Podcasts about brn

Vznik samostatného státu vítala v říjnu 1918 i mnohá česká kamenná divadla. V pražském Národním divadle, v Městském divadle na Královských Vinohradech i v Brně byla odehrána představení v oslavné atmosféře, za zvuků písně Kde domov můj, se vzletnými přednesy řečníků. Do rozšiřující se divadelní sítě republiky patřily nejen ochotnické soubory, ale také mnohé německé scény, které se na nové politické poměry musely adaptovat. Jak si v Československu vedlo dramatické umění?

Ať se to komukoliv líbí, nebo ne, nic většího než tohle se v Brně neděje. Závody motoGP jsou zpátky na Masarykově okruhu. Jejich pořadatelé chtějí mířit ještě výš, k formulím. Je F1 v Brně snem, možnou realitou nebo halucinací? Brněnská jedenáctka porovnává dvě slavné značky. Témat je ale víc: čestný kruh na Ústředním hřbitově je opět plný. Anebo: kde má stát největší curlingová hala v Česku? Jaký je další kosmický zářez Brna? A kdy začnou letošní Vánoce ve městě?

Ať se to komukoliv líbí, nebo ne, nic většího než tohle se v Brně neděje. Závody motoGP jsou zpátky na Masarykově okruhu. Jejich pořadatelé chtějí mířit ještě výš, k formulím. Je F1 v Brně snem, možnou realitou nebo halucinací? Brněnská jedenáctka porovnává dvě slavné značky. Témat je ale víc: čestný kruh na Ústředním hřbitově je opět plný. Anebo: kde má stát největší curlingová hala v Česku? Jaký je další kosmický zářez Brna? A kdy začnou letošní Vánoce ve městě?

Narodil se 17. června 1909 v Brně jako 13. dítě. Měl silné pouto k mamince. I kvůli ní se stal učitelem. Láska k herectví ale zvítězila. V roce 1940 odešel do Prahy do Národního divadla, kterému už zůstal věrný. Zachoval si ale svůj charakteristický měkký moravský přízvuk. Ztvárnil bezpočet rolí na divadle ve filmu i v rozhlase, kde se podílel i na vysílání v esperantu. Byl citlivý, přemýšlivý, empatický, uctivý k ženám. Kvůli pomoci druhým riskoval za války svůj život.

Narodil se 17. června 1909 v Brně jako 13. dítě. Měl silné pouto k mamince. I kvůli ní se stal učitelem. Láska k herectví ale zvítězila. V roce 1940 odešel do Prahy do Národního divadla, kterému už zůstal věrný. Zachoval si ale svůj charakteristický měkký moravský přízvuk. Ztvárnil bezpočet rolí na divadle ve filmu i v rozhlase, kde se podílel i na vysílání v esperantu. Byl citlivý, přemýšlivý, empatický, uctivý k ženám. Kvůli pomoci druhým riskoval za války svůj život.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Originalmente exibido em 27.05.2024. O Ligado em Saúde desta edição fala sobre Intolerância Alimentar. Algumas pessoas não podem comer determinados alimentos com determinadas substâncias que logo começam a apresentar problemas digestivos devido à intolerância alimentar. Para saber mais sobre o assunto, a apresentadora Juliana Duarte conversa com a diretora científica da Associação Brasileira de Alergia e Imunologia, Ekaterini Goudouris. // SONORAS POVO FALA SOBRE O ASSUNTO REPORTAGEM E ROTEIRO EDUADO COSTA // CRÉDITOS APRESENTAÇÃO E ROTEIRO JULIANA DUARTE//PRODUÇÃO E REPORTAGEM EDUARDO COSTA// EDIÇÃO FELIPE DAVID RODRIGUES E PABLO FRENCH// DIREÇÃO DE TV CINTIA ALBUQUERQUE//DIREÇÃO DE FOTOGRAFIA DANIEL NEVES//CÂMERAS SEBLEN MANTOVANI E TOTA PAIVA //ASS. DE CAMERA RAPHAEL ASSUNÇÃO E ANDRE PATO//MOTION DESIGNER JEFFERSON ARCANJO//OPERADoR DE TELEPROMPTER ISAEL CABRAL//ILUMINADOR WILSON FERNANDES // TÉCNICOS DE SOM MARCITO VIANNA E MAURÍCIO MAIA//DIREÇÃO GERAL RODRIGO PONICHI//DIREÇÃO ARTÍSTICA CINTIA ALBUQUERQUE//COORDENAÇÃO DE CONTEÚDO DÉBORA GARCIA//COORDENAÇÃO DE PRODUÇÃO LUCIANA SOUZA//PRODUÇÃO EXECUTIVA RAPHAEL UCHOA//COORDENAÇÃO TÉCNICA BEM-HUR MACHADO//COORDENAÇÃO DE FINALIZAÇÃO PABLO FRENCH//PRODUÇÃO PLANO GERAL FILMES//REALIZAÇÃO CANAL SAÚDE E EDITORA FIOCRUZ***E-mail: canalsaude.podcasts@fiocruz.brNão deixe de acompanhar as redes sociais do Canal Saúde.Twitter: twitter.com/canalsaudeInstagram: instagram.com/canalsaudeoficialFacebook: facebook.com/canalsaudeoficialYouTube: youtube.com/canalsaudeoficialO Canal Saúde Podcasts reúne alguns programas do Canal Saúde produzidos para televisão, que ganharam sua versão apenas em áudio. Equipe: Gustavo Audi / Valéria Mauro / Marcelo Louro

Dnes za námi dorazil herec Tomáš Měcháček, která i letos velkou část léta tráví na Letních shakespearovských slavnostech, kde se objeví v inscenaci Macbeth. Herec oceňuje především netradiční pojetí inscenace s živou hudbou a atmosféru představení pod širým nebem. „Mackbeth je jediné představení, kterému déšť sluší. Když prší, je Macbeth ještě lepší,“ řekl s tím, že i když kromě Prahy hrají v Ostravě, Brně nebo Bratislavě, tak Pražský hrad má jedinečnou atmosféru. Na Shakespeara nedá Měcháček dopustit ani jako divák. Za svou nejoblíbenější hru označil Sen noci svatojánské, blízko má ale i k Bouři nebo Večeru tříkrálovému. „Sen noci svatojánský mám nejradši,“ přiznal. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Na chatě v Českých Milovech čerpá nové síly tělo, duše i duch. Místo na Vysočině významné pro společenství AC v Brně představuje rozhovor Broni Procházkové, která k mikrofonu pozvala manžele Lenku a Jiřího Malinovy. Jejich vzpomínky i líčení současnosti doplňuje povídání Marka Šuby. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Krátce před svátkem motorkářů, kterou je bezpochyby MotoGP v Brně, zavítal do studia Radiožurnálu Sport motocyklový závodník Filip Salač. V pořadu Středeční klasika Kateřiny Neumannové mluvil o blížící se akci v Brně, ale také o tom, jaké pocity prožívá během závodu, kdy dosahuje vysokých rychlostí. Jak často s týmem řeší taktiku? Jak vysoko se u závodníků vyšplhá tepové frekvence? Poslechněte si celý rozhovor.

Odpočinek je důležitou součástí našeho života. Bůh jako jedno z prvních přikázání ustanovil den odpočinku. Jak odpočívat v roli vedoucího sdílí Aleš Navrátil, kazatel Církve bratrské v Brně. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Do studia Frekvence 1 dorazil ředitel Letních shakespearovských slavností Michal Rychlý. Letošní ročník nabídne čtrnáct inscenací a tři premiéry, hlavní novinkou bude Komedie omylů. Festival zavítá kromě tradičních scén v Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě také na Loket, do Litomyšle nebo na Kuks. Výjimečným titulem zůstávají podle Rychlého Veselé paničky windsorské s Bolkem Polívkou a Simonou Stašovou, které vstupují už do osmnácté sezóny. „Bolek mi říkal, že bychom to měli přejmenovat na Veselé babičky,“ zavzpomínal. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Co mají společného prvorepublikové bunkry v pohraničí a náš křesťanský život? Erik Tragan v kázání v církvi Slovo života v Brně používá tyto symboly k zamyšlení nad tím, co to znamená být skutečným vlastencem, nejen v pozemském, ale především v nebeském slova smyslu. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Stále naléhavějšímu tématu duševního zdraví se věnuje nová divadelní hra Husy na provázku. Vznikla na základě příběhů, se kterými se svěřili sami diváci. Brněnská jedenáctka se vydala na originální představení s názvem Everbody Hurts podle písničky kapely REM. V díle uslyšíte taky o autonomních šalinách, dalších ledních medvědech v zoo, o žesťových Simpsonových, trestu za krádeže kabelů z dálnic i o snaze Brna přilákat do školek děti z chudých rodin.

Stále naléhavějšímu tématu duševního zdraví se věnuje nová divadelní hra Husy na provázku. Vznikla na základě příběhů, se kterými se svěřili sami diváci. Brněnská jedenáctka se vydala na originální představení s názvem Everbody Hurts podle písničky kapely REM. V díle uslyšíte taky o autonomních šalinách, dalších ledních medvědech v zoo, o žesťových Simpsonových, trestu za krádeže kabelů z dálnic i o snaze Brna přilákat do školek děti z chudých rodin.

Srnám, liškám i divočákům. Vědci z Mendelovy univerzity tři roky sledovali jejich skrytý život v Brně. K čemu taková data poslouží? - Hlavní environmentální Cenu Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos obdržela signatářka Charty 77 Jarmila Johnová, kteoru přivítáme ve studiu. - Program MyMachine EXPO 2026 - Vynálezy, které navrhly děti ze základních škol a realizovali studenti škol středních a vysokých. Moderuje Renata Kropáčková.

Originalmente exibido em 25.06.2024. Ator, diretor, professor e teatrólogo, Amir Haddad é múltiplo nas artes cênicas. O mineiro internacionalmente reconhecido por seu trabalho nas artes cênicas foi um dos fundadores do Teatro Oficina e criador dos grupos de teatro 'A Comunidade' e o Grupo Tá na Rua. E para dar conta de sua obra, o Ciência e Letras sobre ele foi dividido em duas partes. Neste episódio abordaremos a trajetória de Amir Haddad. Para falar sobre o assunto, o apresentador Renato Farias conversa com o próprio Amir Haddad. // CRÉDITOS ROTEIRO E APRESENTAÇÃO RENATO FARIAS // PRODUÇÃO CARLA COUTINHO// EDIÇÃO FELIPE DAVID RODRIGUES// DIRETORA DE TV CINTIA ALBUQUERQUE//DIREÇÃO DE FOTOGRAFIA DANIEL NEVES//OPERADORES DE CAMERA SEBLEN MANTOVANI E TOTA PAIVA//TÉCNICO DE SOM MARCITO VIANNA//DIREÇÃO GERAL RODRIGO PONICHI//COORDENAÇÃO DE CONTEÚDO DÉBORA GARCIA//COORDENAÇÃO DE PRODUÇÃO LUCIANA SOUZA// PRODUÇÃO EXECUTIVA RAPHAEL UCHOA//CONTROLLER LUIZ HENRIQUE RIBEIRO//COORDENAÇÃO TÉCNICA BEM-HUR MACHADO//COORDENADOR DE FINALIZAÇÃO PABLO FRENCH// PRODUÇÃO PLANO GERAL FILMES// REALIZAÇÃO CANAL SAÚDE E EDITORA FIOCRUZ***E-mail: canalsaude.podcasts@fiocruz.brNão deixe de acompanhar as redes sociais do Canal Saúde.Twitter: twitter.com/canalsaudeInstagram: instagram.com/canalsaudeoficialFacebook: facebook.com/canalsaudeoficialYouTube: youtube.com/canalsaudeoficialO Canal Saúde Podcasts reúne alguns programas do Canal Saúde produzidos para televisão, que ganharam sua versão apenas em áudio. Equipe: Gustavo Audi / Valéria Mauro / Marcelo Louro

Mladí lidé mají své specifické nároky na vedení. Na druhou stranu se mohou mnohému naučit. Jak vést mladé lidi sdílí Aleš Navrátil, kazatel Církve Bratrské v Brně a vedoucí mládeže. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

V souvislosti s počtem obětí nacismu za II. světové války v českých zemích – z nichž většina byli Židé - se často hovoří o „našich Židech“. Tento termín zazněl i v debatě o vhodnosti konání sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Ovšem koho pokládáme za „našeho“ se odvíjí od toho, jak chápeme národ. Naše pojetí národa se odehrává ve smyslu německého „Blut und Boden“, tedy krev a půda. Máme za to, že český národ tady byl od nepaměti – nebo přinejmenším od 6. století n.l. Na svoji historii stále nahlížíme skrze národovecké příběhy Aloise Jiráska. Přitom v té době šlo jen o určitou etnicitou skupinu s nám ne zrovna snadno srozumitelným jazykem. Etnická skupina ale ještě není národ, tak jak mu dnes rozumíme. Jednou z důležitých definic národa je totiž třeba rovnostářství – tedy že všichni jeho příslušníci jsou chápáni jako jeden druhému rovní. Proto „naši Židé“ ve skutečnosti nikdy nebyli „naši“.Stejně tak je zcela falešné tvrzení - které většina politiků opakovala při naší nekritické a mezi státy Evropské unie zcela ojedinělé podpoře izraelských vojenských operací v Gaze - o naší „tradiční podpoře Izraele“. Tito politici narážejí na naše dodávky vojenské techniky Izraeli po skončení II. světové války. Ale v tom hrál určující roli SSSR a jeho zájmy. Sovětský svaz podporoval Izrael, aby oslabil vliv Británie na Blízkém východě. Navíc nebylo vyloučené, že Izrael bude socialisticky orientovaný stát. ČSR byla v tom jen nástrojem sovětské politiky. Když se Izrael začal orientovat prozápadně, podpora skončila a SSSR začal podporovat arabské hnutí a jeho protiimperialistický boj. Od té doby jsme dlouhá desetiletí pomáhali Organizaci pro osvobození Palestiny a oslavovali jejího vůdce Jásira Arafata. Čili pokud je nějaké podpora z naší strany v tomto regionu tradiční, je to podpora Palestinců.

Brno se stane dějištěm historického momentu, blahořečení prvních českých mučedníků z dob komunistického režimu. Kým byli kněží Jan Bula a Václav Drbola, kteří se stali obětmi inscenovaných soudních procesů v padesátých letech? V této Brněnské jedenáctce vám povíme nejen o jejich příběhu. Ale i o tom, co památkáři řekli na moderní zastřešení hradu Špilberk, nebo na velké plány Zbrojovky postavit si u Brna prý největší fotbalovou akademii ve střední Evropě.

Historik a poslanec Pavel Žáček je v dvojjediné roli – člověka, který se odborně specializuje na druhý a třetí odboj a současně svými postoji politiku aktivně vytváří. Události nedávných dnů spojené s protesty proti konání Sudetoněmeckých dnů v Brně ukázaly, že ideologicky zjednodušené debaty spojené s druhou světovou válkou jen tak neskončí.V tomto rozhovoru jsme se pokusili narušit některé převládající stereotypy týkající se druhého československého odboje, krachu spolupráce některých sudetoněmeckých politiků s exilovou vládou Edvarda Beneše v Londýně za druhé světové války, ale také verbování agentů z řad sudetských Němců do českých zpravodajských služeb či poválečné akce Černé jezero, kdy se StB a KGB pokoušely zdiskreditovat prostřednictvím nastrčených dokumentů některé německé politiky.Pavel Žáček také na základě studia depeší mezi exilovou vládou v Londýně a domácím odbojem popisuje průběh atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Mluvíme také o rezidentuře KGB, která se tu vytvářela téměř sto let, o tom, co tito lidé dnes dělají, a proč vládním poslancům vadí paragraf trestního zákona o spolupráci s cizí mocí.

Helena Pánková vystudovala krajinářskou architekturu v Brně. Mimo jiné se podílela na přípravě založení příměstského parku Soutok, od roku 2020 spravovala park Národní kulturní památky Vyšehrad a v současnosti je ředitelkou odboru parků a zahrad Správy Pražského hradu. „Vyšehrad je překrásný park, úžasné místo, ale z hlediska krajinářské architektury je to přeci jen něco jiného než zahrady Pražského hradu,“ srovnává. Jaké dědictví v těchto zahradách zůstává po staletí?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Helena Pánková vystudovala krajinářskou architekturu v Brně. Mimo jiné se podílela na přípravě založení příměstského parku Soutok, od roku 2020 spravovala park Národní kulturní památky Vyšehrad a v současnosti je ředitelkou odboru parků a zahrad Správy Pražského hradu. „Vyšehrad je překrásný park, úžasné místo, ale z hlediska krajinářské architektury je to přeci jen něco jiného než zahrady Pražského hradu,“ srovnává. Jaké dědictví v těchto zahradách zůstává po staletí?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Můžeme se politiky nechat nahnat do klece nenávistných pocitů, anebo se můžeme zkusit oprostit od předsudků, sejít se a zjistit, co jsou ti naši Němci vlastně zač,“ napsala před sudetoněmeckým sjezdem v Brně spisovatelka Kateřina Tučková. Jela na něj nakonec bez dětí. „Měla jsem obavy, že když půjdeme v Pouti smíření, která vede od pohořelického hromadného hrobu k Brnu, moje děti se budou muset vyrovnávat s tím, že na ně budou lidé pokřikovat: Styďte se! a Hanba!,“ popisuje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Kabinet Andreje Babiše po svém nástupu zastavil snahy o boj s dezinformacemi. Na Úřadu vlády také nechal rozpustil odbor strategické komunikace. Odborníci přitom upozorňují na stále sílící hybridní hrozby. Jaký to může mít dopad?Hostem Ptám se já byl politolog Masarykovy univerzity v Brně, někdejší poradce expremiéra Petra Fialy (ODS) pro boj s dezinformacemi Miloš Gregor. Symbolem boje s dezinformacemi byl za předchozí vlády Odbor strategické komunikace státu na Úřadu vlády. Ten v lednu skončil, protože už není podle premiéra Andreje Babiše (ANO) potřebný. Rozpuštění odboru, který měl na starosti posilování odolnosti společnosti, budování důvěry mezi státem a občany či ochranu veřejného prostoru před manipulací a jehož hlavní tváří byl Otakar Foltýn, kritizovala opozice. Exministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil zrušení odboru za dobrovolné odzbrojení Česka tváří v tvář agresivnímu násilníkovi.S odchodem předchozí vlády ze Strakovy akademie zároveň zmizela pozice poradce pro boj s dezinformacemi. Na Úřadu vlády naopak přibyla poradkyně pro oblast svobody projevu, kterou se stala kontroverzní Natálie Vachatová. Představitelé vládní koalice ANO, SPD a Motoristů si ostatně dali za cíl bránit všem návrhům, které by svobodu slova omezovaly. Odborníci na hybridní hrozby varují, že ačkoli v Česku politici boj s dezinformacemi bagatelizovali vždy a ani minulá vláda nenaplnila mnohá očekávání, vzdát tento boj úplně je chyba. Naposledy tento týden experti v diskusi ve Sněmovně k tématu čínsko-ruské propagandy upozornili, Rusko a Čína stále intenzivněji využívají informační operace a hybridní působení k oslabení důvěry v demokratické instituce, Evropskou unii nebo Severoatlantickou alianci (NATO). Před těmito vlivy opakovaně varuje i Bezpečnostní informační služba (BIS). „Vláda přišla jenom rozprášit jednotlivá oddělení, která se měla věnovat, ať už strategické nebo krizové komunikaci, což jsou i vyloženě lidé, kteří se věnovali třeba komunikaci státu během povodní nebo v situacích, jako byla pandemie. Tak tito lidé už pro stát nepracují a v tom vlastně vláda dostává tomu, co v uvozovkách slibovala. Prostě přišla bořit a ničit, a to se jí zatím daří,“ řekl v Ptám se já politolog Miloš Gregor.Co sám vnímá jako nejnebezpečnější? „Ve chvíli, kdy by všichni politici byli příčetní a jenom Motoristé halucinovali něco o větrných elektrárnách a jejich škodlivosti, tak se nad tím můžeme pousmát a věnovat se tomu tématu. Ale ve chvíli, kdy je to v uvozovkách frontální útok napříč tématickým spektrem, tak neumím vypíchnout jednu věc. Z mého pohledu jsou nejvíce varovné snahy podrývat instituce, ústavní pořádek v České republice, zakotvení v mezinárodních organizacích. To jsou věci, které nám všem občanům dávají nějakou možnost svobodného vyjadřování,“ dodal Gregor. Sílí vliv dezinformační scény na vládnoucí politiky? A jaký dopad bude mít střet nové vlády s médii a novináři?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pokračování rozhovoru, celý rozhovor bez reklam a další výhody najdeš na našem Patreonu: ➡️ https://www.patreon.com/ukulatehostolu

Výtah Respektu: Historický okamžik, slavnost míru, cesta k usmíření, upřímný dialog, ale taky obludnost, provokace a snaha o přepisování dějin - i takové byly výklady sjezdu sudetských Němců v Brně, který skončil právě dnes, a to uctěním památky obětí okupace v Kounicových kolejích. Sjezd se konal od čtvrtka, vůbec poprvé na území Česka, a to v rámci festivalu Meeting Brno, který usiluje o dialog mezi národy, kulturami i náboženstvími. Právě to ale byla před samotným festivalem velká otázka. V Česku totiž téma vyvolalo velké kontroverze, a třeba sněmovna hlasy vládní koalice přijala usnesení, ve kterém vyzvala organizátory ke zrušení. To se ale nestalo a do Brna se vydali také Eva Soukeníková a Tomáš Lindner. V pondělní epizodě přibližují atmosféru sjezdu, protestů, účast politiků i to, co by víkendové události mohly změnit v česko-německých vztazích.

Pomáhá sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně smíření, nebo spíš oživuje protiněmecké nálady? Hrozí reálně prolomení tzv. Benešových dekretů, jak varují odpůrci sněmu? A měl by stát prodat výrobce výbušnin a střelivin Explosia?

Pomáhá sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně smíření, nebo spíš oživuje protiněmecké nálady? Hrozí reálně prolomení tzv. Benešových dekretů, jak varují odpůrci sněmu? A měl by stát prodat výrobce výbušnin a střelivin Explosia?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Brno hostí první setkání sudetských Němců v Česku. Je kolem toho dusno. Jak vypadala první pietní a zároveň protestní akce? Můžou se po 81 letech od konce války obejmout potomci Němců a Wintonovy děti? Věnuje se tomu Brněnská jedenáctka. Zabývá se trochu víc i brněnskou fotbalovou historií a první brněnskou tramvají, která nepotřebuje dráty, ale umí jezdit na baterky. A taky tomu, co nového má ozdobit Mendlovo náměstí. A na závěr otázka: Mají mít právo volit i šestnáctiletí?

Princip kolektivní viny se vždycky dotkne těch slabších: žen, dětí, civilistů, je přesvědčený režisér Tomáš Mašín, autor dvoudílného filmu Gerta Schnirch podle románu Kateřiny Tučkové. „Viděl jsem, jak se debata zracionalizovala. Běžela normální debata o naší společné českoněmecké historii... No a pak přišel Tomio Okamura (SPD). Potřebuje vyvolávat vášně a povzbuzovat svoje voliče,“ říká v pořadu Osobnost Plus Mašín k dění kolem sudetoněmeckého sjezdu v Brně.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Česko už před třiceti lety řeklo, že nebude dělat přesně to, co momentálně dělá,“ podotýká k ostré politické debatě o plánovaném sudetoněmeckém sněmu germanistka Zuzana Lizcová. „Nevnímám to jako provokaci, politici z toho vytvořili umělou kontroverzi,“ dodává ve Studiu N. Sjezd krajanského sdružení v Brně vyvolal v české politice mimořádně ostré reakce. Sněmovna dokonce díky hlasům koaličních poslanců vyzvala organizátory, aby akci zrušili. „To je skutečně velmi bezprecedentní situace. Samotný premiér Andrej Babiš přitom ještě začátkem roku říkal, že jde o občanskou iniciativu, kterou vláda nebude řešit. Poté se ale radikálnější části české vlády zapojily do kampaně proti sudetoněmeckému setkání – jinak to nemohu nazvat – a posunuly diskuzi na politickou úroveň, kam vůbec nepatří,“ říká vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Sněm se má na českém území odehrát poprvé. Podle Lizcové je to gesto, které následuje po dlouhém procesu smiřování. „Je to logické vyústění dlouhodobějšího trendu,“ zmiňuje v podcastu. „Pro určitou část politického spektra jde o příležitost, jak se vyprofilovat na zneužití historie a zároveň neřešit důležitější věci. Poslanecká sněmovna by se měla věnovat palčivějším otázkám, které jsou pro naši zemi relevantní,“ říká. Nakolik se Češi vyrovnali s historickými milníky, jako bylo vyhnání sudetských Němců? Proč se dnes k této otázce nedokážeme postavit sebevědomě? A máme s Německem ještě další nedořešené křivdy? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

V Česku bychom stěží hledali výraznější autorskou tvář světa módy posledních tří dekád. Liběna Rochová založila vlastní studio, patnáct let na UMPRUM vedla ateliér s výjimečnými absolventy. Do jejího světa můžete plně vstoupit retrospektivní výstavou Doteky v Moravské galerii v Brně. „Vždy jsem se vyjadřovala svými myšlenkami v oděvní tvorbě, chtěla jsem, aby to nebyl jen povrchní oděv, aby měl nějaký koncept a myšlenku,“ říká v rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem. Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Česku bychom stěží hledali výraznější autorskou tvář světa módy posledních tří dekád. Liběna Rochová založila vlastní studio, patnáct let na UMPRUM vedla ateliér s výjimečnými absolventy. Do jejího světa můžete plně vstoupit retrospektivní výstavou Doteky v Moravské galerii v Brně. „Vždy jsem se vyjadřovala svými myšlenkami v oděvní tvorbě, chtěla jsem, aby to nebyl jen povrchní oděv, aby měl nějaký koncept a myšlenku,“ říká v rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem. Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Česku bychom stěží hledali výraznější autorskou tvář světa módy posledních tří dekád. Liběna Rochová založila vlastní studio, patnáct let na UMPRUM vedla ateliér s výjimečnými absolventy. Do jejího světa můžete plně vstoupit retrospektivní výstavou Doteky v Moravské galerii v Brně. „Vždy jsem se vyjadřovala svými myšlenkami v oděvní tvorbě, chtěla jsem, aby to nebyl jen povrchní oděv, aby měl nějaký koncept a myšlenku,“ říká v rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Touto dobou už podle slibů vlády mělo být o budoucnosti veřejnoprávních médií v podstatě jasno. Jenže ministr kultury Oto Klempíř předložil tak špatný návrh zákona, že ho ostře kritizují v podstatě všichni. Co mají média čekat? Hostem Ptám se já byl poslanec, předseda mediálního výboru a místopředseda KDU-ČSL František Talíř.Návrh zákona o médiích veřejné služby, který připravil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a jeho rezort rozcupovaly v připomínkovém řízení všechna ministerstva s výjimkou životního prostředí. Například podle rezortu financí má současné znění návrhu velké nedostatky a vytváří mnoho nových problémů. Zároveň neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by Česká televize a Český rozhlas měly dostávat peníze.Podle návrhu ministra kultury by ČT a ČRo měly místo koncesionářských poplatků dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu. Změna by měla nabýt účinnosti od příštího roku. Zákon kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Pracovníci televize a rozhlasu vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od záměru upustila.Klempíř v sobotní debatě na Nově uvedl, že s prosazením zákona stále počítá. V zavedení normy do praxe bude podle něj vládní koalice „obrovsky rychlá“. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada, pak by ho měla dostat na stůl vláda. Opozice se podle Babiše bude moci k návrhu vyjádřit při projednávání ve Sněmovně, zapojit by se mělo i vedení obou médií.Podle šéfa sněmovního mediálního výboru Františka Talíře (KDU-ČSL) je už jisté, že vládní koalice určitě nestihne poslanecký návrh za úpravu okruhů plátců koncesionářských poplatků, který avizovala zavést jako mezikrok už od poloviny letošního roku. „To ubráníme zcela jistě. A věřím, že ubráníme i 1. leden,“ řekl Talíř s odkazem na legislativu chystanou ministerstvem kultury. „Oto Klempíř je mezi několika mlýnskými kameny. Sám není schopný se s tím nějak věcně poprat. Je otázka, kdo z vlády ten zákon vlastně četl. Obávám se, že je to možná nějaký kompilát pomocí umělé inteligence, protože za to by podle mě vyhazovali v prváku na právech.“ „Jestli i Andrej Babiš teď říkal, že není schopen číst ten zákon, tak podle mě mu trpělivost časem dojde. Zatím se mu ještě pravděpodobně Oto Klempíř hodí k tomu, aby vytvářel mlhu. Ale až se to najednou posune do role, kdy premiér bude moct říct: on to celé zkazil, Motoristi jsou neschopní, ale já, Andrej Babiš, vám zachráním StarDance, já to tady zachráním celé, tak v tu chvíli ho sundá,“ dodal Talíř. Co Českou televizi a Český rozhlas čeká? Jak dopadne dovolba členů rady ČT? A bylo chytré nejít na hlasování o usnesení k sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V tradičním čase letnic se koncem týdne koná sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, vůbec poprvé ale na českém území v Brně. Proti jeho konání se staví část veřejnosti i politiků, usnesením ho odmítla Sněmovna. „Tušil jsem, že s tím nebudou všichni souhlasit a že nejstarší generace má bolestné vzpomínky na roky německé okupace. Ale že z toho politici rozdmýchají konflikt nepřirozených rozměrů, to mě opravdu nenapadlo,“ přiznává v Interview Plus spisovatel Milan Uhde.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #20 s Miroslavem Trnkou mimo jiné o řešeních hrozícího sucha i lesních požárů zesílených změnou klimatu a prospěšné roli skutečné skepse ve vědě. Ještě neminula ani polovina roku a postupně vycházejí klimatologická zhodnocení loňských jevů. Ale mnozí vědci už poukazují na to, že prožíváme další mimořádný rok. Dokládají to mimo jiné letošní rekordní plochou spálenou lesními požáry, vysokými teplotami mořské hladiny, silnými dešti a dalšími extrémní projevy počasí, které jsou v důsledku změny klimatu intenzivnější a častější. Přední americký klimatolog James Hansen dokonce upozorňuje, že rok 2026 má nakročeno k tomu být vůbec nejteplejší v historii měření. Uvidíme, bude záležet jak silně se letos projeví El Niño, které se formuje nad Tichým oceánem.Mezinárodní vědecké uskupení World Weather Attribution (WWA), které s využitím klimatických modelů pravidelně sestavuje odhady o kolik jsou různé extrémní projevy počasí pravděpodobnější ve světě zahřátém skleníkovými plyny ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí, uspořádalo tiskový briefing, kde se výjimečně nevěnovalo jedné konkrétní živelné pohromě ale dopadům obecně s důrazem na požáry vegetace a horko.Klimatoložka a spoluzakladatelka WWA působící v Imperial College London Friederike Otto také konstatovala, že geopolitická atmosféra se mění a jsme svědky toho, že některé země odstavují ochranu klimatu na vedlejší kolej. Pro Respekt pak odpověděla na otázku, co říká na tvrzení, že klimatická krize v ČR skončila, které před časem zaznělo z úst českého ministra. Také mě zajímalo, jestli jí označení "klimatická krize" z pohledu přírodní vědkyně přijde na místě nebo ne. „Je zřejmé, že fyzice je úplně jedno, co říká český ministr životního prostředí. Klimatická změna nikam nezmizí, když budeme dál spalovat fosilní paliva a vypouštět skleníkové plyny do atmosféry. Dokud k tomu bude docházet, bude globální průměrná teplota růst, a to má významný vliv na místní počasí v České republice, střední Evropě i zbytku světa… Jestli tomu budete říkat klimatická krize nebo jinak – to přijde na to, na kom vám záleží. Na světě žije spoustu lidí, které dopady klimatické změny vážně postihují a pro ně to je skutečná krize. Ale pro ty, kteří vydělávají na prodeji ropy, uhlí a zemního plynu to krize není. A to jsou bohužel ti, kteří v tuto chvíli udávají tón globální debaty," uvedla německá klimatoložka Friederike Otto, kterou americký časopis Time před pěti lety zařadil na seznam stovky nejvlivnějších lidí světa Time 100.O tom, jak se zatím jeví 2026 z perspektivy klimatu i s ohledem na trendy popsané ve zprávách o stavu klimatu v Evropě od Progamu Copernicus mluví bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. V podcastu Zeitgeist mimo jiné rozebírá sílící riziko sucha i požárů vegetace, poučení z minulých let a řešení, která se nabízejí pro lepší adaptaci. Také hodnotí hlasy zpochybňující zjištění klimatologů, které v poslední době zesílily nejen v Česku. „Skeptický postoj jako takový patří k vědě. Bez neustálého pochybování, že naše tvrzení jsou správná, by se věda nikam neposunula. Ale to čemu říkáme klimaskepticismus nemá s vědeckou skepsí nic společného. Jde o snahu zpochybnit tvrzení, které někomu nevyhovuje. To je velký rozdíl oproti vědě, která prácuje s fakty, meřením a experimenty, ať už modelovými nebo reálnými, které nějak interpretuje," podotýká profesor Trnka.

Jen sedm procent žáků neuspělo v prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy a víceletá gymnázia. I letos se ale potvrdila nerovnoměrnost šancí. Především v Praze nebo Brně skončili pod čarou žáci, kteří by jinde byli přijati. „Zatímco v regionech je spíš problém naplnit vypsané obory, v Praze se nedostal téměř každý pátý žák. Vzhledem k velkému taktizování, které tam probíhá, je to špatný výsledek,“ soudí programový ředitel společnosti EDUin Jan Vörös Mušuta.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se pozná politická svině? Tak, že se pokouší vyřešené otázky minulosti účelově otevřít, aby na svou stranu přetáhla vystrašené voliče. K tomu došlo minulý týden, když vládní většina v Poslanecké sněmovně odhlasovala nesouhlas s konáním každoročního setkání sudetských Němců v Brně.V podcastu chronologicky probíráme, jak se od roku 1990 čeští a němečtí politici a historici postupně propracovávali k pochopení té druhé strany, až v lednu 1997 podepsali česko-německou deklaraci, která většinu sporných otázek vyřešila. Od té doby se téma poválečného vysídlení českých Němců na základě Benešových dekretů vrací zvláště v předvolebním čase.Téma účelově ožívá také v sousedním Německu a Rakousku. Po vzestupu populistických stran AfD a FPÖ se obě formace začaly stylizovat do role mluvčích potomků vyhnaných Němců. Jinak řečeno, představitelé těchto stran začali kritizovat rakouské lidovce a německé a bavorské křesťanské demokraty, že příliš vyšli vstříc české straně a dostatečně nehájí zájmy sudetských Němců.Tím jsme svědky českého paradoxu. Klaus, Zeman, Okamura a další jsou úzce napojeni na německou AfD nebo rakouskou FPÖ, které chtějí Benešovy dekrety zrušit. Zároveň jsou na české úrovni velkými bojovníky za tytéž Benešovy dekrety. Chtělo by se říct: dámy a pánové, udělejte si nejdřív pořádek doma a nechaotizujte politickou situaci v Česku.

Nepokoje radikálních fanoušků na pražském fotbalovém derby odhalují strukturální problémy, korupční minulost a netransparentní kapitálové přesuny spojené s českými oligarchy. V obcích na Litomyšlsku a Kroměřížsku probíhají koordinované nátlakové kampaně koaličních stran proti budování větrných elektráren, které zneužívají přirozený strach obyvatel k politické mobilizaci. Domácí politická scéna čelí postupné erozi demokratických konvencí a posouvání Overtonova okna prostřednictvím cílených verbálních útoků na úřad prezidenta. Výroky populistických politiků v německých médiích záměrně sabotují strategické česko-německé vztahy a sudetoněmecký dialog v Brně, což kontrastuje s usmiřujícím prohlášením České biskupské konference. Personální změny v SPD ukazují ideologické paradoxy krajní pravice a její úzké vazby na německou AfD. Slovenský premiér Robert Fico se účastí na oslavách Dne vítězství v Moskvě ocitá v úplné mezinárodní izolaci.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Hlasujte pro Mediální cirkus v anketě Podcast roku.--Objevil neexistující mluvčí exhejtmana Michal Haška, popisoval kauzy Pavla Blažka i Vratislava Mynáře. A teď dostal Novinářskou cenu. „Náš koníček je odhalování ruského vlivu v Česku,“ říká investigativní reportér Lukáš Valášek.„Je fajn zpráva pro českou demokracii, že novinařina, která hodně lidí štve, se tady dá dělat tak, že se člověk nebojí každý den o svůj život nebo svých blízkých,“ vypráví novinář Lukáš Valášek, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Spolu s kolegyněmi Adélou Jelínkovou a Christine Havranovou vyhrál cenu za nejlepší audiovizuální investigativní počin. Tím se za loňský rok stala jejich podcastová série Putinovi vlci o motorkářském gangu, za kterým se často skrývají ruské vlivové operace.„Byla to několikaměsíční práce, která začala relativně nevinným poznatkem o tom, že šéf české pobočky Nočních vlků v Česku provozuje nevěstinec. To nám přišlo komické. Noční vlci se jako všichni národovci často zaštiťují rodinnými hodnotami a do toho tedy takový byznys,“ líčí reportér.Motorkářský gang Noční vlci je jedna z důležitých vlivových složek ruského režimu, jejím čestným členem je i Vladimír Putin.„Postupně jsme zjišťovali, že záběr českých Nočních vlků je mnohem širší než jen nevěstinec a že to nese rysy v podstatě ruské vlivové operace, která se snaží pronikat do různých oblastí,“ popisuje Lukáš Valášek.Jako investigativní reportér se Valášek dlouhodobě zaměřuje právě na popisování ruských vlivových operací, na dezinformační scénu a také na operace Číny.„Česko má štěstí, že klíčové instituce ruskému vlivu doteď odolávaly. Uvidíme, jestli se to v následujících letech nezačne měnit. Teď spíš narážíme na určitou míru lhostejnosti. Rusové se tady snaží dělat hybridní operace, ale ve spoustě případů s tím nikdo moc nedělá,“ shrnuje své zkušenosti.Novinařině se Lukáš Valášek věnuje přes deset let a stihl posbírat už celou řadu cen. Poprvé na sebe výrazně upozornil, když v roce 2016 odhalil neexistující mluvčí tehdejšího jihomoravského hejtmana za ČSSD Michala Haška.V posledních letech hodně popisoval kauzy exministra spravedlnosti za ODS Pavla Blažka a jeho zapojení do neprůhledných obchodů s městskými byty v Brně. V létě 2022 pak s kolegyní Adélou Jelínkovou Pavla Blažka nachytal v hospodě s Martinem Nejedlým, tehdejším velmi kontroverzním poradcem bývalého prezidenta Miloše Zemana.Je nebezpečné je dělat v Česku investigativní novinařinu?  Jak snášet útoky politiků? A mají novináři psát články postavené na únicích z policejních spisů? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na obrazovky míří nový seriál o brněnské spisovatelce Simoně Monyové. Má diváky navést k tomu, jak rozpoznat a snad i řešit domácí násilí. Aby se neopakovaly tragédie, které potkaly ji i další ženy. Brněnská jedenáctka kromě toho navštívila první hřiště s prolézačkami i pro děti na vozíku. Vyrazila k vyhořelé zvířecí stanici, kterou z popela vytahují dobrovolníci. Povíme taky, kdy budou první kavárny na náplavce, anebo na co si dát pozor při cestě na Zelňák i letiště.

Politici v Brně opět řeší, jestli mají ve městě zůstat komunistické symboly. Po soše Rudoarmějce na Moravském náměstí přišla na řadu památkově chráněná hlava Stalina na Ústředním hřbitově. Mají zmizet, nebo vydržet? Téma pro Brněnskou jedenáctku. Stejně jako nový pokus o oživení kryté tržnice na Zelném trhu, která už definitivně není žádnou tržnicí. Krátce se podíváme i na brněnský vynález – zubní probiotickou nanonit.

In a special crossover episode with the Unofficial QuickBooks Accountants Podcast, Nancy and Questian are joined by Alicia Katz Pollock to dig into why so many technically skilled bookkeepers struggle to charge what they're worth — and what it takes to bridge the gap between expertise and authority. Alicia gets candid about her own discomfort with pricing, using a real business pivot as a window into the self-doubt that holds back even the most accomplished practitioners.Sponsors:Fishbowl  - http://uqb.promo/fishbowl(00:00) - Crossover Welcome (00:44) - Meet the Hosts (03:10) - Why Bookkeepers Undervalue (03:51) - Alicia's Wake Up Call (08:11) - Brenda Success Story (12:04) - Losing Trained Talent (17:35) - Scaling the Incubator (22:42) - Pricing and Training Model (27:06) - Hiring Employees Reality (29:18) - Building Full Program Stack (30:05) - Building Support Systems (31:12) - Pricing the Incubator (34:09) - Perks and Discounts (34:52) - Scholarships and Payment Plans (36:00) - Charging What Youre Worth (40:16) - Pilot Program Uncertainty (42:03) - Scaling for an Exit (44:04) - Owning Authority (46:29) - Experts Mantra Shift (54:43) - Do It Anyway (57:11) - Wrap Up and Takeaways LINKSA Bookkeeper's Guide To Annual Reviews | The Dancing Accountant Royalwise OWLS (On-demand Web-based Learning Solutions)The OWLS Incubator ProgramREFRAME 2026 - Event Ticket Purchase Portal Theatre of Public Speaking - Fall 2026 Cohort Accounting Discussion Forum: Bookkeepers, CPAs, EAs | Roundtable Labs Mariette Martinez | LinkedIn The Four Conversations: A New Model for Selling Expertise by Blair Enns | Goodreads BDO Alliance USA: CPA, BRN and More | BDO SheCounts - DoubleAlicia's Upcoming Classes4/28/26: Converting from QBDT to QBO: http://royl.ws/QBDT2QBO?affiliate=53939075/12/26: QBO Ledger: http://royl.ws/ledger?affiliate=53939075/19/26: QBO Solopreneur: http://royl.ws/Solopreneur?affiliate=53939075/26/26: QBO Advanced: http://royl.ws/QBO-Advanced?affiliate=53939076/2/26: Intuit Enterprise Suite: http://royl.ws/intuit-enterprise-suite?affiliate=53939076/9/26: Intuit Accountant Suite: http://royl.ws/QBOA?affiliate=5393907We want to hear from you!Send your questions and comments to us at unofficialquickbookspodcast@gmail.com.Join our LinkedIn community at https://www.linkedin.com/groups/14630719/Visit our YouTube Channel at https://www.youtube.com/@UnofficialQuickBooksPodcast?sub_confirmation=1 Sign up to Earmark to earn free CPE for listening to this podcasthttps://www.earmark.app/onboarding 

Mohly by výhrady vládní koalice ke sjezdu sudetských Němců v Brně poznamenat vztahy mezi Prahou a Berlínem? Jaké důvody mají příměří, která na tyto dny vyhlásily samostatně Ukrajina a Rusko? A jak chce Evropská unie vymáhat v praxi zákaz takzvaných „AI svlékacích“ aplikací?

Rána pro ropný kartel. Emiráty mu daly vale. Proč se loučí? V čem je OPEC svazoval? Záleží na tom vůbec? A nemůže se teď svazek zemí vyvážejících ropu rozpadnout? Spousta otázek a jeden host, který na všechny odpoví – Lubor Lacina, ekonom z Mendelovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rána pro ropný kartel. Emiráty mu daly vale. Proč se loučí? V čem je OPEC svazoval? Záleží na tom vůbec? A nemůže se teď svazek zemí vyvážejících ropu rozpadnout? Spousta otázek a jeden host, který na všechny odpoví – Lubor Lacina, ekonom z Mendelovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

„Pořád můžeme něco na řepce změnit, aby třeba odolávala suchu. Přece jen víme, že klimatické změny se odehrávají a jsou čím dál častější,“ říká mladý vědec Pavel Kolodin ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC). Jak se dají vylepšit nutriční vlastnosti řepky? Čím se liší editace genomu od šlechtění? A dají se v Brně ochutnat geneticky upravené potraviny? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.