 1986.Alex Bojanowski, „Die Prognosen waren korrekt – nur das Wetter hat nicht mitgespielt“, in: Die Welt, 31. 7. 2025, https://www.welt.de/debatte/plus688484330e680a76f4e96135/Sommer-2025-Die-Prognosen-waren-korrekt-nur-das-Wetter-hat-nicht-mitgespielt.htmlCaroline Cramptonové, A Body Made of Glass. A History of Hypochondria, London: Granta Publications, 2024.Friedrich Nietzsche, Radostná věda, přel. Věra Koubová, Praha: Aurora, 2001.Bernard Williams, Moral Luck: Philosophical Papers 1973–1980, Cambridge: Cambridge University Press, 1981.Juli Zeh, Fragen zu Corpus Delicti, München: btb, 2020.

Vystavovala s Yoko Ono a její díla si koupil vnuk Pabla Picassa, známý sběratel. Ženy a práce s pamětí jsou dlouhodobě jejími tématy. „Přála bych si být z kamene“ – tak pojmenovala svou novou výstavu v olomoucké Telegraph Gallery. „Možná bych byla silnější, kdybych byla z kamene. Možná bych i tvořila lépe,“ zamýšlí se ve Vizitce, kde Karolíně Koubové přiznává, že by snad i dění na Slovensku či ve světě prožívala lehčeji.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vystavovala s Yoko Ono a její díla si koupil vnuk Pabla Picassa, známý sběratel. Ženy a práce s pamětí jsou dlouhodobě jejími tématy. „Přála bych si být z kamene“ – tak pojmenovala svou novou výstavu v olomoucké Telegraph Gallery. „Možná bych byla silnější, kdybych byla z kamene. Možná bych i tvořila lépe,“ zamýšlí se ve Vizitce, kde Karolíně Koubové přiznává, že by snad i dění na Slovensku či ve světě prožívala lehčeji.

Při procházce kolem Chrudimky Na Vinici v Pardubicích lidé mohou vidět nově instalované umělecké dílo. Jeho autorka Mia Milgromová ho nazvala Vlákna. Vytvořila ho díky umělecké rezidenci, při které zkoumala veřejný prostor v krajském městě.

V této epizodě zjistíte, proč většina obchodních e‑mailů nefunguje - a jak to změnit:✔️ Základní princip: nikoho nezajímáte – ale jejich problém ano✔️ Vytvořte buyer personu✔️ Napište silný předmět a první větu✔️ Dejte do těla e‑mailu jasný benefit + social proof✔️ Připojte jednoduché zakončení a navazujte follow‑upem

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,4 %. To je nejrychleji za téměř tři roky. „Pozitivní vliv je, že hlavním tahounem byla spotřeba domácností, která po dlouhé době ožívá,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková. Oproti předchozímu čtvrtletí lehce vzrostly i příjmy domácností. Ekonomka ve vysílání okomentovala i plány Číny podpořit digitální měnový systém a rostoucí roli zlata v devizových rezervách.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,4 %. To je nejrychleji za téměř tři roky. „Pozitivní vliv je, že hlavním tahounem byla spotřeba domácností, která po dlouhé době ožívá,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková. Oproti předchozímu čtvrtletí lehce vzrostly i příjmy domácností. Ekonomka ve vysílání okomentovala i plány Číny podpořit digitální měnový systém a rostoucí roli zlata v devizových rezervách.

Chcete mít hezké opálení, ale nechcete se přehnaně vystavovat slunci? Vytvořte si olej, který dodá pleti teplý odstín.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Most chce v budoucnu využívat areál hipodromu také k různým kulturním akcím. Podle vedení města by mohlo na loukách kolem příjezdových cest vzniknout zázemí pro festivaly nebo srazy automobilů.

Americká armáda nasadí v Los Angeles po víkendových nepokojích 700 příslušníků námořní pěchoty, kteří podpoří oddíly Národní gardy. Proč se dějištěm protestů stalo zrovna druhé největší americké velkoměsto? A s jakými pocity se na něj dívají příbuzní a přátelé protestujících ze sousedního Mexika? Vladimír Kroc se zeptal vedoucí Iberoamerického centra pražské Metropolitní univerzity Kateřiny Březinové.

Americká armáda nasadí v Los Angeles po víkendových nepokojích 700 příslušníků námořní pěchoty, kteří podpoří oddíly Národní gardy. Proč se dějištěm protestů stalo zrovna druhé největší americké velkoměsto? A s jakými pocity se na něj dívají příbuzní a přátelé protestujících ze sousedního Mexika? Vladimír Kroc se zeptal vedoucí Iberoamerického centra pražské Metropolitní univerzity Kateřiny Březinové.

Americká armáda nasadí v Los Angeles po víkendových nepokojích 700 příslušníků námořní pěchoty, kteří podpoří oddíly Národní gardy. Proč se dějištěm protestů stalo zrovna druhé největší americké velkoměsto? A s jakými pocity se na něj dívají příbuzní a přátelé protestujících ze sousedního Mexika? Vladimír Kroc se zeptal vedoucí Iberoamerického centra pražské Metropolitní univerzity Kateřiny Březinové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Píseň, která vznikla v těžké rodinné situaci, nese poselství všem, kteří zoufale potřebují útěchu a naději. A také přináší hrst šikovných anglických obratů, které můžete využít ve své konverzaci. Načerpejte, co potřebujete při poslechu relace Life+ s lektorkou Ailsou.

Za současné a plánované akce zaplatí zhruba 600 milionů korun, část z toho získá jičínská radnice díky dotacím. Peníze chce město použít například na přípravu nových pozemků k bydlení v lokalitě kasárna, úpravu několika ulic a nebo modernizaci knihovny.

Jak vytvořit opravdu dobrou zákaznickou péči, co je to zákaznická cesta a jak to udělat, aby zákazník podporu nepotřeboval? O tom si budu povídat se Zlatou Vavruškovou, šéfka zákaznické podpory v Shoptetu a současně majitelka e-shopu a výběrového papírnictví kaš-mi-daš. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

„Společnost je nemocná. Buňka reaguje na prostředí a my jsme vytvořili nemocné prostředí, ve kterém si děti berou život a cítí úzkost z našich myšlenek, které přebírají, ale nerozumí jim, nevědí, že je mají, a proto se jim neumí postavit,“ říká samorostlý odborník na přežití Daniel „Aladim“ Ďuriš v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 25.05.2025, www.RadioUniversum.cz

Žijeme v době, kdy nám algoritmus během vteřiny servíruje přesně to, co chceme slyšet. A možná právě proto už neslyšíme vůbec nic jiného. „V okamžiku, kdy se zavedou algoritmy sociálních sítí, běží polarizace a extremizace názorů velmi rychle,“ popisuje neurobiolog a profesor psychiatrie Jiří Horáček pro Český rozhlas Plus.

Žijeme v době, kdy nám algoritmus během vteřiny servíruje přesně to, co chceme slyšet. A možná právě proto už neslyšíme vůbec nic jiného. „V okamžiku, kdy se zavedou algoritmy sociálních sítí, běží polarizace a extremizace názorů velmi rychle,“ popisuje neurobiolog a profesor psychiatrie Jiří Horáček pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Arabsko-izraelský konflikt má strašně dlouhé kořeny, a není snadno řešitelný. Je to boj dvou národů o jednu zemi – to je jako souboj dvou mužů o jednu ženu – a tam se kompromisy hledají velmi těžko,“ říká arabista a ekonom Jiří Weigl v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 20.05.2025, www.RadioUniversum.cz

„U každého Zelenkova díla objevíte nový způsob uvažování, nový systém, myšlenky a nápady,“ říká varhaník a dirigent Adam Viktora, který pořádá festivaly a konference věnované právě českému skladateli Janu Dismasi Zelenkovi. Co je klíčem ke správné interpretaci jeho díla? A jak se objevují neznámé barokní skladby? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„U každého Zelenkova díla objevíte nový způsob uvažování, nový systém, myšlenky a nápady,“ říká varhaník a dirigent Adam Viktora, který pořádá festivaly a konference věnované právě českému skladateli Janu Dismasi Zelenkovi. Co je klíčem ke správné interpretaci jeho díla? A jak se objevují neznámé barokní skladby? Poslechněte si rozhovor.

Socha Hořického trpaslíka je údajně největší sochou zahradního trpaslíka na světě. Jde o nejvyšší sochu v Česku. Sesadila z trůnu dosud kralujícího devítimetrového Jana Žižku na pražském Vítkově.

„Amerika je zodpovědná za to, co se stalo, a zůstane to jenom prázdným řečněním do té doby, dokud Amerika nezmění koordináty, ve kterých jednají zdejší evropská média, ve kterých jednají zdejší evropští politici,“ říká ekonom a politolog Petr Robejšek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 25.04.2025, www.RadioUniversum.cz

Zvu vás k poslechu další epizody podcastu Jedno procento, kam si zvu lidi, které mám rád, kterých si vážím nebo kteří mě zajímají. Odhaduju, že jich je v populaci minimálně jedno procento, takže zásoba budoucích hostů je stále velká.Tím dnešním je Vojtěch Bednář, muž, kterého Wikipedie označuje za firemního sociologa, on sám sebe vidí jako boomerskou konzervu a já ho znám ze sociálních sítí či publikovaných textů jako chytrého glosátora.O čem jsme si povídali? O spoustě věcí, mimo jiné o tom, jak odnačit opice, aby sahaly na banány, taky o tom, proč se z hippies v šedesátých letech staly o dvě desetiletí později Homer či Marge Simpsonovi, anebo třeba i o sličných myších.Přeju hezký poslech!Shrnutí jako obvykle napsal podle záznamu celé epizody Sonnet 3.7 Claude.Na rozhraní světů: Firemní sociolog Vojtěch Bednář o řádu uprostřed chaosuBednář, firemní sociolog a sebeproklamovaná "bumerská konzerva", přináší do rozhovoru pozoruhodnou směsici teoretického vhledu a praktických zkušeností z terénu lidských vztahů."Mně udělá obrovskou radost, kdykoliv se povede někoho potěšit, někoho pochválit nebo někomu ukázat, že je dobrý," říká s porozumění tomu, co lidi skutečně motivuje. "Největší radost nám udělá to, co dáme, ne to, co dostaneme."Za nenápadnou fasádou konzervativního gosátora se skrývá muž, jehož profesí je vstupovat do firemního prostředí jako krizový diplomat. Živí se rozmotáváním propletenců osobních konfliktů a vytvářením funkčních kolektivů z rozdělených táborů. "Když jsou někde ONI, tak jsme MY. A podél osy MY versus ONI má tendenci vznikat nevraživost, řevnivost a nakonec konflikt," vysvětluje.Bednářovo myšlení je ukotveno v hluboké fascinaci společenskými mechanismy. S lehkostí vyprávěče přechází od sovětských dálkově ovládaných autíček svého dětství k myšlenkovým experimentům s opicemi ilustrujícím vznik kulturních tabu. "Vytvořili jsme tabu. Tohle je kultura," uzavírá s úsměvem vyprávění o experimentu, kde opice dodržují pravidla, aniž by věděly proč.A co jiné jsme my, lidé, než sofistikované opice v oblecích?Jako konzervativec vidí Bednář určitou nevyhnutelnost v tom, jak se i ty nejrebelnější generace nakonec přikloní k tradičním hodnotám. "Naprostá většina amerických hippies ze šedesátých let se během dekády stala naprosto průměrnými lidmi. Člověk, který byl v roce 1969 hrdým příslušníkem květinových dětí, se stal v osmdesátých letech Homerem Simpsonem."Navzdory konzervativnímu založení není Bednář nepřítelem pokroku. Jeho postoj k umělé inteligenci balancuje mezi fascinací a opatrností. "Je to sice fajn, je to hezká věc, že to máme, je spousta krásných aplikací, dělá to obrázky, píše to texty, zahraje to písničku, všechno je to skvělý, ale byl bych pořád velmi na pozoru, co se týká kvality výatupů."Na otázku, jak se cítí spokojený na stupnici od jedné do deseti, volí “solidní osmičku”. Je to odpověď, která odráží jeho pragmatický přístup k životu: spokojenost bez rouhání se, s vědomím, že je kam růst. A co by jeho štěstí posunulo na devítku? "Musel bych opravit barák," odpovídá s úsměvem muž, který dokáže nacházet radost v postupném budování základů, ať už jde o stavby nebo lidské vztahy.Bednářova životní filosofie se možná nejlépe odráží v radě, kterou dává svým pěti dětem: "Pracovat, pracovat, pracovat a v žádném případě neustávat v jakékoliv činnosti." V době, kdy jsme zaplaveni pasivní konzumací informací, zastává Bednář aktivní přístup a neustálé vylepšování.A jak vidí budoucnost? S optimismem temperovaným realismem: "Za 10 let bude svět lepší než je teď. Ale když si potom tu otázku položíme opačně, tak budeme říkat, že je horší, než byl před 10 lety."

Jeskyně Na Pomezí patří ke dvěma jeskynním systémům na Jesenicku v Olomouckém kraji, které mohou spatřit běžní návštěvníci. Celé toto místo pod sedlem v masivu Rychlebských hor je protkáno krystalickými vápenci. A krasových jevů se tam nachází mnohem víc. Stejně jako lomů na zdejší mramor. A to jak uzavřených, tak i nedaleko jeskyní Na Pomezí stále funkčních.

Jeskyně Na Pomezí patří ke dvěma jeskynním systémům na Jesenicku v Olomouckém kraji, které mohou spatřit běžní návštěvníci. Celé toto místo pod sedlem v masivu Rychlebských hor je protkáno krystalickými vápenci. A krasových jevů se tam nachází mnohem víc. Stejně jako lomů na zdejší mramor. A to jak uzavřených, tak i nedaleko jeskyní Na Pomezí stále funkčních.

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:48 Rozhovor s herečkami Naďou Konvalinkovou a Libuší Švormovou08:04 Módní trendy s Jitkou Šedovou a jarní dámské šaty12:14 Jana Volencová, koučka pořádku v domácnosti: jak začít s úklidem a pořádkem 17:01 Kosmetický rádce a trendy v líčení pro novou sezónu20:32 Nový ročník ankety Šarmantní osobnost roku22:08 Gratulace herečce Evě Hruškové k narozeninám

„Osobně si myslím, že umělá inteligence není na prvním místě ve frontě nebezpečných věcí na zničení lidstva. Jsou mnohem nebezpečnější věci – vylepšování lidí genetickými prostředky, uniklá biologická mutace něčeho… V biologii jsou systémy, které jsou samoreprodukující, a to zatím umělá inteligence není,“ říká kybernetik a odborník na strojové vnímání z ČVUT Jiří Matas. Co všechno dovedou technologie vyčíst z našich tváří? A co je to Velká matka? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Osobně si myslím, že umělá inteligence není na prvním místě ve frontě nebezpečných věcí na zničení lidstva. Jsou mnohem nebezpečnější věci – vylepšování lidí genetickými prostředky, uniklá biologická mutace něčeho… V biologii jsou systémy, které jsou samoreprodukující, a to zatím umělá inteligence není,“ říká kybernetik a odborník na strojové vnímání z ČVUT Jiří Matas. Co všechno dovedou technologie vyčíst z našich tváří? A co je to Velká matka? Poslechněte si rozhovor.

S jarem přichází čas na úpravu zahrad a výběr rostlin. „Práce na zahradě jsou v plném proudu. Navíc jsem narozená na jaře, tak se probouzí i moje jarní energie. Jaro je moje. Miluju tu svěží zeleň,“ říká Dana Makrlíková v pořadu Alex a host.

S jarem přichází čas na úpravu zahrad a výběr rostlin. „Práce na zahradě jsou v plném proudu. Navíc jsem narozená na jaře, tak se probouzí i moje jarní energie. Jaro je moje. Miluju tu svěží zeleň,“ říká Dana Makrlíková v pořadu Alex a host.

Pro někoho temné, ponuré a strašidelné místo, pro jiného připomínka toho, jak pomíjivý je lidský život – to jsou kostnice.

Pro někoho temné, ponuré a strašidelné místo, pro jiného připomínka toho, jak pomíjivý je lidský život – to jsou kostnice.

Jaké změny se v Česku chystají v péči o pacienty po cévní mozkové příhodě? - Americká historička Nancy Wingfieldová skládá neobvyklý pohled na českou historii ze zapomenutých soch a fotek v menších archivech. - Brněnští vědci testují vliv chemikálií na mužskou plodnost. Vytvořili kvůli tomu modely z buněk lidských varlat. Moderuje Renata Kropáčková.

Ve školách přibývají případy agresivity a šikany. Už loni na to upozornila školní inspekce, vinu na tom nesou nejenom technologie a duševní zdraví studujících, ale i nedostatečně fungující systém prevence na školách. „Práce školních psychologů a psycholožek sehrává pozitivní roli, opakovaně doporučujeme, aby se resort zaměřil na tyto specializované pozice,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Evropská unie investuje do vzniku nových velkých jazykových modelů, které by měly konkurovat AI modelům ze Spojených států nebo z Číny. Hlavním koordinátorem projektu Open Euro LLM je česká Univerzita Karlova. „Může se to vyvinout nejrůznějšími způsoby, může z toho být skutečně zásadní a velká událost a obrovské výsledky. Může se to taky rozplynout do ztracena,“ říká v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Režisér a scenárista Jan Vejnar je podepsán pod oceňovaným filmem Přišla v noci, také je režisérem pokračování Metody Markovič. Na stanici Český rozhlas Dvojka bude mít 9. února premiéru jeho rozhlasový mysteriózní hororový thriller Šum, jehož tématem je umělá inteligence. Jak se z dobového vánočního hororu stala divadelní hra o umělé inteligenci?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Režisér a scenárista Jan Vejnar je podepsán pod oceňovaným filmem Přišla v noci, také je režisérem pokračování Metody Markovič. Na stanici Český rozhlas Dvojka bude mít 9. února premiéru jeho rozhlasový mysteriózní hororový thriller Šum, jehož tématem je umělá inteligence. Jak se z dobového vánočního hororu stala divadelní hra o umělé inteligenci?

Proč péci z kvásku? Oproti droždí, které je umělé, je kvas přirozený, pro trávicí trakt šetrnější a dokáže podpořit rovnováhu ve střevech.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM KLUBU DENÍKU N Přistupujeme ke všem národnostním menšinám stejně, nebo se necháváme unášet předsudky? Proč se daří radikálům oslovovat voliče v otázce migrace a demokratické strany v tématu selhávají? A jak zůstat otevřenou zemí, ale neztratit přitom pocit bezpečí?  S Filipem Titlbachem diskutují psychoterapeutka a někdejší disidentka Věra Roubalová Kostlánová, bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský, reportérka Deníku N Petra Procházková a ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová. Poslechněte si záznam z dalšího živého natáčení Studia N v pražském Divadle X10.