Podcasts about VL

Zastavit lavinu je vždy těžší než ji spustit. Vláda Andreje Babiše (ANO) si zrušení koncesionářských poplatků vybrala za svůj symbol. Tvrdí, že jí jde především o peněženky občanů, ve kterých zůstane víc.

„Oni to umí. Budoucí autoritáři se vždycky vkrádají tak, že to národ nepozná,“ je přesvědčený Michael Kocáb, hudebník, někdejší politik a nově člen správní rady Knihovny Václava Havla. „Politik by měl ctít veřejnoprávní média, Ústavu, opozici, občanskou společnost. Ne je dehonestovat. Autoritář na všechno kašle a všechno zesměšňuje,“ tvrdí a dodává: „Moc mají diktátoři. Vláda i prezident jsou sluhy národů, mají sloužit.“

Vláda několikrát odložila rozhodnutí, kdo se za Česko zúčastní červencového summitu NATO v Ankaře. „Tento summit bude první revizí závazků z loňska, kdy se členské státy dohodly, že budou vydávat na obranu až pět procent HDP. Americký prezident Donald Trump bude od všech spojenců chtít slyšet, jak na tom jsou s dalšími plány,“ uznává evropský analytik Českého rozhlasu, proč by byla v Ankaře vhodná účast premiéra Andreje Babiše (ANO). „Zvykem ale je účast prezidenta,“ dodává.

Vláda dostala od parlamentu dôveru. Požiadala však o ňu až osem mesiacov po termíne. Nie je to hanba a na akých opatreniach na zníženie dlhu a rast ekonomiky vlastne pracuje? Prichádza po lete do úvahy aj rekonštrukcia vlády?Huliakovci v parlamente zablokovali pre spor s SNS návrh Smeru na zrušenie voľby poštou a snažia sa presadiť zmeny Šimkovičovej Fonde na podporu umenia.Dohodnú sa napokon s SNS a koalíciou? A podporia Robertovi Ficovi opäť zmeny v trestnom poriadku, ak sa naposledy ich predseda sťažoval, že ich v koalícii oklamali? A ako sa Strana vidieka chystá do volieb?Braňo Závodský sa rozprával s poslancom Národnej rady a podpredsedom Strany vidieka Romanom Malatincom.

Vláda Andreje Babiše schválila návrh zákona měnícího financování veřejnoprávních médií, což vyvolalo vlnu odporu, podnět k Evropské komisi od Danuše Nerudové a čtyřiadvacetihodinovou stávku v České televizi a Českém rozhlase. V zákulisí domácí politiky vzbuzuje otázky prodej nemovitosti šéfky  vládního kabinetu Tünde Bartha manažerovi Strnadova holdingu za 19 milionů korun.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

„Oni to umí. Budoucí autoritáři se vždycky vkrádají tak, že to národ nepozná,“ je přesvědčený Michael Kocáb, hudebník, někdejší politik a nově člen správní rady Knihovny Václava Havla. „Politik by měl ctít veřejnoprávní média, Ústavu, opozici, občanskou společnost. Ne je dehonestovat. Autoritář na všechno kašle a všechno zesměšňuje,“ tvrdí a dodává: „Moc mají diktátoři. Vláda i prezident jsou sluhy národů, mají sloužit.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda neschválila účast prezident Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře. Kabinet tak rozhodl po týdnech náznaků s tím, že prezident má jiný pohled na otázky kolem zbrojení než vláda. Má prezident podat kompetenční žalobu? Hostem Ptám se já byla expertka na ústavní právo z Právnické fakulty UK v Praze Andrea Procházková. Delegaci na červencový summit Severoatlantické aliance v Ankaře povede premiér Andrej Babiš (ANO), doprovázet ho budou ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Hlava státu součástí delegace nebude. Důvodem podle předsedy vlády je, že blížící se klíčový summit bude tentokrát jiný než ty předchozí. Řešení několikaměsíčního sporu s prezidentem Petrem Pavlem, který na své účasti na vrcholném fóru trvá i přes nesouhlas vládních Motoristů, slíbil premiér po čtvrtečním setkání ministrů obrany aliance. Babiš v pátek oznámil, že Česko letos nesplní závazek vůči NATO vydat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. Zároveň očekává, že od příštího roku jeho vláda dvouprocentní závazek už plnit bude. Pavel přístup kabinetu k financování obrany kritizuje. A právě rozdílným pohledem na plnění závazků vláda vysvětluje, proč by na summitu měli být zástupci koaličních stran, nikoli prezident. Ten avizoval, že má pro případ, že ho kabinet do delegace do Ankary nezařadí, připravenou kompetenční žalobu. Jaké argumenty by hlavě státu v případě kompetenční žaloby hrály do not a co by bylo proti němu? A má žaloba smysl, i když by soud nestihl rozhodnout včas? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda několikrát odložila rozhodnutí, kdo se za Česko zúčastní červencového summitu NATO v Ankaře. „Tento summit bude první revizí závazků z loňska, kdy se členské státy dohodly, že budou vydávat na obranu až pět procent HDP. Americký prezident Donald Trump bude od všech spojenců chtít slyšet, jak na tom jsou s dalšími plány,“ uznává evropský analytik Českého rozhlasu, proč by byla v Ankaře vhodná účast premiéra Andreje Babiše (ANO). „Zvykem ale je účast prezidenta,“ dodává.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovensko sa tejto vlády musí zbaviť čo najskôr. Vedenie SMERu zrástlo s oligarchiou a vstúpil do toho i Robert Fico. Premiéra pravidlá demokracie vyrušujú, ministri sú údržbári a budúcnosť štátu je im úplne ukradnutá. Takto to hodnotí po 20. rokoch od prvého vládnutia SMERU jeden zo zakladateľov Boris Zala. Ako sa z tejto “tretej cesty” stal stroj obsluhujúci záujmy vlastných ľudí či oligarchie?Práve pred 20 rokmi po prvá raz zasadol do premiérskeho kresla Robert Fico. Z kedysi ambiciózneho politika tzv. Tretej cesty sa však postupom času stal unavený patrón klientelistického štátu no a Slovensko sa pod jeho vedením mení na čoraz viac sa rozpadajúci Potemkin. Ako sa zo strany protestu voči Mečiarovi i Dzurindovi stal už len unavený stroj obsluhujúci výlučne záujmy “našich ľudí,” ktorý úplne rezignoval na moderný sociálny štát? A je Robert Fico dnes už iba bábkou v rukách oligarchie a straníckej partokracie? Vo veľmi otvorenom rozhovore pre Ráno Nahlas na to odpovie jeden zo zakladateľov SMERu a bývalý predseda Sociálnych demokratov Boris Zala.V týchto dňoch, práve pred dvadsiatimi rokmi po prvý raz triumfoval Smer vo voľbách a jeho predseda Robert Fico po prvý raz zasadol do kresla premiéra. Vtedy ešte s víziou modernej tretej cesty, kde novopečený premiér deklaroval ambíciu vytvoriť zo Slovenska silný sociálny štát, ktorý bude garantovať dôstojný život pre každého občana.Dnes však médiá - namiesto dôstojnosti nás všetkých, riešia dôstojnosť života príbuzných či blízkych Roberta Fica - ako i ďalších vplyvných straníkov, pričom na Slovensku žije podľa oficiálnych štatistík takmer milión ľudí pod hranicou príjmovej chudoby a sociálnej vylúčenosti.Po dvoch dekádach jeho takmer nepretržitého vládnutia sa tak pôvodný sen o slovenskej sociálnej demokracii rozplynul v realite nacionálneho populizmu, systémového klientelizmu ako i čoraz viac upadajúceho štátu. Dve desaťročia dominancie jednej strany zanechali na Slovensku hlbokú stopu, no namiesto skutočného sociálneho štátu dnes čelíme rekordnému zadlžovaniu, sociálne necitlivej konsolidácií a prejedaniu vlastnej budúcnosti. Vládna moc si cez plošné rozdávačské balíčky už celé roky opakovane kupuje voličské hlasy, zatiaľ čo kľúčové systémy štátu ako zdravotníctvo či školstvo zlyhávajú a pomoc ľudia namiesto štátu hľadajú v internetovej charite.Od “SMERom k ľuďom,” ako znelo prvé predvolebné heslo Smeru sa tak táto strana prepracovala k realite smerovania k "našim ľuďom". Hanákove Papierové hlavy sa vrátili.Je toto ešte stále autentická ľavica, alebo sa slovami Roberta Kaliňáka “transformovala” do sofistikovaného klientského štátu, ktorý namiesto pravidiel a výkonu odmieňa slepú stranícku lojalitu? Kam sa za tých 20 rokov posunul samotný Robert Fico a prečo namiesto moderného európskeho štátu vybudoval systém politických trafík, hľadania nepriateľov, vyvolávania konfliktov a koketovania s extremizmom?Ráno Nahlas s bývalým poslancom, europoslancom a jedným zo zakladateľov SMERu Borisom Zalom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Vládu vyškolil Ústavný súd. Povedal, že bezodkladne požiadať o dôveru znamená okamžite, hneď a nie kreatívne nežiadať dlhé mesiace. Krajský súd v Bratislave vyhovel odvolaniu ministra vnútra Matúša Šutaja Eštoka a zrušil kontumačný rozsudok v kauze čurillovcov. Do sveta vyšleme nových veľvyslancov - prezident Peter Pellegrini vymenoval Miroslava Radačovského a Petra Kmeca, a novinári do detailov rozobrali, kam tečú stranícke peniaze Smeru - spomína sa firma poslanca Jána Mažgúta či Kallan Legal, ktorej spoločníkom je Robert Kaliňák. Dobrým ránom sobota vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová s Jakubom Filom. Zdroj zvukov: STVR, TASR, TA3 – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Vláda až po rozhodnutí Ústavného súdu konečne požiadala parlamente pre zlý stav našich verejných financií o dôveru. Nie je to, ako hovorí prezident republiky, hanba?Opozícia sa v parlamente neúspešné pokúša pre kauzy haciend či personálnych prepojení v pôdohospodárskej platobnej agentúre odvolať ministra Takáča. Prečo koalícia schôdzu a debatu nedovolí, ak minister hovorí, že si opozícia len vymýšľa?A čo hovorí vláda na to, že opozícia považuje zmeny v trestných kódexoch za pomoc obžalovanému podpredsedovi parlamentu za Smer Tiborovi Gašparovi? Pôjde návrh Smeru na zrušenie voľby poštou zo zahraničia do koša, alebo sa koalícia dohodne? A kde až skončí hádka Fica so Šimečkom o tom, ktorá z nich rodín je príživnícka?Braňo Závodský sa rozprával s ministrom pôdohospodárstva a podpredsedom strany Smer – SD Richardom Takáčom.

„Pařil“ hry, mučil lidi. Vládce Damašku - Bašár Asad. Jeho život i vláda jsou tématem úplně poslední epizody speciální serie KATI o diktátorech s krví na rukou. A bude u toho opět Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Vláda má dôveru parlamentu a rastúci dlh na krku 2. Čo presne znamená dohoda USA s Iránom 3. Protimonopolný úrad vyšetruje reklamný biznis 4. V daňovom systéme pribudli ďalšie komplikácie. Potrebujeme pritom opak 5. Taiwan chce po vzore Ukrajiny postaviť svoju obranu na výrobe dronov

Ústavný súd vláde vysvetlil, že o dôveru mala žiadať bez zbytočných prieťahov. Nie je vylúčené, že k zákonu o dlhovej brzde sudcovia dajú aj komplexnejší návod, myslí si odborník na ústavné právo Marián Giba.Vláda mala dvojročnú výnimku, keď sa najprísnejšie sankcie dlhovej brzdy neuplatňovali. Výnimka vypršala 22. novembra. „Vláda sa nemusí schvádzať o polnoci, ale v horizonte dní si má splniť povinnosť,“ približuje tohtotýždňové stanovisko Ústavného súdu Giba, ktorý pôsobí ako vedúci Katedry ústavného práva na Právnickej fakulte Univerzity Komenského.V podcaste vysvetľuje okrem iného aj či je zákon o dlhovej brzde napísaný dobre, keď ho vláda mohla ignorovať.„Je to jeden z kvalitnejších ústavných zákonov. Je vidno, že ho pripravovali odborníci,“ hovorí Giba, no zároveň dodáva, že autori bolo možno optimistický, keď ho pripravovali.V konečnom dôsledku je však na voličoch, či vlády za ignorovanie dlhovej brzdy vystavia účet. „Možno je to slabšia stránka vymáhateľnosti finančných pravidiel, ktoré sú v ústave, no je to cena za to, že máme demokraciu,“ hovorí.Giba, ktorý tiež vysvetľuje, kde by mohli byť mantinely v rámci, ktorých môže Ústavný súd zasahovať do politiky vlády. Ďalší dlhovej brzdy a ochoty vlády rešpektovať ústavný zákon môže prísť po lete.Premiér Robert Fico avizoval, že nechce predložiť vyrovnaný rozpočet, tak ako si to vyžaduje dlhová brzda. V zákone našiel totiž únikovú klauzulu. Giba vysvetľuje, či argumentácia premiéra obstojí. Pripomína, že v minulom volebnom období Ústavný súd pristúpil k tomu, že časť takzvaného prorodinného balíka, ktorý presadzoval exminister financií Igor Matovič, zrušil. Dôvodom bol práve rozpor s ústavným zákonom o rozpočtovej zodpovednosti.„Keby vláda predložila čo i len návrh rozpočtu, ktorý by hospodáril s deficitom, porušila by príkaz, ktorý vyplýva z ústavy,“ poukazuje Giba. Na podcaste spolupracovali Michaela Jónová a Adam Obšitník.

Vláda si konečne splnila svoj ústavný záväzok – odkladala to iba pol roka. Ukrajine sa podarilo na niekoľkých miestach zasiahnuť rafinériu na okraji Moskvy. Trumpova administratíva obhajuje svoju... zvláštnu rámcovú dohodu o prímerí s Iránom.

„Pařil“ hry, mučil lidi. Vládce Damašku - Bašár Asad. Jeho život i vláda jsou tématem úplně poslední epizody speciální serie KATI o diktátorech s krví na rukou. A bude u toho opět Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Vláda Andreje Babiše (ANO) věří, že zákon, který mění financování veřejnoprávních médií, je v souladu s evropským právem. Obě instituce – Český rozhlas i televize – mají od příštího roku dostat ze státního rozpočtu zhruba o 15 procent méně peněz, než letos vyberou na poplatcích. „Jsou to prudké změny a dostávají veřejnoprávní média v Česku do nejistoty, která jde za hranu možnosti držet kvalitu veřejné služby,“ říká v Interview Plus bývalá eurokomisařka Věra Jourová.

Vláda Andreje Babiše (ANO) věří, že zákon, který mění financování veřejnoprávních médií, je v souladu s evropským právem. Obě instituce – Český rozhlas i televize – mají od příštího roku dostat ze státního rozpočtu zhruba o 15 procent méně peněz, než letos vyberou na poplatcích. „Jsou to prudké změny a dostávají veřejnoprávní média v Česku do nejistoty, která jde za hranu možnosti držet kvalitu veřejné služby,“ říká v Interview Plus bývalá eurokomisařka Věra Jourová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše hodlá zrušit koncesionářské poplatky a platit veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. Co bude změna znamenat a může do podoby zákona promluvit Evropská komise? O co by přišli posluchači veřejnoprávního rozhlasu? „V momentě, kdy začneme omezovat počet služeb a jejich nabídka se sníží, logicky budeme muset sáhnout i ke snížení počtu pracovních míst,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Vláda Andreje Babiše hodlá zrušit koncesionářské poplatky a platit veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. Co bude změna znamenat a může do podoby zákona promluvit Evropská komise? O co by přišli posluchači veřejnoprávního rozhlasu? „V momentě, kdy začneme omezovat počet služeb a jejich nabídka se sníží, logicky budeme muset sáhnout i ke snížení počtu pracovních míst,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Vláda Andreje Babiše hodlá zrušit koncesionářské poplatky a platit veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. Co bude změna znamenat a může do podoby zákona promluvit Evropská komise? O co by přišli posluchači veřejnoprávního rozhlasu? „V momentě, kdy začneme omezovat počet služeb a jejich nabídka se sníží, logicky budeme muset sáhnout i ke snížení počtu pracovních míst,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda se shodla, že od ledna 2027 zruší rozhlasové a televizní poplatky a veřejnoprávní média bude financovat ze státního rozpočtu. Česká televize a rozhlas s tím nesouhlasí, výrazně si navíc finančně pohorší. „Chceme posílit kontrolní mechanismy, abychom kontrolovali nejen finanční rovinu, ale i obsahovou,“ řekl v Pro a proti poslanec Josef Nerušil (SPD), dříve radní Českého rozhlasu. „To jako politici dělat nemáme,“ reaguje František Talíř (KDU-ČSL) z mediálního výboru.

„Mohli jsme médiím neschválit výroční zprávy a vymést to úplně. Neudělali jsme to a ani to neuděláme,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že zrušení koncesionářských poplatků nevnímá jako ohrožení nezávislosti. Vládou schválená novela ovšem média navazuje penězi přímo na politiky. „Dává velmi jasně najevo, že kdo platí muziku, ten určuje repertoár. Nedokážu si jeho slova interpretovat jinak,“ reaguje v pořadu Osobnost Plus slovenský novinář a spisovatel Arpád Soltész.

Politici vnímajú, že nejdeme dobrým smerom, ale sledujú už iba svoje stranícke záujmy. Ich horizontom je opätovné zvolenie a voličov naučili na nárokovú mentalitu, tvrdí šéf AZZZ Rastislav Machunka. Zrušenie 13. dôchodku i energopomoci. Redukcia sociálneho štátu, ale aj zníženie daňového bremena pre podnikateľov. To sú riešenia zamestnávateľov, ktoré by mali priniesť reštart ekonomiky a bez ktorých nás čaká neslávne známa “grécka cesta.”Slovenská ekonomika prešľapuje na mieste a namiesto reálnych reforiem čelí toxickému kokteilu zvyšujúcich sa daní či odvodov. Vláda napriek rastúcemu štátnemu dlhu vôbec na sebe nešetrí a namiesto reálnych riešení ponúka pompézne zabalené nič. Súčasné prorastové opatrenia vlády sú totiž tak podľa odborárov, ako aj zamestnávateľských zväzov len slabou náplasťou na dlhodobo chradnúce podnikateľské prostredie.Hoci ministerstvo financií hlási mierne lepšie čísla za vlaňajší deficit, prvé mesiace tohto roka ukazujú, že prepad výberu daní ako aj rastúce vládne výdavky pokračujú. Zamestnávatelia preto prichádzajú s vlastným zoznamom riešení kde dominuje zrušenie transakčnej dane, ale témou sa stáva i zlý demografický vývoj, nízka produktivita práce ako i odchod mladých mozgov, kapitálu i firiem do zahraničia.Podľa AZZZ sa politici napriek zlej situácií nedokážu vzdať svojho populizmu, štát rezignoval na efektivitu verejnej správy a bremeno prenáša výhradne na plecia pracujúcich a firiem. V hre o Slovenska sa tak podľa národnej banky reálne ocitá už aj negatívne povestná “grécka cesta.”Ráno Nahlas s prezidentom Asociácie zamestnávateľských zväzov a združení Rastislav Machunka. Pekný deň a pokoj v duši želá Braňo Dobšinský.

Vláda se shodla, že od ledna 2027 zruší rozhlasové a televizní poplatky a veřejnoprávní média bude financovat ze státního rozpočtu. Česká televize a rozhlas s tím nesouhlasí, výrazně si navíc finančně pohorší. „Chceme posílit kontrolní mechanismy, abychom kontrolovali nejen finanční rovinu, ale i obsahovou,“ řekl v Pro a proti poslanec Josef Nerušil (SPD), dříve radní Českého rozhlasu. „To jako politici dělat nemáme,“ reaguje František Talíř (KDU-ČSL) z mediálního výboru.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Mohli jsme médiím neschválit výroční zprávy a vymést to úplně. Neudělali jsme to a ani to neuděláme,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že zrušení koncesionářských poplatků nevnímá jako ohrožení nezávislosti. Vládou schválená novela ovšem média navazuje penězi přímo na politiky. „Dává velmi jasně najevo, že kdo platí muziku, ten určuje repertoár. Nedokážu si jeho slova interpretovat jinak,“ reaguje v pořadu Osobnost Plus slovenský novinář a spisovatel Arpád Soltész.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše schválila rozsáhlou finanční injekci do zdravotnictví. Platby za státní pojištěnce se v příštím roce mimořádně navýší o 24 miliard korun. Jak to pocítí samotní pacienti? Podpoří to opozice, které se podařilo v předešlé vládě prosadit dlouho očekávanou automatickou valorizaci? A jak zařídit, aby šly peníze ruku v ruce s větší efektivitou? Poslechněte si Kulatý stůl s vládními i opozičními poslanci ze sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

Vláda Andreje Babiše má za sebou první půl rok. „Dělá si svoji politiku, nehezky řečeno, svoje kšefty. A pokud je spokojen Andrej Babiš, tak to takhle bude fungovat dál,“ hodnotí vládu i to, co čekat dál komentátor Petr Honzejk.Babišovu vládu prezident jmenoval loni před Vánoci. Důvěru získala v lednu. Provází ji neustálé mediální kontroverze, které vyvolávají především menší koaliční partneři - Motoristé a hnutí SPD. Samotná vládní koalice je ale po půl roce od jmenování velmi soudržná.Hele, nenaskakuješ?„Psát o Motoristech je svým způsobem zábava a čtení o motoristech je svým způsobem zábava. Jejich příznivci si říkají: „To jim to zase ten Péťa nandal.“ A jejich odpůrci: „Ježíš, to je hrozné, co za trolly to máme ve vládě.“ Jenže mezitím se vedle toho dějí ty skutečně podstatné věci,“ hodnotí kabinet zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, komentátor Petr Honzejk, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.Podle Honzejka je pro novináře výzva, aby na politické provokace nenaskakovali.„Je nutné si občas říct: „Hele, naskakuješ na to, co chtějí oni? Piš o těch podstatných věcech, i když to třeba nebude mít takový dosah a takové množství interakcí.“ Je to prostě opravdu každodenní boj a když někdo říká, že to má naprosto vyřešené, tak si myslím, že to je přílišná profesní pýcha,“ uvažuje Honzejk, který letos dostal na své komentáře cenu Karla Havlíčka Borovského.Motoristé a SPD prodávají vzduchBabiš podle Honzejka ve vládě bez problému prosazuje všechno, co potřebuje. A koaličním partnerům nechává rétorická cvičení pro jejich voliče.„Ryba smrdí od hlavy, nejproblematičtější ve vládě je Babiš. Celá vládní koalice mu jde na ruku. Dělá, co mu a hospodářským výsledkům Agrofertu na očích vidí. Což je mimochodem vidět třeba na aktuálním návrhu změny zákona o střetu zájmů. Podle něj by Andrej Babiš nebyl ve střetu zájmů, i kdyby chodil každý týden na správní radu Agrofertu,“ glosuje situaci komentátor a pokračuje:„Babiš nechá Motoristy i SPD obsluhovat své voliče verbálně. Hezká ukázka toho byly sudetoněmecké dny. Kdyby to nevytáhli Motoristé a SPD, Andreji Babišovi by to bylo úplně jedno. Ale on ví, že je potřebuje na to, aby mu šli na ruku. Tak jim dal slovo a oni teď můžou říkat: ‚Podívejte, my bojujeme za české národní zájmy.‘ To je jeho chytrá politika. Meritum je u Andreje Babiše a řeči, vzduch, který se nicméně dá voličům dobře prodat, je u Motoristů a SPD.“Nejsem objektivní ani vyváženýHonzejk přišel do Hospodářských novin před dvaceti lety. Nejprve jako hlavní editor, později se stal šéfem oddělení komentářů a komentátorem. Za to získal mnoho novinářských cen, kromě té aktuální před lety i Novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky.Bakalův novinářNež Honzejk přišel ho Hospodářských novin, pracoval dlouhé roky v Českém rozhlase. Nejprve jako zpravodaj z Ústeckého kraje, později byl třeba šéfredaktor stanice Radiožurnál a chvíli působil i v české redakci BBC. V době, kdy přešel do Hospodářských novin, kupoval vydavatelství Economie podnikatel Zdeněk Bakala.„Já se vlastně celou dobu, co píšu, potýkám s nálepkou Bakalův novinář. Lidi mají pravděpodobně představu, že člověk si k výplatě nosí domů tři putny deputátního uhlí z OKD nebo něco takového. Což je absolutní nesmysl. Původně mně to vadilo, ale teď už to přecházím,“ říká Honzejk na téma útoků na novináře.Politici se podle něj různými nálepkami snaží novináře znevěrohodnit a udělat z nich své soupeře. Což ale podle Honzejka novináři nejsou a nesmí být.„Nic nevyroste samo od sebe. Můžeme si vzpomenout na dobu premiérování a prezidentování Miloše Zemana, který praxi brutálních politických útoků na novináře nastartoval, viz novináři by se měli likvidovat a tady mám Kalašnikov a tak dále. On tady vlastně vytvořil takové předpolí pro to, aby to tady bylo možné,“ říká Honzejk.Kam povedou politické útoky na novináře a média? Jak moc novináře poškodí, když mu někdo říká pisálek? A proč má ještě smysl bojovat za současnou podobu veřejnoprávních médií?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda Andreje Babiše schválila rozsáhlou finanční injekci do zdravotnictví. Platby za státní pojištěnce se v příštím roce mimořádně navýší o 24 miliard korun. Jak to pocítí samotní pacienti? Podpoří to opozice, které se podařilo v předešlé vládě prosadit dlouho očekávanou automatickou valorizaci? A jak zařídit, aby šly peníze ruku v ruce s větší efektivitou? Poslechněte si Kulatý stůl s vládními i opozičními poslanci ze sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

Nechtěli ho, ale teď jsme na něj prý připravení. Migrační pakt. Vládní otočka, nebo příprava na spor s Evropskou komisí? A jak to bude s povinnými platbami? Ustoupíme, nebo ne? Hostem Vinohradské 12 je Viktor Daněk, analytik Českého rozhlasu pro evropské záležitosti. Ptá se Matěj Skalický.

Nechtěli ho, ale teď jsme na něj prý připravení. Migrační pakt. Vládní otočka, nebo příprava na spor s Evropskou komisí? A jak to bude s povinnými platbami? Ustoupíme, nebo ne? Hostem Vinohradské 12 je Viktor Daněk, analytik Českého rozhlasu pro evropské záležitosti. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nechtěli ho, ale teď jsme na něj prý připravení. Migrační pakt. Vládní otočka, nebo příprava na spor s Evropskou komisí? A jak to bude s povinnými platbami? Ustoupíme, nebo ne? Hostem Vinohradské 12 je Viktor Daněk, analytik Českého rozhlasu pro evropské záležitosti. Ptá se Matěj Skalický.

Stojíme na straně Ukrajiny, ale nebudeme se do ničeho moc zapojovat, sliboval premiér Andrej Babiš (ANO) při svém návratu do vlády. Předseda vlády nakonec souhlasil i s pokračováním muniční iniciativy, i když Česko ji pouze provozuje, ale nefinancuje, což nakonec vedlo k odchodu poloviny zemí z této dohody. Vládní koalice se snaží zdůrazňovat, že je pro mírová jednání, proto také podporovala americkou snahu o dohodu s Ruskem.

Vláda Andreje Babiše (ANO) od svého nástupu provádí rozsáhlé personální a institucionální změny na ministerstvech a na Úřadu vlády. Reorganizace má dále usnadnit nový zákon o státních zaměstnancích, který je ve Sněmovně. „Ve státní správě je v posledních měsících živo, to je obvyklé, když se vymění vláda. Tentokrát je ale těch změn více než v minulosti,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus někdejší „superúředník“ Josef Postránecký.

Vládní poslanci nečekaně předložili novelu zákona o střetu zájmů. Podle některých právníků a ekonomů je šita na míru holdingu Agrofert a Andreji Babišovi. Jak a proč novela vznikla? Je, nebo není šéf hnutí ANO a předseda vlády ve střetu zájmů? A jak je to s vymáháním dříve neoprávněně vyplacených dotací? Vladimír Kroc se zeptal spolupředkladatelky návrhu, předsedkyně dozorčí rady Státního zemědělského a intervenčního fondu, poslankyně Marie Pošarové z SPD.

Vládní poslanci nečekaně předložili novelu zákona o střetu zájmů. Podle některých právníků a ekonomů je šita na míru holdingu Agrofert a Andreji Babišovi. Jak a proč novela vznikla? Je, nebo není šéf hnutí ANO a předseda vlády ve střetu zájmů? A jak je to s vymáháním dříve neoprávněně vyplacených dotací? Vladimír Kroc se zeptal spolupředkladatelky návrhu, předsedkyně dozorčí rady Státního zemědělského a intervenčního fondu, poslankyně Marie Pošarové z SPD.

Koalícia v parlamente opäť blokuje opozičné návrhy na odvolávanie ministrov či obžalovaného podpredsedu parlamentu. Opozícia ju viní, že aj ďalší návrh Smeru o kajúcnických má pomôcť práve obžalovaným v kauze očistec, vrátane Tibora Gašpara. Vládne strany sa tiež nevedia dohodnúť na rušení voľby poštou a návrh SNS blokujú Huliakovci.Ako to teda dopadne pri rušení voľby poštou, dohodne sa Danko s Huliakovcami? A čo hovorí SNS na zárobky premiérovho syna v Smere či na to, že prezident stále nevymenoval ich bývalého poslanca Radačovského za veľvyslanca na Cypre? A ako pokračuje debata SNS s ministrom Tarabom, ktorého premiér na návrh Andreja Danka zatiaľ odmietol odvolať?Braňo Závodský sa rozprával s poslancom parlamentu a predsedom klubu Slovenskej národnej strany Romanom Michelkom.

Vládní poslanci nečekaně předložili novelu zákona o střetu zájmů. Podle některých právníků a ekonomů je šita na míru holdingu Agrofert a Andreji Babišovi. Jak a proč novela vznikla? Je, nebo není šéf hnutí ANO a předseda vlády ve střetu zájmů? A jak je to s vymáháním dříve neoprávněně vyplacených dotací? Vladimír Kroc se zeptal spolupředkladatelky návrhu, předsedkyně dozorčí rady Státního zemědělského a intervenčního fondu, poslankyně Marie Pošarové z SPD.

Vládní poslanci nečekaně předložili novelu zákona o střetu zájmů. Podle některých právníků a ekonomů je šita na míru holdingu Agrofert a Andreji Babišovi. Jak a proč novela vznikla? Je, nebo není šéf hnutí ANO a předseda vlády ve střetu zájmů? A jak je to s vymáháním dříve neoprávněně vyplacených dotací? Vladimír Kroc se zeptal spolupředkladatelky návrhu, předsedkyně dozorčí rady Státního zemědělského a intervenčního fondu, poslankyně Marie Pošarové z SPD.

Vládní poslanci nečekaně předložili novelu zákona o střetu zájmů. Podle některých právníků a ekonomů je šita na míru holdingu Agrofert a Andreji Babišovi. Jak a proč novela vznikla? Je, nebo není šéf hnutí ANO a předseda vlády ve střetu zájmů? A jak je to s vymáháním dříve neoprávněně vyplacených dotací? Vladimír Kroc se zeptal spolupředkladatelky návrhu, předsedkyně dozorčí rady Státního zemědělského a intervenčního fondu, poslankyně Marie Pošarové z SPD.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládní poslanci nečekaně předložili novelu zákona o střetu zájmů. Podle některých právníků a ekonomů je šita na míru holdingu Agrofert a Andreji Babišovi. Jak a proč novela vznikla? Je, nebo není šéf hnutí ANO a předseda vlády ve střetu zájmů? A jak je to s vymáháním dříve neoprávněně vyplacených dotací? Vladimír Kroc se zeptal spolupředkladatelky návrhu, předsedkyně dozorčí rady Státního zemědělského a intervenčního fondu, poslankyně Marie Pošarové z SPD.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládneme, nerušit #64: Ministři ve vládě Andreje Babiše za sebou mají první pololetí, premiér bude jejich výkony hodnotit a také přemýšlet o tom, jestli by se někdo z nich neměl z kabinetu poroučet. V současné vládě si dobře vedou zejména zkušené politické figury, ale i někteří nováčci už prokázali, že se ve svěřených resortech cítí jako doma. Čí hvězda stoupá? Kdo je na odstřel? A jak se hodnotí samotní ministři? O tom se v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit bavili Filip Zelenka, Kristýna Jelínková a Eva Soukeníková. 

1. Slovenský priemysel brzdia drahé energie, neistota aj slabší dopyt 2. Európa zaostáva, lebo sa bojí prepúšťať 3. Vláda o stave portálu Slovensko.sk nerokovala, posudok NBÚ Migaľ spochybňuje 4. Trumpovci rozbiehajú developerské projekty po celom svete, konflikty záujmov pribúdajú

Vládny návrh prorastových opatrení narazil na búrku kritiky - tak zamestnávateľov, ako aj odborárov. Napriek tomu, že chradnúca slovenská ekonomika uviazla na plytčine, vláda ponúka namiesto zásadných riešení liečbu leukoplastom. Verejné financie sa napriek trom konsolidačným kolám prakticky vôbec nepodarilo ozdraviť no vláda už hádže konsolidačný uterák do ringu. Rating Slovenska je najhorší za posledné dve dekády, krajina potrebuje pridať v konsolidácií i konkurencieschopnosti, odkazuje Rada pre rozpočtovú zodpovednosť. Aký ozdravný plán ponúka opozičná SaS a budeme si musieť zásadne a systémovo utiahnuť opasky - inak nás čaká osud Grécka? Téma dnešného podcastu s poslancom SaS Mariánom Viskupičom. Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Vláda schválila balík prorastových opatrení na naštartovanie ekonomiky. Veľa pochvaly však za ne nezožala. Zamestnávatelia aj odborári sa zhodujú, že ide len o kozmetické zmeny. Súhlasí s nimi aj ekonóm Radovan Ďurana z inštitútu INESS. V rozhovore upozorňuje, že vládny materiál má názov „stabilizačné opatrenia“ a nie prorastové, čo má svoju výpovednú hodnotu. Mnohé zo schválených opatrení sú podľa Ďuranu dobrým nápadom, ale čakať od nich nejakú zásadnú zmenu nemôžeme. „Nie som prekvapený ani sklamaný,“ komentuje prijatý balík. Vláda by podľa ekonóma mala v prvom rade vytvárať prostredie, v ktorom zamestnávatelia budú súťažiť o zamestnancov a tým porastú mzdy. Tak sa zvyšuje blahobyt v krajine. „Na Slovensku však vidíme hlavne vytváranie miest s nízkou pridanou hodnotou a slabo platenými ľuďmi, investori odchádzajú a noví neprichádzajú. To je nenaplnenie základnej úlohy vlády. Vláda sa snaží zabezpečiť svoju vlastnú pozíciu a ekonomický rast ide bokom.“ Slovensko v hospodárskom raste zaostáva a premiér Robert Fico opakuje, že za to môžu problémy nemeckej ekonomiky. Riešením je podľa neho naliať do ekonomiky desať, možno až pätnásť miliárd eur, aby sa dostavil efekt. Podľa Ďuranu je to nepochopenie úlohy vlády. „Vláda nemá vytvárať rast. Vláda má umožňovať, aby vznikol. Tento rok si požičiame šesť miliárd eur, ktoré v podstate nalejeme do ekonomiky, pretože ich rozdáme v podobe dávok, vládnych nákupov a podobne. A ekonomický rast aj tak klesá. Takže peniaze sa do ekonomiky lejú, ale smerujú tam, kde nemajú. Výsledkom je vysoká inflácia, deficit a rastúci dlh.“ Vláda sľubuje, že na jeseň predstaví ďalšie opatrenia, ktoré by už mali obsahovať zásadnejšie zmeny vrátane daní a odvodov. „Ak by prišli len so zrušením transakčnej dane, tak budem rád. Ale obávam sa, že ani to tam nebude,“ hovorí ekonóm. V aktuálne predstavenom balíku sú aj pozitívne zmeny. „Obsahuje opatrenia, ku ktorým by asi vláda za normálnych okolností nepristúpila, napríklad deregulácia opatrení BOZP, zníženie nákladov na energie alebo zavedenie možnosti podnikať od 16 rokov. To treba privítať.“ Zásadnejšie zníženie daňovo-odvodového zaťaženia však Ďurana neočakáva. Vláda si to skrátka nemôže dovoliť bez toho, aby znížila svoje výdavky a sociálne transfery, čomu sa bráni. „My máme podiel sociálnych transferov porovnateľný s Gréckom pred jeho pádom. Ak toto nezmeníme, tak zásadné zníženie daní nemôže prísť.“ Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: v akom stave je slovenská ekonomika, čo treba na naštartovanie jej rastu, aká je úloha vlády pri stimulácii ekonomiky, či budú mať podniky lacnejšie energie, prečo vláda výraznejšie nezníži dane. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Vládny návrh prorastových opatrení narazil na búrku kritiky - tak zamestnávateľov, ako aj odborárov. Napriek tomu, že chradnúca slovenská ekonomika uviazla na plytčine, vláda ponúka namiesto zásadných riešení liečbu leukoplastom. Verejné financie sa napriek trom konsolidačným kolám prakticky vôbec nepodarilo ozdraviť no vláda už hádže konsolidačný uterák do ringu. Rating Slovenska je najhorší za posledné dve dekády, krajina potrebuje pridať v konsolidácií i konkurencieschopnosti, odkazuje Rada pre rozpočtovú zodpovednosť. Aký ozdravný plán ponúka opozičná SaS a budeme si musieť zásadne a systémovo utiahnuť opasky - inak nás čaká osud Grécka? Téma dnešného podcastu s poslancom SaS Mariánom Viskupičom. Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Vládní poslanci předložili novelu zákona, která by koncernu Agrofert zjednodušila čerpání dotací. Jak na to na zítřejší mimořádné schůzi Sněmovny zareaguje opozice? Čeho by chtěla na schůzi dosáhnout? A jak chce riziko střetu zájmů upravit novela zákona připravená vládními poslanci? „Tady úplně prosvítá snaha pomoci jedné firmě,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu místopředsedkyně Sněmovny Barbora Urbanová (STAN).

Vládní poslanci předložili novelu zákona, která by koncernu Agrofert zjednodušila čerpání dotací. Jak na to na zítřejší mimořádné schůzi Sněmovny zareaguje opozice? Čeho by chtěla na schůzi dosáhnout? A jak chce riziko střetu zájmů upravit novela zákona připravená vládními poslanci? „Tady úplně prosvítá snaha pomoci jedné firmě,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu místopředsedkyně Sněmovny Barbora Urbanová (STAN).

Toto je grécka cesta. Investori neprichádzajú, šikovné mozgy odchádzajú a premiér nevidí realitu. No a nie je tu ani kritická masa voličov, ktorí si uvedomujú zúfalý stav, v ktorom sa nachádzame, tvrdí analytik Ivan Bošňák. Budeme musieť schudobnieť, pretože dnes sa máme relatívne veľmi dobre, dodáva. Ako upratať rozšafný sociálny i dôchodkový systém a ako naštartovať ekonomiku? A prečo “grécka cesta” voličom nevadí a zvykli si na tzv. “nárokovú mentalitu,” kde žijeme na úkor našich vnukov?Slovensko sa neodvratne vydalo na grécku cestu, my na nej už prakticky sme. Svedčí o tom rastúci štátny dlh ako aj nárast, varuje analytik Ivan Bošňák z Dát bez pátosu. Vláda podľa neho stratila kontakt s realitou, cenou však bude tvrdý pád životnej úrovne nás všetkých. Prečo vláda nedokáže skrotiť verejné financie a osekať neúmerné vládne výdavky? No a prečo “grécka cesta” väčšine voličov prakticky nevadí a zvykli si na tzv. “nárokovú mentalitu” kde si žijeme na dlh, ktorý budú splácať ešte aj deti našich detí?Vláda hádže konsolidačný uterák do ringu a fakticky rezignovala na tak prepotrebné ozdravenie verejných financií. Podľa Rady pre rozpočtovú zodpovednosť hrozí, že dlh krajiny vystrelí na rekordné miliardy so stúpajúcimi úrokmi za splátky dlhov, vláda však necháva štátnu kasu krvácať kvôli stámiliónovým výpadkom na daniach či neschopnosti skrotiť rozbujnelé vládne výdavky.Občanov i podnikateľov dusia neustále sa zvyšujúce dane i odvody, ekonomika uviazla na plytčine no štát míňa ako keby vyhral lotériu a minister financií sa stáva štatistom hroziacej gréckej cesty, pred ktorou už varuje aj naša Centrálna banka. Vláda vo svojej správe prvýkrát nezverejnila fiškálny výhľad a nie je jasne ukázaná veľkosť opatrení potrebných na dosiahnutie nových cieľov, čo podľa Rady pre rozpočtovú zodpovednosť znižuje predvídateľnosť politiky. Chýbajúca stratégia a odkladanie bolestivých rezov pritom len zvyšujú riziko, že budúca daň za dnešný populizmus bude pre životnú úroveň väčšiny z nás až grécky drastická.Stáva sa Slovensko svedkom naplnenia Ficovho proroctva: “Keď do pekla, tak na peknom bielom koni?” A čo to pre nás - naše penzie, služby štátu, ktoré využívame ako akúsi samozrejmosť či životnú úroveň - ako takú, bude znamenať? Témy pre analytika Ivana Bošňáka a jeho Dáta bez pátosu. Sledujete Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Zo znižovania daní a odvodov pre pracujúcich a firmy nie je zatiaľ nič. Vláda napokon predsa len predstavila svoj prorastový balík, no zásadné prorastové opatrenia v ňom chýbajú. Napriek tomu, že premiér vypúšťal myšlienky o znižovaní odvodov. Firmy zas čakali zrušenie transakčnej dane.Je teda predstavený balík opatrení vôbec prorastový? Čo v ňom ekonomike, firmám a ich zamestnancom pomôže? Čo v skutočnosti potrebujú naše podniky a v akom stave vôbec sú? Čo znamená, že sa naše hospodárstvo v ratingoch vrátilo o dvadsať rokov späť? Hrozia ďalšie prepúšťania a zatvárania fabrík? Alebo sa naopak máme dobre, ako nám to hovorí premiér Fico?Braňo Závodský sa rozprával s prezidentom Asociácie zamestnávateľských zväzov a združení Rastislavom Machunkom.