Podcasts about Mnichov

Většina občanů čeká, až se omluvíte za urážky a odpornou dehonestační propagandu, vyčetl europoslanec Filip Turek (za Motoristé sobě) ministru zahraničí Janu Lipavskému (nestr.). Podle něj bylo řadě lidí jasné už před časem, že Ukrajina přijde o území, přesto volali po příměří a byli podle europoslance „popliváni“. Šéf diplomacie se v pořadu Partie Terezie Tománkové ohradil a připomněl, že ani po Mnichově nepřišel mír, ale druhá světová válka. „Ukrajina je suverénní stát, přece to nebudeme my nebo někdo jiný, kdo jí bude diktovat, jaké má hranice,“ reagoval ve vysílání CNN Prima NEWS. Kontroval pak tvrzením, že Turek přebral „ruskou propagandu“.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Byli jste minulý týden pod rozkvetlou třešní nebo dokonce na Petříně? Tak na tyto detaily se vás dnes nebudu ptát. Ale o srdci to bude určitě. Mým dnešním hostem je přednosta Kardiologické kliniky prof. MUDr. Petr Toušek. Je odborně zcestovalý. V průběhu svého působení na klinice absolvoval i dvě dlouhodobé zahraniční stáže v Mnichově, kde se zaměřil primárně na výzkum. V Toulouse primárně pracoval klinicky.

Německá ekonomika už šest let v řadě stagnuje nebo klesá, což je nejdelší období od druhé světové války. Co jsou hlavní příčiny? Stárnutí populace, obrovské investice do zelených zdrojů, které chybí jinde, anebo konkurence Číny, vyjmenovává v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus profesor Timo Wollmershäuser, vedoucí ekonomických analýz a prognóz renomovaného hospodářského institutu Ifo se sídlem v německém Mnichově.

Osmdesáté výročí konce druhé světové války si připomínáme v unikátní atmosféře, kdy už déle než tři roky probíhá válka na Ukrajině a na ceremonie ke konci války v Evropě nejsou zváni představitelé Ruska. Můžeme Vladimira Putina, byť i jen částečně, srovnávat s Adolfem Hitlerem? Nebo jsou naopak slova jako Mnichov a appeasement sugestivní zkratky, které nám znemožňují číst reálně současnost a komplikují hledání východiska z války? Odpovědi hledají: bývalý český premiér a prezident Václav Klaus, politolog a univerzitní učitel Roman Joch, popularizátor soudobých dějin Václav Vlk a historik a nakladatel Marek Pečenka.Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Saša Michailidis se ptá hostů na film Mnichov 1972, který je v českých kinech. Drama pojednává o teroristickém činu na tehdejších olympijských hrách. Jaká etická dilemata řeší novináři, když informují o tragických událostech? Alfons Mucha má v Praze další muzeum, jak s umělcem pracujeme jako s globální značkou? Co se líbí na koncertech filmové hudby? Jules Verne aneb proč ještě dnes číst jeho dobrodružné romány z 19. století?

Saša Michailidis se ptá hostů na film Mnichov 1972, který je v českých kinech. Drama pojednává o teroristickém činu na tehdejších olympijských hrách. Jaká etická dilemata řeší novináři, když informují o tragických událostech? Alfons Mucha má v Praze další muzeum, jak s umělcem pracujeme jako s globální značkou? Co se líbí na koncertech filmové hudby? Jules Verne aneb proč ještě dnes číst jeho dobrodružné romány z 19. století?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bezpečnost a obrana země jsou témata, u kterých by měly být vlastní zájmy upozaděny. Historie i současnost ale ukazují opak. O čem nás může poučit minulost? Nakolik nevhodná mohou být historická přirovnání třeba v rámci předvolebního boje? A jak pevné, anebo křehké jsou spojenecké úmluvy a vztahy mezi zeměmi? Jan Burda se zeptal ředitele Památníku národního písemnictví Michala Stehlíka.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bezpečnost a obrana země jsou témata, u kterých by měly být vlastní zájmy upozaděny. Historie i současnost ale ukazují opak. O čem nás může poučit minulost? Nakolik nevhodná mohou být historická přirovnání třeba v rámci předvolebního boje? A jak pevné, anebo křehké jsou spojenecké úmluvy a vztahy mezi zeměmi? Jan Burda se zeptal ředitele Památníku národního písemnictví Michala Stehlíka.

Pro sportovní redakci americké stanice ABC to měl být celkem klidný den. Na programu letních olympijských her bylo 5. září 1972 jen plavání, box a volejbal. Novináři ale místo toho obrátili kamery dovnitř olympijské vesnice, kde palestinská teroristická skupina držela izraelská rukojmí. Den, který významě poznamenal mezinárodní dění i televizní vysílání teď připomíná nový film s názvem Mnichov 1972.

Saša Michailidis se ptá Jana Motala z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a filmového recenzenta, autora podcastu Hodný, zlý a kritický Kamila Fily. V českých kinech je film Mnichov 1972. Drama se vrací k únosu izraelských sportovců na mnichovských OH. Sleduje dramatické události pohledem členů TV stanice ABC Sports, kteří jako první v dějinách pokrývali živě obrazem teroristický čin.

Pro sportovní redakci americké stanice ABC to měl být celkem klidný den. Na programu letních olympijských her bylo 5. září 1972 jen plavání, box a volejbal. Novináři ale místo toho obrátili kamery dovnitř olympijské vesnice, kde palestinská teroristická skupina držela izraelská rukojmí. Den, který významě poznamenal mezinárodní dění i televizní vysílání teď připomíná nový film s názvem Mnichov 1972.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá Jana Motala z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a filmového recenzenta, autora podcastu Hodný, zlý a kritický Kamila Fily. V českých kinech je film Mnichov 1972. Drama se vrací k únosu izraelských sportovců na mnichovských OH. Sleduje dramatické události pohledem členů TV stanice ABC Sports, kteří jako první v dějinách pokrývali živě obrazem teroristický čin.Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

MovieZone Live s pořadovým číslem 245 je tady a bude nacpané zajímavými filmy. Probereme si v něm novinku od oscarového režiséra Parazita Mickey 17, na Oscara nominované drama Mnichov 1972, návrat Bridget Jones, hororovou Opici, drama s Danielem Craigem Teplouš nebo poslední filmový Star Trek. A samozřejmě budeme odpovídat i na vaše dotazy. Web: https://www.moviezone.cz FB: https://www.facebook.com/moviezonecz IG: https://www.instagram.com/moviezonecz Herohero: https://herohero.co/moviezonelive CSFD: https://www.csfd.cz/film/303130-moviezone-live/prehled/ Merch: https://www.blu-shop.cz/moviezone-merch/ Kniha Legendy akčního filmu: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/84266791/legendy-akcniho-filmu/ Kniha Devadesátky ve filmu: https://www.xyz.cz/tituly/92360411/devadesatky-ve-filmu/

Miroslava Priščáková se rozhodla otevřít mýdlárnu. A ve svém podniku má i jednoho zaměstnance: manžela Roberta, který kvůli tomu opustil učitelskou dráhu. Vypráví o tom v Dámské jízdě. Dále pořad nabízí setkání s Annou Knechtel, která žije v Mnichově a do Čech jezdí připomínat německé spisovatelky a spisovatele, a kovářkou Janou Kočovou. K poslechu zve Mirka Nezvalová.Všechny díly podcastu Dámská jízda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Povídáme si s Petrem Tojnarem, někdejším starostou Dobrušky, teď především předsedou Krajské rady seniorů Královéhradeckého kraje, jehož velkým koníčkem je zimní skibobový sport. A to až natolik, že je předsedou Českého svazu skibobistů a od roku 2004 dokonce viceprezidentem Mezinárodní skibobové federace se sídlem v Mnichově.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mannheim, Solingen, Magdeburk, Aschaffenburg, Mnichov. Jména měst, kde jen v posledních devíti měsících náhodně umírali nevinní lidé včetně dětí, a to při brutálních útocích těch, kterým Německo velkoryse poskytlo útočiště. Nepřekvapuje, že to je právě nezvládnutá migrace z arabských a afrických zemí, co na německé politické scéně před nedělními volbami do parlamentu nejvíc rezonuje.

Amerika se zcela zjevně rozhodla dál nebýt spojencem Evropy. Je to fakt, který je nutné akceptovat a začít se podle toho chovat. To je asi to nejzásadnější sdělení bezpečnostní konference v Mnichově, kterou celý svět v posledních dnech sledoval.

Jednání o konci války na Ukrajině nabrala rychlý spád. Rok a půl se už na ukrajinské frontě odehrává opotřebovávací válka s mírnými územními zisky ve prospěch Ruska.Hostem speciálu Kecy a politika je reportérka Adéla Knapová, která už více než půl roku žije v ukrajinském Charkově, má zkušenosti s pobytem na frontových liniích a nedávno rozvířila debatu svým článkem Ukrajinská sprcha a procitnutí Evropy. Realisticky hodnotí nedávné kroky Spojených států a Ruska, které v této fázi jednání nevidí jako „nový Mnichov“, ale jako šanci, jak pohnout se zamrzlou situací na frontě, která se navíc pro Ukrajince nevyvíjí dobře."Navzdory šoku však už i na Ukrajině, kde pobývám, zaznívají hlasy, že se aspoň děje něco, co by mohlo válečnou hrůzu ukončit." Zároveň říká, že dohoda o příměří musí být na principu win-win. „Nový Mnichov“ nemusí být samotné jednání, ale výsledek dohody.Knapová zároveň považuje za iluzi výrok prezidenta Macrona, že je nutné domluvit „trvalé příměří“. Jak ale uzavřít něco takového se státem (Ruskem), jehož vedení nepovažuje sousední napadený stát (Ukrajinu) za plnohodnotný státní útvar a Ukrajince za samostatný národ? Výsledkem dohod, ať už z Rijádu nebo odkudkoli jinde, může být jen dočasné příměří, které umožní Ukrajině přezbrojit a připravit se na další případnou ruskou invazi.Být Ukrajincem totiž neznamená být jenom příslušníkem jednoho národa, ale je to především úděl. Jinými slovy, těžký osud národa, jehož existenci bude sousední národ systematicky zpochybňovat i za sto let.

Natočeno: 12.2.2025Přinášíme Vám první ze dvou dílů, které vyšly na herohero v reakci na události posledních dvou týdnů.Tento díl jsme natáčeli bezprostředně po konání AI Summitu v Paříži, takže v něm reflektujeme hlavně první projev JD Vance na evropské půdě,  který pronesl právě v Paříži a který v podstatě reprezentuje postoj Silicon valley k evropským regulacím. Situace dále gradovala v Mnichově, kde evropským leaderům konečně začalo docházet, že Spojené státy se z dřívějšího garanta bezpečnosti stávají v podstatě nepřítelem.Technopolitik JDVance v PařížiMnichovu předcházel AI Summit v Paříži, na kterém JD Vance prohlásil, že americké firmy jsou nuceny se vypořádávat s DSA a dalšími regulacemi, které by EU měla přehodnotit.JD Vance tak reprezentoval především zájmy Silicon Valley a realizoval nový druh politiky, která vychází z potřeb konkrétní technologie. Využívá možností technologie k prosazování politických cílů, inkorporuje politickou agendu do technologie a naopak.Díky hyperkapitalistickému charakteru Silicon Valley je pak výsledkem technofašismus.Už od začátku našeho podcastu říkáme, že díky digitálním technologiím a AI žijeme v algokracii. A nyní se ukazuje, že americký technofašismus je jedním z možných způsobů výkonu algokracie, na který Evropa musí najít odpověď.EU přitom stále bere digitální technologie jen jako další sektor ekonomiky, pro který je třeba nastavit pravidla. Jednou z výzev pro Evropu tak bude, jak skloubit hodnoty demokracie s rozvojem a adopcí digitálních technologií.Bizár v Oválné pracovněJedním z projevů tohoto nového technopolitického směru je zřejmě nejbizarnější tisková konference, kterou kdy Oválná pracovna Bílého domu zažila. Na otázky novinářů odpovídal především stojící Elon Musk, který si sebou přivedl svého malého syna, jenž v mezičase špital směrem k sedícímu a zjevně dezorientovanému Trumpovi “ty nejsi prezident a měl bys sklapnout”.Temné osvíceníSoučasný americký technofašismus přitom čerpá z filozofie tzv. Dark Elightenment, neboli Temného Osvícení (TO). Ne náhodou si Musk nasadil černou kšiltovku “Dark MAGA”. Přívrženci TO věří, že demokratické státy založené na institucích jsou vysílené a je třeba je nahradit systémem  menších celků, kterým budou vládnout tzv. CEO Monarchs (technopolitiků). Jedná se o techno-centrický pohled na správu věcí veřejných podle dnes už (bohužel) proslulé knihy jednoho z guru tohoto hnutí Balaji Srinovasana, bývalého CTO Coinbase, která se jmenuje Network State. Mnichov pre-summit report: Trump představuje bezpečnostní rizikoOrganizátoři mnichovské bezpečnostní konference vydali ještě před jejím konáním report, ve kterém rozebírají ústup Spojených států z pozice garanta mezinárodního řádu a Trumpovy hrozby Kanadě a Dánsku označují za riziko, proti kterému bude třeba se pojistit. Jako nastavení témat pro konferenci to nebylo špatné, ale spád dalších událostí  pak bohužel daleko předčil všechna očekávání. A o tom je hned další díl.Podpořte nás na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: Psyek a deafmutedrecords.com . Twitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czOslabí odchod Markéty Pekarové Adamové ze Sněmovny Top 09, nebo jí to pomůže? Senátorka Šípová nevyjde se svým platem. Nadsázka, či nevkus? J. D. Vance na bezpečnostní konferenci rozboural všechna očekávání, reakce v Německu jsou opařené. A představuje dnes pro Evropu větší hrozbu ruská agrese, nebo spíš atentáty jako ty v Mnichově a Villachu?X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

V Rijádu v Saúdské Arábii v úterý jednají ministři zahraničí Spojených států Marco Rubio a Ruska Sergej Lavrov. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom opakovaně vyloučil, že by Ukrajina přijala jakákoliv rozhodnutí, která o ní učiní Spojené státy a Rusko bez ukrajinského zastoupení. „To dělá velice dobře,“ chválí v pořadu Osobnost Plus spoluautor knihy Dějiny Ukrajiny historik profesor Jan Rychlík z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

V Rijádu v Saúdské Arábii v úterý jednají ministři zahraničí Spojených států Marco Rubio a Ruska Sergej Lavrov. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom opakovaně vyloučil, že by Ukrajina přijala jakákoliv rozhodnutí, která o ní učiní Spojené státy a Rusko bez ukrajinského zastoupení. „To dělá velice dobře,“ chválí v pořadu Osobnost Plus spoluautor knihy Dějiny Ukrajiny historik profesor Jan Rychlík z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chaos a totální nejistota, nepředvídatelnost, všechno vzhůru nohama. To všechno teď vnesl do vztahů s Evropou Donald Trump. V minulých dnech vyslal do Evropy svého viceprezidenta a několik ministrů, aby v Mnichově v rámci bezpečnostní konference a částečně i v Polsku nastínili, jak si představuje bezpečnost našeho kontinentu a postoj vůči ruské agresi proti Ukrajině. Která je klíčová pro budoucnost celé Evropy.

S Tomášem Lindnerem o geopolitických posunech na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Moderuje Štěpán Sedláček.

V jaké režii proběhla další výměna izraelských rukojmí a palestinských vězňů? Co sledoval JD Vance projevem na mnichovské konferenci, ve kterém ostře kritizoval svobodu slova v Evropě? A přiblížíme i díla čerstvého nositele Ceny Jindřicha Chalupeckého Dominika Adamce. Jak vznikají jeho fantazijní hybridy?

V jaké režii proběhla další výměna izraelských rukojmí a palestinských vězňů? Co sledoval JD Vance projevem na mnichovské konferenci, ve kterém ostře kritizoval svobodu slova v Evropě? A přiblížíme i díla čerstvého nositele Ceny Jindřicha Chalupeckého Dominika Adamce. Jak vznikají jeho fantazijní hybridy?

V jaké režii proběhla další výměna izraelských rukojmí a palestinských vězňů? Co sledoval JD Vance projevem na mnichovské konferenci, ve kterém ostře kritizoval svobodu slova v Evropě? A přiblížíme i díla čerstvého nositele Ceny Jindřicha Chalupeckého Dominika Adamce. Jak vznikají jeho fantazijní hybridy?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kam směřují jednání o míru na Ukrajině a shodují se představy Spojených států, Ukrajiny a Evropy? Jaké škody způsobil výbuch dronu na sarkofágu bývalé jaderné elektrárny v Černobylu? A co by znamenalo zavedení recipročních cel, o kterém rozhodl americký prezident Donald Trump, pro globální obchod a jeho pravidla?

Jsme po prvním dnu jednání světových lídrů v Mnichově blíže míru na Ukrajině? Jakou šanci získat pomoc po zářijových povodních mají lidé, kteří jsou v exekuci? A proč došlo k útoku dronem na sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu a jak časté jsou souboje v okolí jaderných elektráren?

Americký prezident Donald Trump hovořil telefonicky se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Porušil tak bezmála tři roky platné diplomatické tabu, kdy kvůli plánu ukončit ruskou válku na Ukrajině zavolal dříve do Moskvy než do Kyjeva. Jak si Donald Trump představuje umění dohody? Zpravodaj Viktor Daněk ještě vysvětlí, jak by měla EU reagovat na očekávaná cla a styl nové americké administrativy, a přiblíží i dynamiku v novém Evropském parlamentu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump hovořil telefonicky se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Porušil tak bezmála tři roky platné diplomatické tabu, kdy kvůli plánu ukončit ruskou válku na Ukrajině zavolal dříve do Moskvy než do Kyjeva. Jak si Donald Trump představuje umění dohody? Zpravodaj Viktor Daněk ještě vysvětlí, jak by měla EU reagovat na očekávaná cla a styl nové americké administrativy, a přiblíží i dynamiku v novém Evropském parlamentu.

Kam směřují jednání o míru na Ukrajině a shodují se představy Spojených států, Ukrajiny a Evropy? Jaké škody způsobil výbuch dronu na sarkofágu bývalé jaderné elektrárny v Černobylu? A co by znamenalo zavedení recipročních cel, o kterém rozhodl americký prezident Donald Trump, pro globální obchod a jeho pravidla?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jsme po prvním dnu jednání světových lídrů v Mnichově blíže míru na Ukrajině? Jakou šanci získat pomoc po zářijových povodních mají lidé, kteří jsou v exekuci? A proč došlo k útoku dronem na sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu a jak časté jsou souboje v okolí jaderných elektráren?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podaří se na bezpečnostní konferenci v Mnichově pokročit v plánech na dosažení míru na Ukrajině? Co se zatím ví o motivech mladého Afghánce, který v Mnichově najel autem do lidí? Jak pomůže Národní kardiovaskulární plán v prevenci srdečních a cévních chorob, kvůli kterým často lidé umírají předčasně?

Podaří se na bezpečnostní konferenci v Mnichově pokročit v plánech na dosažení míru na Ukrajině? Co se zatím ví o motivech mladého Afghánce, který v Mnichově najel autem do lidí? Jak pomůže Národní kardiovaskulární plán v prevenci srdečních a cévních chorob, kvůli kterým často lidé umírají předčasně?

Podaří se na bezpečnostní konferenci v Mnichově pokročit v plánech na dosažení míru na Ukrajině? Co se zatím ví o motivech mladého Afghánce, který v Mnichově najel autem do lidí? Jak pomůže Národní kardiovaskulární plán v prevenci srdečních a cévních chorob, kvůli kterým často lidé umírají předčasně?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Jaroslava Maška: V pátek začíná v Mnichově tradiční bezpečnostní konference. V čem bude letos jiná od minulých let? Hlavním tématem bude především Trumpův mírový plán pro Ukrajinu. Co o něm zatím víme? A jakou roli v mírovém plánu měla hrát Evropa?

Ranní brífink Jaroslava Maška: V pátek začíná v Mnichově tradiční bezpečnostní konference. V čem bude letos jiná od minulých let? Hlavním tématem bude především Trumpův mírový plán pro Ukrajinu. Co o něm zatím víme? A jakou roli v mírovém plánu měla hrát Evropa?

Bavorský premiér Markus Söder měl dlouho pověst politika, který nevystrčí paty z domu. Čili že ho to, co se děje v zahraničí, příliš nezajímá. A že když už opustí Mnichov, případně rodný Norimberk, vedou jeho cesty maximálně do Berlína. Mimo jiné i proto, aby tak podtrhl důležitost svého regionu v rámci Spolkové republiky i svou vlastní v kontextu německé politiky. Poslední měsíce ovšem překvapuje svými zahraničními cestami. Už byl mimo jiné v Číně nebo Srbsku.

Podle dat serveru Sreality vzrostly za poslední tři roky ceny nájmu malých bytů o 28 %, u velkých bytů o 22 % a v rodinných domech skoro o 14 %. S takovým tempem zdražování nestíhají mzdy kvůli vysoké inflaci posledních let držet krok.„S příchodem inflační vlny a energetické krize nárůst reálných mezd v podstatě nestíhá nárůst nájmů.  Napětí nám vzniká ve všech souvisejících věcech, které s nájmy musíme hradit. Energie a veškeré poplatky, fond oprav, který nemůže být logicky levnější, pokud nám materiály vyskočily za poslední tři roky řádově o desítky procent,“ vypočítává v podcastu Ve vatě Libor Ostatek, expert na financování bydlení.Jen za poslední rok zdražily nájmy v malých bytech o 5,7 %, v těch velkých o 5,1 % a v rodinných domech o 6,8 %. Tempem kolem pěti procent bude růst cen pokračovat i v příštím roce, odhaduje Ostatek.Po covidu ceny realit prakticky explodovaly a hypotéky podražily. Kdo nedosáhl na vlastní byt, vzal zavděk nájmem. Zatímco v roce 2011 bydlelo v nájemním 1,9 milionů lidí, teď už je to 2,5 milionu Čechů, plyne z analýzy Erste Group. Kvůli přetlaku zájmu si majitelé nájemních bytů mohou ceny diktovat.Víc singles, míň levných nájmůLibor Ostatek přidává další důvody rostoucích cen nájemního bydlení: „Štěpí se rodiny, poptávky singles je daleko více. Druhá věc je, že poslední dva tři roky přešlapujeme ve smyslu pořízení vlastnického bydlení. Posouvá se věk, kdy si můžeme pořídit vlastnické bydlení, minimálně o pět let. Před lety to šlo celkem v pohodě už kolem třicátého roku věku, tak dneska se posouváme k nějakým 35 letům,“ odhaduje odborník z Broker Consulting a Golem Finance.Přestože cena pronájmů za poslední roky vzrostla, mají majitelé své nemovitosti rychle pronajaté. Průměrná inzertní doba u malých bytů byla v období do července do září tohoto roku 34 dní, vyplývá z analýzy realitního portálu Sreality.cz.„V Praze velmi rychle pronajmete malý byt, ale budete déle hledat nové nájemníky do velkých bytů. Nejrychleji malý i velký byt aktuálně pronajmete v Jihomoravském, Plzeňském a Středočeském kraji,“ říká Štěpán Matějka, datový analytik Sreality.Počet nabídek pronájmů: nulaV prstenci kolem Prahy je nabídka tristní. „Třeba Mníšek pod Brdy, tam je nula bytů k pronájmu. Benešov nebo Beroun taky není žádná sláva. Dřív byl typický postup - odcházím z nájmu z Prahy do vlastnického bydlení například do středních Čech. A teď lidi odchází z nájmu do levnějšího nájmu do středních Čech,“ komentuje Ostatek.Napětí na trhu bydlení je zjevné, mluví se o fenoménu „housing stres“ neboli stresu z nákladů na bydlení. Podle nové studie OSN, která zkoumala 38 zemí včetně Česka, ho zažívá už třetina domácností s nižšími příjmy. Znamená to, že za nájem, energie či poplatky utratí v souhrnu více než 30 % svého čistého příjmu.V některých zemích, jako je Estonsko, Francie, Island a Itálie,  tyto náklady spolknou  přibližně 60–70 % příjmů domácností pod hranicí chudoby. V Rumunsku a Srbsku je to kvůli nízkým mzdám ještě víc, přes  80 %. Česko se, když poměřujeme výši příjmů a výši nájmů, nachází zhruba v polovině žebříčku.Čas koupit vlastní byt se blíží, říká expert“My se pohybujeme na 40 %. V Praze to vychází někde pod 50 procenty. Mezi evropskými městy je na tom absolutně nejlépe Vídeň, kde dávají na bydlení 15 - 20% čistých příjmů, pak Kodaň, Amsterdam, severské země, kde se náklady pohybují kolem 20, 25 % čistých příjmů. Mnichov je kolem 30 %. “ vypočítává Libor Ostatek z Broker Trust a Golem Finance.Podle Libora Ostatka se ale dostupnost nájmů může v dohlednu zlepšit. Až se pro vlastní bydlení rozhoupou lidé dočasně bydlící v podnájmu, část nabídky se uvolní.  Čas, kdy lidé odkládali nákup „vlastní cihly“, podle něj brzy skončí.„Lidi na „spořáku“ nedostanou skoro nic, navíc se říká, že nemovitosti budou zdražovat a hypotéky se dostaly pod 5 %. Lidi si řeknou, už je čas.  Už to pomalu spíná a příští rok se to projeví,“ odhaduje hypoteční odborník ze společnosti Broker Trust.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Vladimír Haber je legendou plzeňské i československé házené. Je držitelem stříbrné medaile z olympiády v Mnichově v roce 1972, kde národní tým v semifinále senzačně porazil favorizovaný Sovětský Svaz.

Přestěhování konference Globsec Forum z Bratislavy do Prahy není přestěhování jen tak nějaké konference a není to jen tak nějaký signál. Globsec Forum byla totiž v minulých víc než deseti letech jedinou velkou intelektuální a politickou akcí, která přesahovala nejen hranice Slovenska, ale i střední Evropy. Samozřejmě je tu světová bezpečnostní konference v Mnichově, která je skutečně globální událostí, ale slovenský Globsec je hned příčku pod ní.

Přestěhování konference Globsec Forum z Bratislavy do Prahy není přestěhování jen tak nějaké konference a není to jen tak nějaký signál. Globsec Forum byla totiž v minulých víc než deseti letech jedinou velkou intelektuální a politickou akcí, která přesahovala nejen hranice Slovenska, ale i střední Evropy. Samozřejmě je tu světová bezpečnostní konference v Mnichově, která je skutečně globální událostí, ale slovenský Globsec je hned příčku pod ní.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Detailně jsme probrali případ Pavla Durova a Telegramu. Mezitím ho stihli propustit z vazby. I tak zůstává podle Michala zodpovědný za obsah, který se šíří na této platformě. Podle Tomáše si ale i Mark Zuckerberg uvědomil, že potlačovat některý obsah je špatně. Na které straně stojíte vy? Vláda nám lže. Nejen co se připravovaného rozpočtu týče, ale i v jiných věcech. Na podporu Liberty nešly všechny peníze z rozpočtové rezervy. Kde skončily? A je Zbyněk Stanjura jen Alena Schillerová bez sukně? Špatně se nám kouká také na situaci v Německu. Útoky za poslední měsíce jsou opravdu špatnou vizitkou pro Olafa Scholze. Migraci reálně nikdo neřeší a to nenahrává nikomu jinému než AfD. Proč se všichni diví úspěchu této a podobných stran, nevíme… 24.8.2024 Mnichov, útočník ze Sierra Leone, típnutá cigareta a rána pěstí ženě na nádraží23.8.2024 Solingen, Německo, Syřan (ISIS), 3 mrtvý, 8 zraněních, festival rozmanitosti k 650 letům města19.8.2024 Mocejón, Španělsko, Španěl, 1 mrtvý chlapec na fotbalovém hřišti29.7.2024 Southport, GB, Welšan, rodiče z Rwandy, 3 mrtvé dívky, 10 zraněných, Taylor Swift yoga lekce14.6.2024 Wolmirstedt, Německo, Afghánec, 1 mrtvý afghánec, 3 zranění fotbalový fanoušci8.6.2024 Annecy, Francie, Syřan, 4 zraněné děti na dětském hřišti31.5.2024 Mannheim, Německo, Afghánec, 1 mrtvý policista, 5 zraněných30.4.2024 Hainault, London GB, Brazilec, 1 mrtvý, 4 zranění, útok dodávkou a mečem19.4. 2024 Västerås, 3 zraněné starší ženy, útočník zastřelen19.11.2023 Crépol, Francie, 1 mrtvý, 2 zranění, vesnická zábava13.10.2023, Arras – škola, Francie, Čečenec,1 mrtvý, 3 zranění, reakce na Gazu 

Tomio Okamura je znejištěný. Jeho hlavní spojenkyně, Le Penová, obrací kormidlo do politického středu a vyhazuje z programu vystoupení z EU, eurozóny a teze o reemigraci. SPD najednou neví, co se děje a jestli neskončí jako německá AFD, která byla vyloučena z evropské frakce Identita a demokracie. Autoři podcastu si kladou otázku, jestli jsme svědky velkého přesouvání vlivu a moci v Evropě. A bude to stačit na vytvoření nové většiny na úrovni Evropského parlamentu? Česko se zatím plácá v poloviditelné volební kampani a v médiích vychází články, idealizující si hnutí STAČILO! a Filipa Turka. O komunistce Konečné se vytváří obraz jako o bojovnici za český průmysl. Šlágrem některých debat je zase bývalý automobilový závodník a youtuber Filip Turek, představující kultivovanější revival na mafiány z devadesátek. Nakonec se ukazuje, že hlavní dělící linií těchto voleb v Evropě bude vztah k Ukrajině. K tomu Turek říká, že dohoda mocností za zády Ukrajiny není nový Mnichov. My však tvrdíme: když něco vypadá jako kachna, chodí jako kachna a kejhá jako kachna, nejspíš to kachna bude. V tomto případě pořádná. 

Podle vysokoškolského pedagoga a publicisty Bohumila Kartouse roste i u nás skupina lidí, kteří věří úplným bludům. S umělou inteligencí (AI) to může dosáhnout až fáze neřešitelnosti. „Nedávná bezpečnostní konference v Mnichově ukázala, že je to vážný problém. Také se reprezentace korporací, které ovládají velké sociální sítě a platformy, deklaratorně zavázala, že bude hledat cestu, jak zamezit zneužívání nástrojů umělé inteligence,“ říká v Osobnosti Plus.

Vznik Československé republiky provázelo mnoho jednání, nejdřív v zahraničí. Zásadní roli sehráli naši krajané – hlavně ale T. G. Masaryk. „Spousta lidí narukovala do americké a kanadské armády. Bylo to víc Čechů než Slováků, kteří bojovali proti centrálním mocnostem. Taky sbírali peníze na různých akcích, se kterými pak disponoval TGM. Měli plné právo rozhodovat o budoucnosti soužití obou národů, což poprvé prohlásili v Clevelandu,“ říká historik a právník Petr Pithart.

Vznik Československé republiky provázelo mnoho jednání, nejdřív v zahraničí. Zásadní roli sehráli naši krajané – hlavně ale T. G. Masaryk. „Spousta lidí narukovala do americké a kanadské armády. Bylo to víc Čechů než Slováků, kteří bojovali proti centrálním mocnostem. Taky sbírali peníze na různých akcích, se kterými pak disponoval TGM. Měli plné právo rozhodovat o budoucnosti soužití obou národů, což poprvé prohlásili v Clevelandu,“ říká historik a právník Petr Pithart.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se na pondělní pražskou protestní akci části tuzemských zemědělců připravuje zdejší hasičský záchranný sbor? Jakou odezvu měl na Mnichovské bezpečnostní konferenci návrh českého prezidenta na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu z mimounijních zemí? A co vyplývá z aktuálního vývoje inflace v Česku pro vývoj cen potravin na zdejším trhu? Poslechněte si polední publicistiku s Vladimírem Krocem.

Když v listopadu 1963 v Mnichově vznikl zárodek toho, čím je dnes každoroční únorová bezpečnostní konference, bylo to diskrétní setkání mužů – žen tehdy jen zřídka – vlivných v bezpečnostní a obranné politice. Jejich největší starostí tehdy bylo, aby v poválečné Evropě její západní část obstála v konfrontaci s východní velmocí v době studené války, a málokdo si mohl představovat, že by tomu mohlo být jinak.