POPULARITY
Categories
Veľká migrácia, zmenené podmienky, najviac budú trpieť chudobní. Zdá sa, že významnému otepleniu našej planéty už nevieme zabrániť, zatopiť dokonca môže aj časť Európy. Ja som Tomáš Prokopčák a počúvate Zoom, vedecký podcast denníka SME. Tento týždeň sa pozrieme na svet, kde sa nám roztopia ľadovce a zistíme, prečo potrebujeme vitamín D. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.
CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Výzkumy ukázaly, že aby veřejnost přijala drastická opatření proti civilistům, musí nejdřív přijít dehumanizace – vyvolání přesvědčení, že Palestinci nejsou nevinní civilisté, a jejich označování za zvířata,“ říká ve Studiu N sociolog Daniel Prokop. „Šíří se lživý argument, že majoritně podporují Hamás. A my jsme byli schopni akceptovat narativ, že tam nevinní civilisté nejsou. Ten nás ale dovede i k blokování humanitární pomoci, včetně výživy pro kojence,“ tvrdí v rozhovoru. Tato praxe ale podle něj funguje na obou stranách. „Šířila se myšlenka, že teroristický útok 7. října byl legitimní, protože ‚jsou to přece okupanti, a proto to nejsou civilisté.‘ Kvůli dehumanizaci jsme byli schopni přijmout nelegitimní způsoby vedení války,“ říká. Zdůrazňování principů mezinárodního práva podle něj naopak brání relativizaci, a to včetně ruských zločinů na Ukrajině. V rozhovoru se dotýkáme také tématu nadcházejících voleb a otázky obrany. „V uplácení voličů to s populisty vždycky prohrajete,“ myslí si Prokop. „Jeden bude rozdávat důchodcům, jiný OSVČ. Když někomu nezáleží na fiskální úspornosti, tenhle boj vždycky vyhraje. Proti ekonomickému populismu musí demokratické strany nabídnout buď inovační, reformní vizi, nebo srozumitelný příběh o obraně.“ Sociolog tvrdí, že si v Česku stále pěstujeme kulturu nedůvěry. „Mysleli jsme si, že lidé narození po roce 1989 už budou v pohodě. Ale ukázalo se, že si nedůvěru dál uchováváme v institucích. Třeba ve školství panuje kultura, že chyba je problém. Tuhle logiku pak lidé replikují. A vznikají další instituce, které mají znovu charakter represe, nedůvěry a nepomáhání. Už jsou na světě lidé, kteří nezažili komunismus, ale tyto vzorce si nesou. Musíme to řetězení přerušovat, kde to jde,“ říká Prokop. Z čeho má Česko brát peníze na vlastní obranu, když veřejné finance nejsou v dobré kondici a vládní politici zároveň mluví o větším zbrojení? Proč má česká společnost tak silnou afinitu k Izraeli a současně projevuje tak málo empatie vůči civilním obětem v Gaze? A způsobil Donald Trump nezvratný kulturní zlom? Podívejte se na celou epizodu.
Smer mítingom v Handlovej, na prvé výročie atentátu, chce budovať mýtický príbeh o nezraniteľnom Ficovi a vražednej opozícii. Zdá sa, že ho so Smerom nechce rozprávať nikto z jeho koaličných partnerov a je otázne, či ho chcú počúvať jeho voliči. V rozhovore so šéfredaktorkou SME, Beatou Balogovou a šéfredaktorom Denníka N, Matúšom Kostolným sa dozviete: či sa v redakciách prijímali stávky, či to Robert Fico prežije či to novinári nepreháňajú s kritikou prečo aj niektorí čitatelia SME, a Dennika N spochybňujú, že sa atentát stal prečo Robert Fico chce budiť obdiv a nie súcit prečo môže atentát prispieť k Orbanizácii Slovenska. Hlasujte za naše podcasty v súťaži Podcast roka a vyhrajte zaujímavé ceny. V kategórii Ucho sú nominované podcasty Otcovia v plienkach a História N a v kategórii Impulz súťažíme s podcastom Boxová ulička. Podporte nás na www.podcastroka.sk
今回お話ししているニュースは、ユナイテッド航空の新ビジネスクラスはドア付き個室、ハワイアン航空、成田〜シアトル線開設とそれに関連するニュース、ティーウェイ航空・初の北米路線としてソウル~バンクーバー線就航、カンタス航空 パース空港のハブ機能強化といったものです。ビデオを見たいかたはこちらから:https://zencastr.com/z/zD-a8_QT
Po osmdesáté slavíme konec druhé světové války. Zdánlivě o ní všechno víme, přitom ale je pořád mnoho neznámých příběhů i jenom u nás ve střední Evropě. Třeba příběh nejmenšího slovanského národa, Lužických Srbů: slovanští občané Německa byli germanizováni, měli zakázáno používat svou řeč, muži museli sloužit ve wehrmachtu. Na jaře 1945 přišla sovětská armáda a pod ní začleněná 2. polská armáda Lužici osvobodit, na což ženy vzpomínají jako na největší hrůzu svých životů. Sověti znásilňovali, Poláci kradli. Drážďany hořely, Budyšín byl rozstřílen, Lužice vydrancována. Zlato ztratilo veškerou cenu, rodiny byly rozbité, lidé se vydali na cesty. Mnoho z nich i do Čech, válkou dotčených málo. Lužičtí Srbové válku vyhráli, přesto jsou dnes na poražené straně. Poslechněte si příběh, který by vám neměl zůstat utajen, protože v něm jsou významně přítomni i Češi. Jakub a Lukáš Novosadovi v dalším díle svého sourozeneckého podcastu přibližují historii, která neprávem stále stojí stranou pozornosti.„Dovolím si prohlásit, že druhá světová válka zdechla v Hórkách, neboť útok polního maršála Schörnera byl posledním nesmyslným útokem Hitlerovy armády. Její nejvyšší velitel se totiž mezitím v Berlíně zastřelil,“ napsal spisovatel Jurij Koch a konstatoval tak, že Lužičtí Srbové by měli být plnohodnotně přítomni u oslav konce druhé světové války. Leč nejsou. Neslaví je, protože neslaví ani Německo. V Německé demokratické republice, pod níž Lužice spadala, se do roku 1965 slavil 8. května Tag der Befreiung (Den osvobození). Později na oslavy došlo už jen dvakrát při kulatých výročích: při čtyřicátém v roce 1985 znovu 8. května pod zavedeným názvem, při třicátém v roce 1975 o den později pod hlavičkou Tag des Sieges (Den vítězství). Jinak nikdy, od německého znovusjednocení v roce 1990 už vůbec – až před pěti lety svátek vyhlásila spolková země Berlín.Nacismus v Lužici trval od roku 1933 do roku 1945 a Slované, které Hitlerův režim nejprve vábil k volbám, byli postupně víc a víc šikanováni. Byly zakazovány jejich tiskoviny, finančně byly podporovány rodiny, které se zřekly slovanského jazyka, naopak ty, které na něm trvaly, byly pronásledovány. Učitelé a faráři byli odesíláni do ryze německojazyčných oblastí, zatímco do Lužice naopak přicházely prověřené kádry, neschopné slovanského slova. Po nacistické buzeraci přišlo jaro 1945 a rovinatá země posloužila jako prostor pro vpád sovětské armády na Berlín. Operovaly tu polské jednotky spolu se sovětskými, padly stovky Poláků.Pamětnice dodnes říkají, že nacisté se chovali strašně, ale že to, co předváděli Sověti, bylo daleko horší. Známé jsou cedulky, které si Lužičtí Srbové vyvěšovali na dveře domů a na nichž azbukou byly vyvedeny nápisy: „Zde bydlí Slované, ne Němci.“ Nepomáhalo to – zabitých a znásilněnýchbylo mnoho. Asi je to logické: Němci tu byli doma, území neokupovali, nerabovali na něm ani neznásilňovali, zatímco Rudá armáda ano. Navíc v chaosu války zřejmě nikdo nehleděl na to, kdo je kdo, ostatně Rudoarmějci patrně nevěděli, že by v Lužici, tedy v Německu, mohli Slované žít.Pamětníci také vzpomínají na rudé nebe, když hořely Drážďany – vidět ho bylo i daleko z Čech. Fronta celou zemi zničila, byl hlad, všechno zničené a vypálené. Nebyla práce, proto lidé odcházeli do Čech, kde naopak byla a poptávka po lidech také. Už zůstali, šlo o ryzí ekonomickou migraci. A zároveň byla dotvořena další zkáza: odsun Němců z Čech znamenal, že někam ti lidé jít museli. A tak šli mimo jiné do Lužice, kterou germanizovali. Dotvořili Češi, kteří se po staletí snažili pomáhat Lužickým Srbům a podporovat je, jejich zkázu? Aneb konečně podcast, který klade zásadní otázky.
133 kardinálů zvolilo nového papeže, Američana Roberta Prevosta, který si vybrak jméno Lev XIV. V projevu zdůraznil potřebu míru a poděkoval svému předchůdci papeži Františkovi. Zdůraznil, že chce církev, která je blízká těm, kteří trpí. „Chceme být synodální církví,“ dodal Lev XIV. při relativně dlouhém proslovu z centrálního balkonu baziliky. „Bůh vás všechny miluje, zlo nepřeváží,“ poznamenal. Jaké budou jeho priority v úřadu?Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Koniec druhej svetovej vojny bude mať vo štvrtok okrúhle výročie. Zdá sa, že sa chýli k novej vlne dezinterpretácií. Čo z výsledkov tejto vojny je naďalej s nami? Aké poučenie môžeme z jej histórie čerpať? Kto má aký podiel na porážke nepriateľa a kto bol skutočným víťazom? Vyhneme sa novému svetovému konfliktu?
Podľa viacerých prieskumov, ale aj názorov sociológov, v slovenskej spoločnosti naďalej pretrváva proruský sentiment. S čím to súvisí? Aké má podoby? A má na to vplyv aj pôsobenie dezinformačnej scény? O týchto otázkach diskutovala Veronika Jursová Prachárová so šéfkou portálu Demagóg.sk Veronikou Frankovskou a politológom a prezidentom Inštitútu pre verejné otázky Grigorijom Mesežnikovom.Veronika Frankovská v úvode diskusie uviedla, že nedávno v Demagóg.sk overovali veľmi rozšírený hoax o tom, že po Európe sa konajú stotisícové zhromaždenia na podporu Ruska. Podľa jej slov to bolo založené na ničom: „Žiadne takéto masové protesty na podporu Ruska sme nezaznamenali. Súčasťou tohto príspevku boli tri fotografie protestov s ľuďmi a vlajkami. Avšak dve z nich pochádzali z roku 2022 a jedna z roku 2020.“ Tretia fotografia podľa Frankovskej navyše zachytávala protest v Moskve proti rozhodnutiu volebnej komisie odmietnuť registráciu viacerých opozičných kandidátov.V druhej časti diskusie politológ Grigorij Mesežnikov zdôraznil, že tesne po brutálnom útoku Ruska na Ukrajinu sa na Slovensku zmenilo verejné nastavenie v prospech podpory našich východných susedov. „Ruské lobby však pokračovalo v aktivitách na diskreditáciu Ukrajiny a Západu. Robert Fico bol v tom čase ako opozičný politik veľmi aktívny a vo svojich mobilizačných stratégiách spájal rôzne témy – okrem covidu to bola energetická kríza, inflácia, a vojna mu prišla vhod, pretože na nej vedel politicky profitovať.“ Podľa Mesežnikova sa následne verejná mienka začala meniť a zodpovednosť za vojnu sa začala pripisovať Ukrajine a NATO.Pri vysvetľovaní slovenského vychýlenia smerom k Rusku, ktoré je podľa Mesežnikova silnejšie ako napríklad v Česku, sa opiera o najaktuálnejšie faktory. Zdôrazňuje, že veľmi silnú až formujúcu úlohu zohrávajú aktivity politických síl, v čom sa Slovensko výrazne líši: „Medzi relevantnými politickými silami u nás nájdeme nositeľov proruského vplyvu a naratívov, ktorí sú pevne zakotvení vo verejnom diskurze a majú silnú podporu i vplyv na mocenské štruktúry.“Moderuje Veronika Jursová Prachárová.
Zdá se vám, že čeština jen poslušně přebírá jedno anglické slovo za druhým, ale naopak nic „neteče“? A co třeba Pilsner
Studny 1. - Studny jsou v Bibli důležitým místem, u kterého se odehrává mnoho důležitých věcí. Zdá se, že se obraz studny napříč Biblí nápadně vztahuje k tématu odpuštění. Od temné, vyprahlé jámy, přes studnu plnou bahna, zasypanou prachem, až po zdroj živé vody. Je to však proces, který vyžaduje tvrdou práci. Vykopat studnu, kterou před námi někdo zasypal není jen tak. Příkladem nám může být postoj starozákonního Izáka, který zakopává válečnou sekeru a místo boje hloubí studny.
„Platit daně je čest, ne trest,“ je přesvědčený děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Radim Boháč. „Nikdo nebude platit daně rád, ale člověk musí být srozuměn s tím, proč je platí a že to má smysl. Pro mě je to čest. Kdybych to tak necítil, tak to nemůžu studentům říkat,“ přibližuje svůj postoj pro Český rozhlas Plus. Zdůrazňuje ale, že vybírané prostředky musí být následně vynaloženy smysluplně.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Smeje sa nám do tváre. Súd mu zakázal uverejňovať nenávistné príspevky na sociálnych sieťach, napriek tomu však Daniel Bombic naďalej napáda politikov, novinárov či rovno sudcov a prokurátorov.Čo na to prokuratúra a súdy, čo to Bombic stvára a či sa mu to prepečie?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Petra Kováča.Zdroj zvukov: TV Markíza, 360tka, Telegram/DannyKollarOdporúčanie:Kmeňové bunky sú už roky veľkým prísľubom, no ich použitie prináša stále skôr kontroverzné výsledky. Zdá sa však, že v niekoľkých prípadoch mohli pomôcť paralyzovaným pacientom. Čo sa stalo, čo fungovalo a čo nefungovalo pri tomto výskume, opisuje magazín Nature v texte Paralyzovaný muž sa postavil po tom, ako dostal preprogramované kmeňové bunky a dnes ho odporúčam.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Z míst se stávají ne-místa, non-lieu, jak zní výraz francouzského etnologa a antropologa Marca Augého. Toho cituje Charles Taylor, jeden z nejvýznamnějších myslitelů současnosti ve své nové knize Cosmic Connections (2024). Příkladem takového nemísta je pro Taylora letiště. Je místem bez kulturního a historické zakotvení. Procházejí jím lidé z nejrůznějších koutů světa. Různosti je zde tolik, že se převrací v homogenitu. Vše má být bezprostředně srozumitelné, ideální je komunikovat gesty, jakmile se u přepážky začne mluvit, značí to problém. Nejlépe mlčky ukázat pasy, sundat boty, vyprázdnit tašku, nazout boty – a zmizet.Čím to, že Charlese Taylora zajímají tolik letiště? Podle tohoto kanadského myslitele se vlivem moderní globalizace proměňuje celý svět v jednu velkou letištní halu. S globalizací jde ruku v ruce i specifické porozumění člověku. Taylor hovoří o zapouzdřeném individuu. Takový člověk je přesvědčený o tom, že vše podstatné nosí v sobě, a může být tudíž kdykoli kamkoli přesazen. Je to bytost bez kořenů.Jenže tahle koncepce je chybná na několika rovinách. V Taylorově pojetí je člověk spíše bytostí žijící z přesahů. Vyrůstáme z něčeho, co nám nepatří – jsou to druzí lidé, na nichž závisíme, kultura, která je naší duchovním prostorem, ale vyrůstáme rovněž v sepětí s přírodou, jíž jsme součástí a která nás zároveň přesahuje. Máme-li dostát tomu, že jsme od narození takto „rozprostranění“ a „porózní“, musíme uznat, že místo je pro nás podstatné. Zdůraznit potřebu místa přitom není žádný provincialismus. Problém je opak. Jakmile pozbudeme zakotvení a provedeme „mcdonaldizaci“ všeho a všech, nakonec zjistíme, že žijeme v pustotě letištní haly – a podle Taylora je příznačné, že na letištích bloudí lidé se skelnýma očima, jsou unavení i vystresování zároveň.Ve své nové knize Cosmic Connections však autor nenavrhuje uzavřít se do své partikularity a z domova vytvořit vězení. Spíše vychází z toho, že vše dobré začíná doma, především kultivace citů. Láska k bližním, starost o okolní krajinu, porozumění vlastní kultuře, perfektní znalost rodného jazyka – právě to je východisko, jediné východisko, k uznání a uctění druhých lidí i cizích kultur. S kořeny lze totiž unést i nepochopení a cizost, aniž by ji člověk démonizoval. Kdo zná dobře vlastní kulturu, bude tím spíše schopen uznat hloubku kultury jiné, třeba ji i obdivovat, aniž by nezbytně vznášel nárok na její dokonalé porozumění. Druzí, z jiné i vlastní kultury, si v sobě zkrátka nesou něco posvátného – k čemuž patří to, že jim nikdy dokonale neporozumíme a nejsme schopni je převést na něco vlastního, učinit je transparentními. Ale právě nežádat po druhých absolutní srozumitelnost znamená uchovat jejich posvátnost i důstojnost.KapitolyI. Duchovnost silou k životu [úvod až 14:50]II. Základ mého díla? Filosofická antropologie [14:50 až 29:00]III. Kosmické vazby? [29:00 až 50:40]IV. Existuje pokrok v etice? Nejspíše ano – a není to jen dobré. [50:40 až konec]BibliografieAdam Gopnik, „How the Philosopher Charles Taylor Would Heal the Ills of Modernity“, in: The New Yorker, 17. 6. 2024, https://www.newyorker.com/magazine/2024/06/24/cosmic-connections-charles-taylor-book-review.Jiří Přibáň, „Pochod plebejců v multikulturní situaci, in: Listy, 6, 2003, http://archiv.listy.cz/archiv.php?cislo=036&clanek=060304.Charles Taylor, Cosmic Connections. Poetry in the Age of Disenchantment, Harvard: Harvard University Press 2024.Charles Taylor, A Secular Age, Cambridge (Mass.) – London: Harvard University Press 2007, str. 245.Charles Taylor, Sekulární věk. Dilemata moderní společnosti. Vybrané kapitoly, přel. Tomáš Chudý – Ondřej Štěch, Praha: Filosofia, 2013.
Hlavním tématem nového dílu je jeden z románů širšího výběru Magnesie Litery za fantastiku Zatloukání hřebů Viléma Koubka. Koubek nás zavede do nerdského univerza subžánru found footage, kdy je třeba konstatovat, že skrze několik vypravěčských rovin využívá především postmoderní literární nástroje. Zdá se tedy, že jakkoliv se ve vážné literatuře postmoderna rozhodně spíše vyčerpala, produktivní zůstává třeba zde, kde se občerstvuje vstřebáním dalších mediálních kontextů, inspirací a způsobů vyprávění. Zatloukání hřebů a jeho urbexová zápletka nás taky uvrhla do vzpomínek na paneláková dětství, potkany a kuřecí mrtvolky. Nakonec ale nadšení (či přinejmenším radost) z Koubkova románu mírníme hodnocením jeho nevelké přesvědčivosti v historickém tedy komunistickém kontextu děje. I zde tak ale možná vyvstává fenomén, jak si mladší ročníky uzpůsobují historická vyprávění – když se tu socialismus proměnil ve východisko hororu. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Vedení Šluknova se i přes protesty obyvatel rozhodlo, že se do města bude svážet odpad i z okolních obcí. Okolnosti sporného kroku odkrýváme v pořadu Ve stínu.Na posledním jednání zastupitelů třetí březnové pondělí bylo v sále uvnitř Šluknovského zámku úplně plno. Z pohodlí obýváků vytáhl občany jeden bod programu, vstup města do Dobrovolného svazku obcí Čisté Šluknovsko. Zdánlivě neškodně znějící název v sobě skrývá souhlas s tím, že v nejsevernějším českém městě vznikne překladiště odpadu pro dalších třináct obcí z výběžku. V důsledku by to znamenalo hustější kamionovou dopravu a mnohem silnější cirkulaci odpadků na území města než dosud.S takovou perspektivou města se mnoho lidí odmítá smířit, stovky z nich už podepsaly proti záměru na svážení odpadu petici. A šluknovští radní zažili nezvyklou situaci - čelili tvrdé kritice občanů přímo při projednávání návrhu.Podrobnější vhled do sporu o překladiště odpadu ve Šluknově přináší tato epizoda Ve stínu.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz
Dezinformace se staly součástí kulturní války, a debaty o nich jsou tudíž nelítostné i bezvýchodné. Zdá se, že lze zaujmout jen dvě předem jasně definovaná stanoviska. Buď jeden nebezpečí dezinformací prý popírá, a pak je rovnou ohrožením pro demokracii; anebo tomu pojmu přitakává, myslí si tedy, že je dobré proti nim bojovat, a v tom případě je také nebezpečím pro demokracii, protože by pak nejraději cenzuroval druhé. Do překřikování vstoupil ústavní soud, který se ve stanovisku k případu Ladislava Vrabela postavil za právo říkat nesmysly i věci třeba nebezpečné či zraňující. V nálezu dokonce čteme, že právě takové výroky si budou ochranu častěji žádat, protože spíše mohou čelit tlaku na omezování. Autorka podcastu se zaměřuje na nález, ale sleduje i širší debatu. Poukazuje na to, že sám pojem dezinformace vznikl v kontextu druhé světové války a něco z válečnictví v sobě možná dosud nese. Ostatně když se dnes řekne „dezinformace“, často se hned přejde k „boji proti dezinformacím“. Ale neměli by – alespoň filozofové – začít ne u boje, ale u dezinformacích? Ne že by nebylo možné je definovat. To je líná námitka – definovat je lze stejně dobře nebo špatně jako každý abstraktní pojem. Jiná otázka je, jestli rozumíme správně jejich příčinám. Příliš často vycházíme z toho, že lidé dezinformace jednoduše přijímají, a přitom ignorujeme ty psychologické výzkumy, které ukazují, že tak jednoduchá lidská psychologie, natož myšlení není. Lidé disponují tím, co někteří vědci nazývají „epistemickou bdělostí“. Když se bavíme o dezinformacích, najednou podceňujeme, jak obtížené je kohokoli o čemkoli přesvědčit. Proč uvažujeme o dezinformacích z takto jednostranného hlediska? KapitolyI. Ochrana i pro „zraňující, znepokojující nebo šokující“ výroky [úvod až 10:35]II. Od dezinformace šířené státem k doporučení pít savo [10:35 až 26:55]III. Co všechno mění infodemie? [26:55 až 36:50]IV. Logika dezinformačního boje: Nestojí na chybě? [36:50 až konec]
V České televizi roste nejistota. Vedle vypjatého jednání o navýšení koncesionářských poplatků a plánů opozice na změnu veřejnoprávních médií udělila Rada ČT výtku generálnímu řediteli Součkovi a otevřela si tak cestu pro jeho odvolání. Hrozí jeho konec v čele televize? Hostem Ptám se já byl předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Kvůli posunu účinnosti novely, která zvyšuje televizní poplatek, oznámil generální ředitel ČT Jan Souček 12. března, že z obrazovek dočasně zmizí sedm zpravodajských pořadů (mezi nimi například Interview ČT24 Speciál, Týden v politice, Regiony ČT24 nebo Fokus Václava Moravce). Zdůvodnil to úsporou 6,5 milionu korun do konce roku. Později televize doplnila, že zavedla dodatečná úsporná opatření za 50 milionů korun. Ředitel uvedl, že je to nezbytný krok pro případ, že by mediální novela neprošla Senátem nebo jí nepodepsal prezident. Kromě úspor a rušení pořadů vyvolal v březnu v televizi další nejistotu i krok Rady ČT, která vyjádřila se Součkem nespokojenost a udělila mu výtku. Ta se týkala nestandardního přiznávání odstupného, nadbytečného znepřístupňování částí smluv i komunikace s veřejností formou, která poškozuje dobré jméno ČT. Při trvající nespokojenosti přitom může ředitele rada po udělení výtky během 12 měsíců odvolat. Souček se v reakci na postup radních ohradil, že rezignovat nehodlá a v e-mailu adresovaném vedení televize označil jednání Rady za „předem připravený proces s Miladou Horákovou“.„Myslím, že to byla bezprostřední, velmi emotivní reakce. Kdyby s ní počkal třeba o jeden den, tak by už tohle vyjádření s tou Miladou Horákovou…, to je prostě hrozné. Jak to může soudný člověk říct?“ komentoval to předseda Rady ČT Karel Novák s tím, že situace mezi radními a generálním ředitelem je aktuálně trochu klidnější. „Dnes (ve středu 26. března, kdy byl rozhovor pro Ptám se já natáčen, pozn. red.) byl Jan Souček na radě. Komunikovali jsme s ním normálně. Neříkám, že se to vrátí úplně do normálu jako předtím, ale vrátí se to na nějakou racionální rovinu. A nebudeme užívat srovnávání s padesátými lety.“Souček už také radním oznámil, že pokud Senát zhruba do půlky dubna schválí navýšení televizního poplatku, ČT obnoví pořady, které od dubna ruší. Jak současný generální ředitel televizi vede? Poškozuje svou komunikací dobré jméno ČT, jak mu vyčítají radní? A měl by se vrátit pořad Fokus Václava Moravce?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Ve čtvrtek 20. března se v Bruselu sešel evropský summit, jehož hlavní téma bylo pro Evropu netradiční: velké zbrojení. Zdůvodňuje se údajným odvratem USA od Evropy a jejích problémů. Den před summitem například z Ameriky dolehla spekulace, že Bílý dům už nemá zájem obsadit místo vrchního velitele NATO v Evropě, kde od vzniku Aliance (1949) až dosud sedí pokaždé americký generál. Něco se mění. Ale čteme geopolitickou situaci správně, když z toho vyvozujeme nutnost masivně zbrojit? A dokonce kvůli tomu opustit starou zásadu, že EU není dluhový klub a nedělá společné dluhy? Zatím Evropská komise navrhuje 150 miliard eur na společnou půjčku, kterou získá na kapitálových trzích, a členské státy jí peníze, které si na armádu půjčily, budou posléze vracet. Český premiér jel do Bruselu s pozicí Nejsme proti, ale společný dluh až jako poslední možnost.Do Salonu Echa přišli první náměstek ministryně obrany František Šulc, poslanec SPD Radek Koten a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Americký prezident Donald Trump a jeho speciální zaměstnanec Elon Musk tvrdí, že šetří peníze daňových poplatníků a že Spojené státy budou efektivnější. Zdůvodňují tak masové propouštění statisíců federálních zaměstnanců, které spustil Muskem vedený Odbor pro vládní efektivitu. Soudy už v několika případech nařídily vzít propuštěné lidi zpátky. O tom, co zažívají, se federální zaměstnanci často bojí mluvit. Radiožurnál natočil svědectví jednoho z nich pod podmínkou anonymity.
Zdánlivě skvělá cenová nabídka může být nakonec pouze obyčejný podfuk. Česká obchodní inspekce se stále setkává s případy, kdy obchodníci uvádí matoucí údaje ohledně cen a slev na dané produkty. Spotřebitel se pak mnohdy jen těžko orientuje. K odhalení nekalých praktik prodejců přitom stačí jen pár klíčových znalostí.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Americký prezident Donald Trump a jeho speciální zaměstnanec Elon Musk tvrdí, že šetří peníze daňových poplatníků a že Spojené státy budou efektivnější. Zdůvodňují tak masové propouštění statisíců federálních zaměstnanců, které spustil Muskem vedený Odbor pro vládní efektivitu. Soudy už v několika případech nařídily vzít propuštěné lidi zpátky. O tom, co zažívají, se federální zaměstnanci často bojí mluvit. Radiožurnál natočil svědectví jednoho z nich pod podmínkou anonymity.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zdá sa, že sme vo finále koaličnej krízy. Robert Fico podpísal dohodu s rebelujúcimi poslancami - bývalý novinár Samuel Migaľ preberá po Richardovi Rašim ministerstvo investícií, Radomír Šalitroš sa stane jeho prvým štátnym tajomníkom. Prezident Pellegrini síce bez reptania vymenoval za ministra Huliaka, no pri Migaľovi zabudol, že chcel byť nadstranníckym prezidentom, a vybavoval si s ním strannícke účty. Skritizoval ho, že je členom vlády len na základe politických dohôd a nie mandátu od občanov. V Bruseli sa opäť rokovalo o pomoci Ukrajine, Robert Fico, vďakabohu, opäť konzistentne hlasoval s európskymi partnermi a podporil pomoc Ukrajine. Narozdiel od Maďarska, ktoré konzistentne sabotuje jednotu EU.Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo.Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána.Zdroje zvukov: TA3, RTVS, TASR, 360tka–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
„Rozhodnutia o európskom priemysle potrebujú politický rámec, ktorý presahuje volebný cyklus a zohľadňuje rýchlosť dnešného sveta,“ upozorňuje analytik Jan Burian. Veronika Vaňková diskutuje v rozhovore s Janom Burianom aj o tom: • Čo môže priemyslu priniesť európska iniciatíva Clean Industrial Deal? • Kam sa európsky priemysel posunul od Antverpskej deklarácie? • Prečo Európa zaostáva v inováciách a technológiách v porovnaní s USA a Čínou a ako to môže zmeniť? • Ako môžu európsky priemysel (z)meniť obchodné vojny? • Ako Európe chýba podpora kapitálového trhu a automatizácia priemyslu nie je všespásna S rastúcimi cenami energií a nárokmi na dekarbonizáciu európske firmy čelia tlaku na investície do obnoviteľných zdrojov, a pritom sú vystavené silnej konkurencii z Ázie aj Spojených štátov Tlak na európsky priemysel sa najmä v posledných rokoch vyostril v oblasti automobilového sektora, kde čínska výroba elektromobilov ohrozuje európskych výrobcov. V kontexte týchto výziev by mal európsky priemysel získať väčšiu flexibilitu pri rozhodovaní o emisných politikách a implementácii dekarbonizačných cieľov. „Kľúčová je schopnosť rýchlo reagovať na zmeny a prispôsobiť sa novým podmienkam, čo je nevyhnutné pre zabezpečenie udržateľného rozvoja európskeho priemyslu,“ uviedol v rozhovore Jan Burian, analytik,ktorý sa venuje dianiu v priemysle na európskej i globálnej úrovni. „Automatizácia, digitalizácia a umelá inteligencia by nám mohli pomôcť udržať krok so svetom. Dôležité je podporiť inovačné prostredie a vytvoriť podmienky pre experimentovanie a testovanie nových technológií,“ dodal. Budúcimi silnými odvetviami pre Európu sa môžu stať viaceré sektory, napríklad biotechnológie, farmaceutický priemysel alebo výroba čipov. Na to je však potrebné prilákať kvalitné firmy a nastaviť im vhodné podmienky pre rozvoj. Aj v prípade využívania umelé inteligencie v priemysle je dôležité, aby firmy podporovali inovatívne startupy a začínajúcich podnikateľov. „Je to šanca posunúť sa dopredu, ale zároveň si treba uvedomiť, že automatizácia nie je všespásna,“ povedal. J. Burian upozornil aj na problém kapitálového trhu v Európe. „Kým v Amerike majú investori väčšiu flexibilitu a ochotu investovať, v Európe je to oveľa komplikovanejšie, čo obmedzuje možnosti inovácií.“ Hoci v súčasnosti viaceré firmy v Európe zvažujú presun časti výroby do iných krajín, odborník upozorňuje, že predčasné rozhodnutia môžu byť riskantné. Zdôrazňuje, že digitálne platformy a nové technológie môžu priemysel posunúť, no stále je potrebné brať do úvahy aj fyzické zmeny vo výrobnom procese. „Zázračná formulka, ktorá by okamžite viedla k zmenám, neexistuje,“ uviedol. Dodáva, že presun výroby alebo prispôsobenie výrobných procesov môže trvať roky, čo je dôvod, prečo predčasné rozhodnutia v tejto oblasti môžu byť riskantné. Podpora inovácií je kľúčová, no Európa v porovnaní s USA zaostáva aj v podpore novodobých vynálezcov. „Bolo by skvelé, keby sa u nás viac podporoval duch vynálezcov,“ dodal Jan Burian.
Zdá se, že ještě tentokrát papež František zápal plic ustojí – a aspoň na chvíli pobude ještě v úřadu. To s tím zápalem plic, a také to s tou prognózou víme díky vatikánskému tiskovému středisku. Stejně jako to, že má František, dříve kardinál Bergoglio, vlastně jen jednu a půl plíce. O zbytek přišel po infekci už v 21 letech.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zdá sa, že katolícke aplikácie ovládli internet. Podobne ako ich sekulárne vzdelávacie náprotivky sa aj tieto aplikácie snažia v človeku vybudovať dobré návyky, ktoré ale v ich prípade majú slúžiť na priblíženie sa k Bohu. Hlad mladých ľudí po budovaní cností vidno aj na popularite výzvy Exodus 90, ktorá mladých na približne tri mesiace pred Veľkou nocou vystaví asketickému životnému štýlu. O tom, prečo je to dobré, ale aj o tom, na čo si dať pozor, bude nová epizóda Zoomu Michala Lukáča, relácie, ktorá sa venuje všetkému, čím žije súčasný internet.
Apoštol Pavel, povolaný Bohem ke zvěstování života v Kristu, píše svému milovanému synu ve víře Timoteovi. Zdůrazňuje Boží zaslíbení a připomíná, že je přijímáme jedině vírou. Oslovuje Timotea s přáním milosti, milosrdenství a pokoje, čímž ukazuje jejich hluboké pouto. Vzpomíná na jeho slzy a touhu opět se setkat.
Třeboň v marcipánu. Zdánlivě tohle sousloví nedává smysl. Ve skutečnosti ale věrně popisuje, co nabízí expozice v zeleně omítnutém domě uprostřed třeboňského náměstí. Jde totiž o muzeum věnované historii i současnosti, skutečnosti i pověstem tohoto jihočeského lázeňského městečka. A všechny události jsou vyvedeny v marcipánu.
Zdá sa, že Antonino Vadala je naspäť na Slovensku a znovu chová býky.Družstvo v Beši pri Michalovciach pritom na nejaký veľký biznis nevyzerá, no Vadala po čase strávenom v talianskom väzení si vybral práve toto miesto.Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno vyberie spolu s Jánom Krempaským za slovenskými stopami talianskej 'Ndranghety.Zdroj zvukov: Markíza, TA3Odporúčanie:Dnes budem pre zmenu odporúčať muziku. FlexFab je švajčiarsky projekt síce zameraný na klubovú hudbu, no v jeho muzike cítiť rôzne Ďalšie a pestré vplyvy. A album Pablo Phone Home je mojim dnešným odporúčaním.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Bezpečnostná architektúra sa radikálne zmenila a Európa na to musí reagovať.Spôsobil to americký prezident Donald Trump, ktorý opakuje ruskú verziu o vojne na Ukrajine, rokuje o mieri s Putinom bez Ukrajincov aj Európy a Únii posiela odkazy, ktoré nevyzerajú ako slová dôveryhodného partnera tobôž spojenca.Čo sa teda stalo a aká nás aj na Slovensku čaká budúcnosť?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Matúša Halása z českého Ústavu medzinárodných vzťahov v Prahe.Zdroj zvukov: BBC, The Sunday Times, Guardian, Associated pressOdporúčanie:Umelá inteligencia je môže byť úžasným nástrojom, ak slúži potrebám človeka. Zdá sa, napríklad, že teraz dokázala iba za dva dni vyriešiť problém s odolnosťou na naše antibiotiká, na ktorý mikrobiológovia potrebovali desaťročie: a výsledok ešte nepublikovali. Celý príbeh opisuje BBC v texte AI vyriešila problém so supermikróbmi za dva dni, vedcom to trvalo roky.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Ani slaboučká důvěra veřejnosti a setrvale dominantní postavení Andreje Babiše ve všech výzkumech volebních preferencí zatím nedokázaly probudit vládu Petra Fialy z jejího zimního spánku. Zdá se, že koaliční politici buď čekají na nějaký zázrak, nebo jsou už předem smířeni s porážkou.
Zdá sa, že rodina je priestor, do ktorého sa človek najskôr rodí, aby v ňom napokon strávil celý svoj život. Práve tu sa dohrávajú všetky dôležité udalosti, osobné míľniky na ceste od dospievania až k starobe. Sprevádzali ich a ešte azda stále sprevádzajú zvyky a tradície, ktoré dodávajú takýmto chvíľam miestami až sviatočný charakter. Aký je ich pravý význam? Uľahčujú nám prechádzať neľahkými životnými skúškami alebo práve vďaka nim dokážeme svoje dni na tomto svete prežívať intenzívnejšie či plnohodnotnejšie? A čo sa s našimi zvykmi a tradíciami udialo za posledné polstoročie či storočie? Dokážeme si v pamäti i v našom rodinnom zázemí oživiť ešte ich pôvodnú podobu? Tentoraz nehovorím o veľkých dejinách, ale nahliadneme do života našich starých či prastarých rodičov, tak ako ho prežívali každý deň i v každom jednotlivom životnom cykle od narodenia až po smrť. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozpráva s etnologičkou, historičkou a múzejníčkou Zorou Mintalovou Zubercovou. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na jaroslav.valent@petitpress.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.
Zdá sa, že bordel v koalícii je nateraz vyriešený, keďže Robo prišiel s ponukou, ktorá sa neodmieta, a zobral Hlasu a SNS po jednom ministerstve. Najlepšie z toho zrejme vyjde Rudo Huliak, keďže mu možno k vode, pôde a ľesu pribudne aj lobda. Trump a Putin si delia Ukrajinu, Európu majú totálne na háku a tá má pre istotu na háku Slovensko, napriek tomu, že máme prezidenta mieru a vládu mieru. Tragédom týždňa sa stáva poslanec Djordjevič, ktorý už nerobí hanbu len doma, ale aj v Rusku.-NOVÝ MERCH: https://merch.sk/sme -Instagram: https://www.instagram.com/piatocek_podcast/-Náš Discord nebol nikdy lepší: bit.ly/piatockaren
Zničené a rozpadnuté cesty by mohli dostať druhú šancu. Zdá sa totiž, že výtlky na cestách by mohli vyriešiť biomasa a umelá inteligencia. Tento týždeň sa v podcaste Zoom dozvieme, ako by sme si mohli poradiť s výtlkmi na cestách, vydáme sa za najstaršou bazilikou v Londýne a zistíme, čo s rádioaktívnym odpadom. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.
Šokující záběry předávání unesené Arbíl Jehudové do rukou Mezinárodního výboru Červeného kříže bylo v rozporu s ustanoveními mezinárodního humanitárního a válečného práva. V podcastu Zbytečná válka to řekl prezident Českého Červeného kříže Marek Jukl. Zdůraznil, že špatný stav některých propuštěných byl způsobem tím, že únosci k rukojmím neopouštěli příslušníky Červeného kříže.
Zdá se, že srbskou společností už hodně dlouhou dobu cloumá nespokojenost. Vučičův stát neskýtá o moc víc svobod, než skýtal stát neblaze proslulého Slobodana Miloševiče. Sotva lze jinak vysvětlit, že protestující srbští studenti už nějaký čas plní ulice.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Podporte podcast Zoom v aplikácii Toldo na http://sme.sk/extrazoom Zdá sa, že všetko je o baktériách. Dobre, to je poriadne preháňanie, no čoraz viac výskumov naznačuje, že náš mikrobióm zohráva kľúčovú úlohu pri fungovaní našich tiel. Teraz, napríklad, vedci ukázali, že špeciálna strava môže byť pre nás užitočnejšia než probiotiká. Tento týždeň sa v podcaste Zoom vyberieme za baktériami v našich telách a dozvieme sa, že za pádom Rímskej ríše by mohla byť okrem iných faktorov aj kolektívna otrava olovom. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.
Novinárka, ktorá takmer desať rokov pracovala v Moskve, menuje veci, ktoré by mal Andrej Danko vedieť o Rusku: historický problém Ruska je, že vozí delegácie do Moskvy alebo do Petrohradu, pretože tam naozaj veľa vecí funguje. No možno by pán Danko mal vedieť, že úplne nevyhnutná potravina pre ruskú kuchyňu, ako sú zemiaky, zdražela v roku 2024 skoro o 90 percent, konštatuje v rozhovore novinárka Petra Procházková, ktorá v roku 1992 odišla ako spravodajkyňa Lidových novín do Moskvy a pôsobila tam až do roku 2001.Zdá sa mi, že slovenská delegácia si v Moskve zahrala rolu gašparka v bábkovom divadle. Celkom jej rola sedela, no vôbec nič viac to neznamená, hovorí v podcaste.Približuje, že Rusko je typické obrovskou priepasťou v životnej úrovni medzi veľkými mestami a ruskou dedinou alebo malomestom. „Tam by mal človek zájsť, aby videl, aká je v miestnych obchodoch úroveň zásobovania. Mohol by tam natočiť videá, na ktorých nebude 50 druhov masla ani vynikajúce párky, ale päť druhov vodky a nejaké konzervy."Moderuje Denisa Hopková.
Novinárka, ktorá takmer desať rokov pracovala v Moskve, menuje veci, ktoré by mal Andrej Danko vedieť o Rusku: historický problém Ruska je, že vozí delegácie do Moskvy alebo do Petrohradu, pretože tam naozaj veľa vecí funguje. No možno by pán Danko mal vedieť, že úplne nevyhnutná potravina pre ruskú kuchyňu, ako sú zemiaky, zdražela v roku 2024 skoro o 90 percent, konštatuje v rozhovore novinárka Petra Procházková, ktorá v roku 1992 odišla ako spravodajkyňa Lidových novín do Moskvy a pôsobila tam až do roku 2001.Zdá sa mi, že slovenská delegácia si v Moskve zahrala rolu gašparka v bábkovom divadle. Celkom jej rola sedela, no vôbec nič viac to neznamená, hovorí v podcaste.Približuje, že Rusko je typické obrovskou priepasťou v životnej úrovni medzi veľkými mestami a ruskou dedinou alebo malomestom. „Tam by mal človek zájsť, aby videl, aká je v miestnych obchodoch úroveň zásobovania. Mohol by tam natočiť videá, na ktorých nebude 50 druhov masla ani vynikajúce párky, ale päť druhov vodky a nejaké konzervy."Moderuje Denisa Hopková.
Zdá se, že pro pravicovou Alternativu pro Německo (AfD) se několik týdnů před únorovými předčasnými volbami vyvíjí všechno optimálně. Její hlavní téma, kterým je boj proti migraci, už dávno není okrajové, ale naopak pevně zakotvilo v hlavním proudu. Dokonce i ostatní strany prohlašují, že Německo by mělo ve větší míře vyhošťovat odmítnuté žadatele o azyl. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Možná se vám už v nějaké restauraci stalo, že vám vedle velkého talíře připravili i malý talířek. Říká se mu pečivový. Zdá se, že někdy je na pravé straně, někdy na levé. Který je pro vás a k čemu slouží, v tom nám udělá jasno mistr etikety Ladislav Špaček.
Počas vianočných sviatkov si s nami môžete zopakovať najpopulárnejšie či najhorúcejšie diely podcastu Dejiny. Za iný stredovek – to je titul len jednej s veľkého množstva kníh významného francúzskeho medievistu Jacqua Le Goffa. A skutočne, pre iný stredovek tento historik aj celý život pracoval. Jeho pohľad do vzdialenej minulosti nie je len výpočtom dôležitých historických udalostí zasadených do príbehu politických dejín, ale je omnoho hlbším ponorom do sveta, mentality a imaginácie stredovekého človeka. Jacque Le Goff sa nedržal len tradičných prístupov historiografie, ale vo svojom výskume kombinoval a čerpal z viacerých spoločenských a humanitných vedných disciplín – antropológie, etnológie, komparatívnej religionistiky či filozofie. Približuje nám tak človeka spred mnohých storočí vo svojej komplexnosti, s jeho dušou, zvykmi, prežívaním, strachom pred zatratením, ale i s nádejou v posmrtný život. Ako takýto človek žil, čo cítil a čo si predstavoval? Zdá sa, že pre nás – ľudí modernity či postmodernity – je to už vzdialená a skrytá komnata, ktorú sotva dokážeme pootvoriť, o to menej do nej i nahliadnuť. Jacque Le Goff sa však práve o to usiloval po celý svoj život. Nedávno sme si pripomínali sto rokov od narodenia tohto premýšľavého muža, ktorý s charakteristickou fajkou v ruke medzi hromadami kníh zmenil náš pohľad na stredovek. Pre vás, našich poslucháčov, sa s mojím dnešným hosťom pokúsime tak trochu o niečo podobné. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s historikom Dušanom Zupkom z Katedry všeobecných dejín FiF UK v Bratislave. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na jaroslav.valent@petitpress.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.
*Podporte podcast Dobré ráno v aplikácii Toldo na sme.sk/extradobrerano. Zdá sa, že Vianoce budú mať aj na rezorte obrany. Ministerstvo Roberta Kaliňáka totiž plánuje veľké nákupy: lietadlá, vrtuľníky, protilietadlový systém, tanky aj obrnené vozidlá. Čo a prečo kupujeme a aký to má zmysel? Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Michala Katušku. Zdroj zvukov: SME Odporúčanie: Moje dnešné odporúčanie je celkom pochopiteľné: čakajú nás sviatky, tak si všetci skúsme oddýchnuť. A siahnime, napríklad, po nejakej knihe: ja plánujem ľahšie žánre, takže sa teším na nového Červenáka či na nejakú vedeckú fantastiku. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Zdá se, že Miroslava Kalouska baví znejisťovat vládní lídry i svou bývalou TOP 09 úvahami o založení nové strany. Ve skutečnosti jako starý lišák ještě čeká na ideální moment pro svůj comeback.Dlouho se řešilo, jestli vznikne nová Kalouskova politická strana. Taková, která se stane alternativou pro až 800 tisíc zklamaných vládních voličů, kteří dnes v průzkumech říkají, že nemají komu dát svůj hlas.Dnes už to víme - vznikají dvě nové partaje, které se ucházejí o přízeň pravicových voličů. A obě dvě nakonec bez Miroslava Kalouska, veterána české politiky.První strana se jmenuje GEN (Generace, ekonomika, naděje) a jejím zakladatelem je Vojtěch Ryvola, radní v Praze 1, který letos v lednu opustil hnutí ANO. Ta už je řádně registrovaná na ministerstvu vnitra.Druhá má značku KOS (Konzervativní občanská strana) a založil ji miliardář Tomáš Březina, neúspěšný prezidentský kandidát z roku 2023. Ta teprve shání tisícovku podpisů nutnou pro registraci. Při tom se zaštituje právě Kalouskovým jménem - on ovšem účast v projektu odmítl, i když s Březinou prý jinak komunikuje.„Nakonec do toho nejde. I když ho zakladatelé obou stran k sobě lákali a radili se s ním, on se rozhodl zůstat mimo ně,“ popisuje v podcastu politický reportér Václav Dolejší. „Možná ho jen bavilo znejisťovat vládní lídry i svou bývalou TOP 09. Nebo si možná si řekl, že si ještě počká na ideální moment pro comeback.“Pokud jde o hon na zklamané vládní voliče, oba nováčci - GEN a KOS - to budou mít docela těžké. Ještě před jejich založením se totiž zrodili Motoristé sobě, kterým se podařilo rychle etablovat díky úspěchu v červnových eurovolbách.„Takže nejprve se zdálo, že rozčarovaní vládní příznivci nemají koho volit, aby nakonec měli na výběr hned tři alternativy. Nejsilnější výchozí pozici mají jednoznačně Motoristé, kterým se podařilo zlákat několik známých jmen na své kandidátky,“ komentuje Lucie Stuchlíková.Kolik dalších stran lovících nespokojené voliče vládních stran ještě vznikne? Je Marek Benda členem Ku-klux-klanu? A co bude Alena Schillerová dávat do tašky Vlevo dole? Poslechněte si čerstvý Reaktor!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
Podporte podcast Zoom v aplikácii Toldo na http://sme.sk/extrazoom Zdá sa, že náhle vzplanutie príznakov astmy sa dá liečiť novým spôsobom. Po zhruba polstoročí tak vedci prichádzajú s novou liečbou, ktorá – zdá sa – má menšie vedľajšie účinky. Tento týždeň sa v podcaste Zoom pozrieme na nový liek na akútne vzplanutie príznakov astmy či chronickej obštrukčnej choroby pľúc, zistíme, ako nás dobrovoľníctvo robí šťastnejšími, a dozvieme sa, prečo niektorým ľuďom ozempic nepomôže. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.
„Keď máte zaplatiť hypotéku, nutne sa začnete zamýšľať nad tým, či vám nadšenie pre školstvo stačí“. Viktor Križo opisuje rozpoloženie jedného zamestnanca v slovenskom školstve. Popri očakávanom „čiernom piatku“, ktorý v ušiach rezonuje skôr ako black friday na krajinu zasadne aj „čierna streda“. Do čiernej sa odejú slovenské školy. Minimálne ich pedagógovia. Má ísť o prejav smútku nad smerovaním slovenského školstva. Problémom nie je opäť nič iné ako peniaze. Napriek tomu, že návrh štátneho rozpočtu počíta pre školstvo s miliardou naviac. Učitelia a ich zástupcovia upozorňujú, že aj sľubovaná jednorazová odmena vo výške osemsto eur ich neuchráni pred poklesom reálnych platov. Žiadajú minimálne desaťpercentné navýšenie tarifných platov pre všetkých v školstve a viac spravodlivosti v odmeňovaní vrámci krajiny.Na dôvody školskej „čiernej stredy“ sa pozrieme s Viktorom Križom zo Slovenskej komory učiteľov. Pohne kompetentných tichý protest? Nejde o predohru ostrého štrajku?„Školstvo nie je stále prioritou. Pre žiadnu vládu doteraz tomu tak nebolo, lebo je to dlhodobá investícia a jej výsledky sa neukážu rýchlo, až v horizonte desaťročí“, hovorí Križo. Situáciu označuje za „terminálne štádium“, keď sú nespokojní takmer všetci – od učiteľov, cez žiakov až k rodičom. Protestnou „čiernou stredou“ by radi uviedli do stavu znepokojenia aj politikov a najmä tých, ktorí sú pri moci a majú dosah na zmeny. „Vidíme, že najpálčivejšie témy nie sú premiérskou témou, aspoň ak vychádzame z jeho vyjadrení“, upozorňuje predstaviteľ Slovenskej komory učiteľov. „Stratégia a tlak by mala smerovať k premiérovi Ficovi, nie k ministrovi školstva. On nemá potrebnú silu sa za nás postaviť“, hovorí. Peniaze na školstvo podľa Križa sú, len ich nevieme na Slovensku vyčerpať. „Nestačíme sa diviť, že z plánu obnovy budeme musieť vracať Bruselu desiatky ak nie stovku miliónov eur, pretože sme neboli schopní ich minúť v našom vlastnom rezorte, dostať ich do škôl“, upozorňuje. Strácajú sa podľa neho na byrokracii. Akú máte podporu? Zachytil som, že zástupcov odborov prijal prezident, či minister školstva. A vyjadril im svoju podporu. Ale keď sa pozrieme ďalej: premiér sa zatiaľ k učiteľom nevyjadril. Počuli sme jeho iné vyjadrenia voči škole v Trenčíne, ktorá chcela zorganizovať spomienku na vraždu zo Zámockej. A rezonujú mi tiež vyjadrenie ministra vnútra Šutaja Eštoka na adresu študentov z gymnázia na Bilíkovej, ktorí na stužkovej „reflektovali“ súčasnú politickú situáciu...Čiže akú máte podporu? Keď je deklarovaná zo strany ministra školstva a prezidenta, ale premiér, ako ten, kto má hýbať témami, pre neho školstvo nie je témou.Nie, veď vidíme, že tie najpálčivejšie problémy nie sú premiérskou témou. Zdá sa, že ani zdravotníctvo nie je premiérskou témou podľa jeho vyjadrení. Áno, tá stratégia a tlak by mali smerovať práve k premiérovi a nie k ministrovi školstva, lebo ako ste spomenuli, niekoľkokrát som s ním aj sedel. Myslím si, že ak je niečo...Sedeli ste s premiérom Ficom? Nie, s ministrom školstva. Je veľmi podporný a rozumie tejto problematike. Myslím si, že máme aktuálne ministra, ktorý skutočne stojí na našej strane a podporuje nás, čo je zázrak, keďže sme mali rôznych ministrov.Ale čo to je za obraz: Na jednej strane hovorí o svojej podpore, no má silu vybojovať vaše požiadavky? Vidíme, ako fungujú mocenské vzťahy v tejto koalícii. Kto akú má silu hlasu. Takže to nie je naša starosť. Môžeme hovoriť o sile hlasu Hlasu, nakoľko minister Drucker je nominantom tejto strany. Vnímate to tak, že má silu presadiť svoju podporu vašim...
Pokud existuje nějaký jednoduchý recept, který by měl vyřešit zdravotnictví čelící stárnutí populace, potom to jsou podle některých politiků nadstandardy. Zdá se, že se ministrovi zdravotnictví Válkovi (TOP 09) jejich oficiální zavedení konečně podaří.
HELL KITCHEN guestmix: 01. Hell Kitchen - Six Six Six (Psynchro Remix) [Shell Shock Recordings Dub] 02. Donny & Katharsys - Dog Eat Dog [Barcode] 03. Gancher & Ruin - Watch Me [FiXT] 04. Dither - G.A.B.B.E.R. [Thunderdome Music] 05. Hell Kitchen - Bubbles [Shell Shock Recordings] 06. The Satan - Demolition [Masters Of Hardcore] 07. Audio & Burr Oak - Rave Machine [Blackout Music NL] 08. V O E - Sirens [Protocode] 09. Donny & Katharsys - Reality [Barcode] 10. Oakly - Jungle Demon [Shell Shock Recordings] 11. Gancher & Ruin - Rockinrolla [FiXT] 12. Hell Kitchen - Survive [Shell Shock Recordings] 13. Dither & Sihk & AndyHas - Hardcore Drip [Barong Family] 14. The Prodigy - Breathe (Mefjus & Camo & Krooked Remix) [XL Recordings] 15. Katharsys - Slippery Slope [Othercide Records] 16. Igla - Street Samurai (NERV3 Remix) [Shell Shock Recordings] 17. Hell Kitchen - Voices [Shell Shock Recordings] GVOZD vibez: 01. The Game, Zombie Cats & Artifice - Put Your Mask On (Zombie Cats & Nemean Remix) 02. CPTL PNSHMNT, Qwake - Bloody 03. Grinder - True 04. Gexan - Combat Crush 05. Synergy - Atlas 06. Prolix - GO 07. Theonelikeart & Gancher & Ruin - Outer Worlds 08. Spektralz - Kriegers 09. TR Tactics & Symplex - Halloween VIP 10. Mish & Greeen, Ciara Comber - Dare to Dream 11. yussi & Grace Barton - Pull Me Through 12. Burr Oak, Jakes - Get A Grip 13. Transforma & Jane Doe DnB - Stand Clear 14. yussi feat. Madishu - Go On 15. Neocress - Moving Forward 16. Splatii - Aiko 17. TypeCell - Singularity 18. Binary - Elected Pulse 19. Zombie Cats - NOBODY 20. Voidd - Coldest Around 21. Kasra & Enei - waveFronts 22. QZB, Freddy B - Cut Off The Top 23. In:Most - Construct 24. Culprate - Lightfold 25. Timo Noize - Resonate 26. Blacksite - Open Your Eyes 27. Rohaan feat. Alyss - Passion 28. Ponz - Fantasies (Sly Chaos Remix) 29. John B, Wyld Dogz & The Young Punx - Somebody's Watching Me 30. Darth Leng - Party Gyal (Mandidextrous Remix) 31. Kaskade, Wilkinson & Paige Cavell - Shine On 32. Kukryniksy - Song (GRIN dnb version) 33. Curious Mind - Do My Thing 34. Symmetrik - Caroline (Edspinn Remix) 35. Rudimental, 1991, PNAU & AR/CO - The Feeling 36. Drumsound & Bassline Smith - Endless Love 37. Posk feat. Ekstatic - What You Heard About Me (Gino Remix) 38. Mista Savona feat. Clinton Fearon - The Human Chain (Stickybuds x Exile Remix) 39. Audien & Fred V - Cold (feat. Oaks) [Extended Mix] 40. Philip George & Shapes - Wish You Were Mine 41. Martin Solveig & Good Times Ahead - Intoxicated (DJ Fresh Remix) 42. Ill Truth - Gingham Shirts 43. Subsonic - Genesis 44. Compound - 6 MILLI 45. Isaac Maya - Big Man Ting 46. LESTR - Friendly Stepper 47. Hoax - Goose Chase 48. Ghee-K - Inside 49. ACP - Euphoria 50. AC13 - FAFO 51. Higher Level, MC Shabba D & Tanz feat. Swifta, MC Endo & Wrekka - Bring it back 52. Lynx, Malibu - Over You 53. Kleu - Presence 54. ZD, C-Phonics - Struggles 55. Lynx, Malibu - Peru 56. Sweetpea, Kathryn Brenna - Come To Me 57. Visionobi, In:Most & Vektah - Pyromancer 58. Fixate - Subject To Change 59. Sine Conflict - Red Flags 60. Unknown Artist - Love You More 61. London Elektricity & Catching Cairo - Always Golden 62. Riverwave - Swimmer Super Star (DJ Marnel Remix)
HELL KITCHEN guestmix: 01. Hell Kitchen - Six Six Six (Psynchro Remix) [Shell Shock Recordings Dub] 02. Donny & Katharsys - Dog Eat Dog [Barcode] 03. Gancher & Ruin - Watch Me [FiXT] 04. Dither - G.A.B.B.E.R. [Thunderdome Music] 05. Hell Kitchen - Bubbles [Shell Shock Recordings] 06. The Satan - Demolition [Masters Of Hardcore] 07. Audio & Burr Oak - Rave Machine [Blackout Music NL] 08. V O E - Sirens [Protocode] 09. Donny & Katharsys - Reality [Barcode] 10. Oakly - Jungle Demon [Shell Shock Recordings] 11. Gancher & Ruin - Rockinrolla [FiXT] 12. Hell Kitchen - Survive [Shell Shock Recordings] 13. Dither & Sihk & AndyHas - Hardcore Drip [Barong Family] 14. The Prodigy - Breathe (Mefjus & Camo & Krooked Remix) [XL Recordings] 15. Katharsys - Slippery Slope [Othercide Records] 16. Igla - Street Samurai (NERV3 Remix) [Shell Shock Recordings] 17. Hell Kitchen - Voices [Shell Shock Recordings] GVOZD vibez: 01. The Game, Zombie Cats & Artifice - Put Your Mask On (Zombie Cats & Nemean Remix) 02. CPTL PNSHMNT, Qwake - Bloody 03. Grinder - True 04. Gexan - Combat Crush 05. Synergy - Atlas 06. Prolix - GO 07. Theonelikeart & Gancher & Ruin - Outer Worlds 08. Spektralz - Kriegers 09. TR Tactics & Symplex - Halloween VIP 10. Mish & Greeen, Ciara Comber - Dare to Dream 11. yussi & Grace Barton - Pull Me Through 12. Burr Oak, Jakes - Get A Grip 13. Transforma & Jane Doe DnB - Stand Clear 14. yussi feat. Madishu - Go On 15. Neocress - Moving Forward 16. Splatii - Aiko 17. TypeCell - Singularity 18. Binary - Elected Pulse 19. Zombie Cats - NOBODY 20. Voidd - Coldest Around 21. Kasra & Enei - waveFronts 22. QZB, Freddy B - Cut Off The Top 23. In:Most - Construct 24. Culprate - Lightfold 25. Timo Noize - Resonate 26. Blacksite - Open Your Eyes 27. Rohaan feat. Alyss - Passion 28. Ponz - Fantasies (Sly Chaos Remix) 29. John B, Wyld Dogz & The Young Punx - Somebody's Watching Me 30. Darth Leng - Party Gyal (Mandidextrous Remix) 31. Kaskade, Wilkinson & Paige Cavell - Shine On 32. Kukryniksy - Song (GRIN dnb version) 33. Curious Mind - Do My Thing 34. Symmetrik - Caroline (Edspinn Remix) 35. Rudimental, 1991, PNAU & AR/CO - The Feeling 36. Drumsound & Bassline Smith - Endless Love 37. Posk feat. Ekstatic - What You Heard About Me (Gino Remix) 38. Mista Savona feat. Clinton Fearon - The Human Chain (Stickybuds x Exile Remix) 39. Audien & Fred V - Cold (feat. Oaks) [Extended Mix] 40. Philip George & Shapes - Wish You Were Mine 41. Martin Solveig & Good Times Ahead - Intoxicated (DJ Fresh Remix) 42. Ill Truth - Gingham Shirts 43. Subsonic - Genesis 44. Compound - 6 MILLI 45. Isaac Maya - Big Man Ting 46. LESTR - Friendly Stepper 47. Hoax - Goose Chase 48. Ghee-K - Inside 49. ACP - Euphoria 50. AC13 - FAFO 51. Higher Level, MC Shabba D & Tanz feat. Swifta, MC Endo & Wrekka - Bring it back 52. Lynx, Malibu - Over You 53. Kleu - Presence 54. ZD, C-Phonics - Struggles 55. Lynx, Malibu - Peru 56. Sweetpea, Kathryn Brenna - Come To Me 57. Visionobi, In:Most & Vektah - Pyromancer 58. Fixate - Subject To Change 59. Sine Conflict - Red Flags 60. Unknown Artist - Love You More 61. London Elektricity & Catching Cairo - Always Golden 62. Riverwave - Swimmer Super Star (DJ Marnel Remix)
*Podporte podcast Dobré ráno v aplikácii Toldo na sme.sk/extradobrerano. Severná Kórea už Rusku neposkytuje len muníciu. Zdá sa, že diktatúra dodá Vladimirovi Putinovi tisícky vojakov v jeho agresii proti Ukrajine. To nielenže znamená, že sa ďalšia krajina môže priamo zapojiť do bojov, zároveň to mení aj dynamiku na Kórejskom polostrove. Čo sa deje a aké to môže mať dôsledky? Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Daniela Hoťku. Zdroj zvukov: New York Post, TA3, Youtube/Office of the President of Ukraine Odporúčanie: Včera som odporúčal oddychový film, dnes skúsim oddychové knižky. Znovu som totiž začal čítať Pratchettovu Zeměplochu, špeciálne sériu o čarodějkách. Ak chcete relaxovať pri knihách, skúste tieto. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
We are joined by returning guest Alex Duquette and new guest and ZD pal Andrew to talk about the beauty that is the Super Mario 64 soundtrack. Alex's video we discussed: https://www.youtube.com/watch?v=sLORfmKynJc&t=2s Find us Online: Patreon: https://www.patreon.com/Flashback64 Merch: https://www.etsy.com/shop/Flashback64 Discord: https://discord.gg/2ckdah6VTC Twitch: https://www.twitch.tv/flashback64pod Bluesky: https://bsky.app/profile/flashback64.bsky.social Youtube: https://www.youtube.com/@Flashback64Pod Instagram: https://www.instagram.com/flashback64pod Email: flashback64pod@gmail.com McKenna: https://linktr.ee/mckliz Gooey: https://www.youtube.com/c/gooeyfame Artwork by Corey Richmond: https://twitter.com/coreyrichmond Music by Nico Silvian: https://linktr.ee/Nicotendo64