Podcasts about prostor

Voice: AI

03_Aut_pribyva_ale_verejny_prostor by Zpravodaj Kahan

Městská knihovna Tábor získala ocenění Bibliotheca Inspirans 2026 a zařadila se mezi deset inspirativních vzdělávacích institucí v České republice. Současně prochází rozsáhlou rekonstrukcí, která změní její podobu na dlouhá léta dopředu.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Louny rozšiřují prostory městského informačního centra. Celkové náklady na přestavbu jsou 5,3 milionu korun, 60 procent pokryje dotace. Hotovo by mělo být do konce roku.

S manželi Petrem a Markétou Šanderovými se setkáváme na husitské faře v Kuřimi. Prostor dostává kniha Exodus, Žalm 78, Ezechielovo proroctví, Matoušovo evangelium a dopis apoštola Pavla Filipským.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Městská knihovna v Benešově se po více než roční rekonstrukci znovu otevřela svým čtenářům. Nové je jak zázemí, tak všechno vybavení. Proměna stála 80 milionů

V Městské knihovně v Jablonci nad Nisou začal cyklus pravidelných setkávání nejen mužských kruhů, které otevírají například tematiku duševního zdraví.

V Městské knihovně v Jablonci nad Nisou začal cyklus pravidelných setkávání nejen mužských kruhů, které otevírají například tematiku duševního zdraví.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Družba Gen energija, ki ima v lasti jedrsko elektrarno v Krškem in načrtuje drugi blok, nadaljuje postopke umeščanja v prostor in priprave pred razpisom za izbor dobavitelja glavne tehnološke opreme. Sprejeta pa je bila že odločitev o trasi prevoza glavnih delov, blizu je tudi odločitev o tehnologiji hlajenja. V oddaji tudi o tem: - Slovenska vladno-gospodarska delegacija v Kijevu o pomoči Ukrajini in prizadevanjih za dosego miru. - Ob svetovnem dnevu varnosti pacientov v številnih krajih po državi ozaveščali o pomembnost skrbi in odgovornosti za zdravje - Hrvaške in slovenske železnice zaznamujejo 150 let delovanja Istrske proge.

Kako lahko umetnost govori o izkušnji, ki pogosto ostaja neizgovorjena? Aleksandra Saška Gruden v projektu Kjer koža molči obravnava temo spolne zlorabe, ki kljub večji javni prepoznavnosti še vedno ostaja zaznamovana s sramom, strahom in tišino. S fotografijami resničnih žensk, ki so doživele zlorabo, in njihovimi besedami odpira vprašanja travme, molka, spomina ter možnosti, da umetnost spremeni naš pogled na izkušnjo drugega. Razstava Kjer koža molči je trenutno na ogled v kulturnem središču Prostor_i v Mariboru, umetnica, ki prehaja med kiparstvom, fotografijo, videom, performansom in drugimi mediji, pa se trenutno predstavlja tudi na razstavi Strel v koleno v Hiši kulture v Pivki, posvečeni problematiki angleškega jezika v slovenski vizualni umetnosti.

Prostor, propojení, proměna – tři P, které charakterizují život pastora Tomáše Hasmandy i valašské Církve pro region.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Co mají sirky společného se stovkami krajinomaleb z přelomu 19. a 20. století? Prostor! Nová žďárská Galerie Sirkárna vystavuje soukromou sbírku.

Ministrstvo za kulturo predlaga spremembe na področju medijske zakonodaje, ki jih je sprejela vladna koalicija v minulem mandatu. Zdajšnja ekipa na ministrstvu za kulturo v noveli zakona o medijih omejuje ali celo ukinja nekatere oblike pomoči medijem, kar v negotov položaj postavlja številne medije. V javni obravnavi je tudi predlog novele zakona o RTV Slovenija, ki po mnenju kritikov odpira vrata večjemu političnemu vplivu na javni zavod. Kaj za medijsko krajino pri nas pomenijo nove zakonodajne spremembe? Ali predlagane rešitve odpirajo vrata večjemu političnemu vplivu na medijski prostor? Bi morebitna ukinitev RTV-prispevka lahko vodila tudi v ukinitev Radiotelevizije Slovenija? O tem v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: Natalija Gorščak, predsednica uprave Radiotelevizije Slovenija; Špela Stare, generalna sekretarka Društva novinarjev Slovenija in namestnica predsednika sveta RTV; dr. Marko Milosavljević, Fakulteta za družbene vede Univerze v Ljubljani.

Jihlavské speciálně pedagogické centrum má nově šest specializovaných pracoven. Za 35 let vzrostl počet jeho klientů ze 40 téměř na 3000.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jihlavské speciálně pedagogické centrum má nově šest specializovaných pracoven. Za 35 let vzrostl počet jeho klientů ze 40 téměř na 3000.

Stával tu monumentální Stalinův pomník, kterému Pražané říkali Fronta na maso. Dnes tu najdete nepřehlédnutelný kinetický Stroj času, pro který se vžil název Metronom. Prostor pod ním využívá kulturní centrum Stalin pro širokou škálu akcí pro veřejnost.

Po koncu kariere plesalca v sebi ni treba potlačiti, lahko ga vzameš s seboj v nov poklic, pravi nekdanji profesionalni plesalec sodobnega plesa in danes fotograf Goran Turnšek, ki že 30 let, vse od svojega 18. leta, živi na Nizozemskem. Ujeli smo ga v Galeriji Murska Sobota na samostojni razstavi Tranzicija v gibu, ki prikazuje njegov projekt Second Stage, Drugi oder. Fotografiral je nekdanje plesalce, ki na svojih novih delovnih mestih, čeprav morda subtilno, še vedno oživljajo plesni gib, pozo, pa naj bo to le način, kako se na primer odvetnik sprehodi do govorniškega mesta, kako se postavi. Naslov razstave, kot zapišejo ob njej, nosi dvojni pomen. Dobesedno označuje fizični premik in spremembo, ki jo telo doživlja pri prehodu iz ene oblike delovanja v drugo. Metaforično pa govori o neprekinjenem življenjskem toku: upokojitev v svetu plesa ne pomeni obmirovanja, temveč le preusmeritev ustvarjalne in življenjske energije na ''drugi oder''.

Piše Sanja Podržaj, bereta Dejan Kaloper in Eva Longyka Marušič Pesniška zbirka pesnice, esejistke in prevajalke Nataše Velikonja preseneti že na prvi pogled, in to dobesedno. Oblečena je v črn ovitek, na naslovnici pa ne najdemo naslova in imena avtorice, ampak kar pesem. Na ta način v zbirko vstopimo, še preden knjigo zares odpremo. Zadnja platnica, ki običajno vabi z blurbom, je prazna, tudi na zavihkih in v notranjosti knjige ni nobenega spremnega besedila o zbirki ali o avtorici. Brez dodatnih besedil smo bralke postavljene pred golo poezijo, ki nas vabi, da se z njo soočimo neposredno, se ji prepustimo brez obljub in pričakovanj, brez kakršnih koli usmeritev. Čeprav so naslovni ključi vodilni simbol zbirke, ključa za branje ne potrebujemo. Pozornost pri oblikovanju pa je samo pika na i pri konceptualni dodelanosti celotne zbirke. Gre namreč za pesmi v prozi, ki se med seboj smiselno nadaljujejo in povezujejo v tekočo pripoved, kot bi se drug za drugim nizali filmski prizori. Pesmi so pripovedne, neposredne, iskrene in globoko intimne. Zdi se, da je odsotnost vseh spremljevalnih besedil način, da bi se kar se da otresle vseh oznak in kategorij, ki bi se nanje brez dvoma nalepile. Lezbična poezija, družbeno kritična poezija, aktivistična poezija, izpovedna poezija … karkoli od tega bi uporabili, da bi lažje zagrabili snov zbirke, bi bilo premalo, preozko in pravzaprav nepošteno do pesmi. Njihovo vsebino najbolje opišejo verzi: »Rada pišem o vsaki stvari in stvari je toliko, kolikor jih naberejo duša in oči, pa še vse onkraj, življenje je obsežno, jaz pa ne znam zapirati oken in vrat, in tako me ta nabor preganja, ...« Pesniška snov je življenje samo oziroma tisti drobec, ki ga pesnici uspe ujeti in zapisati. Seveda je ta neulovljivost, to izmikanje kategorizaciji, za akademsko ukvarjanje s poezijo in z umetnostjo nasploh nekaj neulovljivega. In pesmi same izražajo nasprotovanje temu akademskemu pristopu in pravzaprav celotni akademski sferi, ki je ločena od stvarnega sveta in po njem pravzaprav nima nobene potrebe. Pesnica to primerja z zaprtim boksom in izpostavlja ključno razliko med tistimi, ki umetnost ustvarjajo, in tistimi, ki se z njo akademsko ukvarjajo. Pesniki ne morejo biti pesniki – delajo kot redarji v klubih, učijo jogo, lektorirajo, so osebni asistenti, delajo v knjigarnah, oglaševalskih agencijah in tako naprej, medtem ko so akademičarji lahko akademičarji, imajo redno zaposlitev in vse ugodnosti, ki sodijo zraven. Pri tem pa pesnica ne izpostavlja umetnikov oziroma natančneje pesnikov kot neko posebno kategorijo, ampak jih postavlja ob bok vsem prekarnim delavkam in delavcem – prodajalki v pekarni, sezonskim delavcem na poljih, delavki v trafiki, natakarici, pa tudi novinarkam, fotografom in tako naprej. Vsem je skupna izkušnja negotovosti, nestabilnosti in finančne stiske. Takšne stiske tudi literarna nagrada – četudi ena najprestižnejših, kot je Jenkova, ki jo je Nataša Velikonja prejela leta 2022 za zbirko Prostor sred križišč – ne more odpraviti. Kot je zapisala v eni izmed pesmi, denar traja kakšna dva meseca. Čeprav dobršen del zbirke Ključi govori o negotovi finančni in stanovanjski situaciji pesnice, ki delo na področju kulture opravlja že večji del svojega življenja, ta tema ne prednjači pred drugimi. Morda pa bi lahko rekli, da je v tem trenutku najbolj aktualna glede na negativen odnos do kulturnikov in dela v kulturi ter na izjave ministrice za kulturo o tem, kako naj bi nastajala vrhunska umetnost. Potrebovala naj bi predvsem težke življenjske preizkušnje. Nataša Velikonja je leta 1994 objavila prvenec Abonma, ki velja za prvo deklarirano lezbično pesniško zbirko pri nas. Po tem je objavila še sedem pesniških zbirk, sedem esejističnih del in mnogo prevodov, ob tem pa napisala še številne članke za domače in tuje publikacije. Odločitev, da bo življenje posvetila pisanju, knjigam in literaturi, ima svoje, predvsem materialne posledice, ki usmerjajo tok življenja. Pesnica, ki piše o svojem življenju, ne more mimo tega, prav tako kakor ne more mimo homoseksualnosti. V eni izmed pesmi piše »mnogo več in spet vse več jih misli, da homoseksualnost ni umetniška snov.« Pesničina pozicija je nasprotna – vse, kar je del življenja, kar je del umetnice, je umetniška snov. Njena zgodovina, njen vsakdan, njene želje in fantazije, upi, pričakovanja, prepričanja … Osebno je politično in osebno je pesniško, zato je lahko ena sama pesem izpovedna in angažirana hkrati. Čeprav se kritiki temu ne moremo povsem izogniti, je poezijo najlepše brati brez razčlenjevanja, jo zajeti v vsej kompleksni in včasih tudi kontradiktorni celoti. Zbirka Ključi je ne nazadnje zbirka o ljubezni, tako tisti romantični, lezbični, kot tudi ljubezni do družine, prijateljev, domačega mesta in seveda knjig, branja in pisanja. Čeprav Nataša Velikonja piše o svojih stiskah, ki so neposredno povezane z njenim poklicem, ni čutiti obupavanja, ampak bolj neko kljubovalnost, vztrajnost in predanost. Zbirka se začne z bolj družbenimi tematikami, pesničinim socialnim položajem in stanovanjskim problemom, temu pa se postopoma pridružujejo tudi pesmi o ljubezni in družini ter osebni zgodovini. Bolj ko se bližamo koncu, močnejša je simbolika ključev iz naslova. Nekateri ključi odpirajo vrata doma, drugi ne odpirajo ničesar več. So ključi, ki jih izgubimo, in so ključi, za katere ne vemo več, čemu služijo. Imamo ključe, ki so samo naši, in ključe, ki si jih delimo … Majhen predmet z veliko simbolike je Nataša Velikonja spretno uporabila za upovedovanje svoje izkušnje, v kateri pa se izkristalizira tudi marsikaj univerzalnega.

Drago Hrvacki je bil izrazito geometrijski v svoji formi, modularen, opredeljujemo ga kot enega glavnih predstavnikov slovenskega neokonstruktivizma. Prevzel je določena načela konstruktivizma v obliki, hkrati se je oddaljil od njegove ideje oziroma jo predstavil v novi luči. Kot zapiše kustos Božidar Zrinski, ''geometrija, h kateri je Hrvacki pristopal premišljeno, a hkrati subtilno poetično, zanj ni bila le prostor reda, temveč vir racionalne lepote in vizualne skladnosti''. Na slikovni površini se je trudil za iluzijo ploskovitosti, po drugi strani pa se je včasih pomaknil iz slike z elementi, ki fizično štrlijo v prostor. In snoval je samostoječe skulpture, oziroma predmete, pri katerih je pogosto uvedel pogled skoznje, kar obiskovalca vabi, da se premika okoli, jih raziskuje in postane neke vrste soustvarjalec dela. Modularnost umetniških del Draga Hrvackega, ki jih lahko gledamo kot samostojna ali združena v skupine, je omogočila zelo dinamično postavitev velike pregledne razstave Prostor reda in tihih odmikov v Mednarodnem grafičnem likovnem centru v Gradu Tivoli.

Medijsko krajino pri nas in tudi v Srbiji, na Hrvaškem ter v Bosni in Hercegovini pretresa prevzem informativnih medijev skupine United Group, med katere spada tudi N1 Slovenija. Upravljanje teh medijev je prevzel mednarodni investicijski sklad Alpac Capital. Vrstijo se opozorila o netransparentnosti postopka prodaje N1 Slovenija in o političnih povezavah vpletenih, ki segajo vse do Srbije in Madžarske. V oddaji tudi o tem: - Bi morala Sova znova preveriti prijateljico predsednice republike Krivolucko? - Nizke zaloge goriv v Evropi bodo jeseni zvišale cene energentov. - Bruselj po novih ameriških sankcijah podprl Mednarodno kazensko sodišče.

Sucho, vysoké teploty i jarní mrazy nutí ovocnáře přemýšlet, jak se přizpůsobit výkyvům počasí. V sadech v Pěnčíně na Liberecku proto rozšiřují pěstování švestek a do budoucna uvažují také o kapkových závlahách. S ovocnářem Milošem Thořem natáčela reportérka Jana Švecová.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Návštěvníci, kteří se v penzionu ubytují, dostanou také volné vstupenky do Galerie Středočeského kraje. Pokoj na jednu noc stojí od 2500 do 4500 korun.

Práce vyšly na zhruba 60 milionů korun a téměř čtvrtinu nákladů pokryly dvě dotace od kraje.

Pred praznikom Marijinega vnebovzetja je bil naš gost cistercijan in nekdanji stiški opat pater Janez Novak. Med vrhove in spomine več desetletij trajajočega obdobja nas je popeljal, ko je v naše in tuje gore vodil skupine mladih in ministrantov. To so bili časi, ko so na Triglavskem ledeniku še prirejali slalome in se pripravljali na vzpon na Mont Blanc. Tudi o iskanju tišine, pristnih odnosih, vztrajnosti in Mariji je tekla beseda.

Ve Studovně navazujeme na minulý díl, kde jsme přiblížily příběh dvojčat Terky a Báry Tomáškové, která se umístila v soutěži Středoškolák roku. Bára se už při studiu intenzivně věnovala filmařině - produkci, producenství nebo režii a založila svou produkční a distribuční společnost. Jaké to je být u filmu a co by doporučila těm, kteří začínají?

Predstavili smo novoustanovljeni Center za zagovorništvo v Muzeju norosti v gradu Cmurek na Tratah. Osem sodelavcev pomaga ljudem z duševno boleznijo, motnjo v duševnem razvoju, odvisnostjo ali drugače družbeno izključenim posameznikom pri uveljavljanju njihove volje pri organizaciji življenja. Center je pomemben dejavnik deinstitucionalizacije in pomaga posameznikom, utira pot kolektivnim rešitvam, ena od značilnosti njegovih sodelavcev pa bo morala biti vztrajnost. (Na fotografiji detajl iz prostora, v katerem se je na Festivalu norosti nenehno predvajal umetniško-raziskovalni projekt Prostor slišanosti avtorice Jasmine Godec)

Představíme vám odbornou ředitelku hradecké neziskové organizace Prostor Pro Gabrielu Lepkovou, která nedávno získala cenu ČASovaná bota za dlouhodobý přínos v oblasti práce s ohroženými dětmi. Gabriela Lepková v Prostoru Pro pracuje už 16 let a spolu s kolegy podporuje teenagery na jejich někdy velmi složité cestě dospíváním. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Představíme vám odbornou ředitelku hradecké neziskové organizace Prostor Pro Gabrielu Lepkovou, která nedávno získala cenu ČASovaná bota za dlouhodobý přínos v oblasti práce s ohroženými dětmi. Gabriela Lepková v Prostoru Pro pracuje už 16 let a spolu s kolegy podporuje teenagery na jejich někdy velmi složité cestě dospíváním.

Evropská komise minulý týden vydala svoji výroční zprávu o stavu právního státu v zemích Evropské unie. Komise pochválila stav českého soudnictví, není ale spokojena s tuzemským řešením střetu zájmů. Kritizuje rovněž vládní záměry změnit financování veřejnoprávních médií. Jak zprávu chápat? Vladimír Kroc se zeptal vedoucí zastoupení Evropské komise v České republice Moniky Ladmanové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve speciálním festivalovém vydání Ohlasů naživo v rámci festivalu Boskovice 2026 jsme se bavili o boskovické židovské čtvrti a odkazu židovské kultury s historičkou a religionistkou Táňou Klementovou, ředitelem KZMB Ondřejem Dostálem a muzejním historikem Romanem Malachem. Probírali jsme především to, jak by město mohlo a mělo ke čtvrti přistupovat a s tématem dál pracovat. Ve vztahu k návštěvníkům, kteří sem přijíždějí, i ve vztahu k lidem, kteří ve čtvrti bydlí.

Piše Tjaž Mihelič, bereta Igor Velše in Eva Longyka Marušič. Trojni enačaj, ki zaznamuje naslov knjige Čas ≡ prostor komparativista in enega najprodornejših raziskovalcev kosoveliane Janeza Vrečka, nas postavlja v osrčje novega branja Srečka Kosovela. Matematični znak ≡ se bere kot »je identično« in torej ne pomeni istega stanja kot pri dvojnem enačaju, ki pomeni »je enako«. Razlikujeta se v tem, da slednji predpostavlja dve pojavnosti z enako vrednostjo, trojni enačaj pa med dve pojavnosti vnaša enopomenskost, eno ima zdaj še drugo ime, ki je s prvim popolnoma skladno, identično, eno. V našem primeru je naslov monografije povzet iz Kosovelove misli: »Čas in prostor je samo dvoje relacij relativnosti v kozmičnem prostoru, ki je sinteza čas ≡ prostor. Nova mistika, mistika časo-prostora.« Razumevanje časa, ki je prostor, in obratno v luči kvantne mehanike, je zaznamovalo Kosovelovo razumevanje poezije. Enost stvari se je prelila v njegov, lahko rečemo njegov, konstruktivizem, ki ni le umetniška smer, ampak način življenja. Enost stvari je bila njegova zahteva, poziv: enost človeka in »prirode«, vsebine in oblike, kozmosa in prostora. »Črke rasto v prostor,« je zapisal. Vrečkov izziv pri predstavitvi Kosovela ni samo lotiti se ga kot pesnika, temveč tudi kot izjemnega misleca. Namen monografije je zlasti slednji. Vrečko je monografijo je zasnoval skozi 10 poglavij in uvod. Ta nas prav zares uvaja, saj avtor v njem predstavlja svoje zasnove za pričujoče delo, v obrisih začrta poteze, ki jih nato skozi knjigo jasneje izriše, svojo raziskavo pa sopostavi k drugim raziskavam Srečka Kosovela. Ob tem se mi zdi vredno izpostaviti njegov odnos do korifeje slovenske primerjalne književnosti Antona Ocvirka. Če je šlo, kot sam pravi, v njegovi monumentalni pregledni monografiji o Srečku Kosovelu iz leta 2011 za nekakšno apologijo Ocvirka, ki ga je prvi povezal s konstruktivizmom, tu do njega vzpostavi distanco in opozori tudi na njegove zmote. Pri tem se na primer ustavi pri njegovi izdaji Integralov. V uvodu tudi jasno zapiše, da so se danes uveljavljeni pojmi kvantne mehanike pojavili večinoma po Kosovelovi smrti, tako da moramo biti pri njihovi aplikaciji na Kosovelovo poezijo previdni. Omenja pa, da jih je Kosovel »zaznaval«, »intuitivno prišel do spoznanj, ki so bila blizu spoznanjem Plancka, Einsteina, Bohra in drugih fizikov. Kako rešiti nastalo zagato?« Deset nadaljnjih poglavij bi lahko razdelili na tri dele. Poglavji Kosovelove definicije konstruktivizma in Spopad med Kosovelom in Černigojem prinašata splošnejše opazke o Kosovelovem konstruktivizmu ter zlasti slednje postavlja Kosovela ob bok njegovim sodobnikom in primerja njihovo dojemanje konstruktivizma z njegovim. V sedmih preostalih poglavjih Vrečko interpretira konkretne pesmi in iz njih izpeljuje Kosovelovo razumevanje kvantne mehanike. Podrobneje se ukvarja z njegovim manifestom Mehanikom in ga poveže z njegovimi protomanifesti ter kanoniziranimi pesmimi Kalejdoskop, Monolog, Sferično zrcalo, Srce v alkoholu, Kons 5 in Tragedija na oceanu. Tretji del monografije pa predstavlja zadnje poglavje z naslovom Sam moram vse dopolniti, v katerem se loteva Kosovelove bolezni in smrti, njegovega odnosa do komunistične partije, sodelovanja z organizacijo TIGR in razumevanja revolucije. Najprej bi želel spregovoriti o podnaslovu Ob stoti obletnici smrt Srečka Kosovela, ki ni posrečeno izbran. Knjiga je res izšla v njegovem letu in bo tako zasluženo deležna več pozornosti, kot bi je bila verjetno zunaj tega, vendar presega nekakšno jubilejno izdajo. To lahko izberemo iz avtorjeve pisave, saj gre za pionirsko delo tako v Kosovelovem primeru kot tudi sicer. Po branju monografije ne moremo več brati Kosovela, kot smo ga doslej. Po drugi strani pa prinaša navdihujoče branje pri povezovanju umetnosti z znanostjo in nudi tudi svojevrstno metodološko oporo za drugačno branje pesmi tudi drugih avtorjev. Boljši podnaslov bi bil tako takšen, ki bi nas dejansko usmerjal na vsebino, kazal v notranjost dela. Kvantna prepletenost, ki bi jo Kosovel lahko zaznaval, z njim pa korespondiral njegov pojem prozornosti iz pesmi Prerojenje (»Sam, sam, sam moram biti, / vsako telo neprozorno v prozornost preiti«) je ves čas prisotna. Tudi prepletenost sicer je značilnost monografije. Vrečko k posameznim vzorčnim pesmim vpleta številne druge Kosovelove pesmi, aforizme in mnoga znanstvena dela. Kdaj do onemoglosti, kdaj do vrtenja časa. Kaj želim reči? Da se mi je ob branju monografije večkrat zazdelo, da berem že argumentirane stvari, ki so zdaj spet še enkrat argumentirane, da berem aforizme, ki so že korespondirali s prejšnjimi ugotovitvami. Ob njih pa fizikalne dokaze zanje, ki so bili objavljeni mnogo pozneje. Ali je denimo »mistična luč teorije« res v povezavi z Bohrovo atomsko mistiko, kot so drugi imenovali njegovo interpretacijo fizike leta kasneje? Ali Kosovel piše »prav o tem« – čeravno pojave samo zaznava – torej o singularnosti, točki z neskončno gostoto, ki nastane pri črnih luknjah, v kateri se čas ustavi, ko beremo verz: »Ura večnosti se je premaknila v Nič.« Neposredno zatem pa droben citat iz knjige slovenskega filozofa Marka Uršiča, ki ga ob tej sopostavitvi ne morem brati kot dokaz k izpeljani temi. Kot bralec si želim več prostora, ki bi znal zajeti in biti, se imenovati čas. Več prostora, s tem mislim na daljše odlomke pesmi, na daljše citate, če ti podpirajo tako pomembne teze. Ob tem bi si želel več časa, historične perspektive, a nikakor ne historizma. Nekaj tega bi bilo v obstoječem besedilu mogoče navesti namesto komparativističnega navajanja med besedilom z zgodovinarskimi opombami pod črto, kjer bi bil izpisan celoten bibliografski podatek, za katerega bi vedel, kdaj je izšel. Pri pesmih bi si kot bralec želel izpostavitve tega, kar lahko najdemo v povezavi s kvantno mehaniko pri določeni pesmi, ob koncu pa sklepno poglavje, ki bi povzelo glavne ugotovitve Kosovelovega »zaznavanja« teh pojavov v pesmih. Pomembni študiji to pritiče, zlasti takšni. Morda najbolj nazoren primer tega je v uvodu izpisana množica Kosovelovih doslej neinterpretiranih zapisov, primer tega je v začetku kritike naveden. Nekateri v nadaljevanju dobijo svojo časovnost, drugi ne. A če se vrnem h kvantni prepletenosti, je monografija kažipot, namig, ki ga razume dobronamerni bralec, drugačnega pisanja. Janez Vrečko v monografiji Čas ≡ prostor postavlja nove temelje za razumevanje Kosovelove poezije in poezije, umetnosti sicer. S tem pa tudi podlago za nove interpretativne izzive. Ponuja nam metodološki in epistemološki zgled. Ponuja nam, rečeno s Kosovelom, dejanje, gibanje vseskozi. Od nas zahteva naše lastno dejanje. Ne biti dani na dvoje, ampak biti eno.

Prezident Petr Pavel byl jedním z nejočekávanějších hostů diskusního fóra Meltingpot na festivalu Colours of Ostrava, kde si s moderátorem Radiožurnálu Liborem Boučkem povídal o kultuře, společnosti i aktuální politice. Zdůraznil, že právě umění a společné kulturní zážitky dokážou překlenovat názorové rozdíly a vytvářet prostor pro dialog.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel byl jedním z nejočekávanějších hostů diskusního fóra Meltingpot na festivalu Colours of Ostrava, kde si s moderátorem Radiožurnálu Liborem Boučkem povídal o kultuře, společnosti i aktuální politice. Zdůraznil, že právě umění a společné kulturní zážitky dokážou překlenovat názorové rozdíly a vytvářet prostor pro dialog.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel byl jedním z nejočekávanějších hostů diskusního fóra Meltingpot na festivalu Colours of Ostrava, kde si s moderátorem Radiožurnálu Liborem Boučkem povídal o kultuře, společnosti i aktuální politice. Zdůraznil, že právě umění a společné kulturní zážitky dokážou překlenovat názorové rozdíly a vytvářet prostor pro dialog.

Svůj nový pruh budou cyklisté sdílet ještě s autobusy a kamiony. Toto řešení chce město rozšířit i na další místa.

Chudáčci se v nové epizodě baví o snění a o snech. Adamův létací sen vypadá tak, že se nad krajinou vznáší v podobě dráčka draka Mraka z pohádky Za humny je drak. Létá, mrká a krade slepičky.

„Veřejný prostor je sféra, kde svobodní a navzájem rovní jednotlivci diskutují o veřejných záležitostech prostřednictvím racionálního diskurzu.“ To jsou slova nedávno zemřelého německého sociologa Jürgena Habermase.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

HLASUJTE PRO PEJSKÁRIUM V ANKETĚ PODCAST ROKU A POŠLETE OSVĚTU DÁL!Vracíte se z procházky častěji unavení a v napětí než odpočinutí? Tahání na vodítku je téma, které řeší skoro každý, ale málokdo se u něj zastaví a hledá skutečnou příčinu. S Bárou Šurovskou (Asuria) jsme se podívaly na to, co se děje na obou koncích šňůry, když se místo společné cesty se psem spíš jen přetahujeme.V tomto díle nečekejte jen návody na mechanické techniky. Jdeme k podstatě toho, jak pes vnímá prostor a své vlastní tělo.Co v rozhovoru otevíráme:Tahání jako symptom: Proč za napnutým vodítkem často stojí skrytá fyzická bolest nebo strach, o kterých jako majitelé nemusíme vědět.Prostor pro komunikaci: Jak délka vodítka ovlivňuje schopnost psa nás vnímat a proč mu někdy pár metrů navíc přinese potřebný klid.Konec nálepek: Proč slova jako „dominance“ jen blokují skutečné porozumění tomu, co pes v danou chvíli prožívá.Pohled trenéra: Proč se nebát vyhledat pomoc i u „obyčejného“ tahání a jak se přestat na procházce se psem prát.Pojďte se s námi podívat na procházku ne jako na trénink poslušnosti, ale jako na společně strávený čas, kde hraje hlavní roli soulad, nikoliv kontrola.Děkuji vám za podporu na Herohero. Díky vám můžu v Pejskáriu otevírat témata, která jdou ke kořenům.Support the showChcete víc? Bonusové části rozhovorů, plný archiv a epizody s předstihem najdete v mém fanklubu na Herohero.co/pejskarium. Právě tam se potkáváme nejblíže a vaše podpora přímo umožňuje vznik dalších dílů.Podcast můžete v aplikaci Apple podcasts během pár vteřin ohodnotit a dát mi tak zpětnou vazbu, zda se vám rozhovory líbí.Poznámka: Názory hostů jsou jejich vlastní a nemusí se vždy shodovat s přístupem projektu Pejskárium®

Jak by se mohly v příštích letech změnit přijímací zkoušky na střední školy? Proč stále v některých oblastech neodpovídá nabídka gymnázií a lyceí zájmu žáků a jejich rodičů? A co v tom může udělat ministerstvo školství? Na otázky Tomáše Pancíře ve Dvaceti minutách Radiožurnálu odpovídá ministr školství za hnutí ANO Robert Plaga.

Jak by se mohly v příštích letech změnit přijímací zkoušky na střední školy? Proč stále v některých oblastech neodpovídá nabídka gymnázií a lyceí zájmu žáků a jejich rodičů? A co v tom může udělat ministerstvo školství? Na otázky Tomáše Pancíře ve Dvaceti minutách Radiožurnálu odpovídá ministr školství za hnutí ANO Robert Plaga.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

The daily lives of many Australians revolve around toilet access. But while public toilets are a vital part of urban infrastructure, they're often unsafe, unusable or hard to find. - Svakodnevni život mnogih Australaca vrti se oko pristupa toaletima. Međutim, iako su javni toaleti ključni dio urbane infrastrukture, često su nesigurni, neupotrebljivi ili ih je teško pronaći.

Adéla Langerová, učitelka ze ZŠ Mikoláše Alše ve Zlíně, je držitelkou Zlatého Ámose za školní rok 2025/2026. Ocenění vnímá jako potvrzení toho, že má smysl dětem naslouchat a brát vážně i jejich svět. „Jejich starosti nám mnohdy připadají jako příliš dětské. Neumíme se do nich vcítit. A to je chyba,“ říká. Právě schopnost vidět věci jejich očima podle ní stojí v jádru dobrého vztahu mezi učitelem a žáky. Jak těžké je ale tenhle přístup udržet ve třídě plné různých dětí?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Adéla Langerová, učitelka ze ZŠ Mikoláše Alše ve Zlíně, je držitelkou Zlatého Ámose za školní rok 2025/2026. Ocenění vnímá jako potvrzení toho, že má smysl dětem naslouchat a brát vážně i jejich svět. „Jejich starosti nám mnohdy připadají jako příliš dětské. Neumíme se do nich vcítit. A to je chyba,“ říká. Právě schopnost vidět věci jejich očima podle ní stojí v jádru dobrého vztahu mezi učitelem a žáky. Jak těžké je ale tenhle přístup udržet ve třídě plné různých dětí?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Adéla Langerová, učitelka ze ZŠ Mikoláše Alše ve Zlíně, je držitelkou Zlatého Ámose za školní rok 2025/2026. Ocenění vnímá jako potvrzení toho, že má smysl dětem naslouchat a brát vážně i jejich svět. „Jejich starosti nám mnohdy připadají jako příliš dětské. Neumíme se do nich vcítit. A to je chyba,“ říká. Právě schopnost vidět věci jejich očima podle ní stojí v jádru dobrého vztahu mezi učitelem a žáky. Jak těžké je ale tenhle přístup udržet ve třídě plné různých dětí?

„Vnímám to jako osobní návrat ke kořenům,“ říká ke své nové roli Libor Bouček. Do Českého rozhlasu vstoupil poprvé jako jedenáctiletý coby čerstvý člen Dismanova rozhlasového dětského souboru. Do Hosta Radiožurnálu nastupuje už jako zkušený moderátor s širokým rozhledem, přirozenou pohotovostí a silným citem pro práci s publikem i hostem. Libora Boučka budete na Radiožurnálu slýchat od 7. dubna po 9. hodině. Střídat se bude se současným moderátorem Janem Pokorným.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vnímám to jako osobní návrat ke kořenům,“ říká ke své nové roli Libor Bouček. Do Českého rozhlasu vstoupil poprvé jako jedenáctiletý coby čerstvý člen Dismanova rozhlasového dětského souboru. Do Hosta Radiožurnálu nastupuje už jako zkušený moderátor s širokým rozhledem, přirozenou pohotovostí a silným citem pro práci s publikem i hostem. Libora Boučka budete na Radiožurnálu slýchat od 7. dubna po 9. hodině. Střídat se bude se současným moderátorem Janem Pokorným.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vnímám to jako osobní návrat ke kořenům,“ říká ke své nové roli Libor Bouček. Do Českého rozhlasu vstoupil poprvé jako jedenáctiletý coby čerstvý člen Dismanova rozhlasového dětského souboru. Do Hosta Radiožurnálu nastupuje už jako zkušený moderátor s širokým rozhledem, přirozenou pohotovostí a silným citem pro práci s publikem i hostem. Libora Boučka budete na Radiožurnálu slýchat od 7. dubna po 9. hodině. Střídat se bude se současným moderátorem Janem Pokorným.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Davidu Černému se podařilo fyzicky obsadit veřejný prostor a udělat ze sebe nepochybně cíleně mediální téma. O kvalitě bych nemluvila, mluvila bych o nekvalitě a mluvila bych o ní dlouho,“ říká ve Studiu N historička umění Milena Bartlová. Připouští přitom, že některá jeho starší díla jsou vysoce kvalitní: „Například Svatý Václav pověšený v Lucerně, to je naprostá špička.“ Současná Černého díla považuje za příliš „naléhavá, vlezlá, velká a takzvaně nekorektní“. „Můj osobní prožitek, který mi poskytují motýli na fasádě Máje, je ten, že to na mě každou chvíli spadne. Já se toho bojím, proto tudy nechodím.“ Soch, pomníků a plastik, které v Česku v posledních letech vyvolaly pozdvižení, je mnoho – kromě Černého motýlích spitfirů na Národní třídě například obnova Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, socha maršála Koněva v Bubenči, pomník Marie Terezie na Hradčanech, lavičky Václava Havla nebo socha Jošta Lucemburského v Brně. „Když se lidi hádají o sochy a památníky, nehádají se o umění, ve skutečnosti se hádají o sebe,“ říká Bartlová. Ve Studiu N také vysvětluje, proč nám stále dělá problém poradit si s uměním, které jsme zdědili po předchozích generacích, jako jsou socialistické sochy a plastiky nebo brutalistní architektura. V čem přestala rozumět mladému umění? Co v Česku znamená být levicovou intelektuálkou? A proč se otázky kultury tak snadno mění v politické zbraně? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Nové dokumenty z kauzy Jeffreyho Epsteina ukázaly, jak rozsáhlá vlivová síť tohoto odsouzeného sexuálního predátora byla. S finančníkem se přátelili milardáři i politici, radila se s ním evropská šlechta, kromě toho získával utajované vládní informace. „Epstein vytvořil novodobý Olymp, svět, kde neplatila běžná pravidla. Překonal řadu konspirací,“ říkají ve Studiu N Jiří Sobota a Barbora Chaloupková z podcastu Amerika, bejby. Kvůli novým informacím ze složek Jeffreyho Epsteina se rozpadá britská vláda a zkompromitovaní muži se omlouvají či odstupují z vlivných pozic. „Sledujeme konec jedné generace elit,“ říká Barbora Chaloupková. Přesto to zatím nevypadá, že v Americe někdo další zamíří do vězení. Dočkají se oběti někdy spravedlnosti? A vystoupí Donald Trump ze stínu skandálu? „Podstatou kauzy je, že už v tuto chvíli naleptává důvěru celé společnosti v systém. Jestliže jsme se dříve smáli těm, kteří věřili v konspirace, jako je QAnon, dnes vidíme, že reálná situace může být ještě horší,“ říká Jiří Sobota. Na druhé straně ale materiály vycházejí na světlo a část elity, jež považovala samu sebe za nedotknutelnou a nad zákonem, teď čelí celospolečenskému odsouzení. Kauza Epstein je děsivá, může se ale stát i zárodkem budoucí očisty. K tomu ale vede v tuto chvíli ještě dlouhá cesta.