Podcasts about ZD

Ale mne sa takmer uchýlili nohy; skoro sa pokĺzli moje kroky. (Ž 73,2) Toto hovorí muž, ktorý jedného dňa vložil svoju nádej v Boha, ale ktorý Ho postupne stále ťažšie dokázal vnímať v každodennom živote. Keď je Boh dobrý, kde je Jeho dobrota v mojom živote? Kde je Boh? Zdá sa, že bezbožní, ktorí nie […] Curt Westman

Termín „sarajevské safari“ je sice znám několik desetiletí, ale znovu se připomněl v poslední době. Znamená komerční vraždění za bosenské války v devadesátých letech, kdy Srbové umožňovali bohatým cizincům přijet do Sarajeva a za peníze si zastřelit dospělého, za příplatek dítě, zdarma jako bonus starce. Znovu se termín objevil teď, kdy událost začala prošetřovat italská prokuratura a kdy se současně znovu objevilo obvinění srbského prezidenta Aleksandra Vučiće, že se těchto událostí účastnil. Bratři Jakub a Lukáš Novosadovi ovšem tuto tezi v novém díle svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované problematizují: podle Jakuba je to klasický spin, který má odvrátit pozornost od aktuálních velkých problémů Srbska, jež čelí nebývalé energetické krizi.To je totiž tak: jediná srbská rafinerie NIS už vlastně není srbská, neboť její většinu Srbové dávno prodali Rusům. To se ovšem nelíbí Američanům, kteří Srbsku dali ultimátum, dokdy musejí rafinerii odkoupit zpět, znárodnit ji nebo pro ni najít jiného kupce, než na Srbsko (respektive rafnierii) uvalí sankce. Ultimátum ovšem vypršelo na začátku prosince, a protože se nestalo nic, rafinerie nesmí vyrábět (taky nevyrábí) a Srbsko jede ze svých energetických zásob. Leč ty mu docházejí, takže hrozí, že uprostřed zimy nebude mít země plyn, benzín ani naftu. Prezident vytváří kouřové clony v podobě vděčných mediálních kauz, aby překryl tento průšvih. Znárodnit podnik ale odmítá, protože by to byl příliš komunistický prostředek. Takže jak situaci shrnuje Jakub: „Srbsko je v aktuní energetické krizi, kterou nemá jak vyřešit.“Zdá se, že Srbové bláhově čekali na to, že se Američané nějak dohodnou s Ruskem na míru nebo příměří v Ukrajině, sankce se zruší a věc se tak vyřeší sama. To se ale nestalo. Proto Vučić přišel s novým řešením: počkat dalších padesát dní. Nezůstává však pouze u tohoto nápadu: při návštěvě v Bruselu navrhl, aby do Evropské unive vstoupily všechny nečlenské země západního Balkánu společně (Srbsko kdysi bylo premiantem, za poslední desetiletí však nevyřešilo jedinou přístupovou kapitolu, takže se bude jenom dívat, jak za dva roky do EU vstupuje Černá Hora – její prezident ostatně do Srbska v reakci na Vučićovo vystoupení ironicky vzkázal, že jeho nápad je skvělý a že se tedy v Bruselu spolu uvidí za dva roky.)Ještě jinak se v Srbsku pokoušeli zavázat si Američany a vyřešit svůj energetický problém: totiž odprodat jim symbol svého ponížení z devadesátých let, budovu generálního štábu v centru města, kterou bombardovalo NATO a která tam poškozená stojí jako památník dodnes. Plánem bylo prodat dům firmě Donalda Trumpa, která by na jeho místě vystavěla2 / 2luxusní hotel, čímž by se uvolnila pozice rafinerie. Jenže i z toho sešlo: Američané vzkázali, že sankce platí, následně Trumpův zeď Jared Kushner, který se o obchod stará, oznámil, že z tohoto byznysu neude nic (v době natáčení epizody ještě nebyla informace známa).Dozvíte se ale další fóry: jak jel Aleksandr Vučić bez ohlášení do Ameriky na party amerického prezidenta a zda mu to vyšlo, anebo ne, anebo jak v Bělehradě přes noc byla tajně zbourána celá městská čtvrť, aby na jejím místě mohly vyrůst luxusní rezorty. Zkrátka podcast, který uvádí věci do nových souvislostí.

Bu hafta, Youtube canlı Podcast yayınımızın revize edilmiş bölüm kaydı ile karşınızdayızDünya neden çocuk sahibi olmuyor? Bu canlı yayında, küresel doğurganlık oranlarının hızla düşüşünü, toplumların neden çocuk yapmamayı tercih ettiğini ve gelecekte bizi nasıl bir demografik krizin beklediğini konuşuyoruz.Ekonomik belirsizlikler, artan yaşam maliyetleri, kariyer baskısı, toplumsal dönüşümler, evlilik yaşının yükselmesi, şehir yaşamının zorlukları ve küresel gelecek kaygısı… Tüm bu etkenler, dünya genelinde doğum oranlarının tarihsel olarak en düşük seviyelere inmesine neden oluyor.Bu yayında ülkeler arasındaki farkları, uzmanların uyarılarını, iş gücü ve emeklilik sistemleri üzerindeki etkileri, gençlerin neden aile kurmakta tereddüt ettiklerini ve geleceğe dair öngörüleri tartışacağız.

Zapraszam Państwa na przedświąteczne spotkanie.Ufff…. Zdążyliśmy… W tym kończącym się roku mija 80 rocznicaMuminków!A moja rozmówczyni to skandynawistka i znakomitamuminolożka.Ma do opowiedzenia o Tove Jansson i Muminkach niezwykleciekawe rzeczy…To chyba już nie będę więcej pisał…Sami posłuchajcie! ____________________________K3 istnieje dzięki słuchaczom — takim jak Ty. Dołącz do grona osób, dzięki którym podcast ukazuje się co tydzień – patronite.pl/k3

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Unser Gast Dr. Malte Engeler formuliert es zugespitzt: Künstliche Intelligenz (KI) produziert Aussagen, die sprachlich überzeugen, aber nicht unbedingt wahr sind. KI-Modelle lassen sich seiner Ansicht nach nur dann betreiben, wenn man sich von Vorstellungen wie Richtigkeit und Wirklichkeit verabschiedet. Diese Einschätzung ist weniger Provokation als Beschreibung eines technischen Zustands, mit erheblichen rechtlichen Konsequenzen. Campact e.V. vs. X.AI Unser Ausgangspunkt ist die Entscheidung im Verfahren Campact vs. X, in der sich ein Gericht mit der Frage auseinandersetzen musste, wem KI-generierte Aussagen rechtlich zuzurechnen sind und ob sich Plattformen durch technische oder rechtliche Konstruktionen der Verantwortung entziehen können. Konkret ging es um den Chat-Bot Grok auf Elon Musks Plattform X. Glaubwürdigkeit trotz „Halluzination“ KI-Chatbots unterscheiden sich von klassischen Informationsdiensten dadurch, dass sie nicht lediglich Inhalte auffinden oder ordnen, sondern eigenständig formulieren. Ihre „menschlich“ wirkende Ausgabe verstärkt das Vertrauen der Nutzer und verschiebt damit die rechtliche Bewertung. Begriffe wie „Halluzination“ oder „Konfabulation“ (Buch von Katharina Zweig) verdecken dabei eher das eigentliche Problem – KI-Systeme haben keinen Bezug zur Wirklichkeit, sondern erzeugen Wahrscheinlichkeitsaussagen, die unabhängig von ihrem Wahrheitsgehalt in der realen Welt plausibel erscheinen können. Folgen unwahrer KI-Aussagen Vor diesem Hintergrund diskutieren wir die rechtlichen Folgen unwahrer KI-Aussagen. Kann ein KI-Output Persönlichkeitsrechte verletzen, und wenn ja, wessen Verhalten ist maßgeblich, das des Anbieters, des Nutzers oder der Plattform? Die Folge schließt mit einem Blick auf Datenschutz, Berichtigungsansprüche und die offene Frage, ob das Recht künftig nicht nur KI-Systeme regulieren muss, sondern auch die ausgeprägte Gutgläubigkeit der Menschen, die ihnen gegenübertreten. Als Gast begrüßen wir Dr. Malte Engeler. Er ist promovierter Jurist und war bisher für eine Datenschutzaufsichtsbehörde und als Richter am Schleswig-Holsteinischen Verwaltungsgericht tätig. Aktuell ist er im Bundesministerium der Justiz und für Verbraucherschutz tätig. Er ist Mitbegründer des digitalpolitischen Denkkollektivs „Strukturelle Integrität“ und spricht im Podcast in rein privater Rolle. Mastodon, Web, LinkedIn. Wir bedanken uns bei unserem Gast für die klaren Worte und die anschaulichen Erläuterungen, wünschen viel Vergnügen beim Hören und freuen uns auf Eure Meinungen zum Thema KI und Wahrheit. Zeitmarken / Kapitelübersicht 00:00:00 – Vorstellung des Gastes und Einführung ins Thema. 00:03:53 – „Campact vs. X“: Entscheidung des LG zu Aussagen eines KI-Bots. 00:15:00 – Kann die Haftung für KI-Chatbots wirksam ausgeschlossen werden? 00:21:00 – Macht es rechtlich einen Unterschied, dass KI-Output als „menschlich“ wahrgenommen wird? 00:24:00 – Halluzinationen vs. Konfabulationen: Sind diese Begriffe zutreffend – und haben KIs überhaupt einen Wirklichkeitsbezug? 00:28:00 – Rechtsfolgen unwahrer KI-Aussagen: Können KI-Systeme .(Unternehmens-)Persönlichkeitsrechte verletzen? 00:36:00 – KI als Werkzeug oder als „Täter“? Wer haftet? KI-System, sein Anbieter oder die KI-Nutzer? 00:37:00 – Vergleich mit der BGH-Rechtsprechung zur Google-Autocomplete-Funktion. 00:44:00 – Gilt die Campact-Entscheidung auch für andere Netzwerke und KI-Chatbots? 00:50:00 – Haftung von KI-Nutzern für die Weiterverbreitung unwahrer KI-Aussagen. 00:52:30 – Kann X der Entscheidung praktisch nachkommen oder sind Wiederholungen durch KI unvermeidbar? 00:57:30 – Datenschutz und KI: Personenbezogene Daten, Recht auf Berichtigung und praktische Umsetzbarkeit. 01:05:00 – Ausblick: Wie entwickelt sich KI-Recht weiter und lässt sich die Gutgläubigkeit von Menschen gegenüber KI verhindern? Einschlägige Veröffentlichungen und Vorträge von Dr. Malte Engeler zum Thema der Folge: Anmerkung zur Entscheidung des Landgerichts Hamburg vom 23.09.2025, K&R 2025, 804, zusammen mit Louis Rolfes. Unterlassungsansprüche bei der Erzeugung von ehrverletzenden Falschinformationen durch LLMs, Aufsatz in ZD 2024, 496, zusammen mit L. Rolfes. Datenschutzrechtliche Korrekturansprüche bei Erzeugung von Falschinformationen durch LLMs, Aufsatz in ZD 2024, 423, zusammen mit L. Rolfes. Fascist AI, Vortrag in der Reihe “Loops | New Practice” an der Technischen Universität Berlin, 03.07.2025, zusammen mit tante. KI nach dem Kapitalismus: Hat ChatGPT in der besseren neuen Welt einen Platz? Vortrag auf dem 38. Chaos Computer Congress, 29.12.2024, zusammen mit S. Sieron. Der Beitrag KI: Abschied von der Wirklichkeit? – Rechtsbelehrung 142 erschien zuerst auf Rechtsbelehrung.

Privátní investiční poradce Marek Odehnal vysvětluje, proč je při investování důležité myslet na měnové riziko a diverzifikaci. Většina Čechů drží veškerý majetek a příjmy v koruně, což je podle něj rizikové. Doporučuje proto část investic přesunout do tvrdých měn jako dolar, euro, švýcarský frank nebo japonský jen. Tyto měny podle něj poskytují ochranu při krizi nebo oslabení koruny. Kryptoměny jako bitcoin za měnu nepovažuje, naopak u stablecoinů vidí technologický potenciál. Zdůrazňuje také nutnost správné výměny měn mimo nevýhodné bankovní kurzy a důležitost finanční rezervy v domácí měně. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Pořad Ve stínu odkrývá případy, kdy soudy svěřily malé děti do péče rodičům, kteří čelí obžalobě kvůli agresivnímu a násilnickému chování. Zdůvodnění? Čeká se na pravomocné odsouzení, jinak prý platí presumpce neviny.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Kdybychom cestu s Bohem mohli vyjádřit graficky, většina z nás by před sebou měla křivky s ostrými vrcholy, za kterými by často následovaly hluboké propady. Zdá se, že umění žít pevně či nepohnutelně je jedna z nejtěžších věcí, se kterými se křesťané potýkají. Život ale je možné ukotvit. Jak, čím a k čemu?Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Podle vyprávění lidí, kteří loni a předloni přežili vánoční nákupy, byste čekali, že letos už nikdo do obchodů nepůjde. Už tehdy to vypadalo, že se svět chystá na apokalypsu, kde jediným platidlem budou vonné svíčky a vánoční hrnky. Zdálo se, že už tenkrát lidé koupili úplně všechno. Ostatně i my máme doma úplně všechno. Opravdu všechno. A jestli to bylo ve slevě, máme to dvakrát.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kým v Rusku sa asi tešia, Európa premýšľa, ako ďalej. Zdá sa totiž, že USA menia svoju geopolitickú stratégiu a ako prvých sa to dotkne Ukrajiny... čo-to už naznačil americký mierový plán. O jeho rizikách, o Ukrajine aj o jej budúcnosti sa tak v podcaste Dobré ráno rozprávali Ivan Mikloš, Dalibor Roháč a ich hostka, veľvyslankyňa Európskej únie na Ukrajine Katarína Mathernová. Zdroj zvukov: ČT24 Odporúčanie: A ak cestujete vlakom, dnešné odporúčanie je špeciálne pre vás: v denníkoch SME a Korzár totiž dnes nájdete vložený vlakový cestovný poriadok pre váš región - niektoré zmeny začnú platiť už od nedele. Takže ak chcete mať prehľad, kúpte si dnešné SME alebo Korzár. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czBude, nebo nebude obětován Filip Turek? „Nezpochybňuju, že je nemocný, ale kdyby se měl setkat s prezidentem, určitě to šlo zařídit. Zdá se mi, že se tahle situace využila, aby se do vyjednávání vnesla nová dynamika. A já ji zatím nejsem schopná číst,“ říká Tereza Matějčková.Má se v politice moralizovat? „Podle mě neexistoval žádný důvod, aby Petr Pavel Turka nejmenoval. Společnost je rozdělená, pro některé přijatelný je, pro jiné ne. Proto se máme držet zákona. A k žádnému porušení zákona ze strany Turka nedošlo,“ soudí Dalibor Balšínek.„Co vím, tak Filip Turek ministerské křeslo pojímal jako odrazový můstek pro kandidaturu na prezidenta. Že mu tenhle úřad dodá státnickou auru a v příštích volbách by kandidoval proti Pavlovi. Pokud si prezident nebo jeho okolí uvědomuje, že Turek je jeho potenciální rival, pak by to byl souboj dvou konkurentů,“ říká Daniel Kaiser.Co obnáší nová bezpečnostní strategie Spojených států? Kolikrát je v ní obsaženo slovo bůh? A blíží se civilizační zánik Evropy?Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Zachariáš 7,1-14 1 Vo štvrtom roku kráľa Dária, na štvrtý deň deviateho mesiaca kislév, zaznelo slovo Hospodina Zachariášovi. 2 Vtedy Bét-El poslal Sarecera, Regem-Melecha a jeho mužov uzmieriť Hospodina 3 a spýtať sa kňazov, ktorí sú pri dome Hospodina zástupov, a prorokov: „Mám plakať a postiť sa v piatom mesiaci, ako som to robil už toľké roky?“ 4 Nato mi zaznelo slovo Hospodina zástupov: 5 „Povedz všetkému ľudu krajiny i kňazom: ‚Keď sa postíte a nariekate v piatom a siedmom mesiaci — a je to už sedemdesiat rokov —, naozaj sa postíte kvôli mne? 6 A keď jete a pijete, či nie kvôli sebe jete a pijete? 7 Či to nie sú slová, ktoré ohlasoval Hospodin prostredníctvom dávnych prorokov, keď bol Jeruzalem obývaný a žil v pokoji, aj s okolitými mestami, a keď bol obývaný Negev aj Nížina?‘“ 8 Potom slovo Hospodina zaznelo Zachariášovi: 9 „Takto hovorí Hospodin zástupov: ‚Na súde spravodlivo súďte a preukazujte si navzájom milosrdenstvo a láskavosť! 10 Vdovy, siroty, cudzincov a chudobných neutláčajte a vo svojich srdciach nezmýšľajte zle jeden o druhom!‘“ 11 Nevenovali mu však pozornosť, obrátili sa chrbtom a zapchali si uši, aby nepočuli. 12 Srdce si zatvrdili ako diamant a nepočúvali zákon ani slová, ktoré im Hospodin zástupov poslal prostredníctvom svojho ducha cez dávnych prorokov. Preto ich postihol veľký hnev Hospodina zástupov. 13 Keď volal, nepočúvali. „Tak nech si len volajú, nebudem ich počúvať,“ hovorí Hospodin zástupov. 14 „A rozptýlil som ich medzi všetky národy, ktoré nepoznali. Krajina po nich spustla tak, že už nechodili sem a tam. Takto urobili nádhernú zem pustatinou.“ Pravé uctievanie. Ako si čo najlepšie uctiť Boha? To je otázka, ktorú si kládli ľudia v minulosti a kladú si ju ľudia aj dnes. V minulosti to boli rôzne rituály a obrady, dnes sú to cirkevné či duchovné aktivity, ktoré človeku dávajú pocit, že ak sa ich zúčastňuje, je dobrým kresťanom. Ono to však tak nemusí byť. Zachariáš tlmočí ľudu slová Hospodina, ktorý sa pohoršuje: ak si odopierate jedlo či nápoj, nerobíte to pre seba? Čo má Boh z toho, ak si my dáme ľahší obed alebo si prečítame náboženskú knihu, no naše skutky sú bez lásky? Dokazovať lásku, nikoho neodsudzovať a o nikom nezmýšľať zle, to je to, čo Pán Boh od nás chce. Zdá sa to byť jednoduché, no ostatné roky ukazujú, že je to oveľa ťažšie, než si odoprieť sýty obed či prečítať knihu. Ak však milujeme Boha a chceme žiť tak, ako by to On od nás chcel, cvičme sa v láske, nesúďme, neupierajme nikomu právo a nezmýšľajme, ani nehovorme o nikom zle. Len vtedy vytvoríme spoločenstvo lásky, aké Boh, ktorý sám je láska – chce okolo Seba mať. Modlitba: Pane a Bože náš, Ty nám dokazuješ lásku, keď nám dávaš Svojho Syna za Spasiteľa. My v tomto adventnom čase očakávame Jeho príchod, a stávame sa tak svedkami Tvojej veľkej lásky. Kiež sme sami schopní viac milovať, o každom dobre zmýšľať, právo zachovávať, a tak Ťa skutkom a životom oslavovať. Amen. Pieseň: ES 20 Autor: Štefan Kiss Miloval som ťa večnou láskou, preto som ti zachoval priazeň. Jeremiáš 31,3 Boh tak miloval svet, že dal Svojho jednorodeného Syna, aby nik, kto verí v Neho, nezahynul, ale mal večný život. Ján 3,16 Jeremiáš 31,1-7 • Modlíme sa za: Hontianske Tesáre – Dvorníky (HoS)

Spojené státy mění postoj k Rusku, jejich nová bezpečnostní strategie už ho neoznačuje za přímou hrozbu. Moskva to pochopitelně vítá. „Dá se věřit tomu, že tohle je v podstatě ruský návrh, který se podařilo prosadit přes Kirilla Dmitrijeva,“ komentuje obsah strategie rusistka Daniela Kolenovská z Katedry ruských a východoevropských studií Univerzity Karlovy. „Zdá se, že když si americký prezident Donald Trump tento plán bral za svůj, tak ho ani příliš nečetl,“ doplňuje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zdá sa, že koalícia sa musí medzi sebou zase rozprávať, ako si vlastne predstavuje svoje fungovanie. Do toho odvolávanie Ferečnáka z čela eurovýboru, Hlas vraj už nechce byť handrou, u Huliaka sú nespokojní a Migaľ... nuž, celé to je zamotané. Takže dnes sa spoločne s Petrom Tkačenkom pokúsime rozlepiť celý tento koaličný zlepenec. Zdroj zvukov: STVR, 360tka, YouTube/SMER-SD, Braňo Závodský Naživo Odporúčanie: Nie vždy sú tie knihy podarené, no nová novela Bena Aaronovitcha Zimní dary patrí k tým naozaj vydarenejším. Je tam menej mágie, viac to pripomína severskú detektívku a... tentoraz opustíme Londýn a vyberieme sa do Spojených štátov. Ak hľadáte príjemnú zimnú knižnú oddychovku, odporúčam. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Zdá sa to neuveriteľné, ale relácia o knihách a literatúre oslavuje začiatkom decembra už svoje desiate výročie. Prvýkrát zaznela z vysielania Rádia_FM 2. decembra 2015 a hosťom bol Juraj Kováčik – dobrý priateľ Juraja Kušnierika, ktorého reláciu Slová_FM Pena dní_FM nahradila. Jubileum oslávime so špeciálnym hosťom, veľkým fanúšikom Borisa Viana, autora románu Pena dní, ktorý dal relácii meno.

Donald Trump tento týždeň vyhlásil, že dohoda o americkom pláne na ukončenie ruskej vojny proti Ukrajine je bližšie. Zdá sa však, že americký prezident predbieha, pretože Rusko trvá na svojich maximalistických požiadavkách a neprejavilo žiadnu ochotu ku kompromisom. O predčasných záveroch hovorí aj Putinov režim. Jeden z kremeľských propagandistov Sergej Mardan navyše vyhlasuje, že jediný životaschopný mierový plán je likvidácia Ukrajiny ako štátu.  

VŠECHNY EPIZODY V CELÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION I když takzvaná „křídová revoluce“ na Slovensku není revolucí ve smyslu politického převratu, premiér Robert Fico je z ní podle šéfredaktora Denníku N Matúše Kostolného nervózní. „Nápisy křídami vypadají na první pohled absolutně neškodně a banálně – jako by ničím nemohly pohnout. A přitom to vládě a lidem, kteří stále zůstávají jejími voliči, extrémně vadí. Je to totiž projev svobody: barevný, veselý, nenásilný a politický,“ říká ve Studiu N. Křídové nápisy se začaly šířit po celé zemi jako podpora studentovi gymnázia z Popradu, který touto formou kritizoval Roberta Fica a jejž policie následně odvedla na výslech. „To si umí představit všichni, že vašeho syna, vnuka nebo synovce přijde sebrat policie jen proto, že napsal politický nápis na chodník,“ vysvětluje Kostolný, proč se studentský protest přenesl na chodníky po celé zemi. „Podle mě si ani voliči Roberta Fica nepřejí, abychom žili ve státě, kde policisté buzerují studenty pro vyjádření názoru,“ říká šéfredaktor Denníku N. V rozhovoru se dostáváme také k jeho pohledu na výsledky českých sněmovních voleb. „Nepříjemným způsobem nás kopírujete. Myslím, že bychom vám uměli hodně pomoct, protože vás čekají těžké roky a my už jsme si tím částečně prošli. Zdá se mi, že v české debatě chybí velké části společnosti představivost, co všechno lidé jako pan Turek, Okamura nebo Babiš dokážou udělat. Ta představa, že se v Česku nemůže stát něco takového jako u nás na Slovensku, je podle mě velmi blízko tomu, aby se rozplynula,“ míní. Změna se podle něj v české politice děje v nejhorší možné chvíli. „To, co dělá Putin a Rusko v těchto týdnech na Ukrajině, ale i v Polsku nebo pobaltských zemích, je obrovské varování, že nekráčíme do dobrých časů. A být rozkývaný v takovém období je ještě větší riziko než běžně,“ říká v rozhovoru. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Původně jsem šel jenom něco vyřídit, je věta, která otevírá mistrovskou povídku Emila Hakla. Zdánlivě náhodné setkání vypravěče s bývalou baletkou se záhy prolamuje v erotický příběh z Prahy konce 20. století. Mimořádný autorův cit pro dialogy, humornou zkratku, ironii a drsnou poezii života v textu, který vás přenese nejen o třicet let zpátky…Titulní povídka z knihy Konec světa, která vyšla v nakladatelství Argo poprvé v roce 2001 a dočkala se několika dalších vydání.

Zdá sa, že koaličná strana Hlas mala len prestávku pred druhou sériou. Premiér odvolal podpredsedu vlády cez Facebook. Hlas sa búri, odmieta byť handrou a vyzerá to, že tentoraz nezostane len pri slovách. Podarí sa opozícii na oplátku viac roztrieštiť koalíciu odvolaním ministra Ráža? A netreba zabúdať ani na Rudolfa Huliaka, ktorý má ťažké srdce na partnerov pre nepodporu novely o hazarde. Dopustí premiér, aby spor vyvrcholil až do šarvátok na spôsob Sulíka a Matoviča? A neoslabuje boj s Hlasom nakoniec celú koalíciu? V Téme dňa diskutovali politológ, Katedra politológie FiF UK Zsolt Gál a odborník na marketing a komunikáciu Róbert Slovák.   Sledujte nás: Web: https://www.ta3.com/ Facebook:   / televiziata3   Instagram:   / televiziata3  

Šporko Šamrolka túži po hodinkách s vodotryskom. Ale ako si na ne našetriť? Možno keď odnesie plastové fľaše a plechovky do zálohomatu, tak sa to postupne nazbiera. Zamestná sa ako šofér smetiarskeho auta, aby sa k vzácnemu odpadu ľahšie dostal. Na zbernom dvore stretne čudnú stvoru Achillu Semetriku a hneď sa mu zdá podozrivá, Zdá sa, že vykráda zo starých elektrospotrebičov vzácne kovy. Spolu s novinárkou Krišpínou Dolinovou odhalia Semetrikine podvody a zachránia zmiznutého profesora Cuca. Šporko nakoniec hodinky s vodotryskom nájde u recyklátora, ale oveľa dôležitejšie je, že zistil, ako sa dá triediť a recyklovať odpad a tým pomáhať prírode. A úplne najdôležitejšie je, že našiel svoju Krišpínku. Číta: Alfréd Swan

Marek Odehnal v rozhovoru sdílí své zkušenosti s tím, jak podnikatelé často tápou, co dělat s penězi po prodeji firmy. Vysvětluje rozdíl mezi mindsetem podnikatele a správce majetku, upozorňuje na nejčastější chyby, jako je vsazení všeho na jednu kartu nebo nerealistická očekávání, a představuje dvě osvědčené investiční strategie – model Nobelovy nadace pro konzervativní rentiéry a model dolarových milionářů pro aktivní investory. Zdůrazňuje důležitost systematického přístupu, diverzifikovaného portfolia a výběru správného poradce. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

V květnu otevřela kauzu bitcoin, která ukončila kariéru ministra spravedlnosti Pavla Blažka z ODS. Po volbách pak zveřejnila smazané facebookové posty Motoristy Filipa Turka a způsobila pozdvižení. „Dopředu jsem fakt netušila, že se tohle všechno stane,“ říká Zdislava Pokorná.„Jsem vyřízená, vykolejilo mě to,“ říká reportérka a investigativní novinářka Deníku N, která byla hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus. „Člověk přemýšlí a říká si, co udělal špatně, co mohl, nebo nemohl udělat líp. A reflektuje všechnu svoji dosavadní práci. Což já tak většinou mám. A to mě vždycky na nějakou dobu trochu vykolejí.“Zdislava Pokorná, které všichni přezdívají Zdíša, patří mezi zástupce nejmladší generace mezi českými novináři. Ve 28 letech je investigativní reportérkou Deníku N a za sebou má řadu zvučných kauz.Ta poslední se týká zveřejnění smazaných facebookových postů čestného předsedy Motoristů Filipa Turka. Jeho často rasistické nebo pronacistické komentáře vyvolaly velkou bouři na politické scéně. Článek byl totiž zveřejněn krátce poté, kdy Andrej Babiš oznámil, že se dohodl s Motoristy a SPD na rozdělení resortů v příští vládě a Turek se stal aspirantem na post ministra zahraničí.„To, že Filip Turek může být problém, se v politických kruzích říkalo už v létě. A potom, co tohle celé začalo, tak někteří Motoristé říkali, že zpětně věděli od Filipa Turka, že jeho kámen úrazu může být podnikání. Ale nemluvili o příspěvcích na sociálních sítích, protože podle mě netušili, že to je takhle zkompletované. A to byl i důvod, proč jsem dopředu fakt netušila, že se tohle všechno stane. Protože mi přijde, že celou řadu těch věcí mnoho mých kolegů zveřejnilo,“ říká teď Pokorná. „Vůbec jsem nečekala, že se kolem toho strhne taková mela, kdy se bude rozjíždět, že nám to daly tajné služby nebo Andrej Babiš.“ Její článek vyvolal obrovskou vlnu reakcí a také hejtů a výhružných komentářů. Veřejnost i mnozí politici zpochybňovali pravost Turkových postů a poukazovali na to, že pravdu jde jen velmi těžko ověřit.„Těch verzí, jak to celé vzniklo, už bylo tolik, že jsem si říkala, že vůbec nevím, co se z toho může nakonec stát. Proto mi přijde, že bylo fakt dobře, že se novinář Vojtěch Dobeš (který udělal printscreeny údajných Turkových příspěvků, pozn. red.) rozhodl, že veřejně promluví,“ vypráví Zdislava Pokorná.„On sám verzi, kterou jsem říkala, potvrdil. Že jsem se mu ozvala, že mi to fakt nedonesl v deskách, že za to nedostal zaplaceno a že se ke všemu přizná na policii a potvrdí to. Když se tohle zveřejnilo, tak mi trochu spadl kámen ze srdce,“ popisuje dnes novinářka.Filip Turek i přes zveřejněné posty zůstává kandidátem na post ministra spravedlnosti a podle kuloárních informací chce Andrej Babiš odnést jeho jméno na Hrad. A Motoristé pořád trvají na tom, že Turek všechny ze zveřejněných postů nenapsal a chtějí se bránit.„Podle mých informací na nás nakonec trestní oznámení dali. Sepisovala to Renata Vesecká,“ potvrzuje avizovanou právní obranu Motoristů Pokorná. Turek přitom odmítá zejména autorství příspěvků o popálené Natálce ze žhářského útoku ve Vítkově.Jaké kauzy a témata chce u vznikající vlády sledovat? Jaké dvě velké věci by v Česku chtěla dokončit před tím, než zkusí prorazit v zahraničí? A vadí jí, když jí politici veřejně říkají Zdíša?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rodičovstvo je plné pochybností. Teda, aspoň ja – ako mama – sa veľmi často cítim úplne neschopne. Zdá sa mi, že všetci ostatní to zvládajú lepšie ako ja. Každého moje deti poslúchajú viac a vytáčajú menej než mňa. A práve tento pohľad, toto presvedčenie – hoci možno nie úplne správne – ma dosť výrazne ovplyvňuje.

Rusko v posledních dnech upevňuje své pozice v Pokrovsku. Zdá se, že město důležité pro obranu zbytku Doněcké oblasti je ztraceno. Co znamená jeho pád a jaká je situace Ukrajinců? O tom v podcastu Zbytečná válka mluví bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Věnovat se bude i bojům v Súdánu, kde Jednotky rychlé podpory (RSF) dobyly město Fášir a zmasakrovaly jejich obyvatele.

Podporte Dobré ráno na HeroHero: ⁠⁠⁠https://herohero.co/dobrerano/subscribe⁠⁠⁠Americkou NBA zmieta veľký škandál, presnejšie hneď dva.Zdá sa, že niektorí hráči mohli nielenže ovplyvňovať výsledky zápasov a zúčastňovať sa na stávkových podvodoch, no jedna z väčších hviezd NBA a tréner jedného z tímov mohli byť súčasťou mafiánskej pokerovej scény, ktorá okrádala hráčov hazardných hier.Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno rozpráva o jednej z najväčších športových káuz za posledné roky s novinárom a autorom podcastu BuzzerBeater Tomášom Prokopom.Zdroj zvukov: YouTube/ABC News, Associated Press, CNBC, NBCOdporúčanieA dnes odporúčam poéziu. Presnejšie, zajtra, teda 31. 10. sa v košickej Tabačke odohrajú Majstrovstvá Slovenska v slam poetry. Takže ak na siedmu večer ešte nemáte piatkový program a budete v Košiciach, určite sa choďte pozrieť.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Kde všetci sú? Tak znie asi jedna z najstarších otázok, ktorá sa nám spája s hľadaním mimozemského života. Ak je totiž vesmír taký obrovský, kde sú všetky tie cudzie civilizácie? Zdá sa, že teraz výskumníci prišli s novou odpoveďou. Tento týždeň sa v podcaste Zoom vyberieme za mimozemšťanmi a dozvieme sa, ako očkovanie mRNA vakcínami pomáha aj proti rakovine. Objavom týždňa je zistenie, ako mohla odštartovať sumerská civilizácia. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi konečně došla trpělivost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho válkou na Ukrajině. Spojené státy oznámily, že uvalují ekonomické sankce na ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil.

Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi konečně došla trpělivost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho válkou na Ukrajině. Spojené státy oznámily, že uvalují ekonomické sankce na ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump zastavil jednání o summitu s Vladimirem Putinem a uvalil sankce na ruské ropné společnosti Rosněft a Lukoil. „Zdá se, že velký vliv na něj má ten poslední člověk, se kterým hovoří. Není to člověk, který by měl pevné názory nebo ideologii. Vyslechne všechny strany a zařídí se podle toho,“ soudí novinářka Jana Ciglerová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Piráti bez zastoupení ve vedení sněmovních výborů. ANO, SPD a Motoristé, alespoň prozatím, bez možnosti projednat v nové sněmovně vládní rozpočet na příští rok. A pravděpodobný budoucí premiér na dovolené - a to uprostřed jednání o vznikající vládě. Zdá se, že předání moci po volbách, korunní klenot každé demokracie, je tentokrát v Česku časem naschválů. Jak to poznamená chod sněmovny, která se poprvé v novém složení sejde 3. listopadu?Hostka: Lucie Stuchlíková - politická reportérka Seznam Zpráv a spolutvůrkyně podcastu Vlevo doleČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Filip Turek – muž, ktorý už vyše dva týždne ovládol verejný diskurz v povolebnej Českej republike. Na jednej strane „ikonický a dôstojný človek“, „skvelého vzhľadu“, „líder s veľkým L“ – optikou svojho sekundanta Petra Macinku z nádejnej koaličnej strany Motoristé.Na druhej je optika Erika Taberyho z Respektu. Hovorí o „probléme“, ktorý „za normálnych okolností riešia rodičia“. Tým problémom sú Turkove facebookové statusy, na prvom mieste ten o „poľahčujúcej okolnosti“, ktorou má byť „popálenie cigánčaťa“, či velebenie Hitlera alebo uznanie pre masového vraha Breivika.A ak sa Andrej Babiš snažil povolebný dohadovací rytmus dostávať do obrátok a vládu chcel mať hotovú do týždňa, na druhej strane je prezident Pavel, a ten akoby tlačil na brzdu a volal po demokratických princípoch.Kde sú Česi po vyše dvoch týždňoch od volieb a čo o nich hlasovanie vypovedalo?Téma pre Mariána Sekeráka, slovenského politológa pôsobiaceho práve na českých vysokých školách.„Chceli zmeniť smerovanie, ktoré reprezentovala vláda pod vedením Petra Fialu. Opäť chcú vyskúšať model Andreja Babiša, ktorý už premiérom bol. Zdá sa, že smer, ktorý Česká republika naberá, je dominantne národno-konzervatívny,“ hovorí Marián Sekerák.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Filip Turek – muž, ktorý už vyše dva týždne ovládol verejný diskurz v povolebnej Českej republike. Na jednej strane „ikonický a dôstojný človek“, „skvelého vzhľadu“, „líder s veľkým L“ – optikou svojho sekundanta Petra Macinku z nádejnej koaličnej strany Motoristé.Na druhej je optika Erika Taberyho z Respektu. Hovorí o „probléme“, ktorý „za normálnych okolností riešia rodičia“. Tým problémom sú Turkove facebookové statusy, na prvom mieste ten o „poľahčujúcej okolnosti“, ktorou má byť „popálenie cigánčaťa“, či velebenie Hitlera alebo uznanie pre masového vraha Breivika.A ak sa Andrej Babiš snažil povolebný dohadovací rytmus dostávať do obrátok a vládu chcel mať hotovú do týždňa, na druhej strane je prezident Pavel, a ten akoby tlačil na brzdu a volal po demokratických princípoch.Kde sú Česi po vyše dvoch týždňoch od volieb a čo o nich hlasovanie vypovedalo?Téma pre Mariána Sekeráka, slovenského politológa pôsobiaceho práve na českých vysokých školách.„Chceli zmeniť smerovanie, ktoré reprezentovala vláda pod vedením Petra Fialu. Opäť chcú vyskúšať model Andreja Babiša, ktorý už premiérom bol. Zdá sa, že smer, ktorý Česká republika naberá, je dominantne národno-konzervatívny,“ hovorí Marián Sekerák.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Zdá se, že Filip Turek (Motoristé) i po schůzce s Andrejem Babišem (ANO) a Petrem Macinkou (Motoristé) stále směřuje k ministerskému postu. Měla by se některá ze stran končící koalice obětovat a složit novou vládu s hnutím ANO? „Potřebujete víc věcí jako Turek, když to tak řeknu, a vidět míru té nepřijatelnosti, abyste řekl: Já se obětuji a půjdu to zachránit,“ hodnotí povolební vyjednávání o vládě pro Český rozhlas Plus Lenka Zlámalová, hlavní komentátorka Czech News Centre.

Zdá se, že Filip Turek (Motoristé) i po schůzce s Andrejem Babišem (ANO) a Petrem Macinkou (Motoristé) stále směřuje k ministerskému postu. Měla by se některá ze stran končící koalice obětovat a složit novou vládu s hnutím ANO? „Potřebujete víc věcí jako Turek, když to tak řeknu, a vidět míru té nepřijatelnosti, abyste řekl: Já se obětuji a půjdu to zachránit,“ hodnotí povolební vyjednávání o vládě pro Český rozhlas Plus Lenka Zlámalová, hlavní komentátorka Czech News Centre.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ondřej Krátký v rozhovoru sdílí zkušenosti s budováním Liftaga a později grid.online v kontextu vstupu silné zahraniční konkurence na trh. Zdůrazňuje důležitost odlišení, které často znamená i vědomou ztrátu části trhu, a doporučuje zajímavou knihu pro hledání trvalých výhod. Popsal, jak se jim podařilo najít nový směr díky silné misi, technologickému vývoji a schopnosti rychle reagovat na změny. Klíčem k přežití firmy podle něj není jen inovace produktu, ale také ochota zpochybnit vlastní předpoklady a přizpůsobit se novým podmínkám. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/kdyz-prijde-zahranicni-konkurence-ondrej-kratky-t55503 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Zdá sa, že tretí medzihviezdny návštevník je mimoriadne zvláštny. Nie preto, že by to bola mimozemská loď. Ale táto kométa je nezvyčajne veľká. Tento týždeň sa v podcaste Zoom vyberieme do kozmu za telesom 3I/Atlas a dozvieme sa, ako je to naozaj s bludičkami. Objavom týždňa sú nové zistenia o pôvode nášho druhu. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Vieme o nich málo. Napriek tomu, že sa tu radi odvolávame na Slovanov a ich slávnu dávnu minulosť, vedecké poznatky o ich príchode do Európy sú oveľa skromnejšie. Zdá sa však, že teraz už vieme nielen odkiaľ, ale aj ako do Európy prišli. Tento týždeň sa v podcaste Zoom vydáme za pôvodom Slovanov a dozvieme sa o novej génovej terapii, ktorá môže spomaliť Huntingtonovu chorobu. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Slovensko ve své ústavě nově zakotví svrchovanost země ve věcech národní identity, a to včetně kulturně-etických otázek nebo uznávání striktně dvou pohlaví, tedy muže a ženy. Koncem minulého týdne prošly změny závěrečným hlasováním, a to i přesto, že ke změně ústavy je v sousední zemi potřebná třípětinová většina, kterou vládní koalice Roberta Fica nemá. Připojili se k ní ale i někteří opoziční poslanci. Jak v nové epizodě Československého podcastu říká šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný, schválení změn bylo šokující: „Zdálo se, že dělící čáry mezi opozicí a koalicí jsou takové, že není možné, aby prošla takováto změna ústavy. Sám jsem to ještě v pátek, kdy se hlasovalo, nečekal. Nechtělo se mi věřit, že by Slovensko bylo tak hloupá země, aby něco takového prošlo," říká s tím, že jedno jediné hlasování rozbilo Slovensko hned na třech úrovních: „Část lidí se cítí vyškrtnutá, odmítnutá. Slovensko najednou zpochybnilo svoji evropskou souvislost a účast v Evropě. A ještě i opozice ztratila nějaký společný bod. To je něco, co se Ficovi podařilo. Až šokujícím způsobem," uzavírá. Šéfredaktor Respektu Erik Tabery doplňuje, že pro sousední stát to znamená začátek konce členství v Evropské unii. Jak reálná je tato hrozba? Co přesně se má ve slovenské ústavě změnit? Může se něco podobného stát i v Česku? A jsou namístě obavy z diskriminace menšin po nadcházejících sněmovních volbách? Moderuje Zuzana Machálková.

Follow Andy: https://linktr.ee/spiteri316 Corey on ZD: https://www.youtube.com/@zeldadungeon   Find us Online: https://flashback64.neocities.org Patreon: https://www.patreon.com/Flashback64 Merch: https://www.etsy.com/shop/Flashback64 Discord: https://discord.gg/2ckdah6VTC Twitch: https://www.twitch.tv/flashback64pod Bluesky: https://bsky.app/profile/flashback64.bsky.social YouTube: https://www.youtube.com/@Flashback64Pod Email: flashback64pod@gmail.com McKenna: https://linktr.ee/mckliz Gooey: https://www.youtube.com/c/gooeyfame Artwork by Corey Richmond Theme by Andrew Elmore: https://satellitesound.net   We are part of the Sound Stone Podcast Network! Listen to Kirby Conversations: https://linktr.ee/kirbyconversations Listen to Pixels and Polygons: https://rss.com/podcasts/pixelspolygons 

O biede slovenskej politiky bolo toho už povedané a popísané veľa. Pravidelne sa však opakuje rovnaká výčitka - nezáujem bežných ľudí o veci verejné a odtrhnutosť politických elít od reality každodenného života. Zdá sa to len ako novinárska floskula, ale čo ak má táto kritika aj svoj hlbší historický základ? O slovenskej politike sa v novej epizóde podcastu Dejiny rozprávame tentoraz trochu inak. Nazrieme do jej počiatkov na prelome 19. a 20. storočia, ale i na to, ako sa rozvíjala v slobodnejšom prostredí prvej Československej republiky. Získavalo si národné hnutie skutočnú podporu napríklad na vidieku? Dokázali osloviť slovenské politické elity i bežného sedliaka? A ako sa zrýchľoval či menil politický diskurz po vzniku Československa? Na mnohé z týchto otázok sa snaží dať odpoveď aj aktuálny výskumný projekt, ktorý je hradený z prostriedkov EÚ. Diskusia o slovenskom politickom živote v minulosti bola zároveň súčasťou filmového festivalu Cinematik v uplynulých dňoch. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s historikmi Ladislavom Vörösom a Jurajom Benkom z Historického ústavu SAV. Debata mohla vzniknúť ako výstup aj vďaka výskumnému projektu, ktorý je hradený z Plánu obnovy a odolnosti SR, Štipendium pre excelentných výskumníkov a výskumníčky R2-R4, projekt č. 09I03-03-V04-00539. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná a šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková v posledních měsících čelily vlnám výhrůžek, urážek a online nenávisti. V některých případech verbální útoky koordinovali sami politici. Co to s nimi dělá, jak se proti tomu bránit – a proč se stupňuje agresivita vůči ženám v médiích? Podívejte se na otevřený rozhovor s oběma novinářkami v nové epizodě Studia N. Prvním spouštěčem tři týdny trvající koordinované vlny nenávisti vůči Apoleně Rychlíkové bylo zveřejnění zpravodajského textu o europoslanci Filipu Turkovi, na kterého jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli podezření ze sexuálního a domácího násilí. „Obrovskou reakci to vyvolalo hlavně kvůli aktivitě předsedy Motoristů sobě Petra Macinky,“ říká Rychlíková. Útoky přitom daleko přesáhly běžnou kritiku. „Byla jsem terčem extrémně sexistické kampaně. Vytáhli si moje nejškaredější fotky a začali je masivně sdílet. Vznikly taky falešné účty, které rozšiřovaly, že jsem sexuálně neuspokojená, nešťastná, neatraktivní a že žárlím na ženy, kterým Filip Turek věnuje pozornost,“ popisuje. „Chodily mi i výhrůžky smrtí. Některé z nich byly explicitní – typu ‚chtěl bych tě rozčtvrtit a rozházet prasatům‘. Běžně mi psali, že mě vypnou, že si objednali mou vraždu nebo že ví, kde bydlím, a najdou si mě.“ Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná se stala terčem nenávisti kvůli sérii textů odhalujících bitcoinovou kauzu. „Postupně se to stupňovalo, vrchol to mělo v červnu,“ říká. Ačkoliv šlo o jiný typ útoků – častěji sofistikovanější než v případě Rychlíkové –, tlak byl dlouhodobý a vyčerpávající. „Denně jsem si procházela patnáct e-mailů, proč jsem neschopná, nevzdělaná, co všechno na mě vytáhnou nebo kde žije můj otec. Byl to nátlak, který mě měl znevěrohodnit.“ Obě novinářky se shodují, že cílem takových útoků bývá právě pokus o znevěrohodnění jejich osoby: „Z mezinárodních průzkumů víme, že v případě útoků na novinářky je to kromě výhrůžek sexualizovaným násilím také snaha o delegitimizaci. Jsou-li mladé, poukazuje se na jejich věk nebo domnělou nevzdělanost. Jsou-li etablovanější, přichází narativ, že se ke své práci dostaly přes postel,“ zmiňuje Rychlíková. Součástí útoků je i jazyk a oslovování. „Obě máme problém s tím, že máme atypická jména. U nás dvou se znormalizovalo, že se nemusí dodávat příjmení, protože tolik Apolen a Zdislav ve veřejném prostoru není. Politici a jejich fanoušci a fanynky nám říkají ‚paní Apolenka‘ nebo ‚slečna Zdíša‘… Je to iritující. Mně bude za čtyři roky čtyřicet, jsem máma dvou dětí a mám dvanáctiletou novinářskou kariéru. Neumím si představit, že bych přišla za nějakým mužem, oslovovala ho křestním jménem a ještě ho zdrobňovala,“ říká Rychlíková. Je to podle ní jedna ze strategií, jak novinářky hned v úvodu diskuze oslabit. „Cítíš se méněcenná, bezbranná, ohrožená a ve stresu,“ popisuje. Rozdíl v diskuzích s muži popisuje i Pokorná: „Každý den se se mnou muži baví zvláštním způsobem. Vyvolávají ve mně pocit, že jsem úplně vymaštěná a že o světě nic nevím.“ Tlak přitom nezmizí po pár dnech. „Vyvine se v tobě extrémní sebekontrola. Člověk má až úzkostný strach, jestli někde neudělal byť jen drobnou chybičku a nezačali ho na sítích vláčet lidé, kteří na to čekají,“ říká Rychlíková. „Každý čeká na tvou chybu,“ popisuje stejný pocit Pokorná. „A může tě to zlomit. Je to dlouhotrvající pocit, ze kterého je člověk unavený.“ Kteří politici roztleskávají útoky na novináře a novinářky? Proč se tolik lidí nechá strhnout k nenávisti? A doporučily by mladým lidem, aby šli pracovat do médií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Zdá se, že klima v německé vládní koalici křesťanských a sociálních demokratů přituhuje. Na sklonku léta totiž začala veřejně diskutovat o otázce, která už mnoho let krouží jako fantom nad německou politikou: Jak to bude s dalším financováním sociálního státu?

Chodíme vzpriamene a chodíme po dvoch. Ale ono je to vlastne záhada. Prečo sa náš prapredok postavil a aké to malo výhody aj nevýhody? Zdá sa, že vedci majú novú hypotézu. Tento týždeň sa v podcaste Zoom vyberieme za našimi vzpriamenými prapredkami aj za záhadnou civilizáciou, ktorá predchádzala Inkov. Objavom týždňa je pôvod Justiniánskeho moru. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jan Kodytek ze společnosti JPF v rozhovoru detailně popisuje, jak firmám pomáhá vytvářet obchodní strategii, která není jen teoretickým dokumentem, ale praktickým nástrojem řízení. Vysvětluje rozdíly mezi vizí, strategií, posláním a taktikou, popisuje proces od analýzy stávajícího stavu přes stanovení cílů až po realizaci a motivaci týmu. Zdůrazňuje propojení obchodu a marketingu i důležitost zapojení klíčových lidí do tvorby strategie. Selhání strategií podle něj často spočívá v nereálných očekáváních vedení a nedostatečné komunikaci se zaměstnanci. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Nálada na mítincích ANO ve srovnání s minulými volbami úplně otočila. Odpůrci skoro nechodí, nikdo nepíská a naopak Andrej Babiš roztleskává své příznivce proti vládě Petra Fialy.„Je to asi pochopitelné. Nálada ve společnosti se obrátila, nespokojení voliči si to teď chodí spíš vyřizovat s úřadujícím premiérem a mítinky ANO jsou úplná selanka. Ale Babiš pořád burcuje voliče - aby si nemysleli, že už je vyhráno a k urnám nemusí chodit,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Autoři podcastu Vlevo dole se jeli podívat na ochutnávku toho, jak bude vypadat nová fáze kampaně ANO, kterou hnutí zahájí příští týden. V Českých Budějovicích ukázali hlavní taháky - (skoro) celou velkou pětku, mobilní ambulanci i program pro rodiny.Hnutí ANO zatím v kampani láká hlavně na to, co všechno zařídí a rozdá. Jenže voliče zajímá hlavně to, koho Babiš vezme do vlády. Rádi by viděli především koalici s SPD, to se Babiš ale zdráhá otevřeně říct.A pořád hraje hlavně na to, aby získal co možná nejsilnější pozici. Podle Václava Dolejšího může ANO v závěru kampaně pobrat ještě hodně hlasů navíc.„Zdá se mi, že dost lidí se možná stydí říct, že bude Babiše volit. Že už šéf ANO najednou pro některé lidí není tím agresivním predátorem, estébákem, oligarchou nebo zmatkujícím mikromanažerem, nýbrž přijatelným politikem,“ uvažuje Dolejší.Jak vypadá typický den Andreje Babiše v kampani? Jaký tlak má Adam Vojtěch? Z čeho je v rozpacích Robert Plaga? A kde je nejkrásnější náměstí v Česku? Zavítejte na předvolební mítink ANO v nové epizodě Vlevo dole.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Je to ohromný gigant. Zdá sa, že astronómovia narazili na najmasívnejšiu čiernu dieru vo vesmíre a je oveľa, ale až nepredstaviteľne hmotnejšia ako naše Slnko. Tento týždeň sa v podcaste Zoom vyberieme za najmasívnejšou čiernou dierou a zistíme, čo zabilo miliardy morských hviezdic. Objavom týždňa je nový druh pračloveka. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Vraj tak fungovala paleodiéta, vraj naši predkovia jedli iba mäso, špeciálne, ak sa rozprávame o neandertálcoch. Zdá sa však, že to tak nebolo a neandertálci neboli žiadni hypermäsožravci. Tento týždeň sa v podcaste Zoom obzrieme za dejinami človeka a dozvieme sa, čo s deťmi robia smartfóny – ak ich používajú už od mladého veku. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Zdá sa, že pohlavie dieťaťa nie je číra náhoda a nie je to 50 na 50. Vedci teraz narazili na faktor, ktorý pohlavie budúcich detí ovplyvňuje, a to štatisticky celkom výrazne. Tento týždeň sa v podcaste Zoom vyberieme za biológiou človeka a dozvieme sa, ako je to s optimistami a pesimistami. Objavom týždňa sú základné kamene života v kozme. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Krize na Blízkém východě a především několikadenní válka Izraele a Íránu krátkodobě zvedly globální ceny pohonných hmot, což se podepsalo i na peněženkách spotřebitelů. V budoucích měsících mohou náklady zůstat nižší, především díky navýšení těžby členů kartelu OPEC. „Zdá se, že OPEC po nějaké době dospěl k rozhodnutí, že je potřeba zapojovat o tržní podíl a že jeho členové vydrží i nižší ceny,“ říká v pořadu Řečí peněz ekonomka Ilona Švihlíková.