Podcasts about prostor

Chudáčci se v nové epizodě baví o snění a o snech. Adamův létací sen vypadá tak, že se nad krajinou vznáší v podobě dráčka draka Mraka z pohádky Za humny je drak. Létá, mrká a krade slepičky.

Podívat se do míst, kde služebnictvo chystalo dobroty na talíře a servírovalo je panstvu a hostům k jídelním stolům. Takovou možnost budou mít nově návštěvníci harrachovského zámku v Janovicích u Rýmařova.

V rámci besedy moderované prorektorem VŠEM Bohumilem Kartousem budou probírána například tato témata: duševní zdraví, násilí v blízkých vztazích, vzdělávací nerovnost, či ohrožené děti. Prostor však bude i na vaše dotazy z oblasti lidských práv!Klára Šimáčková Laurenčíková je speciální pedagožka, která od května 2022 do prosince 2025 zastávala funkci zmocněnkyně vlády Petra Fialy pro lidská práva. Zároveň působila jako národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků z Ukrajiny i jako náměstkyně ministra pro evropské záležitosti ČR.

Klimatický systém umí fyzika popsat velmi přesně, přesto ve veřejném prostoru často vítězí dezinformace nad fakty. Jak je to možné a kdo za tím stojí? V rámci přednášky budou shrnuty klíčové fyzikální a chemické důkazy (od izotopové analýzy po radiační bilanci), které jasně potvrzují antropogenní původ klimatické změny. Prostor bude ale věnován i tomu, jak se z vědy stalo výbušné politické téma, jak funguje dezinformační mašinérie a proč je pro vědce tak těžké komunikovat výsledky své práce v post-faktické době.Daniel Kortus v roce 2024 obhájil doktorát z organické chemie na VŠCHT v Praze, kde nyní působí jako výzkumný pracovník. Je spoluzakladatelem vzdělávací platformy edufix.cz, která pomáhá tisícům studentů s doučováním a přípravou na maturitu či přijímačky. Překládá patenty v oblasti chemie a zabývá se výzkumem zlepšení molekulárních systémů pro ukládání vodíku a oxidu uhličitého. V minulém roce spustil projekt Klimatomluva, který má aktuálně dosah téměř 100 tisíc sledujících. Na sociálních sítích vysvětluje vědecká fakta o klimatu, vyvrací časté mýty a dezinformace. Téma se mu daří dostat i do tradičních médií, kde jej komunikuje z pohledu vědy srozumitelně pro širokou veřejnost.

„Veřejný prostor je sféra, kde svobodní a navzájem rovní jednotlivci diskutují o veřejných záležitostech prostřednictvím racionálního diskurzu.“ To jsou slova nedávno zemřelého německého sociologa Jürgena Habermase.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

HLASUJTE PRO PEJSKÁRIUM V ANKETĚ PODCAST ROKU A POŠLETE OSVĚTU DÁL!Vracíte se z procházky častěji unavení a v napětí než odpočinutí? Tahání na vodítku je téma, které řeší skoro každý, ale málokdo se u něj zastaví a hledá skutečnou příčinu. S Bárou Šurovskou (Asuria) jsme se podívaly na to, co se děje na obou koncích šňůry, když se místo společné cesty se psem spíš jen přetahujeme.V tomto díle nečekejte jen návody na mechanické techniky. Jdeme k podstatě toho, jak pes vnímá prostor a své vlastní tělo.Co v rozhovoru otevíráme:Tahání jako symptom: Proč za napnutým vodítkem často stojí skrytá fyzická bolest nebo strach, o kterých jako majitelé nemusíme vědět.Prostor pro komunikaci: Jak délka vodítka ovlivňuje schopnost psa nás vnímat a proč mu někdy pár metrů navíc přinese potřebný klid.Konec nálepek: Proč slova jako „dominance“ jen blokují skutečné porozumění tomu, co pes v danou chvíli prožívá.Pohled trenéra: Proč se nebát vyhledat pomoc i u „obyčejného“ tahání a jak se přestat na procházce se psem prát.Pojďte se s námi podívat na procházku ne jako na trénink poslušnosti, ale jako na společně strávený čas, kde hraje hlavní roli soulad, nikoliv kontrola.Děkuji vám za podporu na Herohero. Díky vám můžu v Pejskáriu otevírat témata, která jdou ke kořenům.Support the showChcete víc? Bonusové části rozhovorů, plný archiv a epizody s předstihem najdete v mém fanklubu na Herohero.co/pejskarium. Právě tam se potkáváme nejblíže a vaše podpora přímo umožňuje vznik dalších dílů.Podcast můžete v aplikaci Apple podcasts během pár vteřin ohodnotit a dát mi tak zpětnou vazbu, zda se vám rozhovory líbí.Poznámka: Názory hostů jsou jejich vlastní a nemusí se vždy shodovat s přístupem projektu Pejskárium®

Prostor, který kdysi v 16. století sloužil společenským setkáním, by se k podobnému účelu mohl vrátit i dnes, a to za pomoci architektů pod vedením Evy Jiřičné.

Jak by se mohly v příštích letech změnit přijímací zkoušky na střední školy? Proč stále v některých oblastech neodpovídá nabídka gymnázií a lyceí zájmu žáků a jejich rodičů? A co v tom může udělat ministerstvo školství? Na otázky Tomáše Pancíře ve Dvaceti minutách Radiožurnálu odpovídá ministr školství za hnutí ANO Robert Plaga.

Jak by se mohly v příštích letech změnit přijímací zkoušky na střední školy? Proč stále v některých oblastech neodpovídá nabídka gymnázií a lyceí zájmu žáků a jejich rodičů? A co v tom může udělat ministerstvo školství? Na otázky Tomáše Pancíře ve Dvaceti minutách Radiožurnálu odpovídá ministr školství za hnutí ANO Robert Plaga.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

The daily lives of many Australians revolve around toilet access. But while public toilets are a vital part of urban infrastructure, they're often unsafe, unusable or hard to find. - Svakodnevni život mnogih Australaca vrti se oko pristupa toaletima. Međutim, iako su javni toaleti ključni dio urbane infrastrukture, često su nesigurni, neupotrebljivi ili ih je teško pronaći.

Extraligová sezona skončila, ale Čistá hra Martina Procházky je i tak plná témat. V hokejové talkshow jsme zavzpomínali na triumf na světovém šampionátu v roce 1996 ve Vídni. Na co expert Radiožurnálu Sport vzpomíná nejradši a nejčastěji? Co říká na výjimečnou sezonu Romana Červenky, který dovedl pardubické Dynamo k zisku titulu? A jak moc zamotanou hlavu může mít kouč národního týmu Radim Rulík ohledně nominace na blížící se světový šampionát? Poslechněte si.

Google by měl svůj mobilní operační systém Android více otevřít AI službám jiných firem, navrhuje po ukončení svého předběžného šetření Evropská komise, která už Googlu poslala návrhy změn, které by měl v Androidu provést. „Prostor pro volný výklad zákona čili pro rozhodování soudu a pro argumentaci obou stran, je tam velice široký,“ upozorňuje v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovní spojení "Boží vůle" je z těch, které mohou vyvolávat nejistotu a otazníky. Jak ji najít, přijmout, neminout? Zcela jednoduché, tedy zcela základní otázky ohledně Boží vůle pokládá Lucie Endlicherová lektorce primární prevence Idě Pencové. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

April je mesec krajinske arhitekture, čas, ko stroka glasneje opozarja na svojo vlogo. V obdobju podnebnih sprememb in vse večjih pritiskov kapitala na naravno dediščino krajinska arhitektura zavzema pomemben položaj. V tokratni oddaji Razkošje v glavi zato gostimo dr. Ano Kučan, večkrat nagrajeno krajinsko arhitektko ter redno profesorico na Biotehniški fakulteti, kjer vzgaja mlade krajinske arhitektke in arhitekte. Pogovor z Ano Kučan je več kot le intervju o krajinski arhitekturi. Je pogovor o etiki, o slovenskem odnosu do zemlje in o tem, kakšno sled bomo pustili v krajini, ki nam je bila dana v varstvo. Oddajo je pripravil Miha Žorž.

Piše Veronika Šoster, bereta Eva Longyka Marušič in Igor Velše. Lukas Debeljak je leta 2022 navdušil s prvencem Poznati kot voda, zdaj pa se vrača s še bolj ambiciozno zastavljeno pesniško knjigo Drevo, ki ga pišemo nihče. Gre namreč za pesnitev, ki obsega sto petdeset strani in se razteza skozi prostor in mimo časa. Naravo pesnitve napoveduje že več začetnih vtisov, na primer fotografija zapiskov, ki so kaotično razmetani po listu papirja, počečkani, napolnjeni s prečrtanimi ali obkroženimi besednimi zvezami, pojmi, pri tem pa jih mirno osvetljuje sonce, ki pada skozi drevesno listje. Tu je seveda tudi naslov zbirke, ki je nenavaden že stavčno, saj se sprašujemo, kdo je ta množinski subjekt, ki naj bi bil torej skupnost, a je takoj negiran z besedo nihče. Vsi ti začetni impulzi se skozi knjigo pomensko plastijo in vabijo k ponovnemu branju in pisanju drevesa. Drevo deluje kot stalnica, sidrišče, saj se vse steka k njemu, zbirka se odpre s prizorom pogovora med dvema otrokoma nekega dne, sredi polja, v senci drevesa. Gre za prijeten in lahkoten prizor, kjer se igra dogaja s pripovedovanjem in zamišljanjem reči. Obenem pa vanj pesniški govorec tihotapi zahtevne reference na filozofijo, humanistiko, literaturo, da nam je takoj jasno, da ne gre za dejanska otroka, temveč za dva človeka, pa tudi ne nujno za dejanska človeka, temveč za neko mnoštvo glasov in misli, ki se stekajo k drevesu. Kot pri otroških izštevankah ali pesmicah tudi tu hitro dobimo občutek o naštevanju, saj je veliko nizanja podob eno za drugo, pri čemer pesnik zajema iz vseh mogočih področij in obdobij, a te podobe šelestijo, šumijo, brstijo, odpadajo in se vrtinčijo. Za Debeljakovo poezijo je značilna močna ritmičnost, ki takoj potegne vase in ne spusti do zadnjega diha in še dlje, vsaka podoba pa je izbrana z namenom in nikakor naključna, oziroma je naključna ravno toliko, kolikor od nje zahteva govorec. Poleg definicij za stvari, ki nikoli niso enoznačne in oprijemljive, seveda išče pristen človeški stik ali še bolje, gibalo človeštva. Od intime drevesa se premakne k otrokom na igrišču, kjer se začne zbujati vseobsegajoča polifonija glasov. Govorijo posamezni otroci, skupine otrok, otroci kot celota ali pa celo takšni, ki na tem igrišču še nikoli niso bili. Ponovno jim v usta polaga absolutno zahtevne citate, replike in koncepte iz različnih del, kar povzroči občutek, da skozi otroke govori morda pesnik, morda človeštvo, morda pa nihče. Mi nihče? Začne se debata o pesmi, otroci ugotavljajo, da je pesem nekomu nekoč pripadala, a ni pomembno, komu, saj je šla naprej, od teles do drugih teles. Opisujejo pot zgodbe, pesmi, mita, ki se z vsakim posredovanjem predrugači, ki se mu kaj doda, kaj odvzame, pri tem pa se njegova živost ne izgublja. Vrača se tudi k simbolnim zgodbam začetkov pisave, k nastanku tiska pa seveda k branju in spoznanju. Ko torej glasovi govorijo o nastajanju pesmi, obenem ustvarjajo pesem, nad njimi pa bdi pesniški govorec in nad njim pesnik; to »pisanje drevesa« tako zavzema mnoge izpovedne ravnine in gradi strukturo, ki nima začetka in konca, pa tudi ne prave hierarhije, kar je pravzaprav sámo bistvo pesnitve. Ugotavlja namreč, da ko nekaj opisujemo in lovimo, to tudi že izgubljamo, je že izgubljeno, a tudi podarjeno, dano v svet. Kako torej opisati svet, če pa se sproti spreminja? Pomen valovanja, spremenljivosti in fluidnosti, ki ga je pesnik nakazal že v prvencu, se tu še bolj okrepi. Knjiga Lukasa Debeljaka Drevo, ki ga pišemo nihče je zaznamovana s citatnostjo in metaliterarnostjo, saj je vendar ustvarjena prav s temi postopki ali načini, ki jih upesnjuje. Knjiga na neki točki citira celo samo sebe, pri tem pa je osvobojena vsakršne pretencioznosti. Citat je lahko karkoli in kjerkoli, lahko je namenjen komurkoli in prihaja od kogarkoli. Debeljak okvirje citatnosti presega prav s tem, ker besedila kljub nenehnemu citiranju ne zaduši, saj so citati samovoljno živi, pretočni med govorci, vsem dosegljivi in razumljivi. Citat tako tu nima funkcije nanašalnosti, temveč občutka vsesplošne prisotnosti, kot snov, ki prosto plava med nami in jo lahko zajemamo iz zraka, izmed drevesnih listov, iz vode, ker gre pač za znake, zgodovino, besede, nič drugačne kot kaj, kar je bilo zapisano v kanon. In tudi če je zapisano v kanon, to ni bistveno, saj vse obstaja enakovredno. S tem pesnik seveda nagovarja tudi vprašanje avtorstva, in to bolj aktualno in svojstveno kot mnogi, ki se z umetno inteligenco ukvarjajo v stvarnih razpravah, saj pokaže na možnost sveta znotraj sveta, kjer je vse pretočno in ves čas na voljo, kakor tudi deluje umetna inteligenca. Ko zato v nekem trenutku odpre arhiv spomina in na koncu podari fotografijo sebe in pokojnega očeta, pesnika Aleša Debeljaka v tak svet, daje njunemu odnosu največje darilo – iztrga ga končnosti. Kar je pri Debeljakovi poeziji presežno, je zagotovo ne samo prepričanje v nekakšen tekoč čas, ki je navzoče že v prvencu, temveč dejansko sočasno dogajanje in porajanje vsega. Otroci med igro citirajo zahtevna literarna in filozofska dela, kot da so del njihove zavesti, kot da so jim že davno znana, vpisana pod kožo. Starodavno ljudstvo opazujemo prav zdaj, babilonski stolp se pravkar gradi … Vse to je del poetike, ki presega prostor in čas in sploh zgodovino, ki jo razume po svoje, kot nestabilno verižico zgodb, ki pa smo jih po poti že malo izgubili, a tudi ohranili. V nekem trenutku govori o singularni vzajemnosti z drugimi ljudmi, in ta iztaknjenost iz časa daje poeziji strašljivo razsežnost, saj vemo, da ji ne moremo priti do konca, ampak ji v bistvu tudi nočemo, saj to ni njen namen. Nič v tej poeziji, v tem svetu ni zapisano nikakršni časovnosti; še najbližje poimenovanje, ugotavlja, bi bilo mnogotero veččasje. Vse vznika in izginja, izginja in vznika, se rojeva in umira, umira in se rojeva, pesnitev se steka v hipnotičen cikel nenehnega porajanja, ki ga spremljamo, kot bi spremljali pogovor v sosednji sobi, ob tem pa slišali le vsako tretjo besedo, kot nekje pronicljivo ugotavlja pesniški govorec: »[…] in če smo torej pozabili, / ni pomembno, ni izgubljenega, nič pridobljenega, / vedno, kadar bi si morda zaželeli, četudi le za trenutek, / se lahko vrnemo, ta red obnavljamo naprej, svojo / smrtnost, pet ali šest dreves, listje na njih, veje, / krošnje, nič pridodanega, nič odvzetega, drevje ob / vodi, še nikoli zaključeno in začeto vsakič znova, / vsakič znova obnovljeno […]« Proti koncu knjige Lukasa Debeljaka Drevo, ki ga pišemo nihče se govorec osredotoči na možnost prostora, kjer je drevo, kjer je igrišče, a je bilo tudi že vse kaj drugega. Tam so se srečevale in dopolnjevale usode, pri tem pa ne govori o preteklosti, temveč o soobstoju vseh teh pojavnosti. Prostor ga vodi še dlje v prostor samega izražanja, ki je v knjigi naslovljeno večkrat in za katero se zdi, da prevprašuje samo sebe, lasten pesniški izraz, ki je omejen, a je tudi najboljše, kar zmore z besedami in pojmi. Prizor drevesa in otrok se dokončno zariše pred nami kot gibljiva diorama, oblita s svetlobo, kot preblisk ali sončni žarek skozi veje drevesa, ki ga pišemo nihče.

Palestinska umetnica Samira Badran živi in dela v Barceloni. Je akademsko izobražena likovna umetnica. Njeno glavno izrazno sredstvo je risba, značilnost njene prakse pa preobrazba risbe in njeno mešanje z medijem fotografije ter prehajanje med tehnikami, kot sta kolaž in animacija. Zanjo je umetnost sredstvo, s katero lahko premakne zavest ljudi o dogajanju o Palestini, in njen namen je odpirati prostor, kjer se tovrstnemu razmisleku lahko posveti počasi in podrobno. Meni, da množični mediji ljudi spreminjajo v številke, umetnost pa omogoči prostor čustvom in pripovedništvu. V njenih umetniških delih se plasti čas. Ob obiskih Palestine umetnica fotografira zasedeno ozemlje. Fotografije razdejane pokrajine in odpadlih predmetov natisne na papir, namenjen uporabi v fotografski temnici, potem pa v svojemu studiu v Barceloni intervenira vanje z ilustratorsko gesto, počasi, vztrajno in podrobno. Zarez v emulzijo povzroči kemijsko reakcijo, ki fotografskemu papirju spreminja barvo. Od tod tudi naslov razstave Jedka Palestina, ki je opomnik na desetletja zasedbe Palestine in nasilno zatiranje njenega ljudstva. V oddaji lahko prisluhnete pogovoru z umetnico Samiro Badran in Angels Miralda, kuratorko razstave, ki je predstavljena v Galeriji Škuc v Ljubljani. Oddajo je pripravila Urška Savič, brali sta Mateja Perpar in Lidija Hartman, tonsko sliko je uredil Damjan Rostan.

Tokratno možgansko druženje je spodbudilo dejstvo, da je 16. april mednarodni dan glasu. Ampak… mi se ne bomo osredotočili na glasilke, temveč na glas v naši glavi. Zato smo v možgansko družbo povabili profesorja, ki je velik del svojih raziskav posvetil prav tej temi in je tudi napisal knjigo The Voices Within: The History and Science of How We Talk to Ourselves. – Notranji glasovi- Zgodovina in znanost tega, kako govorimo s seboj. Mojca Delač se je pogovarjala s prof. dr. Charlesom Fernyhoughjem. Vabljeni k poslušanju!

Adéla Langerová, učitelka ze ZŠ Mikoláše Alše ve Zlíně, je držitelkou Zlatého Ámose za školní rok 2025/2026. Ocenění vnímá jako potvrzení toho, že má smysl dětem naslouchat a brát vážně i jejich svět. „Jejich starosti nám mnohdy připadají jako příliš dětské. Neumíme se do nich vcítit. A to je chyba,“ říká. Právě schopnost vidět věci jejich očima podle ní stojí v jádru dobrého vztahu mezi učitelem a žáky. Jak těžké je ale tenhle přístup udržet ve třídě plné různých dětí?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Adéla Langerová, učitelka ze ZŠ Mikoláše Alše ve Zlíně, je držitelkou Zlatého Ámose za školní rok 2025/2026. Ocenění vnímá jako potvrzení toho, že má smysl dětem naslouchat a brát vážně i jejich svět. „Jejich starosti nám mnohdy připadají jako příliš dětské. Neumíme se do nich vcítit. A to je chyba,“ říká. Právě schopnost vidět věci jejich očima podle ní stojí v jádru dobrého vztahu mezi učitelem a žáky. Jak těžké je ale tenhle přístup udržet ve třídě plné různých dětí?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Adéla Langerová, učitelka ze ZŠ Mikoláše Alše ve Zlíně, je držitelkou Zlatého Ámose za školní rok 2025/2026. Ocenění vnímá jako potvrzení toho, že má smysl dětem naslouchat a brát vážně i jejich svět. „Jejich starosti nám mnohdy připadají jako příliš dětské. Neumíme se do nich vcítit. A to je chyba,“ říká. Právě schopnost vidět věci jejich očima podle ní stojí v jádru dobrého vztahu mezi učitelem a žáky. Jak těžké je ale tenhle přístup udržet ve třídě plné různých dětí?

V Plzni vznikla nová umělecká skupina Kviš kvaš. Spojuje umělce ze středních a vysokých škol, pedagogy a všechny, kdo tvoří a mají zájem svá díla vystavovat. Vzniká tak otevřený prostor pro sdílení a sbírání zkušeností s prezentací vlastní tvorby. Druhá vernisáž se konala ve vysokoškolském klubu Sklep v Thámově ulici v Plzni poslední březnový podvečer.

Piše Meta Kušar, bereta Eva Longyla Marušič in Jure Franko. Lirični prostor je velika knjiga o resnični liričnosti. Avtor Brane Senegačnik se je s to temo ukvarjal že v dveh knjigah: Smrt lirike? (2015) in Dežela, ki je ni na zemljevidu: lirični vidiki antropologije (2019). Vsak, ki se posveča svoji notranjosti, opazi, da nam v umetnosti zdaj velikokrat porušene duše vsiljujejo svoj revolucionarni, rušilni sistem reševanja sveta, tisti ki sledijo notranjemu glasu, krhki, a s posebno iskreno svetlobo, pa jim morajo to dovoliti. Zaradi trenda. Brane Senegačnik, pesnik in univerzitetni profesor klasične filologije, se je tokrat še bolj sistematično in megalomansko, v najboljšem pomenu besede, spet lotil vprašanj »Kakšen je lirični človek in kakšen njegov lirični prostor?« Pregledal je enormno število zahodnih literarnih znanstvenikov, filozofov in pesnikov, sedeminsedemdeset jih je. Razmislek se začne z enostavnimi ugotovitvami: »Poezija je jezik naše življenjske spontanosti, nikakor samo mišljenjske. V resnični poeziji je nekaj arhetipičnega, kar je filozof Jan Patočka poimenoval kot zajemanje sveta naivnega doživljanja, ki ga je potrebno abstraktno ohraniti.« Naivno ni mišljeno slabšalno, ampak je občečloveško s prvotnimi vzorci, arhetipi, ki niso ideje, ampak oblike, ponavljajo se od pradavnih začetkov do trenutka, ko jih posameznik zaživi v svojem življenju. Ob tem se bo kdo celo vprašal, ali se je pisanja poezije mogoče naučiti iz priročnikov in filozofskih razprav, teh, ki jih je avtor preštudiral in nam jih v svoji eruditski knjigi ponudil. Gotovo je v Senegačnikovi knjigi upoštevano prav vse, kar je bilo resnega o tej zadevi v sodobnem času natisnjenega. Dobro, da ob takem opusu ni izgorel. Vedno obstajajo razlike med akademskim in pristno človeškim konceptom liričnosti. Knjiga Lirični prostor nas s svojo razkošnostjo ugotovitev desetin in desetin raziskovalcev utrjuje v stališču, da je neizprosna iskrenost poezije ena tistih veščin, ki je človek ne more pretentati. Seveda je tu duhovita trditev Wolfganga Iserja, ki je sodobno raziskovanje umetnosti oziroma literature posrečeno označil kot proizvodnjo teorij. »Množica vseh teorij kaže, da je umetniško delo mnogoplastno, da pomeni zelo veliko različnih stvari, vendar iz tega ne sledi, da ga ni mogoče ontološko razložiti.« Velik del problema je v tem, da bistvo poezije ni dosegljivo prek natančnega vedenja, do njega se ne dokopljemo z informacijami, ampak s pomeni. Pamet ne more dobro skozi življenje, čeravno so od vseh štirih funkcij zaznavanja misli najbližje realnosti sveta; ne pa tudi najbližje smislu življenja. Bistvo je dosegljivo intuiciji, ki jo človek pri sebi zazna ali pa je ostala v nezavednem. Nedosegljiva. Poezija je zvrst človeškega ustvarjanja, ki zadeva svobodo. Danes že zelo zoženo antropološko obzorje, posthumanizem, cunamiji informacij, orientiranost k objektom, introvertiranost, ožigosana z avtizmom, muza, zasmehovana kot romantična izmišljotina – vse to množi viruse mnogih literarnoteoretskih in šolskih razlag, tistih, ki se ukvarjajo s poezijo bolj zaradi službenega imperativa, manj pa zaradi notranje nuje. Brane Senegačnik, pesnik in senzibilen bralec poezije, s široko paleto znanja, kulturne osveščenosti in zgodovinskega čuta, še posebej za muze, saj antična pota poezije izvrstno pozna, kot pesnik pa praktikant notranjega samoizpraševanja, se že dolgo spopada z dejstvom, ki ga v sodobni poeziji lahko vsak zazna: sodobni zahodni človek je izšolan in streniran za obvladovanje vsega, kar obstaja, manj vešč je za dojemanje svojega bistva. Prav to pa nam z empatijo omogoči zaznati skupno bistvo vsega, kar je. Kar je pesnik Dylan Thomas imenoval Ta moč: In naprej: »Ta moč, ki skozi zeleno bilko žene cvet / žene moj zeleni čas; in ta, ki uničuje žile korenin, / pustoši tudi mene.« Po branju dragocene Senegačnikove knjige Lirični prostor mi je žal, da ob vseh teh eruditih ni nihče omenil muze, brez katere že v antiki ni šlo. Priznam, da me muza pokliče k zapisu in brez nje ne začnem. Muza je garancija za tisto nujo, da pesmi pišemo samo zato, ker bi umrli, če jih ne bi pisali. Muza je resnica poezije in ona je tista, ki varuje poezijo, da je ni mogoče našminkati. Prav zaradi te resnice naroda brez poezije ni. Prav zaradi te resnice pri poeziji ni emeritusa. Knjiga Lirični prostor razkriva, da so naše kariere različne; nekatere zahtevajo bibliografske enote, druge pa izkušnjo maksimalne iskrenosti duha. Senegačnikova zahteva oboje. So celo znanstveniki, ki čutijo krvavo nujo po celovitosti, ki je objektiven dejavnik in se s subjektom sooča neodvisno od njega. Zapišejo sebstvo. Redki ga definirajo. Če verjamemo Carlu Gustavu Jungu je sebstvo entiteta, ki ni psihična. Obstaja tudi akademsko brez pristno človeškega koncepta. Kakorkoli že, znanstveniki iščejo in definirajo lirični prostor, poezija pa skrbi sama zase in je ne briga usoda pesnika – človeka. Kadar so filozofi bratje lirikov, razumejo tudi to. Senegačnik omenja Franca Vebra, »ki je vedel, da nas lirika postavlja pred vsebinsko načelno uganko sveta in življenja: v njiju odkriva usodno sporočilo, zapisano v neznanem jeziku. To sporočilo pa je naslovljeno na vsakega človeka, je sporočilo o njegovi nenadomestljivosti.«

Příběh velikonoční neděle nezačíná jistotou, ale pochybnostmi. A právě v nich se paradoxně otevírá prostor pro skutečně blízké setkání s Ježíšem a víru, která roste.

Saša Michailidis se ptá výtvarných publicistů a spolupracovníků Vltavy Michaely Vrchotové a Matěje Forejta. DOX, Galerie hl. m. Prahy, Galerie Rudolfinum nebo GASK v Kutné Hoře. To mají být nejlepší tuzemské výstavní prostory. Tedy podle žebříčku 100Galerií, za kterým stojí soukromý projekt 100ks.cz. Cílem žebříčku je podle autorů snaha lépe se orientovat v české galerijní scéně. A výběr vychází z hlasování umělců, kurátorů, novinářů i galeristů.

Saša Michailidis se ptá výtvarných publicistů a spolupracovníků Vltavy Michaely Vrchotové a Matěje Forejta. DOX, Galerie hl. m. Prahy, Galerie Rudolfinum nebo GASK v Kutné Hoře. To mají být nejlepší tuzemské výstavní prostory. Tedy podle žebříčku 100Galerií, za kterým stojí soukromý projekt 100ks.cz. Cílem žebříčku je podle autorů snaha lépe se orientovat v české galerijní scéně. A výběr vychází z hlasování umělců, kurátorů, novinářů i galeristů.Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve Velké Británii se vede politický spor. Vyvolala ho velká společná modlitba londýnských muslimů na Trafalgarském náměstí. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nové scéna vznikne v bývalém pavilonu G na výstavišti Černá louka. Její součástí bude místo pro studiová přestavení, plnohodnotná zkušebna a divadelní prostor pro 550 lidí.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Konflikt na Blízkém východě se stále více promítá do cen pohonných hmot. Rostou obavy z inflace, mezinárodní energetická agentura vyzvala k úsporám energií. Vysoké ceny pohonných hmot se pormítnou i do rozpočtu – na jedné straně díky vyšším příjmům z daní, na druhé straně pokud prudce poroste inflace a dojde ke zpomalení ekonomiky, zvýší se tlak na rozpočtové výdaje a s tím i na růst deficitu. Jaký prostor má vláda ke zvládání rozpočtu, když na letošek naplánovala deficit 310 miliard korun? O dopadech stávající situace jsme se v Ranním brífinku bavili s Členem Rady Národní rozpočtové rady Petr Musilem.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Konflikt na Blízkém východě se stále více promítá do cen pohonných hmot. Rostou obavy z inflace, mezinárodní energetická agentura vyzvala k úsporám energií. Vysoké ceny pohonných hmot se pormítnou i do rozpočtu – na jedné straně díky vyšším příjmům z daní, na druhé straně pokud prudce poroste inflace a dojde ke zpomalení ekonomiky, zvýší se tlak na rozpočtové výdaje a s tím i na růst deficitu. Jaký prostor má vláda ke zvládání rozpočtu, když na letošek naplánovala deficit 310 miliard korun? O dopadech stávající situace jsme se v Ranním brífinku bavili s Členem Rady Národní rozpočtové rady Petr Musilem.

„Vnímám to jako osobní návrat ke kořenům,“ říká ke své nové roli Libor Bouček. Do Českého rozhlasu vstoupil poprvé jako jedenáctiletý coby čerstvý člen Dismanova rozhlasového dětského souboru. Do Hosta Radiožurnálu nastupuje už jako zkušený moderátor s širokým rozhledem, přirozenou pohotovostí a silným citem pro práci s publikem i hostem. Libora Boučka budete na Radiožurnálu slýchat od 7. dubna po 9. hodině. Střídat se bude se současným moderátorem Janem Pokorným.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vnímám to jako osobní návrat ke kořenům,“ říká ke své nové roli Libor Bouček. Do Českého rozhlasu vstoupil poprvé jako jedenáctiletý coby čerstvý člen Dismanova rozhlasového dětského souboru. Do Hosta Radiožurnálu nastupuje už jako zkušený moderátor s širokým rozhledem, přirozenou pohotovostí a silným citem pro práci s publikem i hostem. Libora Boučka budete na Radiožurnálu slýchat od 7. dubna po 9. hodině. Střídat se bude se současným moderátorem Janem Pokorným.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vnímám to jako osobní návrat ke kořenům,“ říká ke své nové roli Libor Bouček. Do Českého rozhlasu vstoupil poprvé jako jedenáctiletý coby čerstvý člen Dismanova rozhlasového dětského souboru. Do Hosta Radiožurnálu nastupuje už jako zkušený moderátor s širokým rozhledem, přirozenou pohotovostí a silným citem pro práci s publikem i hostem. Libora Boučka budete na Radiožurnálu slýchat od 7. dubna po 9. hodině. Střídat se bude se současným moderátorem Janem Pokorným.

V času epidemije covida-19 je pri Young Caritas nastal projekt Povezani preko telefona, ki povezuje mlade prostovoljce in starejše ljudi v preprostih, a dragocenih telefonskih pogovorih. Pobuda je prerasla začetni okvir epidemije in danes odpira pomembna vprašanja bližine, poslušanja in medgeneracijske povezanosti. O tem, kako lahko že kratek telefonski pogovor človeku prinese občutek sprejetosti, zaupanja in upanja, smo govorili z dr. Matejem Šadlom iz Young Caritas, ki projekt vodi in ga razvija naprej.

Další byty chce město vybudovat ve svých domech v Žižkově a Arbesově ulici nebo v budově takzvaného Richterhofu u Vodního hradu, kde dřív sídlili úředníci.

Nezisková organizace Post Bellum získala cennou značku European Heritage Label. Paměť národa tak zviditelní třeba místo bývalého vysílače a rušičky rozhlasu v Pohodlí u Litomyšle.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Današnja feministična scena v Sloveniji je začela nastajati sredi 80. let prejšnjega stoletja, ko so se pojavile prve avtonomne ženske skupine. Konec leta 1984 je začela delovati ženska sekcija pri Sociološkem društvu v Ljubljani. Kmalu zatem pa je nastala feministična skupina Lilit, ki je konec 80. let seznanjala slovensko in jugoslovansko javnost z raznolikostjo ženskih identitet, govorom o enakosti spolov in novimi aktivističnimi pristopi. Sekcija Lilit, ustanovljena je bila pri ŠKUC-Forumu, si je med drugim prizadevala za obstoj varnega ženskega prostora, ozaveščanja javnosti o položaju žensk, za povezovanje žensk v regiji in za pomoč ženskam, ki so žrtve intimnopartnerskega nasilja. Ob mednarodnem prazniku žensk smo v oddaji Sledi časa spregovorile o zgodovini tega edinstvenega ženskega gibanja, pod pokroviteljstvom katerega je nastal tudi prvi SOS telefon za pomoč ženskam in otrokom žrtvam nasilja, ki obstaja še danes. Svoje spomine bosta strnili prevajalka Mojca Dobnikar in pisateljica Suzana Tratnik. Oddajo je pripravila in vodila Tita Mayer.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Davidu Černému se podařilo fyzicky obsadit veřejný prostor a udělat ze sebe nepochybně cíleně mediální téma. O kvalitě bych nemluvila, mluvila bych o nekvalitě a mluvila bych o ní dlouho,“ říká ve Studiu N historička umění Milena Bartlová. Připouští přitom, že některá jeho starší díla jsou vysoce kvalitní: „Například Svatý Václav pověšený v Lucerně, to je naprostá špička.“ Současná Černého díla považuje za příliš „naléhavá, vlezlá, velká a takzvaně nekorektní“. „Můj osobní prožitek, který mi poskytují motýli na fasádě Máje, je ten, že to na mě každou chvíli spadne. Já se toho bojím, proto tudy nechodím.“ Soch, pomníků a plastik, které v Česku v posledních letech vyvolaly pozdvižení, je mnoho – kromě Černého motýlích spitfirů na Národní třídě například obnova Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, socha maršála Koněva v Bubenči, pomník Marie Terezie na Hradčanech, lavičky Václava Havla nebo socha Jošta Lucemburského v Brně. „Když se lidi hádají o sochy a památníky, nehádají se o umění, ve skutečnosti se hádají o sebe,“ říká Bartlová. Ve Studiu N také vysvětluje, proč nám stále dělá problém poradit si s uměním, které jsme zdědili po předchozích generacích, jako jsou socialistické sochy a plastiky nebo brutalistní architektura. V čem přestala rozumět mladému umění? Co v Česku znamená být levicovou intelektuálkou? A proč se otázky kultury tak snadno mění v politické zbraně? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Rudá věž smrti na Jáchymovsku, symbol utrpení politických vězňů z 50. let, se postupně mění. Po převzetí státem a Národním památkovým ústavem se chystá pravidelný provoz, základní opravy i dlouhodobá rekonstrukce. Cílem je, aby se z místa stal důstojný památník a silný edukační prostor pro mladou generaci.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Nové dokumenty z kauzy Jeffreyho Epsteina ukázaly, jak rozsáhlá vlivová síť tohoto odsouzeného sexuálního predátora byla. S finančníkem se přátelili milardáři i politici, radila se s ním evropská šlechta, kromě toho získával utajované vládní informace. „Epstein vytvořil novodobý Olymp, svět, kde neplatila běžná pravidla. Překonal řadu konspirací,“ říkají ve Studiu N Jiří Sobota a Barbora Chaloupková z podcastu Amerika, bejby. Kvůli novým informacím ze složek Jeffreyho Epsteina se rozpadá britská vláda a zkompromitovaní muži se omlouvají či odstupují z vlivných pozic. „Sledujeme konec jedné generace elit,“ říká Barbora Chaloupková. Přesto to zatím nevypadá, že v Americe někdo další zamíří do vězení. Dočkají se oběti někdy spravedlnosti? A vystoupí Donald Trump ze stínu skandálu? „Podstatou kauzy je, že už v tuto chvíli naleptává důvěru celé společnosti v systém. Jestliže jsme se dříve smáli těm, kteří věřili v konspirace, jako je QAnon, dnes vidíme, že reálná situace může být ještě horší,“ říká Jiří Sobota. Na druhé straně ale materiály vycházejí na světlo a část elity, jež považovala samu sebe za nedotknutelnou a nad zákonem, teď čelí celospolečenskému odsouzení. Kauza Epstein je děsivá, může se ale stát i zárodkem budoucí očisty. K tomu ale vede v tuto chvíli ještě dlouhá cesta.

Jak zlepšit wellbeing na školách a jakou roli v tom hrají samotní studující? S Nikou Mazánikovou z organizace Partnerství pro vzdělávání 2030+ a Janou Kovářovou z Republikového fóra parlamentu dětí a mládeže jsme probrali na čem pracují, abychom se ve škole mohli cítit lépe.

Klikni na https://surfshark.com/historycast ili iskoristi kod HISTORYCAST kako bi dobio dodatna 4 meseca Surfshark VPN-a!Podržite nas i na Patreonu ➡️ https://www.patreon.com/c/HistoryCastIli kupovinom HistoryCast mercha, majice, duksevi, šolje... na https://podmedia.rs/historycastRat na Pacifiku počinje da se lomi 1942. godine nad otvorenim morem kod Midveja i u džunglama Gvadalkanala. Tu prestaje japanska ekspanzija i počinje rat iscrpljivanja u kome se više ne traži brza pobeda, već potpuna slomljenost protivnika. Od tog trenutka, Pacifik postaje najšira, najduža i najnemilosrdnija scena Drugog svetskog rata. Prostor koji se meri okeanima, a ne kilometrima. Sukob u kome se ne ratuje samo za teritoriju, već za opstanak, prestiž i potpuno različite poglede na svet.U ovoj epizodi našeg serijala o Drugom svetskom ratu, istoričari Nikola Đukić i Nikola Šipka vode nas u totalni rat između Sjedinjenih Američkih Država i Japanskog carstva, rat bez jasne linije fronta, ali sa jasnom logikom potpunog uništenja protivnika.Bitka kod Midveja menja stratešku ravnotežu, dok Gvadalkanal uvodi novu realnost rata: borbe koje traju mesecima zbog nekoliko stotina metara zemlje, logistiku kao presudni faktor i iscrpljivanje ljudi do krajnjih granica. Sve to dolazi nakon početnog šoka izazvanog napadom na Pearl Harbur, koji je rat gurnuo u globalne razmere i učinio kompromis nemogućim.Od prelomnih pomorskih okršaja i ostrva koja postaju masovne grobnice, do završnog čina u kome tehnologija prvi put nadjačava samu predstavu o ratu, Pacifik je bojište na kome se sudaraju industrijska moć i vojna disciplina, imperijalna ideologija i američki pragmatizam, ratna propaganda i svakodnevna smrt miliona civila i vojnika.Ovo je priča o ratu u kome nema brzih pobeda, o logici nema povlačenja i o dehumanizaciji protivnika kakvu dotadašnja istorija jedva poznaje. Rat na Pacifiku pokazao je šta znači totalni rat u punom smislu te reči: ekonomski, ideološki, tehnološki i psihološki.Danas se bavimo mehanizmima nasilja, odlukama koje su menjale tok istorije i cenom koju je platio ogroman deo sveta. Jer razumevanje Pacifika znači razumevanje kako se završio Drugi svetski rat i zašto je posleratni svet izgledao upravo ovako kako danas izgleda.Uz ovu, naša je preporuka da pogledate, ukoliko niste i epizodu: https://youtu.be/gVf_lbPsUnskao i ostale epizode iz serijala o Drugom svetskom ratu: https://youtube.com/playlist?list=PLIfKrK2F4Ck4t9TPLiX7t9azPvXV1pCYQ&si=VEAP80s0TYjUbI18

Stabilní růst hrubého domácího produktu v rozmezí od dvou do dvou a půl procenta, nízká inflace, posilování koruny i vládních investic. Tak vidí vývoj ekonomiky bývalý ministr financí, ekonom a dnes vysokoškolský učitel na Unicorn University v Praze Pavel Mertlík. „Dá se říci, že z krátkodobého ročního pohledu bude ten vývoj poměrně příznivý,“ říká v posledním letošním Forbes Byznys podcastu Pavel Mertlík. Jak si podle ekonoma Pavla Mertlíka vedla česká ekonomika v letošním roce a jaké hlavní výzvy ji čekají v tom novém? Mění se Česko na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou? A budeme mít díky vývoji koruny levnější dovolené v zahraničí v příštím roce? To vše si poslechněte v nejnovějším Forbes byznys podcastu.

Stabilní růst hrubého domácího produktu v rozmezí od dvou do dvou a půl procenta, nízká inflace, posilování koruny i vládních investic. Tak vidí vývoj ekonomiky bývalý ministr financí, ekonom a dnes vysokoškolský učitel na Unicorn University v Praze Pavel Mertlík. „Dá se říci, že z krátkodobého ročního pohledu bude ten vývoj poměrně příznivý,“ říká v posledním letošním Forbes Byznys podcastu Pavel Mertlík. Jak si podle ekonoma Pavla Mertlíka vedla česká ekonomika v letošním roce a jaké hlavní výzvy ji čekají v tom novém? Mění se Česko na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou? A budeme mít díky vývoji koruny levnější dovolené v zahraničí v příštím roce? To vše si poslechněte v nejnovějším Forbes byznys podcastu.

Stabilní růst hrubého domácího produktu v rozmezí od dvou do dvou a půl procenta, nízká inflace, posilování koruny i vládních investic. Tak vidí vývoj ekonomiky bývalý ministr financí, ekonom a dnes vysokoškolský učitel na Unicorn University v Praze Pavel Mertlík. „Dá se říci, že z krátkodobého ročního pohledu bude ten vývoj poměrně příznivý,“ říká v posledním letošním Forbes Byznys podcastu Pavel Mertlík. Jak si podle ekonoma Pavla Mertlíka vedla česká ekonomika v letošním roce a jaké hlavní výzvy ji čekají v tom novém? Mění se Česko na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou? A budeme mít díky vývoji koruny levnější dovolené v zahraničí v příštím roce? To vše si poslechněte v podcastu.

Už 25 let pomáhá sociální projekt Nový Prostor lidem v obtížných životních situacích. Prodejci stejnojmenného časopisu, kteří mnohdy nemají domov, se díky němu učí pracovním návykům i finanční gramotnosti. „Chceme jim dát možnost postavit se na vlastní nohy a zapojit se do společnosti,“ vysvětluje ředitelka Nového Prostoru Kateřina Hrubá. Jak pomoci klientům v chladném období i jinak než jen koupí časopisu? A co přinese velký benefiční koncert?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už 25 let pomáhá sociální projekt Nový Prostor lidem v obtížných životních situacích. Prodejci stejnojmenného časopisu, kteří mnohdy nemají domov, se díky němu učí pracovním návykům i finanční gramotnosti. „Chceme jim dát možnost postavit se na vlastní nohy a zapojit se do společnosti,“ vysvětluje ředitelka Nového Prostoru Kateřina Hrubá. Jak pomoci klientům v chladném období i jinak než jen koupí časopisu? A co přinese velký benefiční koncert?

Po dolgem času se s podkastom vračamo k njegovim koreninam. Pred slabimi štirimi leti je namreč nastal kot kanal za širjenje idej in principov umirjanja in bojevanja s stresom. In moja najljubša metoda za tovrstne podvige je - čuječnost. Eva Požar je magistrica sociologije, specializantka psihoterapije in učiteljica čuječnosti. Je ena izmed ustanoviteljic Društva za razvijanje čuječnosti. Kot coachinja na področju spolnosti in odnosov pa je tudi odličen sogovornik za pomembno vprašanje: ali ima čuječnost mesto celo pri seksu? Vabljeni da z nama raziščete čudovito teorijo in prakso čuječnosti. In upam, da tudi vam spremeni življenje na lepše.Epizoda je nastala v sodelovanju z Neuroth, vodilnim evropskim podjetjem za slušno akustiko in zaščito sluha. Vabljeni na njihov brezplačen test sluha: https://www.neuroth.com/sl-SI/spletna-rezervacija-termina/Mala šola čuječnosti na podkastu Umetnost Lenarjenja:- prvi del: https://open.spotify.com/episode/0noH1Al5pnQDTE252g7Fhs?si=OtLBpHl2RRqZmo5vry7zcg- drugi del: https://open.spotify.com/episode/2XoWYLhWQpUshtZFuABKOQ?si=KiTk3FViShedVhfWomEZ_wRaziskava o vplivu prakse čuječnosti na Alzheimerjevo bolezen: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34718153/Evo najdeš na: www.evapozar.comDruštvo za razvijanje čuječnosti: www.cujecnost.orgČASOVNICA0:00 Uvod in predstavitev gostje Eve Požar3:50 Kako postati učitelj čuječnosti: študij v Veliki Britaniji6:00 Budistične korenine vs. sekularna uporaba v psihologiji10:10 Definicija čuječnosti: Namerno usmerjanje pozornosti11:35 Evina osebna izkušnja: Od parka na Danskem do tišine v Indiji14:00 Koncept sprejemanja: Ali to pomeni, da se vdamo v usodo16:40 Prostor med dražljajem in odzivom (primer jeze pri starševstvu)21:30 Fizične spremembe v možganih (amigdala) in manjša reaktivnost23:45 Nevroplastičnost: Zakaj samo branje o čuječnosti ni dovolj25:40 Formalne prakse: Pregled telesa, sedeča meditacija in čuječa hoja28:50 Kako pogosto je treba vaditi za rezultate31:30 Opozorilo: Kdaj čuječnost ni primerna (travme in duševne motnje)33:40 Preprosta vaja: Kako opazovati dihanje in kaj narediti z mislimi40:50 Čuječa komunikacija: Kako resnično poslušati sogovornika44:00 Težave s sluhom, socialna izključenost in stigma48:45 Povezava med čuječnostjo, spolnostjo in užitkom51:40 Mit o spontanem poželenju in pritiski glede pogostosti spolnosti55:00 Čuječ pregled telesa in spoznavanje anatomije57:20 Sprejemanje telesa: Odnos do bolečine in hvaležnost (primer hrbtenice)59:40 Kako misli in pričakovanja ("kako bi moralo biti") uničijo spolnost1:03:40 Strah pred spolno prenosljivimi okužbami in stigma "umazanosti"1:09:40 Dostopnost testiranja v Sloveniji in pomen preventive1:12:40 Evina izkušnja z učenjem čuječnosti v zaporu1:15:20 Čuječnost kot podpora po zdravljenju raka1:17:20 Kje začeti in priporočila knjig in tečajev

Herečka a režisérka Elena Strupková je spoluzakladatelkou spolku Logos, ekumenického křesťanského společenství, které už více než třicet let podporuje duchovní rozvoj LGBTQ+ lidí a jejich začlenění do společnosti i církví. Kromě toho se věnuje divadlu – aktuálně režíruje hru Proces s Bohem Stefana Massiniho, která se hraje ve vršovickém divadle Mana.

Těsně před volbami poklesly hnutí ANO v průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News preference. Andrej Babiš a jeho tým to má těžké, potřebuje udržet vlastní voliče, ale zároveň k sobě potřebuje přilákat voliče dalších opozičních stran jako je SPD a Stačilo! Zároveň by jistě rád přetáhl nějaké nerozhodnuté bývalé voliče Spolu.