Podcasts about prostor

Armáda se po dvaceti letech vrací do jihlavských kasáren na Pístově. Prostor mají využívat aktivní zálohy, zatím ale stále čekají na podpis smlouvy.

Geodetska uprava je začela objavljati nove posplošene vrednosti nepremičnin, ki odražajo stanje na trgu prvega januarja letos. Danes je namreč začela veljati nova uredba o modelih vrednotenja nepremičnin, ki jo je konec aprila sprejela vlada in ki je modele vrednotenja, na podlagi katerih Gurs nepremičninam pripiše posplošeno vrednost, prilagodila stanju na trgu. Lastniki vrednosti lahko preverijo na spletnem portalu E-prostor, obvestili pa jih bodo tudi po pošti. Drugi poudarki oddaje: - Savdska Arabija ob obisku ameriškega predsednika Trumpa napovedala ogromne naložbe v Združene države. - Ameriška platforma Uber pri nas predvidoma od prihodnjega tedna, a zaradi neprilagojene zakonodaje verjetno v nekoliko drugačni obliki. - Finančni minister Boštjančič: za potrebe obrambe se ne bomo brezglavo zadolževali.

Zakon o dodatku k pokojninam umetnikom na včerajšnjem referendumu ni bil podprt. Opozicija izid slavi kot udarec vladi - ta poudarja, da je bila udeležba prenizka, da bi bila to zanjo nezaupnica. Ministrica za kulturo Asta Vrečko pozive k odstopu zavrača in poudarja, da je bil poziv k bojkotu glasovanja pravilen korak. S tem se ne strinja doktor pravnih znanosti Igor Kaučič. Druge teme: - Pogajanja za mir v Ukrajini: Zelenski in Putin bi se lahko v Turčiji sešla v četrtek. Unija se odreka ruskemu plinu, a za kakšno ceno? - Ameriški in kitajski pogajalci naj bi sklenili trgovinski dogovor. V Bruslju se pripravljajo na morebitne ukrepe proti Washingtonu. - Koliko je vredna vaša nepremičnina? Na portalu PROSTOR bodo od jutri objavljene posplošene vrednosti.

⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠Jana Tomas Sedláčková je v čele Nadace PPF, David Procházka je zakladatel crowdfundingové platformy Donio. Jak se liší náplň práce firemní nadace a charitativního startupu?Jak jsou na tom Češi s podporou potřebných? Jsou v neziskovém sektoru jen dobří lidé? Jak časté jsou podvody? Věnovali jsme se i mediálně známým kauzám jako 100 milionová sbírka na lék pro Martínka. I faktu, že v dnešním světě určuje šance na úspěch sbírky schopnost komunikovat na sociálních sítích než tíživost situace.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy

Věznici Lukiškes v centru litevského Vilniusu byste rozhodně neminuli bez povšimnutí. Její dominantou je totiž monumentální pravoslavný kostel. Stejně jako celý areál, i on je obehnán vysokou cihlovou zdí s ostnatým drátem. Trestu a nápravě přestala věznice sloužit teprve v roce 2019, jen o dva roky později v ní našly zázemí stovky umělců a umělkyň. Dnes je Lukiškes místem, kde obyvatelé Vilniusu nacházejí kulturní vyžití, odpočinek i politické debaty.

Věznici Lukiškes v centru litevského Vilniusu byste rozhodně neminuli bez povšimnutí. Její dominantou je totiž monumentální pravoslavný kostel. Stejně jako celý areál, i on je obehnán vysokou cihlovou zdí s ostnatým drátem. Trestu a nápravě přestala věznice sloužit teprve v roce 2019, jen o dva roky později v ní našly zázemí stovky umělců a umělkyň. Dnes je Lukiškes místem, kde obyvatelé Vilniusu nacházejí kulturní vyžití, odpočinek i politické debaty.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vojenský výcvikový prostor Libavá na Olomoucku zaplnily tisíce lidí. V běžně nepřístupných místech tak vojáky v maskáčích tentokrát vystřídali civilisté převážně ve sportovním oblečení.

Jan Podhajský a Václav Jacyszyn sbírají stará rádia a televize. Mají ve sbírce unikátní kousky, dokážou je opravovat a také o nich prakticky všechno vědí.

Jan Podhajský a Václav Jacyszyn sbírají stará rádia a televize. Mají ve sbírce unikátní kousky, dokážou je opravovat a také o nich prakticky všechno vědí.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Podhajský a Václav Jacyszyn sbírají stará rádia a televize. Mají ve sbírce unikátní kousky, dokážou je opravovat a také o nich prakticky všechno vědí.

Jak vytvořit prostředí, kde se děti chtějí hýbat, spolupracovat a tvořit? Prostor, kde je pohyb radostí, výzvou i cestou k osobnímu růstu? V knihovně CIRQUEONu se konala další přednáška, kterou tentokrát připravil cirkusový lektor a performer Adam Jarchovský. Na cirkusovou pedagogiku nahlédl z perspektivy „hřiště“ — tedy jako na bezpečné a inspirativní místo, které podporuje pozitivní pohybovou zkušenost, sebeřízené učení, nepřímé učení a práci s optimální výzvou. Představil tak nový přístup v cirkusové pedagogice s názvem Circus PLAYgrounds. Více se dozvíte v CIRQUEON CIRKUS PODCASTu, který připravila Veronika Jošková Štefanová.

Václav Faraga je CEO společnosti Able, kterou založil společně s Tomášem Melichárkem. Václav s Tomášem původně začali společně podnikat v e-commerce, časem jejich projekty přerostly do rozvoje několika společností. Able nabízí komplexní služby v oblasti vývoje digitálních projektů pro Fintech, InsurTech systémy, SaaS projekty, webové prezentace, firemní identity a mobilní aplikace.

Děti z Prahy 7 můžou navštívit nový areál Hravá Tusarka. Najdou ho v parku v Tusarově ulici v Holešovicích a vypadá trochu jinak, než na co jsou školáci zvyklí. Takzvané dobrodružné hřiště si už vloni vyzkoušeli zájemci v Dejvicích. Koncept připravil spolek Město přátelské k dětem a má především podpořit volnou hru.

Jak má vypadat prostor kolem kostela svatého Havla? To je otázka, na kterou hledá odpověď vedení Rychnova nad Kněžnou spolu s odborníky a veřejností. Právě obyvatelé nebo místní podnikatelé se mohli ke studii vyjádřit na veřejném představení projektu.

V Narodni galeriji v Ljubljani bo vse do novembra na ogled obsežna razstava Barok v Sloveniji: slikarstvo in kiparstvo. Gre za težko pričakovano razstavo, za katero direktorica galerije Barbara Jaki pove, da gre "za enega večjih projektov galerije v zadnjih letih, zlasti po logistični plati". Kaj vse so uvrstili na to obsežno razstavo, kaj vse je barok in zakaj bi nas danes še moral zanimati? O tem v pogovoru s soavtorico razstave dr. Katro Meke.

Prostor v magazínu Zelené světy dostane ozdobný hrachor, rostlina, která se u nás pěstuje poměrně málo, ale zasloužila by si více pozornosti. Dále budeme mluvit o správném pěstování amarylisů a pozveme vás na jejich výstavu. Pořad připravili Hanka Šoberová a Pavel Chlouba.Všechny díly podcastu Zelené světy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Středočeská záchranná služba v Benešově, Mladé Boleslavi a Příbrami má nová a větší auta pro lékaře. Ti s nimi vyjíždějí ke složitějším případům a většinou jsou na místě události dříve než sanitní vůz.

Gostja oddaje Obrazi sosednje ulice je bila knjižničarka in vsestranska umetnica Metka Lipnik. Rada ima poezijo in slikarstvo in na obeh področjih tudi ustvarja. Je pozitivna, srčna, energična in vedoželjna vodja knjižnice v Račah, ki je našla svoje poslanstvo med knjigami.

Sousedé mívají podobné nápady na zlepšováky svého okolí. Často si to ale nemají kde říct. Prostor k setkávání vytváří Místní akční skupina Region Kunětické hory.

Sousedé mívají podobné nápady na zlepšováky svého okolí. Často si to ale nemají kde říct. Prostor k setkávání vytváří Místní akční skupina Region Kunětické hory.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Piše Katarina Mahnič, bereta Eva Longyka Marušič in Igor Velše. Pretežna oblika pisateljevanja filozofa, profesorja, glasbenika, pisca Boštjana Narata je bila do zdaj esej, tako da je z romanom Bend stopil na novo ozemlje, pravzaprav je zelo suvereno zakorakal vanj. Kako tudi ne bi, roman govori o glasbenikih in glasbi, Narat pa ima za seboj trideset let igranja v bendih in dobro pozna njihovo dinamiko. Zgodba je dokaj preprosta. Študentka Zoja gre na avdicijo za pevko v bendu, ki je pred časom nepojasnjeno izgubil svojega pevca, Gorana. Kar izginil je. Zoja s svojim glasom in besedili navduši člane skupine Hektorja, Domna in TJ-ja in takoj jo sprejmejo medse. Vendar pa to ni edini bend v romanu; skoraj enakovredno vlogo ima Zojin družinski bend. Foter Damjan, nekoč znani muzičar s super po krivici pozabljeno glasbeno skupino, se je potegnil vase, hodi po hiši kot duh in izdeluje ptičje hišice; mama Ksenija je izstopila iz literarne scene in zdaj piše uspešne priročnike za življenje, vodi delavnice, predavanja, terapije … in s tem odlično služi; starejši brat, nakladaški Tejo, pa zagrenjenost zaradi vrnitve pod domači krov, ker je tako pač najbolj udobno, kompenzira s filozofiranjem. Prav Tejo izpostavi to, kar je poleg glasbe rdeča nit pripovedi: ali je vredno delati tisto, kar res ljubiš in v kar res verjameš, in zaradi tega životariti, ali pa je bolj praktično in razumno privoliti v kompromise ne tako zadovoljujoče službe, ki ti prinaša dober denar? In ker seveda tudi na tem področju ni vse črno-belo – ali si se z odločitvijo za udobnejše preživetje tudi prodal, izdal svoje ideale? Ali pa je ravno tako prav, kot vzkipi Domen, da hočeš od tistega, kar rad delaš, tudi dostojno živeti in zato ni nespodobno sprejeti kakšnega kompromisa. Da je muzika tvoja služba, tvoj poklic: “Zoja, kaj pa je narobe s kariero? Malo serješ s polno ritjo. Lahko je bit pameten v maminem fensi hotelu.” Ali ko skuša Ksenija prenapetima sinu in hčeri pojasniti, kako je že zdavnaj spoznala, da so uniforme povsod: “Seveda so različnih barv in pomenijo različne stvari, ampak vse to govorjenje o samosvojosti in neukalupljenosti … vse to je rahlo precenjeno. Pa malo brez veze.” Poleg razpravljanja o preživetju in seveda o glasbi Narat tankočutno in v gledališki maniri dialogov in monologov v Zojini glavi vpleta tudi spomine, navezanost, strahove, upanje, razočaranje, ljubezen …, stvari, ki so vsem pomembne in domače. Več je zamolčanosti kot odprtega, neposrednega uvida; takšne so povezave z Goranovim izginotjem, Zojino osuplo spregledanje tesnega, še vedno “zacopanega” odnosa njenih staršev, pa njen impulzivni vzgib za edino ljubezensko srečanje v romanu, ki bi ga nepozoren bralec mimogrede spregledal. Taki občutljivi, dragoceni detajli. Kratki, preprosti stavki, ki imajo svojo težo. Veliko je naštevanja, seznamov, sploh zajtrkov. Z enim se roman tudi začne in nevsiljivo razkrije družbeni status Zojine družine. Zelo dobro delujejo tudi naslovi pesmi in imena izvajalcev, ki se vrtijo v kafiču, kjer se pred vajo ali po njej dobivajo člani benda, in se pojavljajo skozi ves roman. Pravzaprav tako super, da sem si ob branju včasih nataknila slušalke in se potopila v omenjene komade, čeprav nisem kakšna glasbofilka in so mi zakulisne strukture in delovanje bendov španska vas. Vendar je ta sicer kratkočasni roman zbudil v meni nostalgijo in hrepenje; ne po glasbenem bendu kot takem, ampak po popolni pripadnosti določenim ljudem, določeni zadevi. Po popolni predanosti, da bi prišel stvari do dna. Jezik, ki ga med seboj govorijo člani benda, se zdi glasbenemu nepoznavalcu na trenutke zelo specifičen in prav zato posrečeno vznemiri, kot na primer naštevanje glasbenih rekvizitov na odru – zame zares kos čudovite poezije (z znanstvenofantastičnim pridihom). Prostor je majhen, no, ne tako majhen, bolj zabasan. Dva marshalla ob desni steni, dvakrat po štiri desetke, dve glavi, ena JCM 900, druga neka zgonjena reč neznanega izvora. Dve stojali za kitaro, stol, zraven štirje kitarski kovčki, nasproti bobni – “A to so ludwigi?” – dva prehodna, kotel, sner, vse po jusu, standard, ob kotlu zložene torbe. Levo in desno dva visokotonca, miza je v desnem kotu, šestnajst kanalov, kabli v glavnem povezani in natančno razpredeni po prostoru, neuporabljeni so lepo zviti in obešeni nad mešalko. Ob steni nasproti vhoda vufer, klaviature na štenderju in rhodesi v kovčku, zraven en vox in dva fenderja, manjši nič posebnega, ampak ima vintage šminko – tista rumena varianta – večji je bolj resen, hot red deville, ni še klasika, ampak enkrat bo, zraven dva bas feršta, ampeg in mesa boogie. V kotu štiri stojala za mikrofone, eno notno in bobnarska žirafa, ki je očitno zašla. Nekje v romanu Narat zapiše, da je “improvizacija velika beseda za preprosto stvar, kot je preprosta muzika – samo pravo noto moraš zaigrat ob pravem času.” Mojster je tudi v pisanju, zato je škoda, da je v tem igrivem in dinamičnem romančku za nekaj not, pravzaprav za kar nekaj glasbenih sklopov, izgubil skladateljski “filing” in dovolil, da iz njega spregovorita esejist in filozof. Dolgi filozofski traktati, ki jih besediči Tejo, zame najšibkejši člen romana, in razne literarne razprave, ki jih na avtobusu prebira ali v slušalkah posluša Zoja, so popolnoma odveč. Sicer gladko tekoče, jedrnato besedilo pretirano zavrejo, mu odvzamejo nekaj “žmohta” in poskočnosti. Nekaj dialoških momentov je tudi predolgih, saj so – glede na ostale izbrušene, žive dialoge – malo za lase privlečeni. Vse to bi bilo mogoče izpustiti, ali v manjših dozah in verodostojneje položiti v usta glavnih junakov; potem bi bil roman res izčiščen, skorajda idealno pripravljen za odrsko ali filmsko upodobitev, po katerih glasno kliče. Ampak tudi pomanjkljivostim navkljub je Bend domišljena, duhovita in pretanjena pripoved za vse bralce, ne le za glasbeno navdahnjene. Ko ga prebereš, se ti zgodi, kot se je zgodilo Zoji, ko sta šla s Hektorjem prvič skupaj na kavo – nekaj lepega.

Dalimil Staněk, Rút 2 kapitola

Z prodeje jednoho výtisku časopisu Nový prostor zůstane prodejci 40 korun. Přivýdělek, který často dosahuje pouze jednotek tisíc korun za měsíc, může lidem v nouzi pomoct vrátit se do běžného života. Zároveň je ale staví před dilema – s každou vydělanou korunou se jim snižuje státní podpora. I takhle malé příjmy totiž podléhají pravidlům dávek v hmotné nouzi.

Litoměřický Institut technického vzdělávání řeší, kde bude provozovat své kroužky a kurzy. Institut se totiž ke konci června má ze současných prostor v Sovově ulici vystěhovat a část vybavení, které technici využívají, předat Domu dětí a mládeže Rozmarýn.

Státní opera v Praze je stánkem umění s bohatou historií. Nové divadlo si nechala na sklonku 80. let 19. století postavit pražská německá obec. Byla to nejen reakce na otevření českého Národního divadla. Důvodem bylo i to, že dosavadní německá scéna, tedy Stavovské divadlo, nárokům divadelníků už nepostačovala.

Státní opera v Praze je stánkem umění s bohatou historií. Nové divadlo si nechala na sklonku 80. let 19. století postavit pražská německá obec. Byla to nejen reakce na otevření českého Národního divadla. Důvodem bylo i to, že dosavadní německá scéna, tedy Stavovské divadlo, nárokům divadelníků už nepostačovala.

Státní opera v Praze je stánkem umění s bohatou historií. Nové divadlo si nechala na sklonku 80. let 19. století postavit pražská německá obec. Byla to nejen reakce na otevření českého Národního divadla. Důvodem bylo i to, že dosavadní německá scéna, tedy Stavovské divadlo, nárokům divadelníků už nepostačovala.

Státní opera v Praze je stánkem umění s bohatou historií. Nové divadlo si nechala na sklonku 80. let 19. století postavit pražská německá obec. Byla to nejen reakce na otevření českého Národního divadla. Důvodem bylo i to, že dosavadní německá scéna, tedy Stavovské divadlo, nárokům divadelníků už nepostačovala.

Státní opera v Praze je stánkem umění s bohatou historií. Nové divadlo si nechala na sklonku 80. let 19. století postavit pražská německá obec. Byla to nejen reakce na otevření českého Národního divadla. Důvodem bylo i to, že dosavadní německá scéna, tedy Stavovské divadlo, nárokům divadelníků už nepostačovala.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Státní opera v Praze je stánkem umění s bohatou historií. Nové divadlo si nechala na sklonku 80. let 19. století postavit pražská německá obec. Byla to nejen reakce na otevření českého Národního divadla. Důvodem bylo i to, že dosavadní německá scéna, tedy Stavovské divadlo, nárokům divadelníků už nepostačovala.

Státní opera v Praze je stánkem umění s bohatou historií. Nové divadlo si nechala na sklonku 80. let 19. století postavit pražská německá obec. Byla to nejen reakce na otevření českého Národního divadla. Důvodem bylo i to, že dosavadní německá scéna, tedy Stavovské divadlo, nárokům divadelníků už nepostačovala.

Státní opera v Praze je stánkem umění s bohatou historií. Nové divadlo si nechala na sklonku 80. let 19. století postavit pražská německá obec. Byla to nejen reakce na otevření českého Národního divadla. Důvodem bylo i to, že dosavadní německá scéna, tedy Stavovské divadlo, nárokům divadelníků už nepostačovala.

Izrael je pro nás podle ministra zahraničí klíčovým partnerem na Blízkém východě, kterého podporujeme v Evropské unii či OSN. Nevadí, když Izrael společně s USA a Ruskem či Severní Koreou hlasuje v OSN proti rezoluci požadující územní integritu Ukrajiny? Také na to se Tomáš Pancíř ptal ministra zahraničí Jana Lipavského, který se z Izraele vrátil.

Izrael je pro nás podle ministra zahraničí klíčovým partnerem na Blízkém východě, kterého podporujeme v Evropské unii či OSN. Nevadí, když Izrael společně s USA a Ruskem či Severní Koreou hlasuje v OSN proti rezoluci požadující územní integritu Ukrajiny? Také na to se Tomáš Pancíř ptal ministra zahraničí Jana Lipavského, který se z Izraele vrátil.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve středu 19. února měl v Praze pohřeb někdejší disident a signatář Charty 77 Viktor Parkán. Zemřel 11. února ve věku 78 let. Nepatřil k mediálně známým postavám, ale na tom jen málo záleží, od známosti se význam člověka neodvíjí – díky lidem, jako byl on, se v Čechách dařilo udržet úsilí o svobodný život ve velmi nesvobodných podmínkách. Jeho osudům se už před lety Příběhy 20. století věnovaly, teď se k nim vrací v aktualizovaném pořadu.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V novém dokumentárním seriálu České televize se Dan Bárta sžívá s biorytmem včel, stopuje invazní druhy, vlky i příklady dobré praxe, kterou člověk krajině přispívá. „Jednak bychom viděli něco, co funguje, jednak si myslím, že hlubinně psychologicky je každý z nás nastavený tak, že pokud prochází krajinou, která kvete, žije a je šťavnatá, tak se cítí dobře,“ popisuje zpěvák vytváření oáz divočiny. Jak si představuje ideální správu krajiny? A jak vnímá svou roli v síti života?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Jindřiškou Bláhovou

„Krásné je, že vznikl cordon sanitaire, chtěli nás zastavět v nějakém prostoru a teď se spíš za zdí schovávají sami. A my máme díky Spojeným státům americkým větší prostor,“ bilancuje místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček setkání Patriotů pro Evropu, které hnutí založilo. Jak by vypadala zahraniční politika České republiky, kdyby o ní rozhodovalo opoziční hnutí ANO? Přiblížila by se současné politice Slovenska, jehož premiér navštěvuje Moskvu a jedná s prezidentem Putinem?

„Krásné je, že vznikl cordon sanitaire. Chtěli nás zastavět v nějakém prostoru a teď se spíš za zdí schovávají sami. A my máme díky Spojeným státům americkým větší prostor,“ bilancuje místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček setkání Patriotů pro Evropu, které hnutí založilo. Jak by vypadala zahraniční politika České republiky, kdyby o ní rozhodovalo opoziční hnutí ANO? Přiblížila by se současné politice Slovenska, jehož premiér navštěvuje Moskvu a jedná s prezidentem Putinem?

„Krásné je, že vznikl cordon sanitaire. Chtěli nás zastavět v nějakém prostoru a teď se spíš za zdí schovávají sami. A my máme díky Spojeným státům americkým větší prostor,“ bilancuje místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček setkání Patriotů pro Evropu, které hnutí založilo. Jak by vypadala zahraniční politika České republiky, kdyby o ní rozhodovalo opoziční hnutí ANO? Přiblížila by se současné politice Slovenska, jehož premiér navštěvuje Moskvu a jedná s prezidentem Putinem?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osobnostní a sociální výchova a well-being. To jsou oblasti, které dnes na školách řeší duševní zdraví, komunikaci nebo třeba sebepoznání. Jak školy mohou naučit děti pečovat o duševní zdraví svoje i druhých? „Well-being by měl být hlavní hodnotou ve školách,“ zdůrazňuje v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Petr Chaluš, který se na osobnostní a sociální výchovu zaměřuje v Národním pedagogickém institutu.

Milan Nikolić je diplomirani geštalt psihoterapeut sa više od 10 godina iskustva. _______________________________________________________________________________________________ _ Sponzori ⚡️ Crux suplementi: Ja koristim Ashwagandu pred svako snimanje podkasta ili pred neku meni lično važnu aktivnost koja zahteva moj fokus i energiju. Pružite prirodnu snagu svom umu i telu:

Hraje sociálního pracovníka v novém televizním seriálu o adopci. „Byl jsem za ni rád, protože hraju buď doktory, nebo padouchy. Moje postava je zpočátku morous, ale pak se ukáže, proč takový je,“ poznamenává. Jaké má vzpomínky na studia v Londýně? Kde a v jakých rolích se objevuje na divadelních prknech? Jak prožíval mediální humbuk kolem svého soukromého života? Jaké má koníčky a co dělá ve svém volnu?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V historickém centru Mohelnice ve středu ráno zahájila provoz nová moderní knihovna. Stavba, která vznikla v těsné blízkosti radnice, se oproti původním plánům zpozdila, ale nyní nabízí čtenářům řadu nových možností. Součástí knihovny je mimo jiné víceúčelový sál a prostory přizpůsobené různým věkovým kategoriím.

Nejde už tvrdit, že by to nebyl trend. Čím dál častěji se na evropských politických scénách rodí neblahá situace, kdy kontrolu nad politickým vývojem získávají takzvaní populisté. Důvodem, proč se tak děje, nemusí být nutně jen jistá politická šikovnost přetáhnout na svoji stranu mnohdy i rozumné a přemýšlivé voliče.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je přece nesmysl, abych vám popsala, jak něco hraji, jak na to myslím. Proč bych to měla vůbec dávat do slov, když to kouzlo vzniká mezi jevištěm a hledištěm?“ zamýšlí se Tereza Kostková, moderátorka Blízkých setkání, nad častým motivem zpovídání herců. Jak se za mikrofonem rozhlasu cítí divadelník souboru Vosto5 a autor Vyvážené revue? „Zjistil jsem, že dokážu v jakékoli situaci reagovat na jakoukoli chybu a vlastně se z ní nějakým způsobem dostat,“ líčí Ondřej Cihlář.

Pred vama je specijalna epizoda podcast-a Snaga uma sa diplomiranom terapeutkinjom i psihološkinjom Marijom Hadžović, autorkom programa "Harmonija duše", koju realizujemo uz pomoć i podršku "Plazme", koja nas uoči praznika poziva da delimo radost, ali i "Plazmu", uz poruku "Jedna tebi, jedna meni". Marija je govorila o svim izazovima u deljenju emocija, vremena i života. Koliko je teško deliti stres sa bliskim ljudima bez prenosa tog istog stresa na njih? Zašto nam je lako da se veselimo zajedno, ali je opet mnogima teško da podele sreću i radost? Kako se deli zahvalnost i kako pravilno učiti decu zahvalnosti od malih nogu? Najzad, kako se uči deljenje života? Ovo su samo neke od tema toplog, ali i veoma poučnog razgovora koji je pred vama?

Co má dítě umět, než nastoupí do základní nebo mateřské školy? A jak ho tam přihlásit? I to se dozví maminky cizích národností v Klubu Beruška v Plzni, který funguje pod Diakonií Západ.

Když on přijde 2. - Nejsme moc dobří v čekání. To může mít nekonečné množství podob, často trýznivých a bolestivých. Spolu se žalmistou voláme: “Jak dlouho ještě!?” Dnešní evangelijní příběh začíná čekáním. “Při návratu Ježíše vítal dav lidí; všichni už na něj čekali.” Dva lidé čekají opravdu hodně netrpělivě. Jednomu umírá dcera a jde mu doslova o minuty. Druhá je žena, která by si přála zůstat skrytá. Její jméno neznáme, její problém je její identitou: žena s problémem krvácení. Zná sílu očekávání. Proto se rozhodla, že se dotkne cípu Ježíšova roucha. Tady si musíme dát malou pauzu: Jak ji to mohlo napadnout? Proč cíp roucha? To přece není jen tak. Navíc, proč ji Ježíš za chvíli řekne, že je to její víra, která ji uzdravila? Víra v co přesně? A proč Ježíš cítí dotek, když se jej vlastně nedotkla? V tom příběhu je více než se na první pohled zdá.

U ovoj epizodi govorimo o sigurnom prostoru u emotivnom smislu.Pitanja na koja odgovaram:Kako je to imati siguran prostor sa ljudima?Šta nam sve taj siguran prostor nudi?Možete me pronaći na:Website: https://martinadjokic.com/Instagramu: https://www.instagram.com/martina.djokic/