Podcasts about prostor

Návštěvníci, kteří se v penzionu ubytují, dostanou také volné vstupenky do Galerie Středočeského kraje. Pokoj na jednu noc stojí od 2500 do 4500 korun.

Práce vyšly na zhruba 60 milionů korun a téměř čtvrtinu nákladů pokryly dvě dotace od kraje.

Pred praznikom Marijinega vnebovzetja je bil naš gost cistercijan in nekdanji stiški opat pater Janez Novak. Med vrhove in spomine več desetletij trajajočega obdobja nas je popeljal, ko je v naše in tuje gore vodil skupine mladih in ministrantov. To so bili časi, ko so na Triglavskem ledeniku še prirejali slalome in se pripravljali na vzpon na Mont Blanc. Tudi o iskanju tišine, pristnih odnosih, vztrajnosti in Mariji je tekla beseda.

Ve Studovně navazujeme na minulý díl, kde jsme přiblížily příběh dvojčat Terky a Báry Tomáškové, která se umístila v soutěži Středoškolák roku. Bára se už při studiu intenzivně věnovala filmařině - produkci, producenství nebo režii a založila svou produkční a distribuční společnost. Jaké to je být u filmu a co by doporučila těm, kteří začínají?

Predstavili smo novoustanovljeni Center za zagovorništvo v Muzeju norosti v gradu Cmurek na Tratah. Osem sodelavcev pomaga ljudem z duševno boleznijo, motnjo v duševnem razvoju, odvisnostjo ali drugače družbeno izključenim posameznikom pri uveljavljanju njihove volje pri organizaciji življenja. Center je pomemben dejavnik deinstitucionalizacije in pomaga posameznikom, utira pot kolektivnim rešitvam, ena od značilnosti njegovih sodelavcev pa bo morala biti vztrajnost. (Na fotografiji detajl iz prostora, v katerem se je na Festivalu norosti nenehno predvajal umetniško-raziskovalni projekt Prostor slišanosti avtorice Jasmine Godec)

Představíme vám odbornou ředitelku hradecké neziskové organizace Prostor Pro Gabrielu Lepkovou, která nedávno získala cenu ČASovaná bota za dlouhodobý přínos v oblasti práce s ohroženými dětmi. Gabriela Lepková v Prostoru Pro pracuje už 16 let a spolu s kolegy podporuje teenagery na jejich někdy velmi složité cestě dospíváním. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Představíme vám odbornou ředitelku hradecké neziskové organizace Prostor Pro Gabrielu Lepkovou, která nedávno získala cenu ČASovaná bota za dlouhodobý přínos v oblasti práce s ohroženými dětmi. Gabriela Lepková v Prostoru Pro pracuje už 16 let a spolu s kolegy podporuje teenagery na jejich někdy velmi složité cestě dospíváním.

Evropská komise minulý týden vydala svoji výroční zprávu o stavu právního státu v zemích Evropské unie. Komise pochválila stav českého soudnictví, není ale spokojena s tuzemským řešením střetu zájmů. Kritizuje rovněž vládní záměry změnit financování veřejnoprávních médií. Jak zprávu chápat? Vladimír Kroc se zeptal vedoucí zastoupení Evropské komise v České republice Moniky Ladmanové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve speciálním festivalovém vydání Ohlasů naživo v rámci festivalu Boskovice 2026 jsme se bavili o boskovické židovské čtvrti a odkazu židovské kultury s historičkou a religionistkou Táňou Klementovou, ředitelem KZMB Ondřejem Dostálem a muzejním historikem Romanem Malachem. Probírali jsme především to, jak by město mohlo a mělo ke čtvrti přistupovat a s tématem dál pracovat. Ve vztahu k návštěvníkům, kteří sem přijíždějí, i ve vztahu k lidem, kteří ve čtvrti bydlí.

Piše Tjaž Mihelič, bereta Igor Velše in Eva Longyka Marušič. Trojni enačaj, ki zaznamuje naslov knjige Čas ≡ prostor komparativista in enega najprodornejših raziskovalcev kosoveliane Janeza Vrečka, nas postavlja v osrčje novega branja Srečka Kosovela. Matematični znak ≡ se bere kot »je identično« in torej ne pomeni istega stanja kot pri dvojnem enačaju, ki pomeni »je enako«. Razlikujeta se v tem, da slednji predpostavlja dve pojavnosti z enako vrednostjo, trojni enačaj pa med dve pojavnosti vnaša enopomenskost, eno ima zdaj še drugo ime, ki je s prvim popolnoma skladno, identično, eno. V našem primeru je naslov monografije povzet iz Kosovelove misli: »Čas in prostor je samo dvoje relacij relativnosti v kozmičnem prostoru, ki je sinteza čas ≡ prostor. Nova mistika, mistika časo-prostora.« Razumevanje časa, ki je prostor, in obratno v luči kvantne mehanike, je zaznamovalo Kosovelovo razumevanje poezije. Enost stvari se je prelila v njegov, lahko rečemo njegov, konstruktivizem, ki ni le umetniška smer, ampak način življenja. Enost stvari je bila njegova zahteva, poziv: enost človeka in »prirode«, vsebine in oblike, kozmosa in prostora. »Črke rasto v prostor,« je zapisal. Vrečkov izziv pri predstavitvi Kosovela ni samo lotiti se ga kot pesnika, temveč tudi kot izjemnega misleca. Namen monografije je zlasti slednji. Vrečko je monografijo je zasnoval skozi 10 poglavij in uvod. Ta nas prav zares uvaja, saj avtor v njem predstavlja svoje zasnove za pričujoče delo, v obrisih začrta poteze, ki jih nato skozi knjigo jasneje izriše, svojo raziskavo pa sopostavi k drugim raziskavam Srečka Kosovela. Ob tem se mi zdi vredno izpostaviti njegov odnos do korifeje slovenske primerjalne književnosti Antona Ocvirka. Če je šlo, kot sam pravi, v njegovi monumentalni pregledni monografiji o Srečku Kosovelu iz leta 2011 za nekakšno apologijo Ocvirka, ki ga je prvi povezal s konstruktivizmom, tu do njega vzpostavi distanco in opozori tudi na njegove zmote. Pri tem se na primer ustavi pri njegovi izdaji Integralov. V uvodu tudi jasno zapiše, da so se danes uveljavljeni pojmi kvantne mehanike pojavili večinoma po Kosovelovi smrti, tako da moramo biti pri njihovi aplikaciji na Kosovelovo poezijo previdni. Omenja pa, da jih je Kosovel »zaznaval«, »intuitivno prišel do spoznanj, ki so bila blizu spoznanjem Plancka, Einsteina, Bohra in drugih fizikov. Kako rešiti nastalo zagato?« Deset nadaljnjih poglavij bi lahko razdelili na tri dele. Poglavji Kosovelove definicije konstruktivizma in Spopad med Kosovelom in Černigojem prinašata splošnejše opazke o Kosovelovem konstruktivizmu ter zlasti slednje postavlja Kosovela ob bok njegovim sodobnikom in primerja njihovo dojemanje konstruktivizma z njegovim. V sedmih preostalih poglavjih Vrečko interpretira konkretne pesmi in iz njih izpeljuje Kosovelovo razumevanje kvantne mehanike. Podrobneje se ukvarja z njegovim manifestom Mehanikom in ga poveže z njegovimi protomanifesti ter kanoniziranimi pesmimi Kalejdoskop, Monolog, Sferično zrcalo, Srce v alkoholu, Kons 5 in Tragedija na oceanu. Tretji del monografije pa predstavlja zadnje poglavje z naslovom Sam moram vse dopolniti, v katerem se loteva Kosovelove bolezni in smrti, njegovega odnosa do komunistične partije, sodelovanja z organizacijo TIGR in razumevanja revolucije. Najprej bi želel spregovoriti o podnaslovu Ob stoti obletnici smrt Srečka Kosovela, ki ni posrečeno izbran. Knjiga je res izšla v njegovem letu in bo tako zasluženo deležna več pozornosti, kot bi je bila verjetno zunaj tega, vendar presega nekakšno jubilejno izdajo. To lahko izberemo iz avtorjeve pisave, saj gre za pionirsko delo tako v Kosovelovem primeru kot tudi sicer. Po branju monografije ne moremo več brati Kosovela, kot smo ga doslej. Po drugi strani pa prinaša navdihujoče branje pri povezovanju umetnosti z znanostjo in nudi tudi svojevrstno metodološko oporo za drugačno branje pesmi tudi drugih avtorjev. Boljši podnaslov bi bil tako takšen, ki bi nas dejansko usmerjal na vsebino, kazal v notranjost dela. Kvantna prepletenost, ki bi jo Kosovel lahko zaznaval, z njim pa korespondiral njegov pojem prozornosti iz pesmi Prerojenje (»Sam, sam, sam moram biti, / vsako telo neprozorno v prozornost preiti«) je ves čas prisotna. Tudi prepletenost sicer je značilnost monografije. Vrečko k posameznim vzorčnim pesmim vpleta številne druge Kosovelove pesmi, aforizme in mnoga znanstvena dela. Kdaj do onemoglosti, kdaj do vrtenja časa. Kaj želim reči? Da se mi je ob branju monografije večkrat zazdelo, da berem že argumentirane stvari, ki so zdaj spet še enkrat argumentirane, da berem aforizme, ki so že korespondirali s prejšnjimi ugotovitvami. Ob njih pa fizikalne dokaze zanje, ki so bili objavljeni mnogo pozneje. Ali je denimo »mistična luč teorije« res v povezavi z Bohrovo atomsko mistiko, kot so drugi imenovali njegovo interpretacijo fizike leta kasneje? Ali Kosovel piše »prav o tem« – čeravno pojave samo zaznava – torej o singularnosti, točki z neskončno gostoto, ki nastane pri črnih luknjah, v kateri se čas ustavi, ko beremo verz: »Ura večnosti se je premaknila v Nič.« Neposredno zatem pa droben citat iz knjige slovenskega filozofa Marka Uršiča, ki ga ob tej sopostavitvi ne morem brati kot dokaz k izpeljani temi. Kot bralec si želim več prostora, ki bi znal zajeti in biti, se imenovati čas. Več prostora, s tem mislim na daljše odlomke pesmi, na daljše citate, če ti podpirajo tako pomembne teze. Ob tem bi si želel več časa, historične perspektive, a nikakor ne historizma. Nekaj tega bi bilo v obstoječem besedilu mogoče navesti namesto komparativističnega navajanja med besedilom z zgodovinarskimi opombami pod črto, kjer bi bil izpisan celoten bibliografski podatek, za katerega bi vedel, kdaj je izšel. Pri pesmih bi si kot bralec želel izpostavitve tega, kar lahko najdemo v povezavi s kvantno mehaniko pri določeni pesmi, ob koncu pa sklepno poglavje, ki bi povzelo glavne ugotovitve Kosovelovega »zaznavanja« teh pojavov v pesmih. Pomembni študiji to pritiče, zlasti takšni. Morda najbolj nazoren primer tega je v uvodu izpisana množica Kosovelovih doslej neinterpretiranih zapisov, primer tega je v začetku kritike naveden. Nekateri v nadaljevanju dobijo svojo časovnost, drugi ne. A če se vrnem h kvantni prepletenosti, je monografija kažipot, namig, ki ga razume dobronamerni bralec, drugačnega pisanja. Janez Vrečko v monografiji Čas ≡ prostor postavlja nove temelje za razumevanje Kosovelove poezije in poezije, umetnosti sicer. S tem pa tudi podlago za nove interpretativne izzive. Ponuja nam metodološki in epistemološki zgled. Ponuja nam, rečeno s Kosovelom, dejanje, gibanje vseskozi. Od nas zahteva naše lastno dejanje. Ne biti dani na dvoje, ampak biti eno.

Prezident Petr Pavel byl jedním z nejočekávanějších hostů diskusního fóra Meltingpot na festivalu Colours of Ostrava, kde si s moderátorem Radiožurnálu Liborem Boučkem povídal o kultuře, společnosti i aktuální politice. Zdůraznil, že právě umění a společné kulturní zážitky dokážou překlenovat názorové rozdíly a vytvářet prostor pro dialog.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel byl jedním z nejočekávanějších hostů diskusního fóra Meltingpot na festivalu Colours of Ostrava, kde si s moderátorem Radiožurnálu Liborem Boučkem povídal o kultuře, společnosti i aktuální politice. Zdůraznil, že právě umění a společné kulturní zážitky dokážou překlenovat názorové rozdíly a vytvářet prostor pro dialog.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel byl jedním z nejočekávanějších hostů diskusního fóra Meltingpot na festivalu Colours of Ostrava, kde si s moderátorem Radiožurnálu Liborem Boučkem povídal o kultuře, společnosti i aktuální politice. Zdůraznil, že právě umění a společné kulturní zážitky dokážou překlenovat názorové rozdíly a vytvářet prostor pro dialog.

S manželi Petrem a Markétou Šanderovými se setkáváme na husitské faře v Kuřimi. Prostor dostává kniha Genesis, Žalm 119, Matoušovo evangelium a dopis apoštola Pavla Římanům.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Dramska igralka Ana Facchini je od leta 2001 članica SNG Nova Gorica, kjer je nanizala obsežen opus vlog. Za vlogi v uprizoritvah 1973 in Anhovo je na letošnjem 61. festivalu Borštnikovo srečanje prejela Borštnikovo nagrado za igro. V pogovoru razmišlja o empatiji v gledališču, vlogah, ki same poiščejo igralko, in gledališču kot enem od gradnikov človeštva. Tonski mojster: Franc Moder

Každý člověk v každé fázi života potřebuje fyzický kontakt, dotek, blízkost. Proč a co se při doteku s člověkem děje, kdy může být zneužíván a co všechno se dotekem sděluje, i o tom je řeč v pokračování série Dotek v podcastu Uši k duši. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Hosty Petr Židlický za Destinační agenturu Živý kraj a Josef Dlohoš, ředitel Infocentra Karlovy Vary. Moderuje Radim JehlíkVšechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Soweto Kinch je večkrat nagrajeni glasbenik in eno najbolj zanimivih imen na britanski jazzovski, pa tudi hip-hop sceni. Končal je študij zgodovine, vodi svojo oddajo na Radiu BBC, pripravlja pa tudi gledališke performense. Pred kratkim je predstavil zadnji del svoje trilogije (Black Peril, White Juju, Soundtrack to Apocalypse), ki jo je pripravljal z Londonskim simfoničnim orkestrom. Soweto Kinch bo s svojim triem nastopil na 67. Jazz festivalu Ljubljana.

Albanska pisateljica Lea Ypi, avtorica romanov Svobodna (prevedla Sanda Šukarov, Mladinska knjiga, 2024) in Pokončna (prevedla Sanda Šukarov, Mladinska knjiga, 2026), v svojih knjigah prek družinske zgodovine raziskuje zgodovino Albanije in osvetljuje tisto, kar uradna zgodovina običajno zapostavlja. V oddaji Ars Humana se je ob njenem gostovanju v Ljubljani konec maja Petra Meterc s pisateljico pogovarjala o arhivih, zgodovini, pa o izbrisanih iz arhivov in zgodovine, kot tudi o tem, kaj avtorici, ki je po izobrazbi filozofinja, pomeni pisanje leposlovja. Bere Sanja Rejc, ton in montaža Franci Moder. Foto: Kristina Bursać, Cankarjev dom

Svůj nový pruh budou cyklisté sdílet ještě s autobusy a kamiony. Toto řešení chce město rozšířit i na další místa.

Tvrz Bouda je otevřená denně a kromě klasických okruhů nabízí i nadstandardní prohlídky všech prostor, které po rozšíření vstupní části budou trvat až 7 hodin.

Dnes vám představíme poeziomat v Příboře. Jde o mechanické zařízení, které po zatočení klikou nabízí různé zvukové záznamy. Zní z něho hlas Sigmunda Freuda, hraje Nohavicu, hřmí motorem Tatry a prozrazuje i recept na příborské šifle.

Chudáčci se v nové epizodě baví o snění a o snech. Adamův létací sen vypadá tak, že se nad krajinou vznáší v podobě dráčka draka Mraka z pohádky Za humny je drak. Létá, mrká a krade slepičky.

Podívat se do míst, kde služebnictvo chystalo dobroty na talíře a servírovalo je panstvu a hostům k jídelním stolům. Takovou možnost budou mít nově návštěvníci harrachovského zámku v Janovicích u Rýmařova.

V rámci besedy moderované prorektorem VŠEM Bohumilem Kartousem budou probírána například tato témata: duševní zdraví, násilí v blízkých vztazích, vzdělávací nerovnost, či ohrožené děti. Prostor však bude i na vaše dotazy z oblasti lidských práv!Klára Šimáčková Laurenčíková je speciální pedagožka, která od května 2022 do prosince 2025 zastávala funkci zmocněnkyně vlády Petra Fialy pro lidská práva. Zároveň působila jako národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků z Ukrajiny i jako náměstkyně ministra pro evropské záležitosti ČR.

Klimatický systém umí fyzika popsat velmi přesně, přesto ve veřejném prostoru často vítězí dezinformace nad fakty. Jak je to možné a kdo za tím stojí? V rámci přednášky budou shrnuty klíčové fyzikální a chemické důkazy (od izotopové analýzy po radiační bilanci), které jasně potvrzují antropogenní původ klimatické změny. Prostor bude ale věnován i tomu, jak se z vědy stalo výbušné politické téma, jak funguje dezinformační mašinérie a proč je pro vědce tak těžké komunikovat výsledky své práce v post-faktické době.Daniel Kortus v roce 2024 obhájil doktorát z organické chemie na VŠCHT v Praze, kde nyní působí jako výzkumný pracovník. Je spoluzakladatelem vzdělávací platformy edufix.cz, která pomáhá tisícům studentů s doučováním a přípravou na maturitu či přijímačky. Překládá patenty v oblasti chemie a zabývá se výzkumem zlepšení molekulárních systémů pro ukládání vodíku a oxidu uhličitého. V minulém roce spustil projekt Klimatomluva, který má aktuálně dosah téměř 100 tisíc sledujících. Na sociálních sítích vysvětluje vědecká fakta o klimatu, vyvrací časté mýty a dezinformace. Téma se mu daří dostat i do tradičních médií, kde jej komunikuje z pohledu vědy srozumitelně pro širokou veřejnost.

„Veřejný prostor je sféra, kde svobodní a navzájem rovní jednotlivci diskutují o veřejných záležitostech prostřednictvím racionálního diskurzu.“ To jsou slova nedávno zemřelého německého sociologa Jürgena Habermase.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

HLASUJTE PRO PEJSKÁRIUM V ANKETĚ PODCAST ROKU A POŠLETE OSVĚTU DÁL!Vracíte se z procházky častěji unavení a v napětí než odpočinutí? Tahání na vodítku je téma, které řeší skoro každý, ale málokdo se u něj zastaví a hledá skutečnou příčinu. S Bárou Šurovskou (Asuria) jsme se podívaly na to, co se děje na obou koncích šňůry, když se místo společné cesty se psem spíš jen přetahujeme.V tomto díle nečekejte jen návody na mechanické techniky. Jdeme k podstatě toho, jak pes vnímá prostor a své vlastní tělo.Co v rozhovoru otevíráme:Tahání jako symptom: Proč za napnutým vodítkem často stojí skrytá fyzická bolest nebo strach, o kterých jako majitelé nemusíme vědět.Prostor pro komunikaci: Jak délka vodítka ovlivňuje schopnost psa nás vnímat a proč mu někdy pár metrů navíc přinese potřebný klid.Konec nálepek: Proč slova jako „dominance“ jen blokují skutečné porozumění tomu, co pes v danou chvíli prožívá.Pohled trenéra: Proč se nebát vyhledat pomoc i u „obyčejného“ tahání a jak se přestat na procházce se psem prát.Pojďte se s námi podívat na procházku ne jako na trénink poslušnosti, ale jako na společně strávený čas, kde hraje hlavní roli soulad, nikoliv kontrola.Děkuji vám za podporu na Herohero. Díky vám můžu v Pejskáriu otevírat témata, která jdou ke kořenům.Support the showChcete víc? Bonusové části rozhovorů, plný archiv a epizody s předstihem najdete v mém fanklubu na Herohero.co/pejskarium. Právě tam se potkáváme nejblíže a vaše podpora přímo umožňuje vznik dalších dílů.Podcast můžete v aplikaci Apple podcasts během pár vteřin ohodnotit a dát mi tak zpětnou vazbu, zda se vám rozhovory líbí.Poznámka: Názory hostů jsou jejich vlastní a nemusí se vždy shodovat s přístupem projektu Pejskárium®

Jak by se mohly v příštích letech změnit přijímací zkoušky na střední školy? Proč stále v některých oblastech neodpovídá nabídka gymnázií a lyceí zájmu žáků a jejich rodičů? A co v tom může udělat ministerstvo školství? Na otázky Tomáše Pancíře ve Dvaceti minutách Radiožurnálu odpovídá ministr školství za hnutí ANO Robert Plaga.

Jak by se mohly v příštích letech změnit přijímací zkoušky na střední školy? Proč stále v některých oblastech neodpovídá nabídka gymnázií a lyceí zájmu žáků a jejich rodičů? A co v tom může udělat ministerstvo školství? Na otázky Tomáše Pancíře ve Dvaceti minutách Radiožurnálu odpovídá ministr školství za hnutí ANO Robert Plaga.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

The daily lives of many Australians revolve around toilet access. But while public toilets are a vital part of urban infrastructure, they're often unsafe, unusable or hard to find. - Svakodnevni život mnogih Australaca vrti se oko pristupa toaletima. Međutim, iako su javni toaleti ključni dio urbane infrastrukture, često su nesigurni, neupotrebljivi ili ih je teško pronaći.

Adéla Langerová, učitelka ze ZŠ Mikoláše Alše ve Zlíně, je držitelkou Zlatého Ámose za školní rok 2025/2026. Ocenění vnímá jako potvrzení toho, že má smysl dětem naslouchat a brát vážně i jejich svět. „Jejich starosti nám mnohdy připadají jako příliš dětské. Neumíme se do nich vcítit. A to je chyba,“ říká. Právě schopnost vidět věci jejich očima podle ní stojí v jádru dobrého vztahu mezi učitelem a žáky. Jak těžké je ale tenhle přístup udržet ve třídě plné různých dětí?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Adéla Langerová, učitelka ze ZŠ Mikoláše Alše ve Zlíně, je držitelkou Zlatého Ámose za školní rok 2025/2026. Ocenění vnímá jako potvrzení toho, že má smysl dětem naslouchat a brát vážně i jejich svět. „Jejich starosti nám mnohdy připadají jako příliš dětské. Neumíme se do nich vcítit. A to je chyba,“ říká. Právě schopnost vidět věci jejich očima podle ní stojí v jádru dobrého vztahu mezi učitelem a žáky. Jak těžké je ale tenhle přístup udržet ve třídě plné různých dětí?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Adéla Langerová, učitelka ze ZŠ Mikoláše Alše ve Zlíně, je držitelkou Zlatého Ámose za školní rok 2025/2026. Ocenění vnímá jako potvrzení toho, že má smysl dětem naslouchat a brát vážně i jejich svět. „Jejich starosti nám mnohdy připadají jako příliš dětské. Neumíme se do nich vcítit. A to je chyba,“ říká. Právě schopnost vidět věci jejich očima podle ní stojí v jádru dobrého vztahu mezi učitelem a žáky. Jak těžké je ale tenhle přístup udržet ve třídě plné různých dětí?

V Plzni vznikla nová umělecká skupina Kviš kvaš. Spojuje umělce ze středních a vysokých škol, pedagogy a všechny, kdo tvoří a mají zájem svá díla vystavovat. Vzniká tak otevřený prostor pro sdílení a sbírání zkušeností s prezentací vlastní tvorby. Druhá vernisáž se konala ve vysokoškolském klubu Sklep v Thámově ulici v Plzni poslední březnový podvečer.

Příběh velikonoční neděle nezačíná jistotou, ale pochybnostmi. A právě v nich se paradoxně otevírá prostor pro skutečně blízké setkání s Ježíšem a víru, která roste.

Ve Velké Británii se vede politický spor. Vyvolala ho velká společná modlitba londýnských muslimů na Trafalgarském náměstí. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vnímám to jako osobní návrat ke kořenům,“ říká ke své nové roli Libor Bouček. Do Českého rozhlasu vstoupil poprvé jako jedenáctiletý coby čerstvý člen Dismanova rozhlasového dětského souboru. Do Hosta Radiožurnálu nastupuje už jako zkušený moderátor s širokým rozhledem, přirozenou pohotovostí a silným citem pro práci s publikem i hostem. Libora Boučka budete na Radiožurnálu slýchat od 7. dubna po 9. hodině. Střídat se bude se současným moderátorem Janem Pokorným.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vnímám to jako osobní návrat ke kořenům,“ říká ke své nové roli Libor Bouček. Do Českého rozhlasu vstoupil poprvé jako jedenáctiletý coby čerstvý člen Dismanova rozhlasového dětského souboru. Do Hosta Radiožurnálu nastupuje už jako zkušený moderátor s širokým rozhledem, přirozenou pohotovostí a silným citem pro práci s publikem i hostem. Libora Boučka budete na Radiožurnálu slýchat od 7. dubna po 9. hodině. Střídat se bude se současným moderátorem Janem Pokorným.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vnímám to jako osobní návrat ke kořenům,“ říká ke své nové roli Libor Bouček. Do Českého rozhlasu vstoupil poprvé jako jedenáctiletý coby čerstvý člen Dismanova rozhlasového dětského souboru. Do Hosta Radiožurnálu nastupuje už jako zkušený moderátor s širokým rozhledem, přirozenou pohotovostí a silným citem pro práci s publikem i hostem. Libora Boučka budete na Radiožurnálu slýchat od 7. dubna po 9. hodině. Střídat se bude se současným moderátorem Janem Pokorným.

Današnja feministična scena v Sloveniji je začela nastajati sredi 80. let prejšnjega stoletja, ko so se pojavile prve avtonomne ženske skupine. Konec leta 1984 je začela delovati ženska sekcija pri Sociološkem društvu v Ljubljani. Kmalu zatem pa je nastala feministična skupina Lilit, ki je konec 80. let seznanjala slovensko in jugoslovansko javnost z raznolikostjo ženskih identitet, govorom o enakosti spolov in novimi aktivističnimi pristopi. Sekcija Lilit, ustanovljena je bila pri ŠKUC-Forumu, si je med drugim prizadevala za obstoj varnega ženskega prostora, ozaveščanja javnosti o položaju žensk, za povezovanje žensk v regiji in za pomoč ženskam, ki so žrtve intimnopartnerskega nasilja. Ob mednarodnem prazniku žensk smo v oddaji Sledi časa spregovorile o zgodovini tega edinstvenega ženskega gibanja, pod pokroviteljstvom katerega je nastal tudi prvi SOS telefon za pomoč ženskam in otrokom žrtvam nasilja, ki obstaja še danes. Svoje spomine bosta strnili prevajalka Mojca Dobnikar in pisateljica Suzana Tratnik. Oddajo je pripravila in vodila Tita Mayer.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Davidu Černému se podařilo fyzicky obsadit veřejný prostor a udělat ze sebe nepochybně cíleně mediální téma. O kvalitě bych nemluvila, mluvila bych o nekvalitě a mluvila bych o ní dlouho,“ říká ve Studiu N historička umění Milena Bartlová. Připouští přitom, že některá jeho starší díla jsou vysoce kvalitní: „Například Svatý Václav pověšený v Lucerně, to je naprostá špička.“ Současná Černého díla považuje za příliš „naléhavá, vlezlá, velká a takzvaně nekorektní“. „Můj osobní prožitek, který mi poskytují motýli na fasádě Máje, je ten, že to na mě každou chvíli spadne. Já se toho bojím, proto tudy nechodím.“ Soch, pomníků a plastik, které v Česku v posledních letech vyvolaly pozdvižení, je mnoho – kromě Černého motýlích spitfirů na Národní třídě například obnova Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, socha maršála Koněva v Bubenči, pomník Marie Terezie na Hradčanech, lavičky Václava Havla nebo socha Jošta Lucemburského v Brně. „Když se lidi hádají o sochy a památníky, nehádají se o umění, ve skutečnosti se hádají o sebe,“ říká Bartlová. Ve Studiu N také vysvětluje, proč nám stále dělá problém poradit si s uměním, které jsme zdědili po předchozích generacích, jako jsou socialistické sochy a plastiky nebo brutalistní architektura. V čem přestala rozumět mladému umění? Co v Česku znamená být levicovou intelektuálkou? A proč se otázky kultury tak snadno mění v politické zbraně? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Rudá věž smrti na Jáchymovsku, symbol utrpení politických vězňů z 50. let, se postupně mění. Po převzetí státem a Národním památkovým ústavem se chystá pravidelný provoz, základní opravy i dlouhodobá rekonstrukce. Cílem je, aby se z místa stal důstojný památník a silný edukační prostor pro mladou generaci.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Nové dokumenty z kauzy Jeffreyho Epsteina ukázaly, jak rozsáhlá vlivová síť tohoto odsouzeného sexuálního predátora byla. S finančníkem se přátelili milardáři i politici, radila se s ním evropská šlechta, kromě toho získával utajované vládní informace. „Epstein vytvořil novodobý Olymp, svět, kde neplatila běžná pravidla. Překonal řadu konspirací,“ říkají ve Studiu N Jiří Sobota a Barbora Chaloupková z podcastu Amerika, bejby. Kvůli novým informacím ze složek Jeffreyho Epsteina se rozpadá britská vláda a zkompromitovaní muži se omlouvají či odstupují z vlivných pozic. „Sledujeme konec jedné generace elit,“ říká Barbora Chaloupková. Přesto to zatím nevypadá, že v Americe někdo další zamíří do vězení. Dočkají se oběti někdy spravedlnosti? A vystoupí Donald Trump ze stínu skandálu? „Podstatou kauzy je, že už v tuto chvíli naleptává důvěru celé společnosti v systém. Jestliže jsme se dříve smáli těm, kteří věřili v konspirace, jako je QAnon, dnes vidíme, že reálná situace může být ještě horší,“ říká Jiří Sobota. Na druhé straně ale materiály vycházejí na světlo a část elity, jež považovala samu sebe za nedotknutelnou a nad zákonem, teď čelí celospolečenskému odsouzení. Kauza Epstein je děsivá, může se ale stát i zárodkem budoucí očisty. K tomu ale vede v tuto chvíli ještě dlouhá cesta.

Jak zlepšit wellbeing na školách a jakou roli v tom hrají samotní studující? S Nikou Mazánikovou z organizace Partnerství pro vzdělávání 2030+ a Janou Kovářovou z Republikového fóra parlamentu dětí a mládeže jsme probrali na čem pracují, abychom se ve škole mohli cítit lépe.

Klikni na https://surfshark.com/historycast ili iskoristi kod HISTORYCAST kako bi dobio dodatna 4 meseca Surfshark VPN-a!Podržite nas i na Patreonu ➡️ https://www.patreon.com/c/HistoryCastIli kupovinom HistoryCast mercha, majice, duksevi, šolje... na https://podmedia.rs/historycastRat na Pacifiku počinje da se lomi 1942. godine nad otvorenim morem kod Midveja i u džunglama Gvadalkanala. Tu prestaje japanska ekspanzija i počinje rat iscrpljivanja u kome se više ne traži brza pobeda, već potpuna slomljenost protivnika. Od tog trenutka, Pacifik postaje najšira, najduža i najnemilosrdnija scena Drugog svetskog rata. Prostor koji se meri okeanima, a ne kilometrima. Sukob u kome se ne ratuje samo za teritoriju, već za opstanak, prestiž i potpuno različite poglede na svet.U ovoj epizodi našeg serijala o Drugom svetskom ratu, istoričari Nikola Đukić i Nikola Šipka vode nas u totalni rat između Sjedinjenih Američkih Država i Japanskog carstva, rat bez jasne linije fronta, ali sa jasnom logikom potpunog uništenja protivnika.Bitka kod Midveja menja stratešku ravnotežu, dok Gvadalkanal uvodi novu realnost rata: borbe koje traju mesecima zbog nekoliko stotina metara zemlje, logistiku kao presudni faktor i iscrpljivanje ljudi do krajnjih granica. Sve to dolazi nakon početnog šoka izazvanog napadom na Pearl Harbur, koji je rat gurnuo u globalne razmere i učinio kompromis nemogućim.Od prelomnih pomorskih okršaja i ostrva koja postaju masovne grobnice, do završnog čina u kome tehnologija prvi put nadjačava samu predstavu o ratu, Pacifik je bojište na kome se sudaraju industrijska moć i vojna disciplina, imperijalna ideologija i američki pragmatizam, ratna propaganda i svakodnevna smrt miliona civila i vojnika.Ovo je priča o ratu u kome nema brzih pobeda, o logici nema povlačenja i o dehumanizaciji protivnika kakvu dotadašnja istorija jedva poznaje. Rat na Pacifiku pokazao je šta znači totalni rat u punom smislu te reči: ekonomski, ideološki, tehnološki i psihološki.Danas se bavimo mehanizmima nasilja, odlukama koje su menjale tok istorije i cenom koju je platio ogroman deo sveta. Jer razumevanje Pacifika znači razumevanje kako se završio Drugi svetski rat i zašto je posleratni svet izgledao upravo ovako kako danas izgleda.Uz ovu, naša je preporuka da pogledate, ukoliko niste i epizodu: https://youtu.be/gVf_lbPsUnskao i ostale epizode iz serijala o Drugom svetskom ratu: https://youtube.com/playlist?list=PLIfKrK2F4Ck4t9TPLiX7t9azPvXV1pCYQ&si=VEAP80s0TYjUbI18

Už 25 let pomáhá sociální projekt Nový Prostor lidem v obtížných životních situacích. Prodejci stejnojmenného časopisu, kteří mnohdy nemají domov, se díky němu učí pracovním návykům i finanční gramotnosti. „Chceme jim dát možnost postavit se na vlastní nohy a zapojit se do společnosti,“ vysvětluje ředitelka Nového Prostoru Kateřina Hrubá. Jak pomoci klientům v chladném období i jinak než jen koupí časopisu? A co přinese velký benefiční koncert?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už 25 let pomáhá sociální projekt Nový Prostor lidem v obtížných životních situacích. Prodejci stejnojmenného časopisu, kteří mnohdy nemají domov, se díky němu učí pracovním návykům i finanční gramotnosti. „Chceme jim dát možnost postavit se na vlastní nohy a zapojit se do společnosti,“ vysvětluje ředitelka Nového Prostoru Kateřina Hrubá. Jak pomoci klientům v chladném období i jinak než jen koupí časopisu? A co přinese velký benefiční koncert?

Po dolgem času se s podkastom vračamo k njegovim koreninam. Pred slabimi štirimi leti je namreč nastal kot kanal za širjenje idej in principov umirjanja in bojevanja s stresom. In moja najljubša metoda za tovrstne podvige je - čuječnost. Eva Požar je magistrica sociologije, specializantka psihoterapije in učiteljica čuječnosti. Je ena izmed ustanoviteljic Društva za razvijanje čuječnosti. Kot coachinja na področju spolnosti in odnosov pa je tudi odličen sogovornik za pomembno vprašanje: ali ima čuječnost mesto celo pri seksu? Vabljeni da z nama raziščete čudovito teorijo in prakso čuječnosti. In upam, da tudi vam spremeni življenje na lepše.Epizoda je nastala v sodelovanju z Neuroth, vodilnim evropskim podjetjem za slušno akustiko in zaščito sluha. Vabljeni na njihov brezplačen test sluha: https://www.neuroth.com/sl-SI/spletna-rezervacija-termina/Mala šola čuječnosti na podkastu Umetnost Lenarjenja:- prvi del: https://open.spotify.com/episode/0noH1Al5pnQDTE252g7Fhs?si=OtLBpHl2RRqZmo5vry7zcg- drugi del: https://open.spotify.com/episode/2XoWYLhWQpUshtZFuABKOQ?si=KiTk3FViShedVhfWomEZ_wRaziskava o vplivu prakse čuječnosti na Alzheimerjevo bolezen: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34718153/Evo najdeš na: www.evapozar.comDruštvo za razvijanje čuječnosti: www.cujecnost.orgČASOVNICA0:00 Uvod in predstavitev gostje Eve Požar3:50 Kako postati učitelj čuječnosti: študij v Veliki Britaniji6:00 Budistične korenine vs. sekularna uporaba v psihologiji10:10 Definicija čuječnosti: Namerno usmerjanje pozornosti11:35 Evina osebna izkušnja: Od parka na Danskem do tišine v Indiji14:00 Koncept sprejemanja: Ali to pomeni, da se vdamo v usodo16:40 Prostor med dražljajem in odzivom (primer jeze pri starševstvu)21:30 Fizične spremembe v možganih (amigdala) in manjša reaktivnost23:45 Nevroplastičnost: Zakaj samo branje o čuječnosti ni dovolj25:40 Formalne prakse: Pregled telesa, sedeča meditacija in čuječa hoja28:50 Kako pogosto je treba vaditi za rezultate31:30 Opozorilo: Kdaj čuječnost ni primerna (travme in duševne motnje)33:40 Preprosta vaja: Kako opazovati dihanje in kaj narediti z mislimi40:50 Čuječa komunikacija: Kako resnično poslušati sogovornika44:00 Težave s sluhom, socialna izključenost in stigma48:45 Povezava med čuječnostjo, spolnostjo in užitkom51:40 Mit o spontanem poželenju in pritiski glede pogostosti spolnosti55:00 Čuječ pregled telesa in spoznavanje anatomije57:20 Sprejemanje telesa: Odnos do bolečine in hvaležnost (primer hrbtenice)59:40 Kako misli in pričakovanja ("kako bi moralo biti") uničijo spolnost1:03:40 Strah pred spolno prenosljivimi okužbami in stigma "umazanosti"1:09:40 Dostopnost testiranja v Sloveniji in pomen preventive1:12:40 Evina izkušnja z učenjem čuječnosti v zaporu1:15:20 Čuječnost kot podpora po zdravljenju raka1:17:20 Kje začeti in priporočila knjig in tečajev